J.

Ratzinger: Dokument proti registrovanmu partnerstv

KONGREGACE PRO NAUKU VRY VAHY OHLEDN NVRH NA PRVN UZNN SVAZK MEZI HOMOSEXULNMI OSOBAMI VOD 1. V poslednch letech se pape Jan Pavel II. i pslun crkevn instituce asto vyjadovaly k rznm otzkm ohledn homosexuality. Homosexualita je znepokojujcm morlnm a socilnm jevem, dokonce i v tch zemch, kde nepedstavuje vznamn prvn problmy. Vt obavy vyvolv v tch zemch, kter udlily nebo hodlaj udlit prvn uznn homosexulnm svazkm, co me zavrhovat monost adoptovat dti. Tyto vahy neobsahuj nov doktrinln sti; spe se sna znovu zdraznit nejdleitj body k tto otzce a poskytnout argumenty zaloen na premisch, kter mohou vyut biskupov pi pprav konkrtnjch zsah, vhodnch pro rzn pomry v rznch stech svta, zamen na ochranu a podporu dstojnosti manelstv, zkladu rodiny, a na stabilitu spolenosti, j jsou tyto instituce zkladnm prvkem. Tyto vahy by tak mly poskytnout nvod katolickm politikm tm, e nazna pstup k navrhovan legislativ v tto oblasti tak, aby mohl bt v souladu s kesanskm svdomm. Jeliko se tento problm vztahuje k pirozenmu mravnmu zkonu, nsledujc argumenty nejsou ureny jen pro ty, kte v v Krista, ale pro vechny osoby angaujc se pi podpoe a obran obecnho blaha spolenosti. I. POVAHA MANELSTV A JEHO NEZCIZITELN RYSY 2. Uen crkve o manelstv a o komplementarit pohlav zdrazuje pravdu, kterou evidentn chpe zdrav rozum a jako takov je pijman ve vech hlavnch svtovch kulturch. Manelstv nen prost jakkoli vztah mezi lidskmi bytostmi. Bylo zaloeno Stvoitelem se svou vlastn povahou, zsadnmi rysy a zmrem. dn ideologie neme z lidskho ducha vymazat jistotu, e manelstv existuje pouze mezi muem a enou, kte vzjemnm osobnm darem, kter je vlastn jen jim, inklinuj ke svazku mezi svmi osobami. Touto cestou vzjemn jeden druhho zdokonaluj za elem spoluprce s Bohem na zplozen a vchov novch lidskch ivot. 3. Pirozen pravda o manelstv byla potvrzena zjevenm obsaenm v biblickch textech o stvoen a vyjdenat v pvodn lidsk moudrosti, v n je slyet sm hlas prody. V Bom plnu manelstv jsou podle vyprvn knihy Genesis ti zkladn prvky. Na prvnm mst je, e lovk v pedstav Bo byl stvoen "jako mu a ena" (Gen 1:27). Mui a eny jsou si rovni jako osoby a dopluj se jako mui a eny. Sexualita je nco, co pinle do oblasti fyzicko-biologick a byla t pozvednuta na novou rove - osobn rove - kde je sjednocena pirozenost a duchovno. Manelstv je zavedeno Stvoitelem jako forma ivota, v n je spoleenstv osob uskutenno za pouit pohlavnch schopnost. "Proto opust mu svho otce i matku a pilne ke sv en a stanou se jednm tlem." (Gen 2:24). Zatet, Bh chtl dt svazku mue a eny zvltn ast na innosti stvoen. Proto poehnal mui a en slovy "Plote a mnote se"(Gen 1:28). Proto v plnu Stvoitele pat pohlavn komplementarita k pirozenmu zkladu manelstv. Navc byl manelsk svazek mue a eny vyzvednut Kristem na dstojnost svtosti. Crkev u, e kesansk satek je innm znakem mluvy mezi Kristem a crkv (srv. List Efezskm 5:32). Tento kesansk vznam manelstv, zdaleka nesniujc hluboce lidskou hodnotu manelskho svazku mezi muem a enou, jej pouze stvrzuje a posiluje (srv. Mt 19:3-12; Mk 10:6-9). 4. Neexistuj absolutn dn dvody pro posuzovn homosexulnch svazk tak, e by byly jakkoli podobn nebo dokonce vzdlen analogick Bomu zmru s manelstvm a rodinou. Manelstv je svat, zatmco homosexuln skutky jdou proti pirozenmu mravnmu zkonu. Homosexuln skutky "uzavraj sexuln akt daru ivota. Nepochzej z jedinen citov a pohlavn komplementarity. Nemohou bt za dnch okolnost schvalovny." Psmo svat povauje homosexuln skutky "za velkou nemravnost (srv. m 1:24-27; 1. Kor 6:10; 1. Tim 1:10). Tento odsudek Psma svatho ns samozejm neopravuje init zvr, e vichni, kte trp touto anomli, jsou za ni osobn odpovdni, ale dokld to fakt, e homosexuln skutky jsou vnitn chorobn." Stejn morln soud lze najt u mnoha kesanskch pisatel bhem prvnch stolet a je jednoznan pijmn katolickou tradic. Nicmn podle uen crkve mus bt mui a eny s homosexulnmi sklony "pijmni s ctou, soucitem a citliv. Je teba se vyhnout jakmukoli nznaku jejich nespravedliv diskriminace." Jsou jako dal kesan oznaovni tak, e ij ve stavu istoty. Homosexuln sklony jsou vak "objektivn chorobn" a homosexuln praktiky jsou "iny hrub odporujc istot". II. POSTOJ K PROBLMU HOMOSEXULNCH SVAZK 5. Ohledn existujcch homosexulnch svazk zaujmaj sprvn instituce rzn postoje. Nkdy prost toleruj tento jev; jindy podporuj prvn uznn tchto svazk pod zminkou ohledu na jist prva za elem vyhnut se diskriminace lid, kte ij s osobou stejnho pohlav. V dalch ppadech upednostuj, aby homosexuln svazky byly prvn ekvivalentn dn pojmenovanmu manelstv, vetn prvn monosti adopce dt. Tam, kde je postoj ad de facto tolerantn a neexistuje dn vslovn uznn homosexulnch svazk, je nutno peliv rozliit rzn polohy problmu. Mravn svdom vyaduje, aby kesan pi kad pleitosti

podvali svdectv o cel mravn pravd, kter je v rozporu jak se schvalovnm homosexulnch skutk, tak s nespravedlivou diskriminac homosexulnch osob. Proto mohou bt inn zdrenliv a rozvn kroky. Ty mohou zahrnovat: demaskovn zpsobu, kterm by tto tolerance mohlo bt zneuito nebo vyuito ve slub ideologii; jasn prohlen o nemorln povaze tchto svazk; pipomenut, e by vlda mla dret tento jev v uritch mezch, aby byla uchrnna obecn morlka a pedevm zabrnn tomu, aby byli mlad lid vystaveni chybnm vahm o sexualit a manelstv, kter by je zbavily nezbytn obrany a pisply k rozen tohoto jevu. Tm, kte by se posunuli od tolerance k legitimaci uritch prv spoluit homosexulnch osob, mus bt pipomenuto, e schvalovn nebo legalizace zlho je nco pln jinho ne tolerance zlho. Tam, kde homosexuln svazky byly prvn uznny nebo kde jim byl dn prvn statut a prva nleejc manelstv, je povinnost jasn a drazn nesouhlas. Kad se mus zdret jakhokoli druhu formln spoluprce pi uzkonn nebo aplikaci takto zvan nespravedlivch zkon a v maximln me se mus zdret i vznamnj spoluprce v rmci jejich aplikace. V tto oblasti me kad vyut prva na nmitku z dvodu svdom. III. PODLOEN ARGUMENTY PROTI UZNN HOMOSEXULNCH SVAZK 6. Abychom rozumli, pro je nutn oponovat prvnmu uznn homosexulnch svazk, je nutn vzt v vahu etick dvody rzn povahy. Z hlediska zdravho rozumu Rozsah obanskch prv je jist ohranienj ne rozsah morlnch prv, ale obansk prvo neme bt v rozporu se zdravm rozumem bez ztrty sv zvazn platnosti vi svdom. Kad zkon stvoen lidmi je legitimn potud, pokud je v souladu s pirozenm mravnm zkonem, kter uznv zdrav rozum, a potud, pokud respektuje neodciziteln prva kad osoby. Zkony schvalujc homosexuln svazky jsou v protikladu k zdravmu rozumu, nebo propjuj svazkm osob stejnho pohlav prvn zruky analogick tm, kter jsou dvny manelstv. S pihldnutm k hodnotm, kter se v tomto ppad dvaj v szku, stt neme zaruit prvn postaven tmto svazkm bez toho, e by poruil svou povinnost podporovat a chrnit manelstv coby instituci, kter je pro obecn blaho zsadn. Me vyvstat otzka, jak me zkon protieit obecnmu blahu, pokud nenaizuje dn konkrtn zpsob chovn, ale prost poskytuje prvn uznn de facto realit, kter nevypad, e by nkomu zpsobovala bezprv. V tto oblasti je nutn nejdve si uvdomit rozdl mezi homosexulnm chovnm jako soukromm jevem a stejnm chovnm jako spoleenskm chovnm, kter je zkonem pedvdno a schvleno, a to a potud, e se stane jednou z instituc v prvn struktue. Tento druh jev je nejen mnohem zvanj, ale t pedpokld mnohem ir a hlubs vliv a vedl by ke zmnm v cel organizaci spolenosti, kter je v protikladu k obecnmu blahu. Obansk prva jsou strukturujcmi pravidly ivota lid ve spolenosti, v dobrm nebo ve zlm. "Hraj velice dleitou a nkdy rozhodujc roli pi ovlivovn struktur mylen a chovn." ivotn styly a fundamentln postulty, kter vyjaduj, nejen vnjkov formuj ivot spolenosti, ale maj t tendenci mnit vnmn mlad generace a jej hodnocen rznch forem chovn. Prvn uznn homosexulnch svazk by zastelo urit zkladn mravn hodnoty a zpsobilo znehodnocen instituce manelstv. Z biologickho a antropologickho hlediska 7. Homosexuln svazky naprosto postrdaj biologick a antropologick prvky manelstv a rodiny, kter by mly bt na zklad premisy zkladem prvnho uznn. Takovto svazky nejsou s to dn pispvat k plozen a peit lidsk rasy. Monost vyuit nedvno objevench zpsob uml reprodukce bez toho, e by se hrub naruil respekt k lidsk dstojnosti, tuto nepimenost nezmn. Homosexuln svazky tak naprosto postrdaj manelsk rozmr, co pedstavuje lidskou a pedepsanou formu sexuality. Sexuln vztahy jsou lidsk jen a jen tehdy, pokud vyjaduj a podporuj vzjemnou spoluprci obou pohlav v manelstv a jsou oteveny k piveden novho ivota na svt. Jak ukzaly zkuenosti, nedostatek sexuln komplementarity v tchto svazcch vytv pekky normlnmu rozvoji dt, kter by byly sveny do pe takovchto osob. Byly by zbaveny zkuenosti bu otcovsk, nebo matesk lsky. Povolen, aby byly dti adoptovny osobami ijcmi v tchto svazcch, by vlastn bylo nsilm na tchto dtech v tom smyslu, e jejich stav zvislosti by byl vyuit k tomu, aby byli umstni do prosted, kter nevede k jejich plnmu lidskmu rozvoji. To je zsadn nemorln a je to v prudkm rozporu k principu, kter uznv t mluva Spojench nrod o prvech dtte, e v kadm ppad mus bt brn vsostn ohled na nejlep zjmy dtte jako slab a zranitelnj osoby. Z hlediska socilnho du 8. Spolenost vd za sv pokraujc peit rodin zaloen na manelstv. Nevyhnutelnm dsledkem prvnho uznn homosexulnch svazk by bylo pedefinovn manelstv, kter by se ve svm prvnm postaven stalo instituc postrdajc zsadn odkaz na faktory spojen s heterosexualitou; napklad plozen a vchova dt. Pokud by z prvnho hlediska bylo manelstv mezi muem a enou povaovno za pouze jednu z monch forem manelstv, koncepce manelstv by prodlala radikln transformaci s tm, e by siln utrplo obecn dobro. Postavenm homosexulnch svazk na prvn rove odpovdajc manelstv a rodin by stt jednal svvoln a v protikladu ke svm povinnostem. Pi podpoe prvnho uznn homosexulnch svazk se nelze dovolvat princip respektu a nulov diskriminace. Rozliovn mezi osobami nebo odmtn socilnho uznn nebo vhod je nepijateln pouze tehdy, pokud pin nespravedlnost. Snen socilnho a prvnho statutu manelstv na formu souit, kter nen a neme bt manelsk, nen nespravedliv; naopak spravedlnost to vyaduje. Nelze se dovolvat ani principu dn autonomie jednotlivce. Jedna vc je udrovat stav, kdy se jednotliv oban

mohou zapojovat do jakchkoli innost, kter je zajmaj, co spad pod obecn prva na svobodu; je nco zcela jinho tvrdit, e tyto aktivity, kter nepedstavuj podstatn nebo pozitivn pspvek k rozvoji lidskho jedince ve spolenosti, mohou zskat specifick a bezpodmnen uznn. Na druhou stranu jsou dobr dvody pro tvrzen, e tyto svazky naruuj dn rozvoj lidsk spolenosti, hlavn tehdy, pokud by jejich vliv na spolenost ml vzrst. Z prvnho hlediska 9. Jeliko manelsk pry zaruuj posloupnost generac a jsou proto eminentn soust veejnho zjmu, dv jim obansk prvo institucionln uznn. Na druhou stranu homosexuln svazky nepotebuj zvltn pozornost z prvnho hlediska, jeliko nevykonvaj tuto funkci pro obecn blaho. Nen platn ani ten argument, podle nho je prvn uznn homosexulnch svazk nezbytn, aby se zamezilo situacm, v nich souit homosexulnch osob, z prostho dvodu, e ij spolu, me tyto osoby pipravovat o skuten uznn jejich prv jako osob a oban. Ve skutenosti je to tak, e mohou vdy vyut prvnch ustanoven - jako vichni oban z hlediska sv soukrom autonomie - aby ochrnili sv prva ve vcech spolenho zjmu. Bylo by hrub nespravedliv obtovat obecn blaho a spravedliv zkony o rodin za elem ochrany osobnch statk, kter mohou a mus bt zarueny zpsobem, kter nepokozuje podstatu spolenosti. IV. POSTAVEN KATOLICKCH POLITIK S OHLEDEM NA LEGISLATIVU PODPORUJC HOMOSEXULN SVAZKY 10. Pokud je pravda, e vichni katolci jsou povinni postavit se prvnmu uznn homosexulnch svazk, jsou katolit politici povinni tak init obzvl, pi zachovn sv odpovdnosti jako politik. Tv v tv legislativnm nvrhm na uznn homosexulnch svazk jsou katolit politici povinni zohlednit nsledujc etick nznaky. Kdy je legislativa na podporu uznn homosexulnch svazk navrena v zkonodrnm shromdn poprv, m katolick zkonodrce morln povinnost jasn a veejn vyjdit svj nesouhlas a hlasovat proti. Hlasovat ve prospch zkona tak pokozujcho obecn blaho je zsadn nemorln. Pokud je legislativa ve prospch uznn homosexulnch svazk ji v platnosti, mus j katolick politik oponovat zpsoby, kter jsou pro nj mon, a svj nesouhlas dt najevo; je jeho povinnost svdit o pravd. Pokud nen mon zruit zkon cel, ml by katolick politik s vdomm nznak obsaench v encyklice Evangelium vitae "podporovat hlasovn o nvrzch, kter chtj zmrnit kody, takovm zkonem psoben, a oslabit tak jeho zhoubn inek s ohledem na veejnou kulturu i morlku" za podmnky, e jeho "zcela osobn odpor" k tmto zkonm byl jasn a veobecn znm a e se zabrnilo nebezpe skandlu. To neznamen, e psnj zkonodrstv v tto oblasti by mohlo bt povaovno za spravedliv nebo za pijateln; spe je to otzka legitimnho a dnho sil doshnout alespo sten npravy nespravedlivho zkona, kdy v danou chvli nen mon jeho pln zruen. ZVR 11. Crkev u, e respekt vi homosexulnm osobm neme jakkoli vst ke schvalovn homosexulnho chovn nebo k prvnmu uznn homosexulnch svazk. Obecn blaho vyaduje, aby zkony uznvaly, podporovaly a chrnily manelstv jako zklad rodiny, primrn jednotky spolenosti. Prvn uznn homosexulnch svazk nebo jejich stavn na rove manelstv by neznamenalo pouze schvalovn deviantnho chovn a v dsledku vytven vzoru pro souasnou spolenost, ale tak zatemnilo zkladn hodnoty, kter pat k obecnmu ddictv lidstva. Crkev neme pestat hjit tyto hodnoty ve jmnu blaha mu i en a ve jmnu blaha spolenosti sam. Pape Jan Pavel II. bhem audience 28. bezna 2003 schvlil tyto vahy pijat na dnm zasedn tto Kongregace a nadil jejich zveejnn. m, z adu Kongregace pro istotu vry, 3. ervna 2003. Josef kardinl Ratzinger Prefekt Angelo Amato, S.D.B. Titulrn arcibiskup ze Sily Sekret