Psychosociln pomoc u nemocnch Alzheimerovou chorobou

Anotace:
lnek se vnuje nejastj form demence, Alzheimerov chorob. V vodu je uvedena definice a vymezen choroby vi ostatnm formm demence. Uvedeny jsou tak zkladn klinick pznaky tto choroby. Autor se dle vnuje psychosociln pomoci u nemocnch. Draz je kladen pedevm na pravu bnho ivota pacienta a individuln zamenou terapii. V zvru je zhodnocen vznam psychosociln pomoci.

Klov slova:
Alzheimerovo choroba, psychosociln pomoc, demence, pacient, psychoterapie

Argumentace:
Tma mho pspvku je psychosociln pomoc u nemocnch Alzheimerovou chorobou. Alzheimerova choroba pat mezi nejastj a nejzvanj poruchy organickch demenc. Navc poet nemocnch ve vysplch zemch kadoron roste. Proto jsem se zamil pedevm na tuto chorobu. Zamen na psychosociln pomoc vyplynulo z mho studijnho zamen: psychoterapeutick studia. Tak mnoho odbornch lnk, kter jsem etl, bylo zameno spe na medicnsk pojet a lbu psychofarmaky. Dle mho nzoru jsou tedy monosti psychosociln pomoci u Alzheimerovy choroby jet nedostaten zmapovny.

lnek:

Psychosociln pomoc u nemocnch Alzheimerovou chorobou

Skupina demenc se ad mezi organick a symptomatick duevn poruchy. Termn demence je oznaen pro vn duevn onemocnn, kter vznik v prbhu ivota. Na rozdl od mentln retardace se demence objevuje a po ukonen rozvoje kognitivnch funkc (pam, motivace, intelekt), tedy po druhm roce ivota. Zna se znanm bytkem poznvacch funkc, kter zasahuj do vech oblast ivota postienho (Raboch, 2001). Krat definici podv Hartl (2009), kte demenci oznauj jako zskan oslaben rozumovch schopnost. Tato seminrn prce se vnuje nejastjmu typu demence, Alzheimerov chorob. Alzheimerova choroba se ad mezi atroficko-degenerativn demence. Dl se na formu s asnm zatkem (ped 65. rokem ivota) a formu s pozdnm zatkem (po 65. roku ivota). Nemoc m postupujc charakter. I kdy rychlost postupu nemoci je u kadho individuln, po propuknut prvnch klinickch pznak choroba trv v prmru 5 a 8 let. V asnch stadich se choroba projevuje zvenou zapomntlivost, pozdji se pidv dezorientace a snen schopnost se samostatn rozhodovat i eit bn problmy. K tomu se mohou pidruit obte jako deprese, problmy se spnkem, agrese a rzn psychotick pznaky. Nemocn ztrc nhled na chorobu a dochz u nj ke zmn osobnosti. V pozdn fzi nemoci jsou postien zcela odkzni na pi druhch, nebo ji nejsou schopni se sami o sebe postarat. Na nemoc zatm neexistuje inn lba. Lze pouze zmrovat nkter symptomy a zpomalovat postup nemoci. Konenm dsledkem choroby je smrt. Alzheimerova choroba se v celkovm poad ad na tvrtou a ptou pinu vech mrt (Raboch, 2001). V Evrop se poet nemocnch odhaduje na 7 milion (esk alzheimerovsk spolenost, 2012). Vzhledem ke zvyovn prmrnho vku populace se toto slo nepochybn bude zvyovat a s touto nemoc se budeme setkvat stle astji. Psychosociln pomoc je znan irok a nejednotn pojem. Lze ji definovat jako komplexn pomoc a pi o psychick a sociln poteby lovka. Alzheimerova choroba podstatnm zpsobem zasahuje do ivota postienho i lidem, kte o nj peuj. Nemocnmu m psychosociln pomoc ulehit utrpen, pomoci mu lpe zvldat nov obte, kter nemoc

pin a udret si pocit zdrav sebehodnoty. Vhodnm zavedenm psychosocilnho pstupu lze tak snit mnostv medikament, kter pacient uv a tm i snit finann nklady cel lby. U Alzheimerovy choroby m psychosociln pomoc smysl zejmna v potench a stednch stadich nemoci. V konench fzch nemoci jsou ji pacienti zcela odkzni na pomoc ostatnch a vznam i monosti psychosociln pomoci kles. To ovem neznamen, e by psychosociln pomoc byla v konench fzch nemoci nesmysln. Rozsah tto seminrn prce neumouje vnovat se vem formm psychosociln pomoci. Je vnovna pedevm monostem psychoterapie, vzdlvn a dalm spe doplkovm monostem pomoci. Aby byla psychosociln pomoc inn, mla by vychzet z individulnho zamen na pacienta. Dleit je vctn do role pacienta, snaha mt pohled na realitu jako nemocn. Ohled by se ml brt pedevm na osobnost a individualitu kadho pacienta (McCabe, 2008). Rovn sociln prosted nemocnho je velice dleit. Aby se nemocnmu ulehilo je mon kupkladu oznaen mstnost v byt, i na stn mt kalend s vraznnm datem dne, co umouje pacientm lep orientaci (Raboch, 2001). To ve souvis s komplexnm pstupem pe. Manepalli (2009) uvd, e draz mus bt kladen tak na celkov zdravotn stav a ppadn fyzick nedostatky (nedoslchavost atd.). Z hlediska osobnosti to me bt odolnost vi stresu, celkov pstup k ivotu, ochota pijmout pomoc atd. Ze socilnho prosted je nutno pihldnout ke skutenosti z jak sociln vrstvy pacient pochz, jak jsou rodinn vztahy, existence ptel apod. Z vyhodnocen ve uvedench fakt je vytvoen vhodn formy pomoci, kter bude pacientovi prospn a ne zbyten stresujc pro pacienta i jeho blzk. Jedna z dleitch sloek psychosociln pomoci je psychoterapie. Pouv se individuln i skupinov terapie. Nemocn mimo rostoucch pot s pamt trp i pidruenmi syndromy, jako depresivn ladn i zven zkost. I kdy jet nejsou signifikantn vsledky vzkum, lze pedpokldat, e alespo v ranm stadiu Alzheimerovy nemoci lze pi terapii doshnout vznamnho zpomalen problm s pamt vhodnou kognitivn stimulac (Maeda, 2005). Z psychoterapie se vyuv nejastji kognitivnbehaviorlnho smru, kter pomh vyrovnvat se se zmnami, kter s sebou diagnza pin. Dleit je v psychoterapii i lidsk kontakt nemocnho a terapeuta. Ve skupinov terapii pacient zjiuje, e ve sv situaci, jako nemocn, nen sm. Terapie by mla probhat v pjemn atmosfe, kde pacient me mluvit o svch problmech a projevit svj strach. V terapii se asto objevuje obava mnohch pacient, v jakm stavu budou za pr let. Zde

funguje vzjemn komunikace a diskuze, co pomh obavy z budoucnosti sten zvldat. Nemlo by se tak zapomenout na terapeutickou prci s ostatnmi rodinnmi pslunky. I pes sloitost a nronost psychosociln pomoci se ukazuje, e m v lb svj smysl. Podstatn zlepuje kvalitu ivota nejen pacienta, ale tak peovatel a rodinnch pslunk nemocnho.

Zdroje a jejich hodnocen:

esk Alzheimerovsk spolenost. [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupn z: http://www.alzheimer.cz esk Alzheimerovsk spolenost je lenem vznamnch mezinrodnch organizac zabvajc se Alzheimerovo chorobou. Aktualizovan obsah. Pspvky odbornk. Oficiln zastoupen pacient v rmci medicnskho systmu.

HARTL, Pavel a Helena HARTLOV. Psychologick slovnk. 2. vyd. Praha: Portl, 2009. ISBN 978-80-7367-569-1. Autoi jsou renomovan odbornci. Publikace lektorovna.

MAEDA, Kiyoshi. Cognitive rehabilitation of Alzheimers disease. Psychogeriatrics [online]. 2005, ro. 5, 1-2 [cit. 2013-01-06]. Dostupn z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=17429082&lang=cs&site= ehost-live Nalezeno v databzi EBSCO. Z uznvanho periodika Psychogeriatrics. Lektorovno.

MANEPALLI, Jothika, Abilash DESAI a Pooja SHARMA. Psychosocial-environmentaltreatments for Alzheimers disease. Primary Psychiatry [online]. 2009, . 16 [cit. 2013-0106]. Dostupn z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=43097634&lang=cs&site= ehost-live Nelezeno v databzi EBSCO. Z uznvanho periodika Primary Psychiatry.

MCCABE, Louise. A holistic approach to caring for people with Alzheimers disease. Nursing Standard [online]. 2008, . 22 [cit. 2013-01-06]. Dostupn z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=33141149&lang=cs&site= ehost-live Nalezeno v databzi EBSCO. Z uznvanho periodika Nursing Standard-

RABOCH, J a Petr ZVOLSK. Psychiatrie. Praha: Galn, 2001. ISBN 80-7262-140-8. Vysokokolsk uebnice. Autoi jsou renomovan odbornci. Publikace lektorovna.

Grafick ploha:

Odhad prevalence demence v R podle EuroCoDe a EURODEM

163511

144594

EuroCoDe (2009)

EURODEM (1991)

Pevzato z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/alzheimerova-chorobajako-evropska-priorita-447834