Zden6kAmbler

ZAKLADY
NEUROLOGIE
Sest6,piepracovan6a dopln6n6vyd6ni

OBSAH

Piedmluva
1.
2.

..................1

O B E C N A N F I U R O L O ( ; I F I. . . . . . . . . . . . . .......... . .I. I
Z r i k l a d y n e u r o a n a t o m i e a f y z i o l o g i e . . . . . . . . . .l.3
.......................l1
Motoricky systdm
.....21
Senzitivni syst6m
Z a k l a c l n ti e r r n i n o l o g i ep o r u c ha i t i . . . . . . . . . . . . . . 3. .0. .
S e n z i t i v n i s y n d r o r n yp i i p o s t i T c n i
....................30
- j e d n o t l i v y csl rt r u r k t u r '
N c u r o l ' v z i o l o g ibeo l c s t .i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3.0. . . . . . . .
..........3.5
Extrapyramidovy syst6m
. .6. . . .
H l , p o k i n c t i c k o - r i g i d snyi n d r o n. . . . . . . . . . . . . . . . 3
.................36
D y s k i n c t i c k ys y n d r o n r

S P E C I A I , N I N E U R O L O G I E . . . . . . . . . . . . . . . I. 3
. . I. .

1 8 . C6vni onemocnEni mozku

... 133
l l t . l . I k t L r sa, k u t n i c i v n i n r o z k o v hp i - i h o d a . . . . . . . . .l.:.1. 0
r 8 . lt.. M o z k o v i i s c h i n r i e
. . . . . . . . . . . . . . . .1. . .1. 0

P o s t i T e n im a l y c h p c r f i r r Lj ri c i c h
t e p e nm o z . k l .r. . . . . . . . . . . . . . .
...............142
T r o n r b o c r t t b o l i c km
c o z k o v 6 l 6 z e . . . . . . . . . . . . . . .I.4. 3
.
I r JI.. 2 . M o z k o v e h e r n o r a g i c
. . . . . . . . . . . . . . .l ., .1 6
n J . l . 3T. e r a p i ea k u t n i h os t a d i ai s c h e r n i c k eC M P . . . . . l . l t i
I rJ.I .-1.T c r a p i c a k u t n i h o s t a d i a
4.
h e r n u r a s i c k eC M P
I-50
l5l
C - ' h r o n i c k cv a s k u I h r n i p o r u c h y
l-53
S u b a r a c h n o i d h l nkir v i r c c n i. . . . . . . . . . . . .
5.
^ a
. . . . .+ - l
V e l k a v u k o v i t i ra n e u r y s l n a t. a. . . . . . . . . . . . . . . . . .I.-5-5
....
6. Hlavov6 nervy
l-55
Altcrio\ crttizni rttallirrrnirce
6 . 1 .N . l . n . o l l i r c t o r i u s . . . . . .
t57
C6vnf onemocndnf michy
......11
6.2.N . f f . n . o p t i c u s
r59
Intrakranidlnf n6dorv ................
6 . 3 . N . I l l . . l V . . V l . - n e r v yo k o h y b n i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 6
t61
Paraneoplastick6 syndromy
. I.
K o o r d i n a d n io k o h y b n i t n c c h r n i s m y . . . . . . . . . . . -. 5
r69
Nddory pdteinfho kandlu a michy
.....-53
6.-1.N . V . n . t r i s e r r i n u s. . . . . . . . . . . . . . .
tll
Kraniocereb16lni porandni
. . . . . . . . . . . . .-.5. .-.5. .
6 . - 5 .N . V l l . n . f a c i a l i s
/ . l o r r c n i r t ll c h k l . . . . . . . . . . . .
tll
6 . 6 . N . V I I I . - n . v c s t i b u l o c o c l ral er i s
3.

(n. statoacllsticu
Porandni n'roz.ku
............5
. .6. . . . .
)s
P r i r n l ' r r np
i oranini nrozku
. .9. . . .
6 . 1 . N . I X . - n . g l o s s o p h a r y n g c r . t s . . .... . . . . . . . . . . 5
Oties nrozku.konrocc
. . . . . . .-.5 9
6 . U .N . X . n . \ ' u s L l s
Difirzni axonalni porandni
.......60
6 . 9 . N . X I . - n . a c c es s o r i u s. . . . . . . . . .
M o z k o v i i k o n t u z e .z h n r o l c l d n ir n o z k u
6 . 1 0 .N . X l l . n . h y p o u l o s s l .r .s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 0
2 3 . 2 . 2 . S e k u n d i r r n ip o r a n d n i r r - r o z k u
6 . 1 t .B L r l b i r r nai p s e u c l o b u l b a r ns yi n d r o t t t. . . . . . . . . . . .6. .|.

112

n2

172
t71
t75
t11
1 Poruchy vddomi
23.2.2.1. Polrazovir nitrolcbni krv/rccni
111
.......63
t17
E p i d u r / r l n (h e n r a t o n r
.......63
K v a l i t a t i v n ip o r u c h y v d d o n r i
r78
SLrhch-rrhl
n i hematon-r
.....6:l
K v a n t i t a t i v n i p o r L r c h yv d d o r n i
I n t r a c e r e b r i r l nkir v i r c e n
ll()
i ................
8. P o r u c h y i e d i a s y m b o l i c k y c h f u n k c i . . . . . . . . . . . 6 9
T r a u r t t a t i c k ds u b a r a c h n o i d a l nki r v h c c n i . . . . . . .1 8 0
9. S y n d r o m y m o z k o v y c h h e m i s f ' 6 r. . . . . . . . . . . . . . 7. .3. .
I tiO
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 3 . 2 . 2 . 2 . M o z k o v h t l l r s e s c e n c ea e d i r n
10.Kmenovdsyndromy
2 3 . 2 . 2 . 3 .I s c l r e r n i c k o - h y p o x i c k i
.......81
I l . Mf5nf syndromy
p o ( k o z c nrit t o z k u
. . . . .I BI
.................u
. .9. . .
12. A u t o n o m n i s y s t 6 m
2 3 . 2 . 3N
. h s l e d k yp o r a n i n in ' r o z k u
. . . . . . .l.t t I
1 3 . S y n d r o m n i t r o l e b n i h y p e r t e n z e. . . . . . . . . . . . . . .9. .I. .
24. lJrazy p6teie a michy
..... ... 183
.....93
S y n d r o n rn i t r o l e b n ih y p o t c n z c
25. Urazy elektrickymproudem
... ltt7
.........9.5
14. Nlozkovy ed6m
26. I l p i l e p s i e
. . . . . . . . . . . .1. .8. .9.
1 5 . L i k v o r a p < l r u c h y.'i e h o c i r k u l a c e . . . . . . . . . . . . . . 9 1
2 6 .l . C i e n e ri a
zo
l v a n2
e h c h v a t.y. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .I .9.0. . . . . . .
.....99
Hydnrcclirlus....
2 6 . 2 .[ ) a r c i n l n
za
i chvaty
. . . . . . . . . . . . . . . l. 9. .l. . . .
I 6 . M e n i n g e 6 l n fs y n d r o m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .I .0. I. . . . . .
2 6 . 3 .T e r a p i e . .
. . .I 9 5
I 7 . N e u r o l o g i c k 6 p r o p e d e u t i k a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . |. 0. .3. .
| 0L)
27. Synkopy
. . . . . .1. 0 3
| 7 . I . A n a n r n 6 z .a. . . . . . . .
.
.
2(X)
Tctanie
..
. . . . . l. 0 - 5
1 7 . 2 . O b . l e k t i v nvi y i e t i ' e n.i. . . . . . . . . . . .
28.
Poruchy'
sp6nku
.....203
I 7 . 3 . N e u r o l o g i c k 6v v ( c t i ' e n in e r r o c n y c h
v b c z v d d o n i. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .I.I. .I .
I7.'1. Neurologrcki vyictieni Itttvorozencit
.................122
a kcrjencfr
. . . . . . . .1. 2 3
1 7 . 5 . K o r r p l e r n e n t i r r nvi y i c t i c n i

2,3.l.I)yssorrnic
...............203
2 t 1 . 2 .P a r a s o r t t n i c
..............205
1 1 1 . 3 .P o r u c h y s p i u r k us p o . j c n cs c s o m a t i c k y n r
ncbo duievninr onen'rocndnirt-r
...20-5

Z'6klady neurologie
29. Z|n[tlir'6 onemocn6nfCNS
.....20i
N . t h c r r a c i c ul os n s u s
...................266
1 9 . 1 .H n i s a v e
( p y o - r e n niin) f ' e k c e
.......20j
N. suprascLrpLrlaris
...266
1 9 .I . I . A k u r n ih n i s a v i(rp u r u l e n t r rni )t e n i n g i t ai d. . . . 2 0 7
N. axillaris
...............266
29.1.2..Intrakraniiilni
i.ilni tromb<izy
... 209
N. nrusculocutaneus
.......... ......26]29.1.3A
. b s c e sm o z k u
. . . . . . .2.0 9
N. raclialis
................261
2 9 . 1. 1 . E p i d u r i r l nsip i n i r l nai b s c e s
. . . . . . .2. l 0
N. trlnaris
. . . . .. . . . . . . . 2 6 9
2 9 . 1. 5 . T u b e r k u l ( r znnrie n i n g i r i c. .l .a. . . . . . . . . . . . . . . .2. .I .0. . . . .
N . r n e d i a n u s. . . . . . . . . . . . . . . .
...............271
2 9 . 2 .A k u t n iv i r o v ei n t ' e k cCeN S . . . . . . . . . . . . . . . . . .2. I. .I . . . . . . 3 8 . 3 . N e r v y h r u d n i k ua b i i c h a
...........273
2 L ) . 2 . 1S.y n d r o nat s e p l i c km
e e n i n g i t i d y . . . . . . . . . .2
. .I. I. . . . .
3 8 . 4 . P l e x u sl u n r b o s a c r a l i s . . . . . . . . . . .
.......273
2 9 . 2 . 2 .V i r o v ee n c e f a l i t i d y
.. .... .. 212
3 U . - 5 .L i z e j e d n o t l i v l c h n e r v i r
K l i i t o v i er n c e f a l i t i d a
...................212
l u m b o s a k r / r l npi l e t e n d
............275
H e r p e t i c kehn c e f a l i r i d a
... ..213
N . i l i o h y p o g a s r r i c u sn.. i l i o i r r g u i n a l i s ,
2 9 . 3 .C e r e b c l i t i d a
. . . . . . . . . . .l .3. I
n. genitol'emoralis
...215
2 9 . 4 . S e k u n d i i r ne in c e t a l i t i c l y
. . . . . . . . . .2. l. -. +
N . c u t a n c u sf - e r n o r i lsa t e r a l i s
.....275
2 L ) . 1 . 1P. o l i o r n y e l i tai sn l e r i oar c u r ad. i t s k do b r n a. . . .I l - l
N. l'crnoraIis................
..... .......2j6
2 9 . 1 . 2C
. h o r e an r i n o r
. . . . . . . I. .I l
N. obturatorius...........
................2j1
1 9 . : 1 . 3R. e y i r vs y n d r o n r
. . . . . .I I 5
N . g l u t e u si n t ' e r i o r
...277
f c ) . - 5Z. o s t e rp. i r s o v (y) p u l. -. . . . . . . . .
. . . . . . . . . l.-I 5
N . s l u t e u ss u p e r i o r
. . . .. . . . . . . . . . . . . . 2 7 1
29.(rL
. y r n e s kbi o r r e l i r i / . 1 r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 7
N . c u t a n e u sf ' e r n o r i sp o s t e r i o r
....219
1 9 . 7 .A r a c h n o i d i t i d a
....21u
N . p u d e n d u s. . . . . . . . . . . . . . .
. . .. . . . . . . . 2 7 9
30. R<rztrou5eni
skler6zamozkomf5ni............22l
N . i s c h i a d i c u.s. . . . . . . . . . . . .
...............279
31. Syst6mov6
autoimunitnfchorobv ..... ....221
N. peroneus
.. ..........279
3 1 . 1 .V r s k u l i t i d a . . . . . . . . . .
........................22i
N. tibialis
. . . . . . .. . . . . . . 2 8 0
3 1 . 2 . A r t e r i i t i sg i g a n t o c e l l u l a r i s
.........229
3 1 1 . 6 .L 6 d b a p o r u c h . j e d n o t l i ri c h
3 1 . 3 .S y s t d r n o vl yu p u se r y t h e r r a t o d.e. .s. . . . . . . . . . . . 2 2 9
p e r i f ' e r n i c hn e r v f r. . . . . . . . .
...............2
1g
3 1 . 4 .P o l y a r t e r i i n
t ios d o s a
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 9 3 8 . 7 . K o r n p l e x n ir e g i o n f l n i b o l e s t i r r : r n d r o r l . . . 2 g 2
3 1 . - 5R
. e v m a r i c kairi t r i t i d a
. . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 9 3 8 . 8 . L e z c h l a v o v y c hn e r v f r . . . . . . . . .. . . . . . . . .
2g3
3 1 . 6 . S m i i e n dc h o r o b ap o j i v a
...........221)
N. VII.
...283
3 | . 7 . P o l y l n y a l g irah e u m a t i c a
. ..........229
N. VIII. - akutnivertigo
3 1 . 8 . P o l y m y o s i t i ddae, n n a t o m y o s i t i d. .a. . . . . . . . . . . 2 2 9
a chronicki ziivratd
.. ........2ti,l
3 2 . N e u r o l u e .s. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 1 39. Polyneuropatie
...2g7
33. Degenerativnf
choroby
........233
3 9 .L S y n d r o mG u i l l a i n r j v - B a r r 6.h. .o. . . . . . . . . . . . . .2. l.J. .g. .
33.l. Progredujici
denrence
bezdalii
3 9 . 2 . D i a b e t i c kp/ ro l y n e u r o p a r i e
.........291
vyraznE
5 ij n e u r o l o g i c ksee r n i o l o g.i.c. . . . . . . . 2. .3. .3
Syrnetrick6
diabcticke
polyneuroparie
..........
29I
A l z h e i m e n r vnae l n o c
..... .........233
F o k h l nai s y r n e t r i c kn6e u r o p a t .i e
. . . . . . . . . . . . . .2. .9.2. .
33.2. Demence
s dalii neurologickou
semiolosii....236
3 9 . 3 .A l k o h o l o vpao l y n e u r o p a t i e . . . . . . . . . ...... . . . 2 9 3
3 3 . 3 . E x t r a p y r a m i d opvo6r u c h y
..........236
39..1.Toxick6polyneLrroparie
.
.293
3 3 . 3 . 1 .P a r k i n s o n o nv e
ar n o c
. . . . . . . . . . . . .2. 3. .6.
39.-5.Karcinomatozni
neuropatie
. .. ..21)4
33.3.2D
. y s t o n i c kaed y s k i n c t i c ksey n d r o r n.y. . . . . 2 3 9
4 0 . S v a l o v 6o n e m o c n 6 n i . . . . . . . . . . . . .
. ..2g5
3 3 . 3 . 3 .E s e n c i i r l nt rie m o r
... 239
4 0 . 1 . S v a l o v 6d y s t r o f i e
.....29-5
3 3 . 4 .C e r e b e l d rantia x i e. . . . . . . . . . . . . . .
, 1 0 . 2O
. s t a t nm
.......240
i yopatie
.....2gg
3 3 . - 5C
. h o r o b ym o t o n e L r r o n u
...............210
4 0 . 3 . M y o t o n i c k is y n d r o r n y
...............2c)g
3 3 . - 5 . 1A.m y o t r o f i c k h l a t e r l t l n i s k l e r 6 z a . . . . . . 2. .4. .0
4 1 . M y a s t h e n i ga r a v i s
....................301
3 3 . - 5 . 2S. p i n d l nni r u s k u l d r nair r o l l c
.... 242
4 | . I . E p i z o d i c ksi rl a b o s.r. . . . . . . . . . . . . .
...3
. 03
3 3 . 6 . H e r e d i t a r npio l y n e u r o p a t i e
........242
4 1 . 2 . S y n d r o mc h r o n i c k u
i navy
.........30,1
34. Vfvojov6 a kongenitdlni
42. Vertebrogennfporuchy
............30.5
abnormalityCNS
, 1 2 . 1S. y n d r o mvy k r d n io b l a s t. i. . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 0
.. ... ..... 24-5
3 4 . 1 .K o n g e n i t d l n
r ni a l l i r r m a cl eeb k ya p a t e i c. . . . . . 2 4 5
, 1 2 . 2S
. y n d r o m yv b e d e r noi b l a s t i
.......31,1
3 4 . 2 . N e u r o k u t i r npnoi r u c h y
. . . . . . . . . . . . . . . 2 1 ( t 2 1 2 . 3T. e r a p i ev e r t e b r o g e n n ipcohr u c h. . . . . . . . . . . . . .3. .I .u. .
34.3. Poruchys retardacivyvoje rtrotoriky.
4 3 . B o l e s th
i lavy
...........321
i e d ia p s y c h i k .y . . .
. . . . . . . . . . . . . . . 2 1 7 , 1 3 . 1 I. d i o p a r i c k-dp r i r n i r r nbio l e s thi l a v y. . . . . . . . . . 3 2 1
DEtskrintozkovhobrna
.... .... 2.1u
4 3 . 1 t. . M i g r en a
. . . ' . . . . . . . . . .3. 2
. .2. .
3 1 . 1 .Y r w e n ep o r u c h ym e t a b o l i s m. 1
. .r. . . . . . . . . . . . 2
. 41)
1 3 . 1 . 2T. e n z nci e l a l e a
........32,1
35. Syringomyelie
. . . . . . . . 2 . 5 1 4 3 . 1 . 3 .C l u s r e h
r cadachc
....321
36. Sekund6rnimetabolick6poruchy CNS ....2-53
4 3 . 1 . 1B
. o l e s rhi l a v yz a b f z u1 e d i v . . . . . . . . . . . . . . . .3. .2. .- .5. . . . .
37. Deficientniporuchy a choroby..............
...2-5-5
- sekundirmi
43.2. Syrnptontaticke
bolestihlavy .....32-5
37.1. Subakutni
kornbinovanl
. 1 3 . 3K
. r a n i h l nni e u r a l g i e . . . . . . . . . . . . .
degenerace
michy ....2.5-5
........326
3 7 . 2 . N u t r i d n pi o l y n e u r o p a t i e
........ .2-56
4 4 . N e u r r i z y. . . . . . . . . . . . . . .
...32()
37.3. Alkoholovirccrebclirnidegcnerace
. ... ...2-56
4 ; 1I.. A n x i ( r z npi o r u c h y . . . . . . . . . . . . . . . .
.......330
3 7 . 4 .A l k o h o l o v d
i re m e n c se a t r o f l in r o z k u. . . . . . . . . . . 2 5 1
4 4 . 2 . S o r n a t o l b r r npnoi r u c h y
........ .331
3 7 . - 5W
. e r n i c k e o vean c e f ) l o p a t .i .e. . . . . . . . .......... . . . .2. .5. l 4 ; 1 . 3D
. i s o c i a t i v npio r u c h y
..................332
38. Poruchy perifernfch nervt
...2-59 Seznamzkratek
.33-5
3 8 .| . P l e x u sc e r v i c a l ias b r a c h i a l i s
.....263 Literatura
.............33g
38.2. Lezejednotlivych
nervfipaZnipleten
6,.........2(t6 R e j s t i i k
. . . . . . . . . .3
. .4. .1

OBECNA
NEUROLOGIE

13

l.

ZAKLADY NEUROANATOMIE
A FYZ,IOTOGIE

se zabyvaporuchamicentralnihoi perif'ernihonervoveho
Obor ner.rrologie
s y s t 6m uv d e tn ds v a l o v e h oa p a ra tu .Ps y chi atri ese koncentruj ena ul ohu
m oz k u v ob l a s ti d u i e v n i c h p o ru c h . N e u r ttl ogi ckechoroby mohou posti hov ir t r f r z n 6 e ta l e a rfi z n e s y s td my c e n t ri tl ni ho i pcri ferni ho nervstva,
a m ohou t ak v z n i k a t v e l mi ro z d i l n e .d a s tozcel aspeci fi cki pi i znaky.napi .
por uc hyied i , h y b n o s ti .c :i tl i v o s tiz. ra k u a td.
Z hlediska anatomick6ho se nervovy system ddli na centrdlni a perif'erni:centrtilni nervovy system(CNS) tvoii mozek a micha.perifernl nerv ov y s y s t dm(PN S)i s o u rn o z k o v da mi Sn in ervy (vdetndj ej i ch j ader a pi ednfch a zadnichmiSnichrohfr).Z hlediska fyziologick6hose nervovysystem
systemtvoii strukddli na somatickya autonomni (viscerdlni).Sonuttic'k,r
t ur y z ajiit u j i c i a fe re n tn is e n z i ti v n ia s e n zori ckei nformace(hmat. bol est.
polohocit. zrak .U.) a ef'erentnikontrolu rr-rotorikykosternichsvalt. Autonomn{ systemzajiStujesenzitivniinfbrmacez viscerdlnichorgirnfia motorickou kontrolu hladkych svalfr.srdce a exkretorickychLlaz.
tnozkovymil al oM oz ek s e d 6 l i n a d v d h e m i s t' 6 rytv. o i e n e.i ednotl i vyttti
mozkovy kn-ren
encefal
on.
k y a hloub d i i u l o Z e n y m ib a z a l n i mi-e a n g l i i di
.
pons a medulla oblongaa mozedek.Mozkovy kmen tvoii rnezencef'alon.
t a. J ak o bul b a rn ik ra i i n as e o z n a d u l ed o l n i ktnen (ponsa medul l aobl ongata). V klinicke praxi se mozek ddli na rYtistsuprutentoridhti.kam patii hernisf'ery(vdetnd baz6lnich ganglii) a diencefzrlon,a inf'rutentoridlrt[.kan
patii rnozkovy kmen a mozedek.
Mfcha je tvoiena jednak iedou hmotou (piedni a z.ad,nimi5ni rohy o b s a h u j i c ib L r n d d nti 6 l a . d e n d r i t y .a x o n y i g l i a l n i b u i k y ) . j e d n a k b i l o u
hmotctu(prctvazce- tvoien6 rnyelinizovanymii nernyelinizovanymiaxony a glialni mi b u i i k a rn i ).M i i n i k o i e n yj s o r.rdorzdl ni(senzi ti vni )a ventri tl forami na spoj uj i ve
ni ( m ot or ic k e ).k te re s e v u ro v n i i n te rv e rtebral ni ho
s pinir lnine rv .
M eningy (mo z k o mi i n i p l e n y )j s o u ti i vrstvy poj i vov6tkan6.ktere obk lopuji a c h rfn i mo z e k i m i c h L r.Pi tt trtu ternal 6hdi nti mnd na mozek i mi c hu. s ledu j ek a Z d y s u l k u s a fi s u ru a p i e dstavuj el fi Zko pro nutri dni cevy.
Aruchnoideaje stiedni tenkd blanka. kterirfirrmuje subarachnoidalnipromistechse rctziiiumozkomi5nimok. Na ndkter"ych
stctr.v ndrnZcirkLrlLrie
je a v y t v it ii c i s te rn y (n a p i . c i s te rn am a g na.ponti nni a i nterpedunkul arni
c is t er ny ) .Z e v n i o b a l p i e d s ta v u j ep e v n a duru rnuter.j ej i Z vni ti ni vrstva
v y t v aii dv d v y c h l i p k y - fa l x c e re b ri(o d ddl uj eherni sfery)a tentori umce-

Anqlomick6 ddleni
mozku, michy,
mozkomiinich
plen

l4

Mozkov6 komory

Neuron o ieho
funkce

Glie

Nervovf vzruch,
podn6t, sfimuloce

Synopse

Zi,klady neurologie

re b e l l i (o d d d l u j etvl ni l al ok a nrozec.ek).
Mdkke pl eny (pi a mater elara_
c h n o i d e a )s e c l z n adLr;i
j ako l eptornerti l i ,q.r'
. rpl enaj e pucht,rrtetti rt_r.
tvrdi
Ko mo ro v i s 1 'st6m.1esi ri e cl uti n uvni tr'n-rozkuvystl ana
ependymern
a r i ' p fn d n i tl l tl z kotnfS ni rl ntokern.K aZdi rherni sfi ra obsahuj e
postrur,ti
k rtrttrtruk-te rhj e s poj enaforami nem Monrcl i s neparo\,oLl
ti ctf kpntrtrrtu
(v diencefalLr).
ta piechazi v tttokovrtrl(aquaecluctus
Syll'ii). lokalizovany
v mezencefalu,ktery Listido [tt,rti kornrtr\,(v oblasti
mostu a prodlouZen6
michy). Ze ttvrte komory likvor vytekd clo velkd cisterny (pies
fbramina
M a g e n d i ce t L u s chkae- dti > maZandi ,<,>. l ui ke.,),tj . do
subarachnoi dal nich prostor.
C6vnf z6sobenimozku bude probriinov kapitoleo cevnich
onemocndn i c h mo z k u .
Zfklad'ni stavebnii funkdni jednotkou nervove soustavy
.je neuron (nervovir buika). Tvoii jej bunddnetdlo (soma).ze kterdho
vychazijedenvy_
bdzek vedouci vzruchy smdremod buiky - axon (neurit)
a iada mensich
vybdZkfivedoucichvzruchy k buice _ dendrity.
Neuron ma tii zflkladni funkce: a) trofickou, kteraje vininana
vnitiek
b u i k y a j e n e z b y tn dpro strukturnfneporui enosta funkdni
vykonnostneuronu. b) spec'ific'kou,
coZje schopnosttvoiit a pienaiet vzruchy a je funkci
bunddn6menlbriiny,c) .sekrerYnl,
ktera spodivav uvoliovdni chemickych
ldtek. Tyto latky se spolednd,nazyvaji neuroreguldtory
a patii sem ,er.trotrunsmiterv (acetylcholin,GABA, clopamin,katecholaminy
a piislulne
neulony se oznaduji.jakocholinergni,dopaminergni ap.).
neu ntntoclu
ldtpn'' (endorfiny.substanceP) a neurohonnony(vasopresin,angiotensin
II).
Neurony mfiZemerozddlit na aferentni,eferentnia interneurony(asociadn i n e u ro n y .k te re u m oZi uj i hl avndhori zontal nimezi neuronovou
komuni kaci).
Kromd neuronfi obsahujenervovy system gridrni bufiky (podpirrne).
Patii sem u'\tror'.t'I.v,
kterd se podileji na struktur6lni podpoie neuronfi
a regulacimetabcllisrlu.a oligoclendror'1,t1,,
kter6 vytvdieji myelinovoupo_
c h v u k o l e m a x o n ficN S (S chw annovybui ky vytvai ej imyel i novou
pochvu
v PNS).
Nervovy vzruch je fyzikitlnd-chernickazmdnapienaiena
nervovym vldkn e m. re s p ..i e h omembrdnou.V kl i cl uj e vni ti ek neuronu
el ektri ckynegativni, ni z./aporny
naboj. povrch membrdnyje naopakpozitivnf, membrd_
n a .i e p rtl u ri z ,o t' ri ntt.
P i i podraLcl dnise pol ari ta obrati . povrch se stane
negativnirn,dochiizi k tlepoluriz.crt.i
a vlnd elektricke negativity.kterd se
ifii p. celem povrchu rnembr{ny.od vzruchuje tieba
odriiovat podn6t.
jde o energii. kterii vzruch vyvcllirvd.Pfisobeni
poclndtu,e nazyva stimuIace (drdiddni).vzruch.ie fyziorogicky ddj, v podsrardstef
ny ve viech nervovych vlirknech.Kvarita a intenzitapodndturozhoduje
o tom. jaky bude
iasovy sled vzruchfi a.jejich prostoroveuspoidclirniv jeclnotlivych
vlaknech.Nervovy systdmje vlastndkybernetickysystern,ktery
pienaii a Lpra_
covdva iadu nejrrizndjlich infbrmaci. KarcJAinfbrmace
musi byt nejprve
piemdndnana nervovy vzrr-rch.
Urdity sled a uspoiadiinijeclnotlivychvzruchri tvoii k(rd. kterf pak piedstavujevlastni signdl,jenz infbr.n,uj.
o zmd_
n d d i n n o s tij e d n o tl i v ychorganfia syst6mfrtdl a.
Po d s ta tn ' u s l o z kou di nnosti nerv.veho systemuj e pi enos
vzruchri
zjednoho neuronu'a druhy. kter! se uskutediiujev synapsfch.
Kazdy pie_
n o s i n fb rma c i .a te d y i pi enos vzruchrineuronem.musi
mi t svoj i vstupni
c a s t - re c e p to r. R eceptoryj sou vesmdsspeci frckepro
pi i j em urdrteho

l5

Ziklady neuroanatomie a fyziologie

podndtu:informaci nejen piijimaji, ale i dale zpracovavali.Zevstupni iisti je intormircedale vedenaaxonem a pievaddnasynapsibud' na vykonny
orgdn - efektor. nebo na jinli vstup. Tbto piedstavulezakladni schdrna
v elic e k om pl i k o v a n 6a s l o Z i te .a l e l o g i c k d a organi zovanefunkce mi l i ard
se oznadujeserieakci a operaci.
processir?g<<
neurcrntr.
Pojmern>>neuronul
vz6j ernnou
k t er a s nt diuj e k u rd i t6 rn uk o n e d n 6 rl uc i l i . Je uskutedfi ovana
pienos
vzruktery
usnadiluje
interakci a rnodulacirnnoha neuronfi.Stav.
chfi. se nazyvirfacilitace. stav. ktery zhor(uje abrz.di pienos vzruchfi, se
ntrz,yv5,
inhibice.
Pii postiTeninervovehosystdrnulze pliznaky obecndddlit na po7,i|i1tp[ Pozitivni
(irrtadrri)a negutivrti(zinlkovi, vypadove).Pii poikozeni neuronu rnfiZe n negctivni
protoZedrdZdi vost piiznoky
dojit k v y pad ufu n k c e (frp l n d rn un e b oj e n d astednemu),
je sn i Z e n aV
. z n i k a j i n e g a ti v n ip i i znaky.j ako napi . sni Zenici tl i neur onLr
vctstinebo svalovesily. parezaaj. Pii dastednernpoikozeni neuronuviak
rnfrZebyt drdZdivosti zvylena. takZe vzruchy se tvoii i pii velmi slabem
podrdZddnia vznikaji pozitivni piiznaky,jako je napi. bolest.Poruchanervoveho systdrnuse mfiZe manifestovati piiznaky deliberadnirninebo desinhibidnim i.kd y d o -i d ek p o ru i e k o n tro l y n adi azenychstrukturnebo i nhi .ke spasti ci tdnebo ataxi i .
i
bidnic hv liv r i .T i rn to n te c h a n i s me ndro c h i rz napi
napi. cirkurndukcepii spasNdkterepiiznaky maji kompenzadnicl-rarakter.
t ic k e hem ipa re z e .
V nrozku a miSeneexistujeregenerace(bundk ani vlaken).Pokud dqde
k zirniku neuronft,jde o ireverzibilni stav.Reparaceje moZnajen pii ddstedn6mpolkozeni. Nervovf systdm mir vlak schopnostpiizpfrsobovatse
coZ seoznaduj ej ako
nejr r iz ndjiimv l i v ri m (fy z i o l o g i c k y rni p a to logi ckyrn),
plasticita. Pravd plasticitahraje dasto velkou roli pii kompenzacipo5koz eni ndk t er 6 d a s ti C N S. P l a s ti c i tan e rv o vehosystdmuj e vdti i v rnl adi
as v dk em ji u b y v a , p ro to i k o rn p e n z a i n i rnoZnostij sou ve vyK i i m vdku
niZSi.Regeneriiceexistuiepouze u perifernichaxonfr,kde je moZnanovotvorba, pokud je zachovirnobunddnetdlo.
Jednotlivepiiznaky tvoii symptomatiku. ndkde se uvitdi tak6 termin
s y m pt om at o l o g i (s
e y mp to m= p i i z n a k .p rc rj ev)nebo semi ol ogi e(sernei on
= znarreni). Piiz.nakyjsou .sub.iektivn
r, ktere pocituje a udirva nemocny.
tr ob.jektivni,kter6 zjistirne pii vyietieni. Soubory urdityichpiiznakfr vypro postiZeniurditd oblasti
tvirieji syndromy. ktere jsou char-akteristick6
ncbo syst6mu.Soubor negativnichpi-iznakfrse take nazyvi neurologicky
deficit. DalSi dast diagn(rzytvoii topika. topicka diagn6za.ktera piedstaTtrpickoudiagnozouse znadnd
vuje lokalizaciporuchyv nervovdmsystdr-nu.
jinych
Zilkladni otiizkou, kterou si
disciplin.
od
odliiujc obor neurologie
j
e
(l
6
z
e
.
j
e
l aesi o= poi kozeni .porucha),
l6ze<
k ladem epie d e v i i m. " k d e
diagn6zuetiologicko-paa teprvc po urdeni lokalizace,topiky, z-iiStuierne
togenetickou a nozologickou.
PatogenezevysvEtlujemechanismusvzniku a vyvoje chorobnychzntdn,
zpfi sobi l o.
et iologiez ji(tu j e v l a s tn ip i i d i n u (a g e n s ).c o tento mechani smus
Noz ologieje n a u k ao ti i d d n i n e m o c i .j e j i c h soustavnypopi sj akoZtonozologic k y c hjed n o te k .
Neurologii rozddlujerle na obecnou. ktera se zabyva piiznaky a syni z n y c hz i rk l a d n i chstruktura systcmfrcentral ni dr or nologiip i i p o s ti Z e nrfi
ho i perif'ernihonervstva,a neurokrgii speci6lni. kterir probirirjednotliv6
chonrby. Ndkterd choroby jsou probfriny podle jejich spoledn6etiologie
a pat ogc nc ze(c d v n i . z i n d tl i v e , u ra z o v e ),j i nd podl e dorni nuj i ci syrnptctrnatiky (poruchy perif'ernichnervfr).

Sympromy

Syndromy
Topiko

Potogeneze
Etiologie
N ozol ogi e

*-.*'*"**-a

t7

2.

INOTORICKY SYSTEM

Hybnost, motorika je jednou z nejzfrkladndjlichfunkci Zivyichorganismfr.

Aktivita motorickehosyst6museprojevujesvalovoudinnosti,kterdu dlovdka
zajiStujevzpifmenou polohu. umoZiuje v5echnypohyby nutnd ke zmdn6
mista. ziskani potravy.rozrnnoZoviinii prirci. K udelndpohybovedinnosti,
je zapotiebi koordinace
ktera je u dlovdka vysoce sloZitaa or-eatnizor,'anii.
vdtiiho podtu svalovychskupin,urdite svalyje tieba kontrahovat,jine relaxovat,odstupiovatsilu a rozsahpohybu,stabilizovatt6ZiStdatd.
Motoricky syst6mgenerujedva z6kladnf typy pohybri:
. reflexni odpovEdi - jsou rychl6. stereotypni,mimovolni a vyvolavan6
stimulem:
. cflen6, volni motorika - rnriZebyt relativndjednoduch6,jako je tomu
u lokomodnich nebo jinych rytmickyichpohybfi, ale i nesmirndsloZita,
jak o je t om u u c i l e n y c h .v o l n i c h p o h y b f r.
Na iizeni motoriky se podileji prakticky viechny oddily CNS podinaje
mozkovou kfrrou a konde spinalni rnichou, vdetnd senzitivniho syst6mu.
StdZejniroli hraje regulacesvalovdhotonu.

s u l c u sp o s t c e n t r a l i s
fissura lateralis(Sylvii)
g y r u sp o s t c e n t r a l i s
g y r u ss u p r a m a r g i n a l i s

sulcus centralis (Rolandi)

g y r u sa n g u r a n s

g y r u sp r e c e n t r a l i s

l o b u l u sp a r i e t a l i s
inferior

g y r u sf r o n t a l i s
supenor

sulcus occipitalis
transversus

g y r u sf r o n t a l i s _
meorus
q v r u sf r o n t a l i s
rnleflor

pol
o k c i p i t a l ni h o
laloku

g y r u so r b i t a l i s

okcipitAlni
lalok

pol tempordlniho
laloku

g y r u st e m p o r a l i s u p e r i o r
cerebellum

gyrus temporalis medius

gyrus temporalls
medulla oblongata
suplementarni motorick6 area

frontdlniocni pole
primdrni motoricka area

ffi

premotorickaarea

p r i m a r n i s o m a t o s e n z i t i v n ia r e a

Obr.2.l. HorizontSlni ilendni mozkov6 kriry do jednotlivfch oblasti - pohledz lateriilni strany

Motoriko reflexni
o volni

l8

Zfklady neurologie

corpus cailosum

sulcus centralis

gyrus crngurl

g l a n d u l ap i n e a l i s
c o l l i c u l is u p e r i o r e s
et inferiores

p r e fr o n t a l ni
kortex -

f i s s ur a
parietooccipitalis

o k c i p i t a l nf
pol

fissura calcarina

hypothalamus
n. opticus + chiasma
temporalnf pol

vermis cerebelli

corpus mamillare

u n c u sg y r i h i p p o c a m p i

medulla oblongata

lV. komora

n. oculomotorius

m e s e n c e p h a ol onn

ffi

suplementarnf motorickd area

primarnf motoricka area

p r i m a r n i s o m a t o s e n z i t i v n ia r e a

Obr.2.2.Horizont6lnidlen6nimozkov6kriry do.iednotlivych
oblasti- pohlecl
z rrcd i a l n is tra n y

Motorickf kortex

Kortikospin6lni
drdho

Primdrni motorick6 korov6 oblast (MI)je u dlovdkaumistdnav gyrus

p re c e n tra l i (o
s b r.2.1.,2.2.).K orti kal nireprezentaci j ednotl i vych
ddstitdl a,
resp. sorxatotopickouorganizaci,znazoriiujetzv. motoricky homunkulus
(obr. 2.3.). Nejvdtii plochu zau.iimajineuronyiidici svaly oblideje(vdetnd
j a z y k a a h rta n u,tj . neuronypro fonacia arti kul aci )a sval stvoruky.Zvel k
kortikiilni reprezentacepro ruku vyplyva i pomdrnd dastepostiZeniruky
pii korovdm nebo subkortikalnimpostiZeni.
Premotorickd a suplementflrni (sekunddrni) motorickd korov6 obl a s t (M II) s e ro zkl ddafrontdl ndod gyrus precentral i a
s na medi al nistrand
hernisf-ery
a podili se na programovanipohybu.
Z primarniho a suplementarnfhomotorickeho kortexu sestupujekortikospin6lnf dr6ha @br.2.4,2.5). ne zcelapiesnd nazyvanatei, drahapyra-

Somatotopickd organizace
motorickeho

fameno

kortexu

t' 'r "uYp

r-

senzitivniho

koleno
.-1
^

tr''rrrrrr nn
""

kortexu

hlava

obliiej

genital

Motorickf
kortex
(precentralnf
gyrus)

Senzitivni
kortex
(postcentrdlni
gyrus)

Obr. 2.3. Somatotopick6 organizace motorick6 a senzitivnf kfirv

lazyk

InIraabdomindlne

l9

Motoricky syst6m

somatotopickd organizace
motorickeho kortexu

coronaradiata
c a p s u l ai n t e r n a
zadnframenko
kortikosoinalnl
trak
v mezencefalu

micha
orodlouZend

nezkii2enAcdst
k o r t i k o s p i n di hl no
traktu

decussatiopyramidum
zkiftenA cAst
iho
kortikospin6ln
traktu

Obr. 2.4. Kortikospin6lni drfha - schdmaprirbihLrv ntctzkua v horni dirstinrichy

rnidova.Vlastni pyratridovlt drftha,kterii La(inav prirnitrnim motorickem

krrrtexu z BeLzovychbundk. piedstavujejen Inenii dast. Tractus corticoP robi hi t
s pinalisje t ed y s o u b o rd ra h p y ra m i d o v y c hi extrapyrami dovych.
pies c aps ulai n te rn am o z k o v i m k me n e ma v Li rovnidol ni di tstiprodl ouZene r nic hy ( de c r.rs s a tipoy ra rn i d u rn )s e v d l Si navl aken kY i Lia probi hl dal e
postrannfchprovazcichrnf(nich.Protopii mozkov6l6zi
v kontralateralnich
se porucha hybnosti manif'estuje na kontralater6lni stran6. Asi J5 a/r,
vlaken kondi na interneuronechna rozhrani piednich a zadnich rohfr miSpiednichrohi rniSnich.V oblasti
nich. 25 %,kondipiirno na motoneuronech
piednich rohfi miinich za(.inadruhy, resp. v piipadd intermotoneLrronfr
ncuronfrtieti neuron kortikospinalnidrithy.
Zikl adni.jednotkou peri f'ern ih o rnotoric keho syst6m u j e motorick6 .iednotka (obr. 2.6.). Je deflnovana-iako.ieden motoneuron spolu se v5emi
svalovimi vl6kny, kter6 jsou timto motoneuronem inervovdny. Jde
akti vovat.Motori ckej edo nejr nenli k o rn p o n e n tuk. te ro u l z e s a m o statnd
di f' erencovana
monot k y ndk t erl i c hm a l y c h s v a l t. k d e j e z a p o tfebi .i emn6
(napi.
okohybne
svaly.
drobnd
ndkolik svalovychvlirken
torika.obsahu.ji.jen
s v aly r uk y ) , r n o to ri c k dj e d n o tk y v e l k y c h n osnychsval t obsahuj ii mnohct
A xon
s ets v ir lov y c hv l a k e n(n a p i .s v a l yp o s tu ra l ni- z.atl ovnebostehenni ).
tenkych vldken (tel'llilnotoneuronLtse po vstupu do svaln vitvi na i-adr-r
nir lni v dt v en i .te rrn i n i rl nni e r" rro na) te p rv etoto ternti ni tl nivl dkno i nervu-j e
v idy jedno sv a l o v ev l i rk n o .M e z i te rn ri n i rl ni rnvl aknetna sval ovyrnvl i rkncm .je vldyjedna synapse- nervosvalov6 plot6nka.
Moturicki .iednotkypiedstavuii perif'ernf motoneuron. ktery zahrnu.je
nrotoneuronypieclnichrohfr miinich (nebo .jirn odpovidajici.jirdrarnoto-

Motorick6
iednofko

20

Ziklady neurologie
motorickykortex

capsulainterna

mezencefalon

bdze pedunkulri

prodlouZend
micha
decussatio
pyramidum

ventrdlni
kortikospindlni
trakt

kortikospin6lni
trakt

micha

Obr. 2.5. KortikospinSlnfdr6ha - schima prtbdhu

moloneuron
m y e l r n r z o v a n ya x o n

svalovAvl6kna

Obr. 2.6. Motorick6.iednotka

2l

Motoricky syst6m

r ic k lic h m oz k o v y c hn e rv fi ).p i e d n i k o i e n y mi (ni . spi nl l ni nervy, pl etend.

pl ot6nkya sval y.
per if - er niner v y (v d e tn dh l a v o v y c hn e rv fi ).n ervosval ove
T r ac t usc or t i c o s p i n a l i sv o b l a s ti mo z k u a rni chy patfi k centr6l nfmu
protoZeposti m ot oneur onu. R o z l i i e n i rn i r v e l k o u p ra k ti c koudfrl eZi tost.
rr-rlrozdilne klinick projevy.
Teni centrilniho a perif'ernihomotoneLrronu
Principem iizeni pohybu. tak jako iizeni viech sloZitych procest, .ie
R fdi cfj e rnozeka mi pienosinf or r n a c iz i " i d i c i h ou rg i rn un a o rg a nYi z.eny.
Agonisr6
cha. i-izenyje piedeviinr sval. Nezbytnaje vzirlernndkoordinaceagonistfi
(svaly. ktere pohyb vykondvaji). antagonistri (svaly opadn6.pii pohybu
AntcAonist6
jsoLrrelaxovane.ale v r.rrditefazi pohybu se kontrahu.ii,aby se pohyb zaSynergisr6
je
(svaly.
brzdil) a synergistri
ktere pohyb podporLrji).Nezbytny i princip
korttroly.aby centrurnbykr vldy infirrmovdno.zda ajak byl piislu5ny pohyb vykonirn.Hlavnf ulohu zde hraje propriocepce.Zfkladni impuls k volninr u pohy bujd e p i -e sk o rti k o s p i n i rl ndi ra h u .JernneY i zenii ntenzi typohybu seddje za piirne udastiproprioceptivnichreflexfi.Receptoryjsou svalovd
v ic t enk a a G ol g i h o S l a c h o v atd l i s k a .S v a l o vi ivi eti nka se akti vuj i j en pi i
pr ot aZ enfs v alu .a ti m d o c h a z ik fa c i l i ta c ia g oni stya i nhi bi ci antagoni sty.
Golgiho ilachovirtdliska rnaji vyiii prah. aktivuji se aZ pii vEtiim podrirZa faci l i tuj i antagoni sddni, pii napn u tii l a c h y . a n a o p a ki n h i b u j i a -uoni sty
ty. Registrujitedy nataZenisvalu i svalovoukontrakci,ktera neni vietenky
zaznamenirna.
Rizeni pohybuje neustdlyoboustrannytok informaciz centra
na per if - er iia n a o p a k .h l a (e n i o v z n i k l 6 c h ybd a vyrovnavaniodchyl ek.
Vyznamnd je i fdast mclzedkua extrapyramidovehosyst6mu.DfrleZitaje
funkce zpdtne vazby.ZpEtnSvazbaje obecnddeflnovdnatak, Ze vysledek
ndjak edinnostiz p d tn do v l i v i i u j etu to d i n n o s t;zmdnaurdi ti funkcej e podndt em pr o z v y l e n i n e b o s n i Z e n id i n n o s ti mechani smu,ktery tuto funkci
Yidi. Zpdtna vazba vznikne take piivedenim disti vystupu zp6t na vstup
vlastni
tehoZ systemu.Neuron tak mfiZe zpdtnou vazbou regulovat svrSrj
pr es y napt ic k yv s tu p .
Zakladni reguladnfokruh je piitornen na miini ftrovni - spindlni motoricky okruh (t-hr.2.l .). Velkd neurony piednich rohfi mi5nich.na kterych
k ondi v las t ni k o rti k o s p i n a l n id rd h a a z a (i n a.i imotori ckej ednotky, tvoi i
5ysr6m d o y
syst6m a. Male neurony piednich rohfr. ktere inervuji svalovd vietdnka.
tvoii syst6m y.
V z r uc hy z e s v a l o v e h ov i e t6 n k a (v z n i k a j i pi i j eho protaZeni )faci l i tuj i
piim ou k olat e ra l o ud i n n o s tv l a s tn i h oo -rn o toneuronu(agoni sty)a kol ate-

Slacha

svalove
vietenko

Ohr. 2.7. Spin6lni motoricky okruh

))

Ziklady neurologie

aferentni
v l d k n al a

svalove
vietenko

Spin6lni
koordinoce
motoriky

Monosynoptick6
reflexy

inhibicnf
interneuron

Obr. 2.t1.Spin6lnf motoricky

o k r u h - l t r c i l i t l c lcu o t r i s t u
y irrh i b i c cu n t a s o n i s t v

(x-motoneurony

^ ,

inhibice

excitace

ri i l o u p i e s i n h i b i dnii nterneuroni nhi buj i antagoni stu(obr.2.t1.).K ontrakce

svalu mfrZebyt vyvoldna bud piimyim podndtemz o-motoneuronfi.nebo
nepfimo - reflexnd z y-motoneuronfr.eirst vldken ze svalovych vietenek,
ktera kondi na motoneuronech,se podili na monosynaptickychnatahovacich reflexech.ta dast, kter6 jde pies interneurony.se podili na polysyn a p ti c k y c hre fl exech.C ama-kl i dkazaj i S tufcsprdvnyprfrbdhtonusovych
i hybnych svalovychodpovddi.Interneurony piedstavuji vyznamnouinte g ra d n o
i b l a s tm i chy.Je j i ch asi 3Okrdtvi ce neZ motoneuronfr,
j sou snacl n o e x c i ta b i l n ia ndkter6rnaj i i sponti i nniakti vi tu.Faci l i tui inebo rl urni zdk l a d n i a k ti v i tu (-i souexci tadnia i nhi bi dni ).
Hlavnf principy koordinace motoriky na spindlnf rirovni jsou:
o rec'iprrt(rtlinervuce- je charakterizovana
opadnym udinkem na mgton e u ro n ya n ta goni sti ckych
sval i r:pi i kaZdefyzi ol ogi ckeakti vacimotoneuronfiagonistfrdochazi k ritlumu motoneurclnfr
antagonistfi:
' :.upornd:,pdtndvu?.bu- brani nadmdrndaktivaci neuronfi:interneuron
v ef-erentnirn
useku za ntotoneuronempii sve aktivaci uvoliuje inhibidn i tra n s m i tera zpdtnoukol ateral oui nhi buj e vl astni motoneuron,ktery
p ri m i i rn di n te rneuronakti voval ;
o prittcilt piewrltv r,,r',i',r'ir'ft
odtlflft CNs - vyi(i oddily jsou vybaveny moZn o s tm i d o k o n al ej i i hoi i zeni pohybu ncZ oddi l y ni Z5i :
o prircilt korte(rtespoletrti tlrriln' - znamenit.Ze vlechny vlivy, ktere zpfis o b u i is v a l o vttukontrakci ,se upl atniv konednepodobdprosti edni ctvi m
c r-rrro to n e u ronfi .
F u n k d n i.i e d notkounervovdhosystemu.dfi l eZi touv i -addsomati ckych
fu n k c i .i e re fl e x. Je urdttvanrefl exni m obl oukent.ktery se skl addz pdti
dasti:receptor.af-erentni
draha.centrum.el-ercntnidrahaa ef-ektor.Rellexpol ysynapti ckyrel l exn i o b k rL rk jys o u rnonosynapti cke
a pol ysynapti ck6.
n i o b l o u k v z n i k l t vi rl zeni tnrfrznehopodtu i nterneuronfr.
Monosynapti ck6
mi5ni retlexy (proprioceptivni,rnyotaticke.napinaci)pieclstavujizikladn i c l e rn e n ts p i n i rl nimotori ky. V zni kaj i draZddni mreccptor-fi
ve sval cch
a ilachircha vzruch.jepievircldn
pi(mo na s-motoneurontehoZsvalu.Kratke

21

Motoricky syst6m

jednor ir z ov pr
d o ta Z e nsf v a l uz p ts o b L rj e .i e hko ntrakci V
praxi
. neurol ctgi cke
i i l achookosti covc
s e r ut inndv y ( e ti u .f
i n d k te rez td c h tore fl e x fia rrazyvaise
(napi. patelirrnireflex).Polysynaptick6 rellexy.jsoLrpiedcviin-texteroceps e n z i t i vni chreceptorftv kfi Zi (ko7ni
t iv ni. k t er e s e v y b a v u .j p
i o d ra Z c l d n frn

Polysynoprick6
reflexy

plant hr nir ef lc x . b i i i n i re l ' l e x y ).

napdti svalu it rnit velky vyz.nunt Tonus
Svalovy tonus .je reflexnd r"rdrZovane
stupefi odporu pii pasivnim pov koordinacipohybfr.Je del-inoviur.iako
z a p i edpokl adu.Ze vyi eti ttvany
hy bu v pohy b o v e m s c g rn e n tu(k l o r-rb r-r)
s egl' nent . je
r el a x o v a n ya k l o L rbn e n i p o i k o z ert.N a.j ehoregul acise podi l e.i i
(pyrami dovyi extrapyrav ( ec hny r egul a d n o
i k ru h y p o h y b o v e h os y s t enl r-r
r-notoricky
okrLrh).
rnidovy. rnozedek.retikuliirni firrrnace.spinirlni
Pii l6zi centr6lnfho i perif'erniho motoneuronu vznikd porucha hyblehkyln sniZenirnsvalove
nosti. kterase podle intenzitylezeproicvi bLrd'.ien
di uplnou ztrltott aktir,'niho
sily a neobratnctsti.
nebo u tdZ(i leze dirstednou
pohybLr.
Velmi lehkd leze.kterousi nemocnynikdy ani neuvddotnujea zjiseeskli termin obrna nebtr
tirncji aZ pcdlivyrl vyietienim. se nazyvl'r
.fi'rt,t'ttrt.
porudastednh
Jako parOzasc oznadu.ie
ochrnr.rti
se v praxi piiliS nepouZivir.
je
zachovitn.
Plegie
iastednd
pohyb
alespoii
hybnostt.
kdy
aktivni
cha
.fe
(mend
nernoZny
dasttr
zcela
kornpletniporuchahybnosti.kclyaktivnipoh1,b.jc
s e pr o plegii u L i v l te rn ti np a ra l v z a ).J d c o n egati vni(vypadovy.zi i ni kovy)
kondetinyjde o Inonttpardzu
piiznakrnotorickeleze.Pii postiZcnipoLrze.jechre
pi-i
(rnonople-eii).
pii postiZenileve nebo pravc poloviny tdla o hentiparezLr.
postiZeni
kondetin
pii
tiech
postiZeniobou dolnich kondetino paraparezLr.
P<tzio triparezua pii postiZenivlech kondetinhovoiitne o kvadruparez.e.
soukiedc- konvulze(napi.
l6zemotorickehosyst6mr.r.f
tivni (iritadni)pi-iznaky
epilepticke)nebo svalovespitsmy(crarnpi).
Rozdily v klinick6 symptomatice l6ze centr6lniho a periferniho motoneuronu (centriilni a perif-erniparezy):
l. Hy bnos t - r-rc e n tra l n i c hl e z J j e p o s ti Z e n ovi ce sval ovychskupi n.porusval .N a horposti Zen.i edi ny
c ha by v a di fu z n d j (i .N i k d y n e n i i z .o k rv a nd
prstfr.
l
okte
a abdukce
p
o
s
ti
T
e
n
a
e
xtenze
nic h k onde ti n i i c hb y v i r v i c e
fl e x e v kydl i . kol enda dorzal nifl exe
v r ar nend.n a d o l n i c h k o n d e ti n i rc h
. posti Zeniperi f' erni chnernohy .J de o k ri te ri u mj e n h ru b do ri e n ta d ni U
v f r odpov id i p o ru c h ah y b n o s tip i i s l u i n e inervadniobl asti .
2. S lac hook o s ti c o vre
e fl e x y (m y o ta ti c k d )- u centri tl ni chl ez.ii sou zvyi enc . z f r s t ir v an e p o rr,r(c nay fu n k d n i z i rk l a dnispi nal ni motori cky okruh.
U perif'ernichporuch jsou rczvyieni reflexfrje clfrsledkcrnsparsticity.
f lex y s nf Ze n dn e b o v y h a s l e .
3. S v alov y t o n u s - L rp e ri f' e rn i c hl c z i s e p ferLri eni ntrefl exni hoobl ouku
s niiJ a v z n i k i r h y p o to n i e a 7 a to n i e . U c entri tl ni chporuch byvi t tonus
z v y ien. Ce n tra l n ip a re z as e o z n a d n j eta k e .j akospasti cka(spasti ckysynpynul i dr or n) a pe ri f' e rn.if a k oc h a b /r.U rn a l c l e ze.kde j e porLri ena.i en
l
ezl
korti
kospi
ni rl ni ho
vdti
i
ch
U
dov ir dr aha .s e to n L l sp i i l i i n e o v l i v n i .
drah. do.ide
t r a k t u . k d e p a k p i e r v l i r d ipr o s t i Z c n ie x t r a p y r u r u i d o v y c h
dinnosti.zejmik nerovnovirzentezi pyritrnidovoua extrapyralrtidttvotr
v li vy. cl o.fclkc
c zvyi eni toni cke
na odpada j ii n h i b i d n ic x tra p y r-a rn i c k rve
svul
y
-r
nototreLtrtttti
t. ovyt()ttLlse
s
h y p e ra k ti v i td
ak t iv ac iy - t ro to n e u ro n fr.
z v y ( ujc ( hyp e rto n u sa) v z n i k i rs p a s ti c i ta .Zi i sti rnc.l ipocl l codporu.ktepirovtl rxlprtr (titt'r
ry klade sval pasivnirnupohybu. Jdc o trurfi.slu.j[t'i
e r c .t fr n v d t i i o d p o r k l a d e ) .S p a s t i c i t ja. h y v f c c s v a l p a s i v n dp r o t a h nm
p e r t o n L l sk. t e r y . i e c l f r s l e c l k c rztvr y i c n i t o n i c k y c h n a p i n a c i c hr e l ' l e x [ r
zvyi erryrtrii l av z ir v is los tin a ry c h l o s tip a s i v n i h op o h y b u se sttttd' i tsttd

Centr6lni
o periferni por6zo

Sposticito

24

Rigidito

Svolov6 ohofie

Fnscikulnce

Fibriloce

Monopo16zo

Zflklady neurologie

c h o v y mi refl exy, ktere vypl yral i z hvperexci tabi l i tynapi naci horefl exu. dominujehypertonusantagonistyvvieti-ovaneho
pohybu.Druhy hlavn i ty p h y p e r tonuj e ri gi di ta.vzni kahl avndpr=liezi bazi rl ni chgangl i ia ma
p l u . s t i c k vc h u r u k t e r .J d e o s t i r l o u h y p e r t o n i i a g o n i s t y i a n t a g o n i s t y
a pievaZLrjezde hyperaktivitacx-motoneuronri.
Od hypertonLlnutno odl i So v a tl o k d l ni spasmus,kontrakturu,kterd j e nej dastdf
i refl exni j ako
re a k c en a l okal ni patol ogi ckyproces.
4. Trofika - pierulenim trofickych vlivfr motoneuronfipiednich rohfr mi5nich na svalovdvldkna a axoplazmatickehcl
transportudochizi ke svalovd atrofli. Svalove atrofie jsou prqevem perif'ernilze, vznlk.Ui pri
polkozeni v kterdkoli dasti motorick6 jednotky. U centralnichlezi nev z n i k a j i n e b o j s o u j e n m a r l ev d f i s l e d k u i n a k t i v i t y . V o k o l i k l o u b f i
s bolestivymi at-ekcemi(napi. u syndromu bolestivehoramene) mohou
vzniknout reflexni svalovdatrofle.
5. U centr6lnichl6zi (ndkdy nazyvanychteL supranukleirrni)
jsou pozitivni patologickepolysynaptickdreflexy nazyvanespastick6jevy (piiznak
Babinskiho- inverzekoZniho plantdrnihoreflexu).
6. U ndkteryichperif-ernichporuch mohou byt patrne fascikulace - sponta n n i k o n tra kce skupi ny sval ovych vl aken, vdtl i nou dasti nebo cel e
mo to ri c k ej e dnotky.j sou vi di tel nej ako vl n6ni nebo zdi kuby ve sval u.
ale nemaji lokomodni ef'ekt.Fibrilace jsou rovndZprojevem perif-erniho postiZenia zn6mkou denervace.Jde o spontfnni kontrakcejednoho
svalovdhovlakna, nejsou viddt, lze je prokazatjen elektromyograticky.
Uvedendkritdria nejsouabsolutni.maji jen zdkladniorientadnihodnotu
(ta b . 2 .l .). Pi e devi i m u akutnd vzni kl ych motori ckychporuch mfi Ze byt
rozfiSenindkdy obtiLne,protoZeu centrdlnichlezi v akutnim stadiubyvaji
Slachookosticove
reflexy dastosniZen6,rovndZsvalovy tonus byvd sniZeny, takZe se ndkdy mluvi i o pseudochabepar,ze(de o obdobu miSniho
S o k u ).V a k u tni m stadi unemusibyt rovndZhned patrndpatol ogi ckepol ysynaptick6reflexy a naopaku perif'ernichporuch svaloveatrofle se rovndZ
vyvijeji aZ za r.rrditoudobu. Yidy je tieba posuzovatkomplexndcely soubor piiznakfi.
Zikladni motorickd syndromy pii postri.eni rtznych struktur jsou spasticky a pareticky syndrom.v piipadd spastickdhosyndromuje v popiedi
zvyleni svalovehotonu, kter6 mfrZebyit ndkdy jen lehke. na dolnich kondetinachnejlepezjistime spasticitupii chirzi. Je piitomna (lachookosticova hyperreflexiea spastick6pyramidovejevy. U paretickdhosyndromuje
dominantni motorickli deficit, ktery mfiZebyt rirzn6hostupnd.Pii kombinaci jde o syndrom spasticko-pareticky.
Pii trunto-postii.enf(pouze jedna kondetina.monoparza(i monopleg i e )j e ti e b a v l d y pedl i vymvyl eti eni m zj i sti t,zda posti Zenij edn6 kondeti n y n e n i j e n d o rni nuj i cimani festacihemi -posti Zeni
(hemi parezas l ehkym
p o s ti Z e n i rnd o l ni kondeti ny,poruchoui edi . centrdl nityp mi mi ckd parezy)
nebo parapar,2y.
Jde-li skutedndo mono-postiZenialeze md centraln(charakter.je nejdastdjina podkladd leze v kontralaterirlnimmotorickdm korTab.2.l. Sch6marozli5enicentr6lnfa periferni par|zy
Reflexy
Svalovftonus
Svalovdtrofika
Spastick6jevy

Centrdlnil6ze

Periferni l6ze

zvysene
zvyiSenf
normdlni
piitomny

sniZene,vyhasle
sniZenf
atrofie
nepiitomny

Nlotorickj systdm

t ex u nebo s u b k o rti k i rl n ib i l e h rn o td .Ma -l i posti ZenIcharaktcrpcri l ' erni .

pak lez i per i fe rn i h on e rv L ln a s v d d d r.rii zeo l ovi ttti tporr" rcha
skupi ny sval tr
odpov idajic i n e rv a c ip i i s l L ri n e h on c rv n ,p i i posti Lenipl etendrl n l ezechar ak t er por uc h y v fc e n e rv fr.Pro p o s ti Z c n ip i edni ho koi cne.j e typi cki r segrrentalni l6ze v lnyotonrLl.Jako myotom se oznadu.ieskLrpinasvalfr.ktere
s p i n i rl n i rnn e rv e m(pi edni rnkoi enern).U l eze pe. is ouiner v ov i rn y .l e d n i m
r if - er nic hnerv fr.p l e te n f i k o i e n fr.fs o r-rd a s tosoudasndporuchy senzi ti vni .
Pro postiTenipi-ednichrohfr rriinich .ie typicke opdt segrnentalnfuspoiiij d c v (a k o lezi pouze nrotori ckou.
i y o to m L r).
dini lez , e( po s ti Z e nrn
Hettti-po,sti!e
n[(hcrnipareza.herniplegie).jcnedastdjicentrirlnihopffvodu
a byvir zpfisobenokontralaterirlnihemisf'crirlnilezi (vdtiinoLrsc soudasnou
por uc houdit i n e b os y n rb o l i c k y cfu
dcl mi nantni
h n k c i p i i posti Zeni
hemi sfi ry).
Typicky obraz rnit spastickithernipardzapo t(/,\i lez) kortikospinirlnidrirhy
( das t ov obla s tic a p s u l ai n te rn a ).k d y s p a sti ckedrZenihorni ch kondeti nj e

25

Myotom

Hemipo16zo

v s em if lex i,d o l n i c h k o n d e ti nv e x te n z ia p i i chfrzidochazik ci rkumdukci .

Pro kmenovoulokalizacijsou typicke alternLrjicisyndromys homolaterirlni
lezi mozkovehonervLl(perif'erniho..jadroveho
typu) a kontralaterirlni
hcmiparezou(centrirlni.spastickur"r
).
P unt - po. s ti !.e (p
tti a ra p a re z ap. a ri l p l e g i e )r' zni ki rnu podkl acl dl eze rni S - Poropo16zo
(peri f' erni ):
nic h pr ov az cfr(c e n tri rl rrin) e b o k o i e n fr- c i tudaequi trat
obvykl e
jde o k om bin a c il e z .em o to ri c k ei s e n z i ti v ni .P i i sval ovychdystrol ' i i chbyv aji r ov ndZp o s ti Z e n yo b d d o l n i k o n d e ti n y.a l e j de o di stdrxotori ckept-rsti i re v a l e n c (p
T eni s pr ox ir n i rl n p
i i e v a Z L rjpeo sti Zenipi i nevni hoa stehcnni ho
s v als t v a)a be z p o ru c h d i ti .
K v udr u- lto s ti !.e nv{z n i k a p i i l e z i h o rn i krdni mi chy nebo tnozkovdh< r Kvodrupqr6zq
krnene(centrirlni)nebo pii vicedetndmpostiZenikoient a nervfi (perif-erni. napi. poly ra d i c u l o n e r,rri ti s ).
P s y c hoge n n ip a r6 z a (k o n v e rz n ire a k c e )j e funkdni poruchi ihybnosti .
r nc r t or ic k in
d h i b i c e b e z p ro k a z a te l n e
o b .j e kti vnil eze.Mi vi r charaktersl obalni por r " r c h hy y b n o s ti .n d k d y i b i z a rn i . ktcri r neodpovi daanatomi ckyrn
k r it er iir l. da rs tos e s o u d a s n o Lplo n l c h o ud i ti . al e.j i nuks nortnl tl ni mneurologic k y m nd l e z e m(n o rrn i i l n irc fl c x y .to n u s .trotl ka. Ladneatrofi e).P i i pok us u o pohy b d o c h i rz id a s tok c k o n tra k c ia goni styi antagoni stybud'soudas nd.nebo n i rs l e d n d .

Psychogenni
po16zo

27

3.

sYsrEm
sENzrrrvNi

S enz it iv nis y std m.j ed frl e Z i t!p ro p fi j i md n i podndt&dopadaj i ci chna organis r nusz v n6j 5 i h o .a l e i v n i ti n i h o p ro s ti e d ia-i e zahrnov6ndo somesteti ck eho analy z f t o rr.r.
Z a h rn u j ev n i rn a n ib o l e s ti .chl adua tepl a.dotyku, tl aku.
pohy bu a polo h y d i rs titi l a .
vyd'leriujisenzorickefunkce
V desketerrninologiise tradidndsamosti.rtnd
pro ostatnismysly (dich. chut. zrak. sluch a vestibularniaparat).v anglicke
- st6ledasterminolctgiise i pro senzitivnisysternpouZivatermin >>sensory<<
system.
pro
senzitivni
tdji se i v deitind u'zivirtermin senzoricki take
Vlastni vjerny piijirnaji ddstedndspecifickdreceptory (tdliska Krauseho. Rufflniho. Pacciniho).proprioceptorv ve svalech(svalovavietdnka).
ve vazivovemaparatuSlacha kloubfr (Golgiho Slachovdtdliska,Pacciniho
t dlis k a) i v oln a n e rv o v dz a k o n d e n i(n o c i c e ptory,noci cenzory- vni mi l ni
bolcsti). Receptoryrnaji ndkterespecialnivlastnostr adaptace(prolevuje
se postupnymubyvanim frekvencevzruchfi pii opakovanestimulaci steittu sile yttlndtu u ro:.,suhudrrilddrti a pomdrnou
nym podndtem).:,rit,i.slo.st
.sp ec i.firY
rtost odp ovdtl i .
V k linic k e p ra x i ro z l i S u j e med v a z i rk l a d nidruhy ci tl i vosti .coZ vypl fva
z e dv ou hlav n fc hk a te g o n is e n z i ti v n i c hv l a k ena rni 5ni chsenzi ti vni chdrah.
Spinothalamicky system se iadi do kategonepovrc'ltolecitlivosti. obsavl akna azahuje piedev ii rn te n k a n ty e l i n i z o v a n inr e b o nernyel i ni zovana
ji( t uje v nim an i b o l e s ti .c h l a d ua te p l a .d i i s tednd
teZdotyku a tl aku. S ystem
zadnich provazcfi mi5nfch se nazyvirtake lemniskdlni,iadi se do hluboa rychl evedoucivl akf t ec it liv os t i.ob s a h u i ep i e d e v Ki ms i l n arn y e l i n i zovand
vi
brace
a hrubehokoZni ho
p
o
h
y
b
o
c
i
tu,
na a z ajiS t ujev n i m a n i p o l o h o c i tu ,
dot y k u.
vzruchy vedeny alerentnimi senzitivnirni
Z piisluinych receptorfr.jst-ru
vlakny perif'ernichnervfi (tenkd t,lrikrtuvedou bolest, teplo a chlad. silnti
i v j e rn y v i b ra c e )d o z a dni chkoi enfi rni S ni cha prvni
t , ldk nupr opr i o c e p c a
neur onm ir s v e b u fi k y v g a n g l i i c hz a d n i c hkoi enfi rni i ni ch (spi ni rl niganglia). Ze zadnihcr
koienejdou vldkna povrchovecitlivosti do zadniho miSniho r ohu. v la k n a h l u b o k e c i tl i v o s ti v s tu p u j i pi cvaZndpi i rno do zadrti ch
pr ov az c f r( ob r. 3 . l .-3 .3 .).
Vl6kna hlubok6ho ditf - propriocepce(polohocit.pohybocit a vnimirzadni ch provaznf v ibr ac e)v s tu p u j id o s te j n o s tra n n y c(ih p si l ateri rl ni ch)
c r i m iS nic h s p o l e d n ds d a s ti v l l k e n d o ty k o vehodi ti (zafi i fuj f hl avnd di sk r i m i n a c * nci i t l i v o s t ) . P r v n i n e u r o n k o n d i v j i i d r e c h z a d n i c h p r o v a z c f t
v pr odlouZ en e
rn i i c (l a tc ra l n in c l . c u n e a tu sBurdachi .medi al nincl . graci -

Senzifivni
q senzorickf

Senzitivni dr6hy

Senzitivni vl6kno

Hlubok6 citlivost

Zrikladl neurologie

28
zadnf provazce
koien

spinothalamicky
trakt

g a n g l i o nz a d n i h ok o i e n e

piedni koien
sympaticke ganglion

titrobniorgdny

cevy

kosternf svaly

koZnireceptory
svalov6 viet6nka

Obr.3.l. Sch6ma vl6ken ve spinSlnim nervu a mi5nfch koienech

l i s G o l l i ).V z a d ni chprovazci chmi S ni chj sou vZdy medi al ndul oZenavl dkna
z nejkaudalndjlichsegmentfi,tj. sakr6lnicha lumbirlnich.a postupndkran i i tl n d s e k to m uto svazkupi i ddvaj i z vndj l i strany vl akna dal 5i .V l dkna
z d o l n i c h k o n d eti nj sou tedy ul oZenamedi dl n6.z horni chl ateral nd.Z l dder
zadnfch provazcfi vychazi druhy nelrron.vlakna se v urovrti oblongut),kF{i i a p o k ra d u j id al ej ako l emni scusrnedi al i sdo thal amu.

propnocepce,
vibrace

vl6kna zadniho
koiene

provazce
t e r m i n 6 l nzIo n a
(tr.Lissaueri)
laterdlni
kortikospin6lni
trakt
rubrospindlni
trakt

intermediolaterdlni
mi5niroh

spinocerebel6rni
trakt
motoneurony
piednihorohu

icklitrakt
spinothalam
( b o l e s tt,e p l o ,c h l a d ,
cdstecnedotyk)

vlAkna piednfho koiene

ventrAlnikortikosoinalnf
trakt
O b r . 3 . 2 . P r r i i e z m f c h o u - v s t t - t pv l a k e n a s c h e m a h l a v n i c h d r a h

29

Senzitivnf syst6m

J/

thalamus -

ganglion
zadniho
koiene

lemniscus
medialis

lemniscus
medialis

medulla
oblongata

micha

spinothalamickli
trakt

mlcha

Obr. 3.3.Hlavni aferentnisenzitivnfdrfhv

Povrchovd citlivost
Vldkna povrchov6ho iiti (bolest.chlad a teplo. ddstedndi dotyk a hruby tlak) ze zadnfho rohu prochtiz.ejipietlnf ^(edoukomi.surounu kontrulatertilni strunLt(ti. kfizi se) a vytviricji spinothalamicky trakt. Piechod na
v prfrbdhundkolika segmentfr.Ve spinoopadnoustranLlse ddje postr.rpn6
thalamickerntraktu .jsrtuvlirkna 7.esakrirlnichsegmentfiuloZenanejlaterirlndfi a postupndod laterirlnistrany se napojuji vlitkna ze segmentfrkraprcthorni medi al nd.
l aterdl nd.
nialndjiic h.d . v l i rk n ap ro d o l n i k o n d e ti n y .j sou
l uterti l rti od l ernni scus
V pr odlouZe n dm i (e l e Z i tra c tu ss p i n o th al arni cus
r r r edialisa v u ro v n i p o n tu o b d d ra h y v z i rj ernn6spl yval i .Znal ost prfi bdhu
obou zakladnich drah diti mir praktickou dfileZitost,protoZepii izolovanem postiilenijen jedne drdhy v urovni rnichy nebo dolniho kmene (prodlouZ ener ni c h y )rn o h o uv z n i k a ti z o l o v a n dporuchydi t( povrchovdhonebo
Poruchy iiti
hlubokeho- disociovan6 poruchy iitf. Pfi postiZeniobou systemfrvzntglob6lni.
tdchto
zakladnich
poruchy
Krornd
drah
kaji
neboli
diti asoL^iovan6
ex is t uji t ak e d i fu z n i a s c e n d e n tnpi ro j e k c ev i psi l ateral ni rni kontral ateri rl kvadranty)zejmenapro
nint piednim i postrannirnprovazci(anterolaterirlni
v nir nir nibol e s ti .d o ty k u . a l e i v i b ra c ea p o l ohoci tr,r.
O bd s poj e n ed ra h y i i ti (s p o j e n yl e rn n i scusmedi al i s)kondi v posterolaterirfnirr-rjadru thalarnu.odkud z.a(inl tieti neuron- tractusthalamocorticalis. Prochirzi'zudnitietinou capsulainternado zadniho centralnihot./av it u ( - uy r usp o s tc e n tra l i sa) p a ri e ti rl n i h cl al l okLr.
V y iet ieni c i tl i v o s ti s e p ro v i rd ia p l i k a c i rfrznychpocl ndtfrpodl c cl rr.rhu
j e hl ou z.j i i t' uj eme
vni mi tni bol esti .
z - jiit ov anec i tl i v o s ti :o s try rnp i c h n L rti m
v at on nebo i td te d k e rnv n i rn i rn ic l o ty k u .zkunravkous tepl ou a stucl cnou
v odou dit i pro te p l o a c h l a d . ro z k rn i ta n o Ll adi
r dkouvni mani vi bracea pop o l o h o c i ta pohyboci t.Mezi ne-uati vni
t' ehy ber n v pii s l L ri n e ms c g me n tr-r

30

Zi,klady neurologie

n o me n y p a ti i s ni Tenevni mani pi fsl ui nd kval i ty. rnezi pozi ti vni pati i bol e s t,ri rz n es v d d dni .pal eni ,brndni ap.

Poruchy iiri

Z d k l o d n i termi nol ogi e poruch i i ti

I
Parest6ziejsor,rtypicke pozitivni piiznaky,abnormalnipocity .jiikobrndni,
i aZ
mra v e n d e n ik. te r e mohou byt spontdnnii provokovan(tj . vyskytLrjse
n a v n d l (i p o d n d t.napi . al zpi i dotyku posti Zendobl asti- j d. o kval i tati vnd
j i n d v n fma n ip o d ndtu).Jako dysestdzi ese oznaduji obdobnepoci ty.sponta n n i i p ro v o k o vane,ktere vi ak paci entvni md j ako vysl ovendnepi i j ernne
a Z b o l e s ti v 6 S
. n iZenevni mi rnici tl i vostise oznaduj ei ako hypest6zi e.t.vyi e n e .j a k oh y p e rest6zi e,upl ni r neci tl i vostj e anest6zi e.S ni Zenevni rnani
b o l e s ti s e o z n a dujj ako hypal g6zi e.kompl etni neci tl i vost(anestezi c)
i en
pro bolestje analg6zie.Zvyknd vnim6ni bolestije hyperalgOzie.Bolestiv 6 v n i m d n i n e b ol esti vychpodndtfr(napi .dotyku, tepl a)j e al odyni e. S i rS i
.
g6ziii al odyni i .se oznap o j e m , k te ry z a hrnuj edastohyperestezi ihyperal
duje jako hyperpatie, hlavnim kritdriem je abnormalni bolestivd reakce
na podndt.zejrndnaopakovany.a zrndndnyprdh pro bolest.

Senzitivni
syndromy

I
Se n z i ti v n i syndromy pi i posri i eni i ednorl i vfch strukfur
Pii feziperilernlhonervuvznikaglobalniporuchaditi (sou poruienyviechny
modality) v piisluind oblasti zasobendtirnto nervem (areanervina).Postii.eni pleteni na, charakterpostiZenivice nervfi nebo koienfi. Pii diffiznfm
nervfr(polyneuropatie)vznika typicka cirkularni
postiZenivice perif-ernich
p u n d o c h o v i t in
r e b o r u k a v i c o v i t dp o r u c h ad i t i a k r 6 l n d n a k o n d e t i n i r c h .
U ndkterlich polyneuropatii mohou byt ndkdy vice postiLenatenka vldhtu
(teplo. chlad, bolest),jindy silnci vldknct(propriocepce,vibrace). Pro rudnf
kofent,je typicke segment6lniuspoiadani v areaeradiculares,kterd se tez
oznadujijako derrnatomy.Dermatom je senzitivni segmentkfrZeinervovany vlakny.jednohozadnihokoiene.Pnnuztovi mi.fitiporuchvjsou disociovan6, nemaji segmentalni,ale cirkuldrni charakter.Poruchaditi pouze pro
bolesta teplo se take nazyvasyringomyelickadisociace,poruchaditi hlubok6ho (zadni provazce)tabickd. Pii difuznich a transverzdlnichmi5nich 16zich (postiZeniobou senzitivnichsystemri)jsouporuchyditi globdlni (nedi-

Dermqtom

s o c i o v a n e )V. o b l a s t i h o r n i h o k m e n e a h l a v n 6 c a p s u l ai n t e r n av z n i k a j i
nebo hemianeglobdlni poruchyna kontralateralnistrand- hemihypestezie
nevznikajipiesneherni-typy.ale piestezie.Z oblastigyrus postcentralis.iiZ
vftLnd.
distdlndlokalizovaneporuchy na kondetinach.
Proprioceptivniinformacejsou dfileZrt6pro rovnovihu, prcltopii poru5e hlubok6 citlivosti dojde k pohybov6 inkoordinaci.nejistot6,vrdvorirni,
ktere se projevi hlavnd v situaci, kdy chybi zrakova korekce a kontrola.
jako pii chfizi za (era, ve tm6 nebo pii vyletiov6ni chfrze se zavienynta
odima. Porucha se nazyva senzitivni ataxie apii lezi zadnich provazcfi
spin6lni ataxie.

Bolest

bol esri
N e u ro fy z i ol ogi e
I
Bolestpiedstavujevyznamnousarlostatnouproblematiku;kromd sve sloZky senzitivnintir bolest i aspektaf-ektivni.Provazicelou iadu onemocndni
a md i urdity obranny charakter (bolesti se projevi rlanif'estacendktere
c h o ro b y .b o l e s tchri ni pi ed poi kozeni mtkandap.). B ol estmohou vyvol at
mfiZevznikat
rozlidndpodndtyfyzikiilni i chemicke a bolestiviraf'erentace
z rfiznych tkani tdla.

3l

Senzitivni syst6m

B oles t .noc i c e p c e ..j sep e c i fi c k isi e n z i ti v nirnodal i ta.V dti i nabol esti vych
tnechanismfije zpract-rvirvana
prostiednictvirnnociceptorri. Nazyvaji se
t a k a f e r e n t n in e u r o n ys t e n k y r n ir n y e l i n i z o v a n y mvi l a k n y A E a s i l n y m i
nen" r y eliniz o v a n y rn
v l ai k n y C . Bo l e s ti v ev .jernyj sou vni many peri t' erni rni
receptory- nocisenzory (ndkdy se ale oznaduji take iako nociceptory).
. eaJ s oubud's pe c i fi c k ep, o u z ep n r b o l e s ti v cp o dndty,nebopol yrnodi i l niR
gu. ji t ak 6 na i n te n z i v n i rn e c h a n i c k o us ti rn ul aci ,kterou i nterpretuj ij ako

Nociceptory

bolestivou.Podobndi receptorytepelnea chladove.Nocisenzorytvoii volna

zakondeninervovir.kteri maji na sve perif-eriiiontove kandly. piedeviirn
s odik ov e.v ir p n i k o v ea. l e ta k e k a n i rl yp ro GA B A .
P r ir nir r nia f' e re n tnvi l d k n a v s e n z i ti v n i chnebo stni i enych peri f-erni ch Ascendenrnidr6hy
bolesfi
ner v ec hv s t u p u j ic e s to uz a d n i h ok o i e n ed o mi chy a kondi v substanti agel a t i n o s a z a d n i h o r o h u r n i i n i h o . k d e . j e p r v n i s y n a p s es i n t e r n e u r o n y .
Z oblas t iobl i d e j ej d o L ra l -e re n tnvi l a k n a c e stoutri gemi nuhl avnddo radi x
( n c l . tra c tu ss p i n a l i s ).P ri rn a rninoci cepti vniaf-erentni
des c endens
vl akna
obsahuji iadu neuroaktivnichsubstanci.ze.jmenaglutarndta neuropeptidy
( hlav nds ubs ta n cPi ). a .j e j i c hu v o l n d n i .i ed frl eZi tepro exci tacidal S i chdrah.
DalS ias c end e n tndi ra h yj d o u c c s to utra c tu sspi nothal ami cus
a tractusspi nor et ic ular isIn
. l i rrma c ev y s i l a n ez p rl ra n dnitki rndj sou modi fl kovanyser ii int er ak c iv s u b s ta n ti ag e l a ti n o s az a d n fhorohu tni i ni ho. P i enosbol esti
je r noduk r v i i ne x c i ta d n i rnni e b o i n h i b i d n frl i neurony.P ro e.rci tucidal i i ch
dr ahjs ou df il e Z i t6h l a v n dg l u tu mti ta s u b ,s tu nt'Pe.K i rtl ti bi ci bol esti ve
transrrise dochiizi uvolndnim GABA, glvcinua take enclogenn{ch
opioidit. Prtth
bol esti vdetndernodni
boles t ije v e l rn i i n d i v i d u 6 l n i a ro v n d ,7z..p r acovani
odpov ddije vy s o c ei n d i v i d u d l n i .
V z adnim ro h u rn i 5 n i rnj e p rv n i k o rl p l exni rnodul adnimechani smus,
ktery se oznadujepojrnernvr6tkov6 kontrola bolesti (gate control). SoVrdtkovd kontrolo
(ndkdy se teZ piibolesri
rnatickyvstup zde podl6hiirnoduladnimr,r
vlivu >>vrdtek<
r ov nav ak f un k c i re l e ). k te ri r m o h o u z v y (i t nebo sni Zi t proud nervovych
irrpulsfi od perif-ernichvlirkcn do rni(nich bundk. K inhibici rnriZedojit
i mpul sy z mozku.
al' er ent nir ni
im p u l s y z e s i l n y c hv l i rk e ni d e scendentni mi
Neboles t iv ei rn p u l s yrn o h o uro v n d Za k ti v o vatenkefal i nergnineuronya i nhibov atpieno sb o l e s ti .U s k u te d i i u j es e v y z narnnai nterakcemezi vzruchovorr aktivitou..jeZvstr,rpu.je
do rnichy z perif'erie,a aktivitou. kterirpiichivi
do r nic hy s es tu p n y rndi ra h a mia s y s td rn yz a di naj i ci miv rnozku.V edl edetn y c h v z e s t u p n y c hd r a h ( l a t e r i r l n is p i n o t h a l a r n i c k tyr a k t . s p i n o t e k t a l n i
a s pinur et ik u l a rntra
i k t) e x i s tu .j e
mo c n y s e stupnysystern.kteryij e schopen
Rozhodujiciirlohu
inhibicevstupLrjicich
signalfibolesti- rruzavienivrdtek.<.
v t 6t o inhibic im a k n tc n o v i d
i ed.
i d s tre ti k u l i rrnlio rmacea peri akveduktal ni
K m odulac in c b o rn o d i ti k a c id o c h i z i te Zn a kaZdedal i i synapti ckeurovni .
I nt enz it ni k v a l i tu b o l e s ti v ep e rc e p c eo v l i v ii uj e i ada strukturv urovni mi c hy . m oz k ove h ok rn e n e .th a l a m u , l i rn b i c kehosysternui mozkove ki rry.
v y z nam nour o l i h ra -i ei v e g e ta ti v n is y s te rn,pi edevi i m sympati kusa psyc hik a. B olestrn i rz n a d n ye rn o d n ia a fe k ti r,ninaboj .
Dnes-isouznirmy ti'i skLrprnyendogennfchopioidri (jde o neuropeptidy Endogenni opioidy
a patfi mezi neurornodulirtory):
endorfiny. enkefaliny a dynorfiny. Jsou
t o c ndogenn i .o p i i rtfrrnp o d o b n es u b s ta n c c.ktere po uvol ndni pi i spo.j eni
s e s pc c if ic k y n rire c e p to ryz v y i u j f p ra h b ol esti a rnaj i anal geti ckyel ' ekt.
Rec c pt or ov irn
r i s ta .j s o vu s u b s ta n ti g
a e l a ti n osazadni horohu rni i ni ho.nuc(edi . thal anri cleLr sr aphe r n i i g n L l vs p ro d l o u Z e n ern i i e . p e ri akvedukti rl ni
k y c h . jf dr ec h .l i rn b i c k e rns y s te rri ua h y p o th al arnu.

32

Bolest nociceptivni
q neuroporick6

Zdklady neurologie

Rozliiu.ji se dva znkladni patogenetick6mechanismy bolesti:

bol est vzni l . N o c i c e p ti vnf (ndkdy takc noci cepdninebo noci ceptorova)
k i i a k ti v a cfnoci ceptorfra souvi si s poi kozeni rntkand (napi . zi tn6tem.
porandnirl). Ma dastoprotektivni charakter.ktery brirni vdtiimu po(koz e n i tk d n 6 . pi i pokraduj i ci mhoj eni se j ej i i ntenzi tapostupndsni Zuj e
a o b v y k l e pi fzni vd reaguj ena bdZnai opi oi dni anal geti ka.
2. Neuropatickd nebo take neurogennf bolest vznikd pii primiirni lzi
nebo dysfunkci nervov6hosystemu(CNS i PNS) a nemd Lidny protekrivni fdinek. Z praktickych dfivodri se rozli(u.jeperif'ernf neuropatickd bolest a centr6lni bolest.V desketerminologiije obvyklejli ui.ivlni
bole.;rpro postiZeniPNS. pro bolesti centrirlniho
terminu neurutpcrtickri
puvodu se uZiv6 termin centrdlnl neLtrogennfbolest. PYi lezi CNS se
rrdkdy uLiva termin centrdlnibolest. Ndkdy se jeltd rozliSujetrval6 bopouz.estirnuluci.U neulest ne:,ut,islrinu stimulut'ia bolest inclukovunri
ropatick6bolestijeji intenzitadastostoupdpii unavdnebo emoci. mrjZe
za(inat hnecl,ale i porndrndpozdd po vlastni lezi. easto je popisovana
.j a k op a l i v a .l anci nuj i cia dast6j sou i j i nd senzi ti vniproj evy.B yva rezi stentni na analgetikaa pifznivd reagujena tricyklickd antidepresiva(amitriptylin), antikonvulziva (carbarnazepin.hydantoiny.gabapentin,preN dkdy l ze tentotyp bol estiobti Zn6odl i S i t
g a b a l i n )a lokdl ni anesteti ka.

Pienesend bolesr

Senzitizqce

Akurni o chronick6
bolest

o d b o l e s tic hroni ckenoci cepti vni .

Jako pienesend bolest se oznadujeprojekce viscerdlni bolesti na povrch tdla (napi. projekceze Zludnikupod pravou lopatku,branicedo ramene aj.). Vysvdtluje se principernkonvergencevisceralnichaferentnichnociceptorfrve stejne projekdni z6nd zadniho mi(niho rohu jako aferentace
ze somatickychstruktur,kde je bolest vnimana. Reaktivni bolest vznlk6'
motorickyichnebo sympatickychsystemfi,napi.
ef'erentnich
pii clysregulaci
psychosomatick6
bolesti hlavni roli hraji psychickd
u
pii svalov6mspasmu.
jsou
intenzivni spont6nnipaldivebolesti,dastosoucasfaktory. Kauzalgie
n d s a l o d y n i i a hyperpati i .kter6 vzni kaj i pi i porandninervu (hl avnd n.
r n e d i a n u sa n . t i b t a l i s ) ,S i i i s e d a s t o m i t n o s e n z i t i v n ii n e r v a d n io b l a s t
a zhoriuji se fyzikdlnimi i emodnimi podndty.KauzalgiemfrZebyt kombinovan6s vazomotorickoua sudomotorickoudysfunkc(a pozddji i s trofick y m i z md n ami .
Pii intenzivni. opakovandnebo dlouhodobestimulaci se prah pro aktivaci primarnich aferentnichnociceptorfisniZuje(nasledkempfrsobenirfi'znych rnediirtorfi)a normdlnd nebolestivestimuly mohou provokovat bolesti. Tento stav se nazyva senzitizace. SenzitizacemriZe byt periferni
ci tl i vosti spi nal ni chneuronf t
(a fe re n tn in o ci ceptory)i centrdl ni (zn-r6na
je zv'!piikladem senzitrzace
v
Typickym
CNS).
vzruchfi
a zvylene ifieni
Senircitlivost a bolestivostkfiZe po intenzivnirnopalovitni.
Z hlediskaprfibdhua dynamiky se rozliiu je akutnf bolest, kteriiJe zpra
vidla spojenase ziejrnou piidinou (trauma, zandt). Md rychly za(itek -je
.fri:,ickou.slo!,ku,ktera je dobie lokalizovanh.vede k frnikovd reakci a
se
(-5-30
ktera
m/s). Nasledujetonickd ,slolku.
vedenahlavnd vldkny 46
clostavujeasi po I s. .je hfiie ohranidena,tupii nebo paldiva,je vedenapornalejiimi vlakny C (0,5-2 rn/s) a rfrznddlouho pietrvavir.ChronickS bolest mfiZe projit akutnim stadiems fazickou sloZkou,ale tonicka pietrvav a . i k d y Z s e pol kozeni zhoj i l o. Mechani smyj sou zde vel rni kontpl exn i,
v l a s tn ip i i d i n a.j edastonezni tmaa rovndZl edbabl ivi t svi zel n6.

33

Senzitivni svst6m

Pii hodnoceni bolesti. zejmenachronicke.je prakticke rozliiovat nds ledujic idt y i i k o rn p o n e n ty :

o nocicepce- podraZddninociceptort: vznika poikozenim tkdnd a cent r alni pr op a g a c ite to i n fo rm a c c .J e n u tno vyi eti i t, zdaj e di neni pi i tornen nalez. ktery zpfisobujeaktivaci nociceptorfi.Bolest mfiZe vzniknout i bez n o c i c e p c e(n e u ro p a ti c k ab o l est):
o bolest - rozpoz,naninociceptivni stirnulacev CNS: v ndkterychpiipadech nocicepcenevedek bolesti (napi. pii anesteziinebo u rni5ni leze)'.
o str6d6ni - zahrnuje negativni af'ektivni odpovdd na bolest, zna(nd,z/av is i na ind i v i d u i i l n i rnp ra h ub o l e s ti ;
. chov6nf pii bolesti (pain behaviour)- zahrnujevIe, co dandosobaddla
nebo neddlira co vede vyietiujiciho k poznani.Ze nemocny ma bolesti
(trpi bolesti).Patii sem uci'brilnili(,enibolesti.projevy puraverbrilni (zpitsob mluvy. intonacehlasu) i nevcrbtilnl, napi. kulhhni, naiikdni, uLivani lekir, niivitdvy lekai'eatd. Nevime mnoho o skutednemproLfvcin{bolesti, proto si vice viimame chovritt{.
J e dt leZ it e s i u v d d o m i t,Z e p rv n i ti i k o m ponentyj sou vZdy subj ekti vni ,
osobni a pouze chovani pii bolesti lze obiektivnd sledovat.

H odnoceni bol esfi

35

4.

EXTRAPYRATNTDOVY SYSTEM

Extrapyramidovysystem-je soudasticentrdlnichreguladnichmotorickych
okruhfr.Jeho hlavni diist tvoii baz6lni ganglia - nucleuscaudatus.lentif or r nis et s ub th a l a mi c u sL L ry s i(o b r. 4 .1 .). N ucl eus l enti fbrmi sse skl 6dd
z put am ena g l o b u sp a l l i d u s .Z k l i n i c k e h oh ledi skase bazdl nigangl i arozddluji na .striutum,cr>'zjencl. c:ludatusa pLltamen,a pulliclLll. ktere pieds t av ujeglobu sp a l l i d u s .D o k me n o v 6 d a s tipati i ncl . ruber.substanti ani gra a dastedndi retikularni fbrmace.
Hlavni funkci extrapyramidovdhosystdmuje regulace svalov6hotonu
(piedev5im inhibice) a zabezpedenizakladnich posturdlnich a hybnych
mechanismri a pohybovych automatismri. Vzhledem ke spojeni s kfrrou
(vzdjemnespcrjekortex-thalamus-bazdlni
-eanglia)se podili i na koordinaci volni hybnosti,piedevlim na iniciaci pohybfr,protoZek aktivaci systemu dochdzi 1i2pied zattttkempohybu. Regulaceje hlavnd inhibidni. Baz . a l n i g a n g l i a p i e d s t a v u i. f d f i l e Z i t o u s t r u k t u r u i z h l e d i s k a s e k r e c e
Jsouto mediatory.kter6jsou
neuroregul6tort,piedeviirn neurotransmiterfi.

-l
,,

thalamus

n c l .c a u d a t u s

,t

riatum

ncl.
lentiformis

subthalamicus
n c l .r u b e r
substantianrgra

Obr. 4.1. F)xtrapyramidovysyst6m

B qzql ni gongl i o

36

Dopominergni
o cholinergni
neurolrqnsmitery

Hypokineze
Brodykineze
Akineze

R.igidiro

Pqrotonie

Dyskineze

Zfklady neurologie

syntetizovanya uvolilovdny neurony a zprostiedkujipienos vzruchu z jedne

b u i k y n a d ru h ou. Y bazi i nfchgangl i i chj sou dva hl avni systemyneuronfr
z hlediska sekreceneurotransmiterri : clopaminergn[ a cholinergrur,kromd
toho zde hraji roli i glutamata GABA. Extrapyramidoveporuchy vznikaji
jednak pii porule rovnovahymezi dopaminergnima cholinergnfmsyst6mem
(hlavnddopaminergninigrostriatalnineuronya striatdlnicholinergniinterneurony) a dochazi k rfiznd formd pohy'bovychporuch. Extrapyramidov6
piiznaky nelze zcelajednoznadndpiisoudit urditym strukturirm, je zdesloZitii stavbazdkladnich i piidatnyichreguladnichokruhfr.
Extrapyramidov6 poruchy se ddli podle pievtadajicichprojevfi na clvd
zdkfadni skupiny: l. dochazi ke sniZenial ztr6t6,pohybu (hypokineticke
piiznaky) - >minus<syndromy: 2. dochazi nar>pak
k abnormalnimminrovolnim pohybfim (dyskinetickdpiiznaky) - >plus<<
syndromy.
I
H y p o k i n e ticko-ri gi dni
syndrom
Hypokineticko-rigidnisyndrom (nazyv6 se teZ hypokineticko-hyperronicky nebo parkinsonskysyndrom) vznika dopaminovoudef-iciencia pievah o u (d e s i n h i b i ci )chol i nergni chi nterneuronfr.
Zttkladnim piiznakem je hypokineze (hypokineza, hypokinesis). ktera
j e c h a ra k te ri z o vana
zmeni eni m rozsahua ampl i tudy pohybfra cel kovou
pohybovou chr-rdosti.zpomalenyprribdhpohybfi se oznadujejako bradykineze a jejich zriieny startjako akineze. Tyto piiznaky se zpravidlavyskytuji spolednd,ale mohou byitvyjadieny nestejnoumdrou.obtiZny startbyv6
patrni krornE zaddtkutake pii zmdnd polohy a pohybu. Nejde o par6zu,
vlastni svalovd sila je v poddtcichporuchy normiilni, ale nelze provaddt
pohyby rychle a lehce.Nemocny potiebujepodstatnddel5idask obldknuti.
k j(dlu, v tdZ5ichpiipadechdastodlouhou dobu setrvdvdv nem6nn6poloze. S hypokinezisouvisii hypomimieaZamimie (maskovityvyrazv oblideji
s c h u d o u m i mi k ou, meni i frekvencemrkani ) a mi krografi e(mal 6 pi smo).
Pii chfrzijsou krat5i kroky a chybi souhyby s hornimi kondetinami.Rec.ie
p o ma l d a mo n o t6nni .
Druhlim projeverntohoto syndromuje rigidita - zvyleny svalovy ton u s p l a s ti c k d h otypu, kde hypertonusj e v obl asti agoni styi antagoni sty.
Pievlada viak ve flexorovych svalovyichskupindch.s dimZ souvisi i celkovd flekdni drZeninemocnych.Je spolu s akinezi hlavnim projevem parkinsonovy choroby a spolu s tiesem tvoii jeji klasickou piiznakovou trias
(akineze,rigidita, ties). K poruchdmkoordinacea pohybovychautomatismfi u parkinsonikfrpatii tdZ pulse, kdy nemocnyneni schopenvyrovnavat
plynule rovnovahua tdZiStdtdla a >utika kratkymi krfidky za svym tdZiStdm< - latero-. antero- nebo retropulse.Kromd Parkinsonovynemoci se
akineticko-rigidni syndrom vyskytuje i u iady rzv. sekunclarnichparkinsonskychsyndromfi.
Paratonie.je generalizovandzvliSenisvalovehotonu. oboustrannda symetrickd.ktere piipomind meninge6lnidraZddni.odpor pii pasivnim pohybu narfrstas rychlosti pohybu, ale oproti spasticitdpietrvdvir v cel6m
rozsahupohybu. Je zndmkou difuzni hemisf'erdlnidysfunkce a je doprovazenaobvykle kvantitativniporuchou vddomi, zejmenau metabolickych
e n c e fa l o p a ti i .

I
Dyskinetickf syndrom
Dyskineticky
syndrom(nazyvdse 162hyperkineticko-hypotonicky)
vznikir hlavndpii poruiecholinergnich
(i GABAergnich)striatalnich
neuronfi.

37

I i r t r a p v r a m i d o v i s rs l e m

Typickynr pro.icvern
.jsournirnovolnipohyby (hyperkineze. ul.iva se taki
tcrrriir"r
dyskineze). ktere nrohou rnit rfrzny'charakter.
Chor ea js o u b e z d d d ' nrn
c i rn o v o l n p
i o h y b y.ktere vzni kaj i pi i poi kozeni
putamenncbo ncl. caudatr-rs.
rychle. neprilvidelne.nerytmicke.z,t^ttt(Jsor-r
nd v ar iabilni.rn o h o up o s ti h o v a kt te ro u k o l id i rsttdl a v ri rznei ntenzi td.bLrd'
jerrve firrnrdziiikubir. nebojako vyrazny motoricky neklid. Chrlrease zvyhorrti chkondeti ni ch.P i i
laz r lujcpii t on i c k i n r rra p d ti n
. a p i . p i e d p a Z e nych
pos t iZ enioblid e j es e p ro .i e v g
P osti Zenij en .j edncpol ovi ny
i ri rn a s o v i rn i rn.
tdla se nazyvithcrnichorea. VyskytLrjcse u cldtijako pararevtnatickiorteH unti ngtor noc ndnic hur e an ri n u r.v d o s p d l o s tij a k o h e redodcgenerati vni
nov r rc hor oban e b o c h o re as e n i l i s .
Atet6za.je pfrvodni vyrtrz.pnr abrror-rlalnipohyby hadovitd knrutivdho
t ' iv t u.nejdas td .jv iz n i k a i i c ip i i p o (k o z e n id o s l rdnezral ychbazal ni chgangl i i
v r ar nc i ddt s k erro z k o v e o b rn y (D M O ). ? rk ove proi evy sc dnes obvykl e
poj nru
iac li r nez i c ho re a ti c k en e b o d y s to n i c k ec l y ski nezea od pouZi vr.tni
LrdrZet
sval oveskupi at et r iz as c upo u (ti .C h a ra k te ri s ti c kjae n e s chopnost
j c m i e n a p o rn a l ymi .neudel nymij.akoby dcrvony v . jednepol o z e .p o l o l -ra
v it y nr i pohy b y .e a s to b y v i l J in e j v i c ep o s ti Zenyprsty a ruce. H yperki neze
r niz i v e s pir nk ua z e s i l u j ip i i c n ro c i .Ku n rb i n aceobou typi r se ndkdy ozni i dLrjc .jako choreoatel6't.tt.
Dystonie nebo dystonick6 syndromy vznikqi pii abnorrniilndzvyle.
k bi zarni m.
n6r l a nar f r s t a j i c i rn
s v a l c l v i l rto n u a s v a l o v ekontrakci dochazi
nepr av idelny rlm i rn o v o l n i m p o h y b frrn .k tere maj i dasto pcl mal outorzni
konrponentu.k abnorrnirlninrudricni tdla. aktivaci a kclntrakcineadekvatnich svalfipii pokusLro pohyb.dastosoudasndagonistfri antagonistfi.Vznik aji hlav nd pi i l e z i p L rta rrrenne b o th a l a m u .Mohou byt pri rnarni(i di opat ic k e) nebo s e k L rn d i rrn i .
S v a l s t v o .k t e r e L r d r Z u j ep o s t u r a l n it o n u s . s e n a z y v i i s y s t e m > h t t l d <
( z angl. ) opr o ti s v a l s tv u> > n ro v c <k <
te. re s e u pl atfi uj epi i vl astni rnpohybu.
'
r
hold
,,
i z e j rn c n api i chi zi . proto i dystoni ck6
S y s t enr
s e a k ti v u .j ev e s to .j a
s y ndr or nys e m a n i fc s tL rjhil a v n dp i i c h i rz ia v ol ni chpohybech.Fokdl rtftl t' .stottic postihujijen izolovanesvaloveskupiny.patfi senrnapi. blefarospasmus (opakovanitonicke sevieniodnich vii'ek).prtla.siortdlrtIdvstortiejako
grafbspasmus (pisaiskirkied - tonickir kied rLrky.ke kterd dochazipii psani)

Hyperkineze
Choreo

Atet6zo

Dystonie

Dysfonick6
syndromy

ai. Dalii f ok a l n i d y s to n i ij e c e rv i k d l n i d y s t oni e (nazyv/ase tcZ torti col l i s

sti rdenihl avy k j edne stras pas t ic a)c, oZj e i n te rn ri te n tnni e b o k o n ti n L ri rl ni
nd nebo idoz a d u (re tro c o l l i s ).P ro j e v u j es e h l avndpi i chuzi a ve stoj i .vl ernaji iirii rozsaha postihuji
i.e ntizi nebo.jeminirlalni. Segnrcrttdlnf
tly.stonie
dv i das t it 6la (n a p i . k rk a o b l i d e j ).J e i td v d t (i rozsahrl ai i dystoni etnul ti k d. y j e p o s ti Z e n oi trupovesval stvo(chorobadyslbk dlr t la ger te ru l i :.o t' u rti
toniir rnusculorurndetbnlans). Sckundrintl tlr,strnticki.st'rttlron^'tnohou
v z nik ati nas l e d k e rn
tri tu n ra t.c e v n i c hl e z i .e n cefi rl i ti dneboi tnetabol i ckV ch
enc efalopat ii .
Dystonicko-dyskinetick6syndromy. ndkdy s choreatickyminebo choreoatetoidnirnihyperkinezemi.mohou byt navozenyi farntaky,nejdastd.li
ncLrroleptiky.kterd blokuji dopaminove reccptory.U dv.stonie.jde piedecharukteri:.uiIkrritkotlobe
t,.ifrtto oylivrtittl totlu. tly.skinetit'ki.st'rtdronrv
krnttrukce.
Akutni dystonie
Dy s t onic k o -d y s k i n e ti c ksey n d ro m ys e v y skytui i bud'j ako akutni dystoj
ako
pozdni
Pozdni dyskineze
p
s
y
c
h
(rz
n
e
urol
epti
ky
dyski
nie. nebo pi- i d l o u h o d o b el e d b d
syndrom
nez e( napiik l a dtz v . BL M s y n d ro m b u k o -l i ngvo-masti katorni
pos t ihujic ihla v n ds v a l y frs t.tv i ri ea j a z y k a ).al e take pi i l edbdP arki nsono-

38

Bolismus

Myoklonie

Ties: klidovf',
sroficki intenini,
kinetickf, qkini

Asterixis

Tik

Zflklady neurologie

vy choroby preparatyobsahujicimi L-dopu. Orofaciirlnidyskinezebyvaji

r-rstarych lidi v riunci senilni chorey. Mezi akr.rtnidystonickereakcepatii
o k u l o g y rn ik rize. kter6 se proj evuj i stadeni modf. vdti i nou vzhtru.
j e prudki t
posti Zenihemi bal i smus)
Ba l i s m u s (dastopi i j ednostrannenr
mi m o v o l n i h y perki nezes dosti vel kou exkurzi pohybu.ktery obvykl e vyc h i z .i z p ro x i mal ni chdasti kondeti ny.takTedochazik prudkemupohybu
i c l . s u b t h a l a m i c uL
suysi
. yskytujese pii postiZenn
c e l o u k o n d e t i n o uV
jsou
,icAurtddm[pift\irtt', napi. ischernickilze pii iktu.
a dastdjii
M e z i e x trapyrami dovedyski neti cke(hyperki neti cke)porLrchyse i adi
i dalii ntotorick6piiznaky, piestoZernohoubyt zpfrsobenyi porucharnijinych struktur.
M y o k l o n i e j soLrkratce trvaj (ci . rychl d mi movol ni sval ovekontrakce.
nepravidelnenebo rytrnick6. ktere se obvykle opakuji ve stejnych svalornyoklovych skupinacha maji pohybovy ef'ekt.Segmentdltrf nebct.fokrilni
n u s .i e l o k a l i zovanypouze na urdi toudi rsttdl a, pi i vdti i m rozsahuse poMyoklonie se
uliva termin ntulti.fokdlninebo gerteruli:.ovunrmyoklonr-rs.
tnohou se vyskytovat u cele iady primirrnich chorob nervovdhosystdmu
metabolickenebo toxicke encefalopatie(napi. urnebojako rnanif-estace
Mohou vzni katpi i posti Zenikortexu.mozrn i e .e l e k tro l ytovedysbal ance).
j e i S kytavka(si ngul tus- myoFormou
rnyokl onr.r
k o v e h ok me n ei mi chy.
k l o n u s b ra n i ce).
Tremor (tfes)je rytrnickaoscilacedastitdla kolern fixniho bodu. Postihuje nejdastdjiprsty. ruce, ale takd hlavu nebo nohy. RozliSujese ties ft1id o v y , k te ry p o zoruj emena kondeti ndv kl i du..j enpi i zdkl adni mtoni ck6m
napdti:byvd'vdtiinou pornaly s frekvenci 4-5 kmitfi za sekundua patii rnez,i
zakladnipi-iznakyParkinsonovychoroby.Ties stuticky,ndkdy tl poloholy (postur6lni).se manifestujev urdite poloze, napi. pii piedpaZeni.Patii
jednotka
sem tremor neurotickyi,fyziologicky pii ernoci a jako samostatna
t r e m o r e s e n c i d l n f( i d i o p a t i c k y .n d k d y f a m i l i a r n i ) . V y s k y t u . f es e t a k e
u chronickychalkoholikfr,piedeviim u odvykacich stavri.Ties pii pohybu
- pii kaZdempohybu nebo intenrYrti
tremor - pii
se oznadujejako kinetickyr
jeho
konednefdzi
cflenernpohybu.Intendnitremor se typicky zvyraziule v
pied cilern a byva nejdastdjiprojevem lze mozedku.Staticky a kineticky
ties se spoledndzahrnujipod pojem akdni tremor. DalSimidfrleZitymirysy
jsou.lizftr)en(ea unrytliturlatiesu,jeho tdlesnalokaliz.a('d,
symetriedi asyprowtku.j[ci
potlutYu.jicf
piipadnd
rYi
reakce tiesu na
tremor.
metrie..fuktort'
fu rmukoIogic ki r,1ri,r'.
Asterixis je rychly pohyb. kratka poruchazfkladni tonick6 svalovekontrakce,obvykle kratkd poruchapolohy (jakoby negativnimyoklonus).Testuje se v piedpaZenis dorzdlni flexi rukou, kdy pozorujernekratky pokles
ruky a rychly ndvratdo pfivodnipolohy.Pii vdtii intenzitda frekvencivznikd aljakesi tiepotdni,ties. ktery se oznadujejako .fluppittgtretrutr(flap =
plesknuti. tiepot) a vyskytuje se nejdastdjiu metabolickychencefalopatii
(napi.jaterni nebo uremicke).Nazyvir se n6kdy tak6 metabolickyties.
Tiky jsou mimovolni pohyby, ktere pfrsobindkdy dojmern volniho irdeloveho pohybu. Tik se rnfiZeprojevit jako jakykoli poftr'lr.ale take :virft.
k te ry j e l i d s k etdl o schopnovytvoi i t. Jde o nahl 6,opakovand,stereotypni.
n e u d e l n 6p o hyby. proste i kornpl exnia dasto koordi novane(pohazovan i
h l a v o u .ra me nemap.) a anal ogi ckyprostea kornpl exnizvukovdti ky (pok a i l a v i rn i ).B y vai i l ' unkdni ho,neuroti ckehopfi vodu,al e pokudj sou vyrazhyperki neze.
n d j i i . rn o h o ui mponovati j ako extrapyrami dove
Jsoudi stedn d o v l i v n i te l n evfi l i a pi i ti si l i mohou byt potl adeny.Jej i ch vyskytj e dasty

Extrapyramidovl' syst6nt

v c ldt s t vai pat o g e n e z cn e n i z c el a v y .i a s n d n aTouretti

rvsyndromcharakte.
r iz Lr jet ik ov f p o ru c h atrv a .j i c d
i
i e l e n e Z l 2 n i dsi cfi .Zuti na nej dastdjrnezi
6. aJ . r ok er t -at .j e d n i rs c o h y p e ra k ti v i tud o p arni nergni ho
systemr,r
se zvyienou hus t ot o ure c e p to rfra z v y (c n y r" no b s a h empresynapti ckcho
dopurni nu vc striatr"r.
Ndkdy se sarr-rostatnd
vydlciiLrjitzv. .stereotvltic
nebo ltubitudlttf .tltrt.stirr'.
pokailivani.
ktere piipornina.ii"t,lot,vyky" -jakopon-rrkitvirni.
ipulc ni [ r s t .pic d s u n o v u nbi ra d y a p .

39

Tourett0v syndrom

1l

5.

MozrCrr

Mozedek patii mezi reguladniokruhy. ktere zabezpedujikoordinaci pohybfr. rovnov6hu arsvalovy tonus. Mozeiek je dfrleLitym integradnim
a k oor dinadn i mc e n tre rnv o l n i i rn i m o v o l n ihybnosti .Je pi i i azen paral el nd
k sestupnymdraharnrnotorickym(pyrarnidor,l,rli extrapyrarnidovyrn).
nli
s pojenis m ot o ri c k o ui s e n z i ti v n ik i rro u a .1 epi i pol en i k vzcstupnyrndrahim s enz it iv n i rn .Mo z e d k o v es y s te n l y s e pi ' i rovni rva.lki poi i tadi . ktery
vypoditaviroptimalni pnrvedenipohybu.Srovnaiva
aktuirlnistav kaZdi c'irsti
t6la se stavem.kteryije zamyllen. Md schopnostextrapolace- propoditdva
dopiedu piedpokladanoudrdhu pohybu a provddi jeii piipadnou korekci,
s r ov naivum
d y s l s u s k u te d n d n fm.
Po d i l i s e te dy nej enna pro-sramovanial. e
i na z pdt nov a z e b nre
e g u l a c ip o h y b u . K o ri g u.i fcidi nnost-i e vdti i nov i nhi bit Y r t(faby poh y b n e p i e s ti e l i l )a m a z i rk l a d nivyznam pro pl ynul e. ci l end
a piirndiene vykonirvdnikaZdehoumyslnehopohybu.
Af-erentnidrirhy do mozedkuvychirz.e.ii
z proprioceptorfi(hlubokircitlivcrst).vestibularnihoapardtu.thalar-nu
i mozkovdkfiry. Pouzedrahy z. trrozkov6 kfiry (tr. corticopontocerebellaris)
se kr'iZi.Mozed'ekzpracovirvapiichizejici informace z cele iady syster"nfia tyto piedirvd kontralaterirlnim
c ent r r im( as c e n d e n tnci e re b e l o k o rti k a l nvi l i i kna se ki i Zi v obl asti mezenc elala)iidic im m o to ri k u n a u ro v n i mo z k o v e hokmene (ncl . ruber).bazdl nich ganglii icerebrirlniho kortexu. Nee.ri.stujf
pf[nft e.fererttttI
r'erebekt.sltirtdlnfdrtiht'. Kontrola motoriky se ddye cestou zklilen'jch retikLrlo-,
v es t ibr , r lo-r ub
. ro - a k o rti k o s p i n a l n i c hd ra h . D ochi i zi tak k dvoj i rnu ki i Zeni. prtrto se mo:.e(koviprtruclll obvykle rnanif'esIulihornoluteruilnis mistem
leze.Napiiklad pravirnrozedkovahemisf'erase projikLrje do rnotorickekfiry
lev6ho rnotorickehctkortexu a odtud descendentnimimotorickVrnidraham i k ont r olujep ra v o up o l o v i n L td
r la.
M oz edekpra c u .j e .i a kfu
o n k d n i c c l e k . a l e z.kl i ni cki ho hl edi ska.i ey
ddl i rre na dva hlavni oddily: paleocerebellum.kanr patii sti-ednidist r-nozcdku. vermis a ncl. firstigii.podilejici se nii udrZovirnirovnovahystrle a chfize a neocerebellum. kam patii rnozedkovehemisfery.ktere zabezpeduji
pohy bov ouk o o rd i n a c ik o n d e ti n .
Z{kladni mozedkovouporuchou pohybovekoordinace.je ataxie. Diive
se pouZivali termin asynergie(nebopii lehdirr postiZenidyssyner'-uie).
ktery
'zlratusouhrysvalovychskLrpinpotiebnoupro vykon piestrbecndoznadr"rje
nych koordinovanychpohybfr.Tento termin .je v soudasnedobd vdtiinou
nahr az eniir iirn a o b e c n d i (i rnte rrn i n e ma ta xi e.

Koordinotni
funkce mozeiku

Aferentni
q eferenrni spoie

42

Trupov6 Etqxie

Afqxie konietin

Dysmetrie
Hypermetrie

lntenini lremor
Adiodochokineze

Z'Aklady neurologie

Pii paleocerebel6rnimsyndromu je v popiedi porucharovnovnhy.trupov6 ataxie. ataxie stoie a chfize.ktcre jsoLrne.jiste.o roziiiene birzi. doktere nazyviirnelilubuce (vznika.iivyrovtr/tchaz,ike kolisani a kyrr-raceni.
v i r n i m r o v n o v i r h y ) . M o z e d k o v a a t a x i e s e p r o j e v u . i ep i i o t e v i e n y c h
i z a v i e n y c ho d i ch.
Pii neocerebelSrnim syndromu dochirzi k ataxii kondetin. kterir se
p ro j e v u j e h o rn ol aterdl n6s posti Zeni m mozedkovehemi sfery. D ochi rzi
j ednotl i vyi chsval finebosval ovychskupi n.pohyb ncnf
k p o rr.ri ek o o rd i n ace
p ro v i rd d np l y n u l e,al ej e rozl o7ennaj ednotl i vedasti .D ysmetri e.fechybnd
se napi.pii zkouice prst-nos.kdy dochirzik hypermetrii.
cileni. rnanif-estuje
coZ je piestielovini zanyileneho cilc (chybi brzda..je Spatnyodhad. jc
p o ru c h as c l u h rya goni stya antagoni sty).P oruchakoordi nacese proj evuj e
i pii pisrnu. ktere .je roztiesene.velke (makrografie).a pii i-cdi.Ta byva
s k a n d o v a na rn endzi etel ni r(dysartri e).ndkdyhl asi ti ra expl ozi vni .S ataxi i
souvisfintenini tremor. ktery se projevujepii pohybu a stLrpiujese snrdre m k c i l i . Mfi Z e byt tak i ntenzi vni .Ze se nemocnysam nedokaZeani naj c nej i s t. Ad i a d o c h o ki neze(pi i meni i rn posti Zenidysdi adochoki neze)
s c h o p n o s tk o o rd i nacepi i rychl em provaddnisti i davych (al ternui i ci ch)
p o h y b f i ( n a p i . s u p i n a c ea p r o n a c ep i e d p a Z e n y c hk o n d e t i n ) .d o c h d z i
k ro z p a d u ry tm u . I pi i parezekondeti nydochfzi k Lrrdi teporui e tdchtcr
p o h y b fi ,j s o u p rovaddnypomal ua s meni i mi exkurzemi(hypodi adochoki neze),ale oproti rnozedkoveporuie zfrstirvirzachovanazdkladni koordinac e a rry tm u s . S v al ovy tonus se sni Tuj e..l e hypotoni e. S val stvovi ak ncni
ochablena pohmat.sniZcnitonlr se projcvi pii pasivnichpohybechkondetin nebojednotlivych segmentfi;mozedkovahypotoniese protcttakd nazyvd zvy5en6 pasivita. Pii poikt-tzenincl. dentatustnohou vzniknout myoklonie. piedeviirn svalstvamdkk6ho patra a faryngu nebo odnich bLrlbfi
(o p s c rk l o n u s ).
U rnozedkovychl ezi j e dasto pi i tomen nystagmus. ktery
rn frZ eb y t h o ri z o nti rl nii verti ki i l ni . Jako okul arni dysmetri ese oznaduj i
n e p ra v i d e l n e
o s ci l aceodni chbul bfi .kterei sou patrny v kl i du po pi edchoz i m v o l n i m p o h ybu.
Mozedkovy syndromje dobie patrny v urdit6 firzi alkoholovehoopojcni
(to x i c k ep frs o b eni ),
vyskytuj ese u roztrou(endskl er6zymozkorni i ni .vasporuch.l ekovychi ntoxi kaci(napi .hydantoi ny).
k u l i rrn i c h i s c herni ckych
n i rd o rfrz a d n i j a rny l ebni . ddtskych cerebel i ti d.al kohol ovd degenerace
m o z e d k ua v z l c nd i u hypothyre6zy.

43

(5.

HLAVOVE NERVY

A nat ot t ' t ic k yp a ti i h l a v o v cn c rv y k p e ri t' c rni rnu

nervovernusystemu.s vyjinr k ou I t . op ti c r-rs
a n . o l fa c to ri u s Vl
. a s tn i rnotori ck6bufi ky.j souul oZeny
v . jir dr ec hhla v o v y c hn e rv frv rn o z k o v e rnk rn eni (obr. 6.1., 6.2.).kant vede
z k f r r yt r . c or t i c o n u c l e a ri ks te
. ry s e k i i 7 i . V d t i i nahl avovl rchnervfrnti tobous t r annouk or o v o u re p re z e n ta c(k
i ro n rEd ' i r stij i rdra n. V II.. kteri r zaj i i tuj e
iner v ac idoln i d a s ti o b l i d e -i ea. d i ' rs te d nt
d L n. X IL a zcvnf I' dtvc n. X L).
t ak ie piijedn o s tra n n el e z ) tr. c o rti c o n u c l e arise
s l ezehl avovychnervfrvdtiinoLr neprojevi.Zjiitdna poruchahlavovdht)nervu .fe tedy pievaZndzpfis obenal6z i v l a s tn i h on e rv un e b o .j e h joa d ra a rri kol isupranukl edrni ch
drah.

E d i n g e r o v o - W e s t p h a l o v oj d d r o

MESENCEPHALON

88

n c l . n . V . - m e z e n c e f a l i c k dc a s t

:1.n. V.- hlavnisenzitivnicast

motorickejAdro

n c l .v e s t i b u l a r i s

e9

ncl.cochlearis
PONS

vtl

n c l .a m b i g u u s

ilil[|

n c l .d o r s a l i sn . X .
n c l .t r a c t u ss o l i t a r i i
M E D U L L AO B L O N G A T A

t r a c t u ss p i n a l i sn . V .

Obr.6.l. Sch6ma rozlo:teni.iaderhlavovych nervfi v kmeni - nrotorickarneclii'rlnd.

scrrzit i r.,ni IaterirIne\

PNS
n. l l l .-X l l .

CNs
n. l .-l l .

7.fklad1 neurologic

44

n.ll.

tractusopticus
corpus mamillare

n .V l l .
n .V l l l

n.lX.
n .X .
n .X l

koien C.1
Obr. 6.2. Vystupy hlavovych nervti na bizi mozku

6.1.
Poruchy iichu

N. l. - lr. olfoctorius

Ze shznicehorni tietiny nosni dutiny,kde je dichovli neuroepitel,vychdzeji

frla olfactoria.prochdzeiipies larninacribriformis na spodinupiedni .jarny
lebni a dichovir driiha pokradujepies bulbus a tractus olf-actoriusdo centra
v gyrus hippocampinii spodindternporitlniholaloku. SniZenevnirndni dichu se oznadujejako hyposmie.uplnirleze.jeanosmie.MfrZebyt bud parcidlni (tyka sejen ndkterlch kvalit). nebototalni.Dysosmie(ndkdyteZkakosmi e . p a ro s rn i ej )e chybnddi chovi vni rnani .posti Zenyci ti j i nou kval i tu.IreZ
o.jakou skutednd.ide. Zvyien6 dichovd vnirnani (vyskytuje se vzircnd)je
dochazipii poruie neuroepiteluv nosnislizhyperosmie.K porucharndicl"ru
traumatech(nejnici (po opakovanychrhinitidach).po kraniocerebralnich
(virove
nebo
zandtech
inf-ekce).
Lehdi hypolfactoria)
poru(enint
trla
dastdji
o s n ri e .j s o ud a s tdve stai i a ve zvyl ene mi i e doprovi rzej iP arki nsonovu
anosrniimfiZe zpiisobit tumor nit
a Alzheimerovuchorobu.Jednostrannou
spodindfrontirlniholaloku (rneningiomsulci olfactorii).Uncifbrmni krize
jsou zirchvatovitdse vyskytujicidichovepseudohalucinace.
vnimdni neexistujicich nepiijernnychpachfr.Vyskytuji se pii postiZenitempordln(holaloku
a trva.jiobvyklejen ndkolik sekundnebo minut.

6.2.
Zrsk

N. ll. - n. opticus

t ydi nky a di pky v si tni ci .V mi std ncj vdti fhonahromaddni

R e c e p to ry .l s o u
j e n e j o sti ej i ivi ddni (papi l ornakLrl arni
svazek;.pi i j eho posti Zeni
re c e p to rfr
d<tchirzik pclrLr(ezrakov6 ostrclstia vznikii centralni skotom. Skotom je
o s trfi v k o v i tyo h r ani denyvypad zornehopol e. V rni std.kde nej souZi tdnd

Hlavov6 nervy

r ec ept or yna s i tn i c i (s l e p i rs k v rn a ).z .a (i n azrakovy nerv a toto mi sto se

oz nadu. ic
pap i l l a n . o p ti c i . D o d r-rti n yl e b n i vstupuj epi es canal i sopti cr,rs. Zrqkovd dr6ho
jako lasciculusopticus.v chiasrnaopticum dochazik dirstednerr-rLr
pokradLrje
k iiZ eni ( v lak n a z n a z i rl n i c hp o l o v i n s i tn i c e .tj . ternpori rl ni chpol ovi n zorneho pole. s e k i i Z i . v l i rk n a z te m p o ri i l n i c hpol ovi n si tni ce,tj . nazi tl ni ch
pt r lc r v inz or nd h op o l e, s e n e k i i Z i ).Z a c h i a s matemtractusopti cuspokraduje do pr im ir r n i c hz ra k o v y c hc e n te r(c o rp u sg eni cul atuml ateral ea corpori r
quadr igem in a- c o l l i c r-rl ussu p e ri o r)a o d tL rdpi es capsul ai nternaj ako radiat io opt ic a d o o k c i p i ta l n i h ol a l o k u - fi s s uracal cari na.
Pi-ipieruleni vlaken n. opticr,rs
dochirzike slepotd(amaur6ze) homctla- Am<rur6zq
teralnihooka. Pii lehke l6zi dochaz,i.ien k rcz(iieni slepeskvrny a vznikit
puracerttrtilnfskotonr.Pii zevni korr-rpresi
n. opticus dochirzi k omezeni
Skolom
perit-ernihoviddni. ale ostrostzfrstirvazachovirna.
Odni po'zadise vyietiuje pornociofialmoskopua pro neurologickoLr
diagnos t ik ur na j i v y z n a rnh l a v n dz rn d n yp a p i l y opti ck6honervu.E d6m papily ( m ds t na v 6p a p i l a ) j c p i i z n a k e mi n tra krani dl nihypertenze.
papi l aodniho ner v uje n e o s ti eo h ra n i d e n i r.
p ro m i n u j cnad okol i a kol erncev mohou
byt hernoragie.Vyskytuje se tdz pYiopticki neurititlrv.hlavnd intruokultirnr . ale her nora g i e .j s ozLdr e rn i n d d a s te .P i i neLrri ti dd
byva posti Zenpapi l ornakr-rlitrni
svazeka zrakovirostrcstje poruicna. vznikd centrirlniskotctr-r-r.
Pii edemupapily z intrakranialnihypertenzernfrZcbyt zrakovaostrostdloLrho z ac hov an ac, o Zj e d fi l c Z i tyd i f' e re n c i a l nd-di agnosti cky
znak proti i ntraokLrlirrnineuritidd.Edem papily mfiZepiejit do atrofie n. opticus (zjisti se
opdt na odnim pozadi). Primirrni atrofie n. opticLrsvznikir piimyrn tlakem
na n. opt ic us n e b o to x i c k y rn p o s ti Z e n i rr.sekr,rnd6rni
atrofi ej e nasl edne
s t adiur npo ed e mup a p i l y .
Optickd neurititlu postihuje hlavnd mladii .jedince.zrakovd ostrostje
Optick6 neuritidcr
v ldy por u5en aa o p d t v z n i k i rh l a v n dc e n tra l niskotom.B yva bol esti v! bul bus pii pohy b u n e b o n a tl a k . V y s k y tuj e s e.yaksamostatnd.
tak .j akoj cden
z pr ojev f i r oz tro u i e n e s k l e r6 z y mo z k o rn i (ni . kterou rnfi Zepi edchi rzet
i o iadLrlet. Na odnint p<-tzadi
byvn norrnitlnin/ale'2.
j e pi echodnai sche- Amsurosis fugcx
T r anz it or n irn o n o k u l a rnsi l e p o ti i(u trtu u ro,si ,s.t' fugu.r)
m ie r et iny .r c t z v i j is e ry c h l e .trv i ro b v y k l en d kol i ksekundnebomi nut. m6nd
das t odele, a b y v a p ro j e v e mi p s i l a te ra l n(s
i tej nostrannd)
stenri zykaroti dy
nebt tem bolied o re ti n n l n i c ha rte ri i .Po e rn b o l i ido a. central i sreti naernfrZe
byt amaur(rzatrvala.
Lschetnickri
neuroputien. oplicus.jeakutni nebolestivaporuchavizLrpii
arteriitidd(gigantocelulirrni)
a ndkdy i ateroskler6ze.
Na odnirnpozadibyvit
papilableda n e b o i e d e rn a t6 z n i .
V s ouv is lo s tis n . o p ti c u s p ro b e re m ei d a l i i poruchy vi zu a peri metru.
ktere vznikajf pii lezi zrakovedrirhy (obr. 6.3.).Mottokultintlporuch.t't,i:.tt
t'ttiku.j[.jertpii lxtru,ie ylu.stnIhort.olttit'u.s(f ascikLrlu).
Od chiasmatuv7.ntk a. iijiZ v y pad y z o rn e h op o l e - p e ri me tru . k ter6posti huj iobvykl c obd odi .
Poruchy perimefru
Vypad poloviny zornehopole se naz.yvahemianopsie (nebo hentianopie).
Pii lezi chiasmatu vznika heteronymni hemianopsie,nejdastdjibitempr t r dlt t [ s v f pa d e m z e v n i c h p o l o v i n z o rn 6 hopol e pfi posti Zenivni ti ni ch
k iiT ic ic h s e vl i rk e n(n a p i . tl a k e rntu m o ru rh ypofyzy). B i nazi rl nihemi anops ie- iev z , lc n i l m a l o k d yd o j d e s o u d a s n d
k p oi kozeniobou zevni chnezki i Zenychvlirker"r.
Spiie se vyskytLrjipouze naz,6lnivypady zorneho pole na
. jednor nok u ( n a p i .p i i k a l c i tl k a c iv n i ti n i k a roti dy).
P i i p o s t i Z e n io p t i c k e h o t r a k t u . r a d i a c e i o k c i p i t d l n i k f r r y d o c h a z i
k homonymnf hemianopsii. levo.strunne
nebopruvo,rtrunni.kdy dochdzi

45

46

Ziklady neurologie

///

zorne p o l e

----\

\
vpravo

VIEVO

,r'-----'.-

tempordlne nazelne naz6lne

o,()

o^o
(

-l\l

tempo16lnd

o,|l

retina

O,O

n.opticus

\--'u\r@

e).o

tractus

I
corpus
geniculatum
laterale

o,(D

o,o

radiatioootica

polepii rfrznilokalizaci
leze
Obr. 6.3.Zrakovf drdha poruchyzorneho

Korov6 slepofo

Pozitivni zrokovo
piiznoky

k v y p a d u l e v y c h n ebo pravych pol ovi n zorneho pol e (kontral ateri rl nd

s mistem lez,e).HernianopsiemfiZe byt kompletni, inkompletni nebo .ien
pii postiZenizrakovdhokortexu m[rZevznikkvadrantovir(kvadrantopsie),
j
e
n
h e m i a n o pi ckyskotom.P okudposti huj ei nkompl etnihemi anopsi e
nout
obd odi stejnd(je kongruentni),je leze spiSev korove oblasti nebo radiaci.
pokud nestejnd(e inkongruentni).je leze spiSev traktu. Centralni f spora
a zachovanifotoreakcei na hemianopickstrandsvdddispi5epro postiZeni radiaceneZli traktu. Korovd slepotaje ndsledkemoboustranndleze okc i p i td l n i h ol a l o k u .
Koncentricke :,u!en[ :.orneho pole mfiLe byt piitomno u ed6mu papily
nebo -elaukomu.Oboustranne.tzv. tubularnividdni se vyskytujebud'u lezi
retiny, nebo byiv:1funkdniho pfrvodu.
Pii postiZenizrakov6k&ry mohou vznikat tak6 rfiznd pozitivni zrakove
v.jemy fiiskieni, zdblesky,letajici muiky pied odirna). kterd se nazyvaji
fosf6nv.

6.3.

N. lll., lV., Vl. - neryy okohybn6

JAdro.je uloZeno
N. oculomotorius (n. III.) .je motoricky a ve-eetativni.
inervaci
dirstzabez,pe(uje
v mezencefalua.je dlenit6.Pirrovavelkobunddnir
piidnd pruhovanychokohybnychsvalfr (viechny kromi m. rectus lateralis
a m. obliquLrssuperior)a take m. levatorpalpebraesuperior(obr. 6.4.). Plt-

Hlavov6 nervy

47

trochlea
m . o b l i q u u ss u p e n o r
m . rectussuperior

m. levatorpalpebrae

m. rectuslateralis
m. rectusinferior
m . o b l i o u u si n f e r i o r

m. rectus
superior

m. obliouus
inferior

l
a

m. rectus

A
-

l,Z -zffir-\
'1/l$A
\

tateraris+-[.

ffi
I

\----l

I
|

m. recrus

mediatis

l)+
I

m. rectus
inferior

m. obliouus
s u p e r i o r/

1
\l
\a*.-/r-/

rt

Obr. 6.4. Extraokulfrnf

svaly. Nahoi'c jcjich zadirtek a frpon v prraveorbiti. Dolc iest
z n k l a c l n i c hp o h y b i b u l b u . A b d L r k c i z a l i i t u . j e n r . r c c t u s I a t e r a l i s .a d d u k c i m . r e c t u s r n e c l i a l i s . E l e v a c i a d d u k o v a n e h oo k a p r c l v i r d im . o b l i q u u s i n l ' c r i o r a d e p r e s i m . o b l i q u L r ss u perior. Elevaci abdr"rkovanehooka provadi m. rcctlls superior a dcpresi r-n.rectus inf'crior

jddro Edingerovo-Westphalovo
rove malobunddne
je vychodiskemparasympatickychvlaken pro m. sphincterpupillaea m. ciliaris. Neparov6Perliovo
jadro zajiSt'uje
konvergenci.Nerv vystupujena spodindmozku. probihakavernciznimsinem a ccstouflssuraorbitalissuperiorvstupujedo orbity.
I ner v ac iz or n i c e z a j i Stu jjie d n a k p a ra s y mpati ckd
vl akna v n. III., ktera
iner v uii m . s p h i n c te rp u p i l l a e .D i l a ta c i z o rni ce uskutedi uj esympati kus.
c ilios pindlni s y rn p a ti c k ic e n tru mj e v mi Sn i chsegrnentech
c8-Thl . odk ud v y c haz ejip re g a n g l i o v ivrl a k n ad o k rd n i c hgangl i i(ggl . stel l aruma ggl .
c er v ic ales upe ri u s ).S p l e t p o s tg a n g l i o v y c h
v li rkense dostavi rpodel a. car ot is int er na( p e ri a rte ri i rl nsi y m p a ti c k ap l e te i i )do kavernozni hosi nu. kcl e
s c piipojuje k n . o p h th a l rn i c u (v
s d te vn . tri g e mi nus)a i nervuj em. di l atator
pupillaea m . t a rs a l i s(h l a d k y s v i i l v h o rn i m v i dku). P regangl i ovasympat ic k a v liik narjs o r.ru rn i s td n at6 Z v d o l n f d n s tin rozkovehokmene.
Z or nic ov df o to re a k c e (o b r. 6 .5 .): a l e re n tnid/rstrcfl exu j de vl akny n.
opticr-rsaZ do area pretectalis(v blfzkosti prirnirniho zrakovdhocenrra),
odkLrdvede spojka do obou dastipirrovehoEdingerova-Westphalova
jadra
n. I I I . . k de z ad i n i e t-e re n tndi i s t re fl e x n i h oobl ouku a cestouparasympat ic k y c hv lir k enn . III. j e i n e rv o v i tnm . s p h i n c terpupi l l ae.V zhl ecl ern
ke spoj -

Autonomni
inerv<rce zornice

Zilklady neurologie

48

svetlo
n.opticus

n. oculomotorius

n. oculomotorius

m. constrictor
pupillae

ggl. ciliare

tractus
opticus

iddro
EdingerovoWestphalovo

corpus
geniculatum
laterale

ncl. pretectalis

Obr. 6.5.Sch6mareflexnidr6hy zornicov6fotoreakce

Piim6 o nepiim6
foloreokce

Adieho syndrom

kdm do obou dastip6rovehojadra dochazipii osvitu k fotoreakcra zu\eni

jak ipsilateralnd (Jotoreakc'epiirttti), tak i kontralaterdlnd(fotoreakce nePodle nepiime fotoreakcelze odliSit-,z.dajdeo poltilntti - konsenT.utilni).
(n.
opticus) nebo eferentni (n. oculomotorius).Pii
ruchu diisti aferentni
bude vyhasla piima fotoreakcena postiZen6moku i nepiilez,in. olttir:u,s
ma na oku zdravdm(je poruiena aferentace),pii osvitu zdrav6hooka budou obd reakcenorrndlni.Pii le:.i n. oc'ulomotoriusbude rovndZna postiZ e n 6 m o k u v y hasl d pi i md fotoreakce,al e nepi i ma fotoreakce na oku
zdravdm bude zachovdna(poruchaje jen ef'erentni).Pii osvitu zdrav6hcr
oka bude vyhaslai nepiirn6 reakcena postiZen6moku (obr. 6.6.).
Dilatovan[ zornice se nazyvdmydriSza, zornice zui.en6mi6za. Dilatovana a nereagujici (ztuhla) zornice se nazyv6,iricloplegie. pojrnern cl'ft/oplegie se oznaduje ztr|ta akomodace.
se oznadujetontckd reakcezornice.Vyskytuje se
JakoAdieho ,st'nclror?
dekdddZivota,mnohetndastdjiu Len.Pacient
nebo
dtvrtd
ve
tieti
obvykle
viddni nebo bez jakychkoli
si rntZe stdZovatna nahle vznikle roz.tnazand
zjisti roz5iienouzornici. Na mydriatick6 zornici
piiznakfi pouze nahc-rdnd
chybi reakcena svdtlo a ndkdy i akomodaci.ale velikost zornice se pomazorni cese obvykl e zuLi po
l u rn d n i p i i p rol ongovanesti mul aci .P osti Zend
norm6l ni
pi
l
ocarpi
nu
2,5a/c
r-netachol i nu.
nebo
a p l i k a c i ro z to ku 0.1257o
zornice na tyto nizke koncentracenereaguje(jde o denervadnisupersenzitivitu). Ndkdy je soudasndareflexieL2lS2. Piedpokldddse. Zejde o degevl dkena j de
n e ra c ic i l i a rn ihogangl i aa postgangl i ovl chparasympati ckl i ch
syndrom.
o benicni anez.avaLny

Hlavov6 nervv

49

n.opticus

n. oculomotorius

.x--\,/-

Obr. 6.6.Piimri a nepiimd fbtoreakcepii l6zi.A - n. opticr:s- af'ercntni

porucha;
- cl'crcntni
Il - n. oculontotorius
norucha

P ii pos t iZe nni . III. (o b r. 6 .7 .) v z ,n i k i p t6za (pokl eshorni ho vi dka).di Piiznoky l6ze
v er gent ni s t ra b i s mu s . k d y o d n i b u l b u sj e neporui enymisval y pi -etaZen n . l l l .
z c v r t da dolf r ,j e o tn e z e np o h y b b u l b e rnp i e dev(i rnni i znl nda vzhfi ru,di rst ei' ndi dolir . a v z n i k a d v o j i te v i d d n i - d i p l opi e. ktera vi ak nebyvi rpi i pohledLrz ev nd(ti . v e s rn d run e p u ru i e n ep o h y b l i vosti ).Zorni cej e mydri ati ck it a ner eagu j en a o s v i t (i ri d o p l e g i e ).
V k l i n i ckepraxi se tato puruchadasto
t'rtrz.yvtt
of'talmoplegie.MfiZe byt bud .ien :.urti (zornicc .je neprlruiena).
nebt rv r r ilir t la z h l e d i s k ak v a n ti ta ti v n i h ok otnpl etninebo i nkrnnpl etrtr.
Pii
r nec hanic k e
k o rn p re s n
i . III. b y v i r v i d y p o s ti Zenai zorni ce(parasyrrpl ti ck a v lir k najs o r,rre l a ti v ttdn a p o v rc h u ).p i ' i i scher-ni ckc
porr-ri enervLl(napi .
r-rdiabetr-r)
mfiZebyt zornice Lrietiena.
P ii lez i s y rn p a ti c k y c hv l i rk e nv z n i k i rH o rnertrvsyndront(obr. 6.8.).coZ
Horner&v syndrom
jc korrrbinacenepiilii vyrazrrcpt6z.ya nririzy (i.astoLrdiivanytake enolialr t t us .by v ii s p i (e c l o .j rn e rn
n e Zs k u tc d n o s tia) nazyvi rse ti Z okul osyr-npl ti e(pi ed krd.ni mi-uangl i ibyi
k a par ez a.P ii p o s ti T c npi re g a n g l i o n a rn i rr
) vl t-i ci ( p o r u c h a p o c e n i ) n a p i - i s l r " r i npeo l o v i n d o b l i d e - i e M
td arrhidr'6za
. fiZe
v z nik noutpii l e z i c e n tri tl n i .k te ri i n a ru i i s y mpati ckedrahy nrczi hypothal a n i c r na r n i i n i r r c e n t r e n rv s e g r n e n t e cC
h 8 T h l ( k r r e n o v ei s c h e r n i c k e
Obr. 6.7. l,(ze n.llI. vlevo
- patrna v'fraznra pt6za. Na
d c t a i l L rv p r a v o . i c p o s t i l c n v
b r " r l b u sp i ' c t a T e nz c v n i a c l o l i r .
zornicc ic ntvdriatrckl'r

Zilklady neurologie

50

Obr. 6.tt.Hornerfiv syndrom

vlevo (pt6za a mi6za)

L6ze n. trochleqris

poru(i cervi kdl nisyntpati c,

p i i h o d y . s y ri n gomyel i e).nebo peri f-erniktere
ky ietdzec.horni cervik6ln( ganglion nebo periarteriirlnisyrnpatickyplex L rsk o l e m a . c a roti s(l ezebrachi al ni hopl exu,tutnorypl i cni ho hrotu.trauma ta n e b o tu mory v obl astikrku, arteri al nidi sekce).
N. trochlearis (n. IV.) ma jadro na rozhranimezencefalaa pontr.r.vl[kna z jirdra se r,rvnitirnozkovdhokmene kYiLi ajako jediny mozkovy nerv
vystupuje na dorzalni strand.Spolednds n. III. vstupujedo kavern6z.nih<t
(vzhl edemk j adru)
s i l u i fl s s u rao rbi tal i ssuperi or.Inervuj ekontral aterdl ni
rn . o b l i q u u sb u l br superi or,ktery pi i addukcioka pohybuj ebul bem dol fr.
p i i a b d u k c i o k o j en rotuj e (pi i addukci oka pracuj i mm. obl i qui . pi i abd L rk c irn m . re cti - vt7.obr. 6.4.).
Pii lczi n. IV. dasto nevznikit zjevna okohybnd porucha nebo strabismu s . a l e d o c h azik di pl opi i pi i pohl edudol fr i i dovni ti . N dkdy vl ak mfrZe
b y t p a trn oo mezenipohybubul bemdol fi pi i j eho addukci(obr.6.9..6. I 0.).

Obr. 6.9. L6ze n. trochlearis vpravo

- nedotahovirni
pravihooka pii pohlcaddukci
clu dolir a sor-tiitsttti

lezen. lll.

l 6 z en . l V

l6zen. Vl.

O b r . 6 . 1 0 . P o s t a v e n i o i n i c h b u l b f i u o k o h y b n y c h p o r u c h : r - rl c z e n . I I I . j c b u l b L r s
u c h y l c n z e v n d a c l o l i r ( d i v e r g e n t n i s t r a b i s m u s ) . r - rl e z e n . I V . m i r Z e b l i t l e h k e o n t c z e n i
smdrem dolfr (vdtiinou alc klidovc postaveni byvit nornralni). Lrlizc n. VL -ic htrlbtrs
L r c h v l c nn a z i t l n E( k o n v e r g e n t n i s t r a b i s t t t u s )

Hlavov6 nervv
Obr. 6.l l.l,6ze n. abducensvlevo- jc
patrnykonver-eentni
strabisnrus

5l

s''.ffi*

P ii l6z i n. t r o c h l e a ri sfrk l o n h l a v y n a s tra n ul ze zhor5uj edi pl opi i . takZe

pac ient idas t ou k l a n d j ih l a v u n a o p a d n o us t ranLr.
neLj e l eze.
N. abduc e n s(n .V I.) mi rj d d ro v p o n tua i nervuj em. rectusbul bi externus . P ii jeho l c z i v z n i k i tk o n v e rg e n tn fs tra bi smus..j eomezenpohyb bul b e t n z e v n da v z n i k dd i p l o p i ep i i p o h l e d uz e v n d( o b r .6 . 1 1 . ) .P f i s t r a b i s m u
odnihopf iv od u(n e p a ra l y ti c k e m)
d i p l o p i en e vzni ka.N erv mi i rel ati vnddl ouhy pr f ibdh. z & h o L p l y n e i .j e h oz n a d n i tv u l rrcrabi l i ta.
E xi stu-i ei i di opati ck a l6z e n. V I .. k d e s e p i -i d i n an e z .j i s ti .
K postiZenfokohybnych nervri (oftalrnoplegii)rnfiZedojit pii lezi jader
v mozkovrnkrneninebo vlastnfchnervfi v.jejichprfrbdhu.K hlavnim piidinar npat ii k r a n i i i l n in c u ro p a ti ez.e j rn e n ap o s t i Zenin. III. a n. V I. (u di abetu).
tlrr"norybaze lebni. hlavndparaseldrnd
nebo v krajind flssuraorbitalissuperior.aneurysmana a. c:.lrotis
intcrnail il. cornntrnicansposterior.lezev oblasti
kaverntiznihosinu,traurnala,zosterophthalrnicus
a kmenovelezerfrzneeti<tIogie (nejdastdjivaskulf,rni).K lezi n. lll. dctchaz.i
take pii vzniku ter-npordlniho konu (laterdlnitentoriiilni herniarce).
kdy v dtsledku supratentorialni
nitrolebnihypertenzeie vtladovanadast temporalniholaloku - uncus gyri
hippocampido tentoriirlnihootvoru a utladu1en. IIL K okohybnynrporucham dochlzi taku myastheniagravis(z postiZeniokohybnychsvalrh),
oku(endokrinnforbitolarni myopatienebo myositidy a n6kdy u hyper-thyreSzy
patie nebo i thyreotoxickdexoftalmickaorbitopatie).

L6ze n. qbducens

Poruchy
okohybnfch

nervri

I
K oor din o i n i o k o h y b n 6 m e c h o n i smy
Pro binokuldrni viddni je nutne.aby obrazy tvoi-eneobdmaodirnadopadaR.egulcce
o poruchy pohledu
ly na korespondLr.lici
dastiobou retin. K zarndienipohledr.rna urdity pozorovany piedmdt v prostorupii binokulirrnirnviddni je nezbytnakoordinovanddinnostviech okohybnychmechanismfr.
Spr6vnoukoordinacipohledu
zabezpedujikmenovei koror,'ereguladnimechanismy.Pokud pohyby obou
odi pr obihaji v e s te j n e m s md ru ,j d e o k o nj ugovany (verzi vnf) pohl ed.
V opadndrnpi-ipaddjde o dyskonjugovany (vergentni) pohled: konvergentni pii pohybu nazalnd(sbihavostios) a divergentni pii pohybu ternpor alnd( r oz b i h n v o s tio s ).
Vrlni i mimovolni konjugovandodni pohyby jsou iizeny supranukledrnirni syst6my,hovoiirne o pohledu urtitym sm6rem. Neni rnoZndse podivat napi. jedninr okem nahoru a druhyrr dolfr. Supranr-rklearni
inervace
je obous t r an n aa, p ro to p i i s u p ra n u k l e i rrnl ezi
i nevzni knei zol ovani iporucha okohybnych nervu. ale vZdy porucha pohledu. nemocny se obdma
odim a nem t Ze p o d i v a tu rd i tj m s md re m.B e zprosti edni msystemern.
ktery
z ajiit uje s upra n u k l e a rnoi k o h y b n o ui n e rv aci .i e fasci cul usl ongi tudi nal i s
r nedialis( F L M ). T e n v z d j e rn n Es p o j u j ej d dra okohybnyi chnervfr stej ne
i opadn6s t r a n y a
. l e i n . X I. a v c s ti b u l d rnaf pari rta do systemuj sou zapoj ena i v lak na 7 ,fi ro z k o v ek fi ry . mo z e d k u a cxtrapyrami dovehosysternr-r.
V k linic k e pr a x i ro z d d l u j e mep o h l e d n a h o r i zontal nia verti kdl ni .
Horizontirlnipohyby bulbfijsou inrcioviinyve frontdlnim laloku. KoroFront6lni oini pole
v6 centrum horizont6lniho pohledu - j'ronttilrti oc'rtIltolc (frontal eye

<t

Zfklady neurologie

f ront6lni
ocnf pole

pravym. rectus
b u l b im e d i a l i s

fr o n t o p o n t i n n i
drAha

levy m. rectus
b u l b im e d i a l i s

j 6 d r on . l l l .

G>\

jddron. lV.

FLM

/@=
+

j 6 d r on . V l .
PPRF
jddra

Obr. 6.12. Sch6ma neuroanatomie dr6hy horizontdlnfho pohledu: z prav6ho front6lniho oinfho pole vede dr6ha do kontralaterdlnf PPRF. Tato piirlo aktivLrjc ste.jn o s t r a n n i - i i r d r o n . V I . ( a b d L r k c es t e . j n o s t r a n n e h oo k a ) a c c s t o u F L M k o n t r a l a t c r i t l n i
j i i c l r o n . I I I . ( a c l d L r k c ed r u h o s t r a n n i h o o k a ) - v y s l e d k e m . j e p o h l e d d o l e v a ( F L M - f a s c i c u l u s l o n g i t L r d i n a l i sr n e d i a l i s .P P R F - p a r a r n e c l i a n npi o n t i n n i r e t i k L r l i i r n fi b r m a c e )

P qr qm edi6 n n i
pont inni
retikul6rni
formoce

Por6zy
horizont6lniho
pohledu

Koniugovqn6
deviqce

fleld - FEF) je v zadni dastigyrus front. rnedius(pied prim6rnim motorickym kortexem).Vldkna probihaji pies capsulainternado piedni ddstipontu. kde se kfiZi. a kondi v porumeclicinttl
lxtrttirtttiretikulrint[.furntuci(PPRF.
(obr.6.12.),kde j e l okal i zovei no
kmenoveponti nnipon c l . p a ra i i b d u cens)
jadro n. VI. (abdukce
hledove centrum. To piirno aktivuje stejnostranne
j adro n. III. (addLrkce
oka) a cestouFLM kontral ateral n(
s te j n o s tra n n e ho
Tfm vzni ka hori zontal nipohl ed. P onti nni centrum
d ru h o s tra n n e h oka).
o
tak ovlirda laterirlnideviaci bulbu na homolaterirln(stranu.frontiilni korove centrum nil opadnou- kontralateralni(obdobnd.jako ostatnfrr-rotorika.
vllknii se kiiTi).
Pii zdnikov6l6zi frontSlniho korov6ho pole vznikir parCza horizontdlnfho pohledu na opadnoustranu,neZje loZisko, nemocny se nemfiZe
podivat sm6remod loZiska.Soudasnddastoz pievaLujicihoneporuien6hcr
kontralateriilnihopole vznikir konjugovan6 deviace bulbfr a dastoi hlavy
pohledu.dili smdremke strandl6ze.rrnena opadncrustranu.neZje par6.za,
Vdtiinoujde o rozsahlejiileze (hemoragienebo
trtrtt'rtise dlt,rirtu lo!,iskr.,<.
malacie).takZenemocny ma soudasndi hemiparezua konjugovanddeviac e .i e n a o p a d n oustranu.neZj e hemi pareza.
Pii l6zi pontinnfho centra je situaceopadna.vllikna se nekiiZi. takZe
horizontdlnihopohledusmdremk loZiskLra konjugovaniidevznikit parezLr
- od loZiska.,rrtentotltyse d{vd rtu hentipur/:.u*
viace na stranLlopaC:nou
(kterii i'zde z.pravidlabyvit). ParzyhorizontirlnihopohledLra zejm6nakonjugovanedeviacejsou dfrleZit;i
m topickynrpiiznakem.ktery je dobie patrni
lokalii u nemocnychv bezvddorni.RozliSenirnezi pontinni a hernisf-erirlni
piedeviim hemipar6zy.
zacije moZnepoLrzepodle daliich pi-iznakfr.
Pii lezich. ktere rnaji iritadni charakter (epileptickdloZisko).vznikaji
p o z i ti v n i p i i z n a ky a dochi i zi k toni ckdrnustddeniodni ch bul bfr a ndkdy
deviut'i.Pii postiZenifrontdlniho centradochizi ke
i hlavy - kott.jtrg,oy'une
stirdenibulbfr srndremod loZiska,colje opdt dfrleZitymtopickyrn piizna-

Hlavov6 nervv

s3

kerrr(napi. u epileptickehclziichvatu).jde o tz.v.adverzivni zachval.Pozit iv ni piiz nak yp i i p o s ti Z e npi o n ti n n i h oc e n traj sou vzi rcne.stavby byl opadny , bulby by s e s ta d e l ys m d re rrik l o Z i s k u .
O r ganiz ac ev e rti k i i l n i h op o h l e d un e n i d osud pi esndznf,ma.V kl i ni cke
praxi pYichiziv fivahr,r
jen kmenovi l6ze v mezencefirluv blizkosti corpora quadrigemina,kdy dochfzi kpar0ze vertik6lnfho pohledu.
K onr binov a n ep o ru c h y p o h l e d ua o d n i c h sval frse vyskytuj i hl avnd pi i
lezich v oblasti rnozkovehokmene.eastirje internuklearnioftalmoplegie,
vnikir pYilezi FLM (na drirzcr-nezijadrern
n. III. a n. VI.), nejdasrdjidemyelinizaci. Pii lateralnimpohledudostanepovel n. VI., abdukceje dobrei,ale
nedostanepovel n. III.. proto vlzne konjugovanaaddukcena ipsilaterdlnirn
oku. Na abdukujicimoku se ob-jevinystagmus(abdukdninystagrnus).
KonvergencebVva zachovirna.

6.4.

Pqr6zq
vertik6lniho
pohledu

N. V. - lr. trigeminus

N. t r igem inu srn a ti i h l a v n i s e n z i ti v n f v d tve.ktere zabezpedujsenzi

i
ti vni
iner v ac ioblid e j e ,s l i z n i c (n o s n ia u s tn i- h o rni patro)a pi edni dastiskal pu
a o z n a d u j is ej a k o n . V / l . V 1 2 a V / 3 - n . o p h t h a l m i c u sn,. r n a x i l l e r r iasn .
I nandibular isV
. s tu p u i i d o g i i n g l i o n s e rn i l u nare(Gasseri ),ul oZenehona
piedni ploie pyrarnidy.Axony tvoii senzitivnikoien (portio rnajor), vstupu. 1ido pont u a k o n d i v s e n z i ti v n i mj a d ru n cl . ponti nusn. tri gemi ni (obr.
6. 13. ) .V hlav n i rns e n z i ti v n i rnj d d ru v p o n tu kondi pi edevi i m vl 6kna pro
c it liv c t st ak t il n i ,a l e i p ro tl a k . v i b ra c i a p ro pri ocepciV
. l dkna pro ci tl i vost
algic k ou a t ermi c k o us e s tu p u j id o l fi j a k o n ucl eusspi nal i s(radi x descenderrs),ktery zasahujeaL do hornichkrdnichsegmentfr
.Z jad,erzadnaji vldk-

MESENCEPHALON

Gasseri

motoricke
iddro

mezencefalicke
j6dro

PONS
n.trigeminus
hlavni
jddro

vlAknake 2vykac
svalum
spindlni
iddro
MEDULLA
OBLONGATA

Obr. 6.13..Iednotliv6cYfstisenzitivnfhojfdra a motorick6.i6dro n. trigeminus

Anstomie
n. trigeminus

54

Z6klady neurologie

u,,(u)

v6tvin. trigeminus
inervacehlavy,distribucesenzitivnfch
Obr. 6.14.Senzitivnf
na druhdho neuronu.ktera piechirzejina kontralateralnistranu(lemniscus
tri g e m i n a l i s ).k i i Zi se ve sti edni dl i e kmene a pi i poj Lrj ise k l emni scus
m e d i a l i s ,s e k teryrnj dou do thal amu.
Motorick6 vlirkna zad(najiv motorickem .jirdruv pontr,r.odtud vystupuji jako tenky motoricky koien (portio rninor) a piipojuji se ke 3. vdtvi -

[6ze n. trigeminus

n . m a n d i b u l a ris.Inervuj i l vykaci sval y (nt. masseter.m. temporal i s.m.

p te ry g o i d e u smedi al i set l ateral i s).
Senzorickd vlakna se podileji na percepcichuti v piednich dvou tietiod kterdho
n i rc hj a z y k a . p i i poj uj i se k n. l i ngual i s(vdtevn. mandi bul ari s).
se po krdtkdm prfrbdhuodddluji a jdou v chorda tympani k n. facialis.
Pi i l 6 z i tri g emi nu vzni kaj i pi i znaky podl e typu posti Zenychvl aken.
Pi i p o s ti Z e n si e nzi ti vnfchvl aken vzni ki ti i poruchydi ti stej ndhotypu.j ak
b y l y p o p s d n yu senzi ti vni hosystemu.Mohou byt i di soci ovand.P ro peeoruchpodle senzitivn(
ai s t r i b L r c p
r i f e r n i p o s t i Z e njie c h a r a k t e r i s t i c k d
i n e r v a c ej e d n o t l i v y c hv d t v i ( o b r . 6 . 1 4 . ) .P f i p o s t i Z e npi r v n i v d t v eJ e p o ru i e n a c i tl i v o s t rohovky a kornedl nirefl ex se sni Zuj enebo vyhasi ni r.P i i
c e n trd l n i l e m n iskal ni l ezi ma topografi eporuch di ti charakterkoncentri c k y c h p o l o k ruhfrkol em ustni ho kor.rtkua nosLr.P i i znaky rnohoLrbyt

Neur olgie
t r igem inu
Neuropotie
trigeminu

p o z i ti v n i i n e -{ati vni .
Pii postiZenimotorickych vlaken vznikne parzuZvykacichsvalir.pii
jednostranndmpostiZenise dolni delist pii otvirdni Listuchyluje na stranu
leze (mm. pterygoideizdrave stranyji pietladLrji),pii oboustrannelezi .le
znadndoslabenoLvykini a ndkdy i v klidLrie poklesladolni delist.Je sniZereflex a vznikaji atrofieZvykacihosvitlstvit.SlabostZvykaciny rnaseterctvy
gravi s.P i i i ri tadnil ezi vzni ka spasrnus
h o s v a l s tv ab 1 ,vai pi i rnyastheni a
ktery byvd nejdastdiireflexniho
(kontraktura)Tvykacich svalfr tri.strtLt,s.
dentalnihopfivodu (dentitiodifllcilis). ale vyskytujese take u tetanu.
l { c u r t t l g i e t r i g e n r i n u . i e o n e r n o c n d n i .k t e r e s e p r o j e v u j e b o l e s t r n i
(esertci rnfi Zebyt bLrd' samostatna
v s e n z i ti v n i n e rvadniobl astitri gerni nr,r.
i ne
dfrsl edkern.f
kdy bol esti j sor,r
i rl n i ).b e z z j c v n i pi i di ny.nebosekundarn(.
f6ze"topograficky blizke (z oblasti dentalni. ORL ap.). Nerrroputietrigevlirkenzrilz,nychpiidin (turnor.
postiZenfsenzitivnichi rr-rotorickych
tttitttt.je
neuropati e(uni l ateral ninebo
Tri
gemi
novi
r
senzi
ti
vni
vl
i
vy).
z l n 1 I, to x i c k e

Hlavov6 nervy

55

bilateralni)byvzi projevernprogresivnisysternovesklerozy nebo srliiend

choroby pojiva. MfiZe se take vyskytovatu Sjogrenovasyndrontu.

6.5.

N. Vll. - Jl.fqciolis

P i- es nyndz e vj e n . i n te rme d i o fa c i a l i-s n . l l ci a:.r

I isje ner v r no to ri c k yn. . i n te rme d i ujse n e rv srni ieny ( s enz iti v n i .s e n z o ri c k ya p a ra s y rn p a t i cky).
.*S#\ffih ;
t *q*fr.
J a d r oj e u l o Z e n ov p o n t u . n e r v v s t u p u j ep i e s
h
t
t neat usac us ti c u si n te rn u sn a p y ra mi d dd o c analis f ac ialis( F a l l o p i i ),p ro b i h dk o l e rn s ti e d oui ni
\ / F
dut iny .z lebk y v y s tu p u j ev e fb ra me ns ty l o mast oideur na v d tv f s e p o d g l . p a ro ti s n a k o n cove
vdtve. ktere rnotoricky inervuji rninticke svaly.
Pii lezi n. VII. dochirzik parezemimickych svaltr
( o b r .6 . 1 5 . ) .d c l o n a p o s t i Z e ns6t r a n d . j ve y h l a z e Obr. 6.15. l,6ze n. facialis
ne. net v oii s e v rd s k y .o d n i i td rb i n a .fe (i ri i . v t.ni - v p r a v o , p a t r n y l a g o f t a l kir lagoftalmus (odni Stdrbinase neclovirir).sou- mus a Bellfiv pifznak (hnic a s n dj e p a t r n y iB e l l f i v p i i z n a k ( v d f r s l e d k L r cliibarvasprlivky je od tar.rcsinor,ych
odnichkapekl
lyziologickeho souhybu pii z.avirlni odi dochiizi soudasndke stirdenibulbri vzhfiru. a proto pii
lagof t alnt rv- ri d i me j e n b d l i m u ).n a z o l a b i a l nfryha j e vyhl azena,fi stnikout ek pok les lyai p i i p o k u s uo v o l n i p o h y b s e n erozvi j i .R efl exkornedl ni(tri ger nino- f ac i d l njie) o p d t s n i Z e n yn e b o v y h a sl !. al e v tomro pi i paddj e pnruiena ef'erentnidastreflexnihooblouku a citlivost rohovky je neporuieua.
Pii prfrchodupyrantidouodstupuji z n. VII. tyto vdtve:
. petro.sLt,s
ntu.jor- parasyrnpatickir
vlirkna.ldoudo ganglion pterygopalat inuln a c e s to un . V . d o e l a n d u l al a c ri mal i s:pi i j eho l zi 1e sni Zenasekrece slz a oko vysycha.pii ldzi pod jeho odstupernbyva naopaksekre-

Pr0b6h n. fqci<rlis

ry

L6ze n. fqciolis

c e s lz z v y i e n a :
- inervuje motoricky rn. stapediusa pii jeho lezj vznika
o tt. stttlterliu.s
piec it liv dl o s tn a z v u k o v dv j e rn y (h y p e ra kusi s):
o chorclaNntputti- obsahujechutovavlirkna z piednich dvou tietin j^tyk a a s ek r e to ri c k dv l a k n a p ro g l a n d u l as Lrbl i ngual iet
s submandi bul ari s.
P ii lez ije p o ru i e n as e k re c es l i n a p o ru c hachuti .C hutovereceptoryj sou
lok aliz ov d n yn a j a z y k u . a l e i p a ti e a e p i gl otti s.af-erentnivl akna j dou
c e s t o un . V l l . . I X . i X . a j a d r oj e l o k a l i z o v d n o
v m o z k o v e mk n t e n i( n c l .
t r ac t uss oli ta ri i ).D ra h a d i l e s n rd i L rj de o t hal amua korove obl asti- i nsuly. ale i hypothaliintua arnygdaly.Kornpletniporucha chuti sc oznaPoruchy chuti
dLr.1e
ageusie.dirstecxnd
poruchachuti je hypogeusie;obdobndjako hypos m ie m t Z e b y t to ti rl n i(p ro v (e c h n yk r,a l i ty).parci al ninebo speci fi cki r
( jen pr o ur d i tev j e rn y ).C h y b n ev n i m n n i chutovychvj emfij e dysgeusi e.
P ii per if er n i l 6 z i n . V II. d o c h a z ik o s l a b enimi mi ckehosval stvana cel e
polovind oblideje.Piicxinouperif-erniho
postiZenijsou rfizne leze v prirbdhu
nervujako trautna.kompresetumorern,zdndtlivi ner,rritidy(napi. lynreskir
bor r eli6z a,ob o u s tra n n dp o s ti Z e n u
i s y n d ro muGui l l ai nova-B arreho),
dasje
t ii
es enc ia l n n
i e u ro p a ti e(i d i o p a ti c k aB e ll ova pareza).P fi zosterr,r
gul .
geniculatikromd herpetickeerupcev zevnim zvukovodu vznikir dastotdZk a lez e n. V I I. a n 6 k d y i n . V III. (s y n d ro mRarnsayH untfrv).P i i kmenove
lez i m f r Z edoj i t k p o s ti Z e njia d ra n . VII. (n ukl earnil eze).

56

Zfklady neurologie

motorickVkortex
l6ze
vpravo

centrdlni typ mimicke

parezy vlevo

h o r n ip o l o v i n a
obliceje

dolni polovina
obliceje

hornI polovina
obliceje
j6dron.Vll.
dolni polovina
obliceje

Obr. 6.16.Sch6ma vzniku centrSlnf a periferni l6ze u n. facialis (oboustrannakorovii inervacehorni a pouzekontralateralni
inervacedolni polovinyoblidcje)

Centr6lnimimickd
pq16zo

Hemisposmus
licniho nervu

N. VII. je jeden z mila hlavovychnervfi.u kterdhomfrZevzniknout takd

centr6lni l6ze z poikozeni supranuklearnich
vldken (obr.6. I 6.). Pouzedirst
jadra n. VII. pro horni polovinu oblideje mii oboustrannousupranukledrni
inervaci.a proto pii centralni l.zibude uietiena nebo bude postiZenajen
nepatrnd.Pro centrf,lnilezi n. VII. (centralnimimickou pardzu)je typickd
postiZeni jen clolni polovinv obliie.je, piedeviirn ustniho koutkr,r,kter6 se
vzhledemke kiiZeni tractuscorticonuclearisbude manif-estovat
na kontralateralnistrand,uz6vd,roka bude zachovdn.Jde o dfrleZityilokalizadni piiznak, ktery je patrny i u nemocnyichv bezvddomi.Na postiZen6strandje
patrno vydouvfni tvaie a odfukovani pokleslym a ochablyimustnim kor.rtkem (piiznak dymky). K centralni lezi licniho nervu dochazi dastou cevnich piihod mozkovych.
K pozitivnim piiznakrim leze n. vll. patii hemispasmus,kterf vznika
iritacf nervu v jeho intrakraniirlnimprfrbdhu.dastodlouhodobyi
m draZddnim nervu cevni klidkou. Dochizi ke klonickym zd5kubfrmna polovind
oblideje.Je-li postiZenioboustrannd,nazyvi se paraspasmus
a iadi se mezi
projevy dystonie.U starlich lidi vznikd ndkdy spasmusodnich svdradfr(patii rnezidystonickesyndromy).Pii iritaci mozkovdkrhry
blefarospasmus
v s o m a to to p i c k e
o bl astipro obl i dej vzni kaj i l okal i zovanetoni cko-kl oni ck d k i e d e v o b l i d ej i (fako soud6stparci dl ni hoepi l epti ckdhozachvatu).

6.6.

N. Vlll. - n. vestibulocochleoris
(n. stoloocusricus)

N. vestibularis je nerv rovnovithy.vede vzrr,rchyz polokruhovitychkanalkfi, sakulu a r.rtrikulu.kter6 reagLrjinargravitadnia pohybovestirnuly.Podn d te mj e p o h y b e ndol ymfy vyvol any uhl ovym zrychl eni rnpi i pohybech
a zrndndchpolohy hlavy a tah nebotlak statolitov6membriiny.N. cochlearis
vede vzruchy z receptorfive sluchov6morganu(Cortiho organ).Z pyrtrmidy
v y s tu p u j i o b a n e r vy pi es meatusacusti cusi nternusa vstupuj i do kmene
v mostornozedkovern
fhlu.

Hlavov6 nervv

N. c oc hlea ri s .i d ec c s to us l u c h o v i d ri rh v( l er-nni scus

l ateral i s)podastednet n k iiZ eni d o p ri rn i trn i c hp o d k o n rv y c hc c nter (col l i cr-rl us
i nf' eri ora corpus genic t t la tu mrn e d i a l e )a d o H es c h l o r,' ychzi rvi ti r spi rnkovehol al oku.
j dse c k t.j a d evr p o l ttr,r
N. v c s t ibr - r la ri
(j s o u c .tyi i y.ocl kLrd
vedoudetn6ascen_
dent ni i des ce n d e n tndiri h y (tr. v e s ti b u l o s pi nal i fi
s.rsci cul usl on-ri tr-rcl i nal i s
nledialis v. es ti b u l o c e re b e l l a rivse.s ti b u l o re ti cul ariets vesti bul ocorti calckr
is
t er npor opar i e to o k c i p intai lk ra yi n y ).
Poruchy sluchu mohou vzniknout kclekoli v prfrbdhuslLrchoveclrirhy. Poruchy sluchu
.lttkctneut'dlrtIse oznacLrjiporLrchypi-i postiZenin. VIII. a centritlnichat-cr ent nic hdr ah . N e d o s l y c h a v o sste n a z y v ah ypakr-rsi hl
j e sr-rrdi tas.
s. Lrchota
T it t it us jeper c e p c ez v u k u . k te ry v e s k u te c x nosti
(zvondni
.(Lr11d- Tinitus
neexi stu.;c
ni. hLr deniv u c h u ): v y s k y tL rj e
s e p i i i ri ta d n ilezi spi ri rl ni hoC orti ho organu
nebt rk oc hled rn fh on e rv u . Po d ro b n d i is c p o ruchamisl uchu zl rbyvi obgr
otorinoIaryn-eoIogie.
Funkcf vestibul6rniho apar6tu .je udrZov6ni rovnovdhy. regulace
svalovdho tonu a koordinace pohybfi hlavy a oif.
Zit'kladnitnsubjektivnim plfznakem leze vestibularniho systernLr
.je
zfvraf. - vertigo. Oznadulesc tak r,jer-nporu(ene nrvnovirhya orientace 76vrat' - vertigo
v prtlstclru.pocit rotacenebrtrrcjistoty.Jdc o iluzr pohybLrokoli nebo vlastni
c r s obyv pr os to ruk. tc ri r.j ed a s tod o p ro v a znc a t' egctuti vrtfmi
poruchumr..fako
je nauz ea.z v ra c e n i .p o c e n i .b l e c l o s a
t .j .Po j em zi rvrat.j eti eba vl dy bl i Ze
s pec ifik ov at ,p ro to Z en e m o c n ita k d a s too z n adr-r.j
i .ji ne nespeci fi cke
poti Ze
( s t av y s fabos ti . k o l a p s . m l h a v i v i d d n i n e bo nej i stou chrhzi Zi vratd
7.
.i e
mo7no ddlit na rotadni. kdy nermcny mir pocit. Ze okoli se kolern ndj todi.
nebopoz iinf . c o Z -i ep o c i t n e j i s to tyv p ro s toru.houpi rni(j ako pi i opi l osti ).
Objektivnfmi pifznaky vestibularniporuchy jsou nystagrnus.tonicke
uchylky kondetina trLlpLta porucharovnovirhy.
Nystagmusje rytrnickekmitziniodnichbLrlbir.
obvykle bifazicke.se sloZNystogmus
kou rychloLtil pomalou.Vlastni patologickavestibLrlarni
sloZkaje pornalir.
vznikd tim. Ze pii vestibularnilezi dochazik funkdni asyrnetriiobou aparirtfr
a silnd.jiipietladujebulby ke strandslabiiho. Konvendndviak oznadLricnre
.srrrirnt'.stugntu
lxxlle.rloitr' \:chle. kterh.jeobvykle take pii vyietieni nir_
padndiii. Podle smdru rozliir-rierne
nystagnrushoru:orttdlni,roturYttl.r,ertiktilrtl a cliugonrilrlljako ulternu.jicise oznadLrje
nystagrnus.ktery rldni srlr.
Podleamplitudyse nystagrnusddli na hrLrbya.jemny.podle fiekvencckrnitu na rychly a pomaly.Jakor/r'^vlttttickinystagntusse oznadujesti-idiinivdtii a rnenii amplitudy (d'astou rnozedkovychpomch).jaku rii.rociolarlr;nystaglnustakovy.ktery rnirnajednu stranukrnity hrube.pomala nepraviclelne
(obvykle ke strand leze). na stranu druhor-r
je jemny. rychly a praviclelny.
Podlc intenzity rozliSu.jeme
tii ktuntitutivrti.stultrtihori,.onttilnIhor?..\,^rrrlg-Srupn6
r t t u: 1.s t upeilse o b j e v r-rj e .j p
e ini k ra .fn i mp o h l e dLr
ve smdrurychl esl oZky.II.
horizont6lniho
str-rperi
i pii pohledLrpiirno a III. stupeiii pii pohledLrna opadnoustranu.neZ
nyslogmu
.je srndr rychle slozky. fasty .je obousrrannynystagrnLrs
I. srupnd.kcly pii
ptlhledu dcllevapozorr.rjcnte
levostrannynystaumusa pfi pohledLrdoprava
pravostranny.
Spont6nni nystagmusje vesnrdspatologicky a.je zndrnkou
vestibLrlarni
nebo vestibulocerebelarnf
leze.
M onot ' lz ic ky n y s ti l g rn L rs
(k y v a d l o v y .u n d Lrl adni ).
ktery rna obd sl gZky
s t c jne.by v a hl a v n do d n i h op fi v o d u(td z i i re fl ' akd' ni
vady.arl bl yopi e) nebg
k o n g e n i t i r l nai z h l e d i s k ap a t o l o g i ej e r r e z i r v a Z n S
y .o u d a s t zi a d i n a j i c i h o
os labc nim . r ectu sb L rl b e
i x te rttu srn frZ eb y t n y stagmuspareti cky.pohl edov y . J ak o f ix adn i n y s ta u tn u s e o z n a d u j en d k o l i k kmi ti r pi i pohl ecl udo strany. ktcry byvit i u neurotikfra nepovaZLrjc
se zil patologicky.

5 /

58

Tonick6 fchylky
konietin, stoie
q chOze

Hormonickf
vestibul6rni
syndrom

Dishqrmonickf
vesfibu16rni
syndrom

Ziklady neurologie

Tonick6 richylky konietin se projevi na piedpaZenychkondetindch.

ktere se pii zavienychodich uchyluji na jednu stranu(piiznak Hautanttv d ti > o ta n < ).n e b op i i sti hanici l e v prostoru(B aranyi ).Obdobndse uchyl uje stcrjod vertikdly.opdt pii zavienychodich (piiznak Rombergfiv).v tdZSich
piipadech dochdzi aZ k pddfim. Pii chrizi doch|zi k uchylovani jednim
smdrem.u lehdichporuch se vyietiuje chhze na mistd pii zavienychodich
s piedpaZenyrnikondetinami(chtze podle Unterbergera),kdy opdt dochazi k trchylcejednim smdrem (shodnlim s piiznakem Hautantovym) a nemocny se postupndotadi podel svd osy.
VestibulSrnf porucha rovnovdhy (v literatuie se oznadujetakejako uestibulurnl atarie, piestoZeo ataxii v pravdm slova smyslu nejde) se manif'estuje poruchou rovnovdhypii chfrzi. odchylkou od piimeho smdru (opdt piedevifrn pii zavienychodich).v tdZ5ichpiipadechal neschopnosti
chirze.
Perif'ernf vestibul6rnf syndrom vznikri pii postileni labyrintu a vestibul6rnihonervu. ndkdy se pouZivaobecny termin peri.fernlvestibuloputic.
Je charakterizovirnrotadni z/avrati,ktera je dasto td,Lkflnystagmusje horizontalnd-rotadni(ndkdy mfrZepievaZovathorizontiilnisloZka).dastoIl. al
III. stupnd,vlechny tonicke uchylky rnaji jeden smdr. stejndjako pomald
sloZkanystagmu(rychldsloZkanystagmumd smdropadny).a proto se oznaduje jako syndrom harmonickj'. Zivratd jsou vi.dy tdZ5ipii vdtii asymetrii vestibularnichapardtfr,pii jednostranndlezi,kd,eLtooboustrann6symetrickd l6ze maji poti\e men5i.Tonicke uchylky smdiuji ke strandrelativnd
slab5ihovestibularnihoristroji. tj. vdtiinou ke strandleze a smdr fchylky
stojeje ziwisly na polozehlavy - obvykle se uchylujeza postiZenymuchem.
Ndkdy mfrZebyt soudasndi poruchasluchu a tinitus. Je pozitivnf korelace mezi intenzitou zfvratf a nystagmem. Pii perifernich vestibularnich
lzich se nevyskytujespontanninystagmus,ktery by nebyl spojen se z6vrati, a naopaknevyskytujese vertigo bez spontdnnihonystagmu.Perif-erni vestibuldrnisyndromse vyskytujeu Mdnierovy choroby,pfi zandtlivych
afekcich (neuronitisvestibularis),akutnich labyrintovychdysfunkcich.pii
zosteroticus nebo toxickem postiZenin. VIII. (napi. po streptomycinu,ale
i gentamicinu),ndkdy i pii lezich vaskul6rnich.
Centr6lnf vestibuldrni syndrom vznika pii postiZenivestibularnich
jader a drah, zdvratdmohou byt silne i mirndjii. ndkdy pozidni,jednotlive
p i i z n a k y j s o u d a sto nefpl n6, nystagmusrnrhZebyt hori zontal ni ,rotadni
i vertik6lni. Mezi jeho smdrem a tonickymi uchylkami neni l6dnd zavislost, oznadujese proto jako syndrom disharmonicky. Neni korelace mezi
intenzitou nystagmu a vertigem. MfrZe byt piitomno siln6 vertigo bez
nystagmu a naopak zietelny nystagrnusbez vertiga. Vyskytuje se u nejkmene,dastovaskularnich- ischemickychlezi
rfizndjiich lzi moz.koveho
ve vertebrobazildrnimpovodi, ale i pii zdndtechnebo tumorech.MriZe byt
vyvoldn i z oblasti krdni pdteie,kdy v dfisledkuproduktivnfchzm6n mfiZe
dojit v urdite poloze hlavy (z6klon a rotace)ke kornpresisklerotickda rigidni a. vertebralisa k ischemickym projevrirn.kter6 se nejdastdjimanif-estujivestibuldrnimsyndromerl (syndrom a. vertebralis).K zdvratim doc h a z i i p i i p o ru i e propri ocepti vni chmechani smfiv i ntervertebral ni ch
kloubech krdni pateie.kter6 se rovndZuplatiuji pii udrZov6nirovnov6hy.
K teto poruie rnfiZedojit i pii funkdnich blok6d'lrchbezstrukturdlnichzmdn
(pii cervikokranialnimsyndromu).K centrdlnim zdvratimmfiZedojit i pii
lezich korovych v temporoparietookcipitalni
krajind.
je nemoc z pohybu, teZ nemoc dopravni (moiska, letadlovaap.),
Kinetciz.cr
vznika sumaci vestibularnichimpulsrha v popiedi jsou vegetativniporuchy.

Hlavov6 nervy

59

vlastni zavratd,jsouminimalni. Jako 7r.r'r'r'hogenn[

lit,rutt'se oznadu.jestrach
z vyiek. nejdeo vestibukirniporuchu.
ale spiie o fbbii. Vi:.udlni:.tit,rct'
seclosta_
vLr.1e
pii novychnebo nesprdvnych
brylich nebopii nahlevzniklediplopii.
Mezi zakladni tii aferentnf zdroje rovnov6hy patfi oko, propriot.apt'e
ave.stibultimfuyrttir. eastd poruchachirzeu rovnovithyu starych lidi 1em iv it v dt iinou.i e d i n o Lpri i d i n u ,a l ej e z p fi s o bovi rna
rnul ti senzori ckym
cl efi c i t e r n ( p o r u c h a z r a k u i v e s t i b L r l i i r n i h ao p a r i r t ua p e r i f e r n i n e u r o p a t i e
s ponr c houpr o p ri o c e p c e ).

6.7.

N. lX. - lr. glossophoryngeus

V lir k na r not ori c k f s p o l u s n . X. a n . X I. (p o strannismi i eny systern)i nerPoruchy n.

v uji s v als t v ohl ta n r-r.
v l i tk n as e n z i ti v n i n e rv L rjrndkke
i
patro,epi fhrynx.tonglossophqryngeus
z,rly.zadni tietinu .lazykaa stieclniucho. senzurickavlakna zajiituji perc epc i c hut i v z a d n i ti e ti n d j a z y k a a v l a k n a vegetati vni(parasyrnpati cka)
iner v Lr jigl. pa ro ti sa p o d i l e j i s c i n a re fl e x u karoti ckehosi nu. N . IX . vystupLrjez lebky ve tbranten.jugLrlare.
Sarlostatnelezc jsor-rvzircne.vdtiinou. is ous ouda s tfp o s ti l e n i p o s tra n n i h os mi (e neho systerl Lr.
P i i l zi n. IX .
doc hdz ik e s t e .i n o s tra n npeo ru l e c h u ti v z a d ni ti eti nd.j azyka,porui e ci tl i v o s t i a p o l y k a c i m p o r r - r c h d m( v d t i i n o L r - i e n n e p a t r n y r r - rv. z h l e d e r n
i e rv a c ih l ta n o v e h os v a l s tv av agem).V l akna n. IX . pi ecl stak piev aZ ujic in
vLrji iif'erentnidast reflexr-rdaviveho - pi'i clotyku zadni stdny faryngu se
vyvolir davivy reflex (clevacea kontrakcetaryn-9u).ntotorickoueferentni
das t z ajiit uji v l d k n a n . X . P i i l i z i n . IX . m irze byt davi vy refl ex j ednos t r anndv y has l y .Iri ta d n il e z i .i e n e u ra l g i en . I X .

6.8.

N. X. - lt. vogus

M ot t lr ic k irv lt ik n an . X . s p o l L sr n . IX . i n c rv u .jrndkke
i
patro.uvul u. farynx.
larynx. satnostatnd.jicen.
Zaludek,stievo ttL,p<-ttlexr.rralienalis. prclstieclnic t v ir nn. lar y n g e u ss u p c -ri t)r'rL
e t ' c L l rre ns sv a lstvohl asi vek.tracheya brgnc hf r .S enz it iv n di n e rv u .j cn . X . l ' a ry n x j.i c e n . c l al Sdasti
i
tri rvi ci hoi cl ychaci ho traktr.ra dura nrater zaclni.f
irmy lebni. Vegetativnivlirkna pieclstavule
par as y m pat ik u s .
Pii jednostrannelez.ivz.niknepardzarndkkehopatra. ktere.je na postiZeni strandpoklesle. vaznenebo se opoZd'ujc-iehopohyblivostpii fbnaci.
uv ula by v ii pie ta Z e n an a z d ra v o us tra n L r.
c o Z vyni ki zej rnenapi i fi tnaci
( piiz nak opony).D i rv i v y re fl e x .j eo p d t v y h a s l y(posti Zeniet-erenrni
di tsri ).
Pii tdZii lezi vz.nikaporuchapolykirni - dysfagie. nemocny se zakuckirvit.
t ek ut inyr egur g i tu j d
i o n o s L ar j c ri z i k o a s p i ra cc.S or.rdasnyrr
posti Zeni rn
n.
litrynger,rs
recurrensdojde k parezehlasoveht)vazll a ied ntirchraptivynebo
ieptavy charakter- dysfonie. Porr.rchulze objektivizovat laryngoskopick y r n v y iet ienirn .
Pii oboustrannelezi cloidek oboustrannenru.
ndkdy asyrnetrickernu
poklesu rndkkehctpatra.vznikir vyraznirclysfa-uic
a ied rnivir nosovy charakter - naz c ' r lali e
ri.n o l a l i e .
P i- iir it adnil ri n . X. d o c h i rz ki e s p a s rn i rrn.
podl e l okal i zacevzni ki rnapi .
laryngospi.lsrnus.
ezofagospasrnus.
pylorospast.nLls.
Pati-isern take Skytav-

Poruchy n. vogus

60

Zi,klady neurologie

. i i i r i t a c i parasympati ckychvl dken vzni k6 bradykardi e,

ka - singultusP
p o k l e sk re v n i hotl aku. pi i parezetachykurdi e.

6.9.
Poruchy
n. occessorius

N. Xl. - tr. occessorius

nerv pouze motoricky. rna vdtevvrtitirt[,ktera spolu s n.

N. accessorius.je
X. inervu.jerldkke patro. farynx a larynx. avitev t,ndii[, kterd inervuje m.
a stiedni a dolni dirstrn. trapezius.Vldkna z.a(inasternocleidomastoideus
ji jednak v prodkruZene
rni(e,jednak v (edehmotd miSnichsegmentfiCl-5,
z lebky vystupujeve for. ju-eulare.Pii jednostranndmpostiZenim. sternov/azneotadenihl avy na neposti Zenoustranu,mnohem
c l e i d o rn a s to i d eus
dastdjiije vlak porandninervu aZ pod odstupernvdtve pro kyvad, kdy dojde jen k postiZenim. trapezius(nerv jezde uloZenpovrchovd,mfrZedojit
k i a tro g e n n i muporandnipi i exci zi l ymfati ckych uzl i n na krku). N a poSkozenestrandje pokleslerameno,jeho zvedanije oslabenoa je poruiena
l i n i ei i i e .

6.10. N. Xll. - n. hypoglossus

Poruchy
n. hypoglossus

N. hypoglossus.je rovndZ nerv pouze motoricky, ktery inervuje svalstvcr

j a z y k a . Pi i j e d n ostrannel ezi (hemi gl ossopl egi e)
se v ustechl azyk uchyl uje na stranuzdravou (e pietahovan),pii plazeni na stranul6ze fie pietlad o v a n ),s v a l s tvona posti Zenepol ovi n6j e atrofl cke(obr. 6.11.) a mohou
Pii oboustrannelezi vaznepohyblivostjazyka. nebyt patrnefascikr.rlace.
jej
vznika poruchaiedi, kterd je nezietelna,smazavypldznout.
lze
upln6
na, vazneartikulace tato poruchase oznadujejako dysartrie. K postiZeni
n. XII. dochirzi pii traumatecha kmenovych l6zich. k lehkemu postiZeni
dochazi i u vyrazndjSichsupranukledrnichporr,rch(spolu s hemiplegii nejd a s td j ic 6 v n i e ti ol ogi e).

O b r . 6 . l 7 . l , 6 z e n . X I I . - . j a z y k s e v u s t e c h u c l r y l L r j en a s t r u r n L r z d r a v o (l r- i ep i e t a h o v a n ) .
pii plazeni na stranu lize (je pietladovan)

Hlavov6 nervv

6l

P ii pos t iZ e nni d k te ry c ho b l a s tiv z n i k a j i typi ckesdruZen6obrny hl avovych nervri. Napiiklaclpii postiZeni.fi.s.srtru

orbituli,s.superiordochlzi k lez.i
n. I I I . . I V . .V I . a V/l a d a s toi n . II. v z h l e c l e n-r
k topografi ck6
bl i zkosticanal i s
crpticrrs.Prutzevni stdnr_r
je typicka sclruZenaporucha
kut,enui:nlho ^sitttt
ok ohy bnira n . v /l (n e n i p o s ti Z e nn . o p ti c Lrs).
pro tno.\tonto:,ei krn,y
koul
por r ' r c ha
n. V III.. V II. a V.. p i i l e z ) v o b l a s tihruttLt
pt' rrmti d.t'
se kromd pgs t i Z e nn
i . V . . V I I . a V I I I . v y s k y t L r j iel z e n . V I . P i i l i z i v o b l a s t i
forutnert
iugulur edoc h a z ik e s p o l e d n e mup o s ti Z c n rr
i . IX .. X . a X I.

6.1l.

Bulbdrni o pseudobulb6rni syndrom

Pii obou,strurmem
po,sti!.enI
kctuddlnit.hhlut,ot,.yt'lt
nen,ti n. IX-XII. nebcr
je-iichjader vznika soubor piiznakfr nazyvanybulbdrni syndrom. Je char ak t er iz c lv an
d y s a rtri i .a tro fl i j a z y k a s fa s c ikul acemidysfagi
.
i . pokl esem
mdkkehopatra (piiznak opony) a sniZenyrnnebo vyhaslym davivym reflexern. Pii progresimrhZedojit i k postiZenirnimickehoa ivykaciho svllstvii
( n. V I I . a n. V . ) s e s n i Z c n i rnm a s e te ro v e hre
o fl exLr.
Zl eze vasu.al e i center
v prodlouZendmi(e mohou vzniknout pctruchydychani a srclednidinngsti.
Piidinou bLrlbarniho
syndrotnLr
byva.lileze rnozkovehokmene (rneningoencefirlitidy. tumory nebo vaskullrni piihody ). limyotroflcka l aireriil
ni skler6za
nebo zdndtliva polyradikLrl oner,rri
tida ( syndrornGui l lainfiv- B lrreho).
Pii obou'st ru nnem sup ru n ukl erim lm po.;ti !,en {, oboustranne lezi tr. corticobulbaris.vznikd pseudobulbdrni syndrom. symptomatika podobnir.
.je
ale pr ot oZ ejde o l e z i c e n trd l n i .n e j s o r,r
p i i to mny atrofi eani fasci kul ace
j az y k a a by v a z v y l e n y m a s e te ro v yre fl e x . N avi c j sor-rzcl edaste entodni
a ps y c hic k epo ru c h y(e n to d n li a b i l i ta .b e z d d dnypl i i dnebosmi ch)a zndrl ky
postiZenii dal5ich mozkovych strr.rktur'.
ze.jrninapyramicloviri extrapyrarnidovirsymptomatika.e asty.jefrontalnityp chfize- kratkea pornalekrfrdk y ( br ac hy ba z i eb. ra d y b a z i e )i a s ta z i ea a b azi e.N ej dastE j i pi
i i di nor-r
.j sou
cevni rnozkove poruchy. Porucha rnusi byt oboLrstranna.
k obdrna lezin
v S aknem us ido i i t s o u d a s n da.l e a Z n a s l e c l n d
. cl nostrannd
Je
l 6zej e pl nd kompenzovanirdruhou stranoLla ai, pii dalSi lezi teto dosLrdnepoikozenestrany. tieba za iadu mdsicfr.rnfrZeniihle vzniknout pseudobulbarnisyndrom.
Frontdlnf typ chfize (ndkdy nazyvanytak6 apraxie chrhze)je polrcha
s pomalyrni a krirtkymi krfrdky(bradybazie.brachybazie)s detnyrniprojevy postLlrirlniinstability.striichuz volneho prostorua s nutnctstipodpirirni
drtrhouosobou.Pacientis frontirlnimtypernporrlchychfizeviak vleZesnadn o d o k a z i c h f i z i i r n i t o v a t a . j e j i c h h y b n o s t n a l f i Z k L rb y v i r d o b r a .
V pok r odily c hs ta rv e cdho i d e a Z k n e s c h o p n osti
chrhzei stcl e (abazi e-astaz ie) 'V y s k y t ules eh l a v n du v a s k u l 6 rn i c h
l e z i (mul ti i nfarktovych
stavfr).kcl y
dochlz,ik poruKevliiken motorickych drah z frontiilnich oblasti. kter6 reprezentr"rli
zastoupenipro dolni koncxetiny.
Astazie je neschopnoststcl.lev dfrsledkuporuchy ntotoricke koor<Jinace. abazie.ie poruchatnotorickekoordinacepii chfizi. Terminem astazie- abaz ie s e oz n a d u i en e s c h o p n o sst to j e i i c h tze. Jcl ectobecndpouZi vane
terltliny pro porllchy. ktere nejsou zpfrsobenyparezounebo jinyrl specifickym rnotorickVmdeficitern.tedy samy o sobdnic neiikaji o piidind. pfic *inoltm f iZ eby t p o ru c h afi o n tl l n i . p s y c h o s e nnial
. e i cerebel amiataxi e.

Bulb6rni syndrom

P seudobul b6rni
syndrom

Fronf6lni typ
ch0ze

Astqzie
Abozie

63

7.

PORUCHYVEDOilIi

Vddorni.je stav. kdy -ie dlovdk schopen sprirvndvnimat sebe i sve okoli
a spreivndreagovatna podndty vndjliho i vnitiniho prostiedi,jde o vnitini
s lov ni s ignaliz a c d
i l o v d k ao s o b d a o k o l i . Vd dorninema vl astni mozkove
c ent r um ,aleje za j i S to v d n kc o
l n ti n u a l n ia d o s tatednou
i nterakci mezi neurony mozkovych hemisf6r a aktivainfm syst6mem retikul6rnf formace (v oblasti horniho kmene a thalamr.r).Proto ktrldi leze. kterir vyrazne
poikodi hemisf-erynebo mozkovy kmen. mirZe byt provazenaporllchou
vddomi. Leze mfiZe byt .strukturdlnl,urtutotrtickri(tumor. krvdceni.ischernie). bud piimo v mozkov6m kmeni, neboje lokalizovanamimo oblast
rnozkovehokmene supratentoriirlnd
di infratentorialnda poikodi aktivadni
retikularni tbrmaci tlakem. Mentbolit'kd nebo to-rit'kti porucha byivd ctifuzndjii. zpfrsobidiftizni oboustrannou kortikSlni l6zi, hlavni vyznam
zde m a por uc hae n e rg e ti c k e h m
o e ta b o l i s rrua krevni hoobdhu.
V ddom ije m o Z n oro z d El i tn a d v a ty p y . Vi g i l i ta (bddl ost)urduj esrupei
schopnostireagovatna prostiedi:bdherndne charakteristickykolisa a clvd_
ma ex t r em nim il y z i o l o g i c k y rn is ta v y rtz .n ev i gi l i ty j soLrspi rneka bddni .
Spdnekviak neni povaZovanza poruchu vddonti.Lucidita (jasnosr)popisuje hloubk u a o b s a h b d d l e h os te l v Larj e z a v i sl ana bcl dl ostipi
: i chybdni
bddlos t ineni m o Z n al u c i d i ttr(n e n l l u c i tl i tu b e : r,i ,gi l i tt' ).
P or uc hy v ddo mi n tfi Z e rrek l a s i l -i k o v ant a d va zakl acl nitypy: poruchy
kvalit at iv nia k v a n ti ta ti v n i .

V i gi l i ro

Lucidito

I
K v olit ot iv n i p o ru c h y v 6 d o m i
Kv alit at iv nipor u c h yv d d o m i (ta k eo z n a d o v a n e.j ako
obl uzenevddcl mi )nep os t ihufi ur ov eiib d d l o s ti .a l e o b s a hv d d o rn i .z ej ntenakogni ti vnia af' ekti vn i f unk c e.P r oje v u j is e p o ru c h o uo ri e n ta c e(c l sobou.mi stem nebo dasem).
m y ileni a jednan i ,k te re .j en e a rd e k v i rtn i .
Delir ium je k v a l i ta ti v n f p o ru c h a v d d o m i a chovi i ni charakteri zovani r Delirium
a kut ni z m dnoup s y c h i c k d h os ta v u .tl u k tu u j fc i rnprfrbdhema poruchoupozor nos t i.J de o ne s p e c i fi c k o u
p s y c h o p a to l o g i ckou
reakci na podkl addgl ob dlni dy s f unk c em o z k u . D e l i ri u rns e ro z v (i b d h emhodi n aZ dnfr a pi i znaky bdher ndne k o l i s a j i .V p rfi b d h urn o h o ub y t e pi zodyremdi pl ne l uci di ty.
zejmenabdhem dne (coZ vede k piehlclnutfponrchy),zatimco v noci cftrchizi typicky ke zhorieni. Nernocninejsouschopnizarndi-it.uclrZetdi picsunoutpozornostk vndjiim podndtfrm.Dochazik dezclrientaci
v dase.pezd dji i v I t r is t d.r nyi l e n fj e i n k o h e re n tn(z
i ma te n ost).
Je poruchaspankovi hcr
cy k f u. das t cut
l lurna s p a v o s tb d h e md n e . z a ti rn cov noci j e nentocni zna-

61

Hypooktivni
c hyperoktivni ryp
deliriq

Amentni stqv

Obnubiloce

S om nolen c e

S opor

Tflklacly neurologie

te n y a n e k l i d n y:del i ri um se mfi Zernani f' estovat

i pouzev noci . Mohou b;i t
ptrruchypercepce ilr.rzea halucinace.nejdastd.ji
z oblasti zrakovd.Hulut'irtucertetttujlrctilrtvlxtdklutl. neni vnd.jii podndt (napi. nemocny vicli na
pokryvce brouky, kteii neexistuji).Ilu:,entuji retilrtvpotlklrul,ule.jc neredlrt( :,ltnrcovtirti(napi. rfrznepiedmdty vnimir nemocnyjako zviiata). Porucha psychomotorickeaktivity md dva subtypy.Ht'pouktivrt[tt'1tje chara k te ri z o v f,n
z p otnal eni rnpsychornotori cke
akti vi ty a soudasndi sni Tenou
bddlosti.Ht'peruktittr{ tt'1tse rnanit-estuje
zvyienoLrbddlosti.agitovanosti
i o r u c h a m i( i l u z e n t ia h a l u c i n a c c m i ) .
a d a s t d j i. j e p r o v a z e np e r c e p d n i r r p
N e j d a s td j i i .j ea l e srni i enafbrrnase sti i di tni mobou typfr.N a probdhl edel i ri u m j e L rp l n idi
i ostrfi vkor,' i ta
amnezi e.
Kvalitativni poruchy vddomi byly diive ddleny na amentni stavy (z.ntate n o s t).d e l i ri u m a obnubi l aci (rnri kotny stav).
A m e n tn f s tav se vyznaduj czej rnenadezorgani zacirnyi l eni , dochi i zi
k n a ru i e n i to k u rl yi l enek a vj emfi . D al i i m typi ckym pi i znakernj c poruc h a p a rn d tia d e zori entace.
C hybi psychomotori ckynekl i d di poruchyvni rn trn ic h a ra k te ruhal uci naci .V posl ednidobd .i e umencej uko sumostutrtti
,ietlrntku opoLtitirtu u iu:.ertulxtd tennlrt tleliriunt jako jeho rnirna a protrahovandfornta. Dtvodem je zejmenatirkt, 7c deliriunr piedstavujeSiroke kontinuum piiznakfr zeihrnujicichjak ty piitontne Lramence.tak i piiz n a k y p o v i tZ ovane
v kl asi ckempoj eti za charakteri sti ckd
pro del i ri urn,d.
p s y c h o rn o to r i cky
nekl i d a poruchy vni rnzi nicharakteruhal uci naci .S pektru m p i i d i n a mentni chstavfra del i ri ij e obdobnea u tehoZnemocndhostav
c l s c i l u j erre z i kl i dnou ztratenostia nekl i dems agresi vi toua hal uci nacerni .
obnubilace (mr6kotny stav) je kvalitarivni poruchavddomi, pro ktero r,rj e c h a ra k teri sti cky
nahl y zadateka konec a upl na amnezi ena tuto epi z o d u . T rv i i n ij e vel mi vari abi l nia kol i si rod sekundaZ po dny. I pi es urdi to u o d l i Sn o s o
t d del i ri a (zej menanahl y zadateka konec)se obd.fednotky
p i e k ry v a j i a j e snahai obnubi l acezai adi tdo skupi nydel i ri i . H l avni pi i di n o u tri a n i l -e s tuj i ci ch
se obnubi l aci.j sourtznd psychi atri ck6poruchy,al e
tak6 ndkterenekonvulzivniepilepticki :,ticht,utt,
a riru:.t.
D e l i ra n tn i stavy .j sor,r
daste ' zej m6nave vy(i i m vdku. kdy v dusl edku
(inf'ekce.dehydratacc)do.jdek dekornpenzacimozkove perrizn6. zirtd.Le
fu z e a k mo z k ovehypoxi i .
I
K v o n ti to t i vni poruchy v6domi
Kvantitativniporuchy vddonripostihulibddlost.picdstavLrji
sniTenibddleho
stavurtzneho stupnd.od lehkiho psychornotorickeho
fitlumu a ospalostiaZ
(tab.I .1.).Lehkaporuchavddornise nazyvi rsomnop o h l u b o k eb e zvddorni
lence. nentocnypospirvi.da se v5ak slovnirnpodndtentnebo dotykentprobudit.jeho rcakccjsoLtzpotnalene(bradypsychisrnus)
a odpovddis latcnci.
a l e .i e s c h o p e nsl ovni kontuni kace.S opor .j c hl ubi i puruchavddorni .kdy
n e n to c n e h on e l ze probudi t sl ovni rnpodndtenr.al c aZ i ntenzi vndj i i .dasto
btllestivoustin-rulaci.
netnoctryneni scl-ropen
slovni korlrlnikace a reaguje
Tab. 7.1. Klasick6 d6leni poruch vddomf
Somnolence

na osloveninemocnyotevieoci, odpovf,na vlzvu je motorick6

odpoved,polyk6nizachovAno,
sfinktervovldddnv

Sopor

bolestvyvoldobrann! pohyb,grimasu,otevienioci,
polykdnim02eb17t
poru5eno,sfinkterynekontrolovdny

Koma

bolest vyvola reflexniodpoved - flexni nebo extenzni,

vyhasin6 reflexnicinnost

Poruchv vddomf

jen zalrlrudenirn.
ndkdyjednoslabidnyrn
skrvema obrannyrnpohyber-p.
K6ma
je hluboke bezvddorrti.kdy nernocnynereagr.rjc
na zevni podndtya kontakt
K6ms
s tlinl je IlernoZny.Bolestivypodndtvyvolirjen reflexni odpovdcl'.
pro lehdi
stupcnktirnatusc ndkdy ui,ivapojernsentikdnru.
V hlubokernk(rrlatu vyhaSemik6mo
sina.iiztlrnicclvda korneitlnireflexy i reakcena nociceptivnipodndtya rnrhTe
do.;iti k zirstavdspontdnnihodlrchdni.Tcnto stiiv se naz.yvir
areaktivniktir-na
a rriiZe vyfrstit ai v mozkovou smrt.
Hr anic enlez i u v c d e n y n rik l a s rc k y n ris tu p niporr-rch
vddomij sou nepi -esIre. neumoZfiujisrovnattivyvo.lestavu. a proto se clopnrudujecharaktcriztrvitt stav nentocniho kntkritttfin popi.senrfunkdniho stavu. Sledujerne
reakci nemocndho na slovo (na vyzvu provest r-rrcxity
ukon. i vlastni slevni prodLrkce).a pokud nereagr-rje
na slovo. tak na bolestivy podn6t. Jako
boles t iv ypodn d t p ro v e d e rn etl a k p o c l frh l e rrtrnancl i bLrltly.ak na vystupy
t r igc r t t inu( s up ra -n c b o i n fl -a te n to ri i rl n n
ee
) b o i i ntenzi vnisti sk A chi l l ovy
ilachy. SlcdLrjerne.jak
motorickou. tak verb6lni odpov6d'. Mgtoricka reak c e r llf r Z eby t u d e l n i rIre b oo b ra n n a in. e k o o r cl i novanlrnfrZe
j i t i o abnor.
r n6lni f lex ni ( d e k o rti k a d n i n
) e b o e x te n z n i(d ccerebradniodpovdcl
pocl
le
)
'.
tdc ht ok r it er ii b y l y v y tv o i e n y ri rz n es tu p n i c cporuch vddomi ,z ni chZ nci u Z i v a n d j i.ij eG l a s - u o w s ksat u p n i c e( v i z k a p . 1 7 . 3 .a t a b . | 7 . l . ) .
M oz k ov 6 s mrt.i e s ta v c h a ri i k te ri z o v a nuypl nou a i reverzi bi l niztrator.r Mozkov6 smrt
v iec h I r lt lz k ov y c hfL rn k c i .z a s ta v o us p o n ta nni hodychani . nereaguj i ci mi
zor nic em i.c hy b d .i i cre
i a k c in a n o c i c e p ti v n pi odni ty a absencikrnenovych
reflexir (chybi v(echny reflexy naclsegmenternC | ). Pokud se provedeangiogratie.prokdZese zdstavarnozkovecirkulace.
M oz k ov as ntrtj e rn e d i c i n s k yi p ra v n da k c e ptovi i na
j ako synonymumpro
s nlr tjedinc e.P i c s n i ia s p o l e h l i v idi i a g n o s ti k am ozkovdsrnrtij e cl nesvysoce ak t uiilni v s t tu v i s l o s tfs ro z v o j e n tre s u s c i t adni ch
pracovi i t a transpl antadnimprogramem.Opravhujelekaiek ukondeniresuscitace
a pouZitfvhoclnyclt orgfnfr k transplantaci.Stanovenintozkctvdslrtrti v tdchto piipadech
m us i by t v Z dy k o rn i s i o n i i l n(n
i e s ta d i j e d e nl e k ai ),musi byt pi -esnd
zj i i tdna
p iidina k or nat u .a b y n e b y l o p o c h y b o i re v e rzi bi l ni mstrukturf,l ni mposti I'eni rrtc-tzkV
u .y Z a d u j i s e p i e s n d s t a n c t v e n ak r i t e r i a k l i n i c k a a n d k d e
i pornocnmetodyinstrurnentalni
(napi.angiografickyprfikazziistavymozk o v i p e r f u z e ) .N e . j d ' a s t d j i i mpii - i d i n a m im o z k o v e s m r t i j s o u t r a u m a r a
a mozkovii krvaceni.
Df r leZ it ek me n o v 6 re f' l e x y k p o s o u z e n i funkce rnozkoveho kmene
Kmenov6 reflexy
u nelnoc ny c hv b e z v d d o rnjis o u o k u l o c e ta l i c kya okul ovesti bul drni
refl ex
( o b r .7 . l . ) .
Okulocefalicky reflex: V poloze na ziulech clrZirnehlavu nernocnehcr
o bdnt ar uk at na.o d i j s o u u p i e n y n a n o s v y i e ti u.l i ci ho.P i i rychl ern.al e i etrninl otodeni hlavy na stranu zrirstavaji
odi fixovirny na nos vyietiujiciho
(t J . , t . f ac t o s e d e v i L rini a s tra n uo p a d n o u n
. e Z lj esmdrpohybu).Tato ocl povdd'Lrnetnocnehov bezv6clorni
nasvdddujehernisf'eralni
a diencefalickelezi
a pr t lk az ujeint a k tn ik m e n o v efu n k c e .P o k u c lse oc* itodi spol u s hl avgu.j e
tes t abnor r naln ia n a s v d d d u i el e z i k m e n o v e .Test se nesmi provdddtpi i
podezieni na porandnikrd.nipirteie.
Okulovestibuldrnf reflex: V polozena ziiclechflektujemehlavr.rnemocneht l as i o 30' . D o z e v n i h oz v u k o v o d up ro ti b ubi nku apl i kuj ernepomal u
20 r nl 0 " C s t u d e n ev o c l y .P i e d ti m j e v i a k n u tne se pi esvdddi t.Ze neni
piitor-nnapertbracebubinkLr.Pokud jsou intaktni krnenovefunkce. rtojde
po ndkolika sekundachk deviaciodnich bulbfi ke strandclrirZddni.
coZ prok az Lr icint ak t nikme n o v efu n k c e .U s tru k tu ri rlnikrnenovel eze se nevypro-

65

66

Zilklady neurnlogie

$
G

/5
A

0pi

{-)

(vpravo).A
Obr. 7.1.Reflexokulocefalicky(vlevo)a okulovestibul6rnf
bulbfr- normalni
odpovdd'l
l] - dcviace
chybi- kntenova
leze

Perzisfenfni
vegefotivni stcrv

dcviace

vokuje Lidnd deviace.Pokud nemocny neni v bezvddomf,vyprovokuje se

kromd deviacei nystagrnuss rychlou sloZkouna opadnoustranu.Studena
voda u nemocnychpii vddomi provokuje nystagrnussmdrem od draZddneho ucha, tepla smdrem ke draZddnemuuchu (mnemotechnickapornfrcka COWS - colcl opposite, wurm sunte).
>Locked-in< syndrom je porucha.ktera vznika na zakladEleze stiedni
a d o l n i d d s ti mozkovehokmene.Obvykl e j de o dfrsl edekcdvni mozkovd
p i i h o d y p i i o k l uzi a. basi l ari s.P aci entj e bddl y, al e kvadrupl egi cklai j e
postiZenai hybnostv oblastikaud6lnichhlavovfch nervfi.Nemocnyje viak
schopenna slovni di psanypodndtotevirat azavirat odi i pohybovatodima
vertikirlnda timto zpfisobemi kornunikovat.
/anfunkdni dekortikaci.
Perzistentni vegetativni stav je charakterrz.ov
zatimco vegetativnitunkce Yizenez kmenovych strukturjsou zachovirny
((i z .e n ire s p i ra ce.srdedniakce. krevni hcltl aku). Je zpfrsobenoboustrann y m td 7 k y mp o sti Teni mkfi ry di subkorti ki rl nibi l e hrnotys rel ati vni ntu(etienim mozkovehokmene (tdZkatraumata.anoxie mozku po srdedniz.istav d . d u l e n i o p .).Je al espoi zdastizi tchovi rnspdnkovycykl us: nernocnymd
d i rs td n e o te v i e n eodi . al e neni si vddornscbeani svehookol i . C hybi l Lrci d i ta : n e m o c n ynevyhovi vyzvanta neni schcl penkomuni kace.chybi j akak o l i v o l n i a k ti v i tadi chovani .Je schopenspontanniventi l ace.ni kol i vi ak
i.vyk6ni a polykirni. Je-li zajiStdnpiijem potravy.n-rfrZe
nemocny pieZivat

Poruchv vEdomi

po dloLr houd o b u . T u to d i a g n 6 z .ul z e s v ysokou.j i stotor-r

stanovi t.pctkucl
popsanystav pietrvavirpo dobu 3 m6sicfr.V ndkterychpiipadechviak jde
o piechodne stadiurn frpravy komat6zniho stavr-rs piiznivdjii prognrizou
(zejrnena po traluxittt-r
u rnlacliich.ycdincfr).
kdy je vhodndjii oznadeniapalicky syndrom.
P r t l r ' loc k e d -i n r.s y n d ro rr.a p a l i c k ys y n cl ronra ndkdy i pcrzi stcntnive-uctativnistav se diivc take poLrZivalnc zccla piesndcletlnovanyterrlin vigilni k6ma.
Krirtce trvajici z,trittrvddorni (ndkolik sckLrndncbo rlinut) se nazyvir
synkopa. Piidiny .jsoLrobdhove.piechodnirporucharnozkoveperfuze.
Z i: aLnd- i (i .d e l i i a k o rn p l e x n d j i ip o rL rchyvddomi se nazyv.yibezvE dom f . B ez v ddo rl i j e p i i z n a k .k te ryj c s p o l e d nymnohapatol ogi ckyrnstavfi m.
Piidiny bezvEdorni.jsou:
- traunrata,vaskularnileze - ikty. nirdory.
o rrrganickeprocesyttto:.koyrt
inl- ek c e- rl e n i n g o e n c e fa l i ti d ye.p i l e p s ie:
. e- y oger uprii i d i n y - i n to x i k a c en e b o fy z i ki rl ni vl i vy (hypo- nebo hypert er r nie,ele k tri c k yp ro L rd ):
o errcktgennI
(uremie.diabetickek6rna.
plitrny rnetabolick6encefakrpatie
hy pogly k e rn i ej.a te rn i s e l h An i )i n d k te reendokri nopati e(hypofyzarni
i nsuficience.thyre<ttctx
i koza):
o kurtliot'u.skuldnti
poruchy - mfrZedojit k akutni hypoxicke encelalopat ii ( ar y t m i e .a tri o -v e n tri k u l i i rnbi l o k a d y.A darnsuv-S tokesfrv
syndrom.
kardiogenniiok pii infarktu rnyokardLr.
obdhovesynkopy):obdobnyrnec hanis m u sl n i r i o b d h o v y (o k (h e rn o ra g i cky.
traumati cky,neurogenni );
pii dec ho v ei n s L rfi c i e n cviz n i k i i re s p i ra dnikci ma;
. por uc hy v o d n i a e l e k tn tl v to re ro v n o v i rhy (tdZka dehydratace.hypoi hy per k a l e m i ).
e
Zflkladni postup pii bezv6domf: nejprveje tieba zajistit vitalni funkc e. v olnd dy c h a c ic e s ty ,a d e k v i rtnvi e n ti l a cia obdh.K ornbi nuj ese okarnZi t y s y r npt om a ti c k ip o s tL rps i n te n z i v n id i f' e r enci i rl ni
di agnosti koua kauzal ni ledbou.V y i e ti c n i n e rn o c n y c hv b e z v d d ornivi z kap. 17.3.

67

Apolickf syndrom

Vigilni k6mo

P i i i i ny bezv6domi

69

8.

PoRucHYFrCl
A sYMBoLrcKfcn
Fuurci

Rei je specificky lidska dinnosr a patii k nejdif'erencovandjlimpohybov y n l u k o n f i m . S c h o p n o s tk o r n u n i k a c ep r o s t i e d n i c t v i mi e d i j e j e c l n i m

z nejvyznarnndjiichprojevfr soci6lni i kulturni evoluce dlovdka. Mluvend
i psanaied je slozityi.nacviden! reflexni ddj. pro ktery je nurnii:
t uplnost u.ferentnir'llmechanisrnfi(sluchovy analyzittor,pro psanou ied
zrakovy analyzdtorap.);
upfnost e.f'erentnir'lr
mechanisrn&(intaktnostneuronirinervujicich svaly,
k t er e s e po d i l e j i n a i e d i i p s a n i );
o intaktnostsvn/ovehoaparatu,ktery se na tdchto fkonech podili;
o spr6vnddinnost reguluhtft:hokruhfi mozedku,extrapyramiclovdho
systemu a daliich podkorovychreguladnichokruhfi;
o integrujicI rYirtnost
mo:kot,i frtir])(asociadnioblasti).
Hlavnf poruchy ieii:
o afSzie (lehdi poruchaje dysfdzie) vznikd pii zfskanelezi dominantnf
hemisf6ry, jde o poruc'hukomunikuce,vazneprodukcenebo rozumdni
iedi. J edni mz k ri te ri i p ro d ru h a fi rz i e .j ei pl ynul osri edi ;
o dysartrie je poruchu ttrtikuluce, ied je setiela a smazand;vznik6 pii
porule inervacemluvidel nebodalSichstrukturpodilejicichse na sprdvn6
v y s lov nos ti(a z y k , rty , z u b y a j .):
o ataktickaied u poruch mozedkuse nazyvirskandovand,
o m onot 6nn ii e d (p o ma l d .ti c h 6 , n d k d y n a opakrychl a a nesrozumi tel nd)
byvir r-rparkinsoniktiv rdrnci hypokineze:
o rinolalie, nazolalie je nosoviried, kterd se vyskytuje u obrn mdkkeho
patra;
o afonie, dysfonie.fe chraptivainebo Septavaied u poruch inervacelaryngu a hlas iv e k ;
o balbuties (koktavost) byva vesmEsfunkdni, neuroticka:
o dyslalie je ddtskdpatlavostpii opoZddn6mvyvoji iedi;
o m ut is m us (n d m o ta )b y v d v d tl i n o u p s y chogenni ndkdy
,
u cl i soci ati vni
(konverzni)poruchy.
RozliSujemendkolik druhfr afazii:
Brocova (expresivni, motorickd) afilzieje poruchll yl,.jutliovttr:f
sghoprtrt.sti,vazneprodukcea plynulost iedi. nemocny mluvi rn6lo. Spatndartik uluje. ied ne n i p l y n u l d (j e n o n fl u e n tn i ),v i " edij sou chyby v gramati cke
s t av bd( agr am a ti s rn y ).
N e p l y n u l 6 i e d rn a o bvykl e rn6ndneZ pdt sl ov ve
vdt6,je vyrazovd chud6 nebo dokonce tvoiena pouzejednotlivfmi slovy.
v tdziich piipadechnemocny nemluvi vfibec. alernluveneiecyiroz.utni.na
'

Hlovni poruchy
teii

Hlovni druhy
ofdzii
Brocovq of6zie

70

Zfklady neurologie

Wernickeovq
qf6zie

Glob6lni ofdzie

Kondukini

of6zie

Amnesfickd cf6zie

Symbolick6 funkce

dcrtazpiikf vne a vyzvint vyhovi. Poruchusi uvddomuje.Vznikir pii kortik o s u b k o rti k a l n il czi frontal ni a i nzul ri rnikraj i ny donti nantnihemi sf-ery.
So u d a s n d
b y v d d a stohemi pari zaa j en mal d l eze senzi ti vni .
Wernickeova (perceptivn(. senzorick6) afSzieje porucltu rut:.utrtinliefi
(rn l u v e n ei p s a n d),na dotazyi vyzvy nemocnynereaguj e.
S i tntrnl uvi hocl n d . i e d .fep l y n u l a (fl uentni ),arti kul acenorrni i l ni ,al e v i edi j sou detn6parlfazie (piesrnyky nebo substitucejednotlivlch pismen nebo slov). ktere
v y fi s tL rjai Z v n e srl ysl neneol ogi smy(tJ tvorba novych sl ov). R ei ' nedi vd
lidny smysl. oznadujese .jako ,'slovni saliit". Obsahovdnesrozurnitelnir
i e d v y v o l i v i r d c l j emzmatenostiP
. oruchusi paci entneuvddomuj e.
V zni ka
p i i l e z i z a d n i p c ri syl vi j skeobl astidorni nantnitempordl ni(ndkdy i pari e. udasndbyva senzi ti vnipari eti rl niporucha,herni anopsi c' .
ti l n i ) k ra .j i n y So
(n
e
s
c
h
o pnost
psat)a al cxi e (neschopnost
a g ra fi e
di st).
Glob6lnf (kornpletni.totalni) afSzieje kornbinaceexpresivnia perceptivni afaz.ie(expresivnivdtiinou pievaZuje).Vznika pii rozsahlej5il6,zive
fro n ta l n i .p a ri e tal nia horni ternpori i l niobl asti .S oudasndbyva hemi pl egi e
s h e mi h y p e s t z tii hemi anopsi e.
Pii konduk(ni afilzii mluvi nemocny plynnd. ale v iedi jsou detndparafazie.pom6rnddobie rozumi, ale je tdZkirporuchapii pokusu o opakovdni iedi. Vyskytuje se ndkdy v prfibdhu upravy perceptivniafizie nebo
samostatndpii parietiini lezi v horni dirstiSylviovy ryhy.
Pii amnestick6 (amnesticko-dysnomicke)
afizii nemocny zapominapojrny, ndzvy piedrndtfibdZnedenni potieby. Pi-i iedi nebo cilen6m dotazu se
snaZipojemopsata z nabidnutychslov urdi sprdvne.Rozumdniiediie neporuieno. Vznika pYilzi hlubiich strukturdominantnihotempordlniholaloku.
Jcdnotlivc typy afizii se mohou i vzdjemndkombinovat.
Redje soudirstisymbolickych funkci (take korovych funkci). kter6 pieds ta v u j is p e c i fi c k yl i dske funkce vy55inervovedi nnosti .P ati i sem:
I . funkce fatick6 - schopnostmluvit, dist.psiit,poditata myslet v abstraktn i c h p o l rn e c h :zahrnuj itake semanti ku(vyznam sl ov):
2 . fu n k c e g n o s ti ck6 - pi edstavuj i vyi S i syntdzu smysl ovdhovni mdni ,
schopnostpozndvatpiedmdty zrakem, sluchem nebo hmatem. Pii :rzrkot,d ugttri:ru
nepozniinemocnyipiedmdty zrakem,nemfi7edist (alexie),
ale normdlnd mluvi i pi5e, byivaporucha zrakovd orientacev prostoru.
Pir .sluchov,iugrtri:ji(slovni hluchotd)nerozumi mluvenemu slovu, nemfrZeopakovatani psat na diktdt;
3. funkce praktick6 - jd. o schopnostvykondvatsloZitdjSiridelovepohyby, jsou poru(eny parndtovemechanisrnypohybovdhostereotypu.
Na dominantnf (levou) tt-tozkovouhemisl-6rujsou vfn/anypiedevifm
fu n k c e fa ti c k e ,rnendj i Z prakti ckda.j ei td mdndgnosti ck6.Leva hemi sf-era
j e v d t ( i n o u d o m i n a n t n i p r o i e d . p o d i t i u r i .l o g i c k e a a n a l y t i c k ef u n k c e
a p o j rn o v 6m y i l e ni . hl avndpro funkcej azykovea sl uchovoupercepciA
. si
90 a/r,praviikfintd iedovecentrumvlevo, 10 % vpravo.Asi 6-57o levdkfima
iedove centrum opdt vlevo. 20 7c vpravo a l5 c/c,oboustrannd.Asi 90 %,
lidi .je praviikfr.z toho viak 60 7c je .jasndvyhrandnychpravakfi. kdeZto
Pouzeasi l0 Vr,lidije distych levakfi.
u30 a/ojesrniienapref-erence.
Nedominantnf (pravir)hemisf-iriizabezpedujezrakovou a prostorovoLl
p e rc e p c i c, h o v i rnia ori entaciv l eve pol ovi ndprostorua afekti vnia emoci onirlni komponenty ieIi. Jde jen o relutit,rt{luteruli:.ucrna pravoll hemisf'eru.Uvedenefunkce rnaji oboustrannoureprezentaci.ale hemisf'6raned o rn i n a n tn pi ro i ed.j e pro tyto funkce vi ce speci al i zovana.

Poruchy ieii a symbolickfch fbnkcf

7l

Piehled z6kladnfch f'unkci dominantni (leve) hemisf6ry:

l. . iaz y k( ied) - s p o n ti tn ni e d . a rti k u l a c c .p l ynul ost.gramati cki rfi trma:
2. p,tirnenovanipiecLndtfra obrazir:
3. r oz unt dni- p o c h o p e n ik o n v e rz a c e :
4. opak ov ir ni* s l o v a .v d ty :
5. dt eni.ps ani .p o d i ti tn i :
6 . p r a x i e( a p r a x i e ) .
Poruchy vznikajfcf pii l6zi nedominantni (prave) hemisf6ry:
l . n e g l e c ts y n d r o m y :
2. apr ax iepii o b l e k i rn i(d rc s s i n ga p ra x i a );
3. k c lns t r r . r k danpi ra x i e :
21.kornplexni vizuirlnd-prostorove
deficity - agn(rzie;
-5.porr-rcha
prczodie (emodni kurnponcntyiedi - intonace.rnekrdic).
A pr ax ie ( le h d i fi trm a d y s p ra x i e )j c n e s chopnostvykoni rvatnaudene
k oor dinov anep o h y b y p i i n e p o ru i e n eh y b n o sti .P i ' i kaZdentntotori ckern
v olnim ak t Lrje n e z b y tn i nr e i p rv ern y i l e n k a .p ak pl an (programovi rnia) prov edeni v las t ni h o p o h y b u . U u p ru .ri en u tto ri t' ke.j e zachovdnpl an, al e j e
poruieno prctvedeniukonr.r.nemocnyjej provadi neobratnda s drobnymi
chybirrni (pii oblekani ipatnd z.upinirknofliky. zlorni zirpalku pii pokLrsu
o S k r t nut i.s obti Z e rn zi a s o u v ak l i d d o z i rm k Lr).
N dkdy vaznouvol ni pohyby ( na v y z v u) . a l e s te .j n e
p o h y b y .j ern o Z n ep r ovestar,rtornati cky.
N dkdy se
vydleriujeupnr.riepii obliku ni (dressingapraxia). lJ ultnt.jakosamostatnir
.rie ideutot'n[chybi piedstavai plirn pohybovedinnosti.nemocny nechitpe.
. iak yf r k ol r - nukl a d e rn e ..j a kboy o ti to d i n n o stini kdy nesl yi el .P okud urdrt ir dinnos tv y Z a d u j es e ri i u rd i tl c h v y k o n fi .j e schopenprovestj ednotl i vc
v y k ony .alc nen i s c h o p e nk o o rd i n o v a-i
t e d n o tl i veIkony a pohybovdkroky
dcr rtcefcnehointegrovanehopohybu. easto.je neschopenjiL zahijtt iinnos t .pii v y z , v dk u rd i ted i n n o s ti.j eb e z ra c l n ynapi
.
.nevi .j ak pouZi tsve bryle, c o7 r nir Z end k d y i m p o n o v a ti j a k o z m a te n ost.
T dZ ii lbr m y a p ra x i cv z n i k q i h l a v rrdp i i l e z i dorni nantniherni sf' ery.
par iet alni a t em p o ri tl n ik ra j i n y . a l e l c h d i l i rrrn y (nrotori cki i )r-nohouvzni knout i pii lez.ina strandnedclrninantni.
U par ic t it ln i c ha. l e i tc rn p o ri rl n i c h
a n d k d y lrontfl ni ch l ezi nedomi nantni her nis f er ys e v y s k y tL ri Ip o ru c hoy ri e n ta c ev pr' ()storu
s i gnorovi rni ml eve
stratry.tzv. neglect syndromy (angl. neglecr= zanedbavirni.opornijeni.
pichliTcni; novd.iise pouZfvititermin e.rtint'tion= T.antknLrti
nebo inuttentir t r t= nepoz o rn o s t.l h o s te .j n o s t).
a z to h o v y pl yvaj i ci i stavy zmatenosti .
J ednt t s t r anne
ig n o ro v i rn(n
i e g l e c t)-i ep o ru c h i lpozornostivni
, mani a ori entac e v . fedne po l o v i n d p ro s to ru ,z p ra v i d l av l e vo. bez pon-r(enipri rl i rrni ch
rncrtorickycha senzorickychl'Lrnkci.Ncrnocny mfiZe vri,ti.etdo piedrndtfr
v leve polovind. pii dteni vynechirv/rzadirtednipisrneniinebo celou levor-r
p < t lov inus lov a td ..a n i Z b y to b y l o z p frs o b e n o
herni anopsi i .
V soudasnedobd se hodnd poLrZivir
pojerr kognitivnf f'unkce. ktery zahrnLrjekornplex poznirvrlcichfunkci vdctnd schopnostiiibstrakcea frsLrdku. Pod pojnrernkognitivni porucha se rozurni iirokir ikirla projcvfr pos t iT c nik or ov y c hfu n k c i : p a md t.v i c o b e c n ez pracovi rnii nfi rrrri acichi
. rpuni
sttt-tvislosa
t i b. s t r a k t n a
i l o g i c k e r n y i l c n i a u v a Z o v i r n ii.e i e n i p r o b l i r n f r .
s c ht t pnosrt- r de nro
i . z h o d o v i rn ip. l i rn o v i rnai u rgani zovanfi ' i nnosti .rnoti vuce. poznavirni.poLrZivirni
piechndt[ra orientaccv prctstrlrua dase.
H lav nir npic s ta v i te l c nkro g n i ti v n p
i o ru c h y.l edemence.Jedcl i novhna.j ako
zis k anit- ulobir l npi rtn rc h ui n te l e k tL pr.a rn i ti a o s obnostikteri
.
rvyznantndnar t r iuicb67nede n n ia k ti v i ty .a l e b e zp o n rc h yv d ckrmiH
. l avni ntipi i znaky.j sou

Aproxie

Neglect syndrom

Kognitivni poruchy

Demence

1)

Mirnd kognirivni
Porucho

Menr6lni
retqrdqce

Z'6klady neurologie

poruchypamdti.nejprvekratkodobe.pozddji i dlouhodob6,poruchyabstraktniho mySleni.rozhodovani.zhoriena orientacev prostoru.dastoje zpomalend psychomotoricketempo, apatie,sniZenasobdstadnost.

schopnostielit
bdZneproblmy a uzivatziskanepercepdnirnotorick6doveclnosti.
Mirnd kognitivni porucha .je nov6 diagnostikovandkl inickd jeclnotka,
k te ra n e d o s a h uj ehl oubky ani i ntenzi ty demence.N e.ydastdj
j de
i pouze
o p o ru c h up a mdti .
D e me n c e .f
e zi skanydef' ekti ntel ektu.deteri orace
di ti zhor(enij i Z nabyty c h ro z u mo v y chschopnostiD
. ef-ekti ntel ektLr
vrozenynebo vzni kl y.i ei t6
v dasnemvyvoji pied rozvqiem rozumovych schopnostise nazyvament6lnf retardace. Pii diagnosticeintelektovychporLrchje clfrleZit6psychologicke vyietieni a uzki spolupriices psychiatry.

73

9.

SYN DRON'IY ]AOZiKO\ TCH

HEMISFER

S y ndr or nym o z k o v y c h h e rn i s l rp a tff me zi supratcntori i i l nil ob6rni hemisf'er6lni syndromy. Vznikaji obecndpii .iakckolilez) piislLrindkra.jiny.
hlav ndpii nt o z k o v y c hn i rc l o re cnhc b o -i i n y c hexpanzi vni chprocesech.
vask r r ar
f nic h lezi c h .tra u n -ra te cahn d k d v i z a n dtl rvychaf' ekci ch.
Prefront6lni syndrom .je pro.jevemleze delniho lalokLrpiecl mgter.ick or -oblas
r
t i( g y rL rsp ra e c e n tra l i sV
).z n i k i r s o uborpsychi ckychporr-rch.
kter y s e diiv e oz n a d o v a.jl a k oo r-e a n i c k p
y s y c h osyncl ront:
zpornal enipsychi ck e dinnos t i( b ra d y p s y c h i s n tr-rs
n d).k c l ys o u c Yasnd
i Lrbytekmotori ckeakti vi ty
( ps y c hom oto ri c k yfrtl L rrn ).
j akekol i vol ni d.i nz trl ta i n i c i a ti v y aZ pctrucha
(
abLr
lie
nos t i
z tri ruv i rl e ).a p a ti c(z tri tttz i rj mu.akti vi ty).v kontbi naci -j ako
apaticko-abulickj syndrom. zmdna osobnosti s cleterioraciintelektu. ink oher ent nin (n
t e s c tL rv i s l j nmy
t) i l e n i m. n e kri ti dnostia nE kdy eLrfori i .D ochtrzJke ztrirtd spoled'enskych
i socialnich nirvykfi a zanedbiiviinivlastli
ostrby i rodiny. ztrace-iise spoledenskezitbrany.nemocni rnluvi sprostd
( k opr olalie) h
. l o u p da v u l g i trn dv ti p k u j i (m o ri a)a necl ocl rZuj
i
osobni
di stot u ( gat is m us- n e mo c n ys e n a p i -.v y n ro c xvi rni stnostina zcnt). N ecl ochi rzi
k v y r az ndjiirnp o ru c h i trnv n i rn u n ia n i p a m d ti .
O bjek t iv n ds e { i i tL r j i d e l i b e ra d n i .j e v yre. fl exy koj eneckehoobdobi .j ako
rc.l'[e.t
lultitiltt[. .sucltt ilchopot'.r(Jani(evskeho).Obor-rstran
nd lz,epretrontirfni oblasti(a dastoi soudasnirlzebaz,alnich
ganglii a je-iichspojeni)vede
k porr-riestoje a chirze.oznadovanejako Jrontdlni chfize. pii rrkutnfr.hlez ic h ( t r aum a ti c k y c h
n e b ov a s k u l i rrn fc hb)a z a l ni chdastidel ni chl al okfrbV vi r
Cas t oz r nat en o s t,
m o to ri c k y n e k l i d i p ro .fc vyagresi vi ty.
Orgurticki Trst'r'/rr.,.rlrttlrunn
vystihule.jenskLrtednost.
Ze psychickou p9r uc hu v y v t lla l ob u d ' p i i rtre n
. e b o z p ro s ti e d kovand
poi kozenimozku. P uruc ha r nf r T eby t z p frs o b e n a
.
rfi z n y rri fa k to ry (d egenerati vnivaskul
6rni ,rnet abolic k 6.t oxi c k e .tra u l n a .tu mo r) a v z n i k i rbLrd' cl el etrvaj i cichroni
rn
ckyrn
pt s obc nir n.ne b o -j a k on i rs l e d e (re
e
k z i d u u rl )probdhl akutni
l eze.Mez,r
hl avt li piiz nak y pa ti i l y p ttru c h yp a rn d ti .k o n c e ntracci .tp()zornostizpol
.
ral ene
ps y c hom ot ori c k ete m p o . p o ru c h y a f' e k ti v i ty(ni rl ad).ernodnia cl eprcsi vni
rtlzlady i zrndny t-rs<tbnosti.
Terrrin ur-eanickypsychosyncJrorn.je
nespecif ic k li. . iehopo u Z i v i rnsi e.j i Z n e d o p o ru rd uai e. j e snahavl dy defl nevatporuc hLrk onk r et n da p o d ro b n d .j i .
Centrdlni syndrom (rolanclicky).je char-aktcrizovirn
postiZenimm6ter ic k ea s c nz it i v n ki frrya v z n i k e mk o n tra l a teri rl ni ch
ntonopurel(s
. ni rznakem
herrripostiZeni)
s porucharniditi nebojen motorickymcleflciternv dolni dirsti
oblideje- c en tri tl n ity p rn i rn i c k ep a re z y .Pi i i ri tadni chpro.j evech
vzni kaj i

lobdrni syndromy

Prefrontdlni
syndrom

Aporicko-obulickf
syndrom

Reflexy
koieneck6ho
obdobi

Orgonickf
psychosyndrom

Cenhdlni syndrom

74

Poriefdlni syndrom

Tempordlni
syndrom

Amnesfick6
syndromy

Ztikladl neurologie

p a rc i a l n is i m p l e xniepi l epti ckeparoxysmy(toni ck6 nebo kl oni cke ki ede

n e b op o z i ti v n i s e nzi ti vnipi i znaky.Jacksonova
epi l epsi e)na kontral ateri rl n i p o l o v i n dtd l a . ndkdy l okal i zovanenapi .j en na ruce.ustni m koutku ap.
P i i p o s t i Z e n id r l m i n a n t n i h of r o n t a l n i h o l a l o k L rv z n i k i i B r o c o v a a f 6 t . i e
a agrafie.
Pariet6lni svndrom vznikd pii postiZeniza,gyrus postcentralisa dochaz,ik poruchdm kornplexnichsomestetickychfunkci. Jako aslereognri:le se oznadujeneschopnostrozpoznatpiedmdty hmatem (pii zachovane
l okal i zovatsenzi ti vnipodndty,uutoc i tl i v o s ti ).to l tu g rtri :,ij e neschopnost
je
tolttrgnri:.ie neschopnostrozpoznlvat ddsti vlastniho tdla.Agrutfe,ste:.ie
1e
n e s c h o p n o si d
t e nti fi kovatdi sl aa pi smena.kterase.j emnymS kri rbi rni m
pi i i
na kfiZi. Na kontralaterirlnistrandrnfiZebyt poruchavibradnihoa polohov e h o d i ti . a l e j e n rel ati vndrnal a poruchadi ti pro bol est a tepl o. P i i l ez.i
d o mi n a n tn i h e m i sf' eryvzni kd al exi e, agrafi a kondukdni afi tzi e (ndkdy
Apraxi ernfrZevzni knoutpi i l ezi dorni nantnii nedorni nanti We rn i c k e o v a ).
- nemocny si neuvddor-nuje
ni. Pii l6zi nedorninantnivznika uno.sognri:.ie
i
s v o j i p o ru c h u (n ei dastdj soudarsnou
l evostrannouhemi parezu).i gnoru.j e
ji. Pi'i nedominantnichlezich vznikaji rovndZiil.zminnd syndrornyigrtorovdrtl leve polot'irtvpro,stora(neglectsyndrorn).
Tempordlni syndrom je porndrndbohatli na neurologickousymptomati k u . V z n i k a j i ro vndZpsychi ckeporuchy(organi ckypsychosyndrom).
ktepodobat
prefrontalninru
re se ndkdy mohou
aZ
syndromu. Jsou poruchy
chovani.ndkdy aZs psychotickymirysy neboprojevyagresivity.snovestavy
(pocit,jako by vie bylo proZivanove snu).kdy realitaje proZivanas pocitem
depersonal i zace).
n e s k u te d n a(d e real i zace.
U poruch spi rnkovehol ai l oku
piiznaky
zachvatovite,
byvaji ndkdy
dastdJSouporLtcht'vrtinrtini(kterd ne(di chove- unci b y v a j i u p re fro n tal ni hosyndrornu) pseudohal uci nace
forrnni krize, sluchove,chufove).Zvla*nijsou pocity,jako by se nernocny
s n e z n a mo us i tu a cinebo osobouj i Z setkal(i l uzej i Z vi ddneho.sl yi eneho.
proZiteho).nebo naopak nepoznavl znane vdci a osoby.jako by je viddl
p o p rv e . M o h o u b yt i zavrati vestavy a homonyrnni hemi anopsi c(horni
kvadrantopsie).Pii dorninantnilezi vznika Wernickeovanebo arnnesticka
fiazie,pii nedominantnilezi poruchaprostorovdorientace.Temporalnilalok
j e s p o j e ni s p a m dtovymi(mnesti ckymi )funkcemi . P i i oboustrannetemporirlni lezi mfiic vzniknout korov6 hluchota.Ternporiilnilalok je rovndZ
l i rnbi ckehosysternu.ktery se podi l i na regul acivegev y z n a mn o us o ttdi tsti
tativnich funkci. ale i lidskych en-roci.pocitfr a chovirnia takd pandli. Z6chvatovitdporuchy chovdni s typicky nahlyirnzadittkemi koncem mohou
b y t p ro j e v e mp a r ci i i l ni hokompl exnfhoepi l epti ckehozi chvatu. U pravos tra n n y c hte mp o ro-pari etdl ni ch
16zimohou byt syndromyi gnorovanil eve
strany s poruchami orientacev prostoru.
Amn6zie. amnestick6syndromy se vyskytuji u poruchdiencefalu(dirst
th a l a m u )a te m p o ri tl ni hol al oku.hl avndoboustrannych
l ezi . C harakteri zuporuchy
parndti,
kde
obvykle
postileni
vdtii
parndtinedirvne.
se
tykl
.ji .je
k ra tk o d o b e(re c entni ).V yskytuj i se hl avn6u organi ckychn-rozkovych
l ezi
(ptl tdZ(ichrnozkovychtraua demence.TdZii stavje krtr.sukoysky,rvdront
rnatech,u alkoholovedernence).kdy nemocny rnii tdZkoLrporuchu recent).
n i p a rn d tia d e t' e ktkompenzuj evl astni pi vyrnysl y(konfhbul acerni Trun:.itontl globdlrtl urtutc:.ieie akutnd vznikli prlrucharecentnipamdti. kteri
se projevi stavernzt'ttatenosti.
nemocny.ie zcela dezurientclvirn.
ncvi kde
r
i ani zni rm6osoby.Trvi r obvykl e ndkol i k ho.j e .p ro d tu .j e .n e p oznaviokol
d i n . rn e n dd a s toi dnfi . vyskytu.j ese Lrl i di nad -50l et a kornpl etndsc upravi .

Syndromy mozkovych hemisf'dr

Je zpirsobenapilechodnoLr
dysl'unkciternporirlnichlalokfr nebo dienccfalu,
ndk t eii ar , r to iLi rv a Z u jof v a s k u l i rrn e
i ti o l o - ui ial
. e vl astni pi i di na j e dosucl
nc jas nir .
O k c ipit 6ln i s y n d ro m j e c h a ra k te ri z o vi rnzrakovoLrsymptomati kgu.
V z nik ir hom ttn y tn n ih c rrti a n o p s i ep. i i o b ou.strunne
l ezi v obl asti fl ssura
c alc ar it lak oro v l t s l c p o ta .Pi i i ri ta d rril e z ) v zni kaj i l bsfeny nebo zrakove
pseLrdohalucinace.
Syndrom corptlris callosi se nazyvirtiZ diskoneklni hernisl-eralni
syndrtltrl (piedponar/r',r-oznad'Lrle
porLrchufunkce.r/r^srozddleninebo rozpojeni) . P ieds t a v L rjseo u b o rp i i z rra k fr.k te rev zni kaj i pi i poi kozeninej vdti i ho
k or nis ur it lni h os y s te rl u . k te ry s p r4 L rj eo b 6 herni sferya r-rntoZri ujj ej
c i ch
s pofr - r pr ic i.P i ' i l e z i b y v a j i p o rL rc h p
y s v c h i cke(z,tri tai ni ci ati vy,apari e.p9ruchy ktrncentracc.parndtia deterir)raceintelektu).grto,ttickia pntkrit.ki.
Thalamicky syndrom vyply vivt lez,efunkdndvelkehospojovacihocentra Intlzkove kiry. extrapyramidovehosystcrnu.retikulirrnifbrrnace.rloz edk u a r nic h y .T y p i c k y i .j es o u b o ri e s ti > h e rni < ,ktere se vi ak nemusivys k y t ov at v ie c h n y s o u d a s n d h e m i h t' 1 tc ,;ti :,i e,
hemi utu-ri e,hemi l trrr(:.tt.
I t er t t iulgie( ce n tr/rl n ith a l a mi c k eb o l e s ti . d ' astohyperpati e).hemi t.hore4,
Itt'ttti tttttt 1t,s
i e.
Pii syndromu capsulae internae vznika spastickaher-niplegie,
protoZe
kortikospinirlnidraha v tomto rnistd probihir cela v relativnd r-izkerlprostoru - oproti syndrornncentrirlnirnr.r,
kdc je drirha rozvdtvenaa obvykle
v z nik aji jen m o n t)p l re z y .e u s ti i .j e s o r,rd asni
r
henti
anestezi e.
konj ugovana
dev iac ehlavy a o d n i c h b u l b rhn a s tra n u l 6 z e. pi i l e' ziv zacl ni tnrantenku
hor nony m nih e rn i a n o p s i e .
M ez i poz iti v n i(i ri ta d n i )h e mi s f-e ra l p
n i i z nakypati i epi l epti ckdzS chvaty. Jde o niihlou poruchu korove aktivity. ktera se rnanif-estuje
poruchou
v ddor nid' i c h o v i rn in e b o p ro j e v y rn o to ri c kyrnidi senzi ti vni ni i .Motori cke
prtr.jevyjsou epileptickeki-cde.ktere mohou mit charaktertonit'fty(trvald
s v a l o v a k o n t r a k c e ) n e b o k l o n i c k t l( r y t m r c k e o p a k o v a n ek o n t r a k c e
s krirtkodobymictkarnZikyirplne rclaxace v rtzne fl-ekvenci.obvykle nekolik za sekundu).

/5

Okcipir6lni
syndrom

DiskonekEni
syndrom

Tholomickf
syndrom

Syndrom copsuloe
inlernqe

77

IO. KTNENOVESYNDROTNY

V mclzkovemkmeni -jena maldrnprfiiezu soustieddnovelke mnoZstvibgndk (jadra mozkovych nervfr)i vldken (clr:lhy).Proto i male loZiskovdpoS k oz enik m en c mtZ e v y v o l a t v y ra z n e p i i znaky. Jecl notl i v6syncl rorl y
a kornbinacepiiznakfivyplyva.jiz topografickeanatomiejeclnotlivych eIili.
Pro lokalizovanekmenovd leze (nejdastdjiischemicke).jsoutypicke alternujfcf syndromy (alternuiici- strany se stiidaji). kcty nu strund li:e ie

Motorickdjddra

Senzitivnia senzorick6
i6dra

n c l .a m b i g u u s
( n .l X .a X . )

ncl.tractussolitarii
( n .V l l . ,l X .a X . )

obr. 10.1.Topografie jader hlavovych nervfi v mozkov6m kmeni

Alternuiici
kmenov6
syndromy

7tl

Tfklady neurologie

jadrovd poruchandkterehohlavovehonervLr.Hornerfiv syndrom.pardzapohledu (horizontirlnihoke strandleze)nebo mozedkovysyndronla n(t .stt'und

krnlrulutertilrti je provazcovdporuchii (herniparezlrnebo hemihypestezic).

Wollenberg0v
syndrom

Decerebrqini
rigidiro

V irrovni mezencclitludochirziklezi n. III.. pontu n. VII. (jde o jaclrovou

dili perif-ernilez.i)
a v ftrovnioblongatyn. XII. Pii postiZenilateriilnichstrr,rktur
knrenebyva Hctrncrftvsyndrom.lzen. V.. n. VII. nebo n. VIII.. charakteristickeje uietieni kortikospinalnihotraktu.pii postiZenimediirlnimbyva leze
n . I I I . , n . I V . . n . V I . . n . X l L a p y r a m i d o v dd r a h y( o b r . t 0 . 1 . ) .
Z nnoha moZnychkombinaci kmenovjch syndromfrje relativnddasty
l a te ra l n i o b l o n -eatovysyndrorn(W al l enbergfi v syndrom - obr. 10.2.).
Pro j e v i s e n i rh l o u zi l rari se zvraceni m,di pl opi i . nystagmem.hrntol utertilrti se stranoulezeje poruchaditi v oblideii (ndkdy jen parestezrenebcr
bolesti),Hornerftvsyndrom.ataxiekondetin.parzarndkkehopatra se sniZ e n i rnd a v i v e h orefl exu a dysfagi i .dysfoni e zl ze n. recurrensa parezy
hfasovehovazu. Kortruluterrilndje na polovind tdla (ndkdy i oblideje)dis o c i o v a n ap o ru c h adi ti pro bol esta tepl o. P i i di na l ezej e nej dastdjiischemi c k a . P i i m e d i al ni mobl ongatovdmsyndromudoj de k posti Zenikorti kos p i n a l n id ra h y a m edi dl ni hol emni sku.
Castdjli neZ piesnd lokalizovand synclromyjsou dif'riLznEj5i
poruchy
(opdt dastovaskularnipii ischemiive vertebrobazilarnim
povodi), kde nejdastdjiimi piiznaky jsou zdvratd.poruchy rovnovahy.zvraceni,rozmazane
v i d d n i n e b o d i p l opi e.K ombi naceposti Zenimozkovychnervfi s mozedkovym syndromema projevy kmenovd leze se oznadujejako syndrom zadnf jrimy lebnf.
R o z s a h l e j i ik menoval ez.ej evZdy spoj enas poruchouvddomi .C harakter a intenzitulez.enebo naopakintaktnostkmenovychstrukturnarn oziejm i k m e n o v dre fl e xy (okul ocefal i ckya okul ovesti bul arni ).
Pii lezi v frovni mezencef'alunebo kaudirlnihodiencefalu(strLrkturalni
i fu n k d n i . n a p i . h ernoragi e.tl ak tumoru. konus pi i ni trol ebnihypertenzi )
vzniki rlbraz.decerebradnf rigidity. oznadovan6take jako dccerebradni
drZeni nebo poloha. Jde o stereotypnidrl,eni nebo pohyby hornich a clol-

j A d r on . X l l
FLM

l e m n i s c u sm e d i a l i s
t r a c t u se t n u c l e u ss o l i t a r i u s
jddro
vestibuldrni
n u c l e u sa m b i g u u s
jadroa tractus
descendensn. V.
sympatick6
vlAkna

LATERALNi
OBLONGATOVY
SYNDROM

spinothalamickf
trakt
dolnfoliva
n .X l l .
MEDIALNi
trakt
OBLONGATOVY kortikospindlnf
SYNDROM
O b r . 1 0 . 2 . R e z o b l o n g f t o u - s c h e m a v z n i k L r l e z c u n r e c l i i r l n i h oa l a t e r a l n i h o ( W a l l e n b c r t o v a ) o b l o n s i t t o v i h o s y n d r o n t u ( F L M * l h s c i c L r l L rl o
s n g i t u d i n a l i sm c c l i a l i s )

Kmenov6 syndromy

79

D E K O R T I K A E NPfO L O H A
plantdrni

addukce

DECEREBRAEN
P IO L O H A

plantarni

addukce
flexe

oronace

extenze

Obr. 10.3.DekortikacYni
a decerebracYnf
rigidita

nic h k ondet in .k te ri .i s o r-r

v e x te n z i .h o rn i k o n deti nyse soudasnE
stddej ido
pronacea ndkdy llexe v zirpdstia mriZedojit aZ k opistcttonu.Piesto7ese
v k l a s i c k e t e r m i n o l o g i i u L i v i rp o j e r n r i g i d i t a . d o c h i r z iv e s k u t e d n o s t i
k extenzni spasticitd.kteraje bud' spontiinni,nebo provokovanapo rfrzne
s t inlulac i.Dek o rti k a d n i ri g i d i ta v z n i k h p i i rozsahl ej i ioboustrannel ezi
nad m ez enc efa l e n(ht e rn rs l enr e b od i e n c e ta l Lr).
horni kondeti nyj sou ve fl exi
v lok t ec hi z ap d s tii t s u p i n a c id. o l n i v e x te n z i( obr. 10.3.).Obaterrr-ri ny
j sou
odv t lz enyz e s tu d i i n a z v i i a te c ha n e l z ej c z c e l api esndapl i kovatna dl ovdk a. A k ut ni l, z e j a k e h o k o ty
l i p u i k rk a l i z a c ed astozpfrsobiextenznidri ,eni
k ondet ina v dt i i n a e x te n z n i c hp o l o h d a s c mp iechazido pol ohy fl cxni .
Pi-initrolebnfhypeftenzi.piedeviinru inlratentoriiInichexpanzivnichprocesit.trrohouvznikat nut:c(krt,e :ichyutt' (cerebellarfrts). kterejsou viak
zpirsoberrylezi distalnihokrnene.Jde o paroxysmytonickehonapdti svalstvit s opistotctnern.
addukci a flexi hornfcha extenzid<tlnfchkondetin.

Dekortikaini
rigidiro

8t

tr. miSni svllDRomy

K linic k y obr a z mi Sn i l e z ej e u rd e nj e d n a k tr ansverzdl ni m

rozsahem.j ednak vyKkovoulokalizaci patologick6hoprocesu.L6,zemfiZe byt lokalizov an6 do ur dit ev y i k o v e o b l a s ti .k d e p o s ti h u j ebud' cel y mi S nipri tY ez,nebo
jeho dast(kornpletninebo inkornpletnitransverz./alni
lez.e).V tomto piipadd jde o kombinaci lokdlniho segment6lniho postiZeni v mistd leze (symptomatikamiinich rohft,event.i koient) a soudasndprovazcoveleze(postiZeni drah, kterd se manif'cstujepod lezi). Jindy mfiZedojft i k syst6mov6mu
pos t iZ eni,k dy j e s e l e k ti v n di v e v d ti i o b l a s timi chy posti Zenj en urdi ty systern(napi. postiZenijen zadnich nebo postrannichprovazcri).MiSni lze
se projevi v6tsinouoboustrannou(i kdyZ asymetrickou)poruchou.
A nat om ic k y i fu n k d n dj e mfc h a ro z d d l e nana 3l segmenrfi(odcl dl uj i j e
v y s t upypiedn i c ha z a d n i c hk o i e n fi ):8 k rd n i ch,l 2 hrudni ch,5 l umbdl ni ch,
5 sakrdfnicha I kokcygedlni. Krdni intumescencezabezpedujeinervaci
hor nic h k onde ti na tv o i -ij i s e g me n ryC 4 -T h 2 (hl avnd C 5-Thl ), bederni
int um es c enc e
p ro d o l n i k o n d e ti n yj e tv o i e n a segmentyLl -S 2. Jako epi k onuss e oz na d u j is e g rn e n tyL 5 -S2 . mi 5 n i k onusj e tvoi en segmentyS 3-5
a Co. Micha je kratii neZ patei, kondi u meziobratlovehoprostoru Ll-2,
t ak Z e. iednot l i v m
e i S n i k o i e n y v y s tu p u j i p o s tupndstdl ez ni Zl i ch mezi obr at lov y c hot v o rfi (o b r. I l .l .).
Pro vyiktwy vztah rniSnich segmentfi a obratlfi - vertebromedulSrni
topografii - se uliva chipaultovo (dri >Iipot<) piepoditdvacisch6ma:
. trny horni C pateie odpovidaji stejnyirnrniinirn segmenttrn;
o t r ny dolni C p a te i e= m i 5 n i s e g m e n t+ l ;
o trny horni Th pateie = ntiKnisegment+ ?:
o t r ny dolni T h p a te i e= mi Sn is e g m e n t+ 3 ;
o obr at leT hl0 -1 2 = b e d e rn is e g rn e n tyL l -4 :
r piec hodT h l z -L l = e p i k o n u s ;
o obr at elLl = k o n u s .
P ok ud ur duj e m el o k a l i z a c im i 5 n i h os e g m e ntupodl ej i | z.ni mel 6zeobratle (rtg ndlezu).tak podle Chipaultovaschematupiiditdrne.Naopak pokud chcernezjistit vyiiku l6ze podle obratle pii zname vyii segmentsve,
pak odeditiime.
Hlavni piiznaky pii mi5nich ldzichjsou poruchy motoriky. pievaZnd
s pas t ic k e( pos ti Z e n ki o rti k o s p i n i rl ndi r6 h y ). a l e ndkdy i chab6 (posti Zeni
piednich rohri), poruchy senzitivni provazcovdhotypu, kter6 mohou byt
globalni ( as oc i o v a n ep) i i p o s ti Z e n vi i c e p ro vazcovychdrah, al e i di soci ovane.Castejsou poruchy sfinkterov6 a datli poruchy autonomnf.

Miini l6ze
lokolizovon6
o syst6mov6

Vflkovd
lokolizoce l6ze

Hlcvni piiznoky
milnich l6zi

82

Zi,klady neurologie

a1

2
3
A

krcni obratle

5
6
7
B
Th1
z

3
+
5
6
h r u d n io b r a t l e

7
B

c
c)
_:z
c

c
'o-

10
11
12
L1

l u m b d l n io b r a t l e

SAKTUM

5
S1
z

3
A
.+

Obr. ll.l. Vzdjemny vztah michy a p6teie

Vzhledem k dfileZitostisfinkterovychporuchje tieba siimostatndzopakovat inervaci a regulaci vyprazdf,oviinimoiov6ho m6chyie. Sornatickou

inervacizaji5tujen. pudendus(ze segnrentir
S2-,+.ktere piedstavujisoudas-

Mf5ni svndromv

nd spinalnicentrulnmodeni).Inervujern. sphincteruretraeexternusa pocllcha volni kontrole.M. detrusoriI rn. sphincterinternusjsou regulovf,nyTrrrru.st'rrtlttrtikent

tr pomdrndrnaly vliv na dinnostmdchyie ma sympatikus.Lokalni reflexni oblouk vychazize sakralnihospinalnihocentra.Za nurrnirlni
situacepii roz,tttlenirldchyie na kritickou hodnotr,rnapinaci(stretch)receptory ve stdndindukuji reflexni kontrakcidctrusoru.Vzajernni dinnostdetrusoru i.lsllnkterfije koordinovitna.takZepi-i kontrakci detrusorudochirzisor,rdasndk relaxacisfrnkterfr.
Mikdni rellex.jenormirlndinhibovirnvy5(irnicentry
(piedevifrnve fiontirlnim lalokLra retikularnifbrmaci v pontu) descendentni retikulospindlnidrirhou.Pontinnirniki'ni centruminhibujekontrakcem6chyie pii zvyiujicim se ob.ienru.volni inhibiceje zaii5t'ovdna
frontirlnimlalokem a dovoluie vddornyntzpfisobeniovlLrdatmikci.
Rf iz net y p y n e u ro l o g i c k y c hs fi n k te ro vychporuchse oznaduj i j akoneurogenni m6chyi. NeschopnostudrTetmod se nazyvainkontinence, mfiZe
by t k or nple tn i(a b s o l u tn i )i i n k o rn p l e tn (rel
ati vni )nebo.j ens/rz,sourikcl
i
. y
k das t ednd mor-r
d c h o d umo d i d o j d e p i i z v y i eni ni trobi i S ni hol i su (pi i kai l i .
s m ic hu ap.). J a k o.t' i u tk (rt[i n k o n ti n e n c ese oznaduj estav.kdy norrni rl nd
kontinentniosoba nernfrZevdas dosiihnorltWC v clfrsledkusve motorickd
poruchy(napi.u Parkinsonovychoroby.stavechpo iktLrap.).Retencemoii
z neur olog i c k y c hp i i d i n v z n i k a h l a v n dp a r dzoudetrusoru.ni kol i spasmem
stlnkteru.Paradoxnf ischurie je stav.kdy u retencepii urdite vyii intravezikalniho tlaku dirst rnodi spontrinnEode.jde.ale v modovern mdchliii
zfrstavastlle urdite rnnoZstvirnodi - reziduum. Pii nedokonalychkont r ak c ic hdetru s o rua d y s s y n e rg i im e z i d e t rusorema sfi nkteremmrl ZedochAzetk obtiZndmuspouitdni di pieru(ovanemuproudu modi.
Rf iz nene u ro l o g i c k el e z e m o h o u o v l i v ni t l ' unkcimdchyi e.
Suprapontinni l6ze (napi. u iktu. roztrouienesklerozymozkomiini. Alz heim er ov yi Pa rk i rl s o n o v yc h o ro b y )s n i ZLrjnebo
i
dokoncerui i i nhi bi dni
fLrnkcipontinnihornikdnihocentra.To rnirza nirsledek.Ze k vyprazdiiovdni
tndchyiedochazijiL pfi malernobjcrnu.dochirzike zmenienemunebo dokonce Zddnentupocitu naplndnehorndchyiiea.je pouze krirtcetrvajici pocit
nuceni na mikci. Jde o t'zv.hvperre.f'lektoricAr
nebo clesinhibidnimdchyi.
V z nik a hy pe ra k ti v i ta
d e tru s o run. e n i rn o Z ni rj eho
i nhi bi cea chybi vol ni kontrola zevniho sflnkteru.Vysledkernje ne.jprvetz,v.irnperutit,rtImik,e (ke
kontrakcintdetrusorudojde jiZ pfi rnaldm tlakLrv modovernrndchyii. netntrctrymr,rsirychle vyhovdtnutkania mikci realizovat).pozcldjiinkontinence v dfrsledkurellexni kontrakcerndchyie. Koordinacedetrusrtrua sflnkterir
zfistirvdzachovirnaa vyprazdiovanirndchlie -iekompletni.
Pii l6zich mezi pontinnim a spindlnfm centrem (rrhznerni5ni leze nacl
S2. roztror-riena
skler(rzamozkonriSni)dochiizi rovndZk hyperaktivitddetrusoru (hyperreflektorickyrrdchyi). ale dastoje poruiena koordinacedetrusorua sfinkterfi- sflnktercvirdyssynergie(dyssynergiedetrusoru-sfrnkterr.r).Pii rnikci se kontrahujedetrr.rsur.
alc i sfinkter zfrstavtikontrahovany.
c oZ v ede k r e te n c in to d i .
Pii l6zi spindlnfho centra S2-4. piislu(nych koienfi (pod timto centrern) nebo i perif'ernichnervfr dochazi k poruic rcflexniho mechanisnru.
Pii af'erentnisenzitivni lezi chybi infbrrnacez rndchyie a dochdzi k.fehct
c hr onic k ed i s te n z i .p i i l e z i e f' e re n tn-i rn o trl ri ck6- vaznei nervacedctrusorLr.Mdchyii zfrstiivirtrvale chaby..je atonic detrusoru.distenzerndchyie
a z t oht t v y p l j v q i c i re te n c ea p a ra d o x n i schuri e.P orurcha
se ndkdy oznactLrie
f innost sl-inkterirrnfrZehyt ndkdy zachova.jakouutonornttItrttit'ln1i'.
na.jindy je ro v n d Zp o ru i e n a .

83

R egul oce
vyprozdiovdni
moiov6ho
m6chfie

Sfinkterov6
poruchy

Hypen
reflektonickf
m6chfi

Sfinkrerov6
dyssynergie

Aronickf mEchfi

84

Ziklady neurologie

jsou podobne mechanisrnfimmikce

Neurogennimechanismydef.ekace
a p Y i l e z .im frZ ed oj i t k retencinebo i nkonti nencistol i ce.
Pii miSnichlezich dochazitdZ k sexu6ln(mdysfunkcim, poruchamerektibility a impotenci.Mechanismuserekce.ie zajiitovdnsakrirlnimparasymp a ti k e m ,a l e i th orakol umb6l ni msympati kem.

Piiznoky u rrlzn6
tyE" lronsverz6lni
miSnil6ze

Myotomy pro
horni konietiny

Dermntomy pro
horni konieriny

Pii transverzSlni mi5ni l6zi horni hranice leze urduje horni hranici poruc h y d i ti i m o to ri ckdhodefi ci tua i ntenzi taposti Zenise l i i i pi i l 6zi kompl etn i a i n k o rn p l e tni .N eurol ogi ckouhrani ci urduj e nej kaLrdal ndj segrnent.
ii
kterli md je(td zachovanoufunkci. Deficit vznikd vLdy pod mistem leze,
dochizi k degenerativnimzrndnamkaudirlni odddlenedasti.Ve vyii leze
bliva ndkdy pruh hyperestdzienebo hyperalgzie.ndkdy i lokalizovanef-ascikulace,svalovdatrofie nebo sniZenireflexu - jd. o lokalni segmentdlni
pifznaky 7.esoufu,snele:.e ktienir nebo m[.(n[c'hrohfi, pod ml.stemle:.e.je
s\trrllttornutiktdund provo?,covoLt
poru('hou. Pii akutnd vznikle trernsver(nejdastdji
zfini miini lezi
trauma) vznikir mi5nf Sok (nerr-ra
nic spoledn6h o s tra u m a ti c k yrnS okem!),kteryj e provdzenkompl etni mutl umemrni i ni
dinnosti (tedy i reflexni), a proto v tomto obdobfjsou vyhasldviechny refl e x y (fy z i o l o g i cke i patol ogi ckd), tonus j e sni Zeny al eze maicharakter
pseudochab6obrny. I modovy rndchyi je atonicky.detrusorje chaby u j.
retence.Pozddji po spinirlnichldzich dochdzi k vytvoieni uutontutickiho
reflexnfhontdt:hvie,kdy k reflexnimu vyprazdfiovani dochaz.ipo tlaku na
stEnubiiSni, stimulaci kirZe ap. Mi5ni Sok trva hodiny aL dny. vyjimednd
i tydny a pak ma leze postupndspasticklicharakter.
Pii postiZenihornf krini michy vznika centralni kvadruplegie.zlze
s e g m e n tuC 4 p a rezabrdni ce(s dechovoui nsufi ci enci )nebo si ngLrl tus.
Pii postiZenikrini intumescencevznikd kvadruparez.a.
kdy dolni kond e ti n y m o h o u b yt pl egi cke,horni kondeti nyj en pareti ckea ze soudasnd
leze motoneuronfipiednich rohfr mi5nich jsou v urovni l6,zeznamky perife rn i h o p o s ti Z e ni(hyporefl exi ea postupndatrofi e), mfi Ze byt H ornerfrv
syndrom (z postiZen(krdniho sympatiku).Vyiku leze nfileme urdit podle
my o to m fi (o b r. 11.2.)pi i ci l enemvyi eti eni hybnosti :pohyb v ramenizajiSfuiesegmentC5. flexi v lokti hlavndC6, extenziv lokti C7. flexi v zapdsti
C6-8, extenziv zapdst(C7-8 a drobne svaly rudnijsou inervovanyze segmentfi C8-Th l. T:Ik napi. pii transverzalnilezi v segmentuC7 bude moZny pohyb v rameni a flexe v lokti, ale nebude moZnd extenzev lokti ani
zdpdsti.Piesndjii je urdeni vyie leze podle dermatomfi - areaeradiculare s (o b r. 1 1 .3 .).Je ti eba upozorni t.l e nu pfecl nlpl o.i e hrudrtfkuna sebe
piirno navazuji segmenty C4 aTh2 a segnrctty CS-Thl zde ne.jxtu t,tibec
vyskytujf sejen na hornich kondetinach!DerrnatontC-5piedzu,stoupen.v,
stavujeventrdlnioblast pai.e,C6 radialni stranupiedlokti a palec.C7 pied e v i fm 3 . p rs t (n dkdy 2.1.), C tl ul narni stranupi edl okti amal i k, Thl Lrl n f r n i d a s t p a Z e a h o r n i d a s t p i e d l o k t i ( n d k d y z a s a h u j ea 2 n a 5 . p r s t ) .
V u s p o i a d a n ik o i enovychokrskfi horni ch i dol ni ch kondeti nj sou i ndi vi dudlni odchylky.
Pii l6zi hrudni michy vznika paraplegiedolnich kondetin.Orientadni
pomfickoupii vyietioviini dermatomfrje rovina prsnichbradavek(odpovida
s e g me n tuT h 4 --5 ).Zeberni ch
obl oukfr(Th7). pupku (Thl 0) a i ngvi n (Ll )
Pi i l 6 z i b e d e rni i ntumescence vzni ka paraparezadol ni ch kondeti n
s kombinovanouporuchou centralni i perif-erni,kdy proximalnd (odpovid a j i c i v y l i l 6 z e )jsou znamky peri fernia di stal ndcentral ni .

NIiSnfsyndromy

tt5
Th1

-rC7/B

Lzt3

L4l5/S1

-rL5lS1

L3/4

L4t5

\
\
sl12
Obr. | 1.2. Pohyby hornich a dolnfch konrYetinpodle mvotontfi

Pi-ipostiZenfepikonu vznikneporuchacxtenznrfinohy,postiZeno
je svalstvttt.titpi-edni.ale i zadni ploic bercc.prolo hlavnintpiiznakem.jcornezeni
clorzalnii plantiirnillexc nohy. Ndkdy byvir onrezenai flexe v koleni.
F lex i a add u k c iv k y d l i z a j i i tu j e rn y o to rnL2-3. extenzia abdukciL4--5.
Extenzcv kolenintkloubu.jezajiiioviuruz.rnyoton-ru
L3-'+.flexe z lnyototnu
Myotomy pro
L- 5- S l. Dor z i tl n i l l e x r n o h y z a j i (tu j e s e g rn cntL4-5. pl antdrnifl exi S l -2
dolni konietiny
( v i z o b r . 1 1 . 2 . ) .I n v e r z i n o h y ( r o t a c i c h o d i d l ac k r v n i t i - - s u p i n a c is p o l u
s adduk c i) z a j i i tL r.j es e g rn e n tL 4 -5 . e v c rz i (rotaci vcn - pronaci spol u
s abdLr k c i)s e u n te n tl -5 -S l . D c rrn a to rnp ro L2 .j e l okal i zovi rnna pi -ecl ni
a z ev ni s t r an ds te h n a(p o c l l en E k te ry c hs c h i rnatzasahr_rj
e vni ti -nidast), Dermqtomy pro
i na
L3 v c lhlas tki o l e rraL. :l n a v n i ti n i s tra n db e rce, L-5se l i rhnena zcvni strand dolni konietiny
stchnaa berce a piesahr-rje
na dorzurn nohy. S I na z,adnistriinddolni kondc t iny a z ev n i s tra n dn o h y .5 2 ro v n d Zn a z a cl ni al
. e vi ce vni ti ni strandcl ol ni k ondet iny S
. 3 --5-j s o uu s p o i -i rd a ncyi rk L rli rrnd
peri ani rl nda peri geni tal nd.
U ir r k t t r r t ple tn i ctra
h n s v e rz i tl n i clhe z i b u c l o uj en di rstedne
poruchyhybnosti (parezyrirzndhostupnd)a dirsted'rre
poruchy diti. Ll t,,(et'htt1tfi tntn,\r'er: d l rt[clt ttri.i ufclt l ( :,1.j,;o tr rYu.s
t( .s./i
ttktt,run,e prt r ucl tv.
Pii l6zi konu nevznika zjevny rroturicky dcfrcit.jsou postiZenyjen kratke
flexory prstfr.v popiedi.jsoLr
sfinkterovepuruchya perianirlnia perigenitalni

86

Z'Jklady neurologie

Th1
S4
S5
CB

S1

Obr. 11.3.Sch6madernratonrfi(segment6lnfinervace)

p o rl l c h ad i ti . k te ri rs edl ovi tdzasahu.ina

c vni tfni pl ochy stehen.j e vdti i nou
s y rn e tri c k aa n d k d y di soci ovani r.
O postiZenikaudy (caudaeqLrina)se zrninirnena tclrntornistdz dirvodir
d i f' e rc n c i i tl ndi i a g n osti ky.i kdyZ nej dej i L,o l ez.irni i ni . al e koi enovou(pe-

NIiSni syndromy

87

r it - c r ni) V
. zn i k a j i s p o n ta n n i .d a s top a l d i ve koi enove bol csti . asynrctri cke
p a r c z yi p o r u c h y i ' i t i . k t e r e - i s o ui Z
. f g l o b i r l n (i p r o v ( e c h n yk v a l i t y )a o c l p o v ida. ; ipos ti Z e n .j
i c c l n o tl i v y c hrn i i n i c h k oi eni r. pi i sl Lri nyrnderrnatontIrn
i n-ryotomirrn.
easte .jsoLropet sfinkterovdprtruchy.
P ii pt t s t i Z e npi o u z ep o l o v i n y rn i c h y v z ni ki rcharakteri sti cky
B row n-S 6Inkomplerni miSni
quardriv syndrom mi5nf hemisekce. Na strand leze je ccntrirlni pareztr syndromy
(i ti z.posti Zenizadni chpror , lc z e py r ar n i d o v ed ra h y .p o ru c h ah l L rb o k ehrt
v lt z c ita c ' astov tn i s tdl i z c k o i c n o v eb o l e s ti .na strandopadnej e di soci ovanf pt r r uc had i ti p ro b o l e s ta tc p l o t,l e z .cspi nothal arrri ckdho
traktu (ten i e
jiL. z k Y ilen' !).
Syndrom intramedul6rni l6ze.;e c harakterizoviurperif'erni r-notori
c kou
por uc ht t uv e v j ti i l i z e (p o s ti Z c npi i -e d n i c hrohfr)a spasti ckouparezor1
kaudir lnd.P ii p o s ti T e n ki rd n i i n tu rn e s c e n c.fee na horni ch kondeti ni rchpareza
s r niienita t n o to ri c k i p o s ti T c n ih rl rn i c hk o ncY eti.jne dastovdt(i neZ koncet in dolnic h.Pttru c h ad i ti .j e d i s o c i o v a n ipr r o bol esta tepl o (syri ngornyel i ck ir ) . P t t r t r c h ytd c h to k v a l i t d i ti (i p o z i ti v n i pi i znaky) pi i pctstupnd
progrec lLr . lic irpr
n o c e s uz a i ' i n a j i v e v y i i l e z .ea i i fi se dol [r. Intramedul i rrnil eze
r lf r Z euiet iit v l i rk n a .k te ri rd o s p i n o th a l a m i ckych
trakti rvstoupi l aj ako prvn( ( s ak r it ln is e g rn e n tya) l e Z i ta k n e .j v i c cn a povrchLr(vl i rknaz kaudi rl ni ch
s egr nent fjs
r o L r l a tc ri rl n da c l a l i i s e s ti rl e p i i kl i rd.qi z vni ti ku). Obdobnd
rrrottrrickitvlitkna pro sakrirlnisegrnentylei1 v kortikospinirlnimtraktu na
pov r c hu.P ro to p ro o d l i i c n i k o n rp l e tn itransverzr.rllni
eze od i nkornpl etni
t dZ k e int r an te d u l 6 rnlie z e .fe ti e b a te s to vatperi ani rl nia peri geni tal nidi ti
a z hledis k amo to ri k y v o l n i a k ti v i tu a n i rl ni hosfi nkteru.N aopakpi i extram edul6r nich p ro c e s e c h(tl a k n a rn i c h uz v ndj i ku) se poruchydi ti i i i i zcl ola nahoru.Napiiklad rneningionive vyiii Th7 r-nfrZe
zadit parestezientipcr ianir lnda pe ri g e n i ti rl n(s
d a k ra l nsi e g rn e n ty).
pak parestezi emi
nohoua dal i i
pr opagac ikra n i i rl n d .
Pi-i systerrovychprocesechpostihLrf
icich specifickyjen ndktereclrirhy
(systerny)mohou vznikat provazcovesyndrorry. Syndrom zadnfch proProvozcov6
v az c f ije c h a ra k te ri z o v adni s o c i o v a n o Lplo rLl choLr
hl ubokeci tl i vosti a spi syndromy
nir lni at ax ii (p o z i ti v n i R o mb e rg frvp i i z n a k ). U ndkterychchrx-obdochi tzi
s oudas nd
k p o s ti Z e nsi i l n y c hp ro p ri o c e p ti vnfch
vl i rken..j cporui enaaf' erentacezadnirli koieny a dochirti ke (lachookosticove
hypn- aZ areflexii
a sniZenisvalovehotonLl.Pii syndromu postrannfch provazcfi vznika.li
s pas t ic k epL tc z y .p o rL rc h yp o v rc h o v dc i tl i vostia ndkdy i ntctzedkove
poruc hy ( z lez e sp i n o c e rc b e l i rrn i cdhra h ).
P if diny t r an s v e rz i tl n i clhe z i rn i i n i c hj s o u hl avndkornpresi vnisyncl romytraurrtata.nddory (rnetastatickei primirrndrni(ni). rnend.iiL zindty (transv er z it lt t ri nye l i ti d a ).In tra me d L rl l rnl e
i z c v zni kh pi i syri ngontyel i irri
. i ni ch
turn<rrecha vaskularnichlezich. Systemovcprovazcovdprtnrchy vznikaji
pii subakr,rtni
kornbinovani degeneraci(I'LrnikLrlarni
rnyelot.tr).Chronicke
r r t y elopat ie
m o h o u b y t v a s k r.rl n rn
f re ta b ol i cke
in
eti ol ogi e.nri va-jnepi
i
esnd
Iokalizttvany.
dif'uznicharakter postiTeni.spondylogennirnyclopatie(z tlakLr
dor z ilnic h o s te o fy tfin a rn i c h u i rl i i n i c d vni system)rl i vaj i .j i Z l oZi skovy
c har ak t er .M i (n i s y r-n p to rl a ti k av,d ti i n o u di ffrzni hocharakteru.j e dasti r
tt rttztrttu(enesklerrizyn-rozkomiini.Pii arnyotrofickelaterirlniskler(lze.jde
t l s e l c k t i v n i p o s t i Z e n in r o t o r i c k e h os y s t i n i u p i ' e c l n i c hr o h i r r n i i n i c h
ik or t ik os pin i rl n id ra h y (p ro to m a .j iti to n crnocnipi i znaky posti Zenipel i f ' er niht it c en tri rl n i h oIn o to n e L rro n Lild).e o systcr-r-rove
onernocndni .

Piiiiny miSnichl6zi

89

12. AUTONO'I'INT SYSTEM

Somatickymotoricky systenrinervuje piidnd pruhovanesvaly.autonomnf

Aulonomni syst6m
(vegetativni)nervovy syst6m ovlivilu.ie aktivitu hladkych svalfi, srdce
reguluie hlcrdk6
aill6z. Ef'erentnidirstautonomnihosystemr,r.je
svoly, srdce
dvouneuronovir.
Prvni neuroo i,l6zy
ny - pregangliov6-.jsou uloZenyv mozko'v'em
krnenineborniie..ieyich
axony
se spo.jujis druhymi neurony.ktere.jsor"r
br-rd'
v ilLrtonomnich
gangliich.nebo
piinlo ve stdndinervovanehoorgirnu- postgangliov6neLlrony.
Axctnytdchto neuronfi(postgan-uliovir
vlakna) inervuji buriky ef-ektorfi.
Z hledis k am c trfb l o g i c k e h oi fu n k d n i h o se autonomnief' erentnidri rhy
ddli na sympatikus (dhst thorakolumbdlni)a parasympatikus (dirstkranios ak r dlni).Sy m p a ti k u sz a b e z p e dj ue e rg otropnif' unkce(zvyi enouakti vi t u, m obiliz v -i eo rg a n i s mu sv n e b e z p e dai s t resovychsi tuaci ch)a j e syst6mem pievirZndadrenergn
irn ( rnedi ftore m j e noradrenal
i n ). Parasyrnpatiku s
zajiituje tro.fotropttl.f
unkcc. umoZiuje restitr.rci
sil a.je systernerncholinergnirn (n'rediitorern.je
acetylcholin- k tomuto rnedidtorovemu
systemuviak
pat f i i pr egan g l i o v e
a n d k te rep o s tg a n g l i o v e
neuronysyl l pati ku). H l avni rn
podk or ov y r nc e n tre m a u to n o mn i h on e rv stva.j e di encefal on.pi edevl i rn
hvpothalamus.kter! se podili i na i'izeni i'ady funkci sornatickycha enckrk r innic h a je ta k e s o u d ' i rsltii m b i c k e h os y s t ernu.
Hypothalamus.ie vyznarnnepodkorovereguladnia moduladnicentrum.
Poclilise na termoregulaci.
.jehoZprimdrni funkci.je udrZoviinihomeostirzy.
regulaci liitkovd vymdny. vodniho hospodiristvi.urditych firrerrrchovitni.
s pank u.bddn i . d y c h i rn ii c e v n i i n e rv a c e J. e dfrl eZi tymneuroen< Jokri nni rr-r
systement.iidi tvctrbr-r
a sekrecihormonfiadenohyp<tfyz,y
(releasinghormony) i neLrrohypofyzy
(vazopresin.
oxytocin).Jednouz hypothalanrickych
poruch. kterirvznika detlciencivazopresinLr..je
napi. diabetesinsipiclLrs.
A ut onc t mnpi i i z n a k ytv o i i j e n z i i d k a d o mi nantnisyrnptomati kLl
LlneLrrofogic k y c hc ho ro b .d a s tdj i s e v y s k y tu j is p o l Lsr dal i i mi pi i znaky (rab.I 2.1.).
Pokud se vyskytLrii.nrluvi se o autonomni dysfunkci nebo dysauton6mii
Autonomni
a m t r ht r uv z n i k n o u t p fi l e z i v k te re k o l i e t| 7 ,iautonomni hosystemu- ocl
dysfunkce
hy pot halam ua Z p o p e ri f' e ri ia. l e p e ri f-e rnpi osti Zeni .j e
j
i
i
.
dastd Mohou rni t
charakterregiondlni(omczenypouzena urditoukrafinu nebo systern)nebo
get t er uliT . r t t' tu(p
tva n d y s a u to n o n ti eVy
). s k y tuj i se u ndkterychrnenddast y c h pr ir nar n i c hd e g e n e ra ti v n i cchh o ro b .p eri l ' erni chneuropati (u
i syndrom u G uillaino v a -Ba rre h od.i a b e tu .a l k o h o l i srru)nebo v dfi sl edkLr
pocl i i vi i ni
ndk t er y c hl6kfr (h l a v n da n ti h y p e rte n z i v ).
K autonomnidysfunkci dochazi
i pii dlouhodobernupoutanina lfiZko nebo vdtii ztrirtdtdlesnehrnotnosti.

90

Zdkladv neurologie
Tab. 12.1.Piehled autonomni dysfunkce rfiznych syst6mri
KardiovaskulArn
i svstem

. tachykardie,
poruchyrytmu
. posturAlnf
hypotenze,hypertenze

Poruchyrespiracniregulace
TrAviciristroji
Urogenitalni
system

. atonie Zaludku a duodena

. prujmy,oslabeni analniho sfinkteru
o
o

Sudomotoricke
a termoregulacni
syst6my

atoniemechfie, inkontinence
impotence,
erektiln
i dysfunkce

. anhidroza nebo hyperhidroza

. hypertermie

Poruchyreakcezornic a slznych2lAz

Posfu16lni
hypotenze

R.oynoud0v
syndrom

Mezi (entrdlnf vegetulit'tti1ti{:ttukr'(vznikajihlavnd piilezi diencefirlu.

a l e i l i m b i c k e h osystemu)pati i poruchy vazc' rrnotori cke
regul ace(zderve(neurogennihypertermi e).
n f,n i n e b c tz b l e d nuti ),poruchy terrnoregul ace
p o ru c h yk re v n i hotl aku a ndkdy i poruchydychaninebo spdnkua bddni .
Mezi perif'entf yegetotivttiprtt.jevt'patfi opdt poruchy vazomotorickd,
vdetndregulacekrevniho tlaku (hypertenze.posturdlnihypotenze),rfizne
ty p y s rd e d n i c harytmi i . poruchy sekretori cke(zvyi enf, nebo sni Zeni rsekrecepotu. hyper- nebo anhidroza).edemy.poruchy trofick6 (atrofiekfiZe.
kosti- osteopor6za.
svalfr).abnormalityzornicovychreakci,poruchystievni
m o ti l i ty . h y p o to ni ernodovdhomdchyi e. sexual nidysfunkcea u porani ni
n6kterychperif-ernichnervfrpaldive bolesti - kauzarlgie.
Vyznamnyrn piiznakem sympatickel.zeje take Hornerrhvsyndrorn.
Rtsturdlnl (ortostutickd)ht'poten:.ese projevr.rle
zavrat6miaZ poruchami v d d o rn i(s y n kopy)v dfrsl edkupokl esukrevni hotl aku. kter6 se typi cky
dostavujive vertikalni poloze (zejmenapo postaveniz piedchozi horizonta l n i p o l o h y ).J e d noduchyrn
testemj e porovnanitl aku v hori zontal nia verti k i rl n ip o l o z e .P o kl i du na l frZkual espoi 20 mi nLrtsl eduj erne
po postaveni
v m i n u to v y c hi n tcrval echkrevni tl ak po dobu 5 rni nut.P i i porui e postnr6 l n i re g u l a c ed ochi rzi p< tpostavenik pokl esuo vi ce nel 20 rnrn H g systof i c k e h oa v i c e n eL.l 0 rr-rmH g di astol i ckehotl aku. D i rl eZi tei e sl edovatsoud a s n ds e v y s k y tuj i cisymptomy.
Rut'rtrtucltit'
sttulru,/ se vyskytuje hlavnd na rukou. -ie charakterizovan
j e zvyi end ci tl i vost na
a k ro h y p o te rmi i.hyperhi dr6zr-tu
a akrocyanti zr' ru,
c h l a d i n a e mo dni podndty.U suzuj ese na hyperfunkcisympati ku.MuZe
b y t s o u d a s tin d ktcrychchroni ckycharteri al ni chchorob,kol agenoz(hl avn d s k fe ro d e rmte).ndkdy byva pol ekovy (chroni ckeui .i vl ni narnel ovych
a l k a l o i d fi ).d d l e u dysprotei nerninebo
i
pl i cni hypertenzc.

9l

I 3. SYNDROTNNTTROTEBNT

HYPERTENZE

S y ndr ot nnit n rl e b n h
i y p e rl e n z e
s ev y s k y tL r.jpei i zvyi enemni trol ebni rltl aku
Zvfienf
a t t bs ahu.I nt ra k ra n i i rl noi b s a h tv o i f m o z e k. l i kvor a krev v cevach.neni
inlrqkrqni6lni tlqk
zdei.lclny volny prostor.Lcbkaie pevnduzavienirkostdnirschrirnkaa pieds t av ujedok on a l o uo c h ra n un ro z k o v dtk i rn dpi ed porandni rn.V dospdl osti
(vfi se stavirlcbka ncroztaZitelnir
po srfistr.r
a za patolo-uickychstavfrnitrolebni hy per t e n z em fi 7 c d o j i t k s e k r-rn d i trn i mLr
poi kozcni mozku. Jakakol i
z t ndnaobs ah r-r
n i tro l e b n i h op ro s to m. n o v i substancenebo zvdti eni dri sti
ncrrniiilnihoobsahu"sc rnusi projevit na ndktereze IYizirkladnichkorrponent . S ouborn ds e p ro c e s fi m k. te re z v d ti u l i ni trol ebniobsah.i i ka expanzivni nitrolebni procesy. nejdastdjijde o intrakranialninirdory.hematot-ny.otok mozku. hydrocefirlr"rs
ap. Likvorovy prostorpiedstavujedastedny
r ez er v nipr os to r.n i rra z n i k o v ys y s te rn a
. d o urdi te vy(e ni trol ebni hotl aku
s e t nohou upl a ti i o v a tk o m p e n z a d nrn
i e c h a ni smy.
P i i nari rstdnini trol ebni ho tlaku se zhoriuje krevni zitsobeni.Perfuzernozku z,iwisina perfuznirn
t l i t k u . k t e r y j e d i r n n r z d i l e m r - n e z ai r t e r i a l n i n rt l a k e r n p i i t e k a j i c i k r v e
a nit r olebnirrtl i i k e rl . Pi i s to u p i rnni i tro l e b n i hotl aku se tcntrtrozdi l zrneniu. je.a t ir n pe rfu z n itl a k k l e s d .S o u d a s n d
s e i zhori uj e Zi l ni odtok.zhor(u.i e
s e I noz k ov yr re ta b o l i s r-n uzsv.y i L jre s e p o d i l anaerobnigl ykol yzya aci d6za.
V df r s ledk ut o h o s c ro z v i j i tn o z k o v y c d e rn.ktery opdt zvyl u.j eni trol ebni
hy per t enz i.M fi Z e d o j i t i k b k rk a d dl i k v o ro vychcest a hydrocefal u.
P iiz nak y n i tro l c b n i h y p e rte n z e.j s o ub ol e.stil tl uvy. Zati na.i iobvykl e
Piiznoky
nenit padnd.p o z v o l n a p ro g rc d L rj i o. b v y k l e i patnd reaguj i na anal geti ka nitrolebni
a ndk dy s e z v y i u .j iv l e T cn c b o p i i p o L rZ i tib i i i nfho l i su (pi i kai l i . kychi rni . hypertenze
t lak u na s t oli c i ). e u s to s e d o s tl v L r.jrii rn o p o probuzenia ustupuj i . kctyZ
nen-rocnyvstanez,lirLklr.Druhym nejdastdj
iirn piiznakernje :.t,ruccni.ndk dy nf hle a be z s o u d a s n e
nauzeyB
. y v a fi z i rvrati vesti tvy.P i i narfrstani
ni tr olc bni hy pe rte n z ed o c h u z i k p u ru i e v d d o rni .a to .j erkkvarrti tati vni tak
.
i k v alit at iv ni .a p o c l l el o k a l i z a c ep a to l o g i c k ehoprocesuvzni kaj i l oTi skove
piiznirky. Mohou Ityt i piiznaky. ktere imponLrjijako meningeirlni(pser-rdt r r r r eningic k eN
).a o d ' n i rnp o z a c l is e ro z v i j i nri ,;tttut' ri
V yrazndj i i
1tu1ti l u.
int r ak r aniir ln hi y p e rte n z cz p frs o b u j eh y p o v cnti l aci ,kteri r vedc k hypoxi i
a hy per k apni i .v d i rs l e d k Lkrtc rc d o c h i rz fk vazodi l atacia dal (i rnu zvyi eni
int l' ak r ar t ial n i htloa k L r.D i rl c l i ty m l a k to re rr pro symptornati kLr
ni trctl cbni
hypertcnzejc rychlost vzniku a intenzita dal5f progrese hypertenze. Pii
r y c hlir n nlz v o .j in i tr' < l l c b nhiy p c rte n z ed o rri nLrj iporuchyvddorni .
U nov or oz e n c fia k o .i e n c fi c.f c i tl i v y rrii n cl i k/rtorcnr
ni tnrl ebnihypertenze closLtcl
ncuzavienirvelk6 firntanela. Vpadlir lirntanelau scdiciht)u ne-

92

Zfklady neurologie

subdurAlni
hematom
s u b f a l c i nn i
herniace

centrAlnf
herniace

u n k A lfn
herniace

cerebeldrni
hematom tonzilArni
herniace

Obr. 13.1.'lypickd mfsta herniacemozkov6tkfni (konusy)

Mozkov6 hernioce
Konusov6
mechqnismy

Tentoridlni
hernioce

k i i d i c i h o d i td te - i eznarnkou.Ze ni trol ebnitl ak neni vysoky.P i i rozvoj i ni trolebni hypertenzeu malich ddti se objevu.jidasto nespecifickepiiznaky
j a k o u tl u rn .p o ru chasanf.nechutenstvia i ri tabi l i ta.hl avni pi fznaky rozvi nute nitrolebni hypertc'nzejsou porr.rchavddonti. kiede a vyklenutii a napnutd fbntanela.Na odnirn pozadi se pomdrndbrzy ob.jevujisubhyaloidni
h e rn o ra g i e .
V obdobi kompenzace nitrolebnfhypertenzese narfrstajiciexpanzi vytladuje likvor z rez.ervnichprostor (mozkovych kornor a subarachnoidaln i c h p ro s to r).T ato kompenzacernd vi ak.;en mal y kl i ni ckl i vyznam.
Pii dekompenzaci intrakranidlnihypertenzedr,chfrzik posunua herniac i n t In o z k o v etk i rnd.kteri r.i etl adenado moZnychuni kovychprctstor.
V ytv a i e fi s e tl a k o v ekuZel y- konusy. kterernaj isvi rtypi cki rmi sta(obr. l 3 l .).
J e d rn o uc e s to uu nrku pi ed tl akem v sLrpratentori i rl niprostoru
j e tentori m
i tl n i o tv o r. k d e d ochazi k tentori i l ni herni aci .Trva-l i tl ak di rl e nebo.fe-l i
expanzeprirniirndv zadnijiurtd lebni. pienaii se tlak do fbriirnenoccipital e ma g n u rna ro z vi j i se okci pi tal nikonus.
Later6lni tentori6lnf herniace se natyvir take Lrnkirlninebo ternporiiln i k o n u s . Me d i i rl ni di rsttcrnpori rl ni hol al oku. uncLrsgyri hi ppocampi ,se
v tl a d u j ep o d te n t ori umcerebel l i rnezi
.
okra.jtcntori aa l nozkovykrnen.tl ad i n a n . III..c o i sc proj evi homul ateri rl nirnydri i rzor-r
s vyhasl oufbtoreakci
a postupndi daliimi projevy okohybne leze. Dochazi i ke kompre.ria r/i^rloktci rrto:.l;71v(l1o
krnene.Z tlakr.rna mozkclvykrnen dochazi k porule vddomi, zt-tiut-tkiirn
pyralnidove leze. deccrebradnirnkiedirn a pii dalii progresik pttrr.rie
dechovehoa obdhctveho
ccntra.Z picsunurnozkovdhokntene
j e kmen tl adcn na ostrou hranu tentori a,ntohou
n a o p a d n t)Lsl tra nLlkde
.
v z n i k n o u ti p i i z n akyna opadnestrand.neZ.j ekonus.Mfi Zedoj i t takdk tl aku
n a trttk o v o d (a v zni ku hydrocetal r.r)
a na a. cercbriposteri or(s ni i sl ednou
i s c h e rn i irn o z k uv pi i sl ul nernpovodi ).

Syndrom nitrolebni hvpertenze

93

Pii centrdlni tentoridlni herniaci dochazik vertikirlnirnuposr-rnu.

kaudit lni dis loka c ittte z c n c e fa l u
a c l i c n c e fa l uktere
r.
tl
acxeny
cl
o
tentori
i rl -j sou
niho hiat u. D o c h i rz .l
i e d n a kk p i i rn e m u n rcchani ckemu
poi kozeni rnozko' u ' t k i t n d . k o r n p r c s i t n e z e n c e l ' a l r p- ro. z c l d . jpi r l n t u a o b l o n g a t y .j e c l n a k
k nat aZ enia n a trZ e n rn
i a l y c hp e rl i rrL rj i c i ch
cev.V zni kaj i drobndvi ccdetne
(nazyvqi
hernoragie
se takc poslrnovirkrvirceni)nebo infarkty v ntozkovin1
k r lleni. K lini c k y s e te n to td z k i s ta v p ro j c vf pi ' edevi i mporuchouvdckrnti .
z v y ienim s va l o v c h oto t.ruo. b o u s tra n rry npri i znakerrB abi nski hclprtrurcha.
m i d y c h a n i . p r o . j e v yd e k o r t i k a d n i a p o z d d . j ic l e c e r e b r a d nrii g i c l i t y
a f ix ov any r n id i l a to v a n y rrizi o rn i c c n ri .
O k c ipit dl n i k o n u s (to n z i l h rn ih c rrti a c e).jstav.
e
kdy mozedkovetonzi l y
Tonzil6rni hernince
se vtladu.jido lbrarnenoccipitalernagnLll.n.
lt tfrn dochitzike kompresioblongat y Dos
.
ta v Lj irs e b o l e s tiv z i rh l a v i z. i rv r atd.
zvracenia opi stotonus.
S tav
.ie velnri zavainy.dastodrarnaticky.protoZenrfrZerychle dojft k porr,rchirrn
dec hov y c ha v a z o n to to ri c k y cchc n te r.o b o ustranne
ni ydri i rzea sni ZenisvaI o v e h ot o n u .
K herniaci mozkove tkirnd dochirzi takelpod lirlx cerebri (sLrbfirlcinni
her niac e) .v d ti i n o u n e m i t s p e c i fi c k el c .T i skovepi i znaky. al e posunemi i .
c er c br i ant e ri o r a j e .j i rl n i rs l e d n y rnu s k i i n Lrti n-r
mi rTe vzni knout ntal erci e
par ar nediirl ndii rs tifro n ti i l n i h ol a l o k u .
Dek or npc n z a c en i tro l c b n i h y p e rte n z evi dy vyZadr4eurgentni i ' ei eni .
pr ot oZ e. ie v y s o k e ri z i k o e x i tr-r.Po d l e k o n kretnipi i di ny donti rtuj eterl pi e
br.rdclperadni.nebo konzcru'ativni.
I

S y ndr o m n i tro l e b n i h y p o te n z e
S y ndr om nitro l e b n i h y p o te n z ev z n i k a s n i Zeni mobsahul i kvoru pi i -i eho Sniienf
ur r ik u. nejda s td j p
i o p e n e tru j i c i c hi rra z e ch(l i kvorove pi S tdl e).po ndkteintrqkrqnidlni tlqk
r y c h i n f ' e k c i c hi.n t o x i k a c i c h .u n d k t e r y c hn e m o c n y c ht a k e p o l u m b a l n i
p u n k c i . K l i n i c k e p i i z n a k y j s o L rp o d o b n i n i t r c l e b n i h y p e r t e n z i .a l e . j d e
tl sitt-tacepodstatndntend nebezpecxne.
Bolesti hlavy se dostavLr.;i
rrTricA.r,
ve vertikdlrt{polo:.e.vleZc se ztnirfiu.jia d'astozcela nizi. ndkclybyvir naLrz . ea,
al z v r ac e n i .z a v ra tdi p s y c h i c k ep o ru c hy.dastorneni ngeal nisyncl rorn.

95

I4.

MOzKOW EDEM

M oz k ov y edd mj e s p e c i fi c k o uo d p o v d d irn o zkovetkdndna rozl i dnounoxu.

cerebrdlnii extracerebralni.
difuzni i fokalni, jako napi. trauma,nddor.krv i r c e n i ,h y p o x i i . i s c h i m i i i r n e t a b o l i c k er,o x i c k e a a l e r g i c k ev l i v y . J d e
o zvy5eny obsah tekutiny (filtrat plazmy, ultraflltrirt.vocla.likvor) jednak
v r nez ibundd n y cphro s to re c hj,e d n a k v b u frki rch.H l avni rn rnechani sl nem.
k t er y v ede k m o z k o v e tn ue d 6 m u .j e p o ru c hahematoencetal i cke
bari ery
a hy pox ie m o z k o v y c hb u n d k .
Podle patogenezese edernmozku ddli na:
' vu:.ogenniedirn - vznika poruchoucdvni stdny.hematoencefalicke
bariery,je prirnarndextraceluldrni,vypliuje rnezibunddnyprostora iiii se
pievirZndv bild hmotd; je nejdastdjiimtypem edernu aprr>vitzivEtiinu
loZ is k ov y chp o i k o z e n i m o z k u ;
' L'\'toto-Yicki
edint - vznrkir nasledkernpoikozeni bunddnehometabolism u a nar u5 e nbi u n d d n eme mb ri tn y ,.j ien tr acel ul 6rnivzni
,
ka pi i hypoxi i ,
v podat edn i c hs ta d i fc hi s c h e mi e ,p i i i n to xi kaci cha metabol i ckychenc et alopat ii c h .
O ba t y py e d e n -ru
s e v k l i n i c k e p a to l o g i ivyskytuj i dastosoudasndnebcr
piechazejijeden v druhy.
K dafiim, jiZ menddastymtyprirmeddmupatii edem intersticitilnt(napY.
pii obs t r uk dn i rnh y d ro c e l a l ul i k v o r p ro s a kuj etransependymatnd),
o,vporicAr (pii hyperhydrataci)a hytlro.stttrir'frri
(filtradni - pii ztratd vazomotor ic k dhot onu a z v y l e n i h y d ro s ta ti c k 6 h tl
o a k u ).
V dfrsledkueddrnudochdzik posunumozkov6tkand,zvyieni nitrolebniho tlakLr.redukci rnozkovehoprfitoku a k tkaiove hypoxii a ischemii. Klinicke piiznaky ntozkovehoedernuz,avrsina lokalizacia mnoZstvizvyieneht r obs ahut ek u ti n y .U l o k a l i z o v a n i h oe d 6 rnuzfi el .i hl avnd na pri rnarni
lokalni lezi. u difuznihoedemuje v popiedi synclrornnitrolebnihyperlenze.
Ledbantusi vZdy postihnoutprimiirni piidinu, ktera k ederru vedla.L6dba vlastnihclmozkovehoedernuzahrnujediuretika.kortikosteroidy.
osr.noter apii ( os m ot ic k ytl a k p l a z rry z a v i s i n a s o l i c h- pouZi vi rse hl avndrnani tol
a urea)a tlnkoterapii(onkotickytlak z,avisina plazntaticklichbilkovinachpouZivitse 20% albLunin).Nezbytndje pedeo vnitini prostfedfa ventilaci.

Mozkowf ed6m
- zvfienf obsoh
fekutiny
v mezibun6tnfch
prostorech
o buikdch
Porucho
hemqtoencefqlick6
bori6ry o hypoxie

97

15. LTKVORA PORUCHY

JEHO CIRKUTACE

Lik v or s e t v oi i s e k re c ic h o ri o i d a l n i h op l e x u . al e i na j i nych mi stechprfi chtldernlatek pies ependyrna stdny pialnich cev.jde o ultrafiltrdt krevnf
p l a z m y . U d l o v d k ac i r k u l u j e v l i k v o r o v y c hc e s t d c h 1 2 0 - l l t O m l m o k u
a kaZdouhodinu se produkLrjeprfrmdrndasi 40 rnl likvoru. Srndrcirkulace
je z pos t r ann i c hk o m o r d o IIL a IV. k o n ro ry.pi es aperturamedi anaIV .
k onlor y do c is te rn ama g n a .b a z a l n i c hc i s te rena subarachnoi cl al ni ch
prostor nitrolebnichi nitropirteinich.Resorbujesc do Zilni krve v granulationes
ar ac hnoidale (a
s s i 8 0 % ,).a l e i v p e ri n e u ri lni chl ymfati ckl ch S tdrbi nach
h l a v o v y c ha s p i n z i l n i cnhe r v f r( o b r . 1 5 . 1 . )
Funkci likvoru.je mechanickf ochrana mozku i michy, jde o nestladitefne prostiedi.Vyrovnava tlakove porrdry. rnirZese piesouvtrtz nitroleb-

p l e x u sc h o r i o i d e u s a r a c h n o i d d l n
o ir a n u l a c e
plexus chorioideus
foramenMonroi sinussagitt.sup.
\
cerebralni 2fla

pra mater
dura mater
arachnoidea

subarachnoiddlni
prostor
akvedukt

foramen Luschkae
plexus chorioideus

Obr. 15.1.Sch6macirkulace likvoru

foramen Magendie

Sekrece
q cirkulqce likvoru

9tt

Hemqfoencefqlickd

bori6ro reguluie
wfmEnu l6rek
mezi krvl,
likvorem
q mozkem

Lum bdlni p u n k c e

Abnorm6lni
likvorov6 ndlezy

Tfkladv

neurologie

niho prostoru do pdteiniho kanirlLr.Podili se i na metabolismu il odstrailov6nf produktfi katabolismu.

Mezi krvi. likvorel'nil tnozkernse uskr.rtediuje
stirlirvyrndnalirtck. Mechanisrrty.
kterer-uloZiir.rji.
zrychlLrlinebozpornalr-r.ji
a LrrdLrji
srndrpronikirni
l i rte k ..j s o uo v l i vri ovi rnyhematoencefal i ckoubari 6rou. Jdc o kornpl cxni
ty z i o l o -u i c k yf-cnorn6n.
ktery zahrnu.j ebari err,r
krev-l i kvor.rnozek-l i kvor
a krev-tt'tozck.
BaricrovcntechanismyurnoZiuli. Ze ndkterelirtky prochazerstednia ndkterevfrbec.
.j i v o l n do b i n ta srndry.ndkterej en.;edni rn..j i ne.idien
N ttrrrti tl nIii kvor j e di ry. bczbarvy.l i kvorovy tl ak vl eZe.fc pi i l unrbal ni
p u n k c i 6 0 -2 (X )tl tri H ,O (vttdni hosl oupce.ti .0.6-2 kP a podl e S I soustav y ). Z b u n d d n ychcl erncntfrobsahuj e.j enrnal ernnoTstvimal ych l yrnti rcytfr. d o 3 -4 v I prl(rnrn' 1.Zvyi eny podetbLrndd' nych
cl cntentfrv l i kvorLrsc
rtttz y v trp l c o c y tti zl l .K otrcentracebi l kovi n .j e zi etel nd ni 7(i neZ v seru.
v rt-tz n -te0z.ll -5 -0.4g/1,zvyi ene tnnoZstvibi l kovi n.i ehyperpnrtei norachi e.
Elektrofirr"ezou
lzc vyie ti-itjednotlivefrakcc.kteri.jsouobdobnejako v sem.
(v serr-r
v likvorr"r.je
viak nejvyiii p--ulobulinovii
y-globulinovir)fl'akce.V ndk tc ry c h p i i p a d ech-i edi rl eZi tekvanti tati vnistanovenii munogkrbul i ni(l
r g).
Koncentracecukrir v likvorr-r(glykorachie).;e asi 2/3 ai. 314siroveho obs a h u .ti . 2 .5 -3 .9 rnrnol /I.K oncentracechl ori dfrj e 120-132 rnntol /I.Zn(n y v z h l e d ui s l o Zenil i kvonr j sou dfi l eZi touzni rmkoui ady neurol ogi ckych
c h o ro b .
L i k v o r o b v y kl c zi skdvdrnel umbdl nf punkci . ktcrou provadi me pod
u ro v n i o b ra tl eL2. kde uZ neni rni cha(ve i tdrbi nd L3-4 nebo L1-5). Jen
o j c d i n d l es e d n e s p r o v a d i s u b o k c i p i t i r l npi u n k c e ( n a b o d n u t i n c- ti s t e r n a
rn a g n a ).Ko n trai ndi kacil umbal ni punkccj e syndrornni trol ebnihypertenz .e ,z e l m n ae x p anzi vndse chovaj i ci procesyni trol ebni .kdy rel ati vnfl i kvorovouhypotenzipo odebranilikvoru rniiZedojit k posunumozku ahroz.i
frtl a kk m e n ek o nusovymIncchani smern.
P i i l urnbal nipunkci se kroni d zi r(zj
i
i
tdni
k l a d n i te n z i m e tri e
hodnot l i kvorovehotl aku) provi rddj itl akove
zkou(ky. ktere z.jistiprirchodnostpirteinihokanalu. Obd zkouiky .jsouzal o Z e n yn a p ri n ci pu.Zc zvyi i -l i se ven(rznitl ak, zvyY se i l i kvorovy tl ak.
(dti > kvekni tet< )se pi i kornpresibul bt j uPi i z k o u i c e Q u eckenstedtovd
odtoku u zvy-u uaf rn i c h Z i l z vyi u-i el i kvorovy tl ak (zhor(eni rnven< i zl -ti ho
Se n i mn i tro l e b ni hotl aku) a pi i vol nerl pi ttei ni mkanal u stoupal i kvorovy
tl a k m d i e n y l u mbi rl nd.Obdobndpi -izkcl ui ceS tookeyho(dti > sruky< )sroup a tl a k p i i tl a k u na bi i cho (kornpresidol ni dutd Ti l y stur,rpitl ak i v epi dura l n i c h Z i l n i c h pl eteni cha sekr-rndarnd
i l i kvorovf tl ak).
Pii z6nitlivych afekcfch meninge6lnichse zmnoZujipiedev(irnbunddn6
elcnrenty.pii virovych af'ekcichpi-evaZuje
lymfocytirrni pleocyt(tz.a,
pii bakteriirlnichzirndtechi polynukleary.Zvy\eny pocxet
bunddnychelernentfrbez
zvyiene bilkoviny se nazyva t'vtoprrileittot,(i
tli.sociucea nasvdddujepouze
rneningeitlnirttu
ziindtu.Pii purulentnia tbc r-neningitidd
se sniZujetake hladina cukrfr.pii tuberkLrltize
i chloridfr.Pi'i poruie hernatoencclalickibariery
s e z v y i u j c o b s a hbi l kovi n v l i kvoru.j e hypcrprotci norachiJc-l
e. i soudasnd
i zvyieny podet bundk,jde o prrileinrx'vtologickou
u.sot'iucr.
Nejdastd.ii
.icle
o z h n d tl i v o ul i k vorovoufbrrnr,rl iS. arnostatne
zvyi eni bi l kovi n pi i norrni rl nittr ptrdtu bunidek se nazyvitprrileinoct'toktgit'ktitli,sociuce(napi. pii niiin i c h k ttn tp re s i ch.
syndr< ttnn
Gui l l ai n-B arre).
V yznantne.j c rovndZel ektrofi rre trc k yz .i i i td nezrnno7cniy-gl obul i ni r.coZ .j e charaktcri sti ckyr.n
rysel l t
subakutnichziurdtfr.U roztrouieneskler(rzyrriozkorniinidochirzike zvyieni IgG a intunoelektrofirreticky
lze prokirzatv alkalickef}akci oligokloniilni
proLrZkyI-uG.ktere patii k velrtrisenzitivnir-n
pro-icv[rm.

Likvor a poruchy .jeho cirkulace

99

P ii k r v dc e n i d o l i k v o ro v y c hc e s t.j el i k v or krvavy.po roz-padu

erytrocyt f r a pic nt dn dh e n i o g l o b i n un a o x y h e n ro g l obi na bi l i rubi nj c l i kvor .\utttot ' lt r ut r t r r(td'
i i rya l l L rty a Z o ra n Z o v y ).c o 7 l z e obj ekti vi zovata kvanti fi kovat
s pek t r olir t o n rc tri c kXa
y . n to c h ro rl i e .j ec l i rl e 7i tyrrkri teri cnrnrczipatol o-ui ck y r t ra ar t ef i c i a l n i n kr rv u c c n i rn k. tc rc n d k cl yvzni kne porandni rndrobnych
c c v pii lur nb i rl n pi u n k c i .Pi i to mto a rteI' i c i nl ni nikrvuceni .j epo cerrtri fu-uac i lik v or ( s u p e rn a ta n t)
d i ry . k d e l to r-rp a to l ogi ckehokrvi rceni(za pi ecl pok ladu. Z e t r v a i i Z v i c c h o c l i na n d k te ree ry trocytyj sor.rrozpadl e).j exantoc hr ot - t ini.K a Z c l y c hl (X X)c ry tro c y tfrz v y i u .j c v l i kvorr-rrnnoZstvibfl kovi n
o 0. 01 g/ l a o I l e u k o c y t.J c -l i v i c c l c r-rk o cytinebo
bi l kovrn.nasvdcl i .u.j
r
ttre
ir it ac i t t t enin -uc.o 7 n rv n i Z n a p o rn i rh iro
r z l ii cni nrezi krvi rceni martcl ' i ci al nir n a pat olo -u i c k y n t.
U nik t er y c h n c o p l a s ti c k y c hp ro c c s frl z . edetekovatv l i kvoru ni rckrrovi
bLrfik1,.
I
Hy dr oce fo l u s
P i' i por u5e c i rk u l a c e l i k v o ru d o c h i rz ik .j eho zrnno7eni .ndkdy rndstni rni
v d' ir s tlik
i v on rv y c hp ro s to r.z v y i L r.j sc c l i k v orovy tl ak a dochi rzik roz(i i cni
kottiorovehosystdmLr vznika hydrocefalus. HydnrcefirlLrs
.ie definoviur Hydrocefqlus
- zv6tienf obiem
stav
zvdtie
ych
krlrnor
a
oznadLr.jc
niho
ob.icnrLr
nrozkor
se take .jako
.jako
hydrocefirlusintcrnf. Jen vzircndrn[rZcdo.iiti ke zvdt(eni objcn-rusr.rbarach- mozkowfch komor
noidalnic hp ro s to r.p a k s e rn l u v i o h y d ro cefal uexterni rri V
. E ti i nou vi ak
pnrstor v dfrsledkun-rozkovcatrodochirzik roziiieni sLrbarachnoidirlnich
fie (nejeclnirsc o l-rydrocclirlLrs).
Piidinou hyclrocefaluje bud' porucha res or pc e.nebo n a ru i e n i p a s i rZ cmo z k o n -ri ini hoIl oku. P ro.j evuj ese ri rznd
v y j adieny r rs y n d ro rre rln i tro l e b n ih y p e rtc nz.c
a u koj encfrs neuzavi enyrni
lebninii iv y z v i t(o v h n i n r o b v o d L rh l a v i d ' ky.H ycl rocetal Lrs
.j e moZno l edi t
proveclenfrnzkratovc opcracc (vytvoienirn shuntu dti >>iirnt<<)
s clrenir7i
lik v or r -do
r pe ri to n e i rl nci h -rti nnyc b o.j L rg u l i rrni
Zi l y.
Hy dr oc c l i rl ys c c l e l in a k o rn u n i k L rj i cr.r
i n e kort-runi kuj i ci
U . komuni kuj fHydrocefqlus
j
c
c iho hy c lnr c c l a l L r z a c h o v a l uk o m rl rri k a cernezi kotronrrnii subarachno- komunikuiici
i d a l n i r n p r o s t o r er n . o b s t r u k c c. j c r n i r n o k o r l o n r v y s y s t e n r .p i ' e c l e v i i r n - hyporesorpini,
v oblas t is ub a ra c h n o i c l h l n i pc rl
h s to r a v c l l rsl ecl kLr
toho dochi rzike zhori cnekomunikuiici
- obstrukinf
ne rcsorpci.Tcnto typ hydnrccfirlLrse taki nazyvirhyporesorpi'ni.Vznikir
(z
a
ndty.
po r ir z ny c ha l ' e k c i c hrri o z k o r,' y cphl c n
krvaceni .traurnata).kdy
v z n i k a j ia r a c h n o i c l a landi h e z c D
. o t e t o s k u p i n yp a t i i . i a k os a r n o s t a t n a . j e c l not k at t ot ' t t to tc tt:.ttl
l t.t' tl n tcut:.f
l tt.sk. tc ry n ri rcharakteri sti ckou
kl i ni ckou pi i z nuk ov out r i a s :d e rn c n c cp. u rL rc h yc h u z ea i nkoti nencernodebcz vyj adi ' er r iho s y nc ln rrn un i tn l l e b n i h y p c rte n z e .Pi ic* i nouhydrocetal umohou byt
i pc r inat aln ip o ru c h y (i n fi rn ti l n ih y d ro c e fi rl us).
Hyclrocefalusnekomuniku.jfcf vznikir obstrLtkciv kotttrlrcvcrnsysterr-rr.r
s t-utsleclnou
bloklidur.r
likvurovc cirkulace. ir proto se takc ntt.yvaobstrr-rkini. J e z pf r s o b o v a n
h l a v n dtL rn x )ryv o b l a s ti IIl . a IV . komory a rnokovocl u.
ale i s t c n< iz o u
n ro k o v o d up o z i rn d te c hk. rv accninebo traurnatech.
H ydroc et . alusv z nik i r i L r n d k tc ry c hv y v o j o v y c h u nottti tl i is okl uzi fi rrarri crrMagendiea Lr - r s c h k a c .
O d hy c lr o c e f' a l L r.j
v Zed y n L rtn oo c l l i (i tttto:,korotrutntfi is rozi fi -cni rnkor not 'i s ubar a c h n o i c l i rl n i cphn rs to r..j d c p rl r-rze
o rti thradLr
[rbytku rnozkove
t k ir ni lik v or c rn .T a k c s L rb k o rti k i rl n
a itn rfi i r nozkLrs roz(i i ' eni rnrnozkovV ch
kot.nor.jeti'ebavZclyoclliiit ocl hyclnrce
fLrlLr.

l0l

16. N'IENTNGEALNI
SYNDROM

Meningealni syndron-rtvoii soubor piiznakfi. ktere vznikaji clrti!.clinim

rrroi.krnn[.inlch
plen patr-tlogickyrn
procesem,nejdastdji:.rindtem(meningiticly). kn'dt'eninr(subarachnoidirlnirn)
nebo nddorot'vtnro:,seveiz.Projevuje se bolestrli hlavy. zvraceninr(s nauzeoui bez ni). piecitlivdkrstina
v ndjii podndt y (s v d tl o .h l u k ) a v td Z i i c h p i i p adechi porucharnivdcl orni .
NirsfedkernpodraiZddni
mozkorniSnichplen vznikl spasmusSijovycha za,1s1,ychsvarlfi.ktery se v tdZSichpiipadech projevi typickou flevovou poIohou. kterou nemocnyz.aujini - na boku, s llektovanyrnidolnirni kondet i n a n r i a z a k l o n d n c l uh l a v c n . Z e s v a l o v e h os p a s m ui i r i t a c e s p i n i r l n i c h
jici objektivni meningeflnf piiznaky (obr. 16.I .):
koienfrvypllivaji niisledLr

opozice5ije,Brudzinskiho
fenomen

Kernig0vpifznak
Obr. 16.1.MeningeSlnisyndrom - opozice(ije. pozitivniKcrnigtv piiznak

Meninge6lni
syndrom
- dr6id6ni
mozkomiinich
pl en

r02

Z:ikladr neurologie

. ol)o:,i(c.if,ie- piedklon hlavy pi'i vyietieni vleZe v rfrzneintcnzitd virzn e . n e l z ep i -i l oTi bradu
t
ke sternu:
-vl el ,e pi i pasi vniantcfl cxihl avy cl ochi rzik fl exi
IJ ru d :i tt.;k i l to .fenorttert
c l o l rri c hk o n d cti nv kol ennfcha kydel ni chkl oLrbcch:
Arrto.;.sfiy
pi'i-lruk (piiznak tro.inoZky)- nernocnyse pii posazeniopirlt
a l e s p o rij c d n o L rhorni kondcti nouza sebou:
o K c rrti g ,fi vl ti t:l rttfr- vl e7e pi i zvedi rnicxterrdovanych
dol ni ch kondeti n
od Lrrd'iteho
uhlLrpocitujer-neodpor a Lrncrnocniho provoku.jemebolesti
v b e d e rn ik ra j ind a fl exi v kol enni chkl oubcch(obdobaoboustranni ho
Lase-clueova
tranevrr-r).
.fe troZne vyieti'ovattake vleZc na z.irdech.kdy
fl e k tu j e rn ed o l ni koni eti ny v kydl i cl o 90" i r pro bol cst a rezi stencinel z c p ro v i s t s o u d' asnd
extenziv kol end:
o .;ltirtdlttiltii:lruk (spine srgn) - nenrocnyr-renischopense dotknor.rtd.el e rn k o l e n n i c hkl or.rbi-r cl ospdl ypi ' i l -l exia di td pi i extenzidol ni ch kondetin.
U me n i n g c a l n i hosyndromui .i i nych neurol oci ckychchorobj e dfrl cZi td
vy5etieni likvoru. ktery byvir pi-i ndkterychpatologickychprocesechchorobndzrndndny.Meningetilr-ri
syndrorn.ktery se ndkdy vyskytu.lev prfibdhu
vir6z. nebo jinych at'ekcia mf, nornrirlr-ri
likvorovy nilez.,se nazyva men i n g i s mu s . P s e udonteni ngealpi
nii znaky se rncl houvyskytovati pi i sync l ro mui n tra k ra n i l l ni hypertenze.kde naopak l urnbdl nipunkce byvi r ndk d y k o n tr" a i n d i k ovani
Piroto
. j e vZdy nutn6provestkorrpl etnineurol ogi cke
v y i e ti e n i .

103

I7.

NEUROTOGICKA
PROPEDEUTIKA

Propcdeutikase z.al'tyvir
neLrrologickeho
konkretnfrnpostLrpern
vy(etieni.
P r ak t ic k irn -re d i c i n a .;e
v T d y k o rrb i n a c iv d dy s umdni m.zahrnuj e kor-nbi nac i r n e d i c i n s k y czhn a l o s t i i.n t u i c ia u s u d e k .
Diagnosti k av n e u ro l o g i ij e p ro s tu d en ty a zadatedni kypontdrndobti Znir. Spodivirve shromaid'ovilni dat. jcjich tiid6ni poclledfrleZitostia v analy z e jednotl i v y c hd a t. P o z o r n a s p ri rv n i shnrrri rZcl dni
dat a.i ej i chi patnou
analyzu.
j sou:
J ednot li v ek ro k y n e u ro l o g i c k cc l i a g n osti ky
I . suspekceneunrlogickdlezc podezicnina neurologickouporuchuvznikit
na z ir k la c l ds u b j e k ti v n i c hp o l i l 1 n e rn o cneho.potvrzenil eze pi i vyi etieni:
2. lok aliz a c cl e z e- p o d l e s L rb j e k ti v n i ci hob.j ekti vni ch
pi -i znakfikterc
.
zj i st im e pii v y i e ti e n i :
3. k las if ik a c ep a to l o g i c k e h op ro c e s L(traurna.
l
cevni . metabol i cky.toxi ck y . inf ' e k d ni i c l e g e n e ra ti v npiro c e s .tr- rrnrldernyel
r.
i ni zacc
atd.):
,1.di f'erencihlnidiagnriza:
5. pot v r z en id i a g n o s ti c k eu v a h y (h y p o tc z y)porrocnyrnivy(eti eni nri .eti ologic k o -p a to g e n e ti c kdni a g n6r.u u s ta novenfnozol ogi ckej ednotky.

Diognostiko
- shromqidbv6ni,
tiid6ni o onolfzo
dot

17.1. Anomn6zq
A nilr nnez aj e z i rk l a c l e rn
n e u ro l o g i c k ed i a g n6zy.na -i ej ipedl i vostia kval i td
konednyvysl edck.K nernoc. jak oz ir k lad n i c hv s tu p n i c hi n fi rrrn a c i c h z , i tl cLi
j a k o k p i i p a c l Lnre b onernoci .al ei ako k i ndi vi dual i t6.
ner nunepii s tu p r-rj e rr-re
os obnos t si rfrz n y rn ip ro b l i rn y i s ta ro s tmi1ei
. .sc tl cl hou pi eni ri etdo konkritnich poril.i. ktcri .iej pfivirddji k lekai-i.Pacientisi stdZuiina piiznaky.
nik oli na c h u ro b y .J e ti e b a k o m p l e x n dp osuzovatteren.na ktercrndana
c hor obnirsi tu a c ev z n i k a . v d e tn ds o c i i rl ni cha rodi nnych i nterakci .K neI noc ndm um i rrn ev l d y o s o b n i h u n -ri rn npiii stLrp.coZ.j edi rl eZi tepi edevi i rn
v dne( ni do b d . k te ri r rn i r z n a k y o d o s o b ni ni a pi etechni zovi ni rncdi ci ny
a v V r az nyp o d i l ty rn o v ep ra c e .
K ont ak t s n e r-n o c n y rn
z a d i n i rn rea n a m n6zou nyni i 5fho onemocn6nf
( v c hor obo p i s cz k ra c u j e rreN O). L ' r.e .i rozddl
i
i tna:
l. . s lt or t ltninr p a c i c n tl i a i s v e s u b .j e k ti vni
poti Tea probl erry svyrni sl ovy.
snaTirncse ho nepierr-riovat
a pro.jevitzir.jcrna irdast:

Peiliv6 qnqmn6zq
ie zdklodem
diogn6zy

104

Cilen6 vedeni
s pont 6nni
onom n6z y

Cosowf pr&b6h
o rozvoi
symplomoriky

Ziklady neurologie

2 . c l l e ru tu- j d e o vedenispontannianamnezy:kl adernekonkretnioti rzky.

upiesiiujetncsi pojrny. napi. pii Lrdirvirnizirvrati nebo kiedi. Ponrcha
c h fi z e m frZ cbyt zpfi sobenabol estrni .parezounebo ataxi i . N el l ocny
ndkdy Lrdirvir.
7c rretniicit v ruce. ale vc skutednosti-ideo p<truchnhybn o s ti . S n a Z i n rese vZdy zj i sti t prvni pi i znaky choroby.podrobnypopi s
a k o n k r e t n oi k o l n o s t vi z n i k u .P i i a k u t n i mz a d i r t k up o t i Z i . j en u t n ez j i s t i t .
z d a v z n i k l y v kl i du. v noci pi i spanku.pi i padndpi i ktcre konkretnidi nncrsti.Sledujemeiasovy prfrb6h porii,i od .ieiich zadirrku- potiZe se
mohou zhorlctvittLrz:ntenztvhovat(prfrbdh.jeprogresivni).ncbo naopak
z tn e n i o v a t(d ochi rzik.fej i chregrcsi ),anebose ctclvzni ku poti Zcnel ndni
(prfibdhstacionitrni).Ndktereneurologickechoroby se vyskytufi ziichvato v i td (p a ro x ysrnal ni ).poti Tcni rhl evzni knou.trvaj i urd' i tor-r
dobLr(rri i n u ty . h o d i n y .v fj i rnedndi dny) a po odezndni .j enemocnyzcel abez obfi l i . Z j i s ti rn e cl osi tvadnivyi cti ovi rni a pi i padnou l edbLr.B dhent cel e
ananlnezy-ietieba byt neustalepozornyi.snaZitse posctuditvyznantnost
j e d n o tl i v l c h p i i znakfr,i zdi rnl i vdbanal nii nforrnacenebo pi i znaky moh o u b y t k l i d e m k di agn6ze:
3 . o b ,i e k ti t' nertn a l nndza-j eod rodi ny.spol upraccl vni kfr
nebo.yi nych
svddk fi k o n k re tn i udi rl osti j: c dfrl eZi ti ru poruch v6domi . epi l epti ckychz6chvatt. na ktere mir nemocny arrrnd'zii.
a,u zmdn osobnosti.
Hlavnf potii,e neurologickynemocnych:
o ptlrucharnotoriky (slabost,neobrattnost.
trernor,porucha rctvnovirhy)k o n k re tn ip ro j ev motori cki poruchyzdvi sina l okal i zaci(horni kond' eti ny - piedrndtyvypadivaji z ruky. dolni kondetiny- nejistirchirze,hlav o v e n e rv y - d i pl opi e.poruchai edi . dysartri e.dysfagi e);
. p o r u c h ac i t l i v o s t i- p o z i t i v n ii n e g a t i v n ib. o l c s t i :
o p o ru c h an d k terychsmysl fi- zraku. sl uchu.di chu.chuti :
o zitchvatovitestavy- intennitentnineurolosickesyrnptctmy(-iasnyztrt/r
tek a konec. nezi zirchvatydobry stav): mfrZejit o porLrchyvddorni.ale
i rn o to ri c k en ebo senzi ti vnipcl ruchy:
o zitvrat6:
. p o ru c h av y i i i c h korti ki rl nfchfunkci - rnyi l eni . parndti .komuni kace:
o b o l e s t ih l a v y :
o puruchy vddor-nirfrzndhotypu.
Bdhem cel6 anarrnez,ysi r,'iirnirrne
zpfrsobuhovoru, intonacehlasLr.vyra z u v o b l i d e j i . m i nti ky. Mdl i bychont si Lrddl atfi sudeknej en o nernoei .
ale take o nemocnim. N6kdy je anar-rtnet.u
chudir v dfisledkLrintelektovi
n e s c h o p n o s ti
n e b o soci al nibari ery.
Rozvoj symptomatiky it dosatvadniprirbdhdastonasvdddLrji
urdite etio l o g i i c h o ro b n 6 hoprocesu.A kutni rozvoj v prfrbdhusekundnebo mi nut
je dastli r.rvaskularnichaf-ekci.rozvoj trva.liciminr-rtya hodiny nasvdddu.je
e ti o l o g i i rn e ta b o l i cki . R ozvcrjbdhem hodi n aZ dnfi byvi r u zi rndtl i vych
i metabolickychaf'ekci.rozvoj v prfibdhudnfr aZ tydnfr Lrndkterychint'ekci a expanzivnichprctcesfi.rozvoj v prubdhu mdsicfiaZ let byvi u pontalu
rostoucichtumori nebo degenerativnichproccsfr.DfrleZitejsou iutrutgenni
p o ru c h v- o z n a d u j ise tak rfi znporuchy.kterc vzni kl y v souvi sl ostis di nn o s ti z d ra v o tn i k fia ncsctuvi sejpi
i i mo s vl astnfntonemocndni rn.MfrZej i t
o k o rn p l i k a c ev y leti ovaci ch vykonfr. operaci .vedl ej i i proj evy l i kfr. al e
i psychogenndpodntindn6poruchy v dfrsledkunegativndpfrsobicichprojevfi a postojfi ze strany lekaie nebo stiedniho a niZiiho zdravotnickdho
personirlu(iatropatogennipfisobeni).

Neurologick:i propedeutika

105

Al po anantnezenynd.iifhoonenrocndnicklplriLrjerne
anamnezu rodin- ii i i u rj c rn e
(
RA
)
.
nou
v y s k y tz .i n a T .n i .i i i c horob.
l-r
pi i c:i nya vdk pi -i pacl ncho
frlttrti rttclidfra ndkclyi iiriiho pi-ibLrzenstva.
Vyznarn roclinneananrtezy.fc
nc ' jc npii v y sk y tLcr l d d i i ' n y c ah i n l ' e k c n i c h
c h orob.al e i rnLrl ti faktori i rl nirich
zikovych tirktrlrfr.Pii hoclrroccni-f
c nLltnonrzliiovat rnczi roclinnoLl
altanltL<z ou nc gat iv n a
i n e k o rrrp l c tn(n
i e c l o s ta te d irri
nlri trrnacc).
P ii os obn i a n a m n 6 z e(O A ) s c p o k rl d rnoZnoi nfi rrrri r-ri crne.f
rT o prfrbi hLrt dhot c ns tv in ra tk y .p rl ro c l ua p o p rl ro c l ni nr
vV ' ,,o.iTyto
i.
i nfi trrnace.j sou
l, y z nat ' nnipi -c d c v (i rrt
u c l d ti .C h ro n o l o g i c k yzj i i fLrj erncvi cchny vyz.nLrni (
i
ne. f c honr b yo c ld d ts tv ii .fc ' j i c hp ri rb e h .Pozurnostvdnuj erl cze.j rncna
net t t < t c ilt rk.t c r c s i l ,y Z a c l a l h
y o s p i ta l i z a cni c b o soustavnii.f
i l c< dbu.
opcnrci rl
a f t r az it t r i.z e .j rtre nhal a v y a p a te i c .VZ c l yz -j i i tLrj crnc
soLrdasnou
pi i trl rl nost
i
l
t
y
c
h
c
h
o
n
r
b
.
z
e
.
j
n
i
c
n
a
s
y
s
t
c
r
n
o
v
l
,
c
h
.
u
l
i
v
a
n
i
l
c
k
i
r
.
a
N
d
k
t
e
r ep r o . j e v y
.f
nr ohouby t d i rs l e d k c n vi c c l l c ' j i i c hn c b o i to xi ckl ,chproj evfrri rznychl i ki r.
- i i n d y m f t Z e . j i ti o a b s t i r - r c r r dpni iiz n a k y p i i n a v y k u . N e z b y t n o us o u c x i r s t i
os obni ar r it mn e z y j ci a l e rg i c k ua n a rr-rn i zaa abuzusni rvykovychl i rtck (al kohol. kor-ri-eni).
U Terrsc infirrniu.jcrrrc
o z-irkladni
anamnezc
-uynekolo-uicki
( lnc t r s est.dho te n s tv ip. u ro c l v p. o tra ty .k !i n i ax. uTi vanikontracepti v).
(konkretnicl rLrl -t
P r ac ov ni a n a m n 6 z a(PA ) z fi (tu j c s o u d asnc
zanrdstnl rni
a z pf r s obv y ku rti rv a n cp<r/rc e). k tc rc .i c c l [rl cl i ti ne.j enpro 1111v2' souvi
' ' ou sI os t s onet no c n d n i rna.l c i s o h l c d c r.n
pracovnischopnostipi i
n rrp o s oLrzeni
nynd.f
iirn onernocnini. /,.iiitLrlerlei event.diivd.i(fzarrtstrrirni.
Do s oc if ln f a n a m n 6 z y p a ti ' iz h o d n o c c n isoudasnych
rodi nrrycha soci ir lnic hpor nd ri r.
A nar r inez a
by.j e v i c c n e Z p o l o v i n ac l i a g n 6 zy.prcto po j cj i rn r-rkondeni
c hom r ndli r n i t z i rk l a d n iri i rn c o v o np i -e c l s tavu
o nernocnema.j ehochorobd.
o pos t iT eniL rrd i te h so y s ti mu i o z a k l a c l ndi if' crenci i rl ni
di agn6ze.

17.2. Obiekfivni vyietieni

Cele v y iet f e n i p ro v a d i rn es l ,s te ma ti c k yp.e ctl i vda ci l end podl e ananrnezy.
J eho z ir k fadn i u l o h o u .i ei d e n ti fi k a c el e z e. O b.;ekti vnivyi eti eni zati ni ,.i i l .
bdhem anan i rre z yk. d y s l c d u j c mcv z h l c d nernocneho.i cd. spol Lrpri tci
pi i
v y iet i- c ni.ps y c h i c k y s ta v .n i tl a d u "c h o v a n i .rrotori ckor.r
akti vi tLri I' urnkce
- k o s n i ti v rti(p o z n i rv a c i i -a d i rn esernrl ri entaci tl
r t t ent l. t lni
. yi l cni . pozornos t . us udek.p a m d t i n i th l e dn a n e rn o c ).Psychi ckyrniporucharnisc si ce
zlrbyvirpsychiatrie.ale zirkladniposoLlz.eni
psychikyje nczbytni LrkaZclel" t or - r c ur olo g i c k c hvoy i e ti e n i .
P ii hodno c e n ip s y c h i k y p o s u z u j c rn ct'' .tt l tttri ri(hal
i Lrci nace.
i l uze).4' ckI it ' it t t( depr e s ee. u fo ri c .s n i Z e n a
i f' e k ti v i ty- apati e.abLrl i e).
putrtdt'ttt.t'
.
,i l enI
( z p o r n a l e n -e b r a d y p s y c h r s r n uisn.k o h c r c n t n i n e s o l r v i s l i .r o z t i i i t d n e .
- Lrlpivirnina r,rrdit6rn
ndkdy zmatene.persevcrace
problerr-ru
)^irttclckt..jetlr t t ir t f( it lun n e b o n a o p a ka g i to v a n o s t).
P c i 'l i vd1e nutno posoudi tstav v6domf. Pro psychtizr.rsvdddi porucha poznavr.rcich
l'r"rnkcipiedev(int pro
v y s k y tblLr di r,
n d k d yi h a l u c i n a cni e b oi l u ti . P ro del i ri Ll m(znratenost)
svdddi
por uc haor ien ta c ep. o z o rn o s tin. ry (l e n i .p a r ndtii poruchyvni rni rni(hal uci nit c ca iluz c ). J d e o k v a l i ta ti v n ip o ru c h uv ddoni i .U pouzc i nkohcrcntni ho
m y ileni. fe pl n i r l L rc i d i taU. d e p re s e .j ev p o p i edi r,i nava.
sl abost.ncspavost.
nechutenstvi.zircpaa ipatnir koncentrircepozornosti.

Oblekrivnf
vyletieni
- prov6d6r
systemoticky,
peilivE o cilen6

106

Zfklady neurologie

perimetru.Sanrostatnd
Obr. 17.1.OrientadnivySetieni
testujernc
horniidolni kvadranty(r"rkazr"rjentc
rfrznypodetprstfr).
Nernocrry
senammLrsi
divatdo odi.a nikolina
ru k u!

Posfup vyierieni ie
>od hlovy k por6<

Hlqvov6 nervy

K a Z d e h o n e m o c n e h o z A s a d n Ev y i e t i L r . j e r n es r , l e d e n e h o .p r o t o Z e
i v n e u ro l o g i i e zakl adni mvyi eti ovaci m zpri sobemaspekcc.S ystel nvySetierrije
hlavy k patd<,vi.dy jej dodrZujeme.abychornna nic neza"od
pomndli.Zltkladni informaci ziskdmesledovanimchfize.kter6 si viimiime
y L n a z a d d tk uvyi eti eni , pi i pi i chodu do ordi nace.
Hlava - vlimnetne si tvaru lebky,zejrnenanirpadnychodchylek od norm a l n i h o (m e z ocefal i ckeho)
tvaru. i rnpresia.j i zev.zej rnenapooperadni ch.
Vy z n a rn mfi Z e rri t l okal i zovanapokl epova bol esti vost.H l avove nervy
v y i e ti u j e rn ev p oi adi n. I-X II:
o \. I. - o b v ykl ej en dotazemse i nfi rrrnuj emena di ch. pi i podezi enina
poruchr.rvy(etiujeme cilend kaZdou stranuzvlalt. Nemctcnypii zavienych odich rozpoznillznime aromatickelritky (rnydlo,kirva).ktere mu
p i i k l i rd a rn ek nosni di rce. P i esnei nstrumentdl nivyi eti eni di chu se naz y v d o l l -a k to rnetri c.
o \. II. - infbrmujeme se o vizu a orientadndvy(etiirne :.onrcpole - peri m e tr (o b r. l l .l .). P odrobnevyi eti eni vdetndodni ho pozadi provddi
ofialrnolog.
o \. III., IV., V I. (okohybnenervy) - sl eduj emesvrnetri ia S i i i odni ch
Std rb i n u: Z i i je u pI6zy (l ezen. III., H ornerfi vsyndrorn),(i r5i u protruze
b u l b rr.a l e r p eri f' erniparezyn. V II. V yi eti i mc posti tvenibul bri ,pohvb
v(emi srndry.nentocnysledujeniti prst necely I m pied odima. z.liitujem e s tra b i s m Lts.
di pl opi i . nedotahovi rnibul bLrndkterym smdrem.N orrn i rl n dj s o u b Lrl byve sti edni mpostavenivol
. nd pohybl i vevl emi srnery.
So u d a s n ds i v kraj ni ch pol ohachpedl i vd vi i mame. zdtrneni pi i torren
(piestoZepatii k systemuvestibulirrnir"nu).
rtt'.stugntLr,r
Norrrirlni :.ot'rtit'e
.j s o Lsr ti e d n dvel i ke. okroLrhl e.i zokori cke(ste.j ndvel i ke). asymetl i ese
nazyv/aanizokorie.Asyrnetrie zornic s rozdilem 0.3-0.-5r-nmse rnfiZe
v y s k y to v a ti u nttrmal ni chosob. V yi eti i rne pi i rnou i nepi i mou fotrtre-

Neurologickf propedeutika

Oltr. 17.2. Vy5etienf f'unkce trigeminu. A

zkoLr(ku silv liykacich svalir: ll, C r y i c t i - c n i k o r n c i i l n i l r u r c l 1 c r u : k o k u . j c t i c h a s c p i i b l i T o v i l t z e s t r a n y .a b y n c n r o c n y
I ' c l ' l c x n i n c z a v i n t l o k o . u d o t k l r o u t s c n r h o l ' k y - I r i k o l i p o L t z cs y r o . j i v k yI:) - d i s t r i b L r c c
vvicti'clri ttr.tsclcnrveho
rcl'lcxu
i c d n o t l i v V c h s c n z i t i ' n ' n i c vhc t r i t r i s c r n i n u : I i

ak c i a r ea k c i z o n ri c n a k o n v c rg c n c (k
i cl ydochi tzirovndZk rni rnd-j i i rnu
r . il, eni z o rn i c c ).
N. V . - vy i e ti i rn e k o Z n i c i tl i v o s t v e v i e ch vdtvi ch.pi ecl evi i mal gi ckou
a t ak t ilni . P o ru c h arrfi Z e b y t n i k d y p a trnaj cn na sl i zni ci (horni patro.
dir s nd) K
. o rn e h l n ire fl e x - v a ti i k o L rs c l ehcedotknerl c rohovky (ni kol i
rozl i i i t poruchuaf' e. fen s po. ji v k ya) re fl e x n io d p o v d d i j en rrk nuti .N r-rtno
r ent ni ( n. tri -q e m i n u sa) c f' e re n tn (n
i . ta ci al i s).V yznam ma pi edevi i rn
a s y r n e t r i e j. c d n o s t r a n n ds n i Z c n i a v y i e t i ' e n i r e f l e x L lu n e r n o c n y c h
v bez.vddonri.
Pohmatenrz-.iistirne
trofiku Zvykacihosvalstva(maseterfr)
pii z at nu tiz u b fra .j e j i c hs i l u p i i p o k u suo otevfeniust - dol ni del i stipr ot i odp o ru . P i i .j e d n o s tra n nlee z i rn o tori ckedi tstitri gemi nu se dol ni
delis tpii o tc v i e n i u s t L rc h y l u j en a s tra nul eze.Maseterovyrefl ex se vybav i pok l c p ern n a d o l n i d el i s t p i -c sl o p a ti dkupol oZenouna dol ni stol i dk y - odp o v d d ij c k o n tra k c cr-n i i s e te ru
a pi i vi er" riust (obr. 17.2.).
N. VII. - viirniune si tttitnikyklidovi. be:llihfi (mimovolni) pii hovoru
s nernocnyrn.hlavnd syrnetrieust a nazolabiirlnichryh, symetriernrkdni.
r wtlrt[ - na naii vyzvu: pokrdit delo. Lrddlatvrirsky.z,aviitodi. seipulit
[rsta.zahvir.dtrl.usrnatsc. nafirukrroLrt
tvai-e.vycenit z.uby,napnoutkrk
( plat y s r n a ).
Sl e d L ri e me
h l a v n da s y m c tri eal
. e pozorna dastoLr
l ehkoLr
fyzi okrgickouasyr-netrii
sevi-eniocoblide.je.
U lehdichporuchje tieba zkr-rsit
nic h v idc k p ro ti o d p o rua z j i s ti t ta k s n i Tenisval ovdsi l y (obr. 17.3.).
- A.ririlrti re.fle.rr:retlex ttu:.opulpcbrtiltti(triger-nino-facialisovy).
vyAxi6lni reflexy
j e mrknr-rtiJe
. fyzi oktbav i sc p o k l e p e n -r
n a k o i c n n o s L ra o dp< l vedi
gic k y p i ' i to rn e np o c e l y l i v o t. Sl e d u j crneopdt pi edcvi i m asymetri i .
Rcl'lex lubidlttI se vybavr-r.je
lehkyrn poklepernnil rty a odpovddije
s e i p r-rl e.n.lf e h ov y s tu p i i o v i rn i rn.jrel
e l ex .;ur' -{ vybavu.j e
se l eh. ie. iic h
k y r n pi c .j c ti rrn e b od o ty k ern rtfr a o d povddi j c sci pul eni rtfi . Labi nl ni
i s ac irc l ' l c x .j el y z i o l o g i c k yu k o j c n c fr.s rozvoj cnta rnyel i nrz,aci
front ir lni kfrry p o s tL rp nzda n i k a .V d o s p dl osti.j e.j c.i i chpi -i tornnost
patol ogic k a a n a s v d c l i ' u .il icz i i ' c l n i h o l a l o ku.
Clt y os tk fi rl ti f:ttu k - p fi p o k l c p u n a n. V II. pi ed tragenrse ndkdy
v y bav i k l o n i c k y z i ri k u b frs tn i h ok o utku. N ej de o refl cx. al e pro-j t-r'

107

r08

Zfklady neurologie

(.--)

9
-/

'\-/-X1,

v)'
l-

--rrJ

AG{
\r-\ I

Obr. 17.3.Vyietienif'unkcea sily mimickychsvahi.A - fl'ontalis.

B, C - nr.orbicu(bLrccal iFs).rn.orbi cul ariori
E nr.bucci nator
l a ri so c u l i f)
. - n r.ri sori us.
s s.(] rr.
(napnuty
z y e o ma ti c upsl a
. tysrna
na krkr-r)

zvyiene idioneurdlnidrdZdivosti.kterirbyva u tetanickychsyndrornfr

(s p a s mo fi lnineuropati e).
PiipadnoLrporuchu chuti z.jiStujerne
orientadnddotazem.podrobn6obj e k ti v n i v y i e tieni se nazyva-gustornetri e.
o \. V III. - v y ieti eni sl uchuprovi i di rneori entadnd.pi esneaudi ornetri cke vyietieni nirleZi do oboru ORL. Vyietieni y,e,stibultint[ho
.st'.stemu
provadime pii vyietieni jinych partii - patfi sem /r-r,^r/rrgLtrus.
torticke
- Hautanttv piiznak) a vy,ietfenIstojeu chft:e (Rornficht'lkt'(kondetiny
bergtv piiznak - vtz vyietieni stoje. chfrze podle Unterbergera- viz

Vyierieni ieii

VIII. h l a v o v y nerv). N dkdy se vyi eti u.j ezkoui ka ukazovani m(sti hani
c i l e v p ro s to ru)podl e B i i ranyho- nerrocny se snaZiposl epudotknout
urdendhocile. napi. prstu vyietiujiciho. Podrobnevyletieni vestibul6rn i re a k ti v i tys e provi i dii nstrumentdl n6
draZddni mvesti bul arni ho
ri stroj i
(z k o u l k a ro ta dni a kal ori cka studenounebo tepl ou vodor-r)a pi esnou
registraci nystagrnu - elektronystagmog
r tdiri.Zji itdni vesti bul arni hypon e b o a re fl e x i e.j edno- di oboustrannd.
rna v di agncl sti ce
vesti bul arni ch
p<rruchvelky vyznam.
o I\. IX-XI. - postrannisrniieny syst6rnvyietiujerne spolednd.Zji(tu.ieme postavenipiitrovych obloukfr a r-rvulyv klidu i pii lbnaci a vyietiinte diivivy reflex. Vyznam rna hlavnd .fehojednostrannesniZeni nebo
v y h a s n u t i .P o z o r n o s tv d n u j e m ep o l y k a n i a i e d i ( d y s f a g i e .n a z o l a l i e )
a vyietiirnc diti na patie a faryngu. Pil pctstileni zevni vdtve n. XI. je
p o k l e s l era m e noa osl abenaj eho el evace.
o \. XII. - a s pekcisl eduj ernetroti ku a postavenij azyka v fi stechi pfi
plaz.eni(norntalndje vc stiedni daie), viimirme si pohyblivostia stranovych uchylek.
Hodnotirne ied a jejf poruchy (afaz.ie
, dysfazie. dysartrie.dysfbnie).
Vy (e ti u j c me s p o t-ttanni
i ed. bdZnoukonverzadniml uvu. vybavnostsl ov.

Neurologickf propedeutika

abdukce paZe

extenze v lokti

109

flexe v lokti

extenzeprst[r

na hornichkonObr. 17.4.VySetienihybnostia svalov6sily n6kterychsegmentri

cYetinf
ch

opak ov anis ly i e n d h o p. i e d i i k a n y c hs l o v .z d a nemocnyrozumiml uvenei edi

(zda spravndprovirdi naie piikazy. r-rkazu.je
pi-edrndtyna vyzvu). sprirvnd
pojrnenovirviirfizne piednrdty azda rozLlrnipsaneiedi - dteni.
Pi-i vybetieni krku sledr.rjerne
clrZenihlavy (fixovane drZeni u nEkter y c h t ur nor frz a d n i .j a myl e b n i ).a k ti v n i i p asi vnihybnostkrdni pi i tei e.meningealnipii z n a k y a a u s k u l ta d n dp L rl s a cikaroti d (i el esty u sten(rz).P al padndv y ( et i i m e v y s tL rp yn n . o k c i p i ta l e si.ti tnor-ri .l l zn a l yrnfati ckeLrzl i ny.
Horni kondetiny - sledujernevzhled. dr7eni a trofikr.rsvalstva.Tonus
v y i e t i L r . j e mpei e d e v i i n i p i i p a s i v n i m p o h y b L rv . j e d n o t l i v y c hk l o L r b e c h
a hodnot im eo d p o r. k te ry -j e p o h y b L rk l a d e n.S val y vyi eti uj ernetake pal prfi bdh
padnd( z jis t i n reh l a v n d h y p o to n i i a k o n z i s tencisval Lr).P al pLrj eme
ner v ov y c hkrn e n fr.b ra c h i a l n ip l c x u s v n a d kl i dkovei amce (E rbfrvbod na
r oz hr anis t ie d n ia v n 6 .y itii c ti n y k l fd n i k o s ti . pod kteryrnprobi hi rdi rstbrac h i a l n i h op l e x u )a n . u l n a r i sv l o k e t n i ms r . r l k L t .
Aktivni o POsrvnl
DirleZit6je podrobne vyietieni hybnosti - .jednakuktivrtl. ti. pohyby
provadi nemocny sirrnna naii vyzvLr.iednak pusit'tt[,kdy sarni pohybu.je- hybnost
m e r elax ov a n o uk c l n d e ti n o LPr.i i p o ru i e a k ti vni hybnostirnfi Zei i t o parezLr.
k dy pas iv nih y b n o s t.l en e p o ru i e n an. e b oo kontrakturukol etl kl oubu nebo
i ank y l6z u.k d y b u d e i p o ru c h ap a s i v n ih y b nosti .H ybnostntfrZebyt omcz enai pr o bo l e s t.D frl e Z i te .j e
v y i e ti i t v i e c hny zakl adnipohybovesegmenty
r am c no . l o k e t. z i rp d s ti .ru k u a p rs ty ( obr. 11.4.).D obrou ori entadni
z k or - r ik ou
i e tk y (v(echnyprsty k sobd).Lehka
hy b n o s tiru k y .i er,' y tv o i e n(p
jen zhorienoLrobratnostiprstfr.VySetiuierne
purucha rncttorikyse prcr.jevi
ji provirddnirr-r
proti palci (poklepavirni
stiidave flexe a extcnz-er-rkaz.ovitku
uk az ov lk emn a p a l e c ).
Tirto zkouika je take zirkladnirntestempro vyietieni hypokineze - zliit ujem ez pom a l e n p
i o h y b ua s n i Z o v i n ia rn p l i tudypohybovychexkurzi .B ra-

lt0

Svolowyi test

Slqchookosticov6
reflexy no hornich
konietin6ch

Z{kladv

neurologie

d y k i n e z i z i i i t' L ri cmetak6 pi i opi tkovanychal ternuj i ci chpohybech.napi .

p ro n a c ea s u p inace.fl exe a extenze(pokl epavfnina stfrlap.).
K v y i e ti e n i hybnostipati i i vyi eti eni sval ov6si l y. vZdy al csporiori entadndstiskernruky, a extenzeprstfr.ale ne.flepc opdt ve viech zaklaclnich
i l ni < si l aj e vi ak i ndi vi dLri rl nd
s c g n te n te c h,Nortni
.
vel rni vari abi l ni .zavi si
na vdkr.r.pohlavi ifyzick kondici. Lehkir parez.arlfiZe mit zachovunnorma l n i ro z s a hh ybncl stial
. ej en sni Zenousval ovous[l r.r.
Si l u j c d n o tl i vych sval frnebo spi S eskupi ny agoni sti ckychsval fr.ktere
p ro v d d d j iu rd i t y pohyb. kvanti fi kuj ernepodl e sval ovehotestudo ni rsl cduj i c i c h i e s ti s tu pi l fr:
0 - l 6 d n y p o h yb. pl egi e pi i sl ui nehovyi eti ovanehosegmentu;
I - s v a l o v y z ai kub, vi di tel ni rnebo hrnatni rkontrakcebez l okol nod' ni ho
ef'ektu:
prctvests vyloudenim gravitace;
2 pohyb .je r"noZno
3 p o h y bj e m oZnoprovesti proti gravi taci :
4 - p o h y b j c m oZnoprovesti proti kl acl enernu
l ehdi rnuodporu.osl abena
sila:
-5- n o rm a l n isi l a. pohyb se provedei proti odporu.
Jako poruchahybnostimfrZendkdy imponovatupru.rie(porr.rcha
stereotypnich pohybfr.ve kterych mirmepraxi). ktcrou nejlpetestujer"ne
poLrTivirnim ndkterychnirstrcrjfr
bdZnedenni potieby (hieben.klide) a pii oblekirni.
N a h o rn i c h kondeti ni tchvyi eti uj ernenasl eduj i cifyzi ol ogi ckdS l achookosticovd reflexy:
o biciltittifir (segrnentovltinervaceC5-6) - poklepem na ilachu bicepsu
v loketni jal-ncevybavime l1exi piedlclkti:
o bruclrirtrudidlrt[(radiclpronadni.styloradiirlni- segntentC6) - poklep e m n a h ra n udi sti rl niparti eradi a vybavi mefl exi v l okti s pronaci :
c tricipitdlrti (segrnentC7) - poklepem na ilachu tricepsr.r
vybavinte ext e r r z ip i c d l o k t i :
c .flercrfi pr.stit(segmentCtl) - poklepernna Slachyf'lexorfrvolirrndv z6p d s tiv y b a v imefl exi prstfr.
s yrnetri i .kval i tu a i ntenzi turefl exni chodpovddi- sni Zeni-j e
Sl e d u .l e me

Poretick6 i.ry

h y p o re fl e x i e ,vyhasnutiarefl exi ca zvyi eni hyperrefl exi e.P i i zvyi enych

re fl e x e c hj e o d povdd'rychl a.bri skni . rnfrZebyt rozi i i ena zona vybavnosti
(n a p i . fl e x i v l okti vybavi tnei pi i pokl epu na i l achy tl exorfr na zapdsti )
a v i c e d e tn ao d p ovdd' - pol yki neti ck6.S ni Zeninebovyhasnutij ednotl i vych
re l l e x fl ttd p c tvi dilrezi uvcdenehosegmentu.S umi rnd j e oznaduj erne.i ako
reflexy C5/8.
K.lernndjiidetekcimotorickehodefrcituse vyietiuji nasledLrjici
zkou(ky.
ktcre se nazyvaji paretickd (zdnikov6) jevy - oznaduji sejrniny autorfr:
- obd horni kondeti nycl rZinemocny pi i zavi enychod' i ch
o Mi ttg u :.:.i rti
v p i ' e d p a Z e ni
a pronaci .sl cdLrj eme
pi i padnor-r
i nstabi l i tLr
a pokl es (drZi
rn i n i rn i tl n d30 s). K l esi i cel a horni kondeti na.P okud -i e patrny poLl ze
p o k fe s ru k y .j de o pi i znak H unrul fi v. P okud se horni kondeti ny(ndkdy
.i e d n av i c e ) u chyl uj i do stral ty.j de o pozi ti vnipi i znak H autanti rv(toni ck e frc h y l k ykondeti nu vesti bul i rrniporuchy):
o R u .s e c k- r o bi horni kondeti nyopdt v pi edpaZenial
. e s maxi rni i l nidorz a l n i fl e x i ru kou (obdobndse testuj easteri xi s).pozi ti vnij e pi i pokl esr-r
r u k y ( o b r . | 7 . - 5t .:
o [)u l i tu r' - o b d horni kondeti nyv pi cdpaZenial
. e maxi rni rl nisupi naci N
. a
postizenestrandse horni kondetinastadi do proniice a dasto.jc patrny
i p o k l e s( o b r . l l . 6 . ) ,

Neurologickf propedeutikn

Obr. 17.5.Zkou5ka Ruseck6ho

o [Jurre obi homi koni'etinyv piedpaZenis dlandmipiivrircenimi k sobd

a r t r ax it n a l nai b c l u k c p
i rs ti r.n a p o s ti T e n estrartd.j eabdLrkce
l neni i .
j e v y n ro h o Lbr y t p o z i ti v n fp i i l i zi centrul ni hoi pcri f' erni ho
P ar et ic k d
ncuj i .j
r onLrc. let c k L
r e n p a rc z L r.
n i k o l i .i c l i ity p
Patologick6 reflexy na hurnich koni'ctinirchse take nazyvaji spastickc
. fc v y ( diiv e i i ri ta d n i ).b y v rq ip o z i ti v n iL rl c z ecentral ni homotoneuronLla i adi
s c n r c z in d n n s l e d u j i cpi i i z n a k y :
- pii picbrnknLrtipi-es3. prst z dorziilni strany sc
o pi-iznakHofJtrtururr?r'
v y bav i f le x e a l e h k i ro p o z i c ep a l c c a n d kdy i prsti r:
r piiznak .lu^stcrfiy
(dti >zister<) pii podraLddnikfrZehypothenaruostiejiirn pi-edrndterrsmdrenrod zirpdstipod prsty se vybavi lchkir opc'rzic e palc e.
Podlc ndkterychauturriv(ak ncjcleve skutednostio patologickereflexy.
alejen o dfrsledekhyperrel-lexie
rel'lexullexorir prstfr.Je pravdor"r.
Ze prakt ic k y nik dy n e j s o u v y b a v n e b e z s o u d a s nchyperrefl exi etohoto refl exu
a je. iic hint e n z i tak o rc l u j es i n te n z i l o r-r
h y p c rrcfl exi e.P mto vyznarntdchto
pi- iz nak fna
r h o rn i c h k o n d e ti n a c hp i -i p o L r hipozi ti vi tdj e mnohem nteni i
ne7 na k ond e ti n i rc h
d o l n i c h .Vy z n a mn arn frTebyt vyraz.na
asymetri enebo
poz it iv it abe z p a trn eh y p e rre fl e x i e(c o Z b yva ndkdy Llanryotrofi ckel ater ir lni s k ler ( rz y ).

Obr. 17.6.Pifznak l)ufirurfiv

ul

t12

26kladr neurologie
Obr. 17.7.Vyietieni reflexfi
bii5nich a kremasterovfch

--

-2

, . /
-+>

{-\

\ / I

^vl
ilJ

Vyietieni toxe
q diodochokineze

Biiini reflexy

Mozetkov6 f'unkce vyieti-ujernezkoulkou taxe testemprst-nos:p<tLid6rne pacicnta.aby se dotykal stiidavdprstu (ukazovaku)vyietiujiciho, ktery
stuji pied nim. a svehonosu nebo aby se pii zavienychodich dotknul ipidkou prstusvehonosLr.Vychozi polohouje upaZeninebopiedpaZenia pohyb
rnir byt provaddnpomalu. Samoziejrnyrnpiedpoklademtohoto vy5etienije
zachovalirhybnost.U rnozedkoveporuchyj. pohyb nekoordinovany.
rozkolisany (ataxie).coZ se smdremk cili stupiuje a cil se dastopiestieli (hyperrnetrie).Sctudasnd
mfiZemepozorovatintenhtI tretnor.Ties nemusi byit vLdy
rnanif'estnia provokr,rjesejen pii zatii.enihorni kondetinypiedmdtetn(napi.
Safkemdale nebo lZici s polevkou). Pii hypokinezi nebo parzeje pohyb
pcrnralya ndkdy nedosahnek cili (hypometrie).Diadochokinezeje schopnost koordinovandprovaddtsti-idave- alternujfci pohyby, vy5etiujer"ne
otadeni piedpaZenychhornich kondetindo supinacea pronace.Poruchakclordinaceje adiadochokineze.
lehdfdysdiadochokineze.
Pii parezeje koordinace
zachovdna.alc pohyb ma rneni( exkurze- hypodiadochokineze.
PYineocerebelarniporuic je citliva zkouika pisr-na.
Na hrudniku i biiSe sledujerneaspekcianatontickeodchylky a pooperadrrijizvy. Fyziologicke koln[ bii.hf re.t'le.ry
vybavujeme lehkym Skrabnuti n r n a b i i Sn fs t 6nd- vyvol amevi di tel nystahbi i (ni ho sval stva(obr. l 1 .1.).
Vyietiujeme reflex epigastricky( segrnentTh7-8 ), mezogastricky(Th9- I 0)
a hypogastricky(Th I I -12). Fyziologicky byvaji koZni biiSni reflexy dasto
sniZeneaZ vyhasleu ochablebii(ni stdnya obdznfchnemocnych.
(segmentLl -2) - Skrabnutimna horni vnitini ddsti
Re.fle.r
krenm.steroi,v
s te h n an e b o s tiskerndi stal nidasti adduktorfinad kol enemvyvol i i meel evaci varlete na teZestrand.
Re.fle.r
urrcilnIje sliznidni (S3--5)- pi'i podraZddniostiejiim piedrndtern
s l i z n i c ea n u v yvol drl e stahani i l ni hosl l nkteru.
Dolni kondetiny rnaji obdobny vyietiovaci postupjako kondetinyhorn i . Po s u z u j e rn evzhl ed, drZeni ,trofi ku sval stva,tonus. akti vni i pasi vni
hybrrosta svalovctusilu (obr. 17.8.).Zakladni orientacio motorice piinaii

Neurologickripropedeutika

flexe kycle

extenze v kolene

il3

flexe v kolene

dorzalni flexe

plant6rni

Obr. 17.8.V_v5etienihybnosti a svalov6sill' n6ktcrfch segmentrina dolnf koncYetind

vy(etieni chfrze.ze.jrlcnapo ipidk/rch a patirch.a vstitvtn'tit.e cliepu.JemnoLlr " not or i k u

nohouj ako cl o taktu.
a h y p o k i n e z iz k o u i i m e p o k l epi rvi rni m
oznai'ovaneL2lS2:
Slachookostic<lv6
reflexy ckrlnichkond'etin.sLrrnirrni
o lt ut eldt ' nr( s e u n i c n tyL 2 -4 )- p o k l e p e n rn l l l i garnentLrm
patel l acvyvol i tr ne k ont r a k c in r. q L ra d ri c c pasc x te n z ib erce:ncj l epese vyi cti Lrj eu l eZi c iho nc m o c n 6 l -ro
s p o k rd e n y rnki o n i ' c ti narni(obr. II.' ).),
o A c lt illoy r'^ f/rrc h(L
a pl anti rrnifl exi nohy:
r' -5 -S2 ) p o k l e pn a i l a chr"vyvol
r
- )p o k l e pd o s ti cdupl anty r,' yvol apl anti rrnil -l eo t t r c diolt lu tttti n ti (L -5 -S2
x i: pnr v yb a v n o s trc l -l e x L r.jneu tn hre l a x a ce
. al e pi i tunr zfkl adni toni cke
napc x tlyi t k o v y c hs v a l i r.k te re h od o s i rh n crl epasi vnidorzal nifl exi nohy.
P ii niz k yc h re l l e x e c hrn u s i rn ep o u T i t n e ktercfi rci l rtadnirri andvry.pro
(n c rn ocnysi l oLrti rhneod sebezahi rkpat elr . r r nf
r ell e x n ra n e v rJ e n d ra s s i k frr,
nut e pr s t y ob o u ru rk o u ).p ro re fl e x A c h i l l o vy i l achy a nredi opl anti rrni
ref lex lehk oLra k ti v n i p l a n ti rrn fl
i cxi.
P ii hy pc r re l l c x i irn i rZ e rn cv y b a v i t k l o n us. nej l cpepatrni pi i vyi eti eni
r c l' lex ur nc d i o p l a n t/rrn i h kod. y n ri s toi e d i n e hodochazik opakovanyrnkl < l I r ic k y r nz ir ik L rb i rrnN. d k d y v y b a v i rn cn o Z ni kl onr-tspouhou prr-rdkor-r
dorr ilni f lex i no h y n e b o k l o n r-rs
p a te l y p rL rc l kyrn
staZcrtf
rn patel y di stal n6.
M ez i par e ti c k 6 (z 6 n i k o r' 6 ).i e v y n a d o l n i ch koni .eti nl tchpati i :
o M ir r gu: : jrri- r,' l c Z cn a z a d c c hd rZ f n c n i ocrtypi ' i zavi enychodi ch dol ni
korrd'etinyzveclnr-rtc
a flcktovani ckr praviho frhlu. na strandparizy dochirzi k poklesLr:

Slochookosficov6
reflexy dolnich
konietin

Poretick6 i"ry

tt4

Ziklady neurologie

Obr. 17.9.A - vyietieni patel6rnfho reflexu; ll - vyletieni reflexu Achillovy Slachy

Obr. 17.10.A - f-l'ziologickyflexni plant6rni reflcx; B - Ilallinskiho piiznak, extenze palce; C - trrljflere

Neurologick6propedeutika

ll5

Obr. l7.ll. Chaddockfiv

a Rochtvpifznak

o Burre - vleZena bi-iie drZi nemt)cni flektovanebercedo pravehouhlu;

variantouje zkoLrikaiikmych bercfr(45") a opdt sledr,rjerne
event.pokles.
KoZni plantdrni reflex ( L5-S2) vybavr-r.jerne
ostie.jiim podrirTddnirn
z . ev nis t r anyp l a n ty .o d p o v d c l(fy
i z i o l o g i c kou).i efl exe vi ech prstfr.
Spastick6jevy na dolnich kond'etinirch
Spostick6 levy no
.jsoLrextenzni - odpovddi (abdolnich
nor m nlni)je d o rz i rl n ifl e x e (e x te n z e )p a l c e .nE kdys abdukciprstfi :
konietin6ch
e z.iikladnije pifznak Babinskiho. coZ .ie inverzni odpovdd fyziologick eho k oZ n i h op l a n ti rrn i h ore f' l e x L(o
r b r. 17.10.).P o ostrernpodri rZddni
planty clojdek extenzniodpovddi.Pfi vyraznych spastickychprcr.jevech
dojdc s oud a s n kd d o rz a l n ifl e x i n o h y i fl e xi v kol enni rna kydel ni rrkl or-rbu - pi-iznaktrojllexe. Extenzepalce bez poclrirZddtti.
spontirnni..lepiiz r - r akS ic a rd fi v .Pi i n e j a s n eo d p o v d d in e b o hypersenzi ti vnipl antdbyvi r
v hodnev y i e ti i t n d k te rev a ri a n tyB a b i n ski horetl exu:
o piiznak Cltuddockr?r'
(dti 'dedok.r) - extenzni oclpovEcl'
vybavirne podr ir 7ddnir -n
z a z e v ni rn k o tn i k e m. J e h o vari antouj e pi i znak R ot' hfi ypoc lr aZ dd nni a z e v n fm o k ra j i n o h y o d p aty asi do j edni ti eti ny del ky
n o h y ( o b r .l l . l l . ) :
- pi-i sclr-rdasnern
o piiznak Oppcttltcitrtrit,
tlakLrjederne prsty po hrand tibie s r ndr e md o l fr.
K r ot t t dr - r v e d e n y cehx te n z n i c hj c v fr b y l y di i ve udavi rnyi spasti ckej cvy
f lex ni ( odpov d d ib y l a fl e x e p rs tfr).T y to p i i z naky se obdobnd.j akona horr r ic h k ondet i n i rc hn e p o v a Z u i iz tr.j c d n o z n a dnd
patol ogi ckerefl exy. tl e za
z v y ienou odp o v d dmy
' o ta ti c k d h ore fl e x u .
l' ax i v y ic t i r-ri c n rc
z k o u i k o u p a ta -k o l c n o:pi i zavi cnychod.i chsi nernocn y d i r p a t u n a d r L r h ck o l e n oa s i i T d ip o t i b i i s m d r e r nd o l f i ( o b r . l l . l 2 . l . p i ' l
ataxii .je pohyb nckoordinor,'any.
rot.lcti,eny(nejprve cxtendlrjenataZenou
dolni k oniet i n u a p a k te p rv e1 ' l e k tu .isern d rerrke kol enr-r).
ndkdy pi esti el i
( hy pc r r net r i e ).
v y ra z ,n ep o ti l .c .l s o Lpri i s j i T d dnipo ti bi i .
Napf nac ( m a n 6 v ry b y v a j i p o z i ti v n i p i i d ol ni ch bcderni cha sakri rl ni ch
k oienov y c hs y n c l ro rn e c h
Kl. a s i c k yj e n ra n evrLasdguefi v.kdy pasi vndzvec lar neex t c nd o v l rn o cuk l l n i k o n i e ti rrua p o s L r/Lr.i erne
Lrhelocl
. ndhoTse pro(
o
b
v o k L r j eb o l e s t .p r o k t c r o u n e l z cv p o h y b up o k r a d o v a t r . l l . l 3 . ) . B o l e s t
s e nik dy v y p n rv o k L r.ji ep a s i v n fd o rz i rl n if' l cxinohy v [rhl Lr.ktery sanr.j ci td
bolc s tnev v v o l i rv i iPo
. k L rcpli i c l c v u c ic k rl n i chkorti cti rtvyprovoku.j ernc
bolc s t v k ont r a l a tc ra l ndi o l n i k o n i e ti n e ..fc l eo tzv. :ki l !ctt.f Lu.s(gut' U
. ndk t c r y c h pac i c rrt[rv c l L rs l e c l kz uk ri rc e n is te h cnni chfl exori rdochi rzipi i vyi -

Nopinoci mqn6vr
Los6gue0v

ll6

Zfklady neurologie

Obr. 17.12.Vvletienf taxe na dolni kondetin6

Obr. 17.13.Las6guerivman6vr - dole provokacebolestidorzrilni flexi nohy

Ncurologick6 propedeutika
Obr. 17.14.Fenom6n palce
- zkouika sfl1,m. extensor
hallucis longus

iir n f r hluk p o c i tu ta h L a
. nenij ev patol ogi cr Z tu p e b o l e s tiv p o cl kol enicoz
ky a oznadu.jese .jako'r7r^sc
tttlolu.s(,qucrr.
F enom 6 n p a l c e.j e i z o l o v a n uz k o r.ri k asi l y rn. extensorhal l Lrci skrngus.
Ncnrocnyprovndiclorzirlniflexi palceproti na(crnuodporLra nir strandleze
r b r. l l .l 4 .). J e h o v v (e ti e ni.j e cl i rl cTi ter-rkoi errovychsyn. je s ila s niZe n i(o
r a).i epro.j evenr
dr ot r t f riz
. ol o ' u ' a npyo z i ti v n if-e n o rti 6pna l c e(sni Zcnis(l
koi enov ehopos ti Z e n L
i -5 .
V z hlc de n rk d ' a s tid rt' e re n c i a l ndi i a g n o sti cetl ezi koi cnovyrni syndror ny ( lr . r r r bo s a k ra l sn yi n d ro m)a p o s ti Z e n irnkydel ni chkl oubfi (koxarl rci za)
. ie duleT it ep e d l i v dv y (e ti i t p a s i v n i h y b n o stkydel ni chkl oLrbi r.pi edevi i nr
r r r i t i n il z c v r r rf o l a c i .
Dot az ernz .i i s ti n rcs ta v s fi n k te rri (re tc ncedi i nkonti nencentodi a stol i ni
c e) . U ndk t e ry c hb o l e s ti v y c hs ta v fr(l L rrn bosakri rl syndronry)
se ndkdy
nc r t - t oc ny
r re n rffZ e
v y rn o d i t. a l e .j c l eo n rechani srl yrcfl exni a netno7nost
dobie poLr Zibt i i i n i l i s . n e j d eo p ra v o Lre
r tenci .U podezi enina rctcncir-nodi
nutnc
vZdy
nenrocnch<l
po
pokr-rsir
o aktivni vyrnod'enivycevkovata zjistit
.ie
y
tak rz:irlrutn rnodovenrntichyii.
Vy5etienf iitf -je clirleZitousoudirsticeliho vyicti'eni a je tieba ntu vdVyietieni iiti
Irot,atste.inoLt
pozornost.iako rnotorickemr-r
syst6tnu.Je z.atil,euovZdy r,rrdit ou s Lr bjc k ti v nci h y b o u . n e rn ap i e s n i ro b.i ekti vnikri teri a pi i hodnoceni
a v y Z adujesp o l u p ri rcni c rn o c n e h os v y i e truj i cfnr.C i ti posuzuj erne.j ednak
or ic nt adndr ra c c l e n r td l e ..j e d n a kk .fe h o vyi eti -enipi -i stupLrj ene
.j i 7 ci l end
podle:lnarnnezya dosavaclniho
vyieti-eni.Vy(etiuieme pi-izavienychodich.
v T dy ales p o riz i rk l a c l nki v a l i ty z o b l a s tid i t i povrchoveho(pi edevi i rnal gi ck c . a l e i t a k t i l n i ) a h l L r b o k e h(op o l o h o c i t v. i b r a c e ) a
. a k t i v n dh l c d i u n ep o ruchu diti. Srovnitvitrnepiedpoklirclanou
norrnitlrricxasts piipadnoLroblasti
s por ulenoLcri tl i v o s ti .p i e d e v i i rnl e v o ua p ravoLlstranu(herni sf' eral ni
l 6ze).
hr r r ni a dolr ri p o l o v i n r"td
r l a (h ra n i c ep o rr -rchy
di ti Lrrni i ni ch l ez,i ).proxi nihlni a dis tl l n f o b l a s tik o n d e ti n(p o l y n e uropati cky
typ porLrchydi ti ) neho
t t a k ondet in a c jhe d n o tl i v ca rc a era d i c u l a resnebo areaerrervi nae.
N dkdy.fc
dir leZ it eped l i v dv y i e ti i t p o ru c h ui i tf v p e r i anoueni ti rl ni
obl asti .kterouzubez pc dr - r n
. jei j k a L rd i rl n 6 .ini iri i n i s e u rn e rrtyS 3--5 (dasto byva.i isor-rdasnd
i s llnk t er ov ip o rL rc h y ).
P o l o h o c i ta p o h y b oci tvy(eti uj ernepi edevi i rnakri rl nc \nil pr s t e c hn o h o u n e b u ru k o u . Vn i rn a ni pol ohy (pol ohoci t)vyi cti i rne
z nr dnor -pa
r s i v n i p o l o h y p rs tu n e b o d ' i ts tikondcti ny pi i zavi enychoci ch
a v y z v c r - ne
p a c i e n ta .a b yb L rd ' p o l o h r-r
r-rrdi(tj
l . prst ohnr-rty
nebo nata7eny).
r t c bo t r a dr u h o s tra n n ek o n d e trn itu to p o l ohu i rl i toval . P ohyboci tvyi eti ' i nte obdobnd- pohybu.icrne
prsty. piipadnc i proxirlalnd.f(i d'irstikondetiny

tt7

Il8

Ziklady neurologie

Vylerieni pdreie

Vyiefieni sroie

Vyietieni

ch0ze

Porologick6rypy
ch0ze

paci enta.aby co nej di i veozni rmi l .i akrni c l ofl c x e n c b o c x te nzea Zi rdl rrne
(pokLrd
rno7no.jednodLric.
lc rozpoznirpohyb
srndrnahoruncbo dolfr).Podle
poti-ebydopliiLrjerne
vy(ctieni diti tcnnickiho.
Vy5etieni p6teFe aspckcistoje sledujernestatikupateie.drZeni.fyziol o g i c k a z a k i i v e n i (krdni l ord6za.hrucl nikyl bza a bedcrni l ord(rza).kteri r
rro h o u b y t a k c e ntovi tnanebo naopak vyhl azena.sl cduj crneosu pi rtei e
a pi-ipadnouskoli(rzu.DfrleZiteje vyictieni dynamiky pirteic.pohyblivosti
v .j e d n o tl i v y c hu s cci ch.V yi eti uj emc akti vni i pasi vnihybncl stve vi cch zakladnfchrovinitch:piedklon- anteflexc.zirklon- retrcflexe.Lrklony- inklijerncrozsithpohybLr.provokacibolesti.rozdil ntezionrcnacea rotace.SleclLr
zenir-n
hybnostiaktivnia pasivnia viirnarnesi. zdasepi-edev(im
pii piedklonu
pirteirctzvilia vytvaii plynuly obkrr"rk.
Pii ornezenerrrozvijeniLrrditihoLrscku pirteiezji(tuienrefunkdni blok6du. Pozornostje tieba vdnovatp:lravcrtebrirlnimusvalstvu.kde pii bolcstivychstavechbyva.iireflexni spasnrykontraktury.VyznatnnatnfrZebyt lokalizovanapoklepovirbolestivost.Hyperalgickezriny.jsor,r
oblasti.kde nemocnyudavazvy5enoucitlivost na bopodndty(bolestpi-iintcnzivndjiipalpaci).Jsoudaste
lestiveneboi nebolestive
svalstvaa trapezfr.
iijoveho
hlavndv oblasti
je
zarndienona poruchy nrvnovilhy.Je tieba vZdy rcVy5etienf stoje
spektovatkontraindikacestoje nebo chfize (napi. subarachnoidflnikrvirni tl ezu.kdy j e nemocny stcrj eneschopen
c c n i ) n e b o ti T i n er-rrol ogi ckeho
(ti z k i v c rti g o .h e r ni pl egi e).
V yi eti uj cmc stoj I, coZj e norrni rl nirni rndrozk ro d e n y p o s to j . s toj II. tj . paty i S pi d' kyu sebc. a stoj III. kdy j sou paty
i ipid'ky u sebea odi zaviene.Sledr.rjeme
kolisirni a irchylky do stran (titub a c c )o d p o rn y s l neverti kal y i schopnostkompenzaceuchyl ek a vyrovni rv a n f td Z i i td .c o Z s e proi evizvyi enou hrou i l ach na dorzu nohou(pi i vyl eti-enistoje se diviirne na hlavu i na nohy). Viirniime si rozdilfi poruch pii
zavienych a otevicnych odich. zda pi-ipadnaLichylkaje stalejednint smdrern iI.fe-li zirvisldna poloze hlavy. Pokud dochirzik vyraznernu:.ltor.iuti
sto.jepi'i :.uvienIo('is vychylkou od vertikaly aZ k padu,jde o Rombergriv
p i fz n a k (b y v a p o zi ti vni u poruch propri ocepce.naopaknegati vniu rroz e d k o v y c hp o rL rch).
Vy5etFenichrize je dfileZitirdirst neurokrgickehochorobopisu.Piinirii
c c l o u i a d u v e l rn i dfi l eZi tychi nfi rrmaci .protoTechuze vyZaduj ei ntcgraci
iady systirrir hybnych.tonickych.rovnovirZnychi af'erentnich
a.fe do znadZde ne.jviceplati. Ze nejlcpiint testernpro llone rniry zautornatizovittra.
to ri c k y s y s te n .j
r e .j ehosl edovanipi i bdZnei ' i nnosti .norml i l niakti vi ti . V yi c t i e n i r n c h t i z e v l a s t n i n e u r o l o - u i c kvey i e t i e n i z a d i n l - p o s L r z u j e r n. jei
c i l c n i ..i i T p i ' i p i i chodLrnctnocneho- i kondi . R ozl i S u.jse
e chi rzeI. co7.l e
piirozenirnorrnirlnichirze.chfrzeII. chffzc se zavienyrla odinti.l.sallostatnd se vyietiu.je nckdy chirze po ipid'kircha patircha u poruch rovrtovahy
- chfrzcpo l i ni i systerncrn
ta n d e rl o v ac h u z e(provazochi l dccka
pata-i pi i ' . i i r n i r t n es i n e . j e nc k r l n i c hk o n d e t i n .a l c i c l r Z e n ic e l i h o
k a . o b r . 1 7 . 1 5 . )V
(synkinet,i)hontirtii kondetinarni.udrZovirnipi-irndhosntclLr
tdfa. sor-rhybfr
a o p d t ro z d i l r,rm e zi chfrzi I a II.
Ndktere patologick6 typy chfize:
o ttrtlulgicArichr-rze- pi'i bolesti vyvolani r.trtii.enin't
leclne kondetiny.ic
o n rt:z e no c l ra ztot-ttokol tdcti nou.takZc pi i chfrzi nerl ocr-tynapadana
z d ra v o un o h u :
o l tttrc ti c k dc h i rte vzni ki r pi ' r osl abcni(pareze).i cdne
nebo obou dol ni ch
sc
nc'
nri
tZe
k o n d e ti n .N e tn oerry
dobi -eodrazi tnentocnoukondeti nou.pi i
c h fi z i n a n i n a p adi r.ndkdyi i ti rhncza scbou.ndkdy s ni ddl i rkrati i kro-

Neurologick6propedeutika
Obr. 17.15.'Iandernovdchfize

k y neboji k e z d ra v e .j e np i i ta h u j e .P i i o h rani denepardzenerl ocny neni

s c hopen. ii t p o p a td n e b o i p i d c e (i n e rv a d niobl astin. peroneusa ti bi al i s
- segmentyL5 a S | ). pii l6zi vyiiich segntentfr(n. f'emoralis- se-qrnenty L2-4) se podlarnu.ie
v kolenor,r
a neni schopenvystoupitna Zidli nebo
do vyiiich schodfr.Chfize pii vaznoucfclorzalniflexi nohy se taki naz y v ir k oho u ti . n e mo c n y n a d rn d rn dz v e d i posti Zenoukondeti nu.do5l apLr.1e
nejprvena Spidkua pak na patu,takZepiipomind stepovani(stepaZ);
,sltu.stickci
chfize - postiZenirkondetinaje .fakoby ztuhld. chrhzetvrdir.
k ondet inase td Z k oo d l e p u j eo d p o d l a h y.nemocnys ni vi ce pi i dupdvi r.
t dZ k of lek t L rj ev k o l e n i rnk l o u b u .td Z k ok o ndeti nuzveda.a proto pi i pi esunu spastickekondetinydopiedLrpnrvirdir.evnicirkurndukci.Veliced'ast o s c s pas ti c i tap ro ;e v i p r6 v d a Z p i i v y i eti cni chfrzenebo j e mnohem
vyrazndjii, nei. se nam zdirl<-t
pii vyietieni vleZe. Korr-rbinaci
obou uvedenych typfr vznikir chfizespusticko-purctickd.
dasta1e hentipuretickdchfrzese sen-rillekdnirn
drZenim hornich kondet in a ex t en z n i rnd rZ e n i rnd o l n i c h k o n d e ti n.chybdni rnsouhybfihorni ch
k ondet ina c i rk u mc l L rk ckio n d e ti nd o l n i c h . U herni parez.y
pi i konvcrzni
porr-rIe
>tirhne
nemocny
nohu za seboLr.,.
chybi cirkr-rmdukce
a horni kondet iny v dt ( i n o Lvr i s i p o d e l td l a :
uluktickd rtut:efkovd cht'ze.jeo (irii birzi. nejistr.r.s titLrbacernido stran,
jindy s hypermetrickymikroky a trernorerntrupu (analogieintendnihotreInoru). Pii soudasnespasticitdrnir chuzecharakterspasticko-atakticky:
purkirt.son.;krichfiz.cse projevuic krat(irni kroky s obtiZnyrn startem
a z m dnousrn d ru s. c mi f1 c k d n i m
d rZ e n i mt rupr"ar chybdni msouhybfihorj en pol ovi na
nic h k ond e ti n(v p o d i rte d n i c shta v e c hrn frZebyt posti Zena
t ila hem i p a rk i n s o n s ksyy n d ro rn ):
pornalyrnia krirtkymi krfrdky(bra|rrtntdlrtItypchfize.jecharakterizovirn
dy baz ie.b ra c h y b a z i e s) d e tn y mi p ro .j e vypostr-rri i l ni
i nstabi l i ty.strachLr
z v o l n e h o p r o s t o r ua n u t n o s t ip o d p i r a n i d r u h o u o s o b o u . P a c i e n t i
s f r ont it ln i rrty p ern p u rr-rc hcyh frz ev i a k vl cTesnadnockrki rZichi rzi i nri t ov at a. jej i c hh y b n o s tn a l frZ k Lbr y v a d o b ri r.V pokrodi l l i chstavechcl oc h i z e i s to .j e(a b a zi e-astazi e):
. idc aZ k ne s c h o p n o s ti

ll9

120

26kladr neurologie

o L tk o tl y e r:tti cl(di
poruch.i echfrzebi zarni .tencl ence
t soci ati vni ch)
k padu
je vZdy nit stritnuodekiivanez.lchrany..f
e vZdy vyrazndjif. mir-li nenloci i m.N ej i stachi rzedastokontrastuj es uzkoul ti rzi .
n y p u b l i k u rn .neZ.j e-lsi
ktera ma charakteraZ chfrzeprovazolezecke.
Diognosfickf
postup:
syndrom,
fokofizoce l6ze,
ropickd diogn6zo

Po ukonieni celdho neurologick6ho vy5etienf (shronuiirlirtf tlut) proved e me s o u h rn . zhodnocenianamnezy.zj i i tdnych patol ogi ckychpi i znakfi .
kde bychornnrdli posoudit.kterepiiznaky-isor,r
vice a kterern6ndvyznarnnc
(ti'itlh ri r/rrr). Kornbinacejednotli vych subjektivnich piiznakfri objektivnich
p ro j e v fia j e j i c h i ntenzi taa charaktervzni ku nasvdddujvi
i ce posti Tenir.rrdite oblasti nebo systirnu (idettifikuce le:,e)neZ piimo chorobd.Zhodnoc e n i m a r o z b o r c m j e d n o t l i v y c h p i i z n a k f i ( s e r n i o l o g i e )s e s n a Z i m e
o zdkladnf syndromologickou diagn6zu (napi. spasticky syndrctrnlevcr
paraparez,u)
dolni kondctiny. her-nipareza.
a o lokalizaci l6ze. Postupujem e p o d l e n a s l cdLr.j i ci oti
ch zek:
l . J e p i i to rn n ap orul chanervovehosyst6rnu' l
2 . J d e o l e z i c e ntri i l nincbo peri f' erni ' /
3 . P o k L rdc.fl eo l ezi centrdl nij.de o l ezi rnozkovounebo rni i ni ' l
zl. Pokud .fde o lezi rnozkovou.jde o lezi sLrpra-nebo infratentorialni.he- korrikalninebo subkortikirlni.krnenovounebo ntctzedkovou']
misf'erirln[
5 . P o k u d-i d eo l ezi mi i ni . j de o posti Zenisysternovdnebo l okal i zovane' l
6 . J d e o l e z i c e ntral ni .kterou nel ze l okal i zovat'Je
l di semi novi i ni i ' l
. o l ez,ivi cedetnounebo l okal i zovanou' l
7 . P o k u dj d e o l ezi peri t-ernij de
U perifernfch neuropatif je dastdj(idistitlni slabost,pievaZuiena doln i c h k o n d e ti n acha vdti i nouj e dctprovazcna
i senzi ti vni rnipi fznaky.V dti i je dastoasyrnetrickir.Pro kona polyneuropatii.alespof,ve svdrnzaidirtku.
i e n o v o u l 6 z i 1 e t y p i c k i b o l e s t a s y m p t o m a t i k ap o s t i Z e n .i fe d n o t l i v y c h
- myopatie - je tydermatomtra rnyotomfi.Pro identifikaci sviilove 16.'ze
pickri proxirndlrrisyrnetrickirslabostbez poruchy diti. Pro poruchunervosvalovdho spo.ienije typickd finavera slabostv zirviskrstina fyzicke aktiv i td , k te ra s e z l ep(uj epo odpodi nku.
Mi5ni l6.ze1e charakterizovirnaoboustrannousympturnatikctu.hranici
p o ru c h yd i ti . d i sti rl nisl abostise spasti ckymiproj evy a porr.rchami
sfi nkterfr.Vz h l e d e mk tomLl .Ze vdt(i navl l ken pro dol ni kondeti nyj e l okal i zovi rn a l a te ra l n dj.s o u podstatndsnadndi ia di fve kurnpri movi rner.
a proto spi posti
hLrj
i
vi
ce
n i rl n i l e z ed a s td.lai
dol ni kondeti nyneZhorni .
Pro kortik6lnf l6ze dominantni hernisf'ery.fe typicka afaz.ic,pro ncdom i n a n tn f h e m i sferu pi edevi i rn negl ect syndrom nebo poruchy zrakove
a p ro s to ro v eo rientace.K orti ki i l ni l eze nri va.jvdti
i
i nou i nkornpl etnihcrni p a re z u ,k te ri rp o sti hu.i ezej rndnaobl i dej a horni kondeti nu(vi ce extenzory). kdeZtosubkortikdlni l6ze rraji kornpletnihemiparizir se stejnyrnpos ti T e n i rnh o rn i i dol ni kondeti ny.P oruchai ' i ti .fe typi cki r pi ecl evi i m pro
.
pro senzi ti vnipercepci.j e dfi l eTi tythal as u b k o rti k a l n p
i o sti i .eni protoZe
rn u s .a l e n i k o l i L rZtak vyrazndmozkovi rkfrra.P i i korti ki rl ni chl ez.i chvLntk a .j iv d ti i n o u k o rnpl exndj i isenzi ti vniporuchy (pari eti rl nil akrk). P ro zrak o v p o ru c h y-i erovndZtypi cki rsubkorti ki rl nikrkal i zace.
Po mo c ( td c hto otazek stanovi r-ne
topi ckou di agn6zu a zakl adnf pracovni diagn6zu vdetnd dif'erencialnihodiagnostickehrtrozburu a nirvrhu
pomocnych vyietienf.
Dif-Lrzninebo diseminovanelezc mozku se oznadu.ji.iako
ent'e./uktpttit'.
nrichyjako rrlcloputie. Mohor,rrnit piidiny vaskLrlitrni.
traumaticke.toxicperi f' erni chnervfi se oznadui i j ako rtctrtttl tttti t,.
k i rrJ .P o rr-rc hy

Ncurologick6 propedeutika

t2l

17.3. Neurologick6 vyietieni nemocnfch

v bezv6domi
Neur ologic k i v y i e ti e n i n e rn o c n y c hv b c z vi domi j e modi tl kovane.l i rni tovani. protoZentitZcrnevyietiovat icn ob.jektivnipiiznaky. ktere nevyZadr-rj i s polupr ir cin e rn o c n i h o .
P r v ni poz o rn o s t.j c ti c b a v Z d y v d n o v a tvi t6l nfm funkcfm. S l cdLr.j erne
dlc hdr t i.k t er em i rZ cb y t k l i c l n e n
. o rn ri rl n in. ebonaopakpovrchni .s pro.j tvy
hy pov ent ilac eP. o z t)rn a z a p a d a .j i cj ai z y k . U td7-i i chrnozkovychl zi rl frZe
(C heyne-stokes).S te.i nd
by t dy c hini p e ri o d i c k es a p n o rc k y n rip a r-rzr.rmi
dir f eZ it d. je
v yi e ti e n i s ta v uo b i l ttt. fre k v e n cepr-rl sr-r.
rytrnua krevni tl ak. P i i
s c lhit v ir niv it i i l n i c hfu n k c i .j e n e z b y tn dL rrg e ntnd
zaj rstrtvctl nedychacicesty. poclpirrnenebo r-rntdle
clychirnia evcnt. zcvni srdednirnasaT.
Hodnotirnehloubku bezvddomf. nejlepeGlu,sgott',skou
.stLtltrtici
reaktiv it y ( t ab. l7. 1 .). k te ri r.i c -j e d n o d r-rc hr-rrri
oZri
Lrj
kvanti
e
fl
kaci
a
sl
eckrvi
rni
a.
dynarrtikyporuienehovddonrfa dirviri zirklaclniinfirrrnacio rnotoricki lo7- is k ov ilez i (a s y rn e tri c k e
re a k c c ).Sl e c l o r, anc
ukony a odpovddivTdy odpov ida. jiur di te mup o d tL rb o d fr.V p o c l s ta td
.i dc o apl i kaci podndtfi .j ednak
v er bir lnic h.
i
ktcri r-i e
- j c d n a kb o l e s ti v y c ha. s l c d o v i rniodpovdclncnrocneho.
bLrd'verbirlrri.nebo rrotorickir.Lchkir poruchavdckrrnimir l3 a vicc bodfr.
s t i- c dni9- 12. td Z k i rmc n d n c Z tl .
Anamndza. ktcrir .jc vZdy pro diagn(rzuvelrni dirleTitir..je dasto Lrnet noc ny c hv be z v d c k rtrti
v e l m i c h u d i r.S n a Z f rl ese v7dy pocl l enroZnostizi sk at anat nnez uo c lro d i n n y c hp i -i s l u i n i k frd i s vddki r.z.j i sti okol
t
nostivzni kr-r
jc
pttruchyvddorrrf
DtrlcZitir
.
trar.rmatickir
anitrnnezaa znarnkytrauntatuna
t dle net noc n c h oN
. d k c l y .l ev i a k o b ti Z n cL rr i ' rt.zcl anapi . z.l i i tdni todi cni na
nebcthematonrvznikly plirrirrnd [rrazcn-r
nebo aZ pirdemna zell pi-iztrirtd
j erne.zda se ncrnocv ddor ni.J c - li k c l i s p o z i coi b .j c k ti v nei rn a m rri za.
z.j i i tLr
ny lidil na nd j a k eo n e mo c n d rriz.d a p o rr,rc l 'vdcl
ta ornivzni kl ani rhl ez-pl neho
zclravinebo-ii piedchazely.ii1 ne:.iakc
potiZc.
'tab.

17.1.Glasgowsk6stupniceporuch v6donti

Testovan6 odpov6d
Otevieni oif
. spontdnne
. n a o s l o v e n(i z v u k )
. na bolest
. neotevie
Nejlep|f slovni projev
. p l n eo r i e n t o v a n f
. utlumenlT,
zmateny
. n e p i i l e h a vsal o v a
. n e s r o z u m i t e l nz ev u k y
. 2adny
Nejlepii motoricka reakce
(na bolest nebo vyzvu)
. poslechne, vyhovi vyzvd
. lokalizujebolest, 0celovf pohyb
. fnikova, obrannd reakce, odtahuje se
. abnormniflexe(dekortikacni)
. extenzni reakce (decerebracni)
. 2adnA reakce

Celkem

Body
A

5
A
T
?
I

6
5
,4

z
I

H l oubko
bezv6domi
Glosgowsk6
stupnice

r22

Obiekrivni
neur ologic k 6
vyietieni
v bezv6domi

Zfklady neurokrgie

V l a s tn i o b j e kti vnf neurol ogi ck6 vyi eti eni .j e l i rni tovana j eho hl avn i rn fi k o l e m j e odl i i i t l oZi skovoustrLrkturi rl ni
rnozkovouporuchu (napi .
n i tro l e b n ik rv i rceni . trauma)od di l ' Li znimetabol i ckel eze.D omi nantnivyrtdIe:.u,ur[erti luteruli:uce u ntutittgedlrtIho,st'rtdroznam nra rr.s.t'lrctria
n tu . Z a (i n i rn e pedl i vou aspekcisvl edenhonemocneho.kdy sl eduj er-ne
p o l o h u .d rZ e n ik ondeti na sponti rnnirnotori ku.N dkdy rnfi Zebyt bezvddom i d o p ro v d z e noki ederni .ktere mohou byt general i zovane
nebo-i enparcialni.
N a h l a v 6 s l eduj ernepostaveniodni ch bul bfr.tvar a reakci zorni c. korn e i rl n fre fl e x a i nervacin. V II. - sl eduj ernesymetri iobl i dej ev kl i du a -cri m a s u p i i b o l e s t i verei i kci .Jako bol esti vypodndtuZi vi rmetl ak pod Lrhl ern
m a n d i b u l y .Y L d y vy(eti i rnemeni ngcal nipi i znaky.pi edevi i m opozi ci i i fe
a Ke rn i g fi vp i i z nak. U hl ubi i ch poruch vddomi vyi eti i me okul ocefal i ckl i .
refl ex.
p i i p a d n do k u l o vesti bul i rrni
Na hornich i dolnich kondetindch sledujernespontdnnii provokovanou
h y b n o s t(re a k c ena noci cepti vnipodndt).sval ovytonus.rychl ostpokl esu
n e b op a d u k o n deti nypo j e.i i rnzvednuti(pl e-ui cka
kondeti napadi rrychl ej i ).
jevfr
piedevlirn
reflex Babinskiho.
ze spastickyich
Z pomocnfch vy5etieni je dfrleZityakutni biochemicky screening.tox i k o l o g i c k ev y l eti eni , ze speci al ni chneurol ogi ckychmetodi k C T. event.
r yieticnf likvoru.

17.4. Neurologick6 vyietieni novorozenc0

o kolenc0

U koienc0 ie
d0leiitri sledovdni
s pont 6nni
q koordinovon6
motoriky

Neurologickevyietieni novorozencfia kojencfr(ddti do I roku vdku) rnir

u rd i tez v l i ri tn o sti .protoi e j e u ndho dtrl eZi tyi aspektvyvoj ovy.Jde o spec i a l i z o v a n ev y i e ti -enioboruddtskeneurcl ogi e.al e zakl adniznal ostiby rndl
rn i t k a Z d y l 6 k ai . K oj enec pol oZeny na bi i (ko drLi zvednutoLr
hl avi dku
r,' l.-3. mdsici.vleZena zitdechseotirdina bii(ko ve 4. rndsici.v 5.-6. rndsici
sedikolern 8. r-rrdsice,
si sedaa leze.samostatnd
stoji s oporoukolem 9. rndstoj i a z.ati ni chodi t kol ern 12. mdsi ce.V Zdy j e dfrl eZi ti r
s i c e .s a m o s ta tnd
podrobna atnar-nn6zit
od rnatky.
Pii vyieticni.je opdt dfrleZil/au.spekce,syle{ertiltorl[tite, .sletlovrittf.sporttrirtrtittrrfiorikt'u krxtrtlirtoyutteuktivitt'.
N a h l a v 6 s l e duj ernepostavenfodni ch bLrl bu.nystasrnus.zorni ce a.j ej i c h re a k c ea k l idovou i provokovanourni rni kLr.
R efl ex sacij e fyzi ol ogi ck y d o I ro k r-rv d ku. D i rl c7i te1epal padnivyi eti eni dosudneuzavi enevel ke
je napjatir.vyklcnutii
.fortturrclt'.kterir u syndrorru nitrolebni hypcr"tenze
a p u l s L rj cJ.e ti e b aj i vi ak vyl eti ovat vsedd,Lrkl i dncho.nepl adi ci hodi tdte.
i
N a k o n i e ti n 6ch vy(eti eni refl exfr nepi -i ni rl ivyznarnnd.i Si nformace.
re fl e x Ba b i n s k ihomfi Zebyt fyzi ol ogi ckypi i tornenaZ do 2 l ct.
Llr'hopot'i ref'lc.rse vybavi vsunutirn piedrndtr.rnebo prstu do dland
a d o j d e k i e h o p evnemu r,rchopeni
.j.e fyzi ol ogi cky do 6 mdsi cfi .D fi l cZi tc
pi
i
pasi
vni chpohybech.H ypotoni e se pro.j cvi
s
v
a
krvdho
tonu
v
y
i
e
ti
c
n
i
.j e
a 1' l exi bi l i tor-r
z v y i e n o r.re x k u r zi bi l i tor.r
v kl oubech.V yi eti -Lrj ese pi ' f:.ttuk
>rltti,sorca<<.
kdy dititi rrftZenredirt snadnohlavu r-nezikolfnka. a pr'i:,ttuk
> ^ i z i l o l t' ,..
k c l v h orni kondeti nul ze ovi nout kol ent krku.

Neurologickf propedeutika

Pii :Aarr.i(( r'i.\ttuchopirnekcrjenccv podpaZia zvednernenad podloZk Lr .Do 6. - 9. tl d s i c e rri i rd o l n i k o n d e ti n yp okrdenenebo naznaduj echfi zov i pohy by .p o z d d j i .j en a ta h u j ea h l e d ap o c ll oTkLr.
V i i mnenre si event.asyr nc t r ic k ihod rZ c n i .
Reflc.rMrtrofit'je vybavnVod narozenido 3 rndsicfr.Vybavi sc podtlZertilrt podloZky pod k<r.jencern
a dojde k rozhozeni hornich kondctin il obvykle k plirdi.
U dEti nad I rok vdkr.r.;e.iiZ
vyictiovacipostr.rp
obdobnyjako LrdospElych.

17.5. Komplemenf6rni vyietieni

K t t t nplc lt r en ti trn(p
i o rn o c n i r)v y i e ti e n i .j s o Lrve vdti i nd pi i padfr nezbytni r
prtr stanovenispritvnccliagn(rzynebo pro-ie.f
i upiesndni.Indikujerne.jcvl.dy
pt t I t ir leZ it cf rv a z ea c i l e n dp o d l e k l i n i c k e h oobrazu.P rcf-eruj erne
vyi cti eni
I t c it t v it z iv nf
ktc
ri
r.j
s
o
u
p
ro
n
c
rl
o
c
r-ri
h
o
z
c
e
l
a
ri
zi
ka.
bez
U
i
nvazi
vni chvy.
iet ic lt i t r us it n ek v a l i fi k o v a n Ez v a Z i t.i e ' i i crhi zi ka. rnoZnostpi i padnychneZ ir dt t Lr c icr e
h a k c in c b o k o rn p l i k a c ia z i s k . k tery nernocni rnutato vyi eti eni
piinc s t t r -Irnv
. a z i v n iv y (c ti c n f b y v Z d y rn d l api i rrestzasadnii nfi trrnace.vyztranmepro dalii ledbu nernocnehct
a vyvcr.j.jehochoroby.
Zirkladninr ponrocnyrnvyietfenirr-r.je biochemicky screening - sedit t t ent ac ck. r ev n io b ra z .g l y k c m i e .L rre i lk. re ati ni n.j aternitesty.l i pi dy a dal i i
bioc her nic k i u k a z a tc l cp o d l e c i l e n e i n d i k ace.V ndkterl ch pi i padech.ye
c lir lc Z it iv y ie ti e n i l i k v o ru - te n z i rn e tri ei rlorfocherni ckyrozbor.
Rentgenov6vySetieni patii mezi zobrazovacirletody. Provadi se rentgen nat iv ni- p ro s tes n i n i k y (l e b k a .p n te i ).ktere ni rsi nl brrnuj i pi -edcvi i rn
o skcletu.
e
Hf av r r i ' z o b rttz l l v ttcrni e to d av n e L rro l o gi idncs
.
Tobrozovqci
i i 7 nepostradatel nij r.
(C
T
v y pr t det nit o mo g ra fi e
o b r. l l .l 6 .). Jde o.j enrnouton' rogral ' i ckou metody
rtg rnetodu.kde se rniii picsnirabsorpcertg zirieni (prfrnikLrztieni vyiet-

O b r . 1 7 . 1 6 .N o r r n 6 l n i ( l l ' n r o z k u - a r i 6 l n i i e z y : 1 - r o s t u l - r zr rl ei r a n a . i c c l l t o t l i v y c h
iczcch patr'nvsrrl-lnrscliinrf
lr l l u r a n r c r c n c c l l l i c k [ 'c i s t c r n v I I I . . I V . u 1 - r o s t r a n nk io n t o r y

123

t24

Zfkladr neurologie

frontalni

korondrni

- horizontdlni

sagitdlni

Obr. 17.17.Zi,}ladni vv5etiovacirovinv

CT - hyperdenzni
nebo hypodenzni
loiisko

i o v a n o u d a s ti td l a) z rnnoharfrznychti hl fr a rozdi l ny absorpdniprofi l se

z p ra c o v i v i ip o d i tadem.Fyzi kl l ni hustotatki nd (denzi ta)se transfi rrmuj e
v denzitu riznd vyjirdi-eneiedi (od bile a|, po dernou)a picvadi se na obrazovku. CT pi"frno z,obrazitnozkovoutkirri a komorovy system.patologicki
z rn d n yz d e p i i tc l rl ne (tuntor.hematom.mal aci e.kontuzni l oZi skoap.) se
projevf zmdnou clenzityzobrazenetkirnd. Zobraz,enaloZiska rnohou byt
(svdtlejii.typicky napi. krvaceni.kalcifikace)neboltrpotlcrt:ltl
Itvperrlett:.Lri
(trn a v i i . ty p i c k y napi . nral aci e).S trr.rktr,rry
vaskul ari zovane
nebo l oZi ska.
kde je piitornna porucha hematoencefalickebariery. se nrohou zvyraznit
p o i .v . a p l i k a c i kontrastnil i i tky. Ml uvi se o postkontrastni rn
zvyrazni ni
(enhancement= angl.'zvyraz.nd,ni).
nebcrertlrurtcernentu
C T p a ti -itn e z inei nvazi vnfvy(cti ovacimetodya pi i di agnosti cernoz.kov y c h l e z i s to j i d n esna prvni rnmi std.V yuZi vase take v di agnosti cespi ni rl n i c h l e z i . p i e d e vi i rnu zmdn obratl fr.al e i v di agnosti ccherni i ntezi obratl o v l c h p l o te n e k.Zrntny ve spi ni l ni rn kandl uj e rnoZnozvyrazni tapl i kaci
(CT sc provddi po piedchozi perintyekontrastnilirtky subarachnoidalnd
lografii). CT se zobrazLrlepievziZndv rovind axialni, n6kdy frontiilni (obr.
1 7.1 1.) a j e h o v yhodouj e i kratka doba. ktere.j e ti -ebak provedenivyi etieni.
Moderndjii zobrazovacirnetodouje magnetickd rezonance (MR). pii
ktere se obraz vyietiovane oblasti ziskirviipoditadovyrl zpracovirnimpoh y b u v o d i k o v y chi ontfi v magneti ckernpol i . V ysl edny MR si gnalj e opdt
d o (ki i l y (edi a zmdny se prcj evi zmdnoui ntenzi tysi gnal u
tra n s l o rm o v i rn
( t a b . 1 7 . 2 . .o b r . 1 7 . 1 8 . ) F
. y z i k a l n ip r i n c i p M R j e d o s t i s l o Z i t ya . j e t i e b a
Tab. 17.2. Zobrazeni n6kterfch tk:ini na MR a C'I

Tken

MR T1

MR T2

CT

kosten6struktury,kalcifikace
voda,likvor
infarkt
ldrrn
i)
krev (extravasku
IUmOr

tmave
tmav6
tmav6
svetle
tmav6

t m aVE
sve ile
sv6 l l e
sve ile
SVEile

svetle
tmav6
tmave
svetle
tmave

Neurologickit propedeutika

t25

Obr. l7.ltl.NormirlnfNIRmozku- axi6lniFezv rtznychsekvencich.ATl. I| -T2.

(] PI)
t t dk az atna v y u k L lra d i o l o g i e .Po c l l ep o u Zi tesekvence- Tl a T2 vaTeny
obr az nebo p ro to n -d e n z i tn vdi rT e n yo b ra z (rracl i rl e.fen
Tl . T2. P D ) - rno(s v d tl e.i i i ;.ncbo ht' l toi tttert:n1
ht r Lrby t s t r u k tr.rry
(tl l avb u d '/n 7 rc t' i rrte rr:.rti
ii) . Na r noc l e rn i c h
p i i s tro .i i c hb y v a i i p ro ton-cl enzi tnf
obrazy nahrazovi rny
t ec hnik ouF t-AIR (f' l L ri d -a tte n u a tc
i ncvl c l si on recover-y).
ktcri r sel ekti vnd
eli rli nuje si-unitlmozkorni(n iho nroku clloLrhl,nr i nverznin-rd'aserl.Obckrbn d . j a k oL rC T . i L r M R . j e r n o T . nker l n t t ' a s t nziv y r a z n e n(i e n h a n c e n t e nit.)\ .
aplik ov any r ng a d o l i n i e n r.k te re rn d n i rn a g neti cke
chol ' i rnipr' otonovych.;ac ler .M R. jc . ici tc xc i tl i l ,d .i i in e 7 C T . t.o b ra rii takrtvezntdnyrrozkovetkand.
k t er e s e nil C T n c p ro k a l ,i ..j a k oc l e rn y e l i ni zai ' rri
a zi rndtl tvi rl o7i skarrebo
lak r - r nir r ni
infa rk ty . J e .j ih l a v n i i n d rk a c i.j souprocesvv zadnf .j i rmdl ebni
ir ir z ni s pini rl n il c z e . M R s e z o b ra z r-rjverovi nachaxi al ni .fronti rl ni(krtronir r ni.a) s agi ti rl n(o
i b r' .l l .l L ).). N e v y h o d o Lr
MR j c del i i ckrbapoti ebnapro
v 1, ( c t i- c ni.
ne tn o Z tto spt o u T i tip i -i k a rc l ro s ti rnul atoru
a kovovych i rnpl antat ec h a u k lau s tro l i rb i c .
Speciirlnimirnetoclarni
.jsoLrC'l' angiografie (CTA) a MR angiografie
( M RA ) . k t c r i p o i .v . a p l i k a c ik o n tra s tn il i rt ky rnohouz.obratl cdvni
t
i ci i i t d e x t r a k r a n i i r l ni i n t r a k r a n i i r l nD
i .a l i i a p l i k a c iC T . i e t a k ed y n u r n i c k ev y i e t i e n i p e r f i r z en . t o z k us a p l i k a c i c l y n i r n r i c k e hboo l u s u k o n t r a s t n il n t k y
s v y s ok our y c h l o s tip o c l a n vi e d v o L rn e b o ti ech | tr,i ch s ci l enr zachyti tpor uc hy pr uc l-ro c l n o r-n
s ti o z k o v y cte
h p c na p c rakutniznurnkyrnozkovei schi nric.
P ii k las ic k ca n g i o g ra fi i (AG) s c v s ti i k u.j ekontrastnil atka do rnozkov y c h c c 1r( ,k a tc tri z a cpi i ' e sa . f' e n ro ru l ins e b <lpi ' i rnoupunkci a. canl ti scontt t ir t nis )t t ' r . o b ra zs.ic c c v n i i e c ' i i tdn ro z k o v ei pi i vodnc ci vy extrakrani al ni .
Digit 6lni s ub tra k c x n a
i n g i o g ra fi e (D S A) vvuZi vi rpodi tad' ovou
techni ku.
pii k t c r c doc h i rz ik p o tl a c e n ic l e ta i l hp o z a di .takZel ei pevyni knou zobrazc-

O b r . 1 7 . 1 9N
. o r n r i r l n iN l l t n t o z k u- ' l ' l : A
( l s l c i t i i l ni

r o r i n u l x i r i l n i .B

l l ' o n t i l n i( k o l o n r i r n i )

MR
- hyperintenzni
nebo hypoinrenzni
loiisko

Angiogrofie

r26

Zilklady neurologie
Obr. 17.20.Sonograficky obraz stenrizya. carotis interna

Duplexni
ultrqsonogrqfie

n 6 c e v y .z e j me n av obl astech.kde dochazik sumacise zobrazeni mskel etr-r.H l a v n i i n d i k a cij sou cevni onemocndni .pi edevi i m detekceaneurysa sten(rz.ale i mozkovd nirdory.Jde o invamat. trombotickych r,rzirvdrri
zivni vyietieni. ktere musi byt piesnd indikovano-ientam. kde se odekirvir.
Ze piinese rozhodujici udaje pro dalii ledebnypostup.
Pii perimyelografii (PMG) se kontrastnilatka aplikuje do likvorovych
s u b a rra c h n o i d i rl ni cest
ch spi ni rl ni hokanal u a zctbra' zise prostory kol ern
rri c h y . Ko n tra s tnliatkasc apl i kuj ebud cestonl umbdl ni(po l umbal nipunk(nei dastdjl iaterocervi kal ni m
pi i stupempunkci sr-rbc i ) n e b os u b o k c i pi ti rl ni
rnezi
I
C a C 2). H l avni i ndi kacij soLrexpanzi vni
a ra c h n o i d a l n i h oreccsu
procesyv pateinirnkanalu. ktere zpirsobirfiznd vyrazny def-ektve sloupci
k o n tra s tn n
i d p l n d .P MG v dnei ni dobd ve vdtl i nd pi i padfrnahradi l aMR .
N e i n v a z i v n ij e r o v n d Z u l t r a z v u k o v dd i a g n o s t i k a- u l t r a s o n o g r a f i e
( U S G ) . D n e s s e p o u Z i v aI z v . d u p l c x n i u l t r a s o n o g r a f i e( D U S G ) . k t e r a
urnoZiuje dvojrozrndrndzobrazenitkani spolu s ultratzvr-rkovyrr
dopplero rn e tri c k y rnv y i eti eni m cev.V yuZi vi rse u koj encfr,kde se vyi eti eni pror
v a d i p i i l o Z e n i rns ondy nad vel kou fontanel r-r.
coZ umoZniz,obrazikornom
o
zkovoLr
tkai
i
a
ro v y s y s te m.
dastedndi cevni systern.H l avni i ndi kaci
j e d e te k c e h y d ro cefal ua krvi rcenido mozku. U dospdl l ch j sou hl avni
indikaci cevni poruchy. Pontoci ultrazvukoviho vyietieni lz.ezt-tbrazovat
p i i v o d n e e x tra k rani al nicevy v j ej i ch krdni m prfrbdhu.Je moZno zi skat
i n fo rrn a c eo k a ro t i ckeobl asti ,podkl i dkovea vertebral nitepndi o krdni ch
l i l 6 ,c h . L z e d e te kovatateroskl eroti ckezmdny. sten(rzyi uzavdry tepen
(obr. ll .20.).
D o p p l e ro me tri ckyl ze mdi i t prfrtokoverychl osti . hodnoti t prrhtokove
c h a ra k te ri s ti k vy rfi znychfrseci ch.j ednotl i vych
cev.detckovatzrndnykrevniho prfitoku a piinaict tak k rnorfblogickernuzobrazenisten(rzyi dirleZite
frrn k d n ih l e d i s k o .Y yui i vtr se D oppl erfrvpri nci p mdi eni rychl osti krevn i c h d i rs ti c ,k te ry spodi vav tom, Le ul traz.vukovysi gnal se na pohybuj i c i m s e p o v rc h u (krevni proud v cevd) r> drai ia pi i tom mdni svoj i frekv e n c i . P i i tra n s krani 6l ni doppl erometri i (TC D ) j e rnoZndvyi eti eni
i n i tro l e b n i c hte p en a hodnoceniprfi tokoverychl osti v hl avni ch mozkov y c h te p n i rc hT
. C D l ze vyui i t k di agnosti cevyznamndj i i chstcn6z.spasrn fri o k l u z i rn a g i stri i l ni chi ntrakrani i rl ni chtepen.N ej kval i tndj i i pi i stroj e
u m o Z fi u j iv y i e ti i t ni trol ebnfstrukturyvdetndvdti i ch cev obdobnyrnzpfr. t o p i e s i n t a k t n i l e b k u ( t r a n s k r a n i i r l ndiu p l c x n i
s o b e r nj a k o u k o j e n c f r a
u l tra s o n o g ra fi).
e
Scintigrafie .je radioizotopovirrnetoda..ic.jiZpodstatou.jc piedpoklacl.
Z c n d k tc ri i z o to p y sc vc zvyi cne rni i c vychyti rvaiai hrornaclvi patol ogi c-

Neurologickdpropedeutika

127

kern loTiskLra toto lolisko lze porloci garnagrafudetckovLrt.PouTfvirse

(p ro cl i agnosti kukostni ch rnetapiedc v iir r s ci n ti g ra fi crn o z k u a s k e l e tr-r
s t i r z ) I. z o t o p . j en r o Z n oi n j i k o v a ti d o l i k v o r c v y c hc e s ta s l e d o v i t t . j e hpor i r c ht t c l.a t ir n in ta k tn o s st u b a ra c h n o i d a l n i cphrostorkol ernnri chy i i ntrakran i i r l n d ( n r y e l o s c i n t r g r a l ' icci.s t e r r t o g r a f i e )D. y n a m i c k y m s l c c l o v i t n i n - t
r y c hlos t iiz ot o p ttv c i v n i rn i e ' i ' i i ti .l z e s l e d o vati regi oni tl ni zmdny v ntozk ov c t nk r ev ni rtrp rfrto k u(p c rfu z n is c i n ti g ra fi e).
S P E C T(si ngl ephotonerr-ri s- S P E C T
s it r n c olt t put e cto
l n ro s ra p h y )re -u i s tru jjcc d nofotonovezl i eni z podanych
j (rd). P E T (pozi troy - z aiidf rt dlu c i z i c h n c b o v z a c n y c h(n a p i .te c hneci r-rrn.
PET
(por-rZivana
novit errtisnitonrosral'ic).ie ne.jn-roclernd.jii
nietoda
zatfrn pi-cc lc v ( int v e v y z k u rn u ).k te r' /r.j ek u n c i p o v i rnana cl etckcidvoufotonoveho
r,li'eni z poz.itrtln
ovych ziriii'u. izotopfrtdlu vlastnichnebo bliz.kych(napi-.
C. N. O , ) . UI n o T r" rL rj
v e v z ta h u k n ro rfi rl ogi ihl avrtdpoznuni l Lrnkdni ch
pnr.ievirrr-rozkove
tkirni.
Krotld zobrazovacichrnetodsc v neurologii vyLrTiva.ji
metody elektrofyzittlogick6. soulrnrndoznadovarre
elektrodiagnostika.
.iako
lilektroencefalografie ( EEG) registrLrj
e elektrickemozkovi potenciirly
z pov r c hu hla v y . H o d n o ti fu n k d n i a k ti v i tL r nozkovychstruktr.rr.
detekuj e
u o v a h u )i d i f u z IoZiskovop
u o r u c h u( n e n r i r Zvei a k 4 i s t i t j e t i a n a t o r n i c k o p
rti poruchu r,rzirndtlivychnebu rletabolickych at'ekcfa niir vclky vyznarrl
pi'i diagnosticeepilepsie.Zaklatlni EEG aktivita Lrdospdlehodlovdka pii
z av i' eny c hodi c h j e ry tn i u s a l ta o fre k v e n c i8 l 3 H z (cykl fr za sekundu).
F y z iok r gr c k ivr n d k te ry c ho b l a s te c hj e i ry c hl ej i i akti vi tabeta( l 3-40 H z).
LoZ is k ov ei di fL rz n a
i b n u rrn a l i tys e p ro j e v i smazani mnebo rozpadenrrytnru a zpcrrnalenirn
clo pirsrnatheta (4-1 Hz,) nebo delta (pod 4 Hz) (obr.
l1 .21.). Epilepticke grafbelernentyjsou ltrott'. o,stri r,1rrlnebo kontple.rt,
h r o t i ra p o r n a l y c hv l n ( o b r . l 1 . 2 2 . ) .
Vyieti'eni evokovanych potencidhi (EP) patii mezi moclernielektrolyz iologic k er ne to d i k y .R e g i s trr,rjsee b i o e l e ktri cki odpovdd'
r
nervovehosys t e r n ue l e k t r o d a r npi i i p c v n d n y r nni a p o v r c h h l a v y n e b o i . y i n o ud a s t t d l a
v prirbdhundktercspecifickenervol'edrirhy.vdetndkorclviho centra.a tint
s et es t r - r je
int ak tn o spt i -i s l L r(n e hsoy s te n i LV
r. kl i ni ckepraxi se vyi eti uj i evok ov ani pot en c i i rl y:.ru k o y t;(p o d n d t.j es v d te l ny).kterese zkracuj ij ako V E P

^
I

Obr. 17.21.I.lE(;: firkflni zpomalenfaktivitl'(poly'nrorfnivlnv theta a delta) vpravo tenrprlrfln6 u mozkor'6hotumoru

Elekrrodiognostiko
EEG

Epileprick6
grofoelementy

Ziklady neurologie
128

,d\u,,J,'.,'',s
o},r\r^\

rt,l^A.r^'*u^14^,'^r'*n'aa"t,/tM\'.n"&"
1 s

grafoelementy- fbkflni kompleobr. 17.22.EE(i: vpravo parietSln6 epileptick6

xy hrotu a vlnY

EMG

c(podndtakusti cky).zkracu.l i
i
(v i s u a l e v o k e dpotenti al ).sl rtt' l trn'kmetrrtt'
(elek,sottrtttttsen:.orickc
se BAEP (brainste' auclitoryevokeclpotential), ^
kter6 se zkracuji sEP'
trickir stir-'ulacese.zitivniho ncbtl s.-riienehonervu),
tl ngZEP .i souvel rni l nal e. a prgttli e nutno pouZi t vdt(i ho
R e g i s tro v a n e
aktivit'6'kladni
z'e
extrahovat
stvi.fedrrotlivychstimulfr a vlastni potencial
kaZdi
kiivka
Vyslednir
ty a (umu potrloci elektronickehozprfirnEriitlvade'
se l atence.i ednotl i vychvrr.
rn o c l a l i tyE,P . i ezcel acharakteri sti ckihodnoti
r ttrcttrt cl obEse ptl uZi v' t1i
c h o l tri j e j i tv ar (obr. 11.23.,l 1 .21.).V posl ecl ni
sti trl r" r rl
ragneti
ckd
nebo
(ME
P
)
el
ektri
cke
po
ri (k i e v o k o v anepotenci al y
EP
vyznarn
H
l
avni
l a c i n to to ri c keai nfl y transkrani i rl ndnebo spi ni rl nd'
systemu'
pi i sl ui neho
s p o d i v av to m . 7.eproki Zi i subkl i ni ckeposti Zeni
dopl
i i kenl v di agnosti cepoj
e
(E
MG)
nezbytnym
E l e k tro m yografi e
poruch' Zahrnuje
ruch perifernihtl nervtlvehclsystemu ncrvosvalovych
c l v 6z a k l a d n irrl etodi kY :

Ohr. 17.23. Sluchov6 evokovan6

potencifly (RAEP): ttahoi'c rtornrirlni nllcr. r.llritvihtl ttcha.chltr a k t c r i s t i c k yt v a r k i i v k y s t 1 ' p i c k y ' r r r i p c t i r r t ' l t o l r .t l o l c p t ' o t [ l o t t T c t l i
vrcholovych latcrlci a hitt'eI'ykresl c r l i k i i r k l r I l \ e l l \ \ l t l l l l ( ) l l l L: lt k t l \ t i k L tv l c v o

Neurologickd propedeutika
Oltr. 17.21. Trakovf evokovan6
p o t e n c i 6 l y ( V F - P ) : r r a h o i ' cp r a v c
o k o . n o r n u t l n il a t c n c cv l n y P I ( X ) .
dolc pnrdluuTcni latcncc po prod i l a n c o p t i c k c n e L r r i t i c lni a l c v c n t
okrr

129

prave oko

v l n a P 1 O 0- l a t e n c e1 0 7 m s
leve oko

v l n a P 1 0 0 - l a t e n c e 1 3 4m s

t'.t'.icliovfutI
rvchlo,s'livedett{rnotorickirnia senzitivnintivlirkny perif'err r f c hner v f r(tz v . k o n d r-rk d ns itu d i cn e b on e Lrrograf' i(obr.
e) 1j .25.).E l ekt r ic k y s e s ti tn u l n j en d k tc ryp e ri f' e rnni e rv v r-ni std.
kde.j cbl i zko povrchu
a. je piis t up n ys ti n rL rl a cai . n a -i i n i rn n ri s t dnervLlnebo na sval u (el ' ektorrt) se registrurje
piisluin! akdnf potenciirl. Z roz,tliltrrnezi aplikaci podndt u a lat e n c i .t-j .z d a s L r.
k tc ry u b d h l o d a pl i kacepodndtudo regi strace
pot enc iir lLvr.y p o c ' i ti rrnry
c c h l o s t v e c l e n i .P ouTi vase na cel i i add pcri f ' er nic hner v ft,k te re .y s opui i s tu p n ep ro s ti n rul acii regi stracir-na
. vyznl l nt
v t r aur nat o l o g i(p
i r' e rr-ri ennei rv u )i j i n e p a tol ogi i(prl ruchanebozpor-naleni v eden iv z ru c h un e rv o v i l l v l i rk n e m ) :
vlastrri.ialtlovtielcktntnrvognr.fie
sleduje akdni potencialy rnotorickych
-iednotekpotroci.jehlovychclektrod.ktere se zavacldjido vyietiovarrchcr
s v it lt - tS. led L rj-j
e e d n a ks v a l v k l i c l u .k te ry .j e norrni rl ndel ektri ckyndrny.
v patologickyich
piipadechse detekujilibrilacejako proje,,,pierurieniaxonit . P ii r f r z n di n tc n z i v n is v a l o v i a k ti v i tds e sl eduj ivl astniakdnipotenci i rly. hodnoti se.fe.iichdetnosta rnorfirkrgickepararnetry.EMG pornirhapii
r-rrdcnf
typLrleze a je.ji krkalizacea prokirZei sLrbklinicke
porLrchy.

proximAlni
stimulace

r e g i s t r o v a n ya k c n i
potencial

\
regrstrace
d i s t a l n is t i m u l a c e

lr',.u
5ms

regrstrovan!
akcni
potenoal

zaiatek stimulace
Ollr. 17.25. Sch6nra vf ieticni rvchlosti vedeni nrotorick- nri l'l6knv n. ntedianus:
z r o z c l i l t lt i t t c t t c ti t h t t uo t l p r r r i t l iu r z r l l i l c n o s t (i l ) ) n r c z i p r o r i n r i l n i a c l i s t l i l nsi t i n t L r l u c i
t . v 1 1 ' 1 - r o i ' lI vc c l t l o s l r ' c d c n i l t o d l c l i r r n t u l c : r z t l l i l c n o s l ( n t n t ) I r o r t l i l l a t c n c i ( r n s ) r v c h l o s t r c r l c n i ( r n / s)

Ziklady neurologie

130

Senzitivito
o specificito

je vldy dorninantnfklinicky obraz. uvederlitptlpr11k9nei.n6gcliagnrizr-r

jen dopliiuiici. K zakladninl hodnotam kaZdc
vZclir
r-19cnirvyieticni .isoLr
je.ii
validita.ktcrou lze dellnovatjako spt'itvtrost'
diagnostickemetoclypatii
tj. vlastngsttestLrclirvatpravclivevysleclky.Validitrrlze vy.iadiitdvdrra ukaz a te l i- s e n z i ti vi toni t spcci fi ci tou.S cn:rtrI' i rrl(ci tl i vost)j e obecnddefi nov l n a j a k < ts c h 6 pnosturdi tehotestu(rnetody.vyi eti eni ) di rvatpozi ti vnitl dp o v d c l .k c l y Zte stovanydl en souboruj e skutedni nosi tel etnsl edovaneho
e
z n a k u .tf . p o z iti vni prfi kazurdi tehl edaneporuchy.S enzi ti vi taurdr-riprocentg pacieltfr s pctruchou,kde piisluiny test prokaLept:lz:tivninirlez-Prob l c n e rl .i e . Z e se v praxi vyskytuj i fal ei ndpozi ti vni ni l ezy. kcl eve skutedlgsti prrruchaneni. Speci.ficit4(specifidnost)je naopak detinovdnaiakcl
dlen scluboruneschopngsttestudhvat negativniodpovdd'.kdyZ testor,'any
vykazuje sleclovanyznak. tj. negativni nale'2.Specificitaurduje prgcentcr
pacientfrbez poruchy,kcletest prokdZenegativninillez.V praxi se vyskytuji i faleind negativninalezy,kde ve skutednostiporuchaje piitouna.
pouZivanirvyieti'eni maji rtrznousenzitivitua specificitua vZdy se musi
posgzoviltv korelaci s klinickym obrazem.Obdobnyje i piistup k terapii'
VTly le(rrnencrno('ndhoilot,dku,.iehoytti!,e,.iehonamo('u nikoli.ieho rtg
rlt'bo EEG ruilt':..

sPECIALNI
NEUROLOGIE

133

18. CEVNTONEN'IOCNENIMOzjKU

j c zi tZ c c r ebr ov a s k L rl i trn icchho ro bj s o L rn e td frl eTi td-iarteri

ii
i rl ni Mozek
.
C6vni z6sobeni
s obov it ndt yi rn i v c l k y rn ite p n a rn i L
mozku
. e v i ra . c aroti scornr-r-mni
s
odstupr.rj
kleas ic k y piir r r o z a o rtl l n i h o o b l o u k r-r.
p ra v f j e vdtvi truncusbrachi ocephal i c Lr s S
. polc d n ak a ro ti c l as e v c v y i i C 3 -4 c li l i na vni ti rrf a zevni . a. cart-rti s
int er nav s t u p L rj n
e a b i rz i l e b n i d o c a n a l i sc anrti cns.prochazikavern(rzni rn
sinenra kondi bil'Lrrkaciv a. cerebri anterioret rnedia.Pied bifurkaci odstLrpLrje
a. comrlrunicanspclsteriur.ktcnr se spo.jujes a. cerebri posterior
a vytvaii tak spojcni s vertebrobazilSrnfm iediitdrn a s dorzilni dastiWillis ov aar t er i a l n i h oo k ru h u .V e n tra l n i ' a s ttv oi i spcl j kamezi aa. cerebrian-

a. basilaris

pravda. carotis
rnterna
pravaa. carotis
externa
levAa. vertebralis

pravaa. carotrs
communrs

leva a. carotis
communts

pravd a. vertebralis
lev6 a. subclavia
TTUNCUS

brachioceohalicus

,/
pravd a. subclavia

Obr. 18.1.Piivodn6 extrakraniflnf tepny

T,i.k.ladyneurologie

134

l-

"

cerebrianterior

c h i a s m ao p t i c u m

c o m m u n i c a nasn t e n o r

a. carotisinterna
a. cerebrimedia

a. communtcans-----=
/
poslerlor
1

a. basilaris

-2

J?1

a. cerebriposterior
a . c e r e b e l lsi u o e r i o r

a . c e r e b e l l ii n f e r i o r
anterior

a . c e r e b e l l ii n f e r i o r
poslenor

vertebralis
a. spinalis

Obr. ltt.2.Willisrivokruh
Korotick6 ieiiit6

Vertebrobozil6rni
ieiiSt6

terirtrcs a. cotllnLlnicansanterior.Krclmd karotick6ho iedi(td. ktere se

mozkovoll perffrzidvE tepny
podili na zlrsobenirrozku asi tl5 %.z,a,.iiitu1i
v e rtc b ri rl n i .Od s t upu.i zi aa. subcl i rvi ae.prochi rzej ikostotransverzi tl ni nti
o tv u ry k rd n i c h o bratl fr.i ntrakrani i rl ndvstupuj i skrz frtrarnenocci pi tal e
lnagnLlrna obd se spojuji v neplrovoLri.r.basilaris.kterit se ddli ve dvi ita.
c e re b rip o s te ri o r es(obr. I 8. | .. l 8.2.).
a pari eti rl nfhol al okr-r.a.
A. c c re b ri a n te ri orzi rsobuj edl rst1' ronti rl ni ho
c e re b rirl e d i a z b y va.i i cidi i stfrontal ni ho.pari etl l l ni hoa vdti i dast spankoe
knren.tnozcdeka d' i rstdi encev e h o l a l o k u .A . b asi l ari szi tsobu.jrnozkovy
di
encefal
u.
okci
pi ti rl nil al ok a zadni a dol ni
l i rl u . a . c c re b ri p osteri ori ast
Pi-eclni
tepnami.jsouuu.t'ltot'ioitlcuc.
laloku.Sarnostatnyrni
dirstspirnkovchct
z ae. c a roti si nternau podi l i se ni t zi tsobcnicapsul ai nterna.zadrti
o d s tL rp L r.j
z a. cercbri posteriora poclilc-iise na zitsobertiktnene.
vychirz.c-ii
tcpcn rnaj i drobne vi tevky O d l i i n y p ri rb dhod vel kych povrcl -rovych
(obr.
l l l .3.). ktere vystupLrjzi W i l l i sttva
r' urrticetttrzrl c.r
rttrrtip a rfrtru n tc .s,
i a.thal atnus(taki capsul ai nterna)a zdasti
ni
o k ru h u a z i rs o b r, rj i btrr.l lgangl
pocl l edi i vd.i i il totttel tn to z k o v yk rn e n .P ati i scrntake aa. l cnti cul ostri atae
klatury.
(krnena ntozectek)
zhrubasl eduj eartei nlrl ' atentori i rl ni
Vt,n ri :tr[,r.r' .rtcl
c i i ny. Je z.desystdrnpori i rl n i s y s te n ttd c htostruktur.supratentori al ni .lodl
si gtnosi ny (sagi ttal i s.Ir' l nsversus.
v rc h o v y c h a h l L r bokychZi l a ch-rri rl ni
odvad6j
i
v.
i
l
ttL'
nut.
kterc
krcv
do
i d c r-rsc.r,rv e rn o s us).
-i ugul i u' i s

r35

C6vni onemocnEnimozku

capsula interna

ncl.caudatus

puramen
rr.perforantes

g l o b u sp a l l i d u s
a. cerebrianterior a. carotisinterna

Obr. 1t1.3.
Rami perforantesodstupu.iici
z a. cerebrimedia
Oproti .iinym organfrmje funkce mozkLrvyrazndzdvislirna doddvcegluk(rzy a kysliku. mozck mir rnirnoiirdnenhroky na oxidadni a rnetabolickor"r
dodirvku.CerebrtilrtImetubolicktisprfiicfu kt'slfku (O,) je 3.5 ml/ 100g mozkcrvdtkirnd/min(ti. 50 ml/rnin pro cely nrozek.co7 piedstavujel5-20 c/r,
celkovehoO, potiebndhopro lidsketdlo).sltoti'ebugluk6:t'je 5.5 mg/100 g
nrozkovetkiurd/rnin(t-i.75 mg/rnin pro cely mozek).Piisun O2 a gluk(r7yic
za-ii(tovanstalyrnmozkovym prritokem v rt-tzme'zi
40-60 nrl/100 g nrozkor,'etkind/rnin (regionalnimozkovy obdh. rninutovy ob.jem).u ddti .je to tepievaZu.je
rndi dvojnasobek.V rnozkovernmetabolisr-nu
aerobniglykolliza.
je
E
xi
stLrj euzke sepdti
podil
v
d
tl
i
n
a
b
i
d
ka
kysl
i
ku.
ti
m
v
y
i
i
i
.
d
i
n
r
ieii
.l e
rnozkovehoobdhLrs ruetabolisrner-n.
pro exi stencii ndi vi dLra.
M oz ek . jeo rg i rn e npr rv o fa c l e h o
v y z r" ra rrLr
i i prot o r egulac e m o z k o v 6 c i rk u l a c e a z a j i i ti n i stal dhomozkovehoprfi tokl r
r br.1U.4.).
. j ee n o r m n dd f i l e Z i t ea l i i i s eo d p o m d r f rv o s t a t n i r no r g a n i s m L( o
j
e
P iis un k r v e d o k o n c d n c h oc e v n i h u ro z v d tvcni zi rvi sl y na perfri znfm
t lak u. E f ' ek ti v n ip e rf' L rz ntli a k j a k e h o k o l i orgi tnu se rovna rozdi l u nrez-i
s t iec lnir rk r e v n i n rtl a k e rna tk a i o v y m tl a kcm. C erebr6l ni perfi i zni tl ak
pi- eds t av ujro
e z d i l rn c z i s ti e d n i rna rte ri i rl ni rntl akern(= prfi rrdrni rhodnota systolickeho
a diastolickeho
t l a k u ) a t l a k er r i n t r a k r a n i i r l n i cZhi l . k t c r y

perf[znitlak

d 6 l k a r'o\

-/

-/

viskozita
krve
(hemoreologie)

Obr. ltt.4. Faktory, kter6 ovliviu.ii perf'fzi mozkem

cevnI
rezistence
( e l a s t i c i t aa r t e r i o l )

Zdsobeni mozku
gluk6zou
o kyslikem

R.eguloce mozkov6
ci rkul oce

Zi,klady neurologie

136
f'ab. ltt.l. DvE zfkladni rovnice mozkor'6 c6vni regulace
N
v D
r lD

CPP=MAP-lCP

M O M =

MCR

MOM - minutovy obeh mozku, CPP - cerebr6lni pedlzni tlak, MCR - mozkov6 cevni
r e z i s t e n c e ,M A P - s t i e d n i a r t e r i d l n i t l a k ,I C P - i n t r a k r a n i 6 l ntil a k

j e to to Z n ys i n trakranrdl ni rn
tl akern(mend nei . 1 kP a). l ntrakrani i rl nitl ak
j
e
K tornu.aby krev
L lv z p i ' i me n 6o s o by norrni rl ndl ehcesLrbatmosteri cky.
j e zapoti ebi .aby efekti vni perffrznitl ak di l atovalkap ro te k l ak a p i l a ro Lr.

6vni rezislence

Hemoreologickri
Porqmetry

p i l i rru a p ro tl a d i lerytrocyto prfi rndru7-8 Frn l umen kapi l i ry o ndco LrZi i rn (6 -7 p rm ).d i l i aby pi ekonal del ' ormadnirezi stencikrvi nky. Tetrto
jako .l'le.ribilituervtt'o(\'rr?a umoZiu.iedobrou rnikparamctr se oznaaLrjc
ro ci rk ul a ci .
mozkov6 c6vni rezistenci(tab.
Prfrtokje pif rno [rrndrnytlaku a nepiirr-ro
rezi stence.i evyj adi cni rr odporu.ktery kl adc ceva
IU .l .). Pe ri f' e rncevni
i
a krcvni vi skozi td.
p ro u d fc i k rv i . J e zi rvi sl ana del ce cevy.j e.i i m prfrsvi tr.r
se tak6 pojem ltennreologicki puruntetrvkrve, ktere vyjadiuii toPoLrZiva
k o v d v l a s tn o s tia na ni chZ se podi l i hl avnd vi skozi ta.rnnoZstvia ri gi di ta
d e rv e n y c hk rv i n ek ai .
System regulace mozkov6ho prritoku.je kornplexni.podili se na ndm
vlivt'i dal(i fakpiedeviirnuutoregulucc(ctbr.ltt.5.).r'ltenricko-ntetubolicki
N eurogenni
tl ak. vi skozi takrve a prostagl andi ny.
to ry . n a p i . i n tra k rani i rl ni
(a d rc n e rg n ik) o n t rol ase povaZuj eza funkdndrnendvyznamnou.P ro vl astn i n u tri ti v n ifu n k ci j e dfrl eZi tai schopnostextrakcekysl i ku z krve do ntozkove tkind.
Autoregulace je fyziologickou adaptacimozku k udrZenistdl6hokrevpi en i h o p rfrto k un e zhvi sl ena zmdni rchperfuzni hotl aku a.i e zaj i 5tovi rna
perfuzni
ho
tl
aku
d e v i i rn v a z o a k t i vni mtonem kapi l ar. P okl es l oknl ni ho
v roz:nezistiednfhoarterialnihotlakr-r60-150 mrn Hg (ll-20 kPa) a systttvazodi l al i c k e h o tl a k u 8 0 -2-50mm H g ( 10.7-33.3kP a).j e kornpenzovan
taci v dane oblasti mozku. Pii stoupajicirntlaku dochiizi naopak k vazt-rk o n s tri k c i a ti rr- rtomechani smemse udrZui e u normotoni ka konstantni

hypertenzni
encefalopatie,

autoregulace
+

t
LL

c0
O

60

150

s t i e d n ia r t e r i 6 l n i t l a( km m H g )
O b r . l t l . 5 . A u t o r e g u l a c e . V z t a h r t t c z i s t i ' e d n i n ra r t c r i i r l n f r n t l a k c n r a r t . t o z k o l ' y n tp r i r tokcrn.CBF - ccrchralblood flow (ntozkovy prirtok)

C6vni onemocn6nintozku

llt oz k ov i pr f rto k .U h y p c rto n i k [rs c ro z n re ziposor" rvik tvyi (i rn hodnotarl .

alc naopaks e h fri c s n a i c j i h o d n o tyn i T .i fh ok rcvni hotl aku.
Chemicko-metabolick6 regulace rnozkovchopritok Lrzahrnu.jepi-cdev ( i r n v l i v y a c i d o b a z i c k er o v n o v i r h y( C O r . O 1 a p H v k a p i l i r r n iu r o v n i ) .
Hctnatocncefalickabarierachrirni tkirri rrozkLrproti akr-rtniz,irt(Likyselir t a t n ii z i t s a d a r n i a
. l e p r o C O l . j e v o l n d p r o s t r , r p nA
a .c i d r i z ac e v n i s t d n y
a ilt t er s t ic ia
i z i s te
v y v o l i rs n i Z e npi e ri t' e rnre
n ce.vzni kl i rvazocl i l atace
unroZni
z v y ieni per l' frz ea o d p l a v c n ik y s e l y c hrn e tabol i tfr.
P ii hy pox i i -i ec c rc b ra l n io b e h n o rrn i rl n ial
. e vi tznepi i sun kysl i kLr(napi -.
hy pov c nt ilaccs. n i Z e rtio b s a h Lkry s l i k u v k rvi . i ntoxi kaceC O. anenti e).Isc hem ie. je c lif L rz nni e b o k rk a l i z o v a n ipr o ru c haci rkr-rl ace.
yyV oP ok leslok i rl n i h op e rfi rz n i h otl a k r,rp o c lc krl nihrani cil tr-rtoresul ugg
l6 - iiL,s niT en i re g i o rri ' rl n i h orri o z k o v e h op r i rtokLr
. K otrtl tett:.tt(rt{
raukcI
k rtdri.crtirtrtntrdlrtfttrt'tubolit'kt;.sltoti't,lty02.je ;.t,.\t,iettl
e-rtrukceO1 ; prrtt lk ujic i k r v c ( ' zh o c l n o ty0 .4 0 .5 a Z te rn d i k rnaxi rni tl nihrani ci l ). Tento
s t av r eduk ov a n i h orn o z k o v e h ok re v n i h o p r frtokua zachovanehornetab< l je taki
lisrnu sc nazyvlrnouzovou ncbo kritickou perf'rizf.ndkdy se oznad'n
r
. jak o: r ir r r thr o :,i c ii .s c l r(trti cD. o (l o s i c e k o l i gi rni i . al e.j ezachovanirnctabofic k a s pot ie b a- v c l i rs l e c l kzLvry i e n ee x trakceO.' r.krve.V zhl edemk teto
kysfikovc extrakini rezcrv6ttedoclui:.[k lidrtftrr klirtickt'rtt
ltrtrrrchdtn.Pii
clal(im poklcsLrpcrl'Lrzniho
i pies rnaxirnirlniextrakci rnetatlakr-rse sniZr,rje
bolickirspoticbaO. a nastirvaflr.eprav6 isch6mie.Zatinit.pi-ipoklesLrnrork ov ehopr ir t o k Lor v i c c n e Z -5 0' /.t-i .p o d 2 -5rnl /100g/mi n. D ochhzik poruchiutrsynaptickcI'r-rnkce
neuronfr.strukturatkirnd viak zfrstirvlrintaktni.
ncurony pieZiva;i..ide.ieno liutk[rti. a prcto reyer:ibilrtl dr.sfiurkcr.
Pii daliinr pok les r -pre rfu z ep o d l -5 . v n d k tc ry c ho b l astechpod l 2 nl l l 00 g/nti n
spoltr s dalSirnsniZenirnextrakceO, vznika.ii.iii irever:,ibilttf,stt'ukturdlrtl
:ltdrrr'. nastuvazitnik ncuronira clochirzik mozkov6mu infarktu - malac ii. V is c her n i c k e ml o 7 i s k uc l o c h i rzki d e tn yrntki rri ovymzrndnurn.l oknl ni
ac idr iz e.por u i e a u to re g u l a c ev. a z o p a ra l y z e.vstupu kal ci ovych i onti r do
bLr f ik ya t v or b d v o l n y c h k y s l i k o v y c hra c l i k irl fr.
P ostupndvzni ki r i schenri ck ir nek r ( lz a.ko l i k v a c ca k o n c d n y rnrc z i c l u e rn.ipostrnal
ati ckipseudocysr
e
t a. P ok udned o j d ek n c k rti z ev. z n i k aj e n re a kti vni-ql i (rza.
Ischerni entozkovi
tkini vede rovniT ke vzniku rnozkovehoed6rnu.nejprvek cytotoxickernr-r
a pozddji vazosenninrLr
edernua v dfrsledkueclemr-r
dochirzii ke kontpresi
lut nenk apilar.N d k d y s c o z n a d u .jte
i scherni ckyedi rn a.j eho
e n top ro c cs.j ako
t r ax ir lr Llnrby v i r o b v y k l e 2 .-4 . d e n .
Hlav nim i p i fi i n a m i c e v n i c h o n e rro c n dninrozkn .j sor-r
ateroskl erri za.
hypertcnze.erlbolit.ulici srdednivacly.nralfilrrnacenrozkovychcev. vzircnex ii
v as k ulit id yd. i s e k c ea .j i n i c h o ro b y .K c e vnirttozkoveporui e rnfi 7ccl o.j i t
z piii' in int r a- i e x tra c c rc b ri rl n i c h .
Arterioskler6za.jc pojcrn oznadLrjiciztluitdni it ztvrclnutiarteriirlnistdny nit hr onad d n i rntu k o v y c h l i rte ka z rn n o Z e ni rri
vazi vav i nti rnE .Jei i rn typc r r r. je at er o s k l e r(tz a .k d y te n to p ro c e s p osti hLr.jvel
e ke arteri e.hl avnd
k r lr onir r ni.r no z k o l ,i a k o n d c ti n o v i. a o rtu .A teroskl eroti ckecevy se sti rv ali r igidnir n i . z u T L r.jsce j e j i c h p rfrs v i t. z hor(r-r.f
i se rroZnosti adaptace
a k or r t pc r t z ircrre
e . n iz a b e z p c i ' c n
o b i h z a z v yi enychnarokfr..j akoj e pokl es
t l a k r . rh. e r n o d y n a r n i c kvcl i v y . z h o r i e n i k o l a t e r i r l n i h o b d h u a i . E t i o l o g i e
ateroskler'(lzy
ncni ckrsudob.jasndna.
ale podle rnoclcrnipatogeneze-iet.irkIaclcrrdysf'unkceendotelu.opakovanenebochronick6poikozeni enclotelLr .k t c r e r noh o uz p i rs o b i tv l i r,' yc h e rn i c k e(n a pi ' .nrkoti n).fyzi ki rl ni (hypert eliz c ) .int uno l o g i c k e v. i rc v e i a te ro g e n n pi usobenil i poprotei n[rs ni zkou

137

Hypoxie
l sch6mi e

Kritick6 perf0ze
Hrozici isch6mie

Mozkovf infqrkr
- z6nik neuronO

Ateroskler6zs
- z6kl odem
potogeneze ie
dysfunkce
endotel u

26kladr neurologie

138

i n t i m A l nproliferace
i
a tvorba platu

agregacetrombocyt0

kozeni intimy

.....--*

formacetrombu

v{

"M
fftil

embolizac

uzavercevy
trombem

Obr. 18.6. Rozvoj ateroskler6zl',vznik trombu a embolt

Fibromusku16rni
pl6r
Aleromor6zni pl6r

Aterotromb6zo

h u s to to u(L D L - l ow -densi tyl i poprotei ns.event.i V LD L - very-l ow -denV mi std pol kozeni endotel u(morfbl ogi ckehoi funkdni s i ty l i p o p ro te i n s ).
poj i vu. postupnd
trombc)cytyk subendotel i al ni mLr
a
d
h
e
rovat
ho) zadnou
zvyi uj e se permeabi l i taendotel u.bufi ky hl adkeho
s e s h l u k u -i(a
i g regace).
svafstva rrrigrujiz rnediedo intirrry.vznikit itttinrdlttIproli.ferut'efibrri:rtlclt
rt svtrlovrchtktiriot't'chelententfitr fibromuskul6rni pl6t (obr. 18.6.).t-ise
.
p o p ro te i n o v ed i rsti cepi i ni ri ej i do poi kozenychmi st chol esterolktery
ve z.vyicnerniie se akurrruluiilipidy. pfrsobenintLDL se rnEni
z.deusazr-rje.
rnakrofagyna pdnovebLriikya vznikaji ateromat6zni pl6ty. Platy jsot-ttvorostou dt' r
.
i e n y fi b r6 z n i m i . sval ovymi a l i pi dovyrni komponentarniktere
V intirndlnichsklerotickychplirtcchmohou vznikatclalii
arterialniholurncr-r.
z rn d n y.j a k o k a l ci fi kacc.exul cerace.nekr6zai krvi rceni .dochdzi k cl al i i
aclheza
i a g re g acidesti deka postupnetvorbd trombu. K l i ni cky se ateroai, svyrni komplikacerli. rnezi kterc patii piedeviim
skfer6zarnanif-estr,t.je
i n ftrrk t rn y o k a rdu.cdvni pi i hoda mozkovu - i scherni enebo hetnot' i tgi cRozvoj plltit i fortnacetrotnbu
a perif'erniokluzivni churobana kondetinirch.
prcto sc dnes cely proces dasto oznadLr.ie
spolu vzlljerrnd sur-rviseji.
.iako
aterotromb6za.
Pii vzniku trombu se zvyienor,radhezi a agregacidestidektvoii ne.iprfibrinovynti vlirkve destidkovirzirtka.kterirsc postupndzesilLrjca z.pcvhuje
P i i zpontaze ktereho.j i ZmohoLrvzni katerr-rbol y.
n y . v z n i k i rb i l y tr ombLl s.
leni krevniho proudu dochitzii ke zvy(ene agregacicrytrocytfra vytvirff se
ernbol i zace.
d e rv e n ytro m b u s .rovndZs tttttTnosti

C6vni onemocn6nimozku
'lhb.

139

ltt.2. Soui'asn6klasifikace hypertenze podle WHo

O p t i m d l ntfl a k
Normotenze
Vysok! normalnitlak
Mirna hypertenze
Stiednezava2nahypertenze
TeZkehypertenze
lzolovan6systolickdhypertenze

Systolickf tlak

Diastolickytlak

< 120
120-129
130-139
140-159
160-179
.180
>
> 140

<80
BO-84
B5_89
90-99
100-109
>110
<90

Hy per t en z e .i e d a l i i k a rd i o v a s k L rl i rrni
onen-l ocndni
s vysokyrn vyskyt c r n v p o p u l a c i .J e c l e f i n o \ , a n a . j a koop a k o v a n ez v y i e n i k r e v n i h o t l a k u
> l4ol90 nr n H g (l ti .6 /1 2 k P a ) a l e s p o riL rd voLr7.effi nrdi enitl aku pi i mi nir nit lnddv o r-rn i rv i td v i rc h(ta b . Itt.2 .).
potencuj eendotel i i rl nidysHy per t en z ep o te n c u .jro
e z v o j i l te ro s k l e r' (rzy.
funkci. zvyiuje cdvni pernreabilitr.r
a dochirzik dasndj(ima dastdjiirnflbrrizninr a atenrmatriz,nirn
plirtirrn.Na rnozkovychcevach,kde.yevc stEndtnend
svalstvira elastickdtknnd. r,'znikajirttikrourtcttrt'.stttutu.
pi-edev(inrv rnistd
v dt v eni.a t irk i i l n i l i p o h y a l i n n iz rn d n yv e s tdndmi kroaneurysrl at- dochi i z i k f ibr inoi d n i a rte ri o k rn c k r' (l z(o
kde hl avni zrndny
e p ro ti a tcroskl cr-(rze.
j sor-r
v
p
o
s
ti
Z
e
n
a
p
i
c
dev(i
rl
medi
a).P osti Zerry
oblas
ti
i
n
ti
rn
y
.
z
d
e
- js or - r
.fe
hlavrrdtrtul( pcfiontjir'l urteric. ktere se rriohoubud'protrhnout- pak do- vz.ni knei scherni e.
i . e b o r,rz a v i ft
- idek nr oz k o v eh e mo ra -u i n

Hypertenze

Vznik a rozvol ateroskler'6zypodporuji rizikov6 faktory. jejichl, z.r'rtt- Aterosklerotick6

I os t a ov liv n d n i n ra .i zi i rs a d n vi y z n a rnv k o rnpl exupreventi vni chopati eni . rizikov6 fcktory
Pi-itornnost
vicc rizikovych faktorfr rna kurrrulutivrtIalekt.Z hlediskamoZniho z iis ahuro z l i i L rj e n re
ri z i k o v fa k to ry :
I. neovlivniteln6:
o v dk - a te ro s k l e r' (rz
.i a
e o n e rn o c n d nvi y(i i ho vdku se stoupaj i ci mvys k y t er nr' 6 . d c s c ti l c ti .a l e s e s t/rl eroustoucifrekvenci i v ml adi i ch
dek ir d a c h :
o pohlav f- d o L rrd i te h o
v d k r-r
i s o u v i c e ohroZenimu7i . teprve po kl i r nak t e ri us to u p uri z i k o i u Z e n (u v a 7u.i ese o protekti vni rr vl i vu estro-uenfr
):
o dddidn o s t d a s td j i i rn a n i f' e s ta cve n dkterychrodi ni rch.prol yl akti ck y nr i o p a ti e n i rn o
ovl i vni tel na:
i d d d ts k e h ov d k u .j edi rstednd
I I . ov liv nit e l n 6 :
o k o u i e n i c i g a r e t ( p i i s p i v i rk e n d o t e l i a l n id y s f u n k c i . p o k l e s u H D L
a v z c s t L rp L rD L . v z e s tu p ufi b ri n o g c nerl i ei zmdndnereakti vi tddest i d c k) :
- c l i rl e Z i te
o hy per t e n T .e
-i s o un e -i e nh o d noty krcvni ho tl akLr.al e doba
trvirni choroby. rnezi sarnostatne
rizikovi l'aktoryhypertenzese iadi
z v y ic n y p i i v o d s o l i . c u k ro v k a .o b c z ita.abuzLrs
al kohol ua stres:
o obez ita ,i d e s p i i e o fa k to r p o d p fr rny,protoZe-i e dasto sdrLrZena
s h y p e r t e n z i ,c u k r o v k o u .z v y i e n y r n o b s a h e t rci h o l e s t e r o l ra, rt u k f r
v k r v i. n e d o s ta tk e nl ry z i c k e a k ti v i ty a p.:
III. i6stein6 ovlivniteln6:
o c uk r ov k a .a l e i p o rrl c h ag l r.rk ri z o vto
i l crance.yako
predi abeti ckystuv;
. hy per l i p i d e rn rc- .i d c p i c c l c v i i rno c h ol csterola tri acyl gl ycenrl yvc
f r ak c i p l a z r-n a ti c k y cl h
i p o p n rte i rtisr n i zkou hustotou(LD L. V LD L).
R i z i k o v a. j e h l a c l i n ac h o l e s t e r o l u
vyiii ncl 5.2. LDL vyiii neZ3.4
a HDL n i T i i n e 7 0 .c )rn rn o l /| .P u rn d rc hol csterol /H D l sc ndkdy oznadu. je. j a k u
ri z i k o v y a tc ro s k l c ro ti c k yi n cl ex(norrtti tl nd< 4):

140

Ziklady neurologie

IV. piidruZend:
o n e d o s ta te ktyzi cke akti vi ty:
o p s y c h o s o mati cky
typ. pi edevi i rr tzv. nrana7crsky
typ A .
C6vnf onemocndnf mozku, piedeviirn kornplikaceateroskler'62,y
u hyperzii :ai .nou zdravotni ckou.al e i soci i rl nii i ekonomi ckou
te n z e .p i -c d s ta v u.i
p ro b l e rn a ti k up. rotoZepati i rne k zerni rns vysokou frekvencitdchto choro b . In c i d e n c e(u di rvasej ako vyskyt novych pi i padfrna 1000(X )obyvatcl
z a l ro k ).j e L rn a s v rfrznychobl astech2(X )-300.P okud ve vyspdl ychsti rse za vysokou. Celosvdtovdse incidenceodtech picsahuje200. povaZu.je
h a d L rj cn a z l m i l i ony. z toho vi ce neZ 0.5 mi l i on v E vropd. Ikty j sou ti eti
n e j d a s td .jpi i i d i n o uurnrtia.j ednouz hl avni chpi i di n i nval i di zace.
V akutni m
o b d o b i (p rv n i d v a tydny) Lrrni ral 0-15 7. nerrocnyi ch.
do pfrl roku 30 % .
Asi r-r40%, nemocnych v dfisledku rezidulilniho neurologickehodeflcitu
d o c h i rz ik trv a l d i nval i di zacia di stedndnebo ri pl ne zavi sl ostina pomoci
d ru h e o s o b y p i i b dZnychdenni chakti vi ti rch.P roto rna vel ky vyznarnakf zi kovych osob a preventi vniovl i vi ovi rni vi ech zj i i tdti v n i v y h l e d a v i rnri
nVch rizikovych faktorfi.

18.1. lktus, okutni c6vni mozkovd piihodo

Iktus neboli akutni cdvni ntozkovdpiihoda (CMP) 1e ttrihlev:.nikldrno:,kovti porucha. piedev(irn loZiskova(rndnddasto i globalni), kterii je zpfisobenaporuchoucerebrtilrticirkuluce.ischernii(80 7o)nebohernoragii(20 c/a
- z to h o i n tra c e re brdl nfch
hernoragij ie asi l J c/o.subarachnoi ddl ni ch
3 % ,).

| 8.1.1. Mozkov6 isch6mie

Mozkov6 isch6mie
se d6li podle:
l. m ec honis m u
vzniku
2. vzlohu
k fepenn6mu
povodi
3. iosov6ho
pr 0b6hu

M o z k o v e i s c h e rni e(i schemi ckernozkovepi i hody - i schemi ckf i ktus) l ze

dif'erencovatpodle rfiznych kriterii:
l . p o d l e m e c h u n i . t , , t ryl , 7 . r t i knua o b s t r u k d n i ( o k l u z i v n i ) . k d y d o j d e
k uzdviru cevy trombem nebo embolem,a neobstruktnf. ktere vznikaji hypoperfizi z piidin regioniilnichi systemovych.V soudasnddobd se
ro z l i i u j i d ty fi zdkl adni chsubtypymozkovychi nfarktfi :
r aterotromboticko-embolickyi
okluzivni procesvelkych a stiednicharterii (40 Vo).
o arteriopatiemalych cev (lakunirrniinlarkty - 20 %),
r k a rd i o g e n n embol
i
i zace(16 c/o).
r o s ta tn i .k a m i adi rne koagul opati e.hemodynami cke- hypoxi cko-i sporuchy a intarkty z nezjiStEnd
chernick6piidiny, neateroskleroticke
piidiny(4 %).
2. podle v:.tultuk tepenndntupovodi na infarkty teritori6lni (v povodi teritoriu ndkteremozkovd tepny - obr. 18.7.),interteritori6lnf (na rozh ra n i p o v o d ij e dnotl i vychtepen)a l akundrnf (posti Zenimal ych perl i rru j i c i c h a rte ri i ):
3. podle fusovilru prtibihu na tranzitorni ischemick6 ataky (TIA: ndkdy
jeitd reverzibilniischemickyner.rrologicky
defrcit- RIND). vyvijejici se
(progredu.jici.pokradujici) piihoda a dokonden6 ischemickd piihody.

t4r

C6vni onemocn6nimozku

MOTORICKA
KRAJINA
(gyrusprecentralis)

ruka

S E N Z I T I V NKI R A J I N A
(gyruspostcentralis)

stehno

trup

ruKa

berec
nona

lazyk

lazyk

a . c e r e b rai n t e r i o r

a . c e r e b rm
i edia

ffi a. cerebriposterior

Obr. 18.7.Vaskul6rnfteritoria mozkov{ch hemisf6r- neivdtiioblastzauiimira. cer c b r i m e d i a( b i l a a r c a )

Klinickd symptomatika ischemickychpiihod je vzhledem k uvedene

patcrfyziologiivelrni variabilni. od vehni lehkych aZ po td,Zkei smrtelne
s t av y .Z f t leL ip i e d e v (i m n a ro z s a h u .ti l .i a trvani i schemi e.V l astnf i schemicke loZisko mfiZe byt dastedndzdsobenokolateralnimob6hem zc sousednichanastom6zujicich
arteriol.takZeve skutednostidojdejen k nouzove
perfuzi s moZnostireparace.V zcindnouzovdperfiize mfiZe zirstatzachovirn rfizny stupefikyslikoveho rnetabolismuv dfisledku zvy5endextrakce
kysliku z krve. V ndkterych piipadech se cirkulace rnriZeddstedndnebcr
i f iplndobno v i td i k y e x i s tu i i c i m ue n d o g e nni mutrornbol yti ck6muprocesu.
Def init iv ni z i rn i k n e rv o v y c hb u n d k mi z a nasl edekporrl chufunkce.ktera
je ir ev er z ib i l n i .F u n k c e v i i i k rn frZ eb y t p orui ena i j en peri tokdl ni rnedemem nebo sniZenouperfuzi, a mfrZebyt pak ledbouopdt obnovena.
vesmdsndhlim ukutnfrttr':niKlinick6 diagn6za je charakterizovirna
kernmozkrn,est'ntlttotrtutiky,
ndkdy vyvojernv prfibdhundkolikahodin nebo
fluktLrujicirnkolisdnirn symptomatiky (stiidiini |-azezlep5ovirnia zhor(ovirni) a piitorr-rnostiaterosklerotickychri:ikovyclt.fhktorfi nebo choroby.
kterdnrfrZezpfrsobitcevni lezi. Mezi rizikov6 faktory piimo CMP (oproti
patYihlavnd hypertenze.piiobecnym rizikovyrn firktorfim ateroskler6z.y)
t om nos tis c h e n i c k ec h o ro b ys rd e d n ai d i a betes.R i zi kovyrnf' aktorern
okl uA l kohol pi i rni rne
z iv nic h r nozk o v y c hi n fa rk tfij e h y p e rfi b r i nogendmi e.
k onz um ac in e n i ri z i k o v y rnfa k to re m .v e v d ti i ch kvantech,zej menav kombinac i s k ou i e n i rn .z v y i u i e ri z i k o h e m o ra gi ckychi i scherni ckychpi i hod.
V ddlenip o d l e d a s o v 6 h op rri b 6 h u .j e v yznamndhl avndvydl endniTIA
( t r anz it or nii s c h e m i c k aa ta k a . p i e c h o d n arnozkovdc6vni i nsufl ci ence).
Oznadujese tak piihoda,u kteresymptomatikakompletndodeznido 24 hoi l hodin. Doba t r v a n iT IA s c p o h y b u j ep i e v a Z ndv mi nuti tch.nefdastdjdo
diny .T I A m a j i z n a d n o ui n l o rrr-ra dhnoi d n o t u.si gnal i zuj i> mal y<i ktus a vi .l rufi pied moZnosti>velkehcl<
iktu. PfidinouTIA je neidastdjidodasnyuzavdl
intrakranidlnitepny vmetkem z trombu nebo exulcerovanehoateromatt6zniho plat u v p i i v o d n e k rd n i te p n d .e rn b o l i zaceze srdce.posti Zenirnal l i ch

Klinickd
symptomoriko
CtvlPie velmi
voriqbilni

Klinick6 diogn6zo
ie don6 qkufnim
vznikem mozkov6
symptomotiky
o piiromnosfi
rizikowfch foktor0

TIA

t42

Z'6klady neurologie

perfirrujicichintrakraniitlnichcev. rnenddasto-ide o hernodynamickypfrvcrd ataky. TIA vl.dy vyZaduje kornpletni vyictieni (sonograficke
i l a b o ra to rn ia) z a hi rj eniodpovi daj i cil edby(vi z sekundarniprevence.kap.

r 8 r. . 4 . ) .

Topick6 diogn6zo:
kqrotick6 nebo
verfebrobqzil6rni
teritorium

Pii delSirntrvitni a kornpletni irpravd.pokr"rdodezni symptontatikaasi

z a 3 ty d n y . s e u T i vapoj em R IN D (reverzi bi l nii scherni ckyneurol ogi cky
d e l i c i t). Pi fd i n o u .i sot-t
nej dastdjdrobndj
i
l i ernbol ynebo cel kovehernodyn a rri i c k 6v l i v y .
Vyvije.iicf se nebo pokradujfcf iktus rrir nestabilni.fluktuujici synrptornatikua tnftZebyt projevemnarfistaiicihotrornbu nebo i opakovanych
errbolizaci. Konedni stadiLrmse rrazyvirdokonieny nebo kompletni iktu s (C M P). Z h l e d i skati Zeposti ZenirnfrZerni t l ehky i tdZky nl l ez.(> rnal y<
nebo
i k tL r s).l chkou herni parezLr
i hel ni pl egi is trti z.i i .
"velky"
Topickd diagn6za urdLrledvd hlavni arteri i tl nitcri tori a(povodi )- karoticke a .,'ertebrobazildrni.
Pro postiZeni
karotick6ho povodi (pietlnr t'i rkulucc)
j e typi cki r hemi sfer6l ni l 6ze (herni pdreza.hemi pl egi e.poruchydi ti herni c h a r a k t e r u .a f d z i e . p a r 6 z a p o h l e d u
s kon.jr"rgovilnou
deviaci. ndkdy i epil e p t i c k 6 p a r o x y s m y .L rt d Z k y c h i k t f r
poruchavddomi ). P i i posti Zeniv povodi a. cerebrirnedi a(asi 50 % vi ech
mozkovych infarktfr) rld hemipareza
vdtii postiLenihornich kondetin (obr.
18.8.).pi i posti Zeniv povodia. cerebri
Obr. 18.8.Teritori6lni infarkt v po- anterior(asijen 3 c/oinfarktfr).jevdtii
vodf prav6 a. cerebri media (rozsdhlf postiZenidolnich
kondetina dastosor.rzrina hypodenze na CT) - trornb6zopsychi
cke
dasnd
poruchy.P ro l ezi a.
vurn celva-jc patrnajako hypcrdcnzc
(12 7a)j sou typi cke
posteri
or
cerebri
(h
o
rnonymni
p o ru c h yz ra k u
hemi anopsi enebo i kompl exnizrakoveporuc h y - a l e x i e .z ra k o vaagn6zi eaj .).
Pro postiZenivertebrobazildrniho povodi (ruclnfcirkuluce).ie typicka
kmenov6 a cerebel6rni symptomatika(zavratd..
zvraceni.porucharovnov a h y ,n y s ta g m u sa. taxi e,di pl opi e.dysartri e.parestdzi ev obl i dej i i kondetinach.poruchyvddorni).Krirtkodobecirkuladniporuchymozkovehokmene
se mohou projevit nzihlympoklesemnebo ztratou tonu posturalnihosvalstva (tzv. drop uttur'ft).kdy nemocny bez ztrity vddomi ndhle padd. nejdastdjina kolena,pii vyrazndjii poruie dojde i ke ztriitd vddomi - synkop d . Se n z i ti v n ii m o tori ckd l eze pi i posti Zenivertebrobazi l arni ho
povodi
mohou b;it jednostranndi oboustrann6a pii loZiskovdminfarktu vznikaji
alternujfcfkmenove syndromy.
Psychick6 poruchy a stavy zmatenosti (deliria) vznikaji pii cirkuladnich poruchachjednak v temporo-parieto-okcipitalni
krajin6 (povodi a. cej e d nak ve frontdl niobl astia ddstil i mbi ck6hosystemu(pore b ri p o s te ri o r).
vodi a. cerebri anterior).
Po s ti i e n i m o l fch perforui i ci ch tepen mozku
I
Is c h e m i c k dp ro j e v y v dfrsl edkusten(rza uzavdrfimal ych perforuj i ci charte ri o l s e p ro j e v i v zni kem sol i tarni chnebo vi cedetnychmal ych i nfarktfr.
J d e o te ri to ri i rl n ii n farkty v povodi rami perforantes(vi z obr. 18.3.).l ze

C6vni onemocnEnfmozku

143

Obr. ltt.9.Lakun6rniinfarktv na CT a NIR

. j ep r o k a z i l tn a M R a v d t i i i n a C T ( o b r . l t i . 9 . ) . P o l i z i z f i s t a v irrn a l i r d u t i na ( lak una) . p ro to s e te n to ty p n a z y v i rl a kun6rnf i nfarkt. P odkl adenr
fakunirrnichinfarktfr.je nejdastd.iimikroateromat6za. Jde o male ateros k l e r o t i c k e l o Z i s k o o b d o b n e . j a k o L ra t e r o s k l e r ( r z yv e l k y c h c e v .
U hy per t onik frj s o u a tc ro s k l e ro ti c k ea. te d y i mi kroateromat(rzni
zm6ny
m n o h e m d e t n d i.if a k r o n t d v e l k y c h c d v p o s t i h L r j iv y r a z n d . j ip r i r v d
i penet r u. jic iv d tv e (l t.t' p c rte rt:,rti
u rtg i o l tuti c).Tyto zrndny rnohou vcst
k ok luz i r naly c ha rte ri o l ,i n tra v a s k u l d rntronrb(l
i
ze.al e teZ k rozvoj i mi kr oit neur y s lnast tn o Z n o un i rs l e d n o uru p tu rou. Lakunarni i nfarkty se vys k y t L r jhi l a v n d ' r ' o b l a s tbi a z i i l n i c hg a n g l i i .v b i l e h m o t dh e m i s f e ra p o n t u .
S o l i t a r n i l a k u n i i r n i i n f a r k t s e k l i n i c k y p r o j e v L r j ev d t i i n o u j e n l e h k o u
a piec hodnou s y m p to n ra ti k o u(tra n z i to rn ih erni par2.y.
hel ni hypestezi e.
dy s ar t r ie.at a x i e- T IA n e b o > rn a l y <i k tu s ). ktere se vi ak opakuj i a pos t upnd v z nik i r s ta tu s l a c u n a ri s . v a s k L rl d rniencefal opati es di semi naci
i s c h e m i c k y c hl o Z i s e k .V n c L r r o l o g i c k e rnni r l e z uj e s m i i e n a p y r a m i d o v d
a ex t r apy r ar n i d o v as y rn p to m a ti k a p
. a rk i n s onskysyndrom. frontal ni typ
c hf iz e. k t er y m frZ ev y L rs ti ta Z v a s ta z i i -a b azi ipser.rdobul
barni
.
syndrorn.
ps y c hic k adete ri o ra c es l ' ro n ti rl
n i m s y n d ro mer.n.
organi ckyrnpsychctsyndr om enraZ de rl e n c i - l a k u n 6 rn f d e me n c e .

Lokundrni inforkty

T r om boe mb o l i c k 6 mo z k o v 6 l 6 z e
Mozkovd tromb6za sc rnfiZerozvinout 'v'intra- i extriikraniirlnichpiivodny c h t epnac h P
. o d k l a d e ms te n < iaz o k l u z fj s ou obvykl c i nti mi i l niateroskl eroticke pldty s nirslednyrnrozvoiem trombu. Stenozu-iiu^i
a obliteru.jiciproc es y na r lagis tra l n i c hte p n a c hb y v a j i n a o d stupechz aortdl ni hoobl ouku.
c lds t upua. v erte b ra l i sz a . s u b c l a v i aa n a a . caroti s.V i ntrakrani al ni rrr
prfrbdhLrse pliity nejdastdjilokalizu.liv karotickenrsifbnu, podatednirrrsegm ent u a. c er e b rirn e d i aa d i s ta l n i rni rs e k ua . vertebral i sa a. basi l ari s.K rotrle ateroskler(rzy
rnfiZetrozkova trombtizavzniknout pii hernatologickych
. m b o ti c k i rtro rn b ocytopeni cka
por uc hac h( po l y c y te mi etro
purpura).ndkdy
po oper ac ic h( h y p e rk o a g u l a d nsita v ).p o tra u nratech,
pi i vaskul i ti dach,
pi i
s y s t er nov d
hy p o te n z i h y p o x i i .-j a k ok o m p l i kaceradi acea uLi vanikontrac ept iv .K linic k e p i i z n a k y u tro mb o ti c k y c hi nfarktfrse ndkdy vyvfj ej i poz v olna nebo s tu p i i o v i tdn a rfrs ta jbi d h e mh o d i n aZj ednoho nebo dvou dnfi
a pot e s e s t ab i l i z u j i .
Typickir lokalizace tromb6zy a. carotis .;e bifurkace a vysrup vnitini
k ar ot idy .Df r le Z i taj e d a s n i rd i a g n o s ti k a(s o n ografi cky;dastednych
ni i srdnny c h t r om b6z. k te re d o s u d n e u z a v i ri i .jl iu rnencevy. al e zpi rsobuj fpoLrze
sten6zu.Prvnim prcrjevem
byvirTIA z postiZeneho
karotickehopovodi nebo
obr azlehk ehoi k tu . N d k d y rn frZ ev z n i k n o u tp i i rozvi j ej i cise trornb6zepi e-

Tromb6zy
piivodnfch
exlrokroni6lnich
i infrqkroni6lnich
lepen

144

Tromb6zq
cr. cqrotis - t6;ki
neurologickf
deficit, ole n6kdy
i osymptomotickd

Zi.klady neurologie

chodni rmonokul arnisl epotana strand postiZenekarotidy (arnaurosisfugax). ktera rn[rZebyt doprovi zeni r
i kontral ateri i l ni
K l i ni chemi pardzou.
kd proj evy zi i eLi na hemodynarni ckem vyznamu sten6zy. rychlosti
rozvoje tromb6zy a moZnostechkolaterdlnihoobdhu.Proto se ndkdy manif'estujetrornb6za karotidy hned od
zaddtkutdZkyrnneurol ogi ckymdefi citem bez piedchozichvarovnychTIA,
jindy mfiZeprobdhnoutzcelaasyrnptornati cky. Trornb6za karoti dy rnfi Ze
vzniknout i po traumatu(piirnyrn porandnimkrku nebospodinylebni).kdy
l o k a l t z . a c eb y v a i m i m o b i f L r r k a c i .
V di agnosti ce.j e dfrl eZi ti auskul tace
krdnich cdv a detekcepiipadneho 5eObr. 18.10.Angiografie - tdsnastentil estu.j akoscreeni ngove
vyi eti eni . ul za vniti'nikarotidy
trasonogr" atl e,
v i ndi kovanychpi i pad e c h a n g i o g r a f i e ( o b r . 1 8 . 1 0 . ) ,p i i kval i tni techni cese upl atni i C T nebo
MR angiografic(obr. lti.l l.).

Tromb6zy
intrcrkronidlnich
tepen moii t6i;i
pr0b6h

Intrakranialnitrornb6z.ym'a1iv6tiinou tdZii prfrbdhi vdtii neurologicky

deficit neZtromb6zy extrakranialni.Tromb6za a. cerebri media se rnanif'estujevdt(inou tdZkou kontralateralniherniparezous vdtiirn postiTeninr
hemihypesteziinebo
hornichkondetinneboherrriplegii,rnfrZebyt provazenar
hemiataxii a pii postiZenidominantni hernisf'eryafaz,ii.U pravostrannych
a rgnoruje letemporo-parietalnichintarktt mriZe byt nernocnyzrr-rateny
prostoru.
Tromb6za
mivd
vyrazndjii
a. cerebri anterior
vou polovinu
p o s ti Z e n d
i o l n ich kondeti na psychi ckeporuchy.
Tromb6za a. basilaris rna mnohem ziivaZndjifprogn6zu.pii kompletn i m u z i tv d ruse rnani festuj eprogreduj i ci rnnebo fl uktuuj i ci m obrazenr

Obr. ltl.l l. N'IRangiografie stentizavnitini karoticly

145

C6vni onemocn6nimozku
Obr. ltl.l2. Angiogr:rfic stentizu . basilaris

k r n e n o v i h o s y n d r o r n Lsl p o r L r c h o Lv rd d o n r fa k v a d r u p l e g i i .I n k o m p l c t n i
trorrrb(rza
ie prognostickyrncnd z.ivai.ntra projcvi se altcrnujicim kmenov y nr s y r r dr o rn e l (o
l r b r. | 8 . I 2 .).
Variabilrrisyrnptonrlltikr,r
rna trombriza a. vertebralis. N6kdy rnfiZebyt
k linic k y z c e l a n d n ri t(p o k u d .j c fu n k i n d d o statcdnykol atcrdl niobdh pi cs
dr uhou s t r an u l ..i i n d yrn a s y rl p to rri a ti k Lorb dobttoljrako trorttb(rza
a. basi laris.
Z dr r lem rro z k o v c e mb o l i e .j ep i e c l c v (i r rsrdce.Jde o rteval vul arnil ' i br i l a c e s i n f ( t . i .n e v y v o l i l n ep u r u c h o Lcr h l o p n i ) .a k u t n i i n f a r k t r n y o k a r d u
a stavy po infarktu nryokardus rlunilnirni trornby.aneLlrysnra
leve komor y . k ar dior nyo p a ti ec.h l o p i i o v cs rc l c d ' nvia d y (rcvtnati cki .postendokardi t ic k e) a ur x d l ec h l o p n d .Z d ro j e n re rn h o l i z acemohou byt i ni tstdnnitrornby v e v elk y c hc e v i rc h(a u rta .k a ro ti d a ).v z i rcndpi i chfzi v uvahui paradoxni
(p i i fi rra me noval eapertum).K mani f' estaci
er nboliz ac e
z e Z i l n i h os y s te rl r.r
c loc hir znnhl
i
e .b d h e n is e k u n d .d a s top i i l y zi cke akti vi td.Lokal i zaceerrbolu je hlav n dv o b l a s tia . c e re b rirl e d i a . c o l se proj evfodpovi dqi ci symptrrrratikou.Neurokrgickydeficit byvir rniiximirlr:tina za(6tku piihody.
V diagnos ti c e.j e d [rl e Z i ti z .j i (td n iz d ro .i eernbol i zace.pi cdevi i rl podr obr r ek ar di o lo gi c k e v y i e ti e ni v d e tn dc c h o kardiografi ea u Itrasonografi e
v e l k y c hc e v .
U ernbolii (ale iu-;inych infarktfr)nrfrZedo.iitk hemoragick6 transformaci. Vznikir rekanalizacia recirkulaciv ischernickemintarktu.ale i piirno
krvirceninrdo rnalacie.Herroragickatransfilrrnace
mtZe byt symptornatick6.
kdy dojde ke zhorieni klinickych piiznakfr.ale i z.celaasyrnptonratickir.
kterit se prokirZe.jen
na CT.
Zcelljinou problernatikutvoi( cnrbolietr.rkovii(po frakturiichdlouhych
k os t i) a v z du c h o v a .
i ktLr(hl avndu nrl ad(i chneM ez i r nen do b v y k l e p i i d i n y i s c h e rn i c k eho
r r ioc ny c h)pa ti i d i s e k c ee x tra k ra n i a l n i c ah rteri i .ktcri rmfrZebyt traunrati ej er n a trZ e n i n ti rn y a vzni k i ntrarnural ni ho
k ir i s pont ir n n iPo
. d s ta to L
hematornu. Ten zpfisobi odchlipeni intirny az.ul.enilutnelt tepny nebo tr1.jeji
uz av dr .T y pick y rn p i i z n a k e rl c l i s e k c ev n i tini karoti dyj e bol est na stej n6
s t r andk r k u n e b o h l a v y a H o rn e rfrvs y n d ro rn.U di sekcevertebral niartcri e
by v . Uiboles tiv z a d u n a k rk rl a rfi z n ek rn e novdsyndronty.H l avni rni ri zi ky
r v l i v n d n i c e rc b rfl n i h e n -ro d ynarri ky
a vzni k trornbudi stal nd
dis ek c cjs or - o
od m is t a dis e k c es j c h o p ro p a g a c a
i rro Z n o stiernbol i zace.
Neobs t r u k i n f i s c h e rn i c k ern o z k o v cp i i h ody vzni kai i pi i hypoxi i nebo
ar r ox iiz ex t r a c e r" e b ri rl n ipcihi d ' i n(n a p i . rc spi radniscl hi rni .pl i cni embol i z r . r c cas
. f y x ie .i n to x i k a c eC O) n e b o p i -is y sternovych
hypoperfuzi ch(napi .
s r c ledni
r
s elhi rn ih. y p o v o l c rl i c k es ta v y .td Z k apnrtrahovanihypcl
tenze).
Oba

Mozkov6 embolie
isou hlovn6
kordiogenni, ole
i z ndst6nnfch
tromb8 velkfch
c6v

Arteri6lni disekce

Neobstrukini
ischemick6
piihody

Ziklady neurologie

146

rn e c h a n i s rn ys p ol u uzce souvi sej i ,takZedastose rnl uvi o hypoxi cko-i schemick6 encefalopatii.Piidinou mohou byt i rretabolickeporuchy.napi.
inl'arkhypoglykdrlie.V tdchtopiipadechdochazidastok interteritoriirlnirn
tfrm a postiZenibazalnichganglii. Hypoperfuzni infirrkty vznikaii tei, pYi
z rn d n d n y c hh e rn oreol ogi ckychparametrechkrve (zvyi eni vi skozi ty pi i
d e h y d ra ta c ip, o l ycytdmi e.zvy(enari gi di ta krvi nek).
i schdmi i vzni ka zpomal eni rl kapi l i rrni hoprfrtoku
R a d a rr-ro z k ovych
z kombinovanych pffdin stenotickych.tlakovych. ze z.tralycevni elasticity a z disproporcev perif-ernirezistenci.jednotlivychdirsticevniho ieCliitd . Is c h e mi ev e d e ke sni Zenimozkovehoobdhu azal eLi na i -addfaktorfr.
z d a d o j d e k i re v erzi bi l nirnal aci i- i nfarktu (aj ak vel kernu)nebo j en ke
i schenti e
k ri ti c k e p e rfu z i s funkdni reverzi bi l niporuchou.K rnani f' esti tci
d o c h a z i d a s to v k l i du. v noci nad ri rnern,kdy dochazi k fyzi ol ogi ckemu
hypopcrfuzi .I pi i systemovdhypotenzi
p o k l e s utl a k u , a t i rr k systen-rovd
viak dochirz.ik loZiskovyrn projevfim. ke sniZeni regionirlniho prirtokr-r
v rn i s tdv d t5 i p o ruchy cevni ho systernu.kterd pi edstavuj el ocus mi nori s
dasti
re s i s te n ti a eI .u s ystemovehypoxi ej e sel ekti vnivul nerabi l i taLrrdi tych
nrozku a vysledny def-ektzavrsitakd na autoreguladnikapacitd mozkove
cevy rnfrZedoj i t
c i rk u l a c e. Pi i l o kal i zovandsten6zeneboi okl uzi cerebri rl ni
jen k redukci re-uionirlniho
a k ntartiobdhLr.kterirje zcelaasynrptornatickir
f'estnilokalizovaneisch6rniidojde ai, pYisystentovehypoperfLizi.
Mozkove infarkty mohorl probdhnouti asymptornaticky(nimi irt.t'urkrr' ) - l z e .y ep ro k azatpi i vy(eti eni C T nebo MR .

l8.l .2. Mozkov6 hemorogie

Ptiiiny mozkowfch
hem or ogii

iktu) je nejdastdiiarteriirlPiiiinou rnozkovehemoragie(hernora-uickeho

arteri i(obr. 18.13.).V dti i nou
n i h y p e rte n z e .ru pturamal ych pertoru.j i ci ch
jedne arterie,jde bud o jednorirz<-tvy
ddj. nebo rntT-ekrdochdzi k rr.rptui-e
vdccni pokradovathodiny i dny. V mistd ruptury dochaz.ik fyziologickym
ddjfirn a zitstavdkrvaceni.Mend dashentostatickyma hemokoaguladnir-n
jsou
ltetrnrugicki tliuti:.t' (zvyrlr'le,riot,erui:lt[
nrul.f'ontrut'c,
tymi piidinarni
l eukdmi e..i ai e n a k rv a c i v o s t j)ako purpury,hernofl l i e.trombocytopeni e.

rr. perforantes

intracerebrAln
i hemoraoie

Obr. ltt.l3. Mikroaneuryzmata na rr. perf'orantes- moZny zdroj mozkovy'chkrvfceni

C6vni onemocn6nfmozku

terni chonrby. vzircnoLlpi'ihodoLr

.je krviiceni do mozkoveho tumoru. Do
s k Lr pinyher n o k o a g u l a d n i cpho ru c h p a tfi ta ke ni trol ebni krvi rceni .kteri r
vznikaji v dfrsledkuurfiikougulu(ttIli(ht'(warfirrin. rnind dastoi heparin).
PiidinoLrhernoragiive stariim vdkr-rmfiZebytai, ve 20 c/t,truti.kot,ti
urnyloidr r I ur t git t lt u l i a .U a n ry l o i d n i a n g i o p a ti ej e dasti rpl uri fokal i ta krvi tceni
v k ir ie a podk o i f (h l a v rrdtc m e n n ia ty l n i l a l o ky) a pornal y.dastool i gosyrnptornatickliprfrbdh.U mlacliichjedincfr rnfrZebyt piidinou rnozkove he(arnf'etamin.kokain).
rnoragietake rlrogrtt,ti:.tivi.s/r.r^ll
Syr-nptornatika
parenchymovych mozkovych krvdcenf zirvisi hlavnd
na. fejic h v eli k o s tia c h a ra k te ru :
o krvacenivitiilto ro:..suhu
i tiiitiva. r'najiexpanzivnicharaktera debyvrqf
strr-rr-rji
rnozkovoLrtkaii. Kromd tdZk6ho neurologickehodeficitu jsou
das t os poie n as a l te ra c ic e l k o v e h os ta v u .bol estihl avy.zvraceni ma pom c hou v dd o rn i .k te rnj e z p frs o bnea e d e r nemmozku a ni trol ebnihypert enz i. P r og n ri z atd c h to n e mo c n y c h-i e v e l ni vl l na a znadnl dri st.j i ch
um ir it . T iii ti v c k rv i rc e n i s e mfrZ ep ro val i t do komorovdho systemLr
a vznik/r hematocefalus (= hemocefalus):
o rrrett.i{
pouze kornprirnujia pfrsobi
krvticertImozkovou tk6i nedestruu.ii.
(i
d
e
ex panz iv n d
o h e n ra to rn ).
C e l k o v ys tavnebyvdal terovi rn
a domi nantni . js ouloZ i s k o v ep i i z n a k y p o d l e l o k a l i z acekrvi rceni .
Mozkovd krv6ceni jsou nejdastd.ji
lokalizovirnav bazirlnichgangliichv putamen.capsulainterna(podle rfiznych statistik35--50%). dalSioblasti
podle detnostijsou centrurnsenriovale(lobirrnikrvaceni- 20 %). thalamus
( l0-20 c/o).rnor.kovykrncn (hlavnd pons - l0- l5 c/a),tnozedek( 10-20 %)
a nc l. c audatu s(5 7 c ).
o P ut ut r t ind l rtlk rv a c e n i(o b r. I 8 . | 4 .)
se projevi kontralaterdlniherniparez ou nebo h e mi p l e g i is h e rn i h y p e s rezii a konjr.rgovanoLl
deviaci hlavy
a bLrlbirna stranuhemoragie.Rrpickir symptornatikaodpovidir infarkt im v t er it u ri ua . c e re b rime d i aa j e
clanirsyndrornen-r
capsuIaeinternae.
Tii(tivir krvircenise projevi rychlyrn
z h o r i o v a n i r n l o Z i s k o v d h on i r l e z u
a detcrioracivddorni.
o Tltulutrrickrikrvirceni se projevu.if
tri ndor-r
heniihypcstezie.hemiataxie
a hem ipar-e zsak l i n i c k y d o rn i n a n tObr. l8.lzl. Putamindlni krvfcenf - na
n i r n s e n z i t i v n i r nh e r n i d e f i c i t e r n . C T h y p e r c l e n z n i l o T i s k o s k o l a t e n r l n i n r
eas t a je ob rn a v e rti k i rl n i h op o h l e - c c l c n r c n r( h y p o c l e n z c) . e x p a n z i v n i n rc h a du. ne. jda s td n
j i a h r)ru r.
a s p o n tf,n rti r i t k t c r c n ra p o s L l n c r us t r u k t u r s t i - e d ndi a r y
s t adeniodi d o l i r.
lnbdnt I k r v i rc e n ij e l o k a l i z o v i rrrov c e n trum setl i oval e. v obl astij ednot liv y c h n ro z k o v y c hl a l o k fr.Vz n i k i r .i ednaku r" nl adi i ch.i edi ncfr.norr t t ot onik t rru
. p tu ro nd ro b n y c hc e v n i c hrra l tbrtnaci ..j ednak
u starl i chl i di
v c lf r s lec l khr-r
n
e
b
o
ntozkovi
arnyl
oi
dniangi opay p e rtc n z n ia n g i o p a ti e
t i e . K l i n i c k y s e p r o . j e vki r k a l i z a d n i npr ii i z . n a k yp o d l ep o s t i Z e n i j e d n o t l i vych lalokir.
Potttirutikrvircenf.iedastohyperterrzrrihopirvoclLr.
Pii ti'iitivenr typu clochlzi k porLricvddorr-ri.
kvadrLrplcsiis decerebradnirnipro.jevya vdtii-

147

Sympromqfiko
mozkovfch
krv6ceni z6visi no
ieiich velikosfi
o lokclizoci

Ziklady neurologie

148

nou k umrti. Netiiitive krvdceni se vdtiinor-rprojevi alternLrjicimkrnen o v y m s y n d rontem.

o Krvircenido nut:e(ku se projevujenahle vzniklctubolesti v tyle. zvracel ehdi al teraciv6domi .mozedkovousymptomati .
n i m , z i rv ra td rnindkdy
- hornol ateral nial
j e hl avnd
j
e
dnostrannou
). echarakteri sti cka
k o u (n d k d y
neschopnoststoje a chfize trupor'(i rtturie. Znfmkor.rkmenov6 kompreseje konjugovanadeviacebulbfr smdremod loZiska.
o Krvdceni do nt'\. cuutltLras
vdt5inouperforujedo delniho rohu postranni
komory. projevi se obrazem subarachnoidalnihokrvirceni(bolesti hlal oZi skov y . z v ra c e n i .r neni ngeal nisyndrom).ndkdy i bez vyrazndj S (ch
s konjugovych projevfr.nebo jen lehkou kontralateralnihentiparezoLr
vanou deviac(hlavy a bulbfi ke strandkrvfceni.
V d i a g n o s ti c eC MP j e dorni nantnikl i ni cky obraz.P ouzez kl i ni ckeho
o b ra z uv i a k n e l zc spol ehl i vdrozl i i i t hemoragi iod i scherni e.E xi stuj i kaps u l i r r n im a l a c i e s t d Z k y m k l i n i c k y m o b r a z e n ta l o b d r n i h e m o r a g i ej e n

CT spolehliv6
prok6ie krvdceni
do mozku
- hyperdenzni
loiisko

mit vZdy vyskyt ischemickeleze

s rnalyrnipiiznaky.Vdtii pravddpodobnost
(v y s k y ru j i s e d a stdj ineL hemoragi e).Zakl adni vyi eti eni . ktere spol ehl i vd
je CT. Mo:krn'd hemrtrugiese prcrjevi ltvoctfiSi hemoragii od ischen-rie.
l i :.e j e v C T
p e n l e n ttfn l l o Z iskemj i Z v dobd sv6ho vzni ku. Lsc' henri ckti
prvnich
hoclinach
v
provede
vyietieni
se
CT
Pokud
obraze ht,potlen:.Lri.
se
ischemick6hoiktu. byva vdtiinou normiilni. znirrnky ischernie zobrazi
aL v pozcldjiidobd. U atypickych klinickych obraztrje CT vyietieni dfrlejin6 strukturalnileze (napi. tuntor). Kromd diagnosLite i pro diagnctstiku
l ez.ej e dfrl eZi tdcel kovd vyi eti eni , zei mdnakrevni
rn
o
zkove
ti k y v l a s tn i
o b ra z .h e ma to kri t.gl ykerni e.urea.mi neral ogram.al e i E K G a i nterni vySe ti e n i .

18.1.3. Teropie okutniho stodio ischemick6CMP

Vysledny ef'ektledby zTleLina rozsahuvlastni leze t moZnostechkolatera l n i h o o b d h u .Kol em vl astni hoi nfarktuj e vZdy z6nafLrnkdni hodefi ci tu
(ischfrnie nebo eddrn).kterdje schopnirreparacea kteror,rmfrZerneledboLr
ovlivnit. DfrleZityje dasovyf-aktor:za(it s ledbouco nejdiive. ve fazi. kdy
jeitd nedollo ke strukturiilnirnzmdnlm a je zachovitnmetabolisrnus.Pfrv o d n d fu n k d n i reverzi bi l nidefi ci t se mfi Zepo urdi tedobd (kteri rj e i ndi vi d u d l n i - n d k o l i k hodi n. al e i dnfr) zmdni t na i reverzi bi l nistruktural ni l ezi .
Z/klttrJnikritcria ledby akr,rtnihoischernickehoiktu:
o neuroprotekce- sniihao zvyieni rezistenceneuronfi na ischerrii, zvyi e n i s ta b i l i tybunddnychstruktur(zej menamembrl n):
o c6vni okluze nebo redukceperffze by rldla byt tak krirtkir.aby nedoilo
ke tkaf,ovenekr(tze;
o d o s ta te d n ire
r perfuzeokol i i schdrni ez kol ateri l ni chcev. aby j en centt6ibq ischemicke
CMP ie komplexni

ri i l n i z 6 n a p odl ehl ai nfarktu.

neexi str.r.ineexi
e. stt-t.
O p ti rn a l n il i k. ktery by tato kri tdri aza.i i sti ldosud
.je ani standarclniledba.kterirby prokazatelndzlepiila konednystav u vetS i n yn e m o c n y c hs i ktem. Iktusj e heterogenniporuchaa vL,Jyt.6l eLintt co
P rott)td7i (tdl edby.i ev kompl exu cel ei ady opatn e j p i es n Ej i id i a gnosti ce.
ieni.
| . Celkovd l6iba je dfrleZitousoudirsticeliho komplexu.Patii sernza.iiitdni
ventilace.oxygenaces event.inhalacikysliku. rnorespirace.dostatednir
nitoroviuriEKG. zaii(tdniobdhLra adekvatnisrdednidinnostikardiotoni-

C6vni onemocn6nf mozku

ky. rovndZdostatedniihydratace,iontovabilancea adekvirtninr.rtrice.

Pref'erujerneperordlnipi-isunncbo nutridnddefinovanouvyZivunazogastrickou
sondou.Vzhledem k dastehyperglykeniiiv prvninr obdobi iktu nepodavitnte nikdy gluk(rzu.Hyperglykemiezvdtiuje rozsahischemickeholoHyperglyk6mie
7is k a.pr ot o j i v Z d y l 6 d i rn ei n z u l i n e ms k ri rtkyrnpol odasernudi nku.Je
zv6riuie rozsqh
dfrleZiteudrZetdostatednykrevni tlak. ktery je nezbytnypro cerebralni ischemick6ho
loiisko
perfuzi.Proto v akutnim stavuvdtlinou nepoddvamehypotenziva.Pouze
u vysokehypertenzes diastolounad 2201120-130mrn Hg opatrndse sledoviinim tlaku krve pouZivarnelatky s rninimdlnim udinkernna mozkovou cirkulaci (jako labetalol- Trandate)nebo inhibitory ACE s kratkodobym udinkem (captopril - Capoten).Zisadnl, nepodavameblokatory
- Corintar).kterevyvoldvajistrmi poklestlaku.
kalciovychiontfr(nif'edipin
a r ov ndZne d i u re ti k a(s v y i i rn k o us rd e d n i hosel hdni ).H oredkusni Zui erne
antipyretiky.
K tlumeni neklidu rteytu!.{vunte
ale raddji
.fenotltiu:irtt' uni clioz.eltunt,
t iapr idalne b o h a l o p e ri d o l .
2. P r ot it r om b o ti c k d l 6 d b a p ro ti d e s ti d k ovd rna za ci l zabrani t tvorbd
a nas ledn de r-n b o l i z a ctro
pl atu a ovl i vndni
i rn b u n a a te ro skl eroti ck6m
po vzniku iktu. piesagregacetrornbocytfi.Lddbuzahajujerne
co rrejdi-ive
t oZ ejeji vy z n a n rj c v i c e p ro l y l a k ti c k y k zi rbranddal i i progresenebo
r e c i d i v y . P o u Z i v a s e f t r ' , r en1ur u c e t \ ' l . s u l i c t ' l o t ,(rAl s p i r i n ) o b v y k l e
v davkirch l(X)-400 nrg denn6.
3. Protitrombotickd l6tba antikoagulaini - nizke davky heparinu5000 j.
dv iik r at de n n d n e b o n fz k o rn o l c k u l i rrnhi epari n(fraxi pari n)0.3 ml s.c.
jednou den n 6m a j i p i i z n i v y e l ' e k ta v y z n amndse upl ati uj i i v profyl axi
Zilni trornb(rzydolnich kondetina tromboernbolickechoroby.Vy(5i davk y ant ik oa g L rl a n c(h
i i e p a ri n .w a rfa ri n ) s e ndkdy pouZi vaj iv l 6dbdembolii. ale z n a m c n a j iv Z d y v y i i i ri z i k o h emoragi cketransfbrmace.
4. Trombolytick6 l6iba piedstiivujen'rodernia aktivni piistup k ledbd is5yst6mov6
inlrcrven6zni
chemickychiktfr.Yychazi z piedpokladu.Ze75-80 % ischemickychiktfi
trombolfzo
je df r s ledk e mtrc m b o e m b o l i c k 6l 6 z e a okl uze pi i sl ui nd tepny. C i l em
trombolyticke ledbyje rozpultdni trornbu pomoci trornbolytickyaktivni s ubs t arn cae re c i rk u l a c e .Po u Z i v as e r-tP A (rekombi nantnitkai i ovy
ak t iv dt orp l a z mi n o g e n u- A c ti l y s e ). k te ry se podavi rsyst6movdi ntrav en6z nd.T a to l e d b aj e v (a k v h o d n a p ro rel ati vndmal ou skupi nu ner noc ny c hs i k ty (p o d l e p i i s n y c h i n d i k a d n i chkri teri i ) a j e nutnoj i z,ah6. fit do 3 ho d i n o d v z n i k u i k tu . H l a v n i n r r i zi kem teto l edby j e mo7-nost
krviiceni (zejrr-rena
intrakranialni).
5. Protied6movd l6iba - edernmozku mfrZebyt z.ivalnou komplikaci ischemickych iktri a nastupujeobvykle v prribdhuprvnich 24--48hodin.
Zikladni opatieniu nitrolebnihypertenzepo CMP spodivdv polohovani
hlav y v e zv y (e n 6p o z i c i n e j m e n d3 0 ' n a d podl oZkou.odstrandnivi ech
boles t iv y c h p o d n d tfi .i a d n d o x y g e n a c i a norrnal i zacitdl esndtepl oty.
M edik am e n to z njdc l e d b o up rv n i v o l b y n i troZi l niosmoterapi ehypertonickym roztokemNaCl. v tdZiich piipadechmannitol.Ef-ektkortikosteroidfi nebyl podle ndkterychstudii pii ledbdeddrnurnozkupo CMP proklzan. piesto ndkteii klinici vdii. Ze ndkdy mohou byt prospdSne.
6. Nebyla prokazanafrdinnostlzv. va'zt-taktivnich
latek nebo hemoreologik
t ak . aby byl v y z n a mn d .y
o vi l i v n d nk o n e d n ystavnebopi eZi tinemocnych.
P ies t os e u n a s s ta l etd (i v e l k e o b l i b d a ho.j ndse pouZi vaj i .
DfrleZitd.je profylaxe v5ech komplikaci .iiL od zadltku ledby. Nejdastdjli extracerebrirlnfkomplikace tdZlich stavfrjsou bronchopneumonie

149

Zirklady neurologie

150

Endqrtereklomre

PTA

chorttbaa tn(dastoz hypovcntilace.event.z aspirace).trot'ttboembolickit

I'ekcerlodovych cest.
t eti ovatel sk6p6dei rtrobi l ni chnetl octrych.
7 . N e z b y tn i .i ekval i fi kovanioS
(pol
ohovi
rni .anti dekLrbi tovipomfrcky).udrZovi rni
p re v e n c ed e kubi tfi
coZ byvi r zrrrti ' h y g i e n y n e n t ocnychi .l e.i i chl frZek(sti rl cdi stna sr.rcha).
a zrllatenychpacient[r.
nyrr-rproblenretrt r,rinkontirterttrtich
8. Nedilnou soudirstiterapie.iel6dba rehabilitadnf. se kterttuzadinlttltectr
l e j d i i v e . i h n e dpo odezn[ni al teraceccl kovehostavu.Jei i zasadou-i cctr
nei prvepasi vnipohybovi rakti vi tana l ftZkl t.r' ctl i :.ucc.
n e j d a s n d .jrrtobi
ii
il pi-i obntlvea stavil-ttt:
co nejcli'(veposaz.ujeme
tikuli:.ut'c.nen'rocneho
vi rtovat
pi
d'
i
rtutno
Zvl
ai
tni
zaha.j
ui
erne
chfrz.i
.
p
ohybu
n i a k ti v n i h o
.i e
ztuhl
i htl
syncl
rtttnn
pr'
edei
l
i
abychortr
hokl oubr-r.
p x tc v i d o v i rn ramenni
i
i-cci.
kornplexu rchabilitacc.ic i reech,tkace
riuncne.Sor-rd'irsti
9 . U l r e n ( i d a s t i n e n r o c n v c hs C M P . i c i n d i k o v i r n ai l 6 d b a o p e r a d n i .
i.r.eltt'otissc pl'ovitdiuttlurluvkttttttit'.
U dirstednctrrtrnb(lzyse stenriz()Lr
jc
preventi
vrria. proto.j soLri ndi kovi trtij en neJ c j f v y z n a rn pi -edevi i nr
r n o c n is l e h k y r nk l i n i c k y mn u l c z e r np. o T I A n e b oR I N D . e v e n t .p o l n a l zc operadnd(nebo trttrl bttl yti cl e l t i k tu . U p l ne trorl boti ckd r-rzavdry
opcradnil edby
j
e
n
hodi
ni
rch.A l ternati vot-t
prvni
ch
ndkol
i
ka
v
i
e
(i
t
ky)
g c i v n f c h s t c n ( r z. j e p e r k u t i r n n it r a t r s l u r r i n a l n ai n g i o p l a s t i k a( P T A )
s evcnt.pctulitinrstentfr.kter/rse zatim vfce vyuZivitve vertebrttbtrzilarn i rn p o v o d i .a l ej e ncpochybnEsl i bnoLrpcrspekti vnil edcbnoutnettl dcl tt.
U c x p a n z i v ndsc chovqi ci ch rnal aci is vyraznyntperi l bki rl ni rnedcnren-t
se provirclii dekornpresivnikraniotclnlic.

18.1.4. Teropie okutniho stodio hemorogick6 CMP

t6ibo
hemorogick6 CMP
- korekce
hypertenze,
nitrolebniho floku
q mozkov6ho
ed6m u

na obecrtiopatfenf
t
L e d b a .j ez -a mi i ena.obdobndj ako u l ezi i schenti ckych.
- na prevenciobstrukcedychacichcest. podporu respit'ace.upravu tnetadi nn< tsti .
a podporusrcl edni
prevencitrrl rnboembol i stnu
b o l i c k ed y s b a l ance.
je
tlusi se
ale
ltt'pertertr.c.
krtrekce
hemoragii
dtrleZitir
Oproti ischerliim u
je
provaddtpomalu a opatrnd.Podle konkrctniho stztvu dfileZitali(lttt irtcdimu. NeexistujedclsudZirdnyspelnrkrunidlni ht'perten:,(u nut:,kot'ehrt
i nny.V subakLrtc i fi c k y l 6 k . k tcry by byl v l 6dbdrnozkovychhetnoragi udi
kteresedoporudLrii
lekove
kombinace.
i
u
hemoragif
nirrrobdobilze podiivat
l o(k
g i s c h e rn i c k y chpi i hod
ovl i vndni i scherni ev okol i hernoragi ckdho
Z i s k a ).c o Zj c v bdZni praxi ncsnri rnddfrl cZi te.protoZebez C T nel zeni kdy
j e d n o z .n a d nro
d zhodnout.zda se.fedna o hetnoragi inebo o i schdrni i .K < tntra i n d i k o v i rn a.i souanti koagul anci a.I u hetl ot-agi isc z,a(i nacct ne.i di i vc
s reltubiliruci.
Operu(n I intli kuc{.isou expanzivndse chovajici rnozedkovehetnttl'ltgie.
bcz poruchyvddomi s expanzi vndse chovaj i cisupratenN i k d y i n e rr-tocnf
- vypui tE ni
operau^i
tg ri i rl n ih c n to r agi i .i soui ndi kovi rnik neurochi rurgi ck6
jde
hernatomLr: hlavnd o neti'iitivirlobirrni krvltceni.
L e d b ac h ro n i ck6ho stadi a po C MP (hemoragi ckei i scherni ckc)se i i di
rezicluiilnirrincurologickyni deficitern.ktery jc dan picdeviirtt porttchttu
i edi (al i rzi cnebo dysartri e).ndkdy zi th y b n o s ti (s p a sti ckahenri pareza).
rovnovirhy.Firze[rpravy nebo rnoZnehozlcp(eni rezivratdnti a poruchc)Ll
d L ra l n i h od e l l ci tu trva obvykl e ti i aZ (est rri i si cfr.teprve po tdto dobd j e
rrroTnoposuzovatkorredn6reziduut-npo probdhlepiihodd. Zavfi.nyttt nadetrtertccs deteri oracii ntel ektu.pi ecl evi i rn
s l e d k c rl i c v z ni k yu.skul ri ntI

C6vni onemocndnfmozku

s por Lr c hoL
p ra n rd ti .N e j d frl c Z i td .yj ci i k o rn p l exnirchabi l i tacc.
.j ej i nrZci l cnt
Zi
vota.
dos
aZ
en
i
n
e
-j
p
l
n
d
j
i
i
h
o
z
a
d
l
e
n
d
n
p
i
a
c
ienta
cl
o
co
event.do pri rce.
. je
a s niZ c niz irv i s l o s tit' tuc i t1 p o m o c i . V rn e di kattrcntti zni
l edbdse Lrpl ati u.j i
lat k y v az oa k ti v n ia. n ti a g rc g a d 'an in o o tro p i ka.pi i rezi cl ui rl ni
spasti ci td
myorelaxancia.
Df r lc Z it ir. fc s e k u n d 6 rn i p re v e n c e s e s n ahouo ovl i vndni vi ech z-i i (tdnych rizikovych tirkturir.
U v(cch nenrocnych.fe indikovanaantidesticYkovd
terapie. kterir brnni
a-uregacitrorribclcytfr
a tvurbd destidkovychtrrlrnbtr.K antia-urcgad'nirn
le(A
spi
ri
n).
k f r r n pat ii pi e d e v i fm k r' .rc 1 u ru
u c e t.t' l ^ s u l i ct' l oyti
Zakl adni nrmec hanis r nc rjne b l o k i rc l ac y k l o o x y g c n a z yk. teri tvedc k bl oki rddtrornboxanu
A a nir s ledn ik o v l i v n d n ij e c l n i z h l a v n i c hcestakti vacedesti i ' ek.Obvykl i r
por-rZivanir
ne.jlepcrirno na ladno.
dirr,'ka.ic-50-325rn-e/den.
Jako-ieitd udinndjii sc prokazalakrnrtbitru(a50 ttrgAr',ic1irrl
uccrt'l.sulic.t'lov(.s200 trtgdipvriduntolus rnodifikovanytnuvolfiovitninr(Aggrenox).
Daliinr pro ti d e s ti d k o v y ml e k e rns l c h c e vyraznE j (i rnudi nkernj e cl opi r k t gr c l ( der i v i rtth i e n o p y ri d i n L- r P l a v i x ).ktery i nhi buj eagre-uaci
trorl boc y t f rblok nd o ure c e p to rtip ro a d e n o z i n c l i l osl(A
at D P ). (i rni , bri rni A D P7.pt' os t i e d k o v a n ea k t i v a c i p o v r c h o v i h o d e s t i d k o v e h og l y k o p r o t e i n o v 6 h o
k or lplc x r - IrIb i l l l a . J e i n c l i k o v i rnp i -i i n to l e rancikys. acetyl sal i cyl ove
nebo
jeji k ont r ain d i k a cai L rn e rn o c n y c hs v y s o kym ri zi kern.kde l edbakys. acesel hal a.P ouZi vi rse
t y ls alic y lovo un e b o .i e .j ik o rn b i n a c is d i p yri cl arnol ent
1,-ieclndclcnnidirvce7-5rng. Potencr"r.ie
antiagregadnief'ektkys. acetylsalic y lov e.pr ot o .j ern o Z n oo b a l e k y L rn e rn o c nychs vyi i i rn ri zi kernknmbi nol 5 rri g a k y s . a c e ty l s a l i c yl ova
v at ( c lopido g re 7
7-5mg).
Ticlopitlin (Ticlid. Tagren.Apo-Tic) rnirobdobnouchernickoustrukturu
. iak o c lopid o -u re li.n h i b L rj el i rs l i rl i p i rz uC . Mezi hl avni neZi i doucii rdi nky
pat i- nc
i r " r t ro p e n iperc
. to .j ev s c k u n d i rrnpi revencij i i ,ui .i v/anpomdrndrri i rl o.
M ind v y uZ i v a n y rra n ti a g re g a i ' n i nl irk c rn .i e takeri ndobuf' en( l bustri n).
scLJnc nr ocn y c hs v y s o k y n r ri z i k e rn mo z kove ernbol i zacei e v ruut-tci
(wartirrin).
kr-rnclirrni
prcvcncc indikovirnaantikoaguladni l6iba
AntikoagLr ladnif r din c ks c rn ti i p o d l e h o c l n o tIN R ( i ntertrati onal
nortnal i zecl
ruti o).
jc hoZ hodno tab y rri l a b y t 2 3 .
. ncs se
Hy polipi d e m i k a .i s o Lirn d i k o v u n au n d kterychhyperl i pi derni iD
(l
o
v
a
s
ta
ti
n
.
v y Lr Z f v a.hla
ji v n ds ta ti n y
s i rn v astati n).
ktercpi rsobii na endotel
a s t abilit Lr
at e ro s k l c ro ti c k Vcphl n ti r.

I 8 . 1 . 5 . C h r o n i c k 6v q s k u l 6 r n i p o r u c h y
K r onii ak r - rtn i c lC
-rM P s c n ri rl c m o z k o vd ateroskl er6za pro1evi ttake
i. c hr onic k y m i z m6 n a mi . C e l k o v y i rc g i o nal ni pri rtok sc z-ponri l l u.jsni
z . Lr . siee r nin u to v y o b .j c n r.z .h o ri u .jsf c n rol nosti adaptacea kot' ti pcrrzace
a obih s elhh v a- p i e c l e v i i rl z a z v y i c n y c l - rnarokh.P i i d' i nysni Teneperfi rsyrnptonrati
ccrl rozz c niohou b y t i n tra - i c x tra c c re b ri rl n iK
(i
. zuvaZrrex.j
k ov e at c r os k l c n i z .yc l o c h i rz li ' i a k a Z v c l i rsl ccl kLr
kornpl
i
kace.
pi ecl e.i e-i i
i
s
c
h
e
n
r
i
i
v i i n r n r o z k o v c i s c l r e l r n i eD. o c h l i z i k c h r o t t i c k e r
a h,vptlxii.
t l e l c t r r . ' a j i c i nsr tuu v us n i l c n e n
l c b o k r i t i c k c p c r l ' f r z cI t e b oi k c v z n i k u n u r l i c h n r o z k r l v v c hi n l ' u r k t uk. t e r c r n o h o ub i t k l i n i c k v n e v y n r z n in e b oz c c l u n i r n c . P o s t L r ; ' rrniia k c k l c h l i zk. ie k u n r r - r l u t i v n i renfL' cr k t Lirs c h c n r i c k l , c h
z n r i n . r ' o z v i . i c s. ici p o r r r c h rp l r r r i t i . k o n c c r t t n r c cl ). o , / ( ) r ' n ( ) sztlil.o n r a l c n c
p s v c h o n r o t o r i c ktccin r l - r o1.- l o r u c havl ' c k t i v i t vc. r n o i ' n iu c l c p r c s i v nrio z l a -

l5l

S ekund6rni
prevence
- zdklodem ie
protidesriikov6
teropie

ts2

Zfklady neurologie

u Binsv bili hrnotd

hyperintenzity
a periventrikulirrnd
MR T2 - viccdetnc
Obr. 18.15.
choroby
wangerovy

Dekompenzqce
mozkov6 perf6ze

Celkovy stav mfiZebyt za bdZnychpodrninekdobie

dy i zm6ny c-rsobnosti.
pi
i
zvyi enych naroci ch na ci rkul aci dochazi ni rhl e
k o rn p e n z o v i rna. l e
j
i
Z
k d e k o m p e n z a ci preexi stul i civaskul arnil eze. P i i hrani dni tnozkove
p e rfi rz i c h y b i fu nkdni rezervaa k dekompenzaci z pi i di n cerebral ni ch
stadi vel mi mal o. Mfi Ze dcl i t k ndhl e mozkov6 symi e x tra c e re b ra l ni ch
k
del
rri u.hl i i vnd u stari i ch nemocnychpi i tepl otdch.po
p to ma ti c e .d a s tct
radnii nsufl ci enci .
,
o p e ra c i .p o tra u matu.pi i kardi i rl nidekompenzacirespi
podavdnidi uretd Z 5 ia n e rn i ia ta ke pi i hypovol erni iu nekontrol ovandho
tik. eastdjsou zejrn6nanodni zmatenostis neklidem,dochaz,ike.sprinkove
int,er:.i, bdhemdneje nemocnyutlumeny.pospirva.v nocije naopakneklidny. agitovanya zmateny.
Vaskul6rnf demence vznikii kumulaci def'ektfiz vdtiich nebo meniich
infarktfi. Hlavni kategoriije multiinfurktovtitlemerrce(MID). ale r i:,olowtnt inlur'ftr.pokudje dostatedndvelky nebo strategickylokalizovany(tha-

Hyperfenzni
encefqlopotie

lamus.teritorium a. cerebriernterioret posterior).rnfrZezpfisobitdemenci.

Pii diagnostice.je tieba. aby byla z.ie.imisouvislosts demenci a cerebrovaskuldrniminzr,rltem.rozvoj demencebyva obvykle bdhem 3 rndsic&po
iktu, mfiZebyt i pomdrndnihlii deterioracekognitivnfchfunkci a kolisava.
Vicedetn6lakunirrni infarkty mohou zpfrsobitlukufluktuujici pro-erese.
ntim[ tlentenci.RovndZrozsihlejli vicedetneleze v periventrikulirrnibile
- tzv. B i nsw angerot
h rn o td(c e n tru msemi oval e)rnohouzpfrsobi dernenci
v u c h o ro b u . V d ti i nou vi ak .j de o smi i ene proj evy l akunarni chi nfarktfr
v b a z d l n i c hg a ngl i i cha i schemi ckychzrn6n v bi l e hmotd. U vaskul drni ch
d e me n c ib y v i r p i i tomen i fokal ni neurol ogi ckydefi ci t.daste.j souporuchy
c h frz e(fro n ta l n i typ). pseudobul bi rrnisyndrom,parki nsonskcsyndromy
a i n k o n ti n e n c e.D ochazi k mozkovd atrofi i . na C T nebo MR j soLrpatrna
loZiska po probdhlychrnozkovych infarktech nebo vyraz.nzmdny v bile
h r n o t d( o b r . 1 8 . 1 5 . ) .
U h y p e rte n ze ve stadi u I bez or,uanovychztndnj e obvykl e nemocny
. d k c l yrni vaj i nemocnibol estihl avy.zi rvrat6.event.dal i i neub e z < > b ti i l N
hyro ti c k ep o ti Z e .kterevi ak vdt(i nounej soupi i rno podrni ndnysamotnoLr
pertenzi.Hypertenznf encefalopatieje akLrtnistav.ktery patii rnezi hyp e rte n z n ik ri z e s vysokym tl akern (nad 2(X )/120).vyskytuj e se r,r(patnd
l e d e n y c hh y p e r t o n i k f rt.d h o t e n s k y c ht o x i k 6 z ( e k l a r n p s i ea) o n e m o c n d n i

C6vnf onemocn6nfmozku

153

ledv in. P r oje v L r.jsce b o l e s trn ih l a v v . z v ra ceni rn.punrchouzmku (nrl have

viddrrf aZ amauniza).ndkdy i poruchou vdckrr-r-ri.
zr.nlrtenosti
al krirnatcr-n
a k i- c ier ni.K ro tn d a b s o l u tn iv y i e k re v n i l i otl akLr.j e vyznarnnynrl ' aktrtrcn-t
i rychlostjeho vzestupt-t.
I)otttitttt.jccelkttyti.s'.\'rrtlttorrrutikrt,
/okdlni ncttt'ol da. o d n i n t p o z acl krorrd
logi& c pr ut .j e v r.j .s o tu truN
i
hypcrtoni ckychzrtren
na cdvitchbyvu edenrpapil a ndkdy i hcrriora-uic
neboexsudirty.Jdeo prrrjr-v
edc nt ut r oz k u p i i p i -c k ro d c nki n ti c k c v y (c krevni hotl aku s porui eni r-n
aut or egulac ea h y p erp e rfi tJ . L e i ' i rn e.j e v e s p ol upmcis i nterni stou.P < tkucl
se
objc v i v y r az n d .j (il o T i s k o v i sr y m p tu n ra ti k aj c. ti eba rnvsl etj i Z na i ktus (krv uc eninebo i n fi rrk t).

18.2. Suborqchnoid6lnikrv6ceni
S t r bar ac hno i d i rlknrv
i i rc c n i(SA K) s e n a z yvateL.i trtcrnreni ngei rlanipr' ecl s t av r - r je
s pec i ifc k o u p n rb l e rn a ti k Lc ri v n i c h onernocndnimoz.ku.Jde o krvi rccni do likvorovych cest. rrezi arachnoider-r
a pia t'nater.Piii'inur-r-ic d'asto
r r t pt ur itv ak o v i tc h ou tt(ttt' \' .\n tu tL
p it.e c l e v i i n rtu
' t W i l l i .sovikntl ur(ten.j eul oZ enna bit z i m o z k L cl x tra c c re b ri rl n ip. ro to i krvi rceni j epri rnarndsLrbarachnoidir lnd)A
. n e r.rry s rn astae tv o i i v n ri s te c hvystupr.r
nebo vdtvenitepcn na
podk laddbr -rdk'o n g e n i ti rl n i h on. e b o z i s k a n ehodef-ektLr
cevni stdny.zesl abc ni m ec lie.kte ry .j ep o ten c o v a nd ru h o tn y mizrndnarnihypertenzni nri
nebo
at er os k ler o ti c k y rnHi .c rn o d y n a rn i c kzctrti i e nitdchtopredi sponovanych
rni st
z pf r s obLr ie
v y k l c n o v i rn is td n yte p n y a tv o rb u vycl utd.Ji nor,rpi -i di noLr
spontannfchSAK rnohoubyt rr"rptury
maltirrrnaci.ndkclypoLrhit
arteriovenriznich
hypertenze.krvacivechoroby nebo prinrirrnivaskukrpatie.U d.irstiSAK se
- n a z y v a i is e k rt' p to g e n rtiK. rorrd spontanni hoexi stu.i e
piidina nez - j i s ti
tL,
S A K t r aur na ti c k ek. tc rc v d ti i n o u p ro v i rz ir. r-rozkovou
kontuzi .S A K se vys k y t Lr jiv k aZd 6 rnv d k u . i k d y Z v c l e ts tvjis ou vzi rcni t.
K linic k y o b ra z j e c h a ra k te ri z o v i tnttri l tl cy:.tti kl ou.vi l ttottbol e.stil tl ul r ' . k t c r i i . j ev d t i i n o u s p o j c n as e z v r a c c n i r na n d k c l yt a k i s r f r z n dh l i r b o k o u p o r u c h o uv d c l o n r iN
. a S A K p r o t o r n u s i r - nren y s l e ti p i i k a Z d i n e v y s v d t fi t e l n e n a h l e p o t ' u , i ey i d o n r i . k v a l i t a t i v n i i k v a n t i t a t i v n i .M f r Z e. i i t
o n i t h l y p i r d s b e z v d c l o n i i rino s t a v z r r t a t e n o s tV
i . z n i k b y v i r i a s t d ji s p o s
f
y
z
i
c
k
o
L
r
a
k
t
i
v
i
t
o
u
n
e
b
o
n
r
[
r
Z
ck n i r n u d o j i t i v k l i d L r
a
f
e
k
t
e
r
n
.
a
l
c
.jen
- ve spitnkr-K
r . r v i r c e n i . j ee x t r a c e r e b r i r l nai . p r o t o n e j s o u o b v y k l c p i i t o n - r n yl o Z i s k o v epl i i z n a k y . P o n d k o l i k a h o c l i n i r c ho d v z n i k u s e r o z . v i j i
m e n i n g e 6 l n i s y n d r o m z d r i r Z c l d nm
i o z k o r n f i n i c hp l e n . n d k d y t e p l o t y
a v e g c t a t i v n ip i i z n a k y .
Objektivni nirlezse podle Hutrtu-He.r,r'c
cldli clo nirsledLrjicich
pdti stupr"rii.co7 rnir i Lrri'itypnrgnostickyvyznarl:
I. str"rpci- be't.loliskovehonirlezu..jens lehkyrnnreningeirlnirn
syndrornern:
I I . s t uper -i b e ' t.l o Z i s k o v e hnoi tl e z r,r.
v y ra z nd.j irneni
i
ngei rl ni
syndrorn:
I I I . s t upeii rn a l l ra Z s ti c d n i ttc ttrg l g g i c k icl
, efi ci t.l ehkl pttrLrcha
vdcl orl i .
- tdZki clel'icitse stieclnia7 tdZkouporuchuu vdclorni:
IV. stLrper"r
V. stLlpcri kornutriznistav s projcvy clcccrcbrac'ni
rigicilty.
Diagn6za se stitnovi v prvcl iacli r'.r'.icli'r'ttlrrr
C7-. ktcre nrirZeprokirzut
k r v i t c e n ci k rs u b a r a c h n o i d i r l n ipc nh l s t o r( o b r . 1 8 . 1 6 . )N
. c g a t i v n in u l e zn u
je a pii poclczi'cni
CT viak SAK nevyluctu
vZcl1,
nutni
provest yt'.it,ti't,tti
.ic
lik v r t r u.k t er y .i ek rv a r,' yn e b o L rs ta ri i l -rok rvl i cenixantochrorr-tni
. oi ' ni nt
Na
poz ac linr oho u b y t s L rb h y a l o i c l n
h fe m o ra g i e.P i i potvrzeniS A K j c nLrtni

S uborqchnoi ddl ni
krvdcenf md iin6
piiiiny i klinickli
obroz nei l i
krvdceni do
mozku

Negotivni n6lez no
CT nevyluiule SAK

Zfklady neurologie

154

r' cistcrltacha Sl,lvi.iskc

Obr. 18.16.SubarachnoidSlnikrv6ceni - krev (hyperdenzc)
ri t.e

vLclyprovdst co ncjdiive angiografii

k e v e n t. p rfrk a zu aneurysl ratu (obr.

I8.r7.).

Komplikqce SAK

Progn6zaSAK je vZdy velrni virZna. protoZenertocny.jeohroZenndkterymi komplikacemi. kter6 se u SAK

vyskytuji a jsor,rvdtlinou dastdjlia zavaZnd.liiu krvaceniz aneurysmatLl:
c recirlivukn'tit'uu z opdtovneruptury aneurysmatu- projevi se obdtlbnou symptontatikott
.iakopii prvnin't

'1e.
t,_

&&.

*'.ir.

krvitceni:
c provulcni kn'ticettitlo trrct:kov(tkdn i a ..j e -l ip rLrd(i i. do kornoroveho
- prtl j evise
s y s t6 m u(h e mctcefal us)
herni l o Z i s k o v o us yrnptttrnati ktl u.
p a re z o ua Z hemi pl egi i .ndkdy l ezi
n. III. VTdy jde o td7ii stav. dasttt Obr. ltt.l7. Karotickf angiografie
atrtcriot'
a.
ccrebri
na
odstltptt
alteLlryslttrl
s pgruchou vddctmi.Rtziko provaleni do tnozku je vdtii pir recitlivriclt krvtit'utI z aneLlrystriatu:
s t"tilslednclu
o krcv. kterir se ckrstalana povrch cdv. vyvola vu:,o.s1tustttIt.\
po
ti -eti rl dnLr
l
aZ
obvykl
e
spasmy
vz.ni
kaj
i
i s c h e rn i irn o zkovi tkane
zpfra
k rv a c e n i .rn o houbyt rfrzndrozsi rhl e.l okal i zovanei tnntthodetne
sobuji rovndZloZiskovy rtale'znebtl poruchu vddortli:
e c l a l i i n rri z i k c rtr.j sou
urt' ttrti c.ktererl ohou bi t pfi di noui akLrtni ^srrl e(ttI
ho irrnrti. Ndkdy clochirzik syndrorrlt /n'Trortutretttit'.
o rn d n dd a s tyj e vzni k hvtl rux' c.fu1rr
s pro.f
evy ni trol ebnihypertenze.
V diferenci6lnf diagn6ze SAK pitchirz-iv uvahtt:
- zadateknebyvi rtak akutni ..i souobecrtezi rni tl i vi pl o.i cvy
o ttrc rti n ,q i ti du
( t e p l o t ya p . ) .d a s t ov i a k r o z h o d n ca Z v y i c t r e r l il i k v o r L r :
syncl rttttt.
al c bl tl ki i o trk rftncf c n ' i kokrurti dl ni
st' nrl ntrt- nettirttcni ngei tl ni
hybnosti pii rotacia rctrol'lexihlavy.Zvrtrceortrez-ena
clakrdni patei'c..jc
rti i tti obvykl c.nattpakdi tstosc vyn i .i c u c c rv i k okrani i rl ni l "syndrornu
ro
l,yicti'eniCT nebtt likvorLr:
rozhodne
V
pochybnostcch
skytu.jizuvrati.

Civni onenrocn6nfmozku

c ttto:,kot'ikrvdcurr - jsur-rloZiskovcpi-iznaky.nebyvirrneningeirlnisyndronr. rozhoclnepicdcviirr CT.

Dif c r c nc ia l n f d i a g n (rz a-i e d a s to b e z ' r,y i eti enil i kvoru a C T obti Trri r,
a pr ot o k aZ d e h on ern o c n c h os p o d c z i e n i n rna S A K j c nLrtncodesl at.j ako
le:lcflut k odbornernr-r
vyieticni do nerlrocnicel
L6dba ak u tn i h os ta d i ap o s ta n o v e ndi i a g nti zyspodi vi tv absol utni rnkl i c lu na lir Z k u .L rp ra v dc v e n t. h y p c rtc n z c .tl u meni bol csti hl avy a zvraceni .
U S A K nr uZe rn ep o u T i tf' e n o th i a z i n yk.te ri p otcncL4ianal geti ka.maj i frd' i nek ant ier ncti c k ya p u s o b i i h y p o to n i c k y .Zvraceni samo o sobd zhori r.rj e
k r v uc enf .obck rb n di tl a k n a s to l i c i .D frl e Z i tousoud' i rsti
akutni l cd' byj e prot o i pedco v y rrd i o v i i n i a p re v e n c ez i rc p y .P ro prevencivzrti kuartcri i rl ni ch
s lt as nr its e po u Z i v ai .fb l o k n to ryk a l c i o v y c hi o nti r (rri ntocl i pi n).
H emostypti k a pi' i nor niirl n i c hp u rn d re c hh c n i o k o a g L rl adni ch
ncrnai ivyznarn.
Riz ik o r c ci c l i v yk rv i rc e n.1
kaZcl adal i i reci cl i va
i en e .j v i t(iu a neurysnrat.
nr iv at i7( i pr i rb d h a
. p ro to .j ec l i rl e Z i tivrc ' a s niar spravrtidi
t agnri za.A neurysnt it t ajs oLrne .i d a s tdljoi k a l i z o v i rn av n i i s te chbi furkacena W i l l i sovd krr-rhu
( ods t upyu. c o rl n ru n i c l n sa n te ri o re t p o s te ri or.bi f' urkace:r.caroti si nterna
r i s ta . b a s i l a ri s )..j s ovud ti i n o r-r .j ecl notl i vi
vzncnd.j
a r os t r ir lr -da
r.
ii vfced' etnd.
Diagnostickournetoduuk prirkazLrancLlrysnratLl
.ie urtgiogntfic a provirdi
s c poc llec c lk o v e h os ta v nt' o n c .j d i ' i t' t' l to :.j i .i ti rti
S A K ,Lrstupni I-l l l podl e
Hr r nt a- Hes se
p ra k ti c k yi h n e d. Pi i z ..i i i tE ni iincLu' ysmatu.ji ndi
e kovanaoperace. kterir by se rldla nrvndT provestco ncjdiive. v optimirlnirn piipadd
do 4ti hoclin(cliivene7 se rozvijeji spasrny).Plovirdisc br-rd'klipovirni
ilneLrr y s n . l a t L( p
l i i l o Z e n i s v u r k y n a k r d e k a n e u r y s r n a t Lar )t i n i j e h o v y i a z e n i
i
z obdhu.nc bo z .p c v n d nsi te :n yo b l o Z e n i n sr v al crn.pi i pacl nd.j i nyrlnrateri
i rly . Us piinoL l o p e ra c i.i e n e mo c n y v y l e rd .cn.
rezi dui rl nineurol ogi ckystav
prtbdhu S A K a pi ' i tornr ileLi na k on rp l i k o v a n e nnre b on e k o n i p l i k ovr.tn6m
t t os t ineunr lo g i c k y c hp i i z n a k fr(rn o to ri c k l , chi psychi ckych).A l ternati roLr
c hir ur - uic k le
e i b y -i s o ue n d o v a s k u l 6 rn fte c hni ky.bud'pi i mo uzavdrcevy.
t r eboaneLlr y s ri -raetlvle. n t.p i -i m i re n rb o l i z a ccnebozavedenispeci i rl nipl ati r t ov es pir ir ly( c o i l i n g ).k te ri rv e d e k tro rn b ri zeaneLrrysrtratu.

18.2.1. Velk6 vokovit6 oneurysmqto

Vclkit vakovitf aneLrrysrrata
rnivaji silnd-iiistdnu.a proto obvykle nepraskaProjcvi
se
loZiskt)voLl
symptotratikonpodle lokalizace.obdobtlakovou
.yi.
nd. jak oc x pa n z i v n p
. y s k y tu j i s e h l a vrtEv obl astivni ti ' nikaroti dy.
f ro c e s yV

| 8.2.2. Arterioven6zn i mo lf ormoce

A r t er iov en6 t,r'rn
ri a l fi l rn ra c e .j s o vuy v o .i u vol rporuchor,r
cevni ho systernu.
k t e r h . j ct v o i e n a k o n v o l n t e r rd i l a t o v a n y c hc c v s a b n o r n r i r l nki o r n u n r k a c f
prckapi l i rrnia kat nez i ar t c r iirl n i nar v e n ri z n i n sr y s tc rn e rnb. e z vttrezei ' ene
pilar ni s f t i ( ci v n f z k ra ty ). B y v a j i l o k a l i z o vaneperi l ' erndjvi povodi nrozsc aZ
k ov y c h c c v ( n c .i d a s ti .j
i u star(i chddti
a i. c c rc b r-irn e c l i aa) rn r.rni l ' cstLrj
t t c h or r l o s p i l o s t i .
Hlav nf k lin i c k 6 p r< l .j e v ya rte ri o v c n ri z n i ch
rral fi l rmaci :
o lirt'dcerrItlo rnozku nebo subarachnoiclirlni.
. I r t . i. s ' k r t vi .s
ti c l tu n i cs p i i s l u i n y n ri to p i c k yrnipnrj evy.
. (pilcl)tickc ltutrt\'\'.vir.\'.
piedev(inr parcialni.

t55

Angiogrqfie co
neidiive po
diognosficeSAK
o pii pr0kozu
oneurysmqfu co
neidiive ieho
oletieni

Ziklady neurologie

156

na CT vlevo okcipitalnd area zvyien denzity s ndkolika tedkovitymi

Obr. 18.18.A
k a l c i f l k a c e m i : B - n a M R h y p o i n t e n z n i a r e a c e v n i h o k o n v o l u t u , c h a r a k t e r i s t i c k i rp r o
a r t e r i o v c n ( r z n im a l f o r m a c i . k t e r o u p r o k a z u j e i a n g i o g r a f i e : C - v c n o z n i d r e n d Z d o k o r t i k a l n i c h 7 i l a p o d e l o k c i p i t a l n i h o l a l o k u d o s i n u s s a g i t t a l i ss u p e r i o r '

18.19.Kavernommozku:A, B - CT.C - MR
Malformaci bezpedndprokdZeangiografie.ale dastotake MR a ndkdy
V posl ednidobd se v l ddbd
i C T (o b r. 1 8 .18.).Ledbaj e hl avndchi rur-ei ckd.
rozviji
i
stale
vice
trombotizadniendovaskumalformaci
arterioven6znich
l6rni metody.Pro ndkter6typy rnarlfbrmaci
ie indikovdnai ledbastereotakti c k o u ra d i o c hi rurgi i(pomoci Lexel l ova gama-noZe).ktera ma vyhodu
n e in v l tz i v ni h o pi ' fstupu.
sloZenez homogenni
Odliine jsou kavernomy - vaskularnin-ralfbrmace
rx a s y c i v n i c h lakun. d. di l atovanycha krvi vypl ndnychprostor.Mohou
b y t s o l i td rn i(b e zgeneti ckezdvi sl osti i) vi cedetne(dastofarri l i i rrnf). A ngi o-grafieje vdtlinou nezobrazi,alejsou dobie patrnena MR a ndkdy i na CT
jsou epileptickezdchvaty,na druhern
(obr. 18.19.).Nejdastdjiirnanif-estaci
j
e
rn i s td fo k a l ni defi ci t,al e mohou zfi stati kl i ni cky zcel andme.Inci dence
krvircenije pomdrnd mald. Lddba u symptomatickychkavernomrije chiru rg i c k a .

157

19. CEVNI ONETNOCNENT

INICHY

Cev ni onem oc n d n irn i c h y j e rrn o h e m v z i rcncx-ineZ

i i cevni onernocndni
t noz k u. pr ot oZ ev l a s tn i n ri i n i a rl c ri cj s o u p osti Zenyarteri oskl er(rzor"
por
pifd'in(pii aterndrndvzircnda k lezfrn dochirzivesrndsz extriureclulirrnich
r os k ler ( r z caorty . o c l s tu p us e -g rn c n ta l n i chhr udni ch a l umbal ni ch arteri i .
hypoperfuzepi-i obdhovinr iokr,r.napi. inlirrktu rtryokardr.r).
Arteridlnf mfini z6sobeni lze vertikalndrozddlit na:
o horni arteriirlnioblast.kterirzahrnLrjescgrrentyC a l'rctrn(
Tl-r.vaskularizaceje bohatira jcle o tepny odstupujicipievaZndz, tt. vertebralis:
o stiedni arteriirlnioblastzahrnLr.f
Th4-8 a vaskularizace-ie
zdc
e scgr.rlcr.)ty
v elr ni c hLr d i r:
r dolni ar t er i i rl noi b l a s tp ro d o l n i T h a L s e g rnentyrl i r opdt vaskr.rl ari zaci
por ndr ndbo h a to u a
arteri il um. l c z i rs o b e n odua s toj c n .j ednoupi -i vodnou
bir lni int ur n e s c c n c c .
Na povrchr.r
rrichy probihirv pi-ednibrirzdi a. spinalisanterior.jejiZ vdtve
z ir s obujic er r t ri tl noi b l a s t r-n i c h y(p i e d n i ro h y i t vni ti ni obl astibi l e hrnoty)
hlavnd iirsti
a na zadni stranddvd aa. spinalcsposteriores.ktere zl'rsobr-rji
per if ' er ni.
se vdtiinou akutIschernickilezenriini se nazyvirmyelomalacie.rt-tzvi.ii
Myelomolocie
q hemqtomyelie
ni. ndk c lyv ( ak rri rZ ek l i n i c k l r o b ra z p ro g re dovati l -2 dny. K l i ni cky obraz.jedirn vyikovoLrlokalir.uci,cklchirzik rychlenrurozvoji paraparezynebo
par aplegies po ru c h o ud i ti i s l ' i n k te rfr
a p i ' i v zacnckrdni l okal i zacikvadrr.rplc gie. K is c h e rn i c k y rri
l e z .i n d
' t o c h i rz in e j i ' a std.jve
i sti -ednihrudni obl asti .
k c le. je c hudec e v n i z a s o b e n ia. v p o v o d i a rteri cl urnbi rl nii nturnescence.
K r or nd ak utn i c hrn i i n i c h c c v n i c h l e z i s e vaskul i trnizntdny podi l e.f
i na
etiologii a patogcnczichronickych myeklpatii Lrstar(ich nen'rocnych.
K r v ac enido n ri c h y .h e ma to my e l i e ..i ev z i rcne.vyskytLtj ese i u rnl adych
n e n r o c n y c ha v a n a r n n e z e . i de a s t c t)r a L r r n (ai l e h k e ) .N e s o l t v i s iv i r b e c
s arterioskler(rzor"r.
sc spiie clrobnitvyvojovn c6vni malale pi'edpoklirclir
firrrnircc.Ztrtit'tirvit(inor-rlokalizovanoubolesti v zirclecha rychlynr rozv ojc r n par apa re z yc l o l n i c hk o n i c ti rr s p u ru c h oudi ti . kteri rrri r di soci ovany
j e i ntranieclu
lirrni lokalizuci ).
charukter( z.achovanc
h l Lrboki d'iti nasvdcli'Lr
karttent(rzni
L6c x bac ev n i c hl e z i rn i i n i c h .j ck o n z .e rv a ti vniIredi
.
a l -rl avnd
(.i
dc-l
io nri i nf
r ehabilit ai' ni.
p ro g n ri z uz i rv i s ip i ' e c l e v i i nnr a t i l i vl astnil cr.e
lc z i k or nplet n in e b o i n k o rn p l e tn i ).P ro g n ri za.fc vl dy l epi i Lrml acl i i chncr noc r r y c h( t i. p i ' i h e rra to n ry e l i i c h ).

159

20 . INTRAKRANIATNTNADORY

Intrakranialninddory iadirne do souborndhopojmu expanzivni procesy

nitrolebni, kam patif viechny procesy,ktere zvdtiuji intrakraniirlniobsah
a vedou k nitrolebni hypertenzi.Krornd nadorfrrntZe jit o cysty. abscesy.
velkit aneurysmata.hematonry.ale i hydrocefalusncbo loZiskovouencefal i t i d u . K l i n i c k o u s y m p t o m a t i k ud d l i m e n a p i i z n a k y c e l k o v i a l o Z i s k o v e
a j eji r oz v oj je da n b i o l o g i c k y rnc h a ra k te re mp rocesu- obvykl e ndkol i k
tydnt aZ r nds ic f i a
. l e n d k d y i l c t.
Piiznaky celkov6 jsou zpfisobenyrozvife.yicise nitrolebni hypertenz.i.
Pat ii s er nbole. s thi l u v t' . k te rej s o u d a s td j i i u b e ni gni chtumorfi . vdti i nou
tupe. s nenirpadnyrrzadirtken-r
a por-nalouprogrcsi. ndkdy horii rano po
probuzeni.ltluu:.eua:.r'ru(em byv.Uiopdt dastorirno.ndkdy :.tivrutive,stur'.t a
' poc it y t t e. jis l o tt't' p ru t.s to n t.
P.s t' c l ti c k:li tti rtt' sc mohou vyskytovat
r"rn ddor f rr f r z nelo k a l i z a c e ..i d h
e l a v n do ri tl u rn .sni Zenizaj rnu.aspontanei tu . lehk e por uc hyp a md tia n e s o u s ti e d i v o sU
t. s upraterrtori 6l ni ch
herni sf' erilnich nirdort byvafi epilcpticki ,licltvutt'. kter rnohou byt generalizoval al) - t y n e rra j i l o k a l i z a d n vi y z n a rn .nebo parci al ni .kteri pati i
n e ( gr ancm
j i Z k loZ is k ov y r np i i z n a k i n t. Md .s rn u y ltitu p i l u na odni nr pozadi patfi j i Z
k por t r dr nd
poz dn i mp i i z n a k frmn i tro l e b n ih y p e r tenze.
U ddti se bol cstihl avy objev uji r elat i v n dp o z c l d .n i tro l e b n ih y p e rtenzese nrani f-estujhl
e avnd
zvr ac enir n.
P iiz nak y loZ i s k o v 6v y p l y v .rl i z l o k a l i z a c en adoru a vytvai ej i zni rme
sy ndr om yz obec n en e u ro l o g i e s. y n d ro rryh e m ist' eri rl niposti
Tenil nozko.
vy c h ner v f i.n- r oz e d kaup . U d Eti d o c h a z in Ek d yk abnormi l ni rnufi xovanen i u dr Z enihlav y .P ro s y n d n rrn o l o g irn
i o z k o v i h oturnoru.j etypi ckc.Zej de
o l ok aliz r ) v anolr
l6 z i . o d p o v i d ap o s ti Z e nui rd i tek rqi ny. urdi tei ntrakrani i rl n i oblas t i.V y jim k L rtv o i i v i c e d e tn in re ta s ta z yk.teri rr-rohou
rni t charakter
d i ser ninov ane
lc z e . N d k te retu rn o ry s e n ro h o url ani f-estovat
i akutni rni kto v it y r n z adir t k e m.c o i . -j e z p frs o b e n ok rv i rc e n i mdo turnoru (hl avndgl i ob l a s t o r n a m e t a s t i r z ym e l a n o b l a s t o n - r b
u r. o n c h o s e n n i h ok a r c i n o n t L l
a Gr awit z ov at um o ru ).
M oz k ov 6 nddo ry d d l i rn e n a p ri m6 rn i . k tc r e vychaze.jzi bundk gl i ovy c h ( 50- 60 ( / c lv tl i i g l i o rn y - g l i o b l a s to m.a strocytorr.ol i -uodendrogl i o n r ) . e p e n d y r r o v y c h( c p e n d y r n o n r y )z. p o d p f r r n i t k i r n d ( m e n i n g i o n t y .
schwannom ya) v d E ts tv zi p ri n ri ti v n i c hb L rn i k(nredul obl astomy),
a sekund 6 r nf - I net as t ati c k-e 2 0 J .0 7 c m o z k o v y c htu r norfr.Z hl edi skal okal i zacc s e ddli na s upr a te n to ri i l n(h
i l a v n dg l i o m y a m eni ngi orl y) a i nl l ' atento(
ri i r lni m eni nc ion t. a n s i o rc ti k u l rl n).t

Piiznoky
nitrolebnich
nddor& isou
celkov6
q loiiskov6

160

Zrlklady neurologie

v p r a v o t c m p o r l t l n d : t t r h o i ' eh y p o i n t c n z n i l o T i s k o . c l o l e
Obr.20.l. NIR'l'l - glioblastr)r.n
p o a p l i k a c i g a c k r l i n i l ( o k r a j o v n h y p c r i n t c n z i t a s c c n t r i t l n i h y p o i n t c n z . i t o l t .k t c r l t n a s v i d i'r"ricnekrtizc)

PrirnirrninirduryntohoLrbyt benignf -jde piedev(int o pontalu rosttlttci

turnory (rneningioni.schwunntttn).ktere na intrakraniirlni
e.rtrtt6erebrdln{
struktury pfrsobi tlakov6. a malignf - piedeviitn irttrucerebrtilrtfIradory
inflltrativnd.
(glioblastottr
). kter6 rostclt-t
(ani rnaligni) nemetast6zuji (vlijirlkou je
tumory
mozkovd
Prim6rn(
oligodenlikvorovyr-nicestarni).Ostatnigliorny (astrttcytorn.
rletastdzovirni
c l ro g l i o n t)s e s i c epodi taj imezi beni gni ,al e trohou se ndkdy rl al i gnd t.vrhl okal i zacivi ak pl ati . Ze
n o L tt,j s u r-rp o te nci i rl ndnal i gni . P ro i ntrakrani al rri
j
sou
potenci
i rl ndrnal i gnf. protoZcpi i
kl
i
ni
cky
tumory
b
e
n
i
-uni
i biologicky
ni
trol
ebnihypcrtenze.rozp o z d n i d i a g n (rzernfrZedo-i i tk dekornpenzaci
v o ji e d e m u .z h o r i eni krevni hopri rtoku.vzni ku okci pi tal n(honebo tempo-

Kdy myslet no
nitrolebni tumor?

vidy pti
postupn6mrozvoii
loiiskowfch
piiznok&

ri rl n i h ok o n u a u ntrti .
Jc tedy dfileZitcco nejdi"iverozpoznatpiiznaky. kter6 nasvddduiiirttrapro dal(i progn6kranialniexpanzi.Vdasnirdiagnostikaje dastorozhodLrjiu^i
Yl.dy
zu nerrocneho.Kdt'je nutrrc nnsletnu mttilo.;t irttrukruridlrti e-rpott:,e'l
pi-i pozvolncrrtrozvo.jiloZiskoveneurokrgickesyrnptornatiky(hemipareza.
nervtr)a pi i vzni ku epi l epti ckych
p s y c h i c k ez md ny.poruchy r-nozkovych
netnajiz.iiitdnoupi-idinu.
hlavy.
ktere
zirchvatfra progredujicichbolesti
V diagnostice ntozkovychtumorfr sto.jidnes natprvttitr rnistdClT.ktere
rriirZepiirlo prokirz.atturttor s jcho expanzivnimi pro.ievyi kolaterirlnirn
eclirrrcrl nebo kalcifikacemi (kalcifikacc byvaji piitorrrny aZ v 50 % olia rneningiorrlirl.
a iaste jsou nrvndZ r-rkraniol'aryn-uetttrfi
godcnclro-qliorlir
Pro upiesndni sc dasto clopliiu.ieMR a ndkdy i angiografre.Prfiku, t'lceprrtccstt,ule
ietnych lo:,i,sckrtu CT nebo MR rtusvddiujenrelu,strttickintu
je
punkce
LrnitrolebLurnbalni
lvnt.forir.
multifoktilni
prinrtinrl
i
o
tnfr!.c
.jtt
stadi i ch
v
dasnych
rt-u
l
ebky
byva
N
ati
vni
n i h y p c rte n z ek o ntrai ndi kovana.
n u rrtri rl n iO
. i e d indl erl frZcmc i na nati vni tl sni mkLrproknzatkal ci fi kace

Intrakrani6lnf nddorv

t6l

je kalcillkace.na MR (T2)je patrnyccly

Ohr.20.2.Oligodendrogliom:CT dobiezobrazr"r
tLutx)rv lcvem temporhlninrlaloku.Tunrorjc nchonrogenni.
derneSipkyr-rkazLrji
na hy- kalcitlkace
pointenzni
zmdny.bile (ipky na zrldny hypcrintcnzni

v turnoru. Deletrvajici syrrdrornnitrolebni hypertenzese projevuje dekalc inac i k os t i le b k y .k te raj e n e j l e p ep a trn an a tureck6msedl e.
Urdeni typu tr-rrnoruuZ byvir obtiZnd1iia ndkdy ho prokiZe aZ histologicky nalez.
Nis ledujici te x t p i i n n l i s tru d n o uc h a ra kteri sti kundkterl ch pri marni ch
int r ak r anialn i c hn d d o rrh .
Gliomy tvoii piibliTnd30 % viech intrakranialnichnadorfia iadi se nrezi
nd astrocytomy.oligodendrogliornyi ependyrnomy.
Astrocytomy sc klasifikLrjipodlehistopatologickeho
nalezuna dtyii stupnd: I . a I I . s t u p e i ji s o u re l a ti v n db e n i g n i .a l c s moZnostfrnal i gni hozvratu,
I lL s t upeiije . j i L rrra l i g n ia IV. s tu p e fii e v y s ocemal i gni gl i obl astom.A str oc y t or nyjs ou l o k a l i z o v i rrry
v h ern i s fe ra c h.al e ndkdy i v pontu nebo l nozedku. Cerebelarniastrocytoml. stupnd (nazyvany Iake sportgioblustorrt)
s e v y s k y t uje h l a v n du d d ti a j c n i rd o rc mrc l a ti vndbeni gni m.
G lioblas t o m j e In a l i g n i .ry c h l e ro s to l rcii nl ' i l trati vnitumor. maxi nturn
v y s k y t uje v e v d k u k o l e m -5 0l e t a j e l o k a l i z ovanhl avndv hemi sf' eri rch
f} ont dlnda t er npo ra l n d(o b r. 2 0 .1 .).K l i n i c k y s e nruZeproj evi t i i ktovi tymi pi i hodar ni.k t er e.j s o uz p frs o b e n yk rv i rc e n i rnd o tunroru.
O ligodend ro g l i o m .j e h i s to l o g i c k yb e n i gni . al e s rnoZnostirnal i gni ho
z v r at u.J e loka l i z o v i rnh l a v n dfro n ti rl n da r,'b l i zkostikomor. ndkdy v rl ozk ov er nk m er " riM
. frT eo b s a h o v akt a l c i fi k a c e( obr. 20.2.).
M eningiom.fe b e n rg n itu n ro rs rn o T n o s trnal
i gnIvari antya pi cchodem
i
aZ v r neningo s a rk o rlBe
. n i g n i v a ri a n tyrn o h ouobsahovatkal ci fl kace.Meningiom yjs ou ' u ' z i rc nvep rv n i c hd v u r-r
s postupu.j i ci rn
d e k d di rch.
vdkern.i i ch
piibliv ir . M en i n g i o rnn ri v a n d k te rety p i c k c l o kal i zaces odpovi daj i cil oZi sk ov ou s y m pto rn a ti k o r-r.
Me n i n g i o tnk o n v e x i tya fal xu (obr. 20.3.) md her lis f ' er ir lnipii z n a k y .i ' a s toe p i l e p ti c k ez i rc h vaty.meni ngi ornmal ehoki i dl a
k os t i k linov e tn i t s y tn p to rl a ti k uo k o h y b n r)ua z tl aku na n. opti cusdochazi
k at r of ii papil y .Me n i n g i o mtu b c rc n l is c l l a cse proj evibi tempordl niherni an o p s i i( t l a k n a c h i a s r n aa) a t r o f i in . o p t i c u s .r n e r t i n g i o m
t e n t o r i ap, o k u d s e
jarny
propagujedo zadni
lebni. se proievi rczvcrjemnitrolebnfhypertenze
a mozedkovounebo kmenovou syrnptomatikou.ale rnfiZese propagovat
i s u p r a t c r r t o r ni l i 'l.

Hlqvni typy
primdrnich
i ntrokrqni 6l ni ch
nddor0

Ziklady neurologie

162

t {ffi-r

Obr. 20.3. Meningiom falxu: MR T l - z v y r a z n d n i t u t t t t t r r .pr o a p l i k a c i - q a d o l i n i a

Obr.20.zl.Multifbkflnf prim6rni lymfom CNS: hypcrintenzniloZiskatraMR Tl po

a n l i k a c is a d o l i n i a

jsou benigni nitdory vznikajici

Dermoid a epidermoid (cholesteatorn)
neurdlni ryhy. V rnozkovych
pied
uzavienirn
inkluzi ektodcrmitlnitkiinE
komrrrirchntflze byt lokalizov6nependymom nebo papilom chorioid6lniho plexu.
D n e s j e d a stdj(i vyskyt pri marni ch i ntrakrani al ni chl ymfomri . j ednak
L ln e mo c n y c hs i muni tnidefi ci encij.ednaku star(i chnemocnych(i nci dence
je dif'erenciirlDfrleZitir
stoupits v6ken-r).
nehodgkinskychlyrntirrnfrzi-etelnd
protoZea7.v 50 7c mclhoubyt vicecetne
ni diagngstikaoproti metastiz,atn,
(o b r. 2 0 .2 1)..
) .je benigni. kon-eenitllnd
Hemangioblastom (cysticky angioretikulon-r
lokaliz,ovanyv rnozedkovehernisf'eie(obr. 20.5.). Projcvtrjestz.1lt-ti.eny.
syl l l pt()rnl tti ktl tt.
p i e d e v i i tl n i trol ebnihypertenziaj en mal ou l oZi sktl voLl
tumor ddtskehovdku. ktery
Me d u l o b l astomj e mal i gni i ntl ' atentori al ni
v y c h ttr.iz v e rn' ri sa stropLlIV . komory. P roj evuj c se hl avnd zvraceni l r- t
syrnptornatikou- trupovouittiixii. Ddlii irnplantadnitnea palectcerebelirrni
ta s ta z yv p ri rbdhul i kvorovychcest.
Kraniofaryngeom je nirdor ze zbytku Rathkeovapouzdra.lokaliztlvlrmanifestujese vdt(inou v ddtskerr vdku a pubertd.MfrTe
ny sr.rpraselirrnE.
o b s a h o v a kt a l ci l l kace.

Intrakrani6lni nddorv

163

-rt"ry&,

\,qr-

'..t#
'.#

ai?

@
. f

.!rt:q6

Obr. 20.5. Cysticky angioretikulommozeiku: MR Tl

r,lcvosagitalniiez. vpravo
liontirlrtiiez 1-ro
aplikacigaclolinia.
kdc.jc patrnyenhancentcnt
ccvnihokonvolutu

S c hwanno m (n c L rri n o rn )j cb e n i g n i tu mor. ncj dastdjvyrfrsti

i
rz n. V III.
a. ie lok aliz ov i tnv tn o s to n to z e d k o v e n
-r
j
frh l u . P rvni m pi i znakem e.j ednos t r annllpor uc h as l u c h u(n e u ri n o rna k u s ti k L ra) vesti br-rl i rrni
porucha(ner-rri nor l s t at ik u) .
Specifickor-r
problematiku piedstavu-j
i adenomy hypofyzy. ktere rozliiLr ier nepodle t y p L rb u n d k .z n i c h Z v y ri rs ta .j iP. roj evi se zvyi enyrn vyl Lrdovinim ndkterehohortnonu. ktere je nioZno laboratclrndproklzat. Nejdastd.i(ije prolaktinom se zvyicnor-rsekreci prolaktinLr.Projevr-rje
se u Zen
alnenor e( t u.
s te ri l i to u .g a l a k trl re o L(A
r G s y n cl rorn).
LrrnuZfipuruchamipot c nc ea s per ma to g e n e zSo
e . n ra to tro p nai d e n orl vyvol i r u ddti gi ganti srl Lrs.
v clospdlosti
akrot-negalii.
kortikotnrpnIhurmonpLrsobiCushinsftvsynclront.
A c lent t r nynt oh o up o s ti h o v a ti v i c e c l ru h frb L rni k"nazyvaj ise pak srni i eni .
Existu.iii rnikroadenorny.
kteri nernajfi,idny expanzivnicharaktcrna okolni
tkirii a lriaji por-rze
hortnonalniprtlevy. Pii adenornuz nesekrednichbundk
doc haz ik hy po p i tu i ta ri s rnzu tl a k u n a h y p o fyt.u.Z neLrrol ogi ckeho
hl cdi sk a. fe ne. jv y z n a rl n d i isi u p ra s e l a rnpi ro p a g a ccrostouci hotuntorLr(nc.j rychle. iir t t s t ounese k rc d ntu
i rn o ry ).k te ri rs c p ro .j cvibol estrnihl avy a tl aketnna
c hias t r t a( bit er rrp o l -a lhnei rl i a n o p s i ep. i i a s y nrctri ckern
rfi str-r
atrofl c n. opt ic Lr s )P
. r o dia g rrri z L
S i s ci l cnyrn vyl eti eni rn sel l a
CT
.jre o p d t rrc .j c l frl e Z i tr:i
t u r c i c an c b o M R .
Sckunclarnimetastizy d<tmozku .jsor-r
pornErnddastea rlohclu byit loS ekund6rni
k aliz ov ir nyk de k o l i (o b r.2 0 .6 ..).0 .1 .).Pri rn a rni rnturl orernbyvi r nejdastd.j i i ntrqkroni 6l ni
n6dory
- metost6zy

Obr. 20.6.Vicec:etn6
nretasti'rzr,:
l\11{'l'l l

164

Zilkltrdy neurologie

Obr. 20.7.Metast6zakarcinomuplic do lev6hotempor6lnfholaloku: vlevoCT.

vpravoMR T2
bronchogennikarcinom,melanoblastom.Griiwitztv tumor. karcinom prsu
mal i gni ho
a tl u s te h os ti e va.MuZej i t i o prvni pi i znak dosudnezj i S tdneho
procesu:napi. prvnim piiznakem karcinomuplic mfrZebyt epileptickyz6mfrZebyt sol i t6rni .odl i (eni od
c h v a t (z m o z kovd metastfrry).Metastaza
nemoZne,nebo jsou loZiska
je
piipadd
ndkdy
v
tomto
prim{rniho tumoru
je
vicedetnd.Poclezienina metastatickyproces vZdy nalehavdjiipiijiZ prolnfiltrqce
mozkomiinich
plen

kfnan malignit6.
Leptomeningedlnf metastilzy (karcinomatoza plen) jde o nitdorovy
ro z s e v a d i ffz n i i nfl l traci meni ng. Zdroj em mohou bl i t sol i dni turnory
( v 5 - l O c / ok a r c i n o m p r s u . p l i c . t r d v i c i h o f r s t r o j i .m a l i g n i m e l a n o m ) '
c/ajde o leukernickeinfiltrav l5-25 7o nehodgkinskdlymfbmy aal v 50
ty . V k l i n i c k 6 r nobrazuj sou bol estihl avy.psychi ckdal terace.poruchyhl av o v y c h n e rv fi.hl avndokohybnych.nE kdynystagmus.epi l epti ckdzdchvat y a s t i e d n d v y j i r d i e n y m e n i n g e a l n is y n d r o m . V z h l e d e r n k m o Z n e m u
ro z s e v uta k e v obl asti spi nal ni hokandl u byvqi i l umbosakral niradi kul op a ri e .C T b y vi r vdti i nou normdl ni .dast6j ise abnormal i typroki rZina MR .
Diagnosticklije hlavnE likvorovy naluz s pleocyt6zoui zvyienyrn obsahem bilkovin. sniZenimcr-rkrfra zejmenaprfrkazemnirdorovychbunik.
Samostatletumory lebky .jsounejdast6iimetastaticke(karcinornplic.
rnfiZejit rovndZo myeprsu. prostaty.Grawitzfrvtumor. melanoblastorn).
l o rn n e b o m e n i ngi orn.
T e ra p i e n r ozkovych nacl orfij e pi edevi i rn chi rurgi ckri .R adi ki tl ndj e
mgZno odstranitvdt5inubenignfchnddorira pii vdasneoperacije progn6za velmi clobrir.U malignich nddort vdetndsolitarnichmetastazje nroZno
provdstdastoje n dastednouresekcitumoru nebctdekornpresike zmenleni
tutnoruepileptickeparroxysmy.
nitrolebnihypertenze.Pokudbyly prclevett't
l edba.ve kterese dastopokradui ei po operaci .
j e n e z b y tn aa nti epi l epti ckd
Kromd chirLrrgick6l6dby se inclikujeradioterapiea ledbacytostatiky.ktero u i i c J io n k ol og. H l avni m cytostati kempro nrctzkovetumory j e ni trosoBCNU nebo pcrurea,hlavndpro rnaligni gliorny. pouZivitse intraven6z.ni
ordlnf CCNU. Ndkterd tumory lze ledit r .;tereotuktickturutliocltirurgiI
( p o mo c i L e x el l ovagatnl t-noZc
).

Intrakrani6lni n6dorv

jednotkoLr.ie
SatntrstatnoLr
idiopatick6 intrakrani6lni hypertenze.o/.nadtrvr.ttrit
tel jako p^;ctrtltttturtrtr
ccreltlr. Pro.jevr-rje
se vdtiinur.rrnirnynti celk ov y r ni piiz n a k y s y n c l ro ttru
n i tro l c b rrih y p e rtenze.
ndkdy zrakovyrniporuc har ni.t t a odn i n tp o z a d is e z -i i s tic d c rnp a p il (r,dti i nor-r
al e bcz hernoragi i ).
P ii v y iet ieni s e v i a k rtc p ro k l i Ttu
e rn u ra n i j i n y cxpanzi vniprocesa rovni T
v y iet ieni lik v o ru .j e n o rrn l tl n.f K d i a g n ti z ese vesrndscl ospdj evyl oudeni rn
j i n y c h p i i d i n n i t r o l c b n ih y p e r t c n z e( p e r e x c l u s i o n e n t E
) . t i o l o g i ct 6 t oj c d not k y neni z c e l a v y -j a s n d n ap.i e d p o k l a d a j isc vl i vy horrnonal ni porucha
.
v ent iz nidr en a 7 en. d k c l yi v l i v n d k te ry c hu Ti vanychl ekf' . P rognti za.j evdt( inor -dobr
r
n.a l e rrd k d vrn fi Z ed o i i t i k trv a l i D orui ezraku.

r65

167

2I . PARANEOPTASTTCKE
SYNDROIT'IY

Malignf extracerebrdlni procesy mohou vyvolavat rfizne neurolo-ricke

syndrtrrnyz oblasti trozku. michy. pcrif'ernichnervfr i svalfi. kteri ncj.s'ou
dit.rlerlkentirn,ui,entulignihr)pro('e.\Ltdo piislLrinychtkdni (jako u metastitz). ale .j.sou:.lttisobattvttepfImvm, t,:.tldlertvnre.fektem.jehct'zetiologie
e n i d c ts u colb j a s n d n aU. v a Z L r.l i se
a pat ogenez ne
vl i vy i muni tni (tvcl rbaspec if ic k y c h ant in c u ro n a l n i c hp ro ti l a te k ).e k to pi cki rsekrecehormonfrnebct
j im podobny c hs u b s ta n c i v. l i v y n u tri d n i i to xi ck6. P ararneopl asti cke
syndrtrrny mohou rnanif'estaci
rnaligniho proccsupiedchirzetr o iadu mdsicfr
(vyjimedndi let) nebose tnohouvyvinout soudasnd
s jeho manif'estaci.
Pi-est o Z e n e j s o up i i l i ( d a s t e . . i e i i c d
h f i l e Z i t o s t . fp
er a v dv t o m . Z e p i i k a Z d e m
o bdobnemneur o l o g i c k e rn
s y n d ro mumu s i mernysl etna dosudskrytoumal i g n i t u a p r o v 6 s tk o m p l e t n i c e l k o v 6 v y ( e t i e n i . N e j d a s t d j is e v y s k y t L r j i
u karcir-rr-rr"nfr
plic. prsu. ndkdy ovaria a u lymfbrrir. VyskytLrji se nespecit ic k e s y r npt omy .y a kte
o p k rty i. rn a v aa. n e rn i ek. oagul adniporuchy.al c i neurokr-uickeporr"rchy.
Hlavni paraneoplastick6 neurologick6 syndromy:
- projevLrjese or-sAnickyrn
o ertce.tuIoputie
psychosyndroment,
af'ektivnint i pt t r uc harn(d
i e p re s ca. n x i e ta )a p o ru c h a mipamdti :oznaduj ese take
jtrko limltickri ertcejulitidu.Nikdy mfrZebyt v popiedi kmenovir sympt t t r nat ik as e z i tv ra td m i n. y s ta g m e rr.o k o h y bnyrniporuchamia spasti ck lr nt s y ndr or l e tn .Mfrl e .i i t i o k o rl b i n o v a r riencefal orl yel opati c:
o c er c beldnt Ir l c g e rre ru (' c d o m i n u i e a ta x i e.dysart| i e.nystugt' l tUaszi rv r at e:
. r r r r t ' lolt ut ic- tro h o u rn i t k l i n i c k y o b ra z ri rz nychprovazcovychporLrch.
ale pos t iT . ently o h o u b y t i p i e d n i ro h y a v z ni kaj i obrazy pi i porni na.j i ci
(AL S s y ndrrtrry):
ar ny ot r of ic k o ul a tc ri rl n is k l e rri z r.r
o per if ent i r t au ro p rrri tn
c o h o u mi t fi rrrn u a x o ni rl rrii dernyel i ni zai ' nisen.
z it iv ni i r r iot o ri c k o L r:
. ttt.\'oputientivit dasti'ji charakterncur'()nry()pllir'
(snriSenirlize svalovu
inc r v t r v it ) .al e ta k e tl c n tru to ttt.t' o ,s i tiatlvuzncnd i pol t' nn' o.si ti tl(r-r
tt dos pdll; c h) r nf r Z eb y t p a ra n e o p l a s ti c k y rn
p ro .i everri :
. krrugulur\rti
prtrttr'lrl tnohou vist k ischcrnickychiktirnr. ze.inrcnatrornbtizitrl.vdetni intrakraniirlnich
Z i I n i c h t r o n r b r i za t r o n t b o l ' l e b i t i c l .
U r nalignic hp ro c c s ft.j c i i ' a s ti -i i iv y s k y t k o rtd' eti nol ,ych
f-l cbotrornbri z.

Porqneoplosrick6
syndromy
- nepiimf
vzd6lenf efekr
moligniho procesu

169

22. NADoRYpArrRnino
KANALU A MTCHY

Spinafni nirdory se ddli na extramedul6rni. ktere mohou byt printdnt[.

hlav nd m enin-9 i o mys.c h w a n n o m y rn
. e n dd a stoan-gi ornya arteri oven(tzni
rnafformace.a rnetastaticksekurttltinrl.piedeviim karcinonty prsu. plic,
pr os t at y .ledv in . g y n e k o l o g i c k ek a rc i n o rn y .l ymfbgranul oma l eukenti cki
infiltrrity. Piiznaky miSni nebu radikLrlirrnikompresernfiZezpfisobit take
m y elont .s ar k o mn e b o o s te o ml o k a l i z o v a n yv obratl i ch.N adory i ntramedul6r nf - is ouhl a v n de p e n d y mo mya g l i o rn y .
Prvnfm pifznakem.je vdtlinou lokiilni bolest. vyskytuje se piedevlirn
u extramedularnichprocesfra mtZe rnit ndkdy koienovy charakters propagaci v piisluinern dermatomLr.Vznika kornpresivnikoienovy syndntrl
a postupndse rozviji kompresivnf syndrom miSnf. ktery je charakterizovirn provazcovouporuchou pod mistem leze..jednaksenzitivni (parestejednak motorickou (parezy).Klinickli
zie. dysestezre.
bolestia hypestezie).
obraz zavisina vyikov6 lokalizacitumoru a odpovidajicichprojevechleze
m o t o r i c k ei s e n z i t i v n i . v i , c l y . d
i ef i l e Z i t ihr r a n i c ed i t i ( v i z k a p . l l . ) . S o u d i r s t i
m iS ni i s ak r aln i k o i e n o v e s y mp to ma ti k y b y vaj i i poruchy s.f' i rtkterove.
U extramedularnich
procesfrse potiZeiiii zdola nahuru.u intramedularnich
naopaks hor ad o l fi . P ro d i a g n o s ti k ui n tra medr,rl arni ho
turnoru-i e dfrl eZi ta
d is oc iov anaporu c h ad i ti p ro b o l e s ta te p l o .
easnadiagnostikaspinalnichtumorfr.rniSnicha koienovychkornpresf
, je
enormnddtleZitii, a to diive, ne| vznikne vyrazndjii motoricky deficit. Pii
deletrvajicimiSnikornpresidochazik porule cevnihozirsobenimichy a r po
odstrandninddoruzfrstirvajitrvald rezidua.Kdt' ntt'sllntertu ,sltirtrilrtl
tunutr
(nebojinou kompresi)'!Yi.dy pii postLrpnem
rozvoji lokalizovanerniSnileze.
pii rozvoji paraparezys poruchou diti a horizontirlnihranici na trupu. pii
bolestechv pateii. ktere maji koienovy charaktera jsou provirzenymotttrickym deficitem nebo sfinkterovyrniporuchami.Pii nahle vznikle transverz.alnilez) miini nebo koienovd(syndrornkaudy).ie podezienina kompresi
patologickoufrakturou.na zborceniobratlemetastatickymprocesem.PodezYenina sekundarnitumor.je vZdy Lrnemocnychs prokiizanymrnalignirn
onemocn6nim.ktei-iuddvajivertebralnia kctfenctv
bolesti.
Zirklademdiagnostiky je pedliveklinicke vyietieni a r-rrdeni
vylky leze.
Nutit'rtI rentgettje dfrleTitypro prfikaz metastirznebo prirnirrnichtumrtrr]t
o br at le.Lok aliz a c eb y v i r h l a v n d v o b l a s tio b r atl ovehot6l a. K ostni zmdny
tnohtrumit charaktero.r/r,o1r'rit'frr.
kdy dochirzik destrLrkciobratle.o.steo.; k ler ot ic k t l.k de o s te o b l a s ti c k o r-r
re a k c i d o c h i tzi ke zvyi ene kondenzaci
(hlavndkarcinonrprostaty.ndkdy prsu).nebclsrrtL.iuty.
kcrstnistrLrktury
Vdtii

S pi n6l ni nddory:
bolest +
kompresivni miini
syndrom

Kostni zm6ny
osteolytick6,
osteosklerotick6
nebo smiien6

170

Zi.|l.lady neurologie

\
I

v
Obr.22.l.Meningiomv oblastiC7-Th2:MR Tl vlcvonativni.vpravopo aplikaci
g a d oi nl ia

V diognosriceie
neid0leiit6iSiMR

s e n z i ti v i tu a
. l e m eni i speci fi ci tupro prfrkazkostni chmetastazrr-rasci nti na destrr.rkgrafle skeletu.Na maligni procesupozornivysokasedimentace.
ti v n i z md n y s k e letuzvyi ene hodnoty al kal i cki . event.i kysel efbsfati i zy.
Metustti:.t'gvnekologickvchkurc'inonrti,ule i leukemit'keirtliltrtitt' .j.roulttepi- nebo intrutlurtilni.takle nativni rentgenbyvit
kuli:,oy,tirtt'trritrut.skelet,
norrnilni. Pro piesnoudiagnozuje nejvyznarnndjiivyietieni MR (obr.22. I ..
2 2 .2 .).k te ri r p i e snd l okal i zuj e kornpresia expanzi vniproces v pi rtei -ni rn
kaniilu i postiZeniskeletu. U leptomeningealnichmetastlz,mfiLe byt vyznarmnypatologicky niiez v likvoru. piedeviirl prfrkaznirdorovychbundk.
Terapie je piedeviirn chirurgickira pii vdasnediagnoze rnl dobre vytumorfi.
i ndkterychintratnedularnich
sledkyr.rprimarnichextramedularnich
U m e ta s ti i z j s o uvysl cdkyhor5ii i chi rurgi ckl ivykon se i ndi kuj epro zabri rn E n i z b o r" c e noi b ratl c nebo zmi rndni bol esti .R ovndZradi oterapi ea l i dba
cytostatikynenraz,arirnv!razndjii ef-ekt.

k a r c i n o n r up r s u d o o b r a t l e ' l ' h 2 : r ' l c r o M R T l . r ' p r a r oN ' l R

O b r . 2 2 . 2 .N ' I e t a s t f z a
T 2 . k o n r p r c s tci l a T h 2 s d i s l o k a c ri t t i c l t y

t7l

23. KRANIOCEREBRATNT
PORANENT

l J r t t z y hlav y a t n o z k u .j s o u v e v y s p d l y c h s p ol ednostechpomdrnd daste

jsou frrazydoprava piedstavujiz./avai.ny
zdravotnickyproblem.NejdastdjSi
n i. pr f r r ny s lov ac s p o rto v n iV
. y s k y tL rlsi ej e d n a ksarnostatnd,
al e dastd.j i .j sou
sdrr-rZene
s porandninrdaliich rlrgirnfrv riimci polytraurnat.Randni .jsou
o ic t iov iir t ina pra c o v i i ti c hc h i ru r-u i c k y c hs.p eci i l ni chtraurnartctl ogi ckych.
neur oc hir Lr r gi c k y ci h
A R O. a l e n e u ro l o gz d e p i rsobij ako odbornykonzi l i jak
ai
v e f az i di a g rro s ti c k eta
. k v e fi tz i te ra p e uti ckda neurol ogi ckcvy(eti e n i h r a i ev V z n a m n o u l o h u .

23.1. Zlomeniny lebky

Diiv e s e z lont e n i n a rtrl e b k y v d n o v a l az n a d napozornost.pi estoZedastct
n eniaiiv it ii k lin i c k y v y z n a n r.H l a v n i p o z o rn o st.j e
ti eba vl dy vdnovatni tr olebnit nuobs a h ua .fe h o p o i k o z e n i .T l o u i tk a l ebni kl enby.j c rfi zna,napi .
i upina s pir nk o v ek o s ti n ri rZ eb y t v e l rn i te n k i ra k j ej i nru poi kozeni rnfrZe
ndkdy do-iiti rlalyrn narazern.
Z lom eniny le b k y .i a k oj i n i r p o ra n d n f s c d i l i na zavi en6 a otevi en6
a z hledis k ar r itn rl e b n i h op ro s to rus e j e (td ro zl i i ui i porandnipenetru.j fcf,
kde .jc po.iko:.enutvnld plettu u t':ttikri krntunikuce .t rtitrolebnlm pro.stor r r r . D a l i i d i l e n i j e n a z l o r n e n i n yk l c n b y a b i r z c( s p o d i n y )l e b n i .
Z k r m eniny k l e n b y l e b n f j s o u :
o puk lir n'( li. s rrn '-) j s o r-rl i n e i rrn i .rro h o u b y t di rstedne.
kdy posti huj i .j en
lar ninitint er n a .n e b o u p l n e. V i ti i n o L rn e rn ai ivcl ky kl i ni cky vyznarl . ri ziko hrozi.jen pokud ki-iziprfrbdhrneningeirlnich
tepennebosplavfrnebo
pr onik a.i fdo i ' e l n i c hs i n [r:
o ti'[,itit'((kontirrurivrti) nasvdddr-rji
vlcly hrubifrnua ohranidenentu
nasili:
- piedstavLr.ii
c t'ltrir'crtc(irtrpra.sit'rtl)
riziko poikozeni mozku. zejrnina
k dy Z z lor leni n a v n i ti n i l a rn i n yrn i i v d t(i ro zsi th(coZ.fe obvykl e).
P odez ienina rn o T -n ozul o n re n i n r-r
v z n i k aj i Z pi ' i pedl i vepal paci .kdy z--j i stfI ne lok ir lnibol c s ti v o s t.
e d e rnn e b oi h m a tn o uvkl esl i nu.P rfi kazi e na rentgenLrlebk y .
Z lom eniny b 6 z e l e b n f v z n i k a l i v d ti i n o u n e pi i nropo narazuna kl enbr,r
nebo oblide. jovek o s ti . J c i i c h p rfrk a zn i .rrtg j e rnnohernobti Zndj i i .dastcr
vyZadLt.ji
spcciitlnipro.jekcea opakovanevyietienf.

Zlomeniny kolvy:
tisury,
kominutivni,
impresivni

Zfklady neurologie

t 72

Zlomeniny b6ze
lebni

piedni .liuny lebni. sttop

Zlomeniny delnf krajiny zasahujina spodinr.r
dutin. Vznika hetratom pod spojivkouit brylovy
rurbitya ckr paranazirlnich
hernatornodnich vidck. pii tdZlim porandnivytok likvoru (likt'orcu)z nosLr
nebo [rst.poikozenidichovychnervfra spodinyJelnich lalokfi.Jakofrontobazillni poran6ni se oznadujepoikozeni kosti a tvrde pleny a vznik kraniojako
konrunikace.Byvir spojenos dasnymiipozdnimi kornplikacerni.
r-razirlni
.j e l i k v o ro v ap i i tdl (l i kvorea).pol kozenfrr. opti cusnebo chi asmaopti cutn.
(hnisavemeningitidy.absces)nebo vniknuti vzduchu
intrakraniitln(in1'ekce
prostoru(pneumocefirlus).
Pii diagn6zelikvorcy pontfrdo intrakr-anialniho
gluk(rzyv sekretupapirkovouzkouikou.
Ze z-jiitdnipi-itonrnosti
U z l o me n i n s ti edni j 6my l ebni j e hl avni probl enrati kouzl orncni tra
nebo spolr.rse ir.rpinouspdnkovekosti). Byvit
pyrarnidy (bud sarnostatnd.
patrni henratornza uchetn,rlfrZe dojit k poikozeni zvukovodu.stiedniho
u c h a . k e k rv i tc eni z ucha. vzni ka u(ni l i kvorea a poi kozenf rnozkovych
(ndkdy laterobazirlni)
porar"rdni
nervfi n. VII. a VIII. Jako temporobaz.alni
s e o z n a d u j ev z n i k kornuni kaces pneurnati ckymsystemernsti edni houcha
sklipkfr.Fronto-i temporobaz;ilniporandnivyZadujidastcr
a mastcridealnich
k o n z u l ta c in e u r ochi rurga.

23.2. Porqn6ni mozku

Klasicky se porandnimozku ddli na tupd a ostranebo take zavienaa penetrujicf (dojde k prfrniku lebnirn krytern ii porandnitvrdd pleny). Hlavnim
me c h a n i s m e mu zavi enychporandnij e posun mozku (l i nearni i rotadni )
v nitrolebni dutind.Novd se porandnimozku ddli na primdrnf, kterit v7.nrkaji v okan-rZikuirazu. a sekunddrni. kterii jsou komplikacerni prirndrn i c h l e z i .j s o u l edebndovl i vni tel ni la potenci i i l ndreverzi bi l ni .
P ri md rn i m o z kovi t porandnij sou vyvol ana dvdma typy l 6zi : kontuzi
mozku a difrizn(m axonf,lnirnporandn(rnv bile hmotd. ktere se viak tnohou vz6jemndkombinovat.Sekundarniporandnizpfisobujifaktory intrani trol ebnfi nk ra n i d l n i(n i tro l ebnikrvaceni .mozkovy edema turgescence,
fe k c e a p o ra n d ni tepen) a extrakrani al ni(poi kozeni mozku hypoxdrr-ri i
a hypotenzi).Z klinickeho pohleduje moZno primarni i sekunddrniporandni ddlit na fokalni a difizni.

23.2.1. Prim6rni poron6ni mozku

I
Mozkov6 komoce
- funkini
reverzibilni
porucho

Oties mozku, komoce

Nejlehdim stupndrnprirnarniho porandnije oties mozku. komoce (comporuchamoznrotio cerebri),ktery je definovanjako niihl6 krdtkd irazr-:tv/a
kove funkce. Patomorfologieotiesu rnozku neni dosud zcelajednoznadnd
objasndna.ale piedpoklad6se funkdni, reverzibilni porucha retikulo-kortikflnich axonfi. VEtiinou vznika piirnyrr nrirazemna hlavu, ale k otiesu
mozku mfrZedojit i nepiimo. napi. prudkym pddem na hyZdd.
Hlavnim piiznakemje ztrilta v6domf. ktera mfrZebyt ndkdy jen sekundovir.Pro posudkovdpotieby se komoceddli na stupefilehky s bezvddomin-t
s e k u n d o v y n a l rni nutovyma tdZki stupei s bezvddomi mmaxi rndl nddo
3 0 m i n u t. P i i b e zvddomidel S i mneZ 30 rni nutj e nutno pi edpokl i i datj i Z
zavaZndjlitraumatickdaxondlnipostiZeninebomozkovoukontuzi. ltludobu

Kraniocereb16lniporanEnf

bc:.t'itlotrtlntti t'urtirrrtljr/r' pturtitot'ttt't'1rud amn6zii. Daliirn charakterrstickynipnr.ievenr

byvirndkclypre[ftrLttnutickti
urttrti:.ic(retnrgrirdni).ktera
sc pro.jevLrle
parndtovymvypadem na ckrbubezprostiedndpied vlastnin-t
f t r az et n.pii t d Z (i rnp o ra n d n i n a d o b L rn d k o l i kahodi n pi ecl[rrazcrr.R andnV s i nev z po n ti n inr a rl c c h a n i s rn trs
frra z u .n eni [rZei i ci . na co narazi l .o co
s c Lr dc i' ilap. Arl n e z .i en a d o b L rv l a s tn i h otra urnatui pi ed ni m .j c dfrl eZi tynt
c lia- unos t ick y rn
k ri te ri e m.j . i u rd i ty rn rn d i i tkerntfZe posti i .cni .protoZe
o delc e v las t n i h ob e z v d d o rri .z e j rn c n aj e -l i krati i . chybi ndkdy pi esni i n(antcro-urirdni).
firrtrrace.Amnizie nrt'r7ebyt i lto.sttt'uturtutit'frrl
coZ -je porutchanejrecentndjiiparndti(pro ierstve ztlitky)jiZ po urazc.po probrirrri
s e z bez v ddo rn ip. i i .j i n a kd o b re o ri e n ta c.i Zrantny se opakovandptd. kde
jc a c o s e m L l s ta l o .p i ' e s to Z e
rl L r to b y l o j i 7 opakovandvysvdtl cno.takZe
rnftZeirnponovat.jako zmaten1,.Purr.rchavdclornii amnezie kondi ndkcly
nur it z . . iindyi e u p ra v a p ro tra h o v a n ua rn o h ou byt i ostrfrvkovi tevypady
v parndti.Zvliritni tirrrriol-rposttraurnaticke
anrndzie-iepofiru:.ov\1
rru'dkotr ir ^s r ark' .dy r a n d n y .j cn e k l i d n y .n d k d y a g resi vni di
e.
. si mLrl LrjdoZadu.j
se
rpr opLr it iniz n e n ro c rri c ca n e z a c h o v a v si rp o l edenske
normy. V yskytuj e se
das t d. u
ii c hr o n i c k y c ha l k o h o l i k frn e b o n c n r ocnychs j i Z pi edi rrazovympoikozenirn rnozku. Na celor,rdobu rrrirkotnehostavu md randny antnezii.
Po probrirni z bezvddornimivir pacient s rnozkovou kornoci centrdlnf
vegetativnf reguladnf poruchy. .jako.jsoubolcsti hlavy. naLrzea.
zvraceni.
ndkdy zirvratda ortostatickirtachykardiea hypotenz.e.Ze.inna :.r't'Lr('atrt
je v y z nar nny mp i i z n a k e rn .k te ry n a s v d d d r-rirnozkove
komoci . kdyZ krate
k odobe.s ek u n d o v eb e z v d d o rnni e b y l o p i -e snd
zj i 5tdno.U ddti se ndkdy po
udobf -iiZjasneho vddurni dostavu.jer-itlr-rrn.
ospalosti spanek.Je vZdy dfileZ it eodli( it t e n to s p a n e ko d n a s tu p L rj i c i hboezvddorl i .ktereby si gnal i zov alo m oZ nos tk o mp l i k a c ea s e k u n d i rrn i h o
porandni .D ospdl i naopakmohou t r pdt nod n i m n e k l i d e ma n e s p i rv o s.tfl -o Zi skovyneurol ogi ckyni rl ezj e

173

A mn6zi e
retrogrddni
- pretroumotick6,
onl erogrddni
- posltroumqfick6

u tnozkovekomoce vZclynorrnllni.
Mozkovir konrocc.ie reverzibilni f'unkdnf porucha. kterir odezni bez
nas ledk f i.K a Z d e h op o ra n d n i h o .j ev i a k n u t no al espori48 hodi n sl cdovat.
nejlepehos p i ta l i z o v a t.a b y c h o rnv d a s z -j i sti l ievent. rozvo-isekr.rndi rrni ch
k or nplik ac i.V s tu p n in c u ro l o -9 i c kvcy i e ti e n i.i eu rnozkovekornocenorrni rl ni. pr ot ojak ir k o l i s y n -rp to ma ti kkate
e
. ri rs e n o vd obj evf.si -enal i zujmoZnost
s ek undhr nik o m p li k a c e .Pn r n e u ro l o g i c k 6s l edovdni.l edfrl eZi tepravi cl el ne s ledov an is ta v uv d d o m i p o d l e G l a s g o w skehoscherratu(ve dvoLrhodi n o v y c h i n t e r v a l e c hi .v n o c i ! . p a c i e n t a ; et i c b a p r o b L r d i t l )h.y b n o s t i ( r o z voj hemipffezy) a zornic (rozvoj rnydriirzy).
Z ik lader n te ra p i e .fe rrd k o l i k a d e n nkil i d na l frZkus postupnourekonvales c enc i,k t ery .j e i c l i rl e T i to p
poti Ti .Meu re v e n c iro z v o i c postkornodni ch
podi rva.jse
i anal geti ka.anti c lik ar nent 6z nl ie d b a .j ej e n s y m p to n ra ti c k i r.
enr c t ik a.ndk d y i l a tk y o v l i v i u f i c ( v e g e ta ti vnisysti rn.D oba vl astrri hokl i du
na lir Z k ui led b a .j ev Z c l yi n d i v i d L ri rl niii.d i s e sub.j ekti vni rni
pi i znaky rani neho.z - eir ne noarto s ta ti c k o uv e g c ta ti v ndi y srcgLrl aciObvykl
e po l -3 tyd.
nech.jc nernocnyzcela bez,<tbtilJa opdt schopenprace.
P ies t oZ cr n o z k o v i rk o rn o c e .j el i rn k i n i a reverzi bi l n(punrcha.obj cvLr.fcse aZ u 50 c/c,pacientfrsoubor potil.i. ktery sc oznaduje .jako postkomttnf
Posfkomoini
syndrom - soubor
s y ndr om a n e n -ri t.i a s n opua to l o g i c k o uk o rcl aci .V dti i nou navi rzLrjpi
e ' i mo
n a a k u t n i s t a c l i u n rn. d k c l ys e v i a k n r z v i j i a 7 n d k o l i k d n i p o p r o p L r i t i n i potiii pii
z nenr oc nic eJ. d e o b o l e s ti h l a v v . p o c i t z a Lr.i atosti
hl avy. z-i rvratd.
ncsou- norm6l ni m
s t ic div os t .it n a v n o s t.s rti T e n o uv y k o rtrto sat pon-rchyspi tnkr-r.
P ostkonroi ' ni obiekrivnim
n6l ezu
s y ndr ot n. je n d k c l y.j e ns o u d u s tire k o n v a l e s cencc
a bdhcrnndkol i kadni r al

t74

Zriklady neurologie

tlidnfiodezni.Jindy viak byvitprovleklej(ia rnfrZetrvati iadr-rrndsicfr.Lrl-5aZ

pi'idinu.
20 c/c,pacientfr
aZ.iedenrok. Postkornodnisyndnrmnemir-iednotnoLr
pedl
i
vy
rozbora i ndi vi dr.ral ni
pi ' i stup.S ouhrnndl ze
a p ro to v y 7 a d u j evL,Jy
i i c i . Z e p ro v l e k l epoti i .e.j soubud dfi sl edkernnepoznaneho
td7-(i hoporurnepi -evi rZne
psyn i . n e b oj s o u p odrni ndnyj i nym onemocndni rn.
anebo.i sor-r
chogenni.
Piiiiny postkomodnihosyndrornu:
. posttrountutickf cervikokrurtitilrtf.st'rttlront,
ktery podmiriuje soudasnit
porucha krdni pirteie - krdni pirtei ma pi-i viech tLrpycha r-rzavienych
pi i ni rrazuna hl avu rntrZel ehcedoj i t
tra u rn a te c h lavy vel kl i vyznatrn.
pateie.
poruie
krdni
hlarvnd
v oblastivyi(ich se-umentfr
k funkdni
a v cervikokraniirlnirnpi-echodu.Dochazi k blokirdirmv pohybovych segmcnte c h a s p a s mfi rni i j oveho sval stva.P edl i vekl i ni cke.event.rtg vyl eti eni
k rd n i p i rtc i e b y proto mdl o byt provedenou kaZdehoporandnihl avy
i pourazovychpotiLi. K firnkdni poruie krdni pirteiernfrZedojit i pii lehkdm porandnihlavy bez znatnekmozkove komoce:
o >postkomodni<potiZenejsoujen ndsledkemmozkove kornoce.ale prokirZese. Ze ilo t-t;,riwittij.ii porutfini. napi. drobnou kontuzi s traunratickrvacenirn.U nikterych komoci byly prokirzirny
kym subarachnoidalnirn
rnikroskopickestrukturalnizrn6nyv axonechbil6 hmoty.dili nernusivZdy
jit jen o funkdni poruchu.Klinicke potvrzenitdchto stavfi.je dosti <tbtiLn. ndkdy pomfiZeCT nebo EEG vyietieni a hlavndMR. PfidinoumfiZe
byt i sekutuldntfporurtht[, zejmenachronicky subduralnihematorn:
o rr disponovanychjedincfi mfrZevzniknout neurustenickyst'rtdrrnt.ktery
spadado oblastineuroticklch poruch.proto v diagnosticei l6dbdje dasto
ti e b a s p o l u p ri rcepsychol ogaa psychi atra.P rovl ekl epoti Zebyvaj i vdtschopnostmij ,ako j sou prei i n o u u j e d i n cfr se sni Zenymiadaptadni rni
traumatidti neurotici a aterosklerotici.U rnozkovdateroskler6zyrnirZe
organi ckehopsychosyndromuu dosud kornpenzod o i i t k rn a n i f-estaci
vane sniZenenebojiZ kriticke mozkove perfuze:
o dalii piidinou rfrznychpourazovychpotiZi rnfrZebyt i pravafif elovdtreurri :.us p o d v d cl omounebo i vddcl mou snahoupo odi kodndni nebo.i i ne
satisfakciza utrpdny uraz.

Poikozeni qxonu
bil6 hmory
- z6klodnim
piiznokem ie
ztr6tq v6domi

D i f0 z n i o xondl ni poron6ni
I
D i fu z n i a x o n i rlniporandnij c funkdni nebo struktur,i l nipoi kozeni axonfi
drah spojujicich mozkovor-rkfrru s retikularni forrnabile hr-noty.porr-rcha
j de o poruchuI' unkdnireve
.
rzi bi l ni .D oj de-l i
c i . J s o u -l ia x o n yj cn nataZcny.
kterh
k ruptuie menii nebo vdtii dirsti axonfi..jde o poruchu strr"rkturirlni.
rn frZ ern i t z a n i i sl edekascendentnii descendentnf
degeneracivl i rken bi l c
chi rh rn o ty mo z k o v e .Zakl adni mpi i znakemporLrchyreti kLrkr-korti ki rl ni vl
kenje z.tritlttvddorli. TiZSi stupeildiffrznihoaxonalnihopoikozeni se strukc etrvai i ci mbezvddotu ri rl n i rn iz rn d n amiaxonftbi l d hmoty se pro-j evuj del
j i do urdi ti rni ry
(h
o
d
i
n
y
i d ny). kdy del kaa hl oubkabezvddornikorel Lr
rn i rn
pervddorni .porLrchy
s e s tr-rp n darri
x o nal ni l eze.bi rvaj ikval i tatrvniporLrchy
c e p c e .p a m d tia bradypsychi c.N a C T rni rZebyt ni rl eznormi rl ni .di agn(rzLr
p o tv rd i M R (o b r. 23.1.).kde sc proki rZizrndnyhl avndv corpLrscal l osurn.
i r pontu. na E E G
s u b k o rti k i rl nbi il c hmotd. bazi rl ni chgangl i i ch.thal arnLr
b y v i r d i f u z n i a b n o r m a l i t a .V t d 7 ( i c h p i i p a c l c c hb y v a d a s t o k o n r b i n a c e
i s k o t r t u z n i n rl io Z i s k y .

Kraniocerebrdlnf porandni

t75

Obr. 23.1. I)ifrizni axonSlni poran6ni: vlcvo nn ('T hyperclenzni

loliska v thalarnu.
jici
ecle
nt Ittozku(vyrlizeli subarachnoiclirlni
prostory.irzki konrury).vpravokorcspondr-r
ltalcznu MR - hcntoragickir
loZrska

I
Mozkov6 kontuze, zhmoid6ni mozku
M c t z k ov ak on tu z e .z h rn o Z d d nrn
i o z k u(c o n t usi cl
cerebri ).f
e ne1zi eteIndj (i rn
prcrjevernstruktLrriilniho
porandnirnozkclvetk/rnd.Vyskytuje se v rfrznen-t
s t r - r pni,
od leh k e h op o i k o z e n i c h a ra k te rr-r
k orti ki rl nipetechi eaL po di l aceraci rnozkove tkiind. Pojrnernlacerace(dilacerace)se oznadujepctruieni
k ont inuit y r n o z k o v c h op o v rc h u . Pro k rv i rccnizhmoZddna
r
tkai podl ehne
nek r ( r z e.v z ni k i rd u ti n k a .j e j i Z s td n ytv o i i z b uj el agl i e a rnfrZedoj i t ke srfi sttrt'ns n-rdkkouplenou (cerebromeningealni
.jizva). Kontuze mfrZebyt lokafizoviina v mistd nirrazu(coup. dti
i proti rnistu nlrazu (contre"ku<)
- c oLr p)Chara
.
k te r-i s ti c k yzrn
n a k e mj e v i c e d etnostl oZi sek.N ej dastdjjisou
z r aiov iiny pr i l y a s p o d i n yd e l n i c ha s p i rn k o vychl al oki r(obr. 23.2.).
K linic k y o b ra zj e d i rn n e j e n l o k a l i z a c i .al e i typem a vcl i kosti kontuznic h loZ is ek.Pro j c v y.j s o up ro t()v e l rn i ro z m ani te.j sou randni j en s l ehkou

Obr. 23.2.Sch6nravzniku kontuzefrontflnfho a temporflniho laloku: A

ttitrazu(coLrp).Ii-Fl - r' ntisti prott narazu(contrc-cor-rp)

v rlisti

Mozkov6 konfuze
- loiiskov6 q insto
viceloiiskov6
porqn6ni mozku

176

Hlovni proievy
mozkov6 kontuze
- kvolitotivni
poruchy v6domi
o loiiskowf ndlez

Ziklady neurologie

l e z i , k te ra s c z l i sti podrobnym neurol ogi ckyrnvyi eti cni rn. evenz.E E G.

C T n e b o MR . i randnise srrrtel trymmozkovyntpohrncl Zcl dni nt.
U kl i ni cky nranif'estnimttzkove kontuzejde vdtiinrlu o kornbinaciporrlchy vddorn i s l o Z i s k o v yrnipi i znaky.
Charaktel'istickipro kontuzejsou kvalitativnf poruchy vidomf. ktere
seproievforganickyrr-r
psychosyndromern
prefrontalnilna ternporalnirn.
Jcle
h l a v n do p s y c horrrotori cky
nekl i d. prtruchyaf' ekti vi ty.psychi ckoudel i beraci. sniZenoLlkritidnost a ztratu oricntacc v prostoru.Typickri je spavost
stiidana s nekliderl. agitc-tvanosti
a zmatenosti.s at-ektivnintivybuchy aZ
agresivitcru.zejrn6napii probuzeni nebo bolestivernpodraZdd.ni.
Zhmol.d d n i j i n y c h o b l astiherni sf-6r
se proj evi dal i i rni korovymi pi i znaky (hcrni pare7:r,afazreaj.). Vlastni bezvddornibyva vdtiinou delSi neZ u kgmoce.
ndkdy iadu hodin i dnfi, ale dlouhodobebezvddorninrfiZebyt poclrninint-r
i stludasnyrrtdifiizniln axonirlnir-nporandnint.RovndZ pre- i posttraumati c k a a n tn e z i eb yvd del i i . N dkdy provazej irnozkovoukontuzi j i T v dasnern
o b d o b i e p i l e p t i ckeki -ede.parci al ni i general i zovand(dasnarraurnati cki r
epilepsie).
U In o z k o v ekontuzej e zasadnipro posouzeniti Le pri marni hoporandni
a dalii sledovdnizhodnoceni aktu6lnfho stavu, dili vstupni rychle neurotraumatologick6 vy5etieni. Z/tklad,nf
rn kriteriernje porucha vddrtrni.
k te ro uh o d n o ti mcpodl e Gl asgow skestupni ce.pi i dernZzi sk6mei zdkl adni
inforrnaci ct neurolttgickernobrazu. U kaZd6horandn6hos poruchou vddornije tieba vdnovatpozornostdychania v piipaddjakdkoli poruchyihnecl
zabezpeditadekvdtni ventilaci a ob6h. V piipadd polyrraurnat.je tieba
rovndZ ihned zajistit lddbu traumatickehonebo hemoragickdhoSoku (satnostatnitkraniocerebralniporandni vdtiinou traumaticky (ok neprovdzi).
Pii pomdrnddastemzvriicenije dtleZite zabrdnitaspiraci.Po akutnint za.iiitdni randnehovyietiirne zornice.jejich velikost,tvar a fbtoreakcia hybnost. I u netnocnychv bezvddornisi viirliinte drZeni kclndetin,spclntirnni
nebo provrtkovanettrotoriky na nociceptivnipodndt. Pozor. abychornnespletliprovokovanoudecerebradni
rigiditu s aktivni obrannoureakci!Rozclil
p o d l e G l a s g o w skehosch6rnatu
j e znadny.Y i dy j e ti eba mysl et na rl gZn o s t s t l u d a s n i h op o r a n d n ik r d n i p d t e i c , c l p a t r n dr n a n i p u l o v a st h l a v o u
a provesti rtg vyietieni. I pii rnozkovdkontrvi je ti-ebaco nejmendpohyb o v a th l a v o u- opti rnal nipol ohaj e zvyi eni hl avy o 30-rtr5' .6nL se zl epl i
ven(rzttiodtok a tirn i mozkovy edern a turgescence.Pravidelnousoudirsti
rnozkovekontuzebyvd mozkovy edern
a porucharegi ondl ni hoobdhu.
Z pomocnych rnet<tdikrnir zitsadni
di agrrosti ckyvyz,narnC T (obr. 23.3.).
k t e r e p o d l e s t u p n dd e n z i t y p r o k i r Z e
kontuzni l ctZi skoprovazen6edernem
i hernoragi emi .
Z:.rklademterapie jsou jiZ uvedend
opati-eni.
kterapiedevi(mbrani rozvoji
sekr-rndai rni ch
kornpl i kaci: z.rl i S tdni
venti l acea obdhu,zvyl eni pol ohy hl avy. zabrirndniaspiraci.dostatedna
hydrati l cc vdctnd zabczpedenivni ti ni ho
prosti edia energeti cke
bi l ance.N dkdy
Obr.23.3.CT kontr-rz-e
v praverntern- . i e i n d i k o v i r n a p r o t i e d e t n o v i rl e c x b a
p o r l t l n i r nl a l o k u
(rnanni tol ).u tdZl i ch stavfrntoni tora-

Kraniocereb16lniporan6ni

177

c e nit r olebnih otl a k u . Pro g n (rz az a v i s in a ro zsahukontuze.na ti Zi kl i ni ck eho s t av u a n a s e k u n d a rn i mp o i k o z e n i . N dkdy .fe i ndi kovanai resekce
k ont uz niholo Z i s k a .
Z pr ak t ic k e h oh l e d i s k aa b e z p o d a te d nzi n al ostivl astni hotypu porandn l se ddli traumata hlavy na:
a lelt k d - leh k i m o z k o v e p o ra n d n i .k d e n e doi l o k poru(e vddomi nebcr
prrruchabyla jen kr:.rtkodoba
nebo spornda neurologicky nalezje norr nilni ( odp o v i d i l e h k e n e b o i s p o rn i k o moci );
o .stierlrr{(stiednd tdZkir)- je lehka alteracevddorni,jiL o<lezndledelSi
bez v ddom in e b o l o Z i s k o v yn e u ro l o g i c k yn al ez(odpovi datdZi i kornoci
n e b ok o n t u z i ) :
o ti!,kd - v dobd vyietieni je komatriznistav nebo prohlubujici se bezvddom i, piipa d n dtd Z k i rre u ro l o g i c k yn a l e z.
Hlavnfm krit6riem je vZdy d6lka bezv6domi a amn6zie a loZiskov6
piiznaky. Zhoriovini stavu vddorni. narfistirniloZiskove symptomatiky
a nit r olebni hy p e rte n z ej s o u c h a ra k te ri s ti ckyrni
pi i znaky kornpl i kuj i ci ch
sekundiirnichpoikozeni mozku.Protoje nezbytneu kaZddhorandnehopedlivE sledovat dynamiku neurologick6ho n6lezu s ohledemna vstupni vyiet ienf.

23.2.2. Sekund6rni poron6ni mozku

Sekundarniporandnimozku rnfiZebyt zpfrsobenofaktory intra- i extrakranidlnir ni.M ez i i n tra k ra n i a l nfa
i k to ryp a ti ' ih l avndni trol ebnikrvdceni edem
,
it r t t oz k ov dt ur g e s c e n c eZ. e x tra k ra n i a l n i c hfaktoru j de hl avnd o hypoxi i
a s y s t er nov ouh y p o te n z i .
23. 2. 2. 1. P o 0 ro z o v 6

n i tro l e b n i k rv 6 c eni

t
Epidu16lni hemofom
E pidur alni he n ta to rnj e l o k a l i z o v i rnm e z i k a l vou a tvrdou pl enou. Mfi Ze
vznikncruti 1to leh(ich truumutet'lr.ktera maji charakter lehke mozkovd
ktrrnoce.Vznikir krvitcenint'za. r-neningica
rnedia(vzacndi ze Lrlnichsplavfr). easto byvii piitomna flsura kalvy (aZ u l5 Vc pacientfr).Ve vdkLrnacl
60 let s e v y s k y tr-rj ev z a c n d . p ro to Z e
dur a m at erlpi p e v n dk e k o s ti .L o k a l i z ov ir n by v ir v l n i s td n i rra z u .v rn i s td
fraktury.nejdast6f
i v tentporoparietirlni
oblas t ia s t ied n i j i u n d .n e b y v i trn e c h a nis r nusc ont r e -c o u pR
. < tz v i j is e v d ti i noLrz a ndk olikh o d i n p o u ra z u .Kl i n i c k y obr az .ef dirn ry c h l e s e ro z v i i e j i c i rn
h e m a t o r l e l ns t l a k e r n n a m o z k o v o u
tkirria nitrolebnihypertcnzi.Dontinuje
:hor.iot'tirtIt,ddomf.ndkdyjiZ po piedc hoz imluc idn i mi n te rv a l uta
. k Z ev z n tka dvoul'itzovyprfibdh s novym bezv d d o r n i m . r o z v o . jn c b o z h c t r i o v i r n i
I o !.i.skovi .\\'nrp to tttu t i kt'. piedevlim
Obr.23.4. CT obraz epidurSlniho heh e m i p a r e z y n e b o h e r n i p l e g i e . a l e matomu kolckce
hyperdcnznitekLrti1
i af az ie.nebo l o k a l i z o v a n ee p i l e p ti c - n y - k r v c )

Epidurdlni
hemotom
- zhoriovdni sfqvu
v6domi o rozvoi
loiiskov6
symptomofiky

Ziklady neurologie

lTtt

=,7 +\\(/

\+

tlak
Ohr. 23.5. Sch6ma rozvoje tlakov6ho prisobeni epidur6lniho hematomu: A
progresc nitrolcbrli hypertctl1 a h c r n i s l i r u . I f - t e n t o r i i r l n i a s L r b l n l c i n n ih c r n i a c c . C
z c . c e n t r a l n i t c n t o r i a l n i h c r n i a c c a o k c i r r i t a l r l ik o t t t - t s

kc kiede a rozvoj okohybni poruchy, piedev(irn .iednostrannmt'tlrid:.t'

s vyhaslou fbtoreakci.
Diagn6zenapornfiZe.jiZ nativni rtg lebky. kde se proklZe flsura. hetnato m p o tv rd i v y i eti eni C T (obr. 23.4.).
E p i d u ra l n ih ematom.j e urgentnioperadnii ndi kaci abez.i ehovdasneho
k narfrstiininitrolebni hypertenze.kompresi tnozkov6vypuitdni dt-tchaz,i
h o k rre n e a m o zkttvesn' rrti(obr. 23.5.).
Subdu16lni hemotom
Su b d u ra l n ih e r natomj e l okal i zovanmezi tvrdou pl enou a arachnoi deou.
Zdrojent krvacen(jsou piemostujici Lily (povrchove rnozkove Zily pfed
s v y rn v s tu p e n tdo spl avu). Mfi Ze vzni knout mechani smemi tazu coup
i c c rn tre -c o u pa pi i padni rzl omeni nanemusi mi t l okal i za(ni vyznant.P tl a chroni cky.K rorndkl i c l l ep rfrb d h ua v yvol e se ddl i na akutni .subakr-rtni
j
eho
dynami ky.mi r hl avni vyznam
n i c k e h o o b ra z u.pi -edevi i msl edovfni
pro diagntizuvyietieni CT.
Akutni subdur6lnf hematom se klinicky manif'estujcv prvnich 24-48
spojens rnozkovoukontuzi, zvliiitd utel'
hodinachpo firazu a je vdt(inor"r
porandni.Maly subdurdlnihernatomsr' rnfrZevyiich kraniocerebrirlnich
s k y to v a t u v d tii ny mozkovych kontuzi a kl i ni cka sytnptomati kaj e di rna
piedevlim prirnirnim tnozkovytx porandni m(obr. 23.6.).V yznarnnej sou

I
S ubdu16l n i
hemqtom vznikd
z poronEni iil
o m&ie bft okurni,
subqkufni
i chronickf

ty hernatomy.ktere narfistaji,rnaji expanzivni charaktera komprilnuji rlozek. Nejdastdjiimi projevy jsou zhori o v a n i s t i t v u r , ' d d o r n i .a n i z o k o r i e
Hentipure:rrviak
a rozvoj herniparezy.
se subtrtfii,abvt niklt' horttoluterrilrtd
hematomcrnnirsledkernpctduralnirr-r
sLlnLr
nrozkoviho kmene s pi-itladcnint
na proti l ehl oustranutentori a.Obti Znir je diagn(rzar.rrandnych.kteii jsou
od irrazu v hlubokerl bezvddotni.zej rnena pi i soudasneal kohol ovenebtr
Obr. 23.6.Rozs6hl6kontuze a men5i jine intoxikaci. Ledba expanzivnd se
akutni subdurflni hematom (Sipka) chovajiciho hernatgmu je chirurgickir.
vpravo: vclky pietlak sticdodarovych
hematom
Subakutnf subdur'lni
struktur'hypcrdenzitaprokazttjepro_*_-:"_-..-:_-:-':"-_
ptl [trazu.
manif'estuje
do
tii
tydnft
se
krvaccri

Kraniocereb16lnf porandni

V y s k y t ujes e s p i 5 ev e v y i 5 i m v d k u a u me n dtdZkychpri marni chporandni .

Syrnptomatikaje opdt dana piedev(im zhor(ujicim se stavemvddomi. ndk dy pr ogr edu j i c i mib o l e s trn ih l a v y a z d v ra tdmi .H emi par6zavdt(i nou nebyva td,Zk6.
Chronicky subdurflnf hematom
se projevuje za tydny a7 ntdsicepo ndkdy i nevelkemurazu,na ktery se pac ient jiZ ani n e p a ma tL rfeN.e j d e te d y
p i i m o o p r o b l e m a t i k ua k u t n i n e u r ot r aum at olo g i ea.l e i tro k e d i a g n o s ti k y ex panz iv n i c hp ro c e s fin i tro l e b n i c h .
V y t v aii s e s pi i e u s ta r(i c hn e mo c n y c h
nebo Lr . jedin c sfre z v y i e n o u d i s p o z i c i
k e k r v lc eni. v d e tn dc h ro n i c k l i c ha l k o holik f r nebo i p o a k u tn i m a b u z ua l k o holLr O
. dliS no s-it ei p a to k rg i c k o a n a to m ic k a. pr ot oZ ec h ro n i c k y s u b d u ra l n i
her nat omje o p o u z d i e n y .Os rn o ti c k e
a o n k o t i c k e v l i v y v e d c t up o s t u p n i
k piesunr-l
tekLrtinydo nitra hernatontu. Obr. 23.7. Cf' chronicky sLrbdr,rrulni
hcnratom(hygront)s kolnprcsipostrant inr doc haz i k j e h o z v d tS o v A nai ro z .- ni kornory
v oji k linic k e s y rn p to n ta ti k y T
. a to j e
dirn a y t ^st tt1ttt.vnt ro :.t,rt.jent .st'tttl ro m u
rtitrolebnI ln'pertert:.e.kde v popiedi
jsou dastopsychick6piiznaky od lehkiho [tlurnr-r.puruchy af'ektivityaZ po
s t av y z r . nat e n o s tiM. o h o L rb y t b o l e s ti
hfavy. zirvratd.loi.i.sktyd.st'rrtlttotrrtttiftrr(hemiparez.u)
obvykle opd.tnebfvd
v t ' lk d.P s y c hi c k isr y m p to l n a ti k as c n d k dy c hy bndpo v a Z u j ez a p ro j e vv a s k u lir r ni nebo alk o h o l o v i d e rn e n c eD
. iag n ( r z up o t v r d f C T . c v e n t . M R ( o b r .
23. 1. . 23. U.) . L e d b a.i e o p d t o p e ra d n i .
DIouhodobdkornprirnovanirntozkovir
tkirfi se ndkdy po odstrandnihemato- O b r . 2 3 . 8 . C l ' - k o n t b i n a c c a k u t n i h o
m u . jendas t e d n dz n o v L lro z e p i n i r.c o Z a c h r o n i c k e h o s u b d u r i r l n i h o h c n t r t o n t L l :
ltad pravou hcntisferoukolckcc hyporrtfrZezpomalitklinickoLrr"rpravr.r.
Op.- i hypcrclenzni tckLrtiny.korrprese postranr ai' ni v y s ledk yj s o u v i a k v d ti i n o u v y - ni konrory
br lr nc .
S ubdur dln i h y g ro m j e v y v o j o v y rn s ta d i emchroni ckehosLrbdural ni ho
hernatomu.vznikir ar,rtolyzor.r
a.jeho postupnyrnodbarvenirn.
Subdur6lni hydrom je poLirazovenahromaddnirnozkorniiniho moku
v subduriiln(rnprostoru pii trhlinach arachnoidey.
I
Introcerebrdlnikrvdceni
I nt r ac er ebr ir l nkirv i rc e n iv z n i k i r v E ti i n t)Lpr o tdZkychporandni chhl avy se
z lt t t neninar nl ie b k y ,b y v i k o rn b i n o v i rn o
s k o ntr-rzi
a l aceracimozkovetkand i clifLrznitn
a x o n a l n i r np o r a n d n i r n .M e n d a a s t o v z n i k a j i h c n t a t o r n y
z pr ir r t it r nic hp o i k c v r.e nni i tro l c b n i c hc e v . A kutni trauntati ckehernatorny
v z nik qi v ok a rn Z i k uu ra z u . Op o Z d d n ek rv i rceni-fc dastd-j iai obj evu.j cse

179

Chronickf
subdu16lni
hemqtom
o hygrom

iosto v popFedi
psychick6
piiznoky o ien
nevelk6 bolesri
hlovy o loiiskov6
proievy

Zi,klady neurologie

180

s odstupemod 6 hodin, nejdastdjibdhernprvn(ch48 hodin, dochirzipiirno

k ruptuie nebo distenzi cevni stdny.
Ndkterd hematornyvyvoldvaji piiznaky nitrolebni hypertenze,male moMohou byt lokalizovanyna strandurazu,na
hou probihati asyrnptomaticky.
protilehl6strandi oboustrannd.Tbpicke piiznaky odpovidaji lokalizacihematomfr,kter6jsou nejdastdjive frontdlni a tempordlnikraiind.Vyznamne
je opdt zhor5oviiniklinickehostavu,prohlubujicise neboznovu se zhorlujici porucha vddomi. Zisadni vyznam pro diagn6zu md CT. Intracerebriilni
hematommfrZebyit ikombinov6n s hematomemsubdurilnim.
Velkyi vyznam posuclkovlii soudni rna rozliSeni,zda intracerebr6lnikrvaceni vzniklo ndsledkemirazu, nebo zda 5lo o iktus (spontdnnikrvdceni
hypertonikfi),kde fraz hlavy byl aZ sekundarni,nasledkempadu. Napiiklad u iidide mohlo dojft ke spontdnnimukrvdcenia v dfrsledkutoho k havdrii" nebo opilec mohl spadnoutze schodfrv dusledku iktu, a teprve pak
je vLrJypedlivli rozbor anamnezy
do5lo k porandnip6dem. NejdfileZitEjSi
a mechanismutraumatui ndlez CT.
T rq u mo ti c k6 suborqchnoi d6l ni krvdceni
I
Traumatickdsubarachnoidalnikrvdceni (krvacenido lrkvorovych cest)je
dast6u mozkovych kontuzi. je nejdastdjlimtypern pourazovdhonitrolebn i h o k rv d c e n i .H l avni mi pi i znakyj sou bol estihl avy.ndkdy nekl i d,meni ngeilni piiznaky a teploty. Diagn6zu prokdZeCT nebo vyietieni likvoru.
Lumbdlni punkce se musi provaddtvelmi opatrn6,aby nedoilo k piipadnemu mozkov6mukonu pii pourazoveintrakranialniexpanzivni lezi. Y Ldy
je dfileZiteodli5it krvdceni z ruptury aneurysmatua nezamdnitje za distd
nejasnostechje indikovana
rraumatickf. Pfi dif-erenci6lnddiagnostickych
angiografie.
29.2.2.2.

Mozkov6

turgescence o ed6m

Mozkov6 turgescence(nazyvd se teZ kongescenebo hyperemie mozku.

vaskuldrnizduieni)je zvdtleni mozkovehokrevniho objemu,coZ se prtlevi objemovym zvdt5enimmozku. Mozkovy krevni objern z/avrsina kapacitd arteri6lniho.kapilarnihoa zejrnenavenoznihoiediStEa zvdtli se roziikompresimozkovych
i e n i m k te rd k o l i j ehoddsti .V zni kd Zi l ni m rndstndni rn.
a vazos
vazoparalyzott
Ltl astazctu.poirrazovou poruchou autoregulace
d i l a ta c i mo z k o vych cev. V azodi l atacipodporuj ehypoxi e a hyperkapni e
a laktiitovaacidoza.
Mozkovy ed6m po irazu je hlavnd vazogenni.ale i cytotoxicky. Vyskytuje se ve tiech hlavnich formich: loktilnr - kolern kontuznichloZisek.
hentis.feraln{- vz.ntkaprogresi a propagaciperifokalniho eddrnua di,lLi:.n|.
a u tdZkychkombi H e m i s fe ra l n e
i demy.i soudastdj i iu ddti a n.rl adi stvych
edemuje
dfrsledkem
Hliivnim
porandni.
mozkovych
primdrnich
novanych
zvyieni intrakranidlnihotlaku, tim se zhor5ujemozkova perffrze.zvEtiuje
se krevni objern mozku a dochazi k rozvo.jimozkovd turgescencea dalSi. z n i ka tak ci rcul usvi ti osus.a protctuspdi nal edbamozkoveho
h o e d e rn u V
ed6mu musi postihovatiadu patogenetickychl'aktorfi.

Kraniocereb16lniporan[ni

23. 2. 2. 3. ls c h e mi c k o -h y p o x i c k 6

ltil
p o i k ozeni

mozku

P ir s obeniex t ra k ra n ilin i c h ta k to rfij c d a s tea d frl eZi tdpi edevi i rnu pol ytraur t lat . K s ek un d i i rn i n tup o i k o z e n i m o z k u d o chi zi rncchani stnern
hypoxi e
a systenrovehypotenze.
P iidinou hy p o x i e (h y p o x e rri e )j e re s p i radnii nsufi ci encenebo pul rl onirlni dysfunkce.Dechovirnedostatednost
byva zpirsobenaaspiraci t,vratk ir . por andnitnh ru d n i k u s fl ' a k tu ra rnZ
i e b e rnebo pneuntothoraxem.
P ul r nonilni dy s f u n k c ern fi Z eb y t i p i i n ry rn d frs l cdkemmozkovehopurandni .
S y s t er nova
h y p o te n z ej e o b v y k l e v y v o l n naztri i toukrve a S okovytnstav elr Llpt t ly t r a u rri a t.
Po ra n d n yrn o z e k n e n i schopenkol npenzovatpokl es
k r ev nihot lak u n a s l e d k e rnl o k i rl n i n e b o c e l kovepourazovporr.rchy
autor egulac ent oz k o v e h oo b d h rl .H y p o te n z ez. e j rnenaj c-l i spoj enas ni trol ebni
hypertenzi.vyrazndsniZLrje
pertuzi rrozkerna dochirzfk loZiskovei difrizni
nr oz k t t v is c h e mi i .P ro to Z es e ro z v i j i a Z p o p ri mi rni rn pcl randninazyva
.
se
i.schemi
cky
tlefic
it.
ltrt:.tlrrI
Ischemicko-hypoxick6po5kozenimozku je dastou.mnohdy terrninirlni k or nplik ac itn o z k o v y c hp o ra n d n i .Mo z k o ve i nfarkty vzni kaj i v rfrznych
lok aliz ac ic ha j s o u v d t(i n u r.r
v i c e d e tn eV
. p a togenezitohoto po(kozenise
Lrplatfiu.ji
nlsledujici faktory. ktere se navzajentpotencLrji:
o . s r t L! , cpr
- rn frZ en a s tatpo zvyi eni i ntrakrani 6Ini ho
r t rl Tto k uk n ' e trrt\.k e rtr
t lak u. k t er e p rr-tv a zhi l a v n di n tra k ra n i a l nkompl
i
i kacenebo sni Tenitl ak u k r v e. k t e re b y v a u c x tra k ra n i i rl n i c kho mpl i kaci :
r ,i.i'.r/cltovti
ltvpo.ric- je charakterizovdna
nizkyrn obsaherlkysliku v krvi
- hy pox er n i i .U m o z k o v y c h p o ra n d n i vyvol i i na respi radnii nsufl ci .i e
enci nebo sniZenimkrevniho objemu (ztritty krve u piidruZenychporaneni).
Vyislednfm stavenr.ke kterernusrldiuje kornplex viech taktorrhintraje ischemick6po5kozenimozku. Rozhodujicijsou pi-ei extrakranialnich.
deviirn komplikuiici sckunddrnifaktory. proto jejich vdasne rt>zpoznini
a ok ar nZ it irled b aj e h l a v n i z p fi s o b.f
, a k s n i Z i tmortal i tua rnorbi di tukrani ocerebriilnich traumat.
S pr av ndl6t b a p ro to m u s i z .a ti tj i L p fi p oskytovaniprvni pomoci . Je
nut nez ajis t ita d e k v i rtnvi e n ti l a c ia o b d h .z a b rani taspi raci ul
. oZi t randnehct
s e z v ednut oua fi x o v a n o uh l a v o u .U td Z k y c hporandnis poruchouvddomi
s e ndk dy aplik u j eb o l u s k o rti k o s te ro i d fiPo
. dl ezakl adni honeurotraurnatologic k ehov y ie ti e n i s l e d u j e mep e d l i v dd y n a mi ku stavua dal S ivyvoj . D frleZ it eje udr Z e n iv n i ti n i h o p ro s ti e d i ,o p ti mi rlnii ontovdi energeti ckebi l ance a af'ebrility.DfrleLiteje vdasrozpoznatsekundarniporandni,piedevlirn
ta. kteravyZadujichirurgickeieieni. Nedilnou soud'asti
terapieje pedeoletiov at els k d.

23.2.3. N6sledky poron6ni mozku

Niisledky porandnimozku se iidi piedeviirn tiZi vlastniho porandni a sekundarnirnikomplikacerni.MfrZezfrstatrezidualnilo!.i:;koy,v
neurologit'kv
ndle:,jako herniparez.a.
afazie,postiZenindkterehohlavovehonervu atd.
Po mozkovlichkontuzicha difriznirnaxoniilnimporandnis n6slednouatrofli
mozkove tkand vznika kromd loZiskov6syrnptomatrkyorgunic'ki pst,t'ho.svrtdrrnn,tlernenc'enebo extrapyramidovy 1turkinsonsft.ri
slndrorz. Mohou

Hlqvni piiiiny
sekund6rni
hypoxie o isch6mie
mozku u frqumof

Zi,klady neurologie

Itt2

Obr. 23.9. CT u normotenzniho hydrocefalu

c l i l a t a c ek o r n o r o v c h o s y s t c l t t t - t

j ako vegctati vnidysv z n i k a tp o ru c h yz obl astihypothal amo-di encefal i ckd

tdZkemnebotdZP
o
sti
ednd
i
di
abetes
i
nsi
pi
dus.
spankLr
re g u l a c ep. o rL rc hy
(obr. 23.9.).
k6rr porandnirlfiZe vzniknout tzv. nonttotentt[ ln'droce.fhlu,s
ktery seprcrjevuje
dctnenci.
hydrocefirlLrs.
Jdeo korlunikujici hyporesclrpdni
i n k o n ti n e n c fa p oruchou sto.j ea chfrze.Je i ndi kovi rnk chi rurgi ckel edbd
(drenaZnioperace).Po penetrujicichporandnichse strukturirlni16z1n't<-tr.krvlceni. rn[rZevzniknoutpo.sttruunrtrtit'kr.r.zejrnenapo intracerebralnirn
kcicpilep,sic.PcttEZkychporandnichnlfiZe vzniknclutper:i.sterttrtit'c,qetutit'tt{ sttn,.

t{t3

24. URAZY PATEREA TWCHY

Ur az ov epos t iTe
n i p l te i c .j e p o rn d rn dd a s tea pokLrdnedoj dek soudasnemu
postiZenirriichy.patif clo obrlrurtraunratologie-ortopeclie.
Prtrandnirnichy
je vzircndiSi.ale InnohernzavaZndjii.Vzhleden'rk tornu. Ze nejc*astd.ji
clochirz.ik porandnirlichy pii soLrdasne
rn tdZkempurandnipateie. hovoii se
souburndo poranEnfch vertebrospinrilnich.
Poran6ni mfchy ddlirne:
o ptrranenimichy 1ti'i.sou(u.srrt;ttt
ltot'uttdtt[lttiteie - je .iich vdtiina. rre.jj
s
o
L
r
i' as t djii piid i n o L r
l u x a c c a l u x a d n i n e b o korni nuti vni(tfi i ti ve) z.l < tr t r eniny .k dy d o c h i rz .ik a k L rtn irn i i n i k o rnpresia rovndZ ke kontpresi
c c v niho z it s o b e n si n i ts l e d n o url i (n i i s c h e nri i .Typ zl orneni nyj e Lrrdovitn ntechanislncmfrrazu(nejdastd.ii
hypcrflcxcncbo hyperextenze.
ntnd
das t opiir ny u d e r n a p i rte i ):
o sllrllostatne
porandnirnichy bc:.sour'usnt;lto
lxtrunirtI lttiteie -.ie vzacnc. Porqn6ni michy:
K poikozeni rnichy vcdou tii z6kladni mechanismy:
destrukce,
r destrr-rkcc
komprese,
nirsledkcrnpi-irnehotriluntatu:
isch6mie
o kotnpresekostdnymil'r'agrnenty.
hematornerlr
nebo intcrvertebrirlnint
disk er l:
o is c hc nt iez p i i n te h op o ra rtd rti
n e b o i .i i n e h opoi kozcni spi ni rl ni chartcri i .
U v iec h uv c d e n y c hn re c h a n i s rrfr
z h o ri u i es i tuacirni i ni edctn.Jakori i i ni
k ot t r oc es e oz n a d u j ck rl n tp l c tn i[rp ra v a I n i i n i s y r n p t o n t a t i k yo.b v l , k l e d o
24. alc ndk dy i 7 2 h o d i n . J c l cp o L rz e
o k l i n i c k yt e r n r i n .
Nejdastdj(int rnechanisntern
.je pird
z v y ik y . z , ilal u a L rton- e b on ro to h a v i rr ie: . jdeo [ r r az yp ri rn ty s l o v ez. e rn d d d l s k c . c lopr av nii s p o rto v n i .N e .i d a s td j i i
I o k a l t ' l . L r c c .vi eo b l a s t i k r d n i p i r t e i e .
z c . jnr ena
C- 5- 7 .d o l n i h ru d n i p i rtc i e
T h l 0 - L l ( d o l n i c x l " rhsrtu d n i h ok o ( e )
a na t ic t ir n r uis tdo b l a s tT h 5 . D o c h i rz i
k a k r - r t n it r a n s v er r , a , l n i n t i ( n i l c t . i
s t y p i c k o us y r n p t o r n a t i k opua r a p l e g i c
n c b o k v a d r L r p l e g ipco c l l c ' u ' V i k o v i h o
pos t iZ c ni.s e s < tu d ' a s n orcutc r.rcrri
f rl c c
s
lu r t t finir n iok e rn . Pe d ' l i v cv l ,i c ti ' e n i
Obr. 2,1.1.N'IR ll'akturaC(r 7 s konrr not or ik y i c ' it i.fs o L rz n k l a c l c nvi V i k o - prcsinrichv

Itt4

Trqumolick6 mi3ni
l6ze: inkompletni
o kompletni

Neurologick6
hrqnice l6ze

Zilklady neurologie

ve diagnostiky.podle ktere pak indikujeme cilend rentgenov6.CT a MR

v y i e ti e n i (o b r. 2 4.l .).
Traumatick6 mi5ni l6ze ddlime na:
(inkontpletni)-je zachovdnandkterakvalita diti nebo hybnost.
o tYriste(ne
MfrZe vzniknout inkompletni transverzalnileze. syndrom ntiSnihohem i p o s t i Z e n i( s y n d r o m B r o w n - s e q u a r d f r v )s. y n d r o m s t l a d e n ir n i c h y
zpiedu (motoricka leze. poruchaditi pro bolest a teplo se zachovanym
p o l o h o c i te m ) nebo syndrom i ntramedul i rrnfl 6ze (pi edevi i rn v krdni
obfasti - poruchahybnostije vyrazndjii na hornich kondetinirchse soud a s n y rn zi n d ntkamiperi ferni hoposti Zenia opdt di soci ovanouporuchou
typu);
d i ti s y ri n g o r nyel i ckeho
o tiplni (komplenri)- jsou nejtdZiim stupndmporandni.Micha mfrZebyt
z.celadilacerovlna nebo propadnenekroze v dfisledku isch6mie.Leze
inkompletni lehce pievaZujinad kompletnirni- 55:45 a/a.
Jako neurologickd hranice l6ze se oznadujenejkaudalndjii segment.
k te ry rn aj e l td i ntaktni motori ckoui senzi ti vnifunkci . Mi S ni traumaneni
jednoriizovdsekundovdudalost.ale proces,kaskddazmdn v prvnich n6kolika hodinachpo frrazu!Velrni dfrleZitdaZ kriticke pro porandndhojsou
sekunddrnizrn6ny v prvnich ndkolika hodinach- polkozeni kapildr. periuvol i ovani vol nych kysk a p i l a rn ih e mo ragi e.traumati ckahemi rtomyel i e,
l i k o v y c h ra d i k i tl fi .sekundarnii schemi e s ni rsl edn;i mrni i ni m i nfarktem
nejprve Sedehrnoty,ed6mem bile hmoty a postupndkompletni nekrozou.
Byl prokazin piiznivy ef'ektaplikace vysokych davek rlethylprenisolonu
(So l u -M e d ro l )30 mg/kg v prvni ch hodi ndchpo traumatu- di m di i ve. ti m
lepe. Nemocndho s porandnim pdteie t bez soudasnemiSni leze je tieba
vLdy velmi SetrndpievdLetdo nemocnice.nejlepe >jako jeden kus". aby
zejmena pii subluxaci nedoilo dodatedndk poikozeni rnichy. NejzavaZn d j i i j s o u h l a v n 6 nestabi l nizl omeni ny v obl asti C 5-7. proto j e ti eba pi i
trarnsportukrdni patei flxovat.
V n d k te ry c hpi i padechj e i ndi kovanachi rurgi ckd l 6i ba, pi edev5i m
u dirstednychlz.is prokirzanoukompresfmichy (na MR). Kornpletni leze
jsou prognosticky velmi vAlne. micha neregenerujea moZnostireparace
j s o u mi n i ma l n i. P rogn6zaj e dana pi edevi i rn vyi kovou l okal i zaci .N ej zavaZndjiijsou vZdy leze nad C4 pro poruchu inervacebrdnice.U vysokych
krdnich lezi mile dojit ascendentndi k patologicklirn zmdndm v prodlouZ e n dmi (e a s e lhanivcgetati vni chcenter.U ni Zi i ch l ezi j e nej vyznarnndj i i
a dekubitt. Dekubityisou vZdy
prevencekomplikaci.piedeviim uroinf-ekce
prcrjevernSpatneo5etiovatelskdpde!
DfileZitaje rehabilitace, ktera vyuLiva piedevlim rozvoj zachovanych
fu n k c i a p o s tu pndadaptuj erandnehona nov6 Zi votni podmi nky.j ako j e
z e j m e n ap o b y t na vozi ku. H l avni m probl ernemnemocnychs rezi dul l ni
mi5ni lezi je ztrata,pohyblivosti,sflnkterovea sexualniporuchy.
Pii porandni.zejm6nav krajind krdni. rnfrZedofit i k traumatickymporucham v oblasti Sijov6hosvalstva(natrZenisvalovychsnopcfr.drobne krvaceni do svalfrap.). Patii sem piedeviim charakteristicklidopravni iraz.
oznadovanyjako "whiplash injury., (piirovnani ke Slehnutibidem. ndkdy
porandni..).Vznikd nirhlympozitivnirnnebtr
setake oznaduje.jako
"prakovd
n e g a ti v n i mz rychl eni mtrupu s nadmdrnyrnpohybem krku (prudkou hyperextenzi.hyperflexi nebo hyperlateroverzi- obr. 24.2.). Je deflnovitncl
jako cervikdlnf svalovda vazivovd porandni.kdy neni piitctmnafraktura.
l u x a c ea n r d i s l o kacekrdni pdtei e.neni traurnahl avy ani poruchavddtl rni .
' zandkol i k hodi n. rnezi hl avni
P o frra z es e p i i znaky mohou rozvi noutai

Urazy p6teie a mich1,

I85

obratlove

natrZeni
i n t e r s p i n o izcnh
ligament

mezrobratlova
plotenka

k o i e n ya s p i n 6 l n i
nervy
natr2enl
i n t e r s p i n o zi cnh
ligament

()br. 24.2.Nlechanisnrus
poran6niwhiplash
p i i z n a k y p a t i ' i b o l c s t k r d n i k r a j i n y . z t r , r h l o s(ti . j e .b o l e s t i h l a v y . b o l e s t
v r am eni.bole s titn e z i l o p a tk a rn in. e k o i e n o vepoti Tehorni chkondeti n(brnini. s labos t ).n e v o l n < l s d
t.e p re s i v n rc
i a k c c.anxi ctaa puruchy spanku.
Mechanismemwhiplash mirZetak do-iitne.ienke komplexu postii,eni
m6kkych dristf (sval[r.ligarnent).ale take miSnich struktur vdetnd rniinich koienfi. Vyraznd.i(iproievy jsou vZdy tarl. kde byly .iiZ piecl frrazerl
na krd'nipirtei-iproduktrvniznidny (spondyl(rza
a spondylartr(rza).
a u sten(rz y p: lt einihok a n a l u .J e d n o uz p rc v c n c itd c h tor-rrazi-jrsouopdrky hl av.kter e s e dnes s t a n d a rd n d
rn o n tu j ic l o a u to n to b il i r.

t87

2s. 0nnzv EtEKTRtcrfrn

PROUDE'N

K Ltrazfrrtr
efektrickyttt proudern clochirzipfrsoberrit'r't
clektfint. tc<'ltttickc
i rtttttrts.f(r'it'k(.
Rozsaha charakterpurandnizivisi na sile a clruhuprctuclu.
tl d p t lr u.t r v ani k on ta k tua c e s tdp ro u c l u .Ve l k y v li v rni r atl nosferi ckivl
r hktrs t a s t av k f i7e ( vl h k tts t I s i l a ). D o c h i rz ik h c :t' i dol ri . general i zovanyrl
ki 'e ( [ r r ta c c lk ov y m i l o Z i s k o v y rr p i i z n a k i rm rp o s ti ZeniC N S . Tytg grazy
vznik aii. jednakpii rn y m p rtto k e m p ro u c i l ,r
rl o z k enr a mi chou.j ednak seku n dir r nd- anox ick ez r-n d n yp i i p o rL rc h d cdhy c h a ninebo srdednizastave.
Pii prfrchodLrproudu rnichou vznrkaji kornbinovani piizn aky z.postiZeni
pi-ednichrohfr (perif'erniparezy s atrcfleni) i provazct (ccntrirlnipiizna_
ky). Mozkov6 i mi5nf syndromy se mohoLrvyvijet i s dasovymodstuper'r
t l d v l a s t n i h t l u r a z u . C h r o n i c k y m i n a s l e c l k yr n o h o u b y t e n c e f a l o p a t i e
s d c m enc i.epilepsi e .p a rk i n s o n s k ds y n d ro rn yi srni i enespi nal nfsyndl rtny. ktere se podobaji ar-nyotroflcke
lateriilni sklerrize.

189

26. EPITEPSIE

Epilepsiese klinicky manif-estuje

velmi rfiznorodouskupinouprojevfi.kterd
pies rozlidnou etiologii tvctii ucelenoujednotku. jednak pro spoler'nvpu(proces epileptctgeneze)
togertetickyntechuni.strtLts
a jednak proto. Ze se
u jednc r honem o c n d h omo h o u v y s k y to v a trfrzn6formy epi l epti ckychz6chvatfi.Izolovanyepilepricki:.tichvutpovaZujer-ne
pouzeza syntlrom.mfiLe
byt zpfisobencelou iadou piidin (strukturirlnii metabolick6polkozeni mozk u) , hov oii s e t6 Zo e p i l e p s i is y rn p to m a ti c ke.
P o odstri i ndnipi i di ny odezni
i epileptickeprr4evy.Epilepsie.juko nemo('je charakterizoviinaopakovany r ni epilept ic k l rrnzi d c h v a ty N
. e j d fi l e Z i td j ii rnkl i ni ckl im kri tdri emj e par ox y s m dlnost. Ep i l e p ti c k y iz a c h v a t z h l e di ska./r' :i r.r
l ogi cki ho j e nahl 6
piechodnd
a
poruchamozkovekortikalniaktivity,nekontrolovanyelektrickli
vyboj v Sedehrnotd mozku. kterli trv6 ndkolik sekund,minr.rt.vyjimednd
hodin a po jeho odezndni.v tnez.izirchvatovdm
obdobi. mfiZebyt nernocnf
'zcelabez obtiLi. Zhlediska ftlurrckehojde o intermitentni,paroxysmalni
a s t er eot y pnip o ru c h Lvr d d o rn i .c h o v a n i n e b o motori ckychdi senzi ti vni ch
f Lr nk c i.
Zirkladnim patogenetickym mechanismem je epileptickeloZisko (fok us .ohnis k o) .J d eo rfrz n dro z s a h l o up o p u l a cineuronfrs patol ogi ckouel ektrickou aktivitou. Patologiespodivirv porr,rien6mstavu klidove polarizace
(paroxysrndlnidepolarizadniposun)a v akdnidepolarizacipovrchovememjeho ht'pere.rt'itubilitu.V loZiskLrdochiizi
brdny neuronu. coZ z-pfisobuje
k ubttonndlnfm neurorttiltt[rrt
vibo.jitnts projevy ltvperuutrtrytmicitt'(opakovane salvy relativndvysokych a za seboujdoucich potencialfi)a ht'pers v r t c hr onic( ne u ro n yv y b i j e j i s o r,rd a s n dE),p i l epti ckeohni skornfrZebyt kl i nic k y ndm e.je p o d i a d o L ri n h i b i d n i c h v l i v fr. j ej i chZ soubor pi edstavLr-i e
zilchvatovy pr6h (zachvatovoupohotovost).Pii sniZeniinhibidnich vlivfr
do. 1de
k e s niZe n iz i rc h v a to v d h p
o ra h u a m a n i festuj ese epi l epti ckyivybof.
T en r nir Z eby t .i e n o h ra n i d e n yn. e i i i i s e d o o kol i a kl i ni ckd syrnptomati ka
je ddnajeho lo k a l i z a c i ^fu n k d n i mv y z n a me rnpi i sl ui ne obl astimozku.Ji ndy epilept ic k yv y b o j n e z fi s ta v ao h ra n i d e n (i
. i i se na dal S iobl asti mozku
a funkdnd rnfiZebyt postiZenprakticky cely rnozek. Charakter vlastniho
z ac hv at r . r .vjeZd y d a n k rk a l i z a c iv y b o j e a .j e h oi i i eni m.
Etiologie. Jakakoli lize mozkr,r.kterii fti.stetYrtd
poikodi neuron.mfiZebyt
piidinou epileptickychparoxysrrifr.Uplne zniC'enyneuronncntfrZeodpovidat hypersynchronnimvybcrjem.MfiZe .jit o poruchu funkce i normirlniho
m o z k u v d t s l e d k r , rs y s t e m o v 6p r t r u c h y( h y p o g l y k d r n i eh. y p o x i e ) n e b o
o dfrsledekpoikozeni ntozku.Vlastnichpiilin je celii iada: perinatalnihy-

Epileprick6loiisko
- hyperexcirobiliro
neuron0,
qbnorm6lni
vfboie

190

Ziklady neurologie
'fab.

26.1. Zikladni klasifikace a typy epileptickych z6chvatri

General izovan6 zdchvaty

Parci6lni,fok6lni z{chvaty

konvulzivni
kiece tonicke, klonicxe.
m y o k l o n i c k e ,p o r u c h a v e d o m i

jednoduche, simplexni
neni poruchavedomi,
piiznakyjsou lokalizovane

non-konvulzivni
komplexni
absence,atonicke,akinetickezachvatv, poruchachovani,
poruchavedomi
j e d n A ni p o r u c h av e d o m f

poxie a ischemic.porodnitrauma,kongenitiilnimalfbrmacea genetickdporLtchy,akutni inf'ekce- encefalitidy.meningiticly,metabolickeporuchy(hypo-elykernie.

hypokalc6mie,hypornagnezdmie.
hypernatrdmie.hyperkalcemie).rnetabolickcencefalopatie
(uremickir.hepatalni).trar.rma
mozku.tLlror.
cevni lez.ei arterioven6znirnalfilrmace.Jako sekunddrnf (ndkdy sympromaticke)se oznaduiiepileptickesyndrotnyse z-jiStdnou
etiologii. primdrni
(idiopaticke)jsoLrty, kde piidina zfistavirnezn/ani.Jako kryptogennf se
oznadujisekunddrnipiidiny. ktere viak nelzejednoznadndprokdzat.
K l a s i fi k a c e epi l epsi e i j ednotl i vych epi l epti ckych z,i rchvarfr
vyhazi
z ttrh o .z d a .fd e o poruchr.r
general i zovanolnebo
l
l okal i zovanou(tab.26.1.).

26.1. Generqlizovqn6 zdchvoty

Generqlizovon6
epilepfick6
z6chvoty:
konvulzivni
(kieiov6)
o non-konvulzivni
{bez kieii)

G e n e ra l i z o v a ne
epi l epti ckezdchvaty(ndkdy se dopl i i uj etermi n pri rnarnd
g e n e ra l i z o v a n e.j)soubi l aterdl ndsyrnetri ckezachvatybez.l oZi skovchr-t
z.ad i rtk u .Pi e d p o k l i rdise.
r Ze epi l epti ckevyboj e zadi na.jvi rnczocl i encel al i ck6
retikr.rlirrni
firrmaci a projikLrlise clifuzndpclceler-nmozku. Mehur-rrnit charakter konvulzivni (kiecxovy)i non-konvulzivni.
R o z l i i u j i s e d tyi i zakl adnitypy general i zovanych
zi rchvat& :
l. Tonicko-klonicky. velky zitchvat (grand mal) nrir clramatickya c6sti
typicky prfibdh.Za(inl nahlou ztrdtou vdclomis pirclern.nirsledu.je
-ueIre ra l i z o v l tntoni
a cki rki ed posti huj i ci vi echno sval stvo.j e nej prvefl ext'tiu zirhypiechirziv extenznicharakter.Tirnicki kiecxtrva obvykle 30 ti
60 sekuncla piechirzi ve fazi generiilizovanychklonickych kiedi, ktcre
p o s ti h L rji i o b l i de.f
ove a Tvykacisval stvo(ncntocnysi mi rZepokgusatj az.yk)a trvitii obvykle I 2 rninuty.Tirnickirkied je zpfrsobenadeletrvajic i s v a l o v o ukontrakci .kl oni ckou ki ed.charakteri zuj esti i di rni sval ov6
kclntrakces relaxacf.Nhsletlujepozdchvatovirf'azese svalovor-r
hypoton i i . d a s t oi n k o n t i n e n c(i s p r t r n o d e n i m
i p o k d l e n i m )j.e p o z i t i v n iB a b i n skiho piiznak. nemocny se postr.rpnd
probir6. obvykle je clezorientovan y . n a p rfrb dhcel eho zi i chvatuma arnnezi i .rni r bol esti hl avy, ci ti se
vycerpanya ndkdy usinii.Zachvatje doproviizenporuchanticlechu.v kied o v e ms ta d i ui dasnepozi rchvatov6
fazi .j eapnoe,nemocnyj e v obl i dej i
nejprve brunirtnya postupndcyanoticki V prfibdhuziichvatujsgu zornice rnydriatickea firtoreakcevyhaslir.je tachykarclie.Epilcptickj, ,,lrchvat grand Inal rnfiZebyt pro.jevemprirnirrndi sekuncldrnd
generalizgvaneepilepsie.Vlastni ziichvatgrand nral rnohoLrpieclchazet
prodromy.
o b v y k l e n d k o l i k hodi n pi ed mani f' estacizi rchvatu..j sou nespeci fl cke.
p ro .i e v L rjsie ndkdy pi edrl l ddnosti . poci terncel kove nevfrl e.unavou.
ndkdy bolestrni hlavy ap. Po epileptickernzirchvatLrckrchitzicYastg
ke
z v y i e n f s e ro vehoprol akti nLr.

Epilepsie

Generalizoviinekonvulzivtti zirchvatyrnohou rnit i pouze tonicky nebo

k lonic k y c h a ra k te r.p i i p a d n di p o u z e my o kl oni e.
Dalii dr uhy p ri n ra rn dg e n e ra l i z o v a n y c zi
h rchvatfrse typi cky obj evuj i
v r.rrditelnvdkoverr obdobi. a proto sc nrluvi t-tyikoyi t,ti:,urtiepilepsii.
2. A bs enc e.m a l z a c h v a ty(p e ti t ma l - d ti > pty< ) se typi cky vyskytuj i
u ddt i nad 3 ro k y v d k u . n e j d a s td jrre
i z i 5 . u 7. rokern,rl ohou pi echazct
i d o p u b e r t y . a l e j e n v y j i r r - r e d nddo d o s p d l o s t i .J d e o k r i r t k y z . i r a t .
v dinnos t i.c h o v i u rin e b oi e d i . n d k d yj e n k r i rtkodobe> zi i kouki rni <
se strn u l y r l v y r a z e t nv o b l i d e ; i a n d k d y n i i p a d n y r lz b l e d n u t i r n D
. itd neni
schopni pokradovatv d'innosti.piedmdty n-rr-r
rnohou vypadnoutz rr-rky.
Ndk dy s c s o u d a s n do b j e v u j i p o h y b o v cl rl rtomati srny,
stodeniodi vzhfi r u. z it ik uby o b l i d c .j o v e h o
s v a l s tv a .p o l y ki rni . svi ri rni rukou v pdst ap.
Zirchvattrvit od ndkolika sekund do pfrl rriinuty,vddornije poruScno.
cliti nereagu.je
na okoli. ale nepadir.postr-rrirlni
tonus zfrstivrizachovan.
F r ek v enc et d c h toz i rc h v a tfrrn frZ cb y t n d k o l i k desi teki vi cc bdherndne.
Zachvttly rnaji vdtiinou dobnru prognrizu.
3. I nf ant ilni sp a s m y .i s o Lzri rc h v a tyk o .j e n e ckcho
vdku. obvykl e kol ent 6.
t t ids ic c P
. r o j e v L rjsi e ry c h l y rnk ra tk o d o b y mpi cdkl onerl hl i i vi dky aro7,ht r z enit nhorn i c h k o n d e ti rr(b l c s k o v ek i e d e) ncbo naopakj e.i i chzki i i .enit n na hr ud i .J s o up ro g n o s ti c k yv e l rn i ' r.avai .ne
a dastospoj enes tdZi i nt
r noz k ov y r np o s ti Z e n i rna p s y c h o rn o trtri ckou
retardaci .
,1.Atonicko-myoklonick6 zilchvaty ( ndkdy
.ienatonicke.akineticke.astat ic k e) s c v y s k y tL rjr-n
i e z li . a 6 . ro k e m v d k u.j sou charakteri zovany
ni rhlou prtrut'lutu.st'uloyihotorttt- prudkit rnyoklonie.tonicke napEtinebo
naopaknnhliuztratatonu s pirdern..iens krirtkodobouporuchouvddorni.
j sou atobez k iec x i.Cel y z i rc h v a trv
t dj e n n d k o l i k s e kund.P rognosti cky
nic k o- r ny ok l o n i c k e
z i rc h v a tyn te n dp i i z n i ve.
. luv enilni m y o k l o n i c k 6 e p i l e p s i ez a d i n i ro bvykl e rnezi 10.a l [J. rokern
( ale ndk dy i po z d d j i ).Ma n i t-e s tu .jsee rtz n E i ntenz.i vni rni
rl yokl oni enrizeb y v aj i general i zovanikonvul zi v. jr r t c nana hor n i c hk o n d e ti n i rc hs,o u d a s n d
ni par ox y s r nya n i k d y i a b s e n c e .

l9l

Absence - kr6tkf
zdro,z v iinnosti

Satrrostattrou
skr,rpi
nu rni nro v l astni k l asi fl kaci tvoii novorozeneck6zlachvaty
reakce
dosud
nevyz.rirleho
a dastoorganickypo5kozenehornozku.Jde
.iaktt
o k lonic k ez ir ( k u b ys v a l s tv ap n rn rd n l i v el o k a l i zacea ri rznei ntenzi ty(ndkdy
jen deviaceodi. rttrkltni.ti-epetirnivid'ck rrcbo stcreotypnipohyby). nekdy
t onic k e i k lonic k e h c n ri k o rtv u l z e
s e s ti i d a n i n istran.zi rchvatovi te
zvy(eni
svalttvehotonu ltebo naopakzirchvatyhypotonies cyanrizoua apnoickyrni
epiz odar t t i. Vje .i i c he ti o l o c i is e rrti rZ eu p l a ti o vatorgani ckepoi kozenirnozkLri piechodnarletabolickirporuchanebo inl'ekce.

26.2. Pqrci6lni zdchvofy

Z ir k ladnimk r iti ri e n r p ro p a rc i i rl n iz a c h v a ty.ie l okal i zovanost
cpi l epti ckeho v y boje. k t ery s e a l c rn i rZ ei i i i t d o o k o l i n e bo i sekLrndi rrnd
general i zov at . P ar c iit lniz a c h v a ty .i s o Lp rro .j c v e nlro k a l i z ovane.l i rki rl nil ez.ernozku.
Roz . li( uf
i s e ti i z a k l a d n ity p y p a rc i a l n i c hzachvatff:
l. Parciitlnizachvatysc simplexnf (element6rnf) symptomatikou se n6k dy oz nadu .ite
i Zj a k o l i rk a l n i (ti rk i rl n ie p il epsi e).S yrnptornati ka
mfrZe
by t m ot or ic k 6 -.i d e o k rk a l i z o v a n ito n i c k enebodastdj ikl oni ckdki edc

Pqrci6lni z6chvoty:
si mpl exni
o komplexni

192

Ziklady neurologie

v j e d n i h o rn i n ebodol ni kondeti ndnebo na pol ovi ndobl i dej e.ktereocl p o v i d a j i l o k a l i z aciohni ska a vl boj e v kontral ateri i l ni n-r
precentrdl ni rl r
gyru. Variantoujsou Jar'ft.\onor,\'
motorit'ki :,tit'hy,utt'.
kde se klolick6
k i e l e (n d k d ys t oni ckyrrizadi i tkern)
postupni i i i i na cel oupol ovi nutdl a
(o d p o v i d di i i e n i po cel em precentral ni rn
gyru). pri senzi ti vnf symptotnaticejde o obdobndlokalizovanenebo iiiici se parestizieneboi bolesti
(l o Z i s k ov s e n zi ti vnikoroveobl asti )a vari antouj sou obdobnepostupnd

Porci6lni
komplexni z6chvqt
- n6hld porucho
chov6ni o iedndni,
pohybov6
qulomElismy

se iiiici .lrck,ronrtvv
sen:.itivrtl:licht,rLrr'.
Pii lokalizacive frontdlni krajin d mo h o u v z n i knoutadverzi vnizachvatys konj ugovanoucl evi acihl avy
a b u l b fi s n td re ntod l oZi ska. Zi rchvaty trvaj i obvykl e ndkol i k nri nur
a probihaji bez ztrilty v6domf.
2. Parcialni ziichvaty s komplexni symptomatikou se nazyvaji rc>.zitc h v a ty p s y c h o ntotori cke.
ternporal ninebo frontal ni (podl e pi evaZuj i c i l o k a l i z a c eo hni ska).K l i ni cky obraz tdchto zi i chvatrh
nrfrZebyt vel r n i v a r i a b i l n i . c o Z k o r e l u j e s e s l o Z i t o uf u n k c i t e r n p o r a l n i h ol a l o k u
v d e tn d l i rn b i c kehttsystentu.P i ed rnani festacivl astni ho zachvatu se
ndkdy dostavuje krdtce trvajici aura (piedzvdsr zrichvatu).jeji'z klin i c k y c h a ra k te rodpovi da konkretni l okal i zaci epi l epti ckdhovyboj e.
Mfi Z ej i t o rfrz n dhal uci nacenebo pseudohal uci nace.
napi .di chove(unc i l b rm n i k ri z e ). chutove.zrakovd(mi kro- i rnakropsi e),sl uchgvei sema ti c k e(n a p i .nepi i j emnevi sceri rl nipoci ty stoupaj i cicl ohrudi a krku).
M o h o u s e d o s t a v i ti l u z ej i Z v i d d n e h o( n e p i i j e m n yp o c i t . Z e n e m o c n y
n e z n a m o uc rs o bunebo vdc j i Z ndkdy vi ddl ). sl yi en6ho,proZi tehonebo
n a o p a kn i k d y n e vi ddneho.psychi ckeporuchy charakterudepersonal i z a c e .s n o v y c h s tavtii poruchy af' ekti vi ty(strach,ti sefi ,l i tost). V l astni
zichvat mii charakter n6hl6 poruchy chov6nf a jedndni. MtZe vyp a d a tj a k o n d h l y stav zmatenostij,i ndy md charakterautomati ckehg
jednani. ktere.je viak zcelanefrdelne.Zirchvatmohou doprovazetr[rzn e p o h t' l to t' i u u tontuti sm\' ,j ako
chfi ze nebo bdh. obl eki rninebo svl ek a n i . o h m a td v ani .ndkdy i eroti cke pohyby. pohyby provddi paci enr
j sou
s p ri i v n d b
. e z n e o bt-atnosti
. vi ak neLrdel ne
a dastctnepti mdi enespol e d e n s k es i tu a c i . C astej sou zej m' i ,naordl nl uutotttuti .snrt,
(rr" rl askal i .
z v y k 6 n i , p o l y k i rni ).N emocny j e schopenv zfchvatu i sl ovni prodLrkc e , m l u v i v i a k vdti i nou nesrozurni tel nd
a vZdy neadekvdtnd
aZ zmaten d . n a o s l o v e n i nereaguj e.Z6chvat trvi i obvykl e ndkol i k mi nut a na
j e h o p rfi b d h m a nemocny kornpl etni amn6zi i . U l edenl i chepi l epti k&
n e m u s ib y t a rn n ezi eupl nd.nemocnysi rnfi ZeutrZkovi tdpamatovat.co
s e d d l o . N d k d y zi rchvatprobdhnc.f
en pod obrazemaury. kdy nernocny
j e p l n d p i i v d d omi a rnri Zesve poci ty popsat.H l avni m di ferenci i rl ndd i a g n o s t i c k y r nk r i t e r i e m m e z i p a r c i i r l n i r nz a c h v a t e ms i m p l e x n i n t
a k o rn p l e x n i n t.je poruchavddorni .
Temporirlniepilepsiese rnfrZepro-ievovati rfrznyrnitypy kratkodobych
stavfi.Patii sern tempordlnf absence.ktere jsou poclobnepravym absencim(petit mal) a oznaiuji se ndkdy proto jako nepr-rn,iub.sen
6c. Maji
charakterkratkodobeh<-t
zarazLr
v iedi nebojine dinnosti,ndkclynemocny stereotypndopakuje posledni vdtu nebo skrvcl.soudasndnrohou byt
n Ek d y p o h y b o veautomati smy.N dkdy rna na rento ndkol i kasekundovy
s ta v n e m o c n ya l nnezi i j. i ndy si ho rnfrZei uvddomovata dokaZeh9 p9psat.Typickaje paroxyslxalnosta stereotypniopakovirnitdchto kratkodobych stavfi.
Ndkdy rnitZernit ziichvatprotrahovanycharakter.clochazik mrdkotnym
stavfim. kdy nemocnf jedna zcela automaticky.neudelnd.ale nemusi

l!pilepsie

byt svernr,r
okoli ni.jakzvlirii napadny.MfrZe se tak napi. po ndkolika
hodinilch probrat na Inistd.karn se vfrbecnechtdldostat.a nevzpontinii
s i. . jak s e t at n d o s ti tl .In frZ ed o k o n c ev mrd kotnel nstavui cestovatvl ak enr nebo ur d i to ud o b L ri i d i t a u to rn o b i l .
3. Parciitlnfziichvatysekunddrn6 generalizovan6oznadujivyie uvedend
zirchvatyparcialni.kterepiejdou do gencralizovaneho
kiedovehozdchvatu -9randrnal, nebo zacl-rvaty.
ktere rnaji charakterpouze grand rnal. ale
nt ali f ok alni n a l e zv EE G a v l a s tn iz fc h v a t z.ati nl epi l epti ckymivyboj i
v t or r r t oloZ is k L r.
L o k a l i z a d n iv y z .n a tnty
. p i cky pro sekundarnost
paroxyslllLl.rnit aura - bczprostiednipocit pied ztratou vddonti.ktera mirZe
r nit nejr f iz nd j i ic h a ra k te rp o d l e l o k a l i z a c ee p i l epti ckehoohni ski i .V l astni pr t bdh s eku n d a rn i h oz a c h v a tug ra n d rn al rnfrZebyt asymetri cky,
postihovatvicejednu polovinutdla,piedeviirnnajcho zadirtku(neZdojde
k Lr plne- gene ra l i z a c irro
). h o L rb y t a d v e rz i v niproj evy.D al i i rr rysem sek unclltrndgenerali zovanehozachvatr-r
.jsoLrpoz6chvatov6 vypadov6 propiedeviirn
pozachvatovirhemipttrlzanebo afizie. trvajici obvykle
ievy.
ndk olik hodin . a l c n d k d y j e n rl i n r.rtn e b o n aopakndkol i k cl nfi .N dkcl y
t t t ir 7edojit po z l c h v a tu k e z h o ri e n i c e l k o vehostavu a neurol ogi ck6ho
niilezu.ktery byl pi-itornenjiZ pied ziichvateln.

t93

Sekund6rni
generolizqce
- generqlizovonf
kieiovf
zdchvqt

Popsanetypy zlchvatfi sc r-r-rohou

vyskytovat izolovand.opakovands iidko r . ri hus t ouf l' e k v e n c i .n a k u p e n dv s e ri i c h n c b o rnfi Zevzni knout i status
epilept ic usS
. t at u s e p i l e p ti c u s .j ed e fi n o v i i nj a k o epi l epti ckyz/achvatkteStotusepilepricus
ry trvii vice neZ 30 rninut nebo opakovanezichvaty bdhem 30 rninut, kcly
se pac ient nepr o b i ri rk p l n e mu v d d o mi . N e j n ebezpednd.jj ei i epi l epti cky
statusgrand rnal. kdy .jarlctt:.tit'ltvut
pl.t'rtulepi'echti:l t,tlulii, urti!.se nra-.i
jedtuttlivirrti:licltvut\.rtatrrrx'tn
proberek t,idontl.Jdc o velrnizavai,ny,Zivot
ohroZuiici stav. ktery .je doproviizenhoredkor.r,leukocytrizou,acid6zcl-r.
hrozi energeticki vyderphni,rnozkovirhypoxie z respiradnihypoventilace
it tt.rozkovyedern.Epilepticky statusse rr[rZemzvinout i u jinlch typfr zlichv at f r( napi.s t a tL rs
p e ti t rn a l )..j ev i a k .j i Z n te n dnebezpedny.
P rol ongovane
l ok aliz ov anek lo n i c k e k i c C te(p a rc i a l n iz i rc h v ats el ementi rrnisyntptornati kou) se oznaduji jako epilcpsiulturtiuli,scrnttittLtu.
Diagnostika epilepsiespodivirjednak v diagnosticevlastnfho epilepDiognostiko
tick6ho zSchvatu.jednak ve zji5tdni pifdiny zdchvatfi.
- iednok vlqstniho
je vidy podrobnirananrneza.a pokud ilo o ziichvats poNe.idfileZitd.jii
z6chvotu, iednok
rttchtruvddonti. tak ob.iektivni anamn6za s podrobnyrl polti.semt'eliho
zliSt6ni piiiiny
.s t uv rod
t s v idk t T: ti c h v u tu(ro d i n a .s p o l u p ra c o v ni ci
ap.).Ji nak posuzuj erne
za c hv at .k t er y s e o b j e v i l .j a k oz c e l a n o v y p ro j ev.zej rnenaj i l v cl ospdl em
vdk r , rneZ
. opak o v a n yz i tc h v a tu .j i 7 d i i v e d i a g n osti kovane
epi l epsi e.P rvni
zitchvatvyZadujevldy kornpletnineurologickevyletieni, ziichvatu jiZ ctia g nos t ik ov aneheop i l e p ti k aj e n a k tu a l n io i e ti e ni .
D L r l e Z i t oruo l i v d i a g n o s t i c e p i l e p s i eh r a j eE E G ( o b r .2 6 . 1 . ) .V r n e z i zachvatoveim
klidovem obdobi navyz.narnpiedeviim pii pozitivnint nalezu specifickychepileptickych EEG grafbelernentfr,mezt ktere poditarne
hroty. ostre vlny a kornplexy hrotfra pornalychvln. U parcialnichziichvati r s c nac haz ejid a s to l o Z i s k o v d .g e n e ra l i z o v a nyrn
zachvatfi rnocl povfdqi
i generalizovaneEEG nalezy.Negativni EEG nilez, zejmdnav dospdlosti.
viak c pilept ic k yza c h v a tn e v y l u d ' u j cK. o z i c j meniepi l epti ckychE E G zmdn
se pcruZiva.ii
uktivur\n{te,stt'.jakoje registraceEEG pii hyperventilaci.foto s t int ulac i.po d6 l e trv a j i c i rnb d d n i (s p i rn k o v edepri vaci )nebo pi i spdnku.
Moderni ntetodouie dlouhodobet,ideo-EEGmonitorot,tirti.kde se soudas-

Zfklady neurologie

194

Fp1-F3
F3-C3
C3-P3
P3-O1
Fp2-F4
F4-C4
C4-P4
P4-O2

Obr. 26.1. EEG - gencralizovanc vyboje koniplexir hxrt-vlna typicki pro absencc

Hlovni piiiiny
epilepsie

Diferenci6lni
diognostiko

n6 registrujeEEG a klinicke prcrjevy.Pro zjiStdnistrukturalnilezea piidiny

CT, MR a pii podezYenina arterioven(rznimalepilepsieje nejdfrleZitdjSi
firrrnaci i angiografie.
Nejdastdjii piitiny epilepsie v rtiznych v6kovych obdob(ch:
o perinuttilni - prlrodni trauma. hypoxie mozku. intrarkrani6lnihernorag i e . r n e t a b o l i c k ep o r u c h y ( h y p o g l y k e m i e .h y p o k a l c e m i e )i.n f e k c e
a ma l fo rm a c e :
o ko.ienciu tliti- t-ebrilnikiede. int'ekce.traumata.malformace.genetick y p o d mi n d n i ra i di opati ckeepi l epsi e:
- trar.rmata,
o do,slt[t,tlni
idiopatickaonentocndni;
o mlurlii clospilo,st traumata, metabolicke poruchy, tLlmory:
o stiedni vdk - tumor. traumata.alkohol. cerebrovaskulirrni
choroby:
. stor,([t,ik - vaskulirrniafekce.tutttor.traLtma.
ulkolutlumtZe byt doprovlzenepileptickymizirchvaty
Chronickvubti:.tr.s
p i e d e v i i m p i -ia b sti nenci(odvykacisyndrom).V dt(i nazi rchvatfise vyskytu j e rl e z i 1 a 4 8 h o di narl i po posl edni mpi ti . Jde vdti i nou o general i zovi tn 6 to n i c k o -k l o n i c kezachvaty.
Diferenci6lni diagnostika se tykh piedeviirn poruch vddorni.Je tieba
v l d y v y l o u d i t n e c pi l epti ckeporuchyvddorninebo.j i n6typy zi rchvatfr:
o Febrilni :,ticltwrtt'.ndkdy teZf-ebrilnikiede.se vyskytuji u kojenct ii nral l i c h d d ti d o 2 -3 l et, vyj i rnedndi pozddj i .poLrzev souvi skrstis tepl otou.
i kiederni.
Mohou ntit charakterprostehokolapsu nebojsou prov/a'zeny
J d eo re a k c id o sudnezral ehomozku na zmdnuvni ti ni ho prosti edi .Opak o v i rn if' e b ri l n i chzi rchvatfizvyi uj e ri zi ko vzni ku epi l epti ckehoproces u . Ve v d k u n a d 5-6 l et.fi Z spfi e i dc o epi l epti ckyzachvatprovokovany
teplotrtr.r.
o AlektivrtIrc.spiru(rtl:,ricltvrra'se vyskytuji u kr4encfipii prudkem plirc'i.
j e erl oce (bol est.vztek.Lrl ekap.).na ni Z navi ,rzLl Sp o u i td c frnp o dndtern
j e p l /rda' a p n o es bezvddomi ma ndkdy i ki ederni .Mechani smusj e hypoxicky.
o Stytkoplrnohou mft rfrznepiidiny. obvykle probihaji bez kiedi a sfinkse pozirchvatovir
zmatenostani bolestihlatcrovychporuch.nevyskytr-rje
vy. ndkdy viak rnohou byt provazenykrirtce trvajicinri kiedemi (konv u l z i v n i s y n k o pa).Je.j i chpi i di nou rnohou byt i ci rkul adnfporuchy ve
lirrnim povodi.
vertebrobazi
o Ht'poglyketrticki.r/r/r'.\'
se tnohou znadndpodobatgeneralizovanyrn
nebo
zachvatfrrn.
Zj i i tdni hypogl yki mi e a prornptnifi di p s y c h o m o to ri ckyrn
n e k i .v . p o d a n dgl ukozy potvrdi di agnozLr.

Epilepsie

'l-eturticke
klerYe.jsou
vdtiinou piedchirzenyparesteziemi,
mqi typicky tonicky charakterkarpopedalnich
spasmfr.poruchavddornivdtiinou ndsleduic aZpii tdchtospasmech(nemocnysijcjich zadirtekuvddornuje)a dastir
je funkdni dechovirinsr-rflciencc
s kompenzadnihyperventilaci.
Tdlutten.skri
gestri:.use v obdobipreekluntp,sie
projevujehypertenzi.ectimy. prcrteinurii.ve f irzi vlastnieklumpsiernohoubyt generalizovand
kicdov e z lc hv a ty .e a s te-j s o ub o l e s tih l a v y . poruchy vi zu - symptomati ka
hy per t onick ek ri z e .
Psv'ltogermf(di.sociutit,rt[,
korn,e
r:]ti) :.rit'ht,utt.jsou
typicky demonstradni. vitzanena piedchozi af'ekt.nia.jibizarni charakter.pad dastona stranu odek ava n ez d c h ra n yn. e n i s k L rte d nbee zvddomij.e zachovanareakce
z or nic a pii p o k u s uo v y i e ti -e n zi rtrn i cn e rnocnysvi ri t vi dka.

26.3. Teropie
Neldir le iz o l o v a n ye p i l e p ti c k yz i rc h v a t.z e.j rri napokud byl syrnptor-r.ur- Nel6iime
t ic k y . v i. dy . cf ti e b a p n rv e s tn e j p rv ek o rn p l etniner-rrol ogi cke
izolovonf
vyi eti eni . P i i
z it c hv at ugr an d n ta l.j eti e b a p o d l o Z i tn e rn o c ni rnupod hl avu rndkkrtupodepileprickf
zdchvof, nle qi
loZ k Lraby
.
s e n c p o ra tri la. tre z i z u b y v s L rn oLlrndkky
t
roubi k. aby se nepoepilepsii
k or t s al.J ak o p rv n i p o rn o c p o k a T d c rne p i l e pti ckernzi rchvatr-r.
ioko
pi edevi i rn
nemoc
gener af
iz t lv an 6 trtk o n v u l z i v n i n r.a p l i k u j e rn etl i u:.c1tuttt
l 0 rng pornal ui .v.
( l a r n p . ) n e b op e r r e c t u n rp r o s n i Z e nri i z i k av z n i k ud a l i i h o z u c h v a t uV. Z d y
o i i c 'rnua i ndi kovatkauzi l ni l edbLr
. ic t ieba po pr vn i rtrz i tc h v a tuz .frs ti t.y e h p
(napi'.operadniodstrattirti nitcklruncbo arteriovert6z.ni
rnallorrnace.adek v ir t nilidbu c n c e fa l i ti c layp .).Od c s i l i rrn e -l
n ernocneho
i
do ncntocni ce.
vZdy
call :icltt'ut prxlntbni popi,icttta.'r.c.finena.jeho
zaiirtek.Je dobie. kdyT do
t let r t t t c t r icdo
e p ro v i rz in e rn o c n i h oo s o b a .k tcra zi rchvatvi ddl a. Li dba j e
inc lik ov ir naaZ u e p i l e p s i c.j a k o c h u n rb y . t-i.pi i opakovi rnicpi l epti ckyi ch
z iic hv at ir nc
. b o i te h d y . k d y i s c d a v y v o j c pi l cpsi ej ako cl " xrrobypi -edpok l a c l a(tp r o b d h sl i c c - i e n . j e d e
n i l e p t i c k yz i r c h v a ta. l e . j ep a t o l o g i c k e
cp
EEG).
V lc dbd s e s p o .i L rjcei l e n e . p ra v i c l e l n ia d l o L rhodobipodi vi rni anti epi l ept ic k y c h lik ir s d o d rT o v i rn i npri i s l u i n c Z i v o to spravy.
C i l el n teto Zi votospri rv y - iept t dlem o Z n o s tis e v y v u r' ()v ustta v i ra s i t uaci .ktcre sni ZLr
j i zi rchvatovy
prirh.a tirri zvyiLr.f
i pohotovostk zachvatfu'n.
Zachv atovy pr6h sniZu.ji:
o r c lax ac e.os p a k rs t.
l c h k y a R EM s p i i n e k .doba tdsndpo pr< tbuzeni :
O pnr longova n y
a i n te n z i v n ie rn o i n i s tre s l
a
v y rtrr.r'rir
[rnava.spirnkovi deprivacc:
o
lir t os t int r , rl a c(ned k d y i s l e d o v i rnte
i l e v i z ea fi l rnu). sti rnLrl anciCaN S :
o
hy dr at ac cre
. te n c cv o d y (p i i n te n s e s );
O alk al( r z a.
hyp c rv e n ti Ia c c .
E pilc pt ik pro tc ttn u s i d o c l rT o v apt ra v i d e l nyrytrnusspi rnkr-r
a bddni . nespat bdhetr dne. nedospitvatv ncddli dlor,rhodo ckrpoledne.NcdoporLrd'u.ie
s e. jc dnor lz < tv n
p i f fe rn te k u ti n a p i ti al kohol u.
y a d rn d rrry
jerlte.jetlrtltttlikern prvni volby v co ne.jAntiepileptickou l6ibu zaha.ju
niZiich dirvkacha postupn6v clirvcestonpirrnc.dokLrdneclo.jdc
ke kontrolc
zirchvatirncbo k projevtirn picclavkovirni.t-ii'bLr slcch-rierne
i podle serov y c h h l a d i np o c l i r v a n y cahn t i c p i l e p t i k .
Lik ent v olb y p ro g e n c ra l i z o v a nze.i rc h v aty.jdnes
e
kysel i na val proovd
a. ic 'ff der iv ir t y(C o rtv u l c x .O rfi ri l . Ev e ri c l e n.Dcpaki ne).H l avni rncchani s-

195

196

Antiepilepriko
prvni volby:
kyselino
volproov6,
corbqmozepin

t6ibcr musi bft

provideln6,
dlouhodobd,
nesmi se ndhle
pieruiir oni l6ky
vysodir

Zilklady neurologie

mLrsudinkuspodivirv potenciaciGABAergni inhibice.Prfrmdrnaterapeutickaidavka byvd u dospdlych l-1.5 g dennd.Mezi nejdastdjiivetlle.jiiLi(irtkl valproatupatif potil.e z oblasti gastrointestinalnihcl
traktu, hlavnd anorexic. nauzea.ndkdy zvraceni,piirfrstekna vaze nebo padanivlasfi.Pctkud
j d e o [d i n k y n a C N S . obj evuj e se zvyl ena sedace.ataxi e nebo i tremor.
Kyselina valproovamfiZe zpfisobovatdef'ektyneurdlni trubice (meningomyelokdly). Proto se v tdhotenstvipreventivnddoporudujekyselina listov a 0 ,4 m g d e n nd,nej l 6pej i Z prekoncepdnE .
Pro parci6lni zichvaty je lekem prvni volby carbamazepin (Biston,
N e u ro to p .T i m oni l , Tegretol ).Ini ci 6l ni davka musi byt vi dy ni zka, ma
pomalu stoupatpodle tolerancea sdrovychhladin. optimalni davka byvir
200-600 mg denndobvykle ve tiech dildich davkirch.Mezi nejdastdjiivedle.iil itinkt' patii exant6m, zavraliv,stervy.ospalost.unava,cetalea.ndkdy
n e k l i d .a ta x i e ,di pl opi e.nystagmus,rozmazanevi ddni a kardi al niporuchy
fie kontraindikovanu atrioventrikularnichblokird a u hypersenzitivityna
Vdtii davku se vZdy doporudujepoddvatna noc.
tricyklickd antidepresiva).
n antagoni zuje [d inek di kumarolovlich antikoagulancii. VedCarbamazepi
lejiim hematologickymef'ektembyvir leukopenie.Vzacndji se mohou po
obou prepardtechvyskytnou i psychotickestavy.
Klasickir antiepileptika I. generace (napi. barbiturdty a hydantoiny)
p a ti i v z h l e d e mk vy55itoxi ci td a ni Z5iudi nnostidnesj i Z mezi l eky druhd
v o l b y . H l a v n i indi kaci hl duntoi rzri(S odanton,E pi l an, P henhydan).j sou
parcidlni zirchvaty(simplexni.komplexni i s generalizaci).Mezi neZadouci ridinky dlouhodobehouLiv|ni hydantoinfrpatii poruchy rovnovahy.ataxre, z6vrat6,nystagmus.diplopie. ties, exantdm.gingivalni hyperplazie,
poruchy hematopoetickdhosystemu a osteopatie.Z brtrbituratfi se uLiva
p h e n o b a rb i ta(P
l henaemala) hl avni i ndi kacij sou zachvatygrand mal . Od
je
barbituratfi odvozenprimidon (Mysoline).kteryseuLivdu zachvatfrgrand
NeZadoucitidinkyphenobarbitalu
mal i psychomotorickych.
zahrnujihlavnd
u tl u m. a ta x i i . n ystagmus.u stari i ch nemocnl i chkogni ti vni poruchy,nek l i d , a g i to v e l n ost
a stavyzmatenostr.
S uk' i ni mi cl v(S uxi l ep,P eti ni mi d)j sou
pro
specifickymi leky
absence.zachvatypetit mal. Z neZirdoucichfdinkfr
jde hlavnd o potiZez GIT. bolesti hlavy. frtlum a zmdny v krevnim obraze.
pouZivajijako l6k volby pii vlastnim epileptickemzaBen:,odiu:,epint,se
c h v a tu . Pro d l o uhodoboumedi kaci se vdti i nou neuZi vaj i .P i i novorozen e c k y c h z i c h v a techa i nfanti l ni chspasmechse poddv6cl onazepam(R i v o tri l , An te l e p si n)nebo ni trazepam.
Pro tdZkerefrakterniepilepsie.jsou
dnesk dispozicii antiepileptika III.
generace(lamotrigin- Lamictal.topiramat- Topamax.gabapentin- Neurontin. levetiracetam- Keppra. pregabalin- Lyrica). Ndkterd refrakterni
l o Z i s k o v ee p i l epsi el ze l 6di t i chi rurgi cky.
Medikament6zniledba musi bft pravidelna.nikdy se nesmf nahle pierulit a feky vysadit.proto'zehrozi riziko nakupenizitchvatfrnebo i epileptick6ho stittu.Je vZdy Yizenaodbornikerna ddvkovanise fidi serov!rni hlad i n a m i p o d i rv aneho
l eku (pokudj e moZnej e sl edovat).
L6tenf epileptick6ho statu vyZadujevl.dy hospitalizacia dasto ledbu
n a J IP n e b o A RO. P ouZi vaj ise i nj ekdnipreparatyapl i kovanei ntravenozn d . d i a z e p a m.' 2.
hydantoi nfrE panuti n ncbo P henhydan.kysel i naval proo v a a p h e n o b arbi talS. oudastij e l ed' barnozkovehoedemu,fprava vni ti ni ho prostiedi ap.
P i i t' e b ri l n i chki edi chse apl i kuj i benzodi azepi ny
rektal nd(i i nj ekdnidi azepam ieddny vodou).

Epilepsie

Dt leZita .ie problernatika pracovniho zalazeni epileptikri. Nesmdji prac t - r v itvt r iz ik ov y c h p ro v o z e c h .k d e h y p i i e vent. zachvaturl ohl o doj i t
k ptlrandnincl-t-tocneho
nebo ohroZenizdrar,'ije ho okoli. Obecnyrnkriterier r rje. Z e pr ac o v n iri z i k o n e s mf p i e s a h o v a rt i zi ko bdZnehoTi vota.Y l dy
v ( ak z ir le/ . ina i n d i v i d u a l n i m p o s o u z e n ifre kvencezi rchvatfra pi -i padne
k t t t t t penz acceh o ro b y .Ep i l c p ti c in e s rl d j i p ra covatve vyi kfch, pod vodou.
v dolc c h. v k ol e j i i ti . t-to te v i e n y c hro tL r.j i c i ch
nekapotovanych
stroj fi . nestnd.iii-idit rnotorovitvozidla ani trarnv"j. . trolejbusy.nesrndjislouZit se
z br ani. V z hled e rnk n u tn o s ti d o d rZ o v i i n iZ i vot< l spravy
nesrndj ipracovat
v nod'nichsnidnirch.
Progn6za spravndl6cxene
epilepsieje celkernpYiz.niva.
zirchvatyse vdtiit t ou daii l6db o uk o rn p e n z o v aat z e j rre n au d dti l ze doci l i t i upl nehovylc ieni. M end pi i z n i v o up ro g n (rz urn a j i n e rn o c nfs prokazanyrnorgani ckyrn
p o i k o z e n i r - nr n o z . k u( p o d l e n c u r o l o g i c k e h on i i l e z u ,C T . M R , E E G )
a s ps y c hic k y i rnzi l l d n a l n i .
U chrttnickychepileptikfizejrnenase zniirnkarriorganickehornozkoveho po( k oz eni s e rn o h o u v y v i n o u t i e p i l e p ti ck6 povahov6 a psychi ck6
zm6ny. ktere se pnr.jevLrji
piedeviirn psychickyrnzpomalenim.ulpivavosti. egocentrismemi rfiznyrni psychopatickymiprojevy.

197

199

27.

SYNKOPY

S y nk opaje na h l a p i e c h o d nI z .tri rttt

v d d o rn ise ztri tou postural ni hotonu.
z pf r s obenit
pic c h o d n o up o rL rc h o urrro z k o v dhoprokrveni .S ynkopaj e cl frs l e d k e ms n i T e n di o d r i v k yk y s l i k u n e b om e t a b o l i c k y c hs u b s t a n cci l om o z k Lr .Nepat ii s e m e p i l e p s i e .i k d y Z v c l i f' c re nci i rl ni
di agn6zerni r cl fi l eZi toLr
r oli. S y nk opy v z n i k a j i v d ti i n o r-rn i i h l e . n e o cxcki rvand.
a pokucl.j e nemecny bez opory. padit na zenr. Navrat k vddorni byvir rychly, nebyvirprcvirz en c lez ot - ien taacni i b o l e s ti h l a v y . U p ro s ter l cl l oby (vazcl vagi rl ni
synkopt
ls
t
ur
it
l
n
i
a
h
y
p
o
te
n
z
e
j
ako
m
o
h
o
u
p
ro
d
rorni
i
l
ni
b
y
t
pi
i
znaky
poci t
P a)
s l a b o s t (i t r j a k on a o n t d l c n i < ) p
. o c e n i .n a u z c a . z l v r a i .n d k c l ys e n e m s c n y
pt lt nalus v ez ek z c mi . a l e z frs ta v idt i rs te c x npdi i vddorni .K l i ni cky vyznarn
s y r r k opz . av is io d p i i d i n y . m o h o u b y t z c e l a bezvyz.namne
ncbo naopak
z.ilaLne.
Piidiny synkop:
Hlqvni piiiiny
o neurogennd zprostiedkovan6 synkopy s poruchou re-eulacekrevniho
synkop
tlaku - vazovag6lni (rndloba.kolaps) synkopy jsoLrprojeventvilgotonie. v z nik aj i n d k d y re fl e x n d .p i i b o l e s ti .po af-ekru.z psychi ckychpi i c Y in( s t r ac h.p o h l e d n a k re v a p .). fa s te .j s o u procl rorny.
nauzea.poceni .
bledost.b1;virhypotenzea braclykardie.
Patii serni rnikdni synkopy.ktere
se dostavuji LrmuZfi pii nebt)po vymoc=eni
(reflex na vyprazdndnitnoc ov ehor ndc h y i c ).v 6 ti i n o u n i rh l e .b e z p ro d romfr:
o or t os t at ic k 6 (p o s tu ri rl n ih) y p o te n z ev z n i ki rtypi cky ve verti kal nipol oz e po dlouhe rl s ti rn i .n d k d y p o p rL rd l i mp o s tavenipo pi cdchozi ml eZeni
( s pank u) .V y s k y tL rj es e L rl i d i v c g e ta ti v n dl abi l ni ch.u poruch autonomniho s y s t eln u(i i ttto n o tn ndi y s fu n k c eu p a r ki nsoni kfr.u ndkterychpol yneur opat ii).r n frZ eb y i tp o l e k o v i r(p h e n o th i azi ny.
anti hypertenzi va.
vi tzod i l a t a n c i a .L - d o p a .d i u r c t i k a ) .p i i d e h y d r a r a c iN
. d k d y s e p n r j e v ij e n
z iiv r at dr ni.op d t ty p i c k y v e v e rti k i rl n ip o l o ze:
o cerebrovaskul6rnf piiiiny - cirkLrladniporLrchyve vertebrobazildrnirn
pt lv odi ( dr op a tta c k s ).Pro v o k a c * n i rr
rn o m entern.j c dastozi rkl on nebg
r ot ac ehlav y. k te re k o m p ri rn u .jai . v e rtc b ra l i s.N dkdy dochi rzik ni thl yrl
pirdfrrn.ndkdy ibet. z.tratyvddorni.jindy rnohoubyt prodromy - 'zi:t'at e. diplopien e b o .j i n ep i -i z n a k yz .o b l a s tiv e r tebrobazi l i rrni ho
povodi .V ys k y t u. iis e s p i i e u s ta ri i c h l i d i . I r,rrn l a d (i c h .j edi ncivir ak rl ohoLrbyt cer v ik it lni s y nk o p y .k te ri l ,z n i k a i ip o ru c h o upropri ocepti vnia autcl nrtnrni
inc r v ac ev ob l a s ti k ri ' n i p i rte i c .P o m c h y v karoti ckenrpovodi vdti i noLr
s y nk opy nezp frs o b L rjpi o
. k L rdn e d c rj d es o u d asndk vertcbrobazi l arni
i nsLrficienci:

200

Zfklady neurologie

kardi6lnf piiiiny - puruchy srdednihorytmu. rachy- i bradyarytmie.

chlopiiove vady. aortirlni sten(rza.ischemickirsrdednichorgba. erkutni
i n fa rk t m y o k a r du.ernbol i edo pl i cni ce:
Valsalvriv mechanismus- pii ndrrise zvyiuje intrathoriikirlnitlak a tirn
s e z m e n Siv e n o zninavratk srdci .Ti mto rnechani smem
vzni ka synkopa
p i i k a i l i (tu s i g enni ),vdtl i nou u chroni ckychbronchi ti k&pi i i nrenzi vnim zitchvatukaile. obdobndndkdy pii zirchvatusmichu:
psychogenni piiiiny - vyskytuji se hlavnd po af-ektu.pii hysterii. ndk d y p i i h y p e rventi l adni
tetani i .
I

Tetqnie - tetonickf
zdchvqt

PFiiino
metqbolick6 nebo
neurogenni

T e tq n i e
Castdiise pouZivan^zvLrtetanicky syndrom a oznadujese tak souborporu c h . u n i c h Zj e v popi edi zvyi end nervosval ova
draZdi vost,pi i padndsni len'! prfth draZdivostinervov6hosystemu na urovni perif-ernii centralni.
(POZOR: neplesttctanickysyndroma onemocndnitetanus!)Podleprimirrni
d i p i e v a Z u j i c i p a t o g e n e t i c k ep o r L r c h ys e t e t a n i e d d l i n a r n e t a b o l i c k e
a n e u ro g e n n i .
Metabolickd tetanie mir v popiedi bud' ht,pokak.intii (u hypoparathyreozy, poruch vstiebavanikalcia), nebo ulkalriz.u(zvraceni, vdtii piivod
alkafii, ndkter6 intoxikace). Dnes se za vyznamny povaZuje take delicit
m a g n d :.i u .
Neurogenni tetanie se oznadujet6Z.jakospasmofilie,vyskytuje se nej(vegetativndlabilni jedinci. sniZendadapriice
dastdjijako funkdni porr,rcha
na zatd,Love
situace.hyperventilacepii psychickenebo fyzicke zfndli). I pii
t6chto funkdnich poruchdch se sertancltirnduplotiujf metubolir:ket,livt,
(h l a v n dd e fl c i t m a gndzi a,respi radnial kal 6zapi i hyperventi l aciaj .).
jednak :richt,utot,inriprrieyr,.jeclnak
Klinickyi obrarzje charakterizovdn
rfiznymi t rvulinti p i"i:.ttukt,.
Tetanickj' zflchvat zafn| paresteziemina akrech hornich kondetin
a k o l e m u s t. p o k raduj epoci tem svi rdni a nap6ti . ktere mfi Ze vyusti t aZ
v b o l e s ti v o uto n i c kou ki ed rukou (svi raniruky do i petky), ndkcl yi nohor_r
(k a rp o p e d d l nsi p asrny).mfrZebyt l aryngospasmus.
easty.j e poci t uzkosti , s e v i e n i n a h ru dni ku. nedostatekvzduchu. neni rr-roZnd
se dobi e nad e c h n o u t,c r.tLn e m ocni kompenzufi hyperventi l aci kterd
,
vi ak cel y stav
j e n z h o ri u j e . M fi Ze doj i t i k porui e vddomi . C el V z,achvattrvd ndkol i k
minut i hodin.
Di.ferencirilnidiugrtrtstikuproti epileptickentu :.uchr,utu;nejcliive jsou
p a re s td z i ea to n i c ke spasmy(nernocnysi j e uvddomuj e,j sou nepi i j emn6
a ndkdy bolestive) a pak teprve dochazi k event. ztratd.vddorni. I kctyZ
n e mo c n y n e u d d p i i mo hyperventi l aci .uvede poci t sevi eni na hrudni ku
a n e d o s ta te kv z d u chu.C el y stav rnfrZevypadatvel mi dramati cky.al e neni
n e b e z p e d n yR. o z v i nutytetani ckyparoxysmusl ze pi erui i t navozeni mkl i dn e n o rma l n i v e n ti l ace.pi edevi i m ukl i dndni m nerl ocneho.ndkdy cl ychi rn i m d o i g e l i t o v e h op y t l i k u ( z v y i e n i C o , ) . i . v . i n j e k c i k a l c i a . a l e i d i a zepamu.
Deletrvuj fci ltif:.rtuftr'neurogenniho tetanick6ho syndromu jsgu velmi
polymorfhi- souhrnndlze Yici,Lejde o celou ikalLrrozlidnychneurotickych
a ve-getativnich
piiznakfr.Jsttuto piedeviint pocity brndni. mrtvdni v kgndetinachi.finde na tdle, slabostrukou i nohou. stahovanikolem ust. pt-rcit
sevfeniv krku a zaludku.bolestiu srdce.bolestihlavy. rndloby a.j.
V o b j e k ti v n i m n l tl ezu.j sou znamky zvyi ene i di oneurdl nicl raZcl i vosti
(C h v o s tk u vp i i z n a k),v di agnosti ce
j e cenneE MG vyi eti eni . ktere proka-

Synkopv

Z e z v y S enolln e rv o s v a l < tv oduri rZ d i v o snt a v o zentrLr

pi edchozincxkol i kani i nut ov ouis c he rn i ik o n d e ti n yn e b o h y p e rv e n t i l aci .
V l6db6 s e frs p d i n dp < l u Z i v a ipf i e d e v (i rno rgani ckesol i rnagnezi a(M-u
lak t ir t- M agne 8 ,,) n e b < kl a l c i a .a n x i o l y ti k aa syrnpturnati cky
rovndZcarbar laz epin.

201

203

28. PORUCHYSPANKU

Existuji dva drLrhyspirnku:synchronnf. oznadovany

jako spaneknon-REM,
a paradoxni. oznadovany.jako REM (z angl. rapid eye movement podle
rychlych pohybfr odi, ktere renro ryp doprrwizeji). oba druhy se bdhern
n oc i c y k lic k y s t i i d a j ia s i 4 -6 k ra r.n o n -R EM s p anekpi evaZuj ev dospdl osti
v ptlltldru l:4. Piedpoklirdase. Ze spanekslouZi k regeneracia restauraci
td les ny c hf unk c i . s y n c h ro n n is p i rn e kp i e d e v i i rn somati cki ch a paradoxni
m oz k ov y c ht unk c i .
S pdnk ov 6 po ru c h y j s o u v p o p u l a c i v e l rn i dast6.Zdal eka nesouvi sej i
j i v i , d y p e d l i v y a n a m n e s t i c k yr o z b o r
. i e n s o b o r e m n e u r o l o g i e ,v y Z a d u
a s pec ializ ov an p
y i i s tu p . Po d l e s o u d a s n em e z i ni rrodnikl asi fl kacese cl dl i
do t ii z ir k ladnic hs k u p i n : l . d y s s o rn n i c2, . p a rasomni ea 3. poruchy spi i nku s pojends c s o m a ti c k y mn e b o d u i e v n i n t o n en-tocndni l n.

28.1. Dyssomnie
D y s s om niez ahrn u j en e s p a v o s t.
z v y i e n o u s p a vosti ndkteredal i i poruchy.
I ns om nie pie d s ta v u i ep o ru c h y i n i c i a c ea u drZovdnispdnku.P roj evuj e
se poruchouusiniini,rldlkfrn spirnkems dastyrnnodnimprobouzenimnebo
p i eddas ny t nr ann i n tp ro b r-rz e n i rlC.e l k o v ap o ti e baspi rnkuj e vel rni i ndi vi dLriilni.Za chorobnoupovaZujcrnetuto potlrchLr
piedeviim tehdy.kdyZ spdn e k nepiinit ii nern o c n e m ud c l s ta te d noyd p o d i n ek.nemocnl ji e rano unavcn y a os paly .r la s n i T e n o uv y k o n n o s ta v d frs l e dkui nsomni evzni kaj i cl al (i
klinic k e pr ojev y (n a p i . b o l e s tih l a v y ).
T r ur t : , ilr t r nf
ir ts o rrtn idc a s tos o u v i s is a k u tn i stresovousi tuaci(hospi tal i za c e.oper ac e)ne b o z m d n o u p ro s ti -e d iIn
. d i k u j emehypnoti kaj en kri rtce.
n a 2- 3 noc i. a s n a Z i tn es c .i e ry c h l e v y s a d i t.H ypnoti ka.j souvhocl nijrako
prevencechronicity a naopak rychle vysazeni.jc prevenci nirvyku. Pref'cru jem e r noder nin e b e n z o d i a z e p i n o vhi yr p n o ti k a (zol pi denr- H ypnoger-r.
Stilnox .z opic lon- Itn o v a n e ).Po k u dp o u Z i v i u nebcnzocl i azepi ny,
tak por-rze k r ir t k odobdne b tts ti e d n dd l o u h o d o b dp i rs o b i ci j.ako al prazctl arr(N eurc ll. X anax ) . br ot tra z e p a m
(L e x a r.rri n ),
rn i d a z o l arn(D orrni curn).ci nol azep am ( G el- odor n r)
(An te l e p s i n.R i votri l ).
n e b o c l o n a z e p a rtr
je definovirna.jakostiZnostna nedostatednou
Cltrottit'ktiittsorttrtie
clelkLr
d i odpodinekpii s p i rn k ua l e s p o rlp o d o b uj e d n o ho rndsi ce(avi ak dastop9
dtlbu aZ ndkolika lct) a vyZadLrje
vZdy podrobny rozbor. MfiZe sor-rviset
sc

Insomni e
(nespovost) ie
tronzitorni nebo
chronickd

201

Hypersomnie
- zvfien6 denni
spovosl

Syndrom
sp6nkov6 opnoe
- chr6p6ni ve
sp6nku
s opnoickfmi
pouz om i

Zdkladv neurologie

hygienou i chorobou(napi. anxrcizni

stresovousituaci.ipatnou spri.nkovou
i chronickechoJe tieba vz,itv uvahr-r
stavy.depresea kognitivni porr.rchy).
(bol
est
u osteoartr6' zy.
nodni dysro b y . k te re p i i s p i vaj i k porul e spi rnku
.
p e p s i e .n o d n i e x a ccrbacechroni ckeobstrukdnichoroby pul rnondl rrinykchoroba).Je ti eba vLdy kornpl exnd
tu ri c . n o d n ib o l e stihl avy,P arki nsonova
posoLrdit
i piipadnevndj(i faktory (nevhodncpodrninkyv loZnici.nevhodnit
j
i
d
l
a , n e d o statekfyzi ckd akti vi ty. nadmdrndkonzumaceal kohol u.
doba
kol-einunebu rtredikace).InsornnienifiZebyt i iatrogenni,niivozenitndktetnethyl xanthi ny,ndry rn i l e k y (p -b l o ki rtury.steroi dy.bronchodi l atanci a.
hypnoti k).Ledbase i i di z-j i i al e i chroni ckyabuzr-rs
k te rai i n ti h y p e rte nzi va,
je picdeviirn reZir"novir.
nikdy nelze pauiirlnd na kaZdou
tdnou pi'icxinou.
i n s o rn n i ip o L rz ep i edepsathypnoti ka.
H y p e rs o m n i e .j e zvyi ena. nadmdrni rdenni spavost.N ernocni udi rvaj i
i
sniZenoukoncentraci.nepiekonatelnouospaktst,spdji tehdy. kdyZ cht6.f
ntozkovlich
byt bddli. Hypersomniese vyskytuie u rtznych rtrgunickvr'lr
procesfi(zandtliveafekce.tumory, porirazovdstavy) jako symptomatickd
nebcrrezidualniporuchanebojako projev leze.ffunk[nl- nazyvl se tez iditrvd vi.dy jen ndopatickdhypersornnie.MfrZe mit t periorlickt'charakter.
k o l i k d n fi . n d k d y al e i ndkol i k tydnfi . U ndkterychtypfr hypersomni ese
vyskytuje spdnkovtiopilost s velmi obtiZnym rannim probouzenim.
Narkolepsieje porndrndvz/acnsamostatnda nejspiiedddidndonerlocndni. ktere se projevujc krdtce trvajicirni zdchvaty imperativniho spanku
(n d k o l i k rn i n u t). N ernocny usi na ni i hl e. ndkdy bez pi edchozi ospal osti .
i env kl i du, al e i pi i bdZn6di nnosti(pi i j i dl e.
o p ro ti v l a s tn ih y persomni nej
psani ap.). a opdt rychle se probouz.izcelaosvdZen.DfrleZitaje vZdy dif-ere n c i a i l n di i a g n o sti kaoproti epi l epsi i .N arkol epsi evede dasto i k porui e
al e budi se brzy po usnuti .
n o d n i h os p a n k u .n emocnyobvykl e dobi e r.rsi na.
koncepcepi edpoP i i d i n an a rk o l e psi eneni dosudvyj asndna.al e soudasna
hypokreti nu(orexi nu).K l asi ckdnarkol epsi ese
k l i d i i d e fi c i t n e u ropepti dLr
vyskytuje dastospolednds pro.jevt'slttinkovedisot'iuce:kataplexii.hypnaa spdnkovctuobrnttu.
gogickymi halLrciniicemi
Kutuple-ric.ienahld poruchasvalovehotonu. kterd rnfrZebyt generalizovanirs piidem na zem a nemoZnostipohybu pii z.celazachovaldrnvddomi.
n e b o . j e n l o k a l i z o v a n a( p o k l e s z v e d n u t dh o r n i k o n d e t i n y .p o d k l e s n u t i
Vyskytujese typicky pu af-ektu(vztek.radost,intenzivnisnrich).
v kctlenou).
pseudohulucirtucc.jsou
vdtiinoLrzrakovea objevuji se pii
Ht,ltrtugogit'ki
u s i n i rn i .
obmuje piechodnystav.kdy nelnocnypo probuzeninebo pii
Slttirtkrn,ti
u s i n a n fn e mfi 7 ep ohnouturdi toudi rstitdl a (j ako by tato spal a).
Syndrom spdnkov6apnoe se projevu.jeinspiradnimchrapanimve spanapnoickyrnipauzami.ktere rnohoutrvat l0-120 sekund
ku s peric-rdickyrni
a vjejichZ dfisledkutlochazike sniZendsaturacikyslikem. Nemocni rnivaji
sniZenyptydenni hypersomnii.unavu,bolestihlavy,poruchykoncentrace,
vykon.zrndnynaladi osobnostia u muZfimtZe byt irnpotence.
chomotctricky
Do skupiny dyssomniise iadi tei syndrom neklidnych nohou (restless
l e g s s y n d r o m e ) .J d e o n e p i i j e r n n dp o c i t y c h a r a k t e r ua Z t u p y c h b o l e s t i
v d o l n i c h k o n d e ti nach.ktere se vyskytuj f v kl i du. v tepl e.zej rnenavei ' er
p i e d u s n u ti rn .P o ti Teustupuj ipi i pohybu kondeti nou,po proj i ti . coZ v5ak
,
b ra n i n o n n d l n i muspanku.V yskytuj e se Lrstari i ch l i di , v tdhotenstvinekdy u polyneuropatiia nefropatii.
Dalii poruchoujsoLrperiodick6 pohyby dolnimi kondetinami ve spdnku. Nemocny vykonaviive spankurytmicky stereotypnirfrzndvyjddienetlex-

Poruchy spfnku

ni pohyby dolnich kondetin.kterese opakLrjine-jdastEji

po 20-40 sekunclirch.
a tentotyp spitnkutrvit desitkytninut a7.hodiny.Pohyb.ievdt(inouprovirzcn
probouzecireakci v EEG a spiinektEchtonernocnychv dobd pohybuje nckvalitni. .t-l7vyvolirvnpocit nevyspania ospalostniisledr-rjici
den.
Radanem ttc n y c ho s v y c h n o d n i c hp o h y b e chnevi a stdZufesi na i nsomnii nc bo z v y ( e n o ud e rtn is p i l v o s ta fi n a v u .D iagn6zupotvrdij en cel onodrri
poly s om nogra fi e .
Poruchy rytmu spdnku a bddni (cirkutlidrtrtIrt'trtticilr')se mohou vys k y t ov atu pr a c u j i c i c hv e s n rd n n y c hp ro v o zech.V dti i nouj sou tranzi torni .
ale u ndkterych.jedinciiperzistu.ji.Mend obvykly .je r.rniis tzv..jet /a,q,r.r.rudrrtrr pii leteckenrpiekonirvirnivelkych vzdalcnostia dasovychpirsern.

28.2. Porqsomnie
Parasomniejsou rtzne dysfunkce.ke kteryrn dochdzi ve spojeni se spirnk em . P at ii s e m s o mn a mb u l i s m u s (n i rrn d si dni ctvi-) nodni probor-rzeni
a vstirvdniz lfr7ka.ktery je dastyhlavndu ddti. Flnuresisnocturna je nodni
ptltnodovitni.ke ktcrernudochirzivdtiinor-rv prvni tietind nodnihclspitnku.
opdt pievaZndr-rddti. Pavor nocturnus (nodni dds)je opEtporuchaddtsk6ho vdkLr.V prvnich hodirrachspirnkr"r
se ditd nahleposadina lfrZku.je vydd5en6.plirde.mlme dojern.jako by se r.nundco straiidelndhozdirkt.Po Lrklidndni opdt usinir it na celou piihodu ma arnnezii.DtleLita.je dit'erenciirlni
diagnos t ik apr o ti e p i l e p s i i .L e d i rn ern a l o ud n vkoubenzodi azepi nu.

28.3. Poruchy spdnku spolen6 se somofickfm

nebo duievnim onemocn6nim
I ns om nie,hy p e rs o m n i en e b o i j i n e p o rr,rc h yse zde vyskytu.j ji ako sympt t lm . Z I t eur o l o g i c k y c ho n e mo c n d njid e n a p i . o P arki nsonovLt
ncbo A l zh e i m e r o v uc h o r o b u .a l c i j i n e o r g a n i c k ec h o r o b yC N S .

205

207

29. ZANEtttVA
ONENilOCNENICNS

Z int liv i onemo c n d n C

i N S z a h rn u l iz .a n d .ty
rnozkomi S ni ch
pl en (meni ngit idy ) . m oz k u (e n c e fa l i ti d y )a rn i c h y (m y e l i ti dy). Mfi Ze.j i ti o kombi nov ane pos t iLen i- n te n i n g o e n c e fa l i ti d ye.n c e fal or-nyel i ti dy.
al e i soudasne
postiZeniperif'ernichnervfr.Mohou vznikat i siimostatnezirndty nitrolebniho Z ilniho s y s te mu- i n tra k ra n i a l n itro mbofl ebi ti dya trontb(tzysi nfi .
V E t iinounejdeo i z o l o v a n ep o s ti T e nC
i N S . a l e o cel kov6onemocndniorga(tepl oty.zvyi ena sedi nis r nu.k dy js o u p i i to m n y i c e l k o v dp ro j e v y zi rndtr.r
mentace.leukocytctza).
Privodci zinltu mohou byt bakterie (pyogenni inf'ekce).viry i plisnd
nebo houby . V y i s l e d n yk l i n i c k y o b ra z j e u rdovi rnnej en druherni nf' ekce,
jejir n nt noZ s t v i rl a v i ru l e n c i , a l e z a v i s i i n a cel kovem stavu organi srnu.
pi" edev ( ir n
na . j e h oc tb ra n n y c h
i rn u n i tn i c hs c hopnostech.
Zin6ty mohou byt prim6rnf, s prvotnirnnapadenirnCNS. nebo sekundr { r ni. k dy do i l o k p i e n o s u z d n d tud o C N S z.j i nych obl asti urgani snru.
Cesta prfiniku vlastniho agensdo oblasti CNS r-nfiZebyt metastatickd
(herrrato-uenni
nebo lynrfirtickir).per continuitatem (iiieni z okolni zirnd,tlive tkand stiedouii. paranazilnidutiny) nebo piimyrn prfrnikemzvn6jSk u pii ot ev ien y c ha p e n e tru j i c i c hp o ra n d n i ch.

29.1. Hnisqv6 (pyogenni) infekce

29.1.1. Akutni hnisovd (purulentni) meningitido
J d e v d t i i n o L ro a k u t n i z . a n d .r tn d k k y c h p l e n ( p i a m a t e r a a r a c h n o i d e y )
v oblas t iint r ak ra n i i l n i s p i n a l n i - l e p to rn e n i ngi ticcrebrospi
s
rral iPs.fi vodce
HuemophilIu.sirj'luut:uc. Strcptot'o('(u.s
pneunn.1ebakteriirlni.nejdastd.ii
(rncni ngokok)a stafyl okok.
t t iue ( pneum o k o k ).N c i ,r,i e ri utrtc tti ttg i ti tl i .s
MtrTe.jit o prirrarni i sekundarniinf'ekcepi-enosem7,pLrrl:ltLrzirlnich
dutin.
nt as t oidit id.
ale i p n e u r-n o nni ie b oe n d o k a rd i t i d.
Zvyi ene ri zi koj e u mal ych
ddt i nebo naop a ks ta ry c hl i d i . a l k o h o l i k fra n e nrocnychl edenychi rnunosupresivy.kde pivodcetrt rnirZebyt i Listeritt ttrottoct'togcnes.
V poslednich
letcch l-tyl z.trzt'ttrLnenitn
zvyieny vyskyt tdZkych invazivnich rneningokct; . ev y c honelno c n d n(ty
i p u C . a l e i B).
Onemttcndnise rc-tz.viii
bdhem hodin. zlttina bole.strtrihluyt'.zvracenim.
leploluttriaZ ke 40 'C tr prtruchou virktttirfizneho stupndod pouhehoutlu-

Hnisqv6
meningitido
- rychlf zqi6fek,
bolesti hlovy,
horeiko, zvroceni,
porucho v6domi

20tt

Diogn6zo
meningiridy:
likvorovl n6lez
+ slqnoveni
bokreri6lniho
ogens

Komplikoce
o n6sledky
hnisovfch
meningitid

Zfklady neurologie

rnu aZ po k(rrnai deliriunt. dastcjsou take kiedov6 epileptickezirchvaty.

Vyskytuji se i projevy systcnrove(celkove) inf'ekce.dasto vyraznaschvae
vyrazndal terovan.R ychl ese rozc e n o s t.c e l k o v y stavnemocn6ho.j dastcl
st'rtdrottr.
kterf .jevdtiinor-rvyrilzndvyjirdi-en(opoziceiije.
vi.iirrrcrtirt,qcriltt[
Brr.rd z i n s kKi .e rn i gaj .). U rdi touvyj i mku tvoi f koj encia stai i l i de. kde nrebyt nevyraz;' t.
n i n g e i rl n ip i i z n aky r-t-tohou
U rneni ngokokovychi nfekci
rrohor-rvzniknout krvdcit'i pnt.jevvrru kfi!.ivc fbrmd petechii.ekchym(rz
v dfrsledkuembolizacc,pozddji intravaskuliirnikoaaZ suffrzi (zpodirtkr.r
g L rl a c e ).
L o Z i s k ovyneurol ogi ckynal ezj e v zadl tku onernocndninormi rl n i . D n e s.fe ti e b a podi tati s l ehkyrn mi ti govanyrl prfi bdhernpurul entni ch
rn e n i n g i ti dv d fr sl edkupi edchozianti bi oti ckel el by zi rkl adni hoonenrocj e i ndi kacfk akLrt.
n d n i .J d e o ' ta v ri .ne.Zi vot ohroZuj i cionemocndniktere
n i rn u o d e s l a n in crnocndhona i nf' ekdniodddl eni ;j eri zi ko pi enosu(byt nepifli( velke).
Diagn6zu potvrdi likvorovy n6lez. Likvor.je pod zvy(enyln tlakern.
z k a l e n y j.e p l e o cyt6za,kde pi evahutvoi i pol ynukl ei rry.zvyl end mnoZstvi
r adi nacukri r.ktere ndkdy kl esaj i ai , nt 0. D frl eZi tdj e
b i fk o v i n a s n i Z e nihl
rychle stanovenf bakteriSlniho agens. ktere se pro rychlou zakladni orientaci provirdi clctekcispecifickychbakteridlnichantigenfrrnctodoulatex o v e a -{ l u ti n a c eD. i ky teto metoddj e moZnoj i Z i ni ci al nd(do 30 rni nutpo
p i i .l e tin e mo c n e ho)nasadi tkaLrzal nianti broti kum.D efi ni ti vr-ristanoveni
a g e n ss e p ro v i rd irni kroskopi ckya kul ti vadnd.
i bi oti kapodl e ci tl i vosti agens,dnes nej dastdj i
K l 6 fb 6 s e p ouT-i vajanti
g ,e n t a m i c i nc, h l o r a r n p h e v y s o k ed a v k y p e n i c i l l i n u( 2 4 r n i l .j . ) . a r - n p i c i l l i n
(cefotaxi
m,
generace
4.
n i c o l n e b o c e fh l ospori ny
se
cel i ri axon).S oLrdasnd
podirvajikortikosteroidy.ktere brirni rozvoji prolif'erativnichzmdn a pusomenin-eitid.fe
bi i proti rnozkov6rnuedemu.U sekundirrnich
nezbytndo(etiit
p ri rra rn i l o Z i s k o .dastooperadnd(rnastoi di ti da.
si nusi ti da).al e aZ po zl epi e n i c e l k o v e h os tavunemocneho.Je-l i v anamnezekrani ocerebri rl ni
traurna.zejr-n6na
ll'ontobazlhtiporandni.nutno patratpo skryti penetracia kornunikacis intrakraniirlnirrprostorem. Neurochirurgickyzakrok s plastikclu
tv rd e p l e n yj e i n di kovi i npi edevl i m r.rreci di vuj i ci chhni savychmeni ngi ti d.
Akutni komplikace ntohou byt ,s.r'slintot'i
v dfisledkucelkov6 inf'ekce
(td z k as e p s es rru l ti organovoudysl ' unkci septi
.
ckyi ok. toxi ckd pol kozeni
nadfedvin s obrazetnsyndrontuWaterhouse-Fridrichsen
s hypotenzi abe'zvddonrim.diserninovanitintravaskulirrnikoagulace)nebo piirno irftrukrurti d l rt[(c d e rnrn o zku).Mortal i ta se pohybuj ei v dnel ni dobd kol ern l 0 c/a.
Porucln' .slucltujsor-rzpfrsobenykochlcirrni lezi a vyskytuji sc dastdji
rnfiZendkdy piestoupiti na mozkovou tkail. vznikaji
u ddti. Hnisavy zan6,t
arozvijeji se loZiskovepiiznaky (her-niparzy,
poruettcef'u|itickti
Ioi.i^sku
nervfi. epileptickezirchvaty.rnozedkovepiiznaky). LoZischy rr-rozkovych
kov6 piiznaky rnohou vznikat z piestupLrinf'ekcena cevy, dochazi k sek u n d i rrn i rrr y u .skul i ti tl ti nta l oZi skovyrl i ,schdmi Im.U ddti s tdZkynr
prfibdherl mfrZe.jako reziduum ztstat pst'r'hontotorickrireturulucea epilep.sie.
Proliferativnizrndnya meningeirlniadhezemohou zpfisobitobstrr-rk(ni hydroce.fulu.s
komunikujici (extracerebralniadheze)i nekomunikujici
(s te n (rz a
n ro k o vodu).ktery se rnfi Zercl zvi nouti za ndkol i k rndsi cfr.R i zi kcr
p ro l i f' e ra ti v n i czrndn
h
.j e hl avndu kol i baci l arni chmeni n-ui ti d.

Zilnltliv.it onemocn6nf C NS

209

29.1.2. Infrokronidlni iilni tromb6zy

Intrakrani'llnililni trombtizaje nepiilii dasteonemocndnis vice moZnVmi
piidinam i.M r iZ e b y t s e p ti c k an e b o a s e p ti c k i r.
Septick6 tromb6zy jsou v soudasneclobdvelrni vz/acne.
Jde o zandtliv6
pos t iZ enir noz k o v y c hZ i l a s p l a v fr.k te r v z n i kd nej dastdj i j akosekundarni
kornplikaceSiienim inf-ekcez okoli. Promiskuese pouZivai termin trontb of lebit ida.S y m p to rn a ti k as e l i Si p o d l e l o k a l i zaceprocesu.B l i vaj i bol esti
hlavy. teploty, ndkdy septicky stav s alteracicelkoveho stavu a poruchou
vddorni.
Tromboflebitidakut,entri:.nfho
,sirtumtZe vzniknout z hnisavychproce_
s f r v oblideji,na h o rn i m rtu a p . R o z v i j i s e p ro truzebul bu, orbi tal niecl ern.
c hem 6z as us k ii n u ti m s p o j i v k y a o k o h y b n ep o ruchy.
Trornbo.flebitidutrun.st,erT.ulniho
.sirtuvz,nik6iiienim inf'ekcez ucha.
Byvir edernkolern processLls
mastoider.rs
a mozedkovdsymptornatika,vdt( inou as y m et r ic k as. p i e v a h o un a s tra n dl e z e .
Trorriltrtf'lebitida
su,qitrilnllto.sittuse projevuje hemisf-erirlnirnikorovyrli
piiz nak y . nt ono - n e b o h e mi p a re z e rmip.i i p a r asagi tal nil okal i zaci i parapar ez ou.das t oep i l e p ti c k y m zi a c h v a typ a rc i a l ni hoi general i zovaneho
typu.
U s ept ic k y c htro rn b o fl e b i ti ds e v l e d b di n d i kuj i anti bi oti ka,kgrti kgsrero idy a das t ohep a ri n .
M ez i hlav ni p i i d i n y a s e p ti c k y c h Z i l n fc h t rombdz pati i tdhorenstvi
a (estineddli(puerlterdlni tromboflehitidapostihujici hlavnd sagitdlni sinus a korovd iily), trauma. ordlni kontraceptiva,dehyclratacea kachexie
(hlavnd Lrstarychlidi s pro.jevytdZii generalizovandchoroby.pifdiny jsou
hlavndhernodynarnicke).
ndkterekrevni choroby (trombocytopeniei trornboc y t 6z a,hy perfi b ri n o g e n i mi ea) g e n e ra l i z o vane
rnal i gniprocesy.P ro di a g r r o s t i k uj e v y z n a m n 6 z. . o b r t r z o v a cviy i e t i e n i . C T , a l e z e j m e n a M R
i angiogr af ie.P r e f' e re n d nl ei d b o ui s o u a n ti k o a sul anci a.

Inlrqkrqnidlni iilni
tromb6zy mohou
bft septick6
ioseptick6
(dnes iosti3i)

29.1.3. Absces mozku

Jd e o lok aliz ov a n o uh n i s a v o ue n c e fa l i ti c l L(nr d kcl yse oznaduj etake j ako
cerebritis)se zirndtlivounekr6zouarloZiskovouseptickoutromb(tzoucev.
kde doilo k e k ol i k v a c i : v z n i k i r d u ti n a v y p l n d n ahni senr.kteri rse pozddj i
tl pouz diuje.P r f i b d hj e v d ti i n o u s u b a k u tn ia Z chroni cky.A bsces rnozku
vznika metastertickctu
hernatogennicestou.dasto z.e zitndtlivdplicni af-ekce. bronchiektizii. embolicko-mykotickyLrsrdednichvad. Siienirninf'ekce
7' paranazalnichdutin nebo ucha. piirnyrn prrinikerninf-ekcepii penetrujicich trar.rmatech
nebo po operacicha ndkclyse zdroj inf-ekcenezjisti (absce s y k r y pt ogenn i ).
V akutnfm stadiu dominuji projevy celkove inf-ekce(horedka.leukocy t t iz . a.
z v y leni s e d i m e n ta c e ),
b o l e s tih l a v y .z vraceni .rneni ngei rl ni
i ri tace
a poruchy vddorni.LoZiskovepiiznaky nebyvaji vyrazne.
V subakutnfm a chronick6m stadiu celkovi inf-ekdnipiiznaky jiZ neb y v a. liv y r az . ne a, l e m o h o u b y t s u b f-e b ri l i el.ehce zvyi ena sedi mentace
i leuk oc y t ( lz a.Ro z v i j i s e s y n d ro m n i tro l e b n ih ypertenzea l oZi skovepi i znak y podle lok a l i z a c el e z e .A b s c e s yrn o h o ubyt i v(cedetne.P recl i l ekdni
l ok aliz ac eabs c e s jte v e fl -o n ta l n i rl te
. m p o ri l n i m a pari etal ni ml al oku,roz,viji se frontalni a ternporlilnisyndrorna vdtiinou alespoi lehka kontralaterafni hernipareza.Pii otogennim z.drr.'jirnuZevzniknout abscesmozed-

Abscesmozku loiiskowf zdn6t

mozku
s postupnou
nekr6zou,
kolikvoci
q opouzdienim

2t1l

Zfkladv neurologie

Obr. 29.1.Abscesv lev6m frontdlnim laloku: vlcvo nr.rtivni

CT. vpravopo aplikaci
zvylaznini (cnhanccrnent)
kontrastnilirtkyjc patrni typickeprstencovitei
abscesovcho
a ccntritlninckrtiza
Lrouzdra

k u . k tc ry s e p ro i e vi cerebel i rni rnsyndromenr.nystagmema dastof i xovah l a v y.

n y rn c l rZ e n i rn
V diferencidlnf diagnostice piichirzi v Ivahu ostatni expanzivni nitrol c b n i p r o c e s ya d i a g n ( r z us t a n o v iC T . e v e n t .M R ( o b r . 2 9 . 1 . ) .L u m b a l n i
p u n k c e .fe p i i p o d e zi enina mozkovy absceskontrai ndi kovana.
protoZe.j e
mozkovehokonusu.
z n a d n eri z i k o z h o r i eni stavurozvcrj ern
T e ra p i e - v a k u tni m stadi uanti bi oti kapodl c ci tl i vosti .ve stadi uchron i c k e rno p e ra d n il e dba.P rognoza.j edi rnadasnostidi agn(rzya chi rLrrgi cke
l 6 d b y .N a s l e d k e rrttrozkovychabsccsubyva.idasto
f
epi l epti ckdparoxysrny.
Vz a c n d .jrl
i frZ e vzni knouti subdurdl ni empy6m. hl avndpi enoscrni nf' e k c ez fro n ti rl n i c ha etmoi di i l ni chsi ni . z.abscesu.cl steomyel i ti dynebo
i s e p ti c k etro m b o f l ebi ti dy.V popi edi .l csepti ckystavse syndromel rni tl oporuchavddorni .hcrni parezy.
l e b n i h y p c rtc n z eiasto
.
afazi ea epi l epti cke
ziichvaty.Lcdba .je neurochrrurgickir.

29.1.4. Epidur6lni spin6lni obsces

J d e o v z i r c n o u . a l e z t r v t r L n o uk o m p l i k a c i . V z n i k i i p i e n o s e r ni n f e k c e
z l ' u ru n k l un a z i i d e ch.ndkdy po operaci .po urazu.pi " iosteomyel i ti dd.
P rvn i rn p i i z n a k e rnb yvaj i l okal i zovanebol esti v zadechs poruchor.r
dynarni kontrakturou.rychle se rozviji transverzlllky. blokirdouil paravertebrirlni
nilzc rriini. Indikovirnajeurgentniopcracc.optimirln6je(td pied rozvojcrl
rn i i n i s y m p to rn a t i ky.

29.1.5. Tuberkul6zni meningitido

Tuberkul6zni
meningitido

T u b e rk u l ri z n n
i re ni ngi ti dase i -adido skupi ny subakutni cha chroni ckych
rn e n i n g i ti d .Vz h l edenrk pi evaTLri i ci
l okal i zacizandtu na bi rzi rnozku sc
tei. naz.yvirbazil/arni (lcptorneningitisbasilaris tuberculosa).ntriZe viak
b y t l o k a l i z o v a n ai ve spi rri l ni obl asti .Jde o sr,rbakutni
nebo chroni ckytyp
i n fe k c e . e x s u d a tivnizi rndtmdkkych pl en s tvorbou drobnl ch tuberkul i r
specifickouarteriitidou.ZadinirdastopliZivd t'elkot'inti
v nrozktra dastor.r

ZinEtliv 6 onemocn6nf C N S

2tl

s ti h l a v y . [tn a v a .rn a l i rtrro s st.Lrbt-ebri l ioL-rdasne

e.
zvraccni ).
l) t ' o. ier '(\bole
'
r oz . v i. iis e r t t e rti ttg e ti l rt[
.s v rttl ro ttr,
k te ry v Eti i nounebyvi rvyrazndvyj i rdi en.
i 1t , s t ' c lr icskt tl ni l tto rrru ti k p
u i,c d e v i i rrrs ta v yz n ti l tcn()stihal
. uci natorni
i anxi t iz nf s t av y ( z v l i ri tEv n o c i ). k te re .j s o Lsrti i c l anyl uci dni rniperi ocl errni
.
fl ontirfrri syndrom. /n'.r/ugtttLt.\
a porr-rchyrnozkovych nervfr. piedev(irn okoIt.t'brtt'clt.
Ndkdy InfiZebyt v popiedi i spiniilni symptomatika- parapareza
s prlruchoLrsfinkterfr.
Pro diagn6zu ic rozhoclLrjicilikvorovy n6lez - pleocyt(rzatvoienir jak
nlono- .t ak pt t l y n L rk l e i rry
. n o T e nbi i l k o v i na sni Zenihl adi nycukrfra chl oz rn
r idir . Z iiit dni rn y k o b a k te ri p
i i i rn o rn i k ro s k opi ckyv natdruj e vZdy vel rni
c enni. pr ot oZek u l ti v a c ep i i n a i i v y s l e d k yp o rndrndpozdd.P nrvi rdise take
v y ( et ieni pr oti l i rte k ,tL rb e rk u l i n o vte
e s ty a PC R . I pi i pouhem podezi eni
na t uber k ult iz n rn
i e n i n g i ti d L.jre v i l 1 y n u tn ec o ne-j rychl ej izaha.;eni
i
speci f ic k e ant it ube rk u k i z nlie d b y .p ro to Z ep i i p o z-cl ni
l edbdj e vysoke ri zi ko rcz iduir lnic hne u ro l o g i c k y i cdhe fi c i tfr(h y c l ro ccfal r-rs.
parezy kondeti n.okohy hr nea z r ak o v ep o rL rc h y ).
V diferenci6lnf diagnostice.jde piecleviirno odliSeninirdurovchurozs ev upf en.ale i .j i n e m e n i n -u i ti d n
y e b o a t-e k ccC N S . Ze z.obrtz,ovaci ch
rnet od je indik ov i rn arn a g n e ti c k ire
r zonancc.
V z it c nd- ii
v z nik a j ic h ro n i c k 6 i n fe k c e k v a s i nkarnihoubarni
.
a pl i sndmi(i nt'ekcekandidove.aspergilove.kryptokokovi).piedeviirnu nemocnychoslabeny c ha l6de n y c hi tn u n o s u p re s i v yC. a s tc l i f ri zi ko j e u transpl antovanych
ner noc ny c h.

29.2. Akufni virov6 infekce CNS

I nt r ak r aniir lni in f' e k c ej e v d ti i n o u k o n e d n y rnvysl edkernpi cdchozii nf-ckce
jiny c h or gir nf rn e b o tk i rn i .Ob v y k l e p i e d c h ri zifaze extraneuri rl ni
repl i kace
v ir Lr .P at ii r nc z i s a n to s ta tn osuk r-rp i nnue u roi nt-ekcf.

29.2.I. Syndrom oseptick6 meningitidy

j ako soubornyni rzcv
S y ndr or nas ep ti c k eme n i n g i ti d y(SA M ) s c poLrTi vd
pr o nt eningit i d yrfrz n cc ti o l o g i e .p i c d e v i i rn vi rove.A septi ckameni ngi ti da
r nuT cby t z pf r s o b e tra
v i ry p ri rn a rn i n e u rrrtr opni mi(herpessi rrrpl exvi rus.
A r r ns t r ongir vvi ru s l y n rl b c y ti rrn ic h o ri u rn e ni ngi ti dy).
dastdj itakLrl tati vnd
v ir y neur ot r op n i n ti(e n te ro v i rye. c h o v i ry .c o xsacki evi ry.
adenovi ry.r.nyxov i r L r sp a r o t i d i s .v i r u s c h i i p k y A a B . H I V ) . z d a l i i c h a g e n ss p i r o c h e t o r - r
B r t r r c l i u b u r , q t l r t r . f ' e r( iS A M v r i r n i c i l y m e s k e b o r r e l i 6 z y ) n e b o
ilc pt os pir ar ni .M frZ e .j i tta k e o rn e n i n g e i rl nf i rrrnucncefal i ti dy(u nns ne.j ias t d. jik liit ov e . a l e i p a ro ti c k i ). As e p ti c k hr l eni ngi ti da rnfrZevzni knout
i r c ak c i plen n a fy z i k i rl n ia c h e rn i c k ed ri rZ d d ni(po i nsol aci .toxi cke rnctabolic k e s t av y )n e b o .j a k ore a k c en a b a k te ri a l nizi rndtl i voLr
at' ekcil okal i zov a n o Lvl b l f z k o s t ir n e n i n g( o t i t i s .r n a s t o i d i t i s ) .
Picclvlastnirnvznikcnr nikdv byvaji nespecilickeprodromy chiipkoveho charakteru.po kterych se rozviji akr-rtnihorednatystar,'s bolestrnihlavy.
lirtofirbii a meninge6lnim syndromem. Onernocnini ntir berrigniprfrbdh.
k pr t r . jc v ir rpo
n s ti T e n n
i ro z k u v d ti i n o u n c d o c huzf.nej souT.i rdne
l oZi skove

Aseptickd
meningitidq se
nazivd tok6
se16zni

212

Zfklady neurologie

piiznaky.Likvor je diry. bezbarvy,vytdkir pod zvyienfm tlakern.nachdzime p l e o c y t6 z u r fi zneho stupnd s pi evahou rrononukl earfi (l yrnfocyty
a monocyty),ale i se sloZkoupolynuklearfi.MnoZstvib(lkovinv likvoru blivd
lehcezvyieno,ndkdyi norm6ln(.Kultivadndje likvor sterilni.Provedenilurnbalni punkce znamendpro nemocnehoobvykle ulevu, bdherntydne vdtiinou onemocndniodezni a nezanechlvttLldny rezidudlni nalez.
V diferencidlni diagnosticeje tieba odliSit subarachnoiddlnikrvaceni.
ro z v i j e j i c i s e h n i savoumeni ngi ti dunebo j i nou zfndtl i vou i ntrakrani l l ni
af-ekci(hlavndpodle likvorov6ho nirlezu).Klinicky prakticky nejde odliSit
me n i n g i s m u s . J de o l ehky aZ sti ednd vyj adi eny meni ngedl nisyndrorn.
ktery doprovdzirfizn,f-ebrilnistavy.RozhodnedastoaZ vySetienilikvoru,
kde je normdlni nalez.
L6iba SAM je symptomaticka.probiha na int-ekdnichodddlenich.

29.2.2. Virov6 encefolitidy

Virove encefalitidyjsou jednak primdrni. kdy jde o piimou invazi a replikaiciviru v CNS, a jednak sekunddrni, para- nebo postinf'ekdni.kterd doprovdzejijin[ virovir onemocndnia vzdcndpiichazeji i po odkovirni(postv a k c i n a d n i ) .U s e k u n d d r n i c hv i r o v l i c h e n c e f a l i t i ds e u p l a t i i u if h l a v n d
abnormdlniimunitni reakce.Kromd vlastnichzilndtlivychaf'ekcise vyskytuji i nezindtlive poruchy, kter6 se nazyvaji toxiinfektni encefalopatie
(vdeta u n i c h Zz md n yv zni kaj ipfrsobeni mvl i vtr toxi ckych.rnetabol i ckych
nd poruch acidobazickda iontove rovnovithy)a cirkuladnich.
Obvykle jde o onemocndni s dvouffnovym prfibdhem. zadiitekbyva
nespecificky.s obecnymi chiipkovlimi projevy nebo obrazemjin6ho viroveho onemocndni(u para- nebo postinf-ekdnich
encefalitid),po ndm nastupujeencefalitickdhorednat|f/azes alteracivddomi, meningeirlnimsynd r o m e m . z n a m k a m i p o r u 5 e n em o z k o v e f u n k c e a n d k d y l o Z i s k o v y m i
projevy. Pro diagntizu je dfileZity likvorovy nalez, ktery nA zindtlivy obraz. MR mozku a EEG. kde byvqi znamky difizni poruchy.V diagnostice
pomdhd sdrologickdvyietieni s prrlrkazern
protilirtek.
Pro diagn6zu je nejdtleZitdjii potvrzeni skutedndvirove encet-alitidy
ti m. L e v y l o u d i m ej i ne moZnepi fdi ny podobnehokl i ni ck6hoobrazu.zej n " r e n an e v i r o v e z i n d t y ( b a k t e r i d l n i ,p l i s f i o v 6 ) ,i n t o x i k a c e .e n d o k r i n n i
a m e ta b o l i c k 6p o ruchy,psychozya systemoveporuchy (autoi muni tni ).

KliSt'ovd
encefqlitido m6
r0zn6 klinickti
formy

KliSt'ov6 encefqlitido
I
J e d n as e o re l a ti vnEdastesez6nnionemocndni(aro a l 6to) vyvol anevi rem ze skupiny arbovirft a pienaien6 kliStaty (lxocle.srir:inu.;).ktere patii
Inkubadnidobaj e obvykl el -14 dnfr.Onernocm e z i p ri ma rn ie n cef' al i ti dy.
ndni rnd dastodvout-azovypritbdh.V podirtednivirernick6firzi byvaji subf-e b ri l i e b
. o l e s ti h l avy. mal i rtnosta unava.P o ndkol i ka dnech pi echodnd
flevy se rozviji stadiurnnervovych piiznakfr. kdy se znovu dostavuji hore d k y .b o l e s tih l a vy.nauzea,zvracenia meni ngei i l nisyndrom.
Podle charakterua intenzity piiznakfi se mohou rozvinout rfvne klinick6 fbrmy infekce:
o ubrtrtit'nr- nemoc probdhnejen pod obrazemviremickdhostadia;
o nreningitickti- md klinickli obraz syndrornuaseptickemeningitidy:
- rnanif'estuji
. ence.lhlitickti
se mozkovepiiznaky:dochazik psychickdmu
u tl u m u . p o ru c hdmspdnku.ndkdy i amentni mstavri m.dastej sou proj e-

Z'lnftliv 6 onemocn6ni CNS

2r3

vy e.ytrul)\'t'utnidovl
(hypokineze,dastoties jazyka, brady a rukou - zejr r r ena s t at i c k y ) a tn o :.e t' k o l c(a ta x i e . a d i adochoki neze,nystagrnus).

'

M ohou by t p o ru c h yh l a v o v y c hn e rv fr(o k ohybne.V II.. V III.. postranl i

srliieny systerl). spastickdpiiznaky a vzdcndji i lehke hernipardzy:
- dochazi k postiZenipiednich rohfr mi5nich, ndkcly
cnce/trlornvelitickrl

i k oienf r .hl a v n dv k rd n f.a l e i l u m b i i l n i i ntumescenciP. roj evise bol estrni a postupnynrrozvojernchabe parzy a atrofii piedeviim proximirlnich koienovych sval[r.Ojedindlejsou i kornatriznikvadruplegickeforlny. ktere mohou byt srnrteln6.
Lik v or m a z d n d tl i v o ufo rrn u l i s e s mi 5 e n oupl eocyt6zou(rnono-i pol ynuk lear y )a z v y 5 e n i rnb i l k o v i n . D i a g n 6 z u potvrdi vyi eti eni vi rol ogi cke.
piedeviirn serologickyprfikazprotilatek.kterejsou pozitivni asi zatfi tydny
po nakaize.
L6iba je s y rn p to m a ti c k ad.i i l e Z i tyj e k l i d na l fi Zku.j i Zve vi remi ckefazi
a zejmena pii rnanif-estaci
nervovych piiznakfr. Progn6zaje vdtiinou benigni. zavisi od prtbdhu a tiZe onemocndni.Po tdZkych firnlirch mohou
zfistiivatrezidua.Sntrtnostje udavanakolem I ch. Zlklaclni prevencionem oc ndnije od k o v d n i .

t6ibo ie pouze
symptomqfick6,
z6klodni prevenci
ie oikovdni

I
Her pet ick 6 e n c e fo l i ti d o
Her pet ic k den c e fa l i ti d jae v y v o l d v a n av i re m herpessi mpl ex.Jde o vzacne.
ale ti!.ki onemorttdn{se zand.tlivou.
ndkdy hernoragickounekrozouhlavnd
v e f r ont dlnim a te m p o ra l n i ml a l o k u . k te ro u j e moZno proki i zatna MR .
Rozvijeji se pslr'ftrckeporuclrr'.trontalni syndrorn.poruchy vddomi. :dc'hvutt'parcidlnich
i generalizovanych
epilepticklchkiedi a centralni parezy.
ndkdy i obraz transverziilnimyelitidy. Meningealni syndrom nentusi byt
v y ir az ndjiv y j6 d i e n .V l i k v o ru j e p l e o c y ro z ase zvy5eni mbi l kovi n. ndkdy
i erytrocyty,likvor rnfiZebyt xantochromni.ale ndkdy mfrZebyt i normalni. Diagnozuje moZno potvrdit opdt sdrologickyvzestuperntitru protildtek. Vzhledem k tomu, 7e onemocndnirnd stale vysokou umrtnost a pii
pieiiti tdZkd ndsledky.nelze dekat al na serologickyprtkaz. Pii kaZdem
podezieni na herpetickouencefalitiduje nutno co nejdiive zahajit antivirovou chemoterapiiaciclovirem(Zovirax. Herpesin),a tim zmirnit ndsledky
onem oc ndni.
Krom6 popsanetdZk6formy existujei benign{.fonnu.kteraprobihajako
s y ndr omas ep ti c k ern e n i n g i ti d yn e b o l e h k a meni ngoencefal i ti cl a.

29.3. Cerebelitido
Cer ebelit ida( rh o mb e n c e fa l i ti d aj e) a k u tn dv zni kl a cerebel arniati i xi e(paCerebelitido
leo- i neoc er e b e l a rnsi y n d ro m ).n d k d y i s n ystagmema poruchou hl avo- vfskyf hlovn6
vich nervfi (n. VL a VII.). nejspiSevirovehopfivodu.Byva piecleviimu ddti
u d6ti
pied5kolniho vdku, manif-estujese dasto po lehke pr'edchoziint'ekci. ale
celkoveprojevy obvykle chybdji.MfrZese vyskytctvati v ramci paraint-ekdni
nebo pos t v akc i n a d nei n c e fa l i ti d yL. i k v o r j e vdti i nou normal ni .ndkdy rnh
m ir nou z andt l i v o ufo rmu l i . O n e mo c n d n ji e beni gni a vdti i nou se rychl e
abez rezidui upravuje.V tdZiich piipadech se v ledbd ulivaji kortikosreroidy. Obdobnasymptomatikav dospdlostirnfrZebyt prvni atakouroztrou5en6skler6zy mozkomiSni.

2t 4

Zflklacly neurologie

29.4. Sekund6rni encefqlitidy

kornpl i kaceexantemovychi nf' ekdni chncnroS e k r,rn d i rrn
e ni c e l i rl i ti cl y.j sou
kterej sou dnesv dfrsl edkr-r
c i (rn o rb i l l i .v a ri cel l a.rr-rbcctl a).
odkov/tniproti
vz.ircne.
Mohor-r
se
vyskytovat
tdnrtoclrorcbitrn.1il
ijako kornplikacechiipky. inf'ekdnirlononukle(tzy,zosteru.vzircndpo odkovirni(piedev(irnproti
v a ri o l en e b o v z tckl i nd).Maj i di semi novanydernyel i ni zadni
charakter.vari a b i l n i p rfrb d h .ktery se nel i i i ocl.fi ne vi rovi cncefal i ti dy.od l ehkych aZ
p o o j e d i n d l el e tal nitorrny.s rysy di stdencefal i ti ckyrnii encefhl ornyel i ti c. i rhl evzni kl y obrazdi semi novak y n i . n d k d y rn ohoubyt i l eze peri f' erniN
(zdvratd.rrysi S . pi edevi i rns kmenovousyrnptomati kou
n e h op o s ti Z e nCN
t a g m u s . p o r r . r c h yr o v r - r o v i r h y )s. e m f i Z e r o z v i n o u t i v r i r r n c i i i n e h o
horednatehoonemocndni.MirZe jit o akutni diseminovanou encefalitid u . c o 7 j e j e d n orl zove onerl ocndni .al e i o prvni ataku roztroui en6skl er 6 z y n t o ' z k o r n i i n iB
. e z p e d n er o z l i i e n i j e n d k d y n e m o Z n e ,z . j i s t is e a Z
s d a l Si mp ri rb d hern.
rnfrZevzacndzpfrsobitrneningoencefalitidu
Vinr.st'urice[|u-:,o,\ter
nebcr
(gangl
i
oneuri
ti
dy).
i souradi kul oneuri ti dy
my e l i ti d u .i k d y Z ncj dastdj i.j
zirvisi piedeviirn natiLi zrikladnihoonernocTo.riinf'ekhtf
ertce.fhloputic
pertuse.tyfu. dysenterie,ale i chiipndni,dochazik nirn pii tdZiitr prfrbdhLr
k y n e b o s p a l n i dek.

29.4.1. Poliomyelitis onferior qcutq, d6tsk6 obrno

P o l i o rn y e l i ti d a .j evyvol avdnavi renr 7,eskupi ny enterovi rfi .Od zavedeni
odkoviini v roce 1960 se u niis jiZ nevyskytujca WHO piedpoklirdirv dohledn6 dobd kornpletnieradikaci.Ve sve paralytickefbrrnd zpfisobujezan d tl i v e p o s ti Z e n is nekrri zougangl i ovychbun6k pi edni ch rohfr rni i ni ch.
Klinicky se projevovalaasymetrickymi perif'ernimiobrnami s vyraznymi
s v a l o v y m ia tro fi ernial
, e bez poruchdi ti . P osti Zeny
byl y hl avnddol ni . rnend
dastcrhornf kondetinya svalstvotrupu. Dneini vyznam tohoto onemocndn i s p o d i v av to rn .7e dosudexi stuj inemocnis rezi dual ni michabl rni
i par6zan,t s atroflemi a ndkdy i deformitami. kteii proddlali onemocndnipied
zavedenirnodkovirni.
J a k o p o s tp o li omyel i ti cky syndrom se oznaduj estav. kdy doj de ke
z h o ri e n i s v a l o v esl abostipo rel ati vnikornpenzacikterl
.
trval a i i adu l et,
a rn fi Z ed o j i t i k posti Zeninovych sval ovychskupi n. P i i di nouj e nej spi 5e
vyderpitnizbylych rnotoneuronfrpiednich rohfr rni5nich.

29.4.2.Choreo minor
) vyskytcl val a
C h rrre ami n o r (Sydenharnise
hl avndLrddti ve vdku J-l 4l et,
dastospolu s karditidou a atrtritidoujako prr4ev revrnatickehoonemocndn i . v d n e l n i d o b d j e pomdrndvzi cnl . E ti ol ogi e a patogenezeneni zcel a
v y j a s n d n a .p i e dpokl adtuise hl avnd i munopatogennimechani smyv soLrinf'ekci.ZaUni vdtiinou akutnd.ndkdy subakutnd
vislcrstise streptokokovor-r
n e k l i d e rni i z v y (enou i ri tabi l i tou ddti a postupnEse rozvi l ej i choreati cke
hyperkineze.kterc mohou byt rfizne intenzity.Laboratorninirlezy i likvor
j s o u v d ti i n o u n o nnal ni . N eurol ogi ckpro.i evyj sou obvykl e beni gni ,z.' a,-

ZinLtliv 6 0nemocn6ni CN S

215

v a Z n d . i ijie n d k c l yk a r c l r o l o g i c k yn i l e z . L e d e b n ds e r - r Z i v p
i re n i c i l l i n
a k or t ik os t er t t i d ys.y l l p to rn a ti c k yn a c h u re a t i ckehyperki nezehal operi cl ol .

29.4.3. Reyfiv syndrom

Rc y ir v s y ndr otn.j e v z i rc n i r.a l c v e l n ri td Z k i ra rrdkcl yi l eti rl ni nezi rndtl i va
c nc c f ir lopat ie
a tu k o v i tp i e rn d n a .j a teVr.y s k y tL rj cse u ddti pocl l 5l et. vdti i l loLrpo pi' edc h o z i n f' c k c ih o rn i c h c e s t d y c h a ci ch.chi i pce nebo vari cel e.
n dk dy v s or t v is l o s tis p o c l i rv i tn i rls a l i c y l i rtfr(k ys. acctyl sal i cyl ovi r).
M/r typ ic k y dv or , r t az o v py rfrb d h .p o i n i c i i rl n i b d 7 ni i nf' ekcise rychl e rozvi i e.j i
n lt lz k t lv i piiz na k y .C u s tri.i e z v ra c e n ia ry c h l y rozvoj puruch vdcl ornfod
fttlttnluai dtt kontattiznihonebodclirantnihostavr.r.
Srlr.rdasnd
se zjisti znhrtrk y . jat er nihopo i k o z e n i (a l e b e z Z l o u te n k y !)s vysokyrnihocl notar-ni
trans_
a t ninit za diagn o s ti c k yv y z n a rn n ce.f h l a v n dz vyi eni serovehl acl i nyanroni aktr. Stav vyZadujeledcni na JIP. Patosenczesyndrornr-r
-jc closuclncjasna.
Z dirvodfi prevenceReyovasyndromu Lrddti v dobd vyskytLrchiipky a varic ely nc podir v i rn te .i a kaon ti p y re ti k r,rrn
k y s e l i nuacetyl sal i cyl ovou.
al e parac et am ol.
Neur ologic k as y mp to l n a ti k ijte ta k e p o rn d rn ddasti ru syncl rontuzi skane N eurol ogi ck6
ir nr - r nodc f ic ie n-c cL lo n e rl o c n d n iA ID S . k te ri r-i e zpfrsobenavi rern H IV .
proievy AlDs
M ir Z ec loiitk r f t z n e tn up o s ti Z e nC
i N S i PN S. k encefak)pativyvol
i
anepi i t t lo HI V k r f r z n y me n c e fi rl i ti d i rn.iri n e h op frv odu.myel opi i ti ii pol yner,rropat ii.Cas t y - icv y s k y t o p o rtu n n i c hi n f-e k c(n
i a pi .neurotoxopl ;rzm(tzy.
kryptok ok t iz y , inf ' e k c ec y to rn e g a l o v i rc mv. i re n t h erpessi rnpl ex)i ndkterych
ndclorfr.ze.jrnenalyrnlitrnu rnozku.
Samostatnor-r
problematiku piedstavuji prionov6 choroby. Jako prion
se oz nadulebilko v i n n i rd i rs ti c e .rra l l rro l e k ul a nr-rkl eove
kysel i ny.kteri r
m f iZ epienir ietg e n e ti c k o ui n fo rn ra c i J. d e o s rnrtcl ni r.chroni ckyprobi ha.j i c i onet noc ndnip o s ti h L rj i cCi N S . n a i td s tia l e v el n-rivzi tcni r.Mohou mi t fi rrtnLrddc lidnouiz i s k i tn o u (s p o ra d i c k o Li irn f-e k d ni ).P ati i sem napi . C reutzf c l d t o v a - J a k o b o v an e m o c ( p r o j e v u . j es e p r o g r e d r , r . j icclie r n e n c si d a l i i
s y nlpt onlat ik o Lerx tra p y ra rn i d o v oiup y ra rn td ovou.rnyokl oni emia ataxi i ).
U r d i t a p o z o r n o s tj e t c t o p r o b l e r n a t i c ev d n o v i r r - rva p o s l e d n i c h l e t e c h
v s ouv is los t si t z v . n e m o c i i i l e n y c h k ra v (b o vi nni encefhl opati e).

29.5. Zosler, p6sovf opor

Pfrvodcelnpirsovehooparu .je virLrsidenticky s virem varicely. tttricellu-:,o,\tert'iru.v.K ttnetnocndniclo.jde
reaktivacilatentnifornty viru v gtmgli{t'lt
:t t lr t f c h k r t f ent 7rn i i n i c h . O n e mo c n d n iz a d i n adasto tepl otoLr.cel kovymi
nes pec it ic k y r npi rc rj e v y(L rn a v arn
. a l i tn o s t).b rzyse pi i druZii ntenzi vnipal div e boles t i.k t er eo d p o v i d a j is e n z i ti v n di i s tri b uciposti Zenych
koi en&nebo
ner v it .J de o r ad i k u l o n e u ri ti d u (g a n g l i o n e L r ri ti du)
spi nal ni chnebo hl avovych nervfr.Bolesti.isor-r
nisledovirnykoZni err.rpciopdt typicky v piislLrinenl der t nat omu .C )n c m o c n d n mi
i r c h a ra k te r ser(tzni chpuchyi kfr (obr.
29.2.),ktere po ndkolikii dnech zasychaji.vytviricji se krusty.ktere odpaclnou. il pokoZkapo krLrstitch
rnfrZebyt rfizndpigrlcntovaniinebo clepigrnentt r v anil.B oles t i vd ti i n o u p o s tu p n do d e z n i v a j i .a l e asi u l 0 c/cnernocnych,

Zoster - koini
erupce ie
v distribuci
dermqfom0

216

Z'6klady neurologie
Obr. 29.2. Zoster - herpetickir
erupcc v dermatornechTh2--l

Posfherpetickd
neurolgie - vfskyt
stoup6 s v6kem

hlavnd stariich. rnohou pietrvavati dlouhodobdpo odezndnikoZnichprojevfr - vznlka postherpetickd neuralgie. Je definovfna jako perzistujici
bolest vice neZ 3-rl mdsice po rozvinuti koZnich symptomrizosteru.Prfibdh zosteru znadn6 zdvrsi na v6ku a celkovych obrannych schopnostech
n e rn o c n y c hU
. s t ari fchpaci enti r.j evZdy tdZi i a j sou dastdj i ipostherpeti ck e n e u ra l g i e .u kachekti ckfch nemocnychmfi Ze doj i t i ke general i zaci
a tdZkemustavu.V popiedi jsou vdtlinou senzitivnfpiiznaky. ale pii piestupuint'ekcena piedni koien nebo mi5ni roh mohou vzniknouti motorick6
l6ze charrakteru
koienovich pure:..Existuji i forrny, kde koZni projevyjsou
minimirlni. snadnose piehlednounebo dokonce mohou zcelachybdt.
Nejiast6j5i lokalizace zosteru.iena hrudniku a bii5e (hlavndTh5-12),
ale mfrZese vyskytovat i na kondetindchnebo mozkovych nervech (n. V.
a n. VII.).
pii onemocndnichpdteie
Zoster mfiZebyt i sekund6rni,.svrnptomutic'ky,
(metastfzy),leukdmii. ur6mii i diabetu,a proto je nutn6 pii kaZdemzosteru prov6stpiislulnd celkov6 vyietieni.
Zvliritni formy. Zoster oticus (postiZeniganglion geniculi na n.VII.),
syndrom RamsayHunt. Bolestijsou lokalizovanykolem ucha a v piilehld
dasti oblideje,koZni erupceje na boltci. v zevnim zvukovodu i na bubink u , n 6 k d y i md k k 6m patfe aj azyku. V yskytuj i se poruchy sl uchu,ti ni tus,
vestibularniporuchy, lze licniho nervu, kter6 byvaji dasto tdZk6 a dosti
rezistentni na l6dbu. Zo.gterophthalmicus vznlk6 pii postiieni l. vdtve n.
V., kdy herpeticka erupce zasilhlai odni bulbus (vznik6 keratitida, iritida,
konjunctivitida)a ndkdy rleze okohybnych nervt nebo n. opticus.
Kauzalni l6iba zosteru neni dosud znitm6.U lehdich forem v6t5inou
postadil6dbasymptomaticka- jednak lok6lni podle koZnichprojevrh,jednak analgetickd.U zavaZndjSich
forem jsou l6kem volby antivirovdpreparaty. ktere inhibuji replikaci viru a redukuji akutni bolesti i trvdni erupce.
Vyznamndtak sniZujiriziko akutnichkomplikaci,kterespodivajiv roz5iieni
inf-ekcena dal5i nervovd struktury. Zatim i6dn| l6dba nedok6Ze zabrfnit
rozvoii postherpetickeneuralgie.rnfrZeviak zkr6tit jeji trvdni.
Ke standardndpouZivanymlekfrm patii ttciclovir (Zovrrax, Herpesin)
(Famvir) a valoc'iclovir(Valnebo novdjii antivirovepreptrraty
.famcic'lov'rr
trex). S ledbouje tieba za(it vZdy co nejdiive. nejldpejil v prrirbdhuprvnich 24-48 hodin rozvoje zosteru.
Antivirove l6ky jsou indikovirnyu rizikovych nemocnych.kam iadime:
o starii nemocnd- vdk nad 60 let. imunodeficientnipacienti;
o kraniirlni lokalizaci zosterr,r
nad C4. zejm6nazosterophthalmicus;
o m z s a h l e j i i z o sters i ntenzi vni rnibol estmi .
Ndkdy se doporudujeu lehdichforem i amantadin(Viregyt K) nebo enzymoterapie(Wobenzym).

ZinEtliv 6 onemocn6nf CNS

217

Pii bolestechje indikovanozahajit co nejdiive l6dbutricyklickyrni antidepresivy.ktere patfi k lekfim prvni volby r.rpostherpetick6neuralgie.Jejich ef'ektv obdobi zosteruje nejen analgeticky.ale udavase i moZny proe e ural gi e.A pl i kuj e se nej dastdj i
f y lak t ic k y v liv n a ro z v o j p o s th e rp e ti c k n
zvyamitriptylin,zpodatkurnaladiivka l0-2-5 m-qna noc.kterase postr.rpnd
poddvat
male
Sujepodle tolerance.Po odezndnibolesti se doporuduje
davky arnitriptylinujeitd po dobu 6 tydnfi a pak teprve vysadit.
Postherpetickd neuralgie je velkym ledebnymprobldmem,pouZivirse
k r om d am it r i p ty l i n uh l a v n Eg a b a p e n ti na p regabal i n.ndkdy cl onazepam.
carbamazepina sodanton.Ef-ektmfiZe mit i akupunktura.analgetick6fyz ik alni pr oc e d u ryn e b o i a n a l g e ti c k dre n tg enoveozai eni .

29.6. Lymesk6 borreli6zo

Jde o spirochetovouinf'ekci, kterou vyvoldva zvld5tni Borrelict burgdorfe
ri.Ta zahrnujev soudasn6dobE nejm6ndtii genoskupiny:Borrelictburg
dorferi .tensLtstricto (USA). Borrelia gurirtii (neuroborrehozav Evropd)
a Borrelia aJzelii (koZni a kloubni formy v Evropd). Rezervo6reminf-ekce
jsou hlavnd drobni savci,pt6ci, domaci a lesni zvdi. Pienos se ddje piedev5im kliStaty (lxodes ricinus), nebezpedndjsou i larvy kli5t'at a zejmna
stadium nymty. Piisati nymfy dasto vfibec neni zpozorov6no,protoZeje
nebolestivda nymfy kl(Statjsou velmi mald (kolem I mm - obr. 29.3.).
MoZnost pienosu jinym hmyzem nebyla prokfnfna. Onemocni asi 20 7c
lidi, 80 7o se po ndkazejen promoii.
Jde o vicesystemov6onemocndni(kromd nervov6hosystdmu- neuroborreli6za - mrhZepostihovati dal5i orgdny - klouby. svaly,jdtra, srdce,
c6vy) a vyskytuje se dnes pomdrnddasto.
Probih6 typicky v n6sledujicich stadiich. ve kterych zdfnaziujeme piedev5im neurologick6projevy:
I. Stadium dasn6- lokalizovan6 infekcet za ndkolik dnu aZ tydnfi po piisdti infikovanym kli5tdtem vznlkd u 30-50 7c nerrrocnycherythema migrans, anul6rni nebo jen mirnd diffzni homogenni zaderven6ni(obr.
29.4.), kterd ma stdhovavycharakter.Ndkdy byvaji soudasn6nespecifick6 potilejako myalgie, artralgie.bolesti hlavy, unava i subfebrilie.

Obr. 29.3. KlfStE- srovndni

v e l i k o s t i s a m i d k y ,s a m e d k a
a nymfy

Obr. 29.4. Erythema migrans s typickym centr6lnfm

nablednutfm

-lh-tr
ffi

;h

Lymesk6
borreli6zo
- spirochetovd
infekce pien6iend
kliit'ofy

218

Neur obor r eli6 z o

- stodium
generolizovon6
infekce
osr6ii posrihuie
PNS nei CNS

Ziklady neurologie

II. Stadium generalizovandinfekce: za ndkolik tydnfi aZ rndsicfrpo primoinf-ekcise rozviji neurologickirsyrnptornatika.kterir rnirZcpostihovat centrdlni i perif-erninervovy systema dastobyvir rnultifokirlni.Ne.idastdji se vyskytuji nasledujici syndrorny.ktcr6 se rnohou i vzirjernni
k o m b i n o v a t:
. s y n d ro ma s e p ti ck6rneni ngi ti dy:
e b o l e s ti v era d i k ul opati c.ktereposti huj fhl avndhrudni segrnentya pi i p o m i n a .l ii n tc r kostal nineural gi e.ndkdy i s proj evy rneni ngci rl ni ho
kul opati c) I
d rl Z d d n i (rn e ni ngoradi
o k r a n i i r l n in e u r o p a t i eh. l a v n d p o s t i Z e n n
i . V I I . a o k o h y b n y c hn e r v f r .
o p ti c k e n e L rriti dy:
o p o l y n e u ro p a t i cke
obrazy.mohou rni t charaktersymetri ckehoposti (p
i
i
p
o
rn
i
naj
i
Zeni
syndromGui l l ai nfi v-B arreho)
i zcel aasyrnetri cke:
o nnavovesyndrorny.ktere tnohou nit az,rnyastenickjcharakter:
. v z i rc n d j e
i n c e fal i ti ckdsyndromy- mohou mi t charakterakutni i subakutniencefalitidy.cerebritlnivaskulitidy.ndkdy benigniintrakraniiilni
h y p e r t e n z ee: n c e f a l o m y e l i t i c k sey n d r r ) r n y( n e b o d i s t d m y e l i t i c k e )
mohou svyrn charakterempiipominat i roztrouienou skler6zu rnoz.k o mi Sn i .
K ro m d n e u ro l o gi ckesymptomati kybyva;ipro.j evtkl oubrti(synovi ti dy,
a rtri ti d y ).k o i tl ( erythemachroni cummi gransl.r ktrtl i ri l n[.
III. Stadium pozdni. velmi v'zacneaZ sporne.kdy k rnanif-estaci
dochazi
z a n 6 k o l i k rn d s i ci aZ l et.
IV. Chronick6 stadium mfiZe vzniknout u nepoznanycha neledenychfbrem. Castd.jiiviak bude multifaktoriiilni piidina. kdy inf-ekcespustidal5 i . n a p i . a u to i m u ni tnirnechani smy.
Piedpokladase, Ze velmi dastybLrdei prfib6h asymptomaticky.
V diagnostice hraje hlavni roli klitticki obru:.. Likvrtr.je dasto abnor.
rn a l n i ,b y v i r p l e o c ytri zahl avndmononukl earnizvyi
en6 hodnotybi l kovi n.
ndkdy jen y-globulinfi.ale rnfrZebyt i norrnirlnilikvor. DfileZitir.ie .sirologickti diagnostikaprfrkazernprotilirtck v seru i likvoru. kterir se provadf
me to d o ui m u n o fl u orescendniE.LIS A nebo w esternbl ot. P ro neurcl borreliozujsou vyzniimndhlavndprotildtkyIgG (lgM jsou nespecificke)a prfrkaz
intratdkiilnisyntdzyprotilirtek.
V l e d b ds e p o u Z ivi rpeni ci l l i n.ve stadi uI postadibdZneperori rl nidavky
n e b o i . m . p r o c a i n - p e n i c i l l i(nl z e p o u Z i ti u i z o l o v a n e h p
o o s t i Z e nni . V I I . ) .
neurol
ogi
ckyrni
V e II. s ta d i us ro z v i nutymi
pi i znaky se pouZi vi ranti bi oti kurr-rcefiriaxon (Rocephin)v dirvce2 g dennd.nirl prepariitClafbran (ceta l o s p o ri n o v ea n ti b i oti kum)v davce6 g denndnebo krystal i ckypeni ci l l i n
v i . v . d a v c e2 0 r n i l .j . d e n n dp o d o b u l 4 d n f i i d e l e . n d k d ys p o l us k o r t i k o steroidy.Lehdi forrny lze ledit deoxymykoinemv ditvce200 mg der-rnd
pcr
dobu ai 4 tydnfi. PouZivirse take Rulid (roxithrorlycin) nebo Sumamed
(a z i th ro my c i n ).P ro gn6zapi i vdasnedi agnozea adekvi rtnil edb6.j eporndrn 6 p i i z n i v a .E x i s tu j i vl ak rel upst' .kdy j e nutno l edbuopakovat.

29.7. Arqchnoiditido
A ra c h n o i d i ti d ai e n e zcel atspeci fi ckdoznadenipro chroni ckezi rndtl i ve.j i z e v n a tda fi b r6 z n i z tl uX tdnimdkkd pl eny. pi edevi fnr pavudni ce.P rodukti v n i z m d n y p ro b i h ai ivdti i noLrv urdi tmfrsekr-r
spi nnl ni honebo i ntrakra-

Zfn[tliv 6 onem0cn6ni C N S

nilr lniho pr os t o ru .a ra c h rro i d ejae z tl u i td l i r a adheruj ek dLri e(udhc:.i t,rtl

t t r uc lt t r r t idit id u ).
N e rv o v i s tru k tu ry rri o h o ub yt poi kt)zenypi i rnynt i rtl ak er li. t r t lak enrc e v n e b o b l o k :.rd o u
l i k v o ro v c ci rkr.rl ace.
N dkdy ntezi novot v t lieny r t r iv lakn y v z n i k a j i d L rti n yv y p l n d n i tckuti nrtua tak vzni ki r arachnoic lit r da
c y s t ic k aAra
. c h n o i d i ti c lvaz n i k i rv 6 t5i nou.j akoreakcena probdhl i
t l' lllllt t ll.t t per a c i .z i rn d tl i v o Larf' e k c iv o k o l i (o ti ti dy.si nusi ti dy.osteorryel i t idy ) . nav az uj en a rn e tti n g i ti c l (b
.
u a k te ri i rl n ize.j
rri ena
sal moncl ovor-r
nebo
t uber k Lr l( r z n i k).rv i rc c n i (n c j i ' a s t6i .fs u b a ra chnoi dl l ni )nebo .j e reakci na
aplik ac i ndk t c ry c h l i rte k d o s u b a ra c h n o i d i rl ni ho
(nej dastdj irtg
prostorr-r
k o n t r a s t n i clha t e k .a l e i a n t i b i o t i ka c h e n r o t c r a l t e u tni ke b oc y t o s t a t i k )K. l i nic k irs y r lpt ot - t-ta tij keac l i rn al o k a l i z a c ia i n tc nzi tor-r
adhezi vni chzrndn.Ledba . ; c dos t neus p d i n i t.

219

221

30. ROZTROUSENASKTEROZA
MOZ,KOMISNI

S c l c r o s i sm u l t i p l e xc e r e b r o s p i n a l i(sS M . R S ) j e v n a ( i c h - u e o g r a f i c k y c h
podr nink ir c hpo rn d rn di ' a s te o n e rro c n d n i .p rcval encese u ni rs pohybu.;e
k olem 60- l( X ) / 1 0 00 0 0 o b y v a te l(e v e n t.i v i c e) a i adi se mezi demyel i ni za(.nichoroby.Piidina neni dosudjednoznadndznirmir,ale v soudasneclobd
s e RS pov aZ ui ez a c h ro n i c k o uz a n d tl i v o ui rn r -rni tni
poruchu.kteri rj e zprostiedkovdnaporuchou bunddneirnunity, a rozvoj onentocndnije ovlivilc'rvirnjak faktory genetickyrni.tak i faktory zevniho prostiedi.
AktivovaneT-lyrnfocytyprodLrkujici
prozindtlivecytokiny (cytokinyjsttu
b ilk ov innem ole k u l y .k tc re s l o L rZiimu n i tn i rnbui l ki rm.j akoprosti edekkomunikaces ostatnimibuiikarni).rnakrofigy a dalSiimunokompetentnibufiky prostupujipies hemattctencefalickou
baridrua v mozku atakuji a destruu ji m y elin.M y e l i n v C N S j e tv o i e no l i g o d e n d rocyty.
v P N S S chw annovyrni
b uik am i. Hlav n i b i l k o v i n n i rk o n -rp o n e n ta
. zi ckyprotei n.j e i munol ogi cba
ky s pec if ic k irpr o C N S a P N S , a d k o l i o s ta tn ibi l kovi nnekornponentyj sou
pro cely nervovy systeln spoledn6.K tlemyelini:,ut'itlochd:,[ prr:,tr-t
.jen
t' certtrdlrtintrnvelittu,vzntkaji vicedetna.nepravidelndrozloZendloZiska.
ktera se nazyvaji plaky. Dochirzik chronickemu zind.Iua rle.strukcirnt,elitt r t t ' i poc hv v v b i l e h m o td mo z k u a m i c h y . Mi ra zachctvani
ol i godendroglie rozhodujeo ntoZnostialespoiiddstednereparace- remyelinizace.Pozddji. afe ndkdy i dasnychl-irz.ich.
dochirzirake ke ztratdaxonfi, kdv iiz ilrctnit
obnov af unk c e n e n i mo Z n i r.
J de o c hr oni c k e .d l o u h o d o b eo n e mo c n d n i .kterd tl fti n/a obvykl e ntezi
20. a 30. rokem v6kLr.Typicky prrib6h je zpodatkuv atak6ch a remisich.
Pii atacese rozviji fokirlni nebo rnLrltitokirlnineurologickirclysfunkce.po
urdit6 dobd se stitv opdt upravi a dochiz.i k rerrisi. Po prvni atace r-ntZe
dqit i k e k om pl e tn iu p ra v da re mi s i n a n d k o l i k l et.A si u 25 % ,nemocnych
dojde po prvni atacek relapsua dalii atacev prfrbdhuprvniho roku. u 50 c/r,
v prfibdhLr
ti-ilet.Atace onemocndnindkdy piedchiiziexogennifirktory..jako
vir<rvitinf'ekce.nadmdrnitfyzickir zatd.inebo ernodnistres.Postupnd.jsor.r
v iak at ak y das t d .j iai z h l e d i s k as y rn p to r-n a t i ky
i ntenzi vndj i i .rerni sej sou
neLipf
ni. zfrstirvirreziduirlnin6lcz,dochirzik progresia narfistanineurctlog ic k e s y m pt or n a ti k ya fL rn k d n i h o
d e fi c i tL r.
V d al i i rn prfrbdhu.j sou
arakyj i Z
mend daste.onentocndnipiechaz.ido firrmy sekund6rn6 progredientni.
pozdEjichronicko progredientni a dochazik postupneinvalidizaciaZ irngbilizaci nemocniho. Vzacnd-iiije prim6rnE progredientnf forma. kteru
n em aani z adat e ka ta k ya o d i c j fh o v z n i k u s y rn ptomati ka
postupndprosred uje.

Roztrouien6
skler6zq
mozkomiini
- chronickd
zdn6rliv6 imunitni
porucho CNS

Pr0b6h zpoi6tku
v otok6ch
o remisich, pozd6ii
formo sekunddrn6
progredientni

222

Klinick6
sympfomofiko ie
dond pouze
postiienim CNS
- mozku o michy

Diogn6zu pofvrdi
MR o vyEetieni
likvoru

Z'iklady neurologie

Klinick6 symptomatika je rfrznorodda je charerkterizovana

piitornnosti
jen centrirlnichpiiznakfi (e postiZenpouzecentrirlnimyelin), ktere nasvddpostiZenis postiZenimvice systdmfiv bile hrnotd.Pieduji viceloZiskovdrnu
vaLujiciklinickli syndrornz|vrsi na pievaTujicilokalizacidemyelinizadnich
loZisek.Pii zadirtkLr
onemocndnijdepiedevlirn o nasledujiciprojevy:
o olttickti (retrobulbdrni) rteurititlu - jednostrannaporucha vizlr. kterir se
v d ti i n o u ry c h l e a upl nd upravi ,ndkdy zfi sti rvicentri
r
l ni skotom:
o .sett:,itit,rtI
projevt' - vdtiinou pozitivni piiznaky. paresteziea dysestezie
v h o rn i c hn e b ctdol ni chkondeti ni rch,
vdti i nouasymetri cky.
S l abostnebo
j
e
nebo vi ce kondeti n i ni ci al ni rnsyrnptonrern
d i e v d n d n i .j e d ne
asi Lr.j ecl n e p o l o v i n y n e rn()cnych.
C asti j e brndni v kondeti nachnebo poci t staZeni kolem trupu nebo kondetin.U rnlad5ichnemocnyichrnfiZebyt sck u n d a rn in e u ral gi etri gerni nu:
o ve.stihuldntl.sttulnnn- vdtiinou centrirlni.ale n6kdy s intenzivnimi zttv ra td mi .N y s ta grnusj e dasty rbez subj ekti vni chvesti bul i rrni chpi i znak i t.Z p l a k v m o zkov6mkmeni byva i di pl opi ea i nternukl earni
ofi al moplegie.N6kdy rnfi7eRS zaditobrazemakLrtnidiseminovaneencef-alitidy:
. .\po.\tickemotoricki prut.iet,\'-na podiitku onemocndninebyvaji vyt'ztz.ndjli par6'zyant spasticita.Nemocni udirvaji spiie zvyienou nnavnost
a nejistotupii chfrzi.slabostnebo neobratnostruky. Pii objektivnirnvyi e ti e n i z j i s ti rn ehyperrefl exi se
i spasti ckyrni
pyrami dovfmi j evy a cxasto
v y h a s l eb i i Sn i rcfl exy:
o mo:.efkoveporur'ftr'- jsou pomdrnd daste.rfrzne intenzity. kolisaji od
lehke ataxiejedne kondetiny aL po tdZkouataxii chirze a puruchu rovnovahy. na ktere se mfiZe podilet i .sltintilnlutuxie. MtZe byt i vyra'zny
i n te n d n iti e s :
- piedevlim modeni,nejdastdjinirhldnuceni na mikci
o ponrcht' .sfinkten?
(i rn p e ra ti v nrn
i odeni ),kterdmumusi byt okamZi tdvyhovdno(mdchfi .j e
hyperreflektoricky,mii tnalou kapacitua dochdzi k dasnekontrakci detru z o ru ). P o z ddj i i retencenebo i nkonti nence.Mohou byt i sexui tl ni
p o ru c h y (i mp otence).
Z psychickych projevfi se vyskytuji zmdny af'ektivity.zejrn6nadeprcsivni syndromy.ale ndkdy i eufbrie. Intelekt byva neporr-rien,
rovndZ hemisf-eralnipiiznaky se syndromy mozkovych lalokfr se nevyskytuji.eastynr nespecifickyrnpiiznakem byvd ilnuvu.
D a l i i v y v o j .j e vel mi vari abi l ni .Jako kraj ni vari antyexi stuj i.formt,mul i g n l . k d y v p rfrb Ehundkol i kal et (al e ndkdy i dnfr nebo mdsi cfr)j enemocny upoutirnna lfrZkoa rnfrZedotit i k umrti. a formy lehke - benigrti.kdy
i p o 2 0 l e te c hj e nemocnymobi l ni a rni ij en l ehkou symptornatol ogiV
i . dti i n o r.rv i a k d o c h a zibdhemndkol i kal et k postupnemuzhori ovdnihybnosti
a mclhctudorninovitt st'rtdrorttt'slttt.stiL'ke.
,sltttsticko-pureticke.
tno:,e(kot,i
s tdZkoLrataxii a intendnimtiesem i kombinovane.rTrrr.sticko-utukticki.
P ro d i a g n 6 n t .i e nej dfi l eZi tdj ikl
i i ni cky obraz a prfrbdh.P ro.j i stoudi agn6zu se vyZaduji alespoiidvd ataky a prfikaz dvolr rfrzndlokalizovanych
l o Z i s e k .N e j s o L r- lspl
i ndnatato kri teri a..j e di agnci zaj en pravddpodobnn.
c o i j e d a s te p o prvni atace.kdy mfrZebyt i ndkol i kal etdren-ri se.
nebo
r-ra k u tn i d i s e rn i novane
encefal i ti dy.D i agnosti ckynej dfrl eZi td.ij e
i i vy5eti e n i MR . k tc ri proki r7evi cedetnedernyel i ni zadnipl aky. di serni novani i
l c rZ i s k a(h y p c ri n tenzl ' rivT2 a sekvenciFLA IR nebo proton-denzi tnd
vi rZ c n d rno b ra z e ).l okal i zovaneasymetri ckyv bi l e hmotd.ze.j ntcna
peri ventri k u l a rn d(o b r.3 0 . 1..30.2.).Li kvor byva dastoabnorrni rl nimi
. r7.ebyt l ehk a p l e o c y t6 z ttiz vyi eni bi l kovi n. D frl eZi tymni l ezern-i cpi edevi i rnzvyi cni

RoztrouSen6skler6za mozkomiSnf

223

Obr. 30.1. Itoztroulen6 skler6za mozkomiSnf:M R P D - h y p c r i n t c n z n id e n t y c l i n i z a i ' ni loZiska

Obr.30.2.Roztroulen6
skler6za
mozkomflni:MIt (r,lo,ol'2. vpravoPD) viccdcrnir
l r l s P l vl r j i c li o z i : , k l r
y - globulinir z. v l i ri tdfra k c e Ig G (d o c h i rz jk s al nosti l tnc
i ntrateki rl ni- auroc ht onni- s y nt e z eIg G v o b l a s tiC N S). Pi ' ii rn Lrnoel ektrcforezc
l i kvrl ru(i zoef c k t f r c k i f ir k L rs a c il )z e p ro k a l ,L rt.
r
L e y -g l o b ul i novifrakce
neni homegenni. ale v alk al i c k i fl ' a k c i s e v y tv i ri e j i o l i g o kl ondl ttlprou:,k.\.(obr.
30.3.;.
k t er e r epr c z e n tu .jpi ro ti l i rtk yp n rd r,rk o v a nnedkol i ka kl ony pl azn-rati ckych
bLr ndka. pies to 7 en e j s o Lzr c e l a s p e c i fi c k ej.s or-rdastyrna vyznamnyrnni lezel-t-l
u RS. Vyieti-errievokovanychpotcncialirlnfrZepoclpofitdiagn(tzu
p r f r k a z e r knl i n i c k y l a t e n t n i c hl o Z i s e k .

Obr. 30.3. Oligoklonflni

prouZky u roztrou5en6sklerrizv ntozkomf5nf(vzorky i.
7,9, ll) pii imunoelektrofor6ze likvoru

10 11 12 13

224

lriibo RS:
l. v obdobi otoky
2. prevence
relopsu
3. symptomqtick6

Ziklady neurologie

Diferenci6lnf diagnostika je dastosloZitiia hlavnd v podatcichonemockl i ni ckesyrnptomatol ogiJe

i . ti ebavyl oun d n i (i ro k a .Z i :i s i na dcl rni nantni
procesymozkovdi mi5ni (CT. MR) ijind choroby
dit piedeviirnexpanz.ivni
CNS (napi. borreli6zu).Pro pozitivni prfikaz RS je nejvyznarnndjiiMR.
Kauzirlniterapie RS dosud neni zndrnir.PouZivanouledbu lze rozddlit
do tii skupin: na terapii v obdobi ataky.prevencirelapsusynlptomatickttrl
ledbu.
V o b d o b i a ta k y maj i domi nantnimi sto korti kosteroi dy.P ouZi vaj ise
piedeviim ve vysokych davkiich.nejlepe i.v. infiizemi methylprednisolon u (S o l u -Me d ro l )v davce I g, obvykl e po dobu 5 dnfr.P okudterapeuti cki
je moZnoaplikovat ijednorazovdcyclophosphamid.
ef-ektneni dostatedny,
( o d d d l e n i d a l i i a t a k y a s t a b i l i z a c ep r o c e s u )j e
r
e
l
a
p
s
u
Prevence
z hlediskal6dby nejvice problernatickaa piistupuje se k ni vLdy individua l n 6 . Pro n e mo c n ds akti vni formcl u choroby, dastymi atakantia dosud
rnalyrrrneurologickyrndeficiternse pouZivaji interf'eronvB (Avonex, Betat-eron.Rebif). ktere snilu.ji podet itiZi relapsfr.(lnterferony piedstavuji
s k u p i n u p ro te i n fi ze skupi ny cytoki nfr s akti vi tou neri nfekdni choroby.
rnalignitua intunoreguladniporuchy.)Ve stejneindikaci se uZivirpreparat
(Copaxone),ktery rnd ale jin6 imunologick6 pfrsobeni.
,q[utirumer-ut'ettit
Ze jde o ledbu velmi ndkladnou,je tieba k teto l6dbd
k
tomu.
Vzhledern
i n d i k o v a tn e mo c n evel mi pedl i vd.
U pokrodilejlich forem se pouZivaji udrZovacidavky prednisonunebct
Deletrvajici
i dalSichimunosupresiv(azathioprinnebo cyclophospharnid).
podirvanikortikosteroidfrje'zatil,enoiadou rnoZnychvedlejiich ridinkfi,proto je podavdntevLdy v.jednorazoveranni ddvce obden (alternujici zprltsob).
Ri:,ikuu t,edle.iiirir'inkv orciln{chsteroidfr:
o peptickj vied - preventivndse doporuduj(antacida(Marllox)a blokdto:
ry h i s tu m i n o v ychreceptorfi
' h y p o k e rl i m i e ;
o gluk6zovd intolerance- zejm6nau pacientfrs latentnimdiabetemneb<t
rodinnou anamnezoudiabetu:
- je doporudovirnadieta s nizkyrn obsahernnatria a ndkdy
. hypertenz,e
ta k e a n trh y p e rtoni ka:
o osteopeniea osteopor6za- prevencei ledba hlavnd bifosfonaty (Fosamax):
o piirfistek na vaze- doporudujese nizkokalorickd.nizkokarbohydrtitovit
a n e s l a n ad i e ta s vysokym obsahernprotei nfl :
o k a ta ra k taa g l a ukom.
- u steroidnirnyopatiezfistiivajisvaloveenzymy a EMG dasto
o r-nyopatie
norntalni.vyskytujese dastdjiu Zen.Je velkir individualnindchylnostke
steroidnirnyopatiia jeji rozvoj rnfiZebyt jak bdhemtydnfr.tak imdsicfi.
Mezi vedlejii frdinky ct'clophosphumidnpatif hlavnd alopecie.dieiovy
fi tl u m a h e rn o ra gi ckacysti ti da.
L6dba symptomatickd se iidi klinickymi projevy. Pii spasticitd.kterir
rnfiZeblit i bolestiva.indikujernemyorelaxancia- picdev(ir"nbaclot-en,tiz a n i d i n(S i rd a l u d )nebo tetrazepam(Myol astan).Mozedkovepi i znaky nck d y z l e p (i p h y s o sti gmi n.i ntendni ti es cl onazepam.ndkdy v kornbi naci
s trimepranolem.NepiijernneparestdziemfrZezrnirnit carbamazepin,alnitri p ty l i n , g a b a p e nti nnebo hydantoi ny,proti nutkavernurnodenil ze podav a t i rn i p ra rn i n(Mel i prarni n)nebo oxybuti ni n (D i tropan).S oudastimedi karnentozniledbv ie vhodnd volena rehubilituce.

Roztrouienfi skler(rzamozkomiini

Dir lc Z it ir . ; ei l 6 i b a re Z i mo v 6 a Z i v o to s p rdva.vzhl ederr-r

k exi stenciuriit ic h pr ov ok a d n i c l I'
r a k to rfr.Pl a ti z i rk l a c l nzi
i rsada:l adna nadnrdrn1r
fyzickir trebopsychickat.irrdi..veikcrou dirrnostprovircle\t
jen clo prvnich znirt t t ek[ t nav Y( c o Z .j eL rri rz n y c l tn c rri o c n y c hv eIi ce i ndi vi dLri rl niA).taku tnfrZe
v y pr t lv t lk t lv aitn te l ' k u rc n trti
i n f-c k c ep. t' o to .j enurtnosc cl tri rni tpi cd pl ochl azertirta
t n a k a z o t r( n a p i . ' v ' c l o h ic h i i p k o v y c hc p i d e n t i i .v h o d n i t . j en d k c l y
i nr c c lik ar r t c n tti zpnro
i l y l a x cn e h oo d k o v i rn i )kal
. de. i bani rl nii nf' ekd.ni eneje
r llt lc t idni nu tn i l c c i t k l i c k rv y rrire Z i n rc rna nepi ' echodi t.
P racovnischopt t t r s tby v ir d' as tos rti T e l taz.l rl e i Jn a k l rn i c k i n r stavua stupni ner-rrol ogi ckcht l c lel' ic it LrN. d k c l y n e b y v i rp ro n c n ro c n e h oprobl i nrern prace sanra.al e
d t l p r a v ac l o p r l t c e .U k a T . d c h o . j cn r - r t n oi ' e i i t v Z d y s i t L r a ciin c l i v i c l u a l n d
a s k or t t plex n i tnp i i s tL rp c rnP. ro v o k L rj i c i nth
t ktorerrtntfrZebyt Lr7en i gl av ic lit aa por od . P I' o to.i e ti c b a v i .d y Z e n u u p ozurni tna moZnostzhori eni
r r ehopr ov ok a c ic l a l i i a ta k y .a p ro k r-rd
T e n api ' cstochce rni t ddti . j e ti eba.
aby gravidita prot-rehlave fazi rernise.Je tieba,vz.it v uvahu i vdtii z.irt(i.
Z c t lypt l por oc l u i..rp r' o toj t- n u trrop o s o r,rdci tel ou rodi nnousi tr-raci .

225

227

3 | . sYsrEnnovE
AurolrnuNnui
CHOROBY

Jde o scrubttronemocndni.kterir se taki nazlivaji r'lutntbt'prlit'rn,i tkdni,

kolugert6;,.t'
nebo ortenux'rtitt[:, irrtttrtitn[ch
krnnplc.rfr.Zirkladni charakteri s t ik ou- iepos t iT e nvi i c c s y s te rn iar v i c e o r-e i rnfr
a v.i e.l i chpatogenezihraj i
vy z nalr t norr-oli
r i l n u n o p a to g e n nrrc
i c h a n i s rn yDoch6z,i
.
k nadnrdrnetvorbd antigen-prtttilatkovych
komplexir.prodr-rkci
patogennichprotilirtek.ktere
se v ir T fs k or nple n te n te nat d o c h i rz ik .i c -i i c hc l e pozi tfrr-n
v orgi rnecha tkan i c h. piec lev iir nce v i rc h T
. i n r s c a k ti v L r.jdia l i i reakce.pi edcvi i rn zi rndtl i ve
- typickyrn projevertr lrr.rlulititlu. a postLrpne
dochirzi k poikozeni tkir.jc
n i . U v as k Lr lit id sy e k o tn b i n u .j es l o Z k az a n i tl i v a a ni rsl ednAi schi rni e.Jcl c
tl vicesYst6movdchoroby a Lrndktcrychnerlocnych se vyskytu-jei ner.rrol o g ic k a s y r t t pt om a ti k aSp
. o l e d n y n rb i o c h e mi c kyrnpro.j evern
.j c dasto vyso k irs edir - nent a cCc-rc
. a k ti v n ip ro te i n .z v y i erri y-gkrbul i nfra pi i kvanti tat i v n i r t th t t d t r c t c eznvi y i e n i i r n u n o g l o b u l i r rvi rs i r u . n d k d y i r n u n o k o r n p l e x i r
a hodntltC3 a C4 kornplerttcntLr.
Lidebnd se pou7iva.f
i kortikostcroiclynebo
l cdba znadndzl epi i l y
.i i r r irir t t unt t s upr e s i vaad a s n ud i a g n ri z aa s o L ts t l rvna
p rogn( lz t rnent oc n y c h .D o o b l a s ti n e u ro l o g i ez asahLrihl
i avnd rri rsl ecl uj i ci
chor obv .

31.1. Vqskulitido
.l de o des k r ipt iv n io z n a d c n iz i rn d tl i v e h op o s ti Z e nicevni stdny.kteri rnrfrZe
zp f r s obitis c hc r ni c k ez n rd n y .Va s k L rl i ti drn
a i rZ eb yt l okal i zovanaa kl i ni cky
zcela nevyznitntnit.ale i gcneralizoviurir.
kterirohrctZujeZivot. Syrnptornati k a z hv is i na loka l i ' z a car n rn o Z s tv ci e v . k te re .j souposti Zeny.V askLrl i ti da
rrrfrZebyt pfit'otlu inlek(nilro (napi'.r-rtuberku16t,t'ri
meningiticly.lyrneske
borreli(rzy).neinf'ekdniho.iako
sorrr"zi.st
tttttoirtttutitrt[r'h
t'hontb (systentovy
fu pLt ser y t hem at o d e sp.o l y a rte ri i ti sn o d o s a .p o l yntyosi ti str.i .)
i ul er,qi cki ho
(h ypc r s enz it iv ni
va s k u l i ti d a ).N e u ro l o g i c k ist y n r ptol -l ti l ti ka
vaskLrl i ti rnfi
cl Ze
b yt pc r if . er ni.pied e v i i rnp o l y n e u ro p a ti ea.l e i c entri rl nf- bol cstihl avy.org anic k e ps y c hos y n d n rrn yi k rZ i s k o v ei k to v i te p i i hody. N dkcl y rl frZe .i i t
tl i z t t lov ant t uint r a k ra rri i rl nvia s k u l i ti c l r.r.
k te ri rs e pro.j evipol l ze l oZi skovou
p i i hodoLrJ. c t ic ba n a n i n i v s l e tu i k tr.rv rrrl a d i i rnvdku pi i sur-rdasnd
zvyi en i s ec lilr t c r r t acZi .c l a l i i c hs y s te r-nbfry v a j i p i i v askLrl i ti di rch
posti Zcnyl ecl vi n y . r c s pir ad' rs- ri
y s t6 l l . k i rZ e .s v a l v .k l o L rb ys. rcl cci travi ci systern.

Voskulitidy mohou
bfr infekini,
qutoi muni tni
i ol ergi ck6

228

Tfklady neurologie

vaskulitidrntrZedojit k diseminovan6 intravaskuU generalizovanych

l6rni koagulaci. Jde t.tzavaLnouporuchu koagulace.kterir postihuje nervt-rvysystern.Krornd vaskulitid se mfrZevyskytovatu traumat.popirlenirr.
tEZklichinf-ekci.leukernii a iady dal5ich poruch a chorob.Jde o vicedetni
mal6 infarkty v i'addorgan&.vdetndmozku. Ndkdy se mfrZernanif-estovat
s petechialnirnihemoragiemikolem malych penehernoragickoudiatezclr-r
trujicich cev.

31.2. Arteriitis gigqnfocelluloris

Gigontocelul6rni
(tempordlni)
qrteriitido

r
i ti da)se nazyvi rtak6
Arte ri i ti s g i g a n tocel l ul ari s(obrovskobunddniarteri
tempordlni arteriitida. pro dastodominantnilokalizaci zmdn v a. tempoonemocndni .granul omatoznizdndt sti edni ch
ra l i s . j d e a l e o s ystdn' rovd
a velkych arterii.Vyskytuje se ve star5imvdku. vdtiinou nad 60 let. projei rnavou.myal gi emi ,subf-ebri l i emi .
v u j e s e b o l e s tm ih lavy.ndkdy cel kovc-ru
n6kdy i bolestmi pii kousini. Temporalni arterie bliva pii palpaci tvrdl.
e d e m a t(rz nai d i a g n6zu mfi Ze potvrdi t i bi opsi e a. temporal i sprfi kazer" n
a. carotisexterna.ktera prokdZe
zdndtlivychzrn6nnebo cilena angio-erafie
stenotickeLisekyv oblasti a. temporalis.Typickir je vysokir sedimentace.
Z{klaclemlddbyje prednison40-60 mg dennd.Na tuto nepiili5 dastouchorobu je tieba rnyslet u viech stariich nemocnych.kde se jako novy piiznak objevily bolesti hlavy (nikdy diive je nemdli), a vdas zahdjit lddbu.
Bez ledby hrr>zivysokd riziko komplikaci. piedeviim ischemickeneurop a ti en . o p ti c u ss n dsl ednymtrval ym osl epnuti m.Mdnd dastovzni ka ofi al m o p l e g i en e b o i k t us.

31.3. 5yst6m ovli lupus erythemqtodes

SLE
- z neurologickfch
piiznck0 dominuii
mozkov6

S y s td m o v y l u p u s erythematodes(S LE ) mi veinespeci fi ckdproj evy j ako

frnava,subf-ebrilienebo teploty. rnalatnosta nechutenstvi.Z neurologick6
symptornatikyjsou v popiedi pro.jevvtrto:.kove(diffrzni encefalopatie)bolesti hlavy. organickepsychosyndromy.poruchy af'ektivity,epilepticke
zlchvaty. ndkdy i fokirlni mozkove infarkty. Ikty vznikaji piedeviim
z k a rd i o g e n n e
i mbol i zacea ni kol i pi i m6 i scherr-rizevaskul i ti dy.P ol yneuropatieje vzacnii.Z poruchy ostatnichsystemfrbyvaji artralgie.myalgie.
n d k d y i my o p a ti e (myosi ti dy). endokardi ti dy.koZni proj evy a posti Zeni
l e d v i n . L a b o ra to r ndse prokaZianti nukl edrnia anti -D N A proti l atky.

31.4. Polyorteriitis nodoso

Polyorteriiris
nodosq - iqst6
polyneuropolie

Z n e u ro l o g i c k y chproj evi rj e nej dastdj i ipol yneuropati e(posti Zenivatsa

j akoby posti Zenij ednotl i vychperi n e rv o ru m ).M a a s yrnetri ckycharakter.
fe rn i c h n e rv fr(m o noneuri ti srnul ti pl ex).Mozkove proj evy (l oZi skoveporu c h y z v a s k u l i ti dy)j sou vzacndj i i .

Syst6mov6autoimunitni choroby

229

31.5. Revmqtick6 ortritido

R ev t t t at ic k iar t r i ti d amfi Z eb y t p ro v i z e n av a s k Lrl i ti dou
i pcri f-ernineurol oe k o n rpresi vniuZi novesyndromy).
g ic k t t r -sry lr pt om a ti k o u(p o l y n e u n l p a ti a

31.6. Smiiend chorobo poiivo

Srliiend choroba pojiva n-riiv popiedi projevy postiZenikfiZe a podkoZi
(c der ny ; .k loubi r (a rtra l -u i iea rtri ti d y ).v a z i v o vehoaparatua sval fi (myal - u i ea Z m y o s i t i d y ) .

31.7. Polymyolgio rheumqficq

Poly r ny algiar he u rn a ti c a.i e c h a ra k te ri z o v i i na
di fuzni mi bol estmi hl avnd
v plet enc ov lic hs v a l e c hk o n d c ti n ,i i j i a l u rn b o sakral ni
kraj i nd,subf-ebri l i emi a hubnut ir n.Je v y s o k as e d i m e n ta c eC. R P ,zvyi ene i rnunogl obul i ny.
al e
s v alov eenz y m y i EMG .j s o un u rn ti l n i . C u s ty.j e soudasnyvyskyt tempor iilni ar t er - iit idy
i s ri z i k e rnj c j i c h k o rn p l i k a c i .

31.8. Polymyosifido, dermqfomyosifido

P t t ly r - ny os it ida
i d e rn -ra to rn y o s i ti cplaati -irn c z i autoirnurri tnichctroby.j de
o z ir ndt liv cpos ti Z e nsi v a l o v y c hv l i rk e n(n a z y v a j ise take zdn6tl i v6myopatie) a k f iZ e.V y sk y tL rj es e v l rd k o l i k av a ri a n ti rch:
. . \ ' ut t t os t ut rpt toi l y n ty o s i ti c l na e b o d e rrn a to n r yosi ti da
(pri rnarnii di oprti ck ir poly m y os i ti d an e b o d e rn ta to r-rry o s i trd a):
o v k r nnbir t ut 'si .j i n o r.r
(vaskul i ti dou.S LE . revnti l a u to i rn u n i tnci h o ro b o Lr
t ic k t t uar t r it id o u .s r-n i i e n o cr-r
h o ro b o up o j i v a).u sarkoi d(rzynebo u chor t t by it dp v ers u sp i i j c n rc e (g ra ft v e rs u sh o st di seasc)hl avnd po transp l a n t a c ki o s t n id i e n d .a l e i p l i c :
o vzitcnd.ltrkctpururteoplu.stickiottctttocrtirt[(picdeviirn derr-natornysitir
da r - dos
pdly c ha. l e i p o l y rn y o s i ti d av) s o r-rv i sl osti
s rl al i gni rnprocesent.
k t c r y r lit Z eby t d o s u di k l i n i c k y n Emy(k a rc i nornpl i c. ovari a.prsLra GIT.
rnyeloprolit'erativni prtruchy).
P at ogenez cne n i -i e d n o tn i r.
u p o l y n ry o s i ti d yj e pri rnarndposti Zenopi i l n t t s v alov ev lirk n o . d o c h a z i k i n fi l tra c i s v a l L rpi edevi i rn cytotoxi ckyrni
jde o rnikrovaskLrlirrni
CD8- a rnakrofiigy.r.rderanrtomyositidy
zmdny.kornp let t t ent er lindu k o v a n ai n tra rn L rs k r,rl l rn
i
a n g i o pati e,i nfl l traceB -l yrnfocyty a CDz l*a nir s l c d n iirs c h c rn i ca n e k rri z as v a l o vychvl i rken.
Dc r m at ot ly o s i ti d as e v y s k y tu j ev k te re rn k ol vdku.
pol ymyosi ti daaZ po
i
20. roce. Obvyklc v prfrbdhLr
tydnfi aZ rndsicfrse rozviji myopaticky synd r om . Hlav nir np ro j c v e rr.j es l a b o s tp l e te n c o v eho
sval stva.pi edevl i rndol n ic h k ondet in.n e m o c n irn a j i p o ri l .ep i i c h i rz i d o schodfr,obti Zndvstdvaj i
ze lit lle. das t oje i s l a b o s tp l e te n c o v y c hs v a l frhorni ch kondeti n.rrohou

Polymyositidq
o dermofomyositido
porii mezi ziskqn6
zdn6tliv6 myopotie

230

Z6.klady neurologie

b y t i d i l ' n z n i s v a l ovebol esti(Lrddtskedernratomyosi ti dy

vi ce neZ v 50 c/c.
c/c,.
do 25
u d o s p d l ed e rn -tatornyosi ti dy
u pol yrnyosi ti dy.l enasi u l 0 V a),
d a s t i rb y v i r d y s l ' a g i c s. l a b o s ta b o l e s t i i i i o v i h o s v a l s t v a( k r d n i l ' l c x o r y )
a Raynauclirvsynclrotn(akrohypoterrnies aknrcyan(rzolra hyperhidr(rzou
n a ru k o u ). U td z i i ch akutnfchstavi rrnfrZebyt posti Zenoi sval stvo dychac i . P i i o b j e k ti v n i rnvyi eti eni byvi r sval stvopi i pal pacrtu7(i . ndkdy .j sou
dochazi k atrofi i . M[rZe byt i kardi al ni syntptoi k o n tra k tu ryn p o stLrpnd
rn a ti k aa z n ri n l ' n a E K G (Ltddtskecl ermatornyosi ti dy.j cn
vzi tcnd).bol esti
(
h
l
a
v
n
d
k l o L r b f ir a r t r i t i c l y
d e t ' t n a t o r t r y o s i t i dLarp. o l y r n y o s i t i d yv z i r c n i ) .
jsou rfrznd vy.ladi-cnckoi.rtIltfl:.ttukr. periorbitirlrri
U tlcnnutonn'o,sitirlr'
e d e m .te l e a n g i e kl l zi ev obl i dei i .di fi rzni erytemnebo nafi al ovdl yexantdrn
. tvi ri i ch.na del e.v obl astil oktfi . kol en. i nk o l e rnv i d e k .u k o i ene nosLl na
kl
oubi
r
a
nehtovych
l frZek.K oZni pi i znaky rnohorlbyt
te rfa l a n g e d l n i c h
i r,e l rl i ma l e a s nadnose pi ehl ednou.
P rri b 6 h .fe v d ti i nou subakutninebo chroni cky.dorni nr.rjprogreduj
i ci
e
s v a l o v i rs l a b o s a
t cel kovepi i znaky.j sourl al 6.Y z.acnaj eakutni fbrma s cel kovymi piiznaky. teplotamia ndkdy schvircenosti,
kterirrnfrZebyt i letirlni.
Pro diagn(tzu jc dtleZite vyietieni svalovych enzyr-nfi(kreatinkin/tzlr,
j e-i i chTserovehodnoty.i souzvyi ene.
a myogl obi nr.r.
l a k ta td e h y d n rg e ni rza)
Se d i rn e n ta cj e vyi i i j en Lrakutni cha subakutni chforern,mohou byt vyi ii hodncrtytransaminiv,Dfilelite je vyietieni EMG a dastoteZ svalovirbiopsie. Spravnira vdasnadiagn6zaje velrni dirleZitdpro progn(rzunenrocn e h o .e f' e k tl e d b y zi i vi si na stdvaj i ci rnstupnidefi ci tu.
V diferenci6lni diagnosticeje ti-ebaodliiit ostatni nervosvalovechoro b y (s y n d ro rr G Lri Il ai nfrv-B arreho,
sval ovddystrofi e.arnyotrofi ckoul aj i nl i ch auto. yasteni i ) airnyosi ti dy.kterej sou soLrdi rsti
te rfl n i s k l e 1 6 z u rl
i m u n i t n i c h c h o r o b n e b o p a r a n e o p l a s t i c k y rpnr o j e v e r n .U p o l y r n y a l g i a
rh e u m a ti c ad o m i nLrjsvi
i l l ovebol csti ,neni rl yopati cky syndnrm(neni sl aj
e
s
e
d
i
me
n
tace
vysoka. al e sval ovecnzyn-ryi E MG .j souvdti i nou
b o s t).
rrrrrrra l n i .F i b ro si ti daa fi brornyal gi erna.j iv popi edi pori Li opdt bol esti .
projevy frnavy.rnenddastoslabost.sedirnentace
i svaloveenzyrnyjsou vTdy
nurrnl ni.
V te ra p i i .j s o udorni nantnikorti kosteroi dya i munosupresi va.
l 6dbaj e
d l o u h o d o b ia
r d a vkovdnise i i di podl e hl adi n sval ovychenzyrrfi .

231

32. NEUROTUES

'[-rapo.lclco soltborncoznai'eni orrcr.nocndni

nervovehosysternr-r
inl'ekci
t t et t t upullit lurtt.v d n e i n i c l o b d v z h l e d e rrk l eabddasnychstadrf- se ter ldi' r r ev y s k y tL ri e .
Neur olues a s y m p to m a ti c k y n ri r n o rrn a l nikl i ni cky ni tl ez.al c patol o- uic k ylik v or ov y n i rl e z(rtto rl i rc h e rl i c k y p l e ocytri zaa zvyi crri bi l kovi ny
i s pec if ic k et c s ty ).
Neurolues symptomaticky se ddli na forrnu meningovaskulSrni - zitnc x t liv ipos t ilcn i rn e n i n us p o l L rs ti rk i rl n i rn ia rteri i rl ni niproj
evy.a pareni
chymat6zni: ptrtgrc^sit'ttl
purulr':rr.jconen-rocndni
nrozkus clorninLrjici
psyc hic k oLrs y t lpt o n -ttti k o Larp o rL rc h o ou s o b n o stirabc.i
.
tl orsul i .s.jsel
c ekti vni
pos t iT c niz ac ln i c hp ro v a z c fra k o i e n i r mi i n i c h.
V ttb.jektivnitnnitlczLlLrneLlrolues
dastoArgyll-Robertsonovyzor-isor-r
nic e ( r nale.nc p ra v i d e l n iz n c o k ro r-rh l e nceh. ybi l btoreakccpi i zachoval e
r eak c i na k onv e rg e n c i ).M i rZ c b y t a tn l fi e n . opti cLrs.
A kti vi tr.rpl ocesLlLtrd' u. ie
i lik v or ovy n a l e z .

233

33. DEGENERAITVNICHOROBY

Degenerativnichorobyjsou charakterizovirny
progredu.jfcfnt
:.tinikemneurrtnft (bundk i axonfi) rfrznychoblasti nervovehosystemu.Jejich etiologie
j e d os Lr dnez ndm l . Sl o v o d e g e n e ra c ze n a me n ap ornal ykvanti tati vniubyt e k f u n k c e u r d i t d p o p u l a c eb u n d k . a l e n e s p e c i f i k u j ev l a s t n i b i o l o g i c k y
mechiinismus.Mohou postihovatmozkovor-rkfrru. l'ttrz.6,lni
ganglia. mozkovy krnen. mozedek.rnichu i perif'erninervy a podle dorninLrjicisymptctma t ik y s e ddli c lo n d k o l i k az a k l a d n i c hs k u p i n .

33.1. Progreduiici demence bez dolSi

v'frazn6i;i neurologick6 semiologie
De m enc eje def in o v a n aj a k o z i s k a n ag l o b a l n i poruchai ntel ektu.pamdti
a osobnosti.Je zavaLnyniproblernempiedeviirn vyiiiho vdku. OdhaclLrje
se . Z e por uc ham ip a m d titrp i a s i l 0 % o s o b v e v d ku nad 70 l et. z toho asi
u polov inyjde o Al z h e i rn e ro v l nr e rro c .
f
A lz heim er ov q n e mo c
Al zheim er ov a nem o c (AD p o d l e a n g l i c k e h on l z vu A l zhei mer' sdi sel se)
za hr nujediiv e r oz l i i o v a n o ud e m e n c is e n i l n i i p r eseni l ni Zati
.
ni obvykl e
p o m alu.nenapadn p
d o 6 0 l e te c h .r,' z a c n dij ik o l e r r 50 l et vdku.A si ve 20 %
se vyskytue
. f j a k o f a m i l i a r n i o n e m o c n d n i .8 0 % , . j e s p o r a d i c k y c h J. d e
o onemocndnive stirii dosti dast6.prevalencestoupas piibyvajicirn vdkent.
Podle odhadrhtrpi AD l-6 % lidi stariich 65 let a l0-20 % li(li srariich
80 let. V patogenezise piedpoktirdirporr-rcha
cholinergnihosystemuil neurtltransmiterfi.
degenerace
cholinergniinervacernozkovekfrry.Obvykle byvaji neiprveporuchy pamdti.piedeviim recentni.pro derstvLrdiilosti.porr-rchyabstraktnihomyilenf. nrzhodoviini.zhor(enirorientacev prostonl.
dastoje zpornalenepsychomotoricketetnpo a nernocny rnir problerny pii
iedi a psani. Pro podatedniobclobibyvir typicke. Ze se pacicnt dastoopakuje. z,rracia zapomfnavdci jako tieba klide. obtfZndhledir slova pro poj rn e nov it niz c ela,
bd Z n y c hp i e d md tfi ..j a k o .j s ohuo d i nkydi tuZka.bl oucl i na
z.celaznitrnychrnistech.projevuji se r.rnd.jzrndny osobnosti- piecleviinr
sklon k pasivitd aztrati,zii.jrnLr
o dinnostia vdci. ktere rnu piecltirnpiinaiel y ra dos ta us pok o j e n i R
. o z v i j i s e a p a ti e .s n i Z e n ist obdstadnost
a schopnost

Alzheimeroyq
nemoc neiiosr6l3i ptiiino
demence ve sf6ii

234

Zfklad.r neurologie

atnrfic
Obr. 33.1.NIR mozku u poifna.iiciAlzheimerovychoroby: poC'inirjici
( iicni subar:rch
nich prostorparietolcnrporitl
rti ohoustrannd
noidi'rl

Definitivni prrlkoz
AD pouze
histologicky, no CT
i MR ien
nespecifick6
zm6ny

t'o/-

ieiit biZnc problerny.Dochirzi ke zrndnirnrsociirlnihochovirni.citoveho

Z i v o ta i l i d s k e o s o bnosti .Mohou byt i proj evy afl z.i e.apraxi e.agn(rzi e.
p ro s to ro v cd e z o ri entacei l eha-iparki nsonskysyndrom.ostatni l oTi skovy
nalez,byvir norr-niilni.Z psychratrickychpiiznakfi byvafi blLrdy.zejrnena
p a ra n o i d n iC
. h o n rb arnfrZepnr-uredovat
rL do terrni ni l ni chstadi i .kdy nern o c n y n c n i s c h o p enrnysl et.r-nl uvi t.pohybovatse a stav odpovi di rterndi
d e k o rti k a c i .
N a C T (n e b o MR ).j sou zni trnkyatrofl es pi evaZuj i ci mposti Zeni rn
temporoparietalnikortikirlni oblasti. ale nirlez mfrZeblit zpodirtkui norrnirlni
(o b r. 3 3 .1 .).U p o k rodi l ychstavfij sor.rzndrnkydi fuzni atrofi emozku. D eflnitivni prfrkazAD jc rnoZnypouzc histokrgicky.zatirn neexistLrje
lidny
s p e c i fi c k yd i a g n o sti ckytcst. Jako sl i bne se .j evi stanovovi i nf[3-anryl oi ch" r
a t-p n rte i n fiv n ro z komi i ni mmoku. kdy u paci enti rs A D se nachhzikorn42 s vyi S i rni hl adi narnit-protei ni r.
b i n a c en i Z i i k o n c e ntracep-arnyl oi dr.r
piitomnosti.jednak
Morfologicky nirlezna tnozkuje charakterizovan
ncrrjson
(ktere
(.sertilrt[clt)
riticku'lt
amykrid
normirlnimproltluk obsahLrjicich
jevcm stirrnutirnozku.ale u AD.f e jich podstatndvicc),jednak rrcuruntdlrticlt
tangles.Alzheirnerovyzrndny ner,rrofibril).
DtleZiklubek (neuroflbr-ilirrni
a intravaskulirrni
depozitaarnyloidu.
tym nnlezemjsou intracerebralni
TerapcutickerloZnostijsou ztrtirnpomdrndlimitovane.Pur-rZivajise
hlav(zl epl i chol i nergnineuron d c e n tri rl n dp frs o bi cii nhi bi tory chol i nesterazy
(E xcv rnozku).napi .ri vasti grni n
tra n s mi szi v y i e n i rnh l adi nyacetyl chol i nu
l o n ) . d o n e p e z i l( A r i c e p t ) a g a l a n t a m i n( R e m i n y l ) . P r o I 6 , Z i if o r r n y - j c
i n d i k o v i rnm e m a n tin(E bi xa).kteryj e antagorti stou
N MD A receptorfia moy enos v C N S . S amostatnoLr
l 6dbu vyZaduj iproj evy
d L rl u j eg l r-rta rl a to v pi
d e p re s ep. o k u dj s o u pi i tomny. a stavy nekl i du.zrr-ratenosti
a agi tovanosti .
V diferencidlnf diagnostice .je tiebii odliiit .jine druhv demenci Nej(V D ) - vrt cevni onemocni nimozd a s td j i ip o AD j e v usktl ti nt{tl ernerrcr,
k L r(k a p . l tt.). M a v dti i nou nahl y zadi rtek.i ktus v anamnezc.dastotopi cky
naler..Na CT nebo MR jsou kromd atrofie mozku hypodcnzni (resp. hyp o i n te n z n iv T l a h yperi ntenzniv T2 sekvenci )l oTi ska.odpovi daj i ciprob d h l y n ri n fi rrk tfi rn(o br. 18.15..33.2.).Obd fi rrrny- A D i V D - r-nohou
byt
i srriicn6. Jako relativnd dasti se uvirdi lake nerrroc.sdi.fLi:rt[rtti
Lew.t'lto
r
dastoparki nsonskisyrnptomati
ti l ts k t' . k d e b y v a k romd cl emence
ka
a zrr-

I)egenerativnfchoroby

235

- viccc'etnl'r
Obr.33.2.NIRmozkuu vaskul6rnidemence
al splyvnjici
hyperintcnzni
(p o s ti s c l tc n rilci zk c ) s c k vrr
I olis k ltobous t m l l rd
e ccTr
kove halLlcinace.
Dal(i firrrny jsou r/r,riren(c(tlkoholrn,d,po.\ttruutttutickd.
cltrrntickinr
ubfi:t
rtiktcrt'clt ft,Ar7nebo dntg. Mezi rizikove leky patii
ltli
lek y s ant ic hol i n e rg n i rr(rd i n k e rnn. d k te ri ra n t i hypcrtenzi va
(bl okatorykal c it lv y c h k aniilrha a d rc n e r' -s a
nn
i ta g o n i s ti ).n e urcl epti kaa benzodi azepi ny.
Det r t c nc it noho u z p i rs o b i ti n d k te rec x p a n z i v nipnrcesyni trol ebni(turl or y . c hr t t nic k ys u b d u l -i rl n
h ie m a to n r.
n o n rx )te n zni
hydroceful us),
kdy j e nutni r
oper ad' niledba .Pro to u k a T d cd e rl e n c c.fe i ndi kovi uroC T vyi eti eni . N dk dy r r r ir icit nptttto v l tt.j a kdoe n re n c cd e p re ,s i t,tti
.stut' (tzv.pseudodcmence)
nebo lehkir afizie.
Jako mfrn6 kognitivnf porucha sc oznadu.jestav. ktery.je charakteriz c lv it llpt t r uc ho up a rl d ti (d a s top o tv rz e n oi d ru hou osobou).al e ncj sounar u( et r ybdZ neak ti v i tyd e n n i h oT i v o taa n e j s o udal i i kogni ti vniporuchy.Tytcr
net t t oc ne
. ie t ie b a s l e c l o v a jt.d c o ri z i k o v y s ta v pro vyvoj dernence.pi edev iir n A D - pr o s re s cc k tAD s e u d i v l l a s i v l 0 15 7r,.
K t t gnit iv nip o n -rc h a
s p o j e rrisr n u rrn i rl n i rnsturnuti rn.i c obvykl ej en rni rnir . V dt iinor --rjd e o n e s c h o p n o svt z p r)n re n ()Ll
siI na urdi tou udi rl ostnebo
.inlent tpii k onc e n tra cpi i i mo n a tu to o k o l n o st(tzv. beni gnistai ccki tzapctr nndt liv os t )T. yto p o j rn y s e d a s tov y b a v f p o zdd.i inaprosto
.
ned' ekarrd.
N aprtrti tttt'ttuLtnetnocnhos prorresivni dernencincdochiz,ik tomuto pozddjiinrLrnedckanenruznovLrvybitveni.
P ii diagnt t sti c e
d e tn c ttc i .j er,7 c l yp rv n i rnk ro kem cl i a-unosti kovat
dernenci jak o t it k ov ou .d rL rh y rnk ro k e rn .j es ta n o v c npf i i di ny denrence.
V yznarnnc
j e pi- c c lev iirvny l o u d e n is e k u n d i rrn i c d
h e n re nci ktcre
.
rnohoubyt l edi tel ne
a revcrzibilni.
Piehled ne.iiastdjSich piitin demenci:
l. pr im ar nddeg e n e ra ti v nci h o n tb y .n e .f
d a s td j iA D :
2 . s ek r . r ndir rdnei rl e n c e- rfi z n i p i i d i n y :
- iv a s k u l i rrndi e n te n c cd. e rri ence
o v as k r - r lii rn
po i ktu. l akuni rrnia postanox ic k ed e n te n c c .
o pt ls t t r ourn a ti c k-e p o k o n tr-rz i c hc .h ro n i ckysubdural nihernatorn.
o t ur r or y - l l ' rtrrti rl nl o
i k a l i z i l c e c. o rp u sc al l osurn.
o z anit y - p o h e rp e ti c k ce n c e fa l i ti d dAID
. S.
o t net abc t l i c kae to x i c k e - re n i rl n ii n s r.rfici ence.
hepati i l nienceti rl opat i e . a l k o h o l .d e f i c i e n c ev i t a n t i n i rB , . B , . .
o enc lok r in n i h y p o th y re 6 z a .
o hy dr oc ela l r.rs .
o t o x i c k i v l i v y - l i k y ( p s y c h o l l r r n t a kcay. t o s t a t i k a ) .

Mirn6 kognirivni
porucho - pouze
pouchy pomEri bez
nqruieni b6infch
okrivit denniho
iivoto

236

Ziklacll

neurologie

33.2. Demence s dqlSi neurologickou

semiologii
donrinantnddddidneonemocndHuntingtonova choroba je autoscrnralnd
ni (abnorrlirlni gen na kritkdrl ramenku chlomosomu 4) a dnesje rnoZne
j i d i a g n o s ti k o v apt omoci n-rol ekul arni
geneti ky.Zai l nd ve sti edni rnvdku
j
e
charakteri zovl nakornbi nacipozvol nase rozvi j ej i ci
k o l e m 3 0 -4 0 l e t,
demencea hyperkinczi,kter6 rnaji choreatickycharakter.Dochdzi k atrofli
s tri a ta .h l a v n d n u cl euscaudatus.a mozkovekfi ry. H yperki nezel ze tl umi t
n a p i . h i rl o p e ri d o l em,dernencil edebndovl i vni t nel ze. S etti l rticl toreu se
v y s k y tu j ej a k o .j e d i nf pi i znak bez rodi nneanamnezytypi ckepro H unti n-9to n o v u c h o ro b un e bo bez dal S i chproj evfr.j ako.j e demence.
Multisyst6mov6 atrofie postihuji vice rirznych systemri.demence se
i chor-n fi Z keo mb i n o v a ts ataxi i , parki nsonskymsyndromertt.spasti ci tor.r
reclatetozou.
Myoklonick6 epilepsie.ietdZkeonemocndni.zadinl v ddtstvi nebo pub e rtd .j d e o k o rn b i naciepi l epti ckychzdchvatfi(vdti i nou grand mal ), myok l o n i i a p ro g re d u ji cidemence.

33.3. Exfropyromidov6 poruchy

33.3,1. Pqrkinsonovo nemoc
Pqrkinsonovq
nemoc:
hypokin ezel
rigidiro, klidowf
fremor o porucho
postu16lnich funkci

enceve vdkovdkategori inad 60

.
J d e o p o m d rn dd a sti onemocndni preval
zadi
na
obvykl e kol em 60. roku. j ej i v;i skyt
l e t d o s a h u i erl | 7 c. N ernoc
piibyvir sc zvy(Lrjicimse vdkem, ale rntrZezaiJt i u rnladiich jedincfi. Klinicky obraz charakterizujetriiis zdkladnichpiiznakfi - hypokineze. rigidita a tremor. ke kteryrn se dnesjeitd iadi porucha posturaln(chfunkci.
Zatitek je ndkdy z.celancnirpadny.neobratnostpi-i pohybu (prvni pro.jev
hypokineze
). i ' a s torrcj pl vej en na j edn6 kondeti ndnebo pol ovi ndtdl a(l te,;ttrclntnt),ndkdy celkova Inava. svalove kiede a bolesti.
rrrilturkin.son,s'Ar
h l a v n dv p a Z n i c hp l etenci ch.P i i chfrzichybi souhybyhorni chkondeti n.-j c
p a trn os e rn i tl e k d nidrZenikondeti n.zej menahorni ch.typi ckej e pi edevi i rl
z:iieni startuzamy(lenehopohybu (nemocny se nernfiTerozejit) a pohyby
jsou pornalca o rneniichexkurzich.Chfizeje v lehkernpiedklonus kratiirni
zvy(uj e se sval ovytonus (ri gi di ta).obl i dej .j ernaskok ro k y (b ra d y b a z i e).
j
e
(h
y
p
u
rn
i
n
ri
e
).
chudi i gesti kul ace,pi smo se sti i vf,drobndj i i rn(mi kv i ty
rografie).V pokrodile.jiichfizich mohou byt pii stoji ichirzi patrny pulse.
ncrnocny se niihle rozbdhnedrobnyrli kroky jako za svyrn tdZi5tdrndop i e d u (p ro p u l s e ).do strany (l ateropul se)nebo dozadu (retropul se)a pi i tom dastopada.
Pro b l e rn e nrn
r fi Zebyt i nodnf i mobi l i ta (otadenfna l fi Zku. vstavfni na
W C ). a ti rn z n a d n dsni Tenakval i ta spdnku.Ji ndy rnfi Zezadi tonernocndni
ti'esem.Jdc vdtiinou o typickf pravidelny.pomaly ties o frekvenci 4-lls.
se v piedpaZeni.kdy se kondetina
zpodirtkundkdy staticky (rnanif-estuje
j e asymetri cky.z.a(i ni r
p o c h v i l i ro z ti e s e ).pozddj i hl ut,ne kl i tl tn' .t'easto
.
o b v y k l e n a rL rc e a, l e pozddj i rntZe posti hnouti dol ni kondcti nu.Tremor
h fa v y j e u p a rk i n soni kfrvel rni vzi cny, a pokud j e pi i tornen.j de dast6.j i
o soudasnV
esencialnitremor.MfrZese viak vvskvtovattremor bradv.I tre-

Degenerativnfchoroby
'lab.

237

33.1. Piehled cxasnych

pifznakri Parkinsonovl,nemoci

Subjektivnipiiznaky
Unava po nAmaze, deprese
n e k l i d ,a n x i e t a
z v l S e n e s l i n e n f ,z a c p a
z m e n S e n ep i s m o
svalove spasmy, bolesti,
pocit ztuhlosti
obtiZne vst6v6ni ze Zidle
a ot6ceni na posteli

Objektivni pifznaky
hypomimie
p o h y b ys e z m e n 5 e n y m i
zpomalene
exkurzeml
redukovanepohyby
(souhyby.
gestikulace,
mrkdni)
pseudohem
ipareza

mor nrflZcrnit l-remicharakter.

U ndkterychnentocnychje v popi-edihypok inez e.u jiny ch trem u r. So u d i i s tiPa rk i n s o n ovynerxocirnohoubyt i 7r.sr' c lr ic k i pr t r uc h v .z p o d i i tk Lpr o rl l c h y n i rl a d y .d epresi vnistavy.anxi cta.po
ndk olik alet er rr
p ri rb d h ui z p o m a l e n ip s y c h i ckychl ' unkci .poruchy pamdti
a vlrvoj demence.Ndkdy byva.iivegetutiyrtI
prtruch]'.zvyienir sekreceslin.
pot Lrk. oZ nihom a z L l 7
. .^ c p an. d k d y p o rL rc h yrn i kce(i nkonti nence)a postLl r alni hy pot enz e .
Pifiinou choroby.jezirnikdopamincrgnichneuronfize.jn'rena
v substantia
ni- er a( ni- ur os tri a ti rl n
d iri rh a )a d e fi c i t rre d i i r torr,r
ckl parni nu.D ochazf tak
k r elat iv nipieva z es y s te rn uc h o l i n e rg n i l -ro
n a d ckrparni nergni nt.
Jdeo chronic k e pr ogr es i v noi n e r-n o c n d nai l.e ry c h l r)s p
t r ogresei e i ncl i vi dual nia rovndZov liv ndnam o d e rn il e d b o u .
P m diagn6z uj e d o m i n a n tn ik l i n i c k e v y i eti eni . neni dosud Zi rdnyspecifickyi test. ktery by diagn(rzupotvrclil.Zfkladerrr.je pedlive pozorovirni
nent oc neho.
(zpodi rtpie d e v i i m o b ti Z n i ri n i c i a c ep o h ybLr.
sni ZenesoLrhyby
k u. jen na jedn c s tra n d ).h y p o rn i rn i es n re n ! i frckvenci rnrki rnia naopak
z v y S enlinaz op a l p e b ri i l nre
i fl e x .P a rk i n s o n skyti es musi nri t soudasnd
al es poi r ninim aln ip ro j e v y h y p o k i n e z e k. te ro ui e ti cba vi .dy pedl i vdvyi eti rt
( pok lepiiv it ni
uka z o v i rk e rln a p a l e c .ry trn i c k ep okl epi rvani
nohouap.).U Zi t ednyie t es t ud rZ c n iro v n o v i th y- p a c i e n tb y mdl byt schopenudrZetnrvnovahupote.co jc postrdendozadr.r
lehkyni tahem za rarlena nebo frderent
c k rs t er na( t ab.3 3 .| . ).
Pozitivnf krit6ria Parkinsonovyrrernoci:
o jc dnc ls t r an n zy a d a te k .
r k lidov y t r emo r.
o per z is t Lr jicai s y rn e tri e .
o ledebnyef'ektlevodopy.
V dif ' er enc i d l n fd i a g n o s ti c ej e n u tn 6 o d i d i opati ckeP arki nsonovynet noc i odliiit pa rk i n s o n s k ds y n d ro my j i n e e tiokrgi e(vyskyt P arki nsonovy
net noc ije v iak a Z l 0 k ra t v y (Si n e Z v y s k y t p arki nsonskych
syndrorni r):
o t ' u, s k uldnt-[ v z n i k i r n i rs l e d k e rlv i c e d e tn ychdrobnych i nl arktfr (l akLrn i r r n i c h )v e s t r i a t L rB. y v a s p i i e u s t a r i i c h l i d i . d o r l i n L r j eh y p o k i n e z e
a r i- uidit a.al e o b v y k l c b e z k l i d o v c h o tre n rorLlD
. orl i nuj c poruchastop
a
r
k
i
n
s
o
n
i
s
r
n
u
s
a
c
h
f
r
z
e
.
p
o
l
o
v
i
n
y
t
z
v
.
d
o
l
n
i
t
d
l a .O b v y k l ej s o L ri c l a l ( i
.je
piiz nak y ( or -u ainc k y p s y c h o s y n d ro rra Z d ernence.pscudobul bi rrni syndr om , ink on ti n e n c c .l e h k e s p a s ti c k 6p ro j c vy i parezy).I A l zhei rnerovi r
c honr ba s ex tra p y ra rn i d o v y n ri
p ro i e v y s c rrfrZezanrdni tza P arki nsol-lovLr nclTloc:

. l) o. \ t t t ' ut ut tu ti c -k l h l a v n d p o k o n tu z i c hn r ozku.ri zi kovy j " i prof' esi on a l n ib o x :

o lt o, s t ut ur . r r c A .t' (h y p o x i c- knya) p i . p o rn o z k ovehypoxi i . otravdC O:
o 1ti'icltrrnticki into.tikucitnetrgon(ttt.

Je tiebq odliiit
porkinsonsk6
syndromy od
Pqrkinsonovy
nemoci

238

Antiporkinsonikq
- 0iinky
dopom iner g n i
q qnlic holin e rg n i

Zfklad.r neurologie

o polekovi piedeviirn po neuroleptikachtypr-rf'enothiazinfi.

podiivanych
z p s y c h i a tri c kei ndi kace.Mfi Ze byt i atrogenndnavozeni benzodi azepi n y n e b o m e th yl dopou;
o postertce.fhlitickf,
o d rl rl e Z i te
j e o d l i i i t esenci ul rtitremor (chybi hypoki nezei ri gi di tal pro
z c e l ao d l i Sn o uterapi i .
j e rnoZnoddl i t na prepaL 6 i b a j e me di kament6znia anti parki nsoni ka
ra ty s u d i n k y d o pami nergni minebo anti chol i nergni mi .
Me z i d o p a m i nergni l 6ky pati i prekurzor dopami nu - l evotl opu(L-d o p a ), k te ri r s e v tdl e a mozku metabol i zuj ena akti vni neurotransrni ter
d o p a rn i na j e rn o Znetak substi tuovatdoparni novydefi ci t. N eZi rdouciper i f e r n i u d i n k y d o p a r n i n u( o r t o s t a t i c k ah y p o t e n z e n
, e c h u t e n s t v in. a u z e a
i z v r a c e n i )j e m o T n o t l u r r i t p i i d i n i r n i n h i b i t o r f id e k a r b o x y l 6 za. t i r n j e
mo Z n o s n i Z i t d i r vky l cvodopy. P ou7fvai i se preparl ty N akorn, Isi corn.
Ma d o p a r n e b o S inernet.LedbLrl evodopouvi ak zahaj u.j enrc
aL pi i vyrazn d . j i i c hp o t i T i c h k. d y s t a vn e l z eo v l i v n i t . j i n y r nlie k y .D f r v o d e m . j e
skutedn o s t. Z e p o n d k ol i kal eternuLi vani se u i acl y nemocnV chpfi zni vy ef' ekt
l e v o d o p y s n i Z L r.jae obj evuj i se vedl e-i (ipro.j evy.K l evodopd l ze pi i cl at
i n o v y p i i p r a v e kC o t n t a n( e n t a c a p o n J) .d eo i n h i b i t o rk a t e c h o l - O - r n e t h y l t r a n f ' e r a z y( C O M T ) . k t e r y z v y i L r . j ec l o s t r - r p r - r loesvt o d o p y v C N S .
V p o i i r t e d n i c hs t a d i i c ho n e r n o c n i n is e d a s t op o d a v i rs e l e g i l i n( - 5 - 1 0r n g
c l e rtn d ).
k te ry s ti r nr.rl Lrj
doparrri
e
ner-eni
rcccptorya pi edpokl adi rse. Ze nl r
i n e u ro p ro te k ti v nirhdi nky.D al i i r-t-toZnosti
l edby v podi ttci chchoroby j e
a n ra rrta d i n(Vi re gyt K . P K -Merz). D opanri ncrgni.l soLrrovndT ugotti .ste
d o p u n ti rtL p
r.frs o bi cipi i rrro na reccptorydoparni nuve stri atr-r.
P oLtZi vise
r
n a p i . b ro rn o c ri p ti n(P arl ocl cl ).di hydroergocrypti n(A l nri ri d). pral ri pcxol
( M i r a p e x i n ) .p e r g o l i d( P e r r - n a xa) r o p i n i r o l ( R e q u i p ) .
Piehled strategie l6iby r-rParkinsonovynernocipiinitii tabLrlka33.2.
Z anticholinergnfch l6kfi jsou k dispozicrbiperirlen(Akinetort)u butJsou urdeny pi edevi i nt pro dasnefaze one:a tn tp i rt (A p o -b e nztropi ne).
t-t-tocndni
a spiie pro lirrrly s pi-evahoutrcrnuru.Por-rZfva.ji
se take pii led'bd
p o l e k o v e h oa to x i ckehoparki nsonskeho
syndntrnu.
Ddvkov6nf l6kt i.1e.iichoptimirlni kombinacepatfi vfuly do rukou odHlavnirl problernern.jeselhirvanief-ektuldby po ndborneho neurclo-slrl.
k o l i k a l c te In c d i kaci .nLl tnostzvyi ovat davky a obj eveni se neZi rdoLrci ch
vedle.jiichprojevfr ledby levodopou.piedeviirn choreoatetoidnichhypcrk i n e z i a d y s k i n e zi .zhori ovi rnipsychi ky a epi zody s tdZkor-r
aki nczi . D op a rn i n e rg n il e k y . ze.j rl enal evodopa.al e ani anti chol i nergi kase nesrndj i
n i k d y n i rh l ev y s a di t,rnohl o by doj i t k upl nemuztuhnuria ztratd,pohybl i v o s ti(s ta vp i i p o tn i narnal i gnineurol epti ckysyncl rol n).
A nti chol i nergnimeI'ab. 33.2. Strategie l6dby u Parkinsonovy nemoci
ZacAtek onemocneni,
male piiznaky

DalSiprogrese:
. vek do 55 let
. vek 55-70 let
. vek nad 70 let
Nedostatecnf efekt

Fluktuace
a / n e b od v s k i n e z e

s e l e g i l i n ,e v e n t . a m a n t a d i n

a g o n i s t ed o p a m i n u
c a s n Ak o m b i n a c e
L - d o p a+ a g o n i s t ed o p a m i n u
monoterapieL-dopou
iasna kombinace
L - d o p a+ a g o n i s t ed o p a m i n u
titrace ddvek L-dopa + agoniste dopaminu
L - d o p a + a g o n i s t ed o p a m i n u + e n t a c a p o n
(+ amantadinpii dyskinezich)
L-dopa + entacapon (+ amantadin pii dyskinezich)

Degenerativnf choroby

239

dikacc ntfiZezpfisobovatsuchostv ustech.retencimodi. ale take dezorientac i. z m at enosta p o ru c h yp a md ti .z e j me n au stari i ch nemocnych.

33.3.2. Dystonick6 o dyskinetick6 syndromy

Cer v ik dlnf dy s to n i e (to rti c o l l i ss p a s ti c ap) a ti i rnezifoki i l ni dystoni e.proDystonick6
s
e
t
t
pak
o
v
a
n
y
mi
(rotao
dyskinetick6
to n i c k y rn in e b o k l o n i ckymi pohyby hl avou
1ev uje
ce. ir k lon, piedk l o n n e b o z a k l o n ).C a s tej s o u bol esti v S i j oventsval stvu. syndromy mohou
ktere vyplyva.liz asymetrickdhopietdZovirnipostiZenychsvalfi.V dif-eren- bfi idiopotick6
i sekund6rni
cialni diagnos t i c ej e n r-rtn oo d l i i i t h l a v n d v e rtebrogenniporuchy.akutni
b lok ir duk r dni p i tte i ea v c rte b ro g e n nbi o l e s ti .
Idiopaticky blefarospasmus postihuie svalstvo kolern odi. Zpodatku
se projevr-rf
e urdityrndyskornfbrtemodnich videk. ktery vede k dastdjlirnu
rnrkiuri.postihujeobvykle obd odi. stav progredujea postupndvede k ton ic k e t nit nov oln ik o n tra k c is v a l fr.u z i rv d ruo d ni chvi dek a fakti cki funkdni
slepotd.
Grafbspasmus.iefirkirlni dystonie.ke ktere dochazi pfi psani. postihLrs
r o h o ub y t i j i ne speci fi cke(> prof' esi o.f e v aly r r - r k ya p i e d k rk ti .O b d o b o Lrn
n it lni< )dy s t onie .n a p i . u h o r.rs l i s tff
n e b o p e ri o r al ndLrhri dfi na trubku.
F o k d l n i d y s t o n i c k es y n d r o m yl z e l e d i t l o k a l n i a p l i k a c ib o t u l o t o x i n u .
ktcry zpfisobujeblokirduneLlrornLlskulirrni
transmise.Dochirzitak k dodasnd
fu nk dni dener v a c ip i ' i s l u (n y c hs v a l fr.s l a b o s t i .a ti rn odstrandnidystoni ck y c h pr o. iev f rP. o d a s ed o j d e k v y tv o i c n i n o v y ch neurornuskul arni ch
spoj eni, dy s t onies e z n o v L o
r b j e v i a a p l i k a c ij e ti c b a opakovat.
U generalizovan6 torzni dystonie .jde o bizarni. relativndpornaleatetoidni pohy by .d a s tii e p o s ti T e npi i e d e v i i m s v al stvakrku a trupovehosval s t v a ( t e n d e n c ek h y p e r l o r d r i z ea t u r z i t r u p u k . j e d n e s t r a n E )a m f i Z ej i t
i o genc r aliz ov a npeo s ti Z e nte
i rn d ic e l e h otd l a .
A k ut ni dy s t o n i e tl o h o u v z n i k n o u t h l a v n d u ml adych nerri ocnychpo
aplik ac i neur ol e p ti k .h l a v n d I' e n o th i a z i n i(ir Torecann)nebo metocl cl pra). p o s ti h L rjhi l a v n ds v a l s tvokrku a obl i dej e.
rnic lu( ant ient e ti k u rn a
P oz dni dv s k i n e z ev z n i k a j i p o d e l e trv a j i c in redi kacrncurol epti kya byv it ji z e. jr nena
(posti huj ihl avndsvat y p u BL M b u k o -l i n g v o -n ra s tikatorni
l y us t . t v ir i- ca la z y k a ).

33.3.3. Esenci6lnifremor
. d k d y trn ri l i i rr ni )se vyskytu.yc
E s er r c iir lni
t r c r n o r(i d i o p a ti c k y n
i ' astdj ineZ
parkirrsonsky
trcnror.rttirlc nrtit jiL v mladiirn vdkr,r.ve 3. dckird6.alc i vc
stirii (senilnitrctrtur).Patogenczcani krkalizaceporr-rchy
nejsonzname.Jdc
o t y pic k y s t at ic k y(p o s tu ra l n i )a a k d n i tre r-n o r.
rychl e.j (ineZ parki nsonsky
(6 - 8/ s ) . M anif ' e s tr-rj
s ce b d h e rl rn o to ri c k ed ' i n nostipi
. ed.j ej i ntukondeni rn.
a v kliclLrvitiinou ntit,i.Vyskytujc sc pi-edev(inrna rukou. zpodatkLr
ndkdy
itsytttctricky.
ale rnir7cpostihovati hlavu ncbo krk. U ndktcrychnernocnych
rnuZentit i pornale.jiill'ekvenci.takZepiiporninirtrer.norparkinsoltsky.ale
chybi hypokinczei rigidita.Objektivni neurckrgickyinalez,jekromd trernoru norrnirlni.Kc zrlirndn[ frelnorLtdochirzipo poTiti alkoholLr.
L6dba . y ejen s y trp to rn a ti c k aa o b v y k l e j i zahai Lrj eme.
aL kdyL trentor
pirsobi tiernocnyrli1'yraz.ndj(i
funkd'nipotiZe.Asi dvd tietiny pacientfrse
z lepii. ale r nit lo k c l yc k r.i c lkec k o rn p l c tn iu p ra vdtrernorn.Obvykl e se zadi -

Esenci6lni tremor iosr6 piiiino tiesu

240

T.fkladr neurologic

n i r p r i r n i d o n e r r( L i s k a n t i n .M y s o l i n c ) .D a l i i r r o T n o s t ji s o u p - b l o k i r t o r y .
)neborneti prarrol ol
(Tri rri cprarrolJe
). ti -ebavZdy
napi'1
. -r' o p ra n o l(l
o rrdcral
l
z a d ' i n ast n ra l y n ricl i rvkamia ponral ustoupatpocl l ctol crance ri zi ko hyp o to n i c k y c hs ta l ' u. P ri rtri doni []-bl okatory.j c nroTni spol r-rkonrbi novat.
N a tt' c tn o rp o rri a l e.j il il ' ekvcnccpi i zni vd pi rsohibcnzodi azepi ny.
E senci nl n i tre rn o rs e rtti rl c n6kcl y' r' yskytovl tt
i spol Lrs dystoni i nebo P arki nsonov o u c h o ro b o u .

33.4. Cerebeldrni otoxie

(hereditirrni)ittaxiepiedstavujiskLrpinupornaluprogreclLrjicich
Cerebeliu"ni
p o ru c h .d a s tos p ro kazatel noumozedkovor-r
atrofi i . S kLrpi naautosorni rl nd
j e cel kern l 2 j edd o n -ri n a n tndi i c l i d nychporLrchv soudasnedobi zahrnr.r
n o t e k . k t e r e s e k l i n i c k y z n a d n dp i e k r y v a j i a k t e r ej e r n o Z n er o z l i i i t . j e n
rn o l e k u l i rrngi e n e ti kou.P ati -isem spi nocerebel i rrni
ataxi e.epi zodi ckeatax i e a j e d n a k o m p l exniforrna(atrofi ecl entato-rubro-pal l i do-Luysi
). noS pi
c e r e b e l i t r n ai t a x i e z a d i n a . idi a s t o a Z v d o s p d l o s t i .e p i z o d i c k ea t a x i e
iv ddtstviV
. y s k y t u j is e i f o r r n y s p o r a d i c k eV. d i t ' e r c n c i 6 l nd i a g n o s t i c e - j c
n u tn d o d l i (i t rn o zedkovdataxi ej i neho ptvodu (toxi cke.dernyel i ni zai ni .
p a ra i n f' e k d ni ip a raneopl i tsti cke)
a pi i posti Zenii dal i i ch systemfrtakerrrrl t i.st'.sti trtrtvi ut rrli e.
Friedreichova ataxie (spinocerebelirrni
degeneriice)patii rnezi firrmy
re c e s i v n is l o k a l i zaci genu na 9. chromoscrmu.Jde o posti Zeri rutl nl cl t
nocerebel arni ch
t
tr l to .s tn u trti c lhtro t' u:l ' ti nt[.i rt[cl (spi
i korti kosptnal ni ch
vldkertperif'entfcltrtervfi.kde dochirz.ik axonirlnidedrah) a,scrt:.itit'rtich
generacii derr-ryelinizaci.
Ztr(ina vdtiinou pied 20. rokem, v popiedije atax i e s to j ea c h i rz e .v obj ekti vni rnni tl ezuj e arefl exi eL2l S 2. poruchahl ubok e h o . h l a v n d v i b r a d n i h oi i t i . d ' i t s t or - r y s t a g r n uksy. f o s k o l i ( r z aa n d k d y
s p a s ti c k jee v y n a d ol ni ch kondeti ni rch.
Typi ckabyva defi rrrni tanohy (Fri edreichovanoha).kterirrna zvyienou klenbu (pescervus)
a kladivkoveflekdni
p o s ta v e n p
i rs ti r.V di f-cre
nci al ni di agnosti cenutn()odl i i i t j i ne pi i di ny atae
x i e i j i n d d e g e n e r ati vni
choroby,zej nrenapol yrreuropati(chorobu
C harc o t-Ma ri c -T o o th
).

33.5. Choroby moloneuronu

Choroby rnotoncuronu jsot-t charakterizoviiny ,sclektit,tt[ntlto,sti!.enfitrt'etttrdlrtlt'lt i pc ri.f'entfclt rrtotonaurortti.

33.5.I. Amyofrofick6 loter6lni skle16zo

Amyotrofickd
lnter6lni skler6zo
- chorobo
moloneuronu

Amy o tro fi c k a l a teri rl niskl eroza(A LS ) j e zpfi sobenaprogresi vni rnzi rni k e rn m o to n e u ro n ftpi edni ch rohfi mi i ni ch. nrotori cki ho kortexu. .j ader
n -ro to ri c k y c h l a v ovych nervfr v bul barni obl asti (rnozkovy krnen) a deg e n e r a c ik o r t i k o s p i n a l n d
i r a h y .V 5 - 1 0 7 a s e v y s k y t u j e i l a k o d d d i d n a
forrt'ra.

I)egenerativni chorohy

Typickyrnobrazemje srr-riiena
pareza s projevy leze centrirlnihoi perit'ern i h o r n o t o n e u r o n u( s v a l o v 6a t r o f i e .
f as c ik ulac e.
s ou d a s n d
i l a c h o o k o s ti c o va hyperreflexiea spasticke
jevy) a nep or uienedit i. O n e rn o c n d nzi a d i n ao b v y k le po 50. r o c e v d k r-r(a l e m rj Z es e
o bjev it i diiv e), o b v y k l c a s y me tri c k y
n a ndk t er ehorn i n e b o c l o l n i k o n d e ti ne. pi'edeviirnakrdlnd,roz,vi.iise slabosta neobratnost
rr.rkynebopotiZepii
chfizi a,brzy vznikaji atrofie (obr.
3 3 . 3 . .3 3 . 4 . ) .M o h o u b y t s v a l o v eb o l es t i i s pas r ny(c ra mp i ).N d k d y r-n frZ e
Obr.33.3. TEZkdatrofie rudnich svachrrrobaza1t bulbarnim syndrclntem.
lfi u anryotrofick6 laterdlnf skler6zy
Onem oc ndnfje rn u l ti fo k l l n i . p o m d rn d r y c hle pr ogre d u feb. e z re n ti s i ,p o st ihLr jedalii s v a l o v es k u p i n y n a k o n d e ti n i tc ha trupovernsval stvu.rozvi j i
sc bulbarnisyndrclrtt(dysartrie,dysfagie.atrofiea f ascikulacejazyka) a i pii
tiZkern motorickenrdeficitLrzfistavanormitlnicitlivost,sfinkteryi norrniilni
p s y c hik a.O net n o c n d n.ji e n e l e d i te l n ca o b v y k l e do -5 l et od j eho vzni ku
dochazi ke sntrti. Piidinou stnrti .fejednak bLrlbarnisyndrom (aspiracepii
t dz k edy s lagii,k d y s o u d a s n d
c h y b i i k a i l a c i refl ex)nebo venti l adnii nsufl cienc epii pos t i Z c n d
i e c h o v e h os v a l s tv a E
. x i s tuj i i fbrmy s pomal ej i i prog r es i.
A LS r nf iZ en ti t v a ri a n tu s p i e v a h o u n e b o i zol ovanym posti Zeni nrj en
perit-ernihomotoneuronLr.
jde-li o bulbirrni lokalizaci, nazyvi se progre.s it r t ibulbdnt l p u ru l l :.u .j d e -l i o s p i n i rl n il o k a l i zi tci. naz,yvtr
se progresi vttI
rrtu,skultintI
utrofie. Pii pcluzecentriilnintpostiZenijde o prinuirnl lutenilrt[ .sklerri:lr(e velrli vzacnf,a pomdrndbenigni).
P r o pot v r z e n i A L S .i e d frl e Z i teE M G v y i eti eni . ktere prokaZez.tratu
m ot or ic k y c hjed n o te ka d en e rv a d npi ro .j e v yv c vi ce segmentech
(i tam, kde
j e dos ud k linic k y n e v y ra z n an e b o d o k o n c c n d rnl t).A LS se rnfrZevzacnd
v y s k y t ov ati jako p a ra n e o p l a s ti c ksyy n d n rn t.
K auz alnft er a p i en e n i z n i rrn aa. l e u rd i tez p o rnal eniprfrbdhLr
chorobybyl o
p r ok az ir nopii p o d i rv i tnri
i l u z o l u (R i l L rte k ).
Dif er enc idln i d i a g n o s ti k a .y ed fi l e Z i ti rk o dl i i eni l edi tel nychporuch
a naopak k z abra n d n in d k te ry rnn a ro d n y rnv yi eti eni m u j asne di agn(rzy.
V uv ahu piic hii z e j ih l a v n d n a s l e d u j i c p
i o ru c h y:

Obr. 33.4. Atrofie .iaryka,

ktery nelzedokonalevyplazit, u amyotrofick6 later6lni sklerrizy

241

Klinick6 prolevy
Ats

242

Zi,klady neurologie

a
o

cerviktilnf tnveloputie- jde o syndrom krdni intumescencezpfisobeny

k o m p re s io s teofytynebo sten6zoupatei ni hokan6l ua i schemi i .N a hornich kondetinirchmfiZe byt perif-erninebo smi5eny motoricky cleflcit.
C hybi bul a l e n a d o l n i c h kondeti ni i chvZdyj en centrdl nispasti ckal eze.
jsou
senzitivniporuchy. Lez,ese prokitZe
barni syndrom. naopak daste
n a M R . C T n ebo P MG:
po firu:.Ltelektrit'kint proutlem',
.r/r/v.\'
polvrteuroltutie
a rotlikuloputie- vdtiinoujsou i senzitivnipiiznaky.chybdji centrdlni rnotorickepiiznaky.

33.5.2.Spin6lni musku16rni otrofie

S pin6lni
muskul6rni qtrofie
- heredit6rni
postiieni miSnich
moloneuron0

.
recestvn
rl nd
S p i n a l n im u s k u l i rrnii i trofl e (S MA ) .j e heredi ti rrniautosomi
pouze rnotoneuronypi edni ch rohi r
d d d i d n eo n e mocndnf.kter6 posti hu.ye
rniSnicha rna ndkolik firrern:
o irtfuntihrrforma SMA (chclrobaWerdnigova-Hoffmannovit)
se pro.ievuj e n d k d yj i Z po narozeni ,nej dastdjvi prvni ch mdsi ci chZi votaj ako generalizovanaslabostzrhypotctnie(floppy baby). dochazi k rychle progresi s tdZkym motorickyrn deficitem a ditd obvykle do 3 let urr-rirf,:
o .juvenihriforma SMA (choroba Kugelbergova-Welanderove)
se tnaniii. v popiedije slaf'estujekolem puberty.progreseje podstatndpomale.f
bost. atnrfie a motoricky deficit hlavnd pletencovlichsvalfi na hornich
i d o l n i c h k o ndeti nach:
c rlo,spildfbrma SMA rr-rdvelrni variabilni prfrbdh.jsou formy vyslovend
b e n i g n (a c h roni ck6s vel mi pomal ou progresi .ktere se vyskytuj i ne-i al e i fbrmy mal i gni .kter6j sou nej d a s td j iv o b l a stikrdni i ntumescence.
s p i Sev a ri a n t ouA LS .
Heredit6rnf spastick6 par apar6za ( Striimpell-Lorraine-Erbova) je
genetickyheterogennionemocndni(autosomiilnddominantni,rer,'zircne.
na dolnich kondecesivni i pohlavndvazane).V popiedije tdZkaspasticitar
ti n a c h b e z p o ruchdi ti .

33.6. Heredir6rni polyneuropqtie

Chorobq Chqrcot-Mqrie-Toofh heredit6rni
polyneuropotie

Nejdastd-iiii nejdirleZitdjii.jechoroba Charcot-Marie-Tooth (dti >5arko-mari-tfrsr,).hereclitirrnir-t-totorickir

a senzitivnineuropatie(HMSN). naz.ydorninantnirnpctl,/l sc teZ peroneirlnisvakrvitatrofle.Je charakterizovirna
p e r i f e r ni h o
s t i Z en i m
nervovchosystemu.pi cvaZuj e posti Zenirnotoricke. vice a diive na
Podolnich kondetinirch.
stihujenejprvedrobne
",h
sval y nohy. vzni ki r pes
q " .
c a v u s( z v y i e n i k l e n b a .
t*,
kladivkove prsty. atrofie
drobnych sval fi nohy l$n***obr. -13.5.
). zkrl rcu.i ese
i l acha ( vi rzne
A
chi
l
l
ova
Pes
cavus
Obr.33.5.
.jh#r

"

Degenerativni chorobv

proto chffzepo patach).je hypo- aZ areflexieL2lS2. Oproti ziskanyrnpoly neur opat iirnn e j s o up o z i ti v n is e n z i ti v n ip i i znaky.Onerr-tocndni
rnl ndkolr k pods k upins d d d i d n o s tid o rn i n a n tni re c e si vnivel
. rni vari abi l nipnrgres i s at r of iem is v a l s tv ab e rc ea p o z d d j ii n a ru k ou a pi edl okti ch,Lrndkterych
f or er r 1e lez e d e n ty e l i n i z a tn i .j i n d ya x o n a l ni .
Hereditfrnf neuropatie s tendenci k tlakov j,m parilzfm je autosornitlnd dorninantniporuchit,kterir se manif'estujedastyrnitypickyrni kotlpres iv nf r nineur o p a ti e r-n i .

243

215

34. VYVOJOVE A KONGEN ITALNI

ABNORTNATTTY
CNS

B6hem vyvoje pirsobfna nervovy systernceld iada vlivfi: kornplex zevniho prostiedi.toxickd vlivy. leky. alkohol. radiacea ndkterdchoroby rnatky
(napi. r ubeola.d i a b e te s ).Vy s l e d n y e fe k t. k te ry mi rZe vest k po5kozeni
moz k u.z av is ina i n te n z i tda ti Z i p fi s o b e nki o n k retni hofaktoru.j eho trvani ,
spec it ic k embiolo g i c k 6 mv l i v u i n a v y v o j o v e m stadi u.ve kterernvl astni
faktor prisobil.Neurologick6vyvojov6 abnurmalitypiedstavujivl.dy komp lex a int er ak c ime z i v l i v y g e n e ti c k y m ia p ro s t i edi m.E mbryotoxi ckevl i vy mohou zpfisobitzanik urditd struktury,trvalou strukturiilninebo funkdni poruchu,nebo zpomaleni(retardaci)vyvoje. Genomickedef'ekty.mutace
nebochromosom6lnianornaliemohou vyznamndovlivnit vyivojCNS, napi.
D ownuv s y ndr om(mo n g o l i s m u sv) z n i k ap i i to m nostiextrachromosomu
2|.
V nasledujicimpiehledu.jsouuvedenypiedeviim ty jednotky, kterd perzistujiivdospdlemvdku.

34.1. Kongenit6lni mqlformqce lebky o p6te;e

Zvdtieni hlavy niid obvykkru nonnu se nazyvirmakrocefalie; mfiZebyt zpfisobenacelkovym zvdtienirn mozku (rnegalencefalie)
nebo hydrocefalem.
MfrZe-jit o nahodnyasyr-nptomaticky
niilez.ale odchylky ve velikostihlavy
jsou spojenyi s iadou klinicklch syndrornfi.ZmenKenihlavyje mikrocefalie a byvir dastospojenos opoZddnyrnpsychornotorickfrnvyvojern.
Kraniosten6za vznika pi-eddasnynr
srfistemndkterychlebnich ivfi, coZ
se projevi anomiilnim tvarem hlavy.
Nekomunikujici obstrukdnihydrocefalus vznikii poruchouprttoku komor ov y m s y s t dme mv d frs l e d k uk c l n g e n i ta l nrnal
forrnace.
i
R el ati vnddastdjii je Chiariho malformace. kdy prodlouZenarnicha a dast mozedkovy c h hem is f erje u l o Z e n ak a u d d l n d j i .d o s a h uj edasto ai kC 2. D ochazi
k rneningedlniflbr6ze. sten(rzeakveduktu a cystickd dilataci IV. komory
v d f is ledk uok luze fo ra m e nMa g e n d i ea L u s c h k ae.K omuni kuj i cihydrocefalus. jedas t oidio p a ti c k y .
Platybazie je oploitdni lebni bize s rozevienirntihlu nezi bazi piedni
jamy lebni a klivern nad 135". Klinicky vyznarnnrije aLbazililrni imprese . k dy dds t t y ln i k o s ti a h o rn i k rd n i p a te i e.j s oui nvagi novi rnydo zadni
j u rny lebni. P or u c h arn fi Z eb y t a s y n tp to m a ti cka.al e i spoj ends prqevy

Mikrocefolie ie
vidy z6voin6iSi
nei mqkrocefqlie

246

Z'iklady neurologie

koieny

- cystickyvak obsahu.ie
Obr. 34.1.Vlevomyelok6la
i6st michyi koienfi;vpravo
nreningok6la
s pr6zdnymvakemplen

Dysrofie
- vfvoiov6
onom dlie nE
podklod6
Spofn6ho uz6v6ru
neurdlni rfhy

k o mp re s ern i c h y i syndrornemtnozkcl veho

kmenc.P rokaZese i i Z na ndti vnirn rentgenLrlebky.
Jako dysrafie, statusdysraphicus.se oznadLrjivyvojove anomalie.ktere
vznikafi na ptilkladd ipatnehouzitvdt'uneurirlniryhy. Tirnto ntcchanisrnen-r
Il frZ e b y t In i c h ap odel ndrozddl ena(vdti i nouj en v urdi ternuseku)na dvd
dirsti.odddleni od sebe fibr(rzni picpirZkouQliplontvelic)ncbo i kostdnou
piepitZkou(diu.stctrtutorrtvelic).
ZivaLne porurchyzptisobujencuzavi-eni
rric(ne-jdastdji
dulirrniryhy. kterevznikir vdtiinoujen v urditernfrsekr-r
lumbosakrirlrrirn).V rrist6 byvit vZdy rozitdp patcic (rlutt'lti.rclu,rrs)
a ndkdy idel'ekt
kfiZe.U rnyelokcly sc na povrch kfrZevyklenujecysticky vak. do ktereho.je
'zavz,ata
neuzavictrirdirst michy i koieny. Klinicky byvir chabirparaplegie.
Merrittgoke|u.ie
rnendvyraz.naporucha.
rnicha.jeuzaviena.vyklenLrtije tvoi-enojen prdzdnyrnvakem plen neboje v ndrn ukrZenacelkerl nurrnalnirnic h a (o b r. 3 rl .l .). N curol ogi ckydel i ci tj e trval !. zi :aLnej sou vZdy poruchy
sfrnktcrfi.V rnistddel'ektuje znadneriziko inf-ekce.kterit se rnfiZeiiiit do
CNS. U iady tichto cldtise ro'zvi.iii lrydrocefhlus.
najehoZ vzniku se zie.jrnd
podili vice faktorfr(inl-ekces menin-uealnirni
adhezenti.soudasnir
iinorndlie
rnozku,flxace dolni d/rstirnichy pii jejirn fyziologickdmvzestupu- konec
rnichyje pii nantzeniv LrrovniobratleL3. v dospdlostive vy(i itdrbiny L l-ll.
P o s ti Z e nded ti rn o h oubyt i denti fl kovhny.j iiTntrauteri nnd,
arnni ovitekuti
r
na
rnirzvyiene ntnoZstvicx-t-etoproteinu.

34.2. Neurokut6nni poruchy

Z n e u ro l o g i c k e h o
h l edi ska.j soLr
vyznamnehl avndtzv. fakomat6zy (i ecky
fa k o s = s k v rn a .p i ha). kdy neurol ogi ckeabnorrnal i tyj sou konrbi novany

Vyvojov6 a kongenit6lni abnormality CNS

s k ongenit ir ln i md e f-e k te mk frZ e .re ti n y n e b o i j i nych orgi i nfi .N azyvaj i se

teZ kongenitalnineurokutfnni syndromy. Pii jejich diagnosticeje vZdy
Neurokuf6nni
df ileZ it dpodr o b n i ia s p e k c ek i Z e c e l e h otd l a .
syndromy
Neurofib romat6za (diive ReckIi nghausenovachoroba) ma autosomalnd - fokom at6zy
dominantnidddidnost.ale dastd.jsoLri sporadickepiipady. Rozliiuje sejednak typ l. perif'erniforrna.s lokalizacigenu na dlouhemramenku 17.chrolrlosolltu.Jsoupiitttmny skvrny na kfrZise zvyienou pigmentaci(barvy bile
k a v y ) . p i h y v o b l a s t e c hn e e x p o n o v a n y cshl r - r n c(iv a x i l e n e b o i n g v i n d )
a hatrartomy dr.rhovky.kterd jsur-rkornbinovanys mnohcldetnyrnineurutflji na kfiZi i perif'ernichnervech,jsou lokabromy. Neuroflbrornysc vyskytLr
lizttvirnyvicc na trr,rpuneZ na kondetinach.Neurologickasyrnptomatika.je
dana lokahzaciturnoru (dastalokalizacena rliinich koienechmfrZezpfisobit syndrom koienove i rni(ni komprese).Typ 2 se take naz,yvacentrflni
nebo oboustranniiakustickirneuroflbromat6za.
.je vzacndjii a gen je nt 22.
chromosomr.r.
Vyskytuji se u nEhovicedetnetuntory CNS. typicky je oboustrannyschwannomn. VIII.. ale rnohousevyskytovitti rneningiomya gliorny
ntozkr,ri michy a neuroflbromyvc spinitlnirnkanirlu.
Thber6zni skler6za.jccharakterizovitna
pser-rdotLrrnorriznim
bujenirnglie
v tnozku.ktere mfrZevyfrstitaZ v astrocytonl.tvurbou parar.rnguirlnich
koZnic h f lbr om f r( n a k o Z n i i a s e k o l e m n c h tffa n a nchtovernl frZku)a fi broadcr r ot nt iv oblide .i i D
. E d i d ' n o s.jt e a u to s o rn a l n d omi nantni .K l i ni cky .i e pi i t om na t r ias :ep i l e p ti c k ep a ro x y s rn yrn
. en ta l n idefi ci t a adenomasebaceum
( = f i b r o a d e n o m yv o h l i i ' e - j i lC
. a s t o v ( a k p r v n i r n k o Z n i r np r o j e v e m. i s o u
hy popi- ur nento vs e
k v rn y (" b i l d s k v rn y .,)n a tru pLra kondeti ni rch.
kterej sou
z v lir ( t dv idit eln ev u l tra tl a l o v c r-r-r
s v d tl e .E x i s tuj i i aborti vnia ol i gosymptornatickefirrrny.
Neurokut6nnf angiomat6za Sturge-Weber -je charakterizoviinakoZnir n angir ) m em(n a c v u sfl a rn me u s )n a k frZ io bl i de.j e
se soudasnymi psi l ater it lnim v y s k y t e rnh e m a n g i o rn urn o z k u (l e p trl rneni ngei i l ni
angi ornatri za).
k t er y by v h lok a l i z o v i rnh l a v n do k c i p i ti rl n dp. ari eti rl ndnebofronti rl nd.K oZn i a i n t r a k r a n i a l n i l z e s e r n o h o u v y s k y t o v a t i s a r n o s t n t n 6D
. ochirzi
k epilept ic k y m z i rc h v a tfrn id. a s tdi.fp a rc i i rl n fnra l oZi skovym pi i znaki rrn.
by v a i r nent alndi e fi c i t.N a C T n a l e z n e n .re
ty pi ckei psi l ateral nikal ci fi kace.
k t er e.js ou- li do s ta te d nsdy te .s e z o b ra z ir n a n ati vni ntrentgenul ebky (char ak t er is t ic k epr o r-rZ k o v i tcp.a ro v d u s p o i i rd a ni
" kol e.j ni dky" ).A ngi ol n na
trupt-tnebo kond'etinichrnuZebyt spo.lens vaskr.rlirrni
malfonnaci rniini.

34.3. Poruchy s retordqci vfvole moforiky,

ieii q psychiky
Ment6lnf retardace .je definovirna.iakoneuplny nebo nedostatednyvyvoj
I nent ir lnik apaci ty J. e -l i s p o .y e ni as re ta rd a c ri notori ckehovyvo.fc.oznadule se.jakopsychomotorick6 retardace. Piidin existujc celir i'ada.rnfrZese
v y s k y t ov ats arrro s ta tni du i a d y v y v o .i o v y c ha kongeni tal ni chporucha vyZ ac luiev i. dy po d ro b n y d i a g n o s ti c k ys c re e n ing.S arnostatnd
se rnfrZcr yskytovat i opoZddnyvyvo.iiei'i.

247

24tl

D6tsk6 mozkov6
obrno - wfwoiov6
porucho hybnosti
o svolov6ho tonu

Formy DMO:
spostick6
q nespqsrick6

Zi,klady neurologie

D6rsk6 mozkov6 obrnq

I
U d d ts k i mo z k o veobrny (D MO) j de o i i rokou a pestrouskupi nuchorobnych stavfi.kde v popiedi klinickeho obrazujsou 1rorurc'ht'rtuttrtril.r'(rfrzne
p o ru c h y h y b n o s t iasval ov6hotonu - ne vZdy pi i mo obrny!). V edl e dysharmonick6ho a retardovan6ho vyvoje motorick6ho se mfrZe vyskytovati returclucep.st'chickda epileptit'kepuro-rt',vrr.y.
Jednoticim kriteriern pro
v perinatdlnirr-r
obdobi
tyto klinicky pestr6 obrazy je .iejich rnanif'estace
(diive se proto nazyvalyperinutdlnl ence.fuloputie).
DMO je nejdfilezitd.iSi
v c e l i s k u p i n dv y vcrj ovi chabnormal i t.
E ti o l o g i c k d fa ktory D MO j sou rfi znorcde a mnohdy se kombi nuj i .
Y prenattilnfntobdobijsou to inf'ekce,gest6zyaurazy matky,fyzikiilni a toxick6 noxy (rtg zaieni. alkohol), metabolickeporuchy u matky (diabetes),
a pienoienostplodu
anomirlieddlohya placenty,karendnivlivy. nedonoienost
i faktory genetick6.V obdobi porodu perinatalnd rnaji hlavni vyznarn
encef'alopatii).
novorozeneckfa.r'fl:rie(s ndslednouhypoxicko-ischernickou
porodni truurnutu. obtiLny a protrahovanyporod. instrumentalniporody,
anomirlnipolohaa obraty plodu, intrakrani6lnikrvircenf.ktereje piedeviirr
postnutdbl idi ni tel e (v novt-rrozeneckem
a koj ei n tra v e n tri k u l a rniMezi
.
enneckemobdobi)patii inf-ekce.a to nejenCNS, ale i bronchopneumonie.
Zloutenkapii Rh-inkompatibilitd
teritidy.dyspeptick6stavy,novorozenecka
(adrovli ikterus)airazy hlavy.
Patofogickoanatomickyobraz je rovndL rozmanity.Mohou to byt anomalie gyrifikace. atroflcke zmdny, porencefhlie.rnalacie.ale morfologicky nfiez mirZebyt i normalni.
Podle klinick6ho obrazu, piedev(im charakteruzmdn svalovehotonu
a typu hybne poruchy.se DMO ddli na nirsledujicifbrmy:
L Spastick6 formy (piedstavuji asi 62 %):
o .fnrnru porupuretickd (tlipuretit'k(i) - dominuje spastickaparapardza
d o l n i c h k o n deti n,zvyi eny tonusj e vyrazn! hl avnd na adduktorech
s te h n aa p l ant6rni chf-l exorech.coZ podmi fi uj e i typi cky charakter
chrhze- je nfrZkovitd(stehnaa kolena se tiou o sebe)a po Spidkirch
(d i g i ti g ri rd n i ):
o .fonnu kvuclrupuretickd- oproti piedchozi formd piistupuje i rtznd
vyjadieny spastickysyndrom na hornich kondetindch:
o .formu hentipuretickri- je charakterizovanaspastickouhemiparezou
s v d t K i mp o s t i Z e n i mh o r n i c h k o n d e t i n .s f l e x n i m d r Z e n i mh o r n ( c h
stri i naj e ndkdy hya e x te n z n i mdrZeni mdol ni ch koni eti n.P osti Zend
poplasticka(hypogeneze).
MfiZe dojit i k oboustrunnimuhemipuretickentuposti!ert{.kter6 se od formy kvadruparetickeliii vyirazndj(irn
postiZenimhornich kondetins typickyrn drZenimpro hemiparetickor.r
firrmu.
II. Nespastick6formy:
o .fonnu ht'potortit'kd- je charakterizovitnasniZenimsvalov6hotonu.
H y p o to n i c ka fbrma D MO znamend vLdy tdZ(i po(kozeni mozku
retardaciposti Zenychddti . N eni
a d a s toz n a dnoupsychornotori ckou
rovndZfirrmou stalclu.obvykle do 3 let piechaz.ive formu spastickou
n e b o d y s k i n eti ckou:
c tlyskineticki (e.rtrupvruntitlove\
.f'onttr- vznikaji nirsledkempoikozeni baz.alnichganglii. syndromologickyide o atet6zu.choreoatctriz u . a l e i rn e ndvyhrandn6dystoni cko-dyski neti cke
syndromy.
j e i ni ZIi novorozenecVl s k y t D MO j e st6l epomdrndvysoky.P i i di noLr
k6 nrnrtnosta pieZiv/anir nezralycha poikozenlch ddti. Pro vlechny for-

V1'vo.jov6
a kongenit6lniabnormalitl, CNS

tn y DM O plat i. Z e k l i n i c k y n l l e z .i e v d a s n e rno bdobi po porodu rnnl o vyt'ttzl'ry

it tcprve postr-rpnd
se stirvirzictcln6.jii rnotorickir.event. ipsychicku
rctarclace.Po porodu nelze hncd stlrrrovitdiagnrizrlDMO nebo dokonce
jcji forrnLr.alc je nutno co nc.idiivez-.jistit
tonusovou a hybnou poruchu.
P r t t gn( t z av y z na tn n dz i rv i s in a c ta s n d c te k c ip oruchy.kterh.j cntoTni rpi edev iint podr obn y mv y (e ti e n i md d ts k y rnn e u rol osenr.a podmi i Lrj evdasne
z ahaieniledby ,n e jl e p ej i l v p rv n i m tri rn e n o nu.al e nej ddl eve druherr!
Zirkladernl6iby .iespccitilttIrcltubilitucejakodbornyrnipracovniky.tak
ro did' po
i piedc h o z i n s tru k ta Z iR. o d i n arn u s ib yt akti vndzapoj enado cel eho ledebnehopr o g ri ..u n u
U.s p i c h re h a b i l i ta d nil edby zavi si nej en na vdasnem z ahit jeni.a l e i n a s y s te m a ti d n o s titrp
. d l i v ostia dl ouhodobostij ej i ho
j sou
pr ov ir ddni.Hor ( i p o d rn i n k yp ro re h a b i l i ta c ia. tirn i j ej i vysl ednyet-ekt.
u ddti s nrentiilninrdef'ekten.Mediktntent1:.Lri
ledbaje zamiiena na poclpor ll r oz v oje m o z k o v i d i n n o s ti (h l a v n d n o o t ropi ka).symptomati ckyse
podle pot ieby p o d i rv a i in ry o re l a x a n c i a(u s p asti ckychfi rrem). S arnostatnou pr oblem at i k utv o i i l e d b ad a s top i i to n i n ee pi l epsi e.
Lehk6 mozkov6 dysf'unkce (LMD) piedstavujcmnohern rnenii perin a t d l n i p o i k o z e n i m o z k u n e Z D M O . J d e o d d t i r n o t o r i c k yn e o b r a t n e .
s diis t oupor uc h o uj e mn e p o h y b o v ek o o rd i n a ce.nE kdy l ehdi m i ntel ektovyrn deficitem.ale hlavndporucharnichovania vychovnymiproblerny.Tato
porr,rcha
se dnesdastoiaclido syndromu ADHD (attentiondetlcit hyperactiv it y dis or der ) ,n d k d yj e n AD D s y n c l ro mu(a tt enti ondefl ci t di sordcr).poru c hu poz or nos tis p o j e n o Lsr h y p e ra k ti v i to uM
. ezi zi rkl adnisyl nptomypatii nepoz or nos t,h y p e ra k ti v i ta i. mp u l z i v i ta .e a ste .j soLrtake puruchy i edi
(d y s lalie- pat la v o s t)n e b o s p e c i fi c k ap o ru c h adteni (dysl exi e).

34.4. Vrozen6 poruchy mefqbolismu

Jde o geneticky podrnindnedef'ektyv ictdzci na sebe navazujicichpochcld f r int er m ediar n i hrn
o e ta b o l i s rnbLirl k o v i n (a rn i nokysel i n).
sachari dfi
a tLrki r.
Na ndkteremmistd se prfibdh rnetabolickychddjfr zastavi.Tato tzv. geneti c k it blok ndaje z p frs o b e n a
produkci nebo i nsufl ci h l a v n dn e c l o s ta te dnou
e nc i ur dit ehoenz y rn u(e rrz y rn o p a ti eN).d k te rer netabol i cke
poruchybyva.i f
oznadovitnyjako >stiadavi". Jejich piidinou jc poruchaodbourirvirnikornp l e x u r - r h l o v o d a n f lri.p i d f r a p r o t e i n f r . k t e r c s e s e k u n d i r r n dh r l m a d i
v ly z os om ec h.S ti i rd a c irn a te ri i rls e u k l i rd i rn e .j env neLrronech
C N S . al e
i v jiny c h t k ir nic h a p o i k o z Ljre b u h k y j a k to x ickymi vl i vy. tak i pi i r-nyrn
j sou pornerm ec hanic k jr nt la k e m.J e d n o tl i v y c ho n e rn o c n dnf
.fe cel a i -ada.
n d v z it c ni a pied s ta v u j is p e c i fi c k o up ro b l e rn ati kLr
pedi atri ea ddtskeneurologie. K linic k y s c p ro .j e v ui fn e i d a s td jm
i e n tirl nirctardacirfrznehostupn d,por uc houm o tu ri k ya s v a l o v e h oto n u .e p i l e psi ai vegetati vnd
regul adni mi
p or Lr c ham i.
W ils onov a c h o ro b a -l cd e d i d n aa u to s o mi l ndrecesi vnda zi tkl adniporucha s podiv av po i k o z e n i.j a tc ra C N S (h l a v n dbazi rl ni chgan,ul i i )nahromaddnou mddi. Mr,rtovanygcn k(rduiici P-typ 1.-|Pitz.y.je
odpovddnyztt zrnEn Ll v t r ans por t um d d i . k te ri r s e p ro .j e v r-r.i
s nei T-enou
i nkorporacirnddi do
cer uloplaz t ninui .z a p o ru rc h u
e x k rc c cn rd d i7 l u di .Mezi pi i znaky pi cvaZi rbud'
le
z
e
s
e
T
l
o
u
te
n
k o Ln
r.e b o e n c e li rl opati e
s tren.rol ent.
ri gi di .je
. jat er nf
to u. c ly s t oniia de m e n c i .B y l p ro k i rz i rnl e d e b n ycl ' cktd-peni ci l l anti nu.ktery nc nr ock ont p l e tn dn o rrn a l i z r-ri e .

249

Lehkd mozkov6
dysfunkce

S yndrom A D H D

251

35. SYRINOOTNYETTE

Syringornyelieje progresivnf myelopatie. kterir.;echarakterizovanav'znik e r n p o d e l n y c hd u t i n ( k a v i t ) v c e n t r i r l n id i r s t im i c h y . V l i i s t n i e t i o l o g i e

a patogenezeneni dosudjednoznadndobjasndnii.Piidinou rnfiZebyt v!vo.jovirporucha(chorobase iadi rnczi dysrafie).nazyvirsc takc syringomyel i e p r im 6r ni a je d a s ti ra s o c i a c es a b n o rrn a l i ta miv obl astiforamen magt"tu m( napi- .baz iliirn i i rn p re s cn e b o C h i a ri h o r-n al l i rrrnace).
S ekunddrnf
syri ngor ny elier nf iZ ev z n i k n o u t n i rs l e d k e rlrfrz n ychpatol ogi ckychproces[r. napi. traurratu. pi-i turnol-cch.kompresich s nckr(rzoucentriilni disti
rn i clr y .c c r v ik ir lnis p o n d y l 6 r.ya p i i a ra c h n o i d i ti d d.
D uti ny se pl ni tekLrti n o u. pos t t - r pnd
s e z v d ti u j i a L rtl a c * Lnrjeij p rv ec e n trirl nistrr.rktury
rni i ni i edi .
pozddii i rniSnirohy a proviizce.Syringornyeliebyvir krkalizovirnav krdni
i t-ttut nes c encpii. i p ro g re s is e i i i i k a r" rd h l ni dk ra n i i rl ni . K avi ta.j e ul oZena
e xce nt r ic k y pr
. ot o i k l i n i c k e p i i z n a k y j s o u a s y rtretri cke.
al e vdt(i nou konrr-rniku.je
s centriilnirr ntiinirn kaltirlcnt.
Chonr bat . t r ( inao b v y k l e a Z v d o s p d l o s tra c h a r akteri zufe.j i :
o d i s o c i o v a n ap o r u c h ad i t i ( s y r i n u o n r y e l i c k c ht o
y p u ) p r o b o l e s ta t e p l o
n a hor nic h k ond c ti n a c hn. e j d i i v e v o b l a s tip l e t cnce.pozddj i i na ruce;
o t-ttotoricky
deficit a svaloveatroflev oblastipletcncoveho.
pozdiji i drobn c hu r r - r dniho
s v a l s tv a :
. ky lir s k oli( r z av ob l a s tih o rn i h rL rd npi i tte i e .
Pr o. jev y . js ou
nej p rv e u n i l a te ri rl n ip. o z d d .j oi b o ustranne.
al e asyrnetri cke . Analgiz ie na r uce v e d c k d a s ty n rp o ra n d n i rr.p opi rl eni ni rnr.
V dfi sl edku
p o rt r c hydit i doc ha z i i k tro fi c k y rn z rn d n i i rna r-r l ceraci nr
ni i rukcl u.ktere
r l o h o u p o s t i h o v a tr n d k k ed i r s t i( p a r o n y c h i a k. o Z n i u l c e r a c e c. e l u l i t i d y )
i t u pt t k r odile. j( ic h
li rre rr i k l o L rb y a s k e l e t.T y to zmdny se oznaduj ij ako
tteuroputickc(difve t1.tteurtfinticki) ur'trrtltutie.
dochirzik poikozeni chrup a vek a pos t upnda Z k d c s tru k c ik l o r.rb uPre
. d i l e ki ' nil okal i zaceartropati i
u sy r ingor nylie
e by v i r n a p n rx i rn i rl n i c hk l o u b e c hhorni ch kondeti n(ramen o . lok c t ) . O bdobn etro l l c k e z rn d n y s e rn o h o u v yskytovati u.fi nych pn( napi' u
. diabe ti c k en e u n rp a ti e ).
rr-rch
p o k L rdj e p o ru i enaci tl i vostpro bol est
n e b o pr opr ioc epc e .
Z postiZenipostrannichrohfr rriinich vznikaji poruchy autonomni.ktere
jsoLrnapadnehlavndna rucc - rukaje nadervenalir.
dastosr-rchir,
edernatclznd
prttsiiklit.Byvir Hornerfivsyndrom.Pro-{resekavity do prodlouZenerlichy
se nazy'u'it
syringobLrlbie.
pro.jevise klinicky dysfagii.dysartrii.postiZenirn
n. XII.. dasty.jevestibulirrni
syndrorns epizodickymizirvratdrni
a nystagrnent.

Syringomyelie
- vznik pod6lnfch
dutin v centr6lni
i6sti michy; m0ie
bft primdrni
i sekunddrni

252

Z'iklady neurologie
Obr. 35.1. Syringomyelie
spo.ien6 s Chiariho malfrrrm a r c i- r u r M R . j c p a t r n o k a u tlhlni ulolcni rnozcd'kor.,yclr
t o n z i l ( i ' er n c ( i p k y ) a v i c c d c t n c in r i i n i k a v i t l , ' t b i l e i i p k y )

V piipadd vyrazndjiihospastickehosyndromuna dolnich kondetinachje tiebii

vZdy rnysletna soudasnouanomiilii krriniovertebrdlni.
V d i f' e re n c i d l ndi oagnosti cej e nutne odl i S i t pi edevi i m i ntramedul arni
tumory. Yldy je proto nutne provestMR krdni rnichy.kterd diagnostikuje
j a k s y ri n g o rn y e l i itak
. i j i ne i ntramedul frnil eze (obr. 35.l .).
j
e
j
e
n
Ledba
s y m ptomati cka.vdti i kavi ty. zej rnenamaj i -l i expanzi vni
c h a ra k te r.j s o u i n d i k ovi rnyk chi rurgi ckedekornpresi(punkci ). U sekune nutn l 6di t pri rnarnipi i di nu.
d a rn i s y ri n -{ o m y e l ije

253

36. SEKUN DARN i TNETABOLTCKE

PORUCHYCNS

Jde o sekundarni,ziskaneporuchy,ktere.isoudfrsledkemndkterychextrac er ebr dlnic hint e rn i c h c h o ro b a k mo z k o v d d ysfunkci - encefal opati -i

doc haz i nedos ta tk e rn
k y s l i k u . -9 l u k o z ye. n c l otoxi ckyrnetabol i ckouporuchou neboporuchournetabolismr.r
vody a elektrolytfr.Poruchyv6dorni.jsou Merobolick6
o hypoxick6
rYusteu metubolickeucidri:.t' udeltt'drutuce.
A nox ic k d is c h e m i c k 6 e n c e fa l o p a ti e v z ni ka ni rsl edkemhypotenze encefqlopofie
a kardiopulmoniilniinsuflcience.Mezi nejdastdjiipiidiny patii intarkt myo(sufokace)a i ntoxi k ar du.s r dedniz i rs ta v ah, e rn o ra g i c k yi j i n l i (o k . dr-r(eni
kace CO. K hypoxickyr"nzmdndmdochazipiedeviim kortiko-subkortikllnd. m oz k ov y k m e n a mi c h aj s o u v fi d i h y p o x i i rezi stentndj i i .
Pii rnirndhypoxii se dostavujeneklid, anxieta.poruchypozornostia motor ic k e k oor dina c e .P i i td Z k eh y p o x i i (a n o x i i ) dochdzike ztratd vddomi .
ndk dy s gener al i z o v a n y mi
k i e d e m i .k te rej s o L rpi -evaZnd
toni cke.D al S iprognt iz a z av r s ina d 6 l c e a ti l ,i h y p o x i e . rn o z k o vdfLrnkce.j soureverzi bi l ni .
pokud nctrvirdele neZ 3--5 rninut.Vie z.tavisi
na rychlosti a r.rdinnosti
resu(vi z Gl asgow skesches c it ac e.P ii pr ot r a h o v a nadn o x i i s e p ro h l u b L rjkri
e r-na
m a - t a b . 1 1. 1 . ) . v z n i k h n - r y d r i a z av. y h a s i n i rf o t o r e a k c ea r n i r Z ed o j i t
k mozkove srnrti. i kdyZ se po urdite dobd podaif anoxii kori-clovat.
Pokud
s e nem oc nyz de l e trv a j i c i h oa n o x i c k e h ok c i matuprobere..j e vZdy vysoke
rizi ko rezidr-riilniho
deficitu.
jici k6rna
K po.rtlrt'lto.rickintu
patii: perzistLr
.st'ntlrotrrLt
Qtosturrt.rit'kimu)
nebojine por Lr ch vy d d o mi .a p a l i c k ys y n d ro n t.d crnence.parki nsonskysyndront. Irozedkovy syndrorn.choreoatet(rza.
Korsakovskyamnestickysyndr ont . int c ndnin e b o a k d n i my o k l o n i e .L e d e b r rdse podi rvaj pi
i edevi i m noot r opik a.
Hyperkapnickd encefalopatiese vyskytLrieu chronickehoernfizernu.
re s pir adniins uf l c i e n c ea c h ro n i c k ere s p i ra d nai ci d(rzy.Je zvyi eny parci al n i t l a k C O , . B y v a j i b o l e s t ih l a v y .h l a v n dv d e l n ia t y l n i k r a . j i n ds.o r n n o l e n ce. psychomotorickezpornaleni.asterixis.v td7(ich pifpaclechstavy zt11Lrtenosti aZ k(trna.
Hypoglykemickd encefalopatievznikh pir nadrnirne dirvcenebo zvyi c ne s ek r ec iinzu l i rru Z
. p o d a tk r.r
v z n i k i rn e rv o zi ta.bol estihl avy.pal pi tace.
anx iet a.poc eni.ti e s . m o to ri c k y n c k l i d . s v a l ovi spasnryi rnyokl oni e.Je
hyperreflexie.Ndkclyje rozvoj rvchly a vzniknestavzmiitenctsti
nebok(trna.
(d
a
s
td
j
i
epilept if or r nnik i e d e
to n i c k e )i l b k i rl n i neurol ogi ckipi i znaky (parc ialni k i- ede.hem i p a re z a ).
pokLrd
D i a g n o s ti k aj e .j e c l nodr-rchi
na hypogl yr.

254

Zilklady neurologie

kemii myslime.dtleZitdje anamnezadiabetu.stanoveniglyk6miev akutnint

stavu a rychly terapeutickyef'ekti.v. gluk6zy.
Hyperglykemick6 k6ma (diabetick6)je zpfrsobenoketoacidozou,hyp e ro s mo l a l i to ua h ypoxdmi i .V yvi j i se vdtl i nou postupndbdhemn6kol i ka
h o d i n . n d k d y i d n f r.
Akutni hepatdlni encefalopatie vznikd u chronickejaterni insuflcience
s porlokavdlnimkrevnim zkratem.Dochdzi k epizodickymprojevtim:stavy
zmatenclsti.
fokalni i generalizovane
kiede, pii vyietieni zjistime asterixis.
(flapping
rnetabolickyties
tremor), spastickepyramidovejevy, ataxii stoje
a chfize, ndkdy i extrapyrarnidovehyperkineze(choreoatet(rza).
Ledebnese
pod6vdlaktul6za.Jako reziduum rnfiZevzniknout chronick6 hepatdlnf encefalopatie, kde byva opdt metabolickyties, asterixis,dysartrie,ataxie chfize, ndkdy hyperkinezea organicklipsychosyndrorns intelektovymdeficindkdy vznika ibez akutnichepizod.
tem. Chronickestadiun-r
Uremickd encefalopatie se projevuje unavou.apatii. ndkdy zvyienou
i ri ta b i l i to u .e p i z o d i ckyrnistavy zmatenosti Mohou
.
byi t sval ovdzdi kuby
aZ myoklonie. ntetabolickyties a asterixisi kiedove stavy a epileptifbrmni
z6chvaty.Dysekvilibrudn{.svndrontmfiZe vzniknout po hemodtalyze za
n d k o l i kh o d i n .c rj edi ndlvi
e ak aZza 48 hodi n.a j e zpfrsoben
pi esunemvody
do mozku zmdnou osmotickdhogradientu(sniZenimurey v sdru a trvajici
vy5(i koncentracir,rreyv mozku). Projevi se bolestmi hlavy. nauzeou.sval o v y rn i s p a s m y(c r arnpi ).zvyS enoui ri tabi l i tou.agi tovanostiaZ ki edovymi
s ta v y .
Endokrinnf encefalopatiemfiZe vzniknout akutnd po aplikaci adrenokortikotropnihohormonu (ACTH) nebo kortikosteroidfi,dastom6 psychoticky obraz. MriZe vzniknout u thyreotoxik6zy s projevy zmatenosti,manickyrni stavy nebo depresi.dastoje soudasndsvalovirslabost.

255

37. DEFTCIENTNT
PORUCHY
A CHOROBY

Jde o c hor oby a s y n d ro n ry k. te re v z n i k a j i p i i n edostatkuzakl adni chZi vi n

n ebo dileZ it y c h k i te k (n a p i . v tta rn i n u )v e v y Z i vd.coi , mi rZebyt podmi ndn o i f ak t or y .k t er ez v y i u j i .fe -fi c h s p o ti e b u .Z n e u rokrgi ckeho
hl edi ska.j sou
clfrleTitdpiedev(im ndkterevitaminovedeficience.ke kterym rnfrZedochaze t pii nedos t at e d nvey Z i v d(rn a l n u tri c i ).p i i n d k terychgastroi ntesti nal ni ch
chor obac h.pii c h ro n i c k ei n te rrn i te n tnhi e rn o d i al yze
a dastou chroni ckeho
a l k oholis r nu.V it a rn i n o v ad e fi c i e n c ej e d a s tai Lrzdi rnl i vddobi e Zi venych
chr onic k y c halk oh o l i k fia ty k i r s e h l a v n dk y s e l i nyl i stove.pyri doxi nu.thi a m inu. v it am inu A a k y s e l i n y n i k o ti n o v e .Z l a b oratorni chmetod chroni c(GMT)
ky alkoholismuspodporuje zvy(eni sdrovd|--ulutamyltransf'erirzy
o n s fe rri n u(C D T ).
a k ar bohy dr at - d e fi c i e n tn i htra

37.1. Subqkutni kombinovqn6

degenerqce michy
SLrbakutnikon-rbinovana
degeneracevznikir pii deficienci vitaminu B,..
Postihu.fe
piedeviirn rnl.fit{provil:ce. proto se ndkdy take oznadujejakof'unikulSrni myel6za. ale takepcri.fent[ nen'\'a ndkclyi oltticke ttervvtr nut1ek.
V it ar nin8, . ne l z ev l i d s k e rntEl es y n te ti z o v at
a rnusibyt dodi rvi rnpotravcr u.V dr , r odenu
s e v n Z en a y tri ti trl.fu k n tr(i n tri n si cfactor).ktery j e secern ov it n par alelnds e s e k re c ik y s e l i n y s o l n 6 v Z a l Lrdku.
V ysl edny korrpl er
B,. - v nit ini f ak t or s c v s ti e b a v av d o l n i rn i l e L r.k d ej soLrpi i tornnyspeci fi cki
re cept or yDef
. ic ie n c ev i ta rn i n L8l ,. v z n i k a h l a v n dpi i nedostatkuvni ti ni ho
faktorLr(poruchouZalLrdei'ni
sekrece.po gastrektornii)neboporuchouvstieb i t v ir nipii s t iev n i c hp o rL rc h a c hD. e tl c i e n c ev i tarni nu B r: se rnani festu.j e
prtruchutrti- pcntit'iri:.rti urtitrtil(v klinickdrn ob.jednaklrentutologickvmi
razu mohou byt i zirvratd.tinitr"rs,slabclst.bolesti na hn-rdi).gu,strointe,\'tirtdlrtlrttiporuchami(anorexie.irbytek vahy. prfijrry) a.rteLtrologickvnri
p<tji
jako
ruchanri.ktere se take oznadr-r
nebo neuroachylicky
ner.rroanemickli
syndrom. Nenf piimrl paralela mezi neurologickymi a hematologickymi pr ojev y . Z ejr l e n a n e n ro c n i .k te i i d o s ti tv a j ikysel i nu l i stovou.mohou
b yt v her lat ologi c k ere rn i s i .a l e n e u rc l o g i c k ys e hori i . N eurol ogi ckepfi zn ak yz def lc r enccv i ta mi n LB,.
l mo h o u v z n i k n outi bez rnakrocytri zy
nebo
anemie.

Deficience
vitqminu B,r doch6zi k postiieni
miSnich provozcS,
Ele i perifernich
nervO o n6kdy
i opti ckfch nerv&
q mozku

Ziklacly neurologie

256

Klinicky obraz funikuldrni myel6zy je dan postiLettfm:udn[c'hu postrunnlch provu:!fl tttfin{r'h,kde dochfzi k dernyelinizacr,ale i axonalni
l e z ,i .Z a ti n i r p a resti zi emia poci ty sl abostidol ni ch kondeti n.mend dasto
d i i v e v h o rn i c h k ondeti ndch.P arestezijesou konstantnia vdti i nou symetri c k e . Po z d d j is e rozvi j i poruchahl ubokdhodi ti , spi ndl niataxi e(strtdrotrt
:,udn[r'hprowr:r'fr) nebo sniZenisily, parapareza.spasticita,hyperreflexie
a pozitivni spastickdjevy (sttulront po,;trunnfchprov,uird, ale dasto bez
traktu).V E tIi nou
p o ru c h p o v rc h o vehodi ti - neni l eze spi nothal ami ckeho
pievaZujepostiZenizadnichprovazcfia dolnich kondetin.Pozitivni i negati v n i p i i z n a k y p oruch povrchovdci tl i vosti rnohou byt soudasnymproj evem axon6lni periferni neuropatie s areflexii L2lS2.
jakct
Mozkovii poruchav dfisledkudefrciencevitaminu B,, se manif-estuje
o rg a n i c k y p s y chosyndrom. od poruch koncentrace,i ri tabi l i ty. apati e.
fnavy a emodni lability aZ pr-tdepresivnistavy,zmatenosta demenci.O1ttickti neuroputicse projev( skotomemal atrofli n. opticus.
di agnosti cej e nutno odl i 5i t pi edevi i m j i n6 rni 5ni l eze.
V d rf' e re n c i 6 l ni
je
dfrleZitri hlavnd MR a vy5etieni likvoru (u kornbinovanedegeneraceje
l i k v o r n o rm d l n i ).
Pro diagn6zu krornd klinickeho obrazu systdmovdporuchyje nejdfileZ i td j S zi j i S tEn si ni Zeneserov6hl adi ny B r: a S chi l l i ngfrvtest (testresorpce
lerYbt'z,tit,is'
viznamndrta dobi trvdni neuvitaminu 8,.). Progrtri:.uu e.f'ekt
rologickich 1ti[:.rtukfi!Le&ni by rndlo blit zah:ijenodo 4 tlidnt od zaddtku
p i i z n a k fiv i ta mi n emB ' 2 v d6vce 1000pg denndi .m. po dobu hospi tal i zace, ddle mdsic v tydennich intervalecha pak rndsidnddo konce Zivota! Pii
delSimtrvirni piiznakrhdo zahajenilddbyjsou pravidlem rezidua.

37.2. Nutriini polyneuropotie

Nurriini
q vilominov6
deficience ie iosrd
u chronick6ho
qlk oholis m u

zerni chhl avN u tri d n i (k a re n dni )pol yneuropati evzni kaj i ve vyspdl ei S i ch
n d p i i v i ta mi n o vedefi ci encia j sou typi cky axondl ni hotypu. easti ij e ul koh o l o v d p o l v n e u roputi e,kde hraj e rol i pi edevi i m defi ci encevi tami nu B ,
( t h i a m i n u )a n d k d y i B ' , . K d e f i c i e n c i p y r i d o x i n u( B , , )r n f i Z ed o j i t p o n d pyri doxi nu).napi . IN H . P rotoj e dfi l eZi tepi i
k te ry c hl e c i c h(antagoni stech
fe d b dIN H p re v enti vndvi .dy poddvatsoudasndpyri doxi n.

37.3. Alkoholov6 cerebeldrni degenerqce

J d e o d a l Sij e d n otku,kterdse vyskytuj eu chroni ckehoal kohol i smu.S oudi
s nutri dnia vi tarni novoudefi ci enci .Jde
s e n a rv l i v y to x i cke i na sc' ruvi sl ost
vdt(inou o subakutnirozvoj (bdhernndkolika tydnir aZ mdsicfr)cerebeldrniho syndromu.piedevlim ataxie stoje a chfize.Na CT nebo MR lze prokiv.atatrofli mozedku.zejmenavermis. Urdite zlepienije moZndpii abstireverzi bi l ni .
n e n c ia l 6 d b dth i ami nem,al e vdti i nouj e poruchaj en ddstednd

Deficientnf poruchv a choroby'

257

37.4. Alkoholov6 demence s ofrofii mozku

U alk oholik f rs e t n o h o u v y s k y to v a tk o g n i ti v n i poruchy.pi edevi i rn porLrchy par ndli.A 1.u 5 0 % s e z .j i s tin a C T n e b o M R atrofi e rrozku. kteri ij c
viak ptt abstinencidnstei'ndrcvcrzibilni. Zi-ejrndproto nepfijdc o pravoLl
atrofii, ktcnl .je vZdy ireverzibil rri (zanikl6 neuronynerlohr)Lrregcner-ovat
).
Ter t ninalk oholo v ad e rn c n c en e n i z c e l ap i c s n y .u i 1vi rse si ce pro pcrzi str-rj i ci dent enc iu alk o h o l i k [r.a l e p i e d p o k l i rd isr e v i ce eti ol ogi ckycha patogcn e t ic k y c hf ir k t or i rn e Z j e n n u tri d ' ndi e l l c i e n c e .

37.5. Wernickeovq

encefqlopotie

Jeclnirse sice o vzacnor-r.

ale velrli z,avalrutuporuchu.ktcra vznika deflcie nc i t hiar ninLr
pii c h ro n i c k e rna l k n h o l i s n run. d k terychgastroi ntesti ni rl ni ch
cht lr obit c hs nr ala b s o rp c ia. l e i p i -i i n tc n z i v n i mzvraceni(napi . v tdhotenstv i) . Roz v ili s e vd ti i n o u a k u tn db d h e rnn e k o l i kahodi n aZ dnfr a proj evLr.j e
se t r iadoLrpor uc h o k o l ty b rtfr' l(o
r b o u s tra n n ed.a stoasymetri ckeokohybne
(apati e.frtl unt.j i ni p o hledov epor uch y .n y s ta g n ru s ).u tu .ri e
a T r.rl c hrcA rrch
d y z lnat enc ls t S
) .o r.rd a s nmo
d h o u b y t z n a n rk yp o l yneuropati e
a autonorrni
t ac hyk a rd i ed. y s p n o e .p o s tl rri tl nhi ypotcnzc.kol apsy).N dkdy
d ys l' r - r nk c( e
se trtttZevyrazndji rnanil'estovat
psychickirsyrnptorratikave fbrrnd deliria
trerlcns nebo Korsakovovvpsych6t,y(s poruchourecentniparrrdti).Ui.ivir
se t ak e poiem alk o h o l e rni n d r.rk o v a npee rz i s tui fci arnnesti cke
poruchy.
Jde o z.i ainy. Zivot ohroZLr.jici
stav.ktery vyZaclu.je
okarnZitor"r
aplikaci
-5 0 l( X ) r n- ut hiar n i n ui .v . N e s m i s e n e j p rv ea p l i kovatgl Lrkti z,a.
U al kohol i ka nebt t . jinaknr - r tri d ndde fi c i e n tn i h on e n i o c rrc ho
rni rZei nfuzc di stegl uk(tzy v y der patpos le d n iz i s o b y th i a n ri n ua v y ra z n dzhori i t zdravotnistav!
jc tzv. Marchiafavfiv-Bignamiho syndrom.
Vzitcnt'rt-t
delicientniporuchor-r
kte r y s e r oz v iji pie c l e v i i rl r.ri p a tn d Z i v e n y c ha l kohol i kfra.j e charakteri zovl in nek r ( lz ouneb o d c rn y e l i n i z a c iv o b l a s ti c o rpLl scal l osurna s< tusedni
strbk or t ik ilnibile h rro ty . C l s to b y v u a k u tn i z a d' atek
a rfrzndkl i ni cki proj e v y jak o denr c nces. p a s ti c i tad. y s a rtri ea n e s c h opnost
chfrze.ktererl ohou
progredovfi a|, do krirnatunebo sntrti.
Centrdlnf pontinnf myelinolyza souvisis rychlou korekci hyponatrernic
rrc bo. jir r y cchlek t ro l y to v y c hp o rr-rc hd.a s td j u
i c h r oni ckychal kohol rki r.

Wernickeovo
encefqlopotie
- poruchy
okohybn6,
psychick6 q otqxie

259

38. PoRUCHYPERTFERNicn
NERVU

Poruchy perif'ernichnervfrjsou soudastineurrntu,sktldmichprtrur.lt.coL. Poruchy

j so u pt lr uc hym oto ri c k ej e d n o tk y a s e n z i ti v n i c hi autonomni chperi f-erni ch perifernich nervri
= neuropotie
nervit. Ddli se na poruchv neurogennf. karn patii leze nervovychstruktur
- piednic h r ohf i rri i n i c h a v l a s tn i n e u ro p a ti e.tj . pctsti l ,enirnotori ckych.
se nz it iv nic hi ar - rto n o rn n i cnhe rv o v y c hv l a k e n . a na poruchy myogenni .
v i ir iim s lov a s r n y s l Lrn
r y o p a ti e k. a rn p a ti i p o ru chysval ove.S amostatnou
podskupinr-r
tvoii poruchy nervosvalov6hopienosu.
U neuropatii vychitz,irnez funkdni i rnorfologickejednoty perit-erniho
n eur onu:z bundk p i e d n i c h ro h fr rn i 5 n i c hv y c hi rze.jmotori
i
cke ef-erentni
n c ur it y .z ps eudo u n i p o l i rrn i cbhu n d k s p i n i rl n i c hgangl i i af-erentni
dencl ri ty
(obr . 38. 1. ) .M or f i rl o g i c k y.j s o un e ro z l i Si te l n e.
a proto pro nd por.rZi vi une
.jednotnehoterminu nervov6 vl6kno. ktere se sklddirz axonu a pochvy.
A x on r oz liiLr j e rnm
e o to ri c k ya s e n z i ti v n io. b s ahuj epol otekutouaxopl azrnLr.dfrleZitoustrukturLls or-ganizovanynt
cytoskeletem.ktery.jetvoien hlavnd neLrrofllamenty
a miknrtr-rbuly.
Cytoskeletnrir hlavni vyznarn pro a,roplu:ltttrtickvtrun.sprtrt,
cr-tl.jeschopnostaxonu transportovatclhleZitel6tky

RanvierovyzAiezy

IA
g a n g l i o nz a d n i h o k o i e n e

myelinova pochva

Obr. 3tt.l. Sch6mastrukturv axonu

Schwannova
myelinovd bunka

260

Ziklady neurologie

e p t n e u n u m i n t e r f a s c i kl dur n i
epineurium

fascikl

endoneurium
peflneuflum

Obr. 38.2.Sch6mastruktury perif'ernihonervu

Strukturq
periferniho nervu

(od buiky) i retrogrddnim(k buiice).Povrchaxonu

ve smdruanterogrirdnim
tvoii tenkirbunddnirrnembritna- axolema.
pochvlrvytvaPochvaje bud'rnyelinovit.nebo nemyelinovi.Myelirlor,oLt
rotaci.Myelinoieji Schwannovybufiky.obklopu.jfciaxon mnohonirsobnou
v/t pochvaje v pravidelnychintervalechmezi jednotlivymi Schwannclvymi
ziiezy se nazybufikarnipieru(ena- Ranvierovyziriezy.Usek mezi dvdn^ra
vi internodiurn.Myclinovii pochvarnd hlavni vyznam pro vedeni vzruchu.
pochvaje tvoienajen tenkou vrstvou Schwannovychbundk.
Nentt'elinouri
Nervova vldkna se ddli na rnyelinrzovana(silndjii somatickaa pregan(tenka somati ckda postgangl i ova).
g l i o v d a u to n o m ni )a nemyel i ni zovand
Jednotlrveaxony jsou obaleny entlorteuriem.kter6je tvoieno podelndorijemnou podpfrrnoutkirni. spo.iujise do.fZrscikld.
kterdjsou obaentovernou
leny perirteurienr.Pcrif'erninerv vznikd spojenirnvdtiiho podtr.rfarsciklri.
tvoiici zevni pouzdronervu (obr.38.2.).
ktereobalujevazivoveepirteuriurrr
Kolem perif'ernihonervLrje vazivovatkaii. kterirobsahujedfrleZitdnutridni
c e v y (v a s a n e rv orLnn).P eri t-erninervy rnohou byt di std rncl tori ckenebo
smi i ene.
s e r" rz i ti v nai .l e n e.j dastdj
.j isoLr
Perit'erninerv rnir porndrndurnezenereakce na po5kozeni:
| . Wallerova degenerace- vznika pii fokirlni lezi perif-ernihonervu, vdti i n o u p o k o n rpl etni mpi erui eni axonfri rnyel i novepochvy.pi edevi i m
tra u rn a ti c k y.P i erui eni ntspoi eni s bufi kou cl ochazik rozpadudi sti rl ni .
o c l td l a o d d d l en6dasti .di sti rl nipahyl atrofuj e a u motor" i ckychaxonfr
dochirzik atrotii svalu.
2 . Ax o n d l n i d e generace vzni ki rpi i poi kozeniaxonu a axopl azmati ckh o tra n s p o rtu(vl i vy toxi cke. rri etabol i cke.i schemi cke.traurnati ckei
i dastdj ipok o m p re s en e bo trakce- i i nf' ekdni ).U pol yneuropatibyvaj
s ti Z e n yn e j p rvedl ouhdaxony(dl ouhenervy)v.j ej i chdi sti l ni ddstia proces progredu.jeproxirniilndsmdrerr k buiice.
P i -ip i e ru (e n ia xonu(pi i di na | . i 2.) dochi zi k denervacipi i sl Lrl nychsval o v y c h v l i rk e naj ej i ch sponti tnni mkontrakci rr(fi bri l ace).ktere.j erroZn o p ro k a z a tn a E MG. P o denervacise zvy(uj e senzi ti vi tasval ovychvl i rken na acctylcholin.reagujf proto kontrakcfi na malirkvantacirkulu.jiciho
acetylcholinu.
3. Demyelinizace rnfrZcbyt clifirznineboien scumentirlnipoikozeni rnyel i n o v e p o c h vy.P roj evise poruchouvecl enivzruchu.coZj e rroZnoopdt
prokirzatna EMG. K denervacipi-i pouhe dernyelinizacinedochazi.

Poruchy perifernich nervfi

Jako neurotmesis se oznadujcpieruieni nervu s naslednouWallerovou

degeneraci.axonotmesisje pieru(eni axonfi se zachovanirnpodprirnych
tkani. piedeviim myelinov6 pochvy. Neurapraxie je piechodnaporucha
n er v ov ef unk c e , p i e d e v i i rn rn y c l i n o v ep o c h vy, bez poru5enianatomi cke
k ont inuit y( blok d d av e d e n i ).K d y s fu n k c ip e ri ferni honervu muZedoj i t pi i
pos t iZ eniner v o v e h ov l a k n a .b u i k y i my e l i n o vepochvy.
Neuropatie jako obecny po.1empro poruchu perif-ernichnervri ddlime
n a nr ononeur o p a ti e
. y j e p o s ti Z e nj e n j e d e n peri ferninerv,a pol yneurokd
p at ie.k dy je po s ti Z e nvi i c e d e tn e .
Piiiiny mononeuropatii jsou hlavnd mechanicke.traumata, ktera ddHlovni piiiiny
mononeuropotii
l ir ne na:
polyneuropotii
o
o ot ey ic r t t i i ' e z n a a trZ n d z h m o Z d d n i rp orandni . kdy dochazi dastcr
k uplnem u n e b o d i rs te d ' n e rnpui e ru i e n i n e rvu. u kaZdehootevi eneho
porandnije proto nutne testovatfunkci nervfil
- pYi truktYtricltytrundn{r'll nadrndrnytnnatalenim nervu doo Lr:.ttvierui
jde k piet r Z e n d
. ruhym dasi d s tia x o n fia p o i k o z e n ic d vni hozdsobeniD
tyrn mechanismemie kornpresenervu. kdy se polkodi piedeviim myef inovd pochvaa drr,rhotnd
kdy nerv,
i axony. KornpresemfiZeb'yt vrtd.j.ii,
je
ktery lokalizovin povrchovd,.jekornprimovitnproti tvrdernupodklahl avi dkyfi bul y, n. radi du ( v dt ( inor .r
k o s ti - n a p i . n . p e ro rl e u sv k ra .j i nE
alis na paZ i) .n e b o t,n i ti rtl ,k d y n e rv p ro b i have fyzi ol ogi cke,anatomi cky predisponovand
uZind,ve kteredojde k jeho utlaku (napi.n. rnedianus
v k ar pdlnimtu n e l u l - j d e o tz -v u
. Z i n o v dn ebo tunel ovesyndronty.
Pifdiny polyneuropatii jsor.rsyst6mov6procesy - inf'ekcea zandty.metabolic k epor uc h y .d e fl c i e n tn is ta v y ,v l i v y to xi cke i geneti ckypodrni ndne.
P er if er ni ne rv o v y s y s t6 m rn i r s c h o p n o s t rzgcnere(e. kterd vychazi
z buiiky. Z proxirniilnihopahylu poru(enehonervu vyrristaji novotvoiene
. vi ak
a x ony do pahyl iu d i s ta l n i h oa p o s tu p n dd o c h azii k renryel i ni zaciJe
pro svfr.yrfrst.ktery pieddfileZite.aby novotvoieneaxony rldly
"vodid,.
stavu.iiendoneuriilnitrubice,jen tak se novotvoieny axon dostaneaZ ke
s v em u el- ek t o ruPi
. i a x o n i rl n id e g e n e ra c zi fi stavaj iendoneurdl nitrubi ce
zachovlny. pfi traurnatickernpieruieni nervu .le zdkladnirnpiedpokladem
r egener ac e
obn o v e n ij e h o k o n ti n u i ty s u tu ranervu. N edoj de-l ike spcl eni
i f' erace
l
nc r v u, pr ox im i l n i k o n e c s e u z a v i ra te rrn i n n l ni rnneut' ometl(prol
vaziva s dezorganizovand
v y r o s t l y m i a x o n y ) . R y c h l o s t r e g e n e r a c ej e
v opt ir nalnir np i i p a d d a s i 3 c m z a m d s i c . P r o j ej i posouzenij e dfi l eZi ty
Tirtaltlvpi[:ltuk: pii poklepu na ncrvovy kr-ncnse vybavi bolest.intenzivni
par es t z ie
nebo d y s e s te z i ev s e n z i ti v n io b l a s tipi i sl ui nehonervu.H odnoti
jak
o
se
pr f ik az re g e n e ra c es c n z i ti v n i c hv l a k e n. tj . nepi i mo i j ej i ch pi edchozi l6ze. Po hrr,rberntraumatu nebo del(i rnikrotraurnatizacirnfiZedochirzeti uvnrti nefvu k novotvurbdvazivaa r,'znikiiintraneuralni(nebokonregeneraci .
t inuir lni)neLlr o n t,
k te ry ro v n d Zp o ru i L rj efu n k ci nervu uz.Id,i uj e
U ax onilni deg e n e ra c a
e p o u z ed a s te d n ed e n ervacedochazitake ke kol ak pudeni, rfrstu
teralnf regeneraci.kdy sousedniaxony jsor,rstirnr"rlovany
a novotvoieneaxony reinervu.jidenervovanasvalovi vliikna.
Pro diagnostiku postiZen( jednotlivych perif'ernich nervfi a pletenf
. je nez by t ndz n a l o s tz /rk l a d n in e rv o s v a l o v ea natctmi e.pri rbdha i nervadni
o b l a s t iz i k l a d n i c h n e r v o v y c hk m e n f r( t a b .3 t t . l . . 3 8 . 2 . ) .P r v o t n ij c v Z d y
ot ir z k a.. je- li pc ri t' c rn in c rv p o i k o z e n . P i i l e zi rnotori ckycha sr-ni S enych
nervir se nejlepe Lrplatrlu.je
vyletieni podle svulov(ltr)te.\tu.Pro ndktere
ner v y c x r s t uji. ffu n k d rti :fro rr,ik*te
r' .rej s o u z a l oZenyna ci l eneakti vacisvalov y c h s k upin z i rs o b e n y cjhe d n i n r p c ri f' e rn i rnnervern.Opti mi rl nij e se za-

26r

262

Ziklady neurologie
Tah.38.l. DiagnostickydrileZit6testy svalov6sily na hornich kondetindch(Lrvircleny
.jenhlavnisegmenty)
Pohyb

Sval

etevace ramene

trapezius

fixace lopatky

serratusanterior

abdukcepa2e'
( p r v n i c h1 0 " )

suprasprnatus

abdukcepaZe(do 90')

deltoideus

zevnr rolace ramene

i n fr a s p i n a t u s
t e r e sm i n o r

Segment
n . X l . ,C 3 ,4

Nerv
accessonus
thoracicus
rongus

L/C

suprascapurafls
axillaris

UC

suprascapularis
axillaris

UC

vnitini rotaceramene

subscapularis
teresmajor

UC

subscapularis

extenze v lokti

tricepsbrachii

C7

radialis

flexe v lokti

biceps.brachialis

C6

musculocutaneus

pronace

pronatorteres
a quadratus

suprnace

medianus
a-7

suprnalor
bicepsbrachii

c6

radialis
musculocutaneus

extenzez6oesti

exrenzory

flexe zdpesti

fl e x o r y

CB

m e d i a n u sa
ulnaris

opozice palce

o p p o n e n sp o l l i c i s

CB

medianus

abdukce palce

a b d u c t o pr o l l i c i sl o n g u s
abductoroollicisbrevis

c6,7
CB_Th1

abdukceprstu

interosseidorsales

CB-Th

ulnaris

abdukce malfku

a b d u c t o rd i o i t im i n i m i

CB_Th1

ulnaris

addukceprstu

I n t e r o s s e rv o l a r e s

CB-Th1

ulnaris

radialis

radialis
medianus

elevace nad 90' je komplexni soucinnostivfce svalir, ale vfznamne se zde uplatnuji
m . t r a o e z i u sa m . s e r r a t u sa n t e r i o r

(Lrvircldny
l'ab.38.2. DiagnostickydrileZit6testy svalov6sily na dolnich koncYetindch
i c n h l a v n is e g r n e n t v )
Pohyb

Sval

flexe kycle

iliopsoas

extenzekycle

g l u t e u sm a x i m u s

addukce kycle

adduktory

Segment

L2-3
L5_S1
L2-4

abdukce kycle

o l u t e u sm e d i u sa d a l 5 i

L5-S1

flexe v kolene

flexorykolena

Ls-S1

extenze v kolene

quadriceps

LJ_4

dorzalni flexe nohy

t i b i a l i sa n t e r i o ra d a l S i

IA

Nerv
p l e x u sl u m b a l i s ,
femoralis
g l u t e u si n f e r i o r
obturatorius
g l u t e u ss u p e r i o r
ischiadicus
femoralis

tr.

LI-J

peroneus

plantarniflexe

I f l C e p ss u r a e

S1

tibialis

everzenony

peronel

L5

peroneus

inverze nohy

t i b i a l i sp o s t e r i o r

l q

tibialis

extenze palce

e x t e n s o hr a l l u c i sl o n o u s

L5

peroneus

Poruchy perifernich nerv&

ttr diit v i. dy na c o n e .j d i s ti rl n d js(iv a l y .Iz v . c i l c t vor-r

i nervacxni
obl ast.kteri r
b l v ir v Z dy por uSe n aPo
. ru c h ai i ti -i c u j e d n o tl i vych nervfr v obl asti rurrr
ttc r t ' ir t t tnik
. dy je n r,'c e n trLsr e n z i ti v n o
i b l a s ti .t r,v. uutortortrrt{
:.ri rti .P i ' i Ii zi c h v oblas t iple te n in ttT e m ft s e n z i ti v n ip o ru c hacharakteruretr( ntdi cttl u r e. s P
. odlc pod i l u rti o to ri c k i a s e n z i ti v n il e z c sc snaZi rncposoucl i t..ye-l i
l ez c . jendas t ed' n ti
. b o k o rn p l e tn i .D frl e Z i ty ndr opl ri kempi i kaZcl eperi f-erne
ni lezi .ic EMG. kterir prokirZefibrilacc. dastei'nynebo frplnli denervadni
syndr t t t na z jis t i. z d aj e z a c h o v n n ad i p o ru i e n akonti nui tancrvu. N ej l chdi
poruchas dobrou progn(rzouje blokada vcdeni. ktcra vznikir pii kompresi v nic hlez jc h ajc z p i rs o b e njae n p u ru c h o urn yel i novepochvy: axony zfi st dv ajiint ak t ni.Pi i p o rL ri ea x o n fri i Z d o c h a z ik dener-vaciprogn(rza
.
zi i vi si
tlil stupni denervacca rloTnostechregenerace.NejzirvaT-ndjIi
jc vTclyirplne pierLrieninervu.

38.1. Plexus cervicoliso brochiqlis

Plexus cervicalisje tvoien rr. ventralesC I 1. Zasobujen-rott-rricky
hluboke s v als t v ok r dni a d o l n i d v d ti e ti n ytra p e z us. e nzi ti vndkrk. horni di rsthrudniku aZ k bradiivkama rar-neno
po akromion.DfileZityrnnervemje n. phren i c us ( C3- 5) . k te ry i n e rv u j eb rd n i c i . Kj e h o l ezi rnfrZedo.fi tpi i zosteru.
i diopat ic k dneuro p a ti b
i ra c h i a l n i h op l e x u a rn e di asti nal ni ch
tuntorech.n6kdy i bez zji(tdnd piidiny. K parezebranicedochazitake pii postiZenipiedn fc h r ohf i r ni( nic h (n a p i . u A L S). J e d n o s tra nnilteze se proj evi l ehkou
dyspnoi aparezabrirnicese zjisti na rtg hrudniku. Izolovandl6ze cervikirlnihctplexu je vzdcnir.k.jeho porandnirnfrZedojit iatrogenndpii odstraiovi t ni k r c x nic h
r - r zl i n(d a s tos p o l r.r
s l i z i n . XI.).
N. ac c es s or iu sp a ti i m e z i rn o z k o v en e rv y (n . X I.). al ej e di rl eZi tymnervcm k r dni k r . qin y .V tri -ti o n u mc o l l i l a te ra l ej e k ryt.fenpodkoZi nt.nt. pl atyslna a povrchovoutirscii.Jeho r. externusje rnotorickirvdtev.kterirobsah u ie v lir k naz e sp i n i rl n ic x r,rsntie rv u (C l -5 ) a spol u s cervi kal ni mpl exern
i n er v uje k lv ad ( r n . s te rn o c l e i d o rn a s to i d e r-r
s) Lrapezi us.
a rn.
K .j eho poran d ni doc haz idas toi a tro c e n n dp i i e x s ti rp a c il ynrfi i ti ckychuzl i n na krku.
MfrZe byt zhrnoZddn.vzat do stehu i pi-eiiznLrt.Kyvad'bjva obvykle pii
to t nt o m ec hanisrn uu i e ti e n a d o c h izi i j e n k p o s ti Zenitrapezu.N dkdy byvaji bolesti kolern ramene. K lizi n. rlcccssorir-rs
nrirZedojit take po karoti c k e endar t er ek to mi ki .o ro n i rrn i rnb y p a s s un e b o i kanyl acij Lr-eul arni
Zi l y.
K linic k y s e lezeIr. a c c es ()r' i up x l e v i p o k l e s e rlruurene..josl
e abenoj eho
zvedainiproti odporu. odstirvirhorni dast lopatky (dirstednir
scapuliialatau par ez ym . s er ra tu sa n te ri o ro d s ti i v i rh l a v n dd ol ni dast).j c vychLrdl inadr
klidk ov ajar nk a p ro a tro fi i h o rn i d i ts titra p e z u .
P lex us br ac hi a l i sj e a n a to m i c k yi fu n k d n dv el rni sl oZi ty.Tvoi i j ej spi n lf ni k oieny a r r . v e n tra l e sC 5 -T h l . a s i v 6 2 % se vyskytuj eprefi xovany
ty p s e s pojk ouz C 4 . v rn a l e n tp ro c e n tup o s tfl x ovanytyp se spoj kouzTh2.
Podle v z t ahu k e k l i d k u i z fu n k d n i h oa p ra k ti ckehohl edi skarozddl uj erne
p l e x u sn a d v d d d s t i( o b r .3 t t . 3 . ) :
. pur . \ , t upr uc lu v i c u l u riosb s a h u j ek o i e n y a p ri rndrnisvazkv(trunci )a pl cx r t s udr Z uiek o i e n o v e u s p o i a d ri n-i s e g rn e nti l ni .odpovi dal i cipi i sl u(nynr derrnatomftnta myotomfrnr.Odstupuji zde ndkteremotoricke nerv y . p o d l e j e j i c h Z p o r r - r c h yu s u z u j er n e n i l s L r p r a k l a v i k u l a r nl ei z i : n .
t hor ac ic uslong u s(C 5 -7 ) i n e rv L rj e
n r. s e n ' u tusanteri t-rr'
n..supl ' ascapul a-

263

Areq nervinq
- senzitivni oblqst
iednoho nervu
Areq rodiculoris
(dermofom)
- senzitivni oblost
iednoho zcrdniho
koiene

264

Zflklady neurologie

C5

primarnisvazky

C6
suprascapularis

C7

s e k u n d d r nsvazKy
f
CB

(fasciculi)

Th1
axillaris

musculocutaneous
thoracicuslongus
medianus
radialis

ulnaris

cutaneusbrachiiet
antebrachiimedialis

Obr. 38.3. Topografick6 sch6ma brachi6lnfho plexu a vystupy.iednotlivych nervl

Plexus brnchinlis
- hfavni typy
poruch

a infraspinatus.Trunci se ddli na
ris (C4-6) inervujemm. supraspinatus
vdtve dorzdlni, ktere jsou urdeny pro extenzory.a ventralni.ktere.jsou
urdeny pro flexory;
. pors inf'ruclaviculurisobsahuje sekunddrnisvazky (fasciculi), plexus
ztrlacisegmentdlniuspoi6dania charakterleze se vice blili obrazu postiZenijednotlivych velkyichnervri. Fasciculusposterior vznikd spojenim v(ech tii dorzdlnichvdtv( trunku a dif-erencuje
se z ndho n. radialis
lateralis(ventrdlnivdtveC-5-7)
a n. axillaris(pro extenzory).Z fascicr"rlus
a ddstn. medianus(f-lexorovdsvaly). z fasvychazi n. musculocutaneus
c i c u l u s me d i a l i s (ventrdl ni vdtve C S -Thl ) se di f-erencuj e
druhd dast
n . me d i a n u sn, . ul nari s(drobn6sval yrudni )a n. cutaneusbrachi ia anteb r a c h i im e d i a l i s .
Pii kompletni l6zi celehoplexu vznrka chabaplegie cel6 horni kondeti. a Zei ruky). zfi stdvdj en schopnostel evaceramene(ze zan y (p l e te n c e p
c h o v a l 6 h oc e r v i k d l n i h op l e x u a n . X I . ) , d i t i j e p o r u i e n o k r o m d v n i t i n i
azadni stranypaZe(v6tve n. intercostobrachialis
z Th2-3). MfrZebyt Horn e r f i v s y n d r o m z p o r u i e n e s y m p a t i c k e i n e r v a c e .J e a r e f l e x i e C 5 / 8 .
v chronickem stadiu tdZkeatrofie.
Inkompletnil6ze se ddli na:
o parzuplexu hornfho tvpu (C5-6), kdy cktch|zik motorickelezi v oblasti
ramene a ddstedndpaLe,motoricka inervacevlastni ruky je normdlni.
P o ru c h u c h a rakteri zuj emej ako
ruku na ochrnutem rameni
" dobrou
a p a h < r.J e a refl exi eC 5-6 (r. bi ci pi tovy a brachi oradi al ni );
o pardzuplexu doln[ho fTru (C8-Th I ), kterdodpovidalezi n. ulnarisa medianus se zachovanoupronaci a dastednouflexi v zirpdsti.Charakterizujemeji jako >ochrnutcturuku na dobrem rameni apaLi<<.
Je areflexie
C8 (r. flexorfr prstfi).Castyje soudasnyHornerfiv syndrom:
o i z o l o v a n y .s ti etl nitl ' p (C 7) se vyskytu-i ezi i dka. obvykl e se pi i davd
k h o rn i mu n e b o dol ni mr-rtypu. prol evi se omezeni rnextenzev l okti .
z,ipdsti i prstech.
VZ d y j e d fi l e Zi t6odl i S i tposti Zenij ednotl i vychperi f-erni ch
nervfrod pos ti T e n ip l e x u .

Poruchy perif'ernich nervt

265

jedPiidinou leze brachialnihoplexLrjsoLrdastotraumata. Samostatnou

notkou-jcuziivienesupraklavikLrlirrni
porandni.pi-ikteremckrchiizik t,ytr!.eni Tr<rum<rtick6
j e dnoho i v ic e k o i e rtrlz rri i c h y (a v u l z e k o i e ne) trakdni m mechani srl ent. o nelrqumqtick6
piiiiny l6ze
Nejdastc:ji
.ycleo niraz.na rarleno nebo tah za kondetinu.Trakci rnfrZedojit
plexu
brochidlniho
k iz olov at r im up o ra n d nki o i e n fr.p o ra n d ndi i s ti rl nidi rstipl exLri k.j el i ch kornbinaci.Casty.jesourdasny
Hornerfrvsyndrorn.mohou byt bolestiv porandne
kondetind.VytrTcni koienfr.jemoZneprokirzatna myelo-CT (kontrastndse
z . obr az lik
i v or ov e p s e u d o c y s typ o v y trZ e n y chkoi encch).pi i padnd i MR
a rovndZpii EMG. Prfrkazavulzekoiene rnirpro randnehozasaclniprognosti c k y v y z nar n- . i d e o tEz k e .i re v e rz i b i l npi o i k o zeni .Lezi .j e moZnondkdy
ieiit chirLrr-uicky
rekonstrukdnimioperacemi.a pokucl.jelezeaZ infr-aganglionarnd.jsou moZnei rekonstrukcekoienfi itdpy z.jinyichnervfr.
Trakdnirn mechanismemvznikaji poprtrtxlrti ltu ri :.t' brachialnihoplexu
j i .jsur.rhorniho typu. Dislokujic i :.lottrert
pii obtiZnychporodech.Ne-idastd
irtt' tr lu-ruccv oblasti rarnennihokloubu rnohou zpfisobit porarrdniplexu
mec hanis m er ntra k c e i p i i rn y rn z h rn o Z d d n i mP
. i i rnym tl akem mi rZebyt
z hr r r oZ ddn
plex u sp i i d i s l o k L r.l i c i czhl o rn e n i n a ch
kl avi kul y.K porandnibrachiirlniho plexu rnfrZedo.iiti iutntgertrutperoperadndpii celkove anestdzii
a hy per abduk c ih o rn f k o n d e ti n y .M e c h a n i s rnusj e trakdnf a spol upfrsobi
relax ac ei anes t e ti k u rr.
Znetraumatickych piftin -je dfrleTittrrtdrktrovtiirrliltruce plexu a tlak
tnetastaticklichuzlin. ne-iiastd.ji
r.rkarcinornLlprsLra hrotr-rplic (Pancoastfrv
synclrcrm).
Parezaje dastd-iidolniho typu. b1,va.iibolesti a Hornerfrv syltdr om . Diagnos t i c k y .j e
i dasn c j d frl e Z i td .iM
i i R n e b oC T. P o racl i oterapi(nej
tdji pro karcinom prsr,r)nrirZevzniknoutlto.strudiur'rt(.fibrri7,a
a parezaplex u. v dt iinou s ou d a s n ds l y rn f-e d e me m.
Samostatnou-jednotkouje idiopatick6 neuropatie brachiSlniho plexu
(zvanat6Zneuralgickiranryotrofle.plexopatie).Jdeo akutni nebo subakutni
p os t iZ eni.v pop i e d ij s o u b o l c s ti .ty p i c k y v o b l a stiramene.al e i krku. paZe
a piedfokti. ktere se dastoz.vyraz.iu.ii
v noci. Brzy se dostavujemotoricky
def lc its par ez oua a tro fi i h l a v n dv o b l a s tirn . d el toi deus.supraspi natr,ltras.
pez iusa m . s er ra tu sa. l e i n a p a Z i a p i e d l o k ti .V popi edi mfrZebyt i posti Z enijednot liv y c hn e rv i rv y c h a z e .i i c i c hpzl,e x u .Atroti e.j soudfrsl edkemaxonllrri leze t v EMG jsor"rznirmkydenervace.Etiologie neni t.nam6*uvaZu.ie
s e o v liv ec h ir lu n i tn i c h (a n ti g e n n io d p o v d d n
.
' a i nf-ekci event.
odkovi ni ).
PrfibdhrnfrZebyt monofiz.icky.f'luktuLr.jici.
ale i progredujiciv prfibdhLrndkolika tydnfi. PostiZenirr-rfrZe
ale vdtiinou zristdvirasybyt i oboLrstrann6.
rnctricke.Lddebndse pou7iva.jikortikosteroidyv krdtkodobenarazovediivct:. progn6zaje piiznivir.ale upravarnoturickhodeficitu trva ndkdy i l-2
roky.
V dif'erencidlni diagnostice.je nutno odliiit piedev(irn cervikobrachid lni s y ndr om a sy n d ro rnb o l e s ti v e h ora me n e .kcl e v popi edi .i souj en bol es t i.ale nedoch i z i k mo to ri c k e rn ud c fi c i tu .
Vziicnd mfrZedo-iit k frtlaku plexr"ru st'rtdntrttultrtrtti ltntdttI operturl
(t hor ac icout let s y n d ro mc- T O S ). M e z i l . 7 -ebrern
a pi i dnyrn vybdZkenr
jc
C7. ktery dastohypertroficky(rlegatransversus).
rnfrZevzniknoutfibr6zni
p r uh. k t c r y k om p ri mu .j ep l e x u s .J i n d y v y tv o i e nc krdni ZebrornfrZekorl p r i m o v a tn e j c np l e x r - r sa .l e i a . s u b c l a v i at.a k Z cv z n i k i t j ii i s c h e r n i c k ep r o . s ti Z e n
b y v i rhl avnddol ni truncuss vl i rkny
.i ev ya edemna h o rn i k o n d ' e ti n dPo
CU- T h l. by v ali p a re s te
z i c h l a v n d n a rn a l i k o v6strandruky a sl abostnao pak v ic e t heni i rc v e h os v a l s tv aV
. y s k y tu .j es e h l avndu Zen.

266

Zfklady neurologie

38.2. L6ze iednotlirrfch nerv0 poini pleren6

N. thorqcicus
longus - scopulo
olqtq

I
N . th o ro c i cus l ongus
N. thoracicuslorrgus(je tvoien koieny C5-7) probiha porndrndpovrchovd
na anterolaterirlnistdnd hrudniku a inervuje m. serratusanterior.Pii jcho
l 6 z i j e l o p a tk a v kl i dovem postavenibl i Ze k patei i a dol ni uhel odsti vd.
V piedpaZenf.a zcjlnenapii opienf horni kondetinyo stdnuvstoje.se toto
- vzni ka .scul tul uul utu (obr. 38.4.).B yvaj i bol estikoo d s ti rv d nzi ,v y raz.ni
lem ramenea nelnocnyrna potiZepii pohybu v rarleni, viizneplnir elevace
horni konietiny do vertikaly. K porandninervu dochazi z.evnikompresiudery na rillnenonebo laterdlnistdnuhrudniku. kompresehranouopdradla
Zi dl e nebo ki esl a.zej rnenapi i usnuti v opi l osti . pi i operaci chv cel koveanestezivi pol oze na boku. P i i ndkterychsportechs pouZi ti m vel ke si l y v rameni m pl etenci mfrZe
(tenis.kodojit k lezi trakdnimmechanismern
Sikovir.veslovani).Je prvnim nervern,ktery
odstupuj ez brachi al ni hopl exu. a proto j eho
p o s t i Z e n ip i i p a r e z ep l e x u n a s v d d d u j es u prakl avi kul i rrni mu
posti Zenis vytrZeni mkoienfr.Z netraumatickychpiidin mfrZebyt posti Zenu i di opati ckdneuropati ebrachi dl ni ho
Obr. 38.J. Scapulaalata
plexu.
I
N. suproscopuloris
(tvoien koieny C5-6) probihav incisurascapulaea inerN. suprascapularis
vuje m. supraspinatus
a m. infiaspinatus.SamostatndpostiZenineni dast6,
rnfiZevzniknout po tuperr irazu rarfflene
nebo vniti-nikornpresiv incisura
scapulae.kde dastoligamentumnebo kostdnymristekvytvoii loramena dojde
k uZinoventusyndromu.Byvaji bolestiv oblastiramene..jeoslabenaabdukce pal,ea zevni rotilcev ratnenninrkloubu.Je tieba odliSitpostiZenispoledne ilachy rotittorfiratrlene(rnm. sLrpraet infiaspinatus,subscapularis.
teres
rninor). kdy rovndZ pohyby vaznou.V dif'erencialnideagnosticepomriZe
EMG. sonografie.MR. event.CT - artrografieramene.

N. ox illqr is
- oslqbeni
m. dehoideus

I
N. qxillqris
N . a x i l l a ri s(C 5 -6 ) l ei i na nt. subscapul arina
s pi edni pl oi e l opatky,obti rdi
chirurgicky krdek humeru a dostdvase pod rn. deltoideus.ktery inervuje.
Leze se projevi insuflciencideltovehosvalu. v rfrznemiie virzneabdukce
a elevacepaLe,hlavnd nad 90", a rr-r.deltoideusatrofuje. Pii selektivnim
postiZenirnirZeclstatnizachovalepletencovesvalstvodo urdite rniry jeho
funkci substitr,rovat.
Senzitivnileze byva dastomala.jen ovalny okrsek nad
frp o n e rnm. d e l to i deus(obr. 38.5.).
Pifiinou jsou hlavnd traumatta,
luxace a fraktury hurneru.pdd nebo zej e trakce pi es hl avi ci humeru nebo
v n i n a ra z n. a ra m eno.Mechani srnus
piirre zhrnoZddniu axildrniho okraje lopatky. Nerv zde mfiLe byt ndkdy
i p i e ru l e n a j e n utndsutura.M. del toi deuspi i spi vdk fl xaci hl avi cehumeru v ra m e n n i mk l oubu a pi i j eho atrofi i j e nebezpedisubl uxace,vzni katzv.
e p trl e to v yp i i z n a k. Z netraumati ckychpi fdi n rnfi Zevzni knout l eze u i di o p a ti c k en e u ro p ati epl exu.
V diferencidlnf diagnosticeje dfileZit6odliiit postiZenin. axillaris od
bolestivychaf-ekciv oblastirantennihokloubu (syndrornbolestivdhoa ztuh-

Poruchy perifernich nervfi

267

s u D r a c l a v i c u l a-r i s

axillaris

radialis

culaneus
antebrachii lateralis
( m u s c ul o c u t a n e u s )

axillaris

cutaneus brachii
medialis el
i n t er c o s t o br a c hi a l i s

cutaneus
antebrachii
medialis

radialis
cutaneusantebrachii
p o s t e r i o(rr a d i a l i s )
cutaneus
antebrachii lateralis
( m u s c ul o c u t a n e u s )
radialis

medianus
ulnaris

medianus
ANTERIOR

POSTERIOR

(areaenervinae)
Obr. 38.5..Iednotliv6nerv.ya senzitivniinervacehorni koncxetinv

l eho r am ene.c er v i k o b ra c h i i rl nsiy n d ro rn ).k d y nrohoubyt i refl exnisval ovi atrofie.

I
N. musculoculoneus
N . m us c uloc ut a n e u(C
s -5 -7 )i n e rv u .j e
m . b i c e p sb rachi i .rl . coracobrachi al i s
a n t . br ac hialiss. e n z i ti v n dra d i a l n is tra n Lpr i e d l o kti(n. cutaner-rs
antebrachi i
l at er alis )J.ehoiz o k )v a n dp o s ti Z e n i .jvey j i me c * n je
6 . osl abenafl exev l okti pi i
supinovanernpiedlokti (tlexe v lokti v pronadninrpostuvcnije substitr-rovirna zachovanyr-n
rn. brachi<tradialis.
ktery je inervovann. radialis).
I
N. rodiolis
N. r ac lialis( C5- 7. h l a v n dC 7 ) n a z ;rd n is tra n da xi l y se odddl uj eod n. axi l l ari s . pr obihitna la te ra l n is tra n dp a Z e .k d e s e p i i kl i rdi rke kosti (spi ri rl ovi ty
sl t lc usn. r adialisn a l a te rn l n is tra n dh u rn e ru ).V ysi l i r zde kol ni vdtev pro
dorzirlnicYast
paZe(n. cutaneLrs
brachii dorsalis)a nrotorickouvdtev pro triccps .c lis t alndji
k o Z n i v d te vp ro p i e d l o k ti(n . c L r taneus
antebrachidorsal
i
i s).
v nek ot t s t ant ni
v yi i v d tv ep ro rn . b ra c h i o ra c l a l ias nr. exterrsor
curpi radi al i s.
Ve vyii radiirlnihoepikondyluna ddli na senzitivnir ,sttperficialr,r
pro dorzitfni kvadrantruky a r-notorickyr prtlittttlu.s(n. interosseLrs
posterior)prcr
rrr .s upinat oraex t e n r.o ryru k y a p rs tfr.M o to ri c kv ovl i rdi rn. radi al i scxteuzi
Iok t c . ex t enz i z ap d s tia p rs ti r v me ta karpofirlangeirlnich
kloubccha extenz-i
a abclrrkcipalce. Ncirtu'vu.jc,,llr//t' r,,rterul uj [t' { 2.-5. p r.st v i ttIer ft tIun,qeti In fcl t
kl oubec lt( t r - r t oin e rv a c iz a j i i tL rj imm.
i n t er os s ei
a m m . lu rn b ri c a l e-s n . u l n a ris a n. mcdianus).
Kfinicky obraz pLvez.yn. radialis
. j e t y p i c k y ( o b r . 3 8 . 6 . ) :. j e o s l a b c n a
Obr. 3tt.6.l,6ze r. prof'undusn. radia( p o d l e s v a l o v e h ot e s t u ) n c b o v i r z n e
lis - oslabeniextenzeprstfi

N . rqdi ol i s - pi i
l 6zi osl qbeni
exfenze ruky
o hlovnE prst0
v metokorpofol ongedl ni ch
kl oubech

268

Zdkladv neurologie

extensordigitorum

a b d u c t o lro n g u s

Obr. 38.7.Funkinf testyu l6zen. radialisa funkce.iednotlivych

svahi- oslabcnir
prstfrv metatarzolalangcalnich
extenze
kloubech.
oslabcna
palce
extenze
a abdukce

Piiiiny l6ze
n. rodiolis

dorzalni flexe ruky, kteri piepada vol6rnd. vizne extenzeprstfi, extenze

a abdukcepalce,pii pokusu o intenzivni sevieni ruky v pdst dochdzi soudasn6k flexi zdpdsti(nesvedeboxerskdpostaveni).
Z.firnkc'nit'hte.stti.jsounejvyznarnndjiitesty zamdienena dist6lni inerv a d n i o b l a s ti ,k terdj sou vZdy posti Zeny(obr. 3tt.7.):
o j e o s l a b e n an ebovaznesoui asnaextenzea abdukcepal ceve vi ech kl oubech:
o je oslabenanebov/azneextenzev metakarpofalangedlnich
kloubech2.-5.
p rs tu p i i m a x i mal ni fl exi v i nterfal angedl ni ch
kl oubech.
jen na autonomnizcinu,
Poruchaditi rnfiZebyt velrni rnalzia je ohranidena
maly okrsek dorzailndrnezi I. a II. metakarpem.
Piiiiny lze n. radialisjsou nejdastdjitraumatick6. Pii lezi v oblasti
a x i l y a h o rn i d a stipaZedoj de i k posti Zenitri cepsua j e osl abenaextenze
v lokti. Ke kompresi mirZedojit pii nespravnernpouZ(vanivysokych berl(
(v d ti i n o uj e v Sa ksoudasnd
kompri movdna posti Zeni n. ul nari sa n. medi anus). eastdjii jsou ftt:e t' oltlusti pul,e v kru.jirti .Eulc'us
n. ruclialis, kdy jiZ
k postiZenitricepsunedochdzia jsou postiZenyjen extenzoryruky a prstfi.
Mechanismusl6ze .je dasto kompresivni - tlak na nerv proti humeru, ke
kteremu mfiZe doj(t ve spdnku. zejmena pii velke unav6, po konzurnaci
vdtiiho mnoZstvi alkoholu. easte je porandni n. radialis pii z.lomenindr:lt
hturreru,kdy rnfiZedojit k piirne kontuzi nebo kompresinervu itrakdnirnu
porandni.Pii kaZd6zlomenindhurneruje nutne vldy vyietiit hybnostruky.
zejrn6nainervacin. radialis.K parezetotiZ rnfiZedojit aZpii repozici(uskiinuti nervu rnezi fragrnenty)nebo pii operaci(zhrnoZddninebo trakdni porandni pii neietrn6rnpouZivini hakfi). Fraktury nebo luxace v oblasti lokte rlohou poikodit r. profundus.
Netraumatick6 piidiny jsou menddaste.N. interosseus
posterior(hluboka vdtev) mfrZebyt postiZenpii neuralgickeamyotrotti. Pomdrndvziicnd
mfiZebyt nerv kornprimovdnflbroznfrnpruhem v mistd,kde prostupujem.
supinator.a porucha se proto nazyva svntlntnt .;nltirtritorovehotunela. Ndkdy piedchiizi intenzivndjii svalovirnamaha.leze sc projevi bolestmi pod
ra d i i l n i m e p i k o ndyl em(mohou i mponovatj ako rai di al niepi kondyl i ti datenisovyloket)a vzdcndi oslabenimextenzetieba.jenndkterdhoprstu.K lezi
povrchovekoZnivdtvernrhZe
dofit v krajindzirpdsti.kde leZitdsndu distdlniho
konce radia (napi. kompresi tdsnyntobvazem,pouty, pirskernod hodinek.
kat6tremnebo pii operacitendosynovitidy).
ale take intraven(rzninr
V diferencidlni diagnosticeje nutno odliiit t'arftrrilnipuri:.Lrpii kortik o -s u b k o rti k a l nil ezi . kde mfi Zedomi novatj en akri rl niposti Zenia H anzal f r v p i i z n a k . P i i p e d l i v e r nv y i e t i e n i v i a k z . j i s t i r n eZ. e n i k d y n e j d e . j e n
crizcrlovanioslabeniextenzorfi,ale difuzni slabostceld rukv a dastofl'ust-

Poruch.r'perifernich nerr'[

269

Obr. 38.8. L6ze n. ulnaris dr6povitii ruka

ni hernipar2.u.
U koienot'i le:,eCZ jsoLrv popfedi bol estia porLrchydi ti .
k t er ez as ahujiop rc ti n . ra d i a l i si n a v o l i rrn ip l o chu 3. prstu.temdi vZdy-j e
os labenm . t r ic e p sa s n i Z e ntri c i p i td l n ire fl e x .
I
N. ulnqris
N. ulnar is( C8- Th l . n d k d y G Z C l ) p ro b i h an a vni ti ni strandpal ,e.sestupuje na dorz.alnistrernumedidlnfhoepikondylr"r
humeru.kde v sulcusnervi
ulnar is leZ i v elm i p o v rc h o v d .i
. e nme z i k frZ i a kosti . Fyzi ol ogi ckoufrZi nu
(retinaculr-rrn)
tvoii horni ddstsvarloveho
m. flexor carpi
biiika il aponeurriza
ulnar is( k ubit t iln ftu tte l )a p i i fl e x i v l o k ti d o c hi rzik j ej i mu zmeni eni .N a
piedlokti je dobie kryt svalovou vrstvou. ve vyii zapdstije r.rloZenopdt
pov r c hov d.ulna rn do d a . u l n a ri sa v e d l e o s p i s i fi rrme.v ruce probi haobloukem od hypothenaruk thenaru.Prvni nrotorick( ydryevysila aZ ve vyii
l o k et nihok loubu (rn . fl e x o r c a rp i u l n a ri s )a n a pi edl okti (ul narnidi rstrn.
tl ex or digit or um p ro fu n d u s ).a l e h l a v n i rro to ri cke vdtvej sou aZ na rLrce.
Zisobuje cely hypothenar.rlm. interosseia r,'thenarum. adductorpollicis
ir dastkratkehoflexoru. Uprostiedpiedlokti oclstupLrje
.;ctt:itit,rtlr. cutaner.rspalmaris.ktery zirsobLrje
volarnd na zirpdsti.
kiTe
ulnirrnd
maly okrsek
v dolni t iet ind pi e d l o k ti o d s tu p L rjr.
e d o rs a l i sp ro senzi ti vnii nervacidorzi r
ru k y a 4. a5. pr s tu .T e rmi n i i l n is e n z i ti v n iv d te vpro pal nri rrnii nervaciruky
a pr s t f rods t upu j ea L v e v y i i o s p i s i fb rme .M o t ori cky vyznam n. ul nari sj e
piedev 5imv k on tro l c h y b n o s tip rs tfr.
Klinicky obraz parezyn. ulnaris se projcvi zrndnamikonfiguracea drZ eni pr s t f i.v z nik a d ri p o v i te d rZ e n is e s e mi fl e kdni rndrZeni m4. a -5.prstu.
m alik je v abdu k c ra j e v p a d l y p rv n i i n te ro s e i rl ni
prostormezi I. a II. rnetiik ar pem( m . int e ro s s e udso rs a l i sI. j e p o s l e d nii nervovanysval ).pi i del esval fr(obr. 38.U .).
tr v ajic i lez i ie z i e te l n i ra tro fi ev (e c h i n te ro s e a l ni ch
Funkhi te.;tt':
o je os labenane b ov i rz n ea b d u k c ei a d d u k c e rn al i kr-r
(nernocnyho neudrZi
piit aZ enyk ez l .p rs tL r).
v i rz n ed r-rk c(p
e o h y b d o stran)3. prstu(obr.3t3.9.):

tu
-l

Na b d u c t o rd i o i t i m i n i m i

interosseidorsales

interosseivolares

Obr. 38.9.Funkini testy u l6ze n. ulnaris a funkce.iednotlivychsvahi: A, B - oslab c n i ra b d u k c cm a l i k ui c l a l ( i c hp r s t i r C

. - oslabena
n d d L r k cpcr s t i r v. u z n el a t e r a l nifl u k ce 3. prstr-r

N . ul nqri s
- motoricky
zdsobuie v6tiinu
svql0 ruky

270

Tilklady neurologie

inervacen. ulnaris(nahoie)a medianus(dole)- tmavEauObr.3tl.l0.Senzitivnf

tonomniz6na

Piiiiny l6ze
n. ulnoris

o nertocny se nedokaZedotknor.rt(pidkou palce voliirni plochy metakarp o fh l a n -e enai lh o skl oubeni rnali ku.
Poruchaditi zavisi na vyikove lokalizacileze.n. ulnarisviak nezasobLrie
s e n z i ti v n du l n i rrn istranupi edl okti (al e n. cutaneusantebrachimedi
i
al i s).
Au to n o mn iz o n a j e na rnal i kua di stal niobl astihypothenaru
(obr.3fl .l 0.).
Piidiny lezen. ulnaris.V oblastiaxily a horni dastipaZedochazik lezi vzacnd. rnfrZedojit ke kornpresi(napi. vysokymi berlemi),ale vdtiinou je postiZen i n. medianusa n. radialis.Nejdastdjiimmisternlezeje oblu.stlokte.Pii
akutnimtraumatu.zejmenapii dislokujfcfchtl'akturirchatluxacich.mfrZebyt
nervporandnkontpresinebotrakci.Obdobndjakou n. radialisrnfrZedojit i k porandni peroperadnimu(hlavnd pii poloze horni kondetinyve llexi v lokti).
ndkdy te7.pii dloLrhodobem
upor.rtirni
na lfi7ko nebo u kornat(rznichstavfr.
Piidinou mohou byt itumory rndkkychdirsti(lipom. ganglion.fibront).
Castejsou chronicke kontpresit'rti.stnrlrol/r.\'
v oblasti loketniho sr.rlku
pii defonnitirchlokte po piedchctz,ich
urazechnebo revmatickychdi itrtroti c k y c h d e ti g u ra c i chkl oubu. D frl eZi ty.j erentrgenl okte.V obl astil oketni h o s u l k u (v e v y l i ul ni trni hoepi kondyl u i l ehce proxi mi i l nd)se upl atfi u.i e
i zevni kompresepii opirirni lokte o tvrdou podloZku(prof'esionitlniparezy u brusidfrskla). K LrZinovcmusyndromu(,rlrrrlromukubitrilnlfuttunelu)
d o c h a z i o b v y k l e l -2 crn di sti rl ndpod cpi kondyl ern.P i i di nou syndromu
k u b i tl l n i h o tu n e l u.i e i chroni cki irni krotraumati zace
pi i zvy5eneni rmaze
pi i fbrsi rovaneextenzi nebo hyperl -l exiv l okti .
v o b l a s ti l c tk te .z e -j rnena

Poruchy perifernich nervfi

271

Proje' u' uje

s e nejp rv e p o z i ti v n frn is e n z i ti v n i rn ip i i znaky. parestzi enri
ni r
r.r lnar ni
s t r andr uk y a v e 4 . a -5 .p rs tu .D frl e Z i tej e vZcl ypal padndvyi eti i t n.
u l n ar is v lok et nim s u l k u . k d e b l iv a z d u i e l y . p a l padndci tl i vy a ndkcl y.j e
p oz it iv ni T inelf r v p i i z n a k . Pre d i s p o z i c.;e
i s u b l uxacenervu, kcl y pi i fl exi
v lok t i lz e palpova t.j e h op i e s rr-ry k i rv apni e
i s rn e di al nicpi kondyl .
V krajind zapdsti.jsoudastirieznirporandnis pieruienirn kontinuity nervr.r.Vzacn61imtZe dclit k z.cvr'ti
kornpresiaZ v oblasti dland, kdy vznikne
p o uz et not or ic k yd e fi c i t. d a s toi s u i e ti e n i n ts v a l stvahypothenarua cl onri ttuntnu
i t r o l ' i fI . r n . i n t e r o s s e u s .
V diferenci6lni diagnostice jc nutno odliSit piedeviin't koienot,i li:.c
C8 uThl.Y anamneze
b y v a j i b o l e s t i ,k t e r es e p r o p a g u j zi e S i j o v eo b l a s t i .
p o r uc hadit i je i n a r" rl n a i r-n
i n dp i e d l o k ti . D frl eZi tej e E MG vyi eri eni .
s tra
Sikrne rtg snfrr-rkykrdni pirteie mohou prokitzat zui,en| intervertebralni
f<rranrina.
Atrofle drobnehorudniho svalstvarnohoubyt u cert,ikdlni,sporttl t' logennint t ' elo p tL l i co. p d t n e j d e o p o u h o u u lndrni di stri buci poruchy
a zjisti se i centrdlni myelopatickeprojevy. Ann,otrot'it'kd
luteriln{ .skle16:rr rnfiZezailt atroflemi drobnych rudnich svalfr.Ne-isouviak poruchy diti
a n eni om ez enipo u z en a o b l a s tn . u l n a ri s .p o s ti Ten-j ei thenar.soudasnd
se
dastcrzjisti hyperreflexie.Postil.enibruchidlnfhople.rudolniho typu mfiZe
i m ponov at . y akpa
o re z an . u l n a ri s .a l e p i -ip e i ' l i r,'ern
vyi eti eni se zj i sti i sor,rd a s n6z r r ar nk ylez e n . rn e d i a n u sa n . ra d i a l i s .
V t l krnunn ot: u i,sch em i c kti krn t ru kt uru v z.nikanlisledkern i schentickych
ztnen ve svalu (retraktivnizrn6ny)pii porLriecevniho zirsobenia dochazi
rovndZk poruie hybnosti ruky. MfiZe vzniknout porandnimarteriepii otevi enem t r aum at u .a l e i p i i s u p ra k o n d y l i c k ze l o n teni ndhumerunebo kompresi pii tEsndsddroveflxaci.
I
N. mediqnus
N. m edianus( C5- T h I ) p ro b i h a n a v n i ti n i s tra n dpaZe(spol ednynervovd
ce v ni s v az ek ) ,v o b l a s ti l o k te s e z a n o i u .j eme z i hl avy m. pronatorteres.
k povrchu se dostavaai. v oblasti zapdsti.kde je lokalizovdn lateralndocl
i l a c hy t n. palr nari sl o n g u sa p o d re ti n a c u l u nflt exurum (l i garnentumcarpi
transversum).Prvni rnotrtrickriyltikrruvyddva aZ v lokti pro m. pronator
teresa flexory. dfrleZitaje samostatnir
silndjii pouze rnotorickavdtev n. irttero,sseu.s
tutterior pro m. flexor pollicis longus. dirst rn. flexor digitorunt
profundusa m. pronatorquadratus.Na zapisti probiha nerv tdsndpod retinaculumflexorum (ligamentr-rm
carpi trurnsvcrsuln)
v canaliscarpi.Kctnedne
vd t ev k yna dlani in e rv u j iv d tl i n u th e n a ru(rn .o p p unenspol l i ci s.m. abcl uctor
p o l l i c i sb r e v i sa d d s tm . f l e x u r p o l l r c i sb r e v i s )a n t . l u m b r i c a l i sI . a I I . S e n zitivnd inervLrjevoliirni radialnidirstrLrkya prstfrs hranici uprostied4. prstu
a rov ndZdor z alnid a s tp o s l e d n i c hd l d n k fi2 . a 3 . prstu.
Klinicky obrazje ddn vyikou leze.
ale nrcrtorickyvyz.narl n. rnedianusje
tn nohemm enii ne Zn . u l n a ri sn e b o n .
ra d ialis Dr
. ileZ it ejso u s e n z i ti v n p
i o ru chy. dastonepiijemnedysestezie.alodynie. hyperpatie,ale i kauzalgie.
Furtk(tt{ 1r,.r/-}..'
o je oslabenanebo viz.ne voliirni ababductorpollicisbrevis
d uk c e palc e ( z v e d n o u te x te n d o v a ny palec kolmo na rovinu dland.
Obr. 3tt.l l. Funkdnf test u l6zen. mejako
dianus - oslabenf abdukce palce
" k o r n i n , < o b r .3 8 . 1 1 . ) :

N. medisnus - pti
ieho l6zi isou
dominqntni
senzifivniporuchy

272

Piiiiny l6ze
n. mediqnus

Syndrom
korpdlniho tunelu
- dominuli
senzitivni
piiznoky,
oblektivni ndlez
m0ie bfr normdlni

Zflklady neurologie

r j e p o ru c h ad i ti vol i rrndi dorzdl nEna posl edni chdl anci ch2. a 3. prstu:
o p i i v y s o k el 6 z i nebo i zol ovanernposti Zenin. i nterosseus
anteri orvl z.ne
fl e x e p o s l e d n i hodl dnku pal ce a ukazovi i ku.nemocnynesvedekol edko
z l. a 2. prstu. ale proviidi Spetku(jsou k sobd piiloZenabiiSka prstfr).
N e d a fi s e mu sebratze stol udrobndj i i pi edmdty l . a2. prstern.P i i i zoIo v a tre l np o s ti Zenin. i nterosseus
anteri orbude pozi ti vnij en tento test,
i n e rv a c eth e n arui di ti bude norrnal ni !
Piitiny lezen. rnedianus.V oblasti axily apale mfrZedojit ke kompres i n e b o p o r a n d n in e r v o v dc 6 v n i h o s v a z k uo b d o b n d . j a k ou n . u l n a r i s .
V oblastilokte rnfiZedojit k porandniu suprakondylickezlorneninyhumeru
(h l a v n dd d ti ). n d kdy spol ednds n. ul nari s,ndkdy samostatnd
j en n. i nterosseusanterior.K porandnirnfiZedojit pii piiraven6zniinjekci nebo krvirc e n i (h e mo fi l i c i ) .P i -ikompresive fyzi ol ogi ckefi Zi ndmri Zevzni knout^rl nrtrotrtprorttitoroviho tunelu. dasto po piedchozi nadmd,rnezatlii. ktery se
projevujepiedeviirn bolestf,spontannia zejmenapalpadnf.v krajind pronatorLr(volarndpod loketnijamkou), kterii se propagujedo radialnichprstfr, ale prakticky nikdy nevedek pareze.K postiZenin. rnedianus(i pouze
n. interosseusanterior) mfiZe dojit i pii idiopatickdneuropatiibrachialniho plexu.
Nejdastdjlimmistem leze n. medianusje zdp6sti.Jsouto otevienritraum a ta . i e z n a p o r andnf, kdy dochdzi dasto k pi erui eni konti nui ty nervu.
U kaZdehoiezn6ho porandnije proto nutn6 testovatpiedeviim diti a pii
chirLrrgick6,
reviz.ivdnovatpozornostkontinuitd nervu.
Pii otevienych porandnichpaZe.piedlokti i zdpdstirnfiZedojft ke ^i7role[nirnu po.sti!.enfrt.mecliurlu,t
a n. ulnari.s.Podle vyie lezejsou vyiazeny
z funkce flexory ruky a prstu a uchopovdfunkce ruky je tdlce postiZena.
Syndrom karp6lniho tunelu je nejdastdjiimfZinovym syndromem.Ke
k o mp re s i me d i a n u v zapdstipod reti nacul umtl exorum dochdzi z pi i 6n
mechanickyich- zvyiena niimaha nebo chronicka mikrotraumatizacepii
provaddniopakovandflexe a extenzezapdsti.d6letrvajicinapdti Slachflexorfi (praces prsty ve Spetce),prace s vibradnimi nastroji (motorovapila.
s b i j e d k a ).z m d n y anatomi ckychpomdrfi ,napi . po di sl okuj i ci chzl omeni ndch (Collesovafraktr.rraradia) nebo u revmettickychartritid. Uplatfiuji se
i v l i v y e n d o k ri n nij ako tdhotenstvia kl i max, vyskytuj ese rovndZu hypothyre6zy a akromegalie.Karpalni tunel je i predisponujicimmistem - loc u s mi n o ri s re s i stenti ae
a.j ehoproj evy mohou byt prvni m pi fznakempo(dasto
lyneuropatie
u diabetu).Klinicky dorrinuji sen:jtivrtIltfi:.rtukt,.bolesti
a dysesteziev ruce a prstech. ktere jsou typicky kliclot,y'.probouzeji nem o c n 6 v n o c i n e b o.j soupi i tomny rano hned po probuzeni .P rstyj sou j akoby ztuhle.jakmile nemocny vstane.protreperuku a rozhybeprsty. potiZ e s e z m i rn i . Bo l estise mohou propagovati proxi mal ndk l okti . nernocny
udavirneobratnoupctstiZenou
ruku. PotiZejsou dastdjijednostrannd,
pii oboustranndmpostiZeniasymetricke.vdtiinou vyrazndjii na dominantni ruce.
Objektivni nalez byvir zpodatku zcela normalni. pozddji lze zjistit poruchy
di ti v senzi ti vnizci ndmedi anuna 2. a3. prstu
i a t r o f l i t h e n a r u( o b r . 3 8 . 1 2 . ) .D i a g n 6 z ul z e
potvrdit na EMG. Ledebndse pouZivirfrxace
zapestisnimatelnouortezou.aplikace lokalnich kortikosteroidtdo karpirlnihotunelu paraneurdlnd,pii recidivachnebo tdZiim nirlezu
je
obr.Jg.l2.Typick6atrofiei6s- nLrtniiledbachirurgickd discizeligamenti thenaruul6zen. medianus ta a uvolndni nervu.

Poruchy perifernfch nervfi

273

V dif'erencidlni diagnostice je nutno piedeviirn oclliiit koienove pi-fzn ak y u c er v ik t lb ra c h i a l n i hsoy n d ro m u ,k d e v i a k parestezi e

nej scl utak typ i c k y k lidov i a js o u z ri v i s l en a p o k rz eh l a v y .
S am os t at ndr no h o ub y t p o ra n d n yi n n . d i g i tal es,konednevdtve n. rred i anus .ulnar isa ra d i a l i s .Ma j i v y j i m e d n o ud fi l eZi tostpro senzi ti vnii nervaci prstfr.

38.3. Nervy hrudniku o biicho

N n. t hor ac alest vo i i l 2 s mi l e n y c hp i rrfrs p i n a l n i chnervfi (Thl -12), ktere
vystupuji z fbramina intervertebralia.Po vystupu se oclcldluiirr-.lor,srtlc,s,
ktere inervuji segntentalnd
paravertebralnisvalstvr-r
a kfiZi ai,p<-tmeclioklavikLrlirrrridaru. Rr. t'entruL1c^1,
ktere probihaji v n'tezi'zebernich
prostorech
j a k t r ir r r .ir t t en' o. strL 1(Teh,rl -6 ) a n n . th rtru c ' o u bdomi nul (Th7-12),
e.t
i nervu j i r not or ic k ydyc h a c is v a l s tv oh ru d n i k Lar p i e dni stdnubi i 5ni a senzi ti vn d hr Lr dnika bi- ic h oa Z k m e d i o k l a v i k u l a rndi a i e.
Hlavnimi klinickymi projevy jsou .rcn;itivrtl piiznaky. piedev5im bo_
l e st i.J s ou pas ov i te ,n d k d y v e l rn i i n te n z i v n i .ta kZese oznaduj ji ako i nterktt.sttilnf
nebtl ubdomintilnineurulgie,kterir viak je vLcly.sekurteld,tIama
rtizne piidiny.
K porutninI nervft InfiZc dojit pii trakturiich pateie. seriovych frakturach Zeber.iatrogenndpii operacfchhrudniku (thurakotorniicha thorakop fa s t i k i r c h .n d k d y p i i l u r n b o t o m i i c h l .Z n e t r u L t n t ( t t i c k t cphi i d i n b y v d
v hr udni oblas t ida s tol o k a l i z o v i i nz o s te ra rn rh Z vzni
e
knoutpostherpeti cka
n e ur algie.ly m es k a b o rre l i ti z a .tu mo ry p a te i e .h l avnd metastati cke.
a degenerativtrizrndny pateie. Bolesti charakterr.r
interkostiilrrineuralgiemoh o u v y v olat i f unk d n i v e rte b rd l npi o ru c h y(b l o k ady).Thorakoabcl omi ndl ni
neuropatiernfrZebyt take lokalizovanyrnprojever-ncliabetickepolyneuropatie.

38.4. Plexus lumbosocrolis

Pl ex us lum balis ( T h l 2 _ L 4 ) (o b r. 3 u .1 3 .)l e Z i p o srrandpdtei ev m. psoas
rnajor.vydavir rnotorickevdtve pro m. iliclpsoas,konednyrnivEtvemi
.jsou
sh o r a dolf i n. ilioh y p o g a s tri c u si .l i o i n g L ri n a l i sg,eni tof' emoral i s.
curaneus
f'enrorislateralis.f-ernoralis
a obturatorius.Moturicky inervujepiedni a vnitin i s v als t v os t ehna ,s e n z i ti v n dp i e d n i d i i s t s te h n aa pi edni vni ti ni pl ochu
berce aL na nart. Vykonavii flcxi a adclLrkci
stehnav kydli a extenzi b6rce
v koleni. Klinicky se oznadujejeho postiZenf
.jakcthrtrn{,frtrntule:.e.
Plexus sacralis (L4-Co) lel1 na rn. pirifirrmis v rnalepirnvi,konednymi
vdtvert-ri
.isou n. -glutcussuperior,inf'erior,cutaneusf'emorisposterior,isch i adic us pudend
.
u sa c o c c y g e u sMo
. to ri c k y a s e nzi ti vndi nervuj enej vdti i d a s tdolni k ondeti n y .h i r.d iz, .a < l .n
i j i n us te h na.cel y bereca nohu (krok ra
tn e s enz it iv niiner v a c ep i e d n i v n i ti n i p l o c h y - n . s aphenusz n. f' ernoral i s).
sva ls t v or nal6 panve a g e n i ta l . K l i n i c k y s e j e h o posti Zenioznaduj e
l ako
dttlt1i .1j,,',rttt
I l:.t,.
Poran6nf lumbosakrdlniho plexu je vzacne.byva sdruZenes porandninr
b i i i nic h a piinev ni c h o rg i u ru . rrfrZ e k n d rn u d o j i t pi i frakturdch panve

Plexus lumbolis
o plexus sqcrqlis
spoiuie truncus
lumbosqcrqlis

274

Tilklady neurologie

ilioinguinalis
c u t a n e u sf e m o r
lateralis

truncus
lumbosacralis

femoralis
genitofemoralis

obturatorius
g l u t e u ss u p e r i o r
g l u t e u si n f e r i o r

ischiadicus

pudendus
cutaneusfemorisoosterior

Obr. 38.13. Sch6ma lumbosakr6lniho plexu a vystupy jednotlivych nervri

a l u x a c i c h .K i a trogennil ezi mfi Zedo.l i tpo operac(ch,zej menaal opl asti kich kydle.
Pomdrnddastoupiidinou .1epro.rintulrtidiubetickriurttt'otrrlfie(diabeticka radikuloplexopatie),kterd za(inl bolesti v oblasti kydle s propagacina
pi-ednistranustehnaa rychle se rozviji rnotorickydeficit charakteruhorni
fornry lumbosakralnil6z.es maxirnalnimpostiZenimn. f'emoralis.PostiZeal e vZdy byvi r asymetri cke.D al i i moZnoupi i n i m fi Z eb y t i o boustranne.
dinou leze lurnbosakrdlnihoplexu .ie tunnrti:,n{ inliltru(e. nejdast6.jipropagacekarcinomuze sousedstvi(prostata,d6krha,stievo,ledvina,modovy
uzlin. MfiZe rnit
rn6chlii) nebo metastazydo skeletudi retroperitonealnich
charakterpostiZenihorni nebodolni fbrrly i celehoplexu.Podatednfmsymp to m e rnj e o b v y kl e bol estv ki i Zi nebopdnvi s propagacido dol ni kondeti ny a postupndse rozviji senzitivni a motorickf deficit. dasto byva eddrn
j ei C T nebo MR
p o s ti Z e n ed o l n i kondeti ny.D i agnosti ckynej vyznarnndj S
di a-unosti ku
spi nal nil ezeMR nebo P MG. P osti rap d n v e ,p ro d i f-e renci 6l ni
l okal i zacij sou vzi i cne.Lurnbod i a d n ip l e x o p a ti eoproti cervi kobrachi al ni
sakrirlni plexus rnfiZebyt postiZentei pii retroperitoneiilnimhematomu
(h e mo fi l i e .a n ti koagul adniterapi e)nebo abscesuv obl asti m. psoas.di agn6zu potvrdi CT.
rnfrZeimponovittjako leze plexu, rna v(ak
Zosterutvtiruclikulrnteuriticlu
mfrZebyt prosegmentalniradikularnicharakter.Geritriln( herpe.s,sintple.r

Poruchy perifernich nervfi

275

vazenneurologickyrli symptomy - retencimode, zacpoua sakralnimiboles t m i.O bjek t iv n ds e z -j i s tip o rr.rc hdai ti v d o l n ichsakral ni chdermatomech.

38.5. L6ze iednotlivfch nerv0 lumbosokrdlni

pleten6
I
N. iliohy p o g o s tri c u s , n . i l i o i n g u i n o li s, n. geni fofemorol i s
N . i l i o h y p o g a s t r i c u( sT h l 2 - L l ) . n . i l i o i n g u i n a l i s( L l ) a n . g e n i t o f - e r n o r a lis ( Ll- 2) js oLrs rn i i e n en e rv y . mo to ri c k y i n ervLrj m.
i crerl i tstera nevyz nat lnd bi- i5nis v a l y .s e n z i ti v n dk frZ i k y d e l n i k raj i ny pod cri sta i l i aca, i ngv inLrs piilehkru d i rs tib i i c h a a s te h n a .s ty d kou kraj i nu a skrotum (l abi a
m a j o r a ) ( o b r . 3 8 . 1 4 ) . K j e j i c h p o r a n d n i r n i Z e c l o j i t p i i o p e r a c i c hk y l
i e rvfrnebo zavzetido stehfi ).
a plas t ik ir c ht iis e l n e h ok a n i tl u (z h mo Z d d n n
M f iZ ev z nik nou tt' z v .i l i o i rtc t,i i l d l tri
n e u ro ttu ti cs bol estmiv senzi ti vnii nerv a d n io b l a s t i .
I
N. c ulqne u s fe mo ri s l q te ro l i s
N . c ut aneLtfs' em u ri sl a tc ra l i s(L 2 -3 ) .i e d i s td scnzi ti vninerv pro l ateri rl ni
oblas t s t ehna.p ro b i h i rn re d i n l n do c l s p i n a i l i a ca anteri urpod l i garnenturn
ingLr inale.
k de r n tZ e b y t k o m p ri rl o v a n(j d e o L r7i novysyndrorl ).P osti Teni
ii u obe z n i c h .v td h o te n s tv iL. rd i a b e ti k& .D och' 12,i
k pal di vyrnbo.je das t df

ramiventrales
n n .s p i n a l e s

iliohypogastricus
ilioinguinalis

genitofemoralis

c u t a n e u sf e m o r i s
lateralis

obturatorius

CUIANEUS

femoris lateralis

c u t a n e u sf e m o r i s
posterior

rami cutanei
ant. (femoralis)

c u t a n e u ss u r a e
lateralis

cutaneus

C U I A N E U SS U T A E
lateralis

surae medialis
et suralis

saphenus
peroneus
s u p e rifc i a l i s

su rails

peroneus
s u p e rifc i a l i s
rami calcanei
m e d i a l i s( t i b i a l i s )

peroneus
profundus

rami calcanei
lat.(tibialis)

plantaris
medialis

plantaris
medialis el
lateralis

ANTERIOR

plantaris
lateralis

POSTERIOR

Obr.3tl.l4..lednotliv6 nervv a senzitivniinerv:rcedolni kontYetinv(arcacncrr inr.rc)

L6ze n. culqneus
femoris lqterqlis
- merolgio
poresthetico

ZSkladr neurologie

276

lestem a parestdziirnna zevni strand stehna.kde se zjisti i porucha c*iti.

Le(ebnd se provaddji obstiiky
Syndrom se naizyviinterulgia pure,sthetic'u.
lokalnimi anestetikynebo kortikosteroidy.ndkdy se podavaji i leky proti
ami tri ptyl i n).pi i trvi rni i ntenz.i vbol estern(carbamazepi n.
n e u ro p a ti c k y rn
n i c h p o ti Z i s e i n di kuj echi rurgi cki rrevi zea uvol ndni(neurol yza)nervu.

N. femorolis - pii
l6zi oslobeni
extenze v kolen6
o i6stein6 i flexe
v kyili

N. femorolis
I
N. femoralis(L2-4) vydaviiv panvi vdtvepro m. iliopsoas(spolus piirnymi
v d tv e m i z l u mb al ni hopl exu). fyzi ol ogi ckouLi Zi nouj e obl ast pod l i g. i nguinale.distalndodstupujivdtve pro m. sartoriusa m. quadricepsf'emoris.
Se n z i ti v n di n e rv uj epi edni vni ti ni pl ochu stehnaa j eho vdtev n. saphenus
m e d i a l n is tra n ub erce.Motori cky se podi l i na fl exi stehnav kydl i (m. i l i opsoas)a zcela zaliit'ujeextenzi b6rce v kolen6.
Klinicky se oslabenikvadricepsuprojevi potiZemipii chfrzi do schodfi,
nemocny nemfrZevystoupit na Zidli, nenastoupido veiejnych dopravnich
prostiedkfi,pii chfizi. zejrnenaze schodfi.se mu dolni kondetinapodlamuje, protoZechybi zarneka flxace kolenniho kloubu. Kvadricepsje hypotonicky. postupndiitrofuje. patelhrnireflex je sniZenynebo vyhasl!. Bolesti
diti jsou na piedni strandstehnaa vnitini strandb6rce.Pii vysoa porr-rchy
ke lezi byva postiZeni m. iliopsoasa potiZejsou jeitd vyrazndj(i, protoZe
j e o s l a b e n ai f l e x e v k y d l i ( o b r .3 8 . 1 5 . ) .
Piiiiny mohou byt truwnttticke- luxace a zlomeniny pdnve, operace
(k y l y , e x s ti rp a ceti i sel nychuzl i n, al opl asti kykydel ni hokl oubu), po i .tn.
i n j e k c i c h - n u tno j e vZdy apl i kovat do zevni dasti stehna!.bodn6 rany,
k porandn(mfrZedojit i trakdnim mechanismempii hyperextenziv kydli
(po pddu).Hematomv rn. iliacus(hemof-iliea jine poruchykoagulace)muZe
komprimovat n. f-emoralis.N. saphenusmfiZe blit porandnpii operacich
varixrlr,infrapateldrnivdtev n. saphenuspii operacichkolena.Z netruutrttttit'kich piidin je nejdastEjiitlak nddoru nebo zvdt5enychingvindlnich uzj en vl i j i medndzpfi sobuj ei zol ovaneposti Zenin.
l i n . D i a b e ti c k dn europati e
jde
kde pievaZujepostiZenisteradikuloplexopatie,
o
f'emoralis,vdtlinou
h e n n i h os v a l s tva.

Obr. 38.15.Zkoulka silv: A - extenzev kolend.B - flcxe v kydli

Poruchy perifernfch nervfi

277

V diferencidlnf diagnostice je tieba odliiit koienovy syndrom L3J.

nejdir s t djipii h e rn i i d i s k u . P o rn frZ ety p i c k a verrebrogennianamn6,za
s boles t r ni,pos ti Z e n in e n i o m e z e n o.j e n n a n . f' entoral i s.
Odl i i i t j e nutno
i r ef lex ni nebo i n a k ti v a d n a
i tro fi es te h e n n i h osval stvapi i posti Zenikydel n iho a k olennih ok l o u b u (n e b y v a j ib o l e s tia n i poruchydi ti ).
I
N. obt ur qfo ri u s
N. obturatorius(L21) inervuje rnotoricky adduktory stehnaa senzitivnd
vnit ini ploc hu s te h n aJ. eh o i z o l o v a n ep o s ti i e nij e vzdcne.proj evfse i racl i a c i boles t ina v n i ti n i s tra n us te h n aa k o l e n aa osl abeni madduktorfr.
I
N. gluf eus i n fe ri o r
N. glut eusinf - e ri o (L
r 5 -S 2 ) i n e rv u j em . g l u te usmaxi mus,j ehoZ funkci .j e
extenze(dorzalniflexe) v kydli. Nemocny 5patn6vstdvdze sedu.md potiie pfi chfrzi do schodfri ze schodfi,ndkdy jsou bolesti v hyZdi.
I
N. glut eus s u p e ri o r
N. glut euss upe ri o r(L 4 -S l ) i n e rv u j ern . g l u te usmedi us,mi ni mus a tensor
fas c iaelat ae,jej i c h Z fu n k c i j e a b d u k c es te h n aa vni ti ni rotacev kydl i . P i i
chf iz i v y r ov ndv as k l o n p a n v e .Kl i n i c k y s e p roj evf pi i stoj i na posti Zene
kondetind,kdy na strand leze se panev elevuje (chybi funkce abduktorfr
stojicikondetiny.kter6udrZujipdnevv horizontdlnimpostaveni)a na opadne
strand p6nev poklesa.Jednostrannypokles panve nemocny kornpenzuje
frklonernna postiZenoustranu (obr. 38.16.). Pfi chrhzidochitzik podklesavirnikydle a chrize md kolebavy charakter.Nebyvaji bolesti.
K izolovanemupostiZeniglutedlnichnervri dochfnijen vyjimednd,rnohou viak byt soudasnd
postiZenypii vysokelezi ischiadiku.Poruchyv jejich
zdsobovacioblastinachdzimei pii poruchachpohybovedynarnikyv oblasti
lumbosakrdlni.Vznikaji dastoreflektorickya projevuji se hypotonii a oslabenim svalfi.

- pii sto.ji
Obr.38.l6.l,6ze n. gluteussuperior vlevo:A - nornralnistoj (bcz.let.e1.It
na postiTcrtikondetinedochiizik clevacipirnvena postilcni strani a poklcsupanvena
stranEzdrave.C - konrpenzadni
Lrklonna postiTenoLl
stranu

Glutedlni nervy
bfvoii posriieny
pii vysok6 l6zi
ischiodiku (porii
k sokr6lnimu
plexu)

278

Zfkladr neurologie

N. culoneus femoris posferior

I
(Sl-2) zasobuje
senzitivnd
dolnidasthyZdd
femorisposterior
N. cutaneus
Pii lezi vznikajiparestzie
a poruchyditi.
azadniplochustehna.
N. pudendus
I
sfinkter,svalstvopeN. pudendus(S2-4) inervuje zevni analni a r-rretrirlni
ri n e aa s e n z i ti v n dkfrZiperi nea,peni sua skrota(l abi arnaj ora).P i i l 6zi v7.t1tk a j i h l a v n i p o ru c h ydi ti .
N. ischiodicus
I
N . i s c h i a d i c u (L
s 4 - S 3. hl avndL5-S 2).j ehl avni rna nej vdti i mnervem.ktery
plexLr.Prochdzi skrze foramen ischiadicum majus
ze
sakralniho
vychazi
uZinou fbramen infrapirifbrrle. v hliZdoveoblasti mezi tr.rberischiadicum
a trochantermajor. probiha tdsnd za dt-trzalniplochou kydelniho kloubu.
J i L v g l u te i i l n io b l a stij e krnen nervu tvoi en dv6rnahl avni rnisvazky(dast

Pii porci6lni l6zi

ischiodiku
pievoiuie
postiieni
perone6lni i6sri

tibidlni a peroneflni).ze kterychse postupnddil'ercncujidva nervovtikmeny

p ro d o l n i k o n d e ti n u- n. ti bi al i s a n. peroneus.V l i 5e ddl enij e vel mi vari abilni. nejdastdjiv dolni tietind stehna.ale ndkdyji7.v horni. Motoricky inervuje flexctryna zadni strandstehna(hamstringy)a v5echnysvaly na berci
a n o z e .Se n z i ti v n dzi sobuj e l aterdl nia dorzal niobl astl l itka a cel ou nohu.
Ze sakralnihoplexu prochdzejiskrze fbramen ischiadicumnrajusje(td
nn. glutei.cutaneusf'ernorisposteriora pudendus.Jedinyn. glutcussuperior'
jde ve tbramen suprapiriforme,ostatni doprovizeji n. ischiadicusve foramen infrapirifornte.Cely sakr6lniplexusvdetndn. ischiadicustvoif funkdni
celek. svaly zaiiSt'ujispravnepostavenipirnve a kydle. LrrnoZiujiextenzi
a abdukci kydle a jeji vniti-nirotaci. Pii lezi ischiadikuv oblasti pdnvedochazi dasto soudasndk porandnii ostatnichnervfi sakrdlnipletend,piedevlirn tdch. kterejsou spolu s ischiadikemve forameninfiapirifbrme.
Klinicky obraz leze n. ischiadicusje dan soudasnoupar6zoun. peron e u si r n . ti b i a l i s(vi z ni l .e).P croneal nisvazekj e vl ak mnohemfragi l ndj i i ,
takZeu netiplrtich li:.i peronetilnfpo.;ti!.eripitevult1jealeze n. ischiadicus
s e rn frZ ez a m d n i tz a pouhou l ez) n. peroneus.P arezazadni chstehenni ch
s v a l fi (fl e x o ry k o l ena a extenzorykydl e) pi i l ehdi l ezi Lrni kapozornosti ,
funkce mfi7e byt z-ddstisubstituovdnalytkovyrni a hliTdbvyrnisvaly. Pi-i
vysoke lzi dochazi ndkdy i k postiZeniglutedlnichnervfr a oslabenihyidbveho svalstva.
P i fd i n y l e ' z en . i schi adi cus.V obl asti hy7dd.j souto hl avnd fruLtnl utu.
fraktLrrya luxacepnnve.zejmenazlomeninyacetabulaa zadniluxacekydelniho kloubu. Ndkdy rnfrZebyt soudasndi leze n. f'emoralisnebo n. obturato ri u s .P o z d n in e u ropati en. i schi adi cusrnfrZevzni knouti po fraktui e acetabula kor"nprcsinervu svalkern.K lezi mfrZedolit i peroperadnd,hlavnd
p i i a l o p l a s ti k a c hkyi el ni ho kl oubu. K l ezi m dochi i zikompresi .trakci . i sc h e rn i i .j e n v z d c n dtransci zinervu. K zevni kornpresirnfrZedo1i tu kontat6 z n (c h n e n tc tc n ych(l ekovi r nebo al kohol ovi ri ntoxi kace).u hernatottru
v g l u te i rl n ik ra j i n d (po operaci chnebo poruchachkoagul ace)nebo i pi i
Z rte|nruntutickicltpi-idin.je to infiltrace malignirni procesy
endcrmetri6ze.
n e b o k o mp re s eb e ni gni rniturnory(l i pom. f i brom. schw annorn).
Iu tro g u u ti rl frZcdoj i t k po(kozenin. i schi adi cuspi i non l egc arti sapl i k o v a n e i n tra rn u skul arnii nj ekci do hl i Zdovekraj i ny. Toto ri zi ko .fe vy(i i
z c j rn e n au d d ti a hubenychnebo kachekti ckychnernocnych.N erv rl frZe
b y t p o ra n d np i i rl o vpi chem,al c hl avndpi i rnyrnudi nkcmapl i kovanel atky.
In tra g l u te a l ni n j e kci j e nutno vZdy apl i kovatpi i snd do horni ho zevni ho

Poruchy perifernich nervfi

kv adr ant ua. jeh l amu s i s trd i o v a tk o l n ro k p c l vrchr-r

tdl a. ni kol i cl orzomecl i iilnd nebo dokonce kaudirlnd.Pokud dcrjdek porandninervu. bezprostiednd pii aplikaci bjvir ostrirbolest. kterir se propagLrjedo nohy. Bolesti ndkdy i dele pietrvirvajia rnaji kauzalgickycharakter.Akr.rtnimterapeutickym
z lt k r ok er n. icap l i k a c e-5 0 -1 0 0rn l fy z i o l o g i c kehoroztoku pod rn. gl uteus
ke sniZcnikttncentracepreparaitr-r.
Vlaslni parezlrsc mfiZeobfevit hne<J.
ale
i z a ndk olik hod i n tL z .ud v a d n y . MfrZ ev z n i knout i pareza bez podi rteexni
bolestiP
. o i . r n .i n j e k c ir n f r Z ed o j i t i k p u r a n d nni n . g l u t e i n e b on . c u t a n e u s
f'ernorisposterior.
N. is c hiadic u sn c b o a l e s p o fij e h o d a s tp ro c h i rzindkdy skrze rn. pi ri fbrtrrisa rnfiZedojit ke kornpresinervLlv teto fyziologicke uZind(..st,ndrrnn
nt.
p ir if r t nr t i. r )Doc
.
h i rz ik b o l e s te mv g l u te a l n ik rq i nd. ktere vyzai uj i do kydl e nebo i s t ehnaj.e p a l p a d n ic i tl i v o s tfo ra n te ni schi adi cuntmaj us.al e nedochazi ke skutedncpariz-e.
V prfrbdhuna stehndd<rchirzik lezi n. ischiadicusjen vzacnd,.
K tdZiirn nitsledkfimdochirzijen pi-itrorrb(rzea. f'ernoralisv dirsledkuischemickychzmdn.
V diferenci6lnf diagnostice.jetieba odliiit hlavndradikulopatieL5 a S l.
Df ileZ it ir. ie ana mn z as b o l e s trn iv k i i i ) s p ro pagacido dol ni kondeti ny
(d as t ot piidinou
t
h e rn i ed i s k L r).L a s e g u e f i vpi i znak, vertebral nini rl ez
.j s o r.r
a pos t iZ enios t a tn i c hk o i e n o v y c hs v a l i rL -5a S I rni rnoi nervacin. i schi adi cus ( hlav ndglLr te i rl n i ).Yy z ,n a rljnei v y (e ti e n i E MG, C T. MR nebo pMG.
Obdobndodliiir n e o d i z o l o v a n e h op o s ti Z e n n
i . i schi adi cusi l ezi sakral ni
p let end( pos t iZ e ndi a l S i c hn e rv fi).
I
N. peroneus
N . per oneus( L4 -Sl . h l a v n dL 5 ) s e o d d d l u j ez n. i schi adi cusv rfrzndvyi i
n a z ad, nis t r ands te h n aj a k o n . p e ro n e u sc o mmuni s.probi hadi stal ndpodkolenni. jar lk ouk h l a v i c x cfieb u l y .o b k ru Z L rjkerd ek fi buty a v teto obl astij e
u loZ env elr ni pov rc h o v d Vs
j ehoZ vazi vovi ivl i rkna
. tu p u j ed o m. p e ro n eus.
vy t v aieji k olem n e rv L rp e v n d j l i p ru h (fl b u l i trn itunel ), a ddl i se ni l vdtev
p ov r c hov oua hlr -rb o k o uV. p o p l i te i rl n i j a mc eo dstupul ej ednak spo.j kak n.
s lt r alis jednak
.
n . c L l ta n e us u ra el a te ra l i s .k te r y zi rsobuj esenzi ti vndkfrZi
na z ev ni s t r andh o rn i p o l o v i n y l y tk a (a l e n d k dy aL,k ni rrtu). l tl .peroneu.s
,superlicitllr^r
inervujc'rn. pL-r()neus
longus a brevis (proviiddjieverzi nohy)
a s enz it iv nddoln i z .c v n ip o l o v i n u l y tk a a d o rzum nohy a l .-4. prstu. N .
l)crottcusltroffundu,rinervr.rieextenzoryna piedni strandberce (m. tibialis
ant er it lrm
. . ex t e n s o dr i -u i to ru rrl
l o n g u s .rl . e x te nsorhal l uci sl ongr-rs).
dntbne
svaf ydor z a nohy a s e n z i ti v n E.j ema
n l y o k rs e k rnezi | . u2. prstem.
Klinicky obraz leze n. peroneus communis vyplyvir zvyiir- r.rve<Jene [6ze n. peroneus
- oslqbeni
i n er v ac e.J e t t s la b e n an e b o v a z n ed o rz i tl n ifl e x c a everzenohy. nemocny
n eni s c hopenc h frz ep o p a td . i p i d k a p i e p a d a .p i i chi rzi nenai l apr.rj.jeako dorz6lnf flexe
ntlrnlitlndnc.iprvena patu. ale pi'irno na cclou plochLrnohy nebo ne.jprve o everze nohy
na ipidk u. P os t iZ e n ie.fd n o tl i v y c hs v a l frv (a k n e n rr-rsi
bft rcvnorl drne.ntfrZe
pievaZovatleze povrchovc nebo hlLrbokevdtve. Rellexy L2lS2 jsou ngrm ir lni.V s enz it i v n iz ti n d.j e p o ru c h ad i ti .
Ne. ; d' as t d. jiit nttti s te tn k. c l ed o c h i rz ik l e z i n . p croneus..j e
[rsekza hl avi d.ko u l. ibulyv r nis tdv s tL rp Ldlo rn . p c ro n e u s .P ro bi hazde ne.j enpovrchovi
v podk oZ i.ale t d s n dp i i k o s ti . k e k te re rn frT cb it pi ' i ti i tdna zhrnoZddn.
Je
v7- c ly
dileZ it e v y i e ti ' i tn . p e ro n e u sv te to l o k a l i z -uci
pal pad' nd.
K :.at,n{kttm1 tt ' t ' , sr it t ir Z edt r . j i tb i h e tn c e l k o ' r,ca n e s ti z te (hl avnd v pol oze na b9kr,r).
L lnellloc ny c hr - r p o u ta n y cnha l i rZ k o(n c b e z p e di .yc
hl avndpi -isrtudasne
cha. l y s c L rp l a trtiv a h a k o n d e ti n ya hypotoni c- rrapi .u synb i par apar elz ckc

279

Zilklady neurologie

280

Piiiiny l6ze
n. peroneus

a u komattiznichnemocnych.Kompresenerdromu Guillainova-Barrehcl)
vu mfiZe dale vzniknout pii s6drovefixaci s koncem tdsnd pod kolenem
nebo t6snoubtrndiLi kolena.tlakem nevhodnddlahy pii extenzidolni kondetiny (pii zlomenind f-emuru).pii dlouhodobdpraci ve diepu (prdce na
zahrad6.sbirdni.jahod,n6kdy i pii dlouhodobemseddnis nohou pies nohu
nebo i pii spdnku v nevhodn6pozici - diisto po abuzu alkoholu). Ndkdy
vzniku parezypiedchazeji parestdzie.e asteje rovndZtruktYnlporundni pYr
luxacich a distorzich kolenniho kloubu. ale i distorzi hleznii. rn6nd daste
jsou iezne nebo sednerany. L6zi mohou zpfisobittel gangliovecysty.ner-rrofibromy a ndkdy i samostatnyfZinovy syndrom (kompreseve fibularn. peroneusmfi Zebyt i man i m tu n e l utu h y m vazi vovytnpruhem).P areza
(mononeuropati
a ti pl ex) napi . pi i
mul
n i fe s ta c is y s t6 m o vepol yneuropati e
vaskulitidd.Oslabenimdorzalni tlexe nohy mfrZezailt take amyotroflckii
laterirlniskler6za.
S a m o s ta tn 6p o sti Zenij ednotl i vych vdtvi n. peroneus.j e vzdcn6j 5i .P i i
lezi n. peroneus profundus je pouze poruchadorzalni flexe bez poruchy
everzea diti. MfrZevzniknout pii syndromum. tibialis anterior.ktery patii
mezi tzv. kompartmentsYndromy.
jsou charakterizov6nyzvySenimtkaioveho tlakr-r
Kornpurtrnentst'ntlrut777.y
v uzavienern.resp. pevnd ohranidenemprostoru(kompartment).Po excesivni nlmaze. traumatunebo ischerniidojde k edemu, zvyieni tkdiov6ho
l 6ze.V l asta i schemi ck6neuromuskul arni
tl a k u .v z n i k n ec e v nii nsufl ci ence
ni nerv trpi tlakem i ischdmii,poruchahybnostije d6na jaklezi nervu. tark
i dastovzniklou nekr6zousvalu.Kompartmentsyndromje indikaci k akutn(
d e k o m p re s (fa
i s c iotomi i ),aby se obnovi l aci rkul ace.
Pii lezi n. peroneus superficialis je dorzdlni f-lexenohy zachovanat,
vazneeverzea je poruchaditi. MfiZe vzniknout pYi vzilcnemperonedlnim
kompartmentsyndromu.
V diferenci6lni diagnosticeje nutno odliSitpiedevSimkoienovou parezu
L5. PomfrZeopdt hlavnd anamndzabolesti v kiiZi a dolnich kondetin.vertebrafni nalez. Laseguefrvpiiznak, event. EMG tr zobrazovacimetody.
N . ti b i o l i s
I
N . ti b i a l i s(L -5 -S2.hl avndS l -2) po rozddl enii schi adi kuprobi hdddl ev ose
dolni kondetiny,za vnitinim kotnikem se dostdvak povrchu a probihirpod
re ti n a c u l u mfl e x orum (l i garnentuml aci ni atum).Od popl i tedl nij amky vysila postupndmotorickd vdtve pro m. triceps surae.tibialis posterior.f1ex o r d i g i to ru m l o ngusa fl exor hal l uci sl ongus.S enzi ti vnivdtev se spoj uj e
se spojkcruod n. peroneusa vytvaii n. ,surulis.ktery zasobujekriZi na dolni
zad,niplo(e lytka a lateralni okraj nohy. Pod zrnindnym retinakulem(tar-

[6ze n. tibiolis
- oslobeni
ploni6rni flexe

zalni tunel) se ddli na konedn6n. plantarisrnedialisa lateralispro drobne

s v a l y n o h y a k fi Z i pl anty.
Klinicky obraz lze n. tibialis. Je oslabenanebo vazneplantarniflexe
nohy i prstfr a inverzenohy. vazne chfize po Spidce,pii lehdi lezi nem&Ze
n e mo c n y s k 6 k a t p o S pi dce.Je neci tl i ve chodi dl o a dasto vyhasl y refl ex
Achillovy ilachy. V diferencidlni diagnosticeje nutno odliSit koienovou
- vtz.vyi e).
i
ako u j i nych radi kul opati(L5
p a re z uS I o b d o b nyrnzpfrsobem.f
j
en
sval y nohy
posti
Zeny
drobne
l
yi
tki
i
..l
sou
dasti
v
dol
ni
D o l d e -l i k l e z i a Z
je
a motoricky deficit malli.
n. tibialisje vziicnd.MfrZek ni dojit pii tdZkychfrraSarnostatnApuza,
z e c h k o l e n a (d i s l okuj i cifraktury a l uxace).dastosoudasnds l ezi n. peroneLls.

Poruchy perif'ernfch nervfi

Castdjii.ie leze v r-isekuza vnitinirn kotnikem, kde nerv mfrZebyt poranin i povrchovout'eznounebosednouranou.pii zlomeninirchkotniku. zevni
k om pr es it E s n o ub o to u n e b o s d d rc l v y mo b v a zemnebo i chroni ckourni krcrtraumatiz.aci
a kctmpresipod retinaculumflexctrum- .st,ntlromtur:ilnfI t o t u n e l L rD
. o m i n r - r jpi a r e s t e z r ed. y s e s t e z i ea b o l e s t i .k t e r e m o h o u m i t
ic har ak t er k au z a l g i ia p ro p a g u j is e d o p l a n ty. ndkdy di fuznd.j i ndy vi ce
do oblas t i. f ed n o tl i v i h op l a n ta rn i h on e rv L r.B yv.U i nej prve i nterrni tentni ,
hfavnd pii deliirn stdni. pozddji stirld. Parez.akratkych flexorfi na plantd
by v a k linic k y rn d l o z .i e .p n iPa
. l p a c ez a v n i ti n i m kotni kernbyva bol esti va
a InuZeprovokovatTinelfiv piiznak. Piidinou rnfrZebyt revrnatoidniartrit ida, t endt t s y n o v i ti d as.ta v y p o z l o m e n i n i rc hkotni ku i gangl i onnebo neur of ibr om .Z e s te j n y c hp i i d i n m o h o ub y t i z o l o v andposti Zenyv obl astipl anty
n. plant ar ism e d i a l i s n e b o n . p l a n ta ri sl a te ral i s.P i i znaky j sou obdobne.
js t r u v iiik ohr a n i d e n yn a i n e rv a d n o
i b l a s tp i i sl ui nehonervu.Je ti eba vl dy
odliS it .ine
f piid i n y b o l e s tin o h o u .n a p i . p l a n tri rnifasci ti du.poruchunoZni
k lenby .ale i s ys te m o v o up o l y n e u ro p a ti iT. e rapeuti ckyl ze doporudi tmenii z.ittEl,postiZendkondetiny.ndkdy frpravuobr,rvi.lokilni obstiiky kompritnovanehonervu. pii trvani p<ttiii a v tdZiich piipadechoperadniledbu.
(neuralgie)je zprisctbena
Mortortrtytu
tnetufut':.uIgie
kornpresiplantarnich
digit ir lnic hnerv i rm e z i d i s ta l n i rn ih l a v i d k a mintetatarzfikde
.
se mfi Zevyt v oiit i neur om .Ob v y k l e b y v i rp o s ti Z e nII. n ebo III. di -ci ti rl ninerv.V yskytuje se dastdjiu Zen rnezi 50 a 70 lety. ale byvir i u rnladiich osob.Pro.jevuie se bolestnii v chodidle. ndkdy s propagacido prstfr.zejr-r-rena
po chfizi
nebo po stani. k irlevd dasto dochazi. kdyl sc nemocnli zuje. Objektivnd
by v a piit om na p a l p a d n ib o l e s ti v o svt o b l a s tir neziposti Zen!mihl avi dkami
m et at ar z t tP. lan ta rn b
i o l e s tm d v 7 d y i i ri i d i f' e renci i rl ni
di agnosti ku(kl oubni z r ndny .por u i e n an o Z n i k l e n b a .ra d i k u l o pari eaj .). Ledebndse doporudufe irprava noZni klenby. ortopedicke vloZky. pii trvani pcttill operace
a ex s t ir pac epo s ti Z e n ed i rs tin e rv u .
V oblas t iz ev n i h ok o tn i k u m i rZ ev z n i k n o u ti zol ovandnenroputi en. .\ttraIi.s.kterirse projevi senzitivnilezi v pi'isluineinervadnioblasti (parestez ie. boles t i.T in e l fi v p i i z n a k ). P i i d i n o u mo h o u byt traumatai komprese.

281

Syndrom
tqrz6lniho tunelu
- porest6zie
<rbolesti, kfer6 se
propoguii do
plonry

38.6. t6ibq poruch lednotlirrfch perifernich

nervu
Zak lademt er a p i c .j ev Z d y c o n e .j d o k o n a l e j di
ii agn(rza.N estadij en z--i i sti t.
7e Lrrdityperif-erninerv -je porLrien.ale je tieba z.fistit piidinLr.piesnou lokafizaci leze ajeji stupei. Proto.jenezbytnevZdy prcvdst EMG vyietieni
a podle ndlez usta n o v i td a l i i p o s tu p .
Chir ur gic k 6 l 6 d b a j e n u tn i r u v d ti i n y o te vi enycha zej mena ostrych
Indi koce
ptrranEnis motorickyrl a senzitivnim deficrtcrr-r.
chirurgick6
kde doilo k [d.stefnemu
l6iby
rtaboLiplttirrtu1ti'eru.(eni
je z.akorttittuitt'nan'u. Vdasnira dokonalirsr-rtura
kladni podminkt)Ltregenerace.Optirnirlni operaceje clo 3 tldnfr. nejclele
dtr 2 rndsicirod porandni.Vdas operoviuurYez.na
porandnirna.f
i piiznivd.iii
pr t lt n6z u neZ t d Z (i tra k d n i l e z e .P e ro p e ra d ni iatrogenniporandni.j soLri nd ik ov ir nak r ev i z i p i i z n i rrl k a c hk o m p l e tn id e nervacea zej rnena.pokuclsi
c hir Lr r gneni jisty . 7 e n e rv n e p i e ru (i l .V y d k a t l ze tanr. kde si j e chi rurg
vdc lot r .7e c lt t ( l oj c n k tra k i ' n i rn up o ra n d n ia konti nui tanervuj e zachovi r-

282

Zfkladr neurologie

na. PcldleEMG lze dobie sledovatpostup regenerace.U zavienych traurnat (trarktury.luxace)se indikuje k revizi kornpletnidenervadnisyndrurn.
pokud nedochdzik.jeho r,istr-rpu.
Porandnibrachialnihoplexu s vytrZenim
je
ie(it
rekonstrukdnirni
rnoZno
operacerni.
koienfi
u uvolrtdrt{rn
nervuje indikovanau iady
Chirrrrgickirledbas dekotnltre,sl
u Z i n o v y c hk o m p re si vni chsyndromi r.pokudj e j asny obj ekti vninal ez.(rl otoricki nebo senzitivnilez.ea EMG nilez) nebo nedochazike zlepieni po
l o k i rl ni c h o b s ti i c i ch.
Konzervativnf. nechirurgickaledba spodivirve f-armakoterapii
a rehabikortlitaci. Farmakoterapie se pouZivirpiedeviim tam. kde nert[1xtru,(enu
Podirvajise dastopreparaty.o ktetinuittt nervu a tten' rtenl kornltrinutvtirt.
alejejich ef-ektnebyl
rych se piedpoklird6.Le mohou podporovatregeneraci.
(ke
d o s u dv a l i d n dp o tv rzen.P ati i sem vazodi l atanci a zl epi enici rkul aceve
v a s an e rv o ru m.n a pi .pentoxi fyl i n).vi tami nyskupi nyB .C a panthenol(podp o ru j i me ta b o l i s m us
nervfii sval & ).syntosti gmi n.
di i ve seuZi vali strychni n
(u d e n e rv a c i ).Z k o ui eny j sou i rfrstovea neuroendokri nnf
faktory (N GF brain derived nerve factor), ale vysledky
nerve growth factor. BDNF
nejsoujednozna(ne.Zasadni vyznam ml kornplexnilddebnarehabilitace
(e l e k tro s ti mu l a c e.
f yzi kal ni procedury.pasi vnipohyby a zej rnenaakti vni
c v i d e n i p o d l e fu n kdni hosval ovehotestu).H l avn(rnfrkol ernj e udrZetdenervovandsvalovir vlirkna co nejd6le funkceschopnda branit atrofli, reedukovatzirkladnimotorickea senzitivnifunkce.odstranitnociceptivniaf'erentaci a dbat na sprirvnoupohybovou koordinaci.Rehabilitaceje Lidinnir
pii akutnich i chronicmetoda. ktera znadndpiispivd k funkdni restitr"rci
kych ldzich perif'ernichnervrl.

38.7. Komplexni regiondlni bolestirri syndrom

Komplexni
region6lni
bolesfivf
syndrom:
bolesti, ed6m
o vqzomotorick6
dysfunkce

Komplexni regionirlnibolestivy syndrom (diive take ref-lexnisympatickir

dystrofie. algodystrofie.reflexni fyziopaticky syndrom) .le kornbinovany
proJevbole.stf
v urditych tdlesnychkra. edirtruLrvu:.otnotorickidv,sfurtkca
j i n a c h , p i e d e v (i n rna kondeti ni rcha akri rl n6.MfrZemi t cel ou i adu pi i di n.
r<-tzviji
se po traumatechmdkkych tkani a pcrif'ernichnervfr.po frakturirch.
burzi ti di rch.artri ti dach.
c l i s to rz i c hl.o k a l n i chi nf' ekci ch.tendovagi ni ti dach.
po
Zilnich nebo arteriirlnichtromb(rzirch. operaci.dlouhodob6irnobiliz,uci.
traumatechnebo cerale i po infarktu rnyokardu.iktu. kraniocerebr/rlnich
vikobrachiirlnirnsyndromu.ndkdy i spontannd.bez piedchozipiidiny.Vznik a z ' an, E k o l i k h o d i n. al e ndkdy takd dnfi nebo tydn& po vyl e uvedenych
piidinich.
V popiedi klinickych pifznakri.isou bole,rti,dastoostre.paldivea vdtii.
piidiny odekirvali.PostiZeniroblast.je
neZ bychom vzhledemk charakterLr
prosiiklir.vice se poti. neiprveje teplejii. pozddjinaopakchladedematriznd
ndiii. V dalSimstadiu sc rozviieji dystrofickezrndny (ztrataochlupeni.lomivost nehtfr.cyan(rza).vznikaji flekdni kontraktury (napi. prstfl). atrofle
kfrZe i svalfr a osteopor(rza.Stirle pictrvirvir bolest. ktera viak nezachovirvir
anatornickoudistribucinervfi.rrfiZe se roziiiovat na dalii dastitdla.
pi -edpoE ti o l o g i ej e v e lmi sl oTi ti r.neni dosud.j ednoznadnd
v;,j asndna.
k l i d i r s e p o s ti Z e nsi omati ckehoa hl avndautonornni honervovehosystdrnu.
Ke vznikr-rreflexni syrnpaticki dystrofieje viak nutnir Lrrditirpredispozice

Poruchy perifernich nervfi

283

(typ osobnosti).kterir sc prcrjevr-rje

sniZenouinhibici af-erentnich
poclndtfi
a v z nik er nhy pe re rg i c k y c hre a k c i i n a p o d n d tyrnal ei ntenzi ty.
L6iba je obtiTnaa ne vZdy rispd(nir.poLrZivajise zasahyna syrnpatiku
(fhrrnakologickeblokirdy). psychofirrmaka.vazodilatanciai rfiznerehabilit adni nt et ody .
V diferenci6lni diagnosticeje nutno odliiit piedevifm cli,sot'iutivrti
po. n v e rz n rc
r uc ln'( hy s t er ic k e p a r t,y
ko
i a k c e ).P ro nd.i etypi cky nri hl yvzni k.
p s y c hot r aum av a n a rl n e z e .n e j s o u v e g e ta ti vniporuchy.pouze vypadove
p or uc hyhy bno s tia c i tl i v o s ti .R o v n d Zb o l e s tib r.rd' zcelchyb6j
a
i .nebo j sgu
j en r r ir ne.

38.8. [6ze hlqvovy.h nerv0

Hlitvovenervy tnohou byt postiZenypii piitctlogickychprocesechv oblasti
bize lcbni (prirnarnii rnetastatickitr,unory).pii tumor(rzninebo zandtlive
inllltraci rnening,traurratech.r,askuliirnichrnalfbrmacicha ndkterychvask ulopat iic h.k t e re p o s ti h L r.jrni o z k o v ea rte ri e .N dkter6hl avovenervy mohou by itpos t iZe n yi p i i s a rn o s ta tn y ckhra n i d l ni chneuropati i ch.V di f' erenc iir lnidiagnos t i c e -jvcZ d yd frl e Z i typ o d ro b n yk li ni cky rozbur.pocl l ektereho
i ndik ujer nec ile n el a b o ra to rnvi y i e ti e n i . C T . e vent.MR rnozkua vyi eti cni
l ik v or u.V nir s l e d u i i c i m
te x tuu v a d i me i e nn d kteredastdj i inozol ogi ckej ednot k y .os t at niv i z p i i s l u i n d k a p i to l y o b e c n ei speci al nidasti .
I
N. Vll.
Izolovant)Ll
ntollolteuropatii.je
neldastdjipostiZenn. facialis. Sar-t-rostatnyrn
tr ner nt r c ndnirjen Be l l o v a p a r0 z a (n a z y v a n i rt eZ i di opati cki r.esenci al ni ). Bellovo por6zo P iedpok ladas e .7 ej d e o rro n o n eL rri ti d ul i c n i h o nervu.ktery.j e v dfi sl edku neiiosr6iii piiiino
edetnukotttprirnoviutv kostdnernFallopclvdkanalu (usr,rzuje
poruchy n. fqciolis
se na reaktiv ac i v ir u her pe ss i rn p l e x I a 2 a v i ru h e rp c s -zoster).
V zni ka ndhl e,dasto
po piedc hoz iin f-e k c in e b o p ro c h l a z e n i n
. d k dy vzni ku obrny pi edchazej i
n lir neboles t ik o l c m u c h a .Vd ti i n o ub e zj a k y c h kol iprodrornfia dal i i ch proj e v f r v z n i k n e n i r h l et y p i c k n j e d n o s t r a n n i p
r eriferni leze licniho nervu
(s lagof t alr ner np.o k l e s e rnk o u tk u a td . - v i z k a p. 6._5.).
Diagn6za je jednodLrchir.NcjdfrleZitdjii .;e rozpoznat Ze jcle o perif-erni
par iz u.Cent r ir l nlie z en . V II. rn a j i z c e l aj i n o u e ti ol ogi ii vyi eti ovaci a l edebtty ptrstLrp.
Krtlrld idiopatickeBellovy obrny rntrTck perif'erniptn'6.2e
n. VII.
dclit pii tttitidach.lyrncski borrcli(rze.zosteru,diabetu.fiakturirchneboturnorechv oblastipyrantidy.po operacichggl. parotis.stiednihoa vnitiniho ucha
(chcllestcatotny.
tyntpanoplastiky)a po operacichneurinornuakr.rstiku.
P9kLrdje parezaoboustrannir.byva soudirstisyndrontuGuillainova-Barreho.
ndk dy ijak o s amo s ta tn kdra n i a l n iv a ri a n ta L
. e z,en. V II. (ne j i Z i zol ovani r)
rnf r Z eby t t ak e s o u d i s ti .f
i n y c h p o ru c hC N S i P NS .
Prttgn6za zirvisi nutiij postiTeni.ktercu pumfiZeurdit EMG. Pii pouhe
b fo k a d d v e d e n i o d e z n i b e z r e z . i t l L rbi d h c m n d k o l i k a t y d n i r . D o j d e - l i
k dener v adniln us y n d ro n rr-r.
.j e l e d e n id e l Sia LrtdZkychl ez1s kornpl etni rl
d c ner v adnims yn d rt)m e rn .jzen a d ' n e
ri z i k o rc z i d r-ri
s j en i astednouupravou.
Terapie. Pii tdZiich lczfch (podle EMG) se podirvajikratkoclobdkortik c ls t er oidyV
. df rs l e c l k ul a s o l ' ta l rl u h ro z i v y sychi i ni rohovky. a proto j e
n ut no k r y t r ohc tv k Lirn d i l ' e re n tn ma
i s ti a c tk o zal epcl vat.U del etrvaj i ci ch

Zilklady neurologie

284

td Z k y c hl e z i s p o kl esemdol ni ho vi dka mfrZevzni knoutektropi urn(vychl i pl ochounavenek)a vi dkaj e nutno ndkdy k sobddodasp e n i s p c rj i v k o v o u
n d d a s te d n ds e l i t (tarzorafl e).D fi l eZi tousoudastil edby j e rehabi l i tacei n d i v i d u a l n ic v i d eni spol u s l ' yzi kal ni miproceduranri .
M i mi c k e s v a l stvornd ndktcrdzvl ai tnostiproti ostatni mkosterni msvalfirl. V prfrbdhureinervaceje vysoka draZdivostsvalfi,coZ mfrZeu tdZiich
l6zi v6st ke vzniku rezidualnichkontruktur.Jindy mohou vzniknout slnkine:.e.sdruZenepohyby. kcly napi. pii zavieni odi se soudasndzveda frstni
k o u te k .
O n e mo c n d n i rns i ri tadni mi proj evy j e l i cni hemi spasmus. D ochdzi
k zaikubfrrl na jedne strandmimickeho svalstva,kterd mohou byt velrni
j i t i o si l ny stah cel e pol ovi ny obl i dej e.N dkdy j e patrna
mi rn 6 . a l e n -rfrZe
sevi enivi dek a svrai tdnidel a.Mri Zese vyp a ra d o x n is y n e rgi e- soudasn6
dass k y tn o u tp o p ro b dhl eparezen. V II. (postparal yti ckyhemi spasmus).
piidiny. Ten je vdtlinou zpfisobenchrotdjli je viak esencialni,bez z..ievne
n i c k o u i ri ta c i n e rvu v i ntrakrani dl ni mprfrbdhucevni kl i dkou. al e ndkdy
j d e i o fo k a l n i d ystoni i . L6debndse uZi vaj i myorel axanci a(tol peri sonM y d o c a l m. g u a i fenesi n- Guaj acuran),l okal ni i nj ekce botul otoxi nudo
hyperaktivnichsvalfi, u rezistentnichpiipadfi je indikovana neurochirurgicka operace(obloZeninervu, aby nedochAzelok jeho draZddni).
OboustrannepostiZenise nazyvalicni paraspasmus a iadi se mezi extrapyrarnidovedyskineze.
N . V l l l . - qkutni verti go q chroni ck6 z6vrqt6
Neuronitis vestibularis se projevuje ndhlyrn vznikern tdZk6hoperif-ernihcl vestibularnihosyndromu (zavratd.v6t(inou rotadni, nauzea.zvraceni)
bez poruchy sluchu. ktery dastoznemoZiuje nernocndmujakykoli pohyb.
N6kdy piedchaziinf-ekcedychacichcest nebo vtroza.Kromd vestibularnih o s y n d ro m uj e n eurol ogi ckjndl eznormdl ni .Onemocndnij e beni gni .trva
obvykle ndkolik dnfi a pii instrumentirlnimvestibuliirnirnvyietieni se prokAZejednostranndvestibul6rniareflexie.Ojedindle se vyskytuji recidivy.
Akutni labyrintitida vznika piestuperninfekce pii zdndtu stiedniho
u c h a .m a s to i d i ti ddnebo meni ngi ti dd.S pol u s vesti bul drni msyndromemj e
i poruchasluchu nebo tinitus. VyZaduje vLdy konzultaciodbornika ORL.
Posttraumatick6 vertigo rnfiZebyt zpfrsobenotraumatickouporuchou
membrdnoveholabyrintu,dastopo piimdm frderuna ucho nebotdZ5imtraumatu hlavy.
Benigttf poro.rvsttldltt'vertigo (ndkdy nazyvanetake polohovd)je paroxysrndlnizavrata nystagmusv zavislostina urditepolozea pozici hlavy ze.jmenapii ulehani.otadenisena lfrZku,ohybirnia vstdvdni.Obvykletrvd mend
neZrninutu.nirlezbliva normirlni.Piidina mtZe byt pouraz.ov4ischemicka,
iile dasto i idiopatick6,.Zavrat je zp&sobenakalciflkaci a dislokaci otolitfr.
k t e r e s e v o l n d p o h y b u j i v s e m i c i r k u l i i r n i c hk a n d l c i c h . a t a k d o c h i z i
k abnorrnalnistirnulacivlirskovychbundk uvniti tdchto kanirlkfr.Vyskytuje
se dastdjiu Zena odezni dastospontdnndbez specifickdl6dby.
Mdnidrova choroba (morbus Mdnieri) se projevuje opakovanymi paroxysmy :.tivruti (perif-ernivestibuldrnisyndrorn) spolu s tinitem a poruchou sluchu. Ndkdy mohou paroxysmy zivrati piedchazetporuchu sluchu
a ti n i tu s ,j i n d y s e naopak.j akoprvni mfi Zeobj evi t ti ni tus ersn(Zenisl uchr-r,
neZse rozvine typicka trias. Frekvenceparoxysrlfije rfrzn/a.ndkdy ndkolij e dl ouheobdobi remi se(aZndkol i k l et). Onemocndk ra t d o rn 6 s i c e ..i i ndy
.
i nou ve sti edni rnvdku. E ti ol ogi eneni
n i z .a (i n ak d y k o li v dospdl ostivdti
I

Hlovni piiiiny
qkutnich z6vrqti

Poruchy perifernfch nervt

Z'celavy-iasndna.
piedpokladdse clilataceendolyrlfatickehosysternu(hyclro ps ) s degener " a cvie s ti b u l i rrn i c ha k o c h l e a rn ichvl i i skovychbLrndk.
N emo c ny pat ii do pe d eO R L .
Jako m6niirsky syndrom se oznadrqiobdobneklinicke projevy. ktere
vi ak m aji - iinoua u rd e n o ue ti o l o g i i . N e j d a s td ji
. j cl eo i scherni ckeporuchy
v povcldivertebrobazilarnirn
nebo vertebrogennicervikokraniirlnisynclrorn.
T er apie. A k ut n i v erti g o mfi Z e m el e d ' e b n do vl i vni t thi ethyl perazi nen-r
(Ttrrecan)nebo diazepamer-n.
Jako antivertigrn(tzlrrnfrZentepouZit take
n dk t er aant ihis t a rn i n i k(e
- Me d ri n n e bo pronrethazi -n pheneri i rn b ra rn i n
g a n. P r ot haz in) .
lJ chntnit'kvch:rit'rtttije tieba stanovitjejich alespoi pievaZujici
piidin u ' M f r Z ejit o poru c h y v a s k u l i rn i (i s c h e rn i e,u 'evertebrobazi l i rrni rl
povedi), ptlrLrchykrdni pirteie,posttraurnatickesynclromya rfrznevestibulirrni
dysfunkce. Zavrat(,mohou byt i psycho-uenniho
pfivoclLr.napi. u 1r-rxi(rzn i ch s y ndr om f t ,p a n i c k y c hp o ru c h n e b o h y p e rventi l adnitetani e.Zavratd,
r f i z n ee t i o l o g i en d k d y p i i z n i v d o v l i v n i c i n n a r i z i n( A r l e v e r t .C i n n a b e n e .
Stugeron).LJwr.tkuldmlch:it,ruti se uZivaji vazoaktivnil6ky jako pento_
. re n ta l ).v i n p o c c ti n(C a v rn to n)nebonafi i drofuryl(E nel xi fy llin ( A gapur in T
bin). Ef-ektrr-rfrZe
mit i poclirvdninootropik piracetamu(Nootropil) a pyriti),i h y d ro v a n y c n
n o lu ( E nc ephabo l d
h a m e l o v y c ha lkal oi dfi(di hycl roergoroxi n
- S ec at ox inf or t e n e b oe x tra k tuz ro s tl i n y
)
Gi n k gobi l obu (Tebokl n).A nti h i st ar ninik umbet a h i s ti n(Be ta s e rcp) fi s o b iv a z o d i l atadnd
v obl astivertebrob a zilar nia laby r in to v e .H l a v n i i n c l i k a cjie p ro fy l akti cki rl edbaMeni erovy
choroby. U vertebrogennichkrdnich z,6vratise pi(znivd uplatni fixlce piiteie mdkkyrn nakrdnikern.

28s

287

39. POTYNEUROPATIE

Po l y neur opat iet v oi i h e te ro g e n n si k u p i n u p o ru c h peri f-erni ch

nervfi . Jde
o dil'uzninebo vicedetnesystdrnovepostiZeniperif-ernich
nervfr.ktere vz1-tiki t p fr s obenimr t z ny c h e n d o g e n n i c hi e x o g e n n i chvl i vfi (vl i vy zi rndtl i ve.
rn e ta bolic k e.t ox ic k e , i rn u n o p a to g e n n vi ,i ta m i n o vea nr-rtri dni
defi ci ence.
d e g e ner at iv ni
i par a ' e o p l a s ri c k-d ra b .3 9 .1 .).p o s rizenybl ivaj i hl avnddl ouh e n e r v y ( na dolnich k o n d e ti n d c h ),k l i n i c k d p ro l evy pi evaZuj ina di stdl 'l'ab.
39.1.Piehledhlavnfchpiiiin polyneuropatii
pol.yneuropatif
Metabolicke a endokrinni vlivy,
o196novd selhdni

.
'
.
.
.

Z6n6tliv6- dysimunitnfpiidiny

. s y n d r o mG u i l l a i n u v - B a r r e h o
. chronickdzan5tlivademyelinizacnf
n e u r o p a t i (eC I D P )
. lymeskaborrelioza
. gamapatie,dysproteinemie
. vaskulitidy
. autoimunitni
systemovechoroby
. sarkoidoza
. HIV

Nutricni deficience

. d e f i c i e n c ev i t a m i n u 8 , , B , r , a l k o h o l
. m a l n u t r i c e ,m a l a b s o r o c e

Hereditdrnipiiciny

d i a b e t e sm e l l i t u s
uremie,hepatdlniporuchy
porfyrie
polyneuropatie
kriticklTch
stavft
hypothyreoza

chorobaCharcot-Marie-Tooth
hereditdrnineuropatiese sklonem
k tlakovlmparezam

Toxick6 vlivy

. alkohol
. l e k y :l N H ,v i n c r i s t i nc,i s - p l a t i n at a, x o l ,
amiodaron,nitrofurantoin
. organickeprumyslovelatky:
hexakarbony,
akrylamid,sirouhlik,
organofosfaty
(tri-ortokresylfosf6t)
. kovy:olovo,rtut

Maligni procesy

. piimd infiltrace
tumorem
. paraneoplastick6
piiciny(hlavne
k a r c i n o m-y b r o n c h o g e n nZi ,a l u d e k ,
stievo,prs)
. lymfoproliferativni
poruchy(lymfom,
leukemie)
. mvelom

ldiopatick6- kryptogennipifciny

288

Ziklady neurologie

Obr. 39.1. Polyneuropatick6typy poruch ditf: A rrononeuropatia

rnultiplex.Ii
piekryvirniobou krajnichvariant,C - typicky pundochovya rr-rkavicovy
charakter

Diognostiko
polyneuropotii

nich dastechkondetin.PostiZenimriTebyt symetrickdi asymetricke,mohou pievaZovatpiiznaky senzitivninebo motoricke.

Pii diagnostice polyneuropatiivychazime ze tii zakladnichkrit6rii:
l. Subjektivni piiznaky vyplyivaji z pievaluliciho postiZenirfrznychdruhfr
vldken. Ndkdy mohou byt vice postiZenasilnti t,lriknu,kter6 zajiituji
nrotcrrikua propriocepci,jindy tenkti vltiknu, ktera zajiStuji senzitivni
n-rodalitupro bolest a teplotu a funkce autonomni.Mohou byt po:itivrt[
- u senzitivnichvliken tzv. nenropaticki senzitivrt(1ti[:.nukv- parcst6zie. dysestezre.pocit staZeninebo rfizn6 druhy bolesti. Za\nali dasto
n a p l o s k a c hn o hou a S i i i se proxi mal n6.U posti Zenirnotori ckychvl aken byvaji svalove spasmy i myalgie. Negativni pYiznakypiedstavuji
sniZenicitlivosti,slabosta zvylenou unavukondetina nejistotupii chfizi.
2. Objektivnf n6lezje charakterizovdnperif-ernisymptomatikou:sniZen6
nebo vyhasle ilachookosticovereflexy. piedeviirn t,-5ls2.porucha diti
- hypesteziepro rirznekvality, ktera rnivd typickyi pundochovitynebo
ru k a v i c o v i tycharakter(pol yneuropati ckytyp - obr. 39.1.). senzi ti vni
a ta x i e .s v a l o vasl abost- sni Tenisi l y podl e sval ovehotestu.D i stri buce
svalove slabosti mfiZe mit di.sttilnfpievuhu, coi. se prujevi piedeviim
o s l a b e n i md o rzal nifl exe nohy (obl astn. peroneus),ndkdy naopak722l -rinuilrtf, kdy je v popiedi oslabenistehennihosvalstva(vdzne vstirviini
z e d i e p u ). Mo hou byt posti Zenai autonomnivl dkna a vzni kaj i proj evy
dysautonornie.poruchy vazomotoricke.sudomotc-rricke.
ale i kardiovas(n
a
p
i
.
postural
ni
hypotenze)
k u l a rn i
nebo gastroi ntesti ndl niN. ebyvaj i
sfinkterclveporuchy. Polyneuropatiemohou nrit charakterldze symeti i mponovatj ako vi cedetneposti Zenij ednotl i vych
ri c k e . a s y r-n e tri cke
a ti pl ex).
p e ri f' e rn i c hn e rv&(mononeuropati mul
je
(EMG). U dernyelinizadnich
DfileZitou
soudirsti
elektrodiagnostika
3.
jde
piedevlirn o postiZenirnyelinovepochvy, coL.se prcrjevi
neuropatii
p o ru c h o uv e d enivzruchua abnormal i tarni
kondukdnistudi e.U axonal -

Polyneuropatie
289

ni degeneraceje vedeni vzruchu neporuSeno.ale zjisti se

denervadni
(i reinervadni)projevy.easto jsou zaklaclnitypy leze
v rfrznempomdru
kornbinovdny.
Axondlni neuropatie .jsou zptsobeny vl ivy toxickymi, nutridni
clefrcienci. ndktere systemovymi rnetabolickymichorobanti.Doch
azi kporuse
i t x o p l a z m a t i c k e h tor a n s p o r t u e
. a s t e j s o u s e n z i t i v n ip o z i t i v n i p i i z n a k y
v typicke cli,strilnf
lokalizaci.i motoricky deficit rniv6 pievahu disialni slab o s t i. A k u t n i v z n i k a j i u i n t o x i k a c i a s y s t e m o v y c hc h o r o b ,
,sLrbakutnd
u tnetabolickychchorob a ndkterych intoxikaci. t'hronir.kyu
heredodegenerativnicha ndkterychsystdmovychchorob. Obrazlnononeuropatia
multi p lex s e v y s k y t u j eu v a s k u l i ti d(p e ri a rte ri i ti sn o dosa.borrel i oza).
Demyeliniza(ni neuropatie jsou hlavnd autoimunitni a zdndtlive.
mohou pievalovat motoricke projevy a postiZenimfiZe byt cti.stdlni
i prrtrintdlnl. Rozvijeji se akutnd,subakutndi chronicky.
Klinickd manifestacepolyneuropatiedastovelrni zavisina premorbidnim stavu perif-ernihoneuronu,ktery mirZebyt ovlivndn celou iadou
vrozenych i ziskanychfaktorir.
L6dba se iidi jednak piidinou polyneuropatie..jednak
obecnymizasada_
mi k'nzervativni l6dby lezi perif-ernich
nervfi,jak byly popsanyu mononeuropatii.Je zarndiena.iakna jednotlive symptorly. tak na ovlivndni
z6ktadni
poruchy a podporu regenerac
e. Zikladern je rozp r-tzninipiidiny a jeji ovlivndni neboodstrandni.U intenzivnichpo:.itiv,rtit.h
.sen:.itit,nich
pil:.nukti(dys_
esteziea neuropatickebolesti)se z klasickychanalgetikpoddvahlavne
trarnadol a nesteroidniantirevrnattika,
tricyklickir antidepresiva(amitriptylin,
nortriptylin).gabapentin.
pregabalin.hyclantoiny,
carbamazepin.
clonazepam
nebo i ndkteraantiarytmika(rnexiletin).zatinine vidy malymi
davkami,
nejlepena noc, a podle potieby a toleranceclavkypostupndzvyiujeme.
U v dt iiny poly n e u ro p a ti iz. e j rn e n as mo to ri c kymdefi ci tem,j e vyznamn a i ledba r ehabi l i ta d n iSp
. e c i fi c k el 6 d e b n 6p o srupyj sou uvedenyu pi i _
sl L r iny c ht y pf i.

Dvcr zdklodni
neuropotie:
qxondlni

typV

o demyelinizcinf

39.1. Syndrom Guilloin0v-Bqrr6ho

Syndr om G uillain frv -B a rre h (G
o B S - d ti ,,g i l 6 n fi v<j)e nej dasrdj i akutni
i
zi sk anouit ut oim un i tn p
i e ri f' e rnni e u ro p a ti iJ. d e o autoi muni tnireakciproti
p e rif ' er nimner v f im a u p l a tfi u j is e j a k b u n d d n i .tak proti l atkov6
i munol og i c k e abnor r nalit y .
Rcrzvojineurologicktch.\\.ntptotnL?
piedchazi (pr&mdrnd l4 dn&) dasto
i n f'ek c edy c hac ic hc e s t n e b o g a s tro e n te ri ti c lnad. kdy i j i n6 i nf' ekdnf
chor.by nebo operace.Z inf-ekdnichagensse nejdastd.ji
prokaZe Cumpylsbugter
.je jur t i nebo c y t om e g a l o v i ru s .
Vlastni zadatek.je charakterizoviinporndrndrychlym rozvojem (bdhern
d n fi ) nejd' as t dji
s y rn e tri c k es l a b o s tid o l n i c h k o n deti n.dastej sou soudasnd
tnyalgie. parestezienebo i dysestezie.Obvykle clochdzik pornal
6 uscenderttttiprogre.siaSiienipiiznakir proxirnirlnd.na horni kondetiny
a hlavove
n e rv y .N. f ac ialisb y v i r p o s ti Z e na Z v 5 0 7 c .O n e rnocndnim& Ze
zadi t i bul bitrniln syndromem s cJescenclentnim
Siienirn.Progresetrvaiobvykle dva,
rn a xir niilndpodle k ri td ri i d ty i i ty d n y .
For r ny onet noc n d njis o u v e l rn i v a ri a b i l n i .L e h ki r forrna se proj evfj en
l e h k ou s labos t iv do l n i c h k o n d e ti n a c hu, td Z k dftrr my rnfrZepi i
ascendent-

Syndrom
Guillcrin0v-Bqr16ho
- skutni
ouloimunitni
z6n6rliv6
polyneuropotie

290

Neiiost6iii ie
formq
demyelinizqinl,
m6n6 iqsto
qxon6lni

Zrikladr neurologie

ni progresivzniknout aZ kvadruplegie.bulbarnisyndrom.oboustrannalez.e
j e hl avnd
n . VII. (d i p l e g i afaci al i s)i dal S i chhl avovychnervfi .N ebezpedna
7.e
sl
abosti
Mohou
dychaci chsval fr.
byt i proj evy
v e n ti l a d n i n s u fi c i ence
(tachykardie.arytmie. hypertenze,posturiilni hypouutotlontn{tlv.s.funkc'e
tenze). zejmena u pacientrhs tdZkym motorickym deficitem. ale obvykle
nebyv6 poruchasflnkterfi.Prfrbdh.ie af'ebrilni.
zjistimeareflexii L2lS2, pii postiZenihornichkonntile:,Lr
Y ob.jektivrtlnt
detin i C5/8, rfiznd vyjddieny motoricky deflcit s proximdlni i distdlni pievahou a nepiiliStdZkeporuchy diti.
Y cliugnostit'etn/adominantniroli EMG - piedev5imkondukdni studie.
Nej bdZndj5i m typern j e akutni zdnEtliv5 demyelin iza(ni polyneuropatie
(AID P). J d e o mu l ti fbkal nizdndtl i vedemyel i ni zadniposti Zeniperi f-erni ch
nervfi a miSnichkoienfi. Mohou viak byt i axondlni formy. Typickj je likvorovy n'alez.kde je proteinocytologickddisociaces mnoZstvimbilkoviny obvykle nad I g/1,ale tyto zmdny se dastctvyskytuji aL ve druh6m nebo
tietim tydnu.
Jako samostatndvarianty se vydlehuji polyneuritis cranialis s obous tra n n y mp o s ti Z e ni mn. V II. a mi ni mdl ni m nebo j en subkl i ni ckymndl ez e m n a k o n d e ti ndch.Motori ckd posti Zenia sval ov6 sl abostmohou byt
Milomezenyjen na oblastkraniobulb6rni (faryngo-cerviko-brachialni).
ler-Fisherriv syndromje dalS(samostatndforma GBS. Je charakterizovdn
akutnim zad6tkemtrias oflalmoplegie. ataxie a aref-lexie,ale ndkdy mohou biit postiZenyi dal5i hlavov6nervy.piedev5imkauddln((bulbarnisynd ro m).
Y di.ferencialntdiagno.sticenutno odliSit polymyositidu, zejmenakdyl
pievaZujepostiZeniproxim6lniho svalstva.Nebyiva zdeareflexie,jsou zvy5en6hodnotysvalovychenzymu,je vdtiinou normfininalez v likvoru a jiny
typ EMG poruchy.Ve spornych pi(padechpomfiZe svalovdbiopsie. Klinickli obraz GBS mfiZezpfisobittak6 lymeskabonelr6za..MfrZese vyskytovat t6,i v souvislostis ndkterymi lymfoproliferativnimi poruchami.
Prfrbdh GBS je typicky: progresetrv6 maxim6lnd do 4 tydnfi, stav se
p a k s t a b i l i z u j e a z a d a l S i 2 - 4 t y d n y p o z a s t a v e n ip r o g r e s e d o c h i r z i
k postupndmuzlep5ovani.
Zikladem kaZd6 terapie je dokonala oietiovatelska a dasto intenzivisticka pdde.ndkdy s nutnosti podpfirnenebo Yizeneventilace.pii dysfagii
vyLivtrnazogastrickousondou.Nemocny by mdl byt hospitalizov6nna JIP
neboARO. Byl prokazdnetekt dvou typfi imunoterapie.kter6 mohou ovliva intruvertri:.nlhointunoglobulirtn.lmunonit prtb6h GBS: pla:.ntu.feria,t'
globLrlinse podiivirv celkovedirvce2 glkg rozddlenEv 5 nebojen2 dnech.
Plazmaferezase aplikuje obvykle obden po dobu 1-14 dnfr. U lehdichfore m j e l e d b a .i e nsymptomi i ti cki i
Prognri:.uje porndrndpiiznivd. k funkdni frpravddochazi asi u 85 c/o
nemocnychbdhem 6-12 lrdsicfr.
Chronick 6 zfln6tlivd demyelinizaini polyneuropatie (C I DP ) se od piedchozi formy odliSulepiedeviirn prfrbdhem.Rozviji se pornaleji.obvykle
v prfrbEhuiady tydnfr iiZ rndsicir.klinicky obraz.fe prakticky stejny.Postii.eni mtLe byit lehce asymetricke.dastdjii .je postileni mozkovych nervfr,
v d e tn do k o h y b n y ch.al e nebyvi rvdti i noLrtd7ke.E MG i l i kvorovy nal ezi e
o b d o b n y .P rtrb d hj e bud zvol na progresi vni .nebo reci di vuj i ci (s rel apsy
teto formy onemocndnij e vaZndj i i .A si dv6
a re m i s e l n i ).p ro to i progn6zet
piiznivd
na ndkterouimunoterapii.pouZivajise
tietiny nemocnychrearguji

Polyneuropatie

291

k or t ik os t er oidy
n e b oj i n a i rn u n o s u p re s i v(a
a z a thi opri n.
ci cl ospori nA . cycl ophos pham id)V. d i f' e re n c i a l ndi i a g n o s ti c e1 eti eba vLdy vyl oudi t systemova onenloc ndni( s y s te n to v yl u p u s e ry th e n ta torl es.
di abetes.i nf' ekccH IV ).
rfiz ne f ilr r ly garn a p a ti ia d o s u d s k ry ty rl a l i g ni proces (neuropati ej ako
par aneopl
as t ic keo n e rn o c n d n).i
Monoklon6lnf gamapatie (paraprotein6mie.
je porucha.
clysproteinernie)
kd y k lon abnorm i i l n i c hp l a z rn a ri c k y c hb u n d k (B -l ymfocyrfr)produkuj c
h o r nt r genniir nun o g l o b u l i nD
. d l i s e n a g a l l ta p ati ernul i grri > necl pl asti cki r<
l-orma pi-i ndkterych lyrnlbprolif'er-ativnich
purr-rchachs paraproteinernii
(my elor t - rly
. m f o rn . c h ro n i c k a l y rn fb c y ta rn i l eukerni e.W al denstr6movi i
rn ak r oglobulind mi ea),n e n tu l rg rrik. te re s e o z n aduj ji ako gurttul tuti etteLtr{e r t ihr t v i: lt unt u . G a ma p a ti ep o d l e ty p u td Z k ychi etdzcfii munogl obul i nu
j e nejdas t djiI gG . Ig A a Ig M a j e rr-ro Z nj oi p rokazati rnunofi xaciv seru
n e bo lik v or u. U v l e c h s k L rp i ng a ma p a ti i(n e j v i cevi ak u typu IgM) se vyskytuje zvy(ena fl'ekvencepolyneuropatii.

39.2. Diobetick6 polyneuropqfie

D iabet ic k apoly n e u ro p a ti jee j e d n o u z n e j i a s td j i i chmetabol i ckychpi i d.i n
postiZeniperif-ernfho
neuronu.Jdeo postiZeniperif-ernich
somatickychnebo
a ut onont nic hner v fr.p i i s u z o v a n dp o u z ed i a b e tu .R adi se r-nezipozdni di abeticke komplikace. Puto,qene:e
diabetickeneuropatieneni closudvyjeisndna. ale nejdtleZitdjii roli hraje chronickailtt'perglt'kenrie.
Piedpoklaclit
se interakcemezi hyperglykimii a dalKirnimetabolickynriporuchamis vlivy
i ex o g e n n i n tia s p o l u p ts o b e ndi i a b eti ckemi kroangi opati (i
e s-u enet ic k y r ni
ch er r ie v oblas t iva s an e rv o rL rm).
J d e o h e te ro g enniskupi nuporuch.ktere
podle typu postil,enia lokalizace ddlirnc na tirrrr-rysyntetrickea fbkalni
( t n u l t i f o k a l n i -) t a b . 3 9 . 2 . B y v a j i a x o n i i l n ii d e n r y e l i n i z a d nN
i .e u r o p a t i e
mfiZe byt i prvni rnanit-estaci
diabetu.

Diqbetesmellitus
- neiiostEiii
piiiino
polyneuropotie

Symetrick6diobetick6polyneuropofie
Chronickd distdlni symetrickd, pievAi,nEsenzitivni polyneuropatie je
n e idas t djii.piedsta v u -jvci c e n e 7 ti i d tv rti n y v i e ch cl i abeti ckychneuropl ti i . P iev aZ ujes en z i ti v n p
i o s ti Z e nci l o l n i c ha p o z cl dji horni chkondeti n. Zud i n i z hor ienir nci tl i v o s tia k ri rl n dn a d o l n i c h k o ndeti ndch.mohou byt pi -i ttrt nny i par es t e z i ed. y s e s te z l ea b o l e s ti . P o rL r chapostupLrj eproxi mal nE
a poz ddji ina ho rn i k o n d c ti n y .P i i v y (e ti e n i z ji sti rneporuchu di ti . kterl
'lhb.

39.2. Klasifikace a fbrmy diabetick6 neuropatie

Symetrick6formy

F o k d l n i- m u l t i f o k 6 l nfi o r m y

Smi5en6formy

c h r o n i c k A d i s t 6 l ni p i e v d Z n e
s e n z i t i v nf ( s e n z i t i v n e - m o t o r i c k d )
autonomnI
p r o x i m A l n ia d i s t d l n i m o t o r i c k a
a k u t n i b o l e s t i v a- d i a b e t i c k d
neuropaticka kachexie
kranialnf
trupovd (thorakoabdomindlni)
koncetinovd
- proximdlni diabetickaamyotrofie

Chronick6dist6lni
symetrick6
polyneuropotie
- neiiost6i3f typ
dioberick6
polyneuropqtie

292

Zilklady neurologie

ma pundochovitya rukavicovitf charakter.Pii pievaZujicimpostiZeni.silnych vltikertjde hlavndo poruchupolohocitu.pohybocitua vibradnihoditi.

ata,rii. pii postiZenitenkich vltikertbyvaji boktera mfiZevest k senz.itit,ni
l e s ti a p o ru c h a di ti pro bol est a tepl o. S enzi ti vni neuropati epati i spol u
s v a s k u l d rn i m fa
i ktory k hl avni m ri zi kfrm pi i vzni ku tzv. di abeti ckdnohy
- p i e d e v i i m u l c e racia neuropati ckych
kl oubni chporuch.Jej i rozvcl a i ntenzita byvaji piimo frmdrnedobd trvdni diabetu. Forma smiiend (senzitivnd-motoricka)mir i motorickydefrcit,opdt piedeviim distdlndv peronedlni skupind (oslabenidorzfini flexe nohy).
Pii rozvinutedistirlnisymetrick6neuropatiibyvaji dastoi projevy autonomnf neuropatie s poruchami kardiovaskuIarnim i (tachykardie.poruchy
(atoni eZal udkua dury tn ru , p o s tu rd lnihypotenze).gastroi ntesti ni rl ni mi
o d e n a ,p rfi j my . o sl abeniandl ni hosfi nkteru).urogeni tdl ni mi(atoni e mdc h y i e . i n k o n ti n ence.i mpotence).sudomotori ckyi mia termoregul adni mi
(distalni anhidrozaa ndkdy i hyperhidr6ztt),s ndhlyimi hypoglykemick!rni stavy a poruchamireakcezornic a slznychi.laz.
Mend dastirje chronick6 symetrick6 forma s pievaZujicfm motorickym postiZenim, kter6 postihuje proximalni. mend dirsto i distirlni ddsti
k o n d e ti n .By v d p i i tomna sl abosta atrofi e sval stva(hl avndpaLi a stehen)
a mohou bit take bolesti.
Akutni bolestivd neuropatie se nazyvi take diabetickdneuropatickd
diabetu.Dochiizi
k a c h e x i ea r o z v i j i s e h l a v n d u n e k o m p e n z o v a n e h o
k progredujicimupoklesu v6hy a rfiznd lokalizovanymnebo difriznim bolestem,bez dalSichzjevnych projevfr neuropatie.Tato forma je vdtiinou
re v e rz i b i l n ip o l edbdi nzul i nem.
V souvislostise zah|jenim l6dby inzulinem se ndkdy dostavi piechodnE bolesti nebo dysest6ziedistalndna dolnich kondetinach(neuroputieittleibou). ObdobnepotiZemohou vzniknout u Spatndkompenzovacltrkovcmri
neho diabetu,ale vdtiinou se rychle upravi po kompenzacr(hvperglt'kemit'kri
neuropatie).Nejde o prave neuropatie,ale tzv. rychle reverzibilniprojevy.

Fokdlni
neuropotie:
kroni6lni, trupov6,
konietinov6

I
F o k 6 l n i o s ymel ri ck6 neuropoti e
KraniSlnf neuropatie postihuje nejdastdjijednostranndokohybne nervy
(n . III. a VI.), mfi Zese proj evi tj en zevni ofi al mopl egi is normdl nizorni ci
a m ri Z eb y t p ro vdzenabol estmi .N dkdy mfi Ze vzni knout teL l eze n. V II.
d i agnosti cej e nutno vLdy vyl oudi tj i nd i ntrakrani al nil 6ze
V d i f-e re n c i d l ni
- v i z o fi a l m o p l egi e(kap. 6.3.),l ,zen. V II. (kap. 6.5 ) P i i di noui zol ovan6
oftalmoplegiemriZebyt i drobny mezencefalickyinfarkt.
Trupov6 neuropatie maji interkostdlnineboabdominirlnilokalizaci.jsou
b o l e s ti v 6a j s o u p rovdzenyl okal ni m senzi ti vni mi motori ckymdefi ci tem.
Konietinov6 neuropatie se nejdastdjiprojevuje jako proximdlnf diabetick6 amyotrofie (radikuloplexopatie),ktera se vyskytufe obvykle al
v e v d k u n a d 5 0 l et a nezdvi s(na ddl ce trvdni di abetu.Jde o j ednostranne
al e asymetri ckeposti Zenistehenni hosval stva(m. i l i on e b o i o b o u s tranne.
psoas.kvadriceps.adduktory), ktere z.a.(inabolestmi a postupnddochazi
k parez6ma atroflim. ProgresernfiZebyt pozvoln6.ale i fluktuujici po dobu
n d k o l i k a m d s i c fi .U pravaj e veti i nou dobri . al e dastotrva i i adu mdsi cfi .
V etiologii a patogenezit6to formy neuropatiese proto dnes uvaZujeo prii munol ogi ckeporui e a nekroti zuj i civaskul i ti rn d rn in e b o s u p e rponovane
d6. U diabetikfije rovndZzvyleny vyskyt ulinovtrh .st'ntlromfi(nejdastdji
syndromkarp6lnihotunelu).M6nd dastdjsou izolovaneradikulopatie(hlavn d L 5 ) n e b o n e u ropati e(n. peroneus).

Polvneuropatie

293

Ztkladni podrninkou l6iby je kornpenzace cliabetu (inzuli noterapie)

a ntlrnlalizaceglykernie.IntenzifikovaneledebnereZirry redukujivyznamnd
i rozvtrjdiabetickeneuropatie.Nezbytnaje takeoptirniilninutrices bohatynt
p i i s unenlv it ant in fi(n a p i . Mi l g a rn rn a ,k o rn b i n ovanypi i pravek s vi tarni ny
B', B oa 8, , ) . jinak b d Z n dp o d p fi rn i ir s y rn p to m a ti ckil edba
i
peri f-erni ch
neuro p at ii. V ledbd p o z i ti v n i c h s e n z i ti v n i c hp rtl e vfr (dyseste' ziai neuropati c k f c h boles t i)se k ro m d l d k fi u Z i v a n y c hL rn e u ropati ckych
bol esti upl ati i u je t ak e k y s elin ath i o k to v a- u -l i p o o v a (T h i o ctaci d).

39.3. Alkoholov6 polyneuropqtie

Al k oholov dpoly n e u ro p a ti c -.j
p oem d rn dd a s ti r.v y s kytuj eseasi u 20 c/ochron i ck y ic halk oholik fr.J e z p rh s o b e npai e d e v 5 i rrk a renci .nutri dnia vi tarni ngvou def ic ienc i.pie d e v i i n t v i ta m i n u Br (th i a n ti n ),al e upl atfi uj ese i pi i my
to x ic k y v liv na pe ri f' e rnni e rv y (h l a v n dn a a x o n a l nitransport).V dti i nou se
ro z v ili po ndk olika l e te ma b u z u .T y p i c k dj e s y rn etri ckesrni 5endsenzi ti vni
a tnot or ic k epos t i Z e n a
i k ra l n dn a d o l n i c h k o n d eti ni chs pomdrnddastynti
p oz it iv nim i s enz i ti v n i rnpi i i z n a k y v d e tn db o l e s ti .B yvaj i i znarnkydysauto n or nie.das t e. jso uh l a v n d s u d o m o to ri c k ep o ru chy (hyperhi droz.a).
N euro pat ieje ax onaln i h oty p u . V l i d b d j e n e z b y tn i pi
r edevi i nt absol utniabsti nencea
. d e k v a t nni u t r i c ea v y i i i d a v k y v i t a r n i n uB , . a l e i B , , .

Alkoholov6
polyneuropotie
- deficience
vitqminu B, i piimf
roxickf vliv

39.4. Toxick6 polyneuropotie

Toxicke pctlyneuropatie
vznikaji piirnynr toxickyrn vlivem na axon a axoplazrnatickytransport.Json syrnetrickea postihuji pievaZnddolni kondetiny. Vyskytuli se po akutni i chronickecxpoziciu organickychpriirnyslovlch
latek(organofosfiity.
sirouhlik)a pii intoxikacindkterymikovy (olovo.rtut').
Neurotoxickeirdinky rnaji hexakarbony.latky s obsahernn-hexanu (pou l i v ir s e jak o r ozp o u i td d k rtu k fi . s o u d a s tl c p i d el . l aki . i nkoustfi ,rychl c
tuhnoucichgr.rrnovych
srndsi.je obsaZeni v pol-ronnych
hmotach)a methyln -b ut y lk et onu ( po u Z i v i rs e p i i v y ro b d l a k fr).A k ti vni rnetabol ijte 2.-5-hexa d ion.k t er y je v yi e ti o v i n v rn o d ij a k o b i o l o g i ckyexpozi dnitest.
DrhleZite.isoLr
iatrogenni polyneuropatie po neurotctxickych
lecich.Patii
se r n ant it uber k ul o ti k u ml N H (i z o n i a z i d- N i d ra zi d).R ozvoj i pol yneurop a t iepii ledb6I NH l z e p i e d e j i t s o u d a s n y mp re v enti vni mpocl avani mpyri d trx inu.Neur opati ev z n i k a .j ite i p o c y to s ta ti k i rch.
pi edevi i rn vi ncri sti nu.
u k t er eholz e pied e i i tp o l y n e r-rro p astioi u d a s n y r n
podi vfni rn kysel i nygl uta n lov i. Neur ot ox i c k ijre te Z c i s p l a ti n aa ta x o l . a nti arytl ni kurnarni odaron
a stat iny ( hy polip i d e rn i k a ).Pi i i n d i k a c i k a Z d e hopotenci dl ndneuroroxi ckeho lekuje vZdy tieba zvai.itjehoneurotoxicitua oiekavanytedebnlief'ekt.
p e dliv ds ledov atv ys k y t p rv n i c h n e r.rro p a ti c k ych
proj evi (pozi ti vni senzi ti vni piiz nak y .s led o v a re
t fl e x y L 5 l S2 a d i ti ) a p i i prvni ch zni i rl kachpol yn cur c r pit t ie
lek ihn e d v y s a d i t.Z v y \e n e ri z i k o v zni ku neuropati ej e vZcl y
Lrtich nemocnych.kde jsou i.fine I'aktory.ktere rnohou po(kodit perif'erni
n e Llr on( diabet esa. l k o h o l i s rn u sa p .).

Neurotoxick6
l6tky o l6ky

294

Zfklady neurologie

39.5. Kqrcinomqt6zni neuropotie

Karcinornatoznineuropatievznikaji bud' piimou inflltraci peril-ernichnervfi (napi. leukernickeinfiltr6ty). nebo jako yrruneoltlu.sticArr
projev (pied e v i i m u k a rc i n ornupl i c. Zal udku.sti evaa prsu).P araneopl asti cke
neLl ropatie mohou rnanif'estaci
ntalignihoonemocndnipiedchazeto iadu mdsicfr
a Z l e t.
Z dalSichchorobrnfiZevzniknoutpolyneuropatieu urinrie,.jutentfcltl(:,{
(c h ro n i c k eh e p a topati ei akutni hepati ti dy).l tttrf\' ri c.pi i ndkterychC i l Z
(nutridni a vitarninove deficience),u htpothtchorobdclt .strrulult,sorpc[
reri:1. chrorticki ob.struk[rtIchrtrobt' brotu'ltoltulmotuiln{a polvct'thuctrtitr
yeru. Polyner.rropatie
nebo i rnyopatie(pii kornbinacipolyneuromyopatie)
(s vi cern frZ ev z n i k n o u tna JIP neboA R O u nemocnychv kri ti ckent.sturtu
s e l h i ni rn.ddl etrvaji ci rnechani ckor,r
o r-u a n o v y rn
ventil aci a sepsi ).
Z hereditdrnich polyneuropatii j e nejdastdj(i choroba Charcot-M arie(h e re d i td rnimotori ckaa senzi ti vnineuropati e- vi z kap. 33.).
T c rc rth
Vyzn arnnou skr-rpi
nu piedstavuje chronickd idi opatickii neuroperti
e (tcl
nazyvani kryptogenni).kde se piidinu nepodaii objasnit ani podrobnym
v y i e ti e n i m. J e v 6ti i nou senzi ti vninebo senzi ti vnd-motori ckd
s rel ati vnd
pomafou progresi.Byvir teZ dastopiidinou paleni nohou (tzv. buntin,q.f'cel
st'ndront)u stariich lidi. Tyto nemocndje tieba soustavndsledovat,proto7 e a s i u p o l o v i n y z ni ch se podai i obj asni tpi i di nu pol yneuropati ve dal i i nt
prfibdhu.

295

4o.. svALovAoNEMocNErui

Svalovironernocndnise v Siriim slova srnyslr,rnazyvaji myopatie a jsou

char ak t er iz ov , inpari n ri i rn i rnp o s ti T e n i ms v a l u .K l i ni cky domi nLrj e.st,ql oyri
slubrtst,postiZenije vdtiinr-,Lt
.ttmetnr'frl. lokalizovan6v Lrrditychsvalevych skupinach.ttproti ner.rropatiirn
pieclevlirnna proximdln[t.hpleten6pt'iclt svuler'lr.Svaloveatrofle nebyvaji zpodirtkuvyraz.n,ne.j,sou
porught.
r'i lr , r ef lex y m oh o u b y t s n i z e n d a
, l e o b v y k l e n ej souvyhasl 6.east6j e postiZ enis t ehennih oa p i i n e v n i h os v a l s tv aa v z n i k i rtypi cky myopati cky synd r o m d o l n i c h k o n d e t i n : k o l e b a v a r n y o p a t i c k Ac h f i z e . h y p e r l o r d o z t r
s v y s unut y mbiic h e m a tz v . n ty o p a ti c k eSp l h a ni(pi i vsti rvi tnize di epu si
n e m oc ni m us eji p o rn i rh a h
t o rn i m i k o n d e ti n a n -ri
. raj i se o vl astni cl ol nf
opi
- o b r. 40.1.).N emocni maj i pokondet iny po
. k t e ry c hp o s tu p n d
"iplhaji<
tiZc hlavnd pii chrizi do schodft,nemohou nastoupitdo dopravnich prostiedk f i.pii v y leti e n i n e v y s to u p in a Z i c l l i .Pi i p osti Zenihorni ch kondeti l
vizne hlavnd elevace(napi. nemocny se nemfiZeclobie udesatnebo vdiet
p radlo) .V diagno s ti c ee.f c l i rl e Z i te
EMG. v y i e ti eni serovychhl acl i nsval ovy c h enz y r nf r( hla v n dk re a ti n k i n 6 ' z ya) rn y o g l o b i nu.dasto.j enutnedopl ni t
sv it lov oubiops ii.M y o p a ti e mo h o u b y t v ro z e n ei zi skane.

Myopofie
- dominuie
symetrickd slobosr
v plefencowfch
svqlech

4O.1. Svqlov6 dystrofie

Jde o s k r , r pinu
gen e ti c k yp o d rn i n d n y c hc h o ro b n ezni rmeeti ol ogi e.s vrozenyl-ttdef-ektemnebo chybdnirnrfrznychstruktr-rrdlnich
proteinfrsarkolemy . jader ny r niab n o rn ta l i ta rnni e b o p o ru c h a m irn yofi bri la cel ul arni hecyt t l s k e l e t u .s p r o g r e d u j i c i mr o z v o j c r nc l e g e n e r a t i v n i czhr n d n s v a l o v y c h
vl ak en.V dobd na ro z c n iv i a k a b n o rm a l i tao b v ykl e neni j ei td patrna.V ysky t Lr jis e v ndk ol i k az a k l a d n i c hfu rrn i i c h :
Forma pohlavnd v5zan6 na chromosom x (typ Duchennfrv- dti >clyse n< ) .v y s k y t uje s e .j e nu c h l a p c fi ,L e n y .j s o ua s yrnptornati cke
pi enai edky
ch or oby ( obr . 40.2 .).Ma n i f' e s tu .lsec o b v y k l e k o l ern 3.-5. roku. ddti j sgg
neobratn6pii bdhirnia skakani,tdZkochoclicloschoclfi.posrupndse rozviji
typic k y nly opat ic k ys y n d rc rnd o l n i c h k o n d e ti n .soudasnd ni rpadnahy-j e
p e rt r of icly t k ov eh os v a l s tv aS
. e ro v eh l a c ti n ys v a l ovychcnzymfr-j sgurnncl h a n it s obndz v y ien y . a l e d a s tob l i v a j i i z v y i e n e h ocl notyserovychami netransf-eriz(ALT. AST - pozor na zirmdnus hepatopatii).
Chorobaje rnaligni.
ryc hlepr ogr eduiev, z n i k a j ik o n tra k tu ryA c h i l l o v y (l achy.kol ern l 2 l et bV vi r

Svqlovd dysfrofie
- geneticky
podmin6nf defekr
sfruklurdlnich
protein0
sorkolemy

296

Zrikladl' neurologie

Obr. 40.1. Myopatick6 >>Splhfnf<.

X - V A Z A N AR E C E S I V NO
i TOIEruOST
matka
pienaSecka

zdravy
otec

zdravA
matka

o
n

n
t

'd

n
il
t l
U

zo(ava
ocera

,llY

XnY

U
tt ll
t

z dravf

syn

pi

'R"
U

postiZen!
syn

postiZenlT
otec

/.\

x x

/o
n
I t

dcera
pienaSecka

ocera
p i e n a S e i ka

Obr. 40.2. Sch6ma recesivni dddidnosti pohlavnE v/atan6na chromosom X

"ot
n
t l
l

tt-t t

> rlrntttr

syn

Svalovf onemocndni

297

A U T O S O M A I - r uDEO M I N A N T NDi E D I E N O S T
postiZen!
rodic

0
'/ >=-

tct

0
: \

to

I 0

i2en6

posti2en6d f t e

cnromosom
s defektnimgenem

neposti2enf
rodic

OI
A
t l
U
eposti2ene

tot
n

L]

n e p o s t i Z e n ed f t e

c h r o m o s o ms n o r m d l n [ m
genem

Obr. 210.3.Sch6ma autosomflnd dominantni d6didnosti

chf iz ejiZ nem o l n a a d d ti j s o u u p o u ta n dn a vozi k. dochazi k posti Zeni

i p let enc ov ehos va l s tv ah o rn i c h k o n d e ti na rc tzvi j ise kyfoskol i oza.e asta
je kardiomyopatiea koletn 20 lct jii mtle do.iitk exitu na respiradniinsLrfi c ienc i, int er k u re n tn fi n f' e k c in e b o k a rd i o my o pati i .U D uchennovydystrofle se prok6zaladeflcienccspecifickestrukturalnibilkoviny sarkolerny.
ktera se nazyva dystrofin - svalovedystrofie s jeji abnorrnalitouse nazyvaji dystrofinopatie.
Existuje i benigni varianta- typ Beckerriv. ktera ma obdobnli klinicky
obraz, ale zadinapozddji. rnit mnohem pomalej(i prfibdh.nernocnehoinva lidiz uje.ale ne z k ra c u j emu Z i v o t.
Pletencovdforma svalovedystrofiejc heterogenni
jeclnotkas ddclidnosti
a u t os om alnddor n i n a n tn i re c e s i v n i(o b r. 4 0 .3 .. 10.4.).al e j sou i pi i pady
sporadick.ZaUltek je variabilni mezi 5. a 30. rokern, postihuje ob6 poh l av i. pos t upnds e ro z v (i p l e te n c o v isr l a b o s ts myopati ckymsyndromem
d olnihc a poz ddj i i h o rn i c h k o n d e ti n .M o h o u b yt i hypertrotl el ytek nebo
.j i ny c hs v alov y c hs k u p i n .u n d k te ry c hn e mo c n ychbyl y j i z prokdzdnycl ef'ekty rfiznych strukturalnichproteinfi.
Forma facio-skapulo-humer6lni rnirdddidnost autosornirl
nd domi nantn i , z a( ina v k t er m k o l iv d k u . p ro g re s e .j e
v c l m i pontal i ra prfrbdhi ti Ze post iZ enijs ou z nad n dv a ri a b i l n i .Ex i s tL rjii l e h k eforrny.kteremohou byt cel y
Zi v ot ner oz poz n i rn yKl. i n rc k y s e p ro j e v L r.joes l a beni msval stvakol em l opate k . . ie s c apulaal a ta .o s l a b e n es v a l s tv op a Z e(tri cepsi bi cepss rel ati vni n-r
L r iet ienir n
m . delt o i d e u s )a o s l a b e n r-n
i i n ti c k e hsval
o stva(pi evi sl l icl ol niret.
pacient nedokaZezlrhvizllat).Ndkclyse piidirvir.ieitds|abostperoneirlniho
sv als t v a.Hodnoty s v a l o r,,Vcchn z y rl ft j s o u .j e n l chcezvy(eny.
Okul6rni myopatie se pro.icr,'u
je dominujicint pctstiZenirrr
okohybnych
sv alr h.pont alu s c n tz v i j i o b o L rs tra n n n
i r.d k d y l e hceasyntetri ckdzevni of-

298

Ziklady neurologie

i EOIOruOST
A U T O S O M A L NR
E E C E S I V NO
rodrc
piena5ec

il

0
-c-

n
LJ

neposti2en6
ditd

rodic
pienaSec

ror

n n

il

I-J

dfte pienaSec

chromosom I--l
s defektnfmgenem I I

tot

dite piena5ec

LJ

postiZenedite

s normalnim
::'""#"som

recesivnidEdiinosti
Obr. 40.4.Sch6maautosom6ln6

ta l mo p l e g i e(z o rni cej e vZdy normdl ni ).P roti neurogenni mporuchi rm(postiZeniokohybnych nervfr)je typickd. Le nevznikadiplopie.
Ok u l a rn i m y o pati ese dnesrozdl eni l yna dvd j ednotky:
o okulrlfLtrt'ngerilrti
dystruties okularnim a f'aryngealnirnsvalovyrnpostiircnin - dominuje hlavnd ptoza,mdndjsou postrLenyostatni extraokul i rn i s v a l y ,rn frZebyt dysfagi ei mi rndj i i pl etencovdsl abost:
o okulokrurtio.;otrtutickd
neuronlLt.\kuldmi
ponrr'ltu(syndromKearns-Sayre. ofialmoplegieplus) kromd progresivnizevni ofialr"noplegie
byvir
piftornna pigmentovadegeneraceretiny a srdedni blokada. Patii mezi
g e n e ti c k yp o d mi ndnemi tochondri al nichoroby.kter6 mohou byt zpfrs o b e n ym o l e k u l arni mdetektemposti huji ci m mi tochondri i tl ninebonukl e i rrn ID N A.
Y dilerencirilnfdiugrutstice.ie dfileZit6odliiit dastdjli okularni myositid u (z a n d tl i v ep o s t i Zeniokohybnychsval fr).kteraj e l edi tel nakorti kosteroi d y . P o r n f i Z eh l a v n d c i l e n 6 C T n e b o M R v y ( e t i e n i o k o h y b n y c hs v a l f r
(u rn y o p a ti e .i s oatrofi
cke.u rnyosi ti dyzandtl i vdzdui el ea prosi rkl 6).
u
Okulirrni tirrrna myasteniernii diplopii, rychlejii rozvoj a kolisavy prfrbdh.
. frl eZi tdj e pi edevi i nr
Sv a l o v ed y s trofi ej sou nel edi tel naonemocndni D
pi enal ed& .zefmena u mal i gni
g e n e ti c k ap re v e n ccs vdasnymz.i i S tovi rni m
pede.
D u c h e n n o v yfo rrn y.U nemocnychj e dfi l eZi tasoustavnri
rehabi l i tadni
prevencekontraktr"rra podle stavu i pouZivani podpfrrnychprotetickych
p o mfrc e k .

Svalovd onemocn6ni

299

4O.2. Osfofni myopqtie

Ktlngenit6lnf myopatie tvoii vzacnou sarnostatn<lu
skupinu. prqevuji se
j i 7 k r at c e po nar o z e n io p o Z c l d n i rn
mo to ri c k e h ovyi voj e,dastyj e kl i ni cky
o b r az s ener aliz o v a n sel a b o s tia h y p o to rri e(l -ro ppybaby). Mohou bvt rffzn e ho s t upnd.ndk c l ys e s o u d a s n y rn
p o s ti z e n i n rr
r i ozku.
Metabolick6 mvopatie pi-edstavujfclalSil,'zircnousamostatnguskupin u . V y s k y t uji s e L rg l y k o g e n ti zs rtrz n y rns p e c ifi ckymenzymati ckymcl ef'e k t er la u por uch l i p i d o v e h orn e ta b o l i s rn u .
Z'6nFtliv6myopatie (polymyositicly)se i-adinrczi ziskanernyopatie(viz
k a p .3 l . ) .
Endokrinni myopatie se vyskytLrjiLronernocntni llfu. s vrritini sekreci . ale i pii ledc b n e rnu Z i v i rrrin d k te ry c hh o rrn o ni l .
S v alov irs labost.j d
e a s ti u
r h y p e rth y re 6 z y .v y skytr_rjse
c rnyopati ckysyndronl pletencovychsvalfrhlavndcktlnich.ale ndkdy i hornichkondetin.kter!
mirZebyt proviizennryalgierni.U thyreotoxik6zyse rnfrZesvalovirslabost
vys t upnov atal k frp l n en e s c h o p n o s ti
p o h y b u (rn yopregi e).
takZepi i porni n i t epiz odic k ous l a b o s tn e b o rn y a s te n i iU
. h y p erthyreri zybyva endokri nni orbitopatie. kterit rlff7c picdchazet.provazeti nisleckrvatlaboratorni
a klinic k ou t ' nan i t-e s tahcyr p e rth y re (rz yP. ro .l e vu.jse
c ndkcl yj en retrakci
h o r niho v idk a s e s n i Z e n y rnm rk i rn i rn(l i n e v i d ko). Lrvyrazncti i ch fbrerl
e xof ialr nem( ndkd y b o l e s ti v y n r)s d i p k rp i i a o ft al rnopl egi i Oftal
.
rnepati e
j e z pf r s obena
ede rn e rnz, v d ti e n i m o b s a h ui z a n dtl i voLr
i nfi l traci rndkkych
tkir ni or bit y v det n dz e v n i c ho d n fc hs v a l fi .
U hypothyre6zy rnfiZebyt unava.myalgie.svalovekiecxe.
slabostv cloln i c h k ondet inir c hp. o c i t s v a l o v e h on a p d tii s v a l ovyedern(rnyoecl ern).
St er oidnf m y o p a ti e v z n i k i r u p o ru c h n a c l l ecl vi n.
endogenni hohyperadrcnalisrlu nebo podstatnddastdlipii poclavirnikortikosteroiclfr.
protgZe
ste r oidynar uiuji sv a l ttv yrn e ta b o l i s r-n uRsi.z i k o vcj sou pi ecl evi i rnfl ugrova n c s t er oidy( t r ia n tc i n c tl o nd.e x a rn e th a s o np)i i cl l ouhocl obern
podl vani .
R oz v iji s e t y pic k y n e b o l e s ti v ym y o p a ti c k ! s y n c troms atrofl emipl etencgve h o s v it ls t v a.hla v n dd o l n i c h k o n d e ti n .H l a v n i p revcncii l edbouj e redLrkce dirvek a podavanisteroidfrv.jeclnorazovych
obdennichdirvkirch.MfiZe
vzn ik nouti lok aln i rn y o p n ti ep o i n tra rn u s k u l a rni
i nj ekci .
Svalovir slabost s rnyopatickymi projevy se rrfize vyskytovat u akromegalie a primitrni i sekLrndirrni
hyperparathyre6ze (pii chronickerenalni insuflcienci).
Toxick6 myopatie ntohouvzniknoutpii ledbdvincristinema statinynebo
L ralk oholik ir .

Steroidni
myopotie
- neiddouci
efekt l6iby
kortikosreroidy

4O.3. Myofonick6 syndromy

Myot t lnic k es y ndro n ty .j s ocr-r
h a ra k te ri z o v 6 npye rzi stu
j i ci sval ovoukgntrakci a z pt lt r lalc nou
de k o n tra k c i k. te ri rs e v y s k y tu j cpi i vol ni kcl ntrakcisval u
(a kdni t t r y ot onie)n e b o i j a k o re a k c en a n re c h a r rckepocl raZddni
(rl echatti c k ir t t r y t lt onie) N
. e j v d ti i .j s o Lnr ry o to n i c k ep r< l .j evy
na zac* i rtku
pghybu.
trpaktrvanyrn
pohybell .t rozcvii.enirnse zrnenir-r.ji
a niz.i. Mycltonickf synd ronl I z e ledebndt tv l i v n i th y c l a n to i n yc.a rb a m a z epi nern
nebemexi l eti ne' r.

Myofonie
- zpomolend
svqlov6
dekontrqkce

300

Z6kladt' neurologie

Nlyotonia congenitaje onerlocndnis d6didnostiautosmdlnddorninantni

i a u to s o m fl n drc c e si vni .N entocni maj i j en myotoni ckd proj evy. byv.U i
rn u s k u l a rn i h oh a b itu (sval stvohypertrofuj ev dfrsl edkuopakovanychprotra h o v a n y c hk o n trakci ),nej souschopnirychl ej i i chpohybfr,al e vcel kuj i rn
chcrrobancdini vyrazndj( i pctti'ze.
dominantnd,jde o viceMyotonickd dystrofie je dddidniiautosornirlnd
systernovdonemocndni,kde se s rnyotonickyrl syndrornemkorlrbinujfpro.i e v yrn y o p a ti ek. te r evl ak nemaj itypi ckou pl etencovoul okal i zaci ,al e vi ce
pievaZujepostiZenidistalni.Typickiije rovndZslabostkrdnichflexorrha steratrotlernaseterfr
i mm. temporales.Byvd piiton-rnatake
nokleidomastoidefi.
polyneuropatiea postiZenii dalXichsystdmfr(intelektovlideficit, katarakta, atrofle gonird,postiZenipievodniho syst6musrdednihoa poruchaglLrk o z o v eto l e ra n c e ).Nemocnij sou ohroZenini rhl ousrdednismrti . Onemocn d n ij a k o c c l e kj e n e l e d i t e l n e .

30t

4I . N'IYASTHENIAGRAVIS

Mya s t heniagr av isp a ti i rn e z ic h o ro b ys p o ru c h o upi enosuvzruchuz nervLt

n a s v al.Ner v os v a l o v es p o i e n i -i etv o i e n oj e c l n o c luchou
synapsirrreziterpri n i rl nir nneur onema s v a l o v y rnv l a k n e m . Ka Z c l i terrni
r
ni rl ninervovi rvdtev
inervuje vldy jedno svalove vlakno a spcr.jeni
tvoii vi.dy jectna syniipse.
ttervrt,st'ttlovri
plotenku. Po nervovernimpulsu dojcle k uvctlndnivelk6ho
rn noZ s t v ac
i et y lc h o l i n L kr.te ry j e s y n te ti z o v i rnh l a vnd v termi nal ni mneuro n u a s k ladov anv s y n a p ti c k y c hv e z i k r-rl e c h
U.v o l ndnyacetyl chol i nvstupuje do interakcese specifickyrnireceptoryna postsynaptickenternbriinE.
do.ldek depolariztrcia vznika akdni potenciirlsvakrvehovlakna. Cely proce s ner v os v alov 6hpoi e n o s u.j eu k o n d e no d s tra n d ni macetyl chol i nuj ednak
difttz.i.-jednak enzymem acetyIcholi nesteriizou.
M y as t enie. ieauto i m u n i tn ic h o ro b a .u k te re c i rkul Lrj i ciproti l atkyv krvi
(l zeje labor at or ndp ro k i rz a t)fu n k d n di s tru k tu ra l ndpoi kozu.j iacetyl chol i nove receptoryna postsynaptickernembrdnda dochirzik poruie nervosval o v e h o p i e n o s u ( o b r . 4 1 . 1 . ) . S o u d a s n 6s c l e s t r u k c ir e c e p t o r f ic l o c h d z i
i k morfologickyrnzmdniirnna postsynaptickemernbrirnd.Chorobase vyskytuJe v kterernkolivdku. vzircndjii.je v cldtstvia clospivdni.Neni sicepiili(
i a stl. alejeji das ni rd i a g n o s ti k a .j e
v e l i c ed frl e Z i taprotoZe
.
pi i vdaszahai enem sprirvnemledeni na pi-iznivouprogn6z.u.
K linic k y obr az rn y a s te n i es e p ro j e v r.r.juen a vou a sl abostikosterni ho
svalstva.kteriise mfiZcvystupriovata7 clofrplnehovyderpdnis neschopnosti
p o hy bua obr az emp ^ re z y .J d e s i c eo c e l k o v eo n e n tocndnial
. e precti l ekdnd

NORMALNI
SYNAPSE

MYASTENIE
t e r m i n 6 l nni e u r o n

t e r m i n 6 l nni e u r o n

acetylcholin

ulut
V

aktivace svalove
kontrakce

\-,/
SVAL

protil6tkyproti
acetylcholinovf
m
receptorum
oslabena aktivace
svalove kontrakce

obr. 41.1. Pfisobeniprotil6tek na postsynaptick6membr6n6 u mvastenie

Myostenie
- protil6rky
poikozuii
ocetylcholinov6
receplory
- porucho
nervosyqlov6ho
pienosu

302

Oslobeni r0znfch
svolovfch skupin

Ziklady

neurologie

byvaji postiZenyzejmenasvaly z inervadnioblasti hlavovych nervfr,Sijov 6 a p ro x i ma l n is val stvokondeti n.

K l i n i c k a s y m p t omati kapi i posti Zenirri znychsval ovychskupi n:
o okohvbne .sveilt,- objevuje se asymetrickd ptoza a okohybnd porucha,
neostrdviddni a diplopie, zornicejsou vZdy normalni;
o !,t,1kac{svulv - vazne Lvykfni tuZiich soust. pii tdZ5ich stavech klesir
brada,nemocny si piidrZuje dolni delist rukou,
o rrtirrticke.svub'- oblidej md unaveny vyraz.,nemocny se nemrhZeusmdt
nebo zahvizdat'.
o ierYove
.sval;'- ied ma nosovy charakter.v tdZiich piipadechje huhiiava
zhoriuje se pii delSimhovoru;
aZ nesrozumitelnS,
- dochfni k dysfagii:
o polt,kuc{ .sv,ul),
o i[jot,e.ryal.i'-ze svaloveslabostibyvaji bolestiv Sijovemsvalstvu,v tELSichpiipadechpiepad6hlava, pacientji neudrZivzpiimend;
o pletent'ove.sv,ulvhontft'h kon{etin - unava a slabost pii opakovanern
vzpalovani. nemocny neudrZihorni kondetinydel5i dobu ve vzpaieni,
o pletent'ot,d.svab'doln[ch konfetin - nemocny obtiZnd vstdv6 ze diepu:
o .svulstvodic'hac'[- dochazi k dechov6insuf-icienciaZ dechovemyastenicke krizi, ktera vyZadujepodpfirnounebo iizenou ventilaci na ARO.
Typick6 pro myasteniijekolisdnf symptomatiky, slabostv jednotlivlch
svalovychskupinachnarristds aktivitou.zlepluje sepo odpodinku.nejmen(i
je v klidu. Ke zhor(eni dochiizi rovndZpii interkurentnichchorobdch,zejmena po teplotdch,po emoci, pii nedostatkusp6nku.Rozviji se vdtiinou
subakutndbdhem ndkolika tydnfi, mdnd dastodnfi. U jednotlivych nemocn y c hj e c h o ro b av e l mi vari abi l nipodl e predi l ekdnil okal i zacea ti Ze posti Zeni.T6mdi neexistujidva stejni nemocni.Existuji formy s lokalizovanym
postiZenirnpouze okohybnyichsvalrh(okularni fbrma) i tdZkd generalizovan6 fbrmy s bulbarni symptomatikoua dechovouinsuficienci.Ke spont6nni remisi doch|zj asi v l0 c/o.
Vl a s tn i o b j e k ti vnineurol ogi ckyndl ezj e vdt5i nounormal ni ,typi ckej e.
le i pii tdZ5immotorickem deficitu nejsou poruchy diti. viechny projevy
j s o u v y s v d tl i te l n esval ovousl abosti !D i agnosti ckydfi l eZi tdj e narfi stani
svalovd slabosti pii vyietiovdni opakovanych pohybfr (napi. vzpaiovdni,
piedkl6ndni hlavy vleie na lfiZku ap.) a postupnezhor5ovdnihlasite iedi
(Seernanovazkoulka - poditdni nebo dteni). Zlepieni mfrZemeotestovat
a p l i k a c is y n to s ti gmi nu(obr. 41.2.).
Pro diagn6zule nejdfilezitdjSiklinicky obraz,porvrdiji specialniEMG
te c h n i k a(p i i re p e ti ti vnisti rnul acise regi struj epostupndkl esaj i ciampl i tud a s v a l o v e h op o te n ci al u).D al S ivyi eti eni , kterej e pi i nosne.j e refl exnistapediornetrie.kterd sledovdnimakustickeirrpedancemriZeprokazatabnorm i i l n i f n a v u m . s t a p e d i u s .L z e p r o k d z a t i c i r k u l u j i c i p r o t i l a t k y p r o t i
acetylcholinovyrnreceptortm.KaZdehonemocn6hos podezienimna mya-

Obr.4l.2. A - oboustrann6 pt(tza u myastenie, B zlep5enipo syntostigminu

Myasthenia gravis

303

stenii nLr t noodes l i i tk o d b o rn i k o v i .D i f-e re n c i i rl ni

j e vel rni i i doagnosti ka
rokii a opdt zavisi piedeviim na charakterusylxptomatiky pocllepostiZen yc h s v alov y c hsk u p i n .
U myasteniebylo prokazirnovysoke procento patologie thymu: jeclnak.fiutkr'nihyperplazies piitomnosti zirrodednychgerrr-rinativnich
center.
r y m u - th y n u tm.
j e d nak v l0- 15 c /(.n i i d oth
A s i v l0 c lobliv a my a s te n i es d ru Z e n as j i n y rn i autoi muni tni michorobami. hlav ndhy per th y re 6 z o up. o l y m y o s i ti d o Lnre b o S LE . vzacnd se vyskytuie myastenickysyndrom Eatonfrv-Larr-rbertfiv
(hlavndjako paraneoplasti c k li s y ndr om ) .
V l6dbd m y as te n i es e u p l a ri u ji n a s l e d u j i c zi a kl adniposrupy:
. operadnf ledba- thymektomie - se provadi Lrviech mladiich nemocny c h, v e s t ar iim v d k u h l a v n dp i i p rfi k a z uth y momu;
o medikament6znf ledba:inhibitort' t'holinesterd:,t'pfrsobi
distd symptom at ic k y ,z lepiu j i n e rv o s v a l o v yp i e n o s z a j i S tdni mdostatedndho
mnoZs t v i. r es p.nadb y tk ua c e ty l c h o l i n uSa
. mo s ta t nd
se podavaj ji en u ndkter y c h lok aliz ov a n y c ho k u l d rn i c h fo re m . j i n a k pi evaZndj ako cl optndk
operadninebo imunosupresivniledby.PouZivirse piedeviim pyridostigr nin ( M es t inon ).n d k d y a rn b e d o n i u m(My te l a se)a j ako dopl ndkkrdtkod obd pf is obic in e o s ty g mi n(Sy n to s ti g m i n ).
Pi i pi eddvkovdnitdchrol ekfi
se dostavujicholinergniprojevy (zvyiene slindni.kiede v bii5e. prrhjmy.
s v a l o v y t i e s a Z k i e d e ) . k t e r 6 m o h o u v y L i s t i ta Z v c h o l i n e r g n i k r i z i
s c elk ov y m z ho ri e n i m m y a s te n i c k es l a b o s ti- protoj akekol i zvyS ovdni
davek musi byt vldy velmi opatrn6.Inrunosultrese
je cllouhodobaledba
p r ednis onema, z a th i o p ri n e m(l m u ra n .A z a mun).ndkdy i ci cl ospori nern
n e b od a l i f m i i m u n o s u p r e s i v y .
Soudastije i l6dbareZimov6,ktera spodivapiedeviim v tdlesnemSetieni. Je dtleZitd vdddt.Ze ndkter6l6ky zhoriuji nervosvalovypienos (napi.
te tr ac y k linov danti b i o ti k a .n d k te ri rp s y c h o fa rmaka,rnagnesi um)a j ej i ch
p o danije u m y as t e n i k tri z i k o v d .

41.1. Epizodick6slqbost
Jde o syndrom s mnoha moZnymi piidinami. ktery se projevuje vystupiiova nou s v alov ous la b o s tiu d i i v e n o rrn d l n is i l y n e bo i ntermi tentni rniproj evy s v alov es labos ti .P o s ti h u .j p
e i e d e v i i rn k o n d e ti novda trupovesval stvo.
Piidiny jsou:
c elektrolt,tove cly.sbulunt.e..
nejdastdjiije sekundarnihypokal6mie. vyskytuje se po naclmdrnem
poddv anidiu re ti k . p o k o rti k o s te ro i d e c hL.ral kohol i sntu.pi i pri mdrnim hy per ald o s te ro n i s mu
(C o n n frvs y n d ro rn)nebo pi i renal nitgbular ni ac idoz e .
hy per k alemi eh. l a v n du c h ro n i c k dre n a l n ii nsufi ci encea A dcl i sonovy
choroby.
m enddas t djs o u h y p e r- n e b o h y p o k a l c e mi e.hyponatremi e.
hypofbsf at em ie:
o ltontcht nervosvulovilto1ti't,rto.sLr
(myastheniagravis) a ndkteremyopa(
hy
per
t
hy
r
e
o
z
a
):
tie
o chrtrobl C//S (roztror-rienli
skler(rzamozkorni5ni.tranzitorni ischemick6 ataky.kataplexiea spirrrkovir
obrna):

Epizodick6slobost
- syndrom
s mnoho piiiinomi

304

Zfklady neurologie

o s u b j e k ti v n ip ro j evy sval ovesl abostij sou dasteu hyperventi l adni ho

rettrrticke
ho stndrotnu nebo htpoglt,kentie'.
o vzlcn,jsou samostatndprirndrni a vdtiinou dddidn6choroby - periodi&i obrtt.t'spojenes dysbalancikalia. RozliiLrli se firrrny hypo- a hyperkalernickepodle hladiny kalia v paroxysrnu.Mezi vlastnirni zachvaty j s o u n e m o c n ivdti i nou bez obti Li a i hl adi ny kal i aj sou normi rl ni .
Bylo prokazano,Ze piidinou ndkterychsvalovychchorob lsouporucht'
iontovvchkurtdlti,tzv. kanalopatie(angl. channelopathies).
Iontove kanaly
rnaji zasadnivyznarnpii kontrole prostupuiontfi pies bunddnoumembranu. Porucha natriovych kanalfi zpfisobujehyperkalernickouperiodickou
o b rn u a n d k te rev zi rcndj i i typy myotoni i . porucha chl ori dovych kanal fi
zpfrsobujekongenititlnimyotonie a poruchakalciovych kandlfi hypokalern i c k o up e ri o d i c k ouobrnu.

41.2. Syndrom chronick6 0novy

26klodni krir6riq
syndromu
chronick6 0novy

Syndrom chronicke unavy je definovdnpouze klinicky, zdkladnim projevernje td,Zklunava bez jakekoli ziejrre piidiny. Etiologie neni vyjasndna
a nebudeziejrrd jednotna. Ndkdy se prokaZeurdita imunodeflcience.jindy piedchozi inf'ekce(v t6chtopiipadechse takd mluvi o chronickempostinfek[nfm tinuvovetn,svndromu),mile jit i o vlivy psychogenni(zejm6na
s d e p re s i v n si l o Z k o u).
Mezi z6kladn( krit6ria patii:
o td Z k dn e v y s v d tli tel na
unava,trval dnebofl uktuuj i ci ,kterabud zcel aznemoZfiujefyzickou dinnost.nebo nedovolujetuto dinnostdokondita mrhZe
vest aZ k pocitu fyzicke exhausce;
o potiZetrvaji ntinirniilndpfil roku;
e klinickynt a rutinnim laboratornirnvyietienim nebylazjiStdnal6dndpYid i n a .k te rd b y u navu vysvdtl i l a.S val ovdsi l a pi i kratkodoberntestovi rni
j e n o rrn d l n i V
. y l e ti eni musi byt vZdy naprostokompl etni ,protoZefnava rnfrZebyt piiznakem cele iady internich.neurologickychi psychiatri c k y c hc h o ro b(napi .anemi e.l eukdrni e.neuromuskul arni
choroby,roztro u (e n as k l e r6 zamozkorni S nidepresi
.
vnisyndromyaj .):
o z dalSichpiiznakfi se rnohor.rvyskytovat rlyalgie. artralgie.bolesti hlavy. subf'ebrilie.dastejsou ernodnia af'ektivnirozlady.poruchy spanku.
porr,rchykoncentrace.ndkdy i poruchy kratkodobepamdti.
Onemocndnizfist/rvddosr-rd
nevyjasndnymklinickyrn problernern,chyb i ri d a j eo p ro g n (rzei l edbd.Z dfrvod&di t-erenci al ni
di agnosti ky.fe vi ak
ti e b a o e x i s te n c ite to i ednotkyvdddt.

305

42. VERTEBROGENNi
PORUCHY

Nazyvaji se tak poruchy.kde patei je hlavninr patogenetickyrrfaktclrem.

Patii rrrezijednyz nejdastdjiichpotiZi.Pdtei rnirtii zilkladnifunkce: L je
pohybovoLtosoLltdla. 2. pirsobijako ochranaa podpctranervovych struktur, 3. podili se na r-rdrZovirrti
rovnovirhytdla.Funkcepirteiejsou uzcespjaty
s d aliir li s y s t er n y s. v a l o v y m a v a z i v c tv y ma p a r i ttem.s ni rni T tvoi i j eden
l 'r- r nk dni
c elek .B dh e r"n o rrn i rl n li i d s k ed i n n o s ti j epatei vystavena
cel e i add
nepi-iznivychvlivfr. krorndtoho trpi i piirozenymizrrrdnamiv dtsledku starn L r t i.jak o je dek a l c i n a c ec. l e g e n e ra ti v nz im d n y na pl otenkacha kl oubech.
zIriIa pruZnostivazivovehoaparirtui svalovit atrot'ie.Uz.ky vztah pateie
i t ner v ov y c hs t r uk tu r- n ti c h y a n ti i n i c h k o i e n rj- .fe pi i di nou,Ze zmdny na
pateii se projevr.rjikromd vlastnichpiiznakfr (lokirlni bolest.poruchahybnosti) i neurologicklrrnipiiznaky. Proto se problernatikouvertebrogennich
ptrruchzabyvi vedle dalSichoborfr (revmatologie.ortopedie,rehabilitace)
ta k e neur ologie.
Pirtei-r-nfi7.e
byt postiTenastejnyrnichorobnymi procesyjako jin6 kostni
a kloubni struktury.napi. n/rdorya zirndty.Daleko nejdastdjiijsou viak clegenerativnizrndny.ktere piedstavujivertebrogennichoroby v uZiim slova
smyslu.
Kos t dnirs t r uk t u rap i i te i ej e tv o i e n ad v d rn ah l a vni mi cel ky (obr.42.1.):
| . piedni dirsttvoii obratlovd t6la. ktera.jsouvzirjemndspojenarneziobrat lov y r - ni
plot e n k a m ia p i e d n i rna z a d n i n tl o n gi tudi nal ni rnvazerl :
? . z obr at lov y c ht d l v y c h a z e j id o z a d um o h u tn i pedi kl y, ty se vzadu spo.iuji a tvoii obratlovy oblouk. ktery ohranidujepirteini kanal (lateralni
d ir s ts c r ^t uz . y la
v i n -ri n aZ
). p e d i k l frv y s tu p u j ih o rni a dol ni arti kul adnivybdTky(naz.yvtyise take fasety).kterc tvoii intervertebrirlniklouby. Mezi
d v dt napedik ly ( h o rn i n ra d o l n i m) v z n i k i ifo ra m en i ntervertebral e.kteryrl vystr,rpu.ji
z pirteinihokanirlu rriini koi-eny.
Etiologie a patogenezevertebrogennichporr-rch.je
dosti sloZitda closucl
ne zcefa vyjasndnir.Zlklaclon jsou porLrchymdkkfch tkdni (svalfi,Lrpont.
l i g a m ent ) .k t er es e s o u b o rn do z n a d u j i j a k omy o fa sci 6l niporuchy. Funkdn i j e dnot k u pieds t a v u j ep o l tv b o v .\1
,s e g rtte -n l k o mpl ex ti i kl oubfi (rnezi obra tlov itplot enk aa p i i s l L ri n i h o rn i a d o l n i i n te rvertebrl l niskl oubeni ).P ri Itl i t r ni hledis k o v e ti o l o g i i a p a to re n e z i.j e fr,rn kctniporucha
.
funkce zde
p i c dc hir z iv z nik u a n a to n ri c k V c shtrr.rk tu ri rl n i ch
z ntdn.C hybna l ' unkcenav c l z t - t .pi ei e t i Z e n i s t r u k t u r b o h a t y c h n a r e c e p t o r y p r o b o l e s t . d o c h a z i
k noc ic ept iv nir nu
d ri rZ d e nsi i a d o u d a l i i c h rc fl e x nfchpochodfij.ako j e svalovy spasrttus.
sniZenipohvblirrostiv pohybovemsegntentu(blok6da), dimZ

Z6klodni strukfuro
pdreie

306

Tfklacly neurologie

processusprnosus
lamina
micha
z a d n fk o i e ns g a n g l i e m
p i e d n ik o i e n
fasetovykloub
pedikl
obratlovetelo

spin6lnf nerv prochazejici

i n t e r v e r t e b r a l ni m f o r a m i n e m

lamina
obratlovetelo
pedikl
i ntervertebrdlni fasetovli
kloub

processus sprnosus

sch6maobratlea miSnichkoienfi
Obr.42.l. Topografick6

Degenerqtivni
zm6ny p6reie
- hlovnE
meziobrqtlov6
plor6nky, okroie
obrorlowfch t6l
q inlervertebr6lni
s k loubeni

dochazi k flxaci a iradiaci patologickychzmdn. Z poYtte(nich funkdnich

z m6 n d o c h a z i p i i opakovi rnia del S i rntrvi rni ke zmdndm strukturi i l ni nt
a tro fi c k l irn . v z n i kaj i regresi vnizmdny (degeneracea trhl i nky v anul us
flbrosusmeziobratloveplot6nky).produktivni zntdny (spondylozaa spondylatroza)a dochazi ke sniZendodolnosti postiZenddasti pateie,kde opdt
sndzedochazik chybnd funkci - vznika circulus vitiosus.
Degenerativnizm6ny jsou nejdastdjlichorobnezmdnyna pateii.Je tieba
v i a k z d rh ra z n iZ
t.c neni pi i ma umdrarnezikl i ni ckym obrazema degenerativnirni zmdnami.Jsounemocnis vyraznymiklinicklimi projevy a norrnalnini rtg niilezem.a naopakjini nernocni.s vyraznyrnidegenerativnimizlnnami na rentgenu.mohou byt zcela bez ctbtiLi.Vyznarn maji piedeviim ty
degenerativnizrndny,ktere se dostiivajido kclntaktus nervovynti struktura rn i .
Jako spondyl6za se oznaduji reaktivni zrndny. osteo,f't,tt'.
na okrajich
o b ra tl o v y c htd l . V yznam rnaj i hl avnd osteofytydorzi i l ni .na zadni strand
obratlovychtdl. kterd mohou prominovat do pateinfhokanalu nebo z.uLovat filramen intervertebralea dostiivatse do kontaktus nervovyrnistruktura m i . V z n i k s p o n d yl (rzysor,rvi si
s degenerati vni rni
znrdnantimezi obratl ove plotenky.kteni 'rlrlacivodu. sniZujese a dochi'zi tak ke kontaktLrokrajt
o b r a t l o v y c ht d l . D e g e n e r a t i v nzi r n d n yd i s k u s r e a k t i v n i m io s t e o f y t yn a
o b ra tl o v y c htd l e c h se nazyvaj i osteochondr6za.V yskytLrj esc nej dastdj i
v o b l a s tin e j v d ti i p ohybl i vostipi rtei e.tj . u dol ni ch krdni ch(C 4-7) a bedcrn i c h o b ra tl fi(L 3 -S l - obr. 42.2.).

Vertebrogenniporuchv

3117

intervertebraln
f
foramina

meziobratlove
Sterbiny,
osteofyty

meziobratlove

Sterbiny,osteofyty

R
protruzedisku

Ohr.42.2. Degenerativnizminy bederni p6teie - rnaxirnumv oblustiL.l/5 a L.5/Sl.

s n i l c n iI n c z i t l b r a t l o v l ci h
t i r b i n . s p o n d y6l t . u t. . i / e n i i n t e r v c r t e b r i r l n il ci rhr a n r i na s p o n clylolistcza

Spondylartr6za.jsoLt
dcsenerativnizntdnyna skloLrbenich
intervertebrirln i c h nebo Llnk o v e rte b ri rl n i c(k
h o n ta k t me z i p rocessLrs
unci natuss vyi l i
Irreziobratlovot-t
plotenkou).MfrZe nit jil 7.na(ni klinicky vyznam. proroZe v c c le k z t l, en i fttra rn e n i n te rv e rte b ra l ea koi enove konrpresi nebo
i k z.ui.enipateiniho kandlLr.
Jaktl spondylolyza se oznadujekostdny def-ektv oblasti pars interarticu lar is ( is t hm us ),k te ry j e p o c tk l a c l e nprro i s th mi ckou spondyl ol i st6zu.
Piedni dds t obr a tl e (td l o a h o rn i a rti k L rl a d npf l o i ka) se posouvacl opi ecl u
a zadni diist zfrstirvi vzadu. Vyskytuje se hlavnd na obratli L4 a L5. pri
vyrazndjiim posunudochazi k z|i.eni pirteinihokanzilu.
Spondylolist6zaje definovana.jakt)posun obratlovhotdla ve vztahu
k obratli pod nim. Krornd jiL znindneho def'ektLrv isthrnu vecloudasto
k s ponc ly lolis t e zdee g e n e ra ti v nzi md n y p l o te n ky a spondyl artrti za
arti kufadnichvybdZkfi.coZ vedc ke >sklouznutiobratle<- degenerativni spondylolist6za (obr. 42.3.).ProtoZev tomto piipadd zfrstaivir
zachovirnainteg rit a z adniho obra tl o v e h oo b l o r,rk ud. o c h i i z i d astdji k z(rLempi rtei ni ho
Degenerativnfspondylolist6za

lsthmickd spondylolist6za

.>
posun

spondylolfza

obr. 42.1. Degenerativnia isthmickd spondvlolist6zase sponclvlolyzou

308

Zrlkladp neurologie

a n u t u sfibrosus

n u c l e u sp u l p o s u s

Obr.42.4. Rozvoj vyhiezu meziobratlov6 plot6nky

prorruze

pokroci16
protruze

hernie- extruze

hernie a sekvestrace

Profruze disku
Hernie disku

kanirlu a kompresivnim projevirm. Pii degenerativnichzmdndch meziobratlove plotenky (sniZenliobsah vody) se meziobratlovdStdrbinasniZuje
dozadu- retrospondylolistdza.
a mfiZedojit ke >sklouznutiobratle<<
Diskopatie je obecneoznadenipro degenerativnipostiLeni neziobratlove plotenky,zmdny v jeji architektonice(fibr5za. zhrubdnianulusflbros u s , z t r i t a g e l a t i n o z n i h oc h a r a k t e r u n u c l e u s p u l p o s u s ) . D o c h a z i
k ro z v l 6 k n d n ia u vol ndni vazi vovdhoprstence(anul us fi brosus).vni ti ni
j a d ro (n u c l e u sp u l p osus)se vykl enuj e(protruze di sku) a postupnddoj de
aZ k ruptuie vazivovehoprstencea vjhiezu vyklenujici se dasti plot6nky
(hernie disku - extruze).MriZedojit i ke vzniku volndho sekvestrua prfrniku extrudovanychhmot skrze zadni podelnli varz(transligamentozniextruze) - obr. 42.4. K vyhiezu dochazi nejdastdjiLrkaudirlnichbedernich
p l o t e n e k( L 3 - S l ) .
Bo l e s ti v z a d e chpatfi k vel i ce dastyrnpoti Zi m.ktere se v popul acivyskytuji. Kromd firktorirrnechanickycha piipadnych degenerativnichzmdn
z d e h ra j i v e l k o u ro l i i faktory psychosc-rci 6l ni .
V oblasti pateie se vyskytuji tii zakladni typy bolestf:
l . l o k ti l rtf- v rn i stdl 6ze:
2. pierte,serti,oznadovanetake jako refle.vtl - pfopagace z oblasti pirteie
(d o k o n d e ti n .h l avy nebo hrudni ku)nebonaopakpl opagacez frtrobni ch
o b l a s tid o p 6 te i e.nemaj i pi esndohrani denouradi kul i rrniprcrj ekci :
3. rtttlikultint[- vznikaji draZddnimpiisluinych rniinich koienfi. piipadni
i p o s ti Z e n i mrn i chy (radi kul o-r" nyel opati e).
Klinicky obraz vertebrogennichporuch je charakterizovirn
.jednaklokalnirn niilezemv rristd l6ze.piedeviirn bolestrnia blokadouv pohybovem
segmentLr.
svalovyrn spasmem.jednak dalSirnipiiznaky. ktere -jsoudany

Vertebrogenni poruchy

postiZenirnsollsednichnervovych struktur. Degenerativnizrndny mohou

zul.t>vatforamen intervertebralea zp&sobitkoienovou kompresi (radikul opat ie - hlav n dk rd n i .rn e n dj i Z b e d e rn fo b l a s t)neboi pdtei nikanala komprintovatrnfchu(myelopatie - krdni oblast).Hernie disku jsou nejdastdj-

309

Ke koienov6
kompresi m0ie
doiit pFi hernii
5 i v k a u d a l n i b e d e r n i o b l a s t i . N e j d a s t d . jvi y h i e z f r y 6p l o t e n k a s m d r e n - r disku, ole tok6 pFi
sten6ze forqmen
laterirlnima kornprimu.jendktery miini koien, vznikaji kompresivnikoieinferverfebrole
novi syndromy,nejdastdjiL5 a S l, mend dasroi L4. Nejdasrdjipii hernii
dis k u . je k om pri rn o v d nk o i e n . k te ry v y s tu p u j epocl pi i sl ul nou S tdrbi nou.
J de- li v iak o v y ra z n dl,a te ra l n ie x tru z i (n e b o krani i i l ni posun),rnfi Zebft
kc r r npr ir nov irikno i e n n a d p i i s l u i n o u p l o te n kou(vi z obr. 42.9.).pri medi dlni nebo pararnedialnihernii (tj. ve smdrudorziilnirn)mfrZeclojit ke kompr es i v ic e k oie n fi v o b l a s ti c a u d a ee q u i n a e- vzni kd syndrom kaudy. pi i
v z nik u neur olo g i c k es y m p to rn a ti k yra
. d i k u l opati ei rnyel opati e.fe vel mi
dt leZ it li par am e trv e l i k o s ti p a te i n i h ok a n a l u .S ten6za kandl u rntZe byt
k ongenit alnine b o z i s k a n i i(z p frs o b e n p
a rc l d u kti vni mizrndnami )a pdtei ni
kanalrnfiZebyt zfiZenve srrdru sagitAlnim i piidnern.Pro diagnostikuvlastn i neur ologic k dl e z ej e n e j d ri l e Z i td j ipi c c * l i v o
e bj ekti vnivyi eti eni . pro zj i i t eni piidiny lez e . z e j rn d n ao d l i i e n i d e g e n e rati vni ch
vertebrogennfch
por uc h od jiny c h l 6 z i (p i e d e v i i m l r.rrl o rfi ).p a k ci l ene rtg vyi eti eni (vdetnd
CT . M R. ev ent .my e l o -C T ).
Mezi obecn6 znaky vertebrogennich chorob patif :
o das t yc hr oni c k o -i n te rrn i te n tn
i bdh:
p rfi
o recidivy po prochlazenia interkurentniinf'ekci,dastyje provokujici mom ent v z nik u (p ru d k y p o h y b . k a i e l ):
o t r aum a v ana m n e z en e b o d i n n o s t s p o j e n as rni krotraumati zacipdtei e
(napi. traktoriste):
r potiZejsou vtiziinyna urditoLrpolohu nebo urdity zpfisobz{tdLe;
o piev ahav f s k y tu .j e v e s ti e d n i c hv d k o v y c hskupi nach.
Za samostatnoujednotku. zejnrenav problentaticebolesti. se povaZuje
fibromyalgie (difuzni myofascialnisyndrorn.librositis. >svalovy revntaFibromyolgie
tismus<).kterd se ndkdy piidita i vertebrogennisor,rvislost.
- bolesri
Jcleo diffrzni
n ebt l m nc lhode tn e
b o l e s ti v o b l a s ti s v a l fi a s val ovychuponfr,ktere j sou
ve svol ech
generalizclvan6,
o svolowfch
lokalizovanehlavndv oblastechntyotctrnudolnich krdnich
a bedernichsegmentir(zadovesvaly a pletencovesvalstvokondetin- d.as- 0ponech
te boles t iz a k r k e m a v k i i Z i ). P o k u dj e p o ru c h aohrani denapouzena urdi tor-rtdlesnouoblast, nazyva se bolestivy myofascidlnf syndrom. Na po-

Obr.42.5.Typickd mista ''trigger points< u fibrnmvalgie

310

Ziklady neurologie

hmat blivaji svaly tuZ(i. ndkdy jakoby napjate.dastolze palpovatve svalu

o h ra n i d e n az d u i eni (fi brozi ti cke uzl i ky - nodul y. rnyogel 6T.y)
a hl avnd
v urditychoblastechlze palpadndzjistit tzv. spt'ruitovdbody (tentlerpoirtts.
tri,qgerpoirtt.s) obr. 42.5. Pii jejich palpaci (v oblasti rrapezu.supraspin a tu , h o rn i g l u tei rl nikraj i ny. l oketni chepi kondyl fia medi al ni chkondyl ri
f-emuru)se provokuje intenzivni bolest.ndkdy s reflexni motorickou reakc i n e m o c n e h o( tzv. j ump si gn). D i agnosti kaj e .j en podl e kl i ni ckyi chpi i znakfr.U f orrny primdrnijsou laboratorni.rtg i EMG niiezy norntdlni.Etiol o g i ep o ru c h yn e ni zcel avyj asndna.
V yskyt.j ehl avndu Zensti edni hovdku,
jsou
projevy
daste
urdite
anxiety nebo deprese.poruchy spanku i tenzni
b o l e s tih l a v y .L edenij e hl avndrehabi l i tadni(fyzi ki i l ni proceduryap.),ndkdy.jsouudinnaantidepresiva.
vZdyje dfileZitapsychoterapie.
Fonnu sekundtirnl rnfrZeprovitzeti ndktera.jinaonemocndni(revrnatoidniartritidu.deg e n e ra ti v nki l o ubni zrndnynebo i kol agen6zy).

42.1. Syndromy v krini oblosti

Bolesfiv6
syndromy krini
p6teie

Akutni blok6da krini pdteie, krdni ustiel. je akutnd vznikly spasmus

Sijov6hosvalstva a blok6da pohybov6ho segmentu.Vznika dastopo prudk6m nekoordinovanempohybu.po deletrvajicimanomalnirnpostavenihla'VEIKinou
je napadnepostavenikrdni pateie
vy (>pieleZeni<ve sp/rnku).
a d rL e n i h l a v y v rotaci nebo i nkl i naci . v popi edi j e l okdl ni bol est krdni
pateie v oblasti trnft nebo paravertebralnd
a poruchapohyblivosti.Bolesti
se ndkdy propagujido tyla, rnrhZe
byt nauzea.zvraceli i zivratd. Vyskytuje se v kter6rnkoli vdku vdetnd ddti. dastdjli je spiSeu mladiich nemocn y c h .T y p i c k yj e hl avndakutni vzni k u.fi nak zdrav6hoj edi nce.N a rentgenu se vdt5inounezjisti Lftdnestrukturalnizmdny,jen poruchastatikypdteie
(vyrovnanf krdni lordozy nebo skoliriza).U stariich nemocnychje tieba
myslet na strukturalniprocesv oblasti pateie,zejrnenametastazumalignih o p ro c e s u .
V d i f-e re n c i a l ni
di agnosti cej e nutno vLdy odl i 5i t i fi xovanedrZenihl av y u tu m o rt z a d nij a.y, hl avndu ddti , rozhodnehl avndobj ekti vnineurologicke vyietieni. Prostf blokada pateie md normdlni neurologicky nalez.
u tumort zadnijamy byv6,cerebeldrnisyndrom.
Chronicky algicky vertebr6lnf syndrom krdni se projevujestaloutupou bolesti za krkern, ktera se mfiZepropagovatdo tyla, rarnennebo k lopatkarn.Byvit dastonirsledkemdeletrvajicihoarnornalniho
drZenihlavy ncbo
jednostrann6hoz,at1ir-tvinihornich kondel.in(napi. dlouhodobaprace na
p o d i ta d i ).O b j e k ti vndse zj i sti omezenihybnostikrdni patei ea hyperal geticke z6ny,na rentgenudastodegenerativnizmdny.V dit'erenciailni
diagnostrc ej d e h l a v n do bol esti vyrnyofasci al nisyndrom.
CervikokraniSlni syndrom se projevuje bolestrnihlavy.kteremaji svo.ji
p i i d i n u v o b l a s t ikrdni pi rtei e.B ol estj e nej dastdjliokal i zovanav tyl e. al e
n d k d y i n a te m cni ,ve spanku,tnfi Zebyt asymetri ckai zcel aj ednostrannd.
Ne vTdy udirvaiinetnocrtisoudasndbolesti v krdni piteii a rovndZne vZdy
najdemezjevnoublokadLrkrdni pateie.Piidinii totiZ mfrZebyt v kraniirlnich
k rd n i c h s e g tn e ntecha cervi kctkrani al ni rrpi echodu a di agrrosti katdchto
p o n -rc hv y Z a d u j especi al nivyi eti ovaci techni kua znadnezkui enosti .B ctl e s ti rn a j i ty p i c k y chroni cko-i nternri tentni
charakter.provokufi se z.i rtd,Zi
krdni pirteie.ale znadnouroli zde hra.iii psychogennifaktory.V dif'erenciirlni

Vertebrogenni poruchy

diagnos t ic eje d frl e Z i teo d l i i i t .i i n e p i i d i n y b o l esti hl avy. zej rnenatenzni

cef algie.ale i s y n d ro rnn i tro l e b n ih y p e rtc n z ekde
.
se cl osudnevyvi nulobj e k t iv ni neur t t lo g i c k yn i rl e z(n a p i . n d k te re x p anzev zacl ni i rnrd).S ame.f
je urttc.f
statnouvariantot-t
le.rnl ce.frrlcrr.
kterutvznikir po dlouhodobernclrZeni hlav y v pi e d k l o n u . a c e rt' i k ri l n l tn i g rh r rr, kdy bol esti mohou r-r-ri t
i hem ik r anic k yc h a ra k te r.d o c h i rz ik j e .i i c hp a r oxysrni rl ni rnu
vystupi ovi rni
se z v r ac enir n.t a k Z ep i i p rtn ti n a .jki l a s i c k o Lm
r i grenu.
Daliir n das t y rnp i i z n a k e rn k. te ry s e v y s k y tr.rjr-r
c cervi kokrani i l ni hosynclrtrnru..ie zSvrat, nazyvlrse tcZ cervikirlnf nebo polohovitzirvrat.Vznikir
.iednakuzkyrn topickyrn vztahemvcrtebrirlnicharterii, ktere zirsobujivestibulir r nis y s t 6r nk. e k rd n i p i rte i i ..j e d n apko ru c h oupropri ocepce
v patei ni ch
k loubec h a iiiov y c h s v a l e c h .k te re s e L rp l a thLrlvi udrZovanirovnovi rhy.
U stariich nemctcnychmfrZedo.iitke kornprcsi.jiZ sklerotickea. vertebral i s pr odLr k t iv ni r-n
i d n a mi(o s te o fy ty ).p i e d e v (i rnv r-rrdi t6
z tn
pol ozehl avy ri z ik ov yje hlav n dz i rk l o na ro ta c e(,;t' n tl n trttu .t,artebntl i ,s).
FurrkdniporLrcha krdni pirteie rnirZezpfrsobitr krirtkodobouztrirtr.rvddorni (t.en,ikdlnI
s t t t k opu) .t y pic k i rj e o p d t z i rv i s k rsnt a p o h y b u n ebo pol ozehl avy.
Dif ' er enc ial
n f d i a g n o s tik a c c rv ik o k ra n i Lnrli ho syndroni uvyZacl uj epi cclev iinlv y loudits y n c l ro rn
n i tro l e b n ih y p e rtc n ze.
C ervi kokrani al nisyncl ron-r
tnit vZc'lynormf,lnitopicky neurolo-clicky
nirlcz.obecneznaky vertebrogennich poruch a pro-icvyfunkdni poruchy krdni pirteie.U akutni exacerbace
to hot o s y ndr ot n u .j ed frl e Z i tad i f' e re n c i i l n d
i i a gnosti kaod sr-rbarachnoi cl al n iho k r v ac eni( S AK ). U SA K d o m i n u j ea k r.rt nizadi rtek,t6rndi vLcl y7,vt' ac eni. u c er v ik ok ra n i d l n i h os y n d ro mr-r
j e z v ra ccni rnenddast6,spi i c j sou
n dk dy v popied i z a v ra td .M e n i n g e a l n is y n d rom u S A K ma omezeni poh y bliv os t ihlav y d o a n te fl e x e re
. tro fl e x ej c s p i S eul evovi r.C ervi kokrani i rl ni s y ndr omm iv a < tm e z c nhi l a v n dro ta c ea re tr ofl exe.V nej asnostech
musinrerrrr',t'/et
t,itlv rrua.tivulttd.i,iI
nrolnost u otle.slutnemot'niho k orllxtntentu
vt'.ietitutf.NepoznarrcSAK rnfiZernit i smrtelnenirsledky!
Cervikobrachi6lni syndrom .je charakteri
zovirndif uznirni bolestmi v Sij i
CervikobrEchi6lni
s pr opagacdo
i je d n e h o rn i k o n d e ti n yp. i c d e v i i n rdo obl astiramenea paZe. syndrom
B oles t iv dt linou n e rn a i ik o i e n o v o Ldr i s tri b u c iv pi i sl ui nych dermatomech. - propogqce
bolesri do horni
rnali pseudoradikulSrni charakter.nejsouporuchyditi ani reflex[r.na konkoniefiny
det indv iak r noh o ub y t v e g e ta ti v n pi ro j e v y (m i rny edem, poruchatermoi vat z ur egulac eTy
). p i c k a .y eo p d t p o ru c h ah y b n ostikrdni patei e,byva bolestivy Erbfiv bod. bolesti se zvyiuji taherna z.apaZenfrn
horni kondetiny.
Na rentgenu-jsoudastodegenerativnizrndny.
V dil'erencialnidiagnostice-ie dileZite odliiit, zda .jde o prirniirni af-ekci
krdni pirteicnebo ramennihokloubr-r.
Pro postiZenirameneuZivirmesouhrnt'ty nazev.;ttrclrombole.stit,(ltorutttene.ktery mir obdobnoll sytltptomatikr-r.
MtZe byt zpirsobenaf'ekcivlastnihorarnennihokloubLr(artroza.kapsulitid a ) . ale i s t r uk t u rk o l e rr k l o L rb L(b
r u rs i trd yd. e g enerati vni
zntdny v gbl asti
sptllednentanZetyilach rotittorfr,piedeviim supraspinatu).
Hlavni objektivni nirlezje vZdy v ctblastiramennihokloLrbu.aktivni i pasivniurnezenihybnosti. rraopakomezeni hybnosti krdni pateie.je rncnd vyrazne.Typicky
.ie
p iedev iir nt z v .bo l c s ti v yo b k ru k(p a i n fu la rc ).k d y l naxi mumbol estiv obl asti
rar nene
dastoi ntenzi vnipo ul eh. jepii abd u k c iIn c z i 6 0 a 1 2 0 ' . Bo l e s ti -j sou
ttut i na lir Z k oa v n o c i . Pi i a c l h e z i v nkia p s u l i ti c l(peri
artri ti hurl
s
d
erctscapul ari s ) s e k r t t t t r dbol c s tib t' z vro z v i i i z tu h l o s tra menni hct
kl oubu se zi ctel nyrl
<rtrrezcnirn
i pasivnichpohybi (.;.ttulrrnn
:.tuhlilto runtene).MirZe se lttzvitrtlut i v dfrslcdkuneurotrofickychr.'livir.napi. Lrherniparezypo iktu. Onernocnc\nipatii do obrtruortopediea rehabilitace.

3lt

3r2

Zdkladr neurologie

C2

c3

C4
q

6
Th1

Obr. 42.6. Dermatomy - radikulfrnf z6nv - na hornich konietin6ch

Rcrdikuldrni bolesfi
- proPqgoce
v dermqtomu

Radidlnineboulndrniepikondvlitida1echarakterizovdna
bolestiv krajind
piisluln6ho epikondylu humeru. Bolest dastovyzaiuje do piedlokti a prokterd se na pi i sl ui ny epi kondylLrpi naj iB
v o k u j e s e k o n tra kcisval rh.
. ol esti
j s o u n d k d y ta k i n tenzi vni ,Ze sval ovai nsufi ci encei mi tuj e aL parzu(napi .
n e m o c n y s ra d i a l n i epi kondyl i ti douneudrZihrnek s kdvou). Typi cka j e
rovndZlok6lni palpadnibolestivost.Jde o tzv. enteT.oltcttii.
coLjsou patologicke projevy a bolesti v oblasti svalovycha vazivovyichuponir.
Kvadrantovy syndrom vznika iradiaci bolesti z krdni pateiedo oblasti
z i i s o b e n eg a n g l i o nstel l atunt.coZj e pol ovi nahl avy.horni kondeti naa horn i d a s th ru d n i k u .
C e rv i k o b ra c h i 6 l nf syndrom s koi enovym posti Zeni m, radi kul arni
pi i tomnostij i Z speci fi ckepozi ti vni nebo vys y n d ro m,j e c h a rakteri zovan
padovekoienoveporuchyv piislulnem dermatomua myotomu (obr.42.6.).
Rudikuldnti futlestinentu.sejI
Ke koienovdkontlto.stihovutceli tlerntutont.t
presi dochazi nejdastdiiv dirsledkuspondylartr6zys osteofity a ziLenim
piisluineho filramen intervertebralenebo pii osteochondr6ze.
rnenddasto
p ro tru z id i s k u . H e rni ej sou v krdni obl astioj edi ndl e.K oi enovym syndromtlm vdt(inou piedchirzejiiadu let lokalizovanebolesti v Siji a nekoienovy cervikobrachialnisyndrom a koienova kompresebyva.iivyprovokovii-

Vertebrogennfporuchl

313

Obr. 42.7. Protruze osteofytu C5-6

s kompresi piedniho subarachnoiddlniho prostoru - NIR n6lez: A iez sag i t i r l n iB
. - a x i a l n is ez i r i e n i r ni n t e r v c r tcbrirlniholirrarlina C-5-6vlevo

ny zvySenoLtzatd,Zi.
prudiirn pohybem nebo prochlazenirn.Nejdastdjijde
o k oienov es y nd ro m yC 6 . C l tr C 8 . rl e n d d a s toi C 5.
Koienovy syndrom C5 ma bolesti v oblasti rn. deltoideusa mfrZedojit
Hlqvni krini
k jeho oslabeniaZ atrofli. Pii postiZenikoiene C6 se propa-eLrji
koienov6
bolestinebo
parestezie
p o r a d i d l n is t r a n dk o n d ' e t i n yd o p a l c e ( n d k d y i 2 . a 3 . p r s t L r ) . syndromy
v piis lr . r inemder n ta to rttu
byvi r
.j e p o ru c h ad i ti (h y p estezi ei hyperestdzi e).
sn iZ enbic ipit ovy a b ra c h i o ra d i a l nre
i fl e x , rl fi Ze doj i t k osl abenibi cepsu.
Koienovy syndrom C7 rnir bolesti a paresteziena clorzalnistrandkondeti n y s pr ojek c i do 3 . p rs tr.r(2 .-4 .). b y v a s n i Z e ntri ci pi tovy retl ex a mfi Ze
byt oslabenitricepsu.Koienovy syndrom C8 rrrirbolesti a paresteziena
r- r lnit r nis t r ands p ro .j e k c id o 4 . a 5 . p rs tu .j e sni Zenrefl ex fl exorfi prstfl
a r nf iZ edojit k atro fi i d ro b n y c hru d n i c hs v a l fr.V di agnosti cej sou dfi l eZi te
(ikme snimky krdni pateie. ktere z.obruzJ
velikost firrarnenintervertebrale.
a das t o. jenut nai MR (c tb r.4 2 .l .)n e b oC T . e v e nt.myel o-C T.N dkdy rnfrZe
d o l i t i k c h r o n i c k ek o m p r e s i v n ir a d i k L r l o p a t iki .d e d o r n i n L r j e
rnotoricky
d e f lc it s at r ollem i a s c n z i ti v n ip i i z n a k y j s o L rrn nohemrneni i (vdetndbol es t i) .V dif - er en c i i rl ndii a g n o s ti c ek o i e n o v y c h syndromfij e ti eba j ednak
o d liiit k oienov es y n d ro rn yo d p o s ti Z e nbf ra c h i i tl ni hopl exu nebo i j ednotl i v lc h per il- er ni c hn e rv fi (h l a v n d p o d ro b n y m neurol ogi ckyrnrozborern.
e v ent .E M G ) . . fed n a k L rrd i et ti o l o g i i v l a s tn ik o i enovl eze (MR . C T).
Cervik6lni myelopatie (spondykrgenni)
ervikdlni
.je chronickepostiZenikrdni int t t m e s c e n c ez p i r s o b e n ed e g c n e r a t i v n i r n iz r n d n a r n i .o s t e c t c h o n d r r i z o r r myelopotie
a ostcofyty.kter6 prorninLrjido piiteinihokanirlua vedou k mi5ni kontpresi. - chronickd
komprese krini
Vyznarr-rnor"r
roli hraje velikostpirteinihokanitlr.r
purndrk velikosti osa.ye.ii
michy
teotytfr.Pii sten6zepirtei-niho
kanalui relatir,'nd
rnaleosteolytynebo protruze diskr-rmohou vestke klinickynrpnrjcv[rrn.naopakrelativndvdtii osteofyty pii dostatcdnevelikosti pirteiniho kanirlr,rrnohou byt asyrnptoniaticke.
K rrtiini korlpresi dochirziinterrriitcntnd.hlavnd v r-rrditych
polohach.kcly
(zirklon).Knrrnd vlastni rniini kontpresehra.ierolr
se pirtcini kanitl z.ui.u1e
i chrortickaischerr-rizace
rnichy pi-i kornpresiciv. Klinicky obraz se rozviji
postr-rpnd.
spastickirparaparczana dolnich kondetirrirch
s puruchou hlavnd
h lLr bok iht idit i a p o z c l d .ji ip o s ti Z e n i h o rn i c h k ondcti n.kde mi vi qi zrn6ny
smiieny charakter(hyperrellexie.spastickepifznaky.ale soudasndi svalove

314

Zfkladp neurologie
Obr. 42.8. Cervik6lnf myelopatie- tdZki degencrativni
zrndnys protruzicliskira kortrpresirnichy

atrofle.typicky v oblastiprvniho tn. interosseus).

Na soudasnern
perif'ernim
p o s t i Z e n ih o r n i c h k o n d e t i n s e p o d i l i p o s t i Z e n ip i e d n i c h r o h f i m i i n i c h
je nejvyznamndjiikrdni MR a CT (obr. 42.5.).
i radikulopatie.
Prodiagnostiku
podle kterychje moZnoposouditvelikostkanilu i stupei komprese.
Vertebrogenniporr.rchy
v oblastihrudni p6teie.jsourelativndmenddaste . D o c h a z i z d e h l avnd k l ok6l ni i n myof-asci al ni mbol estem,bl okadi rm
a pseudoradikuldrninpYiznakrirn.
kter6 mohou imitovat i postiZenivnitinich orgdnfi (napi. pleuritidu i akutni infarkt rnyokardu).K blokadam doc h a z i i v o b l a s tiZ e bera sternokostal ni ch
skl or-rbeni
, j e dastonpi i di nou
coZ
je
syndromubolesti na hrr-rdia tieba na tuto moZnostmyslet pii dif'erencia l n i d i a g n o s ti c eU
. stari i ch nemocnychj e dastoupi i di nou bol esti hrurdni
piiteie osteopor6zaa kompresivni zlomeniny porotickych obratlfr.Pii radikularnich bolcstechje tieba vZdy patrat po sekundirrni(tedy nikoli verte b ro g e n n i e
) ti o l o g i i ,napi . spi ndl ni chtumorech.zosterunebo borrel i 6ze.

42.2. Syndromy v bederni oblosfi

Bolesriv6
syndromy bederni
pdteie

Jako lumbago se oznadujeakutni ustiel (lidovd >houser<),ktery vznikir

a k u t n i b l o k a d o ul u r n b o s a k r a l npi d t e i e n e b o s a k r o i l i a k d l n i h os k l o u b e n i
a svalovoukontrakturou.Za(ini vdtiinou po provokadnimmomentu.jakcl
je napi. zvednuti tdZiiho biernene.prudky pohyb. Bolestijsou lokahzovany v bedernia kiiZove krajind.mohou se propagovatdo biicha. tiisel, hyZdi nebo i rnezi lopatky.V popiedi objektivniho nalezuje t,ertel;rtiln
r s.r'ntlront (poruchastatiky a dynamiky lr.rrnbosakralni
pateie) s kontrakturarni
paravertebrdlnihosvalstvit.Lasdguefivmanevr'rrriZe byt lehce pozitivni.
j e norrni i l ni .
a l e re fl e x o l o g i c k yn6l er,na dol ni ch kondeti nach
C h ro n i c k eb o l e stiv ki i Zi se nazyvaj il umbal gi e a j de o vel mi dastoudi rvand potiZe.Objektivni nirlezmfrZebyt rnaly a krcmd vertebrogennietiol o g i ej e v Z d y tru tn ev di f' crenci i rl ni
di agnosti cevyl oudi ti cel ou i acl u.;i nych
p i i d i n (o n e mo c n d nii ntcrni .gynekol ogi cki r.
Lrrol ogi cka.
al e i vl i vy psycho-

Vertebrogennf poruchl

s om at ic k e.nap f. d e p re s i v n is v n d ro m).U v e rtebrogennieti ol ogi e mohou

hrirt roli i chronickaInikrotraumata.vadne,Jrleni tdla (hyperlorcl(rza).
dast ou pi- idinoujs o u fu n k d n i b l o k a d y v s a k ro i l i akal ni mskl oubenia bol esti ve
nt y of as c iir lnis y n d m n ry .
Jako lumboischiadicky syndrom se oznadLrjibolesti v kiiTi a bederni
k r ajind.k t er e se p ro p a g uij d o d o l n i c h k o n d e ti n(vdtl i nou pouzej ecl ne.pi i
o bc r us t r annern
p o s ti l e n i .j s o ub o l e s tia s y n re t ri cke).
Obcl obndj ako u krdni
p{teie mtlhou mit charakter koienorr; i nckofenrtrrr.NEkdy se teZ uLivit
o z nadenilur nb o i s c h i a l g i c k yn e b o l u rn b o s a kri rl nisyndrom a pro bol esti
v p r f i b d h ui s c h i a d i k ui s c h i a l g i el.i d o v di s c h i a s .
Pseudoradikuldrnf bolestijsou difiiznf, nejsoulokalizovanyv konkretn it n der m at om ua d o s a l -ru .j
d i s ta l n i v d ti i n o u j en ke kol enu. Lasegueti v
Inanev rm f iZ eb y t l c h c e p o z i ti v n i .a l e n e u ro l ogi ckyinal ezna dol ni ch koncet inac h. ienormd l n i .K ro m d p o ru c h v o b l a s t il urnbosakral ni
patei ernfrZe
b it pi- idinouop d t s a k ro i l i a k i i l npi o s u n(b y v a lokal i zovandpal padnibol est iv c r s ts ak r oilia k i rl n i h os k l o u b e n i )n e b o k tk c t' gotl ttti e- l okal i zovanabolest kostrde,kterdje i vyraz,ndpalpadndbolestivda bolest se rnfiZepropag o v a t d o h y i T d ii p s e u d o r a d i k u l d r n d o d o l n i c h k o n d e t i n .D f r l e Z i t aj e
dif-erencialni
diagnostikaod af'ekcekydelnihokloLrbu- koxalgie rfizneeticrfogie, dasto pii podina.jicikoxartr6z,e.kdy se bolesti dasto propaguji dcr
t iis la a na piedn i s tra n us te h n a Pi
. i o b j e k ti v n irnvyi eti eni zj i sti meomezenou a boles t iv o uro ta c i v k y c .e l n i r-n
kloubu.
Domenou neurolclgie.jsoukoienov6 syndromy. ktere jsou na dolnich
kondetiniichrnnoherndastdjii nei na hornich. Jsor.rzprisobenynejdastdji
hernii disku - vznikaji kompresivni koienovesyndromy.nejdastdjiL5 a S l,
tnenddastoi L4 (obr.42.9.).Jsoucharakterizovdny
koienovoubolesti.ktera

O b r . ' 1 2 . 9 . ' t y p yh e r n i i disku a koienovi'ch syndromfi L4-Sl - ndkdy.isoLr

bolcsti
lcrt v i'irsticlerntatontu:r'lcro rurhoicscltcinta
koicnovckornprcscrrapiii'rrcrniczu

3ls

Lumboischiodickf
syndrom
- propqgoce
bolesri do dolni
konietiny

316

Hlqvni bederni
q sokrdlni
koienov6
syndromy

Zf,klady neurologie

s e p ro j i k u j e d o p i i sl ui ndho dermatomu.al e obdobndj ako u krdni ch syndromfi nemusi byt v celerndermatomu.Koienovy syndrom mtZe byt prvni atakou vertebrogenniporuchy, ale dastdjijc piedchiizenopakovanynr
kul ai rni rnl urnboi schi adi ckynr
l u rrrb a g e rl .l u rn b al gi eminebo pseudoradi
syndromem.Kromd specificke koienovd syr-rrptornati
ky nachlazimepravi deln6 zietelny vertebrtilni .stndrorr (poruchu statiky a dynamiky pateie
s paravertebralnimikontrakturarni,ornezenipohyblivostis nucenym drZen i m). b o l e s tis e d a stoprovokuj i fyzi ckou akti vi tou.urdi tym pohybempate i e . z e s i l u j is e p i i z vyl eni ni trobi i i ni ho (ni tropi rtei ni ho)
tl aku (napi .tl akLr
na stolici.ka5li,smichu,kdy se stupiuje bolestv pateii i piisluine koienove
man6vrbyva pozitivni hlavndu koienovdiritaceL5 a S l.
z6nd).Lase-euefiv
vyznarnnypro diagnostikuhernie disku je hlavnd z,kiileny Las6gue.Poruchy mohou byt monoradikularni(klinickd symptomatikajen jednoho koiene) nebo polyradikularni(postiZenivice koienfi).
Koienovy syndrom Sl je zpfrsobennejdastdjilaterirlnihernii plot6nky
L5lS l. Bolesti se propaguji po zadni stranddolni kondetiny do lytka. na
z.evnistranunohy aZ do maliku. V dermatomuS I zjistime pii objektivnirn
v y i e ti e n i p o ru c h u di ti a refl ex A chi l l ovy i l achy a medi opl anti rrnirefl ex
(L5lS2) je sn(7enynebo vyhaslf. V tdZiich piipadechdochirzike koienove
parczeS I s oslabenimpiedeviim plantarniflexe nohy a atrofli lytka. Nem o c n y n e mfi Z ec h odi t po i pi dce (obdobaparezy n. ti bi al i s). Las6guefi v
m a n e v rb y v i r z i e tel ndpozi ti vni .
Koienovy syndrom L5 je obvykle zpfisobenlateralni hernii L4l5 ale
ndkdy i L5lS l. Bolestise propagujipo zevni stranddolni kondetinyna zevni
a piedni stranuberce,dorzum nohy aL,do palce.event.i 2.1. prstu.Ve stejnd oblastinachiizirneporuchuditi. Reflexologickyn6lezna dolni kondetind
je vdtiinounormdlni.aleje pozitivnif'enomdnpalce(izolovaneoslabenidlouh e h o e x te n z o ru p a l ce. kteryi rna t6mdi rnonoradi kul i rrnizasobeniL-5).
V tdZ(ichpiipadechvznikd koienovi parezaL5 s oslabenimdorzalni flexc
rrohy a nerrocny nernfrZechodit pcl patd (obdoba parez,yn. peroneus).Laseguefivmarndvrbyva zietelndpozitivni.Kombinovanekoienov6postiZeniL5
a Sl je porndrnddastea vyskytujese hlavndu hernii disku L415.
Mend dasty koienovy syndrom 1,4 1e zpfrsobenlateralni hernii L314.
a l e n d k d y i L 4 l 5 . B ol esti se propaguj ina pi edni stranustehnado kol ena
a n a v n i ti n i s tra n ubercea v pi i sl ui nem dermatomuzj i sti rneporuchudi ti .
R e f l e x p a t el a r n i j e s n i Z e n y .d a s t aj e z i e t e l n a h y p o t o n i e k v a d r i c e p s u .
v td Z i i c h p i i p a d e ch rrfi Ze vzni knout i koi enova parezaL4 s osl abeni rn
a atrolii kvadricepsu(obdoba parez.yn. f-emoralis).Lasdguefivrnanevrje
d a s to n e g a ti v n i .b yvd vi ak pozi ti vni > obri i cenyLas6gue,,.kdy vl eZe na
b i i Sez v e d a m ed o l n i kondeti nufl ektovanouv kol end.
Syndrom kaudy vznikd pii medidlnichneboparamediirlnichvyhiezech.
J e c h a ra k te ri z o v dnoboustrannyrn.dasto asymetri ckymvi cekoi enovyrn
syndromem(oboustranndbolesti.chabe parezyv pifslulnych myotomech
postihu.jicihlavnd akriilni dasti).Jde o kornbinacevyie r.rvedenych
koienovych syndrornfrs poruchouditi v perianogenitalni
krajinda sflnkterovymi
p o ru c h a mi .z p o d i t ku pi edevi i m retencimodi . pozddj i i nkonti nenci .
Sten6za pdteiniho kandlu v bedernioblasti (kongenitirlnii ziskanapii
degenerativnichzmdnitch.dastokornbinaceobou vlivri - obr. 42.10.)zpfisobujecharakteristickou.st'trtptonrutiku
.sltirttilrtfclt
rteurogennfclt
kluuclikrc r. J d e o b o l e s tiv ki i Zi . kterd se propaguj ido dol ni kondeti ny,dastoobou.
a k te ri v z n i k q i ty pi cky po urdi tedobdchfi zenebostani .zej menas tendenci

Vertebrogenniporuchl

317

spondylartroza
r n t e r v e r t e b r iafaseta
ln

(vpravo)lumbflnfhop6Obr. 42.10.Sch6manorm6lnfho(vlevo)a stenotick6ho

teinihokan6lu

k hyperlord6ze.Nemocny se lrLlsi zastilvit.odpodiviidastov lehkernpiedk lonr . rpot

. iZ eus to u p ia o n .j e s c h o p e np o k ra a .ovat
di rl e v chfrzi .Obj ekti vni
n/alez.
muZe byt i norrnllni. Z(rl,eni later6lniho recesu (v dfrsledkLr
osteofy t f i. nik oli her n i i d i s k u ) s e p ro .i e v u .fe
k o i -e novoubol esti .pi edevi i m pi i
c hf r z inebo s t iin i .a [rl e v a .i ep i i s ;e z e n iL. a s e g ucfi vrnandvrbyvi r ne-9ati vni .
Pr o diagnos t ik uo b o u j e d n o te kj e ro z h o d ui.fc i C T ncbo MR .
V lum bos ak ri rl noi b l a s ti s e ta k e re l a ti v n dn c-i dastdjvyskytuj
espi ndl ni
i
ar ac hnoidit ida . k te ri i v z n i k i r b L rdn' a s l e d k e rni ntrathekal ndapl i kovanych
lirtek (rtg kontrastnilirtky. kortikosteroidy.ndkteracytostatika).nebo nirsledken-r
zpfrsobujechronickebolestraurnatu(vdetndoperaci).Nejuxast6.li
ti v k iiZ i a doln i c h k o n d e ti n i rc ha. l e i k o i e n o v esyndrorr-ry.
V dif ' er enc ia l ndi i a g n o s ti c ek o i e n o v y c hs yndnrmftna dol ni ch kondeti nac h. y et ieba ob d o b n dj a k o n a h o rn i c h k o n d eti nachpi edevi i rnodl i 5i t pos t iT eni. jednot l i v y c hp e ri f-e rn i cnhe rv fr.C a s ti i .j eze-i rnena
di agnosti karnezi
parezouperoneLla koicnovoupar6zouL5. PurnfrZehlavndtypickirernamncza k oienov ebo l e s tia v e rte b ri rl nni i rl e z .Pro u ri eni eti ol o-ei cvl astni koi -enc r v elez e a pr f i k a zh e rn i ed i s k L rs e p o r-rZ i vhi rlavndC T a MR (obr. 42.1| ..
42.12.). Nativni rentsen pateie se providdji ze.jrnenak vylor-rdenitulrorLr
( picdeviirn metastirzy
j i se.ien
ni leze obratle.Zobra'zLr
) neboj i n strLrktLrrirl
k os t ni s t r uk t ury .p ro to n e l z e p o d l e n a ti v rri c hrtg sni mkfr di agnosti kovat
her nii dis k Lr !B y l o .j i Tro v n d Tu v e d e n o i..e rn e ' zri ntenzi tor-r
degenerati vni ch
zr ndna k linic k y m i p o ti Z c rn in e n i p i i rn i r k u re lace.

Obr. 42.1l. Hernie disku

zobrazenf na C'l'

3lt l

Zdkladr neurologie
O b r . 4 2 . 1 2 .H e r n i e d i s k u
Ls-Sl: MR nalcz sagitirlni
'f
iez. vlcvo | . 1,prar,'o
T2

42.3. Teropie yerfebrogennich poruch

t6ibo
Yertebrogennich
poruch ie
ptedeviim
medikoment6zni
o rehobiliroini

Ledeni vertebrogennichporuch zahrnujeledbucelkovc'ru,

lokalni. rehabilita d n i a o p e ra d n i .S terapi ij e nutno za(i t co nej di i ve,j e nutno l edi t i ntenzivnd a adekvirtnd.Hlavni vyznarn v posuzovdnimir objektivni ndlez. rtg
nalez (samoziejrn6kromd destruktivnichzmdn) je al druhotny.U vdtiiny
vertebrogennichaf'ekci (kromd akutnich ustielfr) trvii pracc-rvni
neschopn o s t ty d n y a Z m d si ce.j de vdti i nou o chroni ckeonemocndnis ri zi kem dal Sich recidiv.
V a k u tn i m s ta d i u(krdni i rsti el ,l umbago.akutni l umboi schi adi ckysynd ro m) j e ro z h o d Lrj i ci
tl urni t bol est.dfi l eZi tyj e kl i d na l fi Zkuv ul evovdpol o z e a p ra c o v n i n eschopnost.
U chroni ckychporuchj e naopak prvoi add
l e d b are h a b i l i ta d ni .
Celkov6 medikam ent6zni l6dba:
. ttnulgetika zYadynesteroidnic'huntit'logi,stik-untirey,ntutikjako
salicylaty, kys. acetylsalicylovir.paracetamol.rfizna nesteroidniantirevmatika
(i b u p ro l -e nd.i c l of-enac.
i ndometaci naj .) podl e momenti rl nidostupnosti ,
ale i podle ceny. Pii jejich indikaci je nutno respektovatuvaiddnekontra i n d i k a c ea m oZnevedl ej i i udi nky (zei menapo5kozeniproxi mal ni hcr
trd v i c i h o u s tro j i . Zal udednieroze aZ ul cerace,anti agregadnii rdi nky
P i i i ntenzi vni chbol estechpi i ddvamei dal (i kl asi ca b ro n c h o s p a srny).
ka analgetikave lbrrnE injekdni. perordlni i rektalni. Dobre zkulenosti
j s o u z e j rn e n as anal geti ckouH -srndsi(natri umsal i cyl i cumI arnp.+ kys.
askorbovaI arnp. + coff'ein l)a/o I amp. * lo/oprocain nebo trimecain
a d 2 0 m l ) - a p l i kuj ese pomal u i ntraven6zn6:
- potencujianalgetika,maji sedativnia myorelaxadnief-ekt.
o lt.st,chofhnnuku
(Guajacuran)adiazepam.Na intenz.ivniraULivi se hlavndguaif-enesin
dikularni bolesti(neuropatickabolest)pfisobipiiznivd arnitriptylin:
o centrafni mt'oreluxunciet(napi. tolperison - Mydocalm. tetrazepamMy o l a s ta n .ti z ani di n- S i rdal ud,cari soprodol- S cutarni C
l ).
Lok6ln6 se pouZivaji obstiiky lokSlnimi anestetiky (0,5-l7o trimecain
- Mesocitin)bud ve formd i.rn. inf-iltracesvalov6kontraktury.lokirlni anes te z i etz v . m i s t maxi m6l nibol estia hyperal gi ckyi ch
zon nebo i .d. pupeny
opdt do mista bolesti.Speciirlndjiimvykonernje cileny koienovy nebo epidurdlni obstiik. Piiznivd pfisobi dastolokalni vlhke teplo a zapaiovaciobk l a d y (h l a v n du k rdni hoLrsti el u).
al e tol erancetepl a.j eznadndi ndi vi dui rl ni !
DfileZitousoudirstiledebnehokomplexuje rehabilitace. Jeji vyznarnje
h l a v n d v s u b a k r" r tni m
a chroni ckdmstadi u a musi .i i v' zdyi i di t odborni k.
S o u s t a v n dp r o v a d d n l is p e c i d l n il e d e b n yt d l o c v i k j c t a k e n e j d f i l e Z i t d j i i
v prevencivertebro-uennich
poruch. tedy i v prevencirecidiv.

Vertebrogenniporuchr

3t9
Obr. 42.13. Pooperai.ni st:rf'ylokokol'ei disciticla: \l R
'f
I - zlninu siqnlilLp
r lot[.nkr
l - - 5 / Sl . n c o s t r i o k r a j c

Operadni l6iba je indikoviina absolr-rtnd

a akutnd u synclronrukaucly.
Os t at niindik ac e- i s o Lj irZ re l a ti v n i .h e rn i ec l i s k use i ncl i kuj f
k operaci ,p.kLrdzpirsobLrjibolesti, pii koienovernsyndrorrr.r.ktery po
nechirurgicke
l e dbdneus t upui e(o b v y k l e a Z p o n d k o l i k aty c l nech).rrebo
pi i koi enovych
p a r ez dc h.
Pro uplnost.ienutno uvestndkteradalSionerrrocndni
pateie,kterirsicepiirno
nepati-idtl tlboru neurtllogie.ale rnaji vyznanl v <Jif'erencialni
diagnostice.
Ankylozujicf spondylitida (spondylarthritisankylopoerica,
morbusBechterev).iezandtliveonemocndnipriteie.piedevlim rneziobr-atlovych
kloubt.
kteri pclstupnd
zanikali.Patiicloobururevrnatologie.
postihujeobvyklernuZe
rnlaclifhovdku a-ieclnirn
z prvnich pi-iznakfrbyva.iilurnbalgie Byva zvyienir
sedirrrentace.
Pro diagn(rzuje vyznamnapozitir,'ita
antigenLr
HLA-B 27 a rtg
n 6lezna s ak r . ilia k a l n i c hk ro u b e c h(i td rb i n yz a n i kaj i ).
Osteopor6zaje systemoveonernocndn
i charakteri
zovaneubytkcrl kostni
h rrlot ya por uc ha rn irn i k ro a rc h i te k tL rry
k o s tn i tk and.V yskytuj e se hl avnd
ftl r m a pos t t neno p a u z i rl nai s e n i l n i . a l e k o s te opor(rze
vede i del etrva.yi ci
ko r t ik ot er apie.
B o l e s ti v eb y v a j i h l a v n dk o r-n p re si vni
zl omeni nyporoti ckych
o b rat lt ( k olapsob ra tl c ).U o s te o p o ri tti c k zel o rn eni nyThl 0_12
se bol esti
rnohouprojikovat ai. t)o clornibeclerninebo i kiizove oblasti.
Z6n6tliv6 afekce v oblasti obratle sc oznadujijako spondylodiscitidy,
j s o u p i - e d e v i i r np y o g e n n i ( s t a f y l o k o k o v d
a k o l i b a c i l i r r n i )a m o h o u b y t
i tuberkul6zni.[J cldti a nrlaclifchnernocnychjsoLrdasti.fii
discitidy (preva haz it ndt liv y c hp rtrj e v frv o b l a s tid i s k L r).u s ta r(i chl i di osteop-ryel i ti oy
obratlovychtdl - spondylitidy. Mohou nrit akutni i vlekloLr
firrrri. v popi-ecli
.ielokalizovanabolestivostpirteies blokirclou.subf-ebrilie.
Ieukocyt(-tza.dasto
zvy ic n/ r s edinlen ta c eV. d a s n y c hs ta c l i i c h c l i a gnosti ka
ndkcl yobti Zni r.
.fe
p rtl t oT epat t llogic k ez m d n y n a n a ti v n i c hrt-9s n i rn ci ch
.j souobvykl e patrne
a z p o ndk olik at y d n e c h .Pro toj e c l frl e Z i te
p i i k l i ni ckem pocl ezi enii ndi kov a t c i l e r r dM R n c b o C T . e v c n r .i s c i n t i g r a f i is k e l e r u( o b r ., 1 2 . 1 3 . . 4 2 . 1 4 . ) .
Piehled dif'erencidlni ctiagnostiky vertebrogennich poruch:
i tk t lt lliv z nik - lt ttl l b a g tt.[ts tt' e lh. e rn i ed i s k u : p ozor na nroZnost
zbrl rceni obr at lepii r na l i g n i ti n e tx ro s te o p o r(rz e !
o poz v olnyv z nik . c h r-o n i c k V
p ri rb d h_ d c g c n e r.a ti vrrf
znrdny.osteoporri za;
p i i p r o g r e sci u v c n t a l i g n i t a l
'

320

Z:ikladl neurologie
Obn 12.14. Pooperadni osteomyelitida zrndnasignalLrtela
L - 5 a n r e z i o b r a t l o v ep l o t e n k v
l,-5lsl. vpravoMR Tl (hypointcnzita;.vlcvo T2 (hypcrintcnzitii)

o n re z e n ah y b n o sl v kl oubu - vl dy vyi eti i t akti vni i pasi vni hybnost.

Po h y b n e l z e p rovestakti vnd.al e pasi vnihybnost-i e vol na. bez bol esti .
jde o af-ekci
Jde o parezLr.Pii omezendmpohybu aktivnirn i pasivnirr-r
kloubni:
soudasni syndrornvertebrdlnia koi-enovy- hernie disku nebo jind koi e n rl v ak o rn p rese:
pii algickernkoienovernsyndromu na horni kondetindse objevi potiZe
i n a d ru h e h o rni kondeti ndnebo v dol ni ch kondeti ndch,pi i bol estech
v pdteii se objevi parestezienebo slabostv dolnich kondetindcha porucave rni i ni l dze!
c h y c h fi z e- i h ned hospi tal i zace.
sflnkteroveporuchy pii lumbagu nebo lumboischiadickemsyndromlrcave syndrornkaudy!

32r

43. BOtESfl HTAVY

B oles thlav y ( c e fa l e ac, e fa l g i a j)e .j e d n n

f z n e j dasrdj i i ch
pi i znakfiv l i cl ske
populac i.Cas t oo b td Z u j en e j e nv l a s tn ib o l e s ti.al e pi i ni ti i
zhori enf zi votni
p o h o d y . d e p r e s i a n d k c l yi p o c i t y s t r a c h u .V d t i i n a b o l e s t i v y c h
vjemfi
v oblas t ihlav y a o b l i d e i e .i ev e c l e n a
c e s to Lnr . tri gerni nus.
j en mal 1rdastcestou n' f ac ialisa n . g l o s s o p h a ry n g e uBo
s . l e s ti v evj errl yze zadni j ai myl ebni
j s ou v edenyhorn fm i k rd n i m i k o i e n y .
s t r uk t ur y ,k t e rej s o u v o b l a s tih l a v y c i tl i v e na bol est:
o v s ec hnyr ndk k ed a s ti p o k ry v a j i c i l e b k u
v d etndperi ostLr,
zvl ai steci tl i ve
js ou ar t er ie:
o z int r ak r anid l n i c htk a n i j s o u to h l a v n d
v e n ( rznfsi ny a Li l y na pgvrchu
m c r z k u.das tdu ratn a te rn a b a z i .d u rl l n i te p n ya Li l y.fal x,tentori um.
mozkove tepny nabaz,ia jejich hlavni vdtve.senzitivnimozkove
nervy (n. v..
V I I ' , I X . . X . ) . n a b o l e s te c hh l a v y s e m o h o u p odi l eti prvni
ti i cei vi kal ni
koieny.Vlastni mozkovatkrir"r
nemirbolestivousenzitivniinervaci.
Nejiastd.i5fmechanismy boresrihravyjsou piimy trak. rrakce
nebo rorze boles t iv y c hs tru k tu r.p o K k o z e nsi e n z i ti v n i chnervfrnebo
drah (neural g i e ) ' v a z o d i l a t a c e z' i r n d t y .p r o l o n g o v a n i ik o n t r a k c e
s v a l s t v a( s p a s r , y
v oblas t i hlav y a Si j c ).a l e i p s y c h o g e n n re
i a kce.Jednotl i vernechl ni srny
se nt ohon k c lm b i n o v a t.
B oles t ihlav y l n a j i mn o h o fi rre rni p i i d i n a d iagnozazdvi si
1a pedl i ver,
a c ilc nelnanam n e s ti c k e m
ro z b o rua k l i n i c k y c h pro.j evech.
V dti i pozornost
.je tr.cbavltly vdnovatbolestem,ktere se objevily jako novy akutni f'enoInen' Podezienf na organickou intrakraniriln( l6zi je tieba
mit vZ6y pii
trdlt lit t t t ' : t t ik ube z p i e c l c h o z a
i n a rn n e z yb o l e s ti .j e-l i soudasndpi i tornen
tte ur r t lo, qic k trt d l e :,,tc p l rtl t' . n te n i n g e d l rt[.st' ndrotrt,
prtrrt6l tu t,ddgl t[.
a u boles t i.k t er e s e o b j e v i ryp rp n ,i p ,5 0 l e te . h,i kLt.
Z pr ak t ic k ehoh l e d i s k as e b o l e s tih l a v y c l d l i na i cl i opati cke(pri marni ).
sy r npt or nat ic k(es e k u n d a rn i a) k ra ' i i rl n f n e ,r-a l ci e.

43.1. ldiopotick6 - p r r m q r n l bolesfi hlovy

Id iopat ic k i( pr inl a rrl i )l -ro l c s h
ti l u rv tv o i ' is a rn o s tatnoLr
skupi nu.nej sor-r
proj e ver nndjak ehoc l a l (fh oo n c n l o c n i n ia j c ' y i c hp i i d r na
nenidosudj ednoznacxnd
vysvdtlena.Hlavnill.ll'\ \crn
.ic chronicita- opakoviuri potil.i s rrhznouin-

Bolesfi hlovy
- diogn6zo zflvisi
no podrobn6m
qnqmnesfick6m
rozboru
o klinickfch
proievech

322

Z'6klady neurologie

te n z i to ui fre k v e n cipo mdsi cea ndkdy i l eta. K l asi fi kuj i se do ndsl eduj i c i c h s k L rp i n .

4 3 . 1 . 1 .M i g r 6 n q
Mig16no
- poroxysm6lni
siln6 bolest hlovy
s nquzeou nebo
zvrqcenim
o piecirliv6losti nq
sv6tlo q hluk

opakovanyrniataMigrdna je zdchvatovit6onemocndni.charakterizovane
jednostrannd
(na'zyvi
bolesti
se proto hemikrakami pulsujici. pievaZnE
nie) stiedni nebo tdZke intenzity.dasto soudasnds nauzeounebo zvraccnim, piecitlivdlostina svdtlo(fotofbbie)a hluk (fbnotobie).Stranyse rnohou
v j e d n o tl i v y c h z d chvatechsti i dat a na vrchol u zi i chvatuse bol est rnfi 7e
rozliiit nercelou hlavu. Frekvenceparoxysmfi.je rtz,na, od ndkolika z.irse
chvatfi do mdsicepo jeden za rok ap. Zailnd diistojiZ v pubertd.n-rfrZe
i u deti . C astoj e pozi ti vni rodi nny vyskyt.
v i a k v y s k y to v i .rt
Zachvat mfiZe byt uvaddn nespecifickymi prodromy (piedraZddnost,
rozlady,pocit zaujeti hlavy), po kterych se rozviji progredujicibolest hlavy: na jejim vrcholu nemocny ndkdy zvraci a mohou se vyskytovat i boTrvdni zachvatuje obvykle ndkolik hodin. menddasto
lestiv biiSea prfr.iern.
aL tii dny. Trvdni migrenovhozachvatudele neZ tii dny se oznadujejako
status migrenosus. Ndkteii nemocni i po odezndnirnigrenovehoparoxysl n u s e m o h o u c e l y dal (i den ci ti t zvyi end unaveniaZ vyderpaninebo moh o u mi t b o l e s tiv e sval ech.
Migr6na rnfrZeprobihat pouze v teto fbrmd (oznadovalase diive jako

M0ie bft s ourou

ibez oury

pro.sttinebo klu,;ickd). ale ndkdy mfrZebyt doprovdzenar ktnltlexem rfi:.rti t'okrilrtfcerebrdlrtist'ntlttomutikt'(hemisf-eralninebo kmenove) - tato
fbrrna se nazyvalarnigrenakonrplikovortti.Podle soudasndplatnd mezinitro d n i k l a s i fi k a c e se tento kompl ex mozkovj ch pi i znakrhnazyva ar.rra
a rnluvi se o migr6n6 s aurou ahez aury. Vyznam pojrnu aura je viak
u mi g r6 n yo d l i S n yoproti poj mu aurau epi l epsi e!A ura j e kompl exfbki rl ni
rozviji se zpravineurologickesymptomatiky provazejici ataku rr-rigr6ny.
aura
d l a v p rfrb d h u5 -20 mi nut.odezniobvykl e do 60 mi nut. P rol ongovana
dnfi.
hodin
aZ
rnriZetrvat i iadu
Migr6nov6 aura mfrZe mit nasledujici pfiznaky:
o T.rukova- vdtiinou postupnd narfrstajici pozittvni piiznaky (fbsf'eny j i s k i e n i . z i rb l e sky)nebo i negati vni- vyi padyzorndhopol e;
- ntaiivdtiinou hemicharakter(hemiparestezie.
o .sert:,itivrt[
hypestezieap.),
o motrtricki opdt hernicharakteru(hemiparz.yi herniplegie- herniplegickamigrdna):
o ieiov,i - faticke poruchy,vdtiinou expresivni afazle,
o zvliiitni lorrnou je buz,ilrirrtIrnigrenn,kterf byva doprovfzenasymptomatikou zatlnijiuny lebni (jakoby od a. basilaris)- dysartrie,zirvratd,
ti rri tu s .d i p l o p i e, ataxi e. oboustrannparezy i poruchy di ti a vzi i cnd
i p o ru c h y v d d orni :
o rrtigrittu rlliulntoplegickdje provnzenaokohybnou poruchou.
Pi i trv a n i l o Z rs kovdsymptornati kyddl e neZtyden vzni kd mozkovy mi g re n d z n i i n fa rk t. ktery l ze proki i zat ndkdy i na C T. K ai ,d,6mi grena
s l o T i s k o v o um o zkovousymptomati kouj e vZdy podezi el di z j i n eti ol ogie (cevni rlalfirrrnace.tumor). a proto musi blit vZdy provedenodfrkladn e v y i e ti e n i (i C T).
Etiologie a patogenezemigreny neni dosudspolehlivdobjasndna.Piedpokladir se prirndrni paroxysmalnidysfunkce piimo v mozkovem parenc h y rn u . n e j p ra v ddpodobndivi obl asti hypothal amu.kteri druhotndvede

Bolesti hlavv

k bolestivevazodilataci u Lrrol i-rovirr-rf

vazoaktivnichsubstanci.Vazoclilatac e v z nik a ne. j s p i i ek o rn p l e x n i n te ra k c irr-re zi
krani al ni micevarnia nervov y m i v l a k n y . p i e d e v i f r nv o b l a s t i t r i g e r n i n u .U v a Z u j es e i o s y s t e m o v e
rnetabolickemozkovedysregulaci( napi. porr-rchyserotoninctveho
metabolis m u) . Ndk t e rem i g re n y mo h o u b y t v i rz i rn yna menstruadnicykl us. psyc hic k y s t r es .u p l a ti o v a t s e rn o h o ui v l i v y a l ergi cke.
Diagn6z a k l a s i c k e mi g re n y j e .j e d n o d u chapodl e typi cke anamnezy
a nor m alnihctn e u ro l o g i c k e h on i i l e z u .M i g renaj e typi cke onernocndniparoxysmalni.KontinLralnibolesti nejsournigrdnor-r.
ale aZ 60 c/onemocnych
s m igr enour n fi Z eIn i t i .y i n yd ru h b o l e s tih l a vy.MfrZej i t takd cttrunsl ormovuttoLtnrigrenu,kdy rnigrenovezirchvaty.jsouv prfrbdhuiady let staledastdjIi. jejich intenzitase sniZLr.je
a nenrocnymfiZernit derrnineboterndiclenni
bolesti hlavy. Diferent'idlnftliugttostikukornplikovandrnigrny vZclvvyZadujepodrobny neurologickyrozbor i pomocnd vyietieni.
V t er apii r o z l i i u j e m e .j e d n a tl
k u me n i i n te nzi tyvl astni hozachvatu.i ecl nak l6denipr o fy l a k ti c k e .
L6ibu migr6nov6ho zilchvatu zadfnirme v'zdyjednosloZkovymianalgetiky v dobie rozpustnetormd. zejrndnapodanim kyseliny acetylsaliu^ylov e v pr v ni d a v c e6 5 0 -1 0 0 0 mg n e b o p a ra cetamol 750-1000
u
mg. A nal get ic k yudinek
i
o b o u l a te k .j eo b v y k l ea Zp i i d avkachnad 500 mg!V zhl edern
k poruchdm absorpcea evakuaceZaludkuje vhodne kombinovat poclirni
analget iks pr o k i n e ti k y- a n ti e m e ti k y(me to cl oprami -d C erucalnebodomper idon - M o ti l i u m ). J e m o Z n o p o d a t i n e s teroi dnianti revmati ka,napi .
dic lof - enacibu
. p ro f' e na j . Po d a v d n iv i c e s l o Zkovychanal geti komezuj eme
jen
vldy
na velmi kriitkou dobu pro moZndriziko zavislostia rozvojechronic k y c hdenni c hb o l e s tih l a v y .Ye fa z i ro z v i n utebol estiapl i kLrl eme
cl i hydr oer got am in( D i h y d e rg o t)| a m p . i .m .. s .c ..e vcnr.i pomal u i .v.. pi i padnd
op6t s polus pro k i n e ti k e mn e b op i i mo a n ti e r neti kem
(napi .thi ethyl perazi n
- Tbrecan).U stiedndtdZkycha tdZkychzirchvatfrmigreny jsoLrindikovdny lriptttn.r'(sumatriptan.naratriptan.zolmitriptan.eletriptan.rizatriptan).
ktere piedstavujikvalitativni skok v ledbdakutnich zitchvatfimigreny.Jcle
o agonistysubtyprirserotoninovychreceptorfia pfrsobikauziilndna etiologicky a patogenetickyproces.Mohor,rbyt pouZivdnyve fbrmd nosnihospreje. tablet i injekci. Ke zvladnuti tdZkehornigrenovdhozdchvatul'zepouLit
t ak e int r av en6 z nai p l i k a c id e ri v a tfrk y s e l i n yval proovd.
Ndkdy pomirhai studenyobklad. kompresetemporiilnichtepen (stiiTeni
hlav y iat k er n)a p o b y t n a l frZ k uv tm a rv ea ti c he rni stnostiMnoho
.
paci entfi
v i. Z e nejlepii z p frs o bp ro o d e z n d n iz a c h v a t urni grenyj e spanek.
M igr ena ne rn fi Z eb y t l e d e n ap o u z e p re s kri pcil ekfi . U i ady mi greni kfi
r nf r Z ejit o int e ra k c irfrz n y c hfy z i k a l n i c h . a le i emodni chvl i vfr. S tresove
sitt-titcev rodind i zamdstnirni.rnenstruucei ntr-nopauzar-nohouhrirt roli
v prtrvokacizirchvatt. DfileZitirje vldy rcZimovitledbaa Zivcttosprava.
Profylaktickou medikaci nasazujemeobvykle pii dastd-i5ich
zichvat ec h ( v ic e nei 3 -4 a ta k y d o m d s i c e )a l e k y se uZi vaj i pravi del nddennd
a dloLrhodobd.
UZivaji se nasledu-ifci
prepariity:
o t t t t t idepr e.s i t,u
(a rn i tri p ty l i n d
, o s L rl e p i-n Prothi aden.anti depresi va
typu
SSRI):
o ttrttiepileptiku- podavirse valproovirkyselina nebo je.fi soli. topirantirt
nebo gabap e n ti n :
o
f3-blokriton'- napi. propranololnebo metoprolol:
o blok t it r t r tk
- h l a v n dfl u nari zi n.ci nnari zi nnebo vera' u l c i o t' tt' l tk u rtti l t?
pamil:

323

triibo ie iin6
u qkutniho
zdchvotu migr6ny
q u dlouhodob6
profyloxe

321

Z'i,klady neurologie

(antagonist5-HT,; - znadndroziiienym lekem

ctrttugortisti.serotonallr
tdto rady.jepizotif-en(Sandornigran).
podobny.iepipethiaden(Migrenal):
- v profylaxi lze pouZit i kyselinu acetylsaliinhibinrt' pro.stuglurtdinft
cylovou. dastdjise pouZivajinesteroidniantirevmatika.byvaji ef'ektivni
h l a v n dv k ra tk o d obeprofyl axi u menstruadnirni greny:
podavaniergotuntinot,t,r.h
crmezujese dlor,rhodobe
pilprut,kfl - dihydroergotamin (Clavigrenin forte) nebo dihydroergotoxin( Secatoxinforte,
Ersilan).

43.f .2. Tenzni cefoleo

Tenzni cefoleq md
formu epizodickou
i chronickou

J d e o n e j d a s td j Si
typ bol esti hl avy. B ol estij sou rypi cky neparoxysmdl ni ,
tu p 6 , v d ti i n o u o b o u stranne.
obvykl e bez zvraceni ,ndkdy s nauzeou.j sou
lokalizovandhlavnd v tyle nebo ve spancich.Maji .formu epi:.otlickou,kdy
bolesti trvaji hodinu aZ ndkolik dnfr. i .forntuchronickrru.kdy trvaji i vice
tydnu. Mohou byt kombinoviinys migrdnou a existuji i piechodnevarianty mezi migr6nou a tenzni cef-aleou.Caste-jsor.r
provokadnipsychogenni
faktory,vyskytuji se u neurotikfr,hlavnd s anxi(rznimia depresivnimirysy.
po psychickdi f yzicke zAtd,Li
a naduZivrinindkteryi
ch lekfi.V etiologii a patogenezimfrZendkdy hrdt roli spasmusSijoviho a hlavovehosvalstva(nt.
fro n ta l i s ,m . o c c i p i tal i s).C astdj e fami l i drni di spctzi ce.
Tenznicefal gi ese
vyskytuji i u ddti. Dominantni zde byvaji psychogennivlivy. rfiznestresov d s i tu a c e h
. l a v n dve i kol e a v rodi nd.
Objektivni nalezje vZdy normiilni, pro dif-erencialnidiagn6zujenejdfileZitdjii opdt anamnezainterrnitentnichbolesti bez obiektivniho ndlezu
a provokadnifaktory.
Je nevhodn6zahajovatl6ibu klasickymi analgetiky,ta je moZnopouZit
jen pro jednordzovdsymptomatickepouZiti.Nikdy nedoporudujerne
jejich
ddletrvajiciuLivini. VhodndjSijsou spi5enesteroidniantif'logistika.Zikladem l6dbyje piedeviim podrobnyrozborprovokujicichmechanismfi,uprava dennihoreZimua Zivcttospravy.
modifikaceZivotnihostylu a zvykfr, ndje
kdy vhodnai zmdnazamdstndni.DirleZit6je psychoterapeutickd
pfisobeni
na nemocneho.Pii medikamentoznil6dbd indikujeme piedevKimpsycho- Gr.rafirrmakas antidepresivnimia anxiolytickymi udinky (gLraiaf'enesin
j a c u ra n , o x a z e p a m- oxazepam, dosul epi n- P rothi aden.ami tri ptyl i n Ami tri p ty l i n ). n d k dy i mal 6 di rvky f' enothi azi nfikratkodobd
,
di hydroergota rn i nn e b od i h y d roergcttoxi n.
ndkdy anti hi starni ni ka.
U tdZi i chetperzi sruj i c i c h b o l e s timfi Z e meuvaZovati o atypi ckemi grenda zkusi t profyl akti ck o u l e d b uu v e d e n o uu mi grenv.

43.1.3. Cluster heodoche

C l u s te rh e a d a c h e(d ti > kl i rstrhede.j k<.f,)
e j ednotka.pro kterou dosud neni
d e s k y te rm i n . V y s kytLrj ese j i Z mnohem vzi rcndj ia s vyraznoupi evahou
p o s ti h u j eIn u Z e .M i r typi cky kl i ni cky obraz: zi rchvatysi l ne.j ednostranne
b o l e s tiv o b l a s tio rbi ty a j ej i ho okol i se soudasnor-r
konj urrkti vi tl nii nj ekci .
s l z e n i m,s e k rc c iz n osLl zdr-ri
.
eni m
nosni sl i zni cc.poceni mna del e a tvi ri i .
n d k d y i e d i n te l n v i dka a H ornerovyrnsyndromem.A taky trvaj i ndkol i k
minut aZ hodin. mtthou se dostavc-rvat
iednou i vicekrirtdennd v serii trva-

Bolesti hlavv

325

jic i t y dny ir nd s i c e (o c l tL rc
e l u s te r= s h l u k ).d astoprobouzinemocn6hoze
spitnkua remise rnezi atakarniniclhc)utrvat rndsicei l6ta.
Krornd teto typicke epizodick6 forrny se vyskytuje i tbrma chronickS.
kde vdtiinoLrpo typickeni zai'irtkr-r
sirii zirchvatfrzfrstirviichrclnickiibolest
v e v y 5e uv ede n el o k a l i z a c i .
V ledbdak u tn i c hb o l e s ti s e L rZ i v iirn h a l a c el 00c/akysl i ku. tri ptany.ndk dy pr ednis o n p
. ro fy l a x ej e o b d o b n aj a k o u rni greny.
Cluster headachese podobir vzacnit chruntickripuroxt'srnrilnihentikrunic . V y s k y t u. i es e h l a v n du Z e n .p i i z n a k yj s o u podobne,al e atakyj sou vel m i k r at k d ( l- 2 rn i n u ty )a rn n o h e n rd a s td j i i( vi ce nei l 0 za den). Ledebnd
mi dobry ef-ektindornetacin.

43.1.4. Bolesfi hlovy z dbtzu l6iiv

Bolesti hlavy z naduLivlni lediv (drug induced,drug rebound headache)
t v oii df r leZ it o us k u p i n ub o l e s tih l a v y .k te res e vyskytuj i u nemocnych,dastdji u Zen.kteii chronicky uLivaji analgetikanebo ergotaminoveprepardty.
B oles t ijs ou m i rn e n e b o s ti e d n ii n te n z i ty .trvaj i cel y den.j sou tupe,di fuzni. oboustrannda jsou dastopiitomne jilpii prclbuzeni.Po uZiti analgetika
neboergotaminudochirzijen k piechodneulevd.U viech nemocnych,kteii
chronicky uLivajityto preparaty,je tieba rnysletna tento typ bolesti hlavy.
J ediny mieien i m j e k o m p l e tn iv y s a d i tty to l 6ky a po odezndniabsti nendnich piiznakfr provest podrobny rozbor bolesti hlavy a zavest adekvatni
l6dbu.

43.2. 5y-pfomqtick6
hlovy

- sekund6rni bolesti

V y s k y t uji s e j a k o p i i z n a k u rd i td h oo n e rn ocndninebo poruchy, a to j ak

v oblas t ik r ani d l n i .ta k e x tra k ra n i a l n iMo
. h o u nti t rfrznVkl i ni ckVcharakter
i int enz it u.P a ti i s e n tn i s l e d u j i c i s k u p i n y :
o posttntuntutickicefolgie- vyskytuji sepo lehkychi tdZiichf razechhlavy
v e f or m d ak u tn i i c h ro n i c k e .M o h o u m ft rfrzndkonkretnipi i di ny (vi z
t r aum at a) :
r bolesti hlavy sdruZene.svu,skultintinti
pontchunri - cevni onemocndni
t noz k u ( is ch e mi ei h e mo ra g i e .s u b a ra c hnoi dal ni
krvdceni ).cevni mal formace,arteriitidy.zejrnenaternporalniarteriitida,arterialnihypertenze:
o bcrlestihlavy sdruTene.sttev,u.skultirnlnti
nitrolebnfmiporut'luuni - pYedeviim syndromernnitrolebnihypertenzei hypotenze,zdndtlivfrni af-ekc er ni aj. :
. c ef algies ou v i s e j i c is a p l i k a c i (e x p o z i c i )n ebo naopakodndti m (absti . O. al kohol .anal geti ka.namel ove
nenc i)ur dity c hl a te k (n i tra ty /n i tri tyC
a l k a l o i d y- v t z k a p .z l 3 .1 . 4 . ) :
c puruirt,fek[rtrce.fulgiedoproviizejici extrakranialni inf-ekce(horednate
stavy):
o ntetubolickiponrchr - hypoxie. hyperkapnie.hypoglykdmie,dialyzai'ni c ef alea:

Bolesti hlovy se
mohou vyskytovot
i pii noduiiv6ni

r6k8

326

26kladr neurologie

r p a to l o g i c k ep rocesyv obl astikal vy. krku. obl asti oR L. oka, zubfr (si n u s i ti d y .g l a u k o r-ni tj .). pati i sem takd pomdrnddasty cervi kokrani i l ni
s v n d ro m .

43.3. Kronidlni neurolgie

Esenci6lni
neur qlgie
lrigeminu se tqk6
nozivi klosickd

C h a ra k te ri d i s tri b ucebol esti v teto skupi ndodpovi daj isenzi ti vni mvl i rkn fi m p i i s l u i n y c h h l avovychnervtr.
Neuralgie trigeminu se vyskytuje ve dvou zirkladnichforrnach:esencialnia sekundarni.
U esenci6lnf(prim6rni) neuralgie trigeminu, piestoZeje oznadovirna
jako esencialni,
je piedpoklirdanou
piidinou v 80-90 a/opiipadfiutlak kmene
nervu po vystupu z Inozkov6hokrnene cevni klidkou (ne.jdastdji
a. cerebelli superior,a. cerebelliposteriorinf-eriorl.tz.v.rteurrnuskulrimfkonllikt
(o b r.4 3 .l .). V y s k ytuj ese hl avndve sti edni ma star(i rnvdku, posti huj eterndi'vyhradnd druhou nebo tieti vdtev n. V. Projevujese zdchvatyjednos tra n n y c hv. e l r" niintenzi vni ch,S l ehavychbol estiv obl astioka. tvai e nebcr
d o l n i d e l i s ti .k te re trvaj i vdti i nou j en ndkol i k sekund,a ryto zachvatyse
rtznd dastoopakLrji- ndkolikr6tal rnnohokrdtdennd.Pir zachvatubolesti
dochizi ke stahumirnick6hosvalstva(bolestivytik). Mezi zichvatyje nenrocnybez t>btiLia rovndZobjektivni neurologickyinalez.jenormalni.Casto
s e v y s k y tu j ev b o l e sti veobl astina kfi 7i nebosl i zni civ duti ndfi stniohrani deny okrsek - sTrr.,rr.Vovti
:.rinu.pii .iejirnZpodraZddnise bolestivy ziichvat
vyprovokuje (lehkyrn dotykem. ale t6Z rnluvenirn.kousanim nebo i zlvan e m v d tru ).N d k tefi nernocnirnaj i proto probl i rny s j i dl em. pi ti m. nemoh o u s e u rn y t a n i s i vydi sti tzuby.protoZevi echny tyto ukonyj i m provokuj i
i n te n z i v n ib o l e s ti v eparoxysmy.a proto dastoi cel kovdstradaj i .

cerebellum

a . c e r e b e l lsi u p e r i o r

n.trigeminus
v. petrosa

n. abducens
a . c e r e b e l li in f e r i oar n t e r i o r
a. labyrinthi
n.facialis
n. vestibularis

f l o c c u l u sc e r e b e l l i

O b r . 4 3 . l N e u r o v a s k u l 6 r nki o n f l i k t - k l i i ' k aa . c e r c b e l lsi u p c r i o rv t i s n i n r k u n t a k t u

s n. trigcrninr-rs

Bolesti hlavy

Dia- un( t zje

a j e d n o c l u c h i ip. o c l l cty p i c k e s ymptot-nati k,v.
Lekern vol by .j e
c ar bat - naz ep igna. b a p e n ti np. re -u a b a l i np.i i p adndhydantoi nyncbo i ckrnaz c paln.P ii neL rs p d c hnutc tl i k a n rc n tri z nl ei i ' b y se i ndi kr-l jneurochi
i
rLrrgi cke
zirkroky. dncs ne.jc'asti'iirtrikrutyu.ykuldml
dekotnpra^sc
kmene nervu. kcly
t nez ic ev u a v l i rk n atri g e rl i n L rs e v l o Z i tc fl o n o vi rdesti dka.sval nebofasci e.
Dafii nrtrZnostije,stereotuktickti
rutlitx'hirurgic(o(etienigarna-noZent).
JiZ
m enes e pouZ i v a j ip e rk u ti rn nzi a k ro k yp i e s fi r ramenoval es ci l em gangl i oly z y gas s er s ke hgoa n g l i a .
Sekunddrni neuralgie trigeminu -jesymptomatickirneural-eie.
kten.rse
vyskytu.f
e pii draZddninervu rfrznyrnichorobnyrnipnrcesykdekoli v jehcr
pr ir bihu. M f r Z e s e o b j e v i t i v rn l a d i i rn v d k u a posti hLri e
kteror,rkolvdtev
i
t r iger ninu( z lle L i n a l o k a l i z a c ip a to l o g i c k c hoprocesLr).
B ol estine.j soutak
v y hr andndpar o x y s rn a l n is. p i (ej e n k o l i s i ri n t enzi tatrval ej (i bol esti .chybi
spoLritovitz6na a nebyvirbolestivyitik. Pi'i objektivnim vy5etieni nachirzir ne boles t iv ev ys tL rp ytri -u e mi n Lnr.d k d y p o ru chyd' i tinebo i dal i i patol ogi ck y nllez .
Dif - er enc ia l ndii a g n o s ti k as e k u n d i rrnni e u r al gi ej e porndrndi i roki r. nutno vylctuditpiedeviim at'ekceextrakraniirlnich
tkini v blizkosti nervu (ORL
- s inus it idy ;on e n ro c n d ndi u ti n y frs tn i- z u b y. di rsnd:odni af' ekce- gl aukorr-r).
ale i intrakraniirlnileze. Bolesti mohou nEkdy pietrvavati po zhojeni ak ut ni z and tl i v ea f-e k c e(n a p i . L rs i n u s i ti d y).
Prntherpetic'ktitrcurul,qiepo probdhlem zosteruje zlvaZnir svoji intenzitou i torpidnosti.Jeji hlavni prevenci-ieviasnir a adekvdtniledbazosteru.
je piedeviim kauzirlnipodle zjiitdne piidiny,
Ledbasekunddrniner"rralgie
symptomatickyi zde mohou pornoci leky uZivaneu primzirnineuralgie.
Z v llit ni f br mo r-r
s y m p to m a ti c k en e u ra l g i etri gerni nuj e neurul gi en. nus oc iliur i, s( Cha rl i n )s b o l c s tm iu v n i ti n i h o o cxni ho
koutku atna nosni m ki fdle. s oudas ndb y v i t k o n y u n k ti v i ti d as. l z e n i .zdui cni nosni sl i zni ce.P fi di t t ou. js ouhlav n dz a n 6 tl i v ez m d n y v b l i z k e rnokol i nervLt.
B oles t iv ob l a s tio b l i d e y eh. o rn i i d o l n i d e l i sti .rnfrZezpfi sobi tdt,s.ffunkce
tarrrlxtrotnuntlibuldnrilut
kloubu (artr(rza.vadnyskusap.).Provokujise hlavnd pii i.vykini a kloub blivir palpaind bolesrivy.
Atvpic'kdoblir'e.jot,ti
bole.st- jde o chronicke,tup6 a konstantnibolesti,
n e p i e s n dl o k a l i z o v a n id o k r a j i n y h o r n i d e l i s t i .u n i l a t e r i r l nii b i l a t e r a l n i .
Vyskytu.jese natitdstiporndrndvzicnd. hlavnd u Zen mladiiho a stiedniho
v dk u.das t ops yc h i c k yl a b i l n i c ha n e u rc ti c k y c h.Obj ekti vnini tl ezbyvi r vl dy
z c c la nt t r m dln i .p i i d i n a n e n i .j a s n aa l e d b aj e vel mi svi zel ni r(pourZi vajse
i
ps y c hof ar m akah. l a v n d a n ti d e p re s i v l ).
Neuralgie glosofaryngeSlnfrnfrZebyt esenciirlnii sekunclarni.Bolesti
. is ot rlok aliz ova n yv o b l a s tito n z i l y a p ro p a g l rj ise do uchaa k frhl u rnandi buly.
Neur algia g a n g l i i g e n i c u l i (H u n ti ) j c h l a vndzosterovehopfrvodu.B oles t i. js oulok al i z o v i rn yv u c h r-r
(s e n z i ti v n i n e rvacen. i ntermedi i )a mohsu
s e iiiit do hor n i i d o l n i d e l i s ti .H e rp e ti c k i er ru pcebyva v zevni m zvukovodu. r t t z v iji s e p e ri f-e rnlfe z e n . VII. (d a s tov el rni tdl ki r a torpi dni ) a nrfrZe
b y t p o s t i Z e ni n . V l l l . ( s n i Z e nsi l u c h ui v c s t i b u l i r r npi i i z n a k y ) .H e r p e r i c k i r
crLrpcernfrZebyt ndkdy relativndrnalira.jc nr.rtnopo ni cilend pirtrat.
O k c ipit r { lnf n e u ra l g i e s e v y s k y tL ri cn d k c l yv obl astin. occi pi tal i snra.i or'
( je lok aliz ov z i n
rn c d i i l n i . n . o c c i p i ta l i sn ti n rtrl ateri rl nd).
D i f' erenci hl nddi ag n o s t i c k yn u t n oo d l i i i t c e r v i k o k r a n i i r l ns iy n d r o n t .

327

329

44. NEUROZJ(

Neurcrzy.isoufunkdni poruchy nervovedinnosti bez z.ievneorganicke lez.e

CNS nebo jinych systemir.oznaduji se take jako poruchy psychogenni.
Na jejic h v z nik u s e p o d i l i i n d i v i d u i i tn is p e c ifi ckda typol ogi ckadi spt-rzi ce
s polus det ny r n ifa k to ry v n d j i i m i . k te reo v l i v iuj i vyvoj . strukturua reakce
os obnos t i.P at i i p i e d e v (i m d o o b l a s tip s y c h i atri e.K l i ni cky obraz.j evi ak
casto doproviizeniadou piiznakrlrsomatickych(bolesti. zdvratd.parestezie), proto mohou neurtizy imponovatjako organickeleze a naopak rizni
or ganic k aonem o c n d n mo
i d i fi k o v a t.Z a s a h u yitak svou symptomati koucl o
dit ' er enc iiilni
di a g n o s ti k yi a d y me d i c i n s k y c hoborfra-i ej i chvyskyt j e uysoky.zmdny somatickdse odrirzejive stavupsychiky a naopakzmdny psychiky ovliviiuji projevy tdlesnychfunkci. KaLTJA
chronickdnebo nevyleditelnachorobase odraZiv psychickest'eienemocneho.Tykd se to piedeviim
t dc h nem oc ny c h .k te rd n e m o c p o s ti h l av p rodukti vni mvdku. C horobaj e
pr o nem oc neh os tre s o v o us i tu a c i .k te ra rn ti Z emi t i spol edenske
a soci al ni
dt s ledk y . P r ot o z n a l o s ta c h a p i rn ip s y c h o l o gi enemocnehodl ovdkaj e nez by t nou s oud6 s tik a Z d el d k a i s k ed i n n o s ti .
V etiologii a patogenezijsou vedle faktorfr konstitudnichdfrleZitefirkt or y s it uadni.p i e d e v i i rn p s t' r' l to .s o c i ti l rtl
N .e r.rroti cibyvaj i premorbi dnd
z v y 5endem ot iv n i . a f-e k ti v n dl a b i l n i . m a j i m e ni i sebeovl adanizvyi
,
enou
pohotovctstk ruznyrn strachfima nizkor.rfrustradni toleranci (frustrace=
piekaZkyv uspokojovaninejrirzndjiichosobnichpiani a tLrZeb.
bloktidana
ces t dk c ili. v niti n i k o n fl i k t o s o b n i c hp o ti e b p nrti rnoZnostem).
D frl eZi tym
momentempro rozvcrjrnanif'estnineur6zyjsoLrnejrtzndjKi:litilttve situtrcc (nebo teZ stres)a poruienir schopnostadaptacedlovdka na tyto vlivy.
S/ r c sje def ino v a nj a rk o s o u b o r re a k c i o rg a ni smuna vni ti ni nebo vndj l i
zmeny.ktere naruiu.jinormiilni >klidovy< chod organismu.Poruchaadaptadnic hs c hopn o s tirn fi Z en a s ta tb u d ' v d frs l edkuakutni ch psychotraumat
(f im r t i bliz k e os o b y ).n e b o v l i v e rn rn n di n te nzi vni ch.al e dl ouhodobdpfi s obic ic hnegat i v n i c hv l i v tr. Pi e d e v i i mj d e o nefrfi zndj i i konfl i ktni si ruace
- v r odind. na p ra c o v i i ti i v e s p o l e d n o s tiC
. h roni ckeemoce pfrsobi.fako
biologic k i s t r e s o ryZ. r,' Vi e n o ur.n fro us e m o h o n upl atni tpi i osl abeniorgan is lnu ( a t edy i v y i i i n c rv o r,' e
d i n n o s ti )rtz n yrni organi ckymichorobarni
nebo i def et r v a .j i c i m
p ra c o v n i n rp i e p d ti m - e x har,rsciJako
.
rcukti y,rtl
neurri:.rtse oznadr-rje
sylnptolnatika.kterii vznikla vdtiinor-rakutnd lako reakce
na konkrdlni zaldi,ovuusituaci.
K linic k y ob ra z n e u n i z-j c re l rn i p e s trya p ol yrnorfni .j de o kombi naci
a vegetutivrt[r'h.
Ve vztahuk neurologii.
ltif:ttukit p.stthicktlclt..sotrrtrtick.t'r'lt

Neur6zy
- psychogenni
poruchy nervov6
iinnosfi

Klinick6 piiznoky
mohou bfi
psychick6,
somqtick6
i vegetotivni

330

Diogn6zq neur6zy

Ziklady neurologie

a l e i j i n y rn o b o rfi rnj soLrdfi l eZi tdhl avnd somati ck6pi i znaky,ktere i rnponujf jako pctruchafunkce uri'itehoorgirnuneho systemu.ale tato se po podrcrbnernvyietieni nezjisti.Sontutickepi'[:ltukt' se mohou projevovat.jako
rfi z n e b o l e ,s ti(d i fi rzni bol esti v zi rdech,kl oubcch. bol esti hl avy), poti !.c
bdomi nal nibol estinebo.yi nenepi i j emnepoci ty. naug u .s trrti n te s ti trc (a
i l tt[
(palpitace.bolesti na hrudi. kratky dech),
zea. prfijent)i kurtliopulnutrttilrti
In a v a . p c rc i tyn a o m dl eni .z.i vrari vdstavy,svdddninebo pal enikfi Zel j .
Ab n o rmi i l n i td l e sndvj emy stresLrjpsychi
i
kLr.
rozvi nutl ineur6zazpdtnd
zvy5uje vnirnirni pfrvodnichsornatickychprojevt - akcentujese tak chorobny kruh.
Neurotick6 poruchy se obecnddiagnostikulipodle ndsledujicichproj e v fi :
o pifzrrakyvyvolavaji u pacientavyrazny pocit nepohodya obavy;
o c h a p a n io b j e k ti vnireal i ty zfi st6vai ntaktni :
o symptornatickechov/ui nepiekradujezavalnd.f
i ramecsocialnichnorern.
piestoZesubjektivni prolivani mfrZebft zietelnd naruieno:
. p o ru c h aj e d d l e tr vaj i ci nej
, dej en o reakci na stres:
o c h y b i o rg a n i c k api i di na.
V soudasnedobd se rozliiuji dvd zakladni kategorieneurotickychporuch: anxi6znf a somatoformni (v popiedijsou somaticke.tdlesnepYiznaky, ktere nemaji organicky podklad). Nejsou viak vzajemndpiesnd ohranideny a u iardynemocnychjsou projevy srni5ene.Zdkladnim piiznakern
u a n x i o z n i c hp o ru c hj e uzkost- anxi eta,coZj e ti sei l ,zvy5endtenze.poci t
s tra c h u ,k te ry v i a k nema speci fi ckypi edmdt.A nxi eta neni omezenana
u rd i to u s p e c i fi c k o usi tuaci .K rornd anxi ety nemocni udi rvaj idastopoci ty
n e k l i d u ,v n i ti n i c h v dni ,zhori enoukoncentracia i nsomni i .V el mi dast6.j sou
rfizne piiznaky sornaticke.Vdt5inoubyva nemocny subjektivndpiesvddd e n o o rg a n i c k ep i i d i nd svych poti i i .

44.1. Anxi6zni poruchy

Anxi6zni poruchy:
l. generolizovon6
0zkoslnd
neur6zq
2. ponick6
porucho

Anxi6znf poruchy se vyskytuji ve dvou hlavnich formdch:

(un.ririzlti)neurri:.u,u ktere jde o perzistujici
L generuli:,ot'unriLi:.ko.strtti
a d d l e trv a j i c (d
i n y a tydny) vyi e uvedendpi i znaky;
2. punickd prtruchu, ctl'zje nirhlevzniklyi stav intenzivnihopocitu strachu.
Lizkosti.celkovehodyskomfortu bez piimdho vztahu ke stresov6situaci, dastobez prctvokadnihovlivu. Yyraz.neisou opdt somatickepiiznaky. MfrZetrvat jen minuty. jde o epizodickouzlchvatovitou r-izkost.
Fobie je neodfivodndnya nepiirozenystrachjiL z. nd&ho konkretniho,
(konkretni fiikt, osobanebo situace),.jehlavnirnprojevern
def-inovatelneho
fobick6 neurdzy. MfiZe jit o strachz nemoci (no:rlfoDre),rakovrny (kuncerofobie).ale i strachz uz,avYeneho
prostoru(ft/rur.srrofobie)
nebo z vyiek.
Agorufobicje strachbyt sitm na rnistech.odkLrdje obtiZnyifrtdkdo bezpedi
neboje tdZkeziskat pomoc. MfrZejit o dopravni prostiedky,obchody.voln a Si ro k ap ro s tra n s tvii i. roke ul i ce.al e takeki na.restaurace.
koncertnisdl y,
tr-rnelyap. Socitilrti.fobie piedstavu.jeintenzivni a trvaly strach ze sitr-raci.
v e k te ry c hj e n u tn o podat vykon. napi . ml uvi t na vei ej nosti .tel efonovi l t.
pii.;imatnavitdvy ap.
jednotka a patfi rnezi porLrDeprese se dnes vydleriujejako samostatna
c h y a f' e k ti v i tyJ. d e o chorobnoundl aduve smysl usrnutkua od normi rl ni ho

Neurtizy

s nlut k us c liii hla rl ti ttc ri d .' krir trtii n te n z i to ua tr vani nternod' ni

reakce.H l avn i m r p r o j e v y . j s o Ls rn i T e n zi i i . ; n r Lsrn. i Z e n i z v y ( c n i c h u t i k . y i d l u i. n s c l m n i e
'zlrittaenergie.nerozhocli nadrndrnitspavost.z1'rornalcni
.jeclnirni,unava.
nos t . nes c hopn o sst o L rs ti ' e d ean n
i e c h n t k Z i v otu.Je patrny utl unt psychi ky. rnotoriky i vegetatir,'nich
fLrnkci(dastiije zicpa).
Dc pr es es e vy s k y tu .j es a rro s ta tn di s p o l e d nds anxi (l zni mi poruchanti
(snr iiend uz k os tn aa d e p re s i v n ip o rr.rc h a ).
p ro.j evuj ese kromd zmdndne
nalady piehnan o us ta ro s tl i v o s tifn
. a v o u . p i truchantispi nku a hypochondrickyrli obavalni.Typickf .jsourarrnipesirna.dasnepnrbouzenia suicicliirlni tcndencc.V ndkterychpi-ipadecl'r
nrohoubyt sornatickepotiZezcela dot' ninar r t ni
a v las tn id c p re s e j e ns o tv aro z p r-tz .n al el(napi
na .tl ak na hrucl ni ku.
bolesti v zirdech.z.acpa).DepresernfrZevzniknout u novd diagnostikovani
z.aval.rte
neurologicki chorcby (napi-.Ltroz-trouieneskler(tzy.amyotrofickc lat er iilnis k lcr6 z y )..j ero v n d i d a s tau Pa rk i nsonovychoroby.
Salnostatndse vydleriu.jireakce na stres, napi. akutni stresovdreakce
nebo posttraumatickirstresovriporucha.
Neurastenie (neurastenickysyndrorn)je prlern .fiZ dnes mend ui.ivany
a pot iZ es e iadi d o v y i e u v e d e n y c ha f-e k ti v n i ch
nebo anxi ozni chporuch,
j i ndy piev aT ujeo b ra z c h ro n i c k e L rn a v ya rn fi Ze o chroni cky i rnavgvy
-j i t
syndr t lnl.Neur a s te n i e
j e c h a r-a k te ri z o v a n
z val i enou unavnosti .poruchaIni spanku.piedraZddnosti.
ipatnou sor-rstiedivosti.
ndkclyudavaji pacienti
i poruchy pamdti, ktere viak jsou zpfrsobenypouze poruchou koncentrerce. S niZ enypr ah c i tl i v o s ti s e p rc rj e v u .jzev y i e nou vni mavosti k ri rznym
vndJiim i vnitiniln podndtunr.rn[rZese prcrjevitv rfiznych syst6mech.pitci ent i. is oupiec itl i v d l in a h l u k , S p a tn ds n i ri e j ib ol esti .rnaj i dastorfrznestdh ov av eboles t ia p a re s te z i ek. te re v l a k n e re s pektujanatomi
i
cki irnervadni
ter it or ia.Cas t e. is o ub o l e s tih l a v y . v d t(i n o u tu pe. cl i fuzni .ndkdyj en poci t
tl ak u.
i
odti i i t ocl
" jak o by b y l a h l a v av o b ru d i r,.P ri rn a rn in eurasteninutno
^\\'tnptottr(rtickilto
(diive lttk pseudoneurusteneuru,ttcnickelto.s\.rttlrrnnu
rrrc).ktery se rnfiZevyskytovatr,'prfrbdhundkterychorganickychonefftocn dni ( c hr onic k ei n f' e k c c p. o r_ i ra z o vseta v y .rn a l igni tyap.).

44.2. Somotoformni poruchy

Mezi stlnlatofirrntniporuchy se iadi poruchy somatiz.atni,hypochctndrickc a v egc t at iv nid y s fu n k c e .
Somatizadni porucha .jc charakterizovdnaviccdetnyrni.opakovanyrli
a p r or ndnliv y m is y rn p to rr-ry
z .v i c e s y s te n rt (n a pi . GIT - bol esti ,nauzea.
i i h ini. bolc s t iv r fi z n y c hl o k a l i ta c h .p i rl e n i .s v d ddniktZe. sexudl nia menst r uac \ ni
pot iZ eap .).Prfrb d hj c ty p i c k y c h ro n i c ky(del eneZcl varoky). kol i sav y a das t ojs oL rp i i tt)rx n yi rfrz n e s tr.rp ndde p resenebcluzkostr.P orucha
o bv v k le t at inijiT v ra n e d o s p 6 l o s tia j e b d z n d.i (iu zen ne7 u muZfi .
U hypochondrick6 neur6zy.je v popiecli abnor-rnitlni
ziijern o procesy
vlas t nf hot dla.po z o n to sjte c h o ro b n du p o u ti i n ak ndkteresornati ckefunkci
a.ie crbavar.ez,ava/.nihoonernocndni.Neur(lzavdtiinoLrnavazujena hypoch ondr ic k ouos o b n o s la .j c n z i i d k a s e p o p rv i p r o.j evLrjpo
e 50. roce v6ku.
Cely s t av t r iir ie p o te n c rtv uit s o u d a s n as l o Z k ad eprcsi vni .

331

332

Zi,}lady neurologie

44.3. Disociotivni poruchy

Disociolivni
(konverzni)
poruchy
- dominuii
somotick6 proievy

s k upi nouj sou di soci ati vni(konvcrzni )poruchy(di i ve oznaSa mo s ta tn o u

jako
hysterickdneuroza).Maji v popiedi somatickdprojevy.dastcr
i'ovane
jen elementiirnisyrnptomy.kterejsou ornezenyna ndkteroudasttdla nebo
organ. Piiznaky .jsou piesndji vymezeny a vyrazndjii neL u difuzndjiich
p o ru c h s o rn a ti z adni ch.
V zni kaj i dastopo si l ndj i i m emoci ondl ni mpodn6tu. dasto nahle a vysvdtluji se pievedenirn(konver:.i)af'ektu.neieleneho
p s y c h i c k e h ok o nl l i ktu, do tdl esnesf6ry, somati ckeobl asti. D i sot' i ur' cj e
obranny psychicky mechanismus,ktery jedinec nevddorndpouZije,kdyZ
j e h o p s y c h i k an eni schopnase vyrovnat s urdi tym psychi ckyrnobsahem.
Jde o nevddomeoditdpenidastipsychickychfunkci, ktereje nevddomdpouZito k vyrovnani se s nepiijernnyrniz.61itky.Dfisledkernje psychogenni
a l t e r a c ef u n k c i . D i s o c i a t i v n i ( k o n v e r z n i )p o r u c h y v z n i k a j i o b v y k l e
z vaZnehoosobnihoprobl6mu.ktery neni nemocnyschopentolerovat.Jedna
se o dfisledekmaladaptivnisnahy o vyrovnani se s traunratern- mfiZejit
o k l a s i c k etra u m a.sexudl nitrauma.emodni stres.al e i chroni ckytraumaticky prfibdh Zivota (napi. nevydaienirmanZelstvi,somatickenemoci ap.)
nebo konflikt v psychicke oblasti. Poruchafunkce je vyrazem emodnihcr
konfliktu nebo potieby. Symptomy piina(eji pacientoviurC:ityzisk. PievaZuji negativnfsymptomy.jde hlavnd o poruchy funkci. kterejsou normalnd iizeny vfrli. vdtiinou nebyvaji bolesti ani vegetativniprojevy.
Ze somatickychprojevfrse u disociativnichporuch vyskytuji:
. poruchy hybnosti - konverzni par,2y.poruchy chirze;
. poruchy citlivosti - hyp- a anestdzie:pro obd poruchyje typick6, 2e nerespektujianatomickeinervadnisch6ma,jsou piesnd ohranidenydasto
n a c e l o u ru k u nebo kondeti nu.kromd vl astniporuchyj e obj ekti vni ndlez norrniilni:
o poruchy senzoricke- konverzni slepota.hluchota;
. p o ru c h yi e d i - afbni e,koktavosti muti smus;
. p o ru c h yp a mdti- di soci adnian-rnezi e,
o d i s o c i a ti v n zi irchvat- ntrhZe
l ai kovi pi i pomi natepi l epti ckyparoxysmus.
ale odehrdvdse vdtiinou pied publikern. pii padu se postiZenyinikdy
neporani.kiede jsou velrni bizarni, zornice nejsou mydriaticke a norrndlndreaguji.
Disociativni poruchy se rnohou vyskytovat i u primarnd organickeporuchy jako superpoziceorganickehodeficitu (napi. funkdni hemipareza.
kter6 naval.ena lehkou herniparezupo iktu).
V s o u v i s l o s tis psychogenni miporuchamij e ti eba j el td upi esni tdastct
u Z i v a n ep o j m y :
o A g ra v a c e .i ezvel i dovaniorgani ckychpi i znakfi .dastoj de o udel ovej edn d n i a v y s k y t uj ese v praxi pomdrnddasto.Ji ndy mohou byt organi cke
projevy podvddomdzvelidovanysoudasnouneur(rzou.mluvi se o funkdnf superpozici.
. Simulace je vddom6 piedstiranichoroby nebo chorobnychprojevfi. Je
pomdrndv'z/acn6.
Naopak u konverzni poruchy si nernocnyneni vddorn
ncrcitlnostisvych symptomfr.piestoZe.ide o funkdni poruchu.Je tieba
.j i ro z l i So v aot d si mul ace.
L 6 tb a n e u r6 z.j edastokompl i kovana.j e domenoupsychi atra.D fi l eZi te
j e z .j i s ti a
t o d s trani tvyvol i rval i cipsychogennipi fdi nu.V l edbdj e vZdy vel m i d fi l e Z i tak o m pl exni a ndkdy speci al i zovand
psychoterapi e.
Z psycho-

Neu16zy

f ar m aks e pou Z i v a j ih l a rn e a n ti c l e p re s i vaaanxi ol yti ka.ndkdy a spi i e kri rtk odobd i r nal e d i rv k r, n e k tc r' 1 ,' cnhe L rro l e p tl k.
Z anti depresi vse prefcru.j i
piipr av k ys r n i n i rri i rl n i rn
a n ti c h o l i n e rs n i rn
tedy pi edevi i ntty. ktere
e f' ektern.
s elek t iv ndinh i b u fi z p e tn ev y c h y ta v i rnsi e n rtoni nuze synapti cki chi tefbi n
( S S RI - s ele c ti v es e n rto n i nrc -L rp ta ki neh i b i tors).
Pro porozurndniduievnim porr-rchiun.je
tieba vdddt ndco o rnozkovych
f unk c ic h,z nir tn d c oz l i d s k ep s y c h o l o g i ea. l e soudasnd
bi t ci tl i vl i a chi rpav y k lider n a r n i t r.rp i i rl n o us n a h uj i rn p o rn o ci .P rvni dvd podrl i nky vyi .aduji s pec iiiln fs tr-rd i u rn
kval i tou.kteri r.j enezbytnd
ti .e ti j e s p i i e p i i ro z e nor,r
pr o v iec hny d o b re l e k a i e .

333

33s

SEZNAM ZKRATEK

A CE
A CT H
AD
ADD
A DHD
A DP
AG
AChR
AIDP
AIDS
A LS
A RO
AV
BAEP
B CNU
BDNF
Bt-M syndrom
CBF
CCNU
CDT
CI DP
CK
CM P
CNS
COMT
CO W S
CRP
CT
CTA
DM O
DS A

a c e ty l c h o l i n e s te ra z a
a d re n o k o rti k o tro p nhf o rmon (adrenocorti cotropi chormone)
A l z h e i n re ro v an e m o c (Al z hei mer' sdi sease)
poruchapozornosti(attentiondeflcit disorder)
p o ru c h a p o z o rn o s tis p o j e nas hyperakti vi tou(attenti on
d e fl c i t h y p e ra c ti v i tyd i s o rder)
a d e n o s i n d i fo s fi rt
angiografie
acetylcholinovereceptory
a k u t n i z a n d t l i v ad e m y e l i n i z a d npi o l y n e u r o p a t i e( a c u t e
i ntl arnmatorydemyeli nating polyneuropathy)
( a c q u i r e di m m u n o s y n d r o m z i s k a n ei m u n o d e f i c i e n c e
cleficiencysvndrome)
a my o tro fi c k al a te ra l n is k l e r(rza
a n e s te z i o l o g i c k o -re s u s c i tadni
odddl eni
arterioven6zni
s l u c h o v ee v o k o v a n ep o te n ci al y(brai nsternaudi tory potential)
k a rrn u s ti n
brain derived neurotrophiclirctor
bLrko-lingvo-rnastikatorni
syndront
mozkovy prfrtok (cerebralblood flow)
lomustin
karbohydrirt-deficientni
transf'erin
c h ro n i c k az i rn d tl i v d e m y e l ini z.a.ipol
e
ni yneuropati(chron i c i n tl a m rn a to ryd e n ty e l i nati ngpol yneuropathy)
k re a ti n k i n a z a(c re a ti n ek i n ase)
c e v n i rn o z k o v ap i i h o d a
c e n tra l n in e rv o v ys y s te rn
katechol-O-rnethyltransf'erirza
c o l d o p p o s i te .w a n n s a m e
C -re a k ti v n ip ro te i n
vypod'etnitomografie(computedtomography)
CT angiografie
d d ts k nrn o z k o v ao b rn a
d i -u i ta l nsi u b tra k d nai n g i o g rafi e

336

Ziklady neurologie

DUSG
EEG
EKG
EMG
EP
F EF
FLAIR
FLM
G A BA
G IT
G MT
HDL
H IV
HSV
Ig
IM
INH
INR
IVIG
J IP
LDL
LMD
LS
MEP
MI
MII
MR
MR A
rnyekr-CT
NGF
NMDA
NO
n o n -R E M
OA
OR L
PA
PCR
PD
PEO
PET
PMG
PN
PNS
PPRF
PS
PT A
RA

dupl exni ul trasonografl e

elektroencefalografie
elektrokardiogralie
e l ektromyografi c
e vokovanepotenci al y
f rontal niodni pol e (frontaleye fi el d)
flLrid-attenuated
inversiol-rrecovery
f hsci cul usl ongi tudi nal i srnedi al i s
y -ami nomdsel na
c d)
kysel i na(ganta-arni nobutyriaci
g astroi ntesti ndl ni
trakt
y-gl utamyl transf' eraza
l i poprotei nys vysokou hustotou(hi gh-densi tyl i poprot elns)
(humani rnmunodefi ci ency
vi rus,l i dskdi munodefl ci ence
v l r u s)
vi rus herpessi rnpl ex
irnunoglobulin
infarkt myokardu
izoniazid
hodnotavyjadiujici terapeutickerozmEz,ip1ipouZiti warfarinu (internationalnormalizedratio)
i ntravenoznii munogl obul i n
j ednotka i ntenzi vnipede
l i poprotei nys ni zkou hustotou(l ow -densi tyl i poprotei ns)
lehka mozkovf,dysfunkce
l u rnboi schi adi cky
syndrom
motoricke evokovandpotencidly
primdrni motorickit korovii oblast
premotorickaa suplcmentirrni(sekundarni)rnotorickakorovii oblarst
rnagnetickarezonance
MR angi ografi e
kornbinaceCT a perimyclografie
nervovy rfistovy faktor (nerve growth f'actor)
N -rnethyl -D -asparti i t
a namnezanyndj i i ho onentocndni
synchronnispanek(non-rapi deye movement)
osobni anamneza
otori nol au' yngctl ogi e
pracovni anamniza
pcllyrneraz,ov/aYetd,zovir
reakce(polyrnerasechain reaction)
proton-denzitndvaieny obraz (MR)
progresivni zevni ofialmoplegie
pttzitrttnovaentisni tomografie(positronernissiontomog raphy)
pcrimyekrgrafie
Parki nsonovanemoc
perif'erninervovy syst6nt
pararnediirnnipclntinniretikr,rlirrni
fctrrnace
p aski nsonskysyndront
p erkuthnnitransl urni ni rl ni
angi opl asti ka
ro di nnaanantneza

Seznam zkratek

337

REM

p a r a d o x n i s p a n e kd o p r o v i r z e n yr y c h l y r n i p o h y b y o d i
(ra p i d e y e rn o v e rn e n t)

RIND

rc v e rz i b i l n ii s c h e mi c k yn e r -rrorogi cky
defi ci t (revcrsi bl e
i s c h e rn i cn e u ro l o g i cd e fi c i t.y
r o z t r o u i e n i is k l e r o z an r o z k o r r i i n i ( s c l e r o s i sr n u l t i p l e x
c e re b ro s p i n a l)i s
re k o n tb i n a n tntk
i a i o v y a k ti vi ttorpl azrni nogenu
s u b a ra c h n o i dnail k rv d c e n i
s y n d ro n ta s e p ti c k en re n i n g l ti dy
s o rn a to s e n z o ri c ke6v o k o v a nepotenci al y
s y s te mc l v yl u p u s e ry th e n ra todes
ro z tro u s e n i rs k l e rti z am o z kcl rni i ni(scl erosi smul ti pl ex
cerebrospinalis)
s p i n a l n irn u s k u l i rrnai tro fl e
j e d n o fo to n o v d
e rn i s n ito rn o g rafi e(si ngrephotonemi ssi on
computed tomography)
i n h i b i t o r y z p d t n e h ov y c h y t i r v d n si e r o t o n i n u( s e l e c t i v e
s e ro to n i nre u p ta k ei n h i b i to r s)
transkranialn i dopplerornetrie
tra n z i to rn i s c h e m i c k aa ta k a(transi enti scherni cattack)
syndrornhorni hrudni apertury(thoracicoutlet syndrome)
u l tra s o n o g ra fi e
v a s k u l i rrndi e rn e n c c
z ra k o v de v o k o v a n ep o te n c i hl y(vi suarevokedpotenti al s)
l i p o p ro te i n ys v e l m i n fz k o u hr,rstotou
(very-l ow -densi ty
l i p o p ro te i n s )

RS
r-tPA
SAK
SAM
SE,P
SLE
SM
SMA
S P E CT
SSRI
T CD
TIA
TOS
USG
VD
VEP
V LDT ,

341

REJSTRTK

A
a b a z i e6 l
abscesrnozku 209
- s p i n a l n ie p i d u r a l n i2 1 0
a b s e n c el 9 l
- temporalni 192
abulie 73
adenom l63
adiadochokineze 42
afazie 69
- am nes t ic k d7 0
- am nes t ic k o -d y s n o rn i c k7i 0
r
- Bnrcova 69
- ex pr es iv ni6 9
- globalni 70
- k onduk dni 7 0
- rnotoricka 69
- perceptivni 70
- senzorickd 70
- Wernickeova70
afbnie 69
ageus ie55
agn(rziesluchova 70
- zrakovii 70
agraf'estezteI4
agravace 33 I
A gr y ll- Robe rts o v yz o rn i c e 2 3 I
AIDS 215
ak inez e 36
aktiviitorplazminogenutkeifiovy | 49
algody s t r of i e2 8 2
a l k o h o l i s m u s2 5 6
alody nie 30
Alzheimerovanernoc 233
amaurosisfugax 45
amaur(rza 4-5
amentni stav 63
amnezie J4
- ant er ogr ad n il l 3
- posttraumatickir113
- pr et r aum a ti c k i rl l 3
- retrogradni 113
- t r anz it or nig l o b i rl n i l 4
A m os s ir vpiiz n a k 1 0 2
amyloid 234
anryotrofickiilateralniskler6za 240

arnyotrofieneuralgickd 265
- proximalni diabetickl 214
- - diabetickd 292
a n a l gezi e30
a n a m ndzagynekol ogi ckd l 0-5
- o s o bni 105
- p re rcovni105
- rodinna 105
- s o c i a l n (1 0 5
a n e s tezi e30
a n e u r y s m a1 5 3
a n g i omat6zaneurokutanniS turgeWeber 247
angiomy 169
a n g i opati eamyl oi dni l 4l
angioplastikaperkut6nnitranslumindlni 150
a n g i o reti kul om 159, 162
a n o smi e 44
anosognoziel4
a n x i e t a3 3 0
a p a tie 73
apondylartr6za 30J
a p r a x i e7 l
- c h fi ze 6l
- i d eatorni 7l
- m to ri cki i 7l
- p i i o b l e k a n i7 l
a ra c h noi deal 3
a r a c h n o i d i t i d a2 l t l
area nervtna 263
areaeradiculares263
arteriabasilaris 134
a rte ri abasi l ari s 134
- c a r o t i sc o m m u n i s 1 3 3
- - interna 133
- c e rebrianteri or 134
- - rnedia 134
- m e n i n g i c am e d i a 1 1 7
- s p i n a l i sa n t e r i o r l 5 l
- s u bcl avi a 143
- vertebralis 143
arteriitidaternpordlni 228
a rte r i i ti sgi gantocel l ul ari s228
a rtri ti darevmati ck6229
artropatie 2-51

342

Z'i,}lady neurologie

a ry tmi e s rd e d n i 1 5 4
astyxie 248
a s ta x i e 6 |
i rs te rc o g n (i z i c7 1
a s t e r i x i s3 8
a s tro c y to rn1 5 9
a s y n e r g i e4 l
a ta k y i s c h e m i c k etra nzi torni 140
a ta x i e 4 |
- cerebel'arni240
Friedreichova240
hereditirrni 210
- k o n d e ti n 1 2
- stoje a chfiz.e 42
- trupovir 42
- vestibuliirni -58
aterotromb6z.a138
atet6ztt 3J
atonie detrusoru 83
atrofle rnultisysternove235
- rn u s k u l frn ip ro g resi vni241
- - spinalni 242
aura lL)2
a u to re g u l a c e1 3 6
autotopagn6z.ieJ4
avulze koienc 265
B
B a b i n s k i h op i i z n a k l l 5
b a l b u ti e s6 9
b a l i s rn u s3 fl
98
b a ri d rah e m a to e n c efal i cka
B a r r 6 h o p i i z n a kl l l
blzfini ganglia 35
Be c h td re v frvs y n d ro m 3l 9
Bellova pareza 283
Be l l frv p i i z n a k -5 -5
b l e fa ro s p a s rn u3s1 . 2 39
b o l e s t(i )c e n tra l r:rr
32
hlavy 32l
- n e u ro g e n n i3 2
neuropatickir32
- nociceptivn3
i 2
- o b l i d e j o v i a ty p i c k | 321
- pseudoradikLrlirrni
3 I -5
b ra d y k i n e z e3 6
b r a d y p s y c h i s r n u7s3
Brr,rdzinskihof-enomen102
C
c a rb a rn a z e p i n1 9 6
ccfirfea tenz.ni 324

centrLu'n
rnodenispindlni 83
cerebelitid2
a13
c l o p i d o g r e ll 5 l
cl usterheadache324
coiling l-5-5
comoti o cerebri l l 2
ccrntusi ocerebri l l 5
CT ui: vypodetnitomografie
cykl opl egi c 4tl
D
degeneraceaxondlni 260
- cerebel i rrnil 6l
- - al kohol ova2-56
- m i c h y s u b a k u t n ik o r n b i n o v a n d
255
- subakutnikorr-rbinovana
87
- Wallerova 260
del i ri urn 63
demence71. 233
- alkoholovi 234.251
- l akundrni 152
- rnultiinterrktovir152
- posttraurnaticka234
- pfi chronickernabuzu drog 234
- pfi chronickdnr abuzu lekfi 234
- vaskul zi rni150.234
deprese330
dermatom 30
dermatomyosi ti da229
derrnoi d 162
detrusor.atonie 83
ddtskri mozkovii obrna 24tl
deviace konjLrgovani52
di abetesi nsi pi dus l tl 2
diasternatornyelie2,16
di l acerace 115
di pl onryel i e 246
diplopie49
di sekce 145
di sk. herni e 30[i
-. protruze 30tt
disociacespirnkova204
distenzemdchyie tl3
D oppl erfrvpri nci p 126
Dlrfirurirv piiznak I l0
D uchennovadystnfi e 291
dupl exni ul trasonografi e126
dura ni ater l 3
dysartric 6c)
dysesl dzi e30
dysfagi e 59

Re.istifk

dy s f ir z ie 69
dy s f onie 59. 6 9
dy s f ir nk c eau to n o n tri 2 9 0
- lehk irnr oz k o v i r2 4 9
- t em por - om a n d i b u l d rn i hkol o u b L r
321
dy s gc us ie55
d y s k i n e z ep o z d n i 3 l
dy s lalie 69. 2 4 9
d y s l e x i e2 4 9
dy s r net r ie42
d y s o s m i e4 4
dy s r at ic 246
dy s s or nnie2 0 3
dy s s y ner gie d e tru s o rr,r-s fi n k te
tj 3ru
- sflnkterova 83
dy s t onie 37
- ak ut ni 37
- cervikaihti 3l
- pr of - es ion i rl n3i7
- segmentilni 37
- tctrzni 239
dy s t r of ieDuch c n n c w u2 9 J
- m y ot onic ka 3 0 0
- r ef lex ni s y mp a ti c k l 2 8 2
- s v alov e 29 5
dy s t r of in 291
E
edern cytotoxicki 9-5
eddm hydrostaticky 9-5
edem int er s ti c i i rl n 9
i5
- rnozku95. 180
- os m ot ic k i 9 5
- vazogenni 95
ektropiurn 284
embolie |45
em boliz ac eka rd i o g e n n i 1 4 0
- dis er ninov a n ai rk u tn i 2 1 4
- herpeticka 2l3
- k l i 5 t o v a2 1 2
e n c e l ' a l o p a t i 1e 2 0
anox ic k iris c h e rn i c k l 2 5 3
- endokrinni 254
- hepatirlni 254
- hy per k apn i c k i r2 5 3
- h y p e r t e n z n i1 5 2
hy pogly k ern i c k i r2 -5 3
- per inat ir ln i2 4 tt
- t ox iinf ' ek h i 2 1 2
- r t r er nic k i 2 5 4
W er nic k eo v a2 -5 7

343
e n d a rterektonti e150
e n d o neuri unt260
e n h a ncement12+
e -n te zopati3e l l
L .n L tresinoctLrrna
s
l 0-5
159. 16l
ependyr-r-tr-rn-r
e p i d ermoi d 162
e p i k o n d y l i t i d a3 1 2
e p i k onus 8.
e p i l e p s i ap a r t i a l i sc o n r i n u a 1 9 3
c p i l e psi ernyokl oni cka23-5
- - j L r v e n i l n il 9 l
- p o sttraurnati cka182
e p i n euri um 260
e ry th emarni grans2l 7
extrakceO, 131
F
firkornat6zy 246
fa s c i kul ace24
firsety 305
f'enomen Brudzinskiho 102
- p a lce I l l
fi b ri l ace 24
- s i n i 145
fi b rornyal gi e230
fo b i e 330
formace retikuldrni 23
- p ararnedi anni
ponti nni 52
fbtoreakce 4l
Friedreichovaataxie 240
fro n t i rl nityp chfi ze 6l
O
garna-nfrZLexellfrv 164
glrnapatie rnonokloniini 291
g a t i s n t u s7 3
g e s t(rzati hotenski i 195
G l a s gow skdstupni ce l 2l
-{latiramer-acetat224
g l i o b l a s t o ml - 5 9
gliorny 159
g l y k o rachi e 9tt
grafirspasmLrs
37. 239
grafi versushost disease 229
Gu i l l ai nfrv-B arreho
syndrorn 289
H
h a l u c i nace63
h e rn angi obl astont162
h e trtatocetal us147
h e n tatoencefnl i cka
bari era 9u

344

Zfkladr neurologie

h e ma to me p i d u ri rl n i l l 7
- s u b d u r d l n i1 7 8
h e m a t o m y e l i el 5 l
h e mi a n o p s i e4 5
- b i te mp o ra l n i4 5
- h e te ro n y m n i4 5
- h o m o n y m n f4 5
h e mi b a l i s rn u s3 8
hernikraniechronicka paroxysmalni 325
h e mi s p a s m u s5 6
- licni 284
h e mo c e f-a l u sl 4 l
hemoragiemozkova 146
- -. p i i d i n y 1 4 6
h e rn i a c es u b fa l c i n n i93
- tentoridlnicentrirlni 93
- - lateralni 92
- tonzilirrni 93
h e rn i ed i s k u 3 0 8
hlcrubkabezvddorni l2l
H o f f m a n n f i v p i i z n a kl l l
H u n ti n c to n o v ac h o roba 23-5
hydrocefalus 99
- hyporesorpdni99
- i n ta n ti l n i 9 9
- komunikujici 99
- n e k o m u n i k u j i c i9 9
- normotenzni 99. l82
- obstrukdni 99
h y p a l g d z i e3 0
hyperalg6zie 30
hyperestdzie30
hyperkinez.e3l
hypermetrie 42
hyperosmie 44
hyperpatie 30
hyperproteinorachie98
hypersomnie 204
h y p e rte n z e 1 3 9
- i n tra k ra n i fl n (i d i o pati ckri 165
- n i t r o l e b n i9 l
h y p e s te z i e3 0
h y p o g e u s i e5 5
h y p o k a l e mi e3 0 3
h y p o k i n e z e3 6
hyposmie44
h y p o te n z en i tro l e b n i 93
- o rto s ti i ti c k a9 0 . 1 9 9
- p o s tu ri rl n i9 0 . 1 9 9
h y p o to n rc 4 2
hypoxie 131

CH
C haddockfi vpi i znak I l 5
Chiariho mal ormace 245
chorea 37
- r n i n o r2 1 4
choroba(y)demyel ni
i z.a(ni221
- H untrngtonova235
- Charcot-Marie-Tooth242
- Kugelbergova-Welanderove
242
- M6nidrova 2tJ4
- motoneuronu 240
- poJivasrni5en6229
- pojivove Ikind, 221
- pri onove 215
- Stdpversus piijemce 229
- Werdnigova-Hoffmannova242
- W i l sonova 249
chfrzepodle Unterbergera58
-. patol ogi ckdtypy I l 8
-. typ frontdIni 6l
I
i l uze 63
imprese baztlirni 245
infarkt(y) interteritoridlnf | 40
- l akuni rrni 140
- mozkovy 131
- - hrozici l3l
- teri tori al ni 140
i nfi l trdty l eukemi cke 169
i nhi bi tory chol i nesterdzy303
i nkonti nence83
- funkdni 83
- stresovir [J3
i nsomni e 203
interf'eronybbbeta 224
i nterneurony l 4
i ntumescence
bederni 8l
- krdni Ul
i ri dopl egi e 48
i sch6mi e 131
- hrozici l3l
- mozkovd 140
- - neobstrukdni 140
- - obstrukdni 140
i schuri eparadoxni 83

t
j et l ag> < syndrom 205
j evy del i beradni73
- pareti cke I l 0
J u s t e r f r vp i i z n a k l l l

Re.istifk

K
k a l c i f i k a c e1 6 0
k analopat i e3 0 4
k at aplex ie2 0 z l
k auz algie 3 2
kavernomy156
K ear ns t v - S a y re fi vs y n d ro m 2 9 8
Kernigfiv piiznak 102
k inet t iz a 58
k laudik ac es p i n a l n n
i e l l ro -s e n n3i l 6
k lipov ir ni l5 -5
klonusI l3
k lubk a neu ro n a l n i2 3 4
kmenovd reflexy 64
koagulacei ntravaskr.r
larni diserninovana 228
k o k c y g o d y n i e3 l - 5
koktavost 69
kolagen(rzy221
krirna 64
- hy per gly k e m i c k c2 5 4
- v i - e i l n i6 7
komoce ll2
- rniini 183
kornpartmentsyndnrmy 2tlO
k ondLr k dnis tu d i e 1 2 9
k onf lik t neu ro v a s k u l i i rn3i 2 6
k ont r ak t r . rra
V rl k rn a n n o v ai s c h a e micka 271
k ont uz em oz k u l l 5
k o n u sn t i i n i 8 l
- ok c ipit ir ln i 9 3
- temporalni 92
- unkalni 92
k opr olalie 7 3
Korsakovovapsych6z,a257
k or t ik os pin i rl ndi ra h a I 8
k oien. av ulz e 2 6 5
-. vytrZeni 265
k os t ni z r ndn yo s te o l y ti c k e 1 6 9
- - os t eos k l e ro ti c k c1 6 9
kraniofaryngeom 162
kraniosterx-tza
215
kreirtinkiniz.a230
krize unciftrrntni 214
krvircenido rnozedku l4tt
- do nc l. c a u d a trl s1 .1 8
lobiir ni l4 l
- rncrzkctvir141
nit r olebn ip o u ra z o v a 1 1 1
pont inni 1 4 1
- posLlnovii93

34s
- p L r t a m i n i t l nl i4 l
- s u barachnoi cl al rri
l -53
- th al arni cki r1.17
k i e d(e) f-ebri l ni l 9-l
- k l o n i c k c 7 - 5 .1 9 0
- t e t a n i c k e1 9 5
- tonicke75. 190
k y s e l i n aa c e t y l s a l i c y l o v il r5 l
- v al proova 195

t
l l b y r i n t i t i d al 8 - l
l a c c r a c el l 5
l a g ofi al mus 55
L a scguefrvrnan6vr I l 5
L-clopa 23tl
l e d b al i : terapi e
l e k y anti chol i nergni23tt
- d o parni nergni23tl
- n e urotoxi ck6293
l e v odopa 238
Lexellfiv -uama-nfrZ164
leze rniSnitransverz.alni84
-. neurol ogi ckahrani ce l U 4
l i k vor xantochromni99
fi k v o r e a l l 2
,rl ockcd-i n<syndrurn 66
l o Z i s k oe p i l e p t i c k 61 8 9
- h yperdenzni 124
- h ypodenzni 124
lucidita63
l u r n b a g o3 l 4
l u m b a l g i e3 l 4
lupuserythernatodes
systernovy22fl
l y rn eski iborrel i (rza2l I
l y m ti rgranul orn169
ftl
nra-unetickii
rezonance 124
rn rr krocel ' al i245
c
malforrlace arterioven6zni 146.
l -5-5
- C hi ari ho 215
rn a n6vrJendrassi kfrvI l 3
- L useguefrvI l -5
Marchiafirvfrv-B ignanti ho syndrctm
257
me ci ul obl astorn162
md chyi autonomni tt3
- d e s i n h i b i d n ti i 3
- . d i s t e n z e8 3
- h ypcrrefl ektori cky83

346

Zi,klacly neurologie

rndchyi neLrrogennitl3
Me n i d ro v ac h o ro b a 284
rleningiomy l-59
rn e n i n g i ti d ah n i s a va,201
- purulenlni 201
- tuberkul6zni 210
n re n i n g o k e l a2 4 6
rr-rentalni
retardace72
gia
nreraf paresthetictr216
me ta s ti i z y 1 6 3
- l e p to m e n i n g e a l n 164
i
rnetatarzalgieMortonova 2fl I
rn i g re n a 3 2 2
mi c h a .d e g e n e ra c se ubakutni
k o mb i n o v a n i r2 5 5
mi k c e i mp e ra ti v n i 83
m i k r o a n e u r y s m a1 3 9
mi k ro a te ro ma t(rz a|43
rn i k ro c e l ' u l i e2 1 5
Mi l l e r-F i s h e rfrvs y ndrom 290
M i n g a z z i n i h op i i z n a k I l 0
- iok 84
mod. retence 83
mo d e n i .s p i n i i l n ic e ntrum 83
rl o n o n e L rro p a timul
a ti pl ex 288
moria 73
Morofrv reflex 123
Mortonova metatarzalgie28 |
mo to ri c k i r-j e d n o tk al 9
mozkovii srnrt 64
mo z k o v e i s c h e mi e 140
- - n e o b s tru k d n i1 4 0
o b s tru k d n i 1 4 0
mozkovy infirrkt 131
- - h rc tz i c i l 3 l
- p rfrto k 1 3 5
MR y i : m a g n e ti c k irezonance
t
mrakotny stav 63
rn u s c u l u sd e tru s o r t i 3
- s p h i n c te re x te rn u s83
- - i n t e r n u su 3
rnutismr-rs69
my a rs th e n igara v i s 3 01
my e l i n o l y z ac e n tri i l niponti nni 251
rn y e l o k e l a2 4 6
my e l o ma l a c i e 1 5 1
rn y c l o p a ti e 1 2 0 . 3 09
- c e r v i k a l n i3 l 3
- spondylogenn2
i 7I
myel(rzafunikLrlarni2-5-5
my o g k rb i n 2 3 0
rn y o k k rn i e 3 u

myopati e 29-5
- endokrinni 299
kon-genitdlni299
- metabol i cke299
- crkul arni291
- s t e r o i d n i2 2 4 . 2 9 9
- toxi ck6 299
- z 6 n d t l i v e2 2 9 . 2 9 9
myotoni acongeni ta300
N
nador vi:,t(!. tumor
- intrakranialn1
i 59
- spi nal ni 169
- - extrameduleirni169
- - i ntramedul i rrni169
narkolepsie 204
nazol al i e 69
negl ectsyndromy 7l
nemoc vi:. td!, choroba
- A l zhei rl erova 233
- P arki nsonova23-5
- s di ffrzni miLew yho tdl i sky 234
nervi di gi tal es 273
- i ntercostal es273
- thoracales213
- thoracoabdomi nal es
273
nervusabducens-51
- accessori us60. 263
- a x i l l a r i s2 6 6
- cutaneusf'emorislateralis 27-5
posterior 27tl
- faci al i s 5-5
- f'ernoralis216
- genitof-ernoralis
275
- gl ossopharyngeus
-59
gluteus inferior 277
- - superior 2ll
- hypogl ossus60
* i l i ohypogastri cus27-5
- ilioinguinali2
s 75
- i ntennedi ofaci al i s-55
- i ntermedi us55
- interosseusanterior 2l I
- - posterior 26J
- i schi adi cus27fl
- rnedi anLrs
27 |
rnuscLrlocr-rtaneus
267
- obturatrll.ius2JJ
- ocul omotori us46
olfirctorius 44
- opti cus 214

Re.istifk

peroneus 27tt
p h r e n i c u s2 6 3
pudendus82 .2 7 8
r adialis 267
s aphenus21 6
sLlprascapr-rlaris
266
t hor ac ic uslo n g u s 2 6 6
tibialis278
t r i g e t n i n u s5 3
t r oc hlear is5 0
u l n a r i s2 6 9
vagr.rs59
vestibr.rlocochlearis
-56
n e u r a l g i igt a n g l i ig e n i c u l i 3 2 7
neuralgieabdontindlni 213
- glos of ar y ng e i i rl n3i 2 1
- interkosl6lni 213
- k r anidlni 32 6
- n. IX. -59
- n . n a s o c i l i a r i s3 2 7
- okcipitalni 321
- pos t her pet i c k i2r 1 6 , 3 2 7
- t r iger ninu 54 . 3 2 6
neurapraxie 261
neurinom l63
ner-rritida
opticka 4-5
neuroborrelioza2ll
neurofibrt>nat6za 24J
neurcgrafie 129
n e u r o l u e s2 3 1
neur onit isv es ti b u l a ri s2 8 4
neur opat ie 12 0
- ak ut ni boles ti v a2 9 2
- autonornni 292
- axonirlni 289
- brachialnihoplexu idiopatick6 265
- der ly eliniz a d n i2 8 9
- her edit ir r nim o to ri c k i ra s e n z i ti v n i
242
- - s tendencik tlakovyrn parizirnt
243
- if ioingvinalni 215
- k onr pr es iv n i2 4 3
- k r a n i i l n i - 51. 2 1 8
- n. opt ic us z l 5
t r iger ninu - 5 4
- t r upov e 292
neur opr ot c k cel /+ 8
nellr ot m es is2 (rI
neur ( r z ahy poc h o n d ri c k n3 3 I
neunizy 329
nit r olebnihy pe rte n z e9 |

347

- h\ potenzL'f -i
- p r o c c s \e r ; l a n z i n
r i 9l
r-rclcicepton.l I
n o c i s e n z o r ri I
n y s ta gmLl s-11.5alternu.lici-i7
- diagonflni-57
- d i s o c i o v a n !5 7
- d y s r ytnri cki -57
- h o rizorrtdl ni57
- kyvadkrvy 57
- monot'iizicky57
- ro tadni 57
- u n d ul adni5l
- v e rti ki rl ni 5l

o
o b n u b i l a c e6 3
obrna ddtska mozkova 248
- spirnkovl 204
obrny periodicke 304
o d n i p ol e frontal ni 5l
ofialrnoplegie 49
okLrlocefhlickyreflex 6zl
okulovestibulirrnireflex 64
o l i g o d e n d r o g l i o ml 5 9
o p a r pi i sovy 215
opozice iije 102
O p p e nhei rnfi vpi i znak I l 5
o rb i topati eendokri nni 5 l , 299
- e x o ttal rni cka5l
o s te o fyty 306
o s te o chondr6za306
osteopor(rz,a
319
o ti e s mozku l l 2
P
p a p i l a rndstnavi 9l
papikrrn 162
para,lyztr progresivni 231
- - b u l barni 241
paraparezahereditiirni
spastickir242
piirasornnie205
p a ra spasrrLrs
l i cni 284
p a ra synrpati kus89
parestiz.ie30
p a rd zaB el l ova 283
- h o ri zontal ni hopohl edu 52
- v e rt i kal ni hopohl edu -53
pareT,ypoporodni 265
Parkinsonovanenroc 235

348

Zfklady neurologie

p a ro x y s myp a rc i a l nisi mpl exni

e p i l e p t i c k e1 4
p a s i v i t a4 2
pavor nocturnus 205
pedikly 305
perfuze kriticki 131
perimetr 106
p e ri n e u ri u m 2 6 0
p e rs e v e ra c e1 0 5
p e rz i s te n tnvi e g e ta ti vnistav 66
pes cavus 242
p e t i tm a l l 9 l
p i a rn a te r l 3
p l a k y n e u ri ti c k e 2 3 4
- senilni234
p l a t(y ) a te ro m a t6 zni138
-fibromuskulirrni I 3tl
plarybazie 245
pleocytriza 9ti
p l e x u s b ra c h i a l i s2 63
- -, idiopatickaneuropatie 265
- c e rv i c a l i s 2 6 3
- l u m b a l i s2 1 3
- s a c ra l i s2 7 3
p n e u m o c e f a l u sl l 2
pohled dyskonjugovany5 l
- konjugovany 5 l
- v e rg e n tn i5 l
- v e rz i v n i -5 1
polyarteriitisnodosa 228
pofyrnyalgia rheumatica 229
polymyositida 229
polyneuropatie 287
- akutni zind,tliv6 demvelin rza(ni
290
- a l k o h o l o v i 2 5 6 .2 93
- diabetick| 291
- hereditarni 242
- chronickazanEtliva demyeli nizatni 290
- to x i c k d 2 9 3
p o ra n d n ia x o n i rl n idi fi z,ni 114
- frontobaz,alni 112
- michy 183
- p i i te i e 1 8 3
- te rn p o ro b a z i l n i1 12
porencefalie 24u
p o ru c h a (y )a n x i (rz ni330
- c l i s o c i a t i v n2i 8 3 . 3 3 1
- hematoencefalicke
baridry 95
- i a tro g e n n i 1 0 4
- i o n to v y c hk a n a l ir 304

kogni ti vni I I
- rni rni i 12,234
konverzni 33 |
myofascialni 30-5
rreurokulinni 246
pani cka 330
somatotorrnni331
prevencesekundarni l-5|
pri onovechoroby 215
procesyni trol ebniexpanzi vni 9 |
projevy pozachvatovevypadov6
193
prol akti norn 163
protruze disku 308
prouZky oligokloniini 223
prfrtok rnozkovy 135
piiznak Amossrhv 102
- B a b i n s k i h oI l - 5
-Barr6holll
- B el l frv 55
- D ufourfi v I l 0
- Hautantrhv5tl
- H o f ' f m a n n f r vl l l
- ChaddockrhvI l5
- J u s t e r r h vl l l
- Kernigfrv 102
- M i n g a z z i n i h ol l 0
- Oppenhei mfrvI l 5
- >>pasovce.<
122
- R ochfi v I 15
- Rombergfiv 58
- R useckdhoI l 0
* S i cardfrv I l 5
- spi ndl ni 102
- >Silovy< 122
- Ti nel fi v 261
pi i znaky meni ngeal ni l 0l
pseudodemence
234
pseudohal uci nace
hypnagogi cke
204
pseudoturnorcerebri 165
psychosyndrontorganicky 73
psych(rzaKorsakovt>va25J
PTA I 50
pt6za 49
punkce l umbal ni 9tl
R
radikuloneuritid2
a15
radi kul opati e218, 309
radiochirurgiestereotakticka164
r e c e p t o r y2 2 , 2 1

349

Re.lstifk

r e f l e x ( y )2 2
- A c h i l l o v y( l a c h y l 1 3
- axialni 101
- b i c i p i t a l n il l 0
- br ac hior ad i i rl n iI l 0
- dav iv y 59
- f l e x o r f rp r s t f i l l 0
- k m enov e 64
- labialni 73
- r nedioplan td rn Ii 1 3
- m ik dni 83
- Monrfrv 123
- ok uloc ef al i c k y6 4
- ok ulov es t i b u l i rrn6i 4
- p a t e l i r r n iI 1 3
- pat elir r nik o Z n i I 1 5
- saci 73
- t r i c i p i t i r l n iI l 0
- f r c hopov y 7 3 . 1 2 2
r et ir r c lacm
e en ti rl n i 1 2 .2 4 7
- psychomotorick2
a47
r e t e n c er n o d i 8 3
r et ik ular nif irrrn a c e? 3
- - par am ed i a n npi o n ti n n i 5 2
Rey f r v s y ndro rri2 l -5
rhachischisi2
s 46
r hom bc nc et i i l i ti d a2 1 3
r igidit a 24
- dec er ebr a d n7i tl
- dekortikail:lti'79
r inolalie 69
Roc hf r vpif z n a k I l -5
roztrcruieni sklerriza 221
RLrseckeho
piiznak I l0
E
iediit d k ar ot i c k e 1 3 4
- v c r t ebr oba z i l d rn 1
i 33
S
s c apulaalat a 2 6 6
s c ler os isr - nr.rl ti p l e2x2 1
s egnr entpohy b o v y 3 0 5
senrik(rrr-ra
64
s e r r z i t i v i t a1 3 0
s enz it iv niat a x i e 3 0
s c h w a n n o m y1 5 9
S ic ar df r vpi- iz n a k l l -5
s i r n u l a c e3 3 1
s k ler r iz aar ny o tro fi c k a
lat er ir lni24 0
- pr ir nir r nilatc ra l n i 2 4 1

- --: ., ll l
,.-r .'' l*.(,,1''-.
- I 1 . : t . : . i t . . : ' . :-,in- it
)J1!ki -10.1
.l ;1 i .r 1,r'
-:r1./,
-

rl l l l rc.l l .r. i l ' ' l ' ,' b;.t

ptl -l iar 129
\ l l l l ' l l l l ( ) l k r r \ r i6 - l
\()n l tl unhl l l r:rtl Ll lr0-5
6.1
s o t.tttttrl ettec
s o p or fr3
s p i tn korl ici i :oei ace 10.1
- obrna l0-1
- o p i l ost l 0-1
s p i l srttyi nfanti l ni l 9l
s p a s t i c i t a2 3
s p a sti ckej er' 1' 2,1
s p e c i l - i c t t a1 3 0
s p i n a l n ia t a x i e 3 0
- c e ntrutr modeni ti 3
opeoti ca319
s p o rt dyl arthri tiankyl
s
s p o n d y l i t i d aa n k y l o z u i i c i3 1 9
s p o n d y l o d i s c i t i d3a1 9
s p o n dyl ol i steza307
s p o n dyl ol yz.a307
s p o n dyl 6za306
s p o n g i o b l a s t o m1 6 l
s ti ttusdysraphi cus246
- e p i l epti cr" rs
193
- rn i g renosus322
star'(y)art-rentni63
- rn ri tkotny63
- v e g etati vniperzi stentni182
hypoglykemicke 194
stentizltkaniilu 309
stcnty 150
steroicly 224
s tra bi srnr" 49
rs
krvi i ceni 153
s u b arachnoi di rl ni
s v a l o v i st i l a I l 0
svalttvedystrofie 29-5
s v a l ovytest I l 0
s y m p ati kus 89
s y n d rorn(y)A D H D 2zl 9
- Adieho ,18
- a l t e r n uj f c i k r n e n o v eJ J
- a rnncsti cke74
- apalicki 6l
- a s e pti ckerneni ngi ti dy2l I
- B e c h t d r e v f i v3 1 9
- b o lesti vehurarnene3l I
- Brow n-S equardi rvtt7. 184
- b u lbarni 6l

350

Z'i,klady neurologie

syndrorn(y)
- capsulaeinternae 7-5
- c e n trd l n i 7 3
- c e r v i k o b r a c h i d l n3il I
- c e rv i k o k ra n i a l n i310
- corporis callosi 75
- d i s h a rmo n i c k y5 t t
- d y s e k v i l i b ra d n i2 54
- d y s k i n e ti c k d2 3 9
- d y s to n i c k e 3 1 .2 3 9
- G u i l l a i n fi v -B a rr dho289
- herrmonicky 5tt
- Hornerfrv 49
- horni hrudni apertury 265
- h y p o k i n e ti c k o -r i gi dni36
- c h ro n i c k eu n a v y 304
- intramedularnileze tl7. ltt4
- k a rp a l n i h otu n e l u 272
- kaudy 316
- Kearnsfiv-Sayrefrv298
- kompartment 280
- k o m p l e x n i re g i c l nal nibol esti vy
-

282
k o rs a k o v s k y7 4
koienovi 313
k u b i ta l n i h otu n e lu 210
66
" l o c k e d -i n <
lumboischiadicky 315
m . p i ri fb rrn i s 2 7 9
257
Ma rc h i a fa v fi v -Bi gnami ho
me n i d rs k y2 8 5
me n i n g e a l n i l 0 l
M i l l e r-F i s h e rfi v290
m i S n ik o m p r e s i v n i1 6 9
my o to n i c k d 2 9 9
n e g l e c t7 l
neklidnych nohou 204
neocerebelirni 42
n e u ro a c h y l i c k y255
neuroanemicky2-5-5
neurokutinni 241
n i t r o l e b nh
i y p o t e n z e9 3
okcipitirlni 15
paleocerebelarniu12
p a ra n e o p l a s ti c ke
161
parietalni 14
p a rk i n s o n s k y3 6 . 231
p o s ta n o x i c k y2 -53
p o s th y p o x i c k y2 -53
postkornodni 173
p o s tp o l i o rn y e l i t i cki214
postrannichprovazcfr U7

prefrontiini 13
pnrnirtorovehotunelu 272
pseudobul bdrni6l
R a m s a yH u n t 2 1 6
R aynaudfi v90
reflexni fyziopaticki 282
R eyfrv 215
rol andi cki 13
S j i rgrenfi v55
spankoveapnoe 204
supi natoroveho
tunel u 268
tarzalniho tunelu 2tJI
temporfini 14
tetanicki 200
thal ami cky 7-5
tunel ove 261
iLinov 261
vesti bul arnicentral ni 58
- peri f-erni58
Wallenbergfrv7tl
Waterhousefiv-Fridrichsenfiv
20tJ
zadni chprovazcfi87
ztuhleho ramene 3l I
synkopa 67. 194. 199
- c c r v i k o k r a n i d l n3i l I
- vazovagal nil L)g
syri ngomyel i e81, 251
systdrnovylupuserythernatodes
228
T
tabesdorsal i s 231
tangl esneurofl brrl l rni 234
terapi eanti desti dkovi lt5l
- a n t i k o a g u l a d n1i 4 1 , 1 4 9
- endovaskul drnil -5-5
- proti desti dkovdl 4L)
- protiedernova149
- trombolytickir 149
tetani ernetabol i cka2(X )
* nellrogenni 200
thoracic outlet syndrorne 265
ticlopidin 15l
tiky 3tl
Tinelfrv piiznak 261
ti ni tus 57
tkdfiovyaktiviitorplazrninogenu
149
tl ak l i kvorovy 9tl
- perfuzni 135
tonus 23
topa-un(rzie14
torti col l i sspasti ca37
transfirrmacehcr-t-roragicka
145

Re.istiik

t r a n s k r a n i a ld
no
i p p l e r o n t e t r i0el l 6
t r ans por tax o p l a z ma ti c k y2 -5 9
t r ans v er z alnm
i i (n i l e z ,c8 4
t r anz it or niis c h e n ti c k ea ta k y l -1 0
t r em or 38
- akdni 3tl
- esenciiilni 239
- firrniliarni 239
- flapping 3tt
- idiopatick'! 239
- int endni 42
t r iger ninus n
, e u ra l g i e5 4
- . neur opat i e5 4
triptany 323
t r is r nus - 54
t r olt b( r z aa. b a s i l a ri s 1 4 4
- a. c ar ot is 1 4 3
- a. c er ebr ia n te ri o r'1 4 4
a. c er ebr im e d i a 1 4 1
- ijlni intrakraniiini 209
ties inteldni 38
- k inet ic k y 3 8
- k lidov y 38
- nr et abolic k y2 -5 4
polohovy3tt
- s t at ic k y 38
- r'r: lci tremor 38
tutnor vi;.,ti!. nirdor
tumory lebky 164
turgcscencemozku 180
U
ir z k os t 330
V
validita 130
v a s k u l i t i d a2 2 1
v az os pas m u s1 5 4
v eget at iv nis ta v p e rz i s te n tn i| 8 2
v c r t igo benig n i p a ro x y s r-n a l n2i 8 4
- r ' i: t e! z . av ra t5 J

351

r c ' . t r l ' r r l,'..,, : . ; ' 1 ' - i t ' ' r ' n -5 8

r i c i i rr., tr-l
r i tu rl i n B l ,< -{ .l -i 6
r rp o i ' etni ttrnttr!r' ;l tl c.
ll3
r r tr' Zc' ni
ktrfgyl gl 0-:
\lf
Wallcrora degr'neracc.
160
warfarin l-5I
Wernickeovaencefalopatie251
> w h ipl ashi nj ur1,..l l t+
W i l sonovachoroba 2-19
Z
z a c hvat(y)adverzi vni -53
- a toni cko-rnyokl oni ckil 9l
- d i soci ati vni l 9-5
- e p il epti cke 189
- - general i zovane190
konvulzivni 190
non-konvulzivn1
i 90
- f' e bri l ni 194
- k o n verzni 195
- n o vorozeneckel 9l
- parcialnil9l
- p s ychogenni195
- respiradniat'ektivni 194
- tetanicki 200
ziichvatovliprah 189
z,avraivi:,ti!. vertigo 57
z h moZddnimozku 115
z l o r n e n i n yb d z el e b n i l l l
- l e bkv l l l
- - penetruj i ci l l I
zrnEnykostni osteolyticke l6L)
- - o s r e o s k l e r o t i c k1e6 9
z o r n ep o l e 1 0 6
z u rn i ceA gryl l -R obertsovy231
z o s te r ? l 5
- o p hthal nti cus216
- o ti c Lrs216

,:. {t

,' r !t
**-,

sPECIALNI
NEUROLOGIE