NEWSLETTER leden / 2014 http://www.institutvk.cz/newslettery/newsletter-institutu-vaclava-klause-leden-2 014 http://www.institutvk.cz/sites/default/files/uploaded/News2014-01-web.pdf Vclav Klaus: li jsme zptky do Evropy a kam jsme nakonec do li?

Ji Weigl: 1200 let od smrti Karla Velikho Otzka IVK: Sjednotilo euro Evropu? (Vclav Klaus, Petr Neas, Vladimr Tom k, Jan Fischer, Jan Mldek, Ji Weigl, Oldich Ddek, Petr Mach, Jana Bobo kov) Marek Lou ek: Zprva ze semine o mediokracii Stanislava Jankov: Pro nic nefunguje aneb krize systmu LEDNOV GRAF IVK Pramen: Eurostat, 2014 Nezamstnanost mladch v Evrop ecko panlskoPortugalsko Itlie IrskoFrancie R 70 60 50 40 30 20 10 0 Nezamstnanost mladch (%) v roce 2013 Institut Vclava Klause o.p.s. reck 29 160 00 Praha 6 e-mail: office@institutvk.cz www. institutvk.cz IVK Newsletter Institutu Vclava Klause Registrace MK R E 11024 Periodicita: msnk Datum vydn: 22. 1. 2014 li jsme zptky do Evropy a kam jsme nakonec do li?*

Vclav Klaus

Chtl bych podkovat za udr en kontinuity, za to, e mne zvete na tuto ka doron pedvnon akci asopisu Euro, i kdy u nejsem prezidentem. Ani pesn nevm, pokolikt tady jsem, ale toto setkn pova uji za pevnou soust adventn doby. Tradin je to pro mne tak poslednm veejnm vystoupenm v roce. Proto jeho radiklnj tn. Nzev, kter je uveden na pozvnce li jsme zptky do Evropy a kam jsme nakonec do li? , jsem si nevymyslel. Byl to npad organiztor tohoto setkn a j jsem ho jako inspiraci pijal. Polistopadov re im Zanu pipomenutm udlost ped 24 lety. Nelze neci, e se mi leto n vro na sametov revoluce zdlo bt zatm nejvce pozapomenutm. Nebylo to z toho dvodu, e as nemilosrdn plyne a k zapomnn vybz. Bylo to sp e proto, e u ns v posledn dob nastala zmna, kter listopad 1989 moc nepotebuje. Nejedn se o zmnu systmu, ale re im se zmnil. Skonilo to, co jsme trochu voln a nespecifikovan nazvali polistopadovm re imem. Nejedn se o zmnu systmu, ale re im se zmnil. Skonilo to, co jsme trochu voln a nespecifikovan nazvali polistopadovm re imem. Dnes u jsme jinde. Nzev toho novho se je t nezrodil, ale asem na nj pijdeme. Spchm dodat, e tuto vznamnou zmnu nezpsobily nedvn parlamentn volby. Ty byly jen tekou za probhajcmi procesy a souasn i jejich logickm vystnm. Kdy km vystnm, nemyslm tm ukonenm. Tyto procesy budou pokraovat na pdorysu, kter vznikl jnovmi volbami. Dodal bych, e bohu el. * Vystoupen na Euro Business Breakfest, restaurace Mlnec, Novotnho lvka, Praha, 12. prosince 2013. Ve vzpomnn budu pokraovat i j. Dnes je tomu 24 let a dva dny od okam iku, kdy jsem byl prezidentem Gustavem Huskem jmenovn ministrem financ, tehdy je t eskoslovenska. Mnoz u asi ani nevd, v jak zmrn konstruovan sekvenci ke jmenovn prvn polistopadov vldy a k odstoupen tehdej ho prezidenta do lo clem bylo, aby byly dodr eny platn stavn procedury. Aby existovala bu vlda, nebo prezident.

Ve skutenosti je v EU ka d rznost podezel a potlaovan. Rznost je deklarovna, uniformita realizovna. Ztra to bude 24 let od chvle, kdy jsem prvn v roli ministra pedstoupil ped Federln shrom dn (tehdy je t fungujcho ve star sestav, vetn v ech znmch tv bvalho komunistickho politbyra). Obhajoval jsem nvrh zkona o sttnm rozpotu na rok 1990 a spolu s nm celou adu v podstat perestrojkovch zkon. A byly vypracovny starou komunistickou vldou, star systm v nkterch parametrech pozmovaly. Nejvznamnj m z nich byl nvrh zkona o oddlen centrlnho a komernho bankovnictv, jeho tehdej pijet vytvoilo dne n, vysoce nezvislou eskou nrodn banku. Nic zsadnho se s n u od t doby nestalo. Tato historick fakta a data bychom nemli vymazvat z na kolektivn pamti. Tedy i to, e by k tto dle it zmn do lo i bez pdu komunismu. Evropsk realita Na pozvnce k na emu dne nmu setkn je uveden vrok li jsme do Evropy . Myslm, e pedstavuje velmi pokroucenou interpretaci tehdej reality a e je to vrok nepesn a navc zavdjc. Nikam jsme ne li. Na ulicch sice byly npisy Zpt do Evropy , ale to bylo zkratkovit vyjden na eho zmru stt se opt svm vlastnm silm, svou vlastn promnou normln evropskou zem. Nkte jsme to ctili trochu jinak, nebo aspo slo itji. Byl jsem asi prvn, kdo s trochou nadszky mluvil o koncepn odli nosti vrok zpt do Evropy a vped, ^ www.institutvk.cz

NEWSLETTER

leden /2014

dramatizoval jsem to slovem avanti, do Evropsk unie. To italsk avanti mlo vznamn dobov konotace. My star nem eme z mysli vymazat heslo italskch komunist avanti popolo . Vychzelo se z implicitnho pedpokladu, e se vracme do Evropy demokratickch stt a do Evropy ptelskch sousedskch vztah, kde jsou v echny stty suverny a rovn mezi rovnmi (a e nad nimi dn mocensk centrum nen). Oekvalo se tak, e se staneme a to na vn asy soust prosperitu garantujcho celku. Je teba ci, e nenastalo ani jedno, ani druh. Pi li jsme do centralisticky organizovanho celku, kter navc nechtl a nechce nic jinho, ne se vce a vce centralizovat, unifikovat, homogenizovat, standardizovat, a tm i zbavovat demokracie. Dnes vidme, e i s tou jeho prosperitou je to ponkud slo itj . Stle tsnj unie Proces evropsk centralizace a de-demokratizace byl v uplynulm plstolet vcemn plynulm pohybem v jednom jedinm povolenm a respektovanm smru. Nkdy byl tento pohyb relativn pomal, jindy rychl. Ped 22 lety byl radikln urychlen summitem v holandskm Maastrichtu, na nm byla zformulovna a 10. prosince 1991 schvlena tzv. maastrichtsk smlouva. Oficiln se jmenovala Smlouva o Evropsk unii. Tato smlouva pinesla vce ne jen zmnu jednoho psmene z S (spoleenstv) na U (unie). Ze spoleenstv stt tehdy vznikla unie oban. Byla to zmna naprosto zsadn, ale nen nhodn, e nen mezi vromi, kter se dti u ve kole. Jej vznam je zmrn umen ovn. Ze spoleenstv stt v Maastrichtu vznikla unie oban. V roce 2004 jsme vstupovali do postmaastrichtsk unie, do unie, kter navc chce bt ever-closer , tedy stle tsnj . A tak je. Pi slavnostnch projevech se sice na v ech akcch Evropsk unie mluv o rznosti , ale ve skutenosti je ka d rznost podezel a potlaovan. Oceuje se rznost etnografick . Oceuje se rzovit rznost mst, kraj, regionlnch kuchyn a vn, lidov hudby a lidovch kroj, ili rznost nevinn,

potlauje se v ak rznost politick, ideov, nzorov, systmov. Dominantn ideologi se stv europeismus, co je konglomert idej zalo ench na odmtn nrodnho sttu a na radiklnm potlaovn jeho, historicky zcela mimodn a prlomov role. Nechce se brt na vdom, e nrodn stty do Evropy (a svta) pinesly demokracii, co dn imperiln e neudlaly, a udlat nemohly (a neuspje v tom ani dne n evropsk e); idej obhajujcch jako politicky korektn kontinentln vidn svta, nikoli dajn zastaral spolhn se na nrodn (nebo kolem dominantnho nroda vytvoen) stty; idej vyjadujcch vru v potebnost a mo nost technokratickho vldnut vyvolenmi a moudrmi, vldnut znalci a experty, nachzejcmi se pokud mo no co nejdle od voli; idej prosazujcch potlaovn politiky a parlamentarismu; idej postavench na pijet ideologie environmentalismu jako jednotcho, axilnho rmce uva ovn lid souasnosti, jako nezpochybniteln pravdy, jej poprn je blznovstvm, nikoli legitimn existujcm opanm nzorem; idej zakldajcch si na dodatenm dopisovn umlch evropskch djin a evropsk minulosti jako vchodiska k ovldnut ptomnosti a budoucnosti (co je znm orwellovsk schma); idej spolhajcch na apotezu prmrnosti a umlch celebrit, v jejich rolch vystupuj lid zcela druhoadch kvalit. Bruselsk uniformita Rznost je deklarovna, uniformita realizovna. Jsme na akci asopisu Euro, a pmo se proto nabz ci, e vyvrcholenm tchto uniformnch a uniformitu podporujcch ambic bylo vytvoen spolen evropsk mny. U jsem o tom mluvil nesetnkrt. Ped temi tdny jsem na konferenci Vysok koly sprvn a finann vyslovil tuto tezi: Faktick odli nost ekonomickch parametr jednotlivch zem je v Evrop objektivn existujcm je

vem a v minulosti niemu nevadila. Vedla k pirozenm pizpsobovacm procesm, v nich dominantn roli vt inou hrly zmny mnovch kurs. Lidsk djiny jsou proto mimo jin i djinami zmn mnovch kurs. Fixace kurs mn evropskch zem na vn asy formou zaveden eura byla pokusem zastavit historii, zastavit as. Nevytvome-li v ak dnes v Evrop Huxleyho Brave New World, historii zastavit nem eme. [1] Tento vrok neumm udlat lpe i pesnji. Je mo n dodat i to, co jsem ekl ped tdnem na Dnech USA a EU na ofn: Evropsk mnov unie nevznikla jako ekonomick nutnost, nevznikla jako dsledek njakho pedchzejcho, u nenosnho krizovho vvoje, nevznikla jako nevyhnuteln a u stra n moc potebn vylep en minulho stavu. Vznikla jako schvlnost evropskch elit, chtjcch se zbavit zt e, kterou pro n pedstavuj evropsk demokratick stty. Vyvrcholenm tchto uniformnch a uniformitu podporujcch ambic bylo vytvoen spolen evropsk mny. Nebylo to ani proto, e by oban jednotlivch lenskch zem EU najednou zaali dat likvidaci svch domcch mn (co vbec neplat zejmna o Nmcch). Ani v dal ch evropskch zemch takov pocit neexistoval, snad jen mezi lidmi, kte se u dlouho spolu s Karlem Marxem t ili na odumen penz a vytvoen bezpen n ^ NOVINKA IVK nabz publikaci Vclava Klause Byla deflace opravdu hrozbou? (2014). Bval prezident a profesor ekonomie polemizuje s devizovmi intervencemi, kter v listopad u 2013 spustila esk centrln banka. V sti A pin autor zsadn argumenty, pro jsou devizov intervence NB patnm krokem. V sti B najde ten petisky pti dal ch koment Vclava Klause k devizovm intervencm. st C pin postskriptum. 48 stran, 50 K. objednvky na: www.cepin.cz, e-mail: cep@cepin.cz www.institutvk.cz 2

NEWSLETTER

leden /2014

spolenosti, kde u bude v echno zadarmo, resp. kde bude rozdlovn probhat podle toho, kolik nm toho evropsk elity pidl. [2] K tomu nic dal ho nen teba dodvat. Podstatn je jen a jedin to, kdy to takto zane vidt evropsk myslc vt ina. Slep ulika Na pozvnce je i druh plka otzky kam jsme do li? . Jednou mo nou odpovd by bylo ci, e Evropa do la a do dne n slep uliky, v n nastalo zastaven jakhokoli pohybu. Dopedu to nejde a vracet se ped svj vzestup k enormn moci a vlivu europeist nechtj. Proto preferuj dne n pe lapovn na mst. jsme ped 24 lety pova ovali za uskuteniteln, ne-li dokonce na dosah ruky. Kter varianta vce vystihuje dne n evropskou situaci, se rozhodne v nejbli budoucnosti. Na ono klidn spoinut v ak moc nevm. Dne n stav jako spoinut nazvat nemohu. Vypad to tak, e se brzy dostaneme do stejnho msta, kde jsme u jednou byli. Dostaneme se do svta, kter sice m v echny formln znaky demokracie, ale kter postrd skuten demokratick procesy. do sebe a zahledn do svch vlastnch problm. Svch tradinch neduh jsme se nezbavili. Vypad to tak, e se brzy dostaneme do stejnho msta, kde jsme u jednou byli. Jedinou levou snad m e bt to, e to snad bude na jin, vy rovni konzumnho blahobytu. Dostaneme se do svta, kter sice m v echny formln znaky demokracie, ale kter postrd skuten demokratick procesy. Dostaneme se do svta nominlnch svobod, ale faktick bezmoci obana. To, e mm obavu, e u jsme tam vlastn do li, je pesn to, co jsem Vm v tto pedvnon chvli chtl optimisticky sdlit. Dkuji za pozornost. Evropa do la do dne n slep uliky.

Psnj odpovd by bylo ci, e ani ten dne ek nen njakm klidnm spoinutm ve slep ulice, nbr zptnm pohybem, ne-li nvratem. Nvratem ke spoleenskmu a ekonomickmu systmu, postrdajcmu nkter charakteristiky svobodnho To plat o Evrop jako celku. O ns samotnch bych si dovolil ci, e jsme se u opravdu a to navazuji na zatek svho projevu stali normln evropskou zem, ale ona normlnost je definovna ponkud jinak, ne jak si lid u ns ped 24 lety pedstavovali. U jsme opt zem s oslabenou suverenitou, u jsme opt zem, kter si nev, u jsme zem, kter m nov komplexy mncennosti. Pejali jsme tak [1] Klaus, V.: Ne pli radostn perspektivy evropsk ekonomiky: Euro, 25. listopadu 2013, (tak http://www.klaus.cz/clanky/3481). [2] Klaus, V.: Nastv konvergence i divergence mezi EU a USA. Projev na konferenci Dny USA a Evropsk unie, 3. prosince 2013, http://www. klaus.cz/clanky/3487. Publikovno tak v tdenku Euro, 16. prosince 2013. a prosperitu umo ujcho systmu, kter v echny neduhy EU, vetn uzavrn se 1200 let od smrti Karla Velikho

Ji Weigl vkonn editel Institutu Vclava Klause 28. ledna 2014 uplyne 1200 let od smrti Karla Velikho (742 814). K zamy len toto vro vybz proto, e tento velk fransk panovnk zpadn Evropy ranho stedovku zaujm pedn msto v ikonografii souasnho evropeismu a jeho osoba (fr. Charlemagne), e a odkaz jsou pedkldny veejnosti jako jaksi pedobraz a inspirace Tento velk fransk panovnk zpadn Evropy ranho stedovku zaujm pedn msto v ikonografii souasnho evropeismu. modern evropsk integrace v Evropsk unii. Karlovo vro tak bude jist iroce pipomnno a komentovno (V EU a v SRN se k tomu pipravuje ada vzpomnkovch akc), a proto stoj za to se nad jeho dobou,

dlem a odkazem v n zamyslet. Karel Velik byl nepochybn velkou postavou evropskch djin. Lze ci, e jeho ra ukonila temn obdob rozvratu a padku zpadn Evropy po pdu msk e a souasn otevela cestu ke zformovn stedovk Evropy tak, jak ji znme z pozdj ch Mtus Karla Velikho Vlenk Karel Velik svmi ta enmi evropsk Zpad znovu na krtko sjednotil. Jako krl germnskch Frank ovldajcch dne n Francii a zpad Nmecka dobyl i severn Itlii, ve vyhlazovacch vlkch si podrobil pohansk Sasy na dolnm Rn a Labi a obrtil je nsilm na vru, porazil Avary v dne nm Maarsku (co umo nilo vznik prvnch slovanskch stt na na em zem) a ke sv i pipojil dne n Bavorsko a Rakousko. Na zpad pe el do protitoku proti muslimskm Arabm ve panlsku, pekroil Pyreneje (pse o Rolandovi) a vytvoil tam tzv. panlskou marku, odkud se pozdji rozvjela reconquista. Jeho vojenskch spch vyu il pape a katolick crkev, kter si franckho krle pipoutal pekvapivou korunovac mskm csaem. Tmto znovuvytvoenm zpadn e zskal posilu v boji s Byzanc v dob ponajc roztr ky mezi kes anskm Zpadem a Vchodem a mocenskou oporu v italskch i evropskch zle itostech. e Karla Velikho teritoriln pipomnala Evropsk hospodsk spoleenstv po mskch smlouvch v roce 1958. e Karla Velikho teritoriln pipomnala Evropsk hospodsk spoleenstv po mskch smlouvch v roce 1958, a proto se zdlo, e je tak vsti nm pedobrazem novodobho integranho spojen t vel z, Nmc a Ital. Tato uml paralela v ak nem s historickou skutenost nic spolenho. Francouzi, Nmci a Italov na pelomu 9. a 10. stolet samozejm neexistovali. V zpadn Evrop tehdy stle pokraoval proces s vn, spojovn a asimilovn pvodnho Namsto pokus pedkldat dne n neblahou souasnost EU jako naplnn odkazu velkho panovnka bychom se dnes mli pokusit najt v jeho dob a skutcch kritick zamy len nad dne kem a hledat inspiraci.

romanizovanho obyvatelstva a rznch germnskch kmen usazench tam v dob sthovn nrod. Karel Velik sjednocoval zpadn Evropu nikoliv jako spojovatel a usmiovatel rznch etnik, ale jako nsiln iitel katolick vry proti heretikm (arin tn germn t Langobardi v severn Itlii) nebo proti pohanm (Sasov, Arabov, Avai, Slovan). Prv nbo ensk ideologie, open o crkevn organizaci a s n spojenou vzdlanost a kulturu byla spolu s vojenskou silou hlavnm tmelem Karlovy e. Spojoval ji uvnit a dval zdvodnn vnj expanzi. A bylo to prv kes ansk nbo enstv, crkev a spolen latinsk kultura, co petrvalo a dalo tvar i obsah evropskmu stedovku a vbec celmu zpadnmu civilizanmu okruhu, nikoliv krtkodob polistalet. kch zpadoevropskch nrod ^ 3 www.institutvk.cz Francou-tick sjednocen doby Karlovy.

NEWSLETTER

leden /2014

Mtus Karla Velikho a jeho e v sob skrv vzpomnku na sjednocen Evropy daleko rozshlej , hlub a trvalej epochu msk e. Ta zahrnula vt inu tehdej ho znmho svta, spojila na dlouh stalet Orient a Okcident a roz ila vysplou antickou civilizaci i do odlehlch barbarskch konin. Ve srovnn s tm bylo obdob Karlovy e jen krtkou epizodou, po nm zbyla jenom legenda velkho panovnka, instituce zpadnho csastv, pozdji omezenho pouze na nmeck zem, oznaen panovnka krl zkomolenm jmna Karel ve slovanskch jazycch a nemnoho ran stedovkch psemnch a architektonickch pamtek ( ivotopis Vita Caroli, katedrla v Cchch atd.). Namsto pokus pedkldat dne n neblahou souasnost EU jako naplnn odkazu velkho panovnka bychom se dnes mli pokusit najt v jeho dob a skutcch kritick zamy len nad dne kem a hledat inspiraci. Duchovn mise Karlova mise byla nejen vojensk, ale pedev m duchovn, a ta jej na rozdl od jeho e pe ila. Dnes se sice EU m e tvit jako pokraovatel Charlemagne, k nsil pi sjednocovn se ale pihlsit boj a civilizan hodnoty, kter on il, ve skutenosti relativizuje, opou t a ni. Multikulturalismus, politick korektnost, rozklad rodiny, konzumentstv a politick zbablost, pro toto v e, co dominuje evropsk ptomnosti, t ko nalezneme inspiraci u bojovnka proti islmu a nemilosrdnho iitele kes anstv Karla Velikho. Nikoliv centralizovan impria jako Byzanc a orientln e, ale politicky rozt tn feudln Evropa vytvoila phodn prosted pro kulturn a spoleensk rozmach novovku. Jeho pokus o sjednocen Zpadu trval jen velmi krtce. Ji za necelch ticet let po Karlov smrti do lo v roce 843 smlouvou ve Verdunu k rozdlen jeho e na ti sti, z nich pozdji vznikly Francie a Svat e msk nroda nmeckho. Dal stalet ukzala, e nikoliv centralizovan impria jako Byzanc a orientln e, ale politicky rozt tn feudln Evropa vytvoila phodn

prosted pro kulturn a spoleensk rozmach novovku. Karel Velik ovldajc pl Evropy se sice nakrtko stal hrem v tehdej svtov politice a uzavral dohody a spojenectv s byzantskm dvorem v Caihradu a arabskm chalfou Hrnem ar-Ra dem v Baghddu, ale evropsk Zpad byl v jeho dob a je t dlouh stalet potom z politickho i kulturnho hlediska perifri, je se nemohla srovnvat vznamem a bohatstvm se zemmi Vchodu. Skuten rozmach zpadn Evropy pi el a o sedm stolet pozdji, v dob, kdy byla zsadn a trvale rozdlena nejen politicky, ale i nbo ensky. Legendy spojen se jmnem Karla Velikho se sna ili v dy vyu t ti, kte se v rznch historickch dobch pokou eli nsilm ovldnout Evropu. Legendy spojen se jmnem Karla Velikho se sna ili v dy vyu t ti, kte se v rznch historickch dobch pokou eli nsilm ovldnout Evropu ve stedovku pape ov k ospravedlnn sv nadazenosti nad moc svtskou (Karlova korunovace csaem z rukou pape e), Habsburkov v 16. stolet ve svm boji o univerzln katolickou i i ve XX. stolet nacist vyhla ujc tisciletou germnskou i v Evrop. Dnes je to eurofiln elita na na em kontinent. I to je pznan. Vliv na echy Z hlediska na zem sehrl Karel Velik a jeho doba zsadn lohu, nebo svou zpadokes anskou i s latinskou kulturou pivedl k sam na hranici a echy se od jeho doby natrvalo dostaly do sfry urujcho politickho a kulturnho vlivu zpadoevropsk civilizace. Jeho ta en, kter podle pramen pinutila esk kmeny k placen tributu, i trval hrozba ze Zpadu v nsledujcm obdob pisply ke sjednocen slovanskch kmen na na em zem, vzniku sttu a hledn modu vivendi s mocnm sousedem, hrozcm esk stt pohltit. Tento zkladn problm eskch djin petrval a do modern doby. Zpadn e pro eskou sttnost a identitu pedstavovala fa echy se od jeho doby natrvalo dostaly do sfry urujcho politickho a kulturnho vlivu zpadoevropsk civilizace.

tln hrozbu, pokud byla sjednocen, centralizovan a expanzvn. V epochch, kdy na zpad od ns dominovala diversita a neexistovala hrozba ciz centralizovan moci, se na e zem mohla stt plnohodnotnou a pnosnou soust tohoto zpadnho svta. Zd se, e z na eho hlediska nen Karel Velik symbolem, k nmu bychom se mli vztahovat a hledat v jeho dob pozitivn paralely s dne kem. Symbolizuje sp e to, eho jsme se v dy ze Zpadu obvali. Zpadn e pro eskou sttnost a identitu pedstavovala fatln hrozbu, pokud byla sjednocen, centralizovan a expanzvn. Proto si pipomnejme jeho vro stzliv. Dne n snahy o vytvoen univerzln zpadn e v Evrop budou asi stejn sp n a trval, jako v dob Karlov. Evropa za vala astnj obdob jindy ne v krut dob Karlov a sp e ne k nemilosrdnm dobyvatelm, podmaovatelm a nsilnm sjednotitelm by se mla vztahovat k osobnostem a dobm dne ku srozumitelnj m. Ospravedlovat napklad pltvav trval sthovn Evropskho parlamentu pkladem Charlemagne, kter rovn neustle se svm dvorem putoval, co se skuten dje, je extrmnm pkladem nesmyslnosti tchto pokus. NOVINKA Institut Vclava Klause nabz knihu Pavla Rysky a Jana Pr i Korupce ekonomie vs. mty (2013). Kniha se pt, co je korupce, m se li korupce v soukromm a veejnm sektoru, jak bojovat i nebojovat s korupc. Diskutuje dobvn rent v politice, dotk i men korupce a nahl na korupci z pohledu behaviorln ekonomie a psychologie. Vzru ujc publikace, kter by nemla chybt v knihovn dnho ekonoma, novine, ani zjemce o veejn dn. 102 stran, 100 K. objednvky na: www.cepin.cz, e-mail: cep@cepin.cz www.institutvk.cz 4

NEWSLETTER

leden /2014

OTZKA IVK Sjednotilo euro Evropu? Mlokdo si pov iml, e uplynulo patnct let od zaveden eura. Sjednotilo euro Evropu, jak doufali jeho otcov nmeck kancl Kohl s fran couzskm prezidentem Mitterandem, nebo rozdly mezi evropskmi zemmi prohloubilo? Vclav Klaus Ji dv desetilet vystupuji proti npadu na vytvoen spolen evropsk mny. Argumenty jsou pomrn triviln Evropa nen ekonomicky dostaten homogenn entitou (a nem takovou mru cenov a mzdov flexibility a mobility prce, aby to nevadilo) a Evropa nen a nem e bt entitou politickou (nevytv ji jeden nrod a nen v n pocit identity a z n vyplvajc solidarity). To jsou dlouhodob platn charakteristiky, kter se v ase mohou mnit a tak se mn, ale jen pomalu. Urychlit jejich pohyb je mo n jenom nsilm, nikoli politikou. Kohl a Mitterrand se svou osobn zku enost z druh svtov vlky, jej vznik zcela myln interpretovali jako dsledek rozt tnosti Evropy do malch stt, v nost a vznam tchto charakteristik nebrali v vahu, resp. vili v jejich snadnou zmnitelnost politickmi zsahy. To jsem oznaoval za rezidua komunistickho my len, za analogii hesel porume vtru a de ti . Evropa m e bt, i kdy i o tom pochybuji, sjednotiteln jenom evolun, nikoli politickm rozhodnutm, nikoli revolun. Nen nhodou, e politick rozhodnut zavst euro Evropu nesjednotilo. Zpsobilo nco daleko hor ho naru ilo pirozen evolun procesy a vyvolalo opan efekty. To v 80. letech postehla mezi relevantnmi evropskmi politiky jako jedin Margaret Thatcherov, kter sprvn pedvdala, e to v Evrop povede k novm neptelstvm mezi stty, e politika potlaovn role nrodnch stt uin Nmecko je t vt m a mocnj m a e msto evropskho Nmecka vznikne nmeck Evropa . K tomu se Evropa ji dnes rychle pibli uje. Euro nejen Evropu nesjednotilo, ale zbavilo ji tolik potebn pozornosti jednotlivch zem k vlastnm financm. Teze, e nic nedv

zemm takov pocit disciplny jako vlastn mna, je urit pravdiv. Dluhov krize je toho dkazem. Petr Neas bval premir R Rozhodnut o vytvoen spolen evropsk mny bylo bytostn politick a pedstavo valo klasick ppad ignorance ady ekonomickch, ale i politickch argument. Musme zde rozli ovat ti roviny: samotn vytvoen spolen mny, rozsah eurozny a hloubku integrace, a to nejen samotn eurozny. V mnoha ohledech nen mo n odvrhovat my lenku spolen mny a priori a mus bt posuzovna i z hlediska dal ch dvou rovin. Napklad vaha, e by ekonomiky, jako je Nmecko, Rakousko i Nizozemsko, mohly pou vat spolenou mnu, m jistou politickou logiku i ekonomick racio. Srovnateln vkonnost ekonomiky, vysok konkurenceschopnost a synchronizace ekonomickch cykl, rozumn rozpotov hospodaen, vzjemn propojen ekonomik, vetn produknho propojen, vzjemn fixace smnnch kurz, to v e vytv pedpoklady pro ekonomicky a politicky logickou my lenku o vytvoen spolen mny. To v ak nebyl ppad eura. Zde mla pednost logika vytvoen spolen mny jako zdroje kontinulnho tlaku na prohlubovn evropsk integrace. ist politickm rozhodnutm bylo zahrnout do eurozny i zem ji nho kdla. Nen tedy pekvapenm i tlak na fiskln unii a tak transferovou a dluhovou unii. Dsledkem jsou i dva paradoxy. Mra koordinace rozpotovch politik dnes v EU pesahuje mru koordinace v zavedench federacch, jako jsou USA, vcarsko i Nmecko. A do problm jsou dnes vtahovny jednotn nejenom nezdrav ekonomiky, ale i zdrav a konkurenceschopn ekonomiky evropskho severu. A to je jist nezam len dsledek vytvoen eurozny. Nemluv o revitalizaci antinmeckch resentiment ve veejnm mnn v ad evropskch zem. Vladimr Tom k

viceguvernr NB Zafixovnm kurzu v podob zaveden eura nen mo n doshnout sjednocen. I kdybychom na okam ik pipustili odv nou hypotzu, e rozdlnost hospodskch cykl se mezi zemmi s jednotnm trhem v ase sni uje, tak pesto se jednotliv zem mnov unie od sebe li je t svm potencilnm produktem, cenovou hladinou, kapitlovou zsobou na pracovnka, prmrnou mrou spor a zisku, strukturou finannch a relnch aktiv a mnoha dal mi fundamentlnmi ukazateli. Zafixovn nominlnho kurzu mezi leny eurozny hospodsk cyklus a ani uveden zkladn ekonomick stavy a jevy sjednotit nem e. Naopak, prosted jednotn mny prohloubilo problm ernho pasa rstv nkterch zem v oblasti deficit veejnch financ. Zrove dky kombinaci volnho pohybu kapitlu a nulovho kurzovho rizika uvnit mnov unie vzrostl tlak na ne douc sjednocovn fiskln politiky v podob omezovn konkurence (smujc a k unifikaci) daovch systm. Skuten hospodsk sjednocen jakkoliv mnov unie v ak mus bt postaveno na sp nm dokonen procesu reln konvergence zem, zaji tn dlouhodob udr iteln stabilizan role veejnch rozpot a zaji tn pru nho trhu prce. Tlak na dal sjednocen Evropy (zejmna v reakci na dluhovou krizi nkterch zem eurozny) dnes vrchol tvorbou novch evropskch instituc a zchrannch mechanism, kter v ak asto psob pesn opan ne ve smru pirozenho sjednocen. Nov zavdn mechanismy asto zvy uj morln hazard a zvy uj nklady na existenci jednotn mny v ekonomicky nehomogenn mnov zn. Konkrtn vytvoen Evropskho stabilizanho mechanismu (fondu) i snaha zavst spolen eurodluhopisy jsou sice krokem k tsnj mu sdlen zvazk (dluh) eurozny, ale nejsou sprvnm krokem k tsnj mu a skuten dlouhodob udr itelnmu sjednocen ekonomicky stle rozdlnch zem. Jan Fischer ministr financ R Dopad zaveden eura bych rozdlil na dv

zkladn oblasti jednou jsou stty a jejich ekonomiky a druhou samotn oban. Pro stty znamen euro stenou ztrtu jejich mnov suverenity, centrln banky vliv ztrcej ve prospch ECB. Tm euro tak mnohm pivodilo problmy, proto e byl stanoven kurz a ten u nemly jak bezprostedn regulovat nebo ovlivovat dle momentlnho stavu, v jakm se nachzela jejich ekonomika. Z pohledu obana se euro jev jako sjednocujc prvek, a to zejmna ve chvli, kdy jedete na dovolenou a v ka d zemi mte stejn platidlo, podobn prlomov by bylo odstrann jazykov bariry. Nicmn ^ 5 www.institutvk.cz

NEWSLETTER

leden /2014

i zde je odvrcen strana, a tou jsou platy. Proto e ve chvli, kdy mte jednoznan, kurzov neovlivnn, srovnn, jak je va e prce ohodnocena peshranin nebo na druhm konci Evropy, mnohdy takov srovnn nevychz zrovna lichotiv. Jan Mldek poslanec za SSD Euro zatm Evropu nesjednotilo. Slo itj je odpov na otzku, zda se eurozna v budoucnu sjednot anebo se rozpadne. Je toti nesporn pravdou, e eurozna je ve v nch problmech. Projekt spolen evropsk mny byl de facto projektem zahjen budovn evropsk federace, chcete-li Spojench stt evropskch. Evropsk centrln banka (ECB) je prvn centrln instituc dosud neexistujc sttn formace. A je teba tak ci, e architekti spolen mny to vdli. Jenom se domnvali, e bude fungovat princip zpadky , prvn krok vynut druh, a ten zase tet. To byl ov em jen pln, kter v ak zatm nezafungoval. Politick integrace se zatm pli rychle neprohlubuje. Eurozna rozhodn nen optimln mnovou uni. Kurs eura je vznamn mk pro zem tvrdho jdra, jako jsou Nmecko, Rakousko, Nizozem i Finsko, ne kdyby jim zstaly zachovny pvodn mny. Nmeck marka, nizozemsk gulden, rakousk ilink i finsk koruna by byly za stejnch okolnost daleko tvrd , co by ov em znamenalo tak daleko tvrd podmnky pro export tchto zem, ne jak maj v rmci eurozny a tud se dnes exportu tchto zem docela da. Na druhou stranu, pro ji n zem eurozny od Portugalska po Kypr je euro naopak pli siln a to vznamn sni uje jejich exportn vkon ve srovnn s tm, jak by nejsp mly bez eura. V rmci jednotn mny nemohou provst klasickou devalvaci vlastn mny za elem podpory exportu. A tyto zem, Itlie pedev m, byly na tuto formu podpory exportu v minulosti zvykl. Pesnji eeno tyto zem teoreticky devalvovat mohou. Musela by to ov em bt tzv. vnitn devalvace, tedy pm sn en mezd ve veejnm i soukromm sektoru, sn en dchod i socilnch dvek. Takov

vc je politicky velmi obt n. Vt ina lid m toti tendenci t v nominln iluzi , sleduj, kolik berou v absolutnch slech a nepotaj si relnou mzdu, tedy nominln mzdu oi tnou o inflaci. Z toho ov em plyne, e ka d, komu je napmo sn ena mzda, penze i sociln dvka, si toho v imne. Jinmi slovy budoucnost eura zvis na tom, zda na jihu Evropy budou schopni zvldnout tzv. vnitn devalvaci, na rozdl od dve pou van devalvace klasick. Pokud tedy ji n zem zvldnou vnitn devalvaci, a pizpsoben externm okm bude probhat tmto kanlem, euro bude fungovat a povede v budoucnosti ke sjednocen Evropy. Ji Weigl vkonn editel Institutu Vclava Klause Euro Evropu nesjednotilo, ale naopak fatln rozdlilo. Nejen tm, e se EU formln rozdlila na euroznu a zbytek lenskch zem, kter eurem neplat. Euro rozdlilo EU ekonomicky a existujc rozdly mezi lenskmi zemmi i problmy jednotlivch ekonomik neustle prohlubuje. Naprosto nevedlo ke konvergenci hospodskho vvoje v rmci eurozny, jak autoi europrojektu vyhla ovali. Vlivem jednotn mnov politiky ECB vyhovujc potebm nejsilnj zem Nmecka, ale ne u nap. slab ch stedomoskch zem, do lo k rozdlen eurozny na bohat sever a chud jih a ke z toho plynoucm vnitnm krizm v jednotlivch problmovch zemch i ke krizi dosavadnho modelu evropsk integrace jako celku. Z toho vyplv i stle obt nj nalzn dohod a kompromis v orgnech EU a sl antagonismy mezi lenskmi stty. Vldnouc evropsk politick elita to sice zatm stle odmt piznat, ale celkov budoucnost evropskho integranho projektu se stv nejasnou. Oteven to konstatuje nap. ratingov agentura Standard and Poor s, kter loni v prosinci poprv sn ila rating EU z nejvy hodnoty AAA na AA+ a odvodnila to prv klesajc soudr nost EU. Spolen mna m na tom velmi vznamn podl.

Oldich Ddek profesor ekonomie FSV UK Jak poznat projekt, kter sjednocuje, od projektu, kter rozdluje? Ten sjednocujc se projevuje tm, e pitahuje nov leny, zatmco od toho rozdlujcho se utk. V sebelep m svazku ale as od asu dochz k njakmu pnut. Rozdlujc projekt tm ivo a skomr, zatmco ten sjednocujc burcuje svj imunitn systm proti opakovn nemoci. Jak obstoj euro ve svtle tchto pznak? Nechme hovoit fakta. Navzdory traumatm krizovch let dn z len EU euroznu neopustil. A ani se tak viditeln nehodl zachovat, vetn tch, kterm byl doporuovn nvrat k nrodn mn. lensk zkladna eurozny se rozrst, k dne nmu dni ji t 18 z celkovho potu 28. Navzdory nejedn chmurn pedpovdi o dezintegraci eurozny jsme svdky kvantovho integranho skoku pi budovn bankovn unie. A to kvli poslen institucionln zkladny eura. Dlouhodobm trendem eura na finannch trzch, neperu enm krizovm obdobm, je sp e jeho sla ne slabost. Milton Friedman dal euru ti roky, jak vzpomn v jedn sv knize bval len vkonn rady ECB Otmar Issing. Zkrtka i velc ekonomov se obas dopou tj velkch prognostickch chyb, uv me-li, e evropsk mna si dnes pipomn patnct let sv existence. Pravda je, e zdaleka ne v dobr pohod. Soust vro jsou proto i debaty, zda na tom maj vinu skryt vady spolen mny, nebo zda si vt inu problm nenadlily nrodn vldy samy svmi chybnmi politikami. Dalekoshl zmny ve sprv eurozny mluv jednoznan na podporu druh hypotzy. Kdo za tm chce vidt jaksi tk vped eurem uhranutch politik ped racionlnmi argumenty ekonom, st si to nech vymluvit. Logitj je v ak vsadit na nesporn vhody eura, kter dvaj smr souasnmu pohybu. Spolen mna tedy minimln sjednocuje zjem evropskch politickch elit na tom, aby tento projekt pokraoval a nadle tvoil pte evropskho vnitnho trhu. Petr Mach

ekonom, pedseda Svobodnch Pokud mlo euro Evropskou unii politicky a hospodsky sjednotit, pak se to nepovedlo. Euro zanechv obrovsk pkop mezi severem a jihem. Severu se hromad pohledvky vi jihu a jihu se hromad dluhy vi severu. Jihu roste nezamstnanost a hospodstv kles, severu roste export dky kurzu, kter je moc siln pro jih a moc slab pro sever. Obyvatel Nmecka hled na obyvatele ji nch zem jako na vy rky, kte jen projdaj poskytnut pjky a chovaj se jako nevdnci. Obyvatel ji nch zem hled na Nmecko jako na novho koloniztora, kter jim diktuje tvrd podmnky. Pkop, kter vznikl mezi severem a jihem, se stle prohlubuje a prohlubovat bude. R stoj mimo, ale m podle smlouvy o vstupu do EU povinnost euro zavst. Spadla by pak esk republika sp mezi ji n stty, kter kemraj o pjky, je nejde splatit? Nebo by byla na e zem sp soust severu , kter dotuje marnotratn jih? Nechci ani jedno. Zvolme si pedstavitele, kte esk republice vyjednaj smluvn vjimku, abychom si mohli nechat korunu a na dal m hlubokm rozdlovn Evropy se nepodleli. ^ www.institutvk.cz 6

NEWSLETTER

leden /2014

Jana Bobo kov pedsedkyn Hlavu vzhru Euro nesjednotilo Evropu, ani Evropskou mny v zemch s propastn rznmi klovmi ekonomickmi parametry se ukazuje jako siln odstediv moment v samotn evropsk integraci. Za obrovsk problm pova uji tak fakt, e euro bylo nkterm zemm vnucovno jako zdroj prosperity a vytvelo nereln oekvni. Architekti jednotn mny, kte se nechtj jc svobodu, demokracii i suverenitu jednotlivch stt. Pkladem je Lisabonsk smlouva, kter nadazuje rozhodovn z Bruselu nad funkce trhu a umo uje politikm diktovat v i smnnch kurz. V takovch zkonnch parametrech se nelze divit bohorovnosti NB, s jakou znehodnotila korunu vi euru. V Bruselu ji

Unii. Naopak. Implementace jednotn svho snu vzdt, ve jmnu eura potlau-urit pochvlili. ZPRVA ZE SEMINE Nahradila mediokracie mdia a politiku? V pondl 9. prosince 2013 uspodal Institut Vclava Klause semin Nahradila mediokracie mdia a politiku? . Na panelu, kter moderoval Jan Skopeek, vystoupili prorektor Akademie managementu a komunikace Petr antovsk, profesor Miloslav Bedn z Filosofickho stavu Akademie vd R, Ladislav Jakl z Institutu Vclava Klause a politolog Zdenk Zboil. Petr antovsk ukzal, e oban a voli se v prbhu vt iny z uplynulch 24 let od listopadu 1989 rozhodoval rozumnji a realistitji, ne jak mu radila mdia. Dokonce se zd, e se veejnost mnohdy vdom a zmrn d prv opanm nzorem, ne jak na ni z mdi proud. Pkladem jsou posledn volby do Poslaneck snmovny, kter vyhrl Andrej Babi , pesto e byl ve v nm podezen z letit spoluprce s tajnou polici. Informace, kter z mdi proud, neslou jako nvod k (napklad

voliskmu) jednn, nbr asto naopak jako pklad cesty, kter je douc se vyhnout. antovsk souhlasil s tez Vclava Klause, e skonil polistopadov re im a zan re im kvalitativn nov. Mdia provozuj informan politiku svch vlastnk a tm deformuj trh s informacemi. Doopravdy nevldne ani sama politika, ani mdia, a tedy tu nen ani obvan mediokracie. Miloslav Bedn argumentoval, e mediokracie jako nadvlda mdi se v prosted demokracie do znan mry kryje s pvodnm a b nm vznamem pojmu mediokracie, jm je nadvlda prmru, resp. prmrnosti. V demokratickm stt a spolenosti jsou mdia b nm prvkem tzv. politick tdy. Mdia se v R stala vznamnm politickm aktrem, a to de facto zamenm na oslabovn a odbourvn nedvno vznikl demokratick politiky jako takov. Hlavn mediln proud podporoval destabilizaci parlamentarismu, ukotvenho v existenci politickch stran a vsledcch svobodnch voleb (Impulz 99, Dkujeme, odejdte i revolta v esk televizi). V poslednch volbch do snmovny zvtzily antisystmov strany (ANO Andreje Babi e, svit Tomia Okamury a komunist). Dlouhodob politick aktivismus znan sti mdi ve prospch antidemokratick a zrove antipolitick ideologie nyn vydal sv drsn plody. Ladislav Jakl vysvtlil, e mediokracie demokracii ani politiku nenahradila. Ve skutenosti mediokracie ve vlastnm slova smyslu neexistuje. Mdia nevldnou, jsou v dy jen nstrojem zjmovch skupin. Pokud ale tyto skupiny dosahuj svho lpe pes mdia ne ped demokracii a politiku, demokracii i politiku to mrza. Zsadnm nstrojem mdi k petven veejnho mnn je nastolovn agendy . Dvno jim nejde jen o vnucovn sv interpretace rznch dj, o manipulaci napklad formou vsouvn normativnch postoj do zdnliv deskriptivnch nr. Jde jim o selekci tmat, ktermi bude t veejn diskuze. Na dosazen tmata naskakuj i ti autoi a teni, kte si o tmatu jsou schopni udlat svj sudek, ale tvo ho na pdoryse, kter jim byl podsunut. Jako autoi bychom se podle Jakla nemli spokojit se zdnliv samozejmmi tmaty a jako teni bychom je nikdy nemli pova ovat za samozejm prvoplnov odraz samozejm reality. Zdenk Zboil pistoupil k problmu mdi z pohledu politologa. Opakem komunikace

podle nj nen nekomunikace, ale exkomunikace. O vvoji eskch mdi vy ly hromady knih, ale mlokdo p e, jak mdia nastoluj tmata. Mdia jsou asto povrch n, plytk. Propaganda ovlivuje nzory lid, ale ne zcela. Zboil kritizoval mdia za jejich anonymitu, asto se styd za svj pvod. Soukrom mdia odr zjmy svch vlastnk. Mdia nemus bt jen hldacm psem demokracie, ale tak honicm psem totality. V diskusi Ji Bystick z Katolick teologick fakulty UK tvrdil, e mdia neexistuj. Odvolal se na sociologa Niklase Luhmanna, podle nho kdy komunikujeme, neekneme nic. Mdia jsou technika zprostedkovn, jinak nic nesdluj. Podle Michala Pikryla dne n mdia nejen nastoluj agendu, ale nahradila i politiku. V zvru Petr antovsk vysvtlil, e mdia zprostedkovvaj zjmy, ne informace. dn sdlen v mdich nen nhodou, v dy je za nm njak zjem. Miloslav Bedn upozornil, e mdia nejsou nikdy izolovan. Masmdia jsou soust politick tdy: hraj si na politiku a dokonce ji vytv: mdia jsou soust politiky. Podle Ladislava Jakla jsou modern mdia rychl, ale blogosfra a internet sp e kopruj hlavn tmata. Zdenk Zboil by nespchal s pojmem mediokracie. Mdia jsou vlivn, ale nevldnou. Technick vvoj jde rychleji ne moudrost lidskho poznn. Marek Lou ek NABZME Institut Vclava Klause nabz kn ku Petra antovskho esk politika a mdia po roce 1989 (2013). Kn ka analyzuje jednotliv obdob esk politiky a urnalistiky od pdu komunismu do souasnosti: epochu pelomu (1989 1992), nov esk stt (1993 1996), epochu procitnut (1996 2002), epochu dozrvn (2003 2006), nov vzvy (2006 2010) a obdob 2010 2013. Autor nep e o tom, jak by mdia mla i nemla vypadat, ale jen o tom, co mdia jsou a nejsou. Jde o knihu, kter se zabv vzjemnm dotykem dvou svt: politiky a urnalistiky. Pedmluvu ke kn ce napsal Vclav Klaus. 175 stran, 100 K

objednvky na: www.cepin.cz e-mail: cep@cepin.cz 7 www.institutvk.cz

NEWSLETTER

leden /2014

Pro nic nefunguje aneb krize systmu

Stanislava Jankov ekonomka Pro se angloamerick civilizaci, a Evrop zvl , u dlouho neda nastartovat takov ekonomick rst, kter by zastavil pokles jejho podlu na svtov ekonomick aktivit? A tm i odeznvn jejho celosvtovho vznamu politickho a kulturnho? Zd se, e v zemch, kter byly kolbkou modern ekonomick teorie a hospodsk politiky, dnes nic z teoretickch recept nefunguje. Zastnci smr, Zkladn dvod, pro tradin hospodsk politika nefunguje, je to, e nejde o krizi cyklickou, ale systmovou. Ani krize strukturln nen vsti n slovo. Jde o krizi systmu. kter vychzej z keynesinstv, by si mli uvdomit, e ekonomika ve vt in tchto zem stle je t dostv velk fiskln impulz (by trochu zmen en). Pes ei o fiskln restrikci i fiskln konsolidaci dosahuj deficity veejnch rozpot vt inou stle je t nkolik procent HDP. Pro tento impulz nefunguje a nedok e povzbudit rst? Systmov problm K tomu ekonomiky dostvaj velk impulz monetrn centrln banky praktikuj kvantitativn uvolovn nebo se sna manipulovat s mnovmi kurzy. Z hlediska monetaristick vtve ekonomick teorie jsme svdky paradoxn situace, kdy se centrln banky jev bt tm bezmocn. Ti tn novch penz a jejich nalvn do ekonomik zatm stle nevyvolv inflaci spotebitelskch cen, dokonce se hovo o hrozbch spojench s deflac. Pro pokles rokovch sazeb a k nule nevyvolal o iven, pro najednou pes nzk rokov sazby ekonomika nechce investovat? Klesla mezn vnosnost kapitlu k nule, jak by to naznaoval vvoj roku? Zd se, e nefunguj ani monetaristick recepty na podporu rstu. Tak domcnosti sp e

spo, a cenov rst namsto u spotebnho zbo nastv u akci a obligac jako to spoicch instrument prv do nich odtk st penz, nalvanch do ekonomiky. Paradoxn tak roste akciov hodnota podnik, kter jen s obt emi hledaj odbyt a marn ptraj po investinch ple itostech. Zkladn dvod, pro tradin hospodsk politika nefunguje, je to, e nejde o krizi cyklickou, ale systmovou. Ani krize strukturln nen vsti n slovo. Jde o krizi systmu. Systmu, kter si myslel, e politika m e diktovat ekonomice. Dlouho to vypadalo, e se to da ekonomov dokonce hovoili o great moderation , mysleli si, e politika tentokrt hospodsk zvtzila i nad cyklem. Mezitm, a zsti i jako cena Vldn vdaje u ekonomiku nepodporuj, nbr ji svm protitr nm zamenm naopak ni. za to, ale probhal kumulativn zniujc proces, kter nyn u pekroil hranice sv udr itelnosti: politika udusila trh regulacemi, zat ila ho na nj pistm, nemrnm socilnm systmem, neustlmi opakovanmi zsahy do pravidel vytvoila obrovskou nejistotu pro jakkoli podnikatelsk zmr, sttnm paternalismem vykoenila u velk sti obyvatelstva podnikatelskho ducha i hrdost na vlastn vkon, namsto pirozenho inovanho prosted vytvoila uml lhn vdy a vzkumu , z jejich vajec se rod pli mlo ivotaschopnch vsledk. Past evropsk integrace Kdy trh nebyl schopen ve kerou tuto zt uthnout, financovaly ji vldy na dluh. Tato politika zpsobila, e namsto obasnho proticyklickho stimulu se z vldnch vdaj stala pro ekonomiku droga, bez kter u nejen odmt fungovat, ale kter roze r jej zdrav, ni cel organismus a jeho zklad. Zklad, kter stl na fungujcm trhu. Proto keynesinsk recepty selhvaj vldn vdaje u ekonomiku nepodporuj, nbr ji svm protitr nm zamenm naopak ni. A selhvaj i recepty monetaristick i pi zplav penz a takka nulov cen kapitlu je na udu enm, zdeformovanm trhu, kde se stle mn pravidla hry, pli mlo odvahy a chuti investovat. Zvykli jsme si, e se dobe d t i z penz od sttu a nechceme si pipustit, e nov bohatstv, tedy hospodsk rst, vznik jen na dobe fungujcm trhu.

Cel n hospodsk a politick systm se zamil na perozdlovn bohatstv, msto na jeho tvorbu. Je to systmov krize krize systmu. Politika, kter systematicky ni tr n zklady ekonomiky, byla v Evropsk unii penesena i na nadsttn rove. A prv v Evrop za vme jej zvl t silnou formu, proto e to v e je je t posleno procesem evropsk integrace. Integrace se zvrhla do unifikace a do boje proti jakkoli systmov konkurenci mezi zemmi. Politika, kter systematicky ni tr n zklady ekonomiky, byla v Evropsk unii penesena i na nadsttn rove. A vyvrcholilo to vytvoenm eurozny umlm mnovm propojenm stt, kter maj pli heterogenn ekonomiky. A zrove postrdaj natolik silnou vzjemnou solidaritu, kter by tuto pirozenou heterogenitu mohla peklenout a postupn odstranit rozshlmi, pravidelnmi a dlouhodobmi fisklnmi transfery. I omezen zchrann transfery, u nich se navc pedstr vjimenost a jednorzovost, u vyvolvaj mezi stty eurozny velk sociln a politick napt. Politika zalo en na systematickm pidu ovn trhu nedok e zadit zdrav hospodsk rst naopak ho nenvratn podkopv. Uml udr ovn tohoto ne ivotaschopnho tvaru na tle evropsk integrace dnes pohlcuje ve kerou pozornost vrcholnch politik EU. Krizi systmu v ichni okzale ignoruj v nadji, e sama odejde. To si ale nenamlouvejme. Pro obnoven na prosperity budeme muset podniknout obt nou a odv nou transformaci na eho hospodskho systmu. A pochopit, e politika zalo en na systematickm pidu ovn trhu nedok e zadit zdrav hospodsk rst naopak ho nenvratn podkopv. Pedplatn IVK zahrnuje pravideln newsletter, sbornky a ostatn publikace, pozvnky na semine. Zkladn cena pedplatnho je 660 K. Studentsk pedplatn 330 K. Pedplatn na rok 2014 predplatne@institutvk.cz

www.institutvk.cz