Amaterska Radiotechnika 3

Josef DaneS a kolektiv AMATERSKA RADIOTECHNIKA | AELEKTRONIKA 3 dil NASE VOJSKO ' | PRAHA iLektorovali: iti Bliha, Ing. Vladimir Geryk, Raymond Jeadik Editor © Josef Danes, 1988 Jiti Boroviéka OK1BI PRIUIMACE Pozadavky na kratkovinny pfijimaé Prijimaé je velmi daleditym élankem radiokomunikagniho Fetézce. Na rozdil od vysilaée, kde zvéteni komunikaéni iiginnosti mizeme snadno dosahnout zvésenim vykonu nebo volbou zpisobu pienosu, ma pFijimaé fadu omezujicich faktord, které nelze z fyzikalnich divodi ptekrogit. Citlivost piijimace Citlivost byvé éasto hlavnim méfitkem pti posuz mage, i kdyz ne vidy opravnéné, Cim citlivéjsi je prijimag, vim ma vet- i schopnost zpracovat slabé signaly. V minulosti, predevsim v obdobi pouzivani amplitudové modulace, se citlivost udavala velikosti vstup- 0 napéti, Které zajistilo normalizovany vykon na vystupu prijima- &. V sougasné dobé je mozné pouzitim modernich aktivnich prvki dosahnout takového zesileni, Ze omezujicim initelem je vlastni sum prijimage. V akustické podobé ho zndme jako jemny, syéivy zvuk Tento sum, ktery nazyvame Sumem tepelnym, vzniké néhodnymi a nepravidelnymi pohyby elektrona v ginném odporu, kterym je jakykoliv vodié, byt i velmi maly. Na odporu vanikne napéti a teée jim proud, jehod velikost a polarita se méni néhodné s éasem, a obsahuje impulsy ve velmi Sirokém kmitoétovém spektru od nuly az do rozsahu GHz. Amplituda Sumi je velmi malé a je méfitelna a2 po velkém zest leni. Velikost Sumového vykonu zavisi na Sifce pfenaseného pasma (2 Sirokého spektra kmi¢oéti se zesiluje jen cast dana sifkou pasma priji- {5}maée) a na absolutni teploté. U komplexnich odpord, jako je rezo- nanéni obvod, vstupni impedance antény apod., se na vzniku Sumové- ho vykonu podili pouze realnd slozka, tj. ginny odpor. Mnoho pasivnich souddstek a vSechny aktivni prvky pfijimage jsou zdroj nich Suma. Nejméné se uplatni Sum poslednich stupad protoze je nejméné zesilen. Nejvice se proto uplatni Sumy vstupnich obvodii, které jsou vsemi nisledujicimi stupni zesileny. V praxi to vypada tak, Ze prvni stuped se podili na celkovém Sumu pfijimage asi 2.95%, druhy ze 4% a zbytek je sestupné rozdélen na dalsi stupné. Nejvyssi péti je proto nutné vénovat navrhu vstupnich obvodi pi maée. ‘Stiedni Sumové napéti, které vzniké na jakémkoliy éinném odporu, Je dino rovni = VGKTBR, (VY; K,Hz,Q) w kde k = Boltzmanova konstanta = 1,38 10 J/K, T, = absolutni teplota odporu v K (290 K pro pokojovou teplotu), B = Sitka pasma, pfi které je Sum méfen, R = odpor. Rovnici (1) mizeme pfevést do praktického tvaru, ktery plati pro pokojovou teplotu 17°C, tj. 290 K: m= 4/R.B. (WV; kQ MHz] @ Bude-li v praktickém pfipadé zdrojem Sumu anténa (¢inny odpor vstupni impedance), kterd je pfesné ptizpisobena ke vstupu pfijima- ée, bude na vstupnich svorkich pfijimaée napéti polovigni. Je to dino tim, Ze odpor zdroje (anténa) a odpor zAté2e (ptijimaé) jsou v nahrad- nim schématu zapojeny do série. Toto napati by uréovalo mezni citlivost ptijimace za pfedpoktadu, 2e by byl bezumovy. Takovy idedini pfijimag Sak neexistuje. Kazdy piijimae ma své vlastni Sumy, jejich2 drove se méti pomoct generdtoru Sumu. Uroveit viastnich Suma se udiva jako Ginitel Sumu F (nk), ktery ma hodnotu vy88i neZ 1. S malou nepresnosti udava, kolikrat vice prijima’ Sumi nez idedlnt, bezSumovy prijimad. Viastni sum prijimade se také Casto udava v jednotkach Sumového gisla Fs, které vyjadfuje Ginitel Sumu ¥ logaritmickém poméru podle vzorce Fa = 10-log E @) (6) Prevod mezi Fa Fe je vyiadten v grafu na obr. 1.1. e Obr. 1.1. Vetah mezi Cnitelem fume Obr. 1.2. Vatah meci Sumowsm dislem 2 Sumovyim ister a Sumovsim prahem piijimage Ze zméteného Sumového disla ptijimaée mizeme pomoci grafu ¥ obr. 1.2 zjistit odpovidajici Sumovy vykon, na vstupu plijimate v jednotkach dBm, s ohledem na pouzivané Sife pasma. V tabulce 1.1 je uveden ptepovet hodnoty v dBm na napéti pro obvyklé vstupni impedance 50 Qa 75 Q. Udaje plati pro dokonalé impedanéni ptizpisobeni mezi zdrojem Sumu (anténa, generator) a vstupem pfijimace. Zjisténa Grove v)konu v dBm pedstavuje Sumovy prah prijimace a roves aapéti na daném vstupnim odporu je mezni citlivost ptijima- ée. Sumovy prah je dolni hranici dynamick¢ho rozsahu ptijimaée. V¥- sledna hodnota je zavisla na nastavené siti pasma. Hodnotu sumového prahu, jak je graficky zachycena na obr. 1.2, miiZeme ze zméfentho sumového Gisla piijimace vypoditat podle vatahu: -174 + Fy + 10.10g B, (dBm; dB, Hz] (4) Sumovy prah v dBm, hodnota Sumoveho prahu v dBm, kterou ma piijimaé s Sumovymn cisiem 0.dB a Siti pasma | Hz, 71énu signal o stejné Grovni, jako je Grove Sumu soustavy anténa-prijimaé, bude prakticky negitelny. Schopnost piijimat signily se Sumem je do uréité miry individudlni. Praxe vsak ukazuje, Ze pti ptiimu CW signdlu je treba, aby signal byl alespoi 6 dB nad drovni Sumu, pii piijmu SSB signdlu pak alespoii 10 dB nad Su- mem. U komerénich a amatérskych prijimadé se proto udava citlivost pro odstup signal-sum 10 dB. Zname-li hodnotu Sumového prahu nebo mezni citiivosti, mizeme z tabulky 1.1 zjistit, jaka je skutetnd citlivost pro Zidany odstup signal-sum. Priklad: Zmétené sumové Sislo ptijimace je 8 AB a ptijimaé je nastaven na piijem SSB signalu (Site pasma 2,1 kHz). Vstupni impedance je 500 a k ptijimadi je pfipojena pfesné pfizpasobend anténa 0 impedanci 50 Q. Z grafu na obr. 1.2 zjistime, Ze Grove Sumového prahu je 133 dBm, neboli nap 0,1 4V na S0.Q. Pro Zédany odstup signdlu od Sumu 10 dB musi byt na anténé vykon signdlu ~123 dBm, a to od. povida (podle tabulky 1.1) drovni napéti 0,32 kV na 50.Q. Stejnym postupem zjistime, Ze pti zizeni Sife pasma na 500 Hz postaéi pro od. stup signal-sum 10 dB napétt 0,16 wV na 50.2. Prakticka citlivost pfijimaci soustavy je snizena vnéjsimi Sumy, kte~ ré na anténu dopadaji, Piivod vngjsich Suma je umély nebo prirodni Umély sum vznika dinnosti élovéka. Jiskfeni, poruchy primyslovych zatizeni a elektrickych spottebiét, spektrum parazitnich signald vzni- kajicich od vysilaéii - to vSe vytvati mnodstvi slabych impulsi, které maji ve svém konetném projevu charakter Sumu. Ptirodni sum je pivodu atmosférického a galaktického. Atmosfé- icky Sum je vysledkem elektrickych vybojd v atmostéfe nad celym zemskym povrchem (miZeme obéas pozorovat zvyseni Sumu pfi smé- rovani antény do rovnikovych oblasti). Urovei tohoto Sumu vzrista fi nizSich kmitoétech a naopak pfestava se uplatiovat na kmitodtech vySsich nez 20 MHz. Galakticky Sum je plivodu mimozemského. Je vysledkem distur- banci na Slunci, ptichazi ze vadalenych galaxii az dalsich 2droji dosud nezndmych, Urovei galaktického Sumu kles4 se zvySujicim se (8) Tab. 1.1 Pievod vykonovych tirovni v dBm na napéti Vv wv WW Ww 48m soonme —7sohmi__—_ 8" __spohmi 75 ohmd 86,7 Mm 125 sa na inne) 138 ol =113 100 123 61s 1130.90 109 so <5 080097 87 Tie Og 087 436 17068077 387 <8 036069 34 345 -119 030062 85 309 1200s 08s 36 Ta Ti 04009 87 345 036 Oat “88 208 032039 89 194 07 038 90 3 02503 3 Ba 6020 92 Bs 17020 93 3 ois 0s -394 ry O16 ot -95 97. <1 ols 007 96 a7 i013 ols 97 oo “B20 ont oa 98 69 13010 O,12 99 63 -134 009 -100 33 135008 0,10 ToT a9 00710087 =102 44 00630077 103 39 0.056 0,069 104 38 0,050 0,062 =105 Bt 2.085 04055 =106 27 0.000 0,088 7 23 00% oped 108, oor 0,039 109 0028 0035 =110 0.925 0031 19]kmitoétem a je dominujici od kmitoétu asi 18 MHz az do mikrovin- njch oblast. Primérné hodnoty vnéjsich Sum@, ziskané dlouhodobym méfenim, jsou uvedeny v obr. 1.3 (pievzato z lt. [1}). Urovné jsou pfevedeny na Sumové dislo antény a vidime z nich, Ze snaha o dosazeni nizkého Su- mového disla prijimaée ma vyznam pouze pro kmitosty 20 MHz a vy88i. Praxe ukazuje, Ze Sumové éislo prijimaée Fy = 10 dB mizeme pokladat za dostatujici, kromé vijimek v pasmu 28 MHz, kdy roveit vnéjSich Suma mize poklesnout na hodnotu 7 az 8 dB. Pred- chozi avaha plati za predpokladu, ze prijimaé pracuje ve spojeni s an- ténou, ktera je pro prijimany rozsah ladéna a je dokonale impedan- éné piizpisobena ke vstupu piijimace. AL |e 7» ss] iI | islo ontény Fy (4B) 3 § 0 2 30 = kmitoget # (M27 br. 1.3. Urovné vnéjgich sum v zivie: losti na kmitoéta Snaha 0 dosazeni co nejniz8iho Sumoveho éisla ptijimaée je oprav- nénd na rozsahu VKY, kde se uplatiuje pouze galakticky Sum a dosahuje v pasmu 144 MHz hodnoty 1 dB. (19 Pomoci modernich elektronek a polovodisi Ize snadno doséhnout nizkého Sumoveho Cisla prijimace v okoli 4 JB i méné. Jak bylo doka- zano v piedeslém, nema vyznam snaiit se o dosazeni trovné nizsi, nez je Grover vnéjsich Sumi. Honba za vysokou citlivosti Pi ma za ndsledek zhorSeni parametru daleko dule: vysok odolnost proti pietizeni velkymi vstupnii ky rozsah Dynai Dali termin, s kterym se v piijimatové technice setkivame, je dynamicky rozsah ptijimaée. Je udavan v dB jako pomér mezi Grovni nejslabsiho signalu, jen2 je prijimaé schopen zpracovat, k nejsilnéjst mu signdlu, ktery jest nezpasobuje znatelné zkresleni. Méten{ dyna- mického rozsahu je popsino v kapitole o m&tent, Spodni hranice dynamického rozsabu zavisi na Sumovém disle p jimage a je dana Grovni Sumového prahu. Horni hranice je da schopnosti aktivnich prvki linearné zpracovat velka vstupt Schopnost pfijimade zpracovat lineémé velka vstupni napé piedevsim na prvnich stupnich, respektive na véech stupnich, které jsou pied obvody hlavni selektivity. Plati zasada, Ze ped obvody hlavni selektivity ptijimage mA byt zaiazen jen nejnutnéjsi potet aktivnich stupid. Pfivedeme-li na jakykoliv aktivné obvod, pracujici ve ttidé 4, malé i, bude preneseno na vystup linearné v zavislosti na zisku. Postupnym 2vySovanim vstupniho napéti se dosahne Grovné, pfi ie napéti na vjstup preneseno o hodnotu | dB nisi, nez by od- jalo linedrnimu pfenosu. Dochazi ke kompresi signalu. Signal na vystupu je zkresleny, s vy8sim obsahem harmonickych kmito&ti. To- muto bodu fikame komprese | dB a zatina zde nelinearita zesilovaée. Dalsim zvySovanim vstupniho napéti zjistime hodnotu, kdy doch- i ke kompresi 3 dB. V tomto bode je potitek vzniku kFiové modulace. Bod komprese | dB je také pocatkem snizeni citlivosti ptijimate. Bude-li prijimag naladén na péijem slabého signalu a vlivem nedoko- nalé selektivity vstupnich obvodi projde na vstup zesilovate nezidouci signal s trovni napati odpovidajici bodu komprese | dB, dojde k zeslabeni Zadantho signalu. Pi velmi vysoké drovni nezadouciho aysignalu dojde az k zablokovani pfijmu (obvykly ptipad v bezprostéed- ni blizkosti vysflaée). Intermoduiaén{ zkresteni venika za ptitomnosti dvou nebo vice sil- njch signald 0 rozdilnych kmitogtech, privedenych na ystup zesilova- &. Zidny zesilovaé neni absolutné linedrni a ji2 pri malych vstupnich napétich dochazi ke zkresleni, vzniku harmonickych kmitodti a na nelinedrni pfevodové charakteristice k jejich vzajemnému sméSovani. yochopeni uvedeme piiklad. vstup zesilovate pfivedeme dva signdly 0 kmitoétech 14001 kHz a fi ~ 14.002 kHz. Nasledkem nelinearity zesilovace Wak na vystupu nebudou jen tyto dva kmitotty, ale i jejich zkreslené produkty ve formé druhé a teti harmonické fi = 14001 kHz, i= 14002 kHz 2fi = 28 002 kHz 2fe = 28.004 KHz 3f, = 42.003 kHz 3h; = 42.006 kHz ad. atd. Nelinearita zesilovace dale zpiisobi, 7e dojde k vzijemnému sméso- vani mezi vznikljmi produkty a vzniknou produkty sudych a lichych Fadi Intermodulaéni zkcesleni sudych Fadil vaniké sméSovénim: Ath 2h + fr Bf + 3f atd. 2h - 2f, 3h 3h atd, M+ fi Bhat fi Skt fi Bh fratd. Vysledné produkty byvaji kmitoctové znaéné vedileny od ptijima- eho kmitostu a je snadné je potlaéit b&enymi rezonanénimi obvody. Z toho divodu byvaji produkty sudych Fadi éasto podceiovany. V praktickém provozu mohou vsak byt pfiginou nepiijemného ruseni nezidoucimi signaly. Intermodulaéni produkty lichych 4d vznikaji sméSovanim Wt Bf t 2f atd hth 3h t 2f atd Produkty vzniklé souttem dopadaji daleko od piijimaného kmitoctu, Produkty vzniklé rozdilem vsak dopadaji do bezprostfedni bliz~ kosti pfijimaného kmitoctu, kolem kterého vytvoti spektrum kmito- &ti, jak se mazeme presvédcit dosazenim kmitoctd z prikladu (12) Intermodulaéni produkty tfetiho Fidu: 2-f, = 28002 ~ 14002 = 14000 kHz 2 fi = 28004 ~ 14001 = 14.003 kHz Produkty pateho Fadu jsou 3f,-2fh = 42003 ~ 28004 = 13999 kHz 3f,-2fi = 42006 - 28002 = 14004 kHz Rozlozeni intermodulaénich produkté lichych Fda je graficky znd- zornéno na obr. 1.4. Uroveh produkti patého Fadu je tak nizka, Ze je V piijimact technice mizeme zanedbat. cam produktd iehyeh rida aon 2 -« bo $19 {0 -a0l 1 —l_ WH Mh Uh ahh ~" hritadet # Intermodulaéni produkty vznikaji ji¢ pti malych vstupnich napé- tich, Jejich amplituda je tak mala, Ze zanikaji v Sumu. Zvysovanim vstupniho napéti roste i amplituda IM produktd, avsak mnohem rychleji. Na kazdy 1 dB, o ktery se zvy8i vstupni napéti, stoupne tr vei IM produkt 0 3dB, jak nézorné ukazuje obr. 1.5. Postupnym zvySovanim vstupniho napéti by doslo ke stavu, kdy by se trove IM produkt 3. fadu rovnala Grovni vstupniho napéti. fy 1 hommes bt. 1.8. Vztah medi \stupnim vkonem ae] eros Lh == Hates Testo. 4 i tt fate (13)Tato avaha je pouze teoreticka, protoze mnohem drive dojde ke kompresi signdlu a napéti na vystupu jiz nebude varistat. Graficky je lato situace zachycena na obr. 1.6. Teoreticky bod, ve kterém by se LT eZ] = wstupr dre (am) wal = Obr.1.6. Zji8téni hodnoty IP @ bodu Yt’ stows Cm) 1 dB komprese urovett IM produktd 3. f4du rovnala vstupnimu napéti, se nazyvé bodem zahrazeni a mezinérodné se oznacuje pismeny IP. Udava se V jednotkach dBm. Zpisob méfeni je uveden v éasti o méfent. Pro béznou praxi postaéuje odhad, kdy hodnota IP je 0 10 az 15 dB vyssi, ned droveii vstupniho napéti bodu komprese | dB. Rozdil je vySsi pti nizSich kmitodtech. Uvedeny empiricky vztah plati pro dvojité vyva- Zené sméSovate s diodami a zesilovate ve ttidé A, nepoutivajici 24- porné zpétné vazby. U tzv. ultralinedrnich zesilovaci s bipolarnimi tranzistory, které pracuji s nékolikanasobnou z4pornou zpétnou vaz~ bou, se uvedeny rozdil snizuje az na 5 dB. Podobné jako Sumové éislo objektivné slouzi k porovnavani ptijimagi z hlediska citlivosti, tak hodnota bodu zahrazeni je métitkem odolnosti ptijimaée proti petizent silnymi signaly. V literatuée se mizeme setkat s dvojim zpisobem udavani hodnoty IP, a to bud vstupni nebo vystupni. Méfeni se vidy provadi na vjstupu, jinak by nebylo mozné zjistit rover IM produkt. Nékte#i au [14] tofi ptepoéitavaji vykon na vstupni svorky méteného objektu tim, Ze odeétou zisk méfeného stupné (u diodovych smésovadi ptittou smé- Sovaci ztratu asi 8 dB). Pro spravné srovnavani je nutné uvadet, zda je udavan IP vstupni nebo vystupni. Vistupni IP u zesilovadii dava vy88i hodnoty 0 vykonovy zisk stupné, coz mize vést ke zkreslenému hod- noceni. Posinaje bodem komprese 3 4B vanika jiny druh zkresleni, ktery nazyvame kfizové modulace. Projevuje se tim, Ze modulace velmi sil- ného, nezédouciho signdlu se namoduluje na signal Zdany. Dochazi k tomu zménou pracovniho bodu aktivniho prvku viivem silného signalu. Jakmile kiizova modulace vznikne, neni jiz Z4dnymi prostfedky vy dalgich stupnich ptijimate odstranitelnd. Jedinjm prostiedkem je zabranit, aby se nezdany silny signal na vstup pfijimace dostal. ‘Udinnym prosttedkem mize byt ttlumovy élanek na vstupu pfijima- ée. Snizeni Grovné vstupniho signalu o 1 dB sniti hodnotu ktizové modulace 0 2 dB. Je proto mozné zeslabovat Zadany signal tak dlouho, dokud je jeété éitelny. Maximaini vstupni napéti dvou signdli o rozdilnych kmitoétech je takové, pti kterém vaniklé intermodulaéni produkty 3. fédu jsou pra- vé na Grovni Sumového prahu (viz obr. 1.5a). Tato hodnota piedstavuje zaroveli horni hranici dynamického rozsahu, K této hodnoté musi byt vidy uvedena propustna site pasma, pti které bylo méteni usku- teénéno, ‘Vatah mezi bodem zahrazeni, maximalnim vstupnim napétim a dynamickym rozsahem pro pfijimaé se Siti pasma 2,1 kHz a Sumovym islem 10 dB je na obr. 1 rox stupninapt (m0 eR tg i i 3 br. 1.7. Vatah mezi dy- rnamickym rozsahem, bodem zahrazeni a vstupnim napitim plijimage * a = aePti vykladu vzniku intermodulaéniho zkresleni jsme predpokladali pousiti tzv. sterilnich signali s gistym sinusovym prabéhem. V piiji- maéové praxi se vSak daleko cast@ji setktvame se signaly méné kvalit- nimi. V piipadé sméSovade je pouzito dalsiho pomocného kmitodtu oscilatoru, ktery mize mit sam pribéh zkresleny, a tak dochazi k ne- piebernému mnozstvi kombinaénich kmitoctii jako diisledek vzijem- ného smésovani, Z téchto diivodd jsou pozadavky na kvalitu osciléto- rového signilu vysoké. V sougasné dobé zavadéné oscilatory s {azo- wm zavésem (PLL) zvySuji nebezpeti veniku dalSich kombinaénich kmitosti Pi pouzivani dlouhodritovyeh sirokopismovyieh nebo vicepismo- wch antén (LW, dipdly, W3DZZ, G4RV) se éasto setkavame v pas mech 2{ MHz a 28 MHz (éasto i u jinak kvalitnich pfijimadi) se spektrem rozhlasovych stanic. Tyto rusivé signaly jsou nejtastaji produkty sméSovini z kritkovinnych rozhlasovych pasem 49m, 41m, 31m a 25 m, kde Grovné nékterych vysilaci dosahuji hodnot témét 0 dBm. Ide ¢asto o IM zkresleni 2. fadu, kdy nedostateéna selektivita vstupnich obvodii propusti signaly na vstup prvniho aktivniho prvku. Né- kdy staéi i nevhodné fesené zemnici body ve vstupnich abvodech Uéinnou pomoci je zafazeni horné propusti mezi anténu a vstup péiji- mage. Hornt propust je navrZena tak, aby cinné potladila vsechny kmitoéty pod 20 MHz, Dokonalému potlaéeni produkti 2. tadu po- mohou symetrické vf zesilovace a smésovace. Selektivita Pojem selektivita byvd éasto spojovin se schopnosti prijimate od- dilit od sebe dva sousedni signdly. To je vsak pravdou pouze tehdy, pokud budeme uvazovat o Sifi pfenaieného pisma s ohledem na piendtené modulace. pohledu je selektivnich obvodd vyuzivano k potlagent vech nezadoucich signald v mnoha Castech ptijimace, ve vstupnich obvodech, v mezifrekvenénim zesilovadi, nizkofrekvenénim zesilovaci iv obvodech mistniho oscilatoru. Pozadavky na siti pasma se mohou v jednotlivych astech znaéné lit. Prostiedky poudivané k ziskani selektivity byvaji také rizné. Mohou to byt kombinace indukénosti a kapacit, odpord a kapacit, mechanické rezonétary, keramické filtry Elsi we mremmoneees emoming i nebo vysoce kvalitni krystalové filtry. Z hlediska zapojeni se setkavame s jednoduchymi LC obvody, s pasmovymi propustmi se dvéma nebo vice ladénymi LC obvody, dolnimi a hornimi propustmi a spe- cilnimi zapojenimi u mechanickych, keramickych a krystalovych filtra. Stupei selektivity se udava Sifi pésma ladného obvodu, mezi bo: dy, kdy ptenaseny vykon poklesne na polovinu. V hodnotach napéti to ptedstavuje pokles 0 3.dB na obé strany od Spitkové hodnoty V propustné Asti ktivky (obr. 1.8). Site pasma zavisi na Giniteli jakosti Obr. 1.8, Odvozent site pasma ladéntho obvodu & f atat aaa Qobvodu (na kvalité pouzité indukénosti za piedpokladu, Ze kondenzator je kvalitni keramicky, slidovy nebo styroflexovy). Vztah mezi § Hi pasma, kmitodtem a ginitelem jakosti je din rovnici: (kHz; kHz} (3) kde B = Sife pasma pro pokles 3 dB [kHz nebo MHz}, f= rezonanéni kmitoget obvodu [kHz nebo MHz}, Q = dinitel jakosti obvodu. Vspostem zjistime, Ze obvod s @ = 100 bude v pasmu 3,5 MHZ Si roky pouze 35 kHz, avSak v pésmu 28 MHZ jiz 280 kHz. V praxi vSak bude vysledek jesté nepi i, protoze obvod bude zatiZen pripojenim k dalsim obvodim, Strmost bokii propustné krivky je mala. Zlepseni je mozné doséhnout vytvofenim pasmove propusti fazenim dvou nebo vice obvodi za sebou, ovSem za cenu zvySeni vlozného itlumu filtru, Vazba mezi obvody se nastavuje kriticka v pripadé pre- (171)ladovanyeh obvodi, nebo mimé nadkritické, jde-li o pasmové propusti nepieladované (obr. 1.9 a, b, 0) Obr. 1.9. _Kfivka jednoduchého abvods 4 pismove propustis kritickou a nadkri tickou vazbou Dosazeni Site pasma, potiebné k pHijmu SSB signdlu, je mozné pouze na nizkych kmitoétech, jestlize poudijeme obvody z prvkit LC. To vede éasto ke konstrukei prijimaéd s dvojim sméovénim. Ziskat malé sife pasma na kmitogtech kratkovinného rozsahu se podati pouze s obvody 0 vysokém Giniteli jakosti Q. PoZadovanou jakost zajisti pouze krystalové filtry. S kterymi druhy ruseni, souvisejicimi se selektivitou obvodi v pfijimagi, se mizeme setkat? Je to predevsim ruseni sousednimi signaly, se kterymi se setkavame pravidelné pti provozu na amatérskych pasmech. V nékterych pripadech nese vinu vysilajici stanice yyzatovanim Sirsiho spektra kmito- td, neZ by odpovidalo spravnému nastavent vysilace (spletry, parazitni signdly). Tento druh ruseni nemizeme sami ovlivnit. Castou piiti- nou byva nedostatetna celkova selektivita ptijimace, dand hlavné selektivitou mezifrekvenéniho zesilovaée. Idedlni ktivka propustrosti filtru uréujiciho konetnou siti pasma piijimate by méla mit tar ob- délniku a velmi vysoky dtlum v nepropustné sti. Téchto vlastnosti neni mozné doséhnout pti pouditi LC obvodii. Idedlnimu tvaru se bli- H elektromechanické filtry (avSak realizovatelné pouze na nizkych kmitogtech asi do 500 kHz) nebo filtry krystalové, které je mozné se- strojit az do kmitogtu 100 MHz. Dosahuji vysoké strmosti boki. Ob- Us] délnik ma strmost boki 1:1. Kvalitni krystalové filtry dosahuji st mosti 1:15 a% 1:2, méfeno mezi body 6 dB a 60 4B iitlumu. Bézné krystalové filtry mivaji kone&ny Gtlum (tzv. stop-band) v nepropust- ném pasmu okolo 50 dB, Po strandch filtru vsak vznikaji vrcholy, kte- résniZuji konetny dtlum na 40 dB. Tyto parazitni vrcholy byvaji gasto piiginou ruseni postrannimi signdly. Kyalitni krystalové filtry dosahuji konegného iitluma 90 dB a vice. Dosazeni koneéného dtlumu udavaného vyrobcem zavisi vsak na petlivé konstrukci, aby signal ne- moh filtr obchazet. Pfijimaée v supethetovém zapojeni prevadéji ptijimany kmitotet za pomoci smasovace a mistniho oscilitoru na novy kmitodet, ktery se nazyva mezifrekventni. Mezifrekvenéni kmitodet je vady rozdilem mezi kmitottem piijimanym a kmitodtem oscilétoru. Obecné je Iho- stejné, zda oscilitor pracuje nad nebo pod pfijimanym kmitoéem. Zadany piijimany kmitotet je din rezonanci ladéného obvodu na vstupu sméSovade. Bude-li selektivita vstupniho obvod mata, pro- nikne signal, ktery odpovidé opaéné strané oscildtorového kmitottu, na vstup mf zesilovace a bude Zadany signal rusit (viz obr. 1.10 pi vzaty z [2)). Protoze rusivy signal je od prijimaného na opaéne strané oscilatorového kmitoctu, nazyvame ho zrcadlovym. Potlageni zread- lového kmitodtu je mozné zvysenim selektivity vstupnich obvodi nebo avysenim mezifrekvenéniho kmitoétu. Potlaéeni zrcadlového kmitogtu ma byt nejméné 50 dB, kvalitni ptijimage dosahuji 80 az 100 dB. blow te cages TP legen TS aa - VPs ae \ | RS. dostatetiid setettvita / \ ' canes ! br. 1.10. K pojmu zreadlove selektivity 97Pracuje-li na kmitogtu mezifrekvence velmi silny vysilaé, dochazi k pronikant jeho signélu do mf zesilovace, kde je dale zesilen a zpracovan spolu se Zdanym signélem. K pronikini mize dojit ptes ystupni obvody nebo primo do mf zesilovaée. Ve vstupnich obvodech jsou parazitni a mezielektrodové kapacity, které rusivému signalu usnadni cestu. Primé pronikani na vstup mf zesilovace usnadiuji dal- i ptivody v signdlové cesté, nevhodné zemnici body a piedevsim ne- dostateéna stinéni celého zesilovace. Vzhledem k obvyklému velkému zesileni mf zesilovaée postaci, aby na jeho vstup proniklo jiz velmi malé rusivé nap: Nebezpeti vaniku ruseni se dé piedejit volbou vhodného mezifrek- 10 kmitodtu, na kterém nepracuje ZAdnd silnd stanice. Vhod: néjsi jsou piijimace s jednim sméSovanim, kde se pouziva jen jeden mezifrekvenéni kmitoéet, pro ktery je mozné na vstup (jesté pied smé- Sovat) zafadit pevny odladovaé mf kmitoétu, Daleko obtizngji se ru- Seni odstraiuje u pFijimaéi s dvojim sméovanim, kde se pouziva t2v. ladéna mezifrekvence, Nalézt v rozsahu kratkych vin iisek, kde by ne- pracovaly silné komeréni nebo rozhlasové stanice, je v souasné dobé nemozné. U amatérskych prijimaéi se dosahuje potlacen{ ruseni na mf kmitottu 50 az 70 dB, profesionalni prijimate dosahujt potlaéent 80 az 100 4B, Je tteba se zminit jesté o dalsim drufu ruseni, které souvisi s nedo- statetnou selektivitou obvodd v prijimaéi. Je to rugeni, které vznika jako produkt smésovéni mezi silnym, nezadoucim signalem, jeni projde nedostateéné selektivnimi vstupnimi obvody, a harmonickymi kmitogty mistniho oscititoru. Vysledny produkt o mf kmitogtu mize v nékterych neptiznivych situacich zpisobit znaéné ruseni. Z praxe je znam pfipad, kdy doslo ke sméSovani se Sestou harmonickou oscilatoru a vysledkem byl silny rozhlasovy signal. Takovy pfipad obvykle nastév4, jestlize prObéh oscilétoroveho napéti neni dist sinusovy a obsahuje vyssi harmonické kmitoaty. Oscilitorim je treba vénovat zvySenou pozornost. Kvalitni oscilator ma pracovat ve tfidé A. Mezi v¥stup oscilatoru a sméSova¢ je nut- né zafadit selektivni obvody ladéné bud v soubéhu, nebo dotni propusti 5 Gtlumem alespoii 50 dB pro 2. a vyS8i harmonické kmitotty. [20] Velké nebezpedi vzniku nezédoucich produkta oscilatoru pfindsi Zasto pouzivane zapojeni tzv. premixeru. Jeho navrhu musi byt véno- vana mimo#adna pozornost. Maximalné musi byt vyuzito odpovidaji- cich selektivnich obvodii. Mnoho probléma také vzniké u oscilatori na principu fazového zivésu (PLL). Konkrétni poZadavky budou uvedeny v éésti 0 oscildtorech. \V modernich pfijimatich se v souéasné dobé prosazuji takové typy obvodové techniky, které maji snizené pozadavky na selektivni obvody, pfedevsim ve vstupni éasti prijimage. Souvisi to s konstrukénimi problémy p#i pfepinini obvodi velkého pottu rozsahii (obvykle jde o komunikaéni prijimate pracujici od 100 kHz do 36 MHz). Snizeni pozadavkii na vstupni selektivitu je vsak vyvazeno specialni obvodovou technikou a nedochazi ke zhorseni vlastnosti ptijimate. Prejima- ni téchto koncepci v amatérskych konstrukcich nemusi vést vidy 24- danym vysledkim, hlavné pti nedostatku zkusenosti a nedostateéném vybaveni méfici technikou. U amatérskych piijimata jde obvykle zajisténi poslechi na vymezenych amatérskych pasmech a pozadavky na prepinani rozsahu jsou realizovatelné. Doporuéujeme maximal- né vyuzivat selektivnich obvodi ve vsech Eéstech pfijimage i za cenu nékdy slozitéjsi obsluhy. Dobry kratkovinny pfijimaé pro amatérska pasma by mél mit tyto viastnosti: 1, Umoznit ptijem na vsech amatérskych pasmech od 1,8 MHz do 30 MHz. 2. Stupnici pro kazdé amaterské pasmo mit roztazenou tak, aby bylo mozné a opakovatelné nastavent kmitodtu s pfesnosti + 500 Hz. 3. Stabilita nastaveného kmitogtu 10 minut po zapnuti by se méla udréet v rozmezi 100 Hz za | hodinu provozu. 4, Citlivost prijimace 0,5 kV pro odstup signal-sum 10 dB. 5. Dynamicky rozsah pfijimaée alespoi 80 dB. 6. Odolnost proti pfetizeni silnymi signdly takova, aby dva signaly S9 + 30 4B v rozsahu jednoho amatérského pisma nezpisobily intermodulaéni zkresleni o rusivé érovni, 7. Pfepinatelnou sifku pasma pro SSB (2,1 az 2,4 kHz) a CW (300 az 600 Hz). 8, Souinitel varu obvodi uréujicich sitku pasma pti byt alespoti 1:2 pro titlum 6 a 60 dB.9. Koneény atlum obvodi uréujicich sitku pasma vétsi nez 80 dB. 10. Zesileni mf zesilovade vét8i nez 80 dB, aby byla dostateénd rezerva pro automatické Fizent zesileni. IL, Rugni a automatické fizeni zesileni (AVC) zarudujfet spravnou tirovea signélu pro detektor pii zméné vstupniho napéti v rozmezi 60 dB. PHi této zméné vstupniho napéti se maze zménit vystupni vykon nf zesilovave maximalné.o 10 dB. 12. Pfijimaé ma byt vybaven méfigem sily pole pfijimaneho signdlu (S-metr) 13. Nf zesilovat vybaveny filtrem pro potlavent vy88ich kmitozti sly- SiteIného pasma, od 3 kHz vise. V¥stupni vykon nf zesilovace ale- spor 2 W na vjstupu pro reproduktor a 5 mW na vysokoohmo- vem vystupu pro sluchatka. 14. Pevnou mechanickou konstrukci, aby pti pohybu prijimaée nedochazelo ke znateIné zméné kmitottu. Kromé uvedenjch pozadavkit mize byt pfijimag vybaven fadou doplitka: a) vytezovy filtr (notch filter) pro potlagent rusivych si vf &asti prijimate; » a poruch (limiter) nebo potlagovaé poruch (noise lanker); ©) nizkofrekvenéni filtr pro prijem telegralie; 4) kalibrator pro kontrolu cejchovani stupnice; €) propojeni s vysilatem (blokovani piijmu béhem vysiléni, anti trip), pokud jde o samostatny ptijimaé a neni souasti transcei vru: f) u samostatného piijimace také moznost propojeni oscilatorove jJednotky s vysilaéem, aby byl mozny transceivrovy provoz. Uvedené pozadavky plati pro pfijimaé stfedni kvality. U prijimaci, vySsi a Spidkove kvality jsou nékteré pozadavky ptisnéj I, Odediténi nastaveného piijimaného kmitogtu s presnosti 100 Hz, 1 Spiékovych piijimaéi 10 Hz. Sumové dislo piijimage 8 az 10 dB. Dynamicky rozsah 100 4B. ‘Vysoka odolnos: proti pretizeni silnymi vstupnimi signaly. Bod zahrazeni (IP) + 20 dBm a vice. aeR 122] Koneény itlum obvodai uréujicich sifku pésma vetsi nez 100 dB. Potlageni zrcadlovych kmitoéti a mf kmitoctu nejmene 80 dB. Udinn AVC v rozsahu zmény vstupniho signalu 100 dB. Piepinatelna nebo plynule proménna site pasma a ptepinané de- modulaéni obvody pro piijem FM, AM, RTTY, SSB, CW a dalsi specialni druhy provozu. 9. Vybaveni ptesné kalibrovanym méjigem sily prijimaného signalu (S-metr), cejchovanym v jednotkach— $ - av dBm. Nové pfistroje jsou vybaveny nékolikanasobnou paméti s moznosti piedvolby pouzivanych kmitodti. Kfizovy provoz na riznych amatér- skych pasmech (cross-band ~ vysiléni na jednom pasmu, poslech na druhém) a dali funkce jsou tizené mikroprocesorem. Samozfejmo: je digitélni stupnice s odeditanim kmitoétu po 10 Hz, Na nezavislé gitélni stupnici je mozné odetist rozdil mezi vysilanym a ptijimanym kmitogtem (rozladéni RIT). Prijimaée s ptimym zesilenim aimee 6 ee U piijimage s ptimym zesilenim pfichazi signal bez zmény kmitodtu zantény a% na detektor. V jednoduchem provedeni plni funkei zpét- novazebni detektor, ktery signal usmémi a zroveli zesili. Zesileni postaguje k vybuzeni vysokoohmovych sluchatek. Pro zajisténi dostatec- ného zesileni pfi ptijmu slabych signal se na vystup detektoru zatazuje jednostupiiovy nebo dvoustupiiowy nf zesilovaé, ktery je schopen dodat vykon i pro reproduktor. Zpétnovazebni detektor (zvany audion), osazeny elektronkou nebo polovodigem (tranzistor, FET), ma nna vstupu jeden ladény obvod. Sife pasma tohoto obvodu je mala a je proto odtlumena zavedenim kladné zpétné vazby z vystupu na vstup. Stupea zpétné vazby je Fizen ovladacim prvkem na panelu pi ZwySovanim zpétné vazby se zvySuje Q ladéngho obvodu, zuzuje se ka pasma a stoupé citlivost pfijimade. Citlivost je nejvétsi tésné pred bodem nasazeni oscilaci a v této poloze je prijimaé schopen pfijimat i slabé signily s amplitudovou modulaci. Za bodem nasazeni oscilaci je prijimaé schopen detekovat telegrafni signdly. [23]Jednoduchy audion ma fadu nedostatki. Pri p#jmu telegrafnich sign4ld pracuje detektor jako oscilator a na prijimaném kmitoétu vy- zafuje neZadouci energii. Viivem vazby vstupniho obvodu s anténou a nestabilniho napajeciho napéti se méni poloha bodu nasazeni osci. laci v pribéhu ladéni po pasmu, Tento nedostatek se podatilo v né- kterych zapojenich odstranit Pro zvyéeni citlivosti a oddéleni detektoru od antény se pousiva jednoho a2 dvou vf zesilovaéa. Vét8i pocet ladénych obvodii napomé- ha k dalsimu zmenéent Sifky pasma. Nevyhodou je nutnost ladéni v8ech obvodii v soubéhu. Skupinové schéma tzv. dvouobvodoveho age s pfimym zesflenim je na obr. 1.11. y mg | feta fea") Obs. 1.11. Skupinové sehéma dvouob: vodoveho prijimace s primym zesitenim V amatérské praxi se véilo mezinarodni oznacovani. Audion se oznacuje pismenem ,,V*, poéet vf stupita cislici pfed a pocet nf stup- AG Gislici za oznaéenim audionu. Prijimaé z obr. I. 1. ma proto ozna- Geni 1-V-2. Tento typ piijimaée byl velmi obliben v pfedvaleénych letech (na svou dobu kvalitni pfijimaé Super-Pro) a po druhé svétové valce (TORN Eb). Mal dva vf stupné a jeden nf stupei. V 8 rozsazich ptepi- nanych karuselem umodiioval piijem od 97 KHz do 6 670 kHz s ladé- nim pomoci trojnasobného kondenzétoru. Kyalitni prijimac 0-V-2 pro amatérské pasma 1,8; 3,5 a 7 MHz byl popsan v lit. [3] a pfijimaé 0-V-2 pro pasma 1,8 az 28 MHz v (4). V obdobi, kdy se piijimace s ptimym zesilenim pouzivaly, byly osa- zovany elektronkami. Neni vak divodu, aby v ptijimatich nemohly byt vyutity i tranzistory. Zapojeni s tranzistorem je prevzato 2 [5], jeho autorem je WIEZT (obr. 1.12). ‘Tranzistor s velkym zesilovacim Ginitelem 7, pracuje jako zpétnova- zebni detektor. Zpétna vazba je dana kapacitnim déli¢em G/C.. Na~ [24] sazeni zpétné vazby zivisi na nastaveni pracovniho bodu tranzistoru pomoci proménného odporu R.. Civky pro jednotliva amatérska pasma je mozné piepinat pfepinatem (Izostat) nebo provést jako vmén- né. Druhé sekce ladiciho kondenzitoru se pfipojuje na pasmech 3,5 a 1,8 MHz. Tranzistor T; pracuje s velkym kolektorovym odporem (proud prochézejici tranzistorem 50 az 100 uA), ktery je zatézovacim odporem pro nf slozku. Tranzistor T; slouzi jako pfevodnik z vysoké impedance vystupu T; na nizkou impedanci nasledujiciho nf zesilova- &e. Obr. 1.42. Prijimaé s pHi sym zesilenim, osazeny tranzistorem Jinym typem piijimaée s ptimym zesilenim, ktery byl nékolik desetileti pouzivan péedevsim pfi praci na velmi kratkych vindch, je su- perreakéni prijimad. Prijimag pracuje na principu kmitajiciho detektoru, jehoz kmity jsou pferusovany blokujicim oscilatorem 0 kmitogtu 20 az 50 kHz. Blokovaci oscilétor maze byt samostatny, vétsinou vsak jeho funkci plni sim detektor, kde rézovaci kmity jsou dany éasovou konstantou RC alenu, Typickym projevem tohoto typu piijimave je silny Sum, ktery zmizi pii piljmu signAlu. Citlivost pfijimaée je velka, ma logaritmick§ prit- béh a detektor je schopen zpracovat signdly od velmi slabych a2 po velmi silné, PHijimaé je vhodny pro piijem AM a Sirokopasmové FM. Uzkopasmova FM dava pomémé malé nf napéti. Prijem telegrafnich signal neni mozny. Vehledem ke kmiténi detektoru dochazi k vyzafovani nezadoucich signdld i na vzdalenost mnoha kilometrd. Tento nedostatek se odstra ni zatazenim vf zesilovace mezi detektor a anténu, Popsany typ pii [25]mage se V soucasné dobé témét nepoutiva. Jako ukizku uvédime zapojeni superreakéniho detektoru na obr. 1.13, které bylo publikovano v (6). br. 1.13. Zapojent superreakéniho detektoru Piijimaé je uréen pro pasmo 28 MHz. Tranzistor 7; pracuje jako os. cilator. Rezonanénj obvod tvori indukénost L, a ladici kapacity pro hrubé nastaveni rozsahu C, a jemné G. Dioda D, upravuje pribéh ra. zvysuje citlivost detektoru a snizuje mezidouci vyza- Fovanou energii. Rézovaci kmitoget je dan Zasovou konstantou élenu R, G. Nasazeni razovacich kmitd je tizeno zménou pracovntho bodu tranzistoru pomoci proménného odporu R,, Transformator Tr, tvori pro detekovany nf signal. Kapacitou, pfipojenou paralelné k se- kundarnimu vinuti transformatoru, je vyladén do rezonance na nf kmitodtu (asi 1 kHz). Piijimaé nevyhovuje souéasnym pozadavkim a ji2 se nepou? Prijimaée s preménou kmitoétu — superhety Princip superhetového pfijimace spodiva v tom, Ze prijimany signal neni zpracovan primo, ale je pomoci sméovade a pomocného oscila- torového kmitoctu preveden na novy kmitovet, Na tomto kmitottu je signal zesilen a demodulovan. Novy kmitoget se nazyva mezifrekven- &ni a je spoleény pro vsechny prijimané kmitodty. [26] Skupinové schéma beiného superhetu je na obr. 1.14. Signal z anté. ny prichazi na vstupni ladény obvod LC-I a je ve vf zesilovaci zesi- Jen. Pies dalsi obvod LC-2 prichazi signal do smésovace. Do sméo- vaée je ptiveden pomocny kmitoéet z oscilétoru. Na vystupu sméso- vase se objevi vstupni kmitoget, kmitoéet oscilétoru a jejich souget a rozdil. Ladény obvod na vystupu sméSovace (pasmova propust PP.) je vyladén na rozdilovy kmitoget a ostatni kmitotty jsou potlageny. Takto vznikly mezifrekvenéni kmitoéet je v dalsich stupnich zesilen na Grovelt potfebnou ke zpracovani v detektoru. Pasmové propusti PP, a PP; mezi stupni mf zesilovate pomahaji ke zvgseni selektivity a uréuji koneénou sitku pasma piijimate. Podle druhu pfi signalu se zafadi vhodny detektor. Demodulovany signal o nf kmitoé- tu je dale zesilen v nf zesilovati “fia *-{(] Obr. 1.14 Skapinové schéma jednodu cheho superhetw V§hodou superhetu je snadné nastaveni mf zesilovaée a dosazeni potiebného zesileni, Vstupni obvody musi byt ladény v soubéhu s oscildtorem (tato podminka neni krit izkjch amatérskych pasem). Je tieba, aby zvoleny mf kmitocet byt dosti vysoky a omezil se vanik zrcadlovyeh kmitocta. Jestlize jsou v mf zesilovaci pouzity pasmove propusti z obvodit LC, neni mozné na vysokych kmitodtech d séhnout pozadované selektivity (pfenasené sitky pasma). Pottebné fe pasma pro ptenos SSB signald Ize dosihnout za pomoci LC obvodi teprve na kmitotech 100 kHz a nia8ich. Volba tak nizkého mf (27)kmitogtu bude mit za nasledek ruseni zrcadlovymi kmitotty, pokud nebude zajisténa dostateéna selektivita vstupnich obvodi. To vede k zafazovini vétsiho postu ladénych obvodi na vstup pfijimate. Vii- vem velkého viozneho atlumu nékolikanasobnych pasmovych propusti dochazi k netinosnému snizeni citlivosti na vy$sich pésmech kratkovinného rozsahu. Regenim je zavedeni dvojiho sméSovani v prijimaéi. Prijimaée s dvoji preménou kmitoctu Prijimace s dvoji pfeménou kmitodtu (nebo také s dvojim sméova- nim) poutivaji dvou mezifrekvenénich kmitoéti. Prvni mf kmitoéet je pouzivin poméiné vysoky, aby byla zajisténa dostatetna zrcadlova selektivita, Voli se obvykle v rozsahu 2 a% 4 MHz. Druhy mf kmitoget byva v rozsahu 30 ai 150 kHz, tj. na kmitoctech, kde je mozné i pti pouziti obvodi LC doshnout potfebné selektivity pro pfijem AM nebo SSB signal. Jeden z pouzivanych principt zapojeni je na obr. 1.15. Prijimaé poudiva dvou smésovaci. Oscilatorové napéti pro prvni sméSovaé je 5 proménnym kmitoctem. Piepinagem se voli rozsahy jednotlivych amatérskych pasem tak, aby s pfijimanym kmitoctem vytvofily 1. mf kmitoget, ktery je piiveden do druhého smééovaée, kde za pomoci os- cilétoru s pevnym kmitogtem (nejlépe fizenym krystalem) vanika 2. mf kmitoéet. Pri spravném navrhu se pfevaénd éést zesileni soustte- duje do 2. mf zesilovace. | et |e EE Obs. 1.15. Skupinové schéma superhetu sdvojim smésovanim Uvedené zapojeni ma nékteré nevyhody. Pedevsim je to po dvou sméSovaét a dvou oscilatord. To diva ptedpoklady ke vzniku [28] znaéného mnoéstvi sméSovacich produkti, jejicht odstranéni neni vidy snadné. VyzZaduje to pedlivy konstrukéni navrh, Géinné stinéni a selektivni obvody. Navth kvalitniho proménného oscilétoru, pfepinani rozsaha a nutna dokonala tepelna kompenzace, pfedevsim oscilatori pro vyssi kratkovinnd pasma, zpisobuji mnoho konstrukénich probléma. Pri analogovém odeditani kmitoctu je nutné individualni cejchovani stupnice. Dal8i princip zapojeni prijimaée s dvojim smésovanim (obr. 1.16) ngkteré uvedené nedostatky odstraituje. Volba mf kmitoétd vychazi ze stejnych hledisek jako v pfedchozim pfipadg. Prijimaé pracuje s ladé- nou I mf s rozladénim obvykle 500 kHz. Oscilator s proménnym kmi tottem ma jeden rozsah, ktery je stejny bez ohledu na rozsahy prijimanych kmitodté, Oscilator pro I. sméSovaé ma pevné kmitodty pi pinané pro jednotliva amatérska pasma. Pokud je oscilator Fizen krystalem (a to je nejobvyklejsi pripad), pouziva se pouze prepinani krystal, a tim je zajisténa vysoka stabilita kmitoctu Obr. 1.16. Skupinové schéma superhets s dvojim sméSovininna I, osclitorem Fi zengm krystalem Vyhodou uvedeného zpisobu je jediné cejchovani stupnice, kterd plati pro v8echny prijimané rozsahy. Nebezpedi vaniku nezidoucich sméSovacich produktii je stejné jako v pfedchozim pripadé. Pozadav- ky na dokonalé stinéni a potlaceni pronikani signali 1. mf jsou mnohem vétsi, nebot je pfeladovan |. mf v rozsahu 500 kHz a v soutasné dobé je téméF nemozné nalézt v krdtkovinném rozsahu dsek bez silnych profesionalnich stanic. ‘Vyrazného zlepSeni selektivity je mozné dosahnout pouzitim elek- (29]tromechanickych filtri jako sousttedéné selektivity na vstupu 2. mf zesilovate. Z dostupnych filtra jde o vyrobky NDR na kmitottu 200 kHz a sovétské filtry na kmitoétu 500 kHz. Vyt dokonalym Ginitelem tvaru prenosové charakteristiky 2 Koneénym utlumem. Je- jich charakteristiky jsou uvedeny y Asti o filtrech. Pfijimaée typu up-konvertor, fizené fazovym zavésem Prijimaée typu up-konvertor patti v sougasné dobé mezi Spitkové pki- stroje. V profesionalni technice se pouzivaji jiz dlouhou dobu, avsak jejich vjroba pro amatérskou poticbu byla nednosné nakladnd, 'V ceskoslovenské literature byl z4kladni princip popsan v [7] a po- drobné rozpracovan v [8} Prvnim komeréné vyrbénym typem na principu up-konvertoru je transceiver DRAKE TR 7 (od r. 1979), z neddvno uvedenych do pro- deje pak IC 740 fy ICOM. Ceny téchto zatizeni jsou vsak znatelné vss Pii prvnim pohledu na skupinové schéma ptijimace (obr. 1.17) se 244, e jde 0 b&ny princip superhetu s dvojim sm&ovanim. Skuteéné Je pouzito dvojiho smésovani (v nékterych typech i trojtho), avsak ne- Obe. 1.17. Zjednodusené skupinové schiéma prijimage typu up-konvertor [30] vyhody vicendsobného pfevodu kmitosti jsou potlaéeny na minimalni Grovea. Prvni mezifrekvenni kmitoéet byva vysoky, védy nad pfijimanym, rozsahem. Obvykle pouzivané kmitodty jsou v rozmezi 40 az 75 MHz u pfijimadi s prijimanym roasahem 100 kHz a 30 MHz. Nékteré profesiondlni prijimace pouzivaji mf kmitoéet az 120 MHz. Vysoky mf kmitoéet zajistuje dokonalé potlaceni zrcadlovych kmitottit. V rozsahu VKV je snadnéjsi nalézt cisty, neruseny kmitoéet, Volba mf kmi tovtu je uréena pozadavkem, aby na ném a na zrcadlovém kmitoctu nepracoval Zduy stabilni vysilaé (FM rozhlas, televize). Druby mf kmitodet byva v rozsahu kratkych vin v rozmezi 4 az 10 MHz. Vysoké niroky jsou kladeny na oba smégovaée. Zasadné se po vaji dvojité vyvazené sméSovate vykonového typu s diodami s horky. mi nosiéi (Shotkyho diody). Na druhém sméSovadi je mozné pouzit i néktery z typi aktivnich sméSovaéii s vysokou odolnosti a ve vyvaze- ném zapojeni. Za prynim smésovacem je zatazen krystalovy filtr, ktery plni funkei preselektoru. Propustna sife pasma tohoto filtru je 0 trochu vétsi, nez je zapotiebi pro pfenos informace vyzadujici nejvatsi siti pasma. U piijimadii, které jsou feéeny i pro pfijem FM signali, bude sife pasma filtru vét8i neZ 15 kHz, w pfijimaéd, které vy2aduji nejvétsi sii pasma pro prijem AM signali, se pouziva filtra s siti pasma 7 kHz. Zatazenim tohoto filtru (kterému se fika protiintermodulaéni) je spl- néna jedna z podminek, vyZadujict, aby mezi anténou a prvkem, urcujicim hlavni selektivitu pfijimaée, byl co nejmensi poet aktivnich prvki. V piipade, Ze jsou pouzity dvojité vyvazené sméSovate s diodami, je nutné na jejich vjstup zafadit zesilovaé, ktery zajisti konstantng im. pendanéni z4t&2 na vystupu sméSovade. Zesileni téchto zesilovadti je nastaveno jen na nejnutnéjsi Groves, aby byly nahrazeny ztraty ve sméSovadich a krystalovém filtru, Cetkové zesileni mezi anténou a ystupem 2. mf zesilovace je velmi malé. Mimofidné pozadavky jsou proto kladeny na nizkou Grover Sumu 2. mf zesilovaée, do kterého je na pievazna fist zesileni pfed demodulaci. VE zesilova’, Ktery je zakreslen ve skupinovém schématu na obr. 1.17, byva odnimatelny a zafazuje se jen na nejvy8sim rozsahu krat- (31)kych vin. U nékterych typa prijimaéh byv4 uplné vypustén. Pokud je pouzit, byva nastaven na nizkou Uroven zesileni (asi 10 4B) a osazen nizkosumovym aktivnim prvkem. Automatické (popfipadé i ruéni) tizeni zesileni je ovlddno pro- ménnym odporem ditlumového élinku s diodami PIN. Zevadéni AVC do vf zesilovate zhorsuje viastnosti pfijimace z hlediska intermodu- laéniho zkresleni Koncepce ptijimage typu up-konvertor umodiiuje snacnéjsi vyrobu piijimace pro celé kratkovinné pésmo. ReSeni vstupnich obvodi je znacné zjednoduseno. Casto se na vstupu pouziv pouze dotni propust 0 a% 30 MHz (v nékterych piipadech pasmova propust 1,5 az 30 MHz, aby byly potlaéeny silné rozhlasové stanice 2 p4sma stfednich vin). Utlum kmitodtd vyS8ich nez 30 MHz byva 8) a% 100 dB. ‘Tim je zaruéeno dokonalé potlaceni zrcadlovych kmitotti. Praxe ukazuje, Ze pti pouditi pouze dolni propusti na vstupu piijimaée dochazi k intermodulaénimu zkresleni druhého f4du ze silnych ozhlasovych stanic v rozsahu kratkovinného pasma. Z téchto divodd se vstupi obvody Fes jako piloktavové pasmové propusti (horni kmitoéet pro- usti je vy8si o «/2, tj. |,4krat vyS8i nex dolni kmitoéet propusti). Zna- mena to, Ze nékteré propusti jsou Siroké i nékolik megahertz. Rozsah kratkych vin je moZné obshnout 8 propustmi, které jsou zatazovany automaticky, pomoci malokapacitnich relé, pti pfepinari rozsah. Na vstupu 2. mf zesilovade jsou poudity krystalové filtry prepinané Podle druhu provozu. MF zesilovaé musi zajistit pottebné zesileni signalu pred demodulitorem a musi byt feSen z hlediska minimalntho Sumu, Casto se zatazuje dalsi krystalovy filtr pred demodulator, aby byly potlageny sirokopasmové Sumy mf zesilovace. Pro demodulaci amatérskych signdhi se pouzivaji vysoce lineérni demodulatory. Pro demodulaci SSB a CW signali se pouzivaji diodo- vé dvojité vyvazené smésovace. Velice nérosny dil ptijimaée ptedstavuje oscititorova jednotka, Musi dodat napéti (vykon) pro prvni sméovaé na vysokych kmito- &tech v rozsahu VKV a s picladénim 30 MHz, napéti (vykon) 0 pev- ném kmitogtu pro 2. sméSovaé a napéti (vykon) pro zaznéjovy oscil tor 5 moznosti volby kmitoété pro pfijem obou postrannich pésem a telegrafnich signali, Oscilatorova jednotka byva FeSena tak, Ze tep- 132] lotni posuv kmitoétu jednoho oscilatoru je kompenzovan posuvem druhého, ale na opadnou stranu. Je vyZadovana dokonala éistota osci- latorového signdlu a minimélni drove fazovych Sumi. Naroéné pozadavky na oscilétorovou jednotku je modné splnit dokonale propracovanym oscilétorem fizenym fazovym zavésem (PLL). Stabilita kmitoétu je odvozena od kmitogtového normalu, Fizeného krystalem (u profesionalnich pijimaéd umisténym v termostatu). Pfe- pinani rozsahii je v krocich po | MHz nebo 500 kHz. Nastaveni pies- ného kmitogtu mezi jednotlivymi kroky zajistuje stabilni preladitelny oscilator, ktery je soudasti smyéky fazového zavésu. Pfesny kmitoéet se odecité na digitalni stupnici po 10 nebo 100 Hz. Hlavni vyhody prijimace typu up-konvertor: 1. Umoaiuje konstrukei zatizeni k pfiimu v celém rozsahu kratkych vin. Dosahuje vysokého potlaéeni zrcadlovych kmitoéta. Dosahuje vysokého potlaéeni pronikani mf kmitoétu. ‘Vzhledem k tomu, Ze oba oscilatory pro smésovani pracuji nad pfijimanym pasmem a na vysokych kmitodtech, daji se snadnéji potladit nezdouci smésovaci produkty. 5. Poudity krystalovy filtr na vysokém mf kmitogtu zajistuje stejnou vstupni Sifi pasma pro vsechny ptijimané kmitoéty (preselekce) 6. Reseni vstupnich obvodii je znaéné zjednoduseno. 7, Jezaruéena dokonala stabilita naladéni prijimaného kmitoétu. Jako nedostatek miZeme uvést vyrobni obtiZnost, kterd se dotyké i profesionalnich vyrobcd. Jsou to predevsim dvé skutegnosti a) zatim je malo vyrobed krystalovych filtrd na kmitoztech v obl ti VKV; wyrobni cena téchto filtrd je vysok. V amatérské praxi je mo2né filtr nahradit pasmovou propusti LC s vinutim helikal, kdy éasteéné zhorseni vlastnosti ptijimade je mozné pfipustit. Je znama i amatérska vyroba filtrd s krystaly pracujicimi na harmonickych kmi- BED b) obtizna je i vjroba a nastaveni oscilétorové jednotky. Jeji realizace vyzaduje znaéné zkusenosti a vybaveni dobrou méfici technikou. Ostatni dily pfijimaée up-konvertor jsou amatérsky vyrobitelné a nastavitelné. Vhodné obvody budou popsany v praktické Asti. 133]Prijimaée s jednim sméSovanim a premixerem Snadnd dostupnost krystalovych filtni se stfednim kmitottem v rozsahu KV a Sife pasma odpovidajici prijmu SSB signala umoziuje sta bu piijimace pro amatérské pasma s jednim sméSovanim. Dostateéné vysoky kmitoget filtru kolem 10 MHz diva zéruku, Ze i pti b&zné kva lité vstupnich obvodt bude zajisténo aéinné potlaéeni zrcadlovych kmitoétd. ‘Skupinové schéma ptijimage s jednim sméSovanim je na obr. 1.18. Pro zajisténi velké odolnosti se pouziva kruhovy sméSovaé s diodami. Shotkyho diody zabezpeti maly Sum i pro vys8i krétkovinné pasma. bi = im ed ees eam || be Obs. 148. Skupinove schéma prijimave sjednim smésovinim a premixerem Pouze na pasmu 28 MHz je uditetné zatadit nizkosumovy predzesilo- vaé (odpinatelny), ktery je nastaven na maly zisk. Pouziti béznych spi nacich ktemikovych diod ve smésovadi umoéni ptijem bez predzesilo- vate az do pasma 14 MHz za pfedpokladu, Ze ke vstupu ptijimace je pfipojena ladéna anténa pro dané pasmo. Aktivni smésovaé by mi byt alespoit v jednoduse vyvazeném zapojeni. Pri pouziti aktivniho sméSovaée neni vf zesilovaé nutny pro cely rozsah kratkych vin a na nizsich KV pasmech se musi poéitat se za¢azovanim ttlumového éin- ku. Vstupni obvody mohou byt feseny jako pasmové propusti ladéné 134] v soubéhu, éasto vSak postaéi dvouobvodova pasmova propust se Sifi pasma pfes celé amatérské pismo. Na vstupu mf zesilovace jsou zapojeny piepinatelné krystalové filtry pro SSB a CW. Do mf zesilovade je sousttedéna prevaznd Gist zesileni pfed demodulaci a mf zesilovaé musi mit maly Sum. Vhodné detektory SSB/CW budou popsiny v dal8im textu. Napéti AVC se odvozuje z nf signalu po demodulaci. Ziskat oscilatorové napéti (vykon), potiebné pro sméSovani, je moiné nékolika zpisoby: 1. Ladény oscilator (VFO) ma pomoci pfepinate pfepinané rezo- nanéni obvody k ziskini poZadovanych kmitotta pro jednotliva ama- térsk4 pasma. Tento zpisob, dosti éasto pouzivany, je nejméné vhodny, Pouzité prepinade ohrozuji stabilitu vyrabéného kmitodtu. Jedrot- iva pasma jsou nestejné siroké a stupnice vy2aduje individualni cejchovani pro kazdé pasmo. 2. V piijimadi se poutije tolik samostatnych oscilétort, ladénych nékolikangsobnym ladicim kondenzétorem, kolik je pozadovano amatérskych pasem. Tento zpisob ma fadu vyhod. Jednotlivé oscilé- tory je moiné optimalné nastavit pro dany kmitoget a teplotné vy- kompenzovat. Roztazeni pasma na stupnici je také dosazitelné, i kdyz za cenu nérosnéjsiho nastavovani. Nevyhodou je obtizs cenasobného kondenztoru, nutnost poéitat s vétsim prostorem v pri- imaéi a mensi stabilita kmitogtu oscilétor’: pracu! kmitodtech. 3. Pouditi premixeru. 4, PouZiti oscilatoru Fizengho fazovym zivésem. Z amatérského hlediska se ukazuje jako vyhodny 3. zpisob. Premi- Xer je smésovaé, kde se Zidany vystupni kmitoéet, potfebny pro smé- Sovani prijimaného signdlu, ziskava smésovanim kmitoéti ladéného oscilatoru s kmitodty pevného oscititoru fizeného krystalovym vybrusem. Krystaly se pro jednotliva ptijimand pasma piepinaji, zatimco rozsah pteladovaného oscilitoru zstév4 stejny. Jsou-li krystaly nastaveny pfesné, postaguje jedind stupnice pro vSechna amatérské pisma. Stabilita pevacho oscilatoru je dana krystalem a stabilitu ladéné- ho oscilitoru je moZné zajistit petlivym nastavenim a kompenzaci. Pyestoze je v prijimadi dalsi sm&Sovaé, nestoji v cesté ptijimaného 135]signdlu, a tak odpadaji nevyhody prijimaée s dvojim smé: ko v kazdém sméSovati vznikaji i v premixeru nezédouci sméSovaci produkty. K jejich omezeni se zasadné poutiva dvojité vyvizeného smésovaée, kiery pracuje v lineérnim rezimu (nepfebuzeném). Vy- stupni signal z ladéného oscilatoru musi byt dokonale dist, a proto se na jeho vystup zafazuje nékolikanasobné dolni propust s hornim kmitodtem tésné nad ladénym rozsahem oscilitoru. Ridicim osciléto- rem pro smésovani v premixeru je krystalovy oscilator, jehoz vystupni napéti, ptivedené na sméSovaé, musi byt nékolikanasobné vyssi nez napéti z ladéného oscilétoru, Na vystupu z premixeru je zatazena pismova propust, ktera potlaci nez4douci produkty smésovani. Pre- mixer se umistuje do dokonale stinéného bloku a napajeci privody se ‘oddéli pomoci tlumivek blokovanych prichodkovymi kondenzatory. Pouziti oscilatoru s fazovyim zivésem vyzaduje znacné zkuSenosti a vybaveni méficimi ptistroji. S fazovymi zavésy se seznimime v Casti 0 oscilatorech. Pfi navrhu pfijimate je treba zva2it obecné platné zasady, které ma: ji podstatny viiv na vyslednou kvalitu zafizent: 1. Mezi anténu a obvod hlavni selektivity, ktery uréuje konegnou i pisma piijimate, zatadit co nejmensi povet aktivnich prvki Y praxi to znamend pouziti pouze smeSovaée. V krajnim pripadé mide byt pouzit jeden stuperi vf zesilovace. VF zesilovac ma byt nastaven tak, aby jcho zisk zabezpeéil Sumové vlastnosti prijimace (,preSumél sméSovaé") na nejvyssich pésmech KV rozsahu. Postacuje zesileni 10 dB a zesilovaé se zafazuje pouze na pasmech 21 a 28 MHz, vyji- meéné, pfi velmi slabych signalech i na pésmu 14 MHz. Na nizsich pasmech je zbytetny a zhorsuje viastnosti ptijimaée z hlediska odolnosti proti silnym signdlim, 2. Poudity smesovaé, pripadné vf zesilovad, musi pracovat v opti- mainé nastaveném linedrnim rezimu, SméSovat ma byt dvojité vyv: Zeny, aby bylo zaruceno iicinné potlaveni nezédoucich produktii smé- Jovani. Z amatérskeho hlediska je konstrukéné vyhodny sméSovat se €tyfmi diodami. I bééné kfemikové spinaci diody zarucujl vysokou kvalitu na niz8ich pasmech KV rozsahu, tj. do pasma 10 MHz. Teprve na kmitottech vyisich je treba pfedtadit nizkosumovy vf zesilovat s malym ziskem. (36] 3. Sumové dislo prijimade neni nutné snizovat pod 10 dB prakticky v celém krétkovinném rozsahu. Pouze v pasmu 28 MHz Klesa drove +h Suma asi na 7 az 8 dB. Zbyteéna snaha po nizkém Sumovem Gsle vede ke zhorseni odolnosti proti pfetizeni silnymi signaly. 4, Disledné dodréovat zasady pro stavbu oscilatoru, které budou y pfislusné stati uvedeny 5. Na vstupu mf zesilovate pouzit obvody soustiedéné selektivity, inf kmitoéet vybrat co nejvy8si. Zisk mf zesilovaée volit tak, aby v zesilovadi byla soustfedéna pfevazna cast zesfleni pted detektorem (zisk 80 az 100 dB). Vstupni obvod mf zesilovace osadit aktivnim prvkem s mimoradné nizkym sumem (F = 2 - 3 dB). Zatazeni dalsiho vysoce selektivniho obvodu mezi vystup mf zesilovace a demodulator vy. znamné zkvalitiuje viastnosti ptijimace (druhy krystalovy filtr, treba jen se dvéma krystaly). 6. Nizkofrekvenéni zesileni za demodulatorem ma byt jen takové, aby byly dostateéné zesileny i slabé demodulované signaly na tiroven potfebnow k poslechu na sluchatka nebo reproduktor. Na vstupu nf zesilovate musi byt pouzit aktivni prvek s nizkym Sumem, Mezi demodulator a vstup nf zesilovade je vhodné zatadit nékteré obvody pro Upravu signalu, jak budou popsény dale. 7. Pfi navrhu plijimate je treba i optimalné zvazit rozlozent ovla- dacich prvk na panelu, aby obsluha ptijimace vyhovovala bézné praxi. Z hlediska amatérské konstrukce se jevi jako nejoptimalngjsi zapo- Jeni s jednim smésovanim, odpovidajici skupinovému schématu na obr. 1.18. Zapojeni s dvojim smésovanim pfinaseji mnoho problémi a vy2aduji dobrou métici techniku. Prijimace typu up-konvertor kladou jiz. vysoké néroky jak na méfici techniku, tak i na dostatek zkusenosti. Jak vak ukazuje trend svétovych vyrobed, prechod na tento typ ptijimage se stava samoziejmosti i ve vyrobé zafizent uréenych pro provoz na amatérskych pésmech. Z amatérského pohledu je nej- obtizngjsi stavba oscildtorové jednotky, vyzZadujici digitélni odeeitani kmitostu. (37]Prijimace s primym sméSovanim Prijimage s ptimym sméSovanim patti mezi jednoduché ptistroje a jsou proto oblibeny i mezi zaéateéniky. Svjmi viastnostmi znaéné presahuji kvalitu prijimaéd s primym zesilenim, Skupinové schéma piijimaée je na obr. 1.19. Vidime, Ze jde také © prijimaé s pieménou kmitottu. Vyslednym mf kmitottem je jit demodulovany signat ve siysitelném pasmu. Obs. 1.19, _Priimaé s pHimym sméZova. nim a diodovsm smésovaéem Zaklad ptijimade tvofi smé&Sovaé a oscilétor. Vstupai abvad a obvod oscitétoru jsou ladény na stejny kmitoget v pfijimaném pasmu. Jako smésovat se poutiva dvojité vyvizeny sméSovaé s diodami, kte- 1 plné vyhovuje pro piijem v pasmech 3,5 a 7 MHz. Prijimace se Konstruuji i pro vy8si amatérské pasma, kde véak jsou jiz problémy se stabilitou oscilatoru, Néktera zapojeni pouzivajt i jinych typa sméso- vasi Hiavni selektivitu ptijimade tvott dolni propust na vystupu sméSo- vate. Zreadlova selektivita je nevyhovujici a na vstup nf zesilovaée ptichazi druhé postranni pismo nezeslabené. Ptijimaéem je proto mozné piijimat signaly jak s dolnim, tak s hornim postrannim pasmem bez piepindni. Prijem amatérskych signali je mozny naladénim [38] pfijmu do nulového ziznéje. Kvalita ptijimanych signal je vynikajt ci. Prakticky veskert zesilent je soustfedéno do nf zesilovace. PoZado- vané zesileni je 80 a% 100 dB za pouziti polovodiai s velmi nizkym Su mem, Vzhledem k velkému zestleni nf zesilovaée je zapojeni citlivé na mikrofonignost sougastek v oscilatoru, predevsim ladiciho kondenztoru, Jako sméSovaée mize byt pouzito kterthokoliv demodulator SSB signdlu. Vyhodnéjsi jsou sméSovaée dvojité vyvazené, a to pro lepsi potla¢eni nezAdoucich produktd smésovani a dokonalejsi izolaci mezi vstupy a vystupem. Oscilator pracuje na kmitoétu, ktery je pfiblizné 1,5 kHz nad nebo pod pfijimanym kmitogtem (podle toho, které postranni pasmo ptiji- mame). Oscilator musi byt velmi stabilni i po mechanické strdnce, jinak se projevi nepiijemna mikrofonignost soudastek, hlavné ladiciho kondenzatoru. ‘Vystupnim signdlem smésovace je demodulovany nf signal. Aby bylo mozné pfijimat i slabé signily, musi byt pouzito nf zesilovate s velkym zesilenim; prakticky veskeré zesileni pfijimaée je soustfedé- no do nf stupii Sefektivita pfijimage neni vysoka a je uréena dolni propusti, zataze- nou mezi sméSovaé a nf zesilovaé. Prijimaé umozZiuje prijem obow postrannich pasem bez pfepinani, pouze naladénim oscilétoru. Da- sledkem je zvysené ruseni od druhého postranniho pasma sousednich stanic. Byly sice vyvinuty rizné metody na potlaéeni nezadoucih pasma, ale pro jejich slozitost neni praktické je pouzivat, protoze pii jimaé pak atraci vyhody ve své jednoduchost Pijimage s primym smésovanim jsou velmi vhodné do jednoduchych transceivrii (na dovolenou), protoze oscilator mize byt vyuzit jako generator nosné a celkovou koncepci zatizeni to zjednodusi Nejvghodnejsi napajeni pFijimace je z baterit, Pri aapajeni ze sito- veh zdrojii se mizeme setkat se venikem ,,brumd". Jejich pfigina b} va v nespravném navrhu zemnicich bod. Jiz nepatené proudy, které tekou v zemnicich smyZkach, vytvofi brumové napéti, jeZ je pti vel- kém zesileni nf zesilovage nepiijemné slySet. V nékterych ptipadech dochizi i k modulaci oscilatoru a po demodulaci dosahuje trove brumovych napéti znagnych hodaot. i nap§jeni ze si¢ovych zdroja bjva dginnou pomoci oddéleni (39)zdroje od viastniho pHijimaée a jejich vz4jemné propojeni pies vf thumivky. Tlumivka se navine ze dvou vodidi paralelné na toroid o pril- méru 10 a2 15 mm. Vhodnym materidlem je HI! az H22. Pres jeden vodié se vede kladny ptivod zdroje a pfes druhy pak nulovy privod napdjeni. Dobré uzemnéni ptijimace je nutné. PHijimaé na obr. 1.19 pouziva dvojité vyvazeny sméSovaé s diodami. Jeho dokonale vyvézeni napomaha k potlaéeni oscilitorového na- péti, které by motlo pronikat na vstup a byt jako nezadouci vyzateno anténou do okoli. Ve smésovaéi se daji pouzit béiné spinaci kremiko- vé diody, jako KA 206, KA 136 atd., avsak musi byt parovany. Praxe potvrzuje, Ze pokud pouzijeme diody z jedné vyrobni série, mame po- mérné dobie zajittény shodné viastnosti. Vyhodné je pouzit kapacitnich diod KB 105, v parovanych étveficich, prodavanych do TV tune- ri. (Kapacitni diody KB 109 maji horsi sumové viastnosti.) Siroko- pasmové transformatory Th, a Th: jsou stejného provedeni jako u obr. 18. Oscilitor je osazen tranzistorem FET, s kterym je mozné doséhnout lepai stability kmitodtu (podrobné viz v &ésti o oscildtorech). Oscilator pracuje na kmitoétech pfijimaného amatérského pésma. Kapacita ladiciho kondenzétoru je mala, aby s malym pfesahem pfeladila Z4dané pismo. Maze byt pouzit dvojity ladici kondenzator a oscilator je pak ladén v soubthu se vstupnim obvodem. Za sm@ovatem je zatazena dolni propust s meznim kmitoctem 2.700 Hz, ktera uréuje Siti pasma prijimace. Lepsich vlastnosti je moz- né dosdhnout s dvoustupiovou doini propusti, jak je v obr. naznage- no. Indukénosti jsou vinuty ve feritovych hmiékovych krytech o pri- méru 18 mm. Nf zesilovaé musi mit znaéné zesileni, a% 80 dB i vice, a poudité tranzistory co nejmendi sum. V nékterych zapojenich se pouzivi na prvnim stupni tranzistor FET. V uvedeném zapojeni je poutito thi tranzistori se stenosmérnou vazbou. Odpor Rx se nastavi tak, aby vstupni signal byl na vystupu zesilovace symetricky omezen. Nastavu- jeme proménnym odporem, ktery pak po zméfeni nahradime odporem pevnym. Popsany piijimaé pracuje velmi dobye v pasmech 1,8, 3,5 a7 MHz. Na vyssich pasmech by bylo nutné zafadit pred sméSovaé jesté vF ze- [40] silovaé. Pouziti je vsak problematické, protoze dosazeni pozadované stability oscilétoru na vy88ich kmitoétech nent snadné. Na obr. 1.20 je zapojeni sméSovace s bipolirnimi tranzistory. Smé Sova’ je jednoduse vyvizeny. Na rozdil od smaSovaée diodoveho ma tento sméSovaé zisk, takze neni nutny vf zesilovaé. Z hlediska odolnosti proti pfetiZeni silnymi vstupnimi signaly mé vlastnosti horsi nez sméSovaé s diodami. asecemesaoe i be. 1.20, Prijimat s primym smésovanim a tranzistorovym smé Sovagem Vstupni obvod tranzistori je ke vstupnimu obvodu pripojen nesymetricky. Aby byla spinéna podminka vyvazeni, musi byt symetricky pfipojen oscilator a vystup smésovate, Oscilatorové napéti se prividi do emitori. Tranzistory jsou vyvazeny stejnosmémné pomoci promén- ného odporu mezi emitory. Odporovy trimr se nastavuje na nejmensi napéti oscilatoru pronikajfei do vstupniho obvodu. Odporovym trimrem 47 kQ se nastavuje pracovni bod sméSovace na nejvy8si vystupni napéti VWystupni obvod sméovaée je realizovan pasmovou propusti z transformAtoru Tr, a kondenzitory G, C a G. Propust je naladéna volbou kapacit na stiedni kmitoéet 1 kHz. Jako transformator Th slouzi miniaturni budici transformator pro symetrické nf zesilovaée pouzivané v kapesnich tranzistorovych ptijimatich. Integrovany obvod A244D, vyrabény v NDR, obsahuje vsechny Gasti potiebné ke stavbé pFijimace pro piijem AM signal. Jeho sku- pinové schéma je na obr. 1.21 spolu s pfidruzenymi diskrétnimi obvo- [41]dy, V jednom pouzdte JO je vf zesilovat, aktivnl, dvojité vyvazeny smégovas, oscilator a étyistuphovy, steinosmérné vazany mf zesilovaé s meznim kmitoétem | MHz. Dale obsahuje zesilovaé AVC a obvody napatové stabilizace. emtetory, Obr. 1.21. Skupinové schéma 10 A 244 D Pete TD) Pea. he br, 1.22. Primes ptimym smesova- nim s10-A 244 D [42] Popsany 10 A244D je velmi vhodny ke stavbé prijimate s ptimjm smésovanim. Zapojeni na obr. 1.22 bylo uvefejnéno v lit. [11]. V zapojeni jsou vyuzity vSechny obvody, které A244D obsahtuje. Piijimaé byl navréen pro potieby radiového orientaéniho béhu. Z divodi potieb vyssi citlivosti byl pridan jesté jeden vf zesilovaé (pouziva se ve spojeni s méné aéinnou anténou). Pri provozu v domacich podminkach, kdy je obvykle k dispozici lep8i anténa, neni zatazeni ptidavného zesilovaée nutné. V takovém pfipadé odpadnou vsechny souddsti kolem tranzistoru 7; a vstupni obvod L,/C, se nava- Ze primo na vstup IO, na vjvody é. | a 2 (izolované od zemniho potencialu). Oscititor pracuje v tiibodovém zapojent a jeho ladény obvod L:/ je ladén v soubéhu se vstupnim obvodem. Ladici kondenzator umoz- fiuje hrubst ladéni v rozsahu pfijimaného pasma. Jemné ladéni v oko- i ptijimaného kmitoétu zaji8tuje kapacitni dioda D1, fizena napétim pomoci proménného odporu Rs. Rozsah rozladéni se da nastavit zmé nou kapacity kondenzétore G nebo zménou odporu Ri. Oscibitor m stabilizované napéti z vnitiniho stabilizatoru. Napéti pro fizeni kapacitni diody je stabilizovano Zenerovou diodou Ds. Odboéka na civce L: je asi v % zavitii od studeného konce a vazebni vinuti Lo ma asi Ys zavitd civky Le. any signal je zesilen vf zesilovaéem, ktery je souédsti obvodu a je priveden na aktivni, dvojité vyvazeny smésovaé, Demodulované nf napati je privedeno z vystupu sméSovaée (vyvod 16) pres dolni propust z odpori a kondenzitord na vstup étyfstupiiového mf zesilovace (vYvod 12), Mf zesilovaé je steinosméme vazany a pracuje jako nf ze- silovaé s velkym ziskem. Zesilené nf napéti (vyvod 7) je mozné dale zpracovat ve vykonovém nf zesilovati (napt, MBA 810). V pfijimati je zavedeno automatické i réni fizeni zesilent. Do vstupu zesilovaée AVC (vyvod 9) se privadi dvoji Fidiei napéti. Potencio- smetrem Ry se fidi ruéné zisk zesilovadi, a to jak vf zesilovace, tak i mf zesilovach. Ridici napéti se odebira ze stabilizatoru napati, které tvori diody D; a Ds v propustném sméru. Dioda D, oddéluje obvod auto- matické regulace zesileni od ruéniho Fizeni. Napati pro AVC se ziskava 2dvojovaéem napati s diodami D, a D,, ktery je pripojen na vystup vykonového zesilovate pro reproduktor. [43]Popsany pfijimaé pracuje velmi dobée v pasmech 1,8-3,5 a 7 MHz. Na vyisich kmitodtech je obtizné dosahnout Zédané stability oscilito- 1u, i kdyz v lit. [12] bylo publikovano obdobné zapojent prijimaée pro pismo 14 MHz, Pouditi primo smésujicich pFijimadi na vyssich kratkovinnych pasmech narédi pfedevsim na problémy se zajisténim stability oscilatoru. Je znamo, 2e na nidsich kmitoétech je mozné dosthnout mnohem lep- i stability kmitoctu. Sovétsky amatér Poljakov ~ RA 3 AAE — pfisel se zapojenim smé- Sovase, ktery je v souéasné dobé znm ve svatové literatuze jako ,,so- vetsky smésovac™. Jde o tzv. harmonicky smésovaé, kde se ke sméso- vani vyuziva harmonickych kmitodti oscildtoru. V praxi se nejéast vyudivé druhé harmonické a zapojeni se osvédéilo v kmito&tovém rozsahu od stfednich vin az po pismo 1296 MHz. Zapojeni harmonického sméSovate je na obr. 1.23. Vidime, Ze jde pouze o dvé protitaktné zapojené diody. Volba diod zavisi na kmito- eovém rozsahu pfijimage, a to predevsim z hlediska Sumi. Na obr. 1.23a je zapojeni vstupni csti ptijimace s primym sméso- vanim, Diodovy sméSovaé je navazin nizkoohmovym vinutim na vstupni ladény obvod. Z tohoto vazebniho vinuti se zaroveit odebira demodulované nf napéti k dalsimu zpracovani v nf zesilovaéi. LC dolni propust je obvyklého provedeni, jak byla uvedena v pfedchozich ptikladech. Oscilator je navazan na smé&Sovaé pies emitorovy sle- dovaé s FET, aby byla zaji8téna dobré izolace. Kmitoéet oscilitoru je polovitni, ne2 je ptijimané amatérské pismo. To umodiiuje stavbu prijimate i pro vy’ br. 1.23. Harmonické smésovave (44) i zapojeni je na obr. 1.23b. Je v ném poudito dvou zaklad- @ovaéd v symetrickém zapojeni, pripojenych primo k obéma vystupiim operaéniho zesilovage. V pivodni literatufe [13] je prijimaé navréen pro pismo 7 MHz, avsak privé pro vyhody harmonického sméSovaée bude snadna stavba i pro vy88i pasma kritkovinného rozsahu, Oscititor pracuje na polovignim kmi Obvody piijimaéé Demodulatory Demodulator (detektor) patii mezi nejduilezitaj8i obvody prijimace. Na demodulatoru konéi cesta vysokofrekvenéniho prenosu informace, kdyz vf energie splnila svdj akol: dopravit informaci od vysilaj ho k udivateli. Ukolem demodulatoru je oddélit informaci (modulaci od vf signdlu a Z4danou informaci pripravit k dalsimu zpracovani v oblasti smyslového vnimani. Riznych typi demodulatoré existuje velké mnojstvi. Volba demodulatoru zavisi ptedevsim na druhu pouzité modulace a na narocich, Které klademe na kvalitu zpracovani Z4dané informace. ‘Vaechny ostatni obvody piijimate pied demodulatorem maji za ‘ikol optimalné pripravit pfijimany signal k demodulaci U kazdého demodulétoru posuzujeme fadu viastnos pro jeho funkei dle 1, Uéinnost ~ jako pomér mezi drovni vystupniho signdlu a Grovni pfivedenou na jeho vstup. 2. Linearita - je méfitkem schopnosti demodulitoru zachovat piesny tvar pfichazejiciho signalu. 3. PietiziteInost — schopnost zpracovat signal o urtité amplitudé jeni nebo zkresleni. pedance demodulatoru ~ vyjadiuje hodnotu, kterou je zatézovan obvod, ke kterému je demodulator pripojen. Demodulator s nizkym odporem spotiebovava vykon, ktery musi byt dodan ptedchozim stupném. , Které jsou 145)V dalsi ésti se seznamime s detektory pro ptijem signald AM, SSB/CW a FM. Demodulace AM Nejjednodussim demodulatorem AM je dioda, ktera pracuje jako usmerfiovaé (v jednom sméru propousti, v druhém je uzaviena). Do- Konalym usmérfiovaéem je vakuova dioda. Diody polovoditove v z4- vérném sméru nepatrné propoustéji, germaniové vice, ktemikové mé- né. Pro béznou potéebu vsak polovodiéové diody piné vyhovuji. br. 124, Zapojeni diodovych demodu- Titord Zakladni schéma diodoveho detektoru je na obr. 1.24. Skladé se z rezonanéniho obvodu L; C), do kterého se privadi vf signal pies vazebni vinuti Zs. Rezonanéni obvod ma zapojen ve studeném konci za- Wzovacl odpor Ry, blokovany kapacitou C;. Ze 2ivého konce obvodu Je zapojena proti zemi dioda D,. Privedeme-li na vstup detektoru vf signal, ktery je amplitudové modulovan (viz obr. 1.25a), dojde k jeho usmérnéni. Dioda propusti pouze kladné piilviny, béhem nich2 protéka obvodem D;, Li a Ry proud, jehoz pribéh odpovida pribéhu modulace. Kondenzator C; potladi zbytky vf proudu a na vystupu detektoru (na zat8zovacim odporu R,) zistiv pouze obilka modulaéniho signalu v podobé zmén stejnosmérného napéti (obr. 1.25c). Zatazenim oddélovaciho kondenzitoru G se potladi stejnosmérnd slozka ana vystupu bude pouze sttidavé modulacni napéti (viz obr. 1.25d). Kondenzitor G musi spolehlivé potlaéit vf napét, jinak dochazi ke zkresleni signdlu. Jeho velikost vsak mize byt jen takova, 146] Obr. 1.28. Princip demodu- y | lace AM signa ie alle li otal lal, AAPA 9 aby nedochazelo k omezovini vyésich kmitotti akustického pasma. Volba R; a C; musi vyhovovat podminkim: @.R.G> 1, MHz, MQ, pF] ey Ri G1, kde aw je pouzity vf kmitodet (mezifrekvenéni), y je nejvy88i modulaéni kmitoset. Z uvedenych podminek vyplyv, Ze zatéZovaci odpor Ri by mél byt velky, avsak pfi zvét8eni nad uréitou mez vychdzi hodnota kapacity velmi mala. Praktické hodnoty jsou 200 az 500 kQ a 50-100 pF. Ye starych rozhlasovych ptijimadich se jako zat&zovactho odporu vyuzivalo proménného odporu pro nastaveni zesileni. Pri zpracovani malych signal se vsak nepfiznivé projevuje chrasténi bézce promén- ného odporu, jako disledek priichodu steinosmémého proudu. Vy- hodnéjsi je oddélit regulator hlasitosti oddélovacimi kondenzétory (obr. 1.24c). Sériové zapojeni detektoru je na obr. 1.24d. Protoze dioda predstavuje pro rezonanéni obvod zit& vzhledem k malému vstupnimu odporu, ptipojuje se na odbotku vinuti (obr. 1.24d) nebo na dalsi vinuti L, (obr. 1.26a). Volba Ri a C, je vazéna na podminky drive uvedené. (47)Obs. 1.26. Zapojeni diodawich demodulitord Pro zvyseni citlivosti detektoru pti zpracovani slabych signdli se na diody ptivadi predpéti, které posune pracovni bod detektoru do line- sni Gisti, Velikost predpéti zavisi na typu pouzité diody; germaniové vyzaduji niz8i hodnotu piedpéti, kfemikové vySsi Zapojeni celovinného detektoru na obr. 1.26c se li8i od pillvinnych tim, Ze vyuziva obou piivin detekovancho signdlu. Wysledkem je mendi dtlum vyssich akustickych kmitoéti, bez ohledu na velikost filtragniho kondenzatoru G. Na obr. 1.26d je zapojeni Delonova zdvojovaée kmitoétu. Zapojeni se méné poutiva k viastni demodulaci signdlu, ale je obvyklé pti usmériiovani vf signdlu pro potieby ziskani regulaénich napeéti (AVC). V tomto piipadé se voli hodnota kapacity G tak velké, aby byly potlaceny i modulaéni kmitoéty a na vystupu bylo pouze stejno- smérn€ napéti, jehoz velikost bude imérnd napéti privedenému na vf detektor. Diodové demodulatory AM vyzaduji ke spravné funkei pomérné velké napéti. Maji-li pracovat v linearni esti charakteristiky, je tieba pfivést na germaniové diody alespori 300 mV vf napéti a na kfemiko- vé diody az 1 V vf napéti, Pri malych napétich dochdzi ke kvadratické detekci, a tim ke snizeni tiinnosti (snizeni ystupniho napéti o 10 dB zpisobi pokles vystupniho napéti o 20 dB). P#i velmi malych nap tich dochazi ke zhorsenf poméru signl-sum a nedoporuduje se ni hodnota vstupniho napati neZ 5 mV. Potfebnou droves napéti pro detektor musi dodat posledni stuped mf zesilovaée. U mf zesilovate [48] s diodovou detekci AM je potfebny zisk vy88i asi o 20 dB ned u detektor’ pro SSB/CW. V amaterské praxi traci amplitudové modulace hovorového signdlu viznam. Pii konstrukci sdélovacich ptijimagd, které pekryvaji cely rozsah kratkych vin (nékteré pracuji ji2 od 50 kHz), je pouzivént AM detektorii b&zné. V profesionalni praxi jsou kladeny vysoké pozadavky na demodulaci AM signali., Z hlavnich poZadavkd to jsou prede- vSim: schopnost linearné zpracovat signly od velmi nizkych az po vysoké firovné vstupnich napéti a s pozadavky linearity souvisejici nizké zkresleni okolo 1%, pti zméné hloubky modulace od 0 do 100%. any detektorem s nekonenou impe- aktivni detektory (pracuje s napaje- br. 1.27 Demodulitor AM tidy D cim napétim) a jeto zisk je men&i neZ 1. Jako aktivniho prvku vyuziva tranzistoru FET. Zatézovaci odpor R; je zapojen mezi emitor a zem. Tak je spoleény pro drahu béze-emitor a drahu kolektor-emitor. Za- tzovact odpor je blokovan pro vf signal kapacitou C, a pro modulacni signal pfedstavuje silnou zapornou zpétnou vazbu. Velikost odporu je nastavena tak, aby doslo k potlaéeni kolektorového proudu. Ptivedenim vf signalu na vstup detektoru kolektorovy proud imérné variista. Kolektorovy obvod je blokovn proti zemi jak pro vf, tak pro nf kmitotty. Detektor dosabuje vysoké linearity (malého zkreslent) a je odolny proti pietizeni. Vzhledem k velkému odporu v emitoru nemaze dojit ke vaniku kladného napéti na bazi vlivem privedeného signalu. De- tektor ma vysoky vstupni odpor a mize byt pfipojen primo k ladéné- mu obvodu, aniz by doslo ke snizeni jakosti obvodu. K Gpingmu potlaéeni zbytki vf signélu po demodulaci je vhodné zatadit mezi emitor a vYstup z detektoru filtraéni len LC nebo RC. [49]Jiny typ demodulatoru AM, pracujici na principu synchrodetekto. ru, je na obr. 1.28. Jeho zapojeni tvoti dvojkombinaci s detektorem pro signily SSB/CW. Vyuziva béaného IO Tesla MAA 661. IO obsahuje diferencidini zesilovaé se ziskem 60 dB. Vystup zesilovace je uvnitt obvodu spojen s aktivnim, dvojité vyvaenjm smésovatem. Vstup zesilovaée je vyveden na kolik é. 6 a druhy vstup sméSovaée na kolik &. 12. Vystup ze smésovace je veden na kolik &. | nebo pres emitorovy sledovaé na kolik & 14, Obr. 1.28. Aktivni demodu: itor AM (SSB) CW AM signdl z mf zesilovace je ptiveden pres kondenzitor 22 nF piimo do smésovaée. V poloze piepinaée AM je dioda D; ve vodivém stavu a propusti AM signal i na vstup zesilovate. Zesilovaé signal s} metricky omezi, takZe na sméSovaé ptijde pouze nosnd vina zbaver modulace. Takto omezené nosna vina pini funkci oscilatoru sméSova- &, Oba signily ve sméSovadi maji presné shodny kmitoéet, takze se vyrusi, Zikladni kmitocet (mf) a soudtovy kmitoéet odstrani kapacita 4n7 z bodu & 1 na zem. Demodulace signal SSB a CW Pierusovana nosnd vina pii vysilani telegtafie obsahuje pouze vf energii bez modulace. Zpracovénim piijatého signalu v detektoru pro AM objevi se na vYstupu pouze pferusované stejnosmérné napéti. To Je mozné piivést na ruckové méfidlo, stejnosmérny osciloskop nebo piistroj. V béané amatérské praxi vSak davame ptednost pfevodu do oblasti sluchového vnimani, Musime proto uéinit signal slysitelnym, Signal SSB ma ve vysilati potlagenou nosnou vinu a jedno postranni pismo. Pro demodulaci v ptijimaci musi byt ptitomn nosna vina. Druhé postranni pismo neni nutné, protoze obé obsahuii stejnou informaci. Vidime, Ze v obou ptipadech, jak pti piijmu telegrafnich signald, tak signal SSB, potiebujeme v prijimaci dalsi kmitoget. SméSovanim tohoto kmitoétu s kmitodtem prijimaného signalu vznikne rozdilovy kmitoget ve slySiteIném pasma. Pomoeny kmitoget dodava v prijimadi ziznéjovy oscilitor (BFO). S jeho zapojenim se seznimime v Asti 0 oscilatorech. ii piijmu telegrafie je nastaven kmitovet ziznéjového oscilitoru © 500 az } 200 Hz nize nebo vie ne kmitotet prijimany (mf). Smé&sovanim vznikne rozdilovy kmitoget ve slysitelném pasmu, ktery je dale zpracovin v nf zesilovati. Vsechny vf kmitodty jsou na vystupu smé- Sovate titinné potlaceny. Pri prijmu SSB signdld musi byt kmitoget zaznéjového oscilatoru ve stejném kmitogtovém vztahu ke kmitogtim modulaénim, jako byla potlaéend nosnd vina ve vysiladi. Jen tak je mozné po detekci ziskat vérny obraz pivodni modulace. Obvykla vzdalenost kmitocta: BFO od sttedu propustné sitky pasma ptijimace byva 1,5 kHz nad nebo pod piijimanym kmitoctem (mf), podle toho, které postranni pasmo Je prijimano. Nejlépe je volit kmitoéty z4znéjového oscilétoru pevné ladéné. Smésovénim vznikne Fada kmitodti ve vf oblasti a rozdilovy kmitodet ve slysitelném pismu. Ten je dale zpracovan v af zesilovaci na potfebnou rover. Vaechny vf produkty sméovani musi byt na vystupu demodulitoru adinné potlaceny, jinak dojde ke zkresleni Zada- ného nf signalu. Diodové demodulatory patti mezi pasivni, protoze nejsou napijeny ze stejnosmérného zdroje. Z tohoto hlediska se jevi jako jednoduché a praktické. Mohou byt jednoduse vyvazené nebo dvojité vyvazené. Dvojité vyvazené diodové demodulitory jsou wznivany jako vibec nejlepSi demodulitory SSB signdid. Diodové demodulatory maji i nékteré nedostatky. Jako pasivni obvod nevykazuji zesileni, ale maji naopak sméSovaci ztrétu. Ke své is]spravné funkci vyzaduji pomémé znaény vykon ze zéznéjoveho oscilatoru a vf signal musi byt dodan ze zdroje s nizkou impedanci. Pro dosazeni vysoké linearity vyzaduji vybér diod se shodnou charakteris- tikou. Mezi vyhody poditéme vysokou linearitu i p#i velkych vstupnich signalech, sirokopismovost, nizké Sumové éislo, dokonalou izolaci mezi pély (pieslechy), nizkou cenu a snadnou vyrobu, Zapojeni jednoduse vyvideného demodulatoru je na obr. 1.29. Dio- 2 ak slot de wk of pe “Fon He” 100 rol Obr. 1.29. Demodulator SSm s dvéma diodami dy jsou zapojeny na symetrické sekundarni vinuti ladéného obvodu posledniko mf stupné. Napeti ze zaznéjoveho oscilitoru je pfivedeno na umély stied kapacitniho délige. Uroveni napéti ma byt alespoi 0,7 Va. Odpory 10 kQ v sérii s diodami slouzi k linearizaci diod a od- déleni vystupu demoduldtoru od napéti zaznéjového oscilatoru. Nf napéti je vyvedeno ze sttedu odporového trimru, ktery sloudi k vyva- Zeni demodulatoru. Potlaceni vf slozky a ipravu pribéhu nf signalu zajisti kapacity InP s odporem 33 kQ. Sousésti demodulatoru je i niz- koSumovy nf predzesilovaé s maljm ziskem (neblokovany emitorovy odpor), Nastaveni demodulitoru je jednoduché. Jestlize je jiz soucasti pracujiciho ptijimace, naladime silnou stanici s amplitudovou modulaci Odpojime napéti ziznéjového oscikitoru a pomoci trimru nastavime pronikajici modulaéni spiky na minimalni iroveh, Upravime celko- vé zesileni prijimage nebo tiginnost AVC tak, aby pti vypnutém zazné- Jovem oscilatoru prijimat piné ztichl. Nesméji pronikat ani nejsi {52} néjsi signaly. Po pfipojeni z4znéjoveho oscilatoru ptijimaé musi ozit a signaly SSB musi byt disté, bez zkreslen br. 1.30, Demodultor ape SSB vranseiveru ze iit uwspt rt zee, sec Lf ft oar Pople, Sap tte ‘rfen ‘Obr. 1.31. Dvojité vyvaéeny demodula- er i ad tor SB sdiodami ce ath decouen vol ae es Pes] Jiné zapojeni jednoduse vyvazentho demodulatoru je na obr. 1.30. Je pouaito ve znamém transceivru UW 3 DI. Zapojeni etyt diod zajistuje dokonalejsi symetrickou z4té% pro zaznéjovy oscilator a tak 5 Zuje jeho pronikani na vystup. Uroveit oscilétorového napéti ma byt alespoi I Vy. Na vystupu demodulatoru je zapojen den G/Ri/G, ktery potladuje zbytky vf napati NejlepSi vlastnosti ma demodulator na obr. 1.31. Pracuje jako dvo- Jité vyvazeny smésovaé se smésovaci ziritou 8 dB. Diody musi mit stejné vlastnosti. V zahraniéi éasto pouzivané Schotkyho diody je moZné bez snizeni kvality nahradit spinacimi kfemikovymi diodami &, vyroby. Velice vyhodné je pouziti varikapi (kapacitnich diod) Te- sla KB 105, které se prodavaji v parovanych étveficich. Demodulator musi byt buzen signalem ze zdroje o nizké impedanci. U jednodussich zatizeni staéi nizkoohmovy vystup sekundarniho vinuti posledniho ladéného obvodu mf zesilov: ich vgsledkit je mozné doséhnout zatazenim emitorového sledovaée mezi mf zesi- lovaé a demodulator. (53]Vsechny pély demodulitoru maji nizkou impedanci v rozsahu 50 az 100 ohma. Spravnd funkce sméSovani vyzaduje, aby vSechny pély byly zatizeny jmenovitou impedanct disté reélného charakteru, Diodové demodulitory vyzaduji obvykle znaéné napéti zézngjové- ho oscildtoru. U popisovaného obvodu, ktery ma velmi nizkou vstup- nj impedanci, v8ak ji musime mluvit 0 oscilétorovém vykonu. V da- ném piipadé musi byt vykon zéznéjového oscilatoru 10 az 20mW, neboli 7 az 13 dBm (0,7 Vy az 1 Ve na 50 ohmech). Na vstupu i na vystupu demodulatoru jsou zapojeny sirokopésmo- vé transformatory. Jsou vinuty na toroidnim jédru o priméru 4 a% 6mm. Poudity material ma mit posdteéni permeability alespoi 1000 u. Vhodnym materialem és. vyroby je H11. $ vinutim 3krat 15 vita obsahneme pismo od 300 kHz do 10 MHz. Jestlize je mf kmitoget v rozsahu kritkych vin, je moZné snivit poset zavitd na 3krat 11 a transformator bude pracovat v rozsahu od | MHz do 30 MHz. Pfi pouziti feritového toroidu z materiélu H22 a s postem 3krat 7 zaviti je mozné obséhnout pasmo od 1 MHz do 80 MHz. Konstrukce transformatord je jednoducha. S podobnymi siroko- pismovymi transformatory se setkime i v dal8ich obvodech a proto popiSeme jejich vyrobu. Zikladni konstrukce je na obr. 1.32. Vinuti se Obr. 1.32. Konstrukee Sirokopasmové. ho transformatoru sklada ze tfi vodiéd o proméru 0,25 mm, mirné zkroucenych. Zavity jsou rovnomémé rozlozeny po obvodu toroidy. Vyhodné je pouzit vo- nou lakovou izolaci. Je nutné oznaéit zactky vinu- | tvofi primar transformatoru. Zaéatek vinuti ¢. 2 se spoji s koncem vinuti &3 a Cento spoj tvofi sted sekundarniho vinuti. Zby- [54] vajici vyvody (tj. konec vinuti &. 2 a zadatek vinuti é. 3) jsou symetric. kymi vyvody sekundarniho vinuti, Ve schématech se obvykle vyzna- Guji tetkou zaéatky vinuti. ‘Vyvody z transformatoru musi byt co nejkratsi, aby nebyl ovlivnén prenos nejvy8ich kmitotti, Z divodi zachovani dokonalé symetrie maji byt vyvody stejné dlouhé. Feritové toroidni krouzky mivaji obvykle ostré hrany, které snadno profiznou izolaci vodise. Protoze toroidy z materialu tady H jsou vo- divé, dojde ke znehodnoceni transformatoru. Hrany je snadné zbrou- sit jemnym smirkovym platnem a natfit nitrobarvou (je praktické pouzit barevay odstin, ktery odpovida pouzitému materiélu). Demodulator SSB, ktery pouziva bééného bipolarntho tranzistoru ve ttidé C, je na obr. 1.33. Tue “KOS HeSDB br. 1.33. Demodulator SSB bipolar. nim ¢ranzistorem Tranzistor T; pracuje jako sméSovaé. VF signal se ptivadi do emitoru a napati ze zaznéjového oscilatoru do baze. Tranzistor pracuje bez ptedpéti bize a bez pritomnosti napéti ZO je uzavten. Napéti ZO po- ttebné k otevfeni tranzistoru je 0,7 az 1 Vx. Tranzistor T; sloudi jako oddélovaci a zarovett zesili signal ZO na pottebnou trovert. Optims nj hodnotu, privedenou na bazi 7, je mozné nastavit pomoci kapaci niho délige. VE signal je piiveden do emitoru Ts z kapacitniho d mf transformatoru. posledniho {55]Pii odpojeni napéti ZO nesmi na vystup sm&Sovate pronikat modulagni Spicky ptijimanych stanic. V opacném ptipadé je nutné upravi uroveii pfivadéného vf napéti pomoci kapacity v emitoru 75, Po pi pojeni napéti ZO musi prijima ozit cistymi, nezkreslenymi signaly. Protoze jde o sméSova¢ aktivni, tranzistor T; 2arover zesili demodulo- vané nf napati. Tranzistory fizené polem maji mnoho vyhod, jsou-li poudity jako sm@Sovace. Vyznaguji se dobrou linearitou, nizkym sumem a vysokou vstupni impedanci, ktera nezatézuje pripojené ladéné obvody. K je- Jich vybuzeni postati maly vstupni signal. Zapojeni demodulatoru SSB s tranzistory #izenymi polem je na obr. 1.34, Na obr. 1.34a je po- ugito tranzistoru FET. Vf signal je ptiveden do tidict elektrody a napati zaznéjoveho oscilitoru 0,8 aZ1 V.;do emitoru, Na vystupu je élen Gi/ Rs/G, ktery potlacuje zbytky vf napati Tot tn iste wal all of li Obr. 14a, Demodulitor SSB s radio | snort gern is YOO os Obr. 1346, Demodulator SSB s dvou- ander bizovymn mosfetem Lepsi vysledky dav zapojeni na obr. 1.34b. Je v nm pousito tranzistoru MOSFET s dvéma fidicimi elektrodami. Vf signal prichézi na [56] clektrodu G; a oscikitorové napéti na elektrodu G:. Diky dokonalé izolaci mezi obéma elektrodami nedochézi k vz4jemnému ovliviov: ni obou signal Pracovni rezim tranzistoru je nastaven odporem R,, zapojenym mezi G:a emitor. Potiebné napéti ZO je asi | Vs. SméSovact zisk stupné je vysoky, a to diky blokovani emitoru jak pro vf, tak pro nf signal Na vystupu je opét zafazen RC élinek, ktery svede na nulovy poten- cial vf napéti. Vzhledem ke kvadratické pfevodové charakteristice tranzistoru se tento demodulétor vyznacuje velmi malym intermodu- laénim zkreslenim. Integrované obvody nasly Siroké uplatnéni ve vsech stupnich elektronickych zarizeni véetné kratkovinnych ptijimaéi. Jako demodul torii SSB signdli je mo2né pouzit mnoho IO. Seznamime se s nékoli- ka nejaniméjsimi. 10 Tesla typu MA 3006 umozituje konstrukci jednoduse vyvazen ho aktivniho demodulator. Obvod obsahuje diferencidlni zesilovat se dvéma tranzistory, v jejich2 spoleéném emitoru je zapojen tte tranzistor jako 2droj konstantniho proudu. Vzhledem k tomu, Ze tranzistory jsou umistény na spoleéném éipu, je zaruena dokonala symetrie diferencidlniho zesilovaée, stila se zménami teploty. Zapojeni demodulatoru SSB je na obr. 1.35. VF signal se ptivadi do bizi diferencialniho zesilovaée na vyvody I a 7. Vstup je nizkoohmovy a posledni mf transformétor transformuje napéti smérem dolii Obr. 1.35, Demodulator SSB a 10 MA 3006 Pracovni rezim sméSovaée je uréen odporovym déligem R,/ Rs. Napé- ti zazndjoveho oscildtoru 200 az 300 mV fidi bézi tietiho, spoleéného tranzistoru, Zatézovacim odporem na vystupu je nf tlumivka 200 mH. (57]Mize byt nahrazena odporem s hodnotou maximalné 2.200 oma. Na vystupu demodulatoru je zafazena dolni propust, potlaéujici zbytky vf produkti sméSovini a upravujici charakteristiku nf signalu. Jiné zapojeni vyudivé 10 MAA 661. Je to zapojeni, které v jednom 10 sluévje demodulator AM a SSB a seznamili jsme se s nim jiz na obr. 1.28. K tomuto obrazku se nyni vritime. Prepnutim piepinace do polohy SSB pfestane spinaci dioda Dy pracovat a vstupni signal je odpojen od vstupu diferencialnich zesilova- &i na vyvodu 6. Propojeni vstupniho signilu se vstupem aktivniho sméSovate (vyvod 12) zistiva. Ke vstupu zesilovate se nyni pfipoji napati ze zazngjového oscilatoru, Velikost tohoto napéti neni kritické, mize byt od 10 mV az do 1 V. Nékolikastupitovy diferencialni zesilo- vaé se ziskem 60 dB pfivedené napéti silné omezi, takze na sméSovat piijde s obdélnikovym pribéhem. (Uprava signalu na obdélnikovy pribgh se doporuduje i u jinych typi demodulitord SSB véetné diodovych [9].) V¥stup demodulovaného nf signalu je na vyvodu 7 nebo pies emitorovy sledovat na vyvodu 14, VF slozka je potlaéena kapacitou z vyvodu 1 proti zemi, pesto se vSak doporucuje zafadit na vystup jednoduchou dolni propust z clanku RC. Vybornych vlastnosti dosahuje aktivni, dvojité vyvazeny demodulator s MC 1496. Tento IO, ktery je ve vYrobrim programu mnoha své- tovych vyrobca, obsahuje dva nezavislé diferencialni zesilovace (pti- blizné podobné MA 3006). Zapojeni demodulatoru je na obr. 1.36. Is fos tes Mss Som i Gy Obr. 1.36, Aktivni, dvojité vyvédeny de modulator SSB a MC 1496 Pracovni rezim smésovase je din odpory Ri, Ro, Ria Ryo, Sméovaci isk se da ménit volbou hodnoty odporu R;. Cim vy8si hodnota (max. 1.000 ohma), ti zisk. Hodnota 100 ohmi je vsak optimalni. [58] VE signal se ptivadi nesymetricky na vvod J. Hodnota zatézova- cich odpori na vstupu ~ Re a Rs — je maximalné povolend, Casto se pouzivaji v rozsahu 100 az 470 ohma. Oba odpory musi mit stejnou hodnotu, aby nebyla narusena symetrie smésovade. (Pri vyuzivani 10 jako modulitoru SSB ve vysilagich nebo sm@sovace na vstupu pFiji- mate je mozné zavést vnéjéi nastaveni symetrie do vyvodi J a 4. Pro potieby SSB demodulitoru vsak plné vyhovuje symetrie zarucena vy- robou éipu.) Napéti zéznéjového oscilatoru je pfivadéno nesymetricky na zaté- Zovaci odpor Re a vyvod 8. Obvykli hodnota odporu Ry byva v rozmezi 50 a2 510 ohmii a privedené napéti ZO 300 V.. Demodulované nf napéti se odebira také nesymetricky z vjvodi 6 nebo 9 (libovolné). Kondenzatory CG a C, potlacuji vf produkty smé- Sovani, Popsany demodulator pracuje jako dvojité vyvazeny a dosahuje velmi dobrych vysledki, Funkei 10 MC 1496 je moZné nahradit ma pouzdry MA 3006, ovsem za cenu zhorseni viastnosti z hlediska symetrie, ‘stupni tirovné vf signald se nastavuji ji2 drive popsanou zkouskou s odpojenim zznéjového oscilatoru. Volba vhodného demodulitoru zavisi na celkové koncepci prijima- Ee. Obecné plati, Ze nejkvalitnéjsi jsou demodulatory dvojité vyvaze- né, pak nasleduji jednoduse vyvazené a nakonec demodulatory, osa- zené jednim aktivnim prvkem. Kterykoliv popsany sméSovaé mitze byt pouzit v jednoduchych zapojenich pfimo smésujicich pfijimaci. Demodulétory kmitoétové modulovanych sign kopasmova kmitoctova modulace (modulace s malym kmitocto- vjm zdvihem) nachézi své uplatnéni predevsim v rozsahu velmi kratkych vin. Pfesto vsak vétsina profesiondlnich pfijimadi, uréenych pro spojovaci poteby v rozsahu kritkych vin, byva vybavena demodulatorem KM signali. V amatérské praxi se setkavime s pouzitim KM v pismu 28 MHz, kde pracuje mnoho sovétskych stanic. Pasmo 28 MHz byva Casto pourivino jako ladéné mezifrekvence ke konver- torim pro VKV pasma. [59]Kmitottova modulace pouzivana v radiokomunikaéni technice na amatérskych pasmech VKV ma povolovacimi podminkami dovoleny modulaéni zdvih maximalné 4. 10° vysilaného nosného kmitogt Protoze je zérovei stanoveno, Ze nejvySsi modulaéni kmitovet mize byt 3 kHz, je nutna Site pasma prijimace pred demodulaci 15 kHz (pro srovnani: rozhlasové prijimaée pro piijem KM vyZaduji siti pisma alespoii 150 kHz a stereofonni az 300 KHz). Klasickym demodulatorem KM je fazovy diskriminator na obr. 1.37a. Jako pti kazdé demodulaci KM signalii, musi byt i v tomto pii padé signal pfeveden na amplitudovou modulaci a pak demodulovan. U fizoveho diskriminatoru prevadi signal na AM transformator T,. Napati indukované v sekundéru 7; je fazové posunuto 90° proti proudu v priméru. Signal z primaru je pomoci vazebni kapacity ptiveden na stfedni vyvod sekundaru. Sekundieni napéti, které se vytvori na krajnich vjvodech, ma proti sttedni odbosce stejné napéti. Obr. L37a, Fizovy diskrimindtor Obr. 137. Pomérovy detektor |g f _- J Obr. L37e, Krystalovy diskriminator Po usmérnéni jsou tato napéti shodna, ale opaéné polarity. V bodé Abude nulové napéti. Popsany stav plati, jestlize obvody 7; jsou vyla- [60] dény do rezonance s kmitoztem pfivedeného signilu. Pri kmitostu niz8im vanikne v bodé A zaporné napati, pHi kmsitoétu vys8im pak na- ti Kladné. Pribéh zmén steinosmérného napéti v bodé A je zakreslen na obr. 1.38, Sie pasma demodulatoru byvé mnohem vétsi nez sife obvodit hlavni selektivity, aby bylo zaruéeno, Ze demodulator bude pracovat v linearni €asti kfivky. Z bodu A je mozné odebirat napéti pro auto- matické Fizeni naladéni (v pfijimatich pro amatérsky provoz nema vyznam) nebo méfidlo s nulou uprostied pro kontrolu piesného naladé- Obr. 1.38. Charakteristika kmitodtové ho demodulétors Privedeme-li na demodulator kmitoétové modulovany signal, dojde ke zménam stejnosmérného napéti v zavislosti na modulaénim kmitottu a v bodé A se objevi demodulované nf napéti. Toto nf napéti se vede pies oddélovaci kapacitu C., které potlaéi stejnosmérnou slozku, do nf zesilovace. Pro spravnou funkei fazového diskriminatoru je treba pfivést sig- nil, ktery je dokonale amplitudové omezen. Pomérovy detektor na obr. 1.37b patfi také mezi rozsitené demodulatory KM signali, pfedevsim v rozhlasové technice, Princip demodulace je zalozen na mySlence rozdéleni stejnosmérného napéti do po- méru napéti, které se rovna poméru amplitud na obou strandch sekundarniho vinuti transformatoru 7). Protoze nezilezi na absolutni hodnoté amplitud signalu, ale na jejich vz4jemném poméru, neni demodulator citlivy na pripadné zmény v sile ptijimantho signdlu. Po- Zadavky na omezeni signdlu pted demodulaci nejsou tak prisné jako u fézového diskrimindtoru. Vzajemnd vazba mezi primérem a sekundarem se nastavuje podkri- ticka (kKQ = 0,5 aZ 0,7). Treti vinuti, ze stfedu sekundaru, je na pri- [61]marni vinuti vazdno tésné. Zat8Zovaci odpory Rs a R jsou pieklenuty kondenzatorem s velkou kapacitou (¢asova Konstanta Ry + Rs Cy ma byt 0,1 az 0,45), ktera napomaha k potlageni amplitudovych zmén signalu a podili se na wéinnéjsim potlateni poruch amplitudového charakteru. Prabéh napéti v zavislosti na rozladéni, méfeny v bodé A, odpovidé pribéhu z obr. 1.38, avSak citlivost je pFiblizné poloviéni nez u fazo- eho diskriminatoru. Oba popsané demoduldtory nasly nejsirsi uplatnéni v rozhlasovyeh. piijimadich uréenych k piijmu KM signali. Pri malém kmitoétovem zdvihu pouzivaném vy amatérskych vysilacich stanicich dochézi k zna- telnému zhorseni poméru signal-Sum, jestlize je demodulace prova- déna na mf o vysokém kmitodtu (nejéastéji na kmitottu 10,7 MHz). Lepsich v¥sledkii se dosahuje pouzitim dvojtho pfevodu kmitoctu, na druhy mf kmitoget, obvykle v okoli 450 kHz. Jestlize jsou zavainé divody proti pouziti dalsiho smésovani a je autné provést demodulaci na vysokém mf kmitoztu, je vhodnym demodulatorem krystalovy diskrimindtor z obr. 1.37e. Uvedené zapojeni je poudivano v profesionalnich piijimatich a G4st zakreslend v pfen Sovaném rameéku se vyrabi pro obchodni sit. Pouzity krystal ma si riovou rezonanci na Zdaném stfednim kmitodtu (10,7 MHz). Vhod- nou volbou sériového odporu krystalu se dosahuje potfebné sife pasma. Diky vysokému diniteli jakosti @ krystalu ma demodulator znaé- now strmost a zajistuje dostateéné vystupni nf napéti jiz pfi malém modulatnim zdvihu. Vyrobek firmy KVG ma sifi pasma + 30 kHz na sttednim kmitogtu 10,7 MHz, strmost 75 mV na I kHz zdvihu a zkresleni 5% pti zdvihu +5 kHz. Potadavky na elektrické vlastnosti pouditého krystalu jsou do: piisné a tak amatérska konstrukce nemusi vést vidy k aspéchu, V soutasné dob je nejsnadngjsi cestou pouditi demodulatord KM v integrovaném provedeni. Demodulitory obvykle tvofi integrovany celek spolu s mf zesilovati a ve svétové produkei je mozné nalézt mnoho vhodnych typi. Z és. produkce spliuje naroéné pozadavky IO MAA 661, s kterym {sme se jiZ setkali v Gésti venované demodulaci AM a SSB. Pouzdro 10 obsahuje diferencialni limitagni zesilovaé se ziskem 60.4B a pra {62] cujiei v kmitogtovém rozsahu od 5 kHz do 60 MHz. Potfebné vstupni napéti pro omezent je 70 uV. Za zesilovaéem nasleduje koincidenéni demodulétor a vystupni emitorovy sledovad. Zapojeni mf zesilovate s koincidenénim detektorem je na obr. 1.39. Koincidenéni detektor je dvojcestny vyvazeny detektor, ktery tvoti Ob. 1.39. MF zesilovaé s demodulito. rem KM signilii dvé diferenéni dvojice tranzistori. Vystup limitovaného signalu z mf zesilovage je spojen s jednim vstupem demodulatoru uvnitt obvodu. Druhy vistup mf zesilovace na vyvodu ¢.8 je spojen s druhym vstupem demoduldtoru (vyvod €. 12) pfes fazovaci élen. Fazovaci Elen se sklédA z rezonanéniho LC obvodu, ladéného na kmitoéet mf. (Pfi demodulaci KM signéli s velkym zdvihem byva k obvodu je8t8 zapojen paralelni tlumici odpor). Kapacita zapojen mezi vjvodem &. | a zemi potlatuje vf produkty po demodulaci a je z4rovent soudasti obvodu deemfaze, tj. potlageni vyssich kmitogti slysiteIného pasma. NF signal se odebira z vyvodu &. 14, ktery je vystupem emitorového sledova- ée a pies dolni propust RC dale na vstup nf zesilovade. Dolni propust je hlavnim Glenem deemfaze, ktera upravuje prabéh nf signélu ome- zenim vySsich kmitogti a tim zlepSuje odstup signalu od Sumu, (Ve vysilai se pouziva tzv. preemfaze, kdy vy88i nf kmitotty jsou v modulatoru zamérné zvednuty.) Teoreticky rozbor funkce koincidencniho detektoru je poméré slozity a je podrobné zpracovan v fit. (10} Pri stavbé mf zesilovate s detektorem je treba zachovat nékteré 24- sady, aby byla zajisténa stabilni funkce obvodu. Doporucujeme po- iti oboustranné platované desky na plosné spoje. Horni strana tvori zemnici plochu. Privody blokovacich kondenzétorii zkracujeme na [63]ngjnutnéjsi miru. Vstup mf zesilovaée must byt napéjen ze zdroje © nizké impedanci (odbotka na civee ladéného obvodu) nebo musi byt ke vstupu piipojen odpor s hodnotou nejvyse 100 ohmii. Nastaveni koincidentniho detektoru spotivé pouze v pfesném na- ladéni Fézovaciho élenu LC na stfedni kmitoéet mf signélu. Na v§vodu €. 14 je mozné snimat demodulaéni krivku, ktera ma stejny pribeh jako na obr. 1.38. Hodnota stejnosmérného napéti odpovidajici stfednimu mf kmitoétu vsak neni nulova, ale je v okoli 5,5 V (pHi napajecim napéti 12 V). Méfidlo pro kontrolu vyladéni se proto musi pfipojit mezi vyvod ¢. 14 a odporovy délié (symetrizace MAA 661 balanénim napétim na vyvod @ 12). Pripojeni jednotky pro piijem KM signal do piijimace zavisi na celkové koncepci. PHi navrhu je tteba brat v divahu, Ze pottebna site pasma pro KM je alespoit 12 az 16 kHz a neni moiné ptipojit detektor za filtrem pro SSB. NejlepSich vysledki se dosahuje pevodem na nizky mf kmitoéet, a to pomoci dalsiho smésovaée. Mezi druhy sméso- vag a vstup MAA 661 se mize zatadit soustiedéna selektivita z néko- lika ladénych LC obvodii v okoli kmitogtu 450 kHz, s pozadovanou Sifi pésma pro KM. Vstup druhého sméSovace se volné navaze na mf zesilovaé pred obvodem hlavni selektivity pro SSB, Prepinani druhu provozu je snadné piepinanim napajeciho napéti a vystupé af signald. Na obr. 1.40 je zapojeni mf zesilovade s koincidenénim demodulitorem, ve kterém je vyuzito vynikajiciho IO A 25D, vyrabéného v NDR. Tento obvod je pfibliznym ekvivalentem velmi rozsiteneho obvodu firmy RCA s typovym oznaéenim CA 3089E a ptimym ekvi- moe! | | br 140, rsetowt a dedettr FIL KMsA 25D. far ie [64] valentem TDA 1047. Stejnosmérné vazany, osmistupitovy diferenéni zesilovaé pracuje od 0 do 15 MHz. Vstupni citlivost pro plné omezeni signdlu je 40 pV. IO pracuje v rozmezi napajeciho napéti od 4 do 18V, takée miize byt vyuzit i v prenosnych zafizenich. ‘VIO jsou obsazeny také pomocné funkee, které se obvykle zapojuji samostatné, Na vyvodu & 15 je vyvedeno Hidiei napéti pro umléovaé Sumu (squelch), které je zavislé jak na sile prijimaného signalu, tak na velikosti rozladéni od piijimaného kmitottu. Odpovidajiet rove tohoto napéti se piivadi pies potenciometr, vyvedeny na ovlédaci panel, na ystup spinacich obvodi (vjvod ¢. 13). Na vyvodu é.14 je stejnosmérné napéti, zivislé na sile pfijimancho signdlu. Pfipojenim mefidla je mozné ziskat méfié sily pole (S-metr) v rozsahu étyF dekéd vstupniho napéti. Pri nulovém vstupnim napéti zistavé na vyvodu &.14 zbytkové stejnosmérné napéti, které se potlati diodou D; mezi vystupem a pripojenym métidlem. Naladéni demodulatoru je snadné: ladény obvod fézovactho élan- ku se naladi do rezonance na stfedni kmitotet mf signalu, Vhodnost demodulace KM s malym zdvihem na nizkych kmito- ech byla zdiraznéna jié dive. Integrovany obvod firmy Motorola MC 3359 umozituje pfevod na nizky mf kmitodet s nejmensimi naroky na rozméry a spotiebu proudu. Obvod pracuje jiz pti napajecim napati 6 V a odbéru proudu 3 mA, takze je vhodny i pro pfenosné za- Fizeni. Vstupai citlivost pro ping omezent signalu je 3 nV a vstupni nf napéti 270 mV. Zapojeni s obvodem MC 3359 je na obr. 1.41. Obvod obsahuje dvo- Obe. LAL. Séruteny obvod s demodulitorem KM MC 3359 [65]jité vyvazeny sméSovaé, oscilitor, mf zesilovat, kvadraturni demodulator, vystupni emitorovy sledovat a obvody pro potlaéeni Sumu. Za- pojeni vyZaduje pomérné maly poéet diskrétnich sougastek. ‘Votupni signal (1. mf kmitoéet napf. 10,7 MHz) pfichézi na vstup smésovade na vyvod &. 18. Krystalovy oscildtor je vyveden na vjvody & 1a 2. Mezi vystup smésovace (¢. 3) a vstup mf zesilovaée je zafazen filtr ladény na kmitovet 2. mf. Fézovaci clinek demodulatoru se pripojuje k vjvodu &. 8 Nf vystup demodulovaneho signilu je na vyvodu €. 10. Pfes dolni propust deemfaze R\C; a oddélovaci kapacitu G pfichazi na potenciometr pro tizeni hlasitosti. Z vjvodu &. 10 jde nf signal pfes oddélo- vaci odpor R: na invertujici operaéni zesilovad, ktery spolu s Rs, Ri, G.a G tvoti aktivni pasmovou propust okolo kmitogtu 6 kHz. Jaky, koliv Sumovy nebo ténovy kmitoget nad normalnim nf rozsahem (tj. nad 3 kHz) je pasmovou propusti vybran, zesilen a diodou D, usmér- nén, Stejnosmérné napéti se privadi na vstup zesilovaée pro potlacent Sumu (squelch). Na stejny vstup je pfivedeno nastavitelné stejnosmér- né napéti z potenciometru, takZe je mozné nastavit tirovert, od které ma umléovaé Sumu pracovat. Vystup uml€ovage Sumu je na vyvodu €.16 a je spojen s nf vystupem. Pracuje jako spinaé s dvéma stavy. Na vyvodu &. 11 je stejnosmérné napéti uréené k automatickému doladéni kmitottu. Protoze v uvedeném zapojeni je pouzito v oscilatoru krystalového vybrusu, neni automatické dolafovéni kmitoctu potfebné. V tomto pfipadé je moZné spojit vjvod ¢. 11 se zemi nebo vyvodem é. 9. Vystupni nf napéti je pak dvojndsobné. Na vyvodu &. 15 je napéti, které, jestlize je pfivedeno do oscilatoru Fizeného fazovym zavésem (PLL), umozituje plynulé proladovani sle- dovaného rozsahu prijimace. Méné obvyklym demodulitorem KM je zapojeni, které vyuziva principu fazového zavésu. Jeho obvody jsou znaéné slozité a realizace s diskrétnimi sougastkami by byla rozmérnd. Technika integrovanych obvodti umoznila soustiedit vsechny &isti do jednoho pouzdra. Vyho- dou tohoto zapojeni je, Ze nepotiebuje Zadné ladéné LC obvody. Nejprve se sezndmime se zikladnim principem fézové Fizeného os- cilitora, jehoz skupinové schéma je na obr. 1.42. Predpokladejme, Ze na jeden vstup fazového kompardtoru pfivede- [66] me feted. Hse Hee] f a} sn, br, 142, Demodulitor km signdldi na principu fizového zavésu ~ skupinove schéma me mf signal nemodulované nosné viny. Do druhého vstupu pfivedeme signal z napétové fizeného oscilitoru (VCO), ktery kmité na kmi- toétu mf signlu. Pokud budou oba kmitosty pfesné shodné, bude na vystupu komparitoru stfedni hodnota napéti odpovidajici shodnosti kmitodtd, Toto napéti se privadi, ptes dolni propust a stejnosmérny zesilovaé, zpét do oscilétoru na kapacitni diodu (nebo jiny prvek, ktery ma vliv na kmitoget oscildtoru a mize se ovlédat zménou napéti na ngj ptivedeného). Zméni-li se kmitoget na prvnim vstupu komparato- rua tim se porusi shodnost s kmitoctem oscilatoru, dojde na vystupu komparatoru ke zméné vystupniho napéti a tim i ke zméné napéti pri- vedeného k Fizeni oscilatoru. Toto tzv. chybové napéti piisobi na oscilator v takovém smyslu, aby oscilator doladil kmitoget na kmitocet vstupniho signilu. Princip je obdobny automatickému doladovani kmitostu, jak je zname z rozhlasovych pfijimagi pro VKV. Jestlide nosna vina bude kmitodtové modulovana, dojde k rychlym aménam kmitodtu v soublase s modulaci. Systém fazoveho zivésu bude mit snahu tyto zmény kmitogtu vyrovndvat a chybové napéti bude vérnym abrazem modulace. Kondenzitorem se oddéli steinosmérna slozka a nf napéti se odvede k dalsimu zpracovani v nf zesilovati. Praktické zapojeni s 10 565 je na obr. 1.43. V jednom pouzdte 10 (Obs, 143. Zapojeni A 10 NE S65 (67)jsou prakticky véechny dasti systému fazového zivésu, jak byly uvedeny u skupinového schématu, Kmitoéet nap8tové fizeného oscilitoru (VCO) je uréen odporem Ri a kapacitou C. $ jednou hodnotou kapa- vy poméru 1:10, takze v praktickém it odpor na dvé Asti, na odpor pevny a proménny. Kapacita C: je soucasti doini propusti. Nf vystup je mozné vyuzit na vyvodech 6 nebo 7. Integrovany obvod NE 565 ma mezné kmitotet 500 kHz, pti kmitoctech vyssich (do 30 MHz) je mozné pouzit obvod NE 561. Mezi hlavni vyhody demodulitoru PLL positame zlepseni odstupu signalu od sumu a prakticky obdélnikovou propustnou charakteristiku. Budou-ti na kmitoétu pracovat dvé stanice, obvod vybere tu, ktera diva alespoit o 1 dB vatsi napéti a druhou beze zbytku potladt. Vstupni ladéné obvody a vazby s anténou PHijimaé tvori kompletni prijimaci soustavu teprve ve spojent s an- ténou, Na anténu dopadaji z prostoru signily v Sirokém rozsaha kmi tovtd, od dlouhych vin az po VKV. Ladéna anténa sice potlati &ast signali, pesto se vsak na vstup pfijimave dostanou signaly ze znaéné- ho dseku kmitoétového spektra. Pii pouziti dlouhodrétovych antén dosahuji trovné signdli rozhlasovych stanie pracujicich v rozsahu kratkych vin znaénych hodnot. Ukolem prijimave je vybrat a zpracovat pouze takovou stanici, © Kterou mime zAjem a ostatni pokud mozao Upiné potlacit. Prenos informace (modulace) vyZaduje uréitou nutnou Siti pasma ptijimace, aby zadana informace mohla byt zpracovana. Site pasma zavisi na druhu provozu a ma byt pti pouziti kmitogové modulace s maljm zdvihem alespoit 12 a% 15 kHz, amplitudové modulace 5 kHz, SSB 2,1 ad 2,4 kHz a telegrafie 200 a2 500 Hz. Prijimave jsou obvykle stavény pro vice amatérskych pasem v ce- lém rozsahu kratkych vin, Neni proto mozné zajistit stélou 8ifi pasma s obledem na poudity druh provozu. Koneéné site pasma prijimage se dosahuje a2 v obvodech hlavni selektivity v mf zesilovaci. Na vstup pfijimade se zatazuji ladéné obvody, jejichz akolem je vybrat z ptijimaného spektra kmitottd signdly v rozsahu pfijimaného pasma a ostatni aginné potladit. Ladénym obvodim, zatazenym pied [68] prvni sméSovaé, se tiké preseleként, protoze zaji8tuji prvni vybér pti manych kmit h kvalité zavisi potlaéeni zrcadlovych kmi tostti (viz Gast o selektivite). Vstupni obvody jsou nejéastéji feSeny jako paratelni ladéné obvody sestavené z indukénosti a kapacity. Site prendseného pasma zavist na Giniteli jakosti obvodu LC. Za ptedpokladu, %e v obvodu je pouzit kvalitai kondenzator (vzduchovy, slidovy, styroflexovy), je Site pasma dana Ginitelem jakosti Q pourité indukénosti podle vzorce: B-o ©) Sife pasma pro pokles 3 dB (kHz), rezonanéni kmitodet (kHz), Q = Ginitel jakosti pouzité indukénosti Vypoétem zjistime, Ze obvod s Q = 100 bude na kmitoétu 3,5 MHz Siroky 35 kHz, ale na kmitodtu 28 MHz ji@ 280 kHz. V praktickém zapojeni vsak bude vysledek jest neptiznivéjsi, protoze ladény obvod bude v prijimati zatféen pripojenou anténou a na vystupu vstupnim odporem nasledujiciho aktivniho prvku. Razenim nékolika ladénych obvodii za sebou je mo2né celkovou selektivitu zlepsit, avSak za cenu vyssiho atlumu prochazejictho signalu, Ze vzorce (6) vyplyva, Ze podstatného snizeni Site pasma je moané dosahnout pouze vyraznym zvysenim éinitele jakosti obvodu. Nejvys- 8iho Q dosahuji krystalové vybrusy. Sestavené krystalové filtry umoz- fuji zizit Siti pasma na hodnotu pottebnou pro prenos informace vzhledem k druhu provozu, Nejlepsim fesenim by bylo pouziti samostatnych krystalovych filtra pro kazdy ptijimany kmitoget. Tohoto zpiisobu se pouziva v profesionalnim provozu pro spojeni se stabilni stanici. V amatérské praxi vSak pouzivime mnoha kmitosti na riznych pasmech a podobné FeSeni by bylo ekonomicky neimosné. Pres- to byl jiz postaven prijimaé, kde pasmo 14 kHz bylo rozdéleno na I1 sek, pfekrytych prepinanymi filtry se Sifi pasma 33 kHz. (viz obr. 1.44a). br. Lda, Vstupni obvod s krystalovy ami filtey [69]Vysokého dinitele jakosti Q dosahuji filtry helikal. Pracuji na principu dutinovych rezonatord s nizkou impedanci a v krétkovinném pasmu dosahuji Ginitele Q 2 1000, tj. Sife pasma I kHz na kazdy I MHz. Dva nebo tii rezonatory helikal se spojuji v pasmové propusti s velmi volnou vzjemnou vazbou a tak se dosahuje velmi malé site pasma a vysokeho stupné potlaéeni neZAdoucich kmitoéti. Tyto filtry jsou vak vhodné pro pevné nastavené kmitodty, protoze se daji obtiz- né preladovat. Jejich rozméry jsou znaéné na kmitodtech kv rozsahu (pasmova propust se tiemi sekcemi ladéna na 21 MHz ma rozméry 27x 13 x9 cm), avsak nalézaji uplatnéni na kmitogtech VKV. Sché- matické znézornéni obvodii helikal je na obr. 1.44b. Konstrukéni né- vod s nomogramem byl uvefejnén v lit. [14] a [15] be. 14th. Vstupni obvod helika! Ve vatsiné ptipadii je tieba vstupni obvody pieladovat v sirsim kmitogtovém rozsahu, nejéastéji v rozsahu amatérského pisma. Pre- vainé se pouzivé obvodii z indukénosti a kapacit, kde ladéni zajistuje proménna indukénost nebo ladici kondenzitor. Obvody mohou byt jednoduché nebo zapojené jako pasmové propusti. Vicenasobné pis- mové propusti dosaiuji vySsi selektivity, ale vyznaéuji se vy8sim vio2- nym Gtlumem v propustném pasmu. ‘Na dalsich obrazcich je nékolik ukézek pouzivanych zapojeni pasmovych propusti. Obr. 1.44¢ znazorfiuje propust s vazbou na spoleé- né indukénosti Ls. Hlavni indukénosti obvodu Le a Ls musi byt ve Obs. L44e. Pismovi propusts vazbou vedjemnou indukénosti nicim krytu, aby nedochazelo k vazbé vzdjemnou indukénosti nebo [70] kapacitou. Velikost vazebni indukénosti je mala, priblizné 1/50 az 1/100 hodnoty hlavni indukénosti obvodu. Presné nastaveni vazby je velmi citlivé. Pasmova propust je ladéna dvojitym kondenzatorem v soubéhu. Na obr. 1.44d je pasmova propust s kapacitni vazbou. Ve- likost vazebni kapacity G, zavisi na hodnotach kapacit obvodu a by} velmi mala. Jeji realizace mize byt obtiznd a proto je vyhodnéjsi vazebni kapacitu pripojit na odbotky civek. Potfebné kapacita pak vychazi ve vy8sich hodnotich, takze realizace a presné nastaveni vazby je snadnéjsi. Pripojenim na poloviéni potet zaviti bude potiebna kapacita étyfnasobné vy3ii, nez by pro stejny stupe vazby vychézela hodnota kapacity ptipojené na piné vinuti. br. Lae, Dvojité pismova propust Obr. L444. Pasmova propust s kapacitni vazbou Slozitjsi propust je na obr. 1.44e. Predstavuje dvojitou pasmovou propust se étymi ladénymi obvody. Obé propusti poudivaji vazby vzAjemnou indukénosti a mezi sebou jsou vaziny spolesnou induké- nostt. Propust vyZaduje étyinasobny ladici kondenzator. Na obr. 1.44f je Cohnav filtr. K ladéni vyzaduje trojity ladici kondenzator. Pasmové propusti maji rozdilné hodnoty indukénosti a vaz- a je provedena spoletnou indukénosti Ly. Tento typ filtru dosahuje nejlepiiho potlageni v nepropustném pdsmu pri malém vloZném étlu- ‘mu ¥ propustném pasmu. Obr. Lat. Cohndy ste Ladéné propusti se zatazuji mezi anténu a sm&ovat, pokud je prv- im)nim aktivnim obvodem. V ptipadé pouditt vf zesilovace se takove fi try zatazuji na vstup i vstup vf zesilovace. Pouziti slozitych filtri vy- Zaduje ladéni mnohondsobnym ladicim kondenzatorem. Sclektivita ladénych obvodi je zavista na Giniteli jakosti Q pow: indukénosti. Bézné valeové civky s doladovacim jédrem dosahujf na kmitodtech krétkovinného rozsahu Q 5 priimérnou hodnotou 80 az 100. Hodnota Q se vSak dale sniZuje vlivenr zatizeni anténou a nasledujicim aktivnim obvodem. Na snizeni jakosti pisobi stinici kryty (pokud nejsou mimofédné velké vzhledem k rozmérim civky) a u ne- stinénych obvodii dochazi ke snizeni jakosti pisobenim okolnich kovovych soudisti. Zachovani vysoke jakosti civek klade neiinosné po- Zadavky na prostorové rozlozeni obvodii, ‘V¥voj a vjroba uzavienych kruhovych jader (toroid) z Zelezovych nebo feritavyeh material umodhuje konstrukei velmi kvalitnich obvodi. $ toroidy és. vyroby je moZné dosihnout Cinitele jakasti 150 az 230. Vhodné toroidy pro kritkovinna pasma jsou: Material Barva Permeabilita Pismo NI Auta 120 13 MHz Nos imavé modri 50 1835 MHz No2 zeleh heiskovs 20 7-14-21-28 Miz Noi Server 8 28 MHz 21 MHz) Rozptylova pole toroidnich vinuti jsou velmi malé. Nedochazi ke vzajemnym induktivnim vazbam mezi vstupnimi a vystupnimi obvody. Viiv blizkych kovovyich soudésti na jakost obvodu je podstatné menff neZ u valcovych civek a tak je moand tésnéjsi monta2. Nevyhodou toroidii z feritovych materiali je tepelna zAvislost. Na hodnotu nastavené indukénosti ma viiv rozptylové pole z magnet (reproduktor) a priichod stejnosmérného proudu prochazejiciho vinutim. Je-li napfiklad obvod zapojen do kolektorového obvodu ze: lovaciho stupné fizeného AVC, dochazi pti zménach kolektoroveho proudu k magnetické hysterezi a tim i ke zkresleni signdlu (vznik IM produkti). Mize se tomu zabranit stejnosmérnjm napajenim kolek- torového obvodu pies vf tlumivku a pfipojenim toroidniho obvodu pies oddélovaci kapacitu. {721 Toroidn{ vinutf neumoziuje doladovani, jako je tomu u valeovych civek s jadrem. Zmény indukénosti je mozné sice doshnout stlacova- im nebo roztahovanim zaviti, avSak jen v malém rozmezi, Praktictdj- 4 je mastaveni induk¢nosti pomoci méfite na stejnou hodnotu a pro- ménnou kapacitou pouze vyrovnavat parazitnt kapacity do soubéhu. Vazba vzajemnou indukénosti neni mozna. Vazba spolecnou i dukénosti je teoreticky mozna, avsak hodnoty vazebnich indukénosti vychizeji velmi malé a pto pfesné nastavent vazby jsou obtizné reali- zovatelng, Nejsnaze se nastavuje kapacitni vazba pripojenim vazebni kapacity na odbotky civky. Vazba antény na vstupni obvod Pro optimalni prenos energie pfijimaného signalu z anteny do vstupniho obvodu je spravné ptizpisobeni velmi diilezité. Nekolik poutivanych zpiisobit vazby je na obr. 1.45. weupt age vatug? wee Sj Obs. 1.45. Vazba antény se vstupnien cobvodem Obr. 1.45a znézoriuje vazbu pomoci vazebniho vinuti. Vinuti byvé umisténo na studeném konei obvodové indukénosti a tvori ho nékolik zaviti, Pomér postu zvith mezi obvodovou indukénosti a vazebnim vinutim zivisi na Zadaném transformaénim poméru, Ladény obvod pfesné v rezonanci ma charakter Sinného odporu. Jeho velikost je da~ na hodnotou induktivniho odporu X, poudité indukénosti a hodnotou (73)Einitele jakosti Q civky (kapacitni odpor Xc kondenzitoru je pti rezonanci shodny a oba jsou zavislé na kmitoétu). Rezonanéni odpor obvodu nazyvame dynamickjm odporem obvodu Ry a k nému poditame transformaci vazebniho vinuti. Pomér poétu zavitd m : m bude: ‘Re p= V8, 0 kde R, je Zédany odpor anténniho vinu V praxi bude hodnota R. vady niz8i nez vypotitana, protoze obvod bude jesté zatizen pripojenym obvodem nebo vstupnim odporem zesilovage ¢i smésovade. Velikost R, nezatizeného obvodu je: R=%.O, (8) kde X, = induktivni reaktance pfi rezonanci, Q ~ Gnitel jakosti poudité indukénosti. Hodnoty kapacitni a induktivni reaktance pro kmitoéty kratkovinnych amatérskych pasem a pro éasto poudivany kmitoget mf 9 MHz jsou na obr. 1.46. oA indkénost (pH reoktance (221 Obs, 146. Grafhodnot Xia Xe Vypoétem si mizeme snadno ovétit, Ze u obvodii s vysokym éi lem jakosti je transformaéni pomér velky. Anténni vinuti 0 nizké 174] impedanci (obvykle 50 nebo 75 ohmi) miva maly poéet zavité. U obvodi s toroidy éasto postadi siln a uzemnény. Uvedeny postup vypostu plati pro vykonové prizpasobeni (maxi- ‘mialni pfenos energie). Optimalni pfizpisobeni z hlediska Sumu vyzaduje tésngjsi vazbu mezi vinutimi; Sumové pfizpsobent je dilezité na kmitostech VKV. Na obr. 1.45b je znazornéna vazba pomoci odbocky na vinuti. Ten- to zpiisob, obvykly u obvodi na VKY, je vhodny u vinuti vinutych sil- néjsim vodigem a s malym poétem zavitd. Na nizsich kmitoétech KV rozsahu je optimAlni vyhledani odbotky obtiangjsi. Na obr. 1.45¢ je dvoji provedeni vazby. Kapacitni vazba pomoci kondenzatoru C, se pouziva ve spojeni pfijimage s nahrazkovymi an- ténami o malé délce nebo s prutovymi anténami pougivanymi u mo- bilnich zaiizeni. Velikost vazby neni konstantni v celém rozsahu ladé- ni, Nastavuje se pti kondenzétoru naladéném v poloviné rozsahu. Druhy zpisob vazby je induktivni, uréeny pro symetrické napajece. Pomoci kapacitntho trimru C; se nastavi symetrie, Méné obvyklé provedeni vazby pomoci m-élanku je na obr. 1.45d. Castéji se pouziva v rozsahu VKV. Praktické vyuziti na KV usnadni ptizpiisobeni antény ke vstupu zesilovaée hlavné v piipadech, kdy jsou vstupni i vystupnt impedance nizkoohmové. Zajimavé provedeni vazby pomoci proménného kapacitniho dalice Je na obr. 1.45e. Proménny kondenzator s kapacitou 5 a2 100 pF dovoluje ptizpisobit libovolnou anténu s impedanci 50 az 3 100 ohm. Nevyhodou je nutnost nizkého paralelniho odporu, ktery ééstecné zhorsuje selektivitu obvodu. Vazba pomoci kapacitniho délise (obr. 1.45f) je velmi rozsifena. Tento zpiisob vazby umoziuje daleko piesnéjsi ptizpUsobeni, protoze se snadnéji méni hodnota kapacit neé potty zAvitii a velikost vazby pii induktivni vazbé. Velikost odporu na odbogce mezi kondenzatory CG a G je dana vztahem __@-x Re Gey 0) kde Q = Ginitel jakosti civky, (75)X, = induktivni reaktance (viz graf na obr. 1.46), G, G = kapacity dalige v pF. Souéin OX, je dynamicky odpor obvodu R,, k jehoz hodnoté je transformaéni pomér vztazen. Pfi praktickém navrhu budeme znat hodnotu Z4daného odporu na odboéce (impedanci anténniho vstupu ptijimaée). Pomér kapacit déli- & zjistime podle vetahu G_ [Ox G7 V Rw” 9) kde Ry = Zidany odpor na déligi v ohmech. Postup vypoitu lépe osvétli priklad. Ladény obvod na 14 MHz s indukénosti 3 wH (Q = 150) chceme prizpisobit k anténé 0 impedanci 75 ohmi. Z grafu na obr. 1.46 zjistime hodnotu X, pro indukénost 3 Ha 14 MHz, ktera je 270 ohmi. Pomér kapacit délige vypoditame podle vzorce (10): G__ ftso.270 -23 1=2. Kapacita C, bude 22krat vétsi ned G. Pottebnou obvodovou kapacitu pro rezonanci na 14 MHz odedteme zobr. 1.46. Vime, Ze pti rezonanci je X- rovno X, a tak pro X, = 270.2 najdeme kapacitu se steinou hodnotou reaktance; v nasem pripadé to je 44 pF. Pfi tak velkém poméru kapacit bude C244. 22=968 pF a jejich sériové zapojeni ptiliS neovlivni vyslednou kapacitu. Pouzije- me proto jako C; hodnotu z vyrabéné fady 47 pF a jako C; hodnotu 820 pF. V¥poéet pro b&Znou praxi vyhovuje. Presného prizpisobeni bychom dosahli jediné métenim pomoci admitanéniho mastku. V p padé ladénych obvoda proménnou kapacitou volime za C; stfedni pacitu ladiciho kondenzétoru. Na krajich rozsahu dojde k Gisteéné- mu nepfizpisobeni Uvedené zpisoby vazby s anténou miZeme pousit i na vystupu pasmové propusti, pti zapojeni propusti ke vstupu vf zesilovaée nebo sméSovate. Pouzijeme takovou vazbu, ktera zaruéi optimalni prizpil- sobeni s ohledem na vstupni impedanci nasledujiciho stupné. Sirokopasmové vstupni obvody Vstupni ladéné obvody byvaji nejéastéji FeSeny tak, e jejich cha- {76} rakteristika v propustném pismu ma jediny vrchol na rezonanénim kmitoétu, Pasmové propusti jsou nastaveny na kritickou nebo mimné podkritickou vazbu. Béhem ladéni prijimage musi byt vstupni obvody ladény v soubéhu s oscilatorovym obvodem, aby byl zajistén maxi malni penos signalu, U pfijimaéé urgenych k pfijmu stanic v azkém rozsahu amatérského pasma byva Casto vyvedeno ovladani doladova- ciho prvku na panel. Pri vétsi zméné kmitoétu oscilatoru je nutné doladovani na maximum prijmu, Takto fesené vstupni obvody zajistuji nejlepsi selektivitu vf signdli. Z konstrukéniho hlediska Sak nutnost pfesného naladént v8ech obvoda do soubéhu vyzaduje narotnéjsi provedent indukénosti, zvlasté pri prepinani na vice pasem. Ziskani vicendsobného ladiciho kondenzatoru 0 Zidané kapacité neni take snadné, V moderné Fegenych piijimatich, které pouzivajt prvni aktivni prvek s vysokou linearitou a malym zesilenim, se pouziva vstupnich la- dénych obvodii s vatsi Siti pésma. Pasmové propusti jsou naladény tak, Ze jejich ptenosova charakteristika je rovnd pies celé amatérské pasmo, takZe neni nutné doladovni béhem zmény pfijimaného kmitostu (viz obr. 1.9¢). Zapojeni propusti je na obr. 1.47. Ladéné obvody jsou kapacitné vaziny pro mimé nadkritickou vazbu, Na niz8ich kmitodtech kratko- vinného rozsahu (pasma 1,8 a 3,5 MHz) je nutné pouzit indukénosti s ni2s{ hodnotou Ginitele jakosti, ptipadné paraleiné pripojenych tlumicich odpori. S obvody 0 vysokém Q neni mozné dosdhnout rovno- mimného zesileni v celém pasmu. Na vyssich kmitodtech je vhodnéjsi pouzit vazby vzijemnou indukénosti. Na obr. 1.47a je pasmova propust s kapacitnim déligem na vstupu Obs. 147. Pevne ladené pismove propustii vistupu. Nizkoohmovy vystup je uréen k ptipojeni dvojité vyvazené- ho sméSovate s diodami nebo ty. ultralineérniho vf zesilovace s nizkou vstupni impedanct. Nizkoohmové vstupy a vystupy zjednodusi pfepindni propusti pti zméné ptijimaného pasma bez nebezpeti nezA- doucich vazeb. Na obr. 1.47b je varianta zapojeni, kdy za propusti ndsleduje stupei s vysokou vstupni impedanci. Vzhledem k velmi vysoké vstupni impedanci hradlového fetu nebo dvoubézoveho mosfetu by bylo moiné piipojit vstup zesilovace nebo smésovaée primo na Zivy konec ladéného obvodu. Toto fekeni je mozné u jednopasmovych prijimaga. Prepinani pro vice pasem véak ptinasi riziko nestability. Dalsim di- vodem piipojeni vstupu na kapacitni délié je omezent zesileni vf zesi lovaée. Piipojenim vstupu zesilovate na Zivy konec obvodu by bylo zesileni zbyteéné vysoké a priginou zhorseni odolnosti proti pretizeni. ' ptijimagich typu up-konvertor se pouziva jiného FeSeni vstupnich obvodd. V téchto prijimagich byva na prvnim aktivnim stupni pouzito dvojité vyvazeného smédovate s diodami s mimofidné vysokou odolnosti proti pietizeni. Mf kmitoget je volen na kmitogtech 40 az 100 MHz a oscilator pracuje nad kmitogtem mf. Zrcadlové kmitoity spadaji do rozsahu VKV. VSechny dosud vyrabéné ptijimace typu up-konvertor jsou FeSeny jako komunikatni, s moZnosti pfijmu v roz~ sahu 10 kHz az 30 MHz (profesionalni) a 1,5 MHz a2 30 MHz (pro amatérskou sluzbu). Z hilediska tginného potladent zrcadlovych kmitoétd postacuje 2a- adit na vstup mezi anténu a sméSovaé pouze dolni propust 0 a% 30 MHz nebo pismovou propust 1,5 a% 30 MHz (potlaéeni moznosti ruSeni stfedovinnymi rozhlasovymi stanicemi). Zapojeni pasmové propusti je na obr. 1.48. so a oy t t ox fo Boo br. 148. Pasmova propust a, T T 1,7 a8 32 MHz Sirokopasmova propust, jako jediny vstupni obvod, vyhovuje pouze v ptipadech, kdy k pfijimati je pripojena anténa ladéna pro pti 178] many kmitoétovy rozsah. V praxi se vSak éasto pouzivaji antény Siro- kopasmové, jako W3DZZ, GSRY, delta, dipdly nebo dokonce dlou- hodrétové antény. Na vstup pfijimace se tak dostéva mnoho velice silnych signald z kritkovinnych rozhlasovych pasem, které davaji predpoklad vaniku intermodulaéntho zkresleni sudych i lichych radi (slabé rozhlasove stanice v pasmech 21 a 28 MHz v podvecernich ho- dindch). Na vstup pfijimae se proto zatazuji dal8i sirokopasmove propusti. Pésmova propust 1,5 a% 30 MHz ztistava pripojena trvale. Kratkovlnny rozsah je rozdaten na 8 esti kmitodtového spektra a pro kaZdou Cast se pfipojuje pasmova propust (kombinace horni a dolni propusti). Jsou to tzv. paloktivové filtry, kde okrajové kmitoéty jsou nasobkem (nebo podilem)/2. Znamend to, ze horni délici kmitoéet Je 1,4krat vy88i mez kmitoget dolni. Zapojeni téchto filtri je na obr. 1.49. Obs, 149, PUloktivovs fitry (791Vstupni ttlumoveé élénky Pijimage s niz8i odolnosti proti pietizeni silnymi vstupnimi vyaduji moznost fizeni vstupniho vykonu signdlu jesté péed prichodem na vstup prvniho aktivniho prvku. Mezi anténni vstup a vstupni ladéné obvody se proto zatazuji titlumové élanky. Nejjednodussi je zatadit mezi anténu a vstup piijimaée proménny odpor (potenciometr), jak je uvedeno na obr. 1.50. Tento zpisob zdanlivé primitivni, je vsak velmi dginny. Vyzaduje ruéni nastaveni, nema definovany ditlum a narusuje impedaneni prizpisobeni antény ke vstupu piijimave, Presto jeho pouziti ke stavajicimu piijimadi fas- to maze odstranit problémy s neZ4doucimi produkty. Je treba domit, Ze zeslabeni Zadaného signdlu 0 1 dB sniZuje uroven ktizové modulace 0 2 dB a intermodulaéni zkresleni 0 3 dB br. 1.80, s potenciometrem ‘Utlumovy alanek Obr. LSI. Utlumovy xélanek s odpory Pi stavbé noveho prijimace je vyhodnéjsi poudit kvalitnéjsiho itlu- mového élinku. Na obr. 1.51 je zapojeni stupiovitého atenudtoru s odpory zapojenymi jako x-tlinek. Clanek ma definovanou impedanci i Gtlum. Zatazenim prvniho clénku dojde k utlumu 0 6 dB, dru- hého o 12 dB a obou o 18 dB. K piepinani jsou vhodné nezavislé pie- pinave typu Isostat. V¥poéty dlankii pro jiné hodnoty dtlumu jsou uvedeny v kapitole o méfeni, Aktivai Gtlumovy élinek na obr. 1.52 vyudiva specidilnich PIN diod. Tyto diody pracuji jako proménny odpor v zavislosti na pfive- deném stejnosmémém napéti. Bez nebezpedi vaniku intermoduladni ho zkresleni propusti 1 V vf napéti. Trojice diod v jednom pouzdie je [80] br, 182, Ctlumovy dlinek s diodami PIN zapojena jako n-tlinek fizeny zdrojem proudu pomoei tranzistoru, V zapojeni je mozné pouiit i jednotlivych diod, napi. Valvo BA 379 nebo hp 5082-3081. Dosaditeiny tlum je v rozmezi 0,5 dB az 40.dB i vice. Stupen atlumu je moiné Fidit ruené pfivedenim proménného stejnosmérného napéti na bizi tranzistoru nebo Fidici tranzistor pfipojit k obvodiim AVC. Pii automatickém fizeni se obvod nastavuje tak, aby zaéal tlumit pHi vstupnim napéti 50 mV na anténnich svorkach. Vysokofrekvené: zesilovaée V soudasné dob se pti stavbé modemé feseného prijimace vyuziva funkce vf zesilovade jen v nejnutnéjsi mite. Je to v souladu s podminkou, aby mezi anténou a obvodem hlavni selektivity byl zafazen co nejmendi potet aktivnich stupid. Smésovaé, za kterym nasleduje niz- koSumovy mf zesilovaé s dostateénym zesilenim, dokaze zajistit poza- dované sumové dislo piijimace témét v celém kratkovinném rozsahu, Pouze na kmitoétech od 20 MHz vySe byva pouditi vf zesilovase odi- vodnéné. V plijimagich, kde je na vstupu pouzito slozitéjsich pasmovych propusti k zajisténi dostateéné vf selektivity, je tteba nahradit ztraty, ke Kterym dochazi nasledkem viozného itlumu filtru. Pfipojeni téchto obvodii pfimo ke vstupu sméSovace by degradovalo sumové dislo piijimage na netinosnou miru. Ukolem vf zesilovace je nahradit ztraty, ke kterym dochazi priichodem pies ladéné obvody a upravit sumové éislo prijimaée na Zidanou (s1]hodnotu. O velikost zisku vf zesilovate se snizuje dynamicky rozsah sméSovate, a proto je treba nastavit zisk na nejnutnéjsi miru, pottebnou k piekryti Sumu smésovate. Je-li pouzit diodovy sméSovaé, ktery ‘mA zaporny zisk (ztrdtu 6 az 8 dB), nahrazuje vf zesilovat i jeho ztra- YV bézné praxi je mozné pokladat zisk vf zesilovaée 15 dB za vyhovujici. Jind je situace w pijimada jednodussiho provedeni. V téchto prijimagich bjva mf zesilovat Yeken s malym ziskem a potfebné zesileni se vyrovnava vy8sim ziskem vf zesilovate. Takové piijimage sice dosahuji dobrych Sumovych viastnosti, ale jejich odolnost proti pretizeni byva mali. ‘VyS8i naroky na zesileni a dobré Sumové viastnosti vf zesilovace jsou kladeny na prijimaée uréené pro mobilni provoz, kde je treba nahradit ztraty v anténé o malé mechanické délce (zkracené antény). Po- dobna situace je pti poudivani smérovych ramovych antén. Pii spravné koncepci ptijimace je nutné fesit odpojovani vf zesilovate a v praxi ho pouzit pouze v nutnych ptipadech. V dalsim textu budou popsiny vf zesilovate moderni koncepce, znichz jsou nékteré pouzitelné nejen pro rozsah kratkych vin, ale mohou pracovat i v pasmu 144 MHz. Pii vybéru byl kladen diraz na vyhovujici Sumové vlastnosti a vysokou linearitu. Potadované sumové vlastnosti jsow schopny zajistit prakticky véechny moderni polovoditové souéistky, jak bipolarni tranzistory, tak hradlové fety nebo dvoubazové mosfety. Z hlediska pozadavki na linearitu je treba vybirat polovodiée, které mohou pracovat pit vyssim. kolektorovém proudu. V nékterych zapojenich se vyuziva pro zajisté- ni Zidané linearity i nékolikanésobnych zpétnych vazeb. Pfi velkych nérocich na linearity neni vhodné zavadét do vf zesilo- vaée automatické fizeni zisku (AVC). Kazdy aktivni polovoditovy prvek vyzaduje optimalni pracovni rezim, pfi kterém je zaruéena nejlep- Si linearita. KaZdé poruseni pracovniho bodu, predevsim ptechod ze ttidy A smérem ke tiidé C, ma za ndsledek zvyseni brovné intermodu- laéniho zkresleni. Na obr. 1.53 je zachycen vliv zmény zisku dvouba- zového mosfetu na vanik ktiZové modulace. Vidime, Ze pti plném zesileni venika KM pti vstupnim napéti 140 mV. Snizenim zisku 0 5 dB jiz stati ke veniku KM pouhych 75 mY, ale pii snizeni o 20 dB jen (82) be. 1.83. Viiv 2mény pracovniho bodu na vanik IM proguktd eter ihe 18 310 mV. Uvedena ktivka plati pro typ 3N140, ale pro jiné aktivnl prvky je podobna. Kvalitni vf zesilovaé ma byt nastaven do optimalniho rezimu a nemé byt fizen obvodem AVC. Rizeni zisku je vyhodnéjsi Zzajistit je8t8 pted vstupem do zesilovate a jako nejvyhodnéjsi se ukazuje zpisob uvedeny na obr. 1.52. Zesilovaée bipolarnimi tranzistory, které se pouvivaly v poéatcich polovoditové techniky, jsou z hlediska soucasnch pozadavkii nevyhovujici. Dosahuji sice velmi dobrjch Sumovych vlastnosti, ale ke veniku intermodulaéniho zkresleni dochizi ji pti velmi malych vstupnich napétich. Vzhledem k vysoké ekvivalentni strmosti s velkymi mezielektrodovymi kapacitami je obtizné udrzet zesilovaci stupen stabilni Moderni vf zesilovate, osazené bipolirnimi tranzistory, s¢ Fe&i jako Sirokopismové, s vysokym stupném zéporné zpéiné vazby. Zesilovate jsou velmi linedrni, ovsem za cenu mensiho vykonoveho zesileni, kte- 16 byva v rozmezi 5 az 14 dB podle zapojeni. Mendi zesileni neni na zivadu, naopak je v souladu s pozadavky na moderni vf zesilovaé. Na obr. 1.54 je zapojent sirokopsmového, vykonového vf zesilova- Obr. LS4. Wkonovs tirokopismovy vE zesilovacGe, ktery pouziva trojndsobné zpéiné vazby: na neblokovaném emi rovem odporu 6j8, zpéinou vazbu z vystupu do bize pres odpor 330 Q a transformitorovou vazbu do baze. Sirokopasmovy transfor- mitor je navinut na toroidnim feritovém jadru o priméru 6 aZ 10 mm. Pi poutiti feritoveho materiélu z hmoty H 11 je povet zivith 2x 1, mimné zkroucenych a vinutych bifilérné. Na hmoté H 22 stati navinout 2X7 zaviti, primér dritu 0,25 mm. Pfenseny rozsah je od 0,5 do 50 MHz. Vinuti v bazi ma | zavit. Je treba dodriet smysl vinuti: zatatky jsou oznageny te¢kou. Odpor 27 2 upravuje vystupni odpor na 50.Q. Piivodni tranzistor 2N5109 je mozné nahradit pfibliznym ek- vivalentnim KFWI7. Tranzistor pracuje s kolektorovjm proudem 25 mA a vy2aduje chladici hvézdici. Lepiich vysledkit se dosahuje zapojenim zesilovace v symetrickém provedent (obr. 1.55). Sirokopasmové symetrizaéni transformatory Th Obr. 188, Sirokopismovy symeticky zesilovad a Tr jsou vinuty ttemi voditi ztroveit. Zaéétek a konec dvou vinuti twoli nepouZity stfed, tieti vinuti je vazebni, Vhodny material a podty zAvit jsou shodné s pfedchozim pripadem. Uvedeny kolektorovy proud 30 mA pro oba tranzistory plati pro tranzistory BFT 66. Pri pouziti KFW 17 je vhodny celkovy proud 50 mA. Uvedena zapojeni se vyznatuji stabilni funkci a rozlozeni sougasti [84] na zapojovaci desce neni kritické. Navrh desky ploSnych spojii byl uvefejnén v lit. [16]. Symetricky zesilovaé ma tyto vlastnosti ~ Sumové dislo Fy = 8 4B, = vykonovy zisk 11 4B, - IP 21.dBm, potlaéeni produkt druhého Fadu 0 40 dB proti jednoduchému zapojeni. Zapojeni zesilovaée na obr. 1.56 bylo uvedeno v lit. [17] a vychazi ze zapojent v [18]. Na rozdil od zapojeni zesilovaée na obr. 1.54a 4.1.55, kde vysledné Sumové tislo je hors, nez by odpovidalo pou: mu polovoditi, je u tohoto zesilovace vyudito tzv. bezSumavé zpétné vazby. Zpétna vazba je jen jedna, a to z vYstupniko transformatoru do ‘Tranzistor pracuje v zapojeni s uzemnénou bazi. Pracov n zdrojem konstantniho proudu (tranzistor 73) a je stabilnt vSirokém tepletaim rozmezi. Vstupni signal se ptivadi pfes zpétnov: zebni vinuti do emitoru. Sirokopasmovy transformator, zapojeny v kolektoru, je navinut na toroidu z hmoty H22 0 priméru 4mm s voditem 0 priméru 0,15 mm. Vinuti ma 14 ziviti od studeného konce. Zpétnovazebni vinuti tvoti jeden zAvit. Smysl vinuti je v obra ku oznaéen teékou. Obs. 1.86. Nizkosumovy Siro. kopismovy zesilovae Zesilovat je velice Sirokopasmovy. Pracuje v rozsahv ad 1 MHz do 250 MHz a dav vyborné vysledky i v pasme (44 MHz. V nékterych publikacich [18] je, u zesilovacé pouzivanych speciainé v pasmu 144 MHz, pouzito na sicokopismovy transformator dvouotvorového feritového jédra z hmoty N O1. S tranzistorem BFT 66 jsou autorem uvidény tyto vlastnosti: Sumové éislo 3 dB (varianta pro 144 MHz (35)1,3 dB), IP vétsi nez 30 dBm a zisk jednostupiového zesilovai 10 dB. Podrobna méfeni tohoto typu zesilovace vzhledem k pouziti na kratkych vinach byla uvefejnéna v lit. [19]. S tranzistory produkce NDR a Tesla bylo dosazeno obdobnych vysledki, Sumové vlastnosti odpovidaly Pouzitym tranzistorim (KF 173, KF 525, SF 245). Zesilovaé na obr. 1.57 pouzivé dvou stupid, z nichi prvni pracuje Obr. 1.87. Sirokopismovs zesilovae Jako zesilovad a druhy jako emitorovy sledovaé. Zat&Zovaci odpor vkolektoru 7; je rozdélen na dvé Sasti (Rs, Re). Mezi odpory je zatazena kompenzaéni indukénost proti zemi. Jejim ikolem je vyrovnat zesileni na vyssich kmitottech. Zesilovaé pouzivé stejnosméré zpét- né vazby (Ri, Ri) a sttidavé zaporné 2pétné vazby z vystupu na vstup, pies odpor R.. Oba tranzistory pracuji s pomémé vysokym kolektorovym proudem, Zesileni zesilovaée je 16 dB v rozsahu od 0,5 dB do 80 MHz pii Sumovém éisle 3,8 dB. Bod zahrazeni IP je +15,5 dBm. V zesilovati je mozné poutit ¢s. tranzistory KEW 17. VE zesilovace s hradlovymi fety jsou velmi rozsifené. Jejich kvadra. tick, ptevodova charakteristika dava pfedpoklady dobré linearity. Vzhledem k ladénym zesilovacim s bipolarnimi tranzistory pfedsta- vuji vjrazné zlepSeni, Mezi vhodné viastnosti pocitame velmi nizky Sum s vysokou vstupni impedanci. Nevjhodou je znzéna priichozi kapacita, ktera byvd pticinou nestability. Zapojuji se jako zesilovace S uzemnénym emitorem nebo s uzemnénou bazi. Kombinace obou za- 86] pojeni do kaskody ztratila své uplatnéni ptichodem dvoubszovych. mosfeti. Na obr. 1,58 je uvedeno nékolik zapojeni. Obr. 1.58a znézoriuje zapojeni zesilovate s uzemnénym emitorem. Jeho zisk je kolem 20 dB. Pro zvySeni stability je tranzistor pripojen ke vstupnimu i vystupnimu obvodu na odbotky vinuti. Ze stejncho divodu je v kolektoru zapojen tlumici odpor. Zapojeni je vhodné pro jednopismovy ptijimaé. V ptipadé ptepinani na vice pasem venika dalsi nebezpedt nestability nebo oscilact stupné. Zapojeni s uzemnénou bizi na obr. 1.58b dosahuje mensiho zesileni, avSak jeho stabilita je lepSi. V ptipadé vhodného konstrukéniho Feseni je mozné dosahnout stability stupné i pti ptepinani vice rozsa- hha, nékdy ovsem za cenu pripojent na odbotku vystupniho obvodu bliZe ke studenému konci Na obr. 1.58¢ je Sirokopasmovy zesilovaé s vkonovym fetem J 310. Pracuje v zapojeni s uzemnénou bizi a vy8sim proudem kolektoru \Vystupni transformator s prevodem impedance 4:1 je navinut na feri- tovém toroidy s permeabilitou 1000 (és. material H1). Zesilovaé pracuje v rozsahu od 100 kHz do 50 MHz. Obr. 1.58. Zesilovate sfety oes nt, Obr. 159. Vikonovs zesilovae s CP 650Podobné zapojeni zesilovace s vJkonovym fetem je na obr. 1.59. Pouiity fet ma strmost 100 mA/V. Zesilovaé pracuje v rozsahu od 500 kHz do 50 MHz se ziskem 8 dB. Sumové isto ma 2,5 dB a dynamicky rozsah (k bodu | dB komprese) 140.dB. Vystupni élen L/G, tvo#i dolni propust pro kmitodty vy88si nez 50 MHz a ma v¥stupni odpor 2002. Odbotka na civee 12 transformuje vystupni odpor na 502. Pri pouziti sméSovadii s malym nebo dokonce zApornym ziskem, je bezpodmineéné nutné pouzivat vf zesilovaé pti poslechu pasma 28 MHz. a éasto i v pasmu 21 MHz. Signaly kosmickych prevadédis mu 28 MHz nebyvaji prilis silné a tak jediné nizkosumovy pfed- zesilovaé mize ptijem zlepsit. Vhodné zapojeni s hradlovym fetem je na obr. 1.60. Tranzistor pracuje sice s uzemnénym emitorem, ale pro Obs. 1.60. Nizkosumovy vizesiiovas I pro 28 MHz 'y poudiva dvoji zaporné zpétné vazby. Prvni vznika na neblokované Asti emitorového odporu (R.). Druhé zpétna vazba je z vystupu na vstup tranzistoru pies vazebni tlen R./G. V ladénych obvodech je uzitecné pouzit indukénosti s vysokym dinitelem jakosti (na toroidu N 01). Dokonala stabilita stupné je jednou z vybornych vlastnosti zesilovace. Ni28i zesileni okolo 15 dB postacuje. Sumové dislo zavisi na pouzitém tranzistoru. $ beanymi typy, jako BF 245, BF 246, 2N4416, MPF 102, dosahuje hodnoty 2. 4B na 28 MHz, Na opatném konci krdtkovinného rozsahu, v pasmu 1,8 MHz, pracuje mnoho vzdenych, vzdilenych stanic. Pri dalkovém piijmu jsou omezujicim Ginitelem vnéjsi Sumy, které dosahuji velkych hodnot. Protoze jde o pasmo sdilené s jinyimi stzbami, dochézi éasto k ruseni evropskjmi obchodnimi stanicemi. V téchto ptipadech je mozné vy- hodné uplatnit viastnosti tzv. magnetickych antén. Jsou to antény, imaji magnetickou sloZku elektromagnetického vinéni, napr. feritové antény nebo antény ramové. Vzhledem k jejich maljm rozmé- rim je na nich nakmitané napéti mensi a ztréta mus{ byt vyrovnana nizkoSumovym ptedzesilovavem. Ten tvoti spolu se vstupnimi obvody samostatnou jednotku. Zapojent vf zesilovaée s ramovou anténou je na obr. 1.61. Ram je of ifn he Obr. 161, VF zesilovad s ramovou anté nou pro 1,8 MHz, vyroben z bézného koaxidlniho kabelu o délce 440 em, Stinéni kabelu je v poloviné délky preruseno (v Siti asi 25 mm) a zaji8téno izolaéni paskou. Kabel je stoéen tak, Ze tvoii étyti zavity o priméru asi 35 cm. Mezi 2. a 3. zivit je vlozen jeden zavit ohebného vodite, ktery tvori vazebni smyéku. Sestava se omotd v nékolika mistech po obvodu izo- lagni paskou. Stinéni z obow koncd kabelu se spoji a ke spoji se pfi poji jeden konec vazebni smycky. Mezi oba ivé vyvody koaxidlniho kabelu se pripoji kapacita, ktera je spolu s Zivjm vodiéem vyladéna na kmitoget v pasmu 18 MHz. Na obrizku je koaxidini kabel nama- lovan v rozvinuté podobé, aby tipravy byly srozumitelnéjsi Pomoci kusu koaxidlniho kabelu, jehoz délka zavisi na vzdalenosti ramu od pfijimaée, je signal veden pes vazebni civku Ls do symetric- kého rezonanéniho obvodu Zs. Vinuti je provedeno bifilérné na toroi- duo priméru 10 mm z hmoty N 1. Vazebni vinuti Le ma priblizné 5% zvith hlavniho vinuti Ly. Rezonanéni obvod je ladén do pasma 1,8 MHz. Jeden konec vinuti La jde na vstup vf zesilovate k dalsimu zpracovani. V kolektoru tranzistoru je dalsi ladény obvod s nizkoohmov§m vystupem do piijimace. Stabilita zesilovace je zajisténa tlumi- cim odporem v kolektoru a ptipojenim kolektoru na odbocku vinuti. Deuhy konec symetrického vinuti Ls je pripojen, ptes proménny 89]odpor 10k, ke kratké, tyéové anténé. Samotné ramova anténa ma piijimaci charakteristiku ve tvaru osmitky. Pfivedenim éasti napéti (ve sprdvné fazi) z vSesmérové pomocné antény dosihneme vyrazného potlacent pijmu z jedné strany a ramové anténa pak pracuje s cha- rakteristikou podobnou srdcovce. VWyhody pouziti ramové antény jsou prikazné: dojde ke snizeni Grovné vngjsich Sumd, k vyraznému poklesu hlasitosti blizkych evrop- skych stanic, zatimco sila ptijimané dalkove stanice je steind nebo mirné vy88i (ve srovnani s dipélem). Dal8iho potlageni rusivych signd- 16 je mozné dosahnout spravnym fazovanim a natévenim rimové anteny. Podobné zapojeni bylo mnohokrat ovéfeno i v pasmech 3,5 a7 MHz, kdy umoénilo péijem DX stanic pri ptijmu na dipél bezna- dgjné ztracenych. Velmi vjhodnym konstrukénim prvkem je dvoubazovy mosfet. Ma vyborné Sumové viasinosti (Ey = 1 ai 4 4B, podle typu), velmi dobrou linearitu a vzhledem k zanedbatelnym mezietektrodovym kapacitam i dostatetnou stabilitu pti zesileni 20 a2 25 dB na stupea. Pro maly Sum a dostatesné zesileni umoziuje predfazeni vétsiho postu ladé- nych obvodd na vstupu a tim dosazeni vynikajici selektivity. V jednodussich zapojenich se Zasto pouziva pouze jednoho ladéného obvo. du, ¥ lepsim ptipadé pasmové propusti s dvéma obvody. V t&chto ptipadech je tieba snizit zesileni na mensi droveit, protoze hrozi ne- bezpeéi prebuzeni smésovace. Jedno z pouzivanych zapojent vf zesilovate s dvoubazovyim mosfetem je na obr. 1.62. Signal prichdzi do pryni baze a druha baze je vy- sokofrekventné uzemnéna. V tomto zapojeni je pouzito nastaveni moprnangrna) Obr. 1.62. VIzesitovae “as shosbtoeim mete rx , = eeiapi] saw [90] pracovniho bodu s kladnym napétim na prvni bazi. Tento zpiisob po- maha celkové stabilizaci stupné, nastaveni je teplotni huje se i lepSiho Sumového disla. Bézné} nastaven tak, Ze prvni bize je na nulovém potencidlu, emitor je kiad- ny (asi 1 V, zavisi na proudu emitoru) a napéti druhé baze kladné, maximalné +4 V. Rizeni zesileni se dosahuje zménou napéti druhé bize v rozmezi od +4 V do -2V. V casti vénované mf zesilovaéim je uvedeno nékolik dalsich moznost{ zapojeni. Vsechna mohou byt vyudita jako vf zesilovae. V nejnarocngjsich prijimatich se mize pouzit zapojeni, které pou: va nové soudastky: vykonového V-MOS fetu. Tento tranzistor je w én jako ,superlinedrni prvek". Jeho viastnosti jsou skuteéné mimo- Fidné. Sumové tslo 2,5dB na 200 MHz, ekvivalentni strmost 250 mA/Y, zesileni 10 az 15 4B umodiuji aplikace sirokopasmovych zesilovaéa. U tranzistoru nehrozi nebezpeéi druhého priirazu. Teplot- ni zavislost je negativni, tj. pti zvysujici se teploté klesa kolektorovy proud. Z hlavnich vyhod je vsak nejdiilezitéjsi schopnost linearniho Pfenosu ve velkém rozsahu vstupnich napéti. Bod zahrazeni IP 3. Ha du je +36 dBm. Viechny vynikajfei viastnosti jsou vsak vykoupeny nutnosti velkého proudu. Dokonaia linearita je zaruéena az od proudu 400 mA vySe. S tim je spojena velka kolektorova ztrata a nutnost dobrého chlazeai. Naroky na napajeni jsou znaéné. Vyrobce doporu- euje napajeci napéti 24 az 28 V. (Autor této kapitoly pouzival zesilovat s napajecim napétim 12 V, pro neredlnost uchladit pouzity typ VN 66 AF. Vysledky i tak prekonaly jiné vysoce odoiné zesilovate.) Zapojeni Sirokopasmoveho, vykonového vf zesilovace s V-MOS tranzistorem je na obr. 1.63. Zesilovaé pouziva dvou 24pornych zpét- nych vazeb: na neblokovaném emitorovémn odporu a vazby z vystupy na vstup pies odpor Ri. Emitorovy odpor je sestaven ze Sesti paralel- né zapojenych odportt 30./0,25 W. Vystupni transformator je na fe- ritovem toroidu o priméru 10 mm, z hmoty H 12. Vinuti ma 2x7 z4- vit vodiéem o priméru 0,6 mm. Sife pasma zesilovaée je od | do 80 MHz. Pracovni bod je nastaven kladnym napétim na bazi. Pracov- ni napéti je od 2,5 do 3,5 V a zAvisi na pouzitém typu. Pfesné nastaveni proménaym odporem R, je mozné za souasného méfeni kolekto- rového proudu. (91]br. 1.63. Sirokopismovy vf zesilovas s vJkonovym fe tem V-MOS, step sae (SieheTcs) V sougasné dobé jsou vhodnymi typy tranzistory firmy Siliconix- VMP 4 (drahy) nebo fada VN 66, VN 67, VN 87, ktera je levna. Smééovate Smé&Sovaé patti mezi nejslabsi élanky piijimate. Jeho Gkolem je pfevést prijimany kmitovet na kmitoget novy, ktery se nazjva mezi frekvenéni a je spoleény pro véechny pfijimané kmitozty. Mezifrek- venéni signdl vznikne sméSovinim kmitodtu pfijimaného signdlu s kmitogtem oscilitoru, ktery je soudasti prijimace. Na vystupu smé- Sovace se odebird signal, ktery je bud’ sougtem nebo rozdilem obow kmitoéti. Obecné plati, Ze kmitocet oscilétoru mize bYt pod pfijimanym kmitogtem nebo nad nim, aniz by to mélo vliv na funkei sméSo- vate. Z hlediska potlageni nezadoucich produktd smésovani byva vj- hodnéjsi volit kmitotet oscilitoru nad ptijimanym kmitodtem. Kazdy sm8Sovat ma tii pély. Do jednoho se pfivadi vf signal ptiji- ‘maného kmitoétu (o malé tirovni), do druhého pak oscilatorové napé- ti nebo vykon 0 drovni, které nékolikrit pfevySuje broveri prijimané- ho signdlu. Treti pél je vjstupem, na kterém jsou vsechny produkty smésovani: zakladni kmitotty poudité ke sméSovan a kmitodet oscilaitoru (fa fu), véechny jejich harmonické kmitotty, ~ rozdilovy a souttovy kmitoget obou signal (fit fad, — véechny produkty vySsich Fada jako vysledek sméSovani ziklad- . i. prijimany kmitoset, [92] nich kmitocté s jejich harmonickymi kmitotty a sméSovani mezi harmonickymi kmitodty navzajem. V praxi mame zdjem pouzit pouze mf signal, ktery je souétem nebo rozdilem zakladnich kmitoéti (zavisi na daném navrhu). VSechny ostatni kmitotty jsou nezadouci. Z hlediska zapojeni se pouzivaji sméSovade jednoduché, jednoduse vyvazené a dvojité vyvazené. U jednoduchych smésovadi se na vystupu objevi spektrum kmitodti, jak jiz bylo uvedeno. Jednoduse vyva- Zené sméovate jiz samy potladi Sst nezAdoucich produkt na vystupu. U smé8ovatti dvojité vyvazenych dochézi k vyraznému potlaéent nezadouciho spektra kmitoétd a za urtitych podminek je mozné dosahnout stavu, kdy na vystupu budou pouze souttovy a rozdilovy kmitoet z4kladnich kmitoétd. To bude za ptedpokladu, Ze privedené oscilitorové napéti bude bez harmonickych kmitocti (¢isty, sinusovy var) a trovert vstupniho vf napéti nepfekroci hodnotu, kdy zaéne do- chézet ke zkresleni a vzniku lichych harmonickych kmitotti (vznik sudych harmonickych kmitoéti se uplatni malo, pokud je zaruéena dokonala symetrie sméSovade). Vzhledem k pouzitym polovodiéim ve smésovati davaji nejhorsi vysledky bipolarni tranzistory, pracujici s plnym ziskem. Ekvivalentni sméSovaci strmost u béznych typi vf tranzistori dosahuje velkych hodnot a k pfebuzeni sméSovace a tim ke vaniku nelineérniho zkresleni dochazi jiZ pri velmi malych vstupnich napétich, fadové pii stovkdch mikrovoltil. V souasné dobé neni iejich pouziti vhodné ani v jednoduchych zafizenich. Daleko vyhod- néjsi je pouziti hradlovych fetti. Diky jejich kvadratické ptevodové charakteristice je u nich snizeno nebezpeti vzniku IM produkui treti- ho fédu. Zkresleni sudych Fadil se da potladit symetrickym zapojenim ednoduse vyvézentho smé&ovage. Nevyhodou hradlovych fett je po- mémé velka prichozi kapacita, ktera maze byt priginou nestability, pokud je maly rozdil mezi vstupnim kmitottem a kmitoctem mf. Su- mové viastnosti hradlovych fetii sou obvykle vynikajici; Sumové éfslo byva v rozmezi 2 az 4 dB. Sméovace s hradlovymi fety maji sméSova- ci zisk 8 az 15 4B. Dvoubézové mosfety patti mezi polovodite, které mohou zajistit dobré vlastnosti sméSovaée. Maji velmi nizké Sumové éislo i ve funkei sméSovade a dosahuji znaéného sméSovaciho zisku. Prichozi kapaci- 193]taz vfstupu na vstup dosahuje zanedbatelnych hodnot a tak je zajis- (na stabilita stupné a snizeno pronikani zakladnich kmitoctii na vystup. Dalsiho zkvalitnéni je mozné dosahnout vyvazenym zapojenim. Jejich pfevodova charakteristika mA kvadraticky prabéh a tak je omezen vznik produkti tfetiho Fadu. Z dvoubazovych mosfeti se sestavu- ji néroéné typy sméSovadii, schopné zpracovat velké vstupni signdly. V soutasné dobé patti mezi nejkvalitngjsi sméSovaée zapojeni dvo- jité vyvazené, osazené diodami. Poudivaji se diody s horkymi nositi (znamé jako Schottkyho diody), vybirané se shodnymi dynamickymi charakteristikami. Tyto diody se vyznacuji vysokou stélosti a velmi nizkym vlastnim Sumem. Jsou schopny pracovat az do gigacyklové oblast, Jednoducha zapojeni pouzivaji dvou diod pracujicich jako symetricky (jednoduse vyvazeny) sméSovaé. Daleko béznéjsi je zapojeni dvojité vyvazeného smésovace se étytmi diodami, Smé&ovace jsou fe- Seny jako Sirokopasmové, s moznosti pracovat v kmitottovém rozsahu &tyt az péti dekéd. Vstupy i vystup jsox nizkoimpedanéni a vyzaduji pfesné ptizpasobeni. Svétovi vyrobei dodavaji na trh znaéné mnozstvi typi, od jednoduchych a% po Spiékové. Jsou zndmy jedno- duché typy jako MD 108, TE 500, SRA-1 apod. Popularni typy, nap. SRA 1-H, SRA 3-H nebo RAY-3, patti mezi tzv. vykonové typy, které dosahuji vysoké hodnoty bodu zahrazent IP = 30 az 35 dBm. Nékteré specialni typy poudivaji osmi diod jako dvojéinné zapojeni dvou dvo- jité vyvazenych sméovacti ‘Amatérska vyroba diodovych sméSovaci je snadnd a tak je mozné postavit pfijimaé s vybornymi vlastnostmi s ohledem na odoinost proti pfetizeni. U amatérsky vyrobenych sméSovaé vsak nemitzeme oge- kavat takové Spidkové vlastnosti, 0 jakych se éasto v literatufe autoi zmiituji. Je treba si uvédomit, Ze pouzita toroidni jédra na sirokopas- mové transformatory si vjrobce smésovaci nechava vyrobit s presné definovanymi viastnostmi. Diody s horkymi nositi jsou vyrobeny in- tegrovanou technikou na jednom éipu, kde byv umisténo a2 64 diod. Jejich paraleinim propojenim se dosahuje dokonalé symetrie. Diody jsou tepelné stabilizovany provozem pfi 150°C po dobu 168 hodin. Pouzity jsou pouze diody, jejich? vlastnosti se po uvedené teplotni stabilizaci nezméni (94) Mezi nevyhody diodovych smésovati patti potfeba oscilétorového vykonu (1 mW az 20 mW, podle typu) a sméSovaci ztrata 6 a2 8 dB (itlum signdlu prichodem pies smésovaé). Tyto nevyhody vsak ne- jich stale vétsimu ro7 Jako u v8ech elektronickych obvodi dochazi i u smésovaéd k inte- graci. Aktivni integrované sméSovate, v soucasné dobé vyrabéné, poudivaji bipolamich tranzistord v diferenciélnim zapojeni a s proudo- vm zdrojem. Jednoduse vyvazené sméSovaée je mozné zapojovat s vyuditim integrovaného obvodu MH 3006 a vsech obvoda s podobnou konfiguraci vnitiniho zapojeni. Primo pro potieby smésovani jsou vyrébény obvody pracujici jako dvojité vyvazeny sméSovac. V jednom pouzdfe jsou dva nezavislé diferenciaini zesilovate se zdro- konstantniho proudu. Velmi rozSifené jsou typy jako TCA 240, SO 42, MC 1496 a novéjsi, vykonovy typ SL 6440, Nevyhodou vsech uvedenych typi je pomérné znatny Sum, Odolnost proti pfetizeni je lep&i neZ u sméSovact s bipolarnimi tranzistory jednodussiho provi deni, avsak stile nedosahuje hodnot pozadovanych u dobrich piiji mati. Vyjimkou je tzv. programovatelny smésovaé firmy Plessey SL 6440, zatazovany mezi vykonové sméSovaée. Nastavenim vhodné- ho pfedpéti je mozné ménit smésovaci zisk a nastavenému zisku je imérnd i hodnota bodu zahrazeni IP. Pfi zisku 0 dB dosahuje hodnoty IP a 30 dBm. Perspektivni soucastkou pro velmi kvalitni smésovaée jsou vykono- vé hradlové fety. Pracuji v oblasti vySsiho kolektoroveho proudu a jsou vybaveny pouzdrem, které umoziiuje odvod tepla. Vyzadu; vySSi oscilétorovy vykon, avSak pfi nizkém Sumovem disle dosahuj vysoké odolnosti proti pfetizeni. Pouzivaji se v zapojeni aktivnich sméSovadi s malym ziskem nebo jako pasivni sméSovaée ve spinacim rezimu a se zpornym ziskem, Znamé jsou typy CP 640, U 309 a levné typy P 8000 nebo novéjsi provedent P 8002. jearnim prvkem jsou vykonové mosfety v provedeni V- ich charakteristika je uvedena v asti o vf zesilovatich. Ve pracuji v kvadratické iky s nizkym kolektorovym proudem a tak odpadaji problémy s chtazenim. I jako sméovace dosahuji nizkého Sumového Cisla a vysoké hodnoty bodu zahrazeni IP = 25 dBm, Vyhodou je znaény smésovaci zisk okolo [95]16 dB v rozsahu kritkych vin (poZadavek vysokého sméSovaciho zisku je v protikladu k pozadavku na vysoké IP. To plati pro véechny typy sméSovatii i zesilovadit). Autor pouziva ve svém zafizeni symetric- kého smésovate s V-MOS tranzistory s vybornymi vysledky jiz po do- let (IP celého zatizeni je +21 dBm a Sumovy prah -128 dBm). fi druhi sméSovani ~ aditivni, ~ multiplikativni, sméSovani spindnim. Aditivni sm&sovani vznika, kdyz oba signdly (vstupni a oscilitorovy) jsou zapojeny vsérii. Vaechny sméSovace s bipolarnimi tranzistory nebo fety pouzivaji aditivniho smésovani bez ohledu na to, jestli je oscilatorovy signal spolu s vf signdlem pfiveden do stejné elektrody nebo do riiznych elektrod. K multiplikativnimu smésovani dochazi pouze u dvoubézovych fe- ti (Vf signal do G, a oscilétor do G) nebo u diferencilnich zesilova- i se zdrojem konstantniho proudu. Vyhodou multiplikativniho smé- Sovani je lepSi izolace mezi vstupnimi pOly, take dochazi k mensimu vzijemnému ovliviovani obou pfivedenych signal. V ptipadé dvojité vyvazenych smésovadii s diodami pracuji diody jako spinaée. V jinych typech smésovadii se pouziva kapacitnich diod jako spinaéd. Perspektivnim typem jsou pasivni sméSovaée, kde aktivni prvky (fety) pracuji jako spinace, bez napajeciho napéti. Dosahuji vysokého stupné ocolnosti: IP az 40 dBm. VSechny pasivni smésova- & vyzaduji znaény vykon oscilétoru. U sméSovaéi posuzujeme tyto vlastnosti: Sumové dislo, které urtuje spodni hranici dynamického rozsahu, schopnost zprecovat linearné velké vstupni napéti; uréuje homi hranici dynamického rozsahu, ~ pfeslechy mezi poly smé¥ovaée, tj. stupeit potlageni signalu pri- vedeného na jeden pol a méfeného na zbyvajicich pélech, — sméSovaci zisk (ztratu). Obecné plati, Ze poZadavek na velky zisk sméSovate je v protikladu s pozadavkem na vysokou odolnost proti pietizent, U sméSovadi neptimo posuzujeme i nutnou droveit napéti nebo vykonu oscilétorového signal [96] Zapojeni smésovatit Pouzivani sm&ovadt s bipolarnimi tranzistory, jejiché pracovni re Zim je nastaven na piné zesilent, neni oddvodnitelné ani u jednoduchych pi K zahlceni smésovace dochazi jiz pri malych vstupnich napétich a éasto neuvézené ptedfazeni vf zesilovace situaci jesté zhorsuje. Bod zahrazeni IP byva v okoli ~40 dBm a ve spojent s vf ze- silovaéem se zhorsi az na -60 dBm. ‘Mnohem lepsich viastnosti se dosahuje pouditim unipolirnich tranzistorii jako hradlovych fet nebo dvoubézovych mosfeti. Zapojeni jednoduchého smésovaée s hradiovjm fetem je na obr. 1.64a. VF signal se pfivadi do rezonanéniho obvodu v bizi. Injekce o: cildtoru se pfivadi do emitoru. Poticbné napti oscilatoru je vy88i nez 1 Vy, Teoreticky je moZné privést oscildiorové napéti i do baze pies maly oddélovaci kondenzétor. V praxi vSak dochézi ke vzéjemnému ovlivitovant, proto se tento zpisob nedoporucuje. V kolektoru tranzistoru je zapojen ladici obvod ladény na kmitocet mf. Zapojeni na obr. 1.64b poudiva ke smésovani dvoubazového mosfetu. Oscilétorovy signal se ptivadi do druné bize a tak je zajisténo lep- 84 potlageni pronikani tohoto signalu na vstup. (BF ASMPF D2 2086) ae i . vg t i 1 [] 520 » br, 1.64. Jednoduehé aki nismBtovates ety a 2 “isep )yeenaieunarsi.ao onPracovni bod smé&ovase se miZe nastavit dvojim zpiisobem. Jed- nodu8si zpisob pomoci odporu Rj z druhé bize do emitoru zajistuje automatické nastaveni pracovniho bodu (odpor zakreslen v obrézku %arkované; odpory Ri a R: odpadaji). Lepsi vysledky dava nastaveni pracovniho bodu druhé béze pomoci odporového délite Ria Ra nastaveni vhodného oscilétorového napéti. Uvedené hodnoty jsou voditkem. Pokud mame moznost pfesného méfeni IM produkta, dé se dosihnout optimaintho nastaveni. Snizovani stejnosmérného napéti na druhé bazi vyzaduje zvySovani napéti z oscilatoru. Popsané sméSovate maji nizké Sumové dislo (F=3 az 5 dB), sm&o- vact zisk okolo 10 az 15 dB, Bod zahrazeni IP -10 a2 ~25 dBm. Vzhle- dem k jednoduchému zapojeni je na vystupu smésovace znacné mnotstvi nezadoucich produktd smésovani. Jednoduse vyvizené zapojeni smésovace s dvoubazovymi mosfety je na obr. 1.65. V principu se nelii od jednoduchého zapojeni na obr. Obr. 1.68. Symetricky sméso- vats dvoubiizovymi mosfety 1.648, je vSak pouzito dvou tranzistorii v symetrickém zapojeni. Jako kazdé symetrické zapojeni, potlacuje i toto zapojeni smésovaci produkty druhého a sudych Fadi, Symetrie se nastavuje pomoci promén- ‘ého odporu v emitorech. Z konstrukéniho hlediska je obtiznéjai feseni piepinani vstuprich obvodi u vicepasmoveho pfijimace. Piepinani vstupnich obvodi je zjedmeduseno u symetrického smé- sovate s hradlovymi fety na obr. 1.66. Symetrizace vstupnihe obvodu je zaji8téna pomoci sirokopasmoveho transformétoru, vinutého na toroidnim jade. Transformator vSak nepracuje s nizkou impedanci, ale vzhledem k dosazeni optimalniho Sumového éisla (F = 3B) je vstupni impedance nastavena na hodnotu | 500 Q (nastaveno volbou vstupniho, kapacitniho délige C/G). Ve vystupnim obvodu je zapojen shodny kopasmovs transfor- 198] Obr. 1.66, Symetricky sméSova’s hrad: lowjmi fety erage Obr. 1.67, Dvojité vyviteny smésovat a s diodami oogni8L mator Tr. Kapacita G; s indukénosti L2 tvoti sériovy rezonanéni obvod na kmitogtu mf, Vystup smésovaée je nizkoohmovy, z odbocky na civee L;. SméSovaci zisk je 8,8 dB. Dvojité vyvazent smésovase s diodami jsou amatérsky snadno zho- tovitelné. Z obr. 1.67 vidime, ze smésovaé absahuje pouze dva siroko- pasmové transformatory a dtyti diody. ‘Transformatory jsou vinuty na feritovém toroidnim jédru. Jako diod je moéné pouzit rychlych, spinacich, kemikovych diod. Primyslové vyrabéné smésovace pouzivaji diod s horkymi nosidi (Schottkyho diody), které maji maly Sum a krtké spinaci Easy. S vy- hhodou se mohou vyuzit kapacitni diody KB 105, které jsou v prodeji ve vybiranyeh étveficich. Jejich Sumové viastnosti jsou lepsi, nez maji béiné kiemikové diody. Vzhledem k tomu, Ze sméSovaé pracuje v pasivnim resimu, nemé 2idny sméSovaci zisk, ale naopak ixlum 6 az 8 dB. Vsechny thi pély sméSovate jsou nizkoimpedanéni, coz se projevuje ve znaéné Siroko- pasmovosti (4 a8 5 kmitoctovych dekad). Linearita je vynikajici, takze na vstup je mozné ptivést velka vstupni napéti, Bod zahrazeni IP mi- 199]va hodnotu +10 dBm u amatérsky vyrobenych smésovatih; primys- lové vyrobky vykonového typu dosahuji hodnoty IP az +35 dBm. Po- zadavky na oscilatorovy sigaat jsou naroénejsi. Vkonové typy sméso- vaed vyzaduji oscilétorovy vykon 15 a% 23 dBm. Amatérské provedeni 8 Schottkyho nebo spinacimi kfemikovymi diodami vystati s vykonem oscilitoru +7 dBm (asi 500 mV) 50 neboli 5 mW. Vysoka odolnost diodového smésovate je podminéna dokonalym pfizpisobenim na vsech tech polech, tj. obou vstupech a vystupu. Nejméné kritické je ptizplsobeni na vstupu vf signélu (pfijimaného) Nizkoimpedanéni vystup ladénych obvodt, nizkoohmovy titlumoy élen s PIN diodami nebo nizkoohmovy vyistups pouzitého vf zesilova- obvykle postaéuji jako zatizeni vstupu sméSovace. Pol, do kterého se pfivadi oscikitorovy vykon, je citlivy na jalové slozky, Neni-li tento vstup zatizen realnym odporem, dochézi ke vaniku harmonickych kmitovtd oscilatorového signdlu a veniku intermo- dulaéntho zkresleni tfetiho fdu, Vhodnym fegenim je zafazeni odpo rového iitlumového élanku mezi vfstup oscildtoru a vstup sméSovace. Hodnota uitlumu se voli mezi 3 a2 6 dB. O tuto hodnotu musi byt oscilator schopen dodat vy3si vykon, Nejkritictéjai je ptizpisobeni vystepu mf signalu. Prizpisobeni musi mit charakter redlného odporu ve velmi Sirokém kmitostovém rozsahu kmitoéti, jak pro mf kmitoéet, tak i pro zrcadlovy kmitovet. Ja- kakoliv reaktance na vystupu smésovate m4 za nasledek vyrazné zhorseni bodu zahrazeni IP. Pouziti ladéného LC obvodu na vystupu sméSovaée zhorsi hodnotu IP 0 10 az 15 dBm. (Typickym pripadem je zndmy Atlas 180). Zatazeni krystalového filtru na vystup snizi hodnotu IP 0 vice nez 20 dBm. V praxi se zafazuje za sméSovad nizkoumovy oddélovaci zesilovaé s malym ziskem (F = max. 3 dB, zisk 10 4B). AZ na jeho vystup se pfipoji krystalovy filtr nebo jiny rezonanéni obvod. Casto se pouziva specialni vykonovy fet typu CP 643 v zapojeni s uzemnénou bazi, N: stavenim kolektorového proudu na 30 mA ma vstupni odpor zesilov: €e realnou hodnotu 50 v rozsahu 1 a# 80 MHz. Vzhledem k vysoké cené uvedeného vykonového fetu a obtizné dostupnosti se nahrazuje Easto levnéjsimi typy vykonovych fetd, jako P 8000/P 8002, U 308 az U310 nebo BF 246/247, [100] Vstupni odpor oddélovaciho zesilovace 50 0 vyhovuje svou hodnotou ve sméru ke smésovaéi. S ohledem na Sum zesilovace by byla vy- hodnéjsi hodnota 200 Q, ktera vyhovuje vétsiné vykonovych fetd. Po- uzivd se proto zapojeni, které vyhovuje obgma pozadavkiim. Oddélo- vaci zesilovaé v kaskédovém zapojeni na obr. 1.68 ma na vstupu zafa- Obr. 1.68. Odddlovact zesilovatv kas i kodovém zapojent of om " nS oh oe art} Os et fu Boe, E 1 sal) dom zen Sirokopasmovy transformator s prevodem impedance [:4, Sekun- arnt vinuti je uzavfeno ohmickym odporem 200 Q, ktery po transformaci piedstavuje 2&t82 50 Q pro vystup sméSovace. Vykonové hradlo- vé fety zapojené v kaskédé zaruéuji vysokou hodnotu bodu zahrazeni (IP = +35 dBm) pii nizkém sumovém éisle 2 dB a zisku 15 dB. V9- stupni obvod, zapojeny jako x-¢linek se sestupnou impedanci, je la- dén na mf kmitovet (Vv uvedeném ptipadé v okoli kmitogtu 80 MHz; as OH Obr. 1.69, Diplexery oie ide 0 up-konvertorovy prijimad). Pouziti na mf kmitostu v rozsahu krdtkych vin vyzaduje pouze zménu hodnot ve vYstupnim obvodu. Zlepseni vlastnosti z hlediska vzniku IM produkti se dosahuje za- Fazenim tv. diplexerd mezi vjstup sméSovace a oddélovaci zesilovaé. Dya typy jsou uvedeny na obr. 1.69. Prvni na obr. 1.69a je sestaven [101]z dolni a horni propusti. Dolni propust je ladéna na mf kmitoget. Za- téZovaci odpor propusti mize byt svodovym odporem nasledujiciho oddélovaciho zesilovaée. Je-li pouzito zesilovaée se vstupnim odporem 50.Q, pak ohmicky odpor odpada. Horni propust ma spodni kmi toéet volen na trojnésobku mf kmitodtu. Vsechny nezidouct produkty sméovani o vy8sim kmitottu jsou straveny v zatéZovacim odporu horni propusti. Druhé zapojeni na obr. 1.69b poudiva kombinace sérioveho a para- IeIniho ladéného obvodu LC. Oba obvody jsou ladény na mf kmito- Get. V sérii 5 paralelnim obvodem je zapojen zatézovact odpor 50.2. Sériovy obvod pracuje do zatéZovaciho odporu 502, ktery je dan vstupnim odporem oddélovaciho zesilovate. Prestoze oddélovaci zesilovat je viasiné prynim mf zesilovagem, vzhledem k jeho vazbé na smésovaé byla jeho funkce vysvétlena v té- to easti Dvojité vyvazeny smésovaé s vykonovymi, hradlovymi fety P 8000/ P8002 je na obr. 1.70 a byl uveFejnén v lit. [20]. Pracuje v rozsahu od Obr. 1:70, Dvjite wyvazeny smésovad sey 1,5 do 30 MHz s vystupem mf kmitoétu 9 MHz. SméSovaci zisk ma 1 dB (coi je vice nez ztrata -6 dB u diodovych smésovaéd) pri vstupnim a v¥stupnim odporu 50.Q. Bod zahrazeni IP je 30 dBm pri Sumo- vem disle 8,5 dB. Smésovaé vyZaduje znaény vykon oscilitorového signdlu o drovni 19 dBm (asi 2 V/50 2=80 mW). Vstupni signal se pfivadi pies sirokopasmové transformatory do [102] emitord tranzistord. Oscildtor pes transformator Tr budi bize tranzistor. Try je zakonéen ohmickym odporem 220.@. Symetricky v¥stupni transformator Th upravuje vystupni impedanci na 50.2. Na vystupu je zafazena dolni propust s meznim kmitoétem 60 MHz. Sirokopasmové transformatory jsou vinuty na feritovych toroidnich jédrech. Th a Try poudiva jadro o préméru 6mm z material H 22. Vinuti ma 2x 8 zaviti z dratu 0,25 CuS, vinutych bifilame. Try Poudiva stejného jadra, poset zavitd je 3x5, vinutych trifilérn’. Vy- stupni transformator Tr je vinut na toroidu o priméru 6 mm z materialu H 6. Vinuti ma 2x 12-+8 zavitd vinutych trifilamé vodiéem 0,25 CuS. Mensi poéet zaviti tvori vystupni vinuti, Smysl vinuti je ve sché- matu oznaéen teckou. ‘Vysoce odolny sméSovaé s perspektivnimi fety typu V-MOS je na obr. 1.71. Vlastnosti téchto tranzistord byly popsany v éasti 0 vf zesi- Obs. 71. Vyvizeny smésovad stranzi story V-MOS lovaéich, Vstupni i vystupni obvod je Fesen symetrickymi Sirokopas- movymi transformatory vinutymi na toroidu o priméru 6 mm z materidlu H II. Poéet zivith je v obou ptipadech shodny: 3x 10 zavitit vinutych trifilérné voditem o priméru 0,25 mm CuS. V pripadé, Ze sméSovaé je poudit v pfijimati typu up-konvertor s mf kmitoctem v rozsahu VKV, je vystupni transformator Tr: Vinut na toroidu z materialu N 05 a ma 3x7 zavitd. Na vistupu sméSovaée je pouzit len LC se sériovou rezonanci na mf kmitostu. Injekce 2 oscildtoru se pfivadi do stfedu vstupniho transformatoru. Potfebna droveit je 16 dBm (1,5 V/502=40 mW). [103]Pracovni bod smésovate se nastavuje individudlné pro kaZdy tranzistor, aby byla zaruéena dokonal symetrie, v dynamickém regimu. Z proménnych odpori se pfivadi do bézi kladné predpéti. Pokud neni pfiveden oscilatorovy signdl, neprotéka tranzistory Z4dny proud. Pi spravné Grovni z oscilatoru jsou tranzistory vybuzeny do proudu asi 50 mA (oba tranzistory dohromady, métime na odporu 10.Q.v napajecim ptivodu ke kolektoriim). Vzhledem k malé kolektorove ztraté nevyzaduji tranzistory pridavného chlazeni. Optimalni nastaveni smésovace provedeme za pomaci métige inter- modulaéniho zkresleni (viz kapitota 0 méfici technice). Experimental- ni nastavent je také motné, avsak dosazené vysledky nebudou opti- milni. Pi pfesném nastaveni bylo dosazeno t&chto vysledki: bod zahrazeni IP méfeny pro cely ptijimaé pti drovni +21 dBm, sumove slo 8 dB a sméSovact zisk 16 dB. Parametricky sméSovat, pattici do skupiny pasivnich smésovai s mimoFédnymi vlastnostmi, je na obr. 1.72. Byl pouzit ve vojenském cf] Bl t]? C1 so attone 7 np Obr. 1.72. Parametricky smésovae £ = (Ob, 1.73. Pasiuni smésovae s fety ptijimagi firmy National R [490 up-konvertorového typu s mf kmitogtem 112 MHz. Sm&Sovaé je linedrni v rozsahu 137 dB, pli Sumo- vem éisle 6 dB a sméSovacim zisku ~6 dB. Ve sméSovadi je poudito jako spinacich prvki dvou kapacitnich diod. Jinym typem pasivniho smésovase, kde je poudito aktivnich prvki bez napajeciho napéti jako spinaét, je na obr. 1.73. V tomto pripadé [104] vstupni signal vabec neprochizi aktivnim prvkem. Je ptiveden do stiedu vystupniho obvodu, ktery je ladén na kmitodet mf. Ke sméSo- vani dochézi stiidavjm spininim pomoci vykonovych fetd, které jsou otvirany oscilétorovym signdlem privedenym symetricky do bazi. Do bazi je dale privedeno zapomé predpéti. OptimAlné nastaveni vyzaduje pouziti méfige intermodulaénitio zkresleni, podobné jako v pripadé sméSovace s tranzistory V-MOS. NejlepSich vysledki se dosihne na- lezenim vhodného poméru mezi ptedpétim a trovni oscilétorového signdlu. S vykonovymi fety CP 640 bylo dosazeno bodu zahrazeni IP +40 dBm pii drovni oscilétorového vykonu 23 dBm (3,16 V/50Q = 200 mW), jak uvadi autor lit. [17]. Velmi dobré vysledky davaji i smé- Sovate, kde je pouzito béznych hradlovych fet: BF 246 nebo bipolarnich tranzistori. KFW 17. Je treba uvést, 2e sméSovaé je velmi citlivy na optimalni ptizpisobeni na vystupu, podobné jako sméSovade s diodami. Integrované vf zesilovaée umoziujt i zapojeni ve funkei sméSovate, Protoze jsou vyrobeny na bézi bipolirnich tranzistora, maji také jejich nedostatky. Jediné diky dokonalé symetrii diferencidlnich zesilo- vatii dosahuji vlastnosti lepsich, nez ma provedeni s diskrétnimi sou- castkami. Jejich Sumové vlastnosti jsou vSak neuspokojivé. Zapojeni sm@Sovace s operatnim zesilovaéem Tesla MA 3006 je na obr. 1.74. Ew in br. 1.74. Zapojeni aktivntho sméSova- Bes MA 3006 Dalsim velmi rozSifenym aktivnim sméSovaéem je integrovany obvod MC 1496 H. Zapojeni je na obt. 1.75. Obvod obsahuje dva dife- {105}rencidlni stupné se zdroji konstantniho proudu. Pracovni rezim se na- a stan a ven Obr. 1.75. Dvojité vyvazeny smésovat Fie: s obvodem MC 1496 Zatézovacim odporem pro vstupni signal je Rj. Jeho hodnotu je mozné zvySovat maximalné na 510.Q, jinak dojde k naruseni stejno- smérnych poméni v zesilovatich. Oscildtorovy signél 0 Grovni 100 mV. se ptivédi na zatézovaci odpor R. Velikosti odporu R3 je mozné ménit smésovaci zisk ve znaéném rozsahu. Proménny odpor R, umoziiuje nastavit symetrii sméSovace a potladit kmitocet oscilato- Tu na vystupu az 0 50 dB. Symetricky vystupni obvod je ladén na mf kmitozet. Z hlediska odolnosti proti péetizeni je lepsi zapojit na vystup sméSovace symetricky Sirokopasmovy transformator, ovsem za cenu dalsiho zhorseni sumového Gisla. Smésovaé je vyhodné pouivat s piedazenym vf zesilovatem, jeho? zesilent je jen takové, aby byl piekryt Sum sméovate. Obr. 1.76. Programovatelng smétovat SL 6440 (106) Vyanamny pokrok v integrovanych sméSovadich predstavuje obvod firmy Plessey SL 6440, uvadény jako programovatelny sméSovac. Zménou stejnosmérného predpéti je mozné nastavit sméSovaci zisk v rozmezi od -I do +8 dB za predpokladu, Ze vstup smésovate je za- tiZen odporem 200 Q (viz obr. 1.76). Na vstupu i v¥stupu je pouzito okopésmovych transformatori na ¢oroidnim jadru: obé impedance jsou 50Q. Sméovat dosahuje bodu zahrazeni IP pti Grovni +30 dBm a nastaveném smésovacim zisku 0 dB. Sumové dislo je vSak iu tohoto obvadu dosti vysoké, kolem 11 dB. PoZadavky na drove oscilatoroveho signala nejsou kritické ~ drove se mize pohybovat v rozmezi od -15 dBm do 0 dBm. Dalsi vhodné typy smésovadd pro kritkovinné pi nalézt v lit. (7] a [21]. Oscilétory jimage je mozné Piijimage pro piijem SSB a CW signalii s jednim sméSovanim vyia- duji dva zdroje pomocného kmitoétu. Prvni, nazyvany mistni os tor, sloudi k ziskani mf kmitoctu a druby, ktery se nazyva zéznéjovy oscilator, slouzi k obnoveni nosné viny pti demodulaci SSB signalit nebo vytvofeni ziznéje pti prijmu signal CW. Prijimaée na principu nékolikandsobného sméSovani pottebuji pro kazdy smésova’ samo- itor. Nékteré oscilatory pracuji s pevné nastavenym kmi togtem, jiné umoziuji plynulou zménu kmitoétu v Z4daném rozsahu, Atorem je zdroj normalniho kmitoztu, ktery se pouziva ke kontrole cejchovani prijimaée a na zpracovani pfijimaného signdlu se nepodili. Pozadavky kladené na oscilatory ptijimade jsou nasledu- iii: — vysoka stabilita kmitoztu; rychlé ustaleni kmitoétu po zapnuti Piijimate, — spektralni éistota signdlu, — minimaini Sum oscilétoru. Naroky na stabilitu kmitogtu se liSi u piijimagi rdznych skupin. Profesionaini piijimaée vyZaduji dlouhodobou stabilitu 1 Hz za 24 hodin, zatimeo u komerénich ptistroji. se poklad’ zména kmitottu © 100 Hz za hodinu za vyhovujici. U prijimacii amatérsky vyrobenych bychom neméli slevovat z pozadavku dlouhodobé stathodinu provozu a ustileni kmitoétu po zapnuti b&hem 10 minut. Tyto pozadavky jsou amatérskymi prostiedky dosazitelné. Pro jejich spiné- ni je treba dodraet tyto podminky: = oscilétor ma pracovat ve tHidé As minimaini zpétnou vazbou, nutnou pro spoleblivé udrzent kmitd, ~ poudit vhodny aktivni prvek. § bipolamimi tranzistory je mozné dosahnout pozadované stability, lepsich vysledkii se vSak dosahuje s hradlovymi fety (pfedevsim zkresleni a vlastni Sum), ~ vSechny soudésiky, které mohou mit viiv na kmitoget, maji byt nejlepsi kvality, civka ladéného obvodu musi mit vysoky dinitel jakosti Q. V 24d- ném pfipadé nepouzijeme civku s dolaovacim jadrem. Vhodné sou civky vinué na keramické kostfe silnéjsim vodicem a fixo- vané proti posuau vinuti (lepidlem Epoxy), ~ kondenzitory v ladicim obvodu mechanicky pevné, slidové nebo styroflexove, odpory metalizované nebo tepelné stilé z tady TR 160, — keramické konéenzAtory pouzit pouze k tepelné kompenzaci os- cilétoru, za oscilétorovym stupném je nutné zafadit nejméné dvoustupiio- vy oddélovaci stupeti, volné vazany na oscilator a s nizkou vy stupni impedanei (50 az 200 Q; zkratovani vystupu nema ovlivnit kmitoéet oscilatoru o vice nez 50 Hz), — jednotka oscilétoru musi byt napajena dokonale filtrovanym a stabilizovanym napétim. Nejlepsi je dvoustupiova stabilizace napéti, napf. cel jednotka je napajena stabilizovanym napétim 12V a vlastni oscilatorovy stupeit je dale stabilizovan na napéti 6 a8 V, mechanick konstrukce musi byt tuh4, v pevné kovové krabici, dokonale uzavfené, Pouzity material na plosng spoj musi byt do- stateéné silny (2 mm). Krabice, ve které je oscilétorova jednotka umisténa, musi zabezpetit stingni tepelné, elektrické i magnetic- ke, ~ napajeci ptivody vedené pies tlumivky a priichodkové kondenzatory, Uvedené pozadavky plati v plném rozsahu pro oscilatory s promén- (108) aym kmitogtem. U pevné ladénych oscilitori, fizenych krystalovym vbrusem, jsou naroky na provedeni mimaisi, protoze stabilita je pFe- vaané uréena kvalitou pouzitého krystala. Spektrilni éistota oscildtorového signdlu je dana pouzitym zapojenim, pracovnim rezimem oscilatoru a Gnitelem jakosti Q pouzité in- dukinosti a ladiciho kondenzétoru. Na vanik nezadoucich harmonickych kmito&ta se mide podilet i Spatné nastaveny oddélovact zesilovat. Oscilitor i oddélovaci zesilovaé musi pracovat ve ttidé A. V osci latoru ma nejvétsi podil na kvalité signélu pouzita indukénost v rezo- nanénim obvodu, které musi mit co nejvys8i hodnotu jakosti Q. Tu dobée navrzenych oscilatord je na vystupu urvita Grove harmonickych kmitogté. Je proto nutné zafadit na vystup oddélovactho zesi- lovaée dolni propust, alespoit trojnasobnow, aby bylo zaruéeno potla- Geni harmonickych kmitosti 0 60 az 10 dB pod trovni zAkladniho kmitogtu, Nizkoohmovy vystup snadno umoziiuje navrh vhodné pro- byt pilginou znchodnoceni jinak dobrych vlastnost Kaidy oscilétor vyrdbi, kromé 24daného signdlu, pfidavny sum, ktery je amplitudové namodulovén na nosném kmitostu. Jako u kaz- dé amplitudové modulace je Sum rozlozen symetricky na obé strany sho kmito&tu do znaéné vadalenosti. U kvalitnich oscilétori je amplituda 3umu minimalné 80 dB pod trovni amplitudy nosného kmitottu. Tésné u nosného kmitoztu je amplituda Sumu nejvySsi, se vadalenosti od kmitottu rychle klesé a doséhne Grovng, kterd je pro piijimaé zanedbatelnd. Spatné provedeny oscilator ma odstup Sumu od amplitudy nosného kmitogtu maly (<80 dB), se vzdalenosti od kmitogtu amplituda sumu klesi pomalu a dosthne zanedbatelné irovné teprve ve znaéné vzdailenosti od nosného kmitogtu, asto i né- kolik desftek kHz. Pfivedeme-ti signal oscilatoru, ktery m4 Sumova postranni pisma © znainé amplitudé do smésovate pfijimaée, dojde k jevu, ktery se nazyvi ,prevracené sméSovani* (reciprocal mixing). Poslouchéme-li na pfijimati slaby signal a na vstup sméSovaée je pfiveden zarove silny rusivy signdl, vzdileny od Zadancho napr. 10 kHz, dojde k dalsimu neZidoucimu smésovanym signalem. Rozdilem kmitoctd venikne také mf signal, ktery je spoleéné s 24danym signdlem dale zpracovin v mf zesilovati. Jestlize bude mit nezédany signal charakter neprerusované nosné viny, dojde na pfijimaném kmitodtu ke vzristu Sumové rovné, které dokaze slaby 2Adang signal pfekrit nebo ztizit jeho éitelnost. Bude-li nezida- nym signalem tclegrafni vysilaé, uslySime na Z4daném kmitodtu silné rizy Sumu v rytmu telegrafnich znadek. Prijimat se Spatné feSenym oscilitorem se bude chovat tak, jako by jeho sumové isto bylo vy8i, nei, davaji predpoklad pouzité aktivni prvky ve vf zesilovadi a sméso- vai. Uroveit Sumového prahu se zvy8i a tim sni2i hodnotu dynamic- kého rozsahu pfijimace. Ke snizeni vlastnich Suma oscilétoru vedou tato opatieni: ~ povtiti aktivniho prvku s nizkym Sumem, — volba vhodného zapojent. Lepai vysledky davaji dvoustuphové oscikitory a symetrické oddélovaci stupné, jakostnich kondenzétord a v oscilatnim obvodu induke- nosti s maximalné dosazitelnjm dinitelem jakosti Q, vykonu vlasiniho oscilétors. PoZadovana vystupni tro- veli se mize ziskat v oddélovacim zesilovati, ~ dokonali filtrace napdjeciho napéti, potlageni zkresleni oscilitoru. Oscilator must pracovat ve tfidé A Sumové vlastnosti oscilatoru se nejsnadni i pti jeho ptipojeni do sméSovaée piijimage. Postup méfeni je popsin v kapitole o méfe- ni, Zapojent oscilétord Krystalové oscilatory se nejéastéji pouzivaji v zéznéjovem oscilato- 1 av pfijimagich s vicendsobnym sméSovanim. Normal kmitoctu, fizeny krystalovjm vybrusem, byva souéésti oscildtori Fizenych f4zo- vJm zavésem (PLL). Ptesnost krystalového vybrusu byva také vyudi- vana v kalibratorech slouzicich ke kontrole cejchovani stupnice pFiji- mage. Krystalovy vybrus se chova jako rezonanéni obvod se sériovou nebo paralelni rezonanci a mimotédné vysokjm Ginitelem jakosti Q (50 000 az 100 000). Diky vysokému Q jsou snizeny pozadavky na po- (110) tiebnou Groveli kladné zpétné vazby, nutnou k udrZeni oscilaci. Os latory Fizené krystalem dosahuji vysoké stability kmitoctu a maji ma- Jou drovei viastniho Sumu, Na obr. 1.77 je nékolik zapojeni oscilétord, které pouzivaji krystalovy vybrus na zakladnim kmitodtu v rozsahu 3 az 20 MHz. Oscildtor na obr. 1.77a je osazen bipolarnira tranzistorem. Prakticky je mozné poutit libovolného typu s nizkym sumem. Ve schématu je pouzito nf typu, ktery ma vysoky mezni kmitocet. Z vf typi jsou vhodné KF 173, KF 124, KF 525 apod. nebo spinaci KSY71. Zpétna vazba je uréena pomérem kapacit déliée mezi bézi, emitorem a zemi, ZvySovinim hodnoty kapacity mezi emitorem a zemi je modné regulovat amplitudu vystupniho napéti pti souéasném zlepSo- vani tvaru vystupniho signalu. Pracovni bod tranzistoru se nastavuje odporovym déliéem. Pi uvédéni do chodu je vhodné jeden z odpord nahradit proménnym odporem a nastavit oscilace na nejvy88i vystup: nj napéti. Spravna hodnota je takova, kdy pti opakovaném ptipojeni napdjeciho napéti oscilator okamZité zaéne kmitat. Po zméfeni se za- paji do obvodu pevny odpor. Krystalovy vybrus je pfipojen mezi bazi a zem pfes proménnou kapacitu, které umodituje pfesné nastaveni kmitoctu. aa és 3 wits t thee Obs. 1.77. Krystalove oscititoryZapojeni na obr. 1.77b je obdobné, ale vfstupni napéti se odebira zrezonanéniho obvodu v kolektoru bud’ pfimo pies oddélovaci kap: citu nebo z vazebniho vinuti. Rezonanéni obvod je ladén na zékladni kmitoget krystalu. V kolektoru je mozné poudit obvod ladény na 2. nebo 3. harmonicky kmitoéet, ovSem vistupni napéti bude mit niz8i trovei. Pri uvadéni do chodu je tieba ladit vjstupni obvod na may malni vystupni napéti a pak jadrem poototit zpét (niz8i indukénost). Nastaveni na maximum bv pHiginou nespolehlivého nasazeni oscilaci po pfipojent napajeciho napéti. Obr. 1.77c je shodny s predchozim. Jako aktivniho prvku je pouzito hradlového fetu, ktery ma v emitoru zapojenou vf tlumivku misto odporu. Uvedené zapojeni ma lep8i vlastnosti z hlediska vlastnich Sumi oscilatoru. Zapojeni na obr. 1.77 vyudivaji sériové rezonance krystalu. Oscilé- tory pracujici s paralelni rezonanci krystal na zdkladnim kmitoctu jsou na obr. 1.78. HO Px Pee * ok The 0b: 1.78. Ossitory wuz pare Te len rezonance krystal , Obr. 1.78a piedstavuje oscilitor osazeny bipolarnim tranzistorem. Je vodny pro kmitoéty od I do 20 MHz. Vzhledem k pouzitému kmi- (112) tottu je nutné volit odpovidajici hodnoty kapacitniho délige, ktery ur- éuje stupen zpétné vazby pro spolehlivé kmitani. Krystal je zapojen mezi kolektor a bazi tranzistoru v sérii s kapacitnim trimrem a oddé- lovacim odporem R. Oddélovaci odpor ma za tkol omezit amplitudu kmita krystalu, aby nedodlo k jeho pfetizeni. Misto zat&ovaciho odporu v kolektoru je mo2né pouzit ladéného obvodu na zakladnim kmitostu, Zapojeni na obr. 1.78b pracuje na stejném principu jako ptedchozi, ale pouziva hradloveho fetu. V obrazku je zakreslen i oddélovaci zesi- lovaé, za ktery je mozné zatadit tvarovaci obvod s 1Q SN 7413 (Schmittay obvod) v piipadé, Ze oscilator je pouzivan jako normal pro fazové tizeny oscilator (PLL) nebo jako kalibrator. Krystalové vybrusy pracujici na zkladnim kmitoétu se vyrabeji maximainé do 25 a2 30 MHz. Pro vy88i kmitotty je nutné pouzit tzv. harmonickych krystald. Zakladni kmitoget téchto krystald je sice v rozsahu kratkych vin (7 a% 20 MHz), ale maji tu viastnost, Ze ve vhodném zapojeni se rozkmitaji na nékterém vyssim, lichém harmo- nickém kmitodtu, V praxi se nejéastéji vyuziva 3,, 5. a 7. harmonické, Harmonickych oscilitori se vyuziva v kritkovinnych prijimadich typu up-konvertor pro druhé sméSovani a v premixerech pro ziskéni kmitottu oscilitoru k pijjmu v pismu 28 MHz. V prijimatich pro VKV je pouzivani harmonickych oscititord velmi Easté. Ukazky dvou provedeni harmonicktho oscilitoru jsou na obr. 1.79. Oba oscilatory pouzivaji bipoldmnich tranzistord, které je mozné nahradit hradlovymi fety (vypustime odpor Ra hodnotu R: zvysime na 100 kQ). Zapojeni na obr. 1.79a ma harmonicky krystal zapojen mezi kapacitni délié G./C; a emitor. Kapacitni détié je soudasti ladéného obvodu na vystupu. Pomér kapacit C,/C uréuje velikost kladné zpétné vazby a byva pil 4 i2né 1:10. V¥stupni obvod je ladén na %4dany harmonicky kmitoget. VYstupni napéti je mozné odebirat dvojim zpisobem. Vystup é I je tvofen x-8linkem, jeho2 prvky jsou C./G, Lia G. Vyhodou tohoto zapojeni je vy88i potlaéeni harmonickych kmitodtd (nad kmito&tem vystupnim). Vystup &. 2 je proveden nizkoohmovou linkou z vazebniho vinuti. V tomto pripadé je nutné zvysit kapacitu Gna hodnotu In az 4n7. [113]be. 1.79. Harmonické oscititory “Ue oe ee Indukénost £2, zapojend paralelné ke krystalu, potlacuje niz8i rezonance krystalu a podporuje oscilace na Zadaném harmonickém ki toétu. Popsany oscilator je vhodny pro harmonické krystaly pracujici na 5. a 7. harmonické. Obvykle pracuje dobie i na 3. harmonické, od vystupniho kmitogtu 30 MHz. Zapojeni na obr. 1.79b je uréeno pro krystaly pracujici na 3. har- monické. Jeho vyhodou je ptipojeni jednoho polu krystalu na zem, coz umoziuje snadné prepinani u vicekandlovych oscilatora. Zpétnd vazba je déna pomérem kapacit C/G. Z hlediska stability kmitoctu Je vyhodngjsi volit kapacitu CG, s vyS8i hodnotou nez ma G. Induk- Enosti L; je mozné presné nastaveni kmitostu. Tato indukénost nema byt prili8 velké, jinak dochazi k neZ4doucim oscilacim na jiném kmi- toétu, nez je kmitoéet krystalu, Paralelni odpor Rs, zapojeny ke krystalu, potladuje zakladni kmitoéet oscilatoru [22]. ‘Vystupni obvod v kolektoru tranzistoru je ladén na Z4dany harmonicky kmitoget a s cbvodem L4G; tvoti pasmovou propust, kterd po- tlaéuje pronikani harmonickych kmitoétd na vystup. Vystup €. 1 je ur- Gen k ptipojeni do oddélovaciho zesilovate s vysokou vstupni impedanci (baze hradlového fetu nebo mosfetu). Vistup &. 2 je nizkoimpe- danéni a je vhodny ke spojeni s oddélovacim zesilovatem, osazenym bipolarnim tranzistorem. ‘Nastaveni ladéného obvodu v kolektoru byva kritické. Vzdy musi (14) byt naladén mirné nad rezonanei harmonického krystalu, jinak byvaji problémy se spolehlivym nasazenim oseilaci po pripojent napajeciho napéti. Harmonické oscilatory jsou citlivé na Kolisini napéti, které musi byt vdy dobée stabilizovano a filtrovano. 'V piijimadich se éasto vyskytuje potfeba prepindni kmitodti krystalovych oscilétord. Byvé tomu v ptipadé piepinani postrannich pasem v ziznéjovém oscilatoru, pfepindni krystal v premixeru u ptijimagi pro vice pasem apod. Prepinani krystal je moZné pomoci prepinaéi ptimo, avSak vznikaji konstrukéni problémy a nebezpedi nespolehlivé funkce diky ne- 24doucim kapacitim nebo dlouhym ptivodim. U krystalovych oscila tor’, kde je krystal pfipojen jednim koncem na zem, je snadnéj a spolehlivéj8i pfepindni pomoci elektronickych spinacich prvkii, pi vedenim stejnosmérn¢ho napéti. Délka ptivodi k ovladani mize byt libovoIné diouha, a to umoziuje umistit oscilator na nejvhodngjsi misto v prijimagi Jako spinaciho prvku se nejéast&ji pouziva kremikové spinaci diody. Zapojeni s diodami je na obr. 1.80a. Neni-li na diodu privedeno Obr. 1.80. Zpisoby ptepinint krystal v oscikitorech stejnosmérné napéti, chova se dioda jako odpor o vysoké hodnoté. Privedenim kladného napéti na anodu diody zaéne prochizet proud [115]a dioda se chov jako odpor o velmi nizké hodnoté (0,5 9). Tim uza- vie obvod krystalu proti zemi a ascilator kmité na kmitoétu pripoje- ného krystalu. Pro tento gel jsou vhodné vechny spinaci diody, nap?. KA 206, KA 207, KA 136. Podobny zpisob je na obr. 1.80b. Ke spinani je pouzito bipolérnich tranzistor’. Vyhodou tohoto zapojeni je potfeba nizsiho prepinaciho proudu. Ke spindni jsou vhodné spinaci tranzistory tady KSY, avSak mnoho vf tranzistori: pracuje v této funkci spolehlivé. Mate se stit, Ze kvalita pouzitych krystald je rozdilni a nékteré necht@ji v daném zapojeni kmitat nebo jsou pfiéinou rozdilné tirovné vystupniho napéti. V takovém pfipadé je vhodné zapojeni na obr. 1.80c. Je sice nakladnéjsi, ale zajistuje optimalni funkei oscilatoru s danymi krystaly. Kazdy oscilitor se d4 zménou pracovniho bodu nebo Grovni zpétné vazby (kapacitni délig) nastavit tak, aby pracoval spoleblivé. V¥stupni napéti se odebira ze spoleéného kolektorového odporu. Prepindni jednotlivych oscildtori je zaji8téno uzavienim emitoroveho obvodu proti zemi. Privody mohou byt dlouhé, bez nebezpedi nezadoucich jeva. Kalibratory, normalové oscilatory pro fizeni fzovych zavési: nebo éasové zikladny digitélnich mérita kmitoétu vyZaduji vystupni napéti s brovni TTL a obdélnikového nebo jehlového tvaru. Pro tyto ately se mize vyu2it logickych hradel jako aktivniho prvku oscildtoru. Néko- lik zpsobi je na obr. 1.81. Obr. 1.81a zndzoriiuje oscila:or s hradly MH 7400, pracujicimi na normalovém kmitostu 100 kHz. Presny kmitoget se nastavuje kapacitnim trimrem v sérii s krystalem. § nékterymi krystaly velmi nizkych kmitocti dochizi k nespolehlivemu nasazeni kmitd. Je to zpisobeno tim, Ze rychlost hradel je tak velk4, Ze dojde ate at, hy Bi fa oe He ” [116] ag Symes : Obr. 181. Krystalové osciitory jako . | oie By normaly kmitogth von, DED Be k nasyceni a uzavfeni hradia dtive, nez se krystal staéi rozkmitat. Ten- to jev spolehlivé odstrani RC ¢len v ptivodu napajeciho napéti. Na- péti naristé pomaleji, takze se staéi vytvotit pottebna zpétna vazba Kk nasazeni oscilaci. Oscilitor je oddélen od vystupu jednim hradlem. Zapojeni na obr. 1.81b je podobné, je vsak dopinéno déliéem kmi- to&tu a tvarovacim hradlem. V obvodu je dilezity kondenzitor C. Bez néj nékteré druhy krystalii odmitaji kmitat nebo kmitaji na nékte- rém parazitnim kmitogtu. Jako délié kmitogtu pracuje obvod MH 7472. Z jeho negovaného vystupu se odebira napéti pro tvarovaci obvod. Pribéh je derivovan denem C/R; a na vystupu hradla MH 7400 je moné odebirat jehlo- vé impulsy pro fézovy detektor v jednotce PLL. Obvod MH 7404, ve kterém je Sest invertord, je poudit v zapojeni na obr. 1.8lc. Z oscilitoru je modné odebirat dvé vystupni napati pies oddélovaci invertory. Vsechna uvedend zapojent pracuji s krystaly rizného provedeni az do kmitogtu 10 MHz. ‘Vyhoda krystalovych oscilatord je predevsim v jejich kmitottové stabilité. Presto se nékdy vyskytne potfeba malého pfeladéni kmito- atu. Bylo zjisténo, Ze nékteré typy krystali jsou ochotné v malém rozmezi ménit kmitovet za pomoci kapacity nebo indukénosti, aniZ by se podstatné zhorsila jejich stabilita. Rozladované krystalové oscildtory (VXO) se daji v pfijimacich vyuzit v zaznéjovém oscildtoru, v obvodech pro plynulou zménu selektivity mf zesilovaée nebo v jednoduchych transceivrech pro omezeny iisek zvoleného krtkovinného pasma (zafizeni na dovolenou). Bézné je pouzivani rozladovanych krystalovych oscilatori v zatizenich pro pasmo 144 MHz, kde zikladni oscildtor kmité v rozsahu KV a kmitoéet je vynasoben do pasma VKY. Mala zména zakladniho kmitodtu zaruti po vynasobeni prela- deni vétsiho Useku VKV pasma. [yyNékolik zapojeni rozladovanych krystalovych oscilatord je na obr. 1.82. Vidime, Ze zakladni zapojent se neli8i od jiz popsanych obvodi, we fe Bl, Obr. 1.82, Krystalové oscilatory s preta ovanym kmitostem (VX) pouze ve spojeni s krystalem je pouzito prvku, ktery umoziiuje zménu kmitoétu v malém rozmezi. Na obr. 1.82a je to sériova indukénost Li, kter dokaze zménit kmitoéet oscilitoru piiblizné o 5 kHz (u krystali na 7 MHz). ZvySovanim indukénosti se kmitoéet snizuje. Schopnost rozlafovani nema kazdy krystal, vhodny je nutno vybrat. U nékte- rych krystald se setkame s ochotou nechat se rozlaovat v daleko vet 81 mife. To nds vSak nesmi zmast, protoZe pak oscilator ji nepracuje v rezimu pravého VXO a stabilita se vyrazné zhorsi. V zapojeni s hradlovymi fety se pouziva dioda mezi bazi a zemi, zapojena v propustném sméru. Dioda ma zabranit vzniku kladného napeti na bazi, které je pfiinou zhorsené stability kmitogtu, vaniku ne- 2sdoucich harmonickych kmitoéti a omezeni schopnosti rozladén [11s] Vet8iho rozladéni se di dosahnout v zapojeni podle obr. 1.82b. Li- teratura [22] udava hodnotu 10 kHz pi kmitogtu 5 MHz. Oscilatory rozladované proménnou kapacitou dosahuji také vyS8f stability, ddaj- né az o dva Fady. Oscilétor na obr. 1.82c vyudiva k rozladéni obou kapacit zpétnova- zebniho déliée. Udavana hodnota rozladéni je az 15 kHz na kmitocte 5 MHz, U veech rozlaovanych krystalovych oscilatora se doporusuje zafadit oddélovaci zesilovaé pred dalsim zpracovanim v zafizeni. Ve vét8in ptipada je nutné ladit oscildtor ve vét8im kmitottovém rozsahu, ned dovoluje rozladovani keystald. V piijimagich uréenych k poslechu na amatérskych pasmech je tieba ladit v rozsahu celého pasma. Jednotliva pasma na kratkych vindch jsou v8ak nestejné siroka. ‘Nejua8i rozsah maji pasma 7 a 10 MHz (Sitka 100 kHz), nejsirsim pasmem je pasmo 28 MHz, které je siroké 1 700 KHz. V praxi je nejob- vyklej8i hodnota rozladéni oscilatoru 500 KHz s tim, Ze pasmo 28 ‘MHz je rozdéleno na 3 nebo 4 iiseky siroké 500 kHz. Na oscildtory s plynulym ladénim kmitottu jsou kladeny vysoké naroky z hlediska stability (plat pochopitelné vSechny pozadavky tak, jak byly stanoveny v dvodni &ésti), protoze od ladéného oscilato- tu je odvozeno cejchovani stupnice, ktera musi umoznit opakované naladéni pesného kmitogtu. Néroky na pfesnost odediténi kmitoctu sou vysoké a prakticka hodnota nema piekrogit 1 kHz. Digitilni stupnice dosahuji pfesnosti 100 Hz a soutasny trend smétuje k odedt- tani po 10 Hz. Vysoké stability kmitodtu se u ladénych oscilétora dosahuje lépe na niz8ich kmitodtech, v praxi do kmitottu 7 az 10 MHz. Ziskant po: dované stability na kmitogtech vySsich je velmi obtf2né. Protoze v ptijimati potfebujeme pro sméSovant i kmitoéti vys8ich (pro horni pasma kratkovinného rozsahu), pouziva se nejéastéji sméSovani s pevnym kmitogtem, Hzenym krystalem a po odfiltrovani sméSovacich kmitozti se vede vysledny signal do smésovate ptijimaée. Dalsi moznosti dava oscilator Fizeny fazovym zavésem (PLL), u kterého je pfesnost odvozena od normalu tizeného krystalem. Oscilatora s proménnym kmitogtem (VFO) existuje cela fada. VEt- Sinou jsou nazjvany po autorech. Maji své predchiidee v elektronko- {119}vé verzi. Jejich aplikace do polovodigové techniky byla snadné @ mnoho t&chto oscilétora dava vysledky mnohem lepsi, nez bylo u pavodnich zapojeni s elektronkami. Osazeni elektronkami mélo nevyhody ve vyzatovani tepla, které pisobilo na soutastky ovlivitujici kmitoset, a ve stiidavém proudu Zhaveni, jez bylo éasto priginou na- modulovani brumu na oscilitorovy signdl. Dokladem vyhod polovoditovych oscilatord: je skutetnost, Ze své- tovi vyrobei poutili v hybridnich zapojenich oscilétoru jako prvni Jednotky, ktera byla osazena tranzistorem. Praxe potvrzuje, Ze obdobnych vysledk@ v kvalitativnich parametrech oscilatorii je mozné do- séhnout jak s bipolarnimi tranzistory, tak s hradlovymi fety nebo mosfety. Zapojeni Hartleyova oscilétoru je na obr. 1.83. Zp&tnd vazba se ziskava ptipojenim emitoru na odbotku civky. Odbotka je priblizné v pottu zavitd od studeného konce. Pouditi odboéky zpisobuje kon- strukéni potize u vicerozsahovych oscilétorl, kde je pfepindna in- dukénost. Hlavni ladici kapacita C; se vyuziva pro vsechny rozsahy. Piidavna kapacita G, mize byt slozena z vice kondenzatord (teploini kompenzace) a kapacitniho trimru, pro ptesné nastaveni rozsahu. Os- cilator mize byt pouzit i jako ladény zéznéjovy oscilator. V tomto pri- padé je vyhodnéjsi pripojit ladici kapacitu Cz odbotky proti zemi a tak snizit rozsah rozladént. ee Obs. 183. Hartley osiitor Pl ‘V zapojeni na obr. 1.83a je pouzito bipolirniho tranzistoru. Protoze ladény obvod je zapojen v kolektoru, je vyhodnéjsi pouzit tranzistoru s ptechodem p-n-p (KF 517, KFY 18, BF 479 apod.). Odpor v bazi oscildtoru je rozdélen na dvé Sisti: pevny odpor a proménny odpor drahy kolektor ~ emitor hradlového fetu 7;. Cast vf napéti na ladéném [120] obvodu je usméména zdvojovatem napéti D1D2. Stejnosmérné napé- ti fidi bazi T,, takze se tranzistor chova jako proménny odpor v zavislosti na amplitudé oscilaci. Vysledkem je konstantni napéti na vystupu i pfi zméné rozsahd ve velmi Sirokém rozmezi kmitotti (ovéteno od 2 do 50 MHz; stabilita kmitottu na vy88ich rozsazich je vSak neu- spokojiva). 'V zapojeni na obr. 1.83b je poudito hradlového fetu. Ladény obvod je zapojen mezi bazi a zem. K emitorovému odporu R. je tieba vyzkouset paralelni kapacitu (asi 10 nF pti kmitottech 5 MHz). Oscild- tor byl vyzkousen ve fazovém zavésu na kmitoctech 50 az 80 MHz. ‘Na téchto kmitoétech doslo pripojenim emitorové kapacity ke zhorseni Sumovych viastnosti osciléteru. Dioda Ds, zapojend v propustném sméru z baze na zem, ma zabrinit vzniku kladnych spiek vf napéti na bazi Kladné napéti na bazi ma za nasledek zménu piedpéti, zmé- nu strmosti a ditsledkem je vznik intermodulaénich produkt a zhor- Seni stability. Zapojeni Colpitts je na obr. 1.84a a je osazené bipolimim tran: storem. Zpétna vazba je dana kapacitnim délisem C/G. Hodnoty kapacit jsou v poméru 1:2, pfiéemé lepsich vysledki se dosahuje, kdyz kapacita G ma vyssi hodnotu. Velikost kapacit je zévisla na kmitottu oscilatoru a v okoli 5 MHz je 680 a 330 pF. Vysledna kapacita je zapojena paralelné k ladénému obvodu a zvySuje pomer C:L. Potfebna indukénost mi malou hodnotu, coz miva za ndsledek zhorgeni stability. Snizenim hodnoty vazebni kapacity C, na nejnutnéjsi miru pro udréeni oscilaci se omezi viiv kapacitniho délite G/G na vysledny pomér LC v ladéném obvodu. Na obr. 1.84b je zapoj dvoubazovym mosfetem. Vynikajicich vysledki se dosahuje u oscilétord Colpitts se sériové ladénym obvodem (zndmého také jako Clappiv oscilator). Jeho tran- istorova verze je na obr. 1.85a, Zpétnovazebni kapacitni dalié C/G pouziva kapacit s velkou hodnotou. Tyto kapacity jsou pripojeny pa- ralelné k pfechodu baze/emitor, takée nepatrné zmény kapacit pfechodu zpisobené teplotou se vzhledem k vysoké kapacité déliée neu- platni. To ma piiznivy vliv na stabilitu oscilatoru. Ladény obvod je v sériovém zapojeni a pouziva velkych hodaot indukénosti a malé ka- stejného typu oscilatoru, osazeného 1211gall, oo Obr. 1.84. Colpittsiv oscitators parale tim obvoder pacity. Kapacitni délié C,/C, je s ladénym obvodem v sérii. Na kmi- toétu 1,8 MHz se podatilo doséhnout takové stability, Ze od okamé ku zapnuti do ustéleného stavu byla zména kmitoétu pouze 40 Hz a za dal8i hodinu se zménil kmitoet pouze 0 4 Hz. Stejné zapojent s hradlovym fetem je na obr. 1.85b. gah, te Obe. 1.85. Colpittsbv oscititor se sério- vim obvodem S jinym vysoce stabilnim oscilatorem se setkime daleko éastéji v zahraniéni literatute ne? u nas, atkoliv zapojeni je és. pivodu. Jeho autorem je doc. ing. Jifi Vackat, CSc. Zapojent vychézi z pivodnich praci z roku 1947 a bylo vyvinuto s pouditim elektronek. Pouzitim lovoditi neztraci zapojeni své vlastnosti. Autor této stati pouzi Vackariy oscilator v mnoha zatizenich od davnych typi s elektronka mi az po up-konvertorovy transceiver v souasné dobé. Zapojeni s bipolarnim tranzistorem, uvefejnéné v lit. [23], je na obr. 1.86. Oscilétor pracuje v rozsahu 4000 az 4100 kHz. V pavodnim [122] be. 1.86, Vackativ oscikitor pramenu byl smésovan s dal8inn kmitogtem z vate oscilatoru na vysledny kmitotet 7,0-7,1 MHz (pro vysilag). Vackitiv oscilator pouziva striové ladény obvod. Kolektor i bize tranzistoru jsou uzavéeny proti zemi velmi nizkou kapacitni reaktanci kondenzatorii C; a C.. Tim je omezen vliv zmén polovodigovych pie- chodi na stabilitu kmitoétu. Ladény obvod ma vysoky pomér LC a tak k pteladéni poZadovaného rozsahu postaéi mald kapacita ladiciho kondenzatoru. Pracovni re2im tranzistoru se nastavuje odporovym délivem y bazi do tidy A. Pouzita indukénost musi mit co nejvyssi dosazitelné Q a proto je nejvyhodnéjsi vinout civku na keramické té- lisko o vétsim priméru, alespon 20 aZ 25 mm. V pavednim pramenu bylo poudito jednoduchého oddélovaciho stupné, zapojeného jako emitorovy sledovaé. Doporuéujeme za oscilator zapojit dokonalejsi oddélovaci zesilovaé ~ vicestupitovy. Vazbu s oscildtorem je nutné nastavit co nejvolngjsi, a to zmensenim vazebni kapacity na nejnut- ‘néjsi miru, Sériové zapojeni odporu s kapacitou (jak je zakresleno na obrizku) nékteri autoti nedoporueuji, protoze zhorsuje Sumové viastnosti oscilatorové jednotky. Zapojeni Vackitova oscilitoru osazeného hradlovym fetem je na obr. 1.87. Zapojent je obdobné jako v predchozim ptipadé. Aby nebyl omezovan proud tranzistoru, je v kolektorovém obvodé poudito vf tlumivky misto odporu. Zapojeni s fetem je méné nchylné na zmény kapacit pfechodai viivem teploty a a dosshue i men’ drovné vlastnich Sumi. re FBT. Vackis SHE two MO | Td oan, 4 Bae ELS Eto oy ttt hae lee ee BeZa oscilatorem je zatazen dvoustupiovy oddélovaci zesilovat, kde Je na prynim stupni pouzito také hradlového fetu. Vzhledem k jeho vysoké vstupni impedanei je moiné snizit vazebni kapacitu na velmi malou hodnotu a tak zajistit minimaini ovliviovani oscilatoru. Dal8i stupei pak pracuje jako emitorovy sledovae. V uvedeném zapojeni byl oscildtor pouzit ve vysilaci na 14 MHz, kdy vystupni kmitoset byl zdvojen ve zdvojovaci kmitostt, Velmi stabilni oscilétor s bipolarnim tranzistorem, znamy jako Swan“ (byl pouzit v tadé vyrobki této firmy), je na obr. 1.88. Vzhle- se Pe yn ge Hike heal Lb ephee chad t dem k velkym zpétnovazebnim kapacitim CG, a G,, pfipojenim ke kolektoru a emitoru tranzistoru, je snizen vliv zmén kapacit ptechodi na stabilitu. Volna vazba mezi ladénym obvodem a aktivnim prvkem (kapacita G) dale snizuje vliv tranzistoru na kmitoéet. Zapojeni bylo ovéieno az do kmitoctu 22 MHz s velmi dobrymi vysledky. Po zapnuti doslo k posunu kmitoétu 0 1 200 Hz a po 10minutovem ustéleni se kmitoget zménil pouze 40 Hz za hodinu provozu. V zapojeni je nakreslen i obvod rozladovani (RIT) pomoct kapacitnich diod (4,5 kHz na 21 MHz). Oscilator je poudivan y SSB transceiveru pro pismo 144 MHz. Oddélovaci zesilovace jsou nedilnou soutisti oscilatort. Jejich ‘ikolem je zesilit napéti oscifétoru na potfebnou droveh pro smésova- nj a omezit vliv 2&¢é2e na kmitoéet. Na obr. 1.89 jsou uvedena dvé z Pojeni dyoustupiiovych oddélovadi. Na obr. 1.89a je pouzito dvou polarnich tranzistori. Prvni pracuje jako zesilovat, druhy jako emitorovy sledovaé. V zapojeni dobfe pracuji bézné ktemikove tranzistory nf, napf. KC 147-9. Vzhledem k malé hodnoté zatézovactho kolekto- [124] uF; neni zesileni prilis velké a nepfekrodi 20 dB. Je treba vénovat pozornost nastaveni pracovniho bodu tranzistoru 7;, aby nedochéz: lo k omezeni tvaru signilu a tim ke vzniku harmonickyeh kmitoctd (kontrola osciloskopem). Zapojeni na obr. 1.89b je dokonalejsi. Na vstupu je poudito hradlo- sey Zo. os at } hs as @ LH 1 br. 189. Oddelovaci stupné oseilatord vého fetu: jako emitorového sledovade, Tim je zaruéena vysoka vstup- ani impedance tohoto stupné, ktera dovoluje snizit kapacitu vazebniho kondenzitoru na minimalni hodnotu. Zesileni se dosahuje a ve dru- hém stupni s bipolarnim tranzistorem. Ten ma v kolektoru zafazen la- dény obvod. Obvod je nastaven na stfed zesilovaného pasma kmitoé- ti a je tlumen paralelnim odporem, takze je Sirokopasmovy. Vystupni obvod je zapojen jako n-tlinek, ktery privadi vy8si impedanci kolektoru na nizkou vystupni impedanci. Udinnost oddélovacich zesilovaéi se kontrotuje zkratovanim vystu- pU za sougasného méfeni kmitoétu oscifatoru. Zména kmitogtu nema byt vét8i nez 300-500 Hz. Néktera zapojeni dosahuji hodnoty 30-50 Hz Potlageni vySsich harmonickjch kmitoéth oscilétoru ma byt nejmé- né 60 AB. Je proto obvyklé zafadit na vistup oscilatorové jednotky (1251minimalné dvoustupiovou, lépe vSak tHistupiiovou doini propust za- kondenou ohmickym odporezr. Cim niz8i kmitoéet oscilatoru, tim snadnéji se dosahne vyssi stability kmitoétu. V nékterych pripadech je proto vhodnéjsi zvolit zakladni kmitocet oscilatoru na poloviénim kmitoétu, nez je Zadany vystupni kmitoget a na vystup zafadit zdvojovaé kmitoétu. Vysledna stabilita byva lepsi, nez by zaruéil stejny osciléter na z4daném vystupnim kmitoctu. ‘Na obr. 1.90a je zapojeni zdvojovate kmitoétu s diskrétnimi sou- tkami. Hradlovy fet T;, zapojeny jako emitorovy sledovad s fadé- = Eo Obr. 1.90. Zdvojovase émitostu nym vystupem, zajistuje svm vysokym vstupnim odporem izolaci od oscilitoru. Tranzistory 7; a T; jsou buzeny symetricky, zatimco jejich spojené kolektory jsou ptipojeny k nesymetrickému ladénému obvodu. Timto zapojenim se dosahuje potlageni vsech lichych harmonickych kmitoéta. Zdvojovat T/T; pracuje ve ttidé C a produkuje spektrum sudjch harmonickych kmitotti. Ladény obvod na vystupu je 1126) ladén na 2. harmonickou, ostatni jsou znaéné potlageny. Presto je utné na vystup zafadit di¢innou dolni propust. Proménny odpor mezi emitory 7;/75 slou2i k nastaveni presné symetrie a nastavuje se na nejvyssi potlagent kmitottu zikladniho oscilitoru. Zapojeni na obr. 1.90b vyutiva diferencidlniho zesilovace MA 3006. Potteba dalsich soudastek je vyrazné snidena. Vzhledem k umis- téni diferenciélniho zesilovate na jednom gipu ma zapojeni velmi dobrou symettii, takze neni nutné pridavné nastaveni. Kombinované oscilétory Oscilatory s proménnym kmitottem (VFO) dosabujf uspokojivé stability na kmitogtech maximalné 7 az 10 MHz. Je sice mozné dosdhnout dobré stability kmitottu az do 20 MHz, ovSem za cenu narogné- ho provedeni a nastavovani teplotni kompenzace. V piijimadi pro kratkovinna pasma vSak potfebujeme ke sm&Sovani kmitotty Casto az 40 MHz. Jednou z mo3nosti je pouviti tzv. premixeru, kde sméSova- znimn signal VFO na nizkém kmitodtu a signalu z oscilatoru Fizeného krystalem ziskame potfebné kmitocty ke sméSovani v prijimadi, Na vystupu sméovaée se pouzivé pasmova propust a oddélovact zesilovad s dal8i pasmovou propusti na vystupu z premixeru, aby byly igin- né potlageny nezadouci produkty a do sméSovate prijimaée pfisel pouze disty signal. Popis premixeru je uveden k obr. 1.18. Na stejném principu pracuje sm&Sovaci VFO z obr, 1.91. Jeho vy- br. 1.91, Smétovaci VFOstupni kmitotty jsou v rozsahu 5.000 az 5500 kHz, tedy na kmit tech, kde neni jesté obtizné doséhnout dobrou stabilitu. Divod k po- ziti sm@Sovaciho VFO je vsak jiny. Pii vysokych pozadaveich na piesné odeditani kmitoétu a jeho opakovatelné nastaveni je Feseni béingch analogovych stupnic neuspokojivé. Pi ladéni v rozsahu 500 kHz musi byt délka stupnice 500 mm, aby déleni po 1 kHz mélo rozestup I mm. Pro toho, kdo zatim nemiize vyuzivat vyhod digitélnich stupnic, nabizi sméavaci VFO vyhodné Feenti. Preladovany oscilitor ladi pouze v rozmezi 100 kHz. Ladici prevod 1:2, na jehod ose je umi sténa kruhova stupnice o priméru 85 mm, umozni rozdéleni 100 dil- ki po celém obvodu, take dilky po | kHz budou od sebe vzdileny 2,5 mm. To je jiz velmi dobra pFesnost odetiténi kmito&u, Y popisovaném zapojeni je vyuzito vyhod 100 kHz odstupu u krystal RM 31 Fady B 000. Krystalovy oscildtor, kde je pouzito 5 krystald pfepinanych piepinatem, ma v kolektorovém obvodu 7; Sirokopas- movy transformator. Impedanéni pfevod transformatoru je 4:1 a jeho nizkoohmovy v¥stup je pripojen ke vstupu diodového, dvojité vyvaze- ného sméSovate. Pouziti tohoto typu smésovave je nutné, aby byla za rugena Gistota vjstupniho signdlu. Ke druhému vstupu smésovate je pfivedeno napati z prelagovantho oscilitoru (VFO). Vibér vhodného oscilitoru miZeme provést podle vlastniho uvazeni ze diive uvedenych zapojeni. Aby byla zajisténa Sistota vjstupniho signdlu, je nutné na v¥stup VFO zaéadit doini propust. Na v¥stupu sméSovaée je pouvita pasmova propust, ladén& na roz- ditovy kmitotet, tj. 5,0 az 3,5 MHz. VzAjemnou vazbou civek, pfipad- né volbou paralelnich tlumicich odpord, se nastavi propust tak, aby linedrné pfenesla vsechny Zadané kmitotty. Stejnd pasmova propust je na vistupu zesilovate 72. Tranzistor T; pracuje jako emitorovy sledovat, ktery zajistuje nizkou vystupni impedanci pro dolni propust na vystupu smésovaciho VFO. Sirokopasmové transformatory Tn a% Tn jsou vinuty na feritovém toroidnim jédru z materiélu N20 priméru 6 mm. Vinuti je bifilarni (Tn a Tn) nebo trifilarni (Tr a Tr), dvéma (ttemi) vodici o priméru 0,25 mm zaroven. Zaéatky vinuti jsou ve schématu oznageny teckou. Pasmové propusti L1/ 2 a Ls/ L, je tteba umistit tak, aby mezi nimi nemohla vanikat vz4jemna vazba. [128] Neni podminkou pouziti uvedenych krystali, ale je mozné zvolit jinou kombinaci péti kmitogtové na sebe navazujicich krystal. Pak bude ale nutné upravit rozsah kmitoétd preladovaneho oscilétoru vzhledem k Z4danému vystupnimu rozsahu. Zapojeni zajimavého oscilatoru je na obr. 1.92. Oscilator byl po- psn v lit. [24] jako ptidavné VFO ke komerénimu transceiveru, ale jeho vyuziti maze byt Sirs. Obr. 192. VFO se zpoidovacilinkow Napétové fizeny oscilétor (VCO) s hradlovym fetem pracuje na 24- daném vystupnim rozsahu kmitostd. Napéti oscilétoru je vyvedeno pies oddélovaci zesilovat T; do sméovace piijimaée. Zkolektoru 7; je signal priveden na vstup déliéky, ktera ptevede vf kmitoset do oblasti nizkych kmitoétd. Obdélnikovy pribéh na vystupu déligky je derivovan RC dlenem a ziskané jehlové impulsy jsou z sileny tranzistorem 75, Z kolektora 7; se rozdéluji dvéma sméry. Pi ‘mo jsou pfivedeny na S vstup klopného obvodu RS a pies zpozdova- cflinku ZL a tranzistor T; na vstup R. Impuls, ktery postupuje primo, pieklopi obvod tak, Ze na vystupu Q je stav logické 1. Za dobu zpoz- déni, tj. 64 jis, dojde impuls na vstup R a obvod se opét pieklopi do vichoziho stavu, kdy na vystupu Q bude logicka nula. Sledem impul- sii z délitky dochazi ke sttidavému preklapéni obvodu, takZe na vystupu Q vanikne obdélnikové napéti, jehod sttida je dmérna kmitostu [129]oscildtoru. Toto napéti se pomoci integraéntho RC élenu prevede na stejnosmérné a pfivede na invertujici vstup operatniho zesilovate, Ktery pracuje jako kompardtor napéti. Na neinvertujici vstup se ptivi- di referenéni napéti z napétového déliée, jehod soudasti je proménny, desetiotaékovy odpor (Aripot). Délig je napajen z tvrdého zdroje, kte- 1 tvoti zbyvajici dvé hradla obvodu MO 2. Komparator poroyndva napéti z RS obvodu s referenénim napétim. Jeho vystupni napéti, vy- hlazené dolni propusti RC, ovléda kapacitni diody v obvodu oscilatoru, Ladéni VFO se tidi zménou proménného odporu. Zpoidovaci linka je stejného typu, jaké se pouzivaji v barevnych televizorech. Zpofdéni 64 us odpovidi kmitottu 15625 Hz 1 00 5 625 Hz), které vyndsobeny délicim pomérem poudité délicky uréuji schopnost preladéni oscilatoru (15 625 x 128=2 MHz). Znamena to, Ze oscilitor mize pracovat v rozsazich nasobkii 2 MHz, napt. 2-4, 4-6, 6-8 MHz atd. NejvySsi pouzitelny kmitoéet oscilitoru je dan schopnosti déliky a kvalitou zpo2dovaci linky. Nedoporuguje se volit kmitoéty, které jsou v blizkosti okraje daného rozsahu (rozhrani 2 MHz ndsobki) Pri fe8eni oscila:ori ptijimate, jehoz mf kmitovet je 9 MHz, jsou pottebné kmitodty pro nékteri pisma v blizkosti rozhrani a hrozi nebezpeti nestability. Je vsak mozné pouzit délicky s jinym délicim po mérem. V uvedeném ptipadé je optimalnt détici pomér 1:120. Oscil: tor pak miize pracovat v dsecich kmitoéti, které jsou nasobkem 1,875 MHz, Oscilatory ‘ené fézovym zavésem (PLL) Oscilitory izené fazovym zavésem, pracujici jako kmitoctové syn- tetizéry, se pouzivaji v pfijimacich pro profesionalni a vojenské ucely jiz del8i dobu. Jejich zavadéni do ptijimaéi komeréni tidy i do ama- térskych konstrukei umozuje rychly rozvoj potfebnych integrovanych obvodi. Z blediska poctu obvodd zistavaji velmi néroénou a slofitou zaletitosti a pti navrhu amatérskych pfijimaéa je treba zva- Zovat své znalosti a schopnosti na jedné strané a iéelnost na strané druhé, Pri feSeni prijimaéa pro krétkovinna amatérska pisma narézime na problém, jak zajistit kvalitni signal oscilatoru, nutny pro sméSovani. (130) Pouditi preladovaného oscilatoru, jeho? vystupni kmitoéet by odpovidal kmitottu nutného ke sm&ovani, je nevyhovujici na vy88ich pasmech. Pouziti premixeru naraZi na problémy se ziskénim vétsiho po- €u krystali (minimalné jednoho pro kadé amatérské pasmo). Situa- ce je jesté slozitéjsi u tzv. pfehledovych prijimadi, uréenych k piijmu ¥ rozsahu celého kratkovinného pasma, éasto jiz od 50 kHz do 30 MHz. U téchto ptijimada byva cely ptijimany rozsah rozdélen na tse- ky po 500 kHz nebo po 1 MHz. Pro kazdy kmitoctovy tisek je nutny samostatny krystal. Pryni kmitoctové syntetizétory byly proto vyvinuty pro tento druh prijimadi Podstatou kmitoctovych syntetizéri je napétové tizeny oscilétor, pracujici primo na kmitoétu potrebném ke sméSovani. Tim je dana do znaéné miry zaruka istoty vystupniho signalu. Oscilitor je slozitou cestou stabilizovan z normalniho ostilétoru, Fizeného krystalem. V profesionainich piijimatich byva aormélovy oscilétor umistén V termostatu a Spidkové piistroje dosahuji stability vjstupniho signdlu pro smésova 1 Hz. Kmitostové syntetizéry umoziuji stavbu stabilnich oscilétori az do oblasti gigaherzovych kmitoéti. Zjednoduseny princip Fazového zivésu vysvétluje obr. 1.93. Uvede- né kmitoéty slouzi pouze jako ptiklad. Obr. 1.93. Zjednoduseny princip tizo- veho zivésu Z normilového (referenéniho) oscilatoru jde signal do déli¢ky kmi- toétu, 2 jejiho vystupu pak do vstupu fazového detektoru. Signal z na- p&tové Fizeného oscilétoru (VCO) je v programovatelné déliéce vydé-len na kmitoéet, ktery je shodny s referenénim kmitoctem na vstupu | fazového detektoru. V pfipadé absolutni shody obou kmitoétd bude na vystupu detektoru zikladni Groveii stejnosmérného napéti. Toto napiti pfichazi pfes dolni propust na kapacitni diodu, ktera je sou- &4sti oscilaéniho obvodu. (Kapacitni dioda byva pouzivana nejéastéji Jsou vsak i syntetizéry, ve kterych se pouziva jinych prvki k ovladani kmitodti). V piipadé, Ze dojde z jakchkoliv divodi ke zméné kmitoétu oscilatory, zméni se i vydéleny kmitoget na vstupu 2 a vysledkem bude zména vystupniho, stejnosmémného napéti z detektoru. Zména se pre- nese na kapacitni diodu a ta ovlivni kmitoget oscitétoru. Polarita kapacitni diody musi byt zvolena tak, aby k posuvu kmitottu doslo ¥ opatném smyslu, nez byla negédana zména kmitoéw. Tim dojde k tzy, zachyceni a oscilitor je udrZovan ve stabilnim stavu, ktery odpovida stabilité normalového oscilatoru. Kazdy oscilator ma oblast zachyceni, ve které je smyéka fazoveho zavésu schopna udriet oscilator ve stavu zachyceni. Prekrodi-li se jejf hranice, vypadne oscilitor ze stavu zachyceni, kmita volné a neni fizen normalovym oscilétorem. Pouziva se proto svételna signalizace, ktera indikuje, v jakém rezimu oscilator pracuje. Obvykly zpisob je ten, kdy je svétlo zhaslé v pfipa- dé zachyceni a trvale sviti nebo pravidelné blika, jestlize oscilétor ze stavu zachyceni vypadl, Predpokladejme, Z¢ VCO je ladéno kondenzatorem v rozsahu 10 az 12 MHz, Programovatelna délitka, jejiz délici pomér se nastavuje pomoci pfepinaée, je nastavena na déleni 1:100. Ladéni v daném rozsahu bude oscilator pracovat bez zachyceni do okam#iku, nez se piibli- ime ke kmitoétu 10 MHz. V tom okam#iku se na vstupu 2 fazového detektoru objevi signal o kmitogtu 100 kHz, ktery je shodny s refe- renénim kmitoétem. Ridici steinosmérné napéti na vystupu detektoru dotihne oscilator do stavu zachyceni. Jemny pohyb ladicim kondenzatorem na obé strany nebude mit jiZ 24dny vliv na vystupni kmitodet oscilatoru, pokud nepfekrogime oblast zachyceni, Kdyz nastavime programovatelnou délitku na dalici pomér, napt. 108, dojde ke shodé kmitottd na obou vstupech detektoru pii kmito- &tu oscilitoru 10,8 MHz. Volbou kmitoti VCO a programovatelnych déligek je mozné stabilizovat libovolny kmitodet. (132) Na uvedeném piikladé jsme ukazali, jak je mozné ziskat kmitoéto- vé kroky po 100 kHz na vystupu oscilatoru. V praktickém provozu je vsak tfeba zajistit plynulé ladéni poZadovanych kmitoctd, Na stejném principu (zjednoduseno) jako byly vyrobeny kroky po 100 kHz, jsou vyrabény syntetizéry s kroky po 100 Hz v celém pozadovaném rozsahu kmitoéti, Profesionalni piijimaée pouzivajt dokonce kroki po i. Jiny zpasob je ten, kdy pielafovany oscilétor (VFO) je soudésti smycky fazového zavésu a umoziuje plynulé ladéni mezi jednotlivymi kroky (100 a2 500 kHz). Popsany vyklad je zdanlivé jednoduchy. Ve skutecnosti vyroba kvalitniho syntetizéru narazi na znaénou obvodovou slozitost a na nékte- ré nedostatky, které se obtizné odstraiiuji. Syntetizéry maji sklony k horsim vlastnostem z hlediska fézovych Sumi, jez mohou mit vliv na konetné vlastnosti prijimade. V¥stupni steinosmémé napéti z faz0- vého detektoru nebyva také dokonalé a asto obsahuje zbytkové napti sttidavého charakteru, Stiidavé napéti kmitogtové moduluje osci lator a podili se na tvorbé nezédoucich produkta sméSovani. Do stavby syntetizéru by se mal pustit jen ten, kdo ma dobré zkusenosti a pottebnou méfici techniku. Riznych provedeni syntetizérd existuje cela tada. Teme kadda firma ma své osvédéené zapojeni, Casto za pouziti specidlnich integrovanych obvodt. Jako ukizka bude popsino zapojeni amatérské konstrukee, Popsany syntetizér pracuje v ptijimagi typu up-konvertor s ptijimanym rozsahem 1,5 a 30 MHz, rozdélenym na kroky po 500 kHz. Pie- ladovany oscilator (VFO) je soudasti smyéky fazového zavésu a zajistuje plynule ladéni mezi jednotlivjmi kroky. Prijimaé pracuje s dvojim smésovanim, Prvni mf kmitoéet, dany krystalovym filtrem, je 49,5 MHz a diuhy mf kmitoéet s filtry uréujicimi hlavni selektivitu, 7 950 kHz. Poadavky na kmitoéty oscilétord jsou: prvni oscildtor ladény v rozsahu 51 aZ79,5 MHz, druhy oscilator s pevnym kmitogtem 41,55 MHz. Pozadovant kmitoéty zajistuje syntetizér, z kterého je odvozeno napéti pro digitalni stupnici. Skupinové schéma syntetizéru je na obr. 1.94. V horni éasti obrizku [133]je zakrestena vstupni 24st prijimade, od anténniho vstupu po druby smaSovaé. Vom eich = [od = Ce {ree Orie * hf xeon br. 1.94. Skupinové schema kmitotto- oho syntetizgs Syntetizér poutiva yt oscilétoré. Napétové fizeny oscilitor (VCO) pracujici v rozsahu od 51 do 79,5 MHz, dodava oscilatorovy wkon do 1. smésovace pfijimage. Krystalem fizeny oscilétor na kmitodtu 41,55 MHz je uréen pro 2. sméSovat prijimate a zéroven je jeho signal smésovan (sméSovat D) se signalem z plynule prelafova- ného oscilétoru (VFO), pracujictho s kmitodty 4 550 a2 4 050 kHz. Po- sledni oscilator je zdrojem normalového kmitoétu | MHz a krystalem. Z VCO vychazeji tfi vystupy. Prvni je spojen se smésovacem pi mate, druhy odvidi napéti do digitalniho ditade a teti vede pres dal oddélovaci zesilovet do sméSovade H (v praktickém syntetizéru je jes- té dal8i vystup do sméSovace vysilaci Asti transceiveru). Ve sméSovati H dochizi ke sméSovini signélu z VCO se signalem ze sméSovaée D (pies oddélovaci zesilovaé s ladénjmi obvody na kmitoétu 37,0 a2 37,5 MHz). Na vystupu sméovate H vznikaji nové kmitodty od 14 do 42,5 MHz, které jsou po zesilent v sirokopésmo- vém zesilovadi pfivedeny na vstup kaskddy déligek. Prvni déliéka ma délici pomér nastaven pevné, a to 1:10. Je to pfedevsim z toho divodu, 2 dostupné programovatelné délicky maji [134] ‘omezen vstupni kmitoget. Délitka MH 74 192 ma v katalogu uveden nejvy88i vstupni kmitoéct 25 MHz. Jesilize vsak pracuje jako programovatelna délicka ve fézovém zavésu, je jeji mezni kmitotet omezen na maximalné 5 MHz, jinak dochazi k fazovjm chybam. Pomoené kmitoity 14 a% 42,5 MHz jsou pevnou déliékou ptivedeny do kmitogtového rozsahu 1 400 a2 4 250 kHz. Tyto kmitodty musi byt v krocich po 50 kHz (u piijimage vyzadujeme kroky po 500 kHz, nesmime vsak zapomenout, Ze u pomoenych kmitoéti doslo jiz k pevné- mu déleni deseti) déteny tak, aby vystupni kmitodet z daliéek byl vady 50 kHz, tj. shodny s kmitottem normaly na vstupu fézoveho detektoru, Shoda kmitodtu 50 kHz u pozadovanych krokii a u porovndvaciho kmitoétu je nahodna. Porovnani ve fézovém detektoru by mohlo byt napi. na 10 kHz, ovsem za cenu vétdiho pottu pouzder integrovanych obvodii, Programovatelna déliéka musi mit nastaveny délic poméry tak, aby na vystupu byl v2dy porovnavaci kmitotet 50 kHz. Délici poméry proto budou: | 400 kHz:50 kHz = 28; 1 450:50=29... a2 4 200:50 = 84. Nastaveni déligek pro Zadany pomér déleni se provadi pomoci piepinati BCD (tv. palcové ptepinace). Podrobnéjsi vyklad k nastaveni délivek je uveden dale u praktického zapojeni. Kmitoget z normalového oscilatoru | MHz je délen pomoci pevné nastavenych déligek na 50 kHz a veden na vstup fazového detektoru. Stejnosmémé Hidici napéti z vystupu detektoru ovladé kapacitni diody v Hzeném oscilatoru, Indikace stavu zachyceni je provedena pomoci svitivé diody. Di da sviti pInym jasem, pokud k zachyceai nedoslo, Ve stavu zachyceni dioda zhasne. Praktické zapojeni kmitottového syntetizéru je na dalsich obrdz~ cich. Neslowzi jako konstrukéni ndvod, avsak pro zkuSené mize byt nazornym voditkem. Pro lep8i porovnini se skupinovym zapojenim na obr. 1.94 jsou spojovaci body jednotlivych obvodi oznaéeny velkymi pismeny. Signal z VCO se pfivadi na vstup oddélovaciho zesilovate Ti (viz obr. 1.95). Zesilovaé zarutuje vykonové ptizpisobeni pro dvojité vyvazeny smésovaé s diodami. Na druhy vstup smésovace H je ptivedeno napéti o kmitoétu 37 a% 37,5 MHz, ziskané smé¥ovanim signdlu 1135]Obr. 1.98. VFO, krystalow oscilitor, smétovace Da H, zesilovae pomocnt mt z VEO a krystalem Fizeného oscilitoru na kmitodtu 41,55 MHz. Smé- sovaé D je opét diodovy. VFO je Vackatovo zapojeni s hradlovym fetem 7; a dvéma oddélovacimi stupni Ti, T; a na jeho vystupu je zaka- zena dolni propust. Za sméSovatem D je zafazen linedeni zesilovaé Ti, s malym zesilenim. Na jeho vstupu i vstupu jsou zafazeny pismové filtry, které potlacuji produkty sm&Sovani. Vystup smésovaée H je veden pfes dolni propust na vstup zesilova- ée pomoeného kmitottu (%, 7). Zesilovaé musi pfenést rovnomérné kmitottové pismo od 14 do 42,5 MHz. Niz8i kmitoéty nez 14 MHz sou omezeny volbou vazebnich kapacit. Nad kmitottem 42,5 MHz je pozadovan rychlejsi pokles napéti. To zajistuje dolni propust na vstupu i vystupu zesilovaée. Vystup zesilovade je spojen se vstupem pevné daligky 1:10. Na obr. 1.96 je zapojeni normalového oscilatoru s dé v¥ detektor a programovatelné dalitky. DOD ater Ob. 1.96, Programovatelni déticks, os cilitorreferentaiho kmitoétu, fazovy de fektor Normilovy oscilator pracuje na kmitogtu 1 MHz. Zapojeni vyuziva dvou hradel Sestinasobného invertoru MH 7404. Zbyvajici hradlo od- 1137]for od daisich stupiia (kmitoget je poudit i k Fizeni gasové zakladny digitélni stupnice). Za oscilitorem jsou dvé délicky s déle- nim 1:10 a 1:2 a vystupni kmitoget 50 kHz je ptiveden na vstup féz0- veho detektoru. Upozoriyji na nutnost pouziti vazebni kapacity mezi v§stupem z délicky a vstupem na vyvodu 14, pokud pouzijeme napa- Jeci napéti detektoru vy8si nez 7,9 V. Napéti ze zesilovaée pomocného kmitodtu pfichazi na tvarovaé T; a dale na vstup pevné délitky 1:10 obvodu 74 196. Za pevnou délig- kou jsou zafazeny dvé programovatelné délicky MH 74 192. Obvod MH 74 192 pracuje jako vratny ditaé, ktery umoziuje éitani vpfed a vaad s piednastavitelnym délicim pomérem. Moznosti tohoto obvodu jsou Siroké. Omezime se pouze na informace nutné k pocho- Peni popisovaného zapojeni. Obvod mé dva vstupy pro éiténi: pro diténi vpied na vyvodu 5a pro Gitani vzad na vyvodu 4. NepouZity vstup je ptipojen na napajeci napéti. V¥stupy éitani vpied (&. 12) a vzad (¢. 13) se pripojuii k nasledujicim vstuptim pfi kaskadnim zapojeni délicek. V¥stup postedni dé- ligky je spojen se v8emi ystupy pro nastaveni predvolby na vyvodech & LI, aby byl délici cyklus uzavien. Obvod ma dale 4 vstupy ptedvolby, oznagené A (é. 15), B(@. 1), C &.10) a D&.9). Tyto vstupy umoziuji nastaveni Zadaného déleni v BCD k6du. Vahy jednotlivych vstupa jsou ABCD = 1248. Chceme- |i predvolit apf. islo 6 (v BCD = 0110), musime pfivést na vstup logickou nulu (spojit se zemi), na vstupy B a C logickou jedni¢ku (45 V) ana vstup D logickou nulu. V popisovaném zapojeni jsou vsechny vstupy ABCD spojeny s nulou pies uzemnéné odpory 820 ©. Pomoci BCD prepinadi jsou primo na vstupy ptivadény potfebné urovné logické | (germaniové diody plni pouze oddélovacé funkci). U skupinoveho zapojeni jsme uvedli vypoéet pottebnych délicich pomeérd, které jsou v tomto pHipadé 28 aZ 84, Protoze jde o jednotky a desitky, musime pouzit dvou kus’ MH 74 192. Prvni, ve sméru postupu signalu, uréuje jednotky 2 druké desitky. Napf. pro déleni 28 bude prvné deiiéka nastavena na 8 a druha na 2. Je pochopitelné, Ze na panelu piijimaée ptepinate prohodime, aby ukazovaly skutecné nastaveny délici pomér 28. Nevyhodou je, Ze cisla na prepinagi neu- (138) een etn ney oe kavuii prijimany kmitoéet a pro jednotliva amatérska pasma si je musime pamatovat nebo k nim sestavit tabulku, Popisovany syntetizér maze byt pouzit v prehledovém pHijimagi pro cely rozsah kritkych vin, Jedaattivé pofohy prepinace jednotek pred- stavuji krok 500 kHz. VFO umoziuje plynulé tadént mezi jednotlivymi kroky. V tabulce 1.2 je nézorné vysvétleno kmitostové déleni syntetizéru, Tabulka by se mohla sestavit pro cely rozsah, byla by vSak obsahla, a proto zachycuje jen amatérska pasma. V prvnim sloupci je zatatek piijimaného rozsahu a v druhém potfebny kmitacet oscifatoru pro 1. sméSovat piejimace. Ve tietim sloupci je pomocny kmitocet, ktery vanikne ve sméSovadi Ha je ve dtvrtém pak po vydéleni deseti. Paty sloupec udava potfebny délici pomér. Nastaveni logickych arovni piedvolby pro zadany délici pomér je v poslednich sloupcich. Tab. 1.2. Nastaveni programovateiné délicky Sow Saw [shiz] [kHz] 0++00+0+00+0 +0004++00+000 000000000+0+ 0000+++00+44 ++++00000000 Jako Sizovy detektor je pouzit obvod CD 4046. Je vyroben techno- logii CMOS 4 obsahuje operacni zesilovaé, dva fazové komparatory @ napétové fizeny oscititor (VCO). VCO (s meznim kmitogtem 1 MHz) je uréeno pro aplikace na nizkych kmitodtech a v popisova- ném zapojeni je vyfazeno spojenim vyvodu &. 5 s pfivodem napajeciho napéti. (139)‘Vystup fidiciho stejnosmérného napéti z vyvodu 13 prochazi pies doini propust z odpori a kapacit na kapacitni diody v oscildtoru. Z vyvodu &. 1 je odebirano napéti pro kontrolu stavu zachyceni. Napéti ovlada tranzistor Ti, v jehoz kolektoru je zapojena svételnd dioda. Ve stavu zachyceni svételna dioda zhasne. Napétové fizeny oscilitor na obr. 1.97 pracuje v zapojeni s odbos- kou do emitoru, Pouziva vykonnéjsiho hradlového fetu BF 246, ktery acts Ea Obr. 1.97. Napétove fizeny oscilitor a oddétovact zesilovase Torte ‘ma maly vlastni Sum. Optimalni zpétnd vazba, nutné ke kmitini, je dana umisténim odbotky na civee. Protoze od VCO je vyzadovano, aby vlastni Sumy modulované na obé postranni pasma signalu byly co nejnidsi, je civka feSena z hlediska vysoké jakosti. Je vinuta na primé- tu 9 mm. Kosttidka je keramicka a vinuti je rozlozeno Vv délce 17 mm. ‘Vazebni kapacita do bize je nizka a parazitni kapacity snizeny na minimalni hodnotu. Pomoci malého ladiciho kondenzitoru pro VKV (NDR) je pfeladovan rozsah 30 MHz, tj. od 51 do 79,5 MHz. Kapa. citni diody jsou pripojeny na odbocku a jsou tdinné v rozsahu o néco vetsim, ned je potiebna oblast zachyceni zavésu (yj. preladéni VFO 0 $00 kHz). Kapacitni diody mohou zhorsit Sumové viastnosti os toru a tak je autné jejich viiv omezit na nejmutnéjsi miru. To je i divo- dem, proé bylo v oscilatoru poudito ladéni kondenzétorem. Profesio- [140] nalni pfijimage se syntetizéry jsou preladovany v celém rozsahu pomoci BCD piepinadt. Napétové tizené oscitatory (byva jich nékolik pro pfekryti rozsahu prijimate) jsou prepinatem piepinény v hru- bych skocich pomoci dalki kapacitni diody. Cim vetsi rozsah dioda ovlada, tim vice se zhorSuji Sumové viastnosti oscilétoru. Specidtni, nizkoSumové kapacitni diody jsou velmi drahé. V popisovaném zapojeni bylo pouzito zpiisobu, ktery kapacitni diody pro hrubé nastaveni vypousti, ovSem za cenu zdvojeni obstuhy. Pfepinaéem BCD se nejprve piedvoli zAdany kmitoztovy rozsah a ladicim kondenzatorem se otaéi tak dlouho, aZ svételna dioda zhasne. Kondenzator nemusi mit pfevod, nastaveni je snadné a rychlé, i kdy2 je osa kondenzatoru vyvedena na panel pfijimace primo. Tato nepatr- komplikace v obsluze je vyvazena mnohem lepsimi vlastnostmi oscilatoru. Ridici napéti do kapacitnich diod se ptivadi pres dva paralelni la- déné obvody, které potlaéi zbytky porovnavaciho kmitoctu fazového detektoru o kmitoétu 50 kHz a jeho druhé harmonické. Mezni kmi Get dolni propusti se nastavuje odporovym trimrem 220 Q na nejvyS8i distotu vystupniho signdlu ze syntetizéru. Za oscilitorem jsou zafazeny dva oddélovaci stupné T; a Ts. Z vjstupu 7; se vede napéti do oddélovaciho zesilovaée ve smyéce fazoveho zavésu a dale pfes samostatné oddélovaci zesilovaée do digitalni stupnice a do 1. sméSovate prijimade. Sirokopasmové transformatory Tr a% Tr jsou vinuty na feritovém: toroidu o priméru 6 mm (z materialu Nl) a maji bifilarni vinuti 2x8 zaviti, ‘Vysoké pozadavky na Sumové viastnosti napéfové Fizenych oscild- tord pouzivanych v kmitoztovych syntetizérech kladou velké néroky na provedeni civek v oscilaénim obvodu. Dosazeni vysokeho éinitele Jakosti Q je sice mozné, ale jeho udrzeni po zabudovani do tésného prostoru jiz nikoli. Blizkost jakychkoliv kovovych sougésti dosazené Qrychle znehodnoti Poutiti ladéného vedeni jako &ésti oscilaéniho obvodu umoziuje dosazeni vysokého Ginitele jakosti. Protoze vedeni pracuje s nizkou impedanci a je stinéné, nemaji okolni souésti na jeho viastnosti Zad- ny vliv. (141)Zapojeni oscilétoru s bipolarnim tranzistorem a hradlovym fetem je na obr. 1.98. Zpétna vazba je dana kapacitnim déligem bize — emi- jae tir 2t Ie i. te “ala EE @mm Tao {yt tere pf begt eg Lire i Obe. 198. Nizkosumové stabilni oscilé tory tor ~ zem. Ladéné vedeni je vyrobeno z kousku koaxialniho kabelu teflonovou izolaci o priiméru 3 mm. Vedeni miiZe pracovat jako ote- vtené (pro kmitoéty vyS8i ne 150 MHz) nebo jako zkratované. Pro zvySeni_mechanické stability je vyhodné pfipajet stinéni kabelu k zemnici ploge oscilatoru (pti delsim vedeni mize byt umisténo po vnittnim obvodu krabitky). Oscilator ma velmi nizkou droveit viastnich Sumit a je velmi stabilni. Pi méfeni s otevienjm vedenim na kmitoctu 192 MHz se ménil kmitoéet v rozmezi 20 Hz béhem 30minu- tového méfeni, ovSem za konstatni pokojové teploty. Vahledem k dané délce vedeni zavisi kmitovet na parazitnich i mezielektrodovych kapacitich polovoditi. Zkratované vedeni 0 délce 100 cm pracovalo s tranzistorovym oscilétorem na kmitoétu 34 MHz, avsak s oscilétorem (osazenym fetem) na kmitoétu 80 MHz. Otevrené vedeni stejné délky (oscilétor na obr. 1.98b) kmitalo na 195 MHz. Uvedené vysledky jsou pouze voditkem pro dalsi mozné experimen- tovai Mezifrekvenéni zesilovaée Propustna Site pésma pfijimate, nutnd pro zpracovani piijimané informace, zvisi na druhu pouzité modulace. Kmitoctova modulace pti pouzitém zdvihu 5 kHz vyzaduje Siti pésma 15 kHz, PHi amplitu- (142) dove modulaci se vytvafeji postranni pésma na obé strany od nosné- ho kmitoétu do vzdilenosti, které odpovida nejvyssimu pouzitému modulaénimu kmitogtu. Nemé-li byt snizena vérnost modulace, musi byt ob& postranni pasma pienesena bez zeslabeni. Ve spojovaci tech- nejvy8siho modulaéniho kmitottu 2,5 az 3 kHz a pro- to je nutna site pasma prijimage 5 a% 6 kHz. Signaly SSB maji potla- éenou nosnou vinu a jedno postranni pismo. Tim se snizuje pozadavek na nutnou Sifi pésma, kterd byva nejeastéji 2,4 kHz. Nekteré pi maée poutivaji dokonce site pasma 2,1 kHz a praxe potvrzuje, Ze signdly jsou pouditelné i pti Sifi pasma 1,8 kHz. Zazeni pasma zlepsuje vlastnosti pfijimaée z hlediska pfenosu Sumi a lepStho potlageni sousednich rusivych signali. Pri ptijmu telegrafnich signal je optimalni Sife 500 Hz, ale miZeme se setkat s hodnotami mendimi — od 50 do S00 Hz. Zpisoby, kterymi se dosahuje pozadované sife pasma, zAviseji na wolené koncepci prijimace a predevsim na pouzitem mf kmitoétu. Vsechny prijimate superhetového zapojeni dosahuji konecné site pasma (selektivity) v mezifrekvenénim zesilovaéi. Je tim minéno zpracovani signdlu pred detekci, protoze dalsich aiprav je mozné dosahnout pli zpracovani v nf zesilovati V kratkovinnych piijimadich se jiZ zisadn8 nepoutiva zesilovaéi s rozlozenym ladénim, protoze zhorSuji vlastnosti ptijimage z hlediska pfetizeni siinymi signaly. Pouziva se obvodii soustiedéné selekti ty, za kterymi nasleduje relativné sirokopasmovy mf zesilovaé. Pro obvykle pouzivané Sife pésma je omezeno feSeni soustiedéné selektivity z LC obvodi do kmitottové oblasti niz8i nez 100 kHz. Elektromechanické filtry, které maji velmi dobré vlastnosti, jsou omezeny hornim kmitoétem 500 kHz. Oba predchozi ptipady vyzaduji zapojeni prijimage s dvojim sméSovanim, aby byla zaruéena vyhovujici zrcadlova selektivita. Nedostatky dvojiho smésovani byly vysvétleny jit dfive. V soutasné dobe je nejlepsim Fesenim pouziti krystalovych filtrd s kmitogtem v rozsahu kratkych vin Idedlni pribéh ktivky propustnosti z hlediska selektivity by byl ob- délnikovy. Toho neni v praktickém provedeni mozné dosdhnout, i kdyz nékteré slozité typy filtra: maji pribéh dosti blizky. Jaké vlastnosti u filtré posuzujeme, je znazoméno na obr. 1.99. 1143)br. 199. K vastnostem filtrd Velikost vlozného itiumu udava v dB, o jakou hodnotu doslo k zeslabeni signalu priichodem filtru v propustné éasti kfivky. Nizké hodnoty vlozného dtlumu nejsou na zavadu. Pri vyssich hodnotach (6 dB -a vice) je nutné ttlum zakalkulovat do celkového zesileni ptijimace. Pri vysokych hodnotach (10 a2 20 dB) mide mit dtlum viiv i na Sumo- ve Gislo ptijimaée, pokud je filtr umistén v pfednich stupnich zesilovaciho Fetézu. Amplitudové nerovnomémost ktivky v propustném pasmu se udava jako zvlnéni v jednotkach dB. Zvinéni do 1,5 dB se stuchem prak- cky nepozna. Sife propustného pasma se udava pro pokles napéti 6 dB a oznatu- Je se jako By. Obvykle se méti jesté site pasma pti vyssich hodnotich ‘itlumu, a to pfi 40 dB (u méné kvalitnich filtrd), oznagend jako Bao nebo pti 60 dB oznatena jako Bios. Pomér téchto hodnot sifek pésma udava strmost bokti ktivky, neboli tzy. cinitel tvaru. Z krivky na obr. 1.99 vypoditame Ginitel tvaru: Byoon / By = 3,1 /2,0 kHz = 1,55. Kvalitni filtry dosahujé hodnoty 1,5 a% 2, vyjimkou jsou filtry s hodnotou 1,3. Zdanlivé bychom mohli posuzovat filtr s nizkou hodnotow Ginitele tvaru za kvalitnéjsi. To vSak plati pouze pf statickém hodno- ceni selektivity pfijimate. Ve skutetnosti filtr pracuje v dynamickém reZimu. Prichodem pulsnich signal (plati i pro SSB a CW) filtrem dochazi ke zpo2déni nékolika mikrosekund az milisekund, ned sign dojde na vystup filtru. Prijde-ti na filtr signal s vétsi amplitudou a del- siho trvani, vychézi z filtru o znaéné mensi amplitudé @ podstatné kratsibo trvani. V¥sledny efekt je podobny, jako zvonéni pti pifjmu 1144) telegrafnich signal. Nespravné nastavené AVC ve spojeni se strmy- ini boky filtru se projevuje fadou nezddoucich efektd, napt. ndrazy, pumpovani apod. Mnohem diilezitéjai vlastnosti nez éinitel tvaru filtru je jeho konec- ny ditlum v nepropustném pasmu (tzv. stop band). Méné kvalitné filtry dosahuji hodnoty 40 az 50 dB a u kvalitnich se setkévame s hodnotou kolem 90 dB. Vyjimkou jsou specialni filtry s hodnotou 120 dB, kterou je modné poklédat 2a optimalni. Koneény dtlum filtru zavisi na jeho konstrukci, avsak i u kvalitnich filtrd je mozné vlastnosti zne- hodnotit nevhodnou polohou v ptijimati (obchézeni signal kolem filteu). . Zlepieni hodnoty koneéného titlumu filtru se tasto projevi pHi zatazeni dvou shodnych filtra za sebou. Lepsich vysledkti se dosahuje za- iazenim aktivniho prvku mezi oba filtry, nez jejich primym propojenim, Vibec nejlepsim feSenim je predtadit druhy filtr bezprostredné pied detektor. Dosahneme tim nejen lepsi hodnoty konetného utlumu, ale vyrazné se zlepSi i vlastnosti z hlediska Suma, zvla8té kdyz je pouzito sirokopasmoveho mf zesilovace. (Sum, ktery ptijde spolu se signdlem na detektor, neni jiz mozné pti dalsim zpracovani signdlu odstranit.) Hodnoty tovarné vyrabénych filtr jsou uvedeny v tabulce 1.3. Elektromechanické filtry z produkce NDR pracuji na kmitoétu 200 kHz a maji vyborné vlastnosti. Z sirokého vyrobniho programu jsou vybriny jen typy vhodné pro amatérské konstrukce. Je tfeba upozornit, Ze stfedni kmitoget filtré neni pfesné 200 kHz. Jsou vyra- beny pro systémy, kde se pouziva jeden kmitoget zéznéjoveho oscilatoru na 200 kHz a nezavislé filtry pro dotni a horni postranni pasmo. Znacka +E v typovém oznateni udava, Ze stfedni kmitoéet filtru je nad nominalnim kmitoétem a -E, Ze kmitodet je nizSi ned 200 kHz. Zapojeni do obvodu je na obr. 1.100a. Obé postranni pasma a filtr pro piijem CW se pfepinaji pomoci relé. Kapacity CG, a CG; jsou doda- vany s filtrem. Sovetské filtry maji kmitotet 500 kHz a vyrdbéji se také nezavisle pro dolni a horni postranni pasmo. Filtry vyZaduji pfipojeni do obvodu s vysokou impedanci (obr. 1.100b). Vstupni impedance filtru je dana vstupnim odporem tranzistoru. Budicim vinutim nesmi prochézet 1145)vy88i proud nez 2 mA, aby se nezménily magnetické vlastnosti méni- Tab. 13. Hodnoty elektromechanickych a krystalovjch filtra ée, Vystup filtru je vyveden pies kapacitu, kterou je filts dolagovan eee do rezonance. 3 2. alts 2 felelelelele |P23]88 Pa 2 PSlalelglalé |e e3lez —. 2 BWW pe selge abd Py [ee sles eae [ele - bf bf SEetslslalzlelé |e lg s |g EPOR|sIe 7 7 SP OPEIEIETF ei : 22 7 7 dee [slele 2 e le |e le g 28 [s/3/8 a fa je |x |e 2 br. 1.100. Zapojeni EM filtré v abvo- 28 elele is oie iy dy |v au Bae Gelolelolola le |. [8 |e 18 Pouiiti elektromechanickych filtrd vyzaduje nutné dvoji smésova- ss vivfy~poprrm fv v vo Iv v ni, Vzhledem k dobrému giniteli tvaru jsou filtry vhodné do obvodi —1-— pro plynulou regulaci selektivity, jak bude popsano dale. \ BRS PRA S| HlofS [8 |B le fo fe Nad kmitottem 500 kHz prevazuje pouzivani krystalovych filtra. a= a Vzhledem k vysokému éiniteli jakosti Q pouzitych krystal je snadné eiy (clelelelele 7 dosahnout malé site pésma i na vysokych kmitodtech, prakticky do BSS qFlelRalele j2 |e |2 jE |e kmitoétu 100 MHz. V amatérské praxi ptevazuje poudivani filtr na as = = fe |e IF kmitottech 6 a% 11 MHz. Zatéovaci odpory krystalovych filtra jsou al] lelz S S |, nizkoohmové, takZe filtry se daji snadno ptipojovat k tranzistorovym. Blelelelsls |e fo lg |e fs zesilovaéiim. Nizkoohmové piizpisobeni dale sniguje nebezpedi ne- Seale je lg |? [2 Is Zadoucich vazeb ze vstupu na vystup (obchazeni filtru). Z4kladni 2|3|8 alee a 2 |e |S V]e a PElEle/SISISelén [EolesleSle e S22 Jalajas|eg |e S|E SE S/A 3) [147]iidaje primyslové vyrabénych krystalovych filtri jsou v tabulce 1.3. tkového filtru je znazornén na obr. 1.101. Nejjednodus- Obr. L101, Krystalove filtry filtr s jednim krystalem je vhodny pro je tv. rejekéni kapacita C., pomoci které Ize ménit tvar ktivky a nastavit potlageni. Koneény dtlum je asi 30 dB. Nahrazeni rejekéni kapacity krystalem se stane propustné krivka togtd obou krystalii ma byt asi 0,75 hodnoty Zadané Senim postu krystalii na étyfi se zlepsi initel tvaru filtru a konetny litlum filtru se zvy8i na 40 a2 50 dB. Nevyhodou miistkového zapojeni je zhorSeni dtlumu na obou stranach kfivky, v bezprostiedni blizkosti kmitoétu, jak je vidét na obr. 1.102b. Filtr s 8 krystaly, ktery vznika Obs. 1.102, Zakladni zapojeni mistko- vého filtru a ktivky XPOA a XFOB spojenim dvou dtytkrystalovych, dosahuje konetného dtlumu az 90 dB. Ktivky plati pro filtry KVG typi XF 9-A a XF 9-B a jsou prakticky shodné s obdobnymi filtry TESLA PKF9 MHz 2,4/4Q a PKF9 MHz 2,4/8Q. V mistkovych filtrech se pouziva dvou nebo yt dvojic krystald, jejiché kmitostovy rozdil je pfiblizné 0,75 hodnoty pozadované Site pasma. Ve srovnani se stejnym pottem krystal: mistkového zapojeni dosahuji ptikové krystalové filtry lepSich viastnosti z hlediska koneéného itlumu. Dalsi jejich vyhodou je pouziti krystalii o stejném kmitottu sériové rezonance (nékteré primyslové vyrabéné ptickové filtry jsou zalozeny na rozdéleni kmitoéti a dosahuji koneéného itlumu vice neZ 120 dB). Amatérska konstrukce priékovych filtrd neni obtizna a pli peélivé praci je modné ziskat dobré vysledky. Stavba ptitkovych filtra s krystaly RM 31 je popsana v lit. (25). Zapojeni prickového filtru se 4 krystaly a jeho propustnd ktivka jsou na obr. 1.103. Jde o amatérskou stavbu a ve filtru byly poudity krystaly se stejnou sériovou rezonanci. Na obr. 1.104 je filtr CebySe- vova typu se Sesti krystaly a jeho vyslednd propustna ktivka splituje Obr. 1.103. Zapojeni prigkového filtra ajeho propustna kivka Hii bk Obs. 1.104. Pritkovy fitr Cebysevovavelké naroky ptijima¢ové techniky. Dosazené vysledky jsou pouze ukazkou a nikoli stavebnim navodem, ktery by bylo moZné jednodus okopirovat. Vlastnosti krystal’ se lisi a bez kontroly méfenim nelze spoléhat na dosazeni ich vysledkii Krystalové filtry se vyrabéji pro pevné nastavenou Siti pasma. Po- kud ma pfijimaé zabezpecit piijem nékolika druhi modulace, musi byt zajisténo prepinani vice krystalovych filtra s rozdilnou Sifi pasma. Profesiondlni prijimace zabezpecuji prijem mnoha druhi vysiléni a jsou vybaveny éasto znaénym podtem filtra nebo zapojenim pro plynulou zménu selektivity. K prep filtrd se pouzivaji miniaturni re- Ié v tranzistorovych pouzdrech. Komeréni prijimaée pro amatérskou praci byvaji vybaveny filtry pro SSB a CW a moznosti doplnéni dal- Sim, libovolné zvolenym filtrem. Pfi amatérské stavbé se obvykle spo- kojime s dvéma filtry, a to pro SSB a CW. Pokud nemame miniaturni relé, miZeme poudit k prepinani bézné kfemikoveé spinaci diody. Z hlediska vybéru vhodnych diod dbame na to, aby dioda méla co nejmensi odpor v sepnutém stavu pfi malém priichozim proudu. Vhodnym typem jsou diody KA 136. Dvé zapojeni pro pfepinani filtré diodami jsou na obr. 1.105. K ptepinani se poudiva stejnosmérného proudu, kde nezalezi na délce ptivodu a prepi- nag proto mize byt umistén na vhodném misté panelu piijimace. Zapojeni na obr. 1.10Sa pouziva k pfepinani kladného napéti. Od- por R piedstavuje sériovy zattzovaci odpor piedepsany pro pouzity filtr. Zat&Zovaci odpor na vystupn je rozdélen na dvé casti, a to pevny odpor a proménny odpor, zapojené v sérii. Soudet jejich hodnot od- a predepsanému zatézovacimu odporu. Proménna Gast umozitu- shodnou vystupni droveh obou filtri. Na obr. 1.105b je za- i, které vyuziva k pfepinani napéti obou polarit. Velkou vyhodou je moznost plynulé zmény Site pasma, kterou nabizi skupinové schéma na obr. 1.106. Zapojeni vyuziva dvou filtra, a to krystalového na kmitottu 9 MHz a elektromechanického na kmi- toétu 500 KHz. Zménou kmitoctu zaznéjového oscilatoru na 500 kHz dochazi k pekryvani propustnych Siti pasma obou filtrd, jak je znd- zornéno na obr. 1.106b. Nejmensi dosazitelna site pasma zAvisi na strmosti bokii obou kfivek. Stupnice Sifek pasma na ladicim prvku zi- znéjového oscilatoru je na obr. 1.106c. § zaznéjovy oscilator, [150] urcujief ptijem horniho nebo dolniho postranniho pasma, ma pevné Kiitosty tizené krystaly. br. 1.108. Zpasoby ptepinani Irystalovyeh filted Obr. 1.106. Skupinové zapo- lektivity ure esti ta ><} a aNa podobném principu pracuje plynulé fizeni selektivity, jeho? skupinové zapojeni je na obr. 1.107. V tomto pripadé je pouzito tt keystalovych filtri. Mf kmitotet 7 950 kHz je ve sméSoveti preveden na novy mf kmitoget a po prichodu filtrem v dalsim sméSovadi se vraci zpét na pivodni. V oscilatoru, ktery tidi oba sméscvade, se pouziva k rozladovani krystalu (VCXO). oop eedeet E : e}— br. 1.107. Skupinové schéma pro ply nlé nastaveniselektivity Do oblasti selektivity patti i vytezové filtry. Jejich ikolem neni pro- pustit, ale naopak potladit nez4douci kmitodty. Sloudi k potlaceni ne- 2Adoucich signald a snizuji Groven ruseni. K potlageni dochazi ve velmi tizkém kmitogtovém pasmu s irovni potlaéeni 30 az 60 dB. Potie- ba vanika éasto pti praci na sdilenych pasmech, kdy pijimany SSB I je rusen komerénim telegrafnim signélem nebo nesnou vinou. Vytiznuti nezdouciho signélu nemiva podstatny viiv na charakter nebo srozumitelnost Zédaného signal. Nékolik zpisobi zapojeni vyfezovych filtra je na obr. 1.108. U prv- ptt 208 Obr. 1.108, VovyFezove filtry niho zpisobu je krystal 0 stejném kmitogtu jako je mf zapojen mezi kolektor 1. mt zesilovace pres ladici kapacitu na zem. Obvod ptedst- vuje zkrat pro kmitovet, ktery odpovida striové rezonanci krystalu. Sériova rezonance se mize ménit ladici kapacitou v rozsahu propust- né Site pisma nésledujicho krystalového filtru. Zapojeni na obr. 1.108b je podobné, avsak dava lepsi vysledky. Hloubka potlacent zavisi na jakosti krystalu (na jeho sériovém odporu). Mistkové zapo- i vyudiva kompenzace sériového odporu krystalu. Jest dokonalej- je zapojeni na obr. 1.108c, jehoz prakticka aplikace pro potlatent dvou neZddoucich signald je na obr. 1.109. Zesileni tranzistord Ti a Ts br. 1.109, Vitezovsfilte pro dva kmi- toy (vykonové hradlové fety) je velmi malé a prakticky predstavuje pouze impedanéni ptizpisobeni pro ladény obvod vyfezového filtru. Prijimage typu up-konvertor soustéeduji hlavni selektivitu do 2. mf zesilovaée. Na I. mf kmitotu se vsak pouziv také filtr, jehor pisma byva 5 az 7kHz. Tomuto filtru se fika protiintermodulaéni, protoze ziZi Siti pasma je8t8 pred druhym smésovanim. Filtr pini funkci preselekce a zajistuje konstantn{ siti pasma pro vechny pi mané kmitoéty (na rozdil od vf preselekce klasickych superhetd). Filtr byva FeSen jako krystalovy a pracuje na vysokém kmitoétu od 40 do 100 MHz. Vyroba t&chto filtrd je ndrotna a promita se do prodejni ceny. Amatérské vyroba je mozna z tzv. harmonickych krystald, vyzaduje ale znaéné zkuSenosti a dobré méfici pracovisté. Pro méné zkusené je vyhodnéjsi pouzit obvodi helical. Trojita pasmova propust na [153]70 MHz dosahuje site pasma 50 kHz. To je mnohem lepsi nez bézna vf preselekce, které na 28 MHz nedosahuje mensi site pasma nex 300 kHz. Na obr. 1.110 je zapojeni nasobite Qs obvody helical. Prestoze obvody helical dosahujt éinitele jakosti Q > 1 000, odtlumenim pomoci Kladné zpétné vazby a aktivniho zesilovaée se podaii zvysit Q na hodnotu, kterd vede k zZeni site pasma pod 10 kHz. Uvedené zapojeni Pracuje na kmitocty 39 MHz (bylo pfevzato), miize vsak byt preladé- 0 na libovolny kmitoéet v oblasti VKV. Obvody helical jsou umisté- ny v krabi¢kich vyrobenych z kuprextitu. Presné doladéni do rezo- hance se provede roztahovanim zaviti. Misto prichodkovych kondenzatorii C, aC, které tori kapacitu obvodu, je lépe pouzit sklené- nych kapacitnich trimnd 4,7 pF a pomoci nich piesné obvody dolado- Vat. Vazba mezi obvody je velmi voln a zajistuje ji kousek vodiée prochizejici priichodkou v mezisténé. Potty zaviti pro jiny kmitoget Je nutné vyzkouset. Obr. 1.110. Nisobie Qs obvody helical Ukolem mf zesilovace je zesilit signal ziskany sm@Sovénim vstupni ho signalu se signlem z oscilatoru na trove nutnou pro linedrni demodulaci. (Toto pravidlo neplati pro zpracovani kmitodtové modulovanych signald, kdy se privadi na demodulator napéti omezené,) Pri spravném rozlogeni tirovni zpracovivaného piijimaného signdé- lu ma byt nejvySsi zesileni zajisténo v mf zesilovadi. Zesiteni predcho- zich stupiti, zafazenych pfed filtr hlaval selektivity, ma byt jen tako- vé, aby byly zajistény pozadované Sumové poméry ptijimace (tj, aby nedosio ke zhorseni Sumového éisla piijimace). [154] Rozhodujicim faktorem pro stanoveni zesileni mf zesilovaée je velikost vstupniho napéti demodutatoru, kterou je demodulator schopen linearné zpracovat. V praxi se tato hodnota pohybuje od 10 do $0 mV a méla by byt dosazena pfi vstupnim napéti mf zesilovate | aZ 5 nV, coz pfedstavuje napétové zesileni 80 dB. Pro vy8si vstupni drovné musi byt v zesilovadi zajisténo automatické fizeni zesileni (éasto kom- binované s ruénim fizenim), aby ani pti nejsilnéjsich pfijimanych signalech nedoslo k pfebuzeni demodulatoru. V praxi ptedpokladime motnost nejsilnéjsich signali o Grovni $9 +40 dB ptichazejicich na vstup piijimade (predpokladdme, ze dalsi prvek s Fizenym zesilenim je umistén co nejblize k antennim svorkm). $ nedodréenim uvedenych zasad pti stanovent potfebného zesileni mf zesilovade se éasto setkavame u komerénich pfijimadt (transceiveri). V pfeva2né vétSiné jde 0 nedostatetné zesilent v mf zesilovati, Které je dano problémy zajisténi stability pti velkém zesileni. Nedo- statetné stinéni mezi jednotlivymi stupni vede Zasto k nestabilité, kte- 14 se v sériové vyrobé obtiéné odstranuj Pii viastni konstrukci pfijimaée mizeme dosahnout Zidaného zesileni, kdyz dodraime dale uvedené zasad 1. Jednotlivé stupné umistime do stinénych boxii a ve sledu zesilo- vaného signalu. 2. Ladéné obvody v kolektorech tranzistorii opattime stinicim krytem. Vinuti indukénosti na toroidni jédra, které maji maly rozptyl a snizuji nebezpett vazeb. 3. Diisledné poudijeme tzv. protiparazitni odpory v ptivodech ke kolektoriim. Jejich odpor nema Z4dny vliv na zesileni stupné, ale vJ- znamné napomaha ke zvyseni stability. 4. Nesnazime se v jednom stupni dosabovat maximalniho mozné ho zesileni. Hodnota 26 dB je optimaini, i kdy2 s nékterymi polovodi & neni problém dosahnout zesileni 40 dB. Neblokovanim éasti emito- rového odporu zavadime z4pornou zpétnou vazbu, ktera dale napomaha ke zlepsenf linearity a stability. Jinym zpisobem nastaveni ze leni stupné je pripojent kolektoru na odbocku indukénosti ladéného obvodu. 5. V napajecich ptivodech jednotlivych stupit zafazujeme vf tlumivky blokované keramickymi kondenzitory. Pfestoze zesilujeme [155]kmitotty vysokofrekvenéni, je nutné v napajecim fetézu pouzit bloko- vaciho kondenzatoru alespoit 47 uP. 6. V ptipadé, Ze pouzijeme integrovancho mf zesilovaée s vysokym ziskem, je uziteéné pouzit plosného spoje, ktery je oboustranné plito- van, Homni vrstva (na strané soudastek) slouzi jako velké zemnict plocha, na spodni vrstvé jsou vyleptiny spoie. Dodréenti téchto zasad dovoluje postavit mf zesilovaé, jehot zesile- nj bude pfes 100 dB a bude pracovat v naprosto stabilnim rezimu. V mf zesilovatich se pouzivaji vsechny druhy aktivnich polovodiét. Pouditi bipolarnich tranzistord dava dobré wysledky, pokud je na vstupu zesilovaée zatazen obvod soustfedéné selektivity. Zesileni bipolarnich tranzistord je znaéné a vét8inou je musime vhodnow ipra- vou snizit. Sumové vlastnosti modernich vf tranzistord spliiuji vysoké néroky. Pouditi hradlovych fet je v sougasné dobé méné obvyklé. Nedosahuji poZadovaného zesileni na stupeti a éasto dochazi k nesta- bilité nasledkem velké pfechodové kapacity bize/kolektor. Sumové ‘vlastnosti jsou velmi dobré. Ukazuje se, Z¢ nejlepsich vysledkit je moZné dosahnout pouzitim dvoubézovych mosfeti. Jejich zesileni na stuperi je optimalni a diky vyraznému snizeni pfechodové kapacity mezi elektrodami nebyvaji ani problémy se stabilitou. Vyborné Sumové viastnosti umoziuji dosazeni nizktho Sumového isla celého zesilovace. Rizenim stejno- sméného napéti na druhe bazi se dosahuje zmény zesileni v Sirokém rozmezi a tak FeSeni automatického fizeni zesileni (AVC) je snadné. Jako v mnoha jinych obvodech, i v mf zesilovaéi dochazi k pouziti integrovanych obvodii. Jde jednak o pouditi obvodi s malym ziskem, kdy se obvodova technika neli8i od pouziti s diskrétnimi prvky, a pak o kompletni integrované mf zesilovace s velkym ziskem. Integrované obvody v soudasné dobé davaji horsi vysledky z hlediska vlastnich Su- mi. Pouzitt obvodi s malym ziskem a se zatazenim ladéného obvodu na v¥stupu sniguje droveti Sirokopasmovych Sumi, pronikajicich na demodulator. Méné uspokojiva je situace pti pouziti kompletnich obvodii s velkym ziskem. Jejich viasini Sum, ktery ma Sirokopasmovy charakter, se ptidava k zesilovanému signatu a 5 nim je spolecné demodulovan. Tento Sum se neda ji2 v dal8ich stupnich odstranit. Nej- lep8i pomoci, které dava vynikajici vysledky, je zatazeni dalsiho filtru [156] pfed demodulator. Toto feéeni je sice nékladngjsi, ale kdo pozaduje od piijimage nejlepsi vysledky, mél by tohoto zpisobu vyuzivat. V¥- je jiz pouditi obyéejné krystalove brainy se dvéma krystaly. a Predchazejici ivaby se tykaly péedevSim mf zesilovati pouziva- s jednim sméSovanim, pripadné 2. mf zesilovace u pfijimaci s dvojim sméSovanim. i Pozadavky na I. mf zesilovaé u ptijimati s dvojim smésovanim i ptijimaéa typu up-Konvertor se édstetné lisi. Pati pochopitelné vsechny pozadavky na zabezpeteni stability. Zasadni rozdit je vSak v pozadavku na zesileni. Pi dodréeni zasady, Ze mezi anténnim vstupem a obvodem hlavni selektivity prijimace ma byt co nejmensi potet aktivnich prvki, je treba omezit |. mf pouze na jeden stupeit a jeho zesileni nastavit jen na takovou drovea, aby nedoslo ke zhorseni Su- mového disla prijimate. Praktické kontrola je takova, 2e postupné za- Fazujeme jednotlivé stupné smérem od sousttedéné selektivity (od filtru) ke vstupu. Pfipojenim stupné musi varist Grover vlastnich Sumi © témét neznatelnou hodnotu. Zapojeni mf zesilovaci: Dvé zapojent jednotlivych stupiii mf zesilovaée, osazend bipolarnimi tranzistory, jsou na obr. 1.111, Na prvaim obrazku je zapojeni ee gists al EP ct Ae ee Obs, LIL, Mf zesilovate s bipolirnimi wanzistory s jednim tranzistorem pracujicim se spolecnym emitorem. Vzhledem k velkym mezielektrodovym kapacitém je nebezpeti nestability znat- né. Snizeni zisku na stupea je dosazeno ptipojenim kolektoru na od- 157]bosku civky a z4pornou zpétnou vazbu na neblokované éasti emitoro- vého odporu. Na druhém obrazku je zapojeni emitorové vazaného zesilovate. Prvni stupefi (Tj) pracuje jako emitorovy sledovaé. Emitorovy odpor je spoleény s druhym tranzistorem (7), kerf pracuje s uzemnénou bazi. V tomto zapojeni se vyrazné snizuje viiv mezielektrodovych kapacit na nezidouci vazbu mezi vstupem a vystupem zesilovate. Vstupni impedance je velmi nizké a vazba na nésledujici stupeii je pomoci n-élinku, z vy88i na nisi impedanci. Obé popsana zapojeni je mozné pouzit fazenim za sebou do dvou- stupiového nebo tiistuprioveho mf zesilovace, podle pozadavki na celkové zesileni- Na obr. 1.112 jsou zapojeni mf zesilovate s dvoubézovym mosfetem, Vzhledem k malé prichozi kapacité vyznacuje se toto zapojent br. 1112, Mf zesilovage s dvoubizo ‘imi mosfery velmi dobrou stabilitou. Vstupni impedance tranzistoru je vysoka a nezatéZuje vstupni ladény obvod. Presto je bize ptipojena na od- bogku ziskanou kapacitnim délizem C,/C:. Pouditi tohoto zpisobu avySuje stabilitu stupné. Rézent zesileni tranzistoru se dosahuje zménou stejnosmémého na- péti na druhé bazi. Vétsina dvoubizovych mosfeta pozaduje pracovni napéti na druhé bazi o hodnoté +4 V, pfi kterém také dosahuji nej- vyisiho zisku, Snizovanim napéti zisk kles4 a iplného potlagent se dosahuje pti hodnoté -2V. Zaporné napéti nebyva v ptijimacich vidy k dispozici a v obvodech AVC se obtizné ziskava. Aby bylo moz- né dosthnou co nejicinnéjsiho fizeni zesfleni, pouziva se ipravy z obs. L.L12b. Pomoci tHi striové zapojenych diod v propustném smé- 1158) ru (nebo Zenerovy diody 2,1 V) se nastavi pevné predpéti v emitoru tranzistoru. K tient 2esilen{ se pouzije napéti druhé bize v rozmezi od +6 V do 0 V. Na prvni bazi se privede kiadné napéti z odporové- ho délige a tim se dosahne pozadovaného proudu tranzistoru Vazba na nisledujfei stupef mize byt vysokoohmova (pokud né- sleduje aktivni prvek s vysokou vstupni impedanci) nebo nizkoohmova, vazebni linkow z ladéného obvodu. Velmi éasto byva prijimaé soucasti transceiveru. Ve snaze snizit po- Set soucisti se mize poutit tzv. bilaterélni (dvousmérny) zesilovaé. Je- ho zapojeni je na obr. 1.113. Podobne jako v piedchozim pripade je provedena ‘iprava pracovnich napéti tak, aby ovladani zesileni bylo Fizeno zménou napéti druhé bize od +6 V do 0 V. Privedenim odpo- vidajicich napéti na druhou bizi jednoho nebo drukého tranzistoru se urtuje smér zesileni. V poloze oznaéené 0 V se ptivod spoji prepina- éem se zemi. Do polohy RX +6 V se pfivede proménné napéti +6 az OV ze zesilovate AVC. Jeo om br. 1.13. Dvousmérny (bilaterélat inf zesiloved Skupinové schéma transceiveru, ve kterém je poudito dvousmér- njch zesilovadi, je na obr. 1.114, Transceiver je uréen pro prici v pasmech 3,5 a 14 MHz.a vyuziva pouze jednoho ladéného oscilatoru s la- dénim od 5,0 a% 5,5 MHz (pro mf kmitoget 9 MHz). Prepinani funkci piijem — vysilani je jednoduché a pracuje pfevaéné na nizkych impe- dancich nebo piepina pouze stejnosmérnd napéti. Vyhodou pouziti dvojsmémych zesilovaéd je vyloudeni pfepinani vf signalu ve VFO a zaznéjoveho oscilatoru (generdtoru nosné) [159]Bian! Obr. L114. Skupinové schéma trance vyeu s dvousmeérnymi zesilovadi Pouziti integrovanych obvodii je v mf zesilovadich obvyklé. Jedno- duchym typem obvodu je MA 3006. Obsahuje tti tranzistory, z nich2 dva pracuji jako diferencidlni zesilovat a tieti jako zdroj konstantniho proudu. Dokonala symetrie diferencidlniho zesilovace pfindsi vyhody v lepsim potlaceni souctovych napéti, takZe zesilovat lépe potlatuje riznd rusiva napéti. Sumové dislo je udévano hodnotou 9,5 dB na 100 MHz. a vykonovy zisk 15 4B (v diferenciélnim zapojeni). Ob- vod je fesen pro napajeni ze zdroje dvoji polarity, ale umoziuje i uni- polirni napajeni. Zapojeni stupné mf zesilovaée je na obr. 1.115. br. L115, Mfzesilovaés MA 3006 Umély sted, nutny pii unipolérnim napajeni, tvoti odpory 1k/2k2. Mezi vyvody 1a 7 je mozné zapojit vf tlumivku; nahradi-li se odporem, nema jeho hodnota prekrocit 1,5 k. Vstupni i vystupni impedance je nizka, a to umodfiuje snadnou vazbu mezi stupni. V praktickém mf zesilovaci se poudiva tti az ttyF stupid, tazenych za sebou. Jako (160) Aivrty stupeh mize byt pouzit demodulator SSB/CW se stejnym obvodem. Napéti pti fizeni zesileni (AVC) se ptivadi do bize téetiho tranzistoru v kladné polarité. Velmi oblibenym typem integrovaného mf zesilovaée je MC 1350. Obvod obsahuje ti diferencidlni zesilovaée se stejnosmérnou vazbou. Miize pracovat jako stejnosmérny i stfidavy zesilovaé od 0 do 100 MHz a v okoli kmitogtu 10 MHz dosahuje zisku 55 dB, Rozsah fizeni AVC je veisi nez 60 dB pti zméné Hdiciho napéti od +5 V do +7 (zména Hdiciho proudu od 100 do 200 1A). Napéti mensi nez +5 nema vliv na zisk zesilovate a neni-li obvod AVC vyud mize byt jeho vstup (vyvod 5) spojen pies odpor 4k7 se zemi. Zapojeni mf zesilovaée s obvodem MC 1350 je na obr. 1.116. Obr. L116. Mf zesilovaé s obvodem al es T Moh fie [ETS 0 an hw Obr. 1.116a zndzorituje zesilovas s jednim obvodem, vhodny pro mé- RE nérotné prijimace. Prestoze obvod je velmi stabilni, je vhodné, aby vstup byl napajen ze zdroje s nizkou impedanci. V pfipadé, Ze na vstupu ma byt filtr soustfedéné selektivity, je prospéSné predradit obvod hradlovym fetem, zapojenym jako emitorovy sledovaé. Ke zlep- Seni stability se pfipojuje paraleiné k vystupnimu ladénému obvodu tlumici odpor. Napajeci napéti se ptivadi pres odpor 220 2 na vyvody a 2. Vzhledem k tomu, Ze tento odpor ovlivituje prabéhy fizeni AVC, nema jeho hodnota byt nizsi nez uvedend. [161]pojeni na obr. 1.116b zndzorfiuje mf zesilovaé s vysokym ziskem. Vyuziva dvou obvedi MC 1350 Fazenyich za sebou. Dosazitelny zisk je az 120 dB a Fiditelny v rozsahu vétsim nez 100 dB. Pti dosazeni tak vysokého zisku hrozi nebezpedi nestability a je nutné vénovat vétsi pééi navrhu plosného spoje. Pouziti dvouplatovancho kuprextitu a blokovacich kondenzitori, ptipojenych co nejkratsimi ptivody k vyvodim 10, zajsti stabilni rezim zesilovate. Na vJstupu prvniho obvodu je zapojen misto LC obvodu zatézova- ci odpor 1 k®. Toto Feseni, které sice pomahd ke zlepSent stability zesilovage, se vsak podili na vy8si trovni sirokop4smového Sumu na Vv: stupu. Idealnim pomocnikem ke sniZeni téchto nezAdoucich Suma je druhy filtr soustredéné selektivity, zatazeny mezi vystup zesilovace a demodulator. Zapojeni celého mf zesilovaée s bipolirnimi tranzistory je na obr. 1.117. Pouzité tranzistory jsou typu KF 167 a mohou byt nahrazeny modernéjsimi typy KF 125 nebo KF 525. Obs. L117. MEzssilovaé s bipotirnimmi tranzistory Mezi filtr soustiedéné selektivity a vstup zesilovage je zafazen hradlovy fet, zapojeny jako emitorovy sledova’. Jeho vysoka vstupni impedance dovoli optimal pisobeni vystupu krystalového filtru, Zaté2ovaci odpor filtru zirovei slouzi jako svodovy odpor fetu. Hradlovy fet pracuje jako oddélovaci stupei, aby zmény vstupniho [162] odporu bipolamiho tranzistoru, ke kterjm dochdzi pisobenim AVC, neovlivnily prabéh filtru. Zesilovaé ma tti stupné pied demodulatorem SSB/CW. Demodula- ce AM wyzaduje vy88i napati, které zajistuje étvrty stupeii s tranzistorem T; (u piijimaéa pro SSB a CW mize byt vypustén). V kolektor jednotlivych stupiia jsou zapojeny pomérné vysoké hodnoty odpori Snizuji vliv zmén vystupnich kapacit tranzistord, ke kterym dochézi pasobenim AVC a zvySujf stabilitu zesilovace. Hodnoty emitorovych odpord jsou zvoleny na optimdint pribéh #i- zeni zesileni AVC. Tranzistory pracuji s kolektorovym proudem 4 mA. Napéti pro AVC je odvozeno z nf zesilovace a v pivodni literatufe se pouziva zesilovac AVC typu SL 621 (viz &st venovanou obvodim AVC). Rizeni zesileni zesilovade je na principu zvysovani kol: torového proudu (tzv. Fizeni dopfedu), pfivedenim fidictho n2,.:ti +2,1 a% +5 V do bazi tranzistori. Sbémnice fidiciho napéti je na niz- ké impedanci a mie byt proto zatizena ptimo métidlem k méteni sily ptijimaného signdlu (S-metrem), Ladéné obvody v kolektorech tranzistori se nepodileji na celkové selektivité zesilovage. Ta je uréena obvodem soustiedéné selektivity na vstupu. Obvody maji za tikol snizit rovelt Sirokopasmového sumu na vfstupu, ktery by pti aperiodické vezbé mezi stupni dosdhl nezé- douci hodnot Zesileni zesilovate je vétsi nez 80.dB a je nutné dodréet zésady stavby, jak byly stanoveny ve vSeobecn’ Casti. Zapojeni velmi kvalitniho mf zesilovace je na obr. 1.118. Je osazen dvoubazovymi mosfety. Mohou byt pouzity vsechny typy modernich dvoubazovych mosfetd, napf. BF 900, BF 903, BF 960, KF 907, 40.673, MPF 121 atd. Vazba mezi stupni je vysokoimpedanéni a jednotlivé stupné maji shodné zapojeni. Aby bylo mozné poudit plného rozsahu fizeni AVC, je do emitord privedeno stalé predpéti 2,1 V. Téi diody v sérii zapoje- né v propustném sméru nahrazuji Zenerovu diodu. Klidovou hodnotu kolektorového proudu (8 az 12 mA) urvuje velikost kladného napé- tina prvni bazi, které je dino pomérem odporii 10 kO a 47 kQ. Snize- ni hodnoty 47 kQ vede ke snizeni proudu a opaéné. Proud je mozné métit jako abytek napéti na odporech v obvodu napajeni kolektord. [163]od edo) fe Obr. 1.118. Mf zesilovaé s dvoubirovy. smi mosfety V priibéhu tizeni AVC, v zavislosti na prijimaném signalu, dochazi ke zménam hodnoty kolektorovych proudd. Toho je vyuzito k méteni sily piijimancho signdlu. Métidio pracujici jako S-metr méfi spad na- péti na odporu 220 Q ¥ ptivedu kolektorového proudu. V klidovém: stavu (bez signéta) se S-metr vynuluje nastavitelnym odporem Rj. Rozsah Hzeni AVC je vét8i ned 100 dB a v tomto rozsahu je pribéh stupnice linearni. Celkovy zisk zesilovace je 110 dB. V obrazku jsou zakresleny i obvody AVC, tiebaze jim je dale véno- vana samostatnd Ast VE napéti pro zesilovaé AVC se odebiré z kolektoru posledniho mf stupné do emitoroveho sledovate T:. Hradlovy fet nepracuje jako disty emitorovy sledovaé, ale rozdéluje vf napéti do dvou nezavislych vy- stupi. Z kolektoru se vf napéti vede do demodulatoru. Z emitora pii- chazi na vstup vf zesilovace (prakticky étvrty mf zesilovaé), osazené- ho obvodem MC 1350. Zesilené napéti se usmérituje diodovym zdvo- jovaéem napéti a pfividi do vysoké impedance hradlového fetu T;, [164] Ktery je v zapojeni se spoletnym kolektorem. Stejnosmérny zesilovae s operaénim zesilovaéem MA 741 zesiluje napéti na Z4danou uroven nutnou k Fizeni mf zesilovage. Casovi konstanta obvodi AVC je uréena kapacitou Ca odporem Rv bizi T., Vysoké impedance tranzistoru T; umodiuje v RC élenu poufit vysokou hodnotu odporu a malou hodnotu kapacity, takze 1 béhovy éas je kratky. Vybijeni RC élenu trv s pouditymi hodnotami asi | sekundu, Za diodami je vyvedeno napéti (oznagené AVC 1), kte- Té mize byt pouzito jako zpozdéné AVC k Hzeni vstupnich obvodii piijimace. Pomoci odporu R se nastavuje nasazeni AVC vzhledem k Grovni vstupniho signdlu na anténnich svorkach (0,5 a2 2 uV) a odporem Ry rozsah stejnosmémého napéti na vystupu stejnosmémého zesilovace 102 lit. 26). Automatické fizeni ze: ni (AVC) Na vstup pfijimade prichézejf signdly s velmi rozditnou napétovou Grovni. V rozsahu kratkych vin musi pfijimaé zpracovat signdly s trovnt 0,5 wV a2 15 mV, vyjimetné i vy$8i. Signal se pfivadi po zpracovani ve vf obvodech a mf zesilovaéi na demodulator. Demodulator je schopen lineérné zpracovat signsl jen do urvité trovné, kterd zavisi na druhu demodulatoru, Diodové demodutitory AM jsou schopny zpracovat signal aZ 1 V. Demodulatory pro SSB a CW vsak v rozmezi pouze 10 az 50 mV. Vzhledem ke znaénému zesileni v pfedchozich stupnich, které musi byt nastaveno tak, aby nejslabsi ptijimany signdl byl zesilen na drove schopnou demodulace, dochézi pfi silngjsich signilech k pfebuzeni demodulatoru. Z uvedeného vyplyv4, Ze priii- maé musi byt vybaven moZnosti Gpravy zesileni s ohledem na silu pfi- jimaného signdlu. V avahu prichazejf tti zékladni zpasoby tizent zesileni ~ automatické, = kombinace ruéniho s automatickym Fizenim, Ruéni Fizeni zesfleni je neiméné niroéné na provedeni. Je mozné plynulé Fizeni zménou pracovniho bodu jednoho nebo vice aktivnich prvkii ve vf nebo mf zesilovagich; obvykle zménou stejnosmérného [165]napéti. Dalsi mo2nosti je plynulé nebo skokové fizeni pomoci aitlu- movych élankti bud na vstupu pfijimace nebo mezi dvéma stupni zesilovaci. O ruénim fizeni mizeme Fici, Ze je nejdokonalejsi, protoze umodfuje optimalni nastaveni zisku vzhledem k arovni piijimaneho signalu. Z praktického hlediska je ruéni ovlidani zesileni nevhodné, protoze vyzaduje neustalou manipulaci s ovlédacim prvkem v pfipa- dé ladéni na rizné stanice a pti iniku. Automatické fizeni zesileni pracuje inverzné vzhledem ke zménam sily piijimanych signald. Jeho dikolem je udréet konstantni trove signalu na vstupu demodulitoru (a tim i konstantni Grovea nf signalu na v¥stupu piijimaée) bez ohledu na velikost signalu pfivedeného na anténni svorky. Zidealizovana ktivka pribéhu fizeni AVC by byla pfesnym zrcadlovym pribéhem zmén ystupniho napéti. Pti praktic- kém ptiimu dochdzi ke zménam vstupniho napéti v rozmezi 80 a% 100 4B. Znamend to, Ze ve stejném rozmezi musi byt zarudeno zesileni Piijimage od anténnich svorek a% po vstup demodulatoru, aby byly zesileny na po2adovanou hodnotu nejslab& prijimané signaly. Uéin- nost automatického fizeni zesileni musi byt ve stejné relaci, aby nedo- lo k pebuzeni demodulatoru pf ptijmu nejsilnéjgich signdli. K automatickému tizeni zesileni ptijimase se pouziva samostatnych obvodii skladajicich se ze zesilovaée AVC, usméritovaée a v né- kterych plipadech jeSté steinosmérného zesilovaée. ProtoZe obvody AVC reaguji na velikosti vstupniho napéti, byva nedilnou sougisti tEchto obvodi i meri sily pole ~ S-metr. Podle mista v piijimaei, odkud se odebiré napéti pro zesilovaé AVC, rozli8ujeme AVC odvozené od vysokofrekvenéniho nebo nizko- frekvenéniho signilu. U AVC odvozeného od vf je vstup AVC zesilovaée volné vizan na néktery stupefi mf zesilovate. Nejtastéji to byva posledni stupei, pied demodulatorem, kde je dostatetna trovea signdlu. U ptijimatt pro SSB a CW vsak hrozi nebezpeéi pronikani napéti ze zaznéjoveho oscilatoru, coz vede k nespravné funkei obvodi AVC. Nebezpedi se snizi pouzitim dvojité vyvazeného demodulitoru. Nékteré profesionalni piijimace pfipojuji vstup AVC zesilovate k ptedposlednimu stupni mf zesilovage, aby pronikani z4znéjovcho oscilatoru bylo vy- lougeno. To vak vyzaduje pouziti AVC zesilovace s vy8sim ziskem. 166] PHi automatickém Hizeni zesileni odvozeném z nizké frekvence se signal odebiré za demodultorem nebo za prvnim nf stupném, védy vsak ped fizenim hlasitosti. Jestlize je za demoduldtorem zatazena dolni propust omezujici pienos vy8sich mf kmitoétd, je vyhodnejsi odebirat signal pro AVC az za touto propusti. AVC odvozend z nf signalu je nejéast&ji pouzivana u prijimaéd komeréni tHidy nebo v ama- térsky vyrdbénych ptijimatich. Pijimage uréené pro profesionalni sluzby poutivaji zasadné AVC odvozené z vf signalu. Bez ohledu na to, z kterého bodu prijimaée se signal odebird, je zesilen, usmérnén a ziskané stejnosmérné napati (v nékterych ptipadech zesilené stejnosmérnym zesilovatem) je pouzito k fizeni pracovniho bodu mf zesilovaée a vf zesilovaée (nebo elektronického atenuatoru na ystupu ptijimage). Podminkou sprivné funkce AVC je, Ze vSechny Fizené stupné jsou ovtidany ve stejném okamdiku. Velmi dilezita je distribuce ridiciho napéti do jednotlivych stupa. Ne vidy je vhodné vsechny stupné mf zesilovate fidit na stejnow iro- veil itlumu. K fizeni vf zesilovacd se poudiva tzv. zpozdéné AVC. Ne- ni tim minén éasovy rozdil, ale drove vstupniho signalu, pri kterém dochazi teprve k fizeni vf zesilovaée. Znamené to, Ze pti malych vstupnich trovnich pracuje vf zesilovaé s plnym ziskem, aby nedoslo ke zhorseni poméru signdlu k Sumu. Teprve od uréité Grovaé vstupniho signalu, kdy by ji2 hrozilo pfebuzeni sméSovace, zatne AVC pisobit. Spravné nastaveni pribéhu AVC je znazornéno v obr. 1.119. br, 1.119. Optimiln pribsh AVC 1 Casové konstanty AVC jsou odezvou na zmény Grovné vstupniho signdlu a ptedstavuji dobu, za Kterou obvody AVC upravi zesileni vf a mf stupié na Zédanou uroven, U AVC, zalozené na jednoduchém [167]principu vyuzivajictho nabijeni a vybijeni kondenzdtoru, rozeznava- me nabéZnou asovou konstantw, ktera urcuje dobu reakce na nahlou zménu vstupniho napéti, a sestupnou Casovou konstante, wrSujfei dobu reakce na pokles vstupniho signdlu prijimace, Potadavky na Zasové konstamty AVC se li8i podle druhu zpracova- vaneho signélu. U ptijimaéi uréenych k pifjmu AM signalii se zisad- né AVC odvozuje od vf signélu. Je to z toho divodu, 2e AM je dopro- vazena nosnou vinou a AVC je odvozeno od okamzité Grovné nosné viny. (Qdvozent od nf signdlu je prakticky mozné, avSak dochézi k tv. pumpovani v mezerach, ky neni signal modulovan.) Pfi pi{jmu AM signdli prakticky nedochazi ke skokovym zménam vstupniho signalu a pozadavky na nibéZnou Zasovou konstantu nejsou kritické. Vyhovuje hodnota 20 az 100 ms. Sestupnd éasova konstanta se voli v rozmezi 0,2 a% 1 s. Volba éasovych konstant u pfijimaét SSB a CW je mnohem zivad- néjsi. Modulace SSB i telegrafni signdly maji prakticky impulsni charakter. Nenf piitomna nosna vina a neustile dochadzi k rychlym ziné- nam od nulové rovné do maximélni drovné daného signdlu, Obvody AVC musi pfedevsim rychle reagovat na skokovou zménu od nulové ‘irovné do maxima, bez prekmitd, Nabéznd casova konstanta ma byt v rozmezi 10 az 20 ms. Pokud je krat8i, reaguje AVC na rusivé signdly impulsntho charakteru. JestliZe je delsi, dochazi k pfekmitim, které se projevuji ve svém akustickém projevu jako narazy. Dochézi k tomu ptedevsim u silngjsich signald a postech je velmi nepfijemny. Casto se pfipojuit jesté dalsi efekty, na nichz miva podil sestupna nebo vze- stupna hrana kfivky filtru soustiediné selektivity (efekty zpaisobené silnymi signaly na sousednim kanale). Sestupna éasové konstanta se voli v rozmezi 0,5 aé 2 s, pri pijmu CW i vice. Doba nabézné asové konstanty zavisi na rychlosti nabiti konden- Zitoru na Zdanou hodnotu napéti. Dosahuje se toho nabijenim ze zdroje s nizkou impedanci (emitorovy sledovat) nebo ze zdroje konstantniho proudu. Sestupna casova konstanta je uréena velikosti vybijeciho odporu pripojeného ke kondenzatoru. Je vyhodné pfipojit élen RC, uréujici éasové konstanty, do obvodu s vysokou impedanci. Pak je motné pouzit vysoké hodnoty vybijeciho odporu a malé kapacity, [168] Ktera se rychleji nabije. Kratké nabéhové éasové konstanty se dosahuji snadngji u AVC odvozené z vf signalu nez z nf signalu, Usinnost AVC se udava v dB jako pomér mezi nejmensi Grovni vstupaiho signilu a nejvétsi drovni vstupniho signdlu pro zménu vystupniho vykonu ptijimade 0 10 dB. V katalogovych tidajich nékterych prijimaéa se mizeme setkat s hodnotou 90 az 100 dB. Znamend to, Ze vYstupni vykon pfijimave se nezméni 0 vice nez 10 dB pti zméné vstupniho napéti od 1 wV do 100 mV. Takové hodnoty musime pokladat pro amatérskou prici za ex- trémni, Jsou odiivodnitelné w piijimaéi uréenych pro profesionalni sluzby, kde maji za kol zjednodusit obsluhu, éasto laickou. Poslech ‘na péijimadi s tak vysokou iginnosti nebyva obvykle piijemny. Vyso- ka komprese signali, ke které dochazi, zvysené jest o kompresi na wsilaci strant, éini poslech plochy a neptirozeny. Pri pfijmu slabych signal se subjektivné zvySuje droveit ruseni i slabymi signaly. 'V amatérské praxi je vJhodnéjsi nastavit obvody AVC na nizsi Gginnost (v rozmezi do 60 dB) a doplnit je ruénim Fizenim zesilent. Pfi poslechu protistanice se rucné nastavi optimélai zesileni s ohledem na pomér signalu k Sumu a automatické tizeni se ponech4 pouze k vy- rovnini vystupni drovné béhem tinika. Poslech signald pti tomto redimu je daleko prirozentisi a pfijemnéjsi. Nevyhodou je naruSeni ptesnosti S-metru, ktery je od napéti AVC odvozen. Je vSak znamo, 7 piesné S-metry jsou vysadou mala typi profesiondlnich pfijimach a V amatérskych pfijimadich pracuji vice mené jako indikator k rela- tivnimu srovnani sily signald. Zapojeni obvoda AVC ‘Zapoient jednoduchého obvodu AVC uréeného k Fizeni mf zesilo- s dvoubazovymi mosfety je na obr. 1.120. ; Napéti k Fizeni AVC se odebira z ladéného obvodu posledniho stupné mf zesilovate. Vf napéti je usmérnéno ve zdvojovati naptti s diodami D, D,. Stejnosmérné napéti nabiji Kondenzétor C,. Nabé- hova éasova konstanta je dina schopnosti diod rychle nabit kondenzitor na tiroveh odpovidajict vstupnimu signdlu. Sestupna casova konstanta zavisi na velikosti vnittniho odporu métite sily pole a odporu zapojeného s nim v sérii [169]ot | be, 1.120. Obvod AVC pro dvoubizo ve mosfety Zakladni pracovni napéti druhych bazi mosfetii +4 V je pevné nastaveno odporovym déligem Rj R:. Toto napéti je vedeno pies métidlo do druhych bazi. Usmérnéné napéti, jeho? velikost zavisi na drovni vstupniho signalu, se od pevného predpéti odeéité. V obrazku je zapojen i demodulator AM s diodami D,D,. Maze byt vypustén, pokud je prijimaé urven pouze k pifjmu SSB a CW. Zapojeni odvozené z nf signalu je na obr. 1.121. Tranzistory T; tk | mt i oie Obs. L121 Obvod AVC a $-metr odvo- rene nf signalu vy Darlingtonové zapojent zesili nf napéti na pot¥ebnou tirovea. Zdvo- jovaé napéti s diodami D:D; signal usmétni a stejnosmérné napéti, mérné velikosti vstupniho signdlu prijimate, se pfivadé na druhé baze mosfetii v mf zesilovati. Obvod ma prepinatelnou sestupnou Easo- vou konstantu. K lince AVC je ptipojen obvod S-metru. Oddélovaci zesilovat osazeny hradlovym fetem svou vysokou vstupni impedanci neovlivni funkei AVC. L170) Zesilené nf napéti je ptivedeno na druhy zdvojovaé napeti s diodami DsD, a dale na stejnosmérny zesilovaé s tranzistorem 75, Tyto obvody jsou uréeny k fizeni elektronického atenuatoru s PIN diodami, zatazeného na vstup ptijimage. Proménny odpor Rs umozituje ruéni nastaveni vstupniho titlumového @anku. Odporem R; se nastavuje bod, od kterého zaéina AVC piisobit. By- va to pti vstupnim napéti 0,5 a% 2 HV, podle zvyklosti uzivatele. Od- porem Ry se nastavuje bod, pfi kterém ma zadit pracovat dtlumovy dlinek s PIN-diodami, V praxi se to stava pi Grovni vstupniho napétt 50 a2 100 pY. Odpor Re slou2i k nastaveni nuly na S-metru pti zkrato- ‘vaném vstupu pfijimade. Citlivost zesilovaée S-metru se upravi nastavenim odporu R; a maximélni vychylka méfidla odporem Ry. Zapojeni AVC uréené pro zesilovaée osazené bipolarnimai tranzistory a odvozené z vf signdlu je na obr. 1.122. br. 1.122, Obvody AVC odvozent 2 vf signalu Integrovany vf zesilovaé MA 3006 je volné vazdn na postednt stupeit mf zesilovace. VF napati je po zesileni usmémnéno ve zdvojovati napéti D,D; a dale zesileno ve dvoustupfovém stejnosmémém zesilo- vaéi T;T;. V poslednim stupni je zafazen méfic sily signalu. Na vstup stejnosmémého zesilovaée se pfivadi pies oddélovaci diodu Ds stejnosmérné napéti z proménného odporu, které umoziiuje rudni fizeni zesileni. Sestupna ¢asova konstanta je volitelna pomect piepina- &. ‘Vechna ptedchozi zapojeni poudivala v obvodech AVC jediné se- stupné éasove konstanty (i kdyz volitelné piepinaéem). V ziednoduse- né formé je mozné prabeh AVC graficky znazornit ve tvaru pily, kdy 7)dojde k rychlému nabiti kondenzatoru a pomalému vybijeni pies odpor. Tento princip, ptestoze je ptevazné pouzivany, ma nékteré nev hody. PHi rusivem impulsu, jehoz amplituda bude vy88i ned slaby pfijimany signél, se kondenzator nabije na Groveli, ktera bude odezvou amplitudy silného signalu, Zesileni fizenych stupita ptijimaée poklesne. Nez se kondenzator vybije v Case daném sestupnou Zasovou konstantou, pracuje piijimaé s malym zesilenim, které miize byt pro slaby Pijimany signal nedostateéné. V pfipadé ptichodu velmi silného rusi vého signdlu mize dojit az k zablokovani piijmu po dobu, ned se pi jimaé vrati ke své ping citlivosti Modernim feSenim jsou obvody zivésné AVC (v zahraniéné lit. uvédéné jako Hang-AVC). K vysvétleni funkce pomize obr. 1.123. Obr. 1.123. K poimu zivésné AVC V hornj éasti obrazku je nakreslen pribéh signalu na vstupu ptijima- ée. V dolni &sti jsou pribéhy odezvy napéti AVC. Nabéénd gasova konstanta 7, uréuje dobu, za kterou napéti AVC dosihae drovné od- Povidajici Grovni vstupniho napéti. Po dobu trvani signalu se na kon- staninj drovni udrdi i napéti AVC. V okamdiku, kdy vstupni signal zanikne, dochazi k postupnému vybijeni kondenzétoru po dobu danou sestupnou éasovou konstantou. To plati u normalniho zpiisobu AVC. U zavésné AVC se pouziva dvou asovych konstant, Dlouha casova konstanta (oznatend jako ~,) udrZuje sniZeni zesileni prijimaée v z4- vislosti na drovni vstupniho signalu v ptipadé, e dochazi ke krétkym piestavkém mezi vstupnimi signdly (kréeké odmldeni u hovorové modulace). Vzbledem ke snizenému zesileni ptijimaée je omezen vliv rm sivych signal impulsniho charakteru v mezerach mezi signaly. V pi [172] pad, Ze signal zanikl, zacind pracovat obvod s druhou éasovou konstantou, ktery za dobu ¢ (nastavitelnow) velmi rychle vybije kondenzator urévjicf dloudiou tasovou konstantu a piijimaé pracuje s pinym zesilenim. Typickym pfedstavitelem zavésné AVC je obvod firmy Plessey, typ SL 621C. Pavodné je uréen do sestavy prijimate osazeného obvody SL 610, 611 a 612, ale jeho pouziti je mozné v libovolném prijimadi. Zapojeni obvodi AVC a SL 621C je na obr. 1.124. Integrovany obvod je v kovovém pouzdie s osini vyvody. Generovini napéti AVC je odvozeno od nf sigadtu. Vstupni nf signal musi byt udréovan v napé- tovém rozmezi od 7 do 11 mV. Tomuto vstupnimu napéti odpovida zména vystupatho steinosmérného napéti od +2,2 V do +46 V. Obs. 1.124. Obvad zavesné AVC a SL621C Z vistupu je mozné primo Hidie mf zesilovaé s bipolérnimi tranzi story. Rizeni tranzistorii je v tzv. pfednim sméru, kdy ke snieni zesi leni dochazi pri zvySovani kolektorovych proudi. Pro tento zpiisob Fizeni nejsou véechny tranzistory vhodné. Z béinych typi vyhovuji KF 167, KF 125, KF $25 nebo v obvodu MA 3 006. Generator AVC je napajen ze adroje 6 Va napati musi byt dokonale filtrovano. K vstupu je pfipojen méfi’ sily pole (S-metr). Emitoro- Vy odpor tranzistoru 7; je nutné vypoéitat vzhiedem k pouzitému mé- iidlu. Ve spofent s mfzesilovaéem, viz obr. 1.117, je mozné dosahnout lineérniho pribéhu méfidla v rozsahu pies 100 dB. Pripojeni operatniho zesilovaée rozSituje pouziti obvodi. pro mf zesilovate osazené dvoubazovymi mosfety. Proménnym odporem R» se nastavuje bod nasazeni AVC pfi malych vstupnich napétich. (173)Kondenzitory Ci, Ga G urtuji nabézné, zivésné a sestupne éaso- vé konstanty obou detektori. Jejich funkce je graficky znézornéna v obr. 1.125a, Na obr. 1.125 b je zachycena zavislost mezi vstupnim a vystupnim napétim obvodu SL 621C. 389, re War one L128. Chaar enero “ 2 AS AVC SL 621C a | ome | a } Be _ is Hl i. tives finer BE o Vin dirs htinatctorst 6) 4 OE cen ey ad ap Obr. 1.126. Zavesné AVC, odvazené zvfa nt signal 1174} Zavésné AVC odvozené od vf i nf signal je na oby. 1.126. VF sig- -nal, odebrany z posledniho stupné mf zesilovace, je zestlen v ladéném zesilovati s tranzistorem 7; a sirokopésmovém zesilovadi T:. Tranzis- tor % pracuje jako emitorovy sledovad, ktery ze své nizké vystupni impedance dodava vf napéti do usmértiovace s diodou Dy. Na vystupu usmériovace je kondenzator C,, ktery spolu se svodovym odporem R, urtuje dlouhou sestupnou éasovou konstantu obvodu. NF signal, odebrany za demodulatorem, je zesilen v tranzistoru T: a usmémén diodou D;. Na vystupu usmérfiovaée je stejnosmérné napati se z4pornou polaritou. Kratka sestupna éasova konstanta je urce- na hodnotami kondenzétoru C; a odporu Rs. Pripinanim paralelniho odporu R, je mozné éasovou konstantu dale zkratit. Zaporné napéti z usmériovaée uzaviré spinact tranzistor T3. Pokud je na vstupu pfijimaée piitomen signal, pracuji obé vétve obvodi AVC tak, Ze nadfazen je obvod s dlouhou ¢asovou konstantou. Dojde-li k ziniku signdlu na dobu krat8i nez je doba krétké éaso- vé konstanty (mezera mezi stovy, mezera mezi zna¢kami CW), zistava zesileni ptijimace na wrovni fizené obvodem s dlouhou éasovou konstantou. Zanikne-li vSak signal na vstupu prijimage na dobu delsi ned je doba kratké Casové konstanty, zanikne i zaporné napéti na vstupu tranzistoru T.. Tranzistor se otevte a protoze je pfipojen paralelné ke kondenzitoru Ci, rychle jej vybije. Od toho okam@iku pracuje prijimag s playm zesilenim. Ridici napéti AVC s kladnou polaritou se odebira z emitorového sledovate T;, Vy8si tirovni vstupniho signalu odpovida vyssi stejno- smémné napati na vystupu T.. V obrazku jsou uvedeny dvé varianty oddélovacich zesilovact s OZ MA 741. Zesilovaé OZ, upravuje pribéh fidiciho napéti od +5 V do +10V, jak vydaduje mf zesilovaé osazeny MC 1350 nebo zesilovace s bipoldrnimi tranzistory (Fzeni do vyssiho kolektorového proudu). Druhé varianta s OZ; je urvena pro mf zesilovaée s dvoubazovymi mosfety. V obou variantach je vjstupni fidici napéti pouzito zaroven k méfeni sily pole prijimanych signdld. K nastaveni nuly S-metru (nulovy signal na vstupu pfijimaée) jsou uréeny proménné odpory R nebo Rs. Pomoci odporii Rya Re se nastavuje bod, od kterého AVC zaéi na pisobit, obvykle pfi vstupnim napéti asi I nV. [175]Zéznéjové oscildtory Zarnéjové oscilatory se poutivaji ve spojeni s demodulatory SSB a. CW signal. Pfi piijmu SSB signdli obnovuji potlaéenou nosnou vinu, které je nutna k demodulaci. Pi piijmu CW vytvatejt zhangj s pferuSovanou nosnou vinou a tak pfijimany signal pfevédéji do oblasti slySitelnych kmitosti, ZaznBjové oscilatory nevyzaduji Zidné specidlni obvodove techniky a je mozné pouzit kteréhokoliv zapojent oscilatoru, jak bylo uvedeno v piislusné tasti U piijimaci s mf kmitogtem v rozsahu kratkych vin jsou vyhodné}- Si keystalem fizené oscilatory. PouzZiva se krystali pro prijem horniho a dolniho postranniho pisma a krystalu pro piijem CW. Kmitoity pro volbu postranniho pasma se voli 1,5 kHz nad a pod sttedni kmi tovet mf zesilovade a pro piijem CW 700 az 900 Hz od stfedniho kmitodtu. U pfijimaci: s dvojim sm&sovanim, kde druhy mf kmitoget byva ni28i, je mo%né pouzit ziznéjoveho oscilitoru s plynulym ladénim. Rozladéni oscilatoru je vhodné v rozmezi +1,5 KHz od stiedniho kmitodtu. Za oscilator se doporuéuje zatadit oddélovaci zesilovat, aby zatéz demodulatoru neovlivitovala kmitoéet. Vystupni napati (vykon) ziznéjového oscilatoru zavisi na pouzitém typu demoduldtoru, PoZadavky jsou shodné jako u sméSovaed piijimage. Omezovaée poruch Kromé ridiovych signdld piichazeji na vstup piijimace dalsi, ned douci signaly, které 2t&Zuji ptijem Zadanych signal. Mohou byt pivodu piirodniho, jako je atmosférické rusenf, nebo pavoda uméiého jako diisledek lidské cinnosti. 'V praktické cinnosti se setkavame s dvéma druhy ruSeni, které se tie Si svym charakterem. Prvni, nejéastéji zpisobené éinnosti pohybo- vch mechanisma napajenych elektrickym proudem (komutatory mo- toni), ma charakter nepfetrZitého sréenf. Sled rusivjch pulsii je tak rychly, Ze prakticky splyvaji. SniZeni drovné tohoto ruseni je v prijimati velmi obtizné a prakticky ho Ize omezit pouze zvyéenim selektivity v mf nebo v nf zesilovadi 1176} Druhé ruseni impulsniho charakteru se vyznatuje tim, Ze rusive impulsy maji kratkou dobu trvani v porovndni s mezerami me: Nejéastéji jde o sled pravidelné se opakujicich impulsi s velkou amplitudou, ktera prevy8uje svou rovni amplitudu pfijimanych signdla. Zdroj tohoto ruseni byva v rozvodu elektrické sité, v spatné odruse- ném zapalovani automobilovych motori a setkavame se i s impulsy rdiového pivodu, z kratkovinnych radari pro velké vzdalenosti. Né- kdy dochézi i k jednorazovym poruchdm, napt. v disledku jiskfeni na sifovych vypinadich v domacnosti. Proti ruSeni impulsniho charakteru existuji ovétené prostfedky, nebo dipiné potladit. Obvody ur- Gené k odstranéni ruseni mohou byt zarazeny jak do vf, tak do nf cesty v pfijimadi. Do prvni skupiny patfi omezovaée poruch. Jejich Gkolem je sni amplitudu rusivych signdld. na Groveii, kterou mé prijimany signal. Jid toto opatieni asto pomiide ke zlepseni ditelnosti prijimaneho signilu a snizi sluchovou tnavu. Neomezuje amplitudu pouze rusivych impulsd, ale i rugeni silnymi stanicemi, jejich2 amplituda ptevysuje slab8i prijimany signal. $ potfebou omezeni se Casto setkavame p DX-provozu v pismu 3,8 MHz, kdy silné evropské stanice rusi spoje- af se slabou, vzdalenou stanic Omezovaée poruch mohou byt zafazeny do vf cesty v prijimati. Spolehlivéjsich vysledkii je vsak mozné dosahnout zatazenim omezo- vast a2 za demodulator. Zapojeni jednoduchého, ale idinného omezovaée je na obr. 1.127. Pouziva dvou ktemikovych diod k omezeni amplitudy obou polarit. Free Obr. 1.127, Symetricky omezovat Pokud je na anodach kladné napéti, diody propoustéji nf signal bez omezeni. SniZovanim napéti do nelinedrni casti charakteristiky diod dochizt k postupnému symetrickému omezeni prochézejiciho sign 17]lu, Uroveii, od které maji diody omezovat, se nastavuje proménnym odporem umisténym na panelu prijimaée. Signély, které jsou pod irovni omezeni, prochazeji nezkreslené. Presn symetrie omezeni se nejlépe nastavi pomoci osciloskopu zménou hednoty odpotu z kato- dy vystupai diody na zem (oznaten hvézdickou). Umiéovace poruch zatazené do cesty nf signalu byvaji éasto malo ‘iginné. Zapojeni na obr. 1.128a (jak uvadi autor dlinku v lit. (27), je mimotadné dobré. Pracuje na principu podobném zpozdovacimu vedeni, Na odporovém déligi na vystupu germaniové diody se napéti vytvori okamiité, zatimco stejnosmérné napéti na vystupu obvodu je zpo2déné. Pokud nejsou piitomny rusivé impulsy a kapacita 100 nF neni pripojena k zemi, je kfemikova dioda na plovoucim potencialu a neni vodiva. Silny kladny impuls nabije kondenzator 100 nF a kée- mikova dioda na okamdik zkratuje nf vystup. Zaporné impulsy jsou potlageny germaniovou diodou piimo. Obr. 1.128. Omezovaé porch al hn Fi Po mags fe vel, oe Na obr. 1,128 je zapojeni aktivas pésmové propusti ladéné na kmitotet $00 Hz, ktera se zapojuje pti prijmu CW signald. Dvé piepélo- vané diody zapojené mezi vystup a invertujici vstup operaéniho ze lovace pracuji jako symetricky omezovaé amplitudy. Urovei omezer Je nastavitelnd potenciometrem 5 kQ. Umléovace poruch (noise blanker) jsou uréeny k potlageni rusivych impulsd s velkou amplitudou, ale kratkych a pravidelné se opakuji- sich. Pracuji na principu, kdy po dobu trvénj impulsu se uzavée cesta do dalsich stupa prijimate, Vzhledem ke kratkosti impulsi nejsou kratké vyseky sluchem pozorovatelné a obvykle nedojde k pozorova- telné zméné v charakteru modulace. Dokonalé umléovase poruch do- Kazi potlasit rusivé impulsy az 0 90 dB. 1178} Umléovaée poruch jsou vady zatazeny v obvodech vf signalu. Musi byt pripojeny k nékterému stupni pfed obvodem hlavni selektivity, Protoze priichodem impuisi filtrem dochazi k prodlouzeni impulsu a tim snizeni udinnosti umléovace. Zapojeni jednoduchého umléovaée poruch je na obr. 1.129. Tran- Obr. 1.129, VFumlvovat poruch zistor 7, zesiluje ptijimany signal spolu s impulsy na trove potteb- éni. Diody D; a Dz pracuji jako pulsni detektor. Pracov- ni bod hradlového fetu 7 je nastaven tak, Ze na jeho vystupu jsou pouze ktadné §pitky z usmérnénych rusivych impulsi. Dioda Ds po- tact z4pornou polarity, ktera vznikne derivaci a kladné napéti otevird spinaci tranzistor Ti a spinaci diodu D,. Jako spinaci dioda je vhodnd dioda s privatenym hrotem, napt. OAS, OAT, OA9, Nastavenim pied- pati na diodé se nastavuje tiroveri, od které ma spinat pracov. Nizkofrekvenéni zesilovaée Ukolem nf zesilovace je zesilit demodulovany signal na éroveii po- tiebnou k hlasité reprodukci na reproduktor nebo skuckatka. Posfech na reproduktor vyéaduje pouditi vykonového zesilovaée s vykonem 1W az 5W, podle podadavku uzivatele. Vysokoohmova sluchatka musi byt buzena napétim 0 vy88i drovni (1,5 a2 2 V). V posledni dobé éastéji pouzivand stiedné nebo nizkoohmova sluchatka vyzaduji vykon pfiblizné | mW. Cillivost af zesitovaée musi byt takovd, aby vistupni napéti z demodulatoru bylo zesileno na Zdany vykon. Zapojeni typického zesilovace osazeného bipolarnimi tranzistory je na obr. 1.130, Koncovy stupeit pracuje s komplementarni dvojici ger- [179]manjovjch tranzistord, které mohou dodat vjkon | W do zatéze 4 0. vod pro shuchétha jez reprodutorovtho vjstupu pes oddstovact odpor. Obr. 1.131. Nfzesilovaés A211 _ Do budiciho tranzistoru 7; je zavedena zaporna zpétné vazba, ktera snizuje zkresleni zesilovace (pies odpor R)). Pomoci odporu R: se nastavuje symetrie vystupniho napéti a odporem Ry klidovy proud koncového stupné. Pri nastavovani je nutnd kontrola osciloskopem. NizkoSumovy pedzesilovaé 7; zabezpeduje dostateéné zesileni celé- ho zesilovaée, které je mozné upravit na Z4danou hodnotu zménou zpétnovazebniho odporu Ri. Problémy s nastavovinim pracovnich boda odpadaji u integrovanych zesilovadi. Obvod A 211D, dovazeny z NDR, je integrovanym zesilovagem s vykonem | W. Jeho pousiti dovoluje snizit pozadavky m frat na minimalni miru. Zapojeni zesilovate s A 211D je na obr. 1.131. ait. 4 Obr. 1.130, Nf zesilovats tranzstory Z obrazku vidime, Ze zesilovat ma pouze maly poéet diskrétnich soutasti, Jeho nevyhodou je mutnast zapojeni reproduktoru mezi vjstup a napajeci napéti. [180] Integrovany zesilovaé Tesla typu MBA 810 DAS nabizi vykon 5 W pii napajecim napéti 18 V. Pri vice pouzivaném napajecim napéti 12. V dod vykon 3 W do zitéie 4.9. Jeho zapojeni je na obr. 1.132. a: send ey Panos be. 1.13%. Nezesilovats MBA 810 Hodnota svodového odporu R: musi byt dodréena, protoze je soucasti obvoda pro nastaveni pracovniho bodu. Odporem Rs je mozné mé- nit zesileni zesilovate; uvedenou hodnotu je tfeba brat jako minimalni. ZvétSenim hodnoty Rj zesileni klesa. Odpor R; spolu s kapacitou G, tori dolni propust, kterd zlepSuje Sumové poméry zesilovace. Ne- Ktedi udivatelé si stézuji na vy8si Sum obvodu. Obvykle pouzivaji kom- penzaéni kapacity CC, s hodnotami, které jsou doporuteny pro zesi- fovade hifi. ZvySenim hodnot (pti zachovani poméru mezi nimi) dosahneme vyrazného zlepseni Sumovych vlastnost{ zesilovate (pti ne- zatizeném vstupu neni mozné ve sluchatkach postfehnout jakykoliv sum). Na vistupu zesilovade je zapojen tzv. Boucherotiv den, sestaveny 4¢ sériového zapojeni odporu R, a kondenzitoru C;. Odstrafuje nebezpeti rozkmitani na vysokjch kmitottech pedevsim pfi nezatide- ném v¥stupu. Vazebni kondenzitor mezi vystupem a reproduktorem nemusi mit hodnotu doporuovanou pro naroénéjsi aplikace. Ping vyhovuje hodnota $0 a% 100 uF. Popsané zesilovaée je mont zapajit primo na demodulator. Tak tomu byva u méné nérognych pfijimadi. Ve slozitéjsich a naroonej- Sich piijimagich se Casto zatazuji mezi demodulator a vstup nf zesilovate dalsi obvody, jejicht smyslem je uprava selektivity v nf casti ‘Vet8ina zesilovacd je schopna lineamné zpracovat daleko sirsi rozsah kmitosti, neZ se poudivaji v radiokomunikaénim provozu, SSB 181}signdly amatérskych vysilaéd pfendSeji_kmitogty maximalné do 3.000 Hz (v CSSR povinnost ulozené povolovacimi podminkami). Je proto zbyteéné prenaset zesilovacem kmitodty vyssi, protoze jsou za- stoupeny pouze Sumem. Omezeni kmitozti vyssich nez 3 000 Hz vede ke zlepSeni Sumovych viastnosti pfijimade. PHi piijmu telegrafnich signdli je moiné horni hranici kmitoétd snizit az na 1000 Hz. Na ‘opadné strané kmitottového spektra se upravuje pribéh zesilent tak, Ze kmitovty nizs{ nez 300 Hz.se potlati. Uprava v oblasti nizkych kmitottd zlepsuie Sumové poméry (potlaceni blikavého Sumu) a snizuje Grove brumd z nedostatetné filtrace napajeciho napéti. Subjektivné se zlepSuje srozumiteinost prijimanych signali. Jednoducha aktivni dotni propust s tranzistorem je na obr. 1.133. Je zalozena na stejném principu jako aktivni propusti s operaénimi zesilovati a navrzena pro mezni kmitoget 3000 Hz se smérnici 10 dB/oktava. Napétovy zisk je 0,9. Mala vazebni kapacita C, omezuje pFenos kmitodti niz8ich nez 300 Hz. Obe. 1.133. Aktivné dol aistorem ea Wr aw LRT OR] pt le Tate Loteboy [Dott PES TT Ul, ~T Fa Obr. L134, Aktivaé fite SSB/CW {182} Sloditajsi zapojeni je na obr. 1.134. Zahrnuje velmi tizinnow pasmovou propust 350 a2 3 500 Hz. Prvni OZ pracuje jako dolni propust s meznim kmitogtem 3 500 Hz a druhy OZ jako horni propust s dél cim kmitoctem 350 Hz. Utlum v nepropustné éasti kmitoctové charakteristiky se zvySuje se smérnici vét8i nez 12 4B/okt. V poloze prepina- & funkci nastavencho na SSB se vystup odebira za druhym OZ. V poloze CW se zatazuje dalsi pasmové propust OZ, naladénd na kmito- Get 550 Hz. Na obr. 1.135 je zapojeni telegrafniho a vytezového filtru, u které- ho je mozné ménit kmitoéet od 300 do 3 000 Hz a Siti pasma propous- téného nebo potlaéengho signalu. Je-li prepinad funkei PA v poloze B, pracuje zapojeni jako aktivni pasmova propust s vysokym Cinite- lem jakosti. Cinitel jakosti je mozné plynule ménit a tak nastavit vhodnou sifi pésma pii piiimu telegrafnich signdli. Plynule se mize ménit i nf kmitodet (rezonance) v rozmezi od 300 do 3 000 Hz. br, 1135, Nf telegratt i : ant a yjfezovy fle Piepnutim pfepinaée do polohy A se zapoji pismova propust do smyéky zéporné zpétné vazby a obvod pracuje jako vyFezovy filtr. Plynuld zména kmitodtu a jakosti zstava zachovana. V¥rezovy filtr se mize s vyhodou pouzit na sdilenych pasmech, kde asto rusi ko- meréni telegrafni stanice nebo zapnuté nosné viny. Udinnost filteu je znaénd: zcela se dé potladit i velmi silna nosnd vina rusici slaby signal SSB stanice, aniz by doslo k postfehnutelné zméné v charakteru n:0- dulace Zidaného signalu. Prepinaéem Ph, je mozné filtr vyéadit. 1183]Potenciometr pro plynulou zménu kmitoétu vybirime s pokud mozno nejlepsim soubghem. Vhodné jsou tandemové potenciometry, urvené k fizeni hlasitosti ve stereofonnich zesilovadich. Integrovany obvod MC 14414 pracuje jako dolni propust s plynule proménnym kmitogtem. Utlum kmitoéti v nepropustném pasmu se zvysuje se smérnici 100 dB/okt. Zapojeni s timto obvodem je na obr. 1.136. CB - ae Obr. 1.136. Nefilees MC 14414 Mezni kmitoget dolni propusti je uréen taktovacim napétim, které dodava Easovaé NE 555. Kmitoéet éasovade je din kondenzatorem a proménnym odporem. Hodnota kapacity kondenzétoru se voli pfepinagem pro dva rozsahy: 200-700 Hz. a 600-4 000 Hz. V uvedenych rozsazich se kmitoéet nastavuje plynule potenciometrem 100 kQ. Pro- nikani taktovaciho kmitoétu na vystup filtru je Uginné potlageno. V nékterych ptipadech, ptevazné pri prijmu telegrafnich signal, se pouzivaji filtry zatazované na vystup pfijimage a uréené k poslechu na sluchatka. Telegrafni filtr, ktery se pfipojuje na reproduktorovy ‘w§stup ptijimage, je na obr. 1.137. Vzhledem k malému odbéru mize byt napajen z baterii. Dvé desti¢kové baterie 9 V vydr2i v provozu asi pill roku. [184] Obr. 1137. CW fits MA 1458 at Ve filtru je poutito dvojitého operaéniho zesilovate MA 1458 (je mozné pouiit i dvou samostatnych OZ MA 741). Kazdy OZ pracuje jako samostatna pasmova propust, ladéna pomoci dvojitého T-tlanku ve zpéiné vazbé na kmitottu 750 Hz. Obvody jsou navrZeny tak, Ze poutivaji hodnot soutasti z vyrobni fady s toleranci 5%. Pri praktickém provozu, pti vyhledavant stanic, se signal odebira za prvnim OZ. Pri navézéni spojeni nebo sledovani provozu vybrané stanice se pepne na vystup druhého OZ. Diky vazbé mezi obéma pasmovymi propustmi, kterou tvori diody D, D:, dojde k potlaceni ru- Sivych signald, jejichz rover je niZ8i nez 0,6 V. Naladénd stanice se projevi cistym a neruSenym signalem. Je tfeba upozornit, 2e provoz timto filtrem klade vy88i néroky na stabilitu oscilatoru pfijimage a jemné hadéni Pfi provozu na kratkovinnych pasmech se asto stava, Ze pti poslechu telegrafni stanice rusi jin’ stanice, jejiz kmitoget je témét shodny s poslouchanou protistanici. Rozdil v kmitoétu ziznéje je nepatny a soustiedit se na Z4danou stanici je velmi obtiznt. Jesté slozitéjsi si tuace vzniké pri volani vzdenych expediénich stanic, které sougasné vola velké mnodstvi dalsich stanic. Vsichni volaji ve stejnou dobu na temeét shodném kmitottu a pokud i relativni amplituda j je stejna, neni mozné rozlisit signaly odpovidajici stanice. Pi bézném poslechu je jedinou informaci rozdil kmitoctu zazneje. Bylo experimentalné ovéfeno, 2e pokud subsystém ucho-mozek dostane dal8i informaci, nejenom rozdil v kmitoétu, je schopen 2idany signal rozliit. Vysledkem experiment je navrh filtru, ktery umoZiuje prostorové vnimini signdla. [185]Zakladni princip filtru vysvétluje obr. 1.138. Nf signal odebirany zv¥stupu pro reproduktor se rozdéli do dvou nezavislych vétvi. Prvni vétev pfedstavuje dont propust s meznim kmitogtem 583 Hz a ma po- Kles -6 dB na kmitoétu 700 Hz. Signal z dolni propusti se vede do le- vého ucha pomoci stereofonnich sluchatek. Druha vétev pracuje jako horni propust s dolnim kmitogtem 840 Hz a mé acdum 6 dB na kmi togtu 700 Hz. Signal se vede do pravého ucha pies stereofonni sluchatka, Sife pasma prijimace musi byt 400 Hz a zaznéjovy oscilator nastaven tak, aby do sttedu filtru padl zéznéj 700 Hz. br. 1.138. Retativni charakteristiky ‘obou sekei fits Vysledny efekt filtru se jevi takto: Pii naladéni zéznéje na kmitoéet ni2s# ned 700 Hz bude signal sly’ telny v levem sluchatku. Ladénim pfijimace k vy88imu zdznéji se bude signal presouvat ke stiedu. Pfi kmitoctu zaznéje 700 Hz bude amplituda nf signalu v obou sluchatkach stejnd a signal budeme vnimat, jako by vychazel piimo ze stiedu. Dalsim zvySovanim kmitottu zéznéje bude signal pfechazet na pravou stranu a pfi kmitottu vyssim ned 900 Hz bude slabnout (odladéni mimo propustnou Kfivku filtru). Jestlize budou do filtru privedeny sougasné dva signaly, které vytvoti rozdilny kmitocet zaznéje, filtr oba signaly rozdéli nejen podie kmitodtu, ale i prostorové tak, Ze nizsi kmitoéet bude slySitelny v le- vém sluchitku a vy88i zaznéj v pravem. Zapojeni filtru je na obr. 1.139. Je v ném pouzito dvou étyFnasob- nych operacnich zesilovadi s hradlovymi fety na vstupy TLOB4C. (Je- jich ekvivalentem jsou operaéni zesilovace BiFET, typ B 084 D, vyré- béné v NDR. Pouzitelné jsou i jednotlivé hybridni zesilovate Tesla WSH 220.) Bez viivu na funkci je mozné pouzit jednotlive OZ MA 741 na pozicich OZ I-c, OZ 2-a, OZ 2-d. [186] Obr. 1.139. CW fits prostorovm vai. Prvni stupeit OZ I-cje zapojen jako sledovaé, 2 jeho2 nizké vystupni impedance je napdjena doini propust (OZ J-da OZ 2-c) a horni propust (OZ 1-a, OZ 2-d). Obvody OZ 2-da OZ 2-a pracuiji jako od- délovaci zesilovaée s v¥stupem pro stereofonni sluchatka. Vystupni transformatory transformuji vystupni impedanci zesilovaée pro nizkoohmova sluchatka. Pri pouditi sluchatek s jinou impedanct je nutné transformatory upravit. Prepinagem je mozné volit tyto funkce filtru: poloha /- vypnuto, signal jde mimo filtr do sluchatek zapojenych paralelné, poloha 2- do paralelné spojenych sluchatek jde signal z dol pusti, poloha 3~ do paralelné spojenych sluchdtek jde signal z horni propusti, poloha 4~ do levého sluchétka jde signal z dotni propusti, do pravé- hho sluchatka jde signal z horni propusti Nastaveni filtru spodiva v nastaveni proménnych odpord Ri R:. Pri- jimag, s nastavenou siti pasma 400 Hz, se naladi na signal (2 antény nebo z vf generitoru) tak, aby z4znéj byl péesné 700 Hz. Filtr je pte- pnut do polohy 4. Pomoci odpori Ri a R: se vyrovna zesileni v obow kandlech tak, aby signal vychazel ze stfedu sluchatek (subjektivné). Protoze odpory Ri a Ri méni zisk zesilovada, je treba experimentilné nalézt vhodnou polohu vzhledem ke vstupnimu napéti do filtru, 11877m@ Literatura Ul] Fisk, J. R.: Receiver noise figure, sensitivity and dynamic range = what the numbers mean. Ham radio, October 1975, str. 8-25. [2] Geryk, V., Ing.: Prednasky z amatérské radiotechniky, sv. 1., str. 40. UV Svazarmu 1979. BB] Borovicka, J.: Kratkovinny ptijimaé s ptimym zesilenim. Ama- térské radio 3/1964, str. 72-78. [4] Borovicka, J.: Dvouokruhovy komunikaéni plijima’, Amatérska radiotechnika, dil I, str. 169-172, Nae vojsko 1954. [5] | Amateurfunk ~ str. 173. Militarverlag der DDR, 1978. [6] Ring, Ch. L.: Optimizing the supperregenerative detektor. Ham radio, July 1972, str. 32-35. (7 Borovitka, J.: Moderni feSeni kritkovInnych ptijimaéi. Sbornik piedndsek KV seminate, Pardubice 1974. Amatérské radio 2/19TS a2 5/1975. [8] Borovitka, J.: Prijimave typu up-konvertor fizené fazovym zive- sem. KV seminar, Lanskroun 1979, sbornik pfedndsek. [9] Custogeorge, G.: Up-conversion receiver for the high-frequency bands, part one. Ham radio, November 1981, str. 54-62. [10] -—-: Pfiklady pouziti 10 pro MF-FM zesilovate s detektorem a nf ptedzesilovacem MAA 661. Technické zpravy, Tesla Roznoy 1975. U1] Hakn, H. J.: Funkpeilenempfanger nach dem Direktmischprin- zip mit dem A 244. Funkamateur 1/1981, str. 29-32. (12) CQ-DL 12/1981, str. 576-577, {13} CQ-DL 10/1980, str. 478. [14] Fisk, J. R.: Helical-Resonator Design Techniques. QST June 1976, str. 11-14. [15] The Radio Amateur’s Handbook, ARRL 1982. [16] Borovitka, J.: Vstupni obvody pfijimasi s velkou odolnosti. Amatérské radio A 4/1979, str. 151-153 [17] Rohde, U. L., Dr.: Communications receivers for the year 2000 Ham radio, November 1981, December 1981. [18] Martin, M., dipl. Ing.: Neuartiger Vorverstarker fir UKW (KW) Empfainger. CQ-DL 2/1978, str. 64-65. [19] Flor, W.: IM-Feste Verstarker fir den KW-Bereich. CQ-DL [188] Ro) 21) [22] (23) (24) (25) 26) e7 10/1981, str. 472-476, Flor, W.: KW ~ Eingangsteile: FET-Doppelgegentaktmischer. CQ-DL 11/1981, str. 531-533. Borovitka, J.: Vstupni obvody ptijimadi, mf zesilovaée a demodulatory. PZAR sv. 1., UV Svazarmu 1979. Harrison, R.: Survey of crystal oscillators. Ham radio, March 1976, str. 10-22. Carter, F.E.: Meet the Remarkable but Little-Known Vackar VFO! - QST September 1978, str. 15~18. Kassenbrock, W.:Zweit - VFO far FT 277. CQ-DL 3/1981, str. 109-110. Borovitka, J.: Amatérska vjroba krystalovych filtrd ptitkového typu. Sbornik pfedndsek Iil. seminate KV cechniky ~ Usti n. L. 1980. Ricaud, G., De Maw, D.: A Universal MOSFET IF Amplifier. QST August 198), str. 27-29. Rohde, U. Dr. f Amplifier Design. Ham radio, March 1977, str, 10-21, [189]Siti Boroviéka, OK1BI MERENI (2. é4st) Méfeni na piijimagich Méieni citlivosti Citlivost pfijimadt byla v minulych dobéch udavana hodnotow napati signalu (v nV, mV), ktery bylo nutné pfivést na vstup prijimace, aby bylo dosazZeno normalizovaného vystupniho vykonu pii piném zesileni nf (obvykle 50 mW na zatizeném vystupu pro reproduktor nebo I mW na zat&ovacim odporu sluchétek), Tento zpisob méteni se poudiva u prijimaés s celkovym mafym zesilenim, kde vlastni Sumy nemusi byt slysitelné nebo métitelné. Moderni komunikaéni prijimace maji v8ak tak velké zesileni, Ze vstupni Sum je vSemi nasledujicimi stupni zesilen a na vystupu se ob- jevuje spolu s vlastnim sumem pfijimate jako nezddouci vystupni Su- movy vYkon. Velikost Sumového vykonu na vystupu pfijimate zavisi na teploté, sumovém disle prijimage, propustné sift pasma a velikosti zesileni celého fetézce. Tento Sumovg vykon je omezujicim Cinitelem pti piijmu slabych signal. Schopnost ptijimat signaly v okoli Sumové hladiny je do znaéné miry individualni. Pro métici praxi bylo dohodnuto, Ze nejmensi odstup vykonu signélu od vykonu Sumu ma byt 10 dB pii péijmu CW a SSB a 20 dB pro signaly AM a KM. Za piedpokladu linearniho zesilent jsou sum i signal zesilovany stejné, a pro- to velikost zesileni nema vliv na odstup signdiu od Sumu. Zapojeni pracovi8té pro méfeni citlivosti je na obr. 2.1a. Poudity generator vf musi mit cejchovany délié vystupniho napéti (vykonu) a jeho v¥stupni odpor musi souhlasit se vstupnim odporem méfeného [190] pfijimace. Kontrolnim méfigem byva nf milivoltmetr nebo i univer: zAlni métidlo, pripojené na svorky paralelné k reproduktoru. Repro- duktor predstavuje zatézovaci odpor a zérove sloudi k akustické kontrole, Ta je nutna, aby méteni nebylo zkresleno nahodnym proni- Kénim nezadoucich signalit baer et be sino 1 {rane Obr. 21a. Méfeni citlivest pijimave br. 2.1b, Méteni sumového éisla Méteny piijimaé musi pracovat v linearnim rezimu zesileni. Proto se vypina AVC a riizné omezovaé muma Fit, Métime pti takovém vystupnim nf vykonu prijimade, ktery odpovida nékterému z tzv. standardnich vykoni, a to 50mW, 5 mW nebo 1 mW. K méfeni vystupnich vkond must byt pouzito detektoru pra. cujiciho v kvadratické oblasti detekéni krivky. Z toho divodu nastavujeme rozsah vystupniho métidla tak, aby se métené hodnoty pohy- bovaly v prvni tfetiné rozsahu. Protoze métidlo vystupniho vykonu pracuje v kvadratické oblasti, miize jiz mal nepfesnost v odeditini vychylky zpisobit vétsi chybu ve vysledku. Tomu mitzeme pfedejit tim, 2e mezi vystup prifimace a vystupni métidlo za¥adime odepinatelny odporovy délié s ttlumem 10 dB nebo 20 dB (vzhledem k Z4danému odstupu signalu od sumu). Viastni Sumovy vykon prijimaée métime bez délive a po zapnuti generatoru délié zatadime. Zvysovanim vystupni trovné z generatoru nastavime vychylku na stejnou hodnotu, jaka byla pti méfeni viastniho Sumu. Tim je zaruceno, Ze métidlo bude indikovat vykon vf signdlu ve stejném bodé usmériovaci charakteristiky. Potiebné napeti pro Z4dany vykon vypoditame sn = VP Ree (V5 W,Q) a Priklad: Pottebujeme zis, jake napéti must b§t na zatéZovacim odporu(reproduk tot) 422 pi wistupnim vykonu 5 mW. Podle (1) bude Use = VONS.4 = O02 ~ 0,141 V = 14k mv. Mateni je vhodné provést na rozsabu 300 mV métidia, Vf zesileni se nastavi na maxi- ?ka pasma na druh provozu, pti kterém se bude citlivost mé- [191]Postup pti méfeni CW: U métencho piijimave nastavime Sifi pasma pouzivanou pti piijmu signal CW, Vystupni vykon generatoru vf nastavime na nulovou hodnotu. Nastavenim nf Grovné zesilime viastni Sum ptijimage tak, aby vychylka na vystupnim métidle odpovidala Zadané drovni vykonu, pii které chceme méfit (napk. SmW, Gj. 141 mV na 2: 4.9). Postupné zvysujeme vystupni roven z vf generdtoru, Prijimaé doladime na zznéj, ktery d4 nejvys8i vychylku na vjstupnim métidle Béhem téchto dprav ji neménime regulaci nf. Vystupni drove 2 nf generatoru upravime tak, aby se vychylka na vystupnim métidle zyysila 0 3 dB (1,4) nad hodnotu danou viastnim Sumem prijimace (141 mV. 1,41 = 200 mY). V tomto pfipadé se vykon signilu generdtoru vf, privadéného na vstup pfijimaée, rovné vstupnimu Sumovemu wkonu, ptivedenému na vstupni svorky prijimage. Na generdtoru vf odedteme hodnotu napéti, pii které k této rovnosti dochazi, Zjisténa hodnota napéti udivé mezni citlivost prijimace a must byt vady uvadéna k definovanému vstupnimu odporu pfijimace a nasta- vené Sifi pasma. Hodnota Sumového vykonu (napéti na znamém odporu) piedstavuje tzv. sumovy préh, jeho% znalost je nutna k méteni dynamického rozsahu piijimate. Citlivost prijimace se udava vahledem ke stanovenému odstupu sig- nélu od Sumu. Jako minimalni odstup se udava hodnota 10 dB. 'V méteni pokracujeme tak, Ze zvySujeme droves vistupniho signdlu z generatoru vf na hodnotu, pri které vystupni métidlo ukaze variist vykonu 0 10 dB (V jednotkach napét 3,16krat). V nasem piikla- dé to bude hodnota 141 mVx3,16 = 446 mV/4.Q = 50 mW. Napati, které odedteme na generatoru vf, predstavuje nejniz8i hodnotu napéti signdtu privedeného na udanou vstupni impedanci pFiji- mate s danou Siti pasma, kter4 zarudi odstup 10 dB od sumu. Vatsina béZnych generitori vf ma v¥stupni délié cejchovan v jednotkach napéti. V praxi je vsak uZitetnéj8i a presnéjsi pracovat s jed- notkami vykonu a jejich logaritmickymi poméry, Zékladni jednotkou je decibel na | mW vykonu, oznatovany dBm. Nula dBm pfedstavuje vykon I mW (v jednotkach napéti na b&éné pouzivanych odporech to Je 224 mY/0.Q nebo 274 mV/75 ). [192] Pokud pracujeme s generétorem, ktery je cejchovan v jednotkach napati, mzeme vysledné tidaje pievést do jednotek dBm pomoci tabulky 2.1. Tab. 2.1. rovné S-stupiti Pod 30 Miz Nad30 MA ‘dim [_us0n | usa | dim | urson [_UsTSe o40dB | 33 nv Smv | ss [50 uv | lS nV orn | | te mv | 1esmv] 6 | 60 av | 195__nV aen0an | 3 | 300 | aoe | | 50 WW] 61S BV drab | | 1 wv | iss wv] 8] i wl] 9s WwW 9 a] 0 | sev | 3 | Sow [eis av 3 mp sw] ow | | sev | 3 nv 7 [ew | saw [05 | env | 154 6 a] ose | orev || Oesev [oT AV 3 “aT a2 | ssw pot) OR pose WW 4 Tar] ee | tov [3] oeuv [tov 3 Tris | os ev | 09s ev] 129 | 008 | oO AV 2 is, oaev | osu | 35 | 00t pv [005 BV T ar} oar ev | 02dnv | st | 002 uv] 0025nv Mame-li k dispozici dobry atenuator, je vhodnéjsi a presnéjsi za- adit jej mezi generator a méfeny pHijimac a generator vf nastavit na pevnou hodnotu, vztaenou k dBm. Generator s vystupnim odporem napi. 75 Q nastavime na vystupni vykon (-20 dBm, tj, 27,4mV) na 75a dalsi regulaci vystupniho vykonu délame pomoci atenuatoru Ke koneéné hodnoté na atenuatoru nesmime zapomenout pripotitat hodnotu pfednastavenou na generatoru, V ptipadé nizkosumového pfijimate se nam nemusi podatit s jednim atenudtorem zeslabit vystupné vykor vf generdtoru na Grove Su- mového prahu piijimace. V takovém ptipadé je uzitetne vyrobit jeden ‘itlumovy @lének s tlumem -30 dB, uzavieny do krabiéky z obou- stranné platovaného kuprextitu. Tento ¢linek zafazujeme do métici trasy vady na stranu s nejnizsi rovni signalu, tj. mezi atenudtor a vstup méfeného pijimace. 1193)Priklad: Vjstupni vjkon vf 2 generitora je nastaven na -20.48m, Za atenuatorem je 24- en pevny dtlumovy ¢lanek -30 dB, Vistupm wkon generdtoru, kter) se rovnd Urov- ni Sumového prahu, doséhneme nastayenim atenustoru pli hodnat® -85 4B. Meza‘ citlivost pfijimage nebo fumovy prih edpovidé vstupnimu vykonu -135 dBm. Z.tabulky 2.) migeme zpéin’ ziistit,%e Grover se rovna 0,05 pV na vstupnim odpory 75.2. (Cidaje uvedené v tabulee plati pro napéti 2droje signalu. V pripadé dokonalého impe- [1 [e935 ]99R55 |i 105 0]9 935.8] 6938, | 8,900] 0,aon| 9,407] 8.90 9 | 01 |3s0s9]6 7945} 7019.96 7945} s0s.0fia8 [12.87 [12.87 [L148 9 { vor {2592,5]5 743.5] 6.066,3] 5 74355 [2 592.5 11,36 [13,63 [13.69 |r1.36 Hodnoty soutistek normované pro | MHz & 50.0. [251]Z tabulky zjistime, Ze indukénost je 16,1 WH a kapacita 3 1643 pF Pro normovany éanek 1 MHz a 50 Q. Prepotitame hodnoty pro Z4- danych 10 MHz: Lo = 16,1 : 10 = 1,61 wH & Go= 3 164,3 : 10 = 316,43 pF. Jelikod lanek ma pracovat se vstupnim a vystupnim odporem 75.Q, provedeme dal8i pfepoget pro novy R: Lm 161 WH. B= 161.15 = 2415 WH: c 316.43. 50 = 316,43. 0,666 210,93 pF. Cim piesnéji vypoditané hodnoty dodréime, tim vice se viastnosti filtru budow blizit Z4danym viastnostem. Tab. 2.9. Hori propust CebySevova typu — sestava ,,T* Poa [zmnenil] cl | a] a]l«aypopulolele potd | rae) | or | rl) ee | ee | ter five | at fart | at 3 1 festo]rsrao 5,005 3 | on 3.085,7 = esas ase 3 | oor [509.1] sos,1] — = _}a201 -|- 3 [1 [rasofro67]raono] — | — [ra0x)za%) — | — 3 | or [2776] rour}27s6] - | - |saos)sisos} — 5 | oor |4208.6]2 0181] 42036] — | — [6098] 6098 - 7 [1 [1469,2[r oxo] 0289] 14692] — |7,160| 6781] 7,160] — 7 | 01 |20049] 1 sig2] 1 sis2| 26049 51393] Siose| sisos] 7_| 0.01 {39941{1s209]1 8209/3 9941] ~_ [s.7is|asrs} sis] — 9 | 1 Yi460,3/7 0198] 1 on2,7] 1 019.8] 1 460.3] 7,110] 6,689] 6,689] 7,110] 9 | Ot [2662.2] 1 491.2] 1 443.3] 1 491,2] 2662.2] 5.316] 4.922 | 4922] 5's16 9 | ont }3908.2] 1 764.1] 1 670.2] 1 764.1] 3 908.2 | 5.576 | 4.647 | 4647 | 5.576 Hodnoty soudistek normované pro 1 MHz 2 50.2. [252] Tab. 2.10. Horni propust Cebysevova typu — sestava Pose] Zines | LIP 2] O] | os a c por} raB) | ct | td | to | wet [wt | FL] FL 3.932) 3.939] 3] on | ang ara - | - zm | eee |e 3 | oor fires fiz6s | - | - | - [32805 - | - S| tf _[saa 26x) a7] — peirafasi7ay — | — 5 | ot | 6939) 4029] 6.939] — aaanafoaana} - | - or _fto,s2 | sossfio.s2 | - | — |2439,3]2439,3 a 7 [1 | rs9} Sora] sora riso] — raeoa |i sere |r aea. — 1 | on | 6,737] 3,795] s,r9s]o.737] — |2237,2]2023,1|2237.2) - 1 | o1_| 9,985] 4,552] 4,552] 9985] -_|2 28600] 1 949,1 22860 o [1 365i] 2349] 2,307] 2,549 [Sst |2 44,1 [2 6756 [2 6756 [28481 9 | 01 | 6,656] 3,728] 3,608] 3.728 | 6.636 | 2 206,5 | 1 968,9] 1 968.9 |2 206.5 9 | oor | 9.772] 4410] 4,176] 4410] 9,772] 2 230.5] 1 858,7] 1 858.7 |2 230.5 Hodnoty sousistek normované pro I MHz @ 50.0 [253]u) a B) 4) (5) (6) 7) (8) 1 {lo} (11) (12) U3} [14] U5] [6] 07) [18] [254] Literatura Borovitka Jifi: Méteni 1, PZAR sv. 3. UV Svazarmu 1982. Borovicka Jifi: Vstupni obvody ptijimasi, mezifrekvenéni zesilovace a demodulatory. PZAR'sv. 1, UV Svazarmu 1979. Geryk, V1, ing.: Zakladni: poznatky amatérské radiotechniky. PZAR sv. 1, UV Svazarmu 1979, Woodward and Staff: The Radio Amateur's Handbook. ARRL. Waxweiler, R., Dr.; Hochfrequenz ~ Zweitongenerator, CQ DL9, 1980, str. 412-414, Hayward, W.: Defining and Measuring Receiver Dynamic Ran- ge, QST July, 1975, str. 15-21. Fisk, J. R.: Receiver noise figure, sensitivity and dynamic range ~ what the numbers mean. Ham radio October, 1975, str. 8-25. Rohde, U. L., Dr.: Evaluating noise sideband performance in oscillators. Ham radio, October 1978, str. 36. Achilles, G.: Darstellung eines SSB-Zweitonsignals mit dem Os- zilloskop. CQ DL 3/1980, str. 116-119. Masek, V1, Ing.: Budici a vykonové zesilovate. PZAR sv. 2, UV Svazarmu 1980. Sdélovaci technika & 7/1979, str. 279. Vackdi, J., Jng., CSe.:Skola méfici techniky. Amatérské radio — A,6/1976, str. 221. Jordan, K., Ing, CSc.: Antény. PZAR sv. 2, UV Svazarmu 1980. Geryk, VL, Ing.: Mezi anténou a zemi. Amatétské radio 7/1972, str, 271-272, Pappot, G.: Noise bridge. Ham radio, January 1973, str. 62-64. Fischer, K. H.: Antennenbau und Optimierung mit Hilfe der An- tennenrauschbriicke. CQ DL 10/1981 Borovitka, J.; Métic PSV. Amatérské radio 3/1972, str, 113-115. Gervk VL, Ing.: Modulatory, obvody tvarovani a komutace sig- nélu, PZAR sv. 2, UV Svazarmu 1980. Ing. Vladimir Geryk, OK1BEG TECHNIKA JEDNOPASMOVEHO PROVOZU Nez piistoupime k vlastnimu tématu této kapitoly, povazujeme za uziteéné zminit se o telegrafnim signalu a o nékterych aspektech pfenosu telegrafnich signdld. Modulaéni signaly Jako uzitetné signdly prenasime v radiotechnice: a) telegraini signaly, b) dalnopisné signaly, ©) hovorové signaly, 4) televizni signaly, 6) jiné signaly. Telegrafni signdl Telegrafni signal je dvouhodnotovy, tj. se dvéma jednoznaénymi stavy. Prvni stav (hodnota) je existence signalu (tj. signal je zapnut zakligovan). Druhy stav je neexistence, nepfitomnost tohoto signdiu. Telegrafni signal Ize nejsnadnéji ziskat kli¢ovanim (zapinanim a vypi- nanim) stejnosmérného proudu. Pii kligovani stejnosmémého proudu nemiize dojit k jeho zméné z nulové hodnoty na ustélenou hodnotu J, za nekoneéné kratkou dobu, Pomoci Fourierovy transformace Ize ukazat, Ze kligovany pribéh je tvoFen stejnosmérnou slozkou a celym seskupenim stfidavych prouda s rozliénymi amplitudami a vzajemnymi fazovymi posuny, je jich2 kmitosty jsou celistvymi nasobky kmitottu, odpovidajiciho 24. [255]Kladni periodé pribéhu. Tuto periodu si podle obr. 3.1 oznagime jako Toy. Petioda odpovida kmitogtové nejniz5i sttidavé slozce, kterou budeme nazyvat zAkladni kmitodet: Pl Obr. 3.1. Uréeni détky éasovyeh konstant kli¢ovactho pribehu Nejvy88i kmitodtova slozka, kterou nemizeme zanedbat, bude sou- viset s Sifkou nabézné, resp. sestupné brany. Pro jednoduchost pted- pokladejme, Ze r, = %= rt. Nejvyssi kmitoéet spektra pak bude din pHibliznym vztahem 1 L Soe =F Bote Bude-li se pribéh uvedeny na obr. 3.14 periodicky opakovat, bude kmitodet f.. nejvy8sim nezanedbatelnym kmitottem ze spektra kmitottd fi f= kf, kde k= 1,2,3 Celoéiselné konstanta k je tad ptisluiného harmonick¢ho kmitoétu. Pro pienos pravouhlych impulst se kromé stejnosmérné slozky pted- poklada vidy pienos alespon prvnich desiti harmonickych kmitoéta. Z telegrafni praxe je jako velmi dobfe vyhovujici odzkousena hodnota k = 20, Kmitottové spektrum takoveho signdlu neni spojité (jako naptiklad spektrum Sumu), ale je tvofeno v nasem piipadé alespoit dvaceti diskrétnimi kmitotty a steinosmérnou slozkou (obr. 3.2). Budeme-li napfiklad kligovat nepfetrditou sérii teéek rychlosti 300 tetek za minutu (tj. 5 te¢ek za sekundu, asi 60 znaké za minutu PARIS), bude Ty, 200 ms a f, = 5 Hz. Bude-li dale délka nab&iné a sestupné hrany 7 = 1,5 ms, bude Tnin = 10 ms a nejvyssi kmitoget [256] spektra fa. fou = 5 me 100 Hz. i d LIN Vu, Sore Ia Obr.3.2. Spektrum diskeétnich kmito- {ti pti konstantni rychlosti kliGovdnitele- srafniho signalu Stejnosmérna slozka tohoto pribéhu bude mit (pri poméru teéka: mezera = 1:1) hodnotu proudu J, = 0,5 h. Rozkmit sttidavé slozky bude +0,5 h. Kdo nevéti, mize si uvedeny priibéh navazat pfes od- délovaci kondenzator s dostatetné velkou kapacitou. Stfidava slozka bude sloZena nejméné z 20 harmonickych kmitozta f, hk Budeme-li misto tetek vysilat touto rychlosti Morseovu abecedu, zistane horni mezni kmitoéet spektra zachovan, nebot je uréen vztahem k tasové konstanté 1. Ménit se bude skladba carového spektra signalu. Sifi kmitodtového spektra telegrafniho signdlu musi respektovat Sife propustného pésma vSech obvodd, kterymi se telegrafni signal pkend8i, Obvody, které isou pii vysilini ve vysilagi kligovany, nemaji zpravidla jednoduché obvodové zapojeni, obsahi adu aktivnich i pasivnich prvki. Opomeneme-i kgntrolovat u t&chto obvodi pribéh hran impulsd signilu, mize (a asto se tak stv) dojit k vytvofeni pribéhi zndzornénych na obr. 3.34, c, d. Vpravo od pribéhu zatky je znazornén ptiblizny pribgh Grovné kmitottovych slozek. Pribéh na obr. 3.34 je nefiltrované, kmitottové neomezené kiiéov'- ni, Pokles Grovné vyssich harmonickych nastiva spise diky parazitnim filtratnim kapacitém a jinym vlastnostem kligovanych obvodti 1257]1 gi ee mmm, —__. plitud atl Ne tut | at = ‘home - 20%, br. 3.3. Prabehy klitovacich signal a jejich kmitodtové spektrum Kligovani je ,ostré"; kligujeme-li timto prabéhem vysilaé, jsou nad i pod nosnym kmitoctem slyset razy (tj. vyssi harmonické) kli¢ovant, Prabéh na obr. 3.3b je spravny, kmitoctové shora omezeng pribéh Kligovani, se zlomovym kmitogtem zafazeného kliovaciho filtru né- kde v okoli 20,f. Pribéh podle obr. 3.3c odpovida pfehnané filtraci. Kligovany pri- béh je kmitoétové omezen mnohem nize, nez je pottebné. Pri dané rychlosti kligovani dochazi k zakulaceni znaéek a naruseni jejich &- telnosti. Tento jev mizeme nejCastéji pozorovat pti prijmu telegra velmi izkopasmovymi prijimaci, Casto se jevi jako doznivani (nap? u nasobici Q) Prabéh na obr. 3.3d vznik4 pii nespravné funkei vysilaée (napi. pri poklesu napajeciho napéti vysilaée po zakligovant, zméné pracovniho bodu béhem trvini znaéky apod.) a je provazen ptimo véjifem vyssich a vysokych harmonickych kmitodti. Tyto harmonické se rozklidaji po obou stranach nosného kmitotts a zasahuji nékdy i oblasti desitky kHz. vzdilené. Mezi radiotelegrafisty jsou znamy pod nézvem ,klik- sy". Pozadovaného pribéhu Kliéovactho signélu Ize doséhnout tak, 2e Kligovany obvod vybavime kligovacim filtrem. Bude to v podstaté [258] tennant a b) br. 3.4, Kligovactfiltr: a~ dolnofrek venéni LC propust se zlomovsm kmito- tem fi — 20 f, jako idedint kigovact filer; ‘6 Gtlumova charakterisika tohoto filtra Kuiovany 08v0D KuiGovany 08v00 cmd {lt 1 Pde iss Kui . Kue a) bo) Obr.35. a jednoduchy kliSovactfiltr; b- totéz zapojeni dopinéné o nastavovaci prvky obvodu dolnofrekvenéni propust s kmitogtovym pribéhem pfiblizné podle obr. 3.4b vpravo. Zlomovy kmitoéet f... budeme volit podle site spektra kligujiciho signdlu. Pro telegrafii to bude asi 100 az 120 Hz. Pouzi 16 kondenzitory a indukénosti vychazeji proto poméré veliké, naroky na jejich toleranci jsou vsak pomérné malé. Zapojeni klasickych kligovacich filtri jsou na obr. 3.5a, b. Obvod v levé Esti obrizku je sice jednoduchy, ale velmi ‘ginny. Kdo by chtél tvar znavek nastavit, mize pouzit schéma zapojeni v pravé Gasti obrazku, [251Pri klicovani telegrafnich vysilads, jejichz stupné pracuji ve thidé C, dochazi pti zakli¢ovani i k vlastnim ptechodovym jevim jednotlivych Kligovanych stupitd, Proto se u téchto zatizeni poudiva tzv. diferen Ani kligovani, Princip diferencialniho kliGovant sposiva v pofadi z: Kligovani a odkligovani jednotlivych stupitt. Pri zakligovani se nejd ve zapojuji do funkce vnitini obvody (oscilitor, sméSovaée atd.) a n konec obvod budiciho nebo koncoveho stupné. Tim se potladi vystl ai potiteénich nabéhovych jevii vnittnich stupid vysilace. Pri odkli- éovani je tomu naopak, nejdfive se odpoji budici stupet a posléze vnitini obvody. Tim se zamezi vysilini dobshovych jevi. Casova dife- i spinanim kligovaciho obvodu pro vniténi stupné a klitova- ciho obvodu pro budici stuperi je Fidové desitky ms. Kligovaci filtr poudivame pak pro tvarovani znacky budictho stupné. Pii kligovani nizkofrekvenéniho tou nebo vysokofrekvenéniho signalu dojde k soudtovému a rozdilovému slozeni spektra telegrafniho signalu s timto nosnym kmitostem (obr. 34). V obou pripadech vi me, 2¢ Sitka pasma takového ,namodulovaného™ signalu je dvakrat &t8i, nez byla plivodni Site kmitoétového spektra steinosmémného kl wancho proud. _- téovany of kloan vt sent 1000H2 ienitoet 350042 lu a lu. eT CTs >usiss 3500 950018 ha a) b) br. 3.6. a postranni pasma u kligova niého nf tonu | kHz pf kligovact rychlosti 100 zn/min: b postranni pasma w kliéo- vaného vf kmitodtu 3 500 kHz pfi stein kligovaci rychlosti Tato sife pasma Bow Sone Oblibend Sife kmitottového pasma_ telegrafnich _piijimaca [260] ky = 300 Hz. je podle pedchoziho rozboru vhodna pro telegrafni rychlosti do 100 znaéek za minutu (2de je far = 150 Hz). Potiebna sife pasma telegrafniho prijimade v zavislosti na rychlosti klivovani je uvedena ve druhém odstavei tab. 3.1. Tabulka je zpracovana i pro po- malé rychlosti kli¢ovani, nebot pii specidlnich druzich provozu (kos- mick, odraz od Mésice apod.) se pouziva velmi malych sii propust- ného pasma (Fadové desitky Hz). Z tabulky vyplyva, prot pti tako- vych extrémnich Sifich propustného pasma je nutno pouzivat velmi nizké rychlosti kliovani, Tab. 3.1. Potiebnd sive pasma telegrafniho prijimace @ minimélni zézndjovy kmitoéet v zévislosti na rychlostt kligovdni Tewain | Kanon Vn uaa mitoset Ja in. hantjovy Pace etipulsi [SPERM CN) emt enael el ‘ ae za minutu) a ue |e 0 7 7 To 20 a5 15 230 0 69 150 40 80 Bs 280 0 120 21 10 1 460 too Zz 600 1850 U nizkofrekventniho kli¢ovaného generdtoru (nebo také u tonu z4- znéje v ptijimadi) plati dalsi pravidlo ~ tav. Shannon-KotéInikoviv teorém. Podle tohoto pravidla musi byt pro dostateéné ucinny pfenos Kligovany kmitoéet alespoii 6x (ale zpravidla pozadujeme 10x) vy3s nek nejvys8i pfenasené slozky kligujiciho signalu. Z této souvislosti pak vyplyva, Ze kligujeme-li vy8&i rychlosti nizky ton, dochazi ke ztré- {8 Gitelnosti znadek (mozno ostatné vyzkouset). Pro telegrafni piijima- &e pak je nutné spravné volit vjsku zazngjového kmitodtu. Naptiklad pro rychlost 100 znaki za minutu je nejnizSi doporugeny kmitoéet 1 000 Hz, Ostatni rychlosti kligovani maji své minimalni kmitodty zi- mje uvedeny v tab. 3.1 (261)Lidsky hias Na obr. 3.7 je zndzornén slabigny (amplitudovy) charakter lidského hlasu, jak jej mizeme pozorovat sejmuty mikrofonem na pomalobéz- ném osciloskopu. Srafovani na tomto pribéhu odpovida kmitodtovym slozkam 300 az 8000 Hz. Obalova kfivka pribéhu je slabiénd amplitudové modulace, kter& ma ovsem také své kmitoctové spektrum. Zakladni kmitodty této slabiéné modulace jsou v kmitoétové oblasti do 10 Hz, celé kmitoétové spektrum je priblizné do 100 Hz. aplittors latins meddoce J Veatatty 2. 20 He) V Sst at mo br. 3:7. Slabieny charakterHidske reti ‘Amplitudova slozka lidského hlasu ma urvity rozsah drovni, danych jednak silou hlasu, jednak jeho dynamikou. BéZny lidsky hlas v nevzrusené intonaci nepfesahuje rozmezi 20 az 26 dB. Zdiraznény umélecky péednes ma dynamiku pies 30 dB. Dynamiku hovorového signalu zmensuji obvody nazyvané kompandory (nebo také kompresory). Obvody pro zpétné obnoveni dyna- mického rozsahu se nazyvaji expandery. [262] Pfenos signalu pomoci rédiovych vin Modulace vysokofrekvenéniho signalu Bude-li modulaéni signal ovliviovat amplitudu vysokofrekvenéni ho signalu, jedn se o amplitudovou modulaci (AM). Modulujeme-ti kmitoget f rédioveho signalu, jde o kmito’tovou modulaci (FM). Fézova modulace v jistém smyslu souvist s kmitostovou modulaci. Obé tyto modulace zahrnujeme éasto pod spoleény nézev thlova modulace. Uhlovou modulaci a jeji technikou se zabyvame v dalsim te tu. Modulaéni signély mohou byt bud analogové (plynule prechaze} ci z jedné blizké hodnoty do druhé) nebo digitalni (dvouhodnotove, majici jen dva stavy nebo Grovné). Uvedenou zkratkou AM oznatujeme amplitudovou modulaci iv béiném hovoru. Stars, dodnes doznivajici oznageni amplitudové modulace a manipulace (manipulaci byva nékdy oznatovano KliGova- ni nosného nebo jiného kmitottu) je pismeno A s éislem, udavajicim druh modulaéniho signlu AL ~ telegrafie pferusovanou nosnou vinou (CW), A2_ ~tonovd telegrafie, A3_ ~ amplitudova modulace hovorovym signalem (AM), A3J —amplitudova modulace s potlaéenou nosnou a jednim postrannim pasmem (SSB), ASC ~ televize atd. Novéii (od posledni konference Mezinarodni telekomunikaéni unie) se zavadi mezinérodni oznageni, které je uvedeno v tabulee 3.2. K uvedenym zkratkim se dale pfidava dalsi pismeno, oznazujict opét druh modulagniho signdlu: A ~ Morseova abeceda, B_ - radiodalnopisné signaly (Baudot, ASCII, Amtor atd.), C= faksimile, D__ - dalkové ovladani (napf. ptevadéea, modelti apod.), E ~radiotelefonie, F _ -televize a videosignaly. Podle této nové klasifikace oznacujeme radiotelefonni signaly am- 1263]plitudové modulace s jednim postrannim pasmem (SSB) zkratkou J3E. Telegrafni signal, vanikajici kliovanim nosné, bude oznagen AIA, telegrafnt signal venikajici v SSB vysilati kligovanim modu- laéniho kmitottu bude J3A. Radiodalnopis kiiovany kmitodtovym posuvem (FSK) bude oznaten FIB. Vzniké-li prakticky tentyz signal jako posuv dvou modulaénich kmitogté (AFSK), bude mit oznageni BB. Tab. 3.2. Druhy radiového provoru Normalizovana| Dru ridiového provoru rata Kiigoveni nosného kmitottu (CW) Al Amplitudov’é modulace (AM) rey [AM se duéma postrannimi pasmy 4 potlavenow nosnou (DSB) bs |AM s jednim pestrannim pasmem 4 potlatenow nosnou (SSB) B Kligovini posuvem kmitotta FI (SK) Kmitostova modulace (FM) Kiigovini skokem faze Fizové modulace (PM) Amplitudové modulace a odvozené zpusoby modulace Vehledem k tomu, Ze amplituda signalu se zvysuje (zesiluje) v zes lovaéich, jevi se jako nejpfistupngjsim modulatorem amplitudy zesilovag, u kterého ménime stupeti zesfleni prochézejiciho signélu (obr. 3.8). Dale mize byt amplitudovym moduldtorem stupeit, jeho2 pritchozi dtlum se dé ovladat modulujicim signilem Celkem jednoduchy d8j zmény amplitudy si popiSeme také mate- maticky. K zavedeni symbolii pouzijeme obr. 3.9, na kterém je v éasti znazornéna jedna sinusovka modulaéniho ténu o kmitotu fa V daliich vyrazech budeme poutivat kruhovy modulacni kmitoéet 2, Ktery je vyjédien v rad/s, tj. v délkach obloukove miry 2a sekundu. Délka jedné otdéky je v této mite 27, proto je kruhovy kmitoget proti normalnimu kmitoétu (udavanému v Hz) éiselné vady 2nkrat vy88i. (264 nosnj kmitozet modulovany wistupn’ signét mot Cconoa’] aff AEHHAAAHA come | AR tl —— rmoduaén signét srodstaént f woh Ob. 38. Zesilovat's modulaci amplitu: 4 zesilovangho signau Obr.3.9. K pomérim uamplitudové modulace: a= modulaénisinusovks: 6-3) modulovainy signal a) — Unes, v. Inrsin Gt) sinet Kruhovy modulaéni kmitoget tedy bude D= the PHi modulaci jednim tnem o kmitodtu f, bude mit modulaéni signal pribéh dany vztahem th, = Up sin.2t, kde U, je vrcholové hodnota napéti modulaéniho signalu. Nemo- dulovany vysokofrekvenéni signal bude mit vrcholovou hodnotu na- péti U) a pribh bude dan vztahem wy = Ursinant Pi amplitudové modulaci se vrcholova hodnota napéti nosné Us méni podle modulaéniho signélu mezi dvéma hodnotami rozkmitu Una, Uns, COX Se miize zapsat takto: n= Uni Daeg = Uy + 8S kde Uns je pribéh obalky modulového signélu ZbYva napsat celkovou rovnici amplitudové modulovaného signalu sinQ, 1265]Haas = Uns Simet = (Lh, + sinQpsinewt. V této rovnici nejprve nahradime poloviéni rozdil maxima a minima modulovaného priibéhu vrcholovou hodnotou U, Une y, 2 4 pak pouzijeme vétu o soutinu goniometrickych funkei. Dostane- me znémy tvar rovnice Yo thsin ay t+ “cos (ay - 2)1 + Yeos(ey + 2)t, 2 ie nosny kmitoget horni postranni kmitocet ze kterého je zfejma skladba tonem amplitudove modvlovanéhe signdlu, Po obou strandch nosného kmitodtu fi = o»/27 veniknou postranni kmitodty f, a f. Dolni postranni kmitoget f; bude 0 modul: ni kmitodet nizsi Si = fo~ In a horni postranni kmitoget f; bude zase 0 modulagni kmitotet J, vy8si ned fi f= ht Su Kmitogtové poméry jsou vyneseny na obr.3.10 na kmitoctové ose. V dasti a obrazku jsow znazornény modulaéni kmitodty f, a modulovany kmitoéet f. Kmitozet f, = 1 kHz, kmitoéet f; zvolime pro jednoduchost 1 000 kHz. Modulaci pak vznikaji postranni kmitocty okolo nosné fp = 1 000 kHz, a to f= 999 kHz af; =1 001 kHz, oba v odstupu 1 kHz od nosného kmitottu. Pro podrobné objasnéni, jak vlastné tento znamy pribéh amplitu- dové modulace vaniké, si mohou ti, kteri neradi potitaji, prohlédnout graficke siodent ti pedbéhi: nosného kmitoctu, ktery bude v tomto pripadé velmi nizky ( = 10 kHz), dale dolniho postranniho kmito’- tu f= 8kHz a horniho postranniho kmitottu f= 12 kHz (obr. 3.11). Oba tyto kmitovty vznikaji modulaci nosné amplitudovou moduldci, pti Gemz modulaéni kmitovet je 2 kHz. Vysledny modulo: vany pribéh je v kaZdém okamziku sougtem drovni vsech tH kmitod: [266] Lit, cod si mibzeme nap nich fazovych posuvd obalové krivky apod. | | Le, tt adabas oe. 310,Ampliudord modula aie | yy fine Ome Ie Marea nose umaoest CELL pL spatter toe 1 KH pred mod fase natecton roaofel AM signe ue Sy ~ 1000 KH a fa = 1 KHZ; €~ tote? rs © A Ssaccant kntocy KH 22 |gXt aoe oduacenovororjmsignd= (MM mm dem tepetvam hovorovsho signa rae ‘Susie! ol nsnt vey) au br. 211, Znazornéni pomért pti amplitudove modulact: a~ nosny knttoget 10 kHz; 6 horni postranni kmitocet 12 kHz: e~ dolni postranni kmitoéet 8 ke, d~graficky soucet jednotlivch slodek (267)Na obr. 3.10c jsou znazornény kmitogtové poméry pti pouziti tt modulacnich prabeha fai = 1 kHz, foo = 2kHz a fuy = 3kHz, S t8- mito tremi modulacnimi signaly modulujeme nosnou vinu opét © kmitoctu f = 1000 kHz, Kazdy ze zminénych modulaénich kmi- toétii vytvori dva postranni kmitotty, jeden v hornim postrannim pasmu a druhy v dolnim postrannim pasmu. V dolnim postrannim pasmu, které mizeme dale oznagovat zkratkou LSB (z angl. lower sideband — dolni postranni pasmo), se budou nachazet tti kmitotty (997, 998 a 999 kHz), Podobné v hornim postrannim pasmu, které budeme oznacovat zkratkou USB (z angl. upper sideband — horni po- strani pasmo), se opét budou nachazet symetricky dalsi ti kmitodty (1001, 1 002 a 1003 kHz). Vsimnéme si na uvedeném obrizku, Ze po- strani kmitotty, odpovidajici jednotlivym modulaénim slo2kém, sou v pasmu USB ve stejném potadi a ve stejné orientaci jako v niz. kofrekvenénim modulacnim pasmu. Dale si vsimnéte, Ze u pasma LSB je toto pofadi kmitosti obricené. Rikame, Ze pismo LSB je Proti pésmu USB a nf pasmu invertovano (obriceno). V casti d uvedeného obrizku je jako modulaéni signal ptiveden do Procesu modulace hovorovy signdl. Tento signél budeme pro jednoduchost znazoriovat jako kmitogtové vymezeny, a to dolnim kmito- tem 0,3 kHz a hornim kmitoétem 2,4 kHz. Graficky jej budeme ozna- Covat lichob&énikovym vyznagenim klesajici amplitudy s rostoucim kmitottem hovorového signalu. Modulujeme-ti s takovymto signalem opét nosny kmitovet ~ 1 000 kHz, vaniknou okolo néj spojita postranni pasma o téchto hranignich kmitogtech: kmitovet 997,6 kHz, kmitovet 999,7 kH: pasmo USB: nejniz8i kmitotet 1 000,3 kHz, nejvyssi kmitodet 1 002,4 kHz. Opacné sesikmenf v grafickém vyobrazeni LSB pasma naznaduje Jeho kmitostovou inverzi. Ze znizornéni uvedenych kmitodtovych slozek AM signdlu si mi- Zeme odvodit i Sifi kmitoétového pisma amplitudové modulace Bux. Je celkem ztejmé, ze Bus = 2 Samu kde fam: je nejvyS8i modulaéni kmitoget. [268] U amplitudové modulace mizeme modulovat nosnou vinu v rizné mite, Na obr. 3.12a je znazornén amplitudové modulovany signdl, jehoz modulaéni rozkmit U, je polovigni proti rozkmitu nosného kmi- toetu Us, Poméru Uy jebo v procentech m = F7. 100% Tikéme hloubka modulace. Vyjadfujeme jej bud jako éislo mensi nebo rovno jedné, nebo éastéji v procentech. V uvedeném pripade je m= U/U, = 0,5 nebo 50%. V Esti btéhoz obrazku dosahuje znézor- nény kmitoget modulace U. hodnoty Us. Je to maximalni stupent pro- modulovani (m = 1,0 neboli 100%). Vy88i tiroveit modulaéniho si nalu zpisobi tzv. pfemodulovani nosného kmitottu. Pfi ptemodulo- vani piestane obalka AM signilu odpovidat pivodnimu modulaéni- mu pribehu, dojde k silnému zkresleni ptendsené modulace a ke veniku parazitnich postrannich pasem. Piemodulovani AM je proto provozné nepfipustny stav. Us #05Ue m-05 507%. br. 3.12. Hloubka amplitudové modulace vf signdlu: a hloubka modulace 50%; b~ lowbka modulace 100%; e~ plemodulovany signal Us * Us 1269)Pojem hloubky modulace m zjednodusi uvedenou rovnici amplitudove modulace na tvar Usinayt + Heos(on — ae + Meos(ey + Qt. Amplitudové modulace je historicky prvni pouzity a dodnes pou: vany zplisob pfenosu hovorové modulace. Ma jedinou vyhodu ~ velmi jednoduchou demodulaci. Tato skutegnost méla i vjznam spole- Sensky - velmi rychle umoénila Sifeni radia mezi obyvatelstvem. PHi usmérnéni AM signdlu vanika v podstaté opatny postup nez pti modulaci. Dojde k ,sméSovani* postrannich pasem se silnéjsi nosnou a vaniku nf signalu. Nosny kmitoget je z informatniho hlediska u amplitudové modulace neuzitetnym prvkem. Nese pouze informaci 0 poloze bodu s mo- dulaénim kmitoctem rovnym nule na kmitoétové ose. Neuzitetnost vwysildni nosné je ztejma zvlasté v modulaénich pauzach, kdy se nevy- sila Zidné modulace. Vysitaée AM je nutné konstruovat tak, aby sne- sly (pfi éinnosti néco malo pies padesat procent) trvaly ztratovy vykon, prakticky rovny vysilanému vykonu. To vedlo k pokusitm fidit Grover nosné v zavislosti na stupni modulace (tzv. amplitudova modulace s fizenou nosnou). Dile se ukézalo noho ze dvou postrannich pasem, zvysit stfedni vykon modulaéntho signalu poutitim aéinnych modulaénich obvodi, omezit i kmitoctové modulaéni spektrum atd Radioamatéfi pristoupili po vzoru profesionalnich pracovi8t nejprve k zasadnimu zvySeni komunikaéni ddinnosti upinjm potlaéenim nosného kmitoétu. Zbyly signal je slozen ze signéld obou postrannich pasem a oznagujeme jej jako signal DSB (z angl. double sideband - Avoji postranni pasmo). Potlageni nosného kmitostu Ize nejlépe do- séhnout ve vyvazenych zapojenich symetrickych modulatord DSB, kde na vystupu jsou slozky nosného kmitottu navzdjem vy protifazi a vyrusi se. Aby potlageni mélo smysl, je tfeba dosahnout jeho hod- notw asi 40 dB proti pivodni trovni nosneé. Signal DSB si budeme ilustrovat opét na nosném kmitoétu (zde po tlageném nosném kmitodtu) 10 kHz - viz obr. 3.13. Po modulaci modulacnim kmitottem f, = 2 kHz dojde na vystupu modulatoru k po- tlaéeni nosného kmitoétu f = 10 kHz a zbudou dva postranni kmi- (270) totty f= 8kHz a f= 12kHz, Opét si mizeme vysledny tvar slozit bod po bodu z priibéhd obou kmitostovych slozek vystupniho signilu, Srovnanim s obdobnym rozkreslenim slodek amplitudové modulo- vaného signalu dojdeme k nazoru, 2e vymizenim nosného kmitoétu se zménil charakter obalky DSB signdlu. Kmitogtové rozlozeni slozek signdlu DSB na kmitodtové ose je na obr.3.14. Jako ptiklad jsme opét zvolili nosny kmitodet fy 000 kHz. V ééstia obrizku je pHipad modulace jednim ténem © kmitottu f = 1 kHz, v &ésti b je pak signél DSB pli modulaci nf'spektrem s kmitogty v rozmezi 0,3 a2 2,4 kHz. Site kmitoctového spektra DSB signalu je shodné se siti amplitudo- vé modulovaného signalu. ‘A Obr. 3.13. Skliddni dvou wslednych kmitotta pti signdlu DSB. Potlavend nos. 1d ma kmitofet 10 kHz a modulaéni kmi- toéet je 2 kHz Obr.3.14. Signi DSB: a - modulace nosnéo kmitottu | MHz kmitottem I kHe: b~ signdl DSB pli modulaci nf hovorovym signilem NE Use | USB | Ju ° tf 995 to01 - 1» Bose, Ts ftkHz] pb) L271)Pouzivani signélu DSB jako provozniho zpisobu modulace ukiza lo velké energetické aspory na vysilaci strané. Demodulace pomoci uméle zavidéné viny vsak byla dosti.problematicka, pro dosazeni spravného naladéni vzhledem k postrannim pasmim se vysilal i po- mocas (tzv. pilotni kmitoéet) apod. Pies vsechna opatieni se DSB signal na prijimaci strané velmi Spatné ladil. Potizim se nakonec éelilo tak, Ze vzhledem k souhlasnému obsahu pfendsené informace neni pro pienos modulace nutné piendset postranni pasma obs, a tak bylo jedno postranni pasmo odstranéno. Amplitudovou modulaci s potlaéenou nosnou vinou a jednim postrannim pasmem nazyvime jednopésmovou modulaci, ale &ast&ji ji oznatujeme zkratkou SSB (z angl. single sideband - jedno postranni pismo). Signal SSB je tedy signal, ktery v principu piedstavuje kmi- toétovou transpozici nizkofrekveriéniho modulaéniho spektra do po- tkebné vysokofrekvenéni kmitottové oblasti. Tuto oblast uréujeme volbou nosného kmitostu f. V¥bérem postranniho pésma urcime, jestli SSB signal bude transponovan vzhledem k rozlozeni spektra ve stejném smyslu (USB) nebo v inverznim smyslu (LSB). Kromé vyhodnéjsi a jednodussi demodulace nemusi mit SSB signal Pomocnou nosnou v demoduldtoru v pifsném fazovém vetahu k po- strannimu pésmu a snese i demodulaci pomoci nosné, kterd je i poné- kud kmitottové posunuta (kmitoétova odchylka asi +30 Hz je sluchem prakticky nepostiehnutelnd, srozumiteinost se snizuje az pti dva az ttikrat vets{ odchylce). Dal8i vyhodou je, Ze Sitka kmitoctove- ho pasma SSB signalu je méné nez poloviéni ve srovnani s amplitudo- You modulaci, resp. signalem DSB se steinym modulaénim spektrem. Je to ostatné mozné pozorovat i na obr. 3.15, kde je na oblibeném kmitogtu znazornén USB signal Aby bylo mozné posuzovat jakost signalu SSB, uvedeme parametry, které u tohoto signalu sledujeme a vyzadujeme oro radioamatér- skou sluzbu. Parametr Potlaéeni nosného kmitoétu Potlaéeni opaeného postranniho pasma Hluk a Sum Intermodulace 3. Fadu Doporuéené hodnota > 40 dB pod trovni PEP > 40 db pod drovni PEP > 40 dB pod drovni PEP > 30 dB pod droyni PEP 1272] Intermodulace vy8sich Fadi > 35 dB pod trovni PEP Dlouhodoba stabilita kmitogtu < 100 Hz za hodinu Sife pasma SSB signdlu < 2.400 Hz Zkratka PEP znaéi vykon ve vrcholech modulaéni obalky. Timto pojmem se budeme zabyvat v ndsledujicim odstavei. Nt 1 fuse | 1 | | | Nh gz] e Mt 1 S88 (use) om 2% “eco 10028 —= beta) b) br. 3.45. Kmitoctove pomery SSB signal: a~ signal USB; 6 sig- nil LSB (y obou pHfpadech modulujeme hhovorowm signdlem) Vykonové poméry u AM, DSB a SSB Vykonové poméry signilii AM, DSB a SSB budeme dale probirat zhlediska komunikaéni Uginnosti, tj. nezbytné nutného vykonu, ktery postadi k pfeneseni dané modulaéni informace. ‘Vykon nemodulované nosné viny bude din vztahem Rap kde Uy je vrcholové napéti nemodulovaného signalu nosné, dodava- ného generatorem (vysilaéem) tohoto signalu do vykonové ptizpiso- bené zatéie 0 odporu R. Pro jednoduchost vykladu budeme dale toto ptizpasobeni védy predpokladat. (2731PHi stoprocentni amplitudové modulaci jednim tonem (viz obr. 3.16a) je hloubka modulace m = | a rozkmit nosné viny Us je roven rozkmitu modulace U,. Ve spiékéch modulaéni obalky pak bude vrcholové napéti U; + U, = 2 Us, tj. vykon ve vrcholech modulaéni obalky bude étyfikrat vy88i, nez byl vykon nosné p — QU) 2U8 2k” R { Fe HU] ise fe fo orf tse fue a) b) c) br. 3.16. Napéiové a vikonové pomé- +y pti amplitudové modulaci: a pribeh modulované nosné viny; b- vrcholovia nnapéti nosné a postrannich pasem; ¢~ vy kon nosné a postrannich psem Pojem ,vykon ve vrcholech modulaéni obilky* budeme oznatovat anglickou zkratkou PEP (z angl. peak envelope power). U amplitudo- vé modulace musi vysilaé takovy vykon produkovat bez zkresleni mo- dulaéni obalky. Obéas byva tento vykon oznagovan jako ,,telegrafni vykon", Z rovnice pro amplitudové modulovany signal vidime, Ze vrcholova hodnota rozkmitu nastava tehdy, kdy2 se sougasné sechny tri go- niometrické funkce rovnaji 1 a hloubka modulace m = 1. V ptipadé, ktery jsme uvedli, js modulaéni rozkmit U, = Us, ale souéasné z rovnice pro AM vyplyv4, Ze se Up sklada ze dvou poloviénich rozkmiti 1274] postrannich kmitoéti. Budeme-li podle obr. 3.16a, 6 mit naptiklad U, = 10,7V, bude i U, = 70,7. Rozkmit ve vreholech bude U, + U, = 141, ale kaZdé postranni pasmo bude mit rozkmit po ze 35 V. Snadno si uréime, Ze PEP amplitudové modulovaného sign: lu bude v tomto pripadé 400 W, vykon nosné P; = 100 W a vykon kazdého postranniho pasma Psy = Px = 25 W. Celkovy vykon stoprocentni amplitudové modulace Pax bude dan souétem vykonu nosné P, a vykonti postrannich pisem Rss a Rss. Jak jsme si z rozboru uvedeného obrizku odvodili, bude platit (0,SU,) _ OSU) _ U2 Pay = Pag = CSR = OO = opm 0,257, Celkovy v¥kon Puy pak bude soudtem Paw = P+ Psy + Pon = Po + 025 B+ 0,25 B= 1,5 Py. Celkovy v¥kon stoprocentné amplitudové modulovaného signdlu je 0 polovinu vy8si ned vykon nemodulované nosné. Pro jiné nez stoprocentni hloubky modulace urtime vykon modulovancho signalu AM podle rovnice m Pu = P+ TR +P = POS ne + 1). U vysilaéa je urcujicim vykonem uz zminény telegrafni vykon, odpovidajici vykonu ve vrcholech modulaéni obalky. Ve vztahu k tomu- to vykonu P, bude vykon signélu AM s hloubkou m = 1 Pu = 0,375 R a vykon obou postrannich pasem pak bude Posy = 0,125 Be Pii ptedpokladu stejného telegrafniho vykonu je mozné dosdhnout u DSB signalu vykonu Poss = 0,5 Re Dojdeme k tomu celkem jednoduchou dvahou. Ve spitkach obailky signalu DSB maji obé postranni pasma polovieni rozkmit, a proto awvrtinovy vykon. Souéet dvou étvrtinovych vykond davé vykon polovitni. Signal SSB je pti modulaci jednim ténem tvofen jednim vf kmito- étem s pinym rozkmitem a vykonem Pas = B. Zavedeme-li tzv. Ginitel vyuiti, tj. logaritmicky vyjédteny pomér [275]vykonu signalu SSB k téze slozce v signalu AM, dojdeme ke zjisténi, Ze v nasem pripadé bude P= 10log = 94B zB 0108 555R Tento zisk 9 dB vychazi 2 predpokladu shodné Feseného koncové- ho stupné vysilaée AM a SSB. Dovedeme-li tivahu do konce, zjistime, Ze pti b&Zném modulaénim hovorovem signdlu je jeho sttedni vykon asi ie jeho vrcholového vykonu. Pak sttedni vykon AM asi jen 1,05krat vy88i nez vykon nosné, zatimco SSB vysilaé bude mit pii plném vybuzeni stfedni vykon jen 0,4 Py. Z toho vyplyva, Ze koncovy stupeti, ktery ma steiny vrcholovy vykon pti AM jako pti SSB, dava na ptijimaci strané signal o 9 dB silnéjsi pfi signalu SSB, pf éemé odebird ze zdroje asi étytikrat mensi sttedni ptikon ned pti modulaci AM. Mikrofony pro radiotelefonii Mikrofony jsou akusticko-elektrické méniée, tj. pfevodniky akustickych kmit na kmity elektrické. Pracuji na zakladé rizznych fy; nich principa. Elektrodynamicky princip, stejn€ jako principy elek- tromagnetické, elektrostaticky, piezoelektricky a magnetostrikéni dovoluji reciprokou funkei méniée ({j. mikrofon mize ~ ale v omezené mife ~ pracovat pti buzeni elektrickym signalem i jako reproduktor). Z béénych druhii pouze odporovy mikrofon (napf. znamé uhlikova mikrofonni viozka) teciprokou funkei nema. Viastnosti mikrofona: Pro posowzeni viastnosti mikrofonii jsou rozhodujici tyto parametry; citlivost mikrofonu, kmitodtovy rozsah pfevodu na elektricky signal, ~ zkresleni signdlu zpisobené mikrofonem, — smérové vlastnosti mikrofonu. Citlivost mikrofonu je v podstaté parametr, udavajici pomér vy- (276) Mupniho napéti mikrofonu k akustickému tlaku ve volném akustic- kém poli. Citlivost udavame jako napéti (v milivoltech) na 2ite2i mikrofonu, rovné jeho charakteristické impedanci pti akustickém signalu o kmitogtu 1 kHz a akustickém tlaku 1 Nm7?, Jednotkou je mV/Nm“. Vzhledem ke zméné v platnych jednotkach se dodnes mi- ‘deme setkat s mikrofony, které maji udavanou citlivost v mV/ub, §. milivolt na mikrobar. Plati pfevodni pomér I mV/ub = 10 mV/Nm™ Jeri akusticky tlak uveden jesté ve starsich fonech, plati prevod: p= 105.2. 10°, kde p je akusticky tlak v Nm“? a L je tataZ hodnota ve fonech. Mo- derngjsi je udavat citlivost mikrofond v absolutnich logaritmickych jednotkach dBm. Pro tuto jednotku je vady srovnavaci hladinou vykon | mW. Vyhoda spodiva v tom, 2e jednotky dBm nejsou zavislé na impedanci mikrofonu a tak je moné srovnvat rozdilné typy mikrofond. Udaj v dBm se rozumi jako elektricky vykon mikrofonu pti akustickém tlaku 1 N Spodni hranice citlivosti mikrofond je omezena viastnimi Sumy a hluky. Pro vyjédieni t&chto signdla, tzv. pozadi, se poudiva bud ekvivalentni hodnota akustického tlaku, nebo pomér k Grovni prahu slySent, tj. k hodnoté pp = 2. 10-* Nm”*. Poméry libovolné hodnoty akustického tlaku k hodnoté p» vyjadtent w dB jsou tzv. jakustické decibely", ve kterych se méti hlucnost prosttedi, motorovjch vozidel apod. (viz tab. 3.3). Kmitottovy rozsah mikrofonu éili jeho kmitottova charakteristika je vymezena dolnim a hornim kmitogtem, mezi kterymi je mikrofon vyuditelny. Oba tyto kmitodty se udavajf pro uvedenou miru poklesu citlivosti v dB proti stredni hodnoté citlivosti v pracovnim pasmu mikrofonu. Dale se udavé maximAlni pripustna nerovnost této charakteristiky v pracovnim pésmu. Vzhledem k minimalnim pozadavkim na vémost, kterou radiotelefonni provoz nepozaduje, neni pro nas kmi- togtova charakteristika tim nejzajimavéjsim Gdajem. Zkresleni modernich mikrofonii je velmi malé. Ma snad smysl se o nm zminit u mikrofond elektromagnetickych, kde dosahuje tadové hodnoty procenta. Pozor véak na uhlikovy odporovy mikrofon, jehoz zkresleni mize dosahnout az 25%. (277)Tab. 3.3. Vyjddieni zvuku v riznjch stupnicich, jefich srovnéni 4a prirovndni ke zndmym zdrojiim zvuku Akantky ak ub) (No m0 1000100 4 134 Pui botestvost wo | Pneumatick? kladivo 0 wo ofa Vyfuk auomobitu vzdileny tm uo woo wth oe | tuk ve aku ot Hiuk vautobuse sol bao fae Sted rch na utne ule 0 Urovenroshovoru 0 woo fs Hluk vsamoobstaze so Obyvaci pot v Mid aot 40 ww toa Kaihoona x0 2 wo of a Rozhlasové studio ~tcho v0 Pr slysent a0 210° 0 Modulaéni zesilovaée Ukolem modulanich zesilovadti je zesilit vstupni hovorovy signal vy- WoFeny mikrofonem, a to na rove pozadovanou na vstupu modula 1278] toru signalu DSB, Pro dosazeni potiebného zesileni je tieba alespoi dvou zesilovacich stupid. Vse miZeme odvodit z piedpokladu, Ze nejéastéjsim moduldtorem signalu DSB je diodovy modulétor s budi cim signalem nosné okolo +10 dBm. Uroveii modulaéniho signélu pak bjva asi o 20 dB mensi, tj. jen okolo -10 dBm. Vystupni signély z nejéastéji pouzivanych dynamickych mikrofonti jsou v rozmezi -50 az -40 dBm. Pri pfedpokladaném zisku jednoho zesilovaciho stupné okolo 20 a2 26dB Ize cely pottebny zisk modulaéniho zesilovace is rezervou pokryt dvéma stupni. Mikrofony jako zdroje nf signalu se od sebe li8i piedevsim svou vystupni impedanci. Mezi nizkoimpedanént mikrofony patii odporovy (ublikovy) mikrofon, dynamicky mikrofon bez transformatoru a elek- tromagneticky mikrofon. Mezi vysokoimpedanéni zatazujeme mikrofon dynamicky s pfevodnim transformatorem, krystalovy, keramicky a kondenzatorovy (pfip. elektretovy). ojeni ublikového mikrofonu predpoklida piipojeni tohoto mikrofonu na zdroj stejnosmérného proudu. V zapojeni prvniho zesilo- vactho stupné na obr. 3.17 je jako zdroje tohoto proudu vyuzito pki- mo napajeni zesilovaée. Mikrofon je k nému pfipojen pies odpory Ry a Rp potenciometr RP). Filtracni kondenzétor C, zamezuje proni ‘ni brumu z napajeciho zdroje. Potenciometrem RA, mizeme (amérné velikosti protékajiciho proudu) fidit hlasitost, ale rad@ji jej nahradime odporovym trimrem. Nalezneme pak takovou polohu trimru, pti kte- ré uhlikovy mikrofon dava nejméné zkresleny signAl. Obr. 3.17. Zapojeni pkedzesilovave pro Obr, 3.18. Schéma zapojeni pred hlikovy mikrofon z2esilovade pro vysokoimpedanént mikrofon 1279]Krystalové a keramické mikrofony a dale mikrofony dynamické s vysokoimpedanénim vystupem Ize pripojit k zesilovaci podle zapo- Jeni na obr. 3.18. Tento zesilovaé je osazen polem fizenym tranzisto- tem JFET, Pracovni bod tohoto stupné je nastaven velikosti odporu Rs, svodovy odpor Ri je mozné zvysit az na hodnotu 10 MQ. Misto doporuventho typu je mozné pouzit i tranzistor typu MOSFET. Nizkoimpedanéni dynamicky mikrofon je vhodné ptipojit k pied- zesilovacimu stupni, osazenému nizkosumovym — tranzistorem BC 413 C. Vlastni nastaven{ stupné neni kritické, zapojeni takového ptedzesilovade je na obr. 3.19 Pro dosazeni celkového potiebného zesileni je vhodné uvedend zapojeni prvnich stupiii doplnit druhym regulovanym stupném, zapojenym napi. podle obr. 3.20. Jeho zapojeni opét neni nijak kritické, nut- né je jen povsimnout si vystupni vazebni kapacity, kterd je sloZena ze tii paralelné zapojenych kondenzitord typu TC215 nebo podobnych (krabicovy, MP atd.). Vhodny je i jeden kondenzator o kapacité 4 uF (napf. madarské vyrobky firmy REMIX). Na tomto misté nelze poutit elektrolyticky kondenzator, nebot jeho svodovy proud zavisi kro- mé jiného i na teploté a Casto pak pisobi nestabilitu vyvazeni modulatoru, Hiss Ee ete Ht Q = | Pa a 6.319. Sehima zapoen Obr.420._ Schima zapoent stpaiho piedzesilovace pro nizkoimpedan- Eni dynamicky mikrofon fegulovancho stupné jednoduchyeh modulagnich zesilovass Schéma zapojeni dvoutranzistorového modulaéniho zesilovaée je na obr. 3.21. Tento zesilovaé je vhodny pro nizkoohmovy dynamicky gradientni mikrofon o impedanci 10 az 100 ohmi. 1280] TFT EYE modulaéniho zesilorate pro nizkoimpe- ) 3 ts fl mT mH $file Tae ° be. 333. Kyhladu komprese 8 ,ghoustrané onezent 0 648 dynamiky aomezenidynamiky | TTI ff idoeentnosigaea? | --€ f.. SKoky stupnitosigesty:6- gam a lr ¢ pribeh tototo signals po prs i ET ig) Ghodu troviovjmkompreso- | PEE det etm roe Sea oo Ea SoS" * cooustranné_omezent 0 128 hodu slabiénjm kompresorem: Sepuntramd_emazent 0 a, {pri signilu po prichodu ) omezovaéemsiovai omezeni = a wodB; e- omezeni dynamiky to- £293)Blokové schéma zapojeni modulatniho zesilovaée s omezovacem amplitudy je na obr. 3.36. V principu je naznatena jen skutegnost, Ze miru omezeni dynamiky signélu musime nahradit v modulacnim fe- tézci ptedchazejicim zesilovacem a dale, Ze je prakticky nezbytné zafadit do modulaéniho fetézce piepinac, kterym je mozné omezovat “at Oy = ve — fal 4 ~ re br. 3.38. Princip zapoieni oboustranného omezovace se Ze- nerovymi diodami Obs. 3.34. Princip zapojeni diodového oboustranného omezovase vypnout, Stejné nutné je zafadit za omezovat i filtr vymezujici modulagni spektrum, Jesté dive, nez si uvedeme praktické zapojeni takové- hho stupné, je treba si vysvetlit nékteré diisledky omezovani nizkofrek- venéniho modulaéniho signalu. Vyhodou omezeni amplitudy hovoravého signalu je 2vySeni pomé- ra stfedniho vykonu tohoto signalu k vrcholovemu vykonu (tutéz vyhodu ma i rychlé komprese). Zatimco u bééného hovorového modu- laéniho signalu odpovidajiciho plynulé mluvé se da ocekivat pomér Obr. 3.36. Blokové schéma zapojeni niz kofrekventniho omezovace dynamiky sig ila 1294] mensi nee 1:10 (udavé se hodnota ~14 dB), dojde pri velmi silném omezeni dynamiky k iplnému potlageni amplitudové slozky tohoto signalu a v idedinim pfipadé by tento pomér mohl byt az 1:1. Bohuz polovinu vykonu takto upraveného signalu pak tvori omezer vaniklé nezAdouci parazitni kmitotty, které silné ,zahustuji* kmito- Gtové spektrum tohoto signélu a vyrazné zhorSuji stozumitelnost ho- vorového signélu. Omezovanim amplitudy se vice méné sinusové pri béhy tvaruji do lichobéznikovych az obdélnikovych tvard, které obsa- huji celé véjite harmonickych kmitostd. Vz4jemnym ovliviovanim silnych slozek Feéi pak dale dochazi ke vzniku intermodulaéniho zkr eni, Harmonické slozky zkresleni signdli, lezicich kmitogtové v pryni oktavé modulaéniho pasma (300 az 600 Hz), padaji do druhé (600 az 1 200 Hz) a tieti (1 200 az 1 800 Hz) oktavy, slozky z druhé oktavy pak do tfeti a vy8si a jediné slozky odpovidajici omezeni kmitottt z teti oktavy lezi mimo poZadované kmitoétové pasmo modulaéniho signa Iu a mizeme je pomoci vystupniho filtru odfiltrovat. Slozky lezici kmitogtové v tomto pasmu vSak stejné jako intermodulaéni produkty 2adnym filtrem neodstranime. Prohlédneme-ti si na obr. 3.37 vykono- Ve rozlozeni hovorového signilu v zavislosti na kmitodtu, dojdeme ke 2iiSténi, Ze pravé ty kmitostové slozky Feei, které produkuji neodstra- nitelné harmonické zkresleni, jsou v hovorovém signdlu nejsilné} Proto je pouziti nizkofrekvenéniho omezovace neustile otizkou spor- nou ana uvedené téma se jesté dotkame mnoha diskusi. Vhodné zapojeni, umoziiujici rozumné experimentovani, je na obr. 3.38. Je to stupeti zesifovaée s omezovaéem, ktery je naznaéenjm zpisobem moiné vlotit do stavajictho modulatniho fetézce. Pomoci RP, je moz- né nastavit Groveh omezeni modulaéniho signdlu, pomoci ptepina- &e SA, se mohou omezovaci diody vypojit. Zachovani modul Grovné neomezeného signilu se pak nastavi pomoci potenciometri kého trimru RP. Zavérem této Asti ze poznatky shtnout asi takto: Dobré zapojent modulatniho zesilovaée hovorového signalu v budigi signalu SSB by mélo obsahovat: a) Vstupni pitedzesilovat osazeny nizkosumovym nizkofrekvenénim tranzistorem se vstupnim odporem, ktery vyZaduje ke své sprivné funkci pouzity mikrofon. 1295)Obr. 3.37. VSkonové rozlozeni hovoro: vvého signalu v vislosti na kmitogtu Obr.3.38. Schema zapojeni omezovack hho stupné, viggentho do modulaéniho ze silovace. Omezovaé dynamiky vyzaduje vady jeden stuped zesilovace navie b) Za piedzesitovaéem by mél byt zafazen nizkofrekvenéni filtr, vymezujici kmitoétové pasmo modulaéniho signalu shora se zlomovym Kmitoctem v rozmezi 1 800 az 2.400 Hz. ©) Cely zesilovaci modulaéni fetézec by mél potlagovat kmitocty pod 300 Hz. 4) Za piedzesilovatem by mél byt zafazen bud droviovy kompresor, nebo slabiény kompresor zmensujici dynamiku signdlu jen asi dvakrat. Tento kompresor by mél dodriovat vstupni drovert modulé- toru DSB (u diodovych vyvazenych modulatord to je okolo 10 dBm). Nepéekroveni této tirovné by mél ,,hlidat dale zatazeny nf diodovy omezovaé. [296] Silné omezeni dynamiky hovorového signélu nebo iprava signdlu rychlym kompresorem se silnym stupném komprese neni nejvyhod- néjsim prostiedkem ke zvyseni komunikatni dginnosti SSB signdlu. Vystedky ukazuji, Ze tyto operace se signiilem je vhodné provadét na vyssich kmitostech, kde mizi oktavovy vatah mezi slozkami kmitosto- veho spektra signdlu. Vyvaiené modulatory Vyvazené modulatory jsou takova zapojent, u kterych dochazi nejen k modulaci jednoho vstupniho signdlu (nosny kmitovet f) signalem druhym (modulaéni kmitovet f, nebo hovorovy signal), ale soutasné je alespoi jeden z obou vstupnich signalii na vystupe obvodu silné potlagen. Dochazi-li k potlazeni jednohio ze vstupnich signal, je obvod jednoduse vyvizen. Potlatuje-li zapojeni oba vstupni signdly, Jedni se 0 zapojeni dvojité vyvazené. Princip funkce vyvazenych modulitorti se éasto vysvétluje na pti Kladu mechanického modulatoru (obr. 3.39). U tohoto zapojeni je mezi dvéma vinutimi vstupniho a vystupniho transformatoru zapojen dvojity mechanicky spinaé (napf. rele), ktery je spinin pravoahlym pribéhem s kmitoctem mnohem vySsim, ned je kmitoéet signalu pti vadéného do prvniho transformatoru, Pribéh protékajiciho proudu je znazornén na obr. 3.396. Nizkofrekventni proud i, protéka obvodem jen v kratkych okamdicich, kdy jsou oba spinace sepnuty. Protoze v sekundarnim vinuti TR, dochazi ke zméné polarity, jsou v obou pal- vinach modulaéniho kmitoctu slozky nosné v protifazi. Ve v¥stupnim vinuti TR, je pak nosny kmitoéet potlacen. Uvedené zapojeni je real- né pro nizké kmitotty f; (do stovek Hz). Pro vyssi kmitotty je ve stej- né funkei mozné pouzit napr. spinaci tranzistory MOSFET anebo éas- téi polovodisové spinaci diody. Tote zapojeni s_tranzistory MOSFET je v dasti c uvedeného obrizku. Pri pouditi spinacich diod se musi respektovat to, Ze je to prvek, ktery spina podle polarity pti- vedeného napéti, Pro pochopeni funkce modulatord s diodami je velmi dobré si povsimnout funkce tzv. diodoveho modulatoru pro amplitudovou modulaci. (297)oe fem Obr. 3.39. Princip mechanického modu: netate tate latoru: a~ principiatnt zapojeni mecha ¢ * nického modulatoru; 6 ~ gribeh proudu; ‘e= modulétor stranzistory MOSFET. @ Diodovy modulator AM Zakladnim obvodem diodovych modulatori DSB je zapojeni dio- dového amplitudového modulitoru (obr. 3.40). Je to v podstaté diodovy usmérfiovaé, usmériiujici vhodné zvolenou superpo: signal nosného kmitodtu o napéti Up a signalu modulaéniho kmitoétu 0 napeti Un. Superponovana (tj. vzéjemné spolu seétend) napéti prichdzeji na diodu, kde dojde k jejich ,usmérnént*. Protékajici proud je zndzor- nén na obr. 3.41. Vidime, Ze podkladové nf modulaéni napéti tidi miru ,usmérnéni™ signélu nosného kmitoétu, coz je opaény pochod neZ u predchoziho mechanicktho modulatoru. Vysledek je vsak stejny — modulaéni signal je jakoby .,vzorkovan. Tento pochod nemusi byt diky voltampérové charakteristice diody priliS linearni. Abychom dosahili co nejvétsi linearity modulace, musi se vrcholové hodnoty su- [298] yoo hy br. 340, Schéma zapojeni diodového amplitudového modulatoru | I 3 Hee ea tina : | il ant °) Ne Hus] — b) 4 so QHD eal fat ta hr a" e) Obr. 341. Napeiové a proudové pribe hy v obvodu diodového modulatory: a superpozice napéti nosné a modulat niho signal; b— usmémeny proud: ¢ vjstupnl nape perponovaného pribéhu pohybovat v linearni césti_voltampérové charakteristiky diody v propustném sméru. Vystupni proudové zmény musi odpovidat vrcholovjm napétim vysoko nad kolenem charakte~ ristiky, tj. signal nosného kmitogtu musi mit na diodé dostatecnow troven. Pro germaniové diody je potfebna velikost Us asi 0,8 a% 1,0 V. 299]Kiemikové diody vyzaduji vrcholove napéti priblizné 1,3 az 1,5 V. Dilezité dale je, aby vrcholové hodnoty proudy neopustily linedrni ast charakteristiky (obr. 3.42). To Ize zajistit jen pro dostatetné maly rozkmit modulaéniho napati U,. Pro dedréeni maltho zkresleni pte- naSené modulace je treba zachovat podminku, ktera plati i pro vyva- Zena zapojeni Uy < 0,1 Us, 4), modulaéni napéti maze byt nejvySe desetinou napéti signdlu nos- ného kmitottu. Pri nedodréeni uvedeného poméru vznikaji na vystupu modulatoru i silné kombinaeni produkty, tj. harmonické, soudtové a rozdilové slozky obou vstupnich signald, které jsou ne2idouci. Ve vyvazenych zapojenich je tfeba zachovat rozmezi napéti nosného Kmitogtu Us take z hlediska dosazeni dostatetného potlageni nosného kmitodtu na vystupu modulatoru visto sind a Obr. 342. _K volbé poméru rozkmitu nosné Ua rozkmity modulaéniho napéti Un. Pro malé zkresleni musi bjt Unc 01 Us Piepinani diody mezi vodivym a nevodivym stavem je ovlivnéno elektrickymi viastnostmi polovodivého ptechodu. Idedlni dioda je pr- [300] vek, ktery ma v nepropustném sméru nekonetné veliky odpor a v pro- pustném sméru pak konstantni odpor R. (obr. 3.43a). Skutetna polovodigov dioda ma voltampérovou charakteristiku znazornénu na obr. 3.436 a nahradni zapojeni pechodu je na obr. 3.43, \ Y 3 a & I —_ br. 343, a yoltampérovi charakte- a risk iden diody; b- tt oblast na le el, ‘oltampérovécharakteristice polovodito- —* ‘€ diody; ¢~ nahradni schéma diody pro uy sii kitty Ce ° Na voltampérové charakteristice polovoditové diody rozliSujeme celkem ti oblasti. Na uvedeném obrazku je jako oblast A oznatena oblast zévérnych napéti diody. Zde se z ndhradniho zapojeni diody nejvice uplatni odpor r., ktery dosahuje znaéné vysokych hodnot a ur- &uje velikost zavérného proudu diody. Tento proud je u germanio. v¥ch diod Fidové desitky uA, u kfemikovych plosnych diod pak desitky pA. Z ostatnich prvki nahradniho schématu se uplatni kapacita ptechodu C,, kterd by u dobré spinaci diody méla byt mala a co ne} méné zavislé na velikosti ptiloZeného zavémného napéti. Spolu s kapa 1301]citou piivedi G by neméla pfesihnout nékolik pF pti vétsich zavér- nych napétich. V oblasti B diodové voltampérové charakteristiky, kterou zpravidla nazyvame koleno, dochazi ke zméné polarity prilozeného napéti a tim k velké 2méné hodnoty odporu r, ktery se z hodnot Fadové stovky kiloohma se zvaéujicim napétim snizuje a2 na jednotky ohmi. V této oblasti se zvétSuje také podstatné kapacita ptechodu G. Jeji vliv je pil kladnéjsich napetich posléze ,neutralizovin™ nizkou hodnotou odporu r, Naboj na této kapacité spolu s vlivem indukénosti piivoda L, a kapacitou C, zpisobuje kmitoétovou zivislost vlastnosti diody. V ka talogovgch iidajich se tyto zavislosti projevuji jako tzv. doba zotaveni diody 4,, kterd ma byt co nejmensi. Dobré spinaci diody maji tuto dobu Fadové jednotky ns V Giseku voltampérové charakteristiky, ktery jsme si v uvedeném obrazku oznatili jako C, plati pomérné dobie Ohmiy zakon, tj. proud 1 = U/R,a oblast je pomérné linedrni. Odpor R. je v podstaté dn od- Porem materidlu diody (polovodiée) a pfivodd. V této oblasti je dynamicky odpor r, diody uz mnohem mensi ned R. Be2né spinaci diody maji odpor R. fadové jednotky ohma. Piechod mezi oblasti Ba Cnastava u rizzaych typi diod pii rizném pfiloZeném napéti. Pro germaniové diody je mozné toto koleno ove- kavat u napéti 0,2 a2 0,3 V, u kfemikovych plosnych diod u napati 0,6 a2 0,7 V. Schotikyho diody s nizkou bariérou maji oblast kolena v r02- mezi 0,15 a2 0,2 V, se stfedni bariérou okolo 0,3 a7 0,35 V. Ve vyvazenych modulatorech velmi zéle7i na shodnosti parametra diod v jednotlivych vétvich modulatoru. Pro experimentovani s vyvi- Zenymi modulatory je treba vybrat diody, které jsou shodné alespoit ve tiech bodech jejich voltampérové charakteristiky. Osvédéilo se vybirat diody méfenim jejich napéti pfechodu v propustném sméru pti téech konstantnich proudech 1, tak, aby se co nejlépe vystihla oblast kolena charakteristiky (napf. pfi proudech 0,1, Ia 10 mA), Diodové DSB modulétory Zapojenim dyou diodovych amplitudovych modultori: do syme- trickeho obvodu podle obr. 3.44 dostaneme tzv. sériovy dvoucestny ‘modulator. Signal nosné 0 kmitottu fa vrcholovem napeéti Us je pti- [302] vadén do stiedu symetrického nf transformétoru TR:. Na koncich sekundarniho vinuti transformatoru vznika superpozice tohoto napéti a protifazovych napéti nizkofrekvenéniho signdlu 0 vrcholovém napé- ti Uy. ObE diody vedou proud vady v kladné pilviné pribghu nosné a vaniklé proudy ii a i se v primarnim symetrickém vinuti vf transformatoru TR: odeditaji. Rozdilovy proud Ai= i ~ & (obr. 3.458) je mérny modulagnimu signalu (viz. éAst a tohoto obrazku). Ze sekundarniho vinuti se odebira vystupni DSB signal (obr. 3.450), i mm Hl stews wt sti _~ 3 a e © Uist f SS un Haig citer ose 1 ® e Ler as . - all vo or once | Obe. 3.44, Schéma zapojentstrioveho 0br.348. _Deoucestny modulitor dvoodiodovtho modulators prabéhy signal Pro nékteré aplikace je vhodnéjsi prakticky stejné pracujict paralelni dyoucestny modulator (obr. 3.46). K superpozici nizkofrekvenéniho modulaéniho signdlu a signélu nosného kmitostu dochazi opét na sekundarnim symetrickém vinuti transformatoru TR,. Rozdilové hodnoty spinanych pribshi napéti nosné jsou odebirany primérnim vinu- et Obs. 446, Schima zapojeni pare Telnihg dvoucestngho modultora (303)tim transformatoru TR:. Naznaéeny kondenzator ma hodnotu fado- vé nF a brani zkratu nf modulaéniho signdlu, ktery by jinak psobilo vinuti primaru TR. Toto vinuti mize byt navrieno i jako rezonanéni obvod. Spolu s kapacitou C mize rezonovat na kmitadtu nosné. Cas- to se takto zapojuje budici civka mechanickéao filtru. Doplnénim dvoudiodového sériového modulatoru dalsimi dvéma diodami podle obr. 3.474 vznikne zapojeni ayFdiodoveho sérioveho modulatory. Dvé ptidané diody nyné zajistuji celovinnou funkci modulatory, ktery podle smyslu fazeni diod do kruhu dostal popularni nézev kruhovy: modulator. DBRS BI mei @® @) SS eC b) Obr. 347. a keuhovy modulator; 'b— iiprava zapojeni kruhového modu toru pro dva vFtransformitory Me ae tl a noané Obr. 248, Cowandv modulétor V ésti b tohoto obrazku je Eastéji se vyskytujiei varianta kruhové- ho modulitoru, kterd venikne péchozenim vstupu pro modulaéni sig- 1304) nal a vstupu nosného kmitostu predchoziho zapojeni. Takto uspoi dany modulator nevyzaduje rozmérny a t&2ky nizkofrekvenéni transformator. Transformator TR je stejny vf transformator jako TR:. Stejné jako jsme dvojici diod dopinili dvoudiodovy sériovy modulator, mizeme podobné dvojici dalsich diod doplnit paraleini dvoudiodovy modulator (obr. 3.48). Takto vaniklé zapojeni nazyvame paralelni Cowantiy modulétor. V zapojeni jsou naznaéeny vf tlumivky, Které oddéluji vystupni vinuti nf transformatoru od vysokofrekvenéni sti moduldtoru. Misto nf trafa je moZno pouzit invertujici nf zesilovag. Praktické zapojeni ‘Uvedend zakladni zapojeni se pouzivaji pomérné ztidka. Sirokého rozsiteni vsak doznaly jejich modifikace, které venikly diky tomu, ze u radiovych zafizeni je podstainé vétsi pomér mezi nosnymi a modu- kmitoéty, nez tomu je u Klasické telefonie. Modulétorova zapojeni, pouzivand v DSB, resp. SSB budidich, maji dale prrky pro piesnéjsi nastavent vyvazent, Paralelni dvoudiodovy modulator na obr. 3.49 ma proti pivodnimu zapojent obricenou polaritu jedné z diod. Tim odpadne nutnost po- ziti symetrického nf transformétoru. Vystupni vinuti modulétoru mazeme také vytadit do rezonance na kmitocu DSB signdlu (vinuti L; spolu s kondenzitory Ga G). Kapacitni trimr C; slouzi spolu 8 odporovym trimrem RP; pro nastaveni elektrické symetrie. Jako diody VD; a VD2 je poudit par germaniovych diod 2-GA206, které se pouzivaly do diodovych demodulator FM. Sériovy dvoudiodovy modulator na obr. 3.50 je buzen signdlem nosného kmitodtu, ziskévanym pomoci induktivni vazby piimo z asci~ latory nosné. Elektrickd symetrie se opét nastavuje preky Ga RP, napétove trovné jsou vyznaceny. Jinak pro toto zapojeni plati vse jako pro pfedchozi modulator. Kruhovy modulator na obr. 3.51 je uveden ve vobec nejpoudivangj- sim zapojeni. Pri dobré mechanické symetrii toto zapojeni dosahuje i dobrého potlageni nosné. Diody jsou rychlé spinaci typy s vysokou vodivosti. Vybirame je na stejné napéti pfi konstantnim proudu. Vzhledem k velmi maljm rozdiliim napéti je dobré pouzit jednu dio- iodovych modulétora [305]du jako referenéni zdroj a napéti pfechodu u vybiranych kusti métit proti takto ziskanému referenénimu napéti. Pro ni28i kmitocty nosné (pod 1 MHz) je vhodné ladit primarni vinuti TR, do rezonance se sé- riové zapojenymi kondenzétory C: a CG. Tyto kapacity maji pak hodnoty tadové stovky pikofaradi. Vhodné to je naptiklad pHi primém ptipojeni mechanického filtru k tomuto modulator, kdy misto primarniho vinuti TR: zapojime primo civku vstupniho méniée. U krystalovych filtré meni primé ptipojeni vhodné, mezi modulator a filte zatazujeme prakticky vady oddélovaci stupei a vystupni transforma- “OW es wee fo Le t Or. 349. Paralels! dvoudiodovy mo veyen 0 8 dulator gn ie ~~ 0br. 350. Sériovy dvoudiodovy modu sl lator a Obe.3.$1. Schema nejeastei pouzivane. hho zapojeni kruhového modulétoru tor TR, Fe8ime jako aperiodicky, zatizeny na vjstupu ohmickym odporem. dové modulatory jsou v nékterych publikacich povazoviny za Sestipély s velmi slozitym feSenfm pfenosi mezi dvéma vstupy a jednim y¥stupem. Aby diodové modulatory dobte spinily svij oéei, je tieba je jak na vstupech, tak i na vystupu sprévné impedanéné prizpisobit. Impedance diodovych modulator je na radiovych kmitostech nizka, Fadové desitky ohma. Pro pripojeni vistupu modulatoru k z4- t8zi Casto pouzivame svmetricky Sirokopésmovy vysokofrekvensni transformétor s trififémim vinutim. Pro realizaci takového transfor- mitoru pouzivame témét vyhradné feritova jadra. Pro oblast stovek KHz je nejvyhodnéjsi poudit feritové hrncové jadro z hmoty H12 nebo H6 (neni kritické). Pro modulatory pracujfei s nosnymi kmitodty tadu jednotek az desitek MHz je naopak vhodné poutit toroidni feritova {jédra o vnéjsim priméru 6 2% 10 mm z hmoty N2, NI nebo NOS. Vinuti transformatori: modulétoru pro budige SSB signdlu musi ptedevsim spliiovat poZadavek elektrické symetrie a malého vnisené- ho itlumu. Transformator naproti tomu nemusi byt nijak Sirokop! movy, protoze budié pracuje na jednom pevném kmitottu. U primarniho vinuti (ke kterému se pak pfes transformaéni pomér vztahuji i podty zavitd sekundérntho vinuti) musime dodréet pouze jeho minimalni indukénost L,: 4R, _ 2R, Lee kde R, je redlna slozka impedance primarniho vinuti a f nosny kmitoget. U kruhového modulatory, stejné jako u ostatnich typi diodovych modulator, je vstupni impedance silné zévislé na poméru ferencialniho odporu diod v propustném sméru , a v zvérném sméru 7, k hodnoté zatézovaciho odporu R,a na stupni vybuzeni modulato~ ru signdlem nosného kmitodtu. U kruhového modulatoru zpravidia predpoklidame velikost R,: Ry = vir. (byva mezi 40 a2 100 ohmy), Se zminénou potfebou elektrické symetrie vyvézeného modulatoru silné souvisi moZnost jeho vyvazeni dosahnout, resp. nastavit, a tak dokonale potlatit nosny kmitovet. Predpoklidime-li pouziti diod, shodnost svjch parametri, musime [307]dale doséhnout mechanické symetrie montaze souddsti moduldtoru a elektrické symetrie vysokoftekvenéniho transformatoru, Tuto sym trii ziskame tak, Ze v8echna potfebna vinuti vineme najednou. V pi pad tii vinuti je tzv. trifilami vodié slozen ze thi drat: navzajem spolu zkroucenych, Pro modulatory s nosnym kmitogtem mezi 5 az 15 MHz je vhodny toroid o vnéjsim priméru 10 mm, na ktery navineme 10 az 15 zavied tr voditi o priméru 0,3 az 0,4 mm. Vodie spolu dohromady pravidelné zkroutime, asi 20 zkruto na 10 cm délky. Trifilérni vinuti pevné a pravidelné navineme na toroidni jadro, které pied vinutim opatrné obrousime na hrandch (strh- neme hrany), aby nedochézelo k prodteni voditi. Zpisob vinuti je znazomén na obr. 3.52. Vinuti, kterd jsou spojena v sérii, propojime co nejkrat8im zpiisobem ptimo na jadru, Mé-li byt transformator aperiodicky (neladény), pouzijeme toroid hmoty N2 nebo NI. Pro ladény transformétor je vhodngjsi hmota NOS. Transformétor ani v tomto pripadé nema ladit ostie, mél by byt okolnimi pfipojenymi nizkymi impedancemi znaéné tlumen, a Obr.3.52, Zpasob vinuti vysokofrek- venénich symetrickjch transformitord pro wyvitené moduldtory Pro dosazeni elektrické symetrie se k zikladnimu zapojeni ptidava Jest kapacitni vyvazeni. Na obr. 3.49 az obr. 3.51 jsou to védy kapacity Ga G, Kapacitni vyvizeni nastavujeme na minimum nosného kmitodtu na vystupu modulétoru (sttidavé s nastavovanim tohoto minima i odporovym trimrem RA). Kapacitu C, volime polovicni, nez je maximélni kapacita trimru CG. Cely balanéni modulator doporuéujeme stinit, aby se zamezilo ne- jjen elektrickému, ale také magnetickému ovlivitiovani jinymi obvody. Vystupni impedance modulitoru a jeho zattZovaci impedance (tj. vstupni impedance nasledujiciho stupné) maji byt shodné. Zésadné neptipojujeme na vystup vyvézen¢ho modulétoru primo vstup krysta- Iového filtru, nebot jak modulator, tak i filtr vyZaduji disté odporovou [308 } 24187. Idedlni 24t82i je Sirokopasmovy zesilovaé s definovanou vstup- impedanci, napf. tranzistor FET nebo MOSFET v zapojeni se spoletnou Hdici elektrodou, Vstupni impedance takového zapojeni je piibiizné rovna pfevracené hodnoté strmosti tranzistoru. V literatufe se jako velmi vhodné pro tento iiéel uvadéji tranzistory BF246, P8000, P8002 nebo CP643. Ze sovétskych typti (dostupnych v NDR) to jsou KP902, KP903, KP307, KP302. Pro modulator s vystupni impedanci 50 ohmi mazeme pousit i nas tranzistor KF910 se strmosti 20 mA/V. Nemame-li dostateéné strmy tranzistor, maZeme pro tento diéel spojit dva i vice kusi paraleiné, jejich strmost se stita. Priklad takového za- Pojeni je na obr. 3.53. Idedlni kruhovy modulator pro DSB signal je na obr. 3.54. Je osazen tovarné vyrébénjm moduldtorem typu SRA-1 s pfimo ptipojenym prizpisobovacim tranzistorem typu 2N4857 s . rokopésmovou" vstupni impedanci S0ohmi. «>» 2 Obr.353. Sirokopasmové piizpitsobent zitéze kruhového modulétoru pomoct ‘dvou tranzistort: FET v zapojent se spo- leenou Fide elektrodou T " obr.384. Zapaentovdetho kahovt * ho modulators pola pzpinobovacin tranatorem FET [309]Modulatory DSB s tranzistory Problémem modulatorii s tranzistory je jejich menii odolnost proti teplotnim a mechanickym viivim, coz je piedevsim dno poétem sou- téchto viv pouzi vame v modulitorech dvojité tranzistory. Priklad zapojeni tranzisto- rového modulatory DSB je na obr. 3.55. ico Poon br. 3.85. _Zapojeni tranzistorového mo dulitoru DSB s dvojitym tranzistorem KcsI0 Prvni tranzistor VF; je nizkofrekvenéni invertor, ktery ze vstupniho nf signalu vytvati dvoji privadénych do bis dvojitého tranzistoru VZ,, (KC810). Presného vyvazeni se doshne pomoci stfidavého nastaveni dvou odporovych trimri RP, a RP:, po tlageni nosného kmitotu je vy8si ne% 40 dB, Modulator ma zesilent, je pouzitelny v celém KV rozsahu. Rezonanéni kmitoget vystupniho obvodu je uréen hodnotou kapacity Ci: Cz a indukénosti L,. Zapojeni modulatorii DSB s diskrétnimi bipolarnimi tranzistory se [310] pris ucpouziva. Naproti tomu pouzivani bipoldrnich integrovanych ubvoulti je poméré rozkifené. Na obr. 3.56 je zapojeni integrovancho DSB modulatory, vyudivajici vyvazenou demodulacni cast integrova- ného obvodu MAAB661. Signal nosného kmitoctu se privadi na vstup Obr.3.56. Schéma zapojeni modulator DSBs MAAG6! “omezovaciho zesilovase (vyvod 6), napéti na vvodu 12se stejnosmér- né vyvazuje proti vyvodu 2. Na ném je vyveden vnitini referenéni zdroj integrovaného obvodu. Diferencidlni stupen se opird o referené- ni napéti a vyvazovact napéti vyvodu 12, do kterého se soucasné prividi modulaéni sttidavy signal. Spoleény vystup vyvazeného obvodu je na wvodu 1. Pro kmitocty vyssi mez 1 MHz pfipojujeme na tento vyvod ladény obvod LC, navizany pres kapacitu (ve schématu ozna- Genou jako Cio). Obvod se ladi na kmitoéet signalu DSB a velikost vazebni kapacity Cio se musi pro kaZdy kmitoéet vyzkouset, nebot pti velké hodnoté kapacity mize byt nasleduj vaé (vystup na vyvodu /4) nestabilni. Dale se u nékterych kusii tohoto integrovaného obvodu maze projevit teplotni nestabilita vyvazeni modulatoru, zpisobena teplotni nestabilitou referenéniho zdroje. To- iu miizeme ponékud odpomoci zvySenim proudu protékajiciho refe- renénim obvodem, éehoz dosihneme pfidénim rezistoru 2,2 kQ mezi vivody 13 a 2 Dal8i zapojeni s integrovanym obvodem je na obr. 3.57. U tohoto modulatoru DSB se vyuziva dvojité vyvazena dst integrovancho ob- uybr. Schéma zapojeni modukitora DSB s integrovanjm obvodem A220D fi t vodu A220D (produkce NDR). Nosn¥ kmitoéet se privadi na vyvod 14 obvodu, jeho napétovs tiroven neni kriticka (30 a% 100 mV). Vstup- nj modulaéni napéti se privdi pres oddélovaci kondenzétor C, a élen RG na vvod 7obvodu, ktery se proti druhému vstupu (vyvod 9) vyvazuje pomoci odporového déliée R:-RFi-Rs na co nejmensi rover nosné nz vystupu (vvod 3). Vystupni LC obvod se ladi na kmitoset DSB signalu, pomér kapacit G/Cy se voli asi 1:10. K pochopeni fankce tohoto zapojeni (stejné jako predchoziho) je dobré si v katalogu souéastek prostudovat vnitini zapojeni integrovancho obvodu. Po- tlageni nosného kmitodtu je na kmitogtech nizsich nez 3 MHz lepsi nez 50 dB, na kmitodtech do 12 MHz lepsi nez 40 dB. Stejné jako jsme poudili popsané dva integrované obvody, je mozno v obvodech vyvazenych modulatord pouzit i dalsi typy integrova nych obvoda, napt. B222D, A223D nebo TBAI20S. Jsou to zpravidla obvody uréené pro demodulaci frekvenéné modulovanych signali rozhlasu nebo televize. Obvody je tfeba vady zapojit tak, aby bylo moino vyvazenim potlaéit nosny kmitoéet na vystupu obvodu. Modu- lagni signal pak pfivedeme do nékterého ramena vyvazeného zapojeni, Na zavadu byva obéas to, Ze vystupni obvod t&chto integrovanych obvodi nebyva navrzen pro vyssi kmitodty signdlu DSB. [312] Modulétory s varikapy V téchto modulitorech se pouzivaji varikapy, polovodiéové prvk; iejichz kapacita polovodivého pfechodu v zavérném sméru se Fidi pi lozenym elektrickym napétim. Modulatory s varikapy jsou v podstaté vyvazené kapacitni mistky, u kterfch se vyvazeni ovlivituje modulaé- nim napétim. Pracovni bod varikapi (obr. 3.58) (tj. jeho stejnosmérné napati) je volen védy tak daleko v oblasti zivérnych napéti, Ze na po- lovedigovém prechodu varikapu nedochazi k usmérfiovacimu jevu, Nosny kmitoéet prichazi na oba varikapy ve fazi, a proto (pti shod- ném pribéhu kapacity obou varikap) nedochazi k poruseni rovnova- hy zminéného kapacitniho mastku. Protifazové ptivadéné nizkofrek- venéni modulaéni napéti ma rozkmit asi pétkrat vétsi, nez je rozkmit nosné, Pomér téchto napéti je tedy obraceny nez u diodovych vyvazenych modulators, ror wo OR, Zeno of a wffoo Beste I (Obe.2.58, Schéma zapojeni modulitoru DSB s dvéma varikapy Do kapacitniho mistku je mozné zapojit pouze jeden varikap, viz zapojeni modulator na obr. 3.59. Druhy varikap je v tomto pripadé nahrazen sériovou kombinaci kapacitntho a odporového trimru. S b&éné dosaditelnymi varikapy je kmitottova oblast pouziti omezena pro kmitodty asi nad 3 MHz. Pro niz8i kmitotty nosné je tieba po- 1313)vait specialnich typi varikapa (nap?. TESLA KBI13). AvSak i na nej- vyS8ich pouzivanych nosnych kmitovtech Ize celkem bez. obtizi dosahnout potlageni nosné lpi neZ 50 dB. Je jen tieba si uvédomit, Ze stalost potlacenf nosného kmitoétu zAledi také na stabilité napaje (nebo spige potarizaéniho) napsti br. 359. Schéma zapojeni modulatory DSI s jednimtvarikapem Po konstrukéni strance je nutné u t&chto modulator zachovat stejnd pravidla, jaka jsme si probrali u diodovych vyvaéenych modulato. ri. Snad jen stingni je theba délat jesté pedtivéji. Ponékud jinak se Fe vystupni ladény okruh, ktery vineme na toroidni jadro (hmota NI nebo NOS ~ podle kmitodtu) tak, Ze v jedné poloviné jadra je rozmisténo primarni vinuti spojené s obvodem varikapu, na druhé ~ opaéné - po- loving jadra je vystupné vinuti, Vzdalenost mezi obéma vinutimi se snazime dodrzet co nejvétsi, aby obé vinuti méla induktivni (magnetickou) vazbu. Proto se voli pokud mozno vét8i primér toroidntho jé- dra. Do rezonance se odvod doladuje pomoci kapacitnich trimri. Dvojice varikapa v prvém zapojent je vybrana z téze tridici skupiny (posledni pismeno v oznaéeni). Par je nejlépe urtit primo v zapojent, a to tak, Ze si poznamenme pro kazdou kombinaci velikost a smysl odchylky bézce odporového trimru od stfedu jeko drihy. Pred vybira- 314] nim jenom voltmetrem zkontrolujeme, je-li pti sttedni poloze bézce (ohoto potenciometru na délidi Ri-RP-R, skuteéné poloviéni napéti ‘Zenerovy diody. V modulatoru pak pouzijeme tu dvojici, ktera m: uvedenou odchylku minimalni. Dvojice se spolehlivé vybere pfiblizné x Sesti kusi varikapt, jinak je pochopitelné vyhodné vybirat z trojic nebo dtveric varikapi uréenych pro ladéni prijimaéi VKV. Modulator DSB s tranzistory MOSFET Zapojeni se dvéma tranzistory MOSFET a dvéma Hdicimi elektrodami (obt. 3.60) je velmi vhodné do modernich zatizeni. Pivodné bylo osazeno klasickymi typy 40673, je viak velmi dobfe mozné pouizi nase tranzistory KF907 nebo KF910, ze sovétskych KP306 nebo KP350. Potlaéeni nosného kmitottu je pres 50 dB (velmi zaleZi na sti- néni celého obvodu a zvlasté odstinéni vstupni a vystupni elektrody tranzistori; MOSFET). Obr. 3.60, Schéma zapojeni modulatory DSB 5 tranzistory MOSFET Pri realizaci zachovavame co nejvétsi symetrii. Nejlep8i je, mi me-li cely modulator konstruovat do kovové krabitky Klasickou vzdusnou montazi bez plosného spoje. Elektrické symetrie vystupniho obvodu dosthneme vyvazenim jeho kapacit pomoci CP, vlastni 1315]vyvazeni pak odporovym trimrem RP. Vyvazeni stiidavé ob&ma trimry nékolikrét opakujeme. Tento modulator je vzhledem k funkci srovnatelny s drive pouzivanymi modulatory s pkepinaci elektronkou 6JHB. Filtraéni metoda generovani signdlu SSB Ze tHi zkladnich zpisobi generovani signdlu SSB je filtraéni metoda nejdiileditéjsi. V modernich zapojenich se v podstaté jiny zpisob zis- kavanf signalu SSB nepouziva. Svou oblibu ziskala pfedevsim pro svou jednoduchost a stabilitu. Nastavovani obvodi filtraéniho budice signélu SSB se nemusi opakovat éasto i nékolik let, u fazoveho zpiso- tou se muselo nastaveni opakovat i nékolikrat béhem provozniho dne a vidy pti zméné pracovniho kmitottu. Pro filtraéni potlateni nezé- douciho postranniho pasma je treba poudit velmi kvalitni specialni krystalovy nebo mechanicky filer Generujeme-ti signal SSB, védy si musime uvédomit, jestli je po- ttebné generovat tento signal v regulérni nebo invertované formé. Na pracovnich kmitottech kratkovinnych radioamatérskych pésem vys- Sich nez 10 MHz je dohodnuto piednostni pouzivani regularniho postranniho pasma (USB), tj. pésma, jehoZ kmitoctové rozlozeni je co do k smyslu sbodné s kmitoétovym rozlozenim (spektrem) piivodniho nizkofrekvenéniho hovorového signalu. Invertované postranni pismo (LSB) ma obraceny smysl usporadani svych kmitostovych slozek, tj. nizsim modulaénim kmitogtiim odpovi- daji_ vy$si kmitoéty a vyssim modulaénim kmitoétim niz8i kmitocty SSB signdlu. Invertované formé SSB signalu se dava pfednost pfi pra- ina kmitoétech niz8ich nez 10 MHz. Budié signatu SSB pro vysilaée pracujici na radioamatérskych pasmech musi byt schopen generovat obé postranni pasma. Metoda jednoho nosného kmitoétu a dvou flirt je blokové zndzor- néna na obr. 3.61. Krystalovy oscilator (XO) pracujici na kmiteétu po- tlagené nosné budi vyvazeny modulator (VM), do ktertho se soubéiné pfivadi nizkofrekvenéni modulaéni signal, Vyvazenim modulatoru je [316] na vystupu potlaéen nosny kmitotet a vysledny sis bud do filtru propoustéjiciho horni postranni pasmo, nebo do filtru propoustéjiciho dolni postranni pasmo. Filtry se voli bud’ mechanic- yim, nebo éastdji elektronickym prepinagem. Vrtah ttlumovych charakteristik obou filtrd ke kmitoétu nosné f je znazornén na obr. 3.62. br. 3.61. Blokové schema filtratni metody ziskavini signdlu SSB pomoci dvou Filtra: XO - keystalovy oseilator nosného kmitogtu; VM - vyvéieny modulator Obs, 3.62, Priibeh ditlumovyeh charakte: Fistk Filtrd pro postranni pasma u filteat- if metody se dvéma fitry: a ithumov = charakteristikafiltru pro LSB; b~ atlu mov charakteristka fina pro USB Vyhoda tohoto zpisobu volby postrannich pasem spotiva pouze v tom, Ze potlaceny nosny kmito¢et zachovava pti pfepinani postrannich pasem svou nomindlni hodnotu. Nevyhodou této metody je nutnost pouziti dvou velmi drahych a obtizné dostupnych filtrd. Vhodné filtry pro tuto metodu se vyrabéji napt. v NDR nebo SSSR, dvojice filtrd pouzivala ve svych zatizenich americka firma DRAKE. V NDR se vyrabéji mechanické filtry pro kmitoget nosné 200 kHz, a to filtr MF200-+E-0235 pro horni postranni pismo a filtr MF200-E-0235 pro dolni postranni pismo. Sovétské mechanické filtry pro nosny kmitoget 500 kHz maji oznaéeni EMF-9D-500-3V pro horni po- (317)stranni pismo a EMF-9D-500-3N pro dolni postranni pismo. Metoda jednoho filtru a dvou postrannich kmitocti je nejeastéji poudivanym zpisobem filtrace SSB signilu. Blokové zapojeni je na obr. 3.63. Krystalovy oscilitor nosnych kmitosti pouziva dva mechanicky nebo éastéji elektronicky pfepinané krystaly — jeden kmitajici na kmitoétu fas (kmitodtové se nalézé tésné pod spodnim okrajem propustného pasma filtru), druhy na kmitodtu fiss (kmitottové tésné nad propusinym pasmem filtru). Priklad atlumové charakteristiky filtru se zakreslenymi kmitotty fsa fs je na obt. 3.64. Obr. 3.63. Blokové schéma zapojeni bu. die SSB pomoct filtracni metody se dve- sma kmitogty nosné a jedi fltrom: Kise 8 Xusy— krpstaly nosnych kmitostd; XO oscildtor nosné; VM ~ vyvizeny modulator tru SSB a je vztah k nosnym kmitostim Obr. 3.64. Utlumova charakteristika fil- ‘| fivafiss Treti filtra¢ni metoda vyuziva inverze postranniho pasma sméSové- nim. Blokové schéma zapojeni budite signaly SSB je na obr. 3.65. Krystalovy oscilator pracuje na kmitodtu potlaéené nosné pfislusném bud fis: nebo fas ~ v daném prikladu je zvolen fs. Po ptivedeni sign’- fu nosného kmitoétu a modulaéniho signalu na vyvazeny modulator dojde k vytvofeni signélu DSB a po potlaéeni horniho postranniho (318) pisma, ke kterému dojde v SSB filtru, je vznikly LSB signal veden do vystupniho smésovaée (SM). Do tohoto sm®Sovate je jako smeésujfci signal ptivadén bud étyfnasobek, nebo Sestindsobek nosného kmito- étu, ziskavany nésobenim nosného kmitogtu jf. Naptiklad smésova- nim LSB signélu 0 potlaéeném nosném kmitogtu 500 kHz se étyénd- sobkem tohoto kmitoétu (tj. 2 000 kHz) vznikne na vystupu sméSova- Ge souctovy LSB signal s potlaenou nosnou 2 500 kHz (viz obr. 3.66). SméSovanim tého2 LSB signalu s Sestindsobkem nosného kmitoctu (ij. 3 000 kHz) vanikne na vystupu sméSovate rozdilovy signal SSB 0 kmitoétu potlaéené nosné opét 2 500 kHz, ale charakteru USB (viz obr. 3.665). Sn ee ee t ¥ ose vison br. 348, Blokovtschémazapojeni bu —[wmaen al dige SSB, poutivajiciho inverzi postran hho pasma pomoei smésovani: X— krystal osné; XO - krystalovy oscilitor; VM. vyvazeny modulator; 4X nisobié kmi toeeu éeyFikrat, 6X - nasobig kmitocty esthrat; SM - smesovae s vystupnim kmitoster 5f Obr.3.66. Kmitactové poméry ufiltrat niho budige SSB signalu s inverzi smeso~ [3195metodé jsou v podstaté secteny vyhody obou ptedchozich zpisobi. Nevyhoda je pouze jedina. Dvoji sméSovani ma jisté potize (generovani potfebnych kmitotti, odolnost proti ktiZové modulaci a intermodulaci atd). Filtry pro SSB Parametry filtrit pro SSB U filtraéni metody generovani SSB signélu (ale napé. i u prijimach pro SSB) velmi zAlezi na kvalité filtru SSB. Kdybychom pro filtrovani pouzili jednoduchy obvod LC, statilo by, aby na kmitoctu 50 kHz mal initel jakosti @ hodnotu asi 25. Na kmitoétu 500 kHz to bude de- setkrat tolik, zatimco na oblibeném kmitoctu 9 MHz by takovy obvod musel mit éinitel jakosti okolo 5 000. Z uvedeného srovnani je ziejmé, %e klasické FeSeni filtra pomoci obvodi LC je mozné jen v pasmu kmitodtu asi do 150 kHz. Od kmitottu 50 kHz do priblizné 600 kHz je nejvyhodngj8i pouzit elektromechanickych filtri. Drive zhotovované krystalové filtry na kmitoétech niz8ich nez 1 MHz byly rozmérové nd- roéné. Témét idedlni elektromechanické filtry vSak vzhledem ke své- mu nizkému pracovnimu kmitoétu vyZaduji pro ptevedeni signalu do pracovniho pasma v kratkovinném rozsahu dvoji az troji smésovan V kmitostové oblasti mezi 3 az 20 MHz se pouzivajt krystalové filtry, které jako jediné mohou spinit ptedstavy konstruktérd zafizeni pro SSB. Jsou rozmérové malé, kompaktni, bez nastavovacich prvki, mechanicky i elektricky stabilni a cenové pomérné ptistupné. Pouzitelnost a jakost daného filtru charakterizuji parametry, které je moné uréit podle pribéhu jeho ditlumové charakteristiky. Kromé sttedniho (pracovniho) kmitodtu filtru je to piedevsim Site jeho pro- pustného pasma, priibéh ttlumové charakteristiky v tomto propust- ném pasmu, pribéh charakteristiky mimo pismo propustnosti a vlozny Gtlum filtru, Priklad titlumové charakteristiky filtru SSB je zn&zor- nén na obr. 3.67. fe propusincho pasma filtru pfimo souvisi s tvarem titlumové cha- [320] akteristiky. Méfime ji jako kmitodtovy rozdil dvou bodi dtlumové charakteristiky filtru s dtlumem 6 dB proti nejmensim hodnotém ttlu- mu v propustném pasmu. Na uvedeném obrazku je oznaéena jako Bs. Pro filtry SSB jsou vhodné site mezi 2,1 kHz az 3,4 kHz, pro specidlni pouiiti (zavodni nebo DX provoz) se n&kdy poutivajt i filtry se ¥i propustného pasma 1,8 kHz. br. 3.67, Utlumova charakteristika fil tru SSB a jeji parametry Samotna Sife pasma vSak jesté nepostaéuje pro uréer filtru pro SSB. Tear titlumové charakteristiky filora pro SSB vyjadtujeme tzv. koeficientem pravoihlosti K,. Vychézime z ptedstavy, Ze idedlni filte ma kromé svého propustného p4sma potlagovat vSechny ostatni kmitocty s velkym Gtlumem, tj, jeho Utlumova charakteristika m4 mit tvar ob- délniku, Proto métime siti propustného pasma filtru pro dal8i hodnoty tlumu (zpravidla pro 20, 40 a 60 dB; idedlni filtr by mél prislusné Sife pisma, oznagené By, Bu a Bw, shodné s Siti propustného pasma B,). Mira rozsitovant ttlumové ,sukénky* filtru se vyjadfuje zminé- nym koeficientem pravoithlosti. Pro zmétené site pisma Ba Be tj ‘ite pasma pro titlumy 6 a 60 dB, bude Ba Ko= FR ptidem je tento koeficient bezrozmémé &islo. Jeho velikost je u kvalitnich filtrd pro SSB okolo 1,5. Filtr pro SSB je charakterizovan veli kosti K<2. U jednodussich filtrd vsak Casto nedosahuje potlagen vhodnosti 21)kmito&ti mimo propustné pasmo zcela jednoznaéné hodnoty 60 dB. Proto se také éasto uvadi koeficient pravotihlosti Kio, ktery charakte- rizuje tvar atlumové charakteristiky filtru do hodnoty dtlumu 40 4B. Tento koeficient je ,miréjai*. Mal by byt Kw< 1,5 a je vidy meni ned prislusny Keo. Potlaéeni kmitoéti mimo propusiné pasmo. Koeficient K, popisuje tvar ditlumové charakteristiky filtru v tésné blizkosti propustného pasma a tak vlastné vyjadfuje schopnost filtru potladit nezadouci postranni pasmo a zeslabit zbytky potlaéeného nosného kmitoétu, Nic vsak nenaznatuje © ostatnich kmitodtech mimo propustné pasmo. Protoze vabec (zvlasté u jednodussich filtrd) nemusi platit, Ze velikost ‘itlumu je zde véts{ ned v v tésné blizkosti propustného pasma, pout vame ¢asto pojem itlum v nepropustném pasmu™. Na obr. 3.67 je oznaéen 4,. Nepropustné pasmo filtru se éasto nazyva anglickym ter- minem ,stopband™. Tento utlum by mél byt 4,> 60 dB. Pro filtry SSB poudivane i jako pFijimaci je vsak nezbytné, aby byl alespoit A: = 80 dB. Kvalitnéfiltry maji tuto hodnotu neztidka vyssi neZ 100 dB. Dosa- Zeni této hodnoty a j velmi peclivé stinit nejen vstup filtru od jeho vystupu, ale vody spojené se vstupem filtru od obvoda spojenych s jeho vystupem. Casto se uvadi, Ze vystup filtru nesmi ,vidét™ na svij vstup. K udré ni dostateéného Gtlumu v nepropustném pasmu dobje napomaha i zatazeni obvodi LC do signalové cesty, nebot pomihaji potlai i vadalengjsi .parazitni* poklesy dtlumové charakteristiky, které se nékdy u krystalovych filtrd vyskytuji. Dojde-li k poklesu dtlumu mimo propustné pasmo v jiZ hotovém a provozovaném zatizeni, jde zpravidla 0 poruchu stinéni obvodii nebo o naruseni impedanéniho pfizpisobeni vstupu Gi vystupu filtru. Neromosti titlumové charakteristiky filtrav propustném pismu jsou nahlé zmény dtlumu v rozmezi site pisma By. Tyto zmény by nemély pfesahnout hodnotu 3 dB. Versi nerovnosti svédéi o nedokonalém im- pedanénim prizpisobeni filtru k okolnim obvodim. Hodnota zatéZo- vaci impedance (zpravidla udana jako paralelni kombinace odporu a kapacity) je tidajem, ktery vyrobce vidy uvadi. U neznamyeh filtra je treba tyto hodnoty nalézt (pomoci odporovych a kapacitnich trimri), abychom dostali potiebny pribéh dtlumové charakteristiky. [322] Puiklady prabéhd dtlumové charakteristiky tovarné vyrabénych fil- ti tsou na obr, 3.68 (Sovétsky mechanicky filtr EMF-9D-500-3N) 41 obr, 3.69 (osmikrystalovy filtr TESLA PKF 9 MHz 8 Q 2,4). 136 ae? 95001 keel _ J 555809 Soop SO B002 S003 tate) = (br. 3.68, Utlumova charakteristike imechanického filtru EMF-9D-500-3N Obr. 3.69. Utlumova charakteristiha krystalového filtru TESLA MHz 24/80 Na pfikladu mechanického filtru vidime pribéh dtlumove charakteristiky s koeficientem pravothlosti Kw =1,5. Filtr ma velmi dobry itlum y nepropustném pasmu (4,>100 4B), ponékud horsi pribéh atlumu v propustném pasmu. Tento parametr by se pravdépodobné “lepsil individualnim ptizpisobenim. Site propustného pasma je sice vétsi, neZ jsme si uvadéli jako optimum, ale da se velmi dobre omezit, raci nf signalu v modulaénim zesilovaéi. Krystalovy filtr, uvedeny na druhém obrazku, je Spi¢kovy vyrobek znamy u nas i za hranicemi. Koeficient pravouhlosti je steiné jako v pedchozim ptikladuK..= 1,5, dtlum v nepropustném pasmu je vet Si nez 80 dB, zvinéni Gitlumové charakteristiky v propustném piasmu mendi neZ | dB. Sitka propustného pasma filtru je By=2.4 kHz, filte 1323)ma nizkoimpedanéni vstup i vystup a velmi dobie se prizptsobuje. Proti pfedchozimu mechanickemu filtru mé navic krystalovy filtr mensi viozny aitlum (fj. titlum, ktery filtr, zaFazeny v signalové cesté, piedstavuje pro prochizejici signal). Krystalové filtry mivaji tento iitlum v rozmezi 3 az 5 dB, mechanické filtry jej maji vy88i (7 az 14 4B). Parametry dostupnych filtri pro SSB jsou uvedeny v tab. 3.4. znaseni filter Tesla | PRE9 MHZ 2,474, Tesla | PKF9 MHz2,4/8Q 1s| 350 30 Unites | PP9-A2-2R re] 350 30 va | xFoa, 5 300 x0 KyG | xrp. 18| 300 30 sssr_ | FP2ps-a10-8,815 ts] 470 25 RFT | Mr2004-B.0235 is} 12K/2,sK | 30/75 RFT | MF200-E-0235 RFT | MF200+E-0310 us| i2KsK | 30/78 16 | 12K/2,5K | 30/75, RFT | MP4s04-£-0310 us| 20K 0 sssv__| EMP-9-500-3¥ ns] 2K 2s sssk_[EMF-9D-500-3N us| aK 2s X— keystalovy filtr M~ mechanicky filtr Vsechny uvedené filtry s kmitogtem pod 1 MHz jsou elektromecha- nické, na vy88i kmitogty pak krystalové, Kromé filtr’ PKF, které jsou ¥ prodeji v maloobchodnt siti (prodejna podniku Elektronika), je os tatni filtry mozné zakoupit v okolnich statech. Kromé uvedenych typi mechanickych filtrd jsou jesté zndmy Ceskoslovenské mechanické filtry ze souprav nosné telefonie KNKI2. Pro tyto soupravy se vyra- bélo celkem 12 raznych typi filtrdi v kmitogtovém rozmezi 64 az 108 KHz a dale filtry se stfednim kmitogtem 130 kHz a 450 kHz. 1324] Konstrukce SSB filtrd Uvedené pozadované parametry a zvlésté poZadavky na strmost hoki titlumové ktivky dovoluji konstruovat filtry LC jen v omezeném kmitogtovem rozsahu. Amatérskymi prostiedky je modné tyto filtry zhotovit v kmitostovém rozsahu 20 a% 50 kHz. Piklad zapojent filtra s LC obvody doladovanymi pomoci kapacitnich trimrii je na obr. 3.10. SSB filtr s obvody doladovanymi feritovymi jédry je na obr. 3.71, Oba tyto filtry jsou navréeny pro stfedni kmitodet 50 kHz. Koe- ficient pravotihlosti iitlumové charakteristiky neni vétsi nez 2, vlozny itlum je okolo 10 dB. Filtry jsou nejen vhodné pro generovani signdlu urgeného k vysilini, ale pokud mame pfistup k feritovym nebo fe- rokartovym hrncovym jédrim, je mozné zhotovit i nékolik takovch 10 dale popisované obvody pro ipravu hovorového signalu. (436m fe Obr. 3.70, Schéma zapojent filtra LC pro SSB na kmitoctu 50 kHz (podle DM2APM) Wb tertové humaawd fo 2 hocly 12, dladvand Jor z broly H22 Obr. 3.71, Schema zapojent filtra LC pro SSB ne kmitoztu 50 kHz (podle DM2BQK) [325]Zijemci o tyto filtry vidi obvykle nejvétsi obtié ve zhotovovani po- ticbnych civek. Ty jsou u obou popisovanych filtra vinuty na hrncova feritova nebo ferokartova jadra. Pokud budeme mit k dispozici feritova hrncova jadra, bude poéet zavitd pomérné maly. Pro vinuti pak volime co nejsitnéjSi vodié, kterym se mize do kosttitky jadra jeSté na Vinout potiebny poset zavitd. Ten uréie celkem snadno pomoct tz konstanty A., kterd je obvykle na feritovych hmncovych jédrech vyzna. éena jako dislo v rozmezi 100 az 2000 a uréuje vztah mezi a poctem zavitd civky do daného jadra navinuté. Dosadime-li do vzorce L ne NAL indukénost Lv nanohenry (I mH = 10° nH) a konstantu A, pouziteho jadra, dostaneme pocet zavitii n s ptesnosti, kterd je pro vrobu filtrt, dostatesna. Ferokartova jidra obvykle konstantu 4, nemaji znamou. Proto navineme na zkuSebni jédro 20 a% 50 zaviti: a zmétime jejich induk- Enost. Tyto hodnoty na L dosadime do vzore A 4 [nH/2 : nH; zaiv.] Do ferokartovych jader bude tieba navinout vice ziviti nez do feri tovych. Abychom dosahli co nejvétsiho Einitele jakosti civek, snazime se poutit tzv. vf lanko neboli lienu. Vf lanko se musi v pfipojovacich mistech dokonale propajet, aby se spojily vsechny jeho dratky. Civky u druhého typu filtru doladujeme bud feritovymi vilcovymi jadry, Které jsou zavedeny do jddra pomoci prvkii drziky, nebo do otvoru upevnéného feritového jédra zasuneme kousek molitanu a jednu nebo nékolik feritovych tyéinek. Posunovanim tyéinek jadro doladime, polohu ty@inek pak zakapneme vhodnym voskem. Kondenzatory filtrii LC jsou styroflexové nebo kvalitni keramické Vzhledem k malému zapornému teplotnimu souginiteli davame pied- nost styroflexovym typim. Filtr nastavujeme pomoci generitoru @ milivoltmetru. Generator pHipojime ke vstupu filtru pfes odpor 10 k2, stejny odpor pripojime jako zaté filtru, Vyladime jednotlivé obvody na maximum vystupniho napéti na stfednim kmitoétu filtru a zkontrolujeme Siti pasma 2, 1326} Piipadné odchylky Sife pasma korigujeme zménou velikosti vazebnich kondenzatord mezi obvody. Nakonec postupné snizujeme oba odpory na vstupu a vystupu filtru, a% najdeme kompromis mezi velikosti vlogného Gitlumu a zatizenim filtru, projevujicim se na tvaru pro- pustné charakteristik; Elektromechanické (zkracené mechanické) filtry pfekryvajict kmi- tostové pasmo od nizkych kmitoéti az asi po 600 KHz vyuzivaji me- chanické rezonance piesné zhotovenych kovovych téles (valetkit nebo krouzki). Sklidaji se z méni¢e elektrickych kmitd na kmity mecha- nické, soustavy mechanickych rezonatord a mechanickych vazebnich prvkdi (které uréuji sttedni kmitoget pracovniho pasma a Siti propust- ného pasma filtru) a zpétného mechanicko-elektrického ménige. Na- ért skladby prvkit takového filtru je na obr. 3.72, Mechanické rezona tory filtrd mohou kmitat riznymi zpisoby ~ podéing, ohybové, torzné nebo stiizné. Ménige, zatazené na koncich mechanické rezondtorové iady, jsou bud magnetostrikéni (feritové nebo niklové), nebo piezoe- Icktrické (kremenné nebo keramické). Brouseni a opracovavani rezo- nétord a zhotoveni méni¢d je velmi narogné na pfesnost, strojni a technologické vybaveni. Obr. 3.72, Priklad sestavy mechanické. ho filtry Moderni krystalové filtry se ve svété vyribéji zpravidla pro kmito- éty vy8si ned 3 MHz, obvykle vSak v rozmezi 8 az 11 MHz. Krystaly jsou ve filtru zpravidla zapojeny v tzv. kiizovem dlanku (obr. 3.734) nebo jeho elektrickém ekvivalentu s diferenciélnim transformatorem (obr. 3.736). Zapojeni s diferencialnim transformatorem je ekonomic- (327)ky vyhodngjsi a elektricky vhodngjsi pro vy88i pracovni kmitoéty filtri. Proto se stalo i zkladnim zapojenim vétsiny tovarnich filtra. a ra ue a { 1 ie : 0be.3:73, Princip apojen’ krystal . ch fit: a ~ ktZovy élinek; b~ polo: Glanek s diferencidlnim teansformatorem U jednodussich filtra se pouziva zapojeni se étytmi krystaly a dvé- ma diferencialnimi transformatory (obr. 3.74a) nebo se étyimi krystaly s jednim diferencidlnim transformatorem (obe 3.748), nazyvané $i wat “a Obs, 4:74, Schema zapojeni krystalové hho filtrw: a ~ se dvéma diferencislnimi teansformitory; bs jednim diferencia nim transformétorem (McCoy) [328] Obs. 3:76, Principiaini schéma zapojeni ayzkrystaoveho prickoveho fiira V kfizovych élancich slozenych z krystal se poutivajt vady dva kmitodtové ponékud odlisné krystaly Xi a X:. Rozdil rezonanénich kmitoétd téchto krystal je ve vztahu k pozddované sifi propustného pasma filtru. Pro obvyklou siti pasma 2,4 KHz je rozdil kmitodt Xi a X2 1,8 az 2 kHz. Priblizné stejny by mél byt i rozestup mezi paralelni a sériovou rezonanci krystal. U kéiZovych filtrd pro vy88i kmitotty se diferenci- 4lni transformator ladi spolu s pripojenymi kapacitami do sttedu pre- nageného pasma. Strmost bokii atlumové charakteristiky se dale zvy- 8uje pomoci kompenzaénich kapacit, ptipojovanych ke krystalim s vyssim kmitoétem. Vyvoj krystalovych filtré vedl v posledni dobé k zapojeni tzv. piié- kovych filtro. V téchto filtrech jsou krystalové vybrusy Fazeny za se- ou v sérii a navzdjem jsou vazdny sériovymi a paralelnimi kapacitami. Priklad zapojeni étytkrystalového p#iékového filtru je na obr. 3.76. Tyto filtry jsou ve srovndni s filtry s diferencialnim transformatorem podstatné vhodngjsi pro amatérskou vyrobu. oo ait ot br. 3.75. Princip zapojeni tovirniho flu KVG typ XF9B [329]Amatérské vyroba filtri: pro SSB Zapojent typu McCoy s jednim diferenciainim transformatorem. mé schéma zapojeni na obr. 3.77. Tento filtr je navren na kmitotet 9 MHz, sériové rezonanéni kmitodty krystal X; jsou 8 999 kHz, krystali % pak 9 001 kHz. Diferencidlni transformator mé civku Lbifilér- né vinutou na valcovém télisku 0 priméru 5 mm s feritovym jédrem z hmoty NOS. Na civku navineme celkem 16 zaviti (2x 8 zAvitd bifilame) z vodige 0 priiméru 0,35 mm izolovaného smaltem, Tato civka by se méla dat spolu s kapacitou C=250 pF a okolnimi kapacitami krystalii ladit v pasmu 9 MHz. Rezonanci nejlépe zjistime pomoci méti¢e rezonance (Grid-dip metru). Po pfedladéni zapojime filtr mezi dostateéné jemny generator a smémny ptijimad (stati napf. Lambda Obs. 3.77.. Filtetypu MeCoy pro kmito- eet9 MH. s piedfazenym proménnym iitlumem). Generator ptipojime pies pro- ménny odpor (odporovy trimr) 1 kiloohm. Stejny trimr zapojime i pa~ raleiné k vystupu (nebo do série se vstupnim odporovym ckinkem) mérného pfijimate. Nyni nastane nekonetné zdlouhava price po- stupného ladéni generdtoru, méfeni vystupni trovné a vynaéeni do graf. Cilem je nalézt sprivné hodnoty zatézovacich odpori, paralelnich kapacit u kmitogtové vySsich krystalii a naladéni civky L. Jest ke konstrukénimu provedeni filtru. Stejné jako veechny dal&i popisované konstrukce filtrit je vhodné jej vestavét do plechové krabitky nejlépe z Zelezného pocinovaného plechu tloustky 0,35 nebo 0,5 mm, kterou zhotovime pijenim. V této krabitce vytvotime prepizka- mi misto pro krystaly, civku diferenciélniho transformatcru a propojovaci montaZ. Dbame, aby vystupni vjvody .nevidély* na ystupni [330] ubvody. Pro vyvody pouzijeme sklenéné priichodky ze starSich tropi- halizovanych kondenzatori, Pro radioamatéry, kteti dosahnou dspéchi a budou mit dalsi trpé vost a krystaly, je uréen dokonaly filtr se Sesti krystaly, jeho2 zapojeni je na obr. 3.78. Postup zhotoveni dil a nastavovani je shodny s pied chozim popisem, jen nastavovani a méfeni bude asi dyrikrat vice. sehattatte —fa-hyrtSab25iHe Obs. 3:78, Schema zapojeni alepiené verze krystalového filte sSesti krystaly 1 dvéma diferencidlnimni transformatory (rezistory Ry, Rea R, je treba vybrat podle prabehu atlumové charakteristiky 1 ty) Nejjistéjsi a relativné i nejméné Casové nakladné je zhotoveni pri koveho filtru, Vzhledem k tomu, Ze vhodné krystaly jsou dostupné v leteckomodeldtskych prodejnach za pomérné nizkou cenu (krystaly pro kmitoéty 27 MHz maji zakladni rezonanci na kmitostu 9 MHz), neni ani materiélové situace upiné beznadéjnd. Kromé toho je mozné za riznych okolnosti ziskat celé sady krystalii z inkurantnich pojitek a riznych jinych zatizeni. Prakticky véechny krystaly s kmitodty nad 25 MHz jsou harmonické se zikladnim kmitogtem zpravidla pod 15 MHz (ij. kmitoéet udany na pouzdru krystalu je bud tteti, bo sedma harmonické piivodniho zékladniho kmitoétu). Lze to rychle ziistit zmétenim kmitodtu v jednoduchém oscilatoru, Bez dalsich re- zonanénich obvodi kmité krystal vidy na svém zikladnim kmitodtu V ptiékovém filtru jsou vSechny krystaly ladény na stejny sirezonanéni kmitoéet. Vazebni kondenzAtory, které spojuji jednotlive krystaly, maji k sobé navzajem vztah v pfesném poméru, udaném koc- ficientem jejich poméru k normovaci kapacité Co. Uréeni této kapacity za situace, Ze zpravidla nezndme elektrické parametry krystali, je smyslem celého dale popsancho postupu. Po uréeni této kapacity mi- Zeme podle obr. 3.79 zavit zapojovat pottebny filtr. Pro pottebu generovani SSB vyhovi uz Sestikrystalovy filtr, pro vSechny néroky pak filtr s osmi krystaly. Sestavovani filtra s vice nez osmi krystaly je jiz bez ptimého viivu na kvalitu filtru a navic je zbytetn€ neekonomické. ie Obr. 3.79. Koeficienty sériovyich a para. way ae Telnich kapacit pigkovych krystalovyeh Too / filtra s pottem krystal n = 2.28 Sane om de | ” ite - a ath st te gt fe 4 tes te i “ fete fn fe Te fete Postap zhotoveni ptitkového filtru popiseme podle D. Lechnera, Y2ITD a P. Novika, OKIWPN: [332] 1. Prvnim krokem je obstarané vhodného podtu krystald, Pro piié- kové filtry jsou vhodné krystaly obvyklych fezii AT. Jsou to prakticky vwsechny dostupné krystaly (2 radiovyich pojitek, vojenskych zatizeni atd,) s kmitotty v rozmezi 5 a% 25 MHz, resp. se zakladnimi kmitotty v tomto rozmezi. S krystaly pod $ MHz je tieba experimentovat, vj- sledky nelze piedem urtit. Pro osmikrystalovy filtr je potieba mit 0 dva krystaly vice (pro oscilétor nosnych kmito&ti) a budeme-li mechanicky nebo chemicky upravovat kmitotet krystald, je dobré mit téchto krystalii jest 0 nékolik vice (rezerva pro nesikovné ruce). 2. Dalsim krokem je zjisténi (a popripadé dostaveni) sériového re- zonanéniho kmitoctu f, Pro tento tigel poudijeme zapojeni mérného oscilétoru na obr. 3.80. V tomto zapojeni bude krystal v zAvislosti na velikosti sériové indukénosti kmitat 0 néco malo nie, ned je jeho sku- tetni sériova rezonance. Pro dany iéel vysroubujeme jadro z civky Gplné a kapacitu C, nastavime tak, aby kmitaly vsechny méfené vybrusy. Pripojime éitaé a hleddme krystaly, jejichz kmitodet se od sebe iki co nejméné, a dva krystaly, které se lisi od skupiny vice (pro nosné kmitodty). Pti méfeni krystali pripojime na vystup mérného oscilato- 1u i jednoduchy indikator vf napéti a tridime krystaly podle jejich vystupniho napéti (aktivity kmiténi). a F 1 Is. fine | $m pp yee) Obr.3.80. Zapojeni VXO pro wybér lerystalé podle kmitodtu jejich sériové re- 3. Uvedenym postupem vybereme potiebny poéet krystali, které nesméji mit vétsi rozdil svjch kmitosti ne 50 Hz. Maji-li nékteré [333]krystaly, urvené do filtru, rozdil kmitodtu od ostatnich vatsi, upravime jejich kmitotet. Krystal uréeny pro kmitoéet fiss zapojime do mérného oscilatoru. Krystal ureny pro fiw pak do ptipravku, ktery si zhotovime podle schématu zapojeni na obr. 3.81 a. Kmitocet krystalu v mér- ném oscildtoru musi jt ménit v rozsahu predpokladaneho propustné- ho pasma filtru, kmitoéet krystalu v pfipravku by mal byt nad timto et ' {$B ML) “ba ail br. 3.81. Inxlikadn obvod (mérny pFi- imag) s obvorem A244D pasmem. Vztah téchto kmitodti je znazornén na obr. 3.81 b. V pii pravku budeme méfit zéznéj mezi obéma témito kmitotty, nebot pii- pravek, osazeny pfijimagovym integrovanym obvodem A241), budeme poudivat jako jednoduchy mérny ptijimaé, ladény do pasma na- stavovaneho filtru, Mezifrekvenénim kmitogtem bade pravé nizko- frekvenéni zaznéjovy kmitodet. Pro dobrou indikaci by nemél zazné- jovy kmitoéet klesnout pod | kHz. Vstupni signal je pfivadén na atlumov élen ~6 dB/75 Q a z néj pfes symetrizaéni Glen 75 2/300 2 na ystupni vyvody integrovangho obvodu 1,2. Signal oscilatoru, zapoje- ného s tranzistorem VF; a pracujiciho s vyée zminénym krystalem, j privadén do integrovaného obvodu jako signal misiniho oscilatoru. »Mezifrekvenci jednoduchého superhetu tvofi telefonni (nebo jiny podobny) transformator s pfevodem asi 1:5 az 1:10. Mezi sekunda- (334) rem a vstupem mezifrekvencniho zesitovace (v¥vod 12) je zapojena Jednoducké RC dolnofrekvenéni propust, propustéjici kmitotty asi do 20 kHz. Vystup mf zesilovade (vyvod 7) je zatizen rezistorem Rio, jehoz velikost zvolime tak, aby mf zesilovaé byl stabilni, Stabilitu Ize ovlivnit také ptehozenim vyvodi transformatoru TR:. Na vystup mf zesilovace je dale zapojen obvod AVC s diodou VDi, ktery rozSifuje dynamicky rozsah pfipravku. Sougisti obvodu AVC je také S-metr (M), ktery pouzivame jako indikator sily signilu. Pomoe} pFipojené- ho nf zesilovaée poslouchame kontroiné vysku zdznéje, regulujeme ‘ithumovy len apod. Kromé uvedeného pfipravku a mémého oscilitoru pouzijeme dale proménny Gtlum, ktery byva béanym vybavenim pokrotilejsich ra- dioamatérd. Schéma tohoto uziteéného méficiho obvodu je na obr. 3.82. Jako pfepinaée jsou poutity tladitka Izostat, odpory jsou TR 151 nebo TR 191, popfipadé jiné miniaturni. br, 3.82, Schema zapojeni primérné. ho dtlumavého emu 0 a3 100 4B. Spina. e sou typu Isostat, odpory TRIS! nebo TRIBE Nyni spojime pfes proménny titlum mérny oscilitor s ptipravkem. Bude-li mérny oscilator mit na vystupu napéti asi 1 V, bude s pfistro- jem mozné métit viozné utlumy asi do 80 dB, coz je postaéujfei. Na. stavime proto proménny dtlum na tuto hodnotu a indikatné ptistroj by mél ukézat vichylku asi do 1/3 rozsahu (vstupni signal na vjvodech J, 2je asi 50 nV). Poznamename si vychylku indikatoru a prola- dénim krystalu v méficim oscilatoru zkontroluje rozsah pfeladént a konstantni charakter vYstupniho signdlu mémného oscilétoru, [335]4. Mezi proménny utlum a pfipravek zapojime podle obr. 3.83 zku- Sebni obvod se dvéma krystaly X;, %: ze sady uréené pro filtr. Do série Obr. 383. Schéma zapojeni méticich ‘obvodi a méticiho piipravku se dvema Ierystaly s nimi pak zapojimz dva trimry 470 ohma, nastavené na hodnotu R,» = Ru-75 Q (zmétime ohmmetrem). Hodnotu R, zvolime mezi 200 az 400 ohmy. 5. V¥poétem urtime kapacitu Gu: 0,613 Ge aR WF He, 6. Obvod se dvéma krystaly zapojime a zmétime jeho utlumovou charakteristiku v krocich po 100 Hz. Tuto charakteristiku vyneseme do semilogaritmickcho grafu. Charakteristiku odeéitame jako zménu zatazené hodnoty proménného tlumu, ktery nastavujeme tak, abychom na vystupu piijimatového pripravku méli neustile stejnou tro- veil ~ stejna vychylka indikatoru. Proti nespravnym iidajim se brani- me obéasnou kontrolou vychozi drovné. Nebude-li mit atlumové Ktivka tohoto obvodu piijatelny tvar v oblasti propusiného pasma, bude-li mit v propustném pasmu zvinéni vétsi nez | dB, zvolime novou hodnotu odporu Ry, vypotteme a zapojime novou hodnotu Cy, a méfime znovu. Ve volbé Ry se zpravidla zorientujeme nejpozdéji poatvrté, 7. Po 2jisténi vyhovujicich hodnot Ry a Cy urvime Sitku pasma atlumové charakteristiky By, a to pro utlum 3 dB proti minimu atlu- ‘mu charakteristiky v propustném pasmu. Kfivka itlumové charakteristiky mize byt pietlumend, ploch4 s velikou sitkou propustneho pasma Buy proti Sif pasma, kterou budeme pozadovat u koneéného filtru (vice nez dvakrat). Zvolime proto vhodnéjgi velikost Ry (kompromis mezi zvinénim a Siti propustného pisma) a postup opakujeme. [336] 8. Zvolime potet krystald ve filtru, 9. Ze zjisténé kapacity C. a odporu Ru, dale ze zmétené site Bu a pozadované site propustného pasma Bx (je 0 néco mensi ned Site Bs) a ze zvolené hodnoty zatézovaciho odporu R; (obvykle rovné Ry az 3Ry) vypocitame normovaci kapacitu C, podle vzorce: > GR (By G~ ogre (5 10. Nyni vypoditame skuteéné hodnoty jednotlivych kapacit zvole- ného typu filtru. Na pfislusném schématu na obr. 3.83 jsou uvedeny tzv. normalizované hodnoty, tj. pomér mezi kapacitou obvodu a kapacitou C,. Napé. pro osmikrystalovy filtr (viz obr. 3.83¢) mA vstupni kondenzator tuto hodnotu k = 0,857. Skuteéna hodnota jeho kapacity je dana vyndsobenim © timto koeficientem C= k.G = 0,857.61 = 52 pF. vybereme nebo slozime z nejvhod- néjsich kondenzatord s péesnosti alespoit 2%. Sirsi tolerance hodnot kondenzatori se projevi snizenim utlumu v nepropustném pasmu. 12. Filtr sestavime do kovové krabitky z pocinovaného plechu s pfepazkami mezi jednotlivymi ¢lanky. Vstup a vystup jsou na opac- nych koncich a snazime se je co nejvice oddélit od sebe. Montaz musi byt provedena s co nejmensimi rozptylovymi kapacitami, Gisté a pec- lit 13, Zapojeny filtr zatadime do métici sestavy a zmétime jeho dtlu- movou charakteristiku, Pokud nedoslo v zapojeni k hrubé chybé pii montazi, nebo pokud jsme nevychazeli néjakym omylem z nepravdi- vych hodnot pti vypoétu, bude spravné zatizeny filtr (pozor na dopl- néni odporu R. na vstup a vystup) mit zvinéni v propustném pasmu mensi nez 2. 4B. Zméfenim urdime Bs a Bao a vypotitime soucinitel pravoihlosti K,, ktery by mél byt mensi ned 1,7. Odhadneme dtlum ¥ nepropustném pasmu 4,>80 dB a zmétime vlozny itlum v propust- ném pasmu 4.. Mal by byt 4. < 6 4B. 14, Nepodaii-li se nam dosihnout poZadované sife propustného pasma Bs, opravime ponékud vypotitanou hodnotu normovaci kapacity G 0 jistou hodnotu a velikosti kapacit prepoditame. Existuji au- tofi filtra, ktetf cely postup zaginaji volbou hodnoty C, a pomoci fady ocejchovanych kapacitnich trimri se podle prabéhu utlumové cha- [337]rakteristiky snazi najit spravnou hodnotu G, pro dané krystaly. Neni to 0 nic méné pracné nez popsany postup, vysledek je stejny. Spra- vedlivé nutno poznamenat, ze obéma metodami je zdanlivé zhotoveni piitkového filtra pomérné pracné, vysledek je vSak u téchto filtrd daleko lepsi a jistéj8i nez u mistkovych nebe ktiZovych filtra a nakonec i méné pracny. Dilezité je pouze pripravit si dobrou métici techniku 4 mit k dispozici nékolik dlouhych zimnich veterd. Pripojovani a prizpisobovai ra SSB Draze zakoupeny nebo pracné zhotoveny filtr pro provoz SSB mi- Ze velmi rychle pfijit o své parametry nevhodnym zapojenim do obvo- did, ve kterjch mA pracovat. U tak kvalitnich filtra, jakymi SSB filtry bezesporu jsou, je 2pravidla nejbezpetnéjsi ponékud ziratové aperio- dické pripojeni podle obr. 3.84, Zesilovaé s tranzistorem VI; je zata- 4 Obr. 384. Apetiodické zapojent krysta lového filteu do mezifeekventniho zesilo: vate zen mezi modulator DSB a filtr. Jeho zesileni neni o mnoho vyssi nez 10 4B, ale plni dvé dalezité funkce. Jednak od sebe oddéluje diodovy modulétor DSB (ktery pro sprivnou funkci potfebuje na vystupu redlnou zaté2) a filtr, jednak dovoluje zatadit do kolektoru potiebny realny odpor a paraleini kapacitu (Rs + Rs, C). Potiebné zatizeni filtru na v¥stupu je provedeno pripojenim paralelntho rezistoru R; s hodnotou odporu pfimo rovnov Ra kapacitnim trimrem C; s rozs: hem dovolujicim presné nastavit potebnou hodnotu paralelni kap: city (v tomto pfipadé 30 pF). Vstup nasledujiciho mf zesilovace je vy- sokoimpedanéni. Tovarni filtry poudivaji zpravidla ve svjch vnitinich zapojenich diferencidlni transformatory jak na vstupu, tak i na vystupu. (Pozna se to ostatné tak, Ze pti méfeni ohmmetrem se vstup je’ [338] jako zkratovany.) Pro takto TeSené vstupy a vystupy je aperiodické pfipojeni vstupu jedinym rozumnym zpusobem ptipojeni. Naopak oblibené filtry typu McCoy s jednim diferencialnim transformatorem mezi krystaly jsou vhodné pro pfipojeni mezi nizkoimpedanéni para- IeIni ladéné obvody (tj. LC obvody s malym pomérem L/Q. Jak vstupni, tak i vstupni rezonanéni obvod pak musime naladit s ohledem na propustnou ktivku, ktera pfipojenim obou obvodi jen ziské na Giniteli pravoahlosti K.. Obvody je v ptipadé potfeby mozné pfi- tlumit paralelnimi odpory. Vieobecné je mozné fici, Ze je velmi vhodné jak tovarni, tak i ama- tersky filtr SSB po zabudovani do zafizeni prométit. Protoze dostatec- né jemny generator neni pro amatéra zpravidla piistupny, je mozné sejmout utlumovou charakteristiku také tak, Ze modulaéni zesilovat nebo budige signdlu SSB budime nf genertorem a vyhodnocujeme pomoci vf voltmetru pienos ptislusného modulaéniho kmitodtu a na wstup vysilaée. Tuto kontrolu ptizpisobeni je mozné délat aZ po vy- fazeni modulatory DSB a zajisténi linearity vysilaci cesty. Generatory nosnych kmitoété Jako generdtory nosnych kmitoétd jsou pii generovani signdlu SSB pouzivany krystalové oscilatory. Pri pouziti filtratni metody se dvéma filtry je zapottebi jen jeden oscilator nosného kmitottu. Pri nejéastéji pouvivaném zpasobu s jednim krystalovym filtrem a dvéma nosnymi kmitoéty pro LSB a USB pouzivame bud dvou oscilatord nosné s jednim vystupem, nebo prepindme v jednom oscilatoru dva krystaly. Kaidy oscilétor nosného kmitoctu musi umozfiovat jistou malou zménu kmitoctu v rozsahu alespofi + $00 Hz. Pridavné kapacitni trimry by nemély zhorSovat jakost krystalu. Proto by mély byt bud’ vaduchové, nebo kvalitni slidové. Keramické trimry mohou mit ni douci tepelnou zavislost. Sériové civka pak ma byt mala, s malymi vlastnimi kapacitami (ktiZové nebo divoké vinuti), pevnym stinicim krytem a jédrem z kvalitniho ferokartu. Feritova jadra zhorSuji teplotni stabilitu oscilétoru. [339]Nastaveni kmitogtu nosné je déno pribghem itlumové charakteris tiky filtru SSB signilu. K urgent hledaného kmitoéu pouzijeme obr. 3.85, na kterém je zndzomnén vztah téchto kmitotta k pribéhu té- to charakteristiky. | Obr. 3:85. Nastaveni hodnoty kmitoet 8 fige podle itlumové charskte- sistky Filtew Jak kmitoget nosné horniho postranniho pasma fi», tak kmitocet nosné dolniho postranniho pisma fs, by mély mit takovou hodnotu, aby pfi provozu odpovidal modulaéni kmitoéet 300 Hz vady kmitoé- tu, majicimu na iitlumove charakteristice titlum 6 dB, tj. kmitoéet fose bude dan vztahem Be fisw > a kmitoget nosné pro dolni postranni pismo fu bude fsa =f +% +300 (Hz, Hz} Kvalitni filtr pro SSB ma pro takto uréené kmitosty vidy vétsi itlum nez 20 dB. Tento predpoklad je splnén pro koeficient pravothlosti K.w<1,8 (Kv je pomér Siti pasma Bio/ By). V soudasnych budiéich signalu SSB jsou nosné kmitodty bu du stovek kHz. (budige pouzivajici mechanickych filtrd), nebo v rozmezi 3 az 15 MHz (budiée pouzivajici krystalové filtry). U tovarné vy- ribénych filtrd dodava vyrobce krystaly nosnych kmitocta zpravidia s filtrem, Nékdy se prodavaji krystaly zvlast, ale specidiné oznaéené. U amatérskych filtra: musime z poétu krystali vyjmout pro osciltor 300 [Fz, Hz} 1340) caer nee nosnyeh jeden nebo dva krystaly a upravit jim kmitodet na vySe uvedenou hodnotu. Oscilator pro kmitoget 200 kHz, uréeny pro budié s mechanic. kym filtrem vroby NDR, je na obr. 3.86. Na dalsim obrizku je zapo- Jeni oscilatoru nosné pro sovétsky mechanicky filtr (obr. 3.87) Tri dale uveden zapojeni krystalovych oscibitord jsou urvena pro kmitotty nad 3 MHz. Uns br, 3:86. Schéma zapojeni oscilétonu rosncho kmitogtns keystalem 200 kHz br. 3.87. Schéma zapojeni oscilitoru nnosnéhe kmitoztu s krystalem S00 kHz Obr. 288, Schéma zapojent oscilatoru rnosngeh kmitogt$ teanzistorem JFET 1 diodovjm ptepinavem Obr. 3.89. Princip elektronicktho dio. doveho prepinate poutivancho pro ptepinani krystal Na obr. 3.88 je zapojeni oscildtoru nosnych kmitosté s tranzistorem JFET. Oba krystaly Xi: i X2 jsou prepinany elektronickym piepi- navem s diodami VD, a VD; (2x KA136). Princip elektronického pie- pinave je na obr. 3.89. Je-li prepinat $4, pepojen do polohy /, je na (341)napajeci napéti pripojena sekce obvodu s diodou VD,, kterou protéka proud uréeny piedevsim velikosti odpori Ry a Ry. Jejich hodnota je volena tak, aby platilo J) = U/(R, + R,)>5 mA. Pri tomto proudu ma napf. spinact dioda KA136 odpor <1 Q. Protékajicim proudem Jn je dioda VD, ,oteviend" a signal ze vstupu 1 se dostane skoro beze ztrat na vystup piepinage. Signal ze vstupu 2 je od vystupu naopak oddélen, nebot dioda VD; je polarizovana v zévérném sméru, a to na- pétim U;, vznikajicim protokem proudu f, odporem Ry UR Aneda VD; je spojena s nulovym potencidlem ptes rezistor s hodnotou 10Rs. Ptepneme-li prepinaé SA; do polohy 2, je oteviena dioda VD; a za- vtena dioda VD). Pro praktické pouditi uréime Ry = R,. Pri proudu Iy=5 mA a U= 12 V bude R,+ R= 2,4kQ. Proto volime Ry = 8200.4 Ry = Ry = 1,5 kQ. Prepinaé osadime vhodnymi diodami, napt. VD, = VD, = KA136. Pfepinaé bude piepinat tim lépe, cim budou vstupni a vYstupni impedance obvodii nizéi. Vazebni kapacita C musi mit X: < 10, ato na nej pracovnim kmitoétu. Stejny princip, ale s pfepinanim pomoci ptipojovani na nulovy po- tencial je pouzit ve schématu oscilatoru na obr. 3.90. itt oh [ete oll oe br. 3:90, Schema zapojeni oscitévoru nosach kmitoced, Prepindni kmitogtd pomoci nulovéhe potencialy [342] TEE amine semen ” ( Obs. 291. Schema zapojeni ti krystalo- wich oscilitord nosnyich kmitogti se spo- leénym oddélovacim stupném Princip prepojovani celych oscilatord je znézornén na obr. 3.91 Diody VD,, VD: a VD; pracuji jako prepinace polarizované napajecim napétim zapojeného oscilitoru. Ze tt oscilatori je na uvedeném obrazku vykreslen jenom jeden, zbylé dva jsou naprosto stejné. Tre oscitator je osazen krystalem s kmitogtem uprostfed propustného pisma filtru, ktery je pomoci tranzistoru VT, pii telegrafnim vysilacim provozu kligovan. Tranzistor V7; je vystupni emitorovy sledovat, kte- rj sdruzuje signaly vsech tt oscilétora na jeden vystupni vyvod. Kromé uvedeného zpiisobu, tj. pouziti zvldstniho krystalu pro signal telegrafie, je mozné budié SSB namodulovat Gistym tonem, cm’ vanikne postranni kmitoget, vyuzitelny jako telegrafni signal 0 kmitoctu t= ht fo Znaménko + v rovnici znadi, 4e pro provoz telegrafie pousivame pismo USB. Pri tomto zpisobu generovani telegrafniho signalu je problém pouze s ¢istotou vstupniho modulaéniho tonu. Bude-li tento t6n jen malo zkresleny (jak velmi Easto byva), vaniknou harmonické postranni kmitodty. Aby jich bylo co nejméné, volime modulaéni t6 ton co nejvy8si. To zase Cini zvlasté u transceivru potize s pohodinym la- (343)dénim a tak tento problém na sebe vate zase dal8i potize. Operdto- rim, ktefi davaji telegrafii prednost, doporucujeme zisadné oscilitor nosné se zvlastnim telegrafnim krystalem. Fazova metoda generovani SSB Pro rychlé pochopeni principu generovni signilu SSB fazovou metodou si musime nejprve objasnit fazové poméry u amplitudové modulace. Nejjednoduisi je f4zorové znézornéni nemodulované nosné vI- ny. Jeji pribéh je odvezovn jako priimét otééejiciho se vektoru nos- né viny (viz obr. 3.92). Délka tohoto ffzoru se rovna rozkmitu (ampli- tudé) Gili vecholové hodnoté Us napéti nosné viny s kmitoctem fi. Obr. 3.92. Fizor nosnsho kmitodtu a je ho vztah k sinusovemu pribéhu tohoto kmitocta Fazor nosné viny se otdti okolo poéatku soutadnic kruhovou rychlos- ©, Za dobu periody Ji se fazor ototi jednou, tj. 0 360° (ili v ob- loukové mife 2n), proto bude i nebot plati, %¢ f jako kruhovy kmi Nyni si pomoci fizoré znézornime superpozici dvou kmitosti, jakou je napiiklad signal DSB, vznikly pti modulaci jednim kmitoctem (tonem) f, s konstantni urovni. Pro lep§i pochopeni toho, jak takova superpozice vypada, si prohlédnéte obr. 3.93, kde jsou v superpozi 1/Ta, Rychlost otaéeni fazoru oznaéujeme také 1344] uminénych kmitoéti oznaéeny jako U, - fazor horniho postranniho kmitottu, U; ~ fazor dolniho postanniho kmitoétu. Obéma signalim odpovidaji kruhové kmitotty @ — Inf a oy = 2nfj. Predpokladejme pro jednoduchost, Ze oba signdly maji stejnou amplitudu (rozkmit), vyjidtenou vrcholovym napétim U, = U,, Vektorovym soutem fazo- ri obou postrannich kmitoétd vznika souctovy fazor Uoss. Z pribéhi superpozice téchto dvou kmitodtd si budeme vsimat v2dy té chvile, kdy bude fazor U, pravé prochazet nulovou osou. Obr. 393. Fizovt poméry u DSB signd. 1 pti modulaci jednim vonem Z principu vaniku signalu DSB vime, Ze kmitotty ff, jsou od sebe kmitottové vedileny 0 dvojnasobek modulaéniho kmitoctu fo-fo = Ue Bod 4 pribéhu na obr. 3.93a je okamzikem, kdy oba fazory postrannich kmitotti jsou ve fézi, jak je vidét na fazorovém diagramu v éasti b obrézku. Vsimejme si ale postupné na dalsich diagramech, 2¢ 1345]fazor dolniho postranniho kmitoctu se kolem stfedu soustavy sta¢i roti oté¢eni fazoru horniho postranniho kmitoztu 6 trochu pomaleji, a to 0 rozdil rychlosti dany rozdilem kruhovych kmito’td: AO = 0 ~ 01 = 272 = Ahoy takte s kazdym otogenim systému se fazor dolniho postranniho kmi- toétu ,pomalu lime, nebot je pomalejsi, pootiti se okolo fizora homiho postranniho kmitodtu rychlosti Aw. Vidime, Ze vysledné amplituda vektoru Ups postupné klesa (viz &asti ¢, d, e obrizku). Zéroveli s otd¢enim {4zoru dolniho postranniho kmitoétu je mozné pozorovat, Ze vysledny fazor signdlu DSB se fazové opozduje (neustale vzristé fazovy Ghel p. V bodé E (obr. 3.93 f) je amplituda Upss nulova, faze 9 = 90". Zde nespojité preskosi fzovy dihel o 180°, na obr. 3.93gse hel zmenSuje od hodnoty p= + 9°. Fazorovy diagram signdlu DSB jsme si problédli jako pripravu na pochopeni mnohem slozitejsiho fazorového diagramu amplitudové modulovaného signdlu, Zde jsou pti stoprocentni hloubce modulace jednim tonem celkem ti zikladni kmitodtové slozky ~ nosny kmitoset, $0), horni postranni kmitoset £(@) a dolni postranni kmitoéet f(x). Oba postranni kmitoéty maji pti stoprocentni hloubce modulace po- loviéni rozkmit, nez je rozkmit nosné viny. Oba fézory postrannich kmitoéti jsou proto polovigni détky. Zobrazujeme je na vrcholu fiz0- ru nosné. Fazor horniho postranniho kmitodtu se otAti okolo poéatku sou- iadnic spolu s fazorem nosné viny kruhovou rychlosti a, ale protoze ma o modulaci vy88i kmitovet, neustale je} (mnohem pomaleji) pied- bihd rozdilovou kruhovou rychlosti Aw = «, - a. Fazor dolniho postranniho kmitogtu se naopak za fazorem nosné neustale ,opoztuje* se stejnou rozdilovou rychlosti. Fézorovy diagram opét vztéhneme k zndmému amplitudovému prabghu AM (viz. obr. 3.94q). V bodé A je maximum rozkmita AM, nebo? vSechny fazory jsou ve fazi a stitaji se do hodnoty Uy = Us + U, + Us = 2U) (obr. 3.945). V bode B jsou fazory postrannich pasem v protifaizi a rozkmit Usy = Us (obr. 3.94¢). V bodé C je rozkmit Usu velmi maly (obr. 3.94 d). V bod D jsou fazory postrannich kmitodtd spolu ve fazi, ale proti nosné v protifazi. Vysledkem je (podie obr. 3.94¢) nulovy rozkmit AM. [346] Obr. 34. Fizove poméry u amplitudo- vé modulace Popsané fazové poméry u AM vedly nékteré radioamatéry ke snaze © potlaveni nejen nosného kmitodtu, ale i jednoho z postrannich pasem. Bylo jen nutno ve dvou vyvazenych modulatorech modulovat na dva proti sobé 0 90° posumuté nosné kmitotty i dva 0 90° posunuté modulaéni signdly. Tim vznikne velmi zajimavy fézorovy diagram (obr. 3.95), ktery popisuje fazorové poméry u tzv. klasické fazové metody. Us je prvni nosny kmito¢et, proti kterému je druhy nosny kmi tovet Us; posunut 0 90°. Vsimnéme si i posunt a smyslt ot¢eni dvou slozek dolniho postranniho kmitostu U a Ua, které se otdvejt stejnow rychlosti, stejnym smérem a jsou proti sobé neustale pootoceny (© 180°, takée se neustile rusi. Naopak slozky homiho postranniho kmitogtu Us, a Un se otdteji také ve steiném smyslu a stejnou rychlo: 1i, ale navic jsou i stejné orientovany, takze slozime-li podle blokov. ho schématu na obr. 3.96 oba signaly z vyvazenych modulatora (347]v soustovém élenu S dohromady, vanikne SSB signal (v nasem piikla- du by mél charakter USB). V uvedeném blokovém schématu je kmito- Get f veden do vf fazovactho Slenu FO 1, ze kterého vystupuje na dvojici vyvizenych modulatoré dvojice nosnych kmitoiti 6 a f br, 3.95. Fizorovy diagram potlageni OF. 3.96. Blokové schémazapojent rnezidouciho postranniho piisma u klasie- _Klasické fizove metody zskivini signlu Ke fazove metody ziskinisignilu SSB SSB: Fx, Fo ~ fazovade; VM. VB ~ vy- vazené modulatory; S~ setitici obvod +90°. Podobné do nizkofrekvenéniho fizovaciho obvodu Fiz vstupuje nizkofrekvenéni modulacni signal f., aby z néj vySel rozdélen na f. a fy +90°. Tyto dva signaly se vedou do modulaénich vstupa zminéné dvojice vyvazenych modulétord (VA). Z vystupu téchto modulitori, Jak uz jsme se ostatné zmifovali, jsou vedeny dva signaly DSB na souctovy ¢len S. Pro zménu charakteru SSB signalu z regulirniho USB signalu na invertovany LSB stadi zaménit bud’ nosné kmitocty, nebo modulaéni signaly u vyvazenych modulatord. Ve fazo-ovém diagramu si to miZeme vyzkouset. Tato klasicka f'izova metoda neni (po piivodné velkém poéategnim nadSeni) u amatéri-vysilaéh ptilis oblibena. Vinu na tom ma piedevsim velmi slozité zapojeni pavodnich nizkofrekvenénich fazovadi, obtizné nastaveni vysokofrekventnich fazovati a celkové tézkopadna koncepce, neumoziujici jednoduchou stavbu kompaktnich spojova- cich zatizeni, jakymi jsou napf. transceivery. Nastaveny fazovy budié Wsak jinak dokonale splituje pozadavky normy na SSB signal. Béhem poslednich dvou desetileti se fazové metoda vyvijela a nyni [348] se xisadné vyuziva ve formé tzv. polyfizové modulace, které nema prakticky Zidny z nedostatki: diive uvedenych. Nejéastéii pouziva- nym systémem je étyffzové metoda. Nf fazovaci élanek vychazi v po- lyfazovém systému podstatné jednodussi, realizovatelny z b&énych souddstek. Misto vysokofrekventntho fizovaée se poudivajt integro- vané digitdlni obvody, které pracuji v pomérné Sirokém kmitogtovém pasmu bez nastaveni. Polyfézova metoda ziskévani signélu SSB ma fézorovy diagram zndzornén na obr. 3.97. Na étyzi navzajem 0 90° posunuté nosné kmitocty se namodulovavaji étyti modulacni signdly opét s posuvem 0°, 90°, 180° a 270°. Vysledkem soudtu vsech slozek je kvalitni SSB sig- Al. Skuteéné jde o soudty modulovanych signali, v Z4dné vétvi neni vyvazeny modulator. Blokové schéma polyfazového budige je na obr. 3.98, schéma zapojeni na obr. 3.9. Vyhodou polyfizového Feseni je skutetnost, Ze fazové chyby v jednotlivych vétvich se navzdjem kom- penzuji a ve stitacim obvodu se potom rusi. Na blokovém schématu je znazornén i princip piepinani postranniho pasma. Tohoto prepnuti je mo%né dosihnout bud’ ziménou nf modulaénich signal s posuvem faze 0° a 180°, nebo vf budicich signal se stejnym posuvem. Obr.397. Fizorovy diagram polyfizo: vého budige SSB - poutity sou ety fi- L 22, Nosmé Ua, Usr, Urs, Un jsou navzijem. posunuty 0 90°. Slozky dalnich postran: nich pisem jsou oznageny lichymi isly, hhornich postrannich pisem sudmi dsl Ve znizomnéni poméru slozek je genero- Obs. 398. Blokové schéma zapojeni van signal LSB etyifizoveho budice 349]Polyfiizovy nf fazova’ je vypoditan pro beéné druhy sougastek (obr. 3.100). Neni pfiliS duiledité, jakou skute’now hodnotu soudastky uvnit své tolerance maji, je v8ak nutné, aby se soudastky stejné hodnoty od sebe lisily co nejméné. Séitaci obvod, ktery je na obr. 3.99 realizovan pomoct étyé tranzistori, se mize sestavit i z tranzistord MOSFET. V zapojeni na obr. 3.101 jsou poudity sovétské typy KP350, je ale stejné dobfe mozné poudit KF910 nebo KF907. be, 299. Schéma zapoje- ai Gyttizovsho budice sis- nilu SSB pees ells a 2 Ie eee ‘Ets ee, rh cele oie Ss Ley LES, & — Obr.3.100, Schéma zapo- ig] a TES TLS TL Bp) | etalkotcksenenio i sat) Gey zovate pro tiyifizovy bux Rime = ae 61) dig signalu SSB 1350] ma zapo- Bp avout = [3 APG a 0 Vehwobodupobtiamete LEST ain “leo or pisobu ziskani SSB s tran ‘ 1 vis zistory FED Tre" gen MOSFET se dvéma Fiici- r ani eloktrodami ‘00 | bk p@Di Te <8 3 3 ‘oo aos of 2b tyes, ee = 1] eT ¢ ne wy kre te RA ‘oe toa % . ool vita vTe oe) Se ere i bo ae drome 00 7 Klasické vf fazovade jsou u fizového systému s polyfizovou siti s vyhodou nabrazeny dislicovymi klopnymi obvody, které vytvateji ze yrnasobku nosného kmitoétu étyzi obdélnikove prabéhy pfesné fa- zové 0 90° posunuté. Pro kmitotty nosné asi do 4 MHz vystaéime s logickymi obvody TTL, pro kmitodty zhruba do 12 MHz pak mizeme pouiit obvody Schottky-TTL. Soutasny stav techniky polyfazového zpisobu ziskavini signélu SSB je velmi vhodny pro véechny aplikace. Vzhledem k tomu, Ze pro- zatim neni tento zpisob kompatibilni se stavajici koncepei KV zafizeni, je prednostné pouzivan napt. v obvodech pro upravu hovorového signalu. V nejbliz8i budoucnosti vSak Ize pfedpokladat zhotoveni jednoduchych transceiveri pro SSB, které by pouzivaly polyfazovy sys- tem. (351]Treti metoda ziskavani SSB signalu Tohoto zpasobu ziskavani signdlu SSB se dotkneme jen pro plnost. Tento tfeti nebo také Weaveriv zpisob vyuziva dvoji kvadraturni modulace a filtraci dolnimi propustmi. Vzhledem k tomu, Ze se fazuje pomoeny nizkofrekvencni kmitoéet, neni pak tfeba fazovat nizkofrek- venéni modulaéni signal. Blokové schéma této metody je na obr. 3.102. Modulaéni signal se ptivadi na dva vyvazené modulatory, kde se ,sméSuje" s nizkofrekvenénim signalem o kmitostu f (zpravidla okolo 1 700 Hz), ktery je vytvten v pomocném oscilatory, ana vyva- Zené modulitory VM, a VM; je privadén jako dva signaly, fazove po- sunuté 0 90°. V téchto modulatorech vzniknou dva rozdilové, pres sebe ,pielozené* signily a jeden soudtovy, jeho? kmitoétové spektrum je nad kmitodtem 1 700 Hz. Rozdilové signaly jsou vedeny pies dol- nofrekvenéni propust se zlomovym kmitoétem | 700 Hz. Souétovy signal je touto propusti potlaéen. Diky smésovini s fazové pootode- nymi signdly kmitodtu 1 700 Hz jsou i spektra vznikla v modulitorech VM, a VM navzajem fazové pootogena o tento tihel. Dalsi smésovaci postup je shodny s klasickou dvoufazovou metodou. Slozky ve fazi se v soudtovém élenu seétou a protifazové odestou. Vznikne tak v¥stupni signal SSB. Tee _ SSB na principu Weaverovy Sle He] [ aaa + =! ed Nedostatkem téeti metody je potfeba celkem étyt vyvazenych mo. dulitora. Nevyvazenost kteréhokoliv z nich se ve vystupnim signdlu projevi jako trvaly ton uprostfed spektra. Pomérné velka obvodova slozitost treti metody Seka jesté na vhodné FeSeni pravdépodobné ve formé obvodii vysoké integrace. V amatérském provozu se nevyuZiva. [352] Upravy dynamického rozsahu signdlu SSB PHi neptiznivych ptijmovych podminkach (tj. pti malém poméru signalu k Sumu, pfi ruseni nebo velké irovni nezédoucich signali) vychazi ve srovnané se signily amplitudové nebo kmitoctové modulova- nymi signal SSB jako komunikaéné nejitinngjsi. Na obr. 3.103 je graficky znazornén vystupni pomér signal/sum piijimave pri ptiimu ekvivalentné upravenych signal’ AM a FM, srovnatelnych se signilem SSB. Z obrizku je patrno, Ze v oblasti silnych signali je zfetelné nejvyhodnéjsim druhem provozu tizkopasmova kmitoctové modulace, Ktera pti indexu modulace m = 2 dosahuje vystupni pomer signal/Sum 0 10,8 dB vétsi ne% amplitudova modulace a 0 7,8 dB va nez SSB. V oblasti slabych signalii, tj. pro vstupni pomér signdlu k Su- mu mensi nez 10 dB, dochézi s poklesem tohoto poméru rychle k de- gradaci této vyhody a pti poklesu sily signélu pod trove 6 dB nad Sumovym prahem se signal FM modulace prakticky vytraci. Ampli dova modulace ma proti SSB ztritu 3 AB, coz Ize prigist dvakrat v 8ifi propustného pasma, To s sebou v oblasti slabyeh signdld pi 0.3 dB vyssi Sumovy vykon, nez pri stejnych podminkach piijima SSB prijimaé s polovigni siti pasma. \ br. 3.403. Zavislost vystupniho pomé- ru signal/Sum na ystupaim poméru sig i nl/Sum pro rizné deuhy modulaci V oblasti slabych signald si je8té povsimnéme (obr. 3.104), jak se bude jevit signal SSB se stélou hodnotou vecholového vykonu (3531ae" Obe. 3.104, Pomér signdl/sum na vstu u (a, da wystupu (b. d)prijimate pri konstantnim vrcholovém vykonu signal 4 rizné dynamice signa ey = -120dBm (priblizné 0,35 kV na vstupni impedanci 752). Kdyz je sumovy prih naptiklad ~130 dBm, tj signaly slabsi, ned je ta- to trove, zanikajt beznadéjné v sumu. Tyto ob: ni jsou na grafu vyznadeny Srafovanim, Nyni hlédnéme prabéh SSB signalu s dynamickym rozsahem DR = 20 dB. Vidime, Ze pies Grover Sumového prahu pfesahuje pouze jist cast signilovych drovni, coz se v Asti b tohoto obrazku, zndzoriujici vystupni signal téhoz prijimace, projevi silnjm ,rozsekénim™ modulace Sumem, Pfi srovnani se piedpoklada vypojené AVC prijimage, takZe mizeme soutasaé pozorovat, Ze velikost Sumové trovné bude zavisla na Siti propustného pasma. Abychom dirovesi Sumi udrZeli co nejnid: i, pouzivame co nejmensi Sifi propustného pasma. PHi ptijmu je vyhodn€ Sifi pasma ménit podle charakteru ptijimaného signalu. Na obr. 3.104c (je tentyz signal SSB pfijiman za stejnych ptijmovych podminck, pouze jeho dynamicky rozsah je pomoci Upravy zmengen (354) na pouhych 6 dB, Je celkem ztejmé, Ze modulace bude na vystupu Su- mem prakticky nedotéena (¢ast d obrazku), Zatimco vrcholovy vykon Pace = ~120 dBm je stejny jako v ptedchozim pripadé, nebude stejny stiedni vykon signalu, protoze se zmensi podil nizSich signalovych Grovni a stfedni vykon upravovaného signalu bude vyssi. U signalu s naprosto potlaéenou amplitudovou slozkou (tzv. konstantni SSB) se bude nakonec stfedni a vrcholovy vykon sobé rovnat. Zamyslime-li se nad tim, co jsme si privé odvodili o zmenéeni dynamiky a tim zvét8eni odstupu signalu od Sumu, zjistime, Ze zase tak velky objev jsme neuéinili, Dlouha léta se v oblasti telekomunikaéni techniky pouzivaji kompandory (tj. kompresory-expandery), obdobné pracuje v meni mife i systém Dolby atd. Whodou u épravy signalu SSB je to, Ze rozhodujict je pouze srozumitelnost, takZe experimenta- torim v této oblasti nic nebrani pracovat systemem_ ,antihifi. U zmenseni sife kmitogtoveho spektra nebo omezeni dynamiky je cel- Kem mozné doséhnout zn: ‘Ysledki. Zajimavou oblastt je posuv Kmitoétového spektra nebo vypousténi jeho uréitych asekt. Vzhle- dem K tom, Ze vstupni signal do takovychto ,procesori'* vstupujici Je individualni, nejsou vysledky dobie prenosné. Vynikajici radiotelefonni operdtofi, provozujici zavodni provoz na vysoké Grovni, majt zpravidla nejen svij mikrofon, ale i svaj hlasovy procesor. Na 2: tohoto odstavee pripominame, 2e vSechny Upravy modulace majt smysl pouze v té2kVch pfijmovych podminkich. Pri provozu se silnymi signaly (loco, éili mistni provoz) je dobré mit moznost obvody pro ipravu dynamiky vypojit. Pro upravu signdlu SSB se pouzivaji celkem é1y¥i zéktadni postupy: nizkofrekvenéni komprese, nizkotrekvenéni omezeni dynamiky, vyso- Kofrekvenéni komprese (oznagovana éasto symbolem ALC ~ Auto- matic Load Control ~ automatické fizeni buzeni koncového stupné vysilage) a vysokofrekvenéni omezeni dynamiky signdlu. Nizkofrek- venénimi kompresory s funkci nizkofrekvenénich omezovadi rozkmitu signalu jsme se zabyvali v Casti kapitoly vénované modulaénim ze- silovaéim. Funkci droviiového kompresoru jsme oznaéili za velmi vhodnou pro dosazeni konstantniho vybuzeni modulatoru. Nizko- frekvenéni omezovac jsme poznali jako obvod, ktery je pto omezeni dynamiky vhodny, ale neda se u néj dosihnout dostateéného snizeni [355]dynamiky, nebot jeho nevyhodou je vznik silného intermodulaéniho zkresleni, které je ze signalu neodstraniteIné. ‘Vysokofrekvenéni komprese je velmi podobna kompresi nizkofrek- venéni a zpravidla je ve vysilati zajistovana obvodem ALC, ktery ma nabéhovou konstantu okolo | aZ 3 ms a sestupnou Gasovou konstantu asi 300 ms. Ukolem tohoto obvodu je, podobné jako u nizkofrekven- éniho kompresoru, zajistit rovnomérné vybuzeni koncového stupné nebo jiné nepfekroéeni jeho parametril. Uéelem ALC neni (jak se s¥é- ho asu mylné pfedpokladalo) zvysit sttedni vykon signalu, Pro dosazent pozadovaného snizent dynamiky se nejlépe hodi a ta- ké prakticky pouziva vysokofrekvenéni omezeni. Pti ném predevsim odpada nebezpeds harmonického zkresleni omezovanho signilu, nebot pracovni kmitodet je znaéné vysoky a kmitoétovy rozsah SSB signdlu je mensi ned setina oktavy (V nf oblasti je modulaéni rozsah ttioktavovs). Z toho divodu je moZné dosihnout pti vf omezent i épl- né potlaceni dynamiky hovorového signdlu (s viimkou mezer mezi slovy). Mezi nevyhody vf omezovani patti pfedevsim nutnost pouzit po omezeni amplitudy druhy filtr SSB, dale velmi pedlivé navshnout ‘modulator DSB tak, aby stabilné udrZel co nejvyssi potlaceni nosné- ho kmitoétu (nebot o Grove omezeni se vlastné zhorsi parametry signalu). Omezime-li u SSB signilu ~ s potlacenim nosné 40 dB proti PEP a neZidouciho postranniho pasma také 40 dB ~ jeho droveii 0 20 dB, zhorsi se uvedené parametry 0 t&chto 20 dB (signal je sice konstantni s vysokym stfednim vykonem, ale neni to SSB). Toto zhorseni parametr signdlu SSB musi pravé svjm filtraénim tginkem uvést do pivodntho stavu druby filtr. Srovnani iginnosti viech étyf uvedenych zpisobi upravy signdlu je provedeno v grafu na obr. 3.105. Tento graf ma opét vztah k oblasti slabych signdld a ukazuje, jakcho zdanlivého zvySeni vykonu se pouzitim té které metody dosahne. Vstupnim parametrem je drove komprese nebo omezeni (rozumi se poméry vrcholovych hodnot).. Carkované je naznacena droveit omezeni, kterd se uz nedoporucuje. Jak jsme viak jiz uvedli, vse je individudlni. VF omezovani je navic celkem jednoduché, ale za cenu drahych soudastek. Pri vf omezovani je treba jeSté pripomenout, Ze se timto omezeni silné zvyrazni akustické pozadi mistnosti, ve které je mikrofon umis- [356] br, 3.108. Zavislostrelativniho ‘epSeni srozumitelnost signalu SSB V oblasti malych pomérd signal/sum nna zpisobu ipravy ! : Tie KOMPRESE 0 5 1 s 20 Groves omezen! signe [48] —= tn, Doporudujeme proto pouzit zisadné prisné gradientni mikrofon, Poudijete-li tlakovy typ mikrofonu, bude mit postuchaé na pasmu po- cit, Ze s vami u mikrofonu konverzuje cela rodina véetné domacich zvitat. Blokové zapojeni vysokofrekvenéniho omezovace je na obr. 3.106, Podél signalové cesty je naznaéena priibézad rover prochazejiciho signalu, piigem2 vychizime z pfedpokladu, Ze pouzitym modulatorem signalu DSB je diodovy modulator s v¥stupni drovni okolo -20 dBm. Samotny omezovaé mé zisk okolo +5 dBm, velikost omezeni se nastavuje velikosti predchazejiciho ze of br. 3.106, Blokové schéma zapojeni omezovace modulace do mezifrekventnt Iho Fetdzce SSB vysilace Piiklad zapojeni zesilovate s omezovaéem je na obr. 3.107. Jde © zapojeni se dvéma filtry TESLA PKF 9 MHz 2,4/4 Q, mezi které je zarazen omezovaci stupei s tranzistorem VT;. Jako omezovaé jsou po- [357]- Obr.3.107. Schema zapojeni vf omezo. vvave v budiei SSB signdlu uzity dvé kfemikové diody KA206, zapojené paraleiné k rezonanéni- mu obvodu 1,C,, ladénému na kmitoéet 9 MHz. Uroveti omezeni se nastavuje velikosti zesileni zesilovaée pomoci trimru RP. Za omezo- vaéem je zafazen emitorovy sledovaé, ktery piizpisobuje vistupni filtr F:. Dostavent obou filtrd se provede paralelnimi trimry na co nej- strmejsi boky utlumové charakteristiky filtru. Pi Upravach starsich elektronkovych vysilacich stupid bYvi na jejich obvodech i vétsi rozkmit signilu, Pak je mozné pouzit omezovaé podle obr. 3.108, ktery se také velmi dobie hodi jako ochrana proti Spi¢kim signalu, napf. za irovnovym kompresorem. Prochaze} il je omezovan diodami VD, a VD:, které maji pevné predpéti, vytva- Fené priitokem proudu pies diody VD; a VD,. Maximalni vystupni em Obr-3:108. Schima zapojnt v omezo- i wae pro wth irovne signal cock el & ek ay rozkmit signdlu je 1,2 V. Zasah do modulatnich nebo vysilacich cest hotového vysilaée nebo transceiveru nebyva pokazdé moZny a také neni nutny. Zpravidla kazdy zkuseny radioamatér-vysilaé se pokousel zhotovit filtr SSB s nej- riznéjsimi moznymi krystaly. Vétsina t&chto pokusti skonéila zakou- [358] penim tovarniho filtru, takZe krystaly Ize pouzit v externim modulatnim procesoru, napr. v zapojeni na obr. 3.109, jehoz autorem je J. Bit- tner, OKIOA. Prvni Gast procesoru tvofi nf modulaéni zesilovat s integrovanym obvodem NL; (MAAS04). Z vystupu tohoto zesilovade je nf signal veden do vyvazeného modulitoru s diodami VD; ai VDs, ktery je buzen nosnym kmitoztem pi im z krystaloveho osc toru, osazeného tranzistorem VT, pies oddélovaci stupei s tranzistorem V7, Piimo na vystup prvniho modulatory DSB je indukéni vaz~ bou Z,/Ls navézin dvoukrystalovy filtr s krystaly X aX. Civky L/ Lz maji %; zavitit a je nejlépe je navinout do ferokartového hrnitkove- ho jédra, indukénost civky Lz je 36 wH. Civka Z2 rezonuje spolu s kapacitami CeCiv na kmitoétu nosné. Vyvazeni nosného kmitoétu provedeme po naladéni tohoto obvodu, a to prvky RP; a CPs, Rejekéni minimum filtru nastavime paralelnim kapacitnim trimrem CP; na stranu potlagené nosné a neZAdouciho postranniho pisma. he tae sean 09g voc estomt fi mT te Obr. 3.109. Zapojent obvodu vysoko- ‘rekventniho omezovace podle OKI0A 1399]Jako omezovaci zesilovaé je vyudita 2st integrovaného obvodu Nz (MAA661), Na nizkoimpedanéni vystup tohoto zesilovaée je navazan druhy krystatovy filtr s krystaly X, a X;. Kmitodet krystalu X, je shodny s kmitoctem krystalu X; (3 185,4 kHz) a kmitoget krystalu X; Je roven kmitogtu krystalu X; (3 183,3 kHz). Stejné jako u prvniho filtru nastavime i u druhého filtru rejekéni pokles ttlumové charakteristiky na stranu nosného kmitogtu a nezédouciho postranniho pasma. Vazebni obvod filtru Z3/Z. je ve stejném provedeni jako L2/ Ly. Pies tento obvod je filtr F navazin na kruhovy demodulator, sestaveny zdiod VD; az VD; (4x GA203). Nizkofrekvenéni signal je 2 vystupu tohoto obvodu vyveden pfes af filtr (G:-Ri,~C) na vystupni poten- ciometricky trimr RF. Nejprve tento obvod setidime jako ,,SSB budie", tj. pomoci generatoru a pomocného ptijimace nastavime priibéh iitlumové charakter tiky obou filtra a jejich rejekénich obvodii (CP,, CP,). Potom dosta me vyvazeni modulitoru DSB na maximélni potlaéeni nosného kmitostu (RP:, CP)) Pro dalsi nastavovani procesoru musime pouzit magnetofonového ziznamu. Magnetofon pfipojime na vystup tohoto procesoru (konektor XG) a ptivod od kondenzatoru Coa R, k modulatory DSB (diody ¥D,, VD.) ptepojime na vystup demodulatory (mrezi diody VDs, VD,). Do konektoru XC, ptipojime mikrofon a pti hovoru, odpovidajicimu b&énému spojeni, se snazime dosahnout zménou hodnot send: RC (G-RiH-G, Rs-G-Ry-Go, @ Cx-Riy~Cs) pottebného omezeni vysokych modulagnich kmitocti. Volime pritom takovy zlomovy kmitocet, ktery pri individualnim zabarveni naSeho hlasu jesté nepisobi do. jmem ,huhiani*. Stfidavé upravujeme charakteristiku i ze strany nizkych tnd, kde ma nejvétsi vliv kondenzétor CG, Pomoci magnetofo- nové nahravky, ve které udavame hodnoty zminénych prvki, se snadi me upravit kmitoctové spektrum svého vlastniho hlasu tak, a2 se libi nejen nam, ale i nasim dobie poucenym znamym. Hlas ma byt plny, srozumitelny a prirazny, Potom prepojime vjvod z Civ na modulator a nastavujeme pomoci kmitoétu nosné (kapacitni trimr CA) kmitoésove posunuti hlasu v pfenosu pies vf omezovaé. Zmény ladéni s CP, délame malé av kontrolnich magnetofonovych nahravkach si uvedeme hodnotu [360] kmitodtu oscilitoru nosné. Po kontrole pomoci svych pratel, pripadné na pismu pfi pouZiti slabého signdlu, se pro jeden zpusob nastavent rozhodneme a trimr CP, zajistime lakem. Zapojeni procesoru je v podstaté orientaéni, nebot kazdy zijemce bude vychézet ze svych materidlovych moznosti. Vahledem k bezpro~ blémovému zapojeni jednotlivych obvodi nebude ozivovani pristroje Ginit pravdépodobné potize. Jesté jednou pripominéme kontrolu nastaveni pomoci magnetofonové nahravky, kterd je nigim nenahradi- telna. Signal PLL—SSB Pi popisu fézové metody generovani signalu SSB jsme si pomoci fa- zorovych diagrami zobrazili postupné nosny kmitoéet (CW), signal DSB & AM signal. Pomoci fazorového diagramu Ize také zobrazit i signal SSB (obr. 3.110), jeho2 obrazem je jednoduchy rotujici fazor. Délka tohoto fizoru odpovida amplitudové slozce signélu SSB (v podstaté slabiéné modulaci) a ihlova rychlost otd¢eni odpovida kmitoétové slozce signalu SSB. Tato uhlova rychlost je pro USB si nal 0 néco vy8éi nez je tihlova rychlost potlaéené nosné, pro LSB signl je zase 0 nco malo niz¥i. SN ERD IN ato Ye ao-sam0 o/s br. 3.110, Pazorovy diagram signilu | SSB coe OAALKY SSB Obailka signdlu (na obrézku oznagend jako A) je bud nulova (v me- zerich mezi slabikami, slovy nebo v dobé bez modulace), nebo véthi nez nula (v dobé znéni slabik hovoru nebo pfi modufaci tonem). Ublova rychlost otaéeni fazoru signdtu SSB se od ahlové rychlosti nosné, odpovidajici kruhovému kmitostu @, li8i 0 nizkofrekvenéni [361]kmitovtovou stozku modulace (1). Pak Ize hlovy kmitocet signdlu USB zapsat jako souget Os» = Oy + QCD) a pro signal LSB podobné sq = Oy ~ Qy( Nizkofrekvenéni kmitostova slozka modulace Qu(4) pfedstavuje rozsah ahlovych rychlosti, odpovidajici rozsahu modulaénich kmito- ELE fo an fa sb Mf nin < Ault) < 27h sy tedy prof .,=200 Hz a fa au=3 400 Hz je rozsah uhlovych rychlosti 2 H=1 880 ai 15 000 rad/s. Obé slozky signalu SSB, tj. obélkové modulace a kmitodtova slozka, mohou existovat oddélené. Uprava signalu se po oddéleni téchto sloZek rozdéli na upravu obalky a vytvoreni kmitoctové a fazove zavé- Seného signalu s konstantni amplitudou. Blokové schéma takového obyodu je na obr. 3-111. Ze vstupniho signilu SSB se vrcholovym detektorem sejme pribéh obdiky. Vlastni signal je veden do fazoveho zavésu, ktery se synchronizuje na kmitoctovou slozku signdlu SSB. LS epee | es Ob. 311, Blokové schéma zapojei peecaioee bred PLLSSE Vystupni kmitodet z tohoto zavésu je totozny s touto slozkou, ma vsak konstartni amplitudu a diky amplitudovym pomérim a éasové kon- stanté fazoveho zavésu je spektralné mnohem éist8i neZ pivodni signal. Na takto nové vytvofenou kmitoctovou slozku je ve vystupnim modulitoru obalky zpétné namodutovana amplitudova slozka obalky SSB signdlu. Tato obalkové modulace je nutnd. Je vSak treba si uvé- domit, Ze v modulacnich pauzich kmita fazové zavéSeny oscitésor na nesynchronizovaném kmitoctu, ktery nema k signalu SSB Z4dny 1362] vatah, a proto je nutné zabrinit jeho proniknuti na vystup obvodu Amplitudovy prabéh obalky pfivadime do modulatoru obalky bud vy pivodnim (na potebnou miru zesileném) tvaru, nebo jej mizeme zesilit a omezit az na tvar ,obdélniki* s konstantni amplitudou, kte spi’e ned by modulovaly, tak vlastné ,,klituji* vystupni kmitogtovou slozku, Vystupni signal je pak SSB s konstantni drovni s nizsim obsahem intermodulaénich produkt nez pri vysokofrekvenénim omezovani signdlu SSB. Zkusebni zapojeni obvedu PLL-SSB je ua obr. 3.112. Obvod je vykreslen i s piislusnym generdtorem signdlu SSB, ktery je tvofen kru- hovym DSB modulatorem s diodami VD, az VD. By om nets [ah ll a be. te Te, wit | AP Obr. 3.112. Schéma zapojeni obvodu PLL-SSB s integeovanjm obvoder MHB4046 Do tohoto modulatory je pfivadén signal nosného kmitottu 455 kHz s Grovni asi 1,5 V a dale modulaéni nizkofrekvenéni signal s vicholovou hodnotou napéti okolo 150 mV. Potlageni nosného kmitoctu dosihneme vyvazenim trimry RP, a CP. Vytvoreny DSB signal [363]je filtrovan mechanickym filtrem 455 kHz. (Misto tohoto filtru je vzhledem k nepiilis naroénym pozadavktim moané pousit i jednodus- filtry pro rozhlasové piijimaée nebo ze dvou takovychto filtri sest: veny ,filtr SSB* prodavany v prodejné podniku Elektronika.) Vytvo- Feny SSB signal je zesilovin v zesilovadi s tranzistory VI; a VI. Jejich pracovni body jsou shodné. Z vjstupu prvntho tranzistoru je signal SSB veden na vstup fazového zivéru s integrovanym obvodem CMOS typu MHB4046. Tento obvod obsahuje napétove ladény oscilator, fazové-frekveneni detektor a zesilovaé fidiciho napéti. Kmitoéet ynitiniho oscilétoru tohoto obvodu je nastaven do pasma signdtu SSB pomoci kapacit Cis a rezistoré Ris Rus. Stredni kmitodet volné bézici- ho zavésu se mize dostavit pomoci trimru CP,. Vhodna éasova konstanta filtragniho obvodu se nastavuje pomoci élenu Ris~Cs. Vystup- nj kmitocet fazového zavésu je veden na Fidicf elektrodu g, modulatoru s tranzistorem Vi. Aby v pauzich modulace neujel kmitoéet oscilitoru fazového zivésu piili8 z pracovniho pasma, je na jeho vstup spolu se signdlem SSB piivedena mala injekee nosného kmitoctu f, Velikost injekee se nastavuje pomoci kapacitniho trimru CP. Tato it Jekce zpiisobi, Ze v pauzich modulace generuje oscilator fazového 2: vésu kmitoget nosné. Na druhou fidici elektrodu modulaéniho tranzistoru F7 je priv: déno stejnosmémé napéti, vytvorené detekei signéiu SSB v celovin- ném detektoru, osazeném diodami VD; a VD,, Pro dosazeni dostatec- ného rozkmitu tohoto napati je SSB signal zesilovan v zesilovaci ome- zeném tranzistorem VT;. Ve vYstupu celovinného usmériiovace je 2a- Fazen prepinaé SA\. V poloze J je pomoci RP, nastavena takova troveii modulace vystupniho SSB signilu, %e tento signal v podstaté odpovida charakteru vstupniho signalu. V poloze 2 dojde k omezovini rozkmitu zesilené obalky na diodé VZ;. Mira omezeni je v podstaté dana zesilenim zesilovave « tranzistoru VI; a nastavujeme ji asi na hodnotu 15 dB, Nastaveni je mozné provést zménou polohy odbocky na civee La. V poloze 3 pfepinaée SA, je generovan trvaly signal oscilétoru VCO, ktery ma charakter SSB signalu jen v okamziku modulaéniho signalu. V pauzach, kdy je modulaéni signal nulovy (resp. je na vstupu fizového zivésu mensi, nez. je rover injekce nosné), je na vystu- [364] pu obvodu plny signal nosné. Amplitudova slozka signalu je v pod- staté potlacena tpIné, vysilaé vysila trvaly vykon rovny telegrafnimu vykonu a na prvni pohled je patrné, Ze se touto dpravou signdlu ztraci cela energetick vyhodnost SSB provozu. To plati pouze o strané vy- silacf, na strané pfijimaci se nic neméni, nebot nosna pri demodulaci nedava Zadny nizkofrekvenéni demodulovany signal. Vyhoda tohoto druhu provozu je vsak jina. Takto vysilany signal pravé tim, ze po- strid amplitudovou slozku, zarucuje daleko vyssi elektromagnetic- kou kompabilitu (\j. slucitelnost) s okolim, v nasem pripadé prede- vSim s bytovou elektronikou a okolnim elektronickym zafizenim. Ta- to skutecnost je naprosto neocenitelnd v mistech s hustou obytnou zistavbou (sidli8té, centra mist). V tomto pfipadé je nam klid okolnich uzivatela byti daleko milejsi, nez ponékud vy88i idaj bytového elektroméru. Obvody PLL SSB jsou inspiract ke zkouseni dalsich_moégnosti zpracovani SSB signalu. Je celkem patrné, Ze konstantni kmitogtovou slozku mizeme délit pomoci kmitottu a posléze ji zase pomoci nasobidi kmitoctu obnovit. Amplitudovy obalkovy modulator je tfeba vady zafadit az na konec tohoto fetézce. Tyto moZnosti jsou nazna- éeny na blokovém schématu na obr. 3.113. Je 2feimé, Ze signal, odpo- SIGNAL MODULACE OBALKY ot 08. $52, seuss w LA Low Pe br. 3.113, Moznost délent « nasobent vro vabvodu PLL-SSB stove slozce SSB signalu, se mi ilovat i v zesilova- Gich tiidy C, maze se timto postupem vytvorit SSB signal i na vysokych pésmech VKV a pii nestejnych pomérech déleni a ndsobeni dojde k posuvu kmitogtového spektra modulace (coz by se dalo vy- zit pi Gpravé hovorového signalu nebo k vytvoteni hlasu znéjiciho 0 oktavu vySe) atd, [365]SméaSavéni a zasilovani signalii SSB Vystupni droveii budiée SSB signélu je obvykle v rozmezi -10 az +8 dBm, signal je zpravidla vytvofen na pevném ,.mezifrekvenénim* kmitoétu. Tento signal poticbujeme kmitodtové prevést do nékolika KY, resp. VKV pasem a navic potfebujeme jeho kmitoéet piesné @ pokud mozno plynule nastavovat. Tuto kmitoctovou transpozici ee provést pouze sméovanim ve sméSovatich. Zalezi na kmi- tottovém plinu vysilage, resp. transceiveru, jestli pottebnych sméo- vacich obvodi bude ve vysitact cesté zatazeno nékolik, nebo bude-li ¥ idedtnim ptipadé toto sméSovani pouze jedno. Kazdy smésovet vytvati ze vstupujiciho sméSovaného signalu @ mnohem silnéjsiho smésujictho signalu jejich soudtovy a rozdilovy kmitodet. Je tkolen ladénych obvodii nebo filtrd zafazenych za timto sméSovacem, aby jeden 7 téchto kmitoéti (Zdany) vybraly a ostatni (tj. nez4dany produkt a pavodni do sméSovaée vstupujici sig tladily. Kazdy smé&ovaé vyzaduje pro spravnou funkei uréité dirovs obou vstupnich signali, Pri prekrogeni tirovné sméovaného signilu mize dojit k prudxému vzriistu drovné dalsich signali, které jsou pti béiné funkci pomiré silné potlaéeny. Jsou to kombinaéni soudtove a rozdilové signaly (nastane sméSovani harmonickych nasobkit obow ystupnich signal) a co je horsi - dojde i k vzijemnému smésovani jednotlivych slozek prochazejiciho signalu SSB. Popsany jev, kterému Yikime intermodulace, nehrozi pouze pti pfebuzeni sméSovade, ale i p#i ptebuzeni nebo ptechodovém zkresleni v zesilovadich signdlu SSB. Aby bylo mozné udréet ptijatelné poméry trovni intermodulacnich slozek, musi byt vSechny sméSovaci a zesilovaci stupné zpracovavajici ignal SSB co nejlinedméjsi. Takovym zesilovacim stupném nemize byt napriklad stupeti pracujici ve tfidé C, protoze nezesiluje cely pribeh signilu, Idedlnim zesilovatem je zesilovaé tiidy A, ale jeho uci nost je velmi nizké. Proto ve ti pracuji jen mezifrekvenéni dici zesilovact stupné. Koncové vykonové stupné pak nejéastéji pi cuji ve tidé AB nebo B (1j. s malym nebo velmi malym klidovym proudem). Pro zamezeni prebuzeni zvlasté elektronkovych vykono- [366] vjch stupiti se pouzivaif tzv. obvody ALC. Obvod ALC pracuje ob- dobné jako regulaéni smyéka nizkofrekvenéniho droviioyého kompresoru, pouze zpracovavany signal je vysokofrekvenéni. Obvod vychazi ze skutecnosti, Ze pti ptebuzeni koncového elektronkového stupné zaéina obvodem zarazenym v miizce elektronky protékat pul- sujici proud, amémy vrcholovym pribéham budiciho signalu, které pfesahuji nulovou hodnotu predpéti miizky. Tyto proudové impulsy jsou z miizkového obvodu odebirany « po usméméni je z nich vytvé- Feno stejnosmémé apsti Uc, kleré se vede do prvniho tizen ho budiciho stupné vysilaci cesty, kde se snizuje jeho zesilent. Tim je dosazeno konstantni firovné budiciho napéti koncového stupné a pi spravném rozlozeni zesileni ptedchozich stupid vysilaci cesty je i za- brinéno piebuzeni nékterého z nich, Casova nabéhova konstanta obvodu ALC je zpravidla okolo | az 3 ms, sestupnd éasové konstanta pak okolo 300 ms. Priklad zapojeni obvodii ALC u elektronkovych koncovych stupiit je na obr. 3.114. Obvod v éésti a obrizku zpracovava nizkofrekvenéni impulsy, odebirané z miizkoveho obvodu pies vazebni kondenzator G, Usmérnénim v celovinném detektoru s diodami VD, a VD vaniké ystupu obvodu regulacni napéti Unc, které svou velikosti odpo da mife pfebuzeni elektronky koncového stupné. Polarita tohoto n: péti je zavisla na polarité diod VD, a Ds. Bude-li regulovany stupen vysilaci cesty vyzadovat regulaéni napéti opacného charakteru, Ize diody polarizovat obricené. Celovinny detektor je podle charakteru regulaéni kfivky Hizeného stupné také moZné podlozit pottebnym stejnosmérnym piedpétim. IH br. 3.114. Zapojeni obvodii ALC aDruhym zapojenim je obvod ALC pti pouditi strmé clektronky, u které se musi pro miidkové pfedpéti poudit tvrdy napajeci zdroj Piedpéti je do miizky tohoto zesilovate vedeno pies primarni vinuti nizkofrekvenéxiho transformatoru se vzestupnym. transformacnim pomérem. Polaritu diody volime opét podle potfeby regulovaného stupné vysilaci cesty. ALC obvody nemusime zapojovat jen do miizkovych obvodit koncovych stupid. U tranzistorovych zesilovadt je vyhodngjsi fidit regulaci buzent z obvodu smérové vazby (reflektometru), zazazené do an- ténniho vystupu koncového stupné. Budici vykon mizeme potom omezovat po dosazeni dostatetného vykonu do antény a sougasného malého odrazeného vykonu. Zapojeni takovychto obvodi jsou slot t&jsi a je lépe je pro danou potiebu sestavit experimenting Obecné plati, Ze u tranzistorovych vykonovych zesilovadi je (s v} jimkou vykonovych tranzistori fizenych polem typu VMOS) obtiiné dosahnout dostateéného odstupu intermodulaénich produkti lichych Fad. Uvazime-li i jejich nepiilis velkou odolnost proti pretizeni, je vhodné misto tranzistoru volit klasické zapojeni koncového stupné s elektronkou. Pro koncové stupné radioamaterskych vysilacii s vyko- ny nad 100 W bude dobra a dostatetné dimenzovana elektronka jesté dlouhou dobu jedinym stavebnim prvkem. Obr. 3.118, Blokové schéma zapojent miéeného pracovisté 1368] Nastavovani budiéi signali SSB Sestava pracovisté podle WIKLK je uvedena na blokovém schématu na obr. 3.115. Po méfeni je nutné zhotovit pro vysilat umélou zate?, kterou nelze nahradit Zadnou ,2arovkou*. Uméld 24t€2 ma mit impedanci v daném kmitoétovém pasmu realnou a rovnou charakteristické impedanci anténnich privodi, které na stanici pouzivame. Zpravidla to je 50 nebo 75 ohmi. Tato zté% musi snést vykon naSeho vysilace. Nejlépe ji zhotovime z odport hodnot Fidu kiloohma, které spojuje- me pomoci médénych pasii paralelné do co nejmensiho prostoru. Od- pord musi byt spojeno tolik, aby zt8% méla potadovanou impedanci. Vatsina umélych 24t&2i radioamatéry poutivanych je zhotovena na vi ku vhodné plechovky od Jaku nebo podobného prostiedku. Po nasazeni vika do plechovky je z4t8 stinéna, navic je plechovku mozno na: plnit destilovanou vodou (ne vodou z vodovodu!) nebo pro vétsi vy: kony olejem. Vhodny je transformatorovy tidky olej, v nejkrajnéjsim pripade je mozné pouiit i jedlého oleje. Kvalitni aditivované automo- bilové oieje vhodné nejsou. Pouzité odpory by mély byt vrstvové. Ma- li brousenou drizku, mély by mit maly poset zAviti. Lze je v prostoru umistit tak, aby se jejich parazitni indukénost navzdjem mezi jednotlivymi kusy rusila. Radioamatér mize timto zpisobem zhotor zit& vhodnou alespori pro nejni28i kratkovinna pasma, pro VKV je to velmi obtizny problém, Pro zjisténi linearity naSeho vysilace stati, provedeme-li dale popsana méfeni alespo na nejniz8ich kratkovinnych pismech, Dalsim pristrojem pro testovani SSB budite nebo vysilade je nizko- frekvenéni generator. Nejvhodnéji je ten, ktery je schopen generovat dva tony sougasné pfi velmi malém zkresleni obou signal. Vhodnym zdrojem takového signalu jsou LC oscilatory. Jiné typy oscilator’ se v podstaté neosvédéily. Zapojeni vhodného dvouténového generatoru je na obr. 3.116. Jsou pouzity germaniové tranzistory GCS16 nebo podobné typy, které se dajé dobre vyuzit i v modernim méticim pHi- pravku. V generétoru jsou pouzity dva oscilétory typu Colpitts, jez v daném zapojeni davaji signal s nejmensim moznym zkreslenim. Pro dosazeni tisté sinusovych pribéhi je i zit& oddélena od obvodi 1369)obou oscilitorid emitorovymi sledovaci (VI;, V7). Za slugovacim éle- nem C)R.-GRi je zatazen téeti emitorovy sledovaé s vystupnim po- tenciometrickym déliéem RP, ktery je po setizeni ptistroje vhodné ocejchovat. Kmitoéet prvniho oscildtory s tranzistorem V7; jes danou hodnotou indukénosti L, a kapacit G a CG okolo | 800 Hz. Kmitoéet druhého oscilatoru, osazeného tranzistorem VT, je se steinou induk- Enosti La a kondenzéory C, a CG okolo 800 Hz. Presny kmitoéet obou oscilitori neni nutné nijak zvla8¢ nastavovat, dilezité je pouze, aby obz kmitoéty nebyly k sob v harmonickém vztahu. V emitoru prvniho sledovace je zafazen odporovy trimr RP,, kterym nastavime amplitudy obou signal na stejnou Grover, prepinagem Sy zapiname bud’ kaZdy oscilator zvla8t, nebo oba najednou, Dvouténovy generator ve- stavime do vhodné krabitky a napajime ze dvou plochych bateri fovy napajet nedoporucujeme, nebot pri pripojeni generatorv do mi: krofonniho vstupu vysilace se jen t&2ko zbavujeme brumu pronika ciho ze zdroje, Obr. 3.116. Schéme zapajeni dvouténo- véeho generioru Poslednim obvodem pracovisté je vazebni pripravek s ladicim obvodem, ktery je mozné zhotovit podle schématu zapojeni na obr. 3.117. Vazebni ptipravek je navrden pro kritkovinné vysilaée (pro 1370] VKY vysilaée bude nejvyhodnéjsi pouzit smérové odbosnice). Tvoti Jej jeden vazebni zavit zapojeny v sérii s vystupnim koaxialnim vyvodem vysilaée, Na tento zvit jsou navazény dva zavity linkové vazby, pfipojené na propojovaci koaxialni kabel, propojujici vazebni pripravek s ladicim obvodem. V ladicim obvodu je linkova vazba zakonée- na vazebni civkou (na obr. 3.117 oznaéenou jako 1,), ktera je navinu- tana civce rezonanéniho obvodu Ls. Tento tezonanéni obvod, tvok: ny kromé Ly i kondenzitorem C (a také kapacitami destiGek osciloskopu), dokaze uz z malého vysilaného vykonu nakmitat na sobé dostateéné vysokofrekventni napéti pro pottebné vertikalni vychyl ni, Velikost rozkmitu tohoto napéti se da plynule nastavovat dolad nim obvodu pomoci otogného kondenzatoru C. Konstrukéni provedeni tohoto pfipravku je celkem jednoduché. Miizeme jej sestavit i pro- vizorné na kousek plechu nebo plosného spoje. Je pouze poteba pouzit ladici kondenzitor s vétsimi mezerami a jeho ositku vyvést izolované. Obr.3.117. Schéma zapojeni vazebnino Pripravku S popsanou sestavou méticich pristroji a pripravkti maZeme po vy- ladéné vysilage (budiée) a nastaveni dostatetného vertikalniho rozkmitu pozorovat pribéhy obélky vf napéti pri riznych zkouSkach. (371)Pri jednotonové zkousce zapojime nizkofrekvenéni generdtor tak, aby generoval bud’ 800 nebo 1 800 Hz, synchronizaci nastavime na ustéleni obrizku na stinitku, Pronikani nosného kmitoétu v SSB signalu se projevi slabsi nebo silnéjsi modulaci obilky podle obr. 3.1184. Pronikani neZ4douciho postranniho pasma se projevi stejnym zpisobem, jenom ,modulaéni kmitoget obalky je dvakrat vyS8i nez v piedchozim piipadé. Je to zpisobeno tim, Ze rozdilovy kmitoget mezi postrannimi pasmy je dvakrat vy8si, nez je modulaéni kmitocet z generitoru t6nu. To mizeme pozorovat pti prepinani modulaéniho Kmitogtu mezi 800 2 1800 Hz. Pronikani postranniho pasma se na obrazovce osciloskopu projevi pribéhem podle obr. 3.1186. Kombi- nace pronikans nosného kmitoétu a kmitoétu nezdouciho postranniho pasma se pak projevi prabéhy podle obr. 3.118c. Na poslednim obrizku je vYstupni signal pli jednoténové zkousce, odpovidaii spravné nastavenému budidi. Uvedent pribéhy se prakticky nedaji pozorovat u budigi, pracujicich na principu filttaéni metody ziskavani SSB signalu. Kdyby se objevily, slo by o hrubé narasent jejich éin- nosti (poskozeny filtr, siln nevyvazeny modulator DSB apod.). Mo- hou se vSak vyskytnout pii setizovani fézovych budiéi SSB signdlu. Obr. 3.118. Pribehy signaly pi jednotonove 2kousce: a prinik rnosneho kmitoctu; 6~ prinik ne. Zadouctho postranniho pisma; ¢— priinik nosné i nezidouciho po stranniho pasma sousasné; d- Jednoténova zkouska nepodava tak zfetelnou predstavu o linearité budice signalu SSB, jako je tomu u dvouténové zkousky nebo u linea- ritni zkousky. 1372) br. 3.119. Pribehy signdtu pi “dvoutonové zkousce: a sprivny pribgh signdlu SSB; b - piebuzent héktereho ze stupid yysilaci eesty ¢~ nevhodnj pracovni bod nékte- rého stupné vysilact cesty (Izv. pre- chodové zkreslent); d~ pronike hnosného kmitoctu; e~ prénik ne- idovciho posteanniho pisma: f° zakmitavani vysilace SSB pri vy sich drovnich buze PHi dvouténové zkouSce modulujeme ve stejné pristrojové sestavé vysilaé nebo budié signilu SSB sougasné dvéma tony. Superpozice pribéhd téchto dvou ténd ma vyslednou amplitudu obilky v rozmezi mezi nulow a souétem vrcholovych hodnot obou pribéhd. To umo’ iiuje vySetfit pritbéh zesileni budige pro celé rozmezi budicich drov Casovou zAkladnu oscitoskopu opét synchronizujeme obélkou vf kmitd nebo vhodnéji signélem z wstupu tonového generatoru. Bude- li mit budié nebo vysilaé SSB linedrni zesileni v pottebném rozsahu Grovni, bude vysledny obrazek na stinitku obrazevky osciloskopu podobny obr. 3.1192. V casti b tohoto obrazku je tenty2 pribéh v pii dé, Ze budié SSB nebo vysilaé je prebuzen. Uvedené zplosténi hor- nich Asti prabéha mize byt take diisledkem nespravného zatizeni Koncového stupné (nebo nékterého pfedchoziho stupné). Treti Gist tohoto obrizku (obr. 3.1192) znazoriiuje pribéhy, odpovidajici ne- vhodné zvolenjm pracovnim bodim zesilovaéi, které potom nezesi- luji malé budici signdly. U elektronek se jednd o velké miizkove pfed- pati nebo pokles napéti druhé mfizky ~ stupen pracuje ve tHidé C.U tranzistorovych zesilovact je nastaven maly klidovy proud kolektoru, ¥ Gésti dcohoto obrizku je naznaéen tvar prabéhd, které vznikaji Pri Spatném potlaéeni nosného kmitogtu (prinik nosné), Spatné po- Hageni opaéného postranniho pasma zase ,nakloni* pribehy dvouto- nové zkousky vpravo nebo vievo (obr. 3.119¢). Zakmitavani nékteré- ho stupné budice nebo vysilace se projevi tzv. ,travou* na pribézich dvouténove zkousky. Na obr. 3.119/ je znazornéno zakmitvint pti buzeni signilem s vy38i térovni. Tyto kmity mohou vznikat na kmito- étu v pracovnim pasmu budiée, ale obvykle se jedni o parazitni VKV kmity. Jejich vzniku pedchazime zpravidla tim, Ze do vyvodi aktivnich elektrod zafazujeme tlumici cleny. V mrizkach a anodach elektronek nebo v bazich a kolektorech tranzistori pak zpravidla pomize paralelni kombinace malého bezindukéniho odporu a civky o nékoli- ka zavitech, navinuté ptimo na tomto edporu (tzv. ,stopr) nebo na- vlevend feritova perla z ,nizkofrekvenéniho* feritoveho materidlu. (374] @ Literatura tw) 2 BI (4) (5 {6} 7 (8 1 (10) uy 12) 13] 4] (15) {16} {i7) 18] 19) (20) Ry R2) Pappenfus, Bruene, Schoenike: Single Sideband Principles and Circuits. McGraw-Hill B. C., New York, 1964. Sedtécek a kol: Amatérské radiotechnika I. a II. dil. Nase vojsko, Praha 1954. Holzknecht, Pos: Kniha 0 hudbé. Orbis, Praha 1964. Lechner, D.: Kurzwellenempfinger. Militirverlag, Berlin 1975. ARRL: The Radio Amateur Handbook. ARRL, Newington 1981. Broch, J. T.: Acoustic Noise Measurements. Briel-Kjaer, Ko- penhagen, 1975. Severin, E.: Technika radiového spojeni s jednim postrannim pasmem. Nase vojsko, Praha 1967. Hozman, J.: Amatérsk& stavba sko, Praha 1963. Novi, P: Zapojent FM techniky. PZAR 3, Svazarm, Praha Vachala, V.: Technika amplitudové modulace s jednim postrannim pasmem. SNTL, Praha 1983. Mihola, J.:Filtry pro SSB. Amatérské radio & 5, 6, 7/1982. Schubert, K. H.: Amateurfunk. Militarverlag, Berlin 1978. Soupal, Z.: VF délié napéti do 90 dB. Amatérské radio 11/76. Lapovok, Ya.: Transceiver s kvarcevym filtrom, Radio 8/1984. Rusher, G.: Eine Verstarker-Baugruppe mit 9-MHz-Quaczab- zweiglilter. Funkamateur 11, 12/1984. Jordan, K.:Vicefazové metoda generovani SSB. Sdélovaci technika 10/1976, Poliakos,¥.: Novy} zposob formirovanija SSB signal. Radio & Brauer, H.: Einseitenbandtechnik. Militarverlag, Berlin 1984. Polovodidové sousastky 1984/85. Tesla Roznoy 1983 (katatog). Databook Linear integrated Circuits. 3rd Edition, SGS-Ates C. E. Spa, 1982. Lange, W.: A Pulsed Two-Tone Test Oscillator. Single Sideband for the Radio Amateurs, ARRL, Newington, 1974. Blakeslee, D. A.: Testing a Sideband Transmitter. Single Side- band for the Radio Amateurs, ARRL, Newington, 1974, 2 a prijimadi, Nase voj- [375]223] Rl 25] 6) P71 (28) 9] [376] Kerwin, K. H.: Intermodulation Distortion: A Mystery, Solved. QST, January 1984, p. 26-29. Geryk, Vi: Zakladni poznatky 2 amatérské radiotechniky. PZAR 1, Svazarm, Praha 1979, Borovicka, J.: Méfeni v radioamatérské praxi. PZAR 3, Sva- zarm, Praha 1983. Geryk, VL, Kudr, K.: ZvSeni tiginnosti SSB signalu apravou pti jeho zpracovani. Sbornik. Seminaf lektori: KV techniky, Mari- nské Lazné, 1978. Niewiadomski, S.: Eliptic Lowpass Audio Filter Design. Radio Communication, October 1984, Moltrecht, E. K. W.: Modulations- und Sendearten. CQ-DL & 10-11/1984, OK DAP: PLL-SSB. Radioamatérsky zpravodaj &. 4/1977. Milan Rasik, OK2HAP TRANSCEIVER TESAR 7 PRO PASMA KV Pasma: 160 m, 80 m, 40 m, 30m, 20m, 15 m, 10 m. Impedance: 75 Q. Napéjeni: 12 V, stejnosmérny proud. vost: lep8i nez 0,3 j.V. Mf kmitodet: 8 450 kHz. Sitka pasma: 2,4 kHz. Nf vykon ptijimage: 2 W/4Q. Vi vykon: I az 2 W ve viech pasmech. Rozméry: 90 x 330 x 280 mm. Hmotnost: 4 kg Obr.4.2. Ptepazky ptepinace ® Obr. 4. Skupinové sehéma 1377]Pijimaci éast transceiveru Signal z antény se vede pfes anténni konektor a anténni relé (umisté- né na zadnim panelu) na civku Las a G odladovace mezifrekvence, dale na ptepinaé atenuatoru (Ph) a odpory R; a2 R; atenuatoru, které jsou umistény na pfepinaéi (obr. 4.3). Z atenuatoru se vede signal pies ptepinaé Pi, na pfepinaé Ph civek anténniho vinuti, z ladéného obvodu L, na pfepinaé Ph. Vstupni civky se doladuji kondenzitorem be. 4.3. Schéma vstupni éisti bE Te Se ret bal te A adn GZ piepinase Ph, jde signal dale pres kondenzator Cio na G, vstupniho tranzistoru. Kapacitu kondenzatoru Cio nastavime presné, az bude cely pfijimaé v chodu. Ma byt tak mali, aby nevznikla ktizova mo- (378) dulace. Nastavuje se obvykle pfi zatazeném pasmu 21 MHz, ptipoje- né anténé a bez zatazeného atenuatoru (u vzorku TCVR byla 5 pF). Pokud by mél tranzistor 7; v nékterém pasmu sklon ke kmiténi, doporucuji zafadit mezi vstupni ladény obvod a PA odpor (neni zakreslen ve schématu) ~ pfi urGovani jeho velikosti doporucuji na jeho misté pouait odporovy trimr asi 4,7 KO a po nastaveni pracovnich podmi nek trimr zméfit a nahradit pevnym odporem. Zkolektoru tranzistoru T; jde signal pées Rix na prepinaé Pix kolektorovych obvodti. Obvody jsou doladovany kondenzatorem Ci. Z odporu Rix pokraéuje signal pres kondenzator C:, na G; tranzistoru T; sméSovaée prijimaée. Na G; tranzistoru T; je pfiveden signal VFO, Ktery by nemél byt vétii ned 0,5 V. Stejnosmémé napéti na G: obou tranzistora je 2 V. V kolektoru tranzistoru 7 je ladény obvod s Lis, naladény na kmitoget mezifrekvence § 450 kHz. Z vazebniho vinuti Las se signal vede stingaym kabelem na filtr SSB 8 450 kHz. Na vstupu i vystupe filtri jsou zatazeny Ris a Ray (Ris vynechin). Odpory se nastavuji pii uvadéni pfijimace do provozu, jejich velikost je dina pouzitjm typem filtra SSB. Podobné se nastavuji kondenzatory Cs a Cu. Signal z filtrit SSB se pfivadi pies kondenzdtor Cs na bazi tranzistoru T, prvniho stupné mf zesilovaée (br. 4.4). Z ladéného obvodu v kolektoru s Lis, ktery je naladén na mf kmitovet 8 450 kHz, se odebird signal z vazebniho vinuti pies kondenzator Cy na bazi tranzistoru F; druhého stupné mf zesilovace. Kapacita kondenzétoru Ca» € vo- Ii tak, aby se jednotlivé stupné vzajemné nezidoucim zpisobem neo- vliviovaly, v prototypu byla 5 pF. Z ladéného obvodu s Li, ktery je naladén rovné% na 8 450 kHz, se piivadi signdl z vazebniho vinuti pies kondenzator Cus na bazi tranzistoru 7;, ktery spolu s tranzistorem J; tvoti produkt-detektor. Na bazi tranzistoru 7; se ptivadi vf signal 2 krystalového oscilitoru nosné z kolektoru tranzistoru iz nebo Ti. VE napa je 0,5 a% 0,7 V. Trimr Ris nastavi Volbou kapacity kondenzétoru Cu v kolektoru tranzistoru 7 nastavi- ‘me potlageni vySek v nf signilu. Z kolektoru 7; je signal pes tlumiv. ku Ts a kondenzator Gy na bazi tranzistoru J nf zesilovate, Cast nf signalu se odebira z bize 7 ptes odpor Rs a kondenzétor Ca a vede na ystup filtres CW (J0,), ktery rezonuje na 1 300 Hz. Pracovni bod operacniho zesilovaée 10; (tésné pted nasazenim oscilact) se nastavi (379)1380] Obe. 44, Schéma prjimace volbou odporu Rey (pouzijeme trimr 0,5 MQ). Signal z filtrs CW je veden pies kondenzator Cs, na potenciometr P Dal8i édst nf signalu se odebiré z emitoru 7; pies kondenzator Ca vede na druhy konec potenciometru 7. Ze stiedu potenciometru se odebira nf signal pro potenciometr hlasitosti P,. Vytogenim béice potenciometru P, ,na stranu" filtru CW ptichézi na potenciometr hlasitosti P, pouze signdl z filtru CW a Gpiny signal nf z emitoru tranzistoru 7, je potlaéen odporem odporové drahy potenciometru Py. Otadi-li se htidelem potenciometru na druhou stranu, tlumi se postupné signal z filtru CW, az je zcela potlaéen a potenciometrem P, se reguluje tiplny nf signal z emitoru 7, Na potenciometr P; je rovnéz ptiveden vzorek napéti nf generatoru pro telegrafii (pres Cos) Ze sttedu potenciometru P, je nf signal veden na nf koncovy stu- peli s [0;, MBA810AS. Jeho zapojeni je zcela bézné. MBASLOAS ma trvale pfipojeno napdjeci napéti 12 V, nebot pti vysilani se pouziva jako monitor telegrafie. Z kolektoru tranzistoru 7, je nf signal veden ptes kondenzator Ca, na diodovy zdvojovaé s D, a D;. Tam se nf signal méni na stejnosmér- né napéti. Na kolektoru tranzistoru T, nastavime stejnosmérné napét 2Vodporem Ry v bazi. Napéti musi byt tak malé proto, Ze vét8i na- péti pti rychlém prepinani TCVR z vysilini na ptijem zpisobuje dlouhou Zasovou konstantu vyrovnavani AVC diky velkému zesileni narazového napéti pti zapnuti prijimaci Gésti (+12 V). Paralelné ke zdvojovati s D, a Dz je pripojen kondenzator Cy a odporovy trimr Rss (nastaveni éasové konstanty AVC), Kapacitu kondenzatoru volime co nejmensi, aby nevznikla éasova prodleva mezi ptijimanym signdlem a jeho apravou AVC. Stejnosmémé napéti ze zdvojovate Di, D: otevi- r4 tranzistor T,, prvntho stupné AVC. Upravené napéti se odebira zemitoru T; pfes trimr Res, jimz se tidi stupen AVC. V kolektoru tra zistor Tw je potenciometr P,, kterym se rucné ovladé zesileni me: frekvenéniho zesilovate. Pracovni body prvniho a druhého stupné mf zesilovaée se nastavuji trimry Ra a Roy tak, Ze potenciometr P, se vy- toti na plné zesileni a trimry Ri, a Re se nastavi jednotlivé stupné na nejvétsi zesileni. OtAti-li se potenciometrem P, do ,nulové* polohy, vypne se spinaéem, spfazenym s potenciometrem, rueni tizeni zesileni; AVC by pak mélo byt sprivné nastaveno. Pres trimr Res se nap§ji méfidlo S-metru. [381]a2 sau x08 pecs 268205 Obr. 45. Schéma budice Budié a vf omezovaé {tory nosné pro horni a dolni postranni pasma jsou bézné. Po- em Pi, jim’ se piepina napéti +12 V na tranzistor Tiz nebo Tis. Oscilator pro dolni postranni pésmo neni nutny, nebof kmitoéty oscilatoru VFO jsou voleny tak, Ze v kazdém amatérském pismu pracuje pouze jeden oscildtor, a to pro horni po- strani pasmo. Oscilator pro dont postranni pasmo jsem pouzil pouze proto, aby bylo mozno ménit postranni pasma podle potteby (proti zvyklosti, napt. dotni na 14 MHz atd.). Signal z oscilitoru USB (LSB) se vede pies kondenzatory Cy nebo Cu a Cu na balanéni modulator s D; az D,, VE napéti krystalového oscilatoru nastavime vazbou (kon- denzétor Cy) tak, aby na trimru Res bylo vf napéti | V. Balanéni modulator jemné doladime na plné potlaéeni nosné trimrem 30 pF na Jednom konci Lis. Na druhém konci civky Las je pevny kondenzator 8 pF na zem (kondenzatory diody Ds a Ds je piiveden signal nf z modulatoru). Rozvézenim balanéniho modulétoru nf signdlem z modulitoru vznika na civce Ls signdl DSB, ktery je veden z vazebniho vinuti pies kondenzétor Cae na bazi zesilovace s Tix a Tis. Z emitoru Tis vede signal DSB na krystalovou branu s Xs, Xz (stfedni kmitoget 8.450 kHz), dale pokratuje jiz signél SSB pfes kondenzator Gy na dal8i zesilovaé s tranzistory Tis a Tir. V kolektoru Tir je ladény obvod 5 Loo, na némz se omezuje vf napéti diodami D; a Dy asi na 0,5 V. Z tohoto obvodu jde omezeny signal SSB na odporovy délié Rey Res a étyFkrystalovy filtr SSB 8 450 kHz, z néj na zesilovaci tranzistor Tis. Z kolektoru Tis jde zesileny signal SSB miniaturnim souosym kabe- Jem pies kondenzétor C21 na bazi tranzistoru Tx smésovade vysila Modulétor a ovladani VOX Modulator tvoti tranzistory Tx 2 Ta. Signal z mikrofonu se reguluje potenciometrem 2, Do emitoru tranzistoru Tz se pfivadi nf signal 1300 Hz pies Cus 2 generdtoru CW (tranzistor Ts). Tranzistor Ts je 1383]Kligovaci, jeho pracovni bod se nastavuje trimrem Riz, kliguje se pres kondenzitor Cos. Z tranzistoru Tz: se odebira nf signal pies kondenzitor Cys, tlumivku Tis a Rw pro balanéni modulator. Dalsi cast nf signdlu se vede z kolektoru Ts: ptes Gis, Ps a Cus na bazi tranzistoru zesilovaée VOX (Taz, Ts). Z kolektoru Tz; ptes kondenzitor Ces se ve~ de signal na diody Di: a Di, jimiz je usmérhovan, Casovou konstantu VOX uréuji Cie a Res. Usmérnéneé napéti z Diz aDia se vede pfes odpor Ry na klopny obvod s tranzistory Tis a Tie, jehoz signalem se otvi- 4 tranzistor Tx, ovladajici éinnost relé LUN, Rey. Relé jednim dvou- kontaktem ovlad’ napéti 12 V pro ptijem a vysilani, druhym dvou- kontaktem se pfepina RIT pti vysilani. Prepinaé Pr; slouzi k zapinani a vypindni RIT pti pfijimu (je umistén na pfednim panelu). Stredni kontakt druhého dvoukontaktu Re; je spojen s odporem Riss a vatika- pem Dx (VFO). V kolektoru tranzistoru Ts; je spinaé, ktery uzemiuje Re, na kostru. Spina’ je vyveden na drzék mikrofonu a ovléda se jim piijem/vysilani. SméSovaé wysilaée a vysilaé SméSovaé vysilaée tvori tranzistory Ts a Tx (obr. 4.6). Obvod smésuje ‘omezeny signal SSB se signdlem VFO. Signal VFO se ptivadi pies kondenzétor Gy; na bazi tranzistoru Ty. Sondou vf mezi kolektory Obs. 4.6. Schéma sméovase a vyslase oh p aa ae] oe] El Fs . eh Tyo & Ts; ,vybalancujeme™ napéti vf z VFO na nejmensi velikost, a to trimrem Riis. Smi8eny signal SSB se pak odvadi z kolektorit Tio a Ts pies piepinaé Pi; na piislusny ladény obvod smésovace az vazebniho vinuti vede na pfepinaé Ph a pres kondenzétor Cus na bézi prvniho tranzistoru zesilovate vysilaée (73,). Ladény obvod, zvoleny prepina- em Piz, se doladuje kondenzAtorem Ciz2. Prepinaée Ph, a% Phy jsou na spoleéném hitideli, stejné jako doladovaci kondenzatory G, Ci a Gm. Zesileny signal SSB z kolektoru Tiz se vede pies kondenzator Guy na bazi Ty zesilovade vysilaée. Ze stiedni odbotky civky Las se signal SSB vede pies kondenzator Cy na dvojici koncovych tranzistor Ts, Ts. V kolektoru koncovych tranzistori je zapojen sirokopasmovy transformator, z néhoz se odvadi signal SSB pfes kondenzitor Cis na kontakty anténniho relé Re. K pfipojeni vykonového koncového stupné je na zadnim panelu piistroje l6pdlovy nozovy konektor (ptipojuje se jim i zdroj). Konek- tor ma tyto vyvody: 12 V pro relé v PA TX, anténa pfijimate, buzeni vysilage, 12 V pro napajeni TCVR ze zdroje v PA. VFO VFO (obr. 4.7) se ptepina diodami D,; a Du. Stabilizované napéti 8 V se pfepinacem Pi; pfepojuje na jednotlivé diody, které spinaji prislu’ né ladéné obvody Las az Ls ke kolektoru tranzistoru Tis. Vf napett oscilatoru se nastavuje odpory Rin az Riv na stejnou vjstupni troveii, Napati vf volime co nejmensi. Vsechny kondenzatory v ladénych obvodech jsou ploché, slidov. Pro pisma 10,5 MHz a 7 MHz je jeden spoleény ladény obvod s Ly. Pro 10,5 MHz je naladén na 18,5 MHz, pro pismo 7 MHz se kontakty relé Re; pripojuje k Ls; kondenzétor Ciss spolu s Cisz. Kmi- tovet VFO je pak 15,5 MHz. Rozladovani RIT ovladé relé Rei. »Roz- ladované* napéti ze stfedniho kontaktuRe,, regulované potenciometrem P,, se ptivadi na odpor Riss a varikap Du. Rozladéni VFO zavisi na Gre Z tranzistoru Tye (z emitoru) se ptivadi vf napati ptes Cn na oddélovaci stupen (na bazi Tx). VF napéti se dale zesiluje na 0,5 V tranzistorem Tis. Z kolektoru Ts: se ptes kondenzator Cigo vede vf na- 1385]patina G; tranzistoru 7; a na bazi tranzistoru Ti smB&Sovaée vysilase (miniaturnim souosym kabelem), Obr.4.7. Schema VFO Svitivé diody Ds, a% Dy, které na pfednim panelu oznacuji zvolené pasmo, se piepinaji pfepinagem Pi. Odpor Rix: v sérii s kontaktem Piepinage slouzi k nastavovani pracovniho napéti diod. Stabilizované napéti 8 V pro VFO se ziskava ze stabilizatoru s Dis, wa Co. VE napéti doporuéuji méfit Avometrem Il a diodovou sondou, jejiz schéma je na obr. 4.8, 2xGh200 FP Transceiver je postaven na étyFech deskdch s plosnymi spoji. Desky jsou vzajemné spajeny a po obvodu zpevnény médénymi whelniky Smm x 10mm x 1 mm. Uhelniky jsou k deskam s ploSnymi spoji pi- [386] pevnény Srouby M3. V pfedni &ésti desek je kolmo k nim pfigroub: van k tihelniku predni pomocny panel, na némé jsou pfipevnény ov daci prvky: potenciometr hlasitosti, potenciometr filtru CW, potenciometr ruéniho fizeni AVC, piepinaé LSB/USB, potenciometr modulitoru, piepinaé atenuatoru, pfepinaé pisem, potenciometr RIT, potenciometr k fizeni VOX, spinaé RIT, spinaé VOX, méfidlo S-metru, Pomocnym panelem prockazi také hridel doladovacich kondenz: tor. K tomuto pomocnému panelu je distanénimi sroubky pfipevnén piedni vnéjsi panel. Ypravo na éelnim panelu je pfilepen alkaprénem ozdobny panel stupnice a méfidla S-metru. V ozdobném panelu jsou upevnény svitive diody, indikujici zvolené pasmo. Zadni panel je pi Sroubovan k thelniku stejné jako pfedni, K zadnimu panelu jsou ze- vnitt pfipevnény chladié koncovych tranzistord vysilage a anténni re- 18, Dale jsou do zadniho panelu zapustény konektory pro klié, pfidavny reproduktor a sluchatka, pro pfipojeni mikrofonu, pro pfipojeni antény (75 Q), dale je v ném zésuvka nozového konektoru pro pfipojeni koncového stupné se zdrojem. Panely a kryty jsou z hlinikového plechu tloustky 2 mm. Deska s plosnymi spoji pfijimace je z oboustranné platovaného kuprextitu, horni médénd folie je pouzita jako spoleéné zemnéni. Diry pro vvody soudistek jsou zahloubeny vrtékem o priméru 4 a $ mm, aby se vjvody sougéstek nemohly spojit se zemnici félii. Doporuduji na vyvody soudastek navléci buzirku. Na desce pfijimage jsou umisté- ny tyto obvody: AVC, étyrkrystalovy filtr, prvni a druhy mf zesilovaé, PD, filtr CW a koncovy stupeit nf zesilovate. Oboustranné plitovana je i druha deska s plosnymi spoji, na ni jsou umistény tyto obvody: vstupni civky pfijimage, vstupni zesilovag a sméSovat ptijimage, civky pro sméSovaé vysilaée, smésovaé vysil &, thi stupné Sirokopasmového zesilovace vysilaée a pfepinate civek s dolagovacimi kondenzatory pro jednotlivé obvody. Protoze se mi nepodatilo ziskat vhodny sedmipolohovy otoény prepinaé (k prepini nj pasem), upravil jsem dva étyfpolohové miniaturni prepinaée takto: proudem teplého vduchu z vysousede na viasy jsem uvolnil lepidlo dréici sestavu prepinage. Z vyjmutych rotora jsem odstranil jednu polovinu kontakti. Ke spinani slouZi druha polovina rotord, které se piepinaji ve vech sedmi polohach prepinaée. (387)K piepinani vstupnich civek ptijimade jsem poutil dtyti sekce upra- veného prepinaée. Prepinac je ptipajen za kontakty posledni sekce do otvoru o priméru 15 mm, ktery je v prvni pfepdzce z kuprexitu, oddé- lujici vstupni civky od tranzistoru 7). Tésné nad prepinaéem je v pre- ce umistén doladovaci kondenzator. Stejné je feSena i druha pre- pazka, s tim rozdilem, Ze jsou z pfepinave poudity pouze dva segmenty (pro kolektorovy obvod T)). Ve tieti prepaace jsou opét tyfi segmenty piepinaée (k piepinani ladénych obvodi a vazebnich vinuti sméovate vysilage) a doladovact kondenztor. Pavodni prvni Sist piepinage spolu se ttytmi upravenymi segmenty jsem vestavél do piedniho pomocného panelu. Prvni dva segmenty tohoto pfepinace piepinaji VFO, druhé dva ovladaji svitivé diody, oznatujici pasma na stupnici. Na kratkou hiidel tohoto piepinaée je pripajen prodluzova- ci hfidel, ktery vede pies vsechny rotory pfepinata v prepazkach. Hit- del je z mosazi o praméru 3 mm, détky asi 12 em, Dola@ovaci kondenzitory jsou na spoletném hiideli, vyvedeném pies stfedni panel na knoflik VSTUP. K umisténi civek na druhé desce s plosnymi spoji: pivodné byly véechny civky umistény na pfepazkach vedle prepinaci a doladova- h kondenzatori, aby privody k prepinaéim byly co nejkratéi. Do- lagovni obvodii bylo vsak komplikované pro nedostatek mista — proto jsem civky um kladni desku a vynechal jsem doladovaci trimry 30 pF, takZe v konetné verzi se obvody dolad'uji jen jadry kach. Tieti deska s plosnymi spoji, deska budite, je té% z oboustranné platovaného kuprextitu, jehoz jedaa strana se pouziva jako zemnici plocha, Na desce jsou umistéay tyto obvody: vf omezovaé s krystalovou brinou a dtyfkrystalovym filtrem, obvod indikace omezovant, modulator, balanénf modulator, generator telegrafniho signalu, zesi- lovaé VOX s relé LUN, dva generatory nosné (USB, LSB). Kryty krystaldi sou uzeimnény. Postedni deska s plosnjmi spoji ~ VFO ~ jez jednostranné plitova- ného kuprextitu tloustky 2 mm (pro vétsi mechanickou odolnost). Na desce je pripevnén Sestinasobny ladici kondenzator 60 pF. Pri konstrukei je treba dbat zasad mechanické pevnosti celého VFO. Pro lep- ilitu je VFO pokryto lehkou izolaéni pénou. Valec, na némé jsou stupnice radioamatérskych pasem, je stogen x kfidového papiru, na kterém jsou vyznaveny stupnice. Dno valce je zkuprextitu, ma priimér 90 mm, V¥Ska valce je 45 mm, Horni zéklad- na valce je z médéného dratu o priméru 2 mm. S dnem valce je spojena vapérou ze stejngho dritu. Valec je pfiSroubovén k femeniéce 6 priméru 20 mm sroubkem M3 a nasazen na éep. Pies tuto Femeni ku jsou polozeny dva zavity ocelového lanka, jehoz konce vedou pres dvé stiedici kladky na dvé femenice o priméru 28 mm (rovné?.s draz- kou pro lanko). Obé Femenice jsow pripajeny na spoleénou hiidel ladiciho kondenzatoru. Na jedné ¥emenici o priméru 28 mm je konec lanka upraven napevno, na druhé je konec lanka pfipevnén pfes malou prudinku. Cely systém se otati prevodem 1:20, ktery je uchycen na pednim panelu, Stupnice je osvétlena Zarovkami 12 V, um mi uvnité vaice, Vedie ptevodu stupnice je reproduktor 0 priméru 60 mm. Stupnice se sefizuje ve spoji valce s femeniékou o praméru 20 mm na Sroubku M3, jenz prochazi ovalnjm otvorem na dné valee. Seznam polovodiéovych a hlavnich soucastek Tranzistory Tt 40673 T,, Ty, Tis, Ts Bn KFI73 T,, Te a8 Ti, Tp a2 Tas Tis, Tis, Tay To, Tu, Tia, Ts $ chladigem KCs08 Tish Try KFS24 Ts KF506 Ty Tiss chladigem KSY34 Tes KC148 B GC508 Integrované obvody 10; MAASO2 10; MBASIOAS 1389]Diody Dy, Ds og Ds at Dy GAZS1 Ds, Diy GA203 Du, Das ad Dy 1L.Q100 Da, Diy GA205 Dus, Dss, Der KY130 Dis a& Diy KAI36 Du KB105 Du 4NZ70 Thumivky TL toroid 0 @ 5mm, 20 zaviti dratu o @ 0,2 mm Th, a8 Thy feritova tyéka, @ 2mm Thy feritova tycka, @ 2mm, 20 zavith @ 0,3 mm, TLs toroid 0 @ 5 mm, 10 zaviti, @ 0,3 mm TL, 3x 100 zaviti, @ 0,01 mm Vf transformétor Th dvoudérové feritové jadro z TVP, 2 x 5 zivit bifilarné, drat o © 0,5 mm Phepinace Phy a Pr, upravené miniaturni otogné piepi ; spoleéném hiideli Phy miniaturni otoény ptepinaé Ph, Pig Isostat 1390] Ing. Vladimir Geryk, OK1BEG KRATKOVLNNY TRANSCEIVER Uvod Piedlozené technické feseni transceiveru pro vSechna kratkovinna pasma je odvozeno z transceiveru pro 80 a 20 m, uvefejnéngho v lit. [1]. Technické udaje transceivru Kmitottové rozsahy: 3,5 - 7 +0,5 MHZ). Druhy provozu: SSB (USB, LSB), CW. Citlivost bez zesilovaée: -116 dBm, 4 ,V pro 3 dB SINAD/75 Qa siti Propustného pasma 3 kHz. Citlivost se zesilovaéem: -130 dBm, 0,086 nV pro 3 dB SINAD/75 a Sifi propustného pasma 3 kHz. Sumové éislo: 16 dB. Dynamicky rozsah: lepSi nez 88 dB, [P=0-+0,5 dBm pti B=2,4 kHz. Impedance anténniho vstupu: 50 Q. Vlastnosti AVC: Potatek plisobeni pti $5. Casova konstanta AVC: nabézna konstanta 5 ms, sestupna konstanta Is, Meziftekvenéni kmitoset: 9 MHz. Potlateni zreadlového a mf kmitoétu: vétsi nez 80 dB. Vystupni vf vykon: 1,5 W. Potlateni nezadouciho vyzafovani pfi vysilant: vétsi nez 40 dB, 1391] 14 — 21 - 28 MHz (rozladéniPopis podle blokevého schématu Na obr. 5.1 je blokové schéma transceiveru, ve kterém je prerusovany- mi Sérami ohranigena zakladni deska pfistroje. Signalova cesta pti pifjmu zaéind u antény, pokracuje pfes dolnofrekvenéni vstupni filtr, amténnt relé, pésmovy filtr a pfes zesilovat vstupuje do desky A. Sig- nal oznaéeny f vytvori spolu se signalem VFO oznasenym f; mezi frekvengni signal f.. Tento signal f; projde selektivnim krystalovym filtrem a se signdlem f, (BFO) vytvoti ve 2. sméSovati nizkofrekvenéni signal f. Vzdjemnou reverzaci kmitoétd. fi (VFO) a f, (BFO) do obou sméSovasi vznikajé pfislusné kmitodty potfebné pro piijem a vysilani. Sougasné je zarudeno, ze signal f; prachazi pies krystalovy filte stile stejnym smérem. la RE +2 Heal Bal Fahey! Obr. 5.1. Ziednadutené blokové schéma ‘apojenitransceivra Lie] Z obr. 5.1 vyplyva, Ze signal fj (VFO) urtuje pracovni kmitoget na vstupu i vystupu desky A. PH poaditi kvalitnich sméSovaéi neni kmitodtovy rozsah signalu prakticky omezen. Proto Ize desku A pouzit napfiklad i pro zafizeni na VKV. Pro aplnost uvedeme priklad vytvoreni signalu v pasmu 14 MHz. Sit hs fia5+9=14 MHz, (392) Podobné se pti piijmu ve stejném sméSovadi vytvati nf kmitoset J Ptitom kmitoéet BFO (fi) je dan kmitoétem krystalového filtru @ nf kmitottem f= 1,5 kHz, ktery slySime jako zaznéj: f= - fy fi=9 000 ~ 1,5=8 998,5 kHz. Oba sméSovade musi byt rovnocenné. Jsou proto pouzity dvojité vyvazené diodové smésovate, které maji velmi dobré vlastnosti. K desce se pfipoji signal z VFO a piivede se vstupni signal z antény XunitoStovs omezeny dolni propusti a pasmovym filtrem, V extrém- nich podminkach piijmu Ize citlivost piijimage zvysit zapojenim zesi- Tovade (deska D). K desce A pfipojime reproduktor a napajeni 12 V. Tim je pfijimaci ¢4st pfipravena k provozu. ii vysilani se pfipoji mikrofon a k vystupu desky A se dale pfipoji filtry s nasledujicim Sirokopasmovym zesilovaéem. Vystupni vkon tohoto zesilovace 1,5 W je schopny vybudit piidavny elektronkovy ze~ silovaé pro ttidu B. Samotny transceiver Ize rovnéz vyuzit jako QRP zatizeni, RovSifené blokové schéma na obr. 5.2 je doplnéno znizornénim jednotlivych stupiti zesilovaci a nékterymi pomocnymi obvody. Dol- ni propust se péepina pro kazdé pasmo a je zafazena do pfivodu anti ny. Tim je trvale v signdlove cesté pro prijem a vysilini. Dale je podle blokového schématu v pfijimaci signalové cesté zafazen Gtlumovy @anek, ktery se rucné pFepind podle pozadovaného: atlumu. bt. 8.2, Skupinové sch. ma zapojent transccivee OLED t‘Vstupni pasmové filtry jsou tHobvodové s potlaéenim neZadouciho signdlu mimo ptijimané pasmo az o 80 dB. Nasledujici nizkosumovy zesilovad je mozné vyéadit. Vstupni signal po sméSovani se signalem VFO vytvoii na vystupu I. smésovaée mezifrekvenéni signal, ktery je dle zesilen a filtrovin krystalovym filtrem. Hlavni dst zesileni pfijimact cesty zajiStuje integrovany obvod pol- ské vyroby UL1221. Zesileny mf signal se dale smésuje se signdlem BFO a na vystupu 2. sméSovace vytvati nizkofrekvenéni signal, Ktery je dale kmitoctové omezen a zesilen v nasledujicim nf zesilovaci. Re- gulace zesileni mezifvekventniho zesilovace je zajisténa regulatni smyékou AVC a je odvisla od nizkofrekvenéni trovné signilu. Ke smyéce AVC je také pripojen indikator sily signdlu (S-metr). Rucni fizeni zesileni Ize provadat reguldtorem hlasitosti a také Ize regulovat vysokofrekvencni Groveit zesileni zesilovace za 1. sméSova- Gem, a to priblizné v rozsahu 18 dB V redimu vysildni je v éinnosti mikrofonni zesilova’, z jehod v pu je modulaéni signal ptivadén do |. sméSovaée, kde moduluje s nal BFO, dimz se vytvoti DSB signal. Odfiltrovanim jednoho postran- njho pasma DSB signalu krystalovgm filtrem venikne SSB signal, ktery je dale zesilen mf zesilovavem. Tento zesileny SSB signal se smésu- je ve 2. sméSovadi se signélem VFO a vystedny signal prochazi selektivnim pasmovym filtrem, pfipojenym k vystupu desky A. Takto vy- tvoFeny signal je zesilen v Sirokopésmovém zesilovadi na vykonovou droves asi 1,5 W. Pomocné obvody na obr. 5.2 jsou urbeny pro digitatai-stupnici (PGS), kligovany oscilétor pro CW, regulaci vykonu vysilaci cesty (ALC) a vnéjsi zdroj 12 a 5. Popis jednotlivych ditt 1. Dolnofrekvenéni filtr ‘Na obr. 5.3 je zapojeni filtra CebySevova typu, které maji v pro- pustném pismu dostateéné maly dtlum, Nepropustné pasmo je potla- Geno vice nez 0 60 AB. Hodnoty prvkt filtci jsou uvedeny ve schéma- [394] be.53. Schéma zapojent dotnotrek: venénich propusti tu. Vstup i vystup filtrd je prepinan prepinacem. Tento dil je trvale rapojen v signalové cesté. Pri piijmu prispiva ke zvétseni dtlumu v tay. ,stop bandu* vstupni pasmové propusti. Pri vystlni prispiva k potlaéeni nezidouci 2. a 3. harmonické. Hodnoty v tab. 5.1 sou vy- potitany poditaéem. Pomémé velky pomér L/C je volen s ohledem na snadnou realizaci filtru v pasmu 10 metri. Ferokartovy hrnigek mi vyhodu snadného doladéni, proto vyhovi kapacity kondenzdtora v béinych fadich hodnot. 2. Utlumovy élének Je pouzit ruéné ovlidany Gitlumovy élanek s titlumem po -6 dB na stupefi. Tyto stupné Ize sefadit do fady 6 - 12 - 18 dB. Volba velikosti litlumu bude zévislé na pfijmovych podminkich. Zapojeni a hodnoty sougastek nalezneme na obr. 5.4 3. Vstupni paésmové filtry iasmové filtry na obr. 5.5a se pfepinaji pomoci prepinaée. sé obvody fil- 1395]tri jsou realizovany na toroidnich jadrech volenjch podle tabulky 5.2. Vstupni a vystupni impedance filtri je 50 ohm. Nastaveni od- 52 botky je dilezité z diivodu zachovani redlné slozky vstupni i vystupni gt impedance v pfendgeném pasmu. Civky a kondenzatory je nutno stu- ea we denym koncem piipajet na jednu zemnici sbérnici. Predpokladem ante js rate Gisté montaz. Jsou kratké spoje a Gist m Obr, 5.4. Schéma zapoje- ‘i atlumoveho elanku Tab. 5.1. Dolnofrekvenéni filtry Fisms 75 T en | (m} & Port 2 Pott v pismu, tog i le L L ! | zs. dit iv. drit opust- | Posnimka \ i} (uy tury Props fl Fie | ae (ab) i “Hh : oom} =} TOS Oe a | TOO a ONO | Toons jog | a 2 8 (06 19 T 06 146 O12 | dou navinuty | ithe z na 2elengeh Fe a We a DS OST] 406 Gat OT] ey aac t { Da 8 _0aT|_4 06 OAT OTT] 22mm bess sche J Ot me Seal 1.56 Schémazapojent || gat is 33306 0a] 306 0 eee |: 636 Oa] 2S 06 OND 035 3 t 4 t at © sda vatumi amno ocSKA-c~ sone sumone a 1 Obr. 55, Schéma zapojenivstupnich ee 1 ees parece a vjstupnich pasmovych propusti [Amira CN | Caer] Cpr | Cap] CAPT] Caph | Toroid 10mm as] ia] 0 | is | 100 | is | iis | NOs se Oot isodm it Bae 5. | 1 treba 7| 28 | 20 | 82 | 200 | a2 | 200 [Nos eG Onodh ase verurni estou i@_[-097 | 120 [39 | 20 | 39 | 120 [Nos 72 G030db. 1 | a [048 33 | 120 [33 | 120 [N26 G0S0db.057 aa [os 22 22 [6 i BOSodb. 057 } ; ; ‘lent OL 22 | IME be OO Sod 05 ; Ystupni zesilovaé v zapojeni podle obr. 5.6 ma zesileni 9 dB. Je rea- —— { lizovin na desce D. Kolektorovg klidovy proud tranzistoru je nasta- einag Comet ie ven na hodnotu 25 mA. Pouzity tranzistor KFW16 ma dobré Sumové Odpory R: TR 151, 1K vlastnosti. VJstupni transformator je navinut na dvouotvorovém j- Kapacita C: TK 782.3, MI dru, ureném pro TV symetrizatory. Je vytvoren z hmoty NI, ma sifku 12 mm a je na ném navinuto 2x6+1 zAvit. [396] [397]5. Pryni smégovaé Jedna se 0 diodovy smésovaé, jehoz Sirokopismové transformatory jsou provedeny na feritovych toroidnich jédrech 0 vnéjsim priméru 10 mm z hmoty NOS (modré). Na jedno je nevinuto ,trifilarné* 3 x 10 zavit (3 vodige mirné spolu sto¢eny). Poudité diody jsou typu KA222 a musi byt vybirdny alespoii ve 3 bodech jejich voltampérove charak- istiky. SméSovaé je doplnén odporovym trimrem 220 ohmd, urve- vyvazeni minima nosného kmitoctu. Na obr. 5.7 je zapojeni sméSovate doplnéno oddélovaci tlumivkou Ti 200 gH, kte- v4 je navinuta na feritu z hmoty NI (Zluté) o priméru 8 mm a ma 60 zaviti: navinutych vodiéem © 0,2 mm, izolovanym smaltem a hedvé- bim. Obs. 5:7. Schéma zapojeni zkladni des Aya Na vystupu tohoto sméSovade bylo upusténo od sirokopasmoveho realného zakonéeni. Pouzity ladény obvod ma civku navinutou na fe- ritovém toroidnim jédru o vnéjsim praméru 10 mm, z hmoty NOS, [398] s pottem %2 zavith. Na kmitoéet filtru je obvod doladén pomoci dola- ovaciho kondenzatoru 60 pF. Tento rezonanéni obvod je stinény hlinikovym krytem. 6. Predzesilovat pred krystalovym filtrem V signalové cesté pfed filtrem je zarazen predzesilovac s tranzistorem 1; (2N3866, pfip. KFWI6). Tento tranzistor ma mit co nejmensi vlastni Sum, nebot ovlivituje sumové dislo celé prijimact cesty. Regu- lace vf zesileni se provadi ruéné, pomoci potenciometru 10k. PHi p¥i- imu je pfipojen kondenzator Sn v emitoru tranzistoru T; na zem pies diodu KA136. PHi vysilani je regulace mimo dinnost. Zesileni se snizi odblokovanim emitorového odporu 270 ohmi. Dioda D, zapojend k emitoru slouzi jako spinaé. Privedenjm napétim + TX se stane ne- vodivou. V kolektoru 7; je tlumivka 7; 200 WH, které je zatlumena ‘odporem 330 ohmi. Kombinace tlumivky, odporu 330 a 47 ohmi tvo- # podle doporuceni vyrobce zatézovaci impedanci filtru. Tlumivka v kolektoru je provedena opét na feritovém jadru o @ 10 mmz hmoty NI a mé 60 zaviti. Uvedend tlumivka ma velkou viastni kapacitu a také kapacitu proti zemi. Tato kapacita se pfigita ke kapacitam vstupu krystalového filtru, cimz dochazi ke zhorsent dinitele tvaru Kfivky. Nastedkem je malé potlaceni nosného kmitoctu na hrané filtru. Snize- ni vstupni kapacity filtru Ize dosahnout pouzitim vazebniho kondenzitoru 33 pF. Dile je treba upozornit na datezitost napajeciho obvedu pro tranzistor T.. Ve snaze zamezit obchézeni signalu mimo filtr (coz se mize stat i po napajecim ptivodu), je do stejnosmérného napajeciho obvodu zatazen sériovy i paralelni obvod ladény na kmitodet 9 MHz. Sé- riovy obvod tvofi keramické kondenzatory 10 nF, které jsou do sério- vé rezonance ,doladény“ ustipnutim &sti hmoty kondenzatori. Do paralelni rezonance se doladi tlumivky PR, které rezonuji se svou vlastni kapacitou. Naladéni se provede pomoci saciho métiée rezonance (GDO). Tato paraleini a sériové kombinace zajisti dostateéné potlageni signdlu v obvodech napajeni. Tranzistor 7; je v objimce, protoze pfi uvadéni do provozu v pripadé nestabilniho rezimu stupné (pti regulaci potenciometrem 10k) je jednodussi vyménit 7, nez im- pedanéné upravovat poméry zesilovace. Regulace 7; ma znacny vy- [399]znam pfi silnych signdlech z pésma a pti poutiti méné kvalitniho krystalového filtru, 7. Mezifrekvenéni filtr Je poutit krystalovy filtr PKF 9MHz, 2,4 kHz/8Q z Tesly Hradec Krilové. Tento filtr ma velmi dobré parametry. Jeho zakonéovaci impedance je 360 Qs kapacitou 25 pF. Ma dobry éinitel tvaru i koneény ‘itlum v nepropustném pasmu (stop band). Podrobnosti jsou v lit. (7 Filtr je umistén na zikladni desce A; ma dvoji stinéni, 8. Mezifrekvenéni zesilovaé Integrovany obvod polské vyroby UL1221 zajistuje na kmitostu 9 MHz zesileni 65 a% 70 dB. V¥stupni ladény obvod mA civku Ls/L navinutou na toroidnim jadru z hmoty NOS o @ 10 mm a ma "% 2A ti, Obvod se doladuje kapacitnim trimrem 60 pF. Je zatlumen odporem 3k9a je stinény hlinikovym krytem. Integrovany obvod je v pati- ci, nepouzité vyvody jsou odstranény odstipnutim 9. Druhy sméSovaé Ve druhém smésovati je vypustén balar iody jsou typu KA222 a étvetici je nutno vybrat opét se stejnymi parametry. Umisté- nj soudastek na plosném spoji zajistuje mechanickou a elektrickou symetrii obvodu. 10. Krystalovy oscilétor (BFO) Jeho zapojeni je netypické. Krystaly jsou zapojeny v obvodu baze a kolektoru tranzistoru KSY62B. Prepinani krystalii se provadi pomoci rychlych spinacich diod KA136. Sprévné nastaveni nosného kmi- toétu se provadi zménou kapacity trimra 30 pF. U krystalu s vySsim kmitogtem (modra tetka) je nutné pfipojit ke krystalu paralelni kapacitu 15 pF (k dosazeni spravné hodnoty kmitogtu USB). Napéti BFO je piivadéno pies oddélovaci stupeit do elektronického piepinaée. 11, Elektronicky pfepinaé Slouzi k bezkontaktnimu piepinani signali obou oscilatora (BFO a VFO) do piislusnych smésovadi. Elektronicky prepinaé je osazen [400] dtytmi tranzistory JFET typu BF245B. Ovkidani elektronického pi pinaée se provdi pomoci relé Rel napétim 12 V. Elektronicky prepi naé Ize se steinjm vysledkem nahradit pouzitim relé ptimo k prepin: nj obou signal. 12. Ladény oscilétor (VFO) Zapojeni ladéného oscilatoru je pfevzato z transceiveru typu Atlas 210 (obr. 5.8). Je upraveno pro provoz na vSech KV pasmech. Vyuziva 9) veo sna " yarns mine o Obr. 58. Schéma zapojeni VFO; a~ ob. vod oscilétord, 6 - obvod stabilizatory napajeni, ¢- obvod vystupni dolnofrek- venéni propusti pro VFO 5 a2 5.5 MHz se proto 4nasobny ladici kondenzétor 4x 15 pF (vyrobce Avon Gott- waldov). Pri mf kmitogtu 9 MHz je meno pro pasmo 80 a 20 m po- uit jeden kmitozet VFO. Indukénosti jsou provedeny na kostfi¢kach © © 8,5 mm ze starsich TV prijimaét, a to s pivodnimi stinicimi kryty [401]21x21 mm, Jsou vyudity i plvodni ladici jadra. Poéet zavitd je uveden v tabulce 5.3. Zapojeni obvodu i rozmisténi soudastek na plos- ném spoji B je znazornéno na obr. 5.84. Na Z4dany kmitodet jsou oscilatory doladény pomoct ferokartovych jader a dale paralelnimi a sé- riovymi kapacitami. Pro sna%Si nastaveni kmito&toveho rozsahu poudijeme nasledujici predpis, ktery plati za podminek uvedenych hodnot kapacity ladiciho kondenzétoru (4 az 15 pF) a uvedenych induk- Enosti Tab. 5.3. AMA [ _ROZSAHVFO | _POCETZAVITO _|KOSTRA] POZNAMKA 3514 55 MHz | oOOIsmmcuH | &smm | —C 7 16-161 MHz | 16@025emcun | 85mm] 2 Zs Miz | 20G025mmOu | Simm] GC 25 19-20 MHz Te G02 mm Cu [kimm | Oscilétor pro pasmo 3,5.a 14 MHz Kmitoget 5 az 5,5 MHz: kapacity C,a G nejsou pouzity, kmitovet se kontroluje éitaéem na vystupu; doladuje se jen jadrem. Oscilétor pro pismo 7 MH: Kmitoget 16 a% 16,1 MHz: sériova kapacita C, je 5 pF a paralelni Cy 10 pF. Oscilétor pro pasmo 21 MHz. Kmitozet 12 az 12,450 MHz: paralelni kapacita C, je 18 pF a G je 22 pF. Oscilétor pro pismo 28 MHz. Kmitoget 19 az 20,4 MHz: sériova kapacita G je 22 pF. U oscilatoru s kmitoctem 5 az 5,5 MHz je kapacita C, zvétsena na 33 pF. Na w9stupu oscilitoru je zatazena doini propust k potlaceni vysich kmitottd nez 6 MHz. Plati jen pro oscildtor 5 az 5,5 MHz. Schéma zapojent je na obr. 5.8. Napdjeni oscilatniho tranzistoru se piepina podle pasma. Tento stupeft se napaji stabilizovanym napétim [402] 10 V. Ostatné stupné jsou trvale pripojeny na napéti 12 V. Na oddélo- vacim stupni je tranzistor JFET typu BF245B. Vystupni tranzistor je typu KSY34. V¥stupy oscilatord jsou pfivedeny na pasmovy prepinat a dale na elektronicky prepinac, Plosny spoj desky B je oboustranny, horni folie tvoti zem. Celé VFO je umisténo v krabigce z pocinované. ho plechu o rozmérech plosného spoje a vysce 35 mm. Napajeni je provedeno pies pritchodkové kondenzatory. Signaly jsou vyvedeny pies bezkapacitni pritchodky. 13. Nizkofrekvenéni zesilovaé Zapojeni je na obr. 5.7. Prvni zesilovat za demodulétorem je osazen tranzistorem KC509, jehoz kolektorovy proud je nastaven na 1,4 mA. Z kolektoru se nf signal vede pies oddélovaci kondenzator na regulator hlasitosti. Mezi body A-B je zapojen jednoduchy filtr RC, ktery tvoti dolni propust, ofezvajici kmitoéty nad 3,5 kHz. Koncovy stupeit s integrovanym obvodem MBA810 je v doporuéeném zapojeni, Z kolektoru J; je odebirano nf napati pro obvod AVC. Sériovy odpor M, v bazi 7; ovlivituje potitek zpozdéni AVC (8 wV na vstupu). Nf napéti z vystupu J; se usmérituje pomoci diody a ss napéti se prividi do bize ‘,, ktery je v zapojeni se spoleénym kolektorem. Z emitoru J se vede regulaéni ss napéti na vyvod 14 integrovaného obvodu ULI221, Casovou konstantu AVC nastavujeme odporem 1k8 a kondenzatorem 5 nP. Z regulaéni smycky AVC je odebiran vzorek signalu na Ti. Tento tranzistor je zapojen jako zesilovaé proudu a tvoti soucist mistku. Métidlo mastku ma citlivost | mA a jeno nulova vychylka se nastavi pomoci odporového trimru 470 k®. Maximaini vychylka se nastavuje pomoci odporového trimru zapojeného do série s métidlem. 15. Modulaéni zesitovaé V zapojeni jsou pouzity nizkosumiové tranzistory KC 509. Zapojent je v podstaté bézny zesilovaé s vystupnim emitorovym sledovatem. [403]Do baze tranzistoru 7, piivadime sinusovy signal o kmitottu asi 1,8 kHz, ktery slouzi k provozy CW. 16. Sirokopdsmovy vysokofrekvenéni zesilovaé (obr. 5.9) a ig © vistwr 7 Glee 6 comm 1H ro0uK Obr.5.9. Schéma zapojent sirokopis moveho vFzesilovage Tristupiovy zesilovaé vysilaci cesty ma zesilit malé napéti (okolo 25 mY) za pasmovmi filtry na vykonovou troven 1,5 W. Prvni stupei je osazen tranzistorem KF 173, jehod kolektorovy proud je nastaven na 6 mA. Vazba na dalsi stupeit je provedena pomoci vf trafa. Na druhém stupni je zapojen vykonovy tranzistor KF630S, opatteny chladi¢em. Je nastaven na proud 80 mA. Na tfetim stupni jsou zapojeny dva paraleini tranzistory KSY34. Klidovy proud kazdého z nich je 40 mA. Oba chladiée koncovych tranzistori jsou spojeny médénym paskem, na ktery je pfipevnéna dioda D;, kterd tvoti tepelnou stabilizaci v obvodu napajeni bize. Oteplenim koncovych tranzistori se na diodé zmensi abytek napéti a tim se stabilizuje klidovy proud tranzistor. Bez tepelné stabilizace dojde k jejich zniéeni. Zenerova dioda v kolektorech Tis a Tir chrani tranzistory pfed zniéenim pii odpojeni zatéze a také slouti jako ochrana proti indukované ems v transformatoru TRs. Jeji napétt se voli na 2 a 3 ndsobek napajeciho napati Z davoda stability zesilovase je monté2 provedena na oboustranném (494) plosném spoji. Zesilovaé je zapajen do krabitky z pocinovaného plechu o vysce 35 mm. Plo&ny spoj je v krabiéce osazen ve vyce 1] mm. Napajeni je provedeno pies priichodkové kondenzitory. Horni folie plosného spoje je pouzita jake zemnici plocha. Jednotlivé stupné musi byt odstinény péepazkami, protoze zesilovaé mA znaéné zesilent a pomémé vysokou vykonovou drove. 17, Generator CW Phitkovy élanck je nastaven na optimalni kmitoéet 1,8 kHz, Na obr. 5.10 je zapojeni generdtoru. Pracovni bod tranzistoru se aastavi na sinusovy vystupny signal. Kli¢ovani je provedeno pomoci kligovaciho tranzistoru. Bude-li k dispozici krystal 9 MHz, je moZné CW generator realizovat primo na mf kmitoétu. 8 om Obs, 5.40. Schéma zapojeni nf generdtor 1u pro CW 18, Digitain‘ stupnice (DGS) lit. (3] ‘Vstupni signal pro DSB je odebiran z vystupu VFO pies zesilovaé 1a obr. 5.11. Paralelni vazebni kapacity umoZiiuji tomuto zesilovagi Sirokopasmové zesilovat kmitogty az do 35 MHz. Samotnd DGS je fe- Sena jako pfednastavitelny Gitaé. V pasmu 80m stupnice bita doli av pasmu 20, 40, 15, 10 m nahoru. Prednastaveni se providi pomoci diodové matice, hodnota je volena podle pasma. Mei se stfedni kmi- toéet prend8eného pasma filtru. U této DGS se provadi asi 9 méfent kmitogtu za sekundu. DGS je napdjena z externiho zdroje 5 V. Odbér 1405}je 1,3 A. DGS tvoti jeden celek podle obr. 5.12. Vsechny vyvody jsou vyvedeny na konektor, ktery umoziiuje DGS zkouset mimo zafizeni. Schéma zapojeni éasové zikladny je na obr. 5.13, schéma zapojeni &- take digitilni stupnice na obr. 5.14, . fee = = “0 vstupniho zesilovace digitéini stupnice vwsrupu! 26StOvaE piinhun! s1WOMICE _OESKA ~~ = AME eM SESTAVEN! JEDNOTLIVICH br. 5.12, Sestava digitilni DESEK OLGITALMT STUPWICE (SESTAVAL stupnice (piiklad) [406] souk shetaona 6itdini Stumm orsKh Obr. 5.13. Schéma zapojent casove 2i- kladny digitdlni stupnice 19, Vn8jsi spoje ‘Vykres vnéjsich spojd je na obr. 5.15. Vsechny vyvody, na kterych jsou signaly, je nutné propojit kvalitnim souosym kablikem s impedanci 50.2. Vhodny je stinény vodit s teflonovou izolaci. Po mecha- nickém upevnéni vsech o2ivenych dilé je nejvhodngjsi vyrobit pro vnéjsi spoje kabelovou formu, Je také mozné samostatné desky pro- Pojit do funkéniho celku, pak je vyzkouset v provozu a nakonec toto provizorni Fegeni nahradit kone¢nou montazi Méjeni a uvadéni do provozu Uvod Je treba pfedem prométit hodnotu kazdé pasivni soutéstky. Méte- nim soudastek uSetiime spoustu East pii pozdéjsim oZivovani obvoda. Postupné osazujeme soudastkami jednotlivé dily, které pak pro- métujeme. Urovné stejnosméraych napati jsou vyznateny ptimo ve schématech (zakrouzkované hodnoty). Napéti jsou méfena na kolektorech a emitorech tranzistora. Po kontrole vsech stejnosmérnych na- péti pfistoupime k funkénim zkouskam obvodi vybuzenim stfidavjm signdlem. 1407}[409] (408Se rizovani jednotlivych dil budeme provadét v potadi: a) VFO (deska B) na véech pracovnich pa b) zikladni deska A, vSechny funkce pii pi ©) oscilator pro CW (deska G); 4) 8irokopasmovy zesilovat (deska F); €) pasmové filtry na vstupu i v¥stupu a dolni propust; £) vstupni zesilovaé (deska D); 8) komplexni zkousky transceivru; h) DGS (samostatna jednotka) jako Osazeni a nastaveni laditeIného oscilétoru (VFO) Osadime nejdiive jedno pasmo, které ovétime. Na obr. 5.8 jsou v zapojeni uvedena napati na vsech tranzistorech. Napéti na emitoro- veh odporech jsou amérnd proudu protékajicimu tranzistorem. Pro- métime velikost stabilizovaného napéti. To miiZe byt v rozsahu 9 az LLY. Dal odpor okolo 1 000 ohmti a pfesné métit stabilizaci tohoto napéti pri pripojo- a odpojovani ité2e. Diference napéti by méla byt maximal- né 10 mY. V opaéném pripadé zvétsime proud Zenerovou diodou. ime, zda tento stabilizator nevytvati Sumove sluchatka v sérii s kondenzatorem 22n i vysokofrekventni sondou, zda nekmité. Pripadnému kmitani za mezime tv. trojkombinaci blokovacich kapacit (napriklad 3,3 nF, 22 AP, 10HF). Zpiisob méteni je na obr. 5.16a. ea ee © | ® ® Poe Obr. 5.16. Metic ptipravky a jjich po: 0br.8.17. Indikator vF Uti: @~ kontrola paraztniho kmitint napéti (,dotykovy vot 2droje shuchatkem, b- vf detektors indi tmet*) katory napéti a modulace [410] Pripojime napéti 12 Va proudové omezeni zdroje nastavime na 20 mA. Pokud jsme postupovali sprivné, nameétime na vystupu VFO napéti U; o velikosti 1 V. Pritomnost napéti Ize indikovat sluchatky podle obr. 5.16b, spolehlivejsi je misto sluchatek (ptip. i paralelné) ptipojit méfidlo, ocejchované do 1 V. ‘Vdéénym indikatorem vf napéti je i pfipravek na obr. 5.17. Budeme jej pouzivat pti dalsich méfenich. Velikost napéti Us métime na pi pojeném zatéovacim odporu 50 ohmd. Proladénim kondenzétoru zkontrolujeme, jestli m4 vystupni napéii U; konstantni droves. V pii padé meniiho vystupniho napéti musime na vystup zaradit zesilovaé (napF. podle obr. 5.6). V dalsi fazi se budeme zabyvat kmitodtovym rozsahem VFO. Mitze- me pouzit komunikaéni pfijimaé, absorbéni vinomér, éitad, anebo pouzijeme ji vyrobenou digitélni stupnici (DGS), véetné zesilovaée na obr. 5.11. Uprava hodnot Ca G, byla ji popsana. Zbyva vyzkouset_ velikost rozladéni VFO obvodem varikapu. Rozladéni upravime zmé- nou C, pripadné zménou hodnoty sériovych odporit zazazenych v s ii s ladicim potenciometrem. Tento postup opakujeme pro kazdé pismo, Kmitocty kontrolujeme podle tab. 5.3. Dal8i zkouskou VFO bude uréeni tepelné stability kmitogtu, K tomuto idelu se vyborné hodi vysouset viasi, kterym stfidavé poustime do obvodii teply a studeny vaduch. Zérovert kontrolujeme smér zmé- ny kmitogtu VFO. Je vhodné se sezndmit s tepetnou zavislosti pou: tych soudastek a Kombinovat takové typy, které daji co nejlep: slednou stabilitu kmitodt Zakladni deska A Soudistky zaéneme osazovat od nf zesilovate. Po ptipojeni napajeni nema byt jeho klidovy proud vétsi nez 20 mA, Pripojime reproduk- tora regulator hlasitosti M,. Dotykem zkuSebniho hrotu na ,2ivy" konec potenciometru se presvédéime o funkei zesilovate. Pak osadi obvody tranzistori. 5, Ts, Ts, Tio, Tir. Zmétime ss napéti na elektro- dach tranzistord a vyzkousime funkci T;, Je nutno propojit body A~B. Nasleduje osazeni obvodu s tranzistorem Tis. Jeho funkci ovétime opét zméfenim napéti na emitorovém odporu (ma byt 4 V). Pokud bude napéti odlisné, zapojime misto odporu 1,5 MQ trimr 2,2 MQ a na- (4)stavime napéti U.=4 V, které odpovida kolektorovému proudu 50 mA. Soudastky ckinku RC tvoti dolni propust, proto jejich hodnoty maji odpovidat hodnotim na obr. 5.7. Pomoci nf generitoru Ize zmé- fit frekventni charakteristiku nf zesilovace. Dalsim krokem bude nastavovani obvodu BFO. Zmétime st smémé napéti, na emitoru oscilaéniho tranzistoru ma byt 0,9 V, coz odpovida proudu 9 mA. Oddélovaci tranzistor je nastaven na proud 12 mA. Stidavé vystupni napéti BFO indikujeme méfici sondou podle obr. 5.17. Na kolektoru 7; je troveii | V. Pfipojujeme stiidavé napati + 12 V ke svorkam pro volbu USB a LSB. V obou polohach ové- Fime funkci oscilatoru, Nastavime sprivny kmitoget pro USB a LSB: ‘Na vsstup tranzistoru pfipojime pres oddélovaci kapacitu 100 pF é taé, ptipadné DGS. Pomoci trimru mastavime piesné rozdil obou kmitogtd BFO od stfedniho kmitottu filtru 9 000 kHz 0 + 1,5 kHz. Na vystupu BFO tedy namétime 9 001,5 a 8 998,5 kHz. Tim je obvod BFO pfipraven k provozu. Obvody modulaéniho zesilovaée Zmétime napéti na T, 7, Te. Ke vstupu zesilovate ptipojime mikrofon a na vystup pfipojime sluchatka. Miizeme i zméfit vystupni napéti, ma byt asi 200 mY. Oznaceni jednotlivgch stfidavych napéti na desce A je na zjednoduseném blokovém schématu desky A na obr. 5.18. Zda nf zesilovaé nekmité na vyssim kmitostu, zjistime méfenim na vystupu pomoci vf sondy podle obr. 5.166. Po osazeni véech ostatnich soucastek zmétime stejnosmérna napéti, postupné na 10, T,, Tio az Tis. Dillezita je hodnota napati 4,9 V na vyvodu /4 integrovaneho obvodu UL1221 (U). Dale se presvédéime © spravné funkci elektronického pfepinage. Pripojime citaé na vazebni vinuti diodoveho smasovaie (Ui, U2) a pti prepinani prijem-vysilini gjistime, zda péepina signily BFO/VFO. Po téo kontrole prepne- me zafizeni na vysilini a budeme nastavovat mezifrekvenéni zesilovag. Signél BFO budeme vyuzivat jako signdl métného generé- toru. Mezifrekvenéni zesilovaé Trimr 220 ohma v obvodu prvniho smésovaée nastavime do kraj [412] >>>] aE eae] br. 5.18. Blokové schema transceivru s vyznavenim irovnisttidavyeh napeti polohy. Tim dojde k rozbalancovani smésovate a signal BFO proniké vy rezimu vysilani do mf. Presvédéime se © tom také sondou podle obr. 5.17, kterou ptilozime k vyvodu 8 obvodu UL1221. Po doladéni rezo- nanénich obvodii pied a za mf filtrem musi byt vychylka indikatoru alespoft ve % stupnice. Doladujeme obvody mf zesilovace na maxi malni vychylku. Opétnym vybalancovanim nosného kmitoctu pomoci trimru (220 ohmi) v obvodu 1. sméSovaée na minimalni v¥chylku na- péti na vyvodu 8 integrovaného obvodu je obvod pfipraven k poutit Nyni prejdeme do polohy piijem. Z reproduktoru se musi ozyvat jen slabé Suméni (pri vytoceni regulatory vf pro 7; na maximum). Po- kud dojde k rozkmitani mf zesilovace, vyménime tranzistor 7; 2a jiny, vhodngjsi. (Osvédtilo se pro prvni etapu sefizovani osadit 7; tranzi storem KSY34. Zesileni bude sice meni. ale zato stupeti bude stabilni, bez kmitani.) Pokud se nepodati vybrat T; tak, aby se zesilovat ne- rozkmital, musime upravit délié v napajeni baze 7; (odpory s poten- (413)

Amaterska Radiotechnika 3

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Amaterska Radiotechnika 3

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like