33

Kn, arodjov a hadai: Prvofunkn specialist a jejich postaven ve spolenosti archaickch Slovan
Kn, arodjov a hadai: Prvofunkn
specialist a jejich postaven ve spolenosti
archaickch Slovan
Ji Dynda, FF UK, stav flosofe a religionistiky
e-mail: jiri.dynda@gmail.com
Abstract
This article investigates the role and character of frst-functional specialists (i.e.
priests, wizards, seers, augurs etc.) and their position in the archaic, that means
pre-Christian medieval Slavic society. The main goal here is to specify and sort
out our data based on various medieval sources and to do so in a perspective of
Dumzilian comparative mythology. Using Dumzils trifunctional (or tripartite)
hypothesis about archaic Indo-European ideological classifcation of structures
of various universes of meaning, this paper tries to specify emplacement of frst-
functional specialists in the grid of this reconstructed ideological system: In the
frst place, their assumed position in the society of Western and Eastern Slavs
respectively. One of the main goals of this article will be the implicit statement
that Dumzilian perspective should not be taken as self-supporting explanation of
religious phenomena, but primarily as a heuristic method of careful source reading.
Keywords
priests, wizards, seers, volkhvy, Indo-European social stratifcation, Slavic
paganism, tripartite ideology, Georges Dumzil
Klov slova
kn, arodjov, vtci, volchvov, indoevropsk spoleensk stratifkace,
slovansk pohanstv, tripartitn ideologie, Georges Dumzil
sacra-2012-02.indd 33 13.6.2013 7:58:22
34
Ji Dynda
vod
Naprost vtina indoevropskch nrod znala vyhrannou tdu nboenskch
odbornk a myslitel, kte povali ve spolenosti nemal autority, zabvali
se teologickmi spekulacemi, provozovnm ritul, orkul a magie a studovali
i uchovvali posvtn texty a formule jakoto pamov specialist,
1
strci
mtopoetick tradice. A u lo o endogamn seven a hermeticky uzaven
skupiny, jakmi byli brhmani vdsk Indie, rnt ravani i kelt druidov
anebo o volnji pojat instituce kn nap. v antickm m i ecku, u vech
nachzme podobn i stejn charakteristiky jejich innosti (Dumzil, 1948: 2330
a Dumzil, 1997: 6978).
V dumzilovskm trojfunknm ideologickm systmu
2
spadaj do hjemstv
I. funkce tedy do sfry svrchovanosti, pesnji do jejho nboensko-posvtno-
magickho plu, kter je komplementrnm doplkem plu legalisticko-prvn-
vldnoucho (Dumzil, 1948). Dumzilovsk prizma bude pro mne v tto prci
stednm komparativnm prostedkem k vymezen role pedpokldanch
prvofunknch specialist u Slovan v rmci toho, co vme o jejich sociln
organizaci.
Strun eeno, pokusm se tedy podvat na to, nakolik lze existenci nboenskch
specialist doloit u archaickch Slovan v obdob ped christianizac i zhy po n,
a rovn nakolik je mon rekonstruovat monou i pole jejich psobnosti. kolem
tedy nebude zde dokazovat banln tvrzen Slovan mli knskou vrstvu, nbr
podvat se na postaven tchto lid v rmci spoleenskho uspodn, zpesnit
jejich charakteristiky, a rovn ukzat jejich msto v rmci Dumzilovy hypotzy
o trojfunkn ideologii.
3
Spolenost
Ti sloky spolenosti (kter byly podle G. Dumzila ideln nikoli vdy reln
stednm ideologickm kamenem stavby symbolickho univerza Indoevropan)
lze lexikln i smanticky rozpoznat u velk sti indoevropskch nrod starovku
(k nsledujcmu viz Mallory & Adams, 2006: 429n): ve vdsk Indii se jednalo
o trojici varn brhman katriya vaiya, v pedzarathutrovskm rnu zase
o strukturu ravan- raatar vastry fuyant, v eckch Athnch klasick
doby lze rozpoznat (ideln) trojici hieropoioi fylakes georgoi, u ostrovnch Kelt
znme tridu druides/fli fith b airig, a u kontinentln Kelt je nm znma
Caesarova zprva o dlen spolenosti na druides equites plebes. K tomuto vtu
je t mono pidat dlen stedovk evropsk spolenosti na oratores bellatores
1
Termn pamov specialista si vypjuji od Assmanna (2001: 51), kter hovo o nositelch kulturn
pamti v irm, nikoli pouze indoevropskm smyslu.
2
Tedy systmu, kter u nejstarch indoevropskch nrod objevil a popsal Georges Dumzil podle
nho byla vem Indoevropanm spolen tendence strukturovat pantheon, prvky mytologie, epiky i
prva, ale asto i celou spolenost (a u ideln i reln) do t tzv. funkc: (I) svrchovan nboensko-
prvn, (II) vlen, bojov, silov a (III) reprodukn, plodnost a hojnostn. Nejlepm vodem
i shrnutm Dumzilovch zjitn je Dumzil, 1997.
3
Nsledujc text je upravenou a rozenou st m bakalsk prce Archaick slovansk nboenstv
z hlediska komparativn mytologie Georges Dumzila obhjen na stavu flosofe a religionistiky FF
UK v ervnu 2012.
sacra-2012-02.indd 34 13.6.2013 7:58:22
35
Kn, arodjov a hadai: Prvofunkn specialist a jejich postaven ve spolenosti archaickch Slovan
laboratores, kter bylo podle francouzskho historika Jacquese Le Goffa vlastn
ddictvm indoevropsk tradice objeven Dumzilem (Le Goff, 1979: 11871215 i
1980: 5357).
U germnskch nrod pedkesansk ry je situace o nco sloitj a je teba
se na ni podvat podrobnji, nebo nm me dky nkterm spolenm rysm
vrhnout lep svtlo na problematiku uspodn spolenosti u Slovan. U
Caesar, kdy v 1. stolet p. n. l. referoval o spoleenskm uspodn Germn, byl
zaraen, e u nich zcela chyb tda lid odpovdajc galskm druidm, je Caesar
dobe znal a kte se starali o vci nboenstv a dili obtn ceremonie.
4
Veker
ivot starch Germn se podle Caesara toil kolem vlench zleitost vita
omnis in venationibus atque in studiis rei militaris consistit (Caesar, Comentarii...
VI 21.3). Na zklad toho Dumzil pedpokldal, e u nich zejm nastaly zmny
ve struktue spolenosti, v jejich dsledku je indoevropsk tripartita mn
rozpoznateln (Dumzil, 1973: 118).
5
S germnskm, resp. staroseverskm pantheonem je pak situace velmi
podobn genuinn trojfunkn dlen sice lze doloit pomrn dobe, nelze ale
pehlet skutenost, e naprost vtina staroseverskch bostev m tendenci
inklinovat ke druh, bojov a vlenick funkci nehled na sv pvodn zaazen
(Dumzilovm termnem vlastn sted, centre propre). Ve snaze vyrovnat se
s tm, pro germnsk pantheon i struktura spolenosti ne pln odpovdaj
indoevropskm vzorm, vypracoval Dumzil pomocnou hypotzu o tzv. glissement
guerrier i glissement militaire (Dumzil, 1948: 148) tedy domnnku, e druh
vlenick funkce si v tto kultue uzurpovala natolik vsadn pozici, e dolo
i k posunut hranic mezi jednotlivmi funkcemi a adu bostev postihla jaksi
militarizace (Dumzil, 1973 a Belier, 1991: 4446).
Prnik druh funkce na pozici prvofunkn suverenity a jej naprostou asimilaci
lze pak dobe ilustrovat nap. na Dumzilov vkladu eddick Psn o Rgovi
(Rgsula) (Dumzil, 1973: 118125; pvodn 1958: 19). V tto sociogonick
bsni bh Rgr dv zrodit se tem stavm ve form t eponymnch postav.
Potomkm vzneenho a bohatho Jarla (jarl hrab, lechtic, srov. angl.
4
Nam neque druides habent, qui rebus divinis praesint, neque sacrifciis student (Caesar, Comentarii
de bello Gallico VI, 21.1). Jistou protivhu k Caesarovu tvrzen pedstavuje Tacitova nepli jasn
zprva o jakchsi knch pohanskho kultu prv u zpadoevropskch Germn a rovn Snorriho
daje o inovch knch. Na interpretaci tchto zapeklitost zde vak bohuel nezbv prostor.
5
Je mon, e Dumzil dostaten nerefektoval etnografckou, etickou povahu Caesarova textu
a bral ho pli doslovn, jak na to upozoruje Chalupa, 2006b: 78. Nutno ovem ci, e v ppad
germnskho materilu zde vychzm i z dslednjch analz (Strutynski, 1974 i Fleck, 1970, viz t
ve pozn. 4). Chalupa nicmn na uvedenm mst mluv o Dumzilovu vkladu Caesarovy zprvy
o spoleenskm uspodn Kelt, z n Dumzil vyvozoval jej tripartitn lenn (Comentarii de bello
Gallico VI, 1315). Podle Chalupy neexistuje dn dvod, pro by tento text ml zcela nutn nco
o njak trojin ideologii vbec vypovdat (2006b: 7). Chalupa v ppad Kelt shazuje tripartitn
Caesarv doklad se stolu ponkud povrchn s poukazem na jeho ne-emickou, etickou povahu (2006b:
8), ale zejmna s poukazem na sv celkov pesvden o zbytenosti Dumzilovy komparativn
mytologie. Toto pesvden zakld ale zejmna na hypotzch Colina Renfrewa (2006b: 1517)
nicmn Renfrewova teorie o pravlasti Indoevropan v Anatolii a jeho model en zdaleka nen
obecn pijmanou variantou ani mezi archeology, a u vbec ne mezi lingvisty, co Chalupa nijak
nerefektuje (srov. Anthony, 1986: 291313; Mallory, 1989: 144272; ale i Chalupovi tehdy zejm jet
nedostupn Mallory & Adams, 2006: 442463; Lewis, 2012a a 2012b; Pereltsvaig, 2012; ultimativnm
protiargumentem je pak Anthony, 2007).
sacra-2012-02.indd 35 13.6.2013 7:58:22
36
Ji Dynda
earl) je dno bojovat a vldnout, potomkm statnho a pracovitho Karla (karl
sedlk, zeman) je dno pracovat na vlastn pd a potomkm dtte nazvanho
rll (otrok) nezbv ne nuzn se lopotit a otroit.
6
Jarl v Dumzilov vkladu
odpovd II. funkci (vd. katriya) a svobodn sedlk Karl III. funkci (vd. vaiya).
Neastn rll pak vybouje ze systmu podobn jako vd. dra ten tak stoj
zcela mimo systm t vych varn a je povaovn za zstupce tdy zcela podadn
(Dumzil, 1973: 120n a 1997: 6970). Kvli neexistenci (zniku?) knsk vrstvy
dolo tedy u Germn k posunu spolenosti t stav. Krom zmnn Rgsuly to
dokldaj i ran germnsk prvnick texty, kter jmenuj tridu nobiles ingenui
serviles (Puhvel, 1997: 224).
Tato odboka byla zapoteb, nebo se zd, e u Slovan je ve sfe sociln
organizace dvodn pedpokldat proces podobn germnskmu glissement
guerrier. Podle veho, co vme, slovansk sociln struktura mohla bt typicky
indoevropsk, snad blzk tomu, o em mluv Hrodotos v 5. stol. p. n. l. o Thrcch
a Tacitus v 1.2. stol. n. l. o Germnech: skldala se ze lechty, svobodnch rolnk
a otrok (Gimbutas, 1971: 141; Gieysztor, 2006: 80n). Podle Prokopiovy relace
z 6. stolet Slovan znali demokracii a nevldl jim jeden lovk, nbr vechno
eili spolen (Prokopios, De bello Gotico III 14.22; FHRS 5.25)
7
to podle Marije
Gimbutien indikuje, e Slovan znali indoevropsk koncept jednoho kmenovho
vldce a kmenov rady (1971: 143).
Vzestup moci bohat a podnikav vojensk aristokracie, jej model vldce
+ druina Slovan dost mon adaptovali od Sarmat a Skyth, meme
pozorovat ve svdectv latinskch pramen z obdob 6. a 9. stolet, kdy si siln
nelnci podmaovali ostatn kmenov vldce, konsolidovali svou moc nad
nkolika kmeny a stvali se postupn knaty nad velkmi oblastmi, v dsledku
eho mohlo dojt k pozvolnmu vzniku slovanskch stt.
8
Prameny v relacch
o pohanskch gentes nazvaj vldce slovanskch kmen rzn: rex (krl), dux
(kne, vvoda) i princeps (velitel), nebo primi, primates, primores a priores
(pedn postaven). Ve slovanskch jazycch mme vraz pro knete doloen
v podob strus. , stes. knz/kniee, stpol. ksidz, hornolu. knjez, dolnolu.
knz, srbochorv. knz i bulh. , piem vechny tvary pochz ze stsl. kndz
(pejato nejsp z pragerm. *kuningaz, z dobrho rodu; srov. stsev. konungr,
6
Kritick edice bsn Dronke, 1997: 162173 (dle koment); esk peklad Heger & Kadekov,
2004: 171182. Narativn struktura bsn graduje od zatracovn rlla a po chvalozpv na Jarla
a dv tak vyvstat elu, za jakm byla zejm napsna jde o legitimizaci pozice vldnouc vojensk
aristokracie.
7
, , , ,
(Tyto kmeny, toti Slovan
a Antov, nejsou ovldny jedinm muem, ale ij odedvna v demokracii, a proto sv vci jak pzniv
tak nepzniv projednvaj spolen) (pel. Bene, 1985: 211).
8
Nap. ve zprvch o kmeni ech meme konkrtn v prbhu 2. poloviny 9. stolet pozorovat,
e nejprve za gens vystupuje vcero rovnocennch knat (nap. pi ktu 14 eskch knat v ezn
v lednu 845) a pak postupn dochz k dominanci pouze jednoho jedinho svrchovanho knete ze
stedoeskho rodu Pemyslovc. Podobn situace nastala kolem roku 800 v cel stedn Evrop
a pozdji a za jinch podmnek i na Kyjevsk Rusi. K tomu podrobnji Tetk, 1997: 76n, 298n
a zejmna 443445.
sacra-2012-02.indd 36 13.6.2013 7:58:22
37
Kn, arodjov a hadai: Prvofunkn specialist a jejich postaven ve spolenosti archaickch Slovan
sthn. kuning, stangl. cyning ad.).
9
Doloeny mme tak slovansk nzvy pro
vldce bu v podob gospod (< *gost + *pod = pn host [Gieysztor, 2006: 80])
i vladyka (< prasl. *voldyka, srov. stsl. vlad, vlasti, vldnout [srov. Vykypl,
2004: 101n a Machek, 2010: 693]). Polabt a pomoant Slovan mli tdu lid
nazvanou (lat. transkripce) withasii (< *vitdzi [Gieysztor, 2006: 83]), kter
se zd bt svho druhu vojenskou aristokraci, bojovnky i jezdectvem,
10
a snad
souvis s druinou tedy malou vojenskou skupinou bojovnk fungujc jako
doprovod kmenovch knat (Gimbutas, 1971: 141).
11
Odpovd II. indoevropsk
funkci (tzv. Mnnerbunde) a je pln v souladu s tm, e vldci se v indoevropskch
spolenostech vdy rekrutovali z vojensk aristokracie, je nle druh funkci,
akoliv institut vldy a suverenity jako takov je spjat spe s funkc prvn.
12
Co se te lexiklnch doklad jmna svobodnch rolnk, meme zmnit
zejm pouze jejich pojmenovn u polabskch Slovan, u nich byli nazvni
smerdy, z prasl. *smrd (srov. pl. smerd, mierd, sedlk), kter je pbuzn s lit.
smirdas a mon i s rn. mand = mu (Gimbutas, 1971: 142 a Gieysztor, 2006:
82). Ti odpovdaj III. funkci, kter tvoila naprosto nezbytnou soust kad ran
stedovk spolenosti. V nejirm smyslu opisuje tet funkci termn ljudie, jen
m zejm hlubok ie. koeny (Giesztor, 2006: 81).
Konen, slovansk spolenost znala tak otroky. Prasl. *cholp (srov. rus. cholop,
dlunk, nevolnk), kter uvd Gimbutien, m ne pln jasnou etymologii, ale podle
mho mnn poukazuje jeho etymon spe ke III. funkci (srov. Machek, 2010: 198).
Jasnj je to se stsl. rab, rob (< snad prasl. *orb), kter znamen otrok a je
pbuzn s germ. Arbeit (srov. slov. rabota). Otroci byli vtinou lenov njak
podroben populace anebo vlen zajatci a byli pedmtem ilho mezinrodnho
obchodu (kupkladu ran pemyslovsk stt ze sv pozice tranzitnho sttu
v obchodu s otroky hojn proftoval). Tato vrstva nesvobodnch otrok odpovd
indickm drm anebo stsev. rla stoj zcela mimo trojfunkn systm.
Dal evidence tripartity: Golubinaja kniga a balknt kmenov vldci
Jedinen doklad stratifkace slovansk spolenosti pochz z rusk duchovn
psn (duchovnyj stich) zvan Golubinaja kniga.
13
Akoliv se ji jedn o kesanstvm
9
Viz i jeho kontinuanty v angl. king i nm. Knig (srov. Machek, 2010: 262). Slovo tohoto zkladu
nsledn v zpadoslovanskch jazycch prodlalo smantick rozdvojen: na rozdl od pvodnho
oznaen pedstavitele suvernn moci zaalo oznaovat i knze jakoto vykonavatele kultu nov
pijatho kesanstv. Viz k tomu Vykypl, 2004: 97n.
10
K ostatnm slov. protjkm luickch vraz a refexm prasl. vitdz viz Vykypl, 2004: 121129.
11
Druina a rus. zejm souvis se stsev. drttinn a stangl. dryhten (kne; snad < *ruhtinaz,
hlava *ruhti-, tj. skupiny bojovnk), srov. Puhvel, 1997: 225 a Vykypl, 2004: 2328.
12
Vldce ml v indoevropskch spolenostech zcela jedinen postaven, nebo v jistm smyslu
zasteoval a hjil vechny ti funkce nap. Viz Dumzil, 1997: 69 a 9495, t Puhvel, 1997: 280:
Ze stavu vlenk patrn pochz i hodnost krle (srovnej vdskho rdanje a Indru jako krle), ale
krl se nejsp ji zhy oddlil od zce specializovanch stav jako pln lovk zodpovdn za celou
spolenost. Ke krlovsk syntze funkc viz t Sauzeau & Sauzeau, 2012: 4952.
13
Za upozornn na tuto skutenost dkuji Michaele ebetovsk, jej pracovn peklad zde tak s jejm
dovolenm cituji. Mnoho inspirativnch mylenek (vetn nutnosti zdrav skepse vi nadenmu
pijmn indoevropskosti motiv) navc padlo na pednkch docenta Ilji Lemekina Rusk
folklor, kter se konaly na stavu vchodoevropskch studi FF UK v zimnm semestru akad.
r. 2011/2012.
sacra-2012-02.indd 37 13.6.2013 7:58:23
38
Ji Dynda
ovlivnn folklor (nejstar zpisy tto psn byly sebrny v 19. stolet), veobecn
se ale uznv, e koeny nkterch motiv tto bsn mohou sahat asto a do dob
pedkesanskch (, 2001: 8n). To by mohl bt i ppad pase, v n
na otzku po pvodu car, knat-bojar a pravoslavnch rolnk (tj. prostch
obyvatel) dv Golubinaja kniga nsledujc odpov:
Tak na na zemi carov vznikli:
Ze svat hlavy Adamovy;
Tak se poali knata-bojai:
Ze svatch ostatk Adamovch;
Z toho jsou rolnci pravoslavn:
Ze svatho kolene Adamova.
14
Text npadn pipomn len o stvoen ty spoleenskch td ve vdsk
Indii, jak ho znme ze Rgvdu 10.91, z tzv. Puruaskty, kde se popisuje jejich
vznik z kosmick prabytosti jmnem Purua. Nemusme ale chodit tak daleko,
nebo obdobnou pedstavu nalezneme ve stedovkm Lucidi (Elucidarium)
od Honoria Augustodunskho z pelomu 11. a 12. stolet zde je crkev vykreslena
jako tlo Kristovo a stejn jako v ppad Golubin knigy i z 10. knihy Rgvdu zde
lenn postupuje od hlavy (proroci, apotolov, klerici, poslun lenov crkve),
pes ruce (obhjci crkve) a po nohy (rolnci, kte iv crkev) (Elucidarium I,
197, cit. dle Gurevi, 1996: 325326; 351). Pijmeme-li hypotzu o mon genetick
souvislosti tchto pedstav (srov. Lajoye, 2013), Kristus z Lucide i Adam
z Golubin knigy by tedy mohli bt jakmsi kesanskm ntrem na tto
pvodn indoevropsk mytologick prabytosti, z n je stvoen svt spoleenskho
uspodn. Golubinaja kniga nicmn vbec nezmiuje okrajovou tdu nevolnk
i otrok. e je zde pouze o carech, knatech-bojarech a rolncch. Knata-bojai
snad odpovdaj II. funkci; do druh funkce vak zejm spadaj i carov, kte
zde uzurpuj pozici, je by analogicky patila prvofunknm brhmanm (kte
byli stvoeni z lebky Puruovy), a dopluj tak ve zmnn a ne v tto prci
rozveden vklad o nejasn pozici krle/cara
15
(obecn: svrchovanho vldce)
na samotnm rozhran prvn a druh funkce, poppad zcela mimo vechny ti
funkce. Oproti tomu pozice rolnk, kte vznikli z Adamova kolene (a jsou tedy
v pravm smyslu jeho pokolenm), je jasn zjevn nle tet funkci.
Z pedelho vkladu meme tedy rekonstruovat hypotetickou tridu
*kndz/*voldyka (II) *cholp/*smrd (III) a snad i rab (IV?), tedy kne
a jeho druina rolnk otrok, odpovdajc staroseversk trojici jarl karl rll,
resp. nobiles ingenui serviles. Otroky pitom meme adit i do III. funkce, nebo
jejich autonomn postaven v rmci spolenosti zejm nen zcela jednoznan.
Takov rozdlen zde meme podloit tak zjitnmi rumunskho archeologa
a historika Florina Curty, pednho odbornka na ran Slovany, kter a neuv
ani nezmiuje Dumzilovo trojfunkn lenn spolenosti rozliuje na zklad
pramen ti druhy spoleenskch elit u Slovan, kte v 6.7. stolet pronikali
14
: / ; / -
: / ; / : /
. Viz , 1908: 304311 (citovan pas: 305).
15
K etymologii a sociolingvistickmu rozboru pojmu car (*csar) viz Vykypl, 2004: 117122.
sacra-2012-02.indd 38 13.6.2013 7:58:23
39
Kn, arodjov a hadai: Prvofunkn specialist a jejich postaven ve spolenosti archaickch Slovan
na Balkn (Curta, 1999: 1934, strun pak Curta, 2011: 30). Curta zde aplikuje
antropologick model tzv. big men a great men,
16
kter odliuje od nelnk.
Nelnk je podle Curty muem, jeho moc je udlovna konsensem kmenov rady
a asto vychz i z rodov autority
17
ve slovanskm prosted tomuto typu odpovd
krl (basileus) byzantskch pramen; nelnci se vyznaovali diplomatickou
vzdlanost a irokmi adami poddanch. Oproti tomu great-man zskv sv
spoleensk postaven skrze sv mimodn fyzick dispozice a osobn zsluhy,
to zejmna ve vlench zleitostech tmto typem mohl bt nap. sklavinsk
vdce Ardagast (Curta, 1999: 24). A nakonec, moc postav typu big-man plynula
z manipulace s bohatstvm a byla zskateln a zvtiteln sice obtn, ale pece
hospodskou sout s osobami stejnho postaven. Takovmito postavami
mohli podle Curty bt sklavinsk Dauritas ze zprvy Menandra Protektora,
anebo kupec Smo, zmiovan Fredegarem (Curta, 1999: 25; Curta, 2011: 31).
18

V tchto tech typech vysokch postaven meme podle mho pesvden spatit
jejich dlen na zklad t funkc: nelnci (I./II. funkce), great-men (II. funkce)
a big-men (III. funkce), co by nm mohlo potvrdit ve uvedenou hypotetickou
rekonstrukci. To, e se nejedn o stratifkaci spolenosti jako takov, nbr
rozdlen pedstavitel jejch elit, nijak neodporuje Dumzilovm zjitnm, nebo
podle nj se trojfunkn lenn tk zejmna tchto pedn postavench, elitnch
a exemplrnch zstupc vech td spolenosti (Dumzil, 1997: 69n).
Meme tedy uzavt, e v rekonstruovan podob slovansk spolenosti
meme pozorovat podobnosti s germnskou, osetinskou
19
a potamo vdskou
sociln stratifkac. Jeden zsadn rozdl od germnskho socilnho modelu vak
staroslovansk spolenost peci jen mla u Slovan mme toti z jinch pramen
jasn doloenu existenci knsk, ist prvofunkn vrstvy, zamen na vci
spojen s nboenstvm a sfrou prva a posvtna jet jinm zpsobem, ne tomu
bylo u kmenovch pedk. Postaven tchto lid coby spoleensk tdy vak
nebylo pln jednoznan.
Sakrln krl
U Germn i Slovan toti nae hledn prvofunknch specialist mrn
komplikuje otzka tzv. sakrlnho krle, krle-knze. V obou kulturnch
prostedch (ale je tomu tak i u jinch indoevropskch i neindoevropskch nrod)
jsou jist sakrln kompetence u krle dosvdeny napklad ji zmnnou
smantickou ambivalenc pragerm. pojmu *kuningaz a jeho refex v germnskch
16
Koncept big men poprv popsal Sahlins, 1963; k rozlien big-men a great-men viz Godelier, 1986.
17
O archeologickch dokladech rodovho penosu moci a zrodu nobility a bojovnickch elit v kontextu
stedoevropskho prostoru (a pochopiteln ne ve stejn souvislosti jako F. Curta) pe pedn esk
archeolog Klpt (2005: 1941; o dokladech ddinho nroku nobility zejm. 34). O vjimenosti
a vbrovosti prvn funkce, ji si jej nositel nezaslou ani bojovmi zsluhami, ani ji nedostv
na znamen vdnosti za sluby, nbr je mu posvtn udlena, hovo Gerschel, 1956: 91; srov.
Dumzil, 2001: 633634.
18
Smo byl sice podle veho pvodem Frank, nicmn sv vjimen mocensk postaven si zskal prv
ve slovansk spolenosti.
19
Stejn schma spoleensk struktury (tedy chybjc I. funkci) meme toti vidt i u kavkazskch
Osetinc, viz Dumzil, 2001: 471472.
sacra-2012-02.indd 39 13.6.2013 7:58:23
40
Ji Dynda
a slovanskch jazycch. Koncept tohoto indoevropskho sakrlnho vldce (lat. rg-,
vd. rd- a keltsk rg-, to ve z pie. *h3rs) vstin popisuje Vykypl (2004:
19), kdy zmiuje, e archetypln rex pedstavuje jaksi pechod mezi nobiles
(milites) a sacerdotes: jeho postaven vyrst z milites (je v jistm smyslu jejich
sjednocujcm prvkem), ale uritmi svmi atributy se zaazuje do sacerdotes.
Jinak eeno, krl vyrst z druh funkce a smuje do funkce prvn (jako krl-
knz, krl-divotvrce apod.)[...] V germnskm kulturnm okruhu nalzme tento
koncept ztlesnn v postav jmnem Konungr (Konr Ungr, Mlad Krl), co je
syn ve zmiovanho Jarla z Psn o Rgovi (srov. Dumzil, 2001: 191). Konungr
je v nejpesnjm slova smyslu krl-knz: je znalcem run (rnar kunna), umn
auspicia a oplv mnoha dalmi schopnostmi prvn funkce (Rgsula, strofa
4448; podle Dronke, 1997: 172173; es. pekl. Heger & Kadekov, 2004: 181
182).
20
U Skandinvc byla posvtn moc krle natolik akcentovna (srov. Bloch,
2004: 81), e mon dky tomu ani nemme dochovny dn explicitn doklady
o samostatn vrstv kn, jak jsme ji vidli ve.
U Slovan nalzme stopy po sakrln kompetenci vldce nejen v onom
vznamovm roztpu pojm knz a vladyka,
21
ale t ve zprvch pramen.
O kultick roli kyjevskho knete Svjatoslava a ritulnch smluvnch psahch
ostatnch knat se zmiuje Povs vremennych lt
22
a o tom, e veletsk kne
Dragovit vykonval obad v chrmu, zase mluv Einhardovy anly k roku
789 (Einhard, Annales regni Francorum sub anno 789; FHRS 5.266.4). Jist
kompetence velmi podobn tm, jak mli sakrln krlov jinde, pak naznauj
i atributy eskch a polskch mytickch knat, tedy Pemysla a Piasta (srov.
Tetk, 2003: 112, 157159 i jinde).
Dky tomuto krtkmu exkurzu mme tedy monost vidt, e za smantickou
dvojplovost vrazu oznaujcho pohansk kmenov knata a pozdji kesansk
knze se ideologicky skrv archaick instituce hlavy kmene (nelnka, knete),
kter provdl veejn nboensk obady, a e existuj doklady, dky nim
meme pedpokldat, e tuto roli mli i slovant pedci.
Ale i pesto se u Slovan objevuje skupina lid, kte se stali ve vcech
nboenskho kultu profesionly. Akoliv specializovanou vrstvu kn nalzme
v pramenech explicitn pouze u polabskch a pobaltskch Slovan, na nsledujcch
dcch se pokusme sledovat i rzn dal stopy, kter by mohly existenci
prvofunknch specialist dosvdit i v jinch slovanskch oblastech.
Polabt kn
U Slovan usazench v Polab se setkvme s organizovanou a asto hierarchicky
uspodanou knskou vrstvou, kter povala v och lidu znan autority a kter
nebyla ani bez vlivu mocenskho. Latinsk prameny tyto specialisty nazvaj
pontifex, sacerdos, famen, minister i antistes (Niederle, 1924: 232). V rmci
20
K tomu, e Jarlv syn Konungr by mohl bt reprezentantem ztracen prvn funkce, tj. king-priest,
viz Strutynski, 1974: 33.
21
Vladyka v jihoslovanskm a vchodoslovanskm prosted mohlo znamenat jak velmoe, tak biskupa.
K tomu Vykypl, 2004: 101n.
22
Povs vremennych lt k r. 980/6488 (vyd. 1926: 52); es. p. Erben, 1954: 70. Viz t shrnut Tra, 2005:
39. Ke tem psahm s Byzanc srov. Tra, 2009: 2628.
sacra-2012-02.indd 40 13.6.2013 7:58:23
41
Kn, arodjov a hadai: Prvofunkn specialist a jejich postaven ve spolenosti archaickch Slovan
politick i kultick rozttnosti kmenovho zzen polabskch Slovan mlo
prakticky kad hradit svho boskho favorita, jeho v zsad henotheistick
kult se stval na danm mst takka vhradnm a kn tohoto bostva zskvali
nemal bohatstv a spoleensk vliv.
Ve ttn, dleitm pstavnm mst na ece Ode, byl v kadm ze ty
chrm jeden sacerdos (Herbord, Dialogus de vita Ottonis episcopi Babenbergensis
II.33; FHRS 27.1112),
23
piem nad nimi stl veleknz (pontifex), patrn slouc
hlavnmu ttnskmu bohu Triglavovi (Ebbo, Vita Ottonis episcopi Babenbergensis
III.1; FHRS 35.1920). Bohatstv chrm plynulo z destk odvdnch
z vlench koist celho Pomo (Herbord II.32; FHRS 26.79).
24
Rnskmu
Svantovitovi ve mst Arkona na ostrov Rujana byly krom dar od prostch lid
a kupc odvdny i kadoron obtn dvky (Helmold, Chronica Slavorum I.6,
I.36 i I.38; FHRS 42.32n, 43.1923 i 43.2932). Svantovitv pontifex, pod nm
byla jet hierarchie nich kn (Saxo Grammaticus, Gesta Danorum, XIV.567;
FHRS 51.16),
25
byl podle Helmolda ctn vce ne sm kne, kter na nm byl
zvisl v rozhodovn (Helmold I.36; FHRS 43.2021).
26
Veleknz svolval snmy,
vyjednval s nepteli o mru
27
a velel druin zasvcen bohu, tajc 300 jezdc
(Saxo Grammaticus XIV.566; FHRS 50.3951.6). Svaroicovi kn v lutick Rete
byli voleni snmem, mli vjimen prestin spoleensk postaven, mohli jednat
s poselstvy a svmi dlouhmi vlasy a vousy se odliovali od ostatnch obyvatel
(Tak nap. Saxo Grammaticus XIV.565; FHRS 49.4042). Dleit postaven
na snmech mli pr tak kn ve Volyni a ve ttn (Ebbo II.1 a III.16; FHRS
32.227 a FHRS 39.2631).
Krom kn hlavnch boh v dleitch kultickch centrech typu ttn,
Arkona, Retra a Voly mme zprvy tak o knch marginlnjch. Napklad
se doslchme o knch jaksi lutick bohyn v Rete, Arkon, Korenici a ttn,
o knch ve Volgastu, o knzi polabsk bohyn Sivy, a o knzi oldenburskho boha
Provena, jeho dokonce znme jmnem (jmenoval se Mike).
28
Kn organizovali velkolep slavnosti,
29
provdli obti (piem stedovk
kronike zaujala zejmna lidsk ob
30
) a dili vtby. Z vna v picm rohu veleknz
23
[...] habuitque unum de quator sacerdotibus templorum custodem diligentissimum.
24
[...] et quicquid ex praeda navali vel etiam terrestri pugna quaesitum erat, sub lege decimationis
congerebant.
25
[...] minoris potentiae famines.
26
[...] maior faminis quam regis veneracio apud ipsos est.
27
Vyjednval nap. se saskm Jindichem Lvem, kter oblehl Rujanu: Helmold I.38 (FHRS 43.2426).
28
Neznm bohyn: Thietmar, Chronicon VII.64 (FHRS 11.512); Volgast: Ebbo III.8 (FHRS 37.738);
Siva: Helmold I.52 (FHRS 44.59); stargardsk Prove: Helmold I.69 (FHRS 44.3438) a I.83 (FHRS
45.1635).
29
O Jarovitov dubnov slavnosti v beanskm Havelbergu (Opol) referuje Ebbo III.3 (FHRS 36.21
27); o slavnostech ve mstech Voly a Pyrice hovo Ebbo II.1 (FHRS 32.227) a Herbord II.14 (FHRS
24.2025); o svtku ve ttn Herbord II.32 (FHRS 26.3536); o slavnostech oldenburskho Provena
ve vagersk zemi mluv Helmold I.83 (FHRS 44.1922).
30
V Arkon byl Svantovitovi jednou ron obtovn losem zvolen kesan (Helmold I.52 (FHRS 44.27
29) a II.108 (FHRS 47.810n)) a v Rete byli lid obtovni Svaroicovi (Thietmar VI.25 (FHRS 10.33
34)) i Radegostovi (Adamus Bremensis, Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontifcum III.51 (FHRS
14.2735)).
sacra-2012-02.indd 41 13.6.2013 7:58:23
42
Ji Dynda
vtil na Arkon (Saxo Grammaticus XIV.566; FHRS 50.636) i ve ttn (Herbord
II.32; FHRS 26.1018). Ptakopravectv mme doloeno ze ttna (Herbord
II.33; FHRS 27.23) a z Arkony i ttna mme pak doloeno vtn za pomoci
dvek.
31
Nejrozenj ovem bylo vtn za pomoci kon (hippomancie), kter
pekraoval na zemi lec kop tak se tomu dlo na Arkon, ve ttn i v Rete.
32

Zajmav jsou daje Herbordovy o tom, e kn pi vtn a provozovn obt
upadali do extatickch stav, mvali vidn, kee a zchvaty strnulosti (Herbord
III.4 i III.24; FHRS 28.57 a 31.13n). Tolik tedy ve v strunosti k polabskm
Slovanm.
Vtci, arodjov a volchvov
V jinch oblastech dnou skupinu kn s podobn vjimenm postavenm
nenachzme. Z vchodoslovansk oblasti znme sice veslovansk oznaen pro
postavu obtnk obtnk se nazval rec, *rc
33
ale jejich skuten rozen
i funkce jsou sporn (Niederle, 1924: 231). Dle mme zprvy ji pouze o arodjch,
tedy o lidech, kter nesetn latinsk stedovk prameny nazvaj sortilegi,
augures, phitones, incantatores, praecant(at)ores, percant(at)ores, (h)aruspices,
magi, (h)arioli, carii, divinatores, venefci, praestigiatores a jejich ensk protjky
vetulae, phitonissae, sortilegae, malefcae a mulieres (Niederle, 1924: 231). Jejich
slovansk nzvy z nejrznjch dob jsou (v poetn podob) nap. arodjov,
zaklnai, hadai, volchvov, bajani, vduni, vdmy, v, kudiesnici, vraov,
vraov apod. (srov. Niederle, 1924: 208211). Kvli pomrn rozshlosti
pramennho materilu vybereme jen nkolik nejpozoruhodnjch doklad.
V eskm prosted o existenci tchto lidovch mg, kte i dlouh obdob
po ofciln christianizaci sveep odmtali vyhynout, svd nap. daje z Kosmovy
kroniky, kde se mluv o tom, jak kne Betislav II. (vldl v letech 10921100),
rozncen jsa velikou horlivost pro kesansk nboenstv, vyhnal pry ze sv
zem vechny arodje, hadae a vtce Cosmas, Chronica Boemorum III.1;
FHRS 20.2223),
34
tedy krom toho, e rovn zakzal spoustu dalch pohanskch
praktik. Proti augures, auguratrices, carios, incantatores a percantatores pak mezi
jinmi pohanskmi nevary v esk prosted horl i znm Homili opatovick
(FHRS 21.811; 23.115 a 23.1631).
Svbytn a zajmav problm t pedstavuj starorut volchvov, kte v jistm
smyslu snad mohou reprezentovat ddictv knsk vrstvy u vchodnch Slovan.
V Povsti vremennych lt vystupuj volchvov jako opozice k nov se etablujcmu
31
Akoliv Herbord II.33 a jeho aliasque ligneas calculationes (FHRS 27.2122) je nejasn. Helmold
II.108 hovo o losech, kter vyzvdal Svantovitv knz a krl i lid se jimi dil (FHRS 47.47).
32
O Arkon Saxo Grammaticus XIV.567 (FHRS 51.2737); o ttn Herbord II.33 (FHRS 27.1621)
a Monachus priefingensis, Vita Ottonis II.11 (FHRS 41.1624); o Rete Thietmar VI.24 (FHRS 10.15
20).
33
Snad pochz z rus. (ob), pbuzn s lit. girti (slavit) a vd. grnti (pivolvat/dat); viz
Gieysztor, 2006: 210.
34
Brecislauz... ita modo principatus sui in exordio christiane religionis zelo succensus nimio omnes
magos, ariolos et sortilegos extrusit regni sui e medio... (es. peklad Hrdina, 1975: 143).
sacra-2012-02.indd 42 13.6.2013 7:58:23
43
Kn, arodjov a hadai: Prvofunkn specialist a jejich postaven ve spolenosti archaickch Slovan
pravoslavnmu kesanstv.
35
Z crkevnho hlediska byli oni sami nebezpen
a nebezpen byl i vliv, jak zejm mli ve spolenosti, a proto se v pozdn
stedovkch penitencilech od 12. a do 15. stolet setkvme s opakovanmi
zkazy styku s volchvy a vyhledvn jejich pomoci (Tra, 2005: 1718). Volchvov
nesou ve vech pramenech kontury arodj, hada a znalc lidovho litelstv
a magie. Doloeny u nich mme extatick stavy a rituln zachzen s amniem
(plodovou blnou), kter volchvy spojuje jednak s furlnskmi benandanty (kter
skvle analyzoval Ginzburg, 2002), ale i se stedoasijskmi amany.
Etymologie jejich pojmenovn je nejasn. Me souviset se slovesem vlsnti,
mluvit nesrozumiteln, mumlat (Tra, 2005: 20), ale zajmav je i souvislost
s hrdinou bylin, arodjem Volchem Vseslavjeviem, kter by mohl bt transpozic
boha Volose/Velese vechny ti prvky rovnice zde spojuje praindoevropsk
koen *wel- s vce monmi vznamy:
36
(i) zakrt, zavt, (ii) (o)toit (se), (iii) vidt,
ale zejmna (iv) zemt a (v) trva, pastvina (Mallory & Adams, 2006: 519 nebo
Biovsk, 2012: 171).
37
Posledn dva vznamy se smanticky v k pojmenovn
Jinho svta, svta zemelch (nap. stsev. Valhll, stec. Elysion i litev.
pojmenovn du zemelch vls) a pedel ti vznamy zase smuj k magii,
vdomostem, vidn apod. Celkov zbr vech ptomnch smantickch pol tedy
poukazuje na atributy vlastn jakmusi varunovskmu bostvu, kter obvykle
bylo u Indoevropan patronem extatik, bsnk a arodj.
O tom, e volchvov ctili podobn bostvo, me svdit daj Povsti vremennych
lt, e uctvali Antikrista Michal Tra chyte a zejm sprvn vykld tuto
zmnku jako kesanskou (des)interpretaci chtonickho boha spojenho s magi
a posvtnem a vhodn dv tuto zmnku do souvislosti se zprvami o slovansk
dualistick kosmogonii (Tra, 2005: 2933), podle jejich podn svt vznikl
za souinnosti dvou protikladnch sil nebeskho neinnho boha a dmonickho
aktivnho boha, tedy v dumzilovskm argonu za spoluprce mitrovskho
a varunovskho plu nboensk svrchovanosti.
38
Akoliv dualistick kosmogonie a mnoh dal prvky v chovn volchv by
ns mohly vst a ke spojitosti s eurasijskm (zejm. stedoasijskm) amanismem
(Tra, 2005: 47), pesto meme v postavch staroruskch volchv zahldnout
nepochybn stopy indoevropskch nboenskch a ritulnch specialist, kte zd
se nebyli bez spoleenskho vlivu a u se jedn o zprvy z dob po christianizaci
v PVL, anebo o daj arabskho cestovatele Ibn Rusta z 9. stolet o jakchsi
lkach, kte mli moc nad samotnm vldcem Rus (Tra, 2005: 4142; srov.
Niederle, 1924: 214).
35
Zejmna v pbzch z let 1024 (PVL k r. 1024/6532, vyd. 1926: 103104; Erben, 1956: 115116) a 1071
(PVL k r. 1071/6579, vyd. 1926: 122125; Erben, 1956: 133136).
36
Jako prvn na spojitost s tmto koenem upozornil Jakobson, 1985 (1968): 40.
37
Ke vem vznamm viz t zevrubn Lubotsky, 2007: 32903307.
38
To ji Tra takto explicitn nek. Sleduji zde spe zajmavou interpretan cestu vylapanou
Martinem Golemou (Golema, 2006: 206207).
sacra-2012-02.indd 43 13.6.2013 7:58:23
44
Ji Dynda
Igrici
Zajmavou, velice podntnou a v tto souvislosti relevantn hypotzu pedloil
Martin Golema, kter se sna vidt prvofunkn specialisty v postavch
velkomoravskch a uherskch igric, kter jinak oznauje uhersk Anonymova
kronika termnem ioculatores a kte byli dosud v odborn literatue povaovn
za ekvivalent pouhch ak a bavi (Golema, 2010). V pesvdivm
etymologickm a pramennm rozboru Golema ukazuje, e pod nnosem pojm
stedovk literrn latiny se za zastenmi obrazy v Kosmov a Anonymov
kronice, ale i jinde, mohou skrvat reprezentanti pamovch specialist, kte
zajiovali kontinuitu archaick mtopoetick tradice, tedy jejich kompetence byly
naprosto typick pro indoevropskou prvn funkci. Golemova studie je nesmrn
inspirativn, nebo ukazuje, e s pomoc indoevropsk komparatistiky je mon se
na dvno vyerpan tmata dvat zcela novma oima.
Zvr
Ji ada badatel se pozastavila nad skutenost, e zatmco arodjov a extatici
se v urit form objevuj nap celm slovanskm kulturnm okruhem, tak
instituce kn se nm ukazuje ptomna pouze u Slovan polabskch. Vchodisek
z tohoto rozporu je vce. Meme povaovat Polabany za nejvyvinutj. Meme
polabsk sacerdotes povaovat za uniktn jev, vytvoen podle kesanskho i
keltskho vzoru. Meme tak pomoc argumentu ex silentio tvrdit, e o knch
ostatnch oblast se prameny jednodue nezmiuj dky brzk christianizaci,
akoliv jejich ptomnost dky hojnm dokladm kultu meme pedpokldat.
Anebo meme spekulovat, e oni arodjov jsou vlastn pohant kn, kte
pi soumraku starho nboenstv po christianizaci slovanskch nrod byli
marginalizovni, sthli se do stran a zsti tak zapinili vznik onoho tzv.
dvojv a dlouhodob pevn lidovho, dmonolatrickho nboenstv, kter
se dky nim udrelo jako alternativa ke kesanstv a do ranho novovku, akoliv
bylo tehdejmi autoritami siln a dkladn perzekuovno.
Z naeho hlediska je to vak vcemn jedno. Jak v institucionlnch knch,
tak v arodjch, vtcch a hadach mme toti monost spatit prvofunkn
specialisty, kte mli na starosti uchovvn starho vdn a byli schopni
vykonvat rituln praxi, a u na rovni celospoleensk, i na rovni soukrom,
domc.
Navc se domnvm, e Dumzilv koncept polarity mezi prvn-dn-
spoleenskm a magicko-chaoticko-divokm plem v prvn funkci (tedy tzv.
polarita MitraVaruna) (viz Dumzil, 1948).
39
by mohl na tomto mst bt
vhodnm zpsobem, jak vysvtlit rozpor mezi knmi (polabskmi sacerdotes
i vemi doklady krlch-knch) a arodji (tedy ruskmi volchvy a postavami,
o nich se zmiuje Kosmas, Homili opatovick i folklorn prameny a lidov
pojet svtc ve stedovku
40
). Problematickm bodem takovch spekulac tak
39
Nutno ci, e tuto polaritu na slovanskm materilu zevrubn testoval Golema, 2006: 157207, jeho
pokus mne velmi inspiroval.
40
K tomu viz skvl vhled v Gurevi, 1996: 128156.
sacra-2012-02.indd 44 13.6.2013 7:58:23
45
Kn, arodjov a hadai: Prvofunkn specialist a jejich postaven ve spolenosti archaickch Slovan
pestv bt skutenost, e u hypotetick druh sloky prvofunknch specialist,
tedy u arodj, zaklna a dalch podobnch individu, nemme doloenu
dnou organizaci i hierarchii jejich neofcilnost, pokoutnost a okultnost
v tomto ppad zcela konvenuje s vlastnostmi varunovskho plu nboensk
svrchovanosti.
41
Rozshl materil zednch popis dokldajcch existenci nejrznjch
arodj, vtc a mg u slovanskch nrod stle ek na dkladnj
prozkoumn zde nebylo mm zmrem vce, ne lehce krbnout povrch
a naznait, na jakch mstech by se bdn v tomto smru mohlo (a mlo) ponoit.
Zejmna pak ponor do sfr lidov kultury stedovku a bli pohled na to, jak
postavy se to vlastn skrvaj za zhadnmi antikizujcmi latinskmi vrazy pro
nejrznj vtce a arodje, bude obzvl zajmav.
Seznam pouit literatury
Prameny:
Adamus Bremensis, Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum. Ed. G. H. Pertz (1846). Adami Gesta
Hammaburgensis ecclesiae pontificum, Hannoverae: Bibliopolii Hahniani.
Caesar, Comentarii de bello Gallico. Ed. F. Oohler (1862). C. Iulii Caesaris Comentarii de bello Gallico.
Lipsiae: Sumptibus et typis B. G. Teubneri.
Cosmas Pragensis, Chronica Boemorum. Ed. B. Bretholz (1923). Die Chronik der
Bhmen des Cosmas von Prag, (MGH, Scriptores rerum Germanicarum, Nova Series 2). Berlin:
Weidmann. [esk peklad: Kosmas, Kosmova kronika esk. Pel. L. Hrdina (1975). Praha:
Svoboda.]
Ebbo, Vita Ottonis episcopi Babenbergensis. In C. H. Meyer (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis
slavicae, (Fontes historiae religionum 4, pp. 3240). Berolini: De Gruyter.
Einhard, Annales regni Francorum. Ed. G. H. Pertz (1845). Einhardi Annales. Hannoverae: Bibliopolii
Hahniani.
Meyer, C. H. (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae religionum 4). Berolini:
De Gruyter.
Helmold z Bosau, Cronica Slavorum. Eds. I. M. Lappenberg & B. Scmeidler (1937). Helmoldi
Bozoviensis Cronica Slavorum, (Scriptores rerum Germanicarum). Hannoverae Lipsiae: Bibliopolii
Hahniani.
Herbord, Dialogus de vita Ottonis episcopi Babenbergensis. Ed. G. H. Pertz (1868).
Herbordi dialogus de vita Ottonis episcopi Babenbergensis. Hanoverae: Bibliopolii Hahniani.
Homili opatovick. In C. H. Meyer (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae, (Fontes historiae
religionum 4, pp. 2124). Berolini: De Gruyter.
Monachus Prieflingensis, Vita Ottonis babenbergensis episcopi. Ed. J. Petersohn (1999). Die Prfeninger
Vita Bischof Ottos I. von Bamberg nach der Fassung des Gross en sterrechischen Legendars.
Hannover: Hahnsche Buchhandlung.
Povs vremennych lt. In , 1: .
(1926). : . [es. Nestorv letopis rusk: Povst
dvnch let. Pel. K. J. Erben (1954). Praha: Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn.].
41
Jet by bylo ppadn mon uvaovat o jejich spjatosti s regulrn tvrtou funkc v takov podob, jak
ji pro rozen dumzilovsk systm rekonstruuj Sauzeau & Sauzeau, 2012 tedy s domnou, kter
je spojena s ambivalenc, marginalitou a jinakost, le pesto m mnoh pesahy zejmna do funkce
prvn, viz Sauzeau & Sauzeau, 2012: 3745 a 201268.
sacra-2012-02.indd 45 13.6.2013 7:58:23
46
Ji Dynda
Prokopios z Kaisareje, De Bello Gothico. In E. Weber (Ed.) (1833). Procopius (ex recensione Guilielmi
Dindorfii) II, (Corpus Scriptorum Historiae Byzantinae 2). Bonnae: Ed. Weberi [esk peklad: Vlka
s Gty. Pel. P. Bene (1985). Praha: Odeon].
Saxo Grammaticus, Gesta Danorum. In Meyer, C. H. (Ed.) (1931). Fontes historiae religionis slavicae,
(Fontes historiae religionum 4, pp. 4856). Berolini: De Gruyter.
Thietmar z Merseburku, Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon. Ed. Holzmann,
R. (1935). Die Chronik des Bischofs Thietmar von Merseburg und ihre Korveier
berarbeitung, (Monumenta Germaniae Historica 9). Berlin: Weidmannsche
Buchhandlung.
Sekundrn literatura:
Anthony, D. W. (1986). The Kurgan Culture: Indo-European Origins and the
Domestication of the Horse: A Reconsideration. Current Anthropology: A World Journal
of the Sciences of Man, 27, 291313.
Anthony, D. W. (2007). The Horse, the Wheel, and Language: How Bronze-Age Riders from
the Eurasian Steppes Shaped the Modern World. Princeton, N. J.: Princeton University
Press.
Assmann, J. (2001). Kultura a pam: Psmo, vzpomnka a politick identita v rozvinutch
kulturch starovku. Praha: Prostor.
Belier, W. W. (1991). Decayed Gods: Origin and Development of Georges Dumzils idologie
tripartie. Leiden New York Copenhagen Cologne: Brill.
Biovsk, J. (2012). Strun mluvnice praindoevroptiny. Praha: Univerzita Karlova.
Bloch, M. (2004). Krlov divotvrci: Studie o nadpirozenosti pisuzovan krlovsk moci,
zejmna ve Francii a Anglii. Praha: Argo.
Chalupa, A. (2006a). etl Csar Dumzila? Ideologie tripartie a jej pnos pro studium
mskho nboenstv (1.st). Sac ra, 4/1, 525.
Chalupa, A. (2006b). etl Csar Dumzila? Ideologie tripartie a jej pnos pro studium
mskho nboenstv (2.st). Sacra, 4/2, 517.
Curta, F. (1999). Feasting with Kings in an Ancient Democracy: On the Slavic Society of
the Early Middle Ages (Sixth to Seventh Century A.D.). Essays in Medieval Studies, 15,
1934.
Curta, F. (2011). Utven Slovan: Nvrat ke slovansk etnogenezi. In P. Urbaczyk (Ed.),
Neslovan o potcch Slovan (pp. 2140). Praha: Karolinum.
Dronke, U. (1997). Poetic Edda, Volume II: Mythological Poems. Oxford: Clarendon Press.
Dumzil, G. (1948). Mitra-Varuna: Essai sur deux rprsentations Indo-Europennes de la
souverainet. Paris: Gallimard.
Dumzil, G. (1958). La Rgsula et la structure sociale indoeuropenne. Revue dhistoire des
religions, 154, 19.
Dumzil, G. (1973). Gods of the Ancient Northmen. Berkeley Los Angeles: University of
California Press.
Dumzil, G. (1997). Mty a bohov Indoevropan. Praha: Oikoymenh.
Dumzil, G. (2001). Mtus a epos I: Trojfunkn ideologie v eposech indoevropskch nrod.
Praha: Oikoymenh.
Fleck, J. (1970). KonrttarGeirror: A Knowledge Criterion for Succession to the
Germanic Sacred Kingship. The Journal of the Society for the Advancement of
Scandinavian Study, 42/1, 3949.
Gerschel, L. (1956). Sur un schme trifonctionnel dans une famille de lgendes
germaniques. Revue de lhistoire des religions, 150/1, 5592.
Gieysztor, A. (2006). Mitologia Sowian. Warszawa: Wydawnictwa Universytetu
Warszawskiego.
Gimbutien, M. = Gimbutas, M. (1971). The Slavs. (Ancient Peoples and Places 74). London:
Thames and Hudson.
sacra-2012-02.indd 46 13.6.2013 7:58:23
47
Kn, arodjov a hadai: Prvofunkn specialist a jejich postaven ve spolenosti archaickch Slovan
Ginzburg, C. (2002). Benandanti: arodjnictv a venkovsk kulty v 16. a 17. stolet. Praha:
Argo.
Godelier, M. (1986). The Making of Great Men: Male Domination and Power Among the
New Guinea Baruya. Cambridge Paris: Cambridge University Press.
Golema, M. (2006). Stredovek literatra a indoeurpske mytologick dedistvo: Prtomnos
trojfunknej indoeurpskej ideolgie v literatre, mytolgii a folklre stredovekch
Slovanov. Bansk Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Pedagogick fakulta.
Golema, M. (2010). Igrici jako archaick poeti a zeci u pohanskch Slovanov: Kam ukazuj
stredovek pramene i niektor vznamov dimenzie praslovanskho slova *jgrc (jeho
odvozenin a kontinuantov) vo vybranch slovanskch etnojazykovch tradciach. Studia
Mythologica Slavica, 13, 107124.
Gurevi, A. (1996). Nebe, peklo, svt: Cesty k lidov kultue stedovku. Jinoany: H&H.
Heger, L. & Kadekov, H. (2004). Edda. Praha: Argo.
Jakobson, R. (1985). The Slavic God Veles and his Indo-European Cognates. In Selected
Writings VII: Contributions to Comparative Mythology: Studies in Linguistic and
Philology, 19721982 (s. 3348). Berlin New York Amsterdam: Mouton Publishers.
Klpt, J. (2005). Promna eskch zem ve stedovku. Praha: Nakladatelstv LN.
Lajoye, P. (2013). Purusha. Nouvelle Mythologie Compare, 1, 2013. Nalezeno na: http://
nouvellemythologiecomparee.hautetfort.com/archive/2013/02/03/patrice-lajoye-purusha.
html [17. 3. 2012].
Le Goff, J. (1979). Les trois fonctions indo-europennes, lhistoire et lEurope fodale.
Annales: conomies, Socits, Civilisations, 34/6, 11871215.
Le Goff, J (1980). Time, Work and Culture in the Middle Ages. Chicago London:
University of Chicago Press.
Lewis, M. W. (2012a). Mismodeling Indo-European Origin and Expansion: Bouckaert,
Atkinson, Wade and the Assault on Historical Linguistics. Geocurrents (4. z
2012). Nalezeno na: http://geocurrents.info/cultural-geography/linguistic-geography/
mismodeling-indo-european-origin-and-expansion-bouckaert-atkinson-wade-and-the-
assault-on-historical-linguistics [17. 3. 2013].
Lewis, M. W. (2012b). Ideological Agendas and Indo-European Origins: Master Race,
Bloodthirsty Kurgans, or Proto-Hippies? GeoCurrents (6. listopadu 2012). Nalezeno
na: http://geocurrents.info/cultural-geography/linguistic-geography/ideological-
agendas-and-indo-european-origins-master-race-bloodthirsty-kurgans-or-proto-
hippies#ixzz2NpLcHxhR [17. 3. 2013].
Lubotsky, J. (2007) (Ed.). Proto-Indo-European Etymological Dictionary: A Revised Edition
of Julius Pokornys Indogermanisches Etymologisches Wrterbuch. Dnghu Association.
Machek, V. (2010). Etymologick slovnk jazyka eskho (fotoreprint 3. vydn z r. 1971).
Praha: Nakladatelstv LN.
Mallory, J. P. (1989). In Search of the Indo-Europeans: Language, Archeology and Myth.
London: Thames & Hudson.
Mallory, J. P. & Adams, D. Q. (2006). The Oxford Introduction to Proto-Indo-European and
the Proto-Indo-European World. New York: Oxford University Press.
Niederle, L. (1924). Slovansk staroitnosti: Oddl kulturn, dlu II. svazek 1. (oddl VI.:
Vra a nboenstv). Praha: Bursk a Kohout.
, A. B. (1908). : , , , ,
, . , .
Pereltsvaig, A. (2012). The Mis-Mapping of the Indo-European Homeland. GeoCurrents
(25. jna 2012). Nalezeno na: http://geocurrents.info/cultural-geography/linguistic-
geography/the-mis-mapping-of-the-indo-european-homeland [17. 3. 2013].
Puhvel, J. (1997). Srovnvac mytologie. Praha: Nakladatelstv LN.
Sahlins, M. (1963). Poor Man, Rich Man, Big-man, Chief: Political Types in Melanesia and
Polynesia. Comparative Studies in Society and History, 5, 283303.
sacra-2012-02.indd 47 13.6.2013 7:58:23
48
Ji Dynda
Sauzeau, A. & Sauzeau, P. (2012). La Quatrime fonction: LAlterit et marginalit dans
lidologie des Indo-Europens. Paris: Les Belles Lettres.
, . . (2001). . .
: .
Strutynski, U. (1974). History and Structure in Germanic Mythology: Some Thoughts on
Einar Haugens Critique of Dumzil. In G. J. Larson (Ed.), Myth in Indo-European
Antiquity (pp. 2950). Berkeley: University of California Press.
Tra, M. (2005). Starorut volchvov a jejich souvislosti s indoevropskmi a eurasijskmi
duchovnmi tradicemi: In M. Phoda, (Ed.). Kulturn, duchovn a etnick koeny Ruska:
Tradice a alternativy (pp. 1347). erven Kostelec: Pavel Mervart.
Tra, M. (2009). Perun, bh hromovldce: Sonda do slovanskho archaickho nboenstv.
erven Kostelec: Nakladatelstv Pavel Mervart.
Tetk, D. (1997). Potky Pemyslovc: Vstup ech do djin (590935). Praha:
Nakladatelstv LN.
Tetk, D. (2003). Mty kmene ech: Ti studie ke Starm povstem eskm. Praha:
Nakladatelstv LN.
Vykypl, B. (2004). Studie k lechtickm titulm v germnskch, slovanskch a baltskch
jazycch. Brno: Masarykova Univerzita v Brn.
sacra-2012-02.indd 48 13.6.2013 7:58:23