OBSAH I

Prav slovo I
V O D N S L O V O M E T R O P O L I T Y K RY T O FA I

Duchovn ivot I
P O S E L S T V K R O K U S V AT C H C Y R I L A A M E T O D J E I
S POMOC BO I

4
7

S V T K Y S VAT C H A P O T O L P E T R A A PAV L A A Z T I T Y P E S VAT B O H O R O D I C E V C H R M U S V. N I K O L A J E V D E J V I C C H

I .

12

S C H E M AT I S M U S P R AV O S L AV N C R K V E V E S K C H Z E M C H A N A S L O V E N S K U
I

16

Slovensko I
IKONA I

Krtce I K
Na cestch I
P O U K E S V AT P A R A S K E V I

20
24
34

34

ivotn styl I
F E S T I VA L P R AV O S L AV N H U D B Y A R C H A I O N K A L L O S 2 0 1 2
I ARCHAION KALLOS 2012

44

V Z N I K N O V F I L M C Y R I L A M E T O D J A P O T O L O V S L O VA N
I

52

Tma I
ZVOLEN NOV ARCIBISKUP PREOVSK A SLOVENSKA I
S V C E N A I N T R O N I Z A C E V L A D Y K Y R O S T I S L AVA I

58
59

Historie I
S V AT K N E R O S T I S L A V I

66
52

Teologie I
VNON POSELSTV I
N A R O Z E N K R I S TA . S T R U N D J I N Y I .
V N O C E Z Z R A K , K T E R N E L Z E S N I M S R O V N AT I ,

84
86
90

Ikony I
PROMNN PN, MOZAIKOV IKONA, 1. POL. 12. STOL.I , , XII .

96

K E S T P N , 1 7 . S T O L . , M U Z E U M A N D R E J E R U B L E VA , M O S K VA
I , XVII . . ,

97

Svtci I
S V AT K L I M E N T, B I S K U P V E L I S K A J E H O S P O L U P R A C O V N C I A N G E L R , G O R A Z D , N A U M A S V A
I , : , , A

98

Ze zahrani I -
D I A L O G P R AV O S L AV N C H C R K V S E V R O P S K O U U N I I C
P O H E B PAT R I A R C H Y M A X I M A V T R O J A N S K M M O N A S T R U I
N A P A M T K U B U L H A R S K H O P AT R I A R C H Y M A X I M A I
Z E M E L P R A V O S L A V N P AT R I A R C H A I G N AT I O S I V. A N T I O C H I J S K
I IV
N O V A N T I O C H I J S K P AT R I A R C H A J N X . I X

106
108
110

59

112
113

Kniha na pokraovn I
G O R A Z D V P R A V O S L A V N K AT E C H I S M U S I

Recepty I
Pobavte se I
Fotoreporte I
S V C E N N O V H O C H R M U S V. L U D M I LY I .
A R C H I J E R E J S K B O S K L I T U R G I E V C H R M U S V. L U D M I LY I .
P E D S TA V E N S R B S K H O A S O P I S U S R P S K I G L A S N I K I
K N S K S V C E N O . V I TA L I J E I .
ARCHIJEREJSK BOSK LITURGIE V PLZNI I .
C H R M O V S V T E K S V. B A R B O R Y I .
C H R M O V S V T E K S V. M I K U L E I .
P O U K E S V AT P A R A S K E V I
J . S . K AT O L I K O S A P AT R I A R C H A C E L G R U Z I E I L J A I I . A J . B . M E T R O P O L I TA K R Y T O F
I . . II . .
F E S T I VA L P R AV O S L AV N H U D B Y A R C H A I O N K A L L O S I A R C H A I O N K A L L O S
F O T O G R A F I E Z N AT E N F I L M U C Y R I L A M E T O D J I
VEERN BOHOSLUBA SPOLU S NAREENIEM" NOVHO PREOVSKHO ARCHIJEREJE
I
S V C E N O T C E R O S T I S L AVA A J E H O I N T R O N I Z A C E I
S V C E N S V AT H O P R E S T O L U A C H R M U I
S O E L N I K V C H R M U S V. M I K U L E I .
ARCHIJEREJSK BOSK LITURGIE NA OLANECH I
PA N Y C H I D A Z A Z E S N U L H O M E T R O P O L I T U D O R O T E J E I
P O S L E D N R O Z L O U E N S B U L H A R S K M P AT R I A R C H O U M A X I M E M
I

116
132
134
8
10
15
18
23
30
33
39
43
49
54
62
64
80
88
94
104

E PA R C H I L N S H R O M D N P R A S K E PA R C H I E V M O S T U I

109
124
128

V N O N K O N C E R T S B O R U C H E R U B N Y A D T S K H O S B O R U A N H E LY
I

129

ZAHJEN DN RUSK KUCHYN A UMN I

66

113

ikona 4 /2012

PRAV SLOVO I

Foto: Jadran etlk I :

ravoslavn crkev m v na spolenosti nezastupiteln msto.

Svat biskup Gorazd, od jeho muednick smrti uplynulo
letos 70. let, k tomu napsal: Tak sudek, zda esk pravoslav
je nebo bude skutenm pravoslavm, penechvm budoucnosti. Jsem si vdom naich nedokonalost, nebo pevychovat sebe
a pevychovat vrstvy lidov o hlubokou pevchovu zde skuten
b nen vc jednoho roku ani jednoho desetilet. Nae mstn
crkev v minulm stolet nkolikrt ukzala, e je pnosem pro eskou
i slovenskou spolenost. Viditeln to bylo zvlt v dob pohnutch
let na konci druh svtov vlky. Krom hrdinstv a ivotnch obt,
kter pineli et pravoslavn lid v dob heydrichidy, nesmme
zapomenout ani na tisce rusnskch, ukrajinskch a ruskch vojk,
kte bojovali, byli zranni a zemeli na bojitch jako lenov eskoslovenskho armdnho sboru. Velel jim tehdy generl Ludvk Svoboda
t pravoslavnho vyznn. Nejlep hodnoty, kter spolenosti pinesli,
byla opravdovost, estnost a upmnost v pravoslavn ve v Jee
Krista a vrnost duchovnm hodnotm, je dalo svtu kesanstv.
V souvislosti s novm crkevnm zkonem, kter zan platit od
prvnho ledna novho roku milosti Bo 2013, jsou pravoslavn vc
povoln k tomu, aby opt dokzali upmnost sv kesansk vry
a vrnost Psmu svatmu a odkazu svatch Otc. Crkev Bo se podle
slov Jee Krista nikdy nevnovala shromaovn poklad na zemi.
Jedin poklady, je shromaovala, byly poklady duchovn. Ve, co
kdy crkev vlastnila, bylo ureno pro konn bohoslueb a hlavn pro
pi o nemocn, chud a vechny jinak trpc nouz. Bohatstv stedovk crkve na zpad jak vme z djin, nevedlo nikdy k niemu. Osvcen csa rakousk Josef II. sekularizoval, to je odborn slovo pro zesttnn velkho crkevnho majetku, crkev v rmci impria, jeho
soust byly zem esk koruny, ale i mnoho dalch zem, mezi nimi
byly i zem pravoslavn. Tato josefnsk reforma na jedn stran osvobodila vc od pe o hmotn statky, ale zrove uinila z crkve mskokatolick i z dalch crkv uritm zpsobem sttn instituci. Duchovn osoby zaaly pobrat sttn plat, povaly vhody sttnch

ikona 4 /2012

. ,

70 , : ,
,
. ,


,
.
. ,
, .
, ,
, ,

. ,
. ,
, ,
,
, .
, ,
, 1 2013 ,

, .
, ,
. , ,
. , - ,
, , -
, ,
. ,
, .
II
, , , ,
, ,
. II,
,
- -,
.
,
;
.
, .
,
. .

. , , 218/49. ,
,
,
.
,
, .
,
,
, -
, .
, ,
, .
- ,
.

, ,
,

PRAV SLOVO I
ednk, vcm zstala jen pe o crkevn budovy. O duchovn se
zaal starat stt jako o sv zamstnance.
Pohled na crkev jako na sttn instituci zstal platn i po vzniku eskoslovenska. Duchovenstvo pobralo dle sttn plat. Registrovan crkve
v demokratick republice byly soust kultury eskoslovenskch nrod.
Podobn se o crkev staralo socialistick eskoslovensko zkonem
. 218/49 Sb. Crkevn tajemnci v rmci psoben Ministerstva kultury
dvali duchovnm souhlas k innosti a zrove jim vymili plat. Jako
duchovn mohla existovat pouze ta osoba, kter krom sttnho souhlasu
pobrala tento sttn plat. Proto se na dalch padest let a vce upevnila
pedstava, e duchovn jsou sttn zamstnanci a crkev je kulturn instituce psobc v rmci aktivit Ministerstva kultury. Uplynulo mnoho let
po zmnch politickho systmu v na spolenosti, kdy probhala intenzivn diskuse o tom jak ukonit platnost ve uvedenho zkona,
kter zjevn psoben crkv svazoval a stle jim vnucoval obraz sttn
instituce. Vsledkem tto diskuse mezi crkvemi a pedstaviteli sttn
moci nap politickm spektrem je zkon schvlen Parlamentem esk
republiky koncem letonho roku pod slem 428/2012 Sb. Pedstavuje
velk djinn zlom a zrove i vraz schopnosti najt konsenzus v rmci
registrovanch crkv v esk republice, Vldou R a Parlamentem R.
Nov zkon nabv platnosti 1. 1. 2013. Znamen konec existence josefnskch reforem a umouje crkvm svobodn t podle zsad, kter
vyznvaj. Nae pravoslavn crkev se tak me vrtit ke svm apotolskm
a svatooteckm zsadm. Nebude proto peovat o poklady pozemsk,
nebude shromaovat pomjiv bohatstv. To velmi mlo, co zskaj nae
sted a eparchie z crkevnho vyrovnn, pouije vhradn na zabezpeen konn bohoslueb, hlsn svatho evangelia a pro innou
pomoc vem potebnm, kte se ocitli v nouzi.
Tyto mal prostedky v dnm ppad neposta pokrt stvajc nklady
na innost na crkve. Nevztahuj se na ns dn restituce. Vechno, co
hmotnho pravoslavn kdysi mli, zkonfiskovalo gestapo ji v roce 1942.
Proto je velmi myln pedstava, e od letonho roku duchovn zbohatnou,
budou mt velk platy a e vichni budeme provat as blahobytu. V dnm ppad to tak nen. Naopak budeme se vichni postupn vracet do
as apotolsk crkve, kter nemla dn majetek ani dn jin hmotn
statky. Jejm nejvtm bohatstvm byli vc lid. To znamen, e vc
pravoslavn lid budou v budoucnu i nam nejvtm bohatstvm. Bude
zleet na kadm vcm, jak se s touto vskutku epochln zmnou zabezpeen crkve vyrovn. Bude velmi zleet na tom, jak rychle pochopme, e se o nai crkev a nae duchovn ji nestar stt. Po nkolika desetiletch pechodnho obdob veker hmotn zabezpeen crkve budou
pedstavovat dary vcch. V tto pechodn dob se budeme snait vytvoit podmnky pro ivot crkve jako velik rodiny. Zodpovdnost o ni
ponesou vichni jej lenov. Bude opt skutenm Kristovm Tlem1,
v nm kad d, jak k svat apotol Pavel, m sv nezastupiteln msto.
Do novho roku Bo milosti tedy vstupujeme s novm sttnm zkonem,
kter ns vrac nejen do doby apotolsk a svatooteck, ale nezapomnejme, e i do doby svatch Cyrila a Metodje. Pipomnme si v tomto
jubilejnm roce 1150. vro od zahjen jejich svatho misijnho dla
v naich zemch. Nauili ns rozumt svatmu evangeliu. Oni to byli,
kdo poprv peloili do jazyka naich pedk slova: neshromaujte
sob poklady na zemi, nebo v Otec n nebesk, e toto vechno potebujeme. Berme proto nov zkon jako monost prohloubit nai osobn
vru, nadji a lsku k Bohu a lovku. Pemlejme a pracujme na tom,
jak nejlpe zhodnotit vechny dary, kter nm doposud pichzej jako
vsledek majetkovho vyrovnn se sttem. Bume si vdomi, e dlouh
doba sttnho zabezpeen crkve definitivn skonila. Pila doba, kdy
se budeme opt podobat apotolsk crkvi prvnch stolet po Kristu a zrove vem naim pravoslavnm sousedm v Polsku i na Ukrajin a
v Rakousku, kde ije crkev z dar a obtavosti vcch. Jist to nebude
lehk. Budeme potebovat hodn asu k tomu, abychom si uvdomili, e
krlovstv Bo nen z tohoto svta2. Prv draz na duchovn hodnoty
je to, co dnen spolenost od ns oekv. Lid nemohou t bez odputn, vzjemnho bratrstv, mru a lsky. Nov crkevn zkon nm umouje, abychom tyto a dal vn hodnoty provali a prohubovaly. Stle
plat a bude platit: Ne jenom chlebem bude lovk iv, ale kadm
metropolita Krytof
slovem, kter vychz z Boch st.3
1 BIBLE, esk ekumenick peklad, Praha 1979, 1. list ke Korintskm, 12. kap., 27. ver
2 tamt, Evangelium sv. Jana, 18. kap., 36. ver
3 tamt, Evangelium sv. Matoue, 4. kap., 4. ver

428/2012.
, , , .
1 2013 .

, .

. , .
. ,
,
, , ,
.
, ,
. .
, ,
1942 . , ,
,
, .
. ,
,
.
. ,
.
,
, .
, ,
.

.
.
. ,
, ,
.
, ,
, ,
. 1150-
.
. ,
: ,
, .
,
, ; , ,
. ,
. ,

, , ,
, , , . ,
. , ,
.
, .
, , .

. ,
:
, , .

:
, , ;
, 1979 .

ikona 4 /2012

DUCHOVN IVOT

Dstojn otcov, brati a sestry, ven obyvatel esk republiky a Slovensk republiky,
loskho roku vyhlsila nae mstn Pravoslavn crkev v eskch zemch a na Slovensku Rokem svatho knete Rostislava.
Uplynulo 1150 let od jeho Bohem vdechnut mylenky pozvat na Velkou Moravu
vrozvsty, kte by srozumiteln zvstovali
slovo Bo a modlili se v rodnm jazyce naich slovanskch pedk. Cel rok jsme se
vnovali tto velik svteck osobnosti z potku djin naich slovanskch nrod. Konali jsme bohosluby vnovan jeho oslav.
Modlili jsme se v chrmech nesoucch jeho
jmno. Podali jsme oslavy a konference
vnovan jeho duchovnmu, sttnickmu a
etickmu odkazu. Na zklad pozvn pravoslavnch v USA jsme dokonce na Aljace
v obci Tuluksak vysvtili zklady chrmu
zasvcenho jeho pamtce.

Mnohokrt jsme si pipomnli slova z poselstv svatho knete Rostislava adresovanho byzantskmu csai Michalovi III.:
LJUDEM NAIM POHASTVA SJA OTVRHIM
I PO CHRISTANESK SJA ZKON DRAIM,
UITELJA NE IMAM TAKOVHO, IE BY NY
V SVOJ JAZYK ISTUJU VIRU CHRISTIASKUJU
SKAZAL, DA BYA I INY STRANY TOHO
ZRJAE PODOBILISJA NAM. TO POSLI NAM
VLADYKO, EPISKOPA I UITELJA TAKOVHO.
OT VAS BO NA VSJA STRANY VSEHDA DOBRYJ
ZKON ISCHODIT Tento text pedali pout-

nci z ech, Moravy a Slovenska nstupci

svatho Fotia Velikho, konstantinopolskmu patriarchovi Bartolomji I. v jeho
sdle ve Fanaru v sti bval Konstantinopole.
Vron rok vznamn pispl k vt znmosti o ivot a dle i duchovnm odkazu
svatho velkomoravskho knete Rostislava. Nauili jsme se slovm modlitebnho

Poselstv
Pravoslavn crkve v eskch zemch a na
Slovensku k Roku svatch Cyrila a Metodje

, ,
,


. 1150 ,
, ,

,
.

,
. ,
,
, .
,
, -

ikona 4 /2012

. , ,

, .
, III:
,
,
, ,
, . ,
, .

. (. .., 4) -

,
,

troparu k jeho oslav, kter nm kaj:

Prv mezi knaty svho nroda, Bohem
byv nabdn, zatouil jsi zanechati slouen
modlm a v prav ve poznvati Boha ivho, prozeteln peujcho o lid svj.
K slavnosti vry povolal jsi moudr uitele,
kte nabdli nm perlu nesmrn ceny k ivotu vnmu. Moravsk kne Rostislave,
poehnn jsi byl svtci Cyrilem a Metodjem, kte velikou lsku projevili k lidu slovanskmu, nauive jej prav bohoct. Na
tto skle vry blahoctnostnm ivotem ses
ozdobil, a nyn v pbytcch Otce nebeskho
pros za ns, aby spasil due nae.
Rok svatho Rostislava vak pedchz 1150.
vro pchodu svatch vrozvst Cyrila
a Metodje na zem naich stt eskho
a Slovenskho. Uvdomujeme si, e toto vro nen jenom na mstn crkve. Duchovn a kulturn odkaz pat vem slovanskm nrodm. Slovansk psemnictv, je
svat solut brati zaloili, umonilo vstoupit naim slovanskm pedkm do djin
kesansk Evropy. Vechny pravoslavn crkve nikdy nepestaly ctt jejich svatou pamtku, jak to zpvme v oslavnm zpvu:
Apotolm rovn a slovanskch zem uitel, Cyrile a Metodji, v Bohu moud,
Vldce vech proste, aby vecky nrody slovansk utvrdil v pravoslav a jednomyslnosti, svtu pokoj daroval a spasil due
I ,
.

,
.
,
:
, ,
, .
,
, ,
,
, . .
,
.
, ,
1150-

. , .

.

DUCHOVN IVOT

,
, -

.
, -

: ,
,

ikona 4 /2012

DUCHOVN IVOT

nae. Velmi si vme skutenosti, e i zpadn kesan obnovili v 19. stolet jejich
ctu a pozdji je dokonce vyhlsili za spolupatrony evropskho kontinentu.
Pi jubilejn vzpomnce na svat vrozvsty
se duchovn penme do 9. stolet, kdy
nebyli kesan rozdleni. ili v jedn, veobecn, svat, apotolsk Crkvi. Vichni

, .
,
XIX ,
.
, IX , .

. ,
,

. -

,
, , .
, ,
, , . ,
,
, , -

ikona 4 /2012

kesan se spolu modlili a vichni hierarchov, duchovn i prost vc provali spoleenstv jedn vry a duchovn jednoty ve
svat eucharistii. Tato skutenost nm umouje slavit cyrilometodjsk vro spolu
s ostatnmi kesany a vemi lidmi dobr
vle ponaje pedstaviteli stt, kraj, mst
a obc.
Jak v esk republice, tak i ve Slovensk republice se pipravuj konference, setkn,
bohosluby a vstavy vnovan odkazu svatch Cyrila a Metodje. V rmci na crkve,
podobn jako tomu bylo v ppad pamtky
svatho Rostislava, pipravuj nae eparchie
spolu s bohosloveckou fakultou slavnostn
poutn bohosluby, vstavy, setkn a konference. Vichni duchovn, zstupci crkevnch obc a vichni nai ptel jsou zvlt
zvni na duchovn pou do arelu Nrodnho pamtnku v Mikulicch na jin Morav, kde ili a tvoili svat vrozvstov
Cyril a Metodj. Tato pou se bude konat
s Bo pomoc v sobotu 25. kvtna 2013.
Pozvn na ni pijal konstantinopolsk patriarcha Bartolomj I. s doprovodem. ast
pislbili tak zstupci vech slovanskch
pravoslavnch crkv a jako host pedstavitel sttn sprvy i dalch kesanskch
crkv. Ve spoluprci s Jihomoravskm krajem pipravujeme tak na 24. kvtna vdeckou konferenci Odkaz svatch Cyrila a Me-

todje v Brn. Pipravuj se tak vstavy

a dal konference v rmci psoben na
Pravoslavn bohosloveck fakulty v Preov.
V nedli 28. jna 2012 kon Rok svatho
Rostislava. Tento den vyhlaujeme jubilejn
Rok svatch Cyrila a Metodje k 1150. vro jejich pchodu na Velkou Moravu.
Nech Hospodin ehn vem, kte jej podpo jak svoj ast na zmnn pouti do
Mikulic nebo na jinch modlitebnch setknch, vstavch i konferencch.

,
, , .
,

,
,
.
,
25 2013
.
.
, ,
.


: , 24 . .
,
.
28 2012 .

1150-
.
,
,
,
.

Svat Cyrile a Metodji proste Boha za ns!

+ Krytof,
arcibiskup prask,
metropolita eskch zem a Slovenska
+ Simeon,
arcibiskup olomoucko-brnnsk
+ Juraj,
arcibiskup michalovsko-koick
+ Tichon,
biskup komrensk,
pomocn biskup pro preovskou eparchii
+ Jchym,
biskup hodonnsk, pomocn biskup
pro olomoucko-brnnskou eparchii

,
!
+ ,
,

+ ,
-
+,
-
+ ,
,


+ ,
,

-

DUCHOVN IVOT

S pomoc Bo
Svcen zklad novho chmu v Mukaov 11. 11. 2012
Pn Je Kristus k svm uednkm: J
jsem vinn kmen a vy ratolesti. Kdo zstv
ve mn, a j v nm, ten nese ovoce mnoh; ne-

bo beze mne nic nemete uiniti. (Jan 15,5)

Ve, co dlme ve svm ivot, bychom mli
init s modlitbou a s vrou v pomoc Bo.
Na potku kadho dla musme nejprve
poprosit Pna o poehnn naich zmr
a pak se o n piinit vlastn snahou a pl.
Teprve ped rokem vznikla nov pravoslavn obec v Mukaov a ji letos 11. listopadu zde vysvtil Jeho Blaenost metropolita Krytof zklady novho chrmu.
Sychrav podzimn poas neodradilo astnky tto slavnosti. Ptomni byli vc z

: , ;
, ,
; . ( . 15:5)
, .

,

.

, 11
-

Mukaova, z Prahy i ze irokho okol. Spolu

s vladykou se poehnn zklad astnili
duchovn sprvce mukaovsk obce otec Even ervinsk, okrun protopresbyter otec
Vasil Stojka a dal otcov: olansk pedstaven Vladislav Dolguin, Igor Efremushkin z Berouna a Roman Haydamaenko z
Kladna.
Svcen zaal v 16 hodin Jeho Blaenost metropolita Krytof. Nejprve peetl zvltn
modlitby, uren pro tuto pleitost, a pot
poehnal zklady chrmu svcenou vodou
a olejem. Do ty roh budovy byly tak
vloeny tyi kameny se znamenm ivotodrnho Ke, aby jako duchovn peeti
zpevnily stavbu. Vichni se vroucn modlili,
aby Hospodin zachoval svou crkev a uinil
tyto zklady pevn a neporuen a do slavnho druhho pchodu Naeho Pna Jee
Krista.
Na zvr bychom rdi podkovali zastnnm:

.

. , ,
.
,

, : ,
.
16
.
, ,

11. 11. 2012

Na prvnm mst Jeho Blaenosti, dle duchovenstvu a vcm. Zvltn podkovn

pat obanskmu sdruen Chrm Mukaov, kter nejen zajistilo stavebn pozemek
pro nov svatostnek, ale odvedlo tak kvalitn stavebn prce na jeho zkladech.
tene bychom chtli poprosit o pomoc v
naem sil o zbudovn novho chrmu
Pn, a to jak hmotnou, tak i duchovn. Pamatujte na ns ve svch modlitbch.
Pn Je chce skrze ns a s nmi init velk
vci. Bume jeho spolupracovnky na tto
stavb. S pomoc Bo.
Vce informac na www.pravmir.cz
Bankovn spojen: .. 2561581369/0800

.
, , , . ,


.

: , , , , .
, , .

, ,
.
.

.
.
.
www.pravmir.cz
:
. 2561581369/0800

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Svcen novho chrmu

sv. Ludmily
Sibisk nmst v Praze 6
29. 12. 2012

.
6
29. 12. 2012

Foto: Igor Stelec I :

Duchovn sprvce chrmu prot. Vladimr Abrosimov vt J. B. metropolitu

Krytofa I . . a a

Mimodn a zplnomocnn velvyslanec Rusk federace Jeho Excelence

Sergej Borisovi Kiselov I

ikona 4 /2012

Chrm se nalz na teritoriu Rusk federace v objektu vstavit na

Sibiskm nmst v Praze 6-Bubeni I
,

FOTOREPORT

J. V. vladyka Marek, arcibiskup jegorjevsk I . . ,

Duchovn sprvce chrmu prot. Vladimr Abrosimov, pedstavitel Moskevskho patriarchtu prot. Nikolaj Lestchenyuk, J. V. vladyka Marek, arcibiskup
jegorjevsk I , . , . .
,

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Prvn archijerejsk
bosk liturgie
Chrm sv. Ludmily v Praze 6
30. 12. 2012

X 6
30. 12. 2012
J. V. vladyka Marek, arcibiskup jegorjevsk spolu s J. B. metropolitou
Krytofem I . . ,
. .

Prvn archijerejsk liturgie, Chrm sv. Ludmily v Praze 6, 30. 12. 2012 I , X 6,
30. 12. 2012

10

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

ikona 4 /2012

11

DUCHOVN IVOT

Svtky svatch apotol Petra a Pavla

a Ztity pesvat Bohorodice
v chrmu sv. Nikolaje v Dejvicch

.

: , .
, . . . . , !
,
.

, :
, ,

, , , , ,

12

ikona 4 /2012

- .
, ,
,

.
, ! -
, .

, .
,
.
,

. :

Oba tyto svtky se staly pro chrm sv. Nikolaje v Dejvicch nm jako chrmovmi
svtky: Pavel, jmno duchovnho sprvce tohoto chrmu, fare Pavla Celie. Apotol
Pavel - jmno jeho andla strnho na nebesch. V tento den slav otec Pavel svj svtek. V den Ztity pesvat Bohorodice se
otec Pavel narodil. Sice se to snail utajit,
ale bylo to velmi tk. Lid se k nmu jen
hrnuli s gratulacemi a drky. Gratuluj nejen
pchoz chrmu nebo crkevn kolegov, ale
i kolegov z prce, uednci a tak napklad
velvyslanec Ukrajiny v esk republice pan
Hricak Ivan Jurevi, kter se narodil v Zakarpatsk oblasti, stejn jako o. Pavel. Ale
pchoz samosebou nenavtvuj chrm jen
kvli gratulacm, lid se chtj tak dotknout
Blahodi namodlen v chrmu sv. Nikolaje.
Vzpomeme, tento chrm stejn jako
chrm na Olanech je pmm pokraovn
modlitebnch tradic Ruskho nroda jet
ped revoluc. ,,Zde je Rusk duch, zde Ruskem von, takto se o tomto velmi vymodlenm chrmu mluv. Dlouho zde byl duchovnm sprvce Michail Vasncov, kter
byl rukopoloen na knze samotnm arcibiskupem Sergijem. Tak zde slouili vichni
metropolit ponaje Elevferijem a blaenm Krytofem kone. Poprv, jet pi protojereji Vasnecovi, zde byla zaloena crkevn kola.
, , ,
, , : ?
:
. ,
, .
, 2012
, .
- ,
.
, ,
, ,
, , .

-,
,
, .
: , ,
. , :
,
, , ,

, ,
.
,
, . .

DUCHOVN IVOT

Sv posln duchovnho sprvce v chrmu

sv. Nikolaje otec Pavel vnmal s menmi
obavami. ,,Vdl jsem, kam jdu. Vdl jsem,
kdo slouil pede mnou a svch pedchdc
si velmi vm. Avak musm se piznat: trochu jsem se obval, jestli to vbec zvldnu.
Na tuto otzku nm odpovdl sm ivot.
Otec Pavel se stal velmi oblbenm mezi nvtvnky chrmu.
Den svatch Petra a Pavla pracovn den,
ale chrm byl pln. Vichni byli svten
obleen a pipraveni ke gratulacm. Po bohoslub byl ji pipraven svten stl. Pesnji eeno, nkolik stol. Jeden, za kter
se v minulosti ve velo, by v souasnosti
nestail. Pohotn bylo pipraveno na vyzdviench stolech - policch pmo nad lavicemi, kter jsou velmi hezk a praktick,
z dubu. V celku, chrm za otce Pavla jen
kvete: pekrsn koberce, msto ji starch
idl, lavice a nad nimi sklpc police, na
kter, kdy jsou sklopen si mou nvtvnci chrmu poloit sv vci. Najednou se
chrm stal o mnoho prostornjm a je zde
vce mst k sezen. Toto vechno jsou npady
samotnho otce Pavla. Podle jeho nkres
a pod jeho koordinac byly zhotoveny tyto
asn lavice stoly.
Pchoz gratulovali otci Pavlu a jejich gratulace znly takto: ,,Otce Pavla znm 20 let,
kala statn zpvaka Alexandra. ,,Tehdy

byl mlad, thl krasavec, kter zpval

v crkevnm sboru. Jeho hlas byl stejn
krsn jako on sm. Potom, kdy se zaaly
provdt bohosluby v chrmu Na Slupi,
otec Pavel pispl do crkevnho sboru svm
hlasem tam. V tomto chrmu je velmi
zvltn musk sbor, kter spluje rusnsk
npvy. Tak jsem tento sbor poslouchala.
Siln musk hlasy naplujc ve boskou
silou a unejc od vech neduh a problm, a jejich znien ruce svdc o jejich
nelehkm svtskm ivot. Potom, u na
svtek Ztity pesvat Bohorodice na moj
prosbu, vyprv otec Pavel o sob sm.
Otec Pavel se narodil a vyrstal v Zakarpatsk vesnici Lazy, nachzejc se v Tjaivskm
okresu, ve vc rusnsk rodin. Mimochodem, Rusni, tedy ti, se kterm jsem mla
pleitost se setkat, se velmi odliuj svoj
krsou, pobonost a vdnost. Svat chrn
sv tradice, kulturu a tvo zvltn nrod,
jeho koeny pat k jednomu z nejvce rozenjch nrod v Zakarpatskm kraji.
Od mladch let Pavel pracoval velmi nron po fyzick strnce a v tuto dobu tak
slouil a pomhal v chrmu. Absolvoval duchovn kolu v Mukaev a potom, v roce
2006 spn dokonil Kyjevskou duchovn
akademii. Do Prahy pijel s manelkou Annou, tak Rusnkou, na potku devadestch let. Hned zaal pracovat. Nejdve na

stavb a zanedlouho ve firm Coca Cola,

kde zskal velmi dobrou reputaci. Samozejm v prvnch dnech po pjezdu do Prahy
Pavel navtvil chrm. Volbou osudu to byl
chrm sv. Nikolaje v Dejvicch. Bohoslubu
provdl vladyka Dorotej a almistou byla
jak i dnes mnoholet starostka tohoto
chrmu - Elena Ivanovna Musatov. K mladmu mui ze Zakarpatskho kraje se zachovali velmi laskav, pvtiv. Za njak
as si vladyka, kter byl k lidem velmi vnmav viml, e Pavel hezky zpv. Nabdl
mu stt se dikonem v chrmu Na Slupi
a zanedlouho jej tak na dikona rukopoloil. Otec Pavel se stal regentem sboru. Nenechval prci v Coca Cole, kde je prce
pro vdlek. Vlastn, prce je tam z nejvy
sti fyzick, ale Pavel ji nedlal jen pro penze, ale tak pro svdom. U Pavla se objevili uednci, kte pichzej do chrmu
i dnes a nepestvaj dkovat.
Na knze rukopoloil otce Pavla vladyka
Krytof a pi prvnch pleitostech otec Pavel slouil Na Slupi, kde mu bylo ve znm,
domc. Do chrmu sv. Nikolaje otec Pavel
piel na dost vladyky Krytofa ped 7 lety.
Ve bylo velmi jin a trochu ciz. Vztahy
byly napjat. Starostka Elena Ivanovna Musatov, pro kterou tento chrm znamenal
domov, rodinu a nejsvatj msto na zemi,
si na otce Pavla pomalu zvykala, a nakonec

, -.
, . 20 ,
-
.

. , ,
, , . , ,

.
,
,

,
,
.

. , ,
,
, , .
, , , ,
.

, . .
, ,
2006 , . ,
, .
. ,
,
.
,
.

,
, ,
.
, .
- ,
, ,
, .

.
.
.
, , , , . , .
, , , .

. .
,
, . .

7 .
, . .
,
, , ,
, , , , ,
. ,
( )
, ,

. -

- ( !) - . .
, :
,
, . .
, ,

ikona 4 /2012

13

DUCHOVN IVOT

pochopila, e otec Pavel je knzem od Boha.

,,Nejdve ke mn Elena Ivanovna, kter byla
vzorovm pkladem skromnosti, oddanosti
a tak chranitelkou tradic tohoto chrmu
nebyla nejdvivj (nkdy mi nenechvala
ani kle od chrmu). Ona je ivou historickou pamtkou, kter m vechny vzpomnky
na bohosluby, kter byly odsloueny protojerejem Vasncovem a vladykou Dorotejem. k mitroforn (ano, u mitroforn)
duchovn sprvce chrmu sv. Nikolaje. Za
krtkou dobu se vztahy s pchozmi do
chrmu velmi zlepili a v souasnosti je
chrm ve vech koutcch pln. Pchoz jsou
rznch vkovch kategori. Je zde mnoho
dt. To je tak dky tomu, e se otec Pavel
aktivn astn ivota nedln koly. Speciln pro dti otec Pavel provd bohosluby,
u je pomhat v olti a zpvat ve sboru.
Tak stoj za zmnku, jak krsn zpv sbor
v Dejvicch, ktermu otec Pavel - bval sborista a tak bval regent v dnen dob vnuje hodn svho asu.
Kdy mluvme o zsluhch otce Pavla je
nutno tak ci o zsluhch jeho mtuky. Je
velmi podn a dobr hospodyn, k
s hrdost v hlase o sv manelce otec Pavel.
,,Kdy nco dl, ve ho u n pod rukama.
Tento chrm je pro ni domovem stejn jako
pro mne. Ve zde, jako u sebe doma uklz
a ve se blyt. Tak jet chod do prce.

. ,
. . ,
,
(
) . , ,
,
, , , . , , .
, -
.
! .
- , - .
,
. , ,
.
, : . , ,
, .

, ,
. ,
3 ,

14

ikona 4 /2012

Vstv velmi rno a jde do jdelny, kde je zamstnan. A velmi dobe va. Nejvt
hrdost otce Pavla a mtuky je jejich dcera
Pavlyna. Hezk, chytr a tak velmi snaiv.
V gymnziu, kde studuje tet rok m sam
jedniky. Nedvno byli jej gramotnost
vichni jej spoluci a uitel udiveni.
tvrtletn soutn diktt napsala jako jedin
bez chyby. Potom dlala prezentaci tkajc
se druh svtov vlky. Nala pamtnka
a podle jeho vyprvn sepsala prci, kter
zvtzilo mezi ostatnmi. J jsem tak velmi
rda za tuto skromnou, sympatickou a velmi
obdaenou dvku. Nvtvnci chrmu maj
vborn vztahy se vemi leny rodiny otce
Pavla.

, .
:

, .
,
. - .
. : 4000
!
.

5000 . , ,
,
.
, .
, , , , .
.
,

,
.
, . , ,

Ve dny svtk, hlavn v den svtku nebo

na narozeniny otce Pavla je chrm naplnn
ze vech smr. Po bohoslub nsleduje
pit aje a gratulace. Pit aje je vak tak
tradici tohoto chrmu, kter zapoala ji za
protojereje Vasncova. Pit aje sbliuje lidi.
Sbor zazpv na poest otce Pavla Mnogaja
ljeta a pipojuj se vichni ptomn.
Sm otec Pavel pozvedl svou i za vladyku
Krytofa a vichni ho horoucn podpoili.
V otci Pavlu, jak ostatn i v ostatnch knch pravoslavn crkve rznch nrodnost,
kte slou v eskch zemch a na Slovensku
m vladyka Krytof nadji hluboko oddanou
svmu emeslu. ,,Vichni jsme soust pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku. Jsme jedna velk rodina v ele s nam oblbenm metropolitou Krytofem.
Myslm, e neudlm chybu, kdy eknu,
e otci Pavlu se povedlo ochrnit v chrmu
svatho Nikolaje jeho hlavn vlastnost: duch
pedchoz rusk Crkve. V odpovdi na gratulace pronesl: ,,Velmi si vm mch pedchdc v tomto chrmu a budu se snait
vemi monmi silami zde udret i pedchoz tradice - a se stanou i tradicemi budoucmi. Jsou pro m svat.
Pidvm se ke gratulacm k nvtvnkm
chrmu svatho Nikolaje a peji otci Pavlu
mnoha a blah lta.
Elena Filipovi, Praha, 2012
. . - ,
, .
.
,
.
!!! , , ,
, , , , , , , . ,

, .
, , ,

:
.
:


. .

- , , , .
, , 2012

FOTOREPORT

Pedstaven novho srbskho

asopisu
Srpski glasnik
Dm nrodnch menin v Praze 2
17. 12. 2012

2
17. 12. 2012

O. prot. Ing. Srdjan Jablanovi pedstavuje nov asopis I . . .

.

J. B. metropolita Krytof s vcmi I . .

O. dikon Borislav Rudi, o. prot. Ing. Srdjan Jablanovi, prot. Zoran

Drenovac I . , . . . .
, . .

J. B. metropolita Krytof a o. prot. Ing. Srdjan Jablanovi I

. . . . . .

Hudebnk Borisav Preli a novin Patrik Nikola Kaizr I M

ikona 4 /2012

15

DUCHOVN IVOT

SCHEMATISMUS
PRAVOSLAVN CRKVE V ESKCH ZEMCH A NA SLOVENSKU

Pravoslavn crkev v eskch zemch a na Slovensku

metropolita: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup prask,
metropolita eskch zem a Slovenska
sdlo: reck 1065/36, 160 00 Praha 6,
tel.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@tiscali.cz

: , - . .,
,
: reck 1065/36, 160 00 Praha 6,
.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@tiscali.cz

Posvtn synod
pedseda: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup prask,
metropolita eskch zemch a Slovenska
sdlo: reck 1065/36, 160 00 Praha 6
tel.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@worldonline.cz
JEHO VYSOKOPEOSVCENOST THDR. SIMEON, arcibiskup olomoucko-brnnsk
sdlo: Masarykova t. 17, 772 00 Olomouc
tel.: +420 685 222 475, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz
JEHO VYSOKOPEOSVCENOST RASTISLAV, arcibiskup preovsk a Slovenska
sdlo: Bayerova 8, 080 01 Preov
tel./fax: 051/772 47 36, mobil: 0915 967 299, e-mail: mrpc@orthodox.sk
JEHO VYSOKOPEOSVCENOST JURAJ, arcibiskup michalovsko-koick
sdlo: Duklianska 16, 071 01 Michalovce
tel.: +421 56 642 41 56, fax: +421 56 643 15 00,
e-mail: biskup_juraj@orthodox.sk
JEHO PEOSVCENOST TICHON, biskup komrensk, pomocn biskup pro sprvu
Preovsk pravoslavn eparchie v Preov
sdlo: Palatnova 32, 945 01 Komrno, Monastr Poloen zy Pesvat
Bohorodice v Komrn, tel.: +421 35 773 11 73
JEHO PEOSVCENOST JCHYM, pomocn biskup pro sprvu Olomoucko-brnnsk
pravoslavn eparchie v Olomouci
sdlo: 696 73 Hrub Vrbka . 194, Monastr svatho muednka Gorazda
v Hrub Vrbce, tel.: 777 260 556, e-mail: joakim@seznam.cz

: , - . ,
,
: reck 1065/36, 160 00 Praha 6
.: +420 224 315 015, e-mail: christofor.cz@worldonline.cz
- ., -
: Masarykova t. 17, 772 00 Olomouc
.: +420 685 222 475, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz
,

: Bayerova 8, 080 01 Preov
tel./fax: 051/772 47 36, mobil: 0915 967 299, e-mail: mrpc@orthodox.sk
, -,
: Duklianska 16, SK - 071 01 Michalovce,
.: +421 56 642 41 56, : +421 56 643 15 00
e-mail: biskup_juraj@orthodox.sk
, ,
,

: Palatnova 32, 945 01 Komrno
.: +421 35 773 11 73
, ,
-
:
: 696 73 Hrub Vrbka . 194, .: 777 260 556
e-mail: joakim@seznam.cz, http://home.tiscali.cz/monastyr_sv_gorazda/

Metropolitn rada Pravoslavn crkve v eskch zemch

Tvo ji Prask eparchie a Olomoucko-brnnsk eparchie.
Metropolitn rada je dle stavy Pravoslavn crkve:
... vkonnm orgnem snmu pro zemn sprvu crkve a jej usnesen jsou
zvazn pro celou crkev na jejm zem. Metropolitn rada pro sprvu
Pravoslavn crkve v eskch zemch m sdlo v Praze a jejm pedsedou je
arcibiskup prask. Metropolitn rada pro sprvu Pravoslavn crkve na
Slovensku m sdlo v Preov a jejm pedsedou je arcibiskup preovsk.
Metropolitn radu v Praze tvo: arcibiskup prask jako jej pedseda,
biskupov, kte vykonvaj slubu v crkvi v esk republice, ti lenov za
kadou eparchii, volen crkevnm snmem, dkan Pravoslavn bohosloveck
fakulty a zstupce Bratrstva pravoslavn mldee. Metropolitn radu v Preov
tvo arcibiskup preovsk jako jej pedseda, biskupov, kte vykonvaj
slubu v crkvi v Slovensk republice, ti lenov za kadou eparchii, volen
crkevnm snmem, dkan Pravoslavn bohosloveck fakulty a zstupce
Bratrstva pravoslavn mldee.
AD METROPOLITN RADY PRAVOSLAVN CRKVE V ESKCH ZEMCH
sdlo: reck 1065/36, 160 00 Praha 6
tel.: +420 224 315 015, fax: +420 224 313 137
e-mail: christofor.cz@tiscali.cz.
pedseda: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup prask,
metropolita eskch zem a Slovenska
zastupujc kancl: prot.Mgr. Jan Novk, tel.: +420 720 365 663; email:
hnovakova@atlas.cz
sekretarit: Helena Novkov, tel.: +420 720 365 662; email: hnovakova@atlas.cz
tajemnk pro vnj vztahy a ekumenu: Mgr.Ondej Chrst, tel.: +420 606 914 916;
email: ondrej.chrast@gmail.com
tajemnk pro ekonomiku: Ing.Tana Stelcov, tel.: +420 602 337 263, +420 601 371
341; email: tatana@strelec.net
osobn tajemnice metropolity: Nadda Kosteleck, tel: +420 732 463 032; email:
ludmilacentrum@tiscali.cz
tajemnice pro prci s mlde: mt. Kateina Mastkov, mastikova.k@seznam.cz
Metropolitn rada Pravoslvnej cirkvi na Slovensku
Tvoria ju Preovsk eparchia a Michalovsk eparchia
RAD METROPOLITNEJ RADY PRAVOSLVNEJ CIRKVI NA SLOVENSKU
sdlo: Bayerova 8, 080 01 Preov, tel./fax: 051/772 47 36,
mobil: 0915 967 299, web: www.orthodox.sk, e-mail: mrpc@orthodox.sk
kancelr: prot. Mgr. Ladislav Bil
mobil: 0915 967 297, e-mail: bily@orthodox.sk
predseda: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST RASTISLAV, arcibiskup preovsk
a Slovenska
tajomnk Posvtnej synody: prot. Prof. ThDr. Milan Gerka CSc.
mobil: 0907 958 301, e-mail: gerka@orthodox.sk, gerkam(a)unipo.sk

16

ikona 4 /2012

- .
:
...

.
,
.
,
.
: , ,
, ,
, ,

.
, , ,
, ,
,
.

: reck 1065/36, 160 00 Praha 6

.: +420 224 315 015, : +420 224 313 137,
e-mail: christofor.cz@tiscali.cz.
: ,
,
: . ,
.: +420 720 365 663; email: hnovakova@atlas.cz
: ,
.: +420 720 365 662; email: hnovakova@atlas.cz
: ,
.: +420 606 914 916; email: ondrej.chrast@gmail.com
: . . ,
.: +420 602 337 263, +420 601 371 341; email: tatana@strelec.net
: ,
tel: +420 732 463 032; email: ludmilacentrum@tiscali.cz
, : , mastikova.k@seznam.cz


: ,


: Bayerova 8, 080 01 Pre ov, ./: 051/772 47 36,
.: 0915 967 299, web: www.orthodox.sk, e-mail: mrpc@orthodox.sk
: .
.: 0915 967 297, e-mail: bily@orthodox.sk
C ( ): , - . . ,
.: 0907 958 301, e-mail: gerka@orthodox.sk, gerkam@unipo.sk
C :
.: 0905 737 707, e-mail: dzuganovad@orthodox.sk

DUCHOVN IVOT
tajomnk Tlaovho odboru: Dana Duganov
mobil: 0905 737 707, e-mail: dzuganovad@orthodox.sk
tajomnk Odboru pre vzahy zo zahranim: jerej Mgr. tefan ak, PhD.
mobil: 0907 608 352, e-mail: sak@orthodox.sk
tajomnk Odboru pre kolstvo a katechizciu: PaedDr. Peter Begeni
mobil: 0907 383 531, e-mail: begeni@orthodox.sk
ekonm: Mgr. Iveta Starcov
mobil: 0905 692 430, e-mail: starcova@orthodox.sk
sekretarit, mzdov tovnka: Mgr. Lenka Rusanyuk
mobil: 0908 839 769, e-mail: rusanyuk@orthodox.sk
Metropolitn rada Pravoslvnej cirkvi v eskch krajinch a Metropolitn rada
Pravoslvnej cirkvi na Slovensku s dva samostatn celky.
Prask eparchie
eparchiln archijerej: JEHO BLAENOST DOC. THDR. KRYTOF, PHD., arcibiskup
prask, metropolita eskch zem a Slovenska
editel adu eparchiln rady: metrop. prot. ThDr.. Jaroslav uvarsk, PhD.
sdlo: Resslova 307/9a, 120 00 Praha 2;
tel/fax: 224 920 686; mobil: 606 640 928;
e-mail: prague.orthodox-ek@quick.cz
tajemnk: Pavel Milko, tel.: 224 916 269
ekonom: Vra Pavlkov
tel.: 222 517 188, 224 916 269; e-mail: prague.orthodox-ek@quick.cz
Olomoucko-brnnsk eparchie
eparchiln archijerej: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST THDR. SIMEON, arcibiskup
olomoucko-brnnsk
sdlo: Masarykova t. 17, 779 00 Olomouc 9
tel.: 585 222 475, e-mail: arcibiskup.simeon@seznam.cz
biskup vik: JEHO PEOSVCENOST MGR. JCHYM, biskup hodonnsk, pomocn
biskup pro sprvu olomoucko-brnnsk eparchie,
sdlo: Monastr svatho muednka Gorazda v Hrub Vrbce, 696 73 Hrub
Vrbka . 194,
tel.: 777 260 556, e-mail: joakim@seznam.cz
osobn tajemnk arcibiskupa: Bc. Perla Jaren
tel.: 602 779 030, e-mail: perla.j@seznam.cz
ad eparchiln rady
sdlo: Masarykova t. 17, 779 00 Olomouc 9
tel.: 585 224 883, 585 221 350, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz
editel adu eparchiln rady: prot. Mgr. Libor Raclavsk
tel.: 725 425 722
tajemnk: Ivana Raclavsk, tel.: 585 224 883
administrativa: Eleni Novotn, tel.: 585 221 350
Preovsk pravoslvna eparchia
eparchilny archijerej: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST RASTISLAV, arcibiskup
preovsk a Slovenska
pomocn archijerej: JEHO PEOSVCENOST TICHON, biskup komransk, pomocn
biskup pre sprvu preovskej eparchie
sdlo: Budovatesk 1, 080 01 Preov, tel.: 051/773 21 74, 051/773 36 12
osobn tajomnk arcibiskupa: prot. Mgr. Emil Jarkovsk, email:kspbf@unipo.sk
rad Preovskej pravoslvnej eparchie v Preove
sdlo: ul. Budovatesk 1, 080 01 Preov
riadite: prot. doc. Alexander Cap, CSc.
tajomnk: prot. Mgr. Michal vajko
sekretarit: Oga Krov
tel.: 051/746 02 64 fax: 051/746 02 65, email: sekretariat@ppepoer.sk
Michalovsko-koick pravoslvna eparchia
eparchilny biskup: JEHO VYSOKOPEOSVCENOST JURAJ, arcibiskup michalovskokoick, predseda Eparchilnej rady
sdlo: Duklianska 16, 071 01 Michalovce
tel.: 056/6424156, fax: 056/6431500
email: arcibiskup_juraj@orthodox.sk
rad Michalovsko-koickej pravoslvnej eparchie v Michalovciach
sdlo: Duklianska 16, 071 01 Michalovce
tel.: 056/ 6424156, fax: 056/6431500, mobil: 0918 676 450, e-mail:
uradmkpe@orthodox.sk
riadite radu: mitr. prot. Mgr. Vasil Bardzk, PhD.
Brezina 138, 076 12,
tel.: 056/642 41 56, mobil: 0905 138 702, email: bardzak@orthodox.sk
tajomnk: mitr. prot. Mgr. Bohuslav Seni
Tyrova 305/55, 073 01 Sobrance,
tel.: 056/6424156, mobil: 0908 975 640, email: senic@orthodox.sk
tajomnk pre ekonomiku: mitr. prot. prof. ThDr. Imrich Belejkani, CSc.,
Karpatsk 13, 080 01 Preov, mobil: 0905 773 067, e-mail:
belejkanic@orthodox.sk
sekretrka, pokladnka: Erika Uhrnov,
tel.: 056/642 41 56, fax: 056/643 15 00, mobil: 0915 958 421, email:
uradmkpe@orthodox.sk

C : - .
.: 0907 608 352, e-mail: sak@orthodox.sk
C : - .
.: 0907 383 531, e-mail: begeni@orthodox.sk
:
.: 0905 692 430, e-mail: starcova@orthodox.sk
:
.: 0908 839 769, e-mail: rusanyuk@orthodox.sk


.

: - . .,
,

: . , - .

: Resslova 307/9a, 120 00 PRAHA 2;
./: 224 920 686; .: 606 640 928;
e-mail: suvarsky.jaroslav@seznam.cz; prague.orthodox@quick.cz;
prague.orthodox-ek@quick.cz
: , .: 224 916 269
: ,
.: 222 517 188, 224 916 269; e-mail: prague.orthodox-ek@quick.cz
-
: ,
- ., -
: Masarykov t . 17, 779 00 Olomouc 9
.: 585 222 475, e-mail: arcibiskup.simeon@seznam.cz
: , .,
, - ,
: . .
696 73 Hrub Vrbka . 194, .: 777 260 556, e-mail: joakim@seznam.cz
: , .,
.: 602 779 030, e-mail: perla.j@seznam.cz
: Masarykova t. 17, 779 00 Olomouc 9
tel.: 585 224 883, 585 221 350, e-mail: eparchie.ob@seznam.cz

: . , , .: 725 425 722
: , .: 585 224 883
: , .: 585 221 350

: ,
,
: Bayerova 8, 080 01 Preov
tel./fax: 051/772 47 36, mobil: 0915 967 299, e-mail: mrpc@orthodox.sk
: ,
, ,
: Budovatesk 1, 080 01 Preov, .: 051/773 21 74, 051/773 36 12
: . , email:kspbf@unipo.sk

: Budovatesk 1, 080 01 Preov
. ,
: . ,
- : ,
tel.: 051/746 02 64 fax: 051/746 02 65, email: sekretariat@ppepoer.sk
- ()
: ,
-,
: Duklianska 16, SK- 071 01 Michalovce,
.: +421 56 642 41 56, : +421 56 643 15 00
e-mail: biskup_juraj@orthodox.sk

Duklianska 16, 071 01 Michalovce
.: 056/ 64 24 156, : 056/ 64 31 500, .: 0918 676 450
e-mail: uradmkpe@orthodox.sk
- ()
: Duklianska 16, 071 34 Michalovce,
.: 056/642 41 56 , : 056/643 15 00,
.: 0915 958 421, email: uradmkpe@orthodox.sk
: . . , - .,
: Brezina 138, 076 12,
tel.: 056/642 41 56, , mobil: 0905 138 702,
email: bardzak@orthodox.sk
: . .
: Tyr ova 305/55, 073 01 Sobrance,
.: 056/642 41 56 , .: 0908 975 640, email: senic@orthodox.sk
: . . . - . -

: Karpatsk 13, 080 01 Preov,

.: 0905 773 067, e-mail: belejkanic@orthodox.sk
, : ,
.: 056/642 41 56, : 056/643 15 00,
.: 0915 958 421 , email: uradmkpe@orthodox.sk

ikona 4 /2012

17

FOTOREPORT

Knsk svcen
o. Vitalije
Chrm Zvstovn
pesvat Bohorodice v Praze
21. 10. 2012

.


21. 10. 2012

Foto: Igor Stelec I :

O. Mgr. Vitalij Pipash I . .

18

ikona 4 /2012

J. B. metropolita Krytof a o. Vitalij I . .

.

FOTOREPORT

Mstn duchovn sprvce mitr. prot. Vasil Stojka, vlastn otec o. Vitalije prot. Pipash, o.Vitalij I . .
, . . , .

ikona 4 /2012

19

SLOVENSKO

Ikona
Kontraband vzcnych umeleckch diel vyvolva stle nov a nov otzky

...
2005 -


. . ,
,
.. -

20

ikona 4 /2012

,
.

,


(). ,
500 .

Putovanie zzranej ikony Matky Boej po

Eurpe...
V jni 2005 sa na internetovej strnke londnskej galrie svetoznmeho britskho
zberatea ikon Richarda Templa objavila informcia o senzanej udalosti. Galria predala do Belgicka mimoriadne vzcnu ikonu.
O tom, e ide o ndhern dielo, nikto nepochyboval, pretoe na obrazovke sa v plnej
krse skvel umeleck skvost, akch je na
svete nesmierne mlo. Cel ospevovan
transakcia vak mala jednu chybiku krsy
bola to ikona Matky Boej Odigitrie Smolenskej, ktor pred jedenstimi rokmi neznmi zlodeji ukradli z Chrmu Narodenia
Bohorodiky v mesteku Ustjuna v Rusku.
Jej historick cena je nebotyn a kultrnu
odbornci oceuj minimlne na 500-tisc
dolrov.
Mimoriadne vzcna ikona sa zaiatkom augusta tohto roku vrtila do Moskvy. Km
vak dorazila do depozitu ttnej Rosochrankutury, prela dlh, strastipln a nebezpen cestu. Dlh mesiace toti nikto
nevedel, i toto dielo mimoriadnej ceny,
ktor UNESCO zaradilo do svetovho kultrneho dedistva, ete vbec existuje. Stopy
po om sa strcali v zpadnej Eurpe a ozvali sa aj hlasy, e bolo vne pokoden i
dokonca brutlne znien. Naastie, boli
to iba jalov poplan chry...
.
, , ,
, .
, ,

.
, ,

. , .


( )
. 22
23 1994 .
. ,
, , .
,
, ,
, ,
, .
( , ,
),

SLOVENSKO

Vek biznis
Krde v Chrme Narodenia Bohorodiky
v Ustjune (Vologdsk oblas) povauj
rusk kriminalisti za jednu z najvch
a najbezoivejch lpe v dejinch Ruska.
V noci z 22. na 23. mja 1994 prili k strnikovi, ktor dohliadal na chrmov komplex, traja mui. Vraj s zaleka, v Ustjune
sa nevyznaj a srne potrebuj pomoc.
Km im strnik a jeho priate vysvetovali,
ako sa dostan na hadan miesto, chlapi
vytiahli fau vodky. Naliali do pohrikov,
ponkli domcich, t vodku vypili a vzpt
zaspali. Ke sa rno s akmi hlavami prebrali okrem toho obaja mali na rukch
stopy po injekcich - mohli u iba kontatova, e sedem najcennejch ikon, medzi
nimi aj ikona Matky Boej Odigitrie Smolenskej, ktor m dajne zzran moc, je
pre.
Privolan odbornci boli zhrozen. Celkov
kodu odhadli na mnoho milinov dolrov,
ale najstranejie na celej veci bolo to, e
Rusko mono navdy stratilo umeleck
diela, ktorch skuton hodnotu nemono
nijako vysli. Historici umenia, ale aj kriminalisti sa toti obvali, e ilo o krde
na objednvku a e objednvate bol zo zahraniia, pretoe takto mimoriadne vzcne
dielo nie je mon v Rusku preda. Okrem
toho spsob krdee (zlodeji pracovali ab-

soltne isto, nezanechali jedin stopu

a v krvi strnikov objavili uspvaciu ltku,
ktor v Rusku nedosta) hovoril o tom, e
ide o prcu vysokovkonnch profesionlov,
ktor presne vedeli, o maj robi. Mimochodom, onch troch zlodejov dodnes nechytili...
Krde ikony, ktor namaoval neznmy
umelec roku 1550, pobrila cel Rusko.
Mnoh jej toti prisudzovali zzran moc,
verili, e pomha uom v najach chvach ich ivota. O jej zzranch skutkoch
sa po Rusku ria legendy, naprklad sa traduje sa, e roku 1609 zachrnila mesteko
Ustjunu pred njazdom krutch Poliakov.
Znepokojenie vyetrovateov bolo o to vie, lebo z viacerch sksenost vedeli, e
ak sa ikony dostan do skromnej zbierky
bohatho zberatea v zpadnej Eurpe alebo
v Spojench ttoch, zrejme sa u nikdy nevrtia sp. Fakty, ktor vyli najavo neskr,
potvrdzuj, e vahy ruskch expertov neboli aleko od pravdy.
Ikonu Matky Boej Odigitrie Smolenskej
zlodeji skutone ukradli pre istho priekupnka z Fnska. Ke ju ileglne vyviezli
z Ruska, v Helsinkch sa zaal vek biznis.
Pravda, za inch okolnost mohol by ete
v. Z prameov blzkych fnskej polcii
pochdza informcia, vraj dotyn priekupnk sa zakol kriku, ktor sa spustil v

Rusku, a preto sa chcel ikony rchlo zbavi.

Pvodne mal v mysle preda ju za astronomick cenu, ale pod tlakom novch
skutonost ju strelil len za 100-tisc dolrov. Ikone Matky Boej Odigitrie Smolenskej vak bol zrejme preduren osud
ptniky, pretoe v kandinvii sa nezdrala prli dlho. Jej nov majite ju vzpt v tajnosti previezol do Nemecka, kde
ju op predal. Hoci sa rusk kriminalisti
neskr pokali zrekontruova jej putovanie po Eurpe, nepodarilo sa im to napriek tomu, e im vdatne pomhali ich
kolegovia vo Fnsku, v Nemecku aj vo
Vekej Britnii. Cesty umeleckho kontrabandu s starostlivo utajovan a v krajinch Eurpskej nie je to o to komplikovanejie, e tu existuje von pohyb tovaru.
Zisten fakty vak hovoria, e zberate
v Nemecku zaplatil za ikonu najmenej
dvojnsobn sumu, ak za u dostal fnsky priekupnk. Potom sa vak stalo to,
oho sa Rusko najviac obvalo. Zzran
ikona Matky Boej Odigitrie Smolenskej
zmizla z povrchu zemskho. Jednoducho,
celch jedens rokov akoby prestala existova! Nik o nej ni nevedel, nik o nej nemal iadne sprvy mlali zberatelia,
nem boli renomovan medzinrodn
znalci pravoslvnej kultry a jazyk za zubami dralo aj podsvetie.

,
,
,
.
.
,
, ,
, , .
,

,

. , (
,
, , ) , , , . ,
...
, 1550 , , .. ,
.

; , , 1609

.

,
,
,
. , .

.

.
.
,
, , , , .
, 100
. , , ,
. ,
. ,
, -

, .
, ,

. , ,
,
, . , .

.
,
,
,
.


,
,
,
,
. ,
,
,
, -
.

ikona 4 /2012

21

SLOVENSKO

kandl s ikonami
Veobecn hlbok mlanie bolo vemi znepokojujce aj preto, lebo medziasom prepuklo niekoko kandlov a afr s falonmi
ikonami a mnoh zberatelia povedali aj to,
o pvodne mienili zataji. Naprklad e vo
svojich zbierkach maj diela, ktor mierne
povedan nekpili v auknej sieni ani
inm leglnym spsobom. Lavnu kandalznych odhalen spustila ikona zo zbierky
ruskho zberatea Dmitrija Rossijskho. Hovor sa, e tento obchodnk s umenm zarobil obrovsk peniaze na tom, e potajomky ale zrejme vemi spene lieil
sovietsku generalitu, ktor sa po rozpade
vchodnho bloku vracala domov. Mnoh
si poas pobytu za hranicami zadovili
rzne venerick choroby a lieite Rossijskij
im vracal zdravie. Nepochybne na tom zarobil riadny balk, pretoe v priebehu krtkeho asu zskal poves vekho a solventnho zberatea staroitnost. Vea investoval
aj do nkupu pravoslvnych relikvi a vek
slabos mal najm pre ikony.
Dmitrij Rossijskij vak nhle zomrel a jeho
pozostalos rozchytali prbuzn. Niekoko
ikon sa dostalo do Spojench ttov, pretoe jedna z jeho neter sa rozhodla emigrova do Ameriky. Do svojej novej vlasti
si priviezla neleglne, akoe in! aj
zopr staroitnost. Aby sa jej vraj ahie
. ,
,
(, , ) ,
.

,
.
,
, ..
.

,
. , . ,
.
(, ), . , ,
...
,
. ,

,
! -

22

ikona 4 /2012

zanalo... Ako prv predvala vzcnu

ikonu novgorodskho tlu, a pretoe mala
obchodn talent, transakcii spravila obrovsk reklamu. Sprvne predpokladala,
e v Amerike to bez humbugu nejde! Zinkasovala sttisce dolrov, ale zberate,
ktor ikonu kpil, bol nesmierne opatrn.
Vedel, e ikona pochdza z povestnej zbierky Dmitrija Rossijskho, mal o nej dokumentciu, ale napriek tomu si nechal
overi jej pravos. A dobre urobil, pretoe
sa ukzalo, e ide o podvrh. kandl, ktor
vzpt prepukol, mal tragick koniec
dotyn rusk emigrantka spchala samovradu.
Cel tto smutn histria by vari ani nepatrila do nho prbehu, keby nebola spsobila zemetrasenie v zberateskch kruhoch.
Falon ikona znepokojila majiteov zbierok
a t iadali expertov, aby ich drahocenn
exponty dkladne preverili. Ich obavy, i
nenaleteli nejakmu podvodnkovi, boli
tak vek, e na svetlo Boie vytiahli aj
ikony, ktor predtm nikomu neukzali.
ia, t najvzcnejia a najhadanejia, teda
ikona Matky Boej Odigitrie Smolenskej,
medzi nimi nebola...
Biele miesta
V putovan najcennejej z ruskch ikon po
Eurpe s biele miesta, ktor ete dlho zos , , , . ,
,
, . , , .
,
,
.

,
.
, ,

.
, -
,
, . , , ..
, ...

,
. ,
,
. -

tan neobjasnen. Ako a kedy sa dostala do

Vekej Britnie, to oficilne nikto nevie. Majite londnskej galrie Richard Templ, ktor
patr medzi najvenejch zberateov ikon
(zbiera ich u vye 40 rokov), tvrd, e toto
vzcne dielo mal iba krtko. A vraj vbec
nevedel o tomto kriminlnom prpade...
Ke rusk historici umenia spoznali na internetovej strnke prcu ruskho majstra
zo 16. storoia a ke ju bezpene identifikovali ako ikonu ukradnut z Chrmu Narodenia Bohorodiky, zaali okamite kona.
iadali, aby sa ikona, o ktorej sa znalci vyjadruj, e je to vbec najcennej expont
ruskej ikonografie, vrtila do Ruska, pretoe
je to neoddeliten sas nrodnho kultrneho dedistva. Richard Templ sa v tej
chvli zachoval ako dentlmen: ospravedlnil
sa Rusom, vysvetlil, e netuil o krdei a
uznal ich oprvnen nrok. Shlasil s tm,
aby sa ikona vrtila do Ruska, a navye zaplatil aj jej vbec nie lacn prepravu. Dokonca financoval aj vysok poistenie tohto
diela.
Toto je teda prbeh ikony Matky Boej Odigitrie Smolenskej, ktor vykonala dlh a nedobrovon p po Eurpe. Zanedlho sa
vak u toto ndhern dielo vrtilo na svoje
pvodn miesto do Chrmu Narodenia Bohoroky v Ustjune.
Matej Gavalier
,
(
40 ), ,
.

... -
XVI ., , ,
, .
, ,

, , .. .
:
, ,
, . ,
, , ,


. ,
.

.

FOTOREPORT

Archijerejsk
bosk liturgie
Chrm sv. Anny v Plzni
4. 11. 2012

. .
4. 11. 2012

Foto: Karolina Polansk I :

Uvtn Jeho Blaenosti chlebem, sol a kvtinami ped chrmem sv. Anny
v Plzni I -
.

J . B. metropolita Krytof, o. hypodikon Oleg a jeho syn Artemij I

. . , .

J . B. metropolita Krytof a pisluhujc Artemij I . .

O. arcidikon Vasyl Buuk, o. archimandrita Kosma, J. B. metroplita Krytof

I . , . , . .

Vyznamenan bratr pedseda Ji Borc, sestra Olena Timkoviova a prot.

Jan Polansk I :
. .

ikona 4 /2012

23

KRTCE

Kesansk pamtky na severu Kypru

Metropolita Krytof spolu s kyperskm biskupem Porfyriem zahjili 7. jna 2012 vstavu v prostorch katedrlnho chrmu
svatch Cyrila a Metodje v Praze. Vstava
je vnovna svdectv o nien kesanskch
pamtek v obsazen sti Kyperskho ostrova tureckmi vojsky. Jejich podrobn popis
tlumoil ptomnm vladyka Porfyrij v obsanm prvodnm slovu. Vstava se kon

v rmci kulturn prezentace Kypersk pravoslavn crkve u pleitosti kyperskho

pedsednictv Evropsk unie.

Ped vernis vstavy se konala archijerejsk svat liturgie, kterou slouili oba hierarchov spolu s prot. Jaroslavem uvarskm a dalmi duchovnmi. Pi tchto
bohoslubch zpval kypersk musk sbor
Romanos melodos za zen otce Nikolae
Lymbouridese. Vystoupenm tohoto uniktnho souboru byl oteven dal ronk
Mezinrodnho festivalu pravoslavn hudby
Achaion kallos pod ztitou starostky
Prahy 2 pan Mgr. Jany ernochov, velvyslance eck republiky Jeho Excellence
pana Georgiose Paizise, editele Polskho
institutu v Praze pana Piotra Drobniaka
a s poehnnm vladyky metropolity Krytofa. Festival pod sdruen Fillokalia.
Gratulujeme jeho pedstavitelm zvlt
bratru Mgr. Mariu Christou, Ph.D.
Konference ke svatmu Nikolaji Kabasilovi
Pravoslavn bohosloveck fakulta PU v Preov uspodala 9. jna 2012 mezinrodn
konferenci k 620. vro zesnut svatho
otce Nikolaje Kabasili. Konferenci zahjil

krtce

7 2012 .

.
. .



.

, . .
.

Romanos melodos
.

24

ikona 4 /2012

prot. ThDr. Jn afin, PhD. spolen s metropolitou eskch zem a Slovenska Krytofem, kter t jako prv vystoupil s pednkou vnovanou svtcovu ivotu a jeho
nejvznamnjmu dlu - vkladu O Bosk liturgii. S pohledu dogmatickho odkazu pedstavil svatho Nikolaje Kabasilu
profesor Athnsk univerzity metropolita
Avidu Kiril, titulrn hierarcha konstantinopolskho patriarchtu. Krom velmi zajmavho obsanho vystoupen profesora
ThDr. tefana Pruinskho, CSc. pednel
o teologickm odkazu crkevnho otce ze
14. stolet doc. ThDr. Pavel Milko, Ph.D.
Dal pspvky len profesorskho sboru
Pravoslavn bohosloveck fakulty, ale i fakulty eckokatolick se vnovaly otzkm
filosofickm, etickm, psychologickm a pedagogickm v souvislosti s osobnost svatho Nikolaje Kabasili. Crkev jeho pamtku
slav 20. ervna. Krom zmnnho vkladu
Bosk liturgie pat k nejznmjm jeho
knihm ivot v Kristu a ti homilie vnovan pesvat Bohorodici.
Ptelsk setkn hierarch v Preov
Vladyka Tichon, sprvce preovskho arcibiskupstv, uvtal v kabinetu v ter 9. jna
2012 vladyku metropolitu Krytofa a metropolitu Avidu Kirila, profesora na Athnsk univerzit a pedstavitele konstantino,
- . -

"Achaion
Kallos"
-2 ,

,

.
Fillokalia.
, -
.
, .


9 2012
, 620-
.
- . - ., .
,

, . ,

KRTCE
polskho patriarchtu. Hierarchov setrvali
v ptelsk besed vnovan otzkm tkajcm se na mstn pravoslavn crkve,
zvlt Preovsk pravoslavn eparchie a
aktulnm problmm celho pravoslavnho svta. Vladyka Tichon informoval sv
hosty o ppravch volby novho preovskho arcibiskupa. Odpovdl na otzky
metropolity Kirila, kter se informoval
zvlt o potu duchovnch, vcch a celkovm duchovnm klimatu, kter vldne
v Preovsk pravoslavn eparchii. Ptelskho setkn se zastnili tak prot. doc.
Mgr. Alexandr Cap, PhD., editel Preovsk
pravoslavn eparchie, a tajemnk prot. Mgr.
Michal vajko.
Svat Vclav v Loukch u Karovch Var
Svtek svatho Vclava podle julinskho
kalende oslavil enskch monastr v Loukch u Karlovch Var ve tvrtek 11. jna
2012. Archijerejskou sv. liturgii slouil metropolita Krytof spolu s archimandrity Kosmou a Feofanem, igumenem Onufrijem,
prot. Mgr. Olegem Machnvem a presbyterem Ing. Igorem Efremushkinem. Spolu
protodikonem Mgr. Vasilem erepkem se
sv. liturgie astnil tak protodikon Andrej
Kilin z Estonska. Vladyka metropolita se
rozhodl toho dne vnovat monastru st
ostatk ctihodnho Hermana Aljaskho,
,
14 .
-
, -
, ,
. 20- . ,
,
.

,
9
2012.

, , .
, ,
,
,
. -

a Pavla v Karlovch Varech. Sestry monastru veden matkou igumenou Valentynou

krlovsky pohostily vechny poutnky v monastrsk jdeln. Mnoh a blah lta matce
igumen a sestrm v Monastru svatho
Vclava a Ludmily v Loukch k chrmovmu svtku!

kter podobn jako svat Vclav v 11. stolet,

musel na Aljace eit problm liturgickho
vna a ist penice k peen prosfor. Vladyka metropolita ve sv promluv podtrhl
neobyejnou lsku, ji choval svat Vclav
k bohoslubm. Dle pipomnl hloubku
pokn, kterou proel bratrovrah kne Boleslav, na jeho zklad byl opt pijat do
obecenstv crkve Kristovy. Slavnostn bohosluby byly ukoneny slavoslovm, kter
pednesl protodikon Andrej v citlivm doprovodu zpvk z chrmu svatho Petra

. , , , ,
.


. . . .
. . .


(
)
11 2012
,

.

, ,
. .
.
,

.

Pokrov v Jablonci nad Nisou

V nedli dne 14. jna 2012 se zaplnil chrm
Ztity pesvat Bohorodice v Jablonci n. N.-Vrkoslavicch nkolika destkami vcch,
mstnch i host. Dlo se tak v rmci oslav
chrmovho svtku. Modlitby pi svat liturgii konali mstn duchovn sprvce otec
Mykhailo Hryha, okrun protopresbyter
otec Antonij Drda z Rumburku, otec Pavel
Samotovka z Mlad Boleslavi, otec Mykola
Masnyuk z Liberce a dikon Josef Broek
ze eleznho Brodu. V promluv vc
podpoil a ocenil otec Antonij. Poukzal na
skutenost zchtralch chrm v oblasti
Sudet a celch severnch ech. Vichni vnmav lid pociuj dosud nezacelen rny
v tto oblasti. Jabloneck kostel byl tak jednm z takovch mst. Stav chrmu je zrcadlem stavu hodnot pi nm ijcch obyvatel.
Dky pi mstnch vcch povstv k novmu ivotu. Po tradinm obchodu chrmu
bylo pipraveno pohotn v nedalek restauraci. Potujc je pro ns pravoslavn

, ,
11- ,

.
. ,
,

. ,

. - - .
, -

!
. --
, 14 2012,
,
- ()
, .

ikona 4 /2012

25

KRTCE

m konat v sobotu 20. jna 2012. Posvtn

synod schvlil vechny navren kandidty.
Krom sprvce eparchie biskupa komrenskho Tichona tak dstojn otce jeromonachy Rostislava (Gonta) a Metodje (Cupera). Dle se Posvtn synod zabval
otzkami tkajcmi se Pravoslavn bohosloveck fakulty v Preov a delegt na
Valn shromdn Svtov rady crkv
a Konference evropskch crkv. Tak vyjasnil nedorozumn, je zpsobilo usnesen
pedchzejcho zasedn o zzen kancele
v Bratislav. Jednalo o ppravu ustanoven
tiskov agentury podle usnesen . 8 mstnho snmu z roku 2007. Bylo usneseno, e
pro tuto agenturu piprav tajemnk statut
a d ho ke schvlen Metropolitnm radm
eskch zem a Slovenska.

fakt, e i tato mlad crkevn obec, s pevn Ukrajinskou komunitou je vnmna

jako organick soust msta. Pesvat Bohorodice, spasi ns a ochrauj pod svm
omoforem !
Posvtn synod zasedal dne 17. jna 2012
v Praze.
Hlavnm bodem jednn bylo schvlen
kandidt na biskupskou slubu pro preovsk Eparchiln shromdn, kter se
: .
,
. , . -, .
.
,
. .

.
.
,
,
. -

26

ikona 4 /2012

Svat Barbora v Mlad Boleslavi

Posvcen ke v chrmu svat Barbory
v Mlad Boleslavi se konalo v sobotu 20. jna 2012. Jedn se o velk devn k, kter
zbon vc zhotovili a vztyili na vnj
stran olte chrmu svat Barbory, kter
zde pravoslavn crkev ji nkolik let uv.
Svcen ke pedchzely ti svat kty,
kter udlil metropolita Krytof Alexandrovi, Maximovi a Xenii. Boskou liturgii
spolu se svm archijerejem slouil mstn
duchovn sprvce Mgr. Pavel Samotovka,
,
.
, , ,
.
, ,
, ,
,
. ,
!

.

, 17
2012 ., , 20 2012
. . ,
() . ().
,
,

igumen Stefan z Milovic, prot. Mgr. Miroslav Vachata z Krupky, jer. Michail Hryha
z Jablonce nad Nisou, arcidikon Vasil Buchuk z Prahy, dikon Josef Broek ze eleznho Brodu a dikon Alexandr Lukani
z Prahy. Na konci bohoslueb vyznamenal

vladyka Krytof obtav pravoslavn vc:

bratra Vasila Hrehirchu a sestry Tatyanu
Tokchtar, Oksanu Tauchenovu a Hannu
Klingu. Po udlen svatch tajin ve sv. archijerejsk liturgii a prvodu okolo chrmu
spojenho se svcenm estnho a oivujcho ke Kristova pozval mstn duchovn
sprvce Mgr. Pavel Samotovka vechny ptomn na slavnostn obd, pi nm se konala tak zvan liturgie po liturgii. To znamen, uskutenilo se duchovn spoleenstv
vcch okolo blho stolu. Tento pravoslavn obyej sbliuje a upevuje osobn
ptelstv mezi duchovnmi a vcmi. Pe . ,
,
,
.

8,
2007 .
, .
.
21
2012 .

.

, . ,
. .

,
. - .

KRTCE
jeme mnoh a blah lta otci Pavlovi, jeho
mladoboleslavskm vcm i vem jejich
ptelm, dobrodincm a znmm.
Knsk svcen v Praze o. Vitalije
V chrmu Zvstovn pesvat Bohorodice
v Praze byl v nedli 21. jna 2012 vysvcen
na knze dikon Mgr. Vitalij Pipash. Svcen
vykonal metropolita Krytof za ptomnosti
duchovnch na crkve i z Moskevskho patriarchtu. Otec Vitalij slouil nkolik let v
tomto chrmu a zskal si lsku jak duchov-

nch tak i vcch. Pochz z knsk rodiny

z Podkarpatsk Rusi. Teologii studoval na
Pravoslavn bohosloveck fakult v Preov
a zskal zde akademick titul magistra teologie. Po ukonen studi se oenil s rodakou z vchodoslovenskho Svidnku a pesthoval se do Prahy, kde jeho manelka
zskala pracovn uplatnn. Pejeme otci Vitaliji, kter se nedvno stal tak tatnkem,
hojnost Boho poehnn, zdrav, duevn
i tlesnou slu a ve dal potebn k odpovdn a nelehk knsk slub.

Eparchiln shromdn v Most

V sobotu 3. listopadu 2012 se konalo v zasedac mstnosti hotelu Cascade v Most
Eparchiln shromdn Prask pravoslavn eparchie. Ped jejm zahjenm slouil Jeho Blaenost metropolita Krytof s dalmi duchovnmi sv. archijerejskou liturgii
v devnm chrmu Nanebevstoupen Pn
a sv. Valentna. Pot byla ped kem u
chrmu slouena panychida za vechny
padl a umuen bhem dvou svtovch
vlek.
Bohosluba za obti hladomoru
V katedrlnm chrmu sv. Alexandra Nvskho v Preov se konaly ve stedu 28. listopadu 2012 bohosluby za obti hladomoru na Ukrajin v letech 1932 a 1933.
Archijerejskou sv. liturgii slouili Jeho Blaenost vladyka Krytof, arcibiskup prask,
metropolita eskch zem a Slovenska a Jeho
Vysokopeosvcenost vladyka Rostislav,
arcibiskup preovsk a Slovenska spolu
o. mitr. prot. doc. Mgr. Alexandrem Capem,
CSc., editelem adu eparchiln rady,
o. mitr. prot. Mgr. Michalem vajkem, tajemnkem adu eparchiln rady a mstnm duchovnm sprvcem, prodkanem
PBF PU o. protodikonem ThDr. Jnem
Husrem, PhD., a dalmi duchovnmi. Metropolita Krytof ve sv promluv vyjdil

3 2012 . Kascad .
.

,
. . ,
,
, , ,
.
-
.
,
- 20
2012 .
,

. .

. ,
.
. , .
. . . ,

, . , .
--, ,

.
,

To,
.

,
, . ,
,
.

. ,
, !

. .

.

ikona 4 /2012

27

KRTCE

upmnou soustrast ukrajinskmu lidu. Dle

ekl, e jedin co dnes meme za nevinn
obti udlat je upmn modlitba. Podal
ptomn vc, aby se intenzivn modlili
za vechny v moci postaven, nebo selhn
prv takovch vedlo ped osmdesti lety
ke hrzn smrti statisc obyvatel Ukrajiny.
Po ukonen Bosk liturgie se duchovn
s vcmi odebrali ke ki umstnmu
ped katedrlou, kter pipomn obti hladomoru na Ukrajin a vykonali ped nm
panychidu. Po poloen vnc u ke promluvila generln konzulka ukrajinskho
sttu v Preov pan Olha Ben. Bohosluba
za obti hladomoru na Ukrajin se kon
v Preov koncem listopadu kad rok.
Vn pam vem jeho obtem.

.
, 28
2012

1932 1933 .
,
, ,
.
. , . .
. . ,
, ,
.
.

. ,
, .
,

28

ikona 4 /2012

Gratulace v eleznm Brod

Vc v eleznm Brod spolu se svm
archijerejem poblahopli v sobotu 10. listopadu 2012 bratu Dipl. Ing. Martinovi
Tomekovi k nadchzejcmu dni jeho
nebeskho ochrnce. Bratr Martin pat
mezi ty dobr due, kter vytvej harmonick vztahy mezi mstnmi kesany.
Ke gratulacm se pipojil tak metropolita

Krytof, kter oslavenci vnoval ikonu

pesvat Bohorodice a uinil pamtn zpis do rodinn Bible Tomek vydan
v polovin 19. stolet, psan jet vabachem. Bratr Martin je vzdlenm p buznm svatho novomuednka vladyky
Gorazda, biskupa eskho a moravskoslezskho, a t jako on je rodkem z Hrub Vrbky.

.
, ,
,
.
,


. .
!

, 19-
. , , , , ,
- .

10 2012 .
. ,
. .
-

.
, 4 2012 .
. . : ,
. , -

KRTCE

svatmu Vladimru. Vladyka metropolita

se v n jet tho dne s vcmi pomodlil
a besedoval s nimi o ivot mstn pravoslavn komunity.
Sv. archijerejsk liturgie v Plzni
V nedli 4. listopadu 2012 slouil Jeho Blaenost metropolita Krytof archijerejskou
liturgii v chrmu sv. Anny v Plzni. Spolu
s nm slouili mstn duchovn sprvce mitr.
prot. Mgr. Jan Polansk, o. archimandrita
Kosma, o. arcidikon Vasyl Buchuk, pisluhoval o. hypodikon Oleg a jeho mal syn
Artemij. Po bohoslubch byli vladykou vyznamenni zakldajc lenov crkevn obce
bratr pedseda Sboru starch Ji Borc zlatou medaili crkevnho du svatch Cyrila
a Metodje a Pochvalnm diplomem sestra
Olena Timkoviova.

ehnn t vojenskch prapor

Pravoslavn duchovn kapitn Mgr. Maxim
vancara, vojensk kaplan, poehnal ti prapory sv jednotky ve Strakonicch ve stedu
14. listopadu 2012. ehnn se zastnil,
krom vysokch vojenskch, sttnch a crkevnch pedstavitel, tak metropolita
Krytof. Otec Maxim ve sv promluv
mimo jin pipomnl, e naposledy se vojensk zstavy ehnaly naim legionm

v dlnm Jekatrinburgu v roce 1918. Tehdy

obad vykonal t pravoslavn knz. Strakonick posdka celou udlost vzorn pipravila a pro eskou kesanskou veejnost
je pjemn slyet, e pro ni hlasovalo svobodn vce ne dv tetiny vojk. Otec Maxim bhem svho dvouletho psoben ve
Strakonicch otevel bohosluebn stedisko
pro mstn pravoslavn vc. Ve spoluprci
s nimi nedvno posvtil kapli zasvcenou

, ,
.
:

- .

,

.
, .
,
,
.
.

.

, , ,

14 2012 .
,
, .
,

1918 .
.
.
-

Z Moskvy do Prahy
editel eskho domu v Moskv Ing. Mgr.
Milo Jaro navtvil 15. listopadu 2012 metropolitu Krytofa v jeho prask rezidenci.
Pivezl mu z hlavnho msta Rusk federace
kopii sochy svat muednice Ludmily,
knny esk, kter byla odhalena v z tohoto roku ve dvoran Duchovnho zastupitelstv na crkve pi chrmu sv. Nikolaje
v Kotelnikch. Pan editel informoval vladyku o ivot esk meniny v Rusku.

15
2012 . .

, .
2012
. 1-
.

.

ikona 4 /2012

29

FOTOREPORT

Chrmov svtek
sv. Barbory
Mlad Boleslav-Deb
17. 12. 2012

.
-
17. 12. 2012

Foto: Pravoslavn crkevn obec Mlad Boleslav I :

-

J. B. metropolita Krytof a jerej Mgr. Pavel Samotovka pi ktu I

. . .

Pivtn J. B. metropolity Krytofa ped chrmem sv. velikomuednice Barbory I . . .

30

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

ikona 4 /2012

31

FOTOREPORT

32

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Chrmov svtek
sv. Mikule
Nov Paka
19. 12. 2012

.

19. 12. 2012

Foto: Pravoslavn crkevn obec Mlad Boleslav I :

-

Jerej Mgr. Pavel Samotovka s vcmi I

ikona 4 /2012

33

NA CESTCH

Pou ke svat

Vladyka metropolita Krytof navtvil na pozvn Jeho Blaenosti

Daniela, arcibiskupa bukureskho, metropolity valaskho
a dobrudskho, mstodrcho Cesarie Kapadokijsk, metropolity
ungro-vlaskho a patriarchy celho Rumunska, ve dnech
12. a 16. jna 2012 Rumunskou pravoslavnou crkev. Bhem
cel jeho nvtvy jej provzel duchovn jer. ThMgr. Andrei I.
Danciu, duchovn sprvce 6. pravoslavn crkevn obce v Praze.

12 16 2012 .

, , ,
.
.
. , 6-
.

Paraskev

34

ikona 4 /2012

NA CESTCH
Vladyka metropolita Krytof navtvil na
pozvn Jeho Blaenosti Daniela, arcibiskupa bukureskho, metropolity valaskho
a dobrudskho, mstodrc Cesarie Kapa-

Po pijet na letiti se konala slavnostn doxologie v patriarm katedrlnm chrmu

sv. Marie Magdalny v Bukureti. Po jejm
ukonen patriarcha Daniel ocenil letitou

dokijsk, metropolita ungro-vlask a patriarchy celho Rumunska, ve dnech 12. a

16. jna 2012 Rumunskou pravoslavnou
crkev. Bhem cel jeho nvtvy jej provzel
duchovn jer. ThMgr. Andrei I. Danciu, duchovn sprvce 6. pravoslavn crkevn obce
v Praze.

dobrou spoluprci naich crkv. Zvlt

vyjdil vdnost za to, e nezapomnme
modlitebn na vojky Rumunsk krlovsk
armdy padl pi osvobozovn eskoslovenska v poslednch mscch II. svtov
vlky. Jet tho ml monost metropolita
Krytof vystoupit v crkevn televizi Trini-

tas, kter vysl 24 hodin denn. Jej televizn tb natel prbh cel jeho nvtvy
Rumunska. Ve veernch hodinch pak
spolu s patriarchou Danielem odcestoval
do Iasi.
Nsledujcho dne spolu s patriarchou Danielem vysvtil nov oddlen v crkevn
poliklinice Providencia v Iasi a t vysvtil
chrm Vjezdu Pn do Jeruzalma. Spolu
s metropolitou moldavskm a bukovinskm
vladykou Feofanem vykonal ve veernch
hodinch nkolik pastoranch nvtv.
V nedli 14. jna v den svtku svat Paraskevy Srbsk slouil spolu s patriarchou a
dalmi hierarchy Boskou svatou liturgii
ped katedrlou, ve kter se uchovvaj jej
svat ostatky. Kad rok putuje do Iasi na
svtek svat Paraskevy pl milionu pravoslavnch vcch z Rumunska i ze zahrani.
Svat ostatky svtice mus bt proto vystaveny ped chrmem a pstupn jsou zvltnm koridorem za asistence policie. Podobn se Bosk archijerejsk liturgie pro
ohromn mnostv vcch mus konat na
otevenm podiu ped katedrlou. Slavnostnch bohoslueb se zastnil tak pedseda
vldy Victor Ponta, ministi, lenov parlamentu a dal vznamn politit a kulturn
pedstavitel zem. Ze zahrani se tto liturgie zastnily tak delegace Ukrajinsk
pravoslavn crkve Moskevskho patriar-

12
16 2012 .

,
,
,
. .
. ,
6-
.

.

.


. ,
,
.
Trinitas, 24
.

. -

ikona 4 /2012

35

NA CESTCH

chtu a Polsk pravoslavn crkve. Prvn

zmnnou delegaci vedl arcibiskup Antonij,
rektor Kyjevsk duchovn akademie a crkevnho semine a druhou biskup gorlick
Pajsij. Oba dva hierarchov se druhho dne
astnili vdeck konference podan
mstn univerzitou vnovan vro vydn
pravoslavnho vyznn vry sestavenho
svatm Petrem Mohylou.
V odpolednch hodinch spolu s patriarchou Danielem opustili Iasi a vydali se do
monastru Agapia. Ve velmi pkn upraven chrmov dvoran byli uvtni matkou
pedstavenou Olimpiadou (Chiriac) spolu
s 350 monakami, dle studentkami seminrn stedn koly a pteli monastru. Po
doxologii patriarcha ve sv promluv vysoce
ocenil misijn aktivitu monaek a podkoval
jim za vzorn veden semine. Pot se odebrali do 12 km vzdlenho monastru Varatec, kde byli t vele pivtni monakami, kterch zde ije v souasn dob na
450. Po doxologii jet dlouho setrvali
v ptelskm rozhovoru s politickmi pedstaviteli a hosty monastru.
V tomto monastru dal den na zklad
pn matky pedstaven Josefiny slouil samostatn archijerejskou Boskou liturgii.
Ve sv promluv na zvr bohoslueb podkoval monastru za jejich vzcnou misijn
aktivitu. Zvlt pak za to, e ped vce ne

36

ikona 4 /2012

dvaceti lety vyslaly na Moravu, kde byl eparchilnm archijerejem, malou komunitu
monaek, aby peovaly o nov zbudovan
duchovn stedisko. Tato komunita se stala
zkladem pro prv ensk monastr v djinch autokefln Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku. Monastr ve
Varatecu peuje nejenom o vnitn a vnj
misii Rumunsk pravoslavn crkve, ale pipravuje tak vznamn filantropick pro-

jekt. Jedn se o domov dchodc typu lebny pro dlouhodob nemocn pro sto
obyvatel. Budova stavu nesouc jmno
matky Nazarie se nachz tsn ped dokonenm. Spolu s patriarchou Danielem si
mohl tento dm pipomnajc palc prohldnout a seznmit se s jeho pipravovanm provozem. Dm matky Nazarie m
bt vysvcen v prbhu ptho roku.
Odpoledne se spolu s patriarchou vrtili do

,
.


Providencia
,
. ,

.
14 ,
,


, .
- .

, .

. , ,
.
:

, ,
.


. ,

,
.
,
,
,
.


.
()
350 , .
.

NA CESTCH

Iasi. Prohldli si zcela nov zrestaurovan

krlovsk zmek a pi nm zbudovan obchodn centrum. Posledn nvtva v Iasi
patila monastru Bucium.
Pozd veer se s patriarchou a jeho doprovodem letecky vrtili do hlavnho msta
Bukureti. Posledn den oficiln nvtvy
v Rumunsku si prohldl nov zrekonstruovan interir patriari rezidence, vetn
vzcnch sbrek a zahrady, kter vvod zajmav modern souso Setkn Jee
Krista s M Magdalenou v Getsemanech
po vzken.
Nvtvu v Rumunsku ukonil pracovnm
obdem s patriarchou Danielem. Hovoili
pi nm o budoucnosti vztah mezi naimi
crkvemi v rmci bohosloveckch dialog
a spoluprce univerzit a tak o dokonen
projektu vstavby Pamtnku padlm rumunskm vojkm v Most. Patriarcha Daniel se zavzal spolu s arcibiskupem Timoteem z Aradu postavit mal monastr pi
ji stojcm chrmu a letn modlitebn pro
malou komunitu monaek, kter by se staraly o arel po jeho dokonen a kolaudaci.
Stavba hlavn monastrsk budovy, pro ni
je vydno platn stavebn povolen, m zat
na jae ptho roku.
V Bukureti v rmci svho pobytu navtvil
nov oteven obchod s crkevnmi pedmty. Dle vidl zklady nov budovanho
12 ,
,
450.
.



. . ,
, , ,
.


.


, .


. , -

, . ,
, ,
.

.
.

.

.


, . ,
, ,
.

.

,
..

,
. ,
, .


. ,
,

.
128 , ,
, ,

.
,
,
Tri-

ikona 4 /2012

37

NA CESTCH

patriarho chrmu na rozshlm pozemku

v centru msta mezi parlamentem a ministerstvem obrany. Jeho ve m dosahovat
128 m, to znamen, e bude podle jeho stavitel nejvy pravoslavnou katedrlou na
svt.
Po rozlouen s patriarchou Danielem ped
odletem poskytl jet jeden rozhovor crkevn televizi Trinitas. Ocenil v nm dlouholet ptelsk vztahy mezi naimi crkvemi. Vyjdil obdiv patriarchovi Danieli
a jeho spolupracovnkm za jejich velmi
nron misijn program, ast crkve
v konkrtn pomoci lidem v tsni a neobyejn duchovn obrozen, jeho se astn
tisce duchovnch a zbonch obyvatel monastr.
Rumunsk crkev je poslednm patriarchtem, kter J. B. metropolita Krytof navtvil
po svm zvolen a intronizaci ped esti lety.

Patriarcha Daniel
(obanskm jmnem Dan Ilie Ciobotea) se
narodil 22. 7. 1951 ve vesnici Dobreti
v kraji Timioara (Temevr). Po absolvovn obecn koly v rodnm mst dokonil
zkladn vzdln v Lpunic a stedn kolu
v Buzia a Lugoj, kde sloil maturitu
(r. 1970).
tyi roky studoval Teologick institut v Sibiu a dva roky systematickou teologii na
Pravoslavn univerzit v Bukureti. Pro
velmi dobr vsledky pokraoval na Univerzit humanitnch studi ve trasburku
a jet 2 roky na Univerzit Ludwiga Alberta
ve Freiburgu im Breisgau. Roku 1979 doshl
titulu ThDr. ve trasburku a r. 1980 druhho
titulu v Bukureti. Mezi lty 1980 a 1988
psobil na Ekumenickm institutu v Bossey.
Dne 6. 8. 1987 pijal mnisk postih se
jmnem Daniel v monastru Sihstria od
archimandrity Kleopy Ilie, 14. 8. 1987 byl
vysvcen na jerodikona a druh den na jeromonacha patriarchou Teoctistem ve starodvnm monastru Putna. V monastru
Sihastria jej patriarcha Teoctist povil do
hodnosti archimandrity 16. 10 1988. Na zatku roku 1990 (4. 3. 1990) pijal biskupskou chirotonii (biskup Lugojsk) a stal se
vikem arcibiskupstv Temevrskho. Ji
vak 7. 6. 1990 byl zvolen na katedru v Iai

a intronizovn 1. 7. metropolitou moldavskm a bukovinskm. Po ukonen plodnho ivota patriarchy Teoctista byl 12. 9.
2007 byl zvolen na jeho msto a 30. 9. intronizovn jako est patriarcha Rumunsk
pravoslavn crkve v patriar katedrle
v Bukureti.
Jeho Blaenost patriarcha Daniel se zastnil mnoha mezinrodnch crkevnch konferenc (1992 Moskva, 1998 Manila,
1998 Athny, 2000 Istanbul). Je dritelem etnm ocenn a z Institutu v Connecticutu m titul ThDr. h.c. (r. 2003) a tent z St. Serge v Pai (r. 2009).
Rumunsk patriarcha Daniel nos jako jedin v cel pravoslavn rodin bl podznk a zu, podle mstn crkevn tradice.

nitas,

. ,
,
,

.

,
.

38

ikona 4 /2012

( ) 22
1951 . (Teme v r).
, ,
, (
1970 ).


. , ,

--. 1979

1980 . -
. 1980 1988 .

.
()
6
1987 .,
,
. 1990
(4 ) -

( ) . 7
1990
, .

, 12 2007 .
, 30

,
.

(1992 ,
1998 , 1998 , 2000 ). ,
(2003 .),
-
(2009 .).
, ,
, .

FOTOREPORT

Pou ke
svat Paraskev
Rumunsko
12.16. 10. 2012

12.16. 10. 2012

Foto: Patriarhia Romn I :

ikona 4 /2012

39

FOTOREPORT

40

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

ikona 4 /2012

41

FOTOREPORT

42

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

J. S. katolikos a patriarcha
cel Gruzie
Ilja II.
a J. B. metropolita
Krytof
Karlovy Vary
15. 11. 2012
. .

II
. .

15.11.2012
Foto: Igor Stelec I :

ikona 4 /2012

43

IVOTN STYL

V prostorch pamtnho chrmu svatch

Cyrila a Metodje se ve dnech 7. 18. jna
2012 uskutenil letos ji tet ronk festivalu
pravoslavn sborov hudby Archaion Kallos, kter svm zamenm nem na zem
esk republiky obdoby. eck vraz Archaion kallos znamen doslova starobyl
krsa, ovem v pojmoslov vchodn kesansk crkve znamen archetypln neboli pvodn krsu, tedy krsu, kterou
spatil lovk v rji a kterou sm po stvoen
ml. Sdruen Filokallia (jeho nzev pochzejc z etiny znamen milovat
krsu) nazvalo takto prvn a jedin festival
pravoslavn hudby v Praze, protoe vnm
kad poin v duchovn hudb, a u komponovn, nebo interpretaci, jako jaksi hle-

dn, vdom, i nevdom, tto pvodn

prakrsy (Archaion kallos) a sna se upozornit na skutenost, e pravoslavn hudba
je nedlnou soust evropsk kultury
a vn hudby.
Koncertn sti letonho ronku festivalu
pedchzela dne 7. 10. bohosluba za aktivn
asti prvnho zahraninho inkujcho
tlesa, muskho sboru Romanos Melodos,
kdy prv jm byla slouena Liturgie sv. Jana
Zlatostho pod vedenm Nikolaose Lymbouridese.
Program prvnho festivalovho koncertu
pojmenovanho Byzantsk duchovn hudba
8. 10. uvedla skladba velmi znmho autora
Sergeje Rachmaninova. Ten zstal i po
svm odchodu z porevolunho Ruska do

Festival pravoslavn hudby

Archaion Kallos 2012

Archaion Kallos 2012

7 18 2012
Archaion Kallos,
.
Archaion Kallos ,
,
,
.
Filokallia (, ,
)

.
,
, - , , (Archaion Kallos).

,

.

44

ikona 4 /2012

7.10
,
Romanos Melodos,
.
.
,
8. 10
.


. ,

,

. .
37
, .

USA vrn pravoslav. Vedle jeho velmi populrnho dla klavrnho i orchestrlnho
si tak publikum jeho jmno pipomnlo
i v souvislosti se sborovmi skladbami navazujcmi na tradice pravoslavn hudebn
kultury. Cyklus Celonon bdn op. 37 vychz z liturgick praxe vchodn crkve sluujc pi velkch svtcch veern a jitn
obad v jedinou bohoslubu. spn moskevsk premira v roce 1915 je dnes vnmna jako symbolick zavren jedn ry
vvoje ortodoxn liturgick hudby v Rusku,
jej dal osudy byly po roce 1917 vznamn ovlivnny politickou nepzn vi
nboensk kultue. Tento cyklus provedl
dv pveck sbor Cancioneta Praga, kter
vznikl v roce 2010 z iniciativy sbormistra
Luke Jindicha, bvalho druhho sbormistra sboru Bambini di Praga. lenkami
sboru jsou dvky, kter dve psobily ve
vbrovch praskch sborech.
Dle zaznly autentick npvy z eck pravoslavn hymnografie v podn muskho
pveckho sboru Romanos Melodos. Nejprve poslucham nabdli v prvn sti
svho programu npvy, kter jsou soust
dennch bohoslueb (tj. veern, jitn a sv.
liturgie sv. Jana Zlatostho), pot vystoupen u opustilo rmec pravidelnch dennch bohoslueb a byla vnovna hymnm
urenm obdob Velkho tdne a zvr pat 1915

,
1917

.
Cancioneta Praga, 2010 ,
Bambini di
Praga. ,
.


Romanos Melodos. ,
(. . , . ).


,
,
, . ,
,

IVOTN STYL
il tradin prosb Pane, smiluj se. Sbor
pojmenovan podle svatho Romana Meloda, jednoho z nejvznamnjch tvrc
na poli tradin byzantsk hymnografie,
kter il a na pelomu 5. a 6. stolet po
Kristu, byl zaloen roku 1997 v Limassolu.
Dnes m kolem 30 len, kte se zabvaj
liturgickou a lidovou hudbou. Od svho
vzniku sbor pravideln vystupuje na koncertech a pi liturgich v eck sti Kypru,
ale i v zahrani. Sbor m na svm kont ji
ti natoen CD a v souasn dob pipravuje dvojit CD s liturgi sv. Jana Zlatostho.
Na druhm festivalovm koncertu (11. 10.)
zaznly v podn komornho souboru Ensemble Hilaris pod vedenm Krytofa Spirita
ti drobn skladby Igora Stravinskho (Ote
na, Bogorodice dvo, Symbol vry). Pot
nsledovala ada hudebnch ztvrnn pravoslavn Liturgie sv. Jana Zlatostho od
rznch skladatel. V jejich podn se pedstavily hostitelsk sbory festivalu, tj. Sbor
pravoslavnho katedrlnho chrmu sv. Cyrila Metodje v Praze a vokln sti souboru Filokallia se sbormistry Valentinou
uklinou a Mariosem Christou a spolu s
nimi jako zvltn host Achilleas Chaldaikis,
kter pravideln psob jako almista pi
bohoslubch v Atnch a jako koncertn
umlec m v tomto nru za sebou stovky

V-VI . , 1997
.
30 , . ,
, .

CD ,
- . .
(11.
10) Ensemble Hilaris
(
, , ).


. .
, . . .

Filokallia .
,
, ,

koncertnch vystoupen po celm svt.

Domc sbor pravoslavnho chmu sv.
Cyrila a Metodje navzal pi svm zrodu
na tradici chrmovho sboru vzniklho pi
obnoven pravoslavn crkve v naich zemch za prvn republiky. Jeho rozvoj byl
peruen udlostmi r. 1942, kdy byla crkev
nacisty zakzna a likvidovna pro poskytnut azylu tm, kdo vykonali soud djin nad
R. Heydrichem. Pveck sbor pravoslavnho katedrlnho chrmu se v souasnosti

vnuje interpretaci duchovnch skladeb autor, kte sv dla zasvtili pravoslavnm

bohoslubm (P. I. ajkovskij, N. Kedrov
aj.), a tak interpretaci tradinch skladeb
vchodnho ritu (byzantsk hudba, znamennyj raspev aj.). Sbor pravideln zpv
v rmci nedlnch liturgi, vystupuje na vznamnch kulturnch akcch (nap. mezinrodn festival pravoslavn hudby Archaion kallos) a tak se astn rozhlasovch
a televiznch penos. V souasn dob d

,
.
.
,

. 1942 .,
,
. .
,
(. . , . ),
(
, . .).
,
( .

Archaion kallos),
- .
,
, .
, Archaion
Kallos,
Filokallia

, , ,
,
. Filokallia ,
,
.
,
. ,
, Filokallia Damaskinos,

ikona 4 /2012

45

IVOTN STYL

sbor mlad talentovan dirigenti a skladatel

Marios Christou a Valentina Shuklina, kter
psob mimo jin i jako ansonirka.
Marios Christou, kter je zakladatelem festivalu Archaion Kallos tak zaloil dal
inkujc sbor Filokallia s clem dt pleitost mladm umlcm k prezentaci a uv-

46

dt skladby, kter navzdory sv vysok umleck hodnot nebvaj u ns ani v zahrani

hrny pli asto. Zatmco ensk sbor sou-

boru Filokallia se zamuje na hudbu inspirovanou pravoslavnou tradic, instrumentln ansmbl se vnuje pedevm
hudb soudob. leny souboru jsou vtinou studenti i absolventi Prask konzervatoe, Akademie mzickch umn a hudebnch obor Karlovy univerzity. Psoben
Mariose Christou v ansmblu Filokallia a
ve sdruen Damaskinos, kter se zabv
pravoslavnm umnm, v kombinaci s jeho
eckm pvodem a hudebn teoretickou
innost (rozbory dl A. Prta, byzantsk
hudba) ovlivnilo velmi siln nejen jeho vokln tvorbu (Missa in Stylo Graeco, Kanonick me, mnoho prav eck lidov nebo
pravoslavn hudby), ale tak jeho tvorbu
instrumentln (nap. Prvn modlitba pro
slo klarinet).
Zajmav srovnn pinesl program nsledujcho koncertu (18. 10.) nazvanho Irmologion ze Supralu, ran rusk polyfonie,
kter dal skuten naplno vyznt asn
pestrosti hudebnho umn ortodoxnch crkv. Jin hudebn svt, ne s jakm se bn
setkvme, nabdl u sbor z polskho Supralu, tedy z zem naeho sousednho
sttu. Z ponkud vzdlenjch konin zaznly v podn dalho inkujcho voklnho tlesa, kter vak psob v Praze, nboensk zpvy zem, ve kter stoj biblick
hora Ararat.

Svat liturgie svat armnsk apotolsk crkve, nboensk a kulturn celek u ns tm neznm, vznikal syntzou nkolika
vliv. Svj vznam zde m jeruzalmsk ritus liturgie podle sv. Jakuba i byzantsk liturgie sv. Jana Zlatostho. Kontakty s kiky pinesly i urit stopy latinskho ritu.
K jejmu ustlen dolo zhruba kolem pelomu milni. Jej hudba byla po vt st
historie pouze jednohlas a jej neumov
psmo nen dodnes pln rozlutno. Tm
vc vystupuj do poped osobnosti novodobch editor, mezi nimi se obzvltnmu
vznamu t archimandrita Komitas Vardapet. Ten me bt prvem povaovn za
propagtora tto hudby na evropskm kontinentu, kde byla do t doby prakticky neznm. Zpadn hudebn vzdln zskal v
Nmecku a byl prvnm mimoevropskm
hudebnkem pijatm do International Music Society, kterou spoluzakldal. Na tomto
koncert tak mli posluchai monost slyet
vbr z melodi d, hymn a modliteb uvanch pi obadech v armnsk crkvi tak,
jak je kolem pelomu 19. a 20. stolet zpracoval a harmonizoval prv archimandrita
Komitas. Sbor Univerzity Karlovy v Praze,
kter pednesl onu armnskou st programu, dil Haig Utidjian, dirigent, odbornk na armnskou hymnografii a jhen Armnsk apotolsk crkve.

, - ( . , )

(Missa in Stylo Graeco,
Kanonick m e,
), (. Prvn modlitb,
).
(18. 10), ,
,
.
,
, ,
.

-,
, , .

,
, .

.
. .
.
.
,

. ,
.
, .
, International Music
Society (
),
.

, , ,
, XIX-XX . , -

,
, , .
, .
1598 1601 . -

ikona 4 /2012

:
.
,
.
576
.
()
,
.

IVOTN STYL
Dve zmiovan Irmologion je jeden z
druh knih obsahujcch hymny a jin npvy pravoslavn liturgie. Manuskript ze
Supralu vznikl mezi lety 1598 - 1601. Za
svou jedinenost vd zejmna poloze
msta svho vzniku: hranici zem zpadnho a vchodnho kesanstv. Spojenm
vliv obou vznikla uniktn kola liturgickho zpvu, kter nem jinde na svt obdoby. Pt set sedmdest est strnek rukopisu obsahuje npvy pro cel liturgick
rok. Po npvech jednohlas (monodiln)
tradice nsledovala st vnovan ranmu
ruskmu vcehlasu.
inkujc musk sbor Bogdan Onisimowicz se poprv pedstavil roku 2008 u pleitosti vstavy rukopisu Irmologia ze Supralu. Npvy z tohoto pramene na tto
vstav zaznly poprv po 400 letech, kdy
je zapsal autor rukopisu Irmologia, Bogdan
Onisimowicz, jeho jmno si sbor vetkl do
nzvu. Sbor tvo spolenost lid, kte nejsou zpvky ze sv profese, ale spojuje je
ve pro ortodoxn hudbu a tradice. Jeho
sbormistr Marcin Abijski je lenem znmho eckho sboru byzantsk tradice Byzantines Fones a jako expert na tuto oblast
rekonstruoval pro svj sbor npvy z Irmologia ze Supralu.
Dramaturgie vech koncert letonho ronku Archaion Kallos se zatm pevn up 2008
.
400 ,
,
, .
, ,
.

Byzantines Fons. ,
.

Archaion Kallos , , . 18. 10
, ,
,
,
.

rala jak peklad nzvu festivalu napovd

ke krsm starobyl hudby. Posledn veer
18. 10. byl ovem vnovn pedevm autorm mladm, dosud ijcm skladatelm,
kte se nechali ortodoxn hudebn kulturou
inspirovat, akoli sami pravoslavn kesan
nejsou.
Titm byly pedevm dv svtov premiry eskch autor Jana Viara a Slavomra Honky. Tet skladba pochzela z
pera autora, jeho duchovn skladby ped-

stavuj prav klenoty tohoto nru ve druh

polovin 20. stolet, Krzysztofa Pendereckho. Tyto skladby byly ormovny tvorbou
jet dalch t komponist, na jejich hudebn e naopak mla znan vliv zpadoevropsk hudebn tradice, toti A. Vedela,
M. S. Berezovskho a D. S. Bortanskho,
co ve vsledku vytvelo pro divky zajmav kontrast.
Prvn premirovanou skladbu piblil
pmo jej autor Jan Viar, profesor Katedry

.
,

XX
.
, , , , . , . . . .
,
.

,


: ,

, , Archaion Kallos. () ,

,
,
, .

,
--, .

,
,
.
:
, . ,
,
, ,
, , ,
OSA .

,
-

ikona 4 /2012

47

IVOTN STYL

teorie a djin hudby na Hudebn fakult

AMU v Praze a Katedry muzikologie Filozofick fakulty Univerzity Palackho v Olomouci, takto: To ro ron, kratema pro estihlas smen sbor a capella, vznikla z
podntu Mariose Christou pro jeho festival
pravoslavn hudby Archaion Kallos. Kratema () je byzantsk hudebn forma
zpvan na slabiky, kter samy o sob nenesou dn vznam, ovem mohou konotovat hlubokou duchovnost nevyjditelnou
slovy. Z rznch monost stabilizovanch
skupin slabik jsem si zvolil trojici to-ro-ron,
kter se mi jevila vhodn z fonetickho
hlediska.
Dal skladba, Cherubnsk pse, je jednm
z nejastji zhudebovanch text, kter se
k pravoslavnm duchovnm obadm vou. Sv msto pi bohoslub m na zatku liturgie vcch: zaznv k proces,
kter pin dary na olt. K dlouh ad
autor, kte si tento nr ke zhudebnn
zvolili, se dnes veer pipoj Slavomr Honka, kter m za sebou m adu ocenn,
mezi nimi napklad cenu Gideona Kleina,
vron cenu OSA v kategorii nejspnj

. , , ,
,
. ,
,
,
.
Piccolo coro, ,
-
,
. ,

48

ikona 4 /2012

mlad autor vn hudby nebo cenu Josefa

Hlvky.
Trojici skladeb zpadnch autor uzavela
opt Cherubnsk pse, tentokrt vak
zpracovan vznamnm pedstavitelem postmoderny Krzystofem Pendereckim. Ten
si jako katolk k duchovnm skladbm zpravidla vybr nmty zaloen na latinskm
ritu. Touto volbou se ovem nenech omezovat, jak dosvduje prv Cherubnsk
pse.
Sbor Piccolo coro, kter ve zmnn opusy
provedl, se nezamuje na interpretaci dl
dnho uritho obdob, sna se poslucham zprostedkovat skladby vech hudebnch epoch a mnoha nr. Pevauj
dla s duchovn tmatikou, vrazn procento tvo hudba 20. stolet. Jejich sbormistr Marek Valek m za sebou spoluprci
napklad s Mstskm divadlem st nad
Labem, Nrodnm divadlem i Sttn operou.
Hostem ten veer byl tak komorn smen
sbor Subito, kter psob pi Zkladn kole
u sv. tpna v Praze.
Soust festivalu byl i bohat doprovodn
program, kter zahrnul vstavu Kesansk

.

--,
.
Subito, .
.

,
,
, -

pamtky severnho Kypru v prostorch katedrlnho chrmu, projekci dokumentrnho filmu Starovrci reisrky Jany evkov v kin Ponrepo a dv odborn
pednky zahraninch lektor. Achilleas
Chaldaiakis (ecko) se zabval souvislostmi
tradice byzantsk hudby a soudobch skladatelskch technik, zatmco Marcin Abijski
(Polsko) se vnoval vznamu sbornku Irmologion ze Supralu a ran rusk polyfonii.
Nen pochyb o tom, e festival Archaion
Kallos se za krtkou dobu sv existence zaadil mezi vznamn kulturn akce na
zem hlavnho msta, o em svd nejen
podpora mstskch orgn, eckho a kyperskho velvyslanectv, mnostv sponzor, vborn propagace v mdich, ale
pedevm skvl ohlas, se kterm se prezentovan hudba setkvala u etnch nvtvnk vdy tm zaplnnho chrmu
sv. Cyrila a Metodje.
Ondej Holas
, Ponrepo
. ()

,
()

.
,
,
Archaion Kallos
.

, ,
. -
,
.
.

FOTOREPORT

Festival pravoslavn hudby

Archaion Kallos
Katedrln chrm
sv. Cyrila a Metodje
2. 18. 10. 2012

Archaion Kallos

.
2.18. 10. 2012

Foto: Tana Stelcov I : Cp

ensk sbor Cancioneta Praga pod vedenm Luke Jindicha I Cancioneta Praga

ikona 4 /2012

49

FOTOREPORT

Sbor chrmu sv. Cyrila a Metodje d Valentina Shuklina a Marios Christou I .

lenky enskho sboru Filokallia d Marios Christou I

50

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Pedn kypersk musk sbor Romanos Melodos d o. N. Lymbourides I Romanos

Melodos . .

ikona 4 /2012

51

IVOTN STYL

film

Vznik nov
Cyril a Metodj Apotolov Slovan
Na polovinu roku 2013 je plnovan premira novho celoveernho filmu a tydlnho docu dramatu reisra Petra Nikolaeva o ivot slovanskch vrozvst sv.
Cyrila a Metodje
Pbh z 9. stolet ve strhujcch obrazech
l potky en kesanstv na Morav
a v naich zemch. Hlavnmi postavami hranho docu dramatu a filmu jsou vrozvsti
Konstantin (pozdji znm jako Cyril)
a jeho bratr Metodj, kte byli prohleni
za svat a jsou oznaovni jako Apotolov

Slovan. Dj pedkldanho tydlnho

televiznho serilu sleduje vznamn sek
naich djin mezi lety 826 a 885.
Na zatku se dozvdme nejdramatitj
okamiky z dtstv a dospvn obou bratr
ze Solun, jejich osudy v Caihradu a prvn
misijn cesty do Arbie a k Chazarm, kde
mimo jin vyzvednou ostatky muednka
a tetho papee Klimenta I. z moe. Zrove sledujeme Konstantinovu ast v tehdejm zpase o obrazoborectv, je v t
dob zachvtilo celou Byzantskou i, a po-

5-
. 2013
IX
. ( ) ,
. 5- , 826 885 .

52

ikona 4 /2012

,
,
, ,
,

I, .

,


,
, .
-

divuhodn osudy Metodje v dob, kdy byl

sprvcem na hork pd Styrmontskho
kraje, kter byl suovn astmi vzpourami.
Po dosti moravskho knete Rostislava
o vysln kesanskch uitel na zem Moravy sledujeme neuviteln pbh vzniku
staroslovanskho psma (glagolice) a prvn
peklady nejdleitjch knih. Po vylen
nron cesty Konstantina a Metodje z Caihradu na Moravu zane hlavn st dje
dramatick zpas o prosazen kesanstv
ve slovanskch zemch (zejmna na Morav). Brati pi svm misijnm sil narej
nejen na stle siln pohanstv (pohant bohov a dmoni, zvykov prvo, vtn a arodjnictv), ale ocitnou se t uprosted
boje o zaveden slovansk liturgie, kter je
v tto oblasti natolik originlnm inem, e
vyvol nevoli latinskch kn a mohutn
odpor siln Vchodofransk e. Konstantin s Metodjem zalo vlastn kolu, zavdj slovansk psemnictv a kesansk
mylenky, zrove ale jednaj s tehdejmi
panovnky, csaem i samotnm papeem
v m. Krom en kesanstv a budovn
samostatn moravsk crkve se jim poda
poloit tak zklady prvnho sttu.
Tvrd boj o existenci moravsk crkve pokrauje i mimo zem Moravy. Konstantin
s Metodjem chtj vysvtit uednky na
knze, ale mus sv dlo obhajovat nejprve

()
,
,
.

, (
). ,
( , ,
), ,
,

- .
,
, ,
. ,

IVOTN STYL
na neptelsk synod v Bentkch a vzpt
i v m ped papeem, kde se jim jako zzrakem postupn poda prosadit jak slovansk psmo a liturgii, tak zaloit samostatn moravsk biskupstv. Vn nemocn
Konstantin, kter od dtstv trp tuberkulzou, vak v m vyslen umr a po jeho
smrti se misijnho dla ujm jeho bratr Metodj, kter je po velkm sil jmenovn
prvnm moravskm arcibiskupem.
Mezitm vak na Morav vypuknou nepokoje, bhem nich moravskho knete zrad
jeho synovec Svatopluk. Rostislav se tak
potupn dostane do ruky vchodofranskho
csae, kter jej nech oslepit a poslze se
pokus zmocnit Moravy. Svatopluk se msto
vdku dok uvznn a na Moravu jsou
jako sprvci dosazeni fransk markrabata
Wilhelm a Engelalk. Moravan vak ciz
markrabata nepijmou a vyvolaj mohutnou
vzpouru, kterou je schopen potlait pouze
jedin lovk na svt Svatopluk. Csa jej
tedy propust z vzen a postav ho do ela
silnho vojska, avak Svatopluk vzpt pejde na stranu Moravan a v ukrutnm boji
vechny fransk vojky bez milosti pobij.
Nmcm se vak mezitm podailo zmocnit
tak arcibiskupa Metodje, kterho ve sv
nenvisti neprvem odsoud a uvzn v oteven de jako zve. Po tm tech letech
nelidskho utrpen jsou po zsahu papee

bavort biskupov nuceni Metodje propustit a moravsk arcibiskup se konen

vrac na Moravu, aby zde dokonil sv dlo.
Svatopluk se stal knetem Moravy a jako
vynikajc vlenk a mimodn schopn
panovnk postupn roz zem Velk Moravy do nebval rozlohy (Hgab Moravia).
Metodj dky svm schopnostem a skvl
organizaci pelo do slovantiny zbvajc
st Bible cel Star zkon. Pitom vak
nadle mus bojovat s neustlm s pedsudky
latinskch kn, zejmna s nmeckm knzem Vichingem, jemu se asem poda dosednout na biskupsk stolec v Nite, kter je
vznamnou soust tehdej moravsk e.
Po ad intrik a udn nakonec Metodj ztrat
podporu ma, kde byl mezitm jmenovn
nov pape tpn V. Jet ped svou smrt
ozna Metodj za svho nstupce Gorazda,
coby jednoho ze svch nejlepch uednk,
ale jeho neptelm se dky falenmu dopisu
poda rozmetat celoivotn dlo obou bratr
po smrti Metodje docl znien ady vzcnch knih a vyhnn vech slovanskch uednk z zem Moravy, kam se ji nikdo z nich
nesm vrtit. Pesto dlo obou bratr petrv
vky a podstatnm zpsobem ovlivn bh
djin nejen na Zpad, tak na Vchod.
Hlavnm partnerem filmu je Jihomoravsk
kraj a dalmi partnery jsou Olomouck
a Zlnsk kraj. www.filmcyrilametodej.cz

.

.
,
,
. -

,
. , ,
, , .
,

.
,

.
- ,
,
. ,
,
. ,

, ,

. , , ,

, .
, ,
.
,

, , .

,
,
(H gab
Moravia). ,
,

.
,
.

, ,

.

, V.

,
.
, ,
:

,
. , ,
.

.
www.filmcyrilametodej.cz

ikona 4 /2012

53

FOTOREPORT

Fotografie z naten filmu

Cyril a Metodj
Apotolov Slovan
esk republika
5. 6. 201231. 12. 2012

,
5. 6. 201231. 12. 2012
Foto: Martin Strnsk, Filip Fojtk, Lenka Fojtkov I :
a, ,

Kne Rostislav se modl v kapli na Veligradu I

Bojit na Veligradu po bitv s Ludvkem Nmcem v roce 864 I 864 .

54

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Sv. Cyril a Metodj tvo v Byzanci slovansk psmo hlaholici ped odchodem na Velkou Moravu v roce 862 I . .
862

Sv. Cyril umr v m 14. nora roku 869 I . 14 869

ikona 4 /2012

55

FOTOREPORT

Pape Hadrin II. vt sv. Cyrila a Metodje s ostatky sv. Klimenta v m I II .

.

Po bratrov smrti je Metodj Hadrinem II. jmenovn arcibiskupem a vrac se na Moravu, kde dokon peklad Psma svatho I II
, ,

56

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Slovant vrozvstov kt pohansk obyvatelstvo Velk Moravy I

Veligrad hlavn sdlo knete Rastislava a Velkomoravsk e, kter se nachzelo na zem dnench Mikulic I
, ( . )

ikona 4 /2012

57

TMA

Zvolen nov arcibiskup

preovsk a Slovenska
Na sklonku Roku sv. Rastislava, knieaa
moravskho, v ktorom uplynulo 1150 rokov od jeho Bohem inpirovanej mylienky
pozva na Vek Moravu vierozvestcov,
ktor by zrozumitelne zvestovali slovo Boie a modlili sa v rodnom jazyku naich
slovanskch predkov bol za novho preovskho biskupa zvolen Eparchilnym
zhromadenm Preovskej pravoslvnej
eparchie v Katedrlnom chrme svtho
Alexandra Nevskho v Preove jeho me-

novec jeromonach (mnch a zrove kaz)

Rastislav.
Eparchilne zhromadenie zvolilo za preovskho biskupa otca Rastislava, ktor je
duchovnm v detskom domove v Medzilaborciach. Samotn vysviacka a intronizcia
by mala by 18. novembra tu v Preove, povedal pre mdi hovorca Pravoslvnej cirkvi
Milan Gerka. Dodal, e na post preovskho
biskupa kandidovali vladyka Tichon biskup komransk, otec Nikolaj Cuper

a

. ,
, 1150
, , ,
,

,



, (
) .
"
,
, .
.

58

ikona 4 /2012

18 , ," -
- . ,

, , 34- ,
, .
220
:
.
192 . - : -

a 34-ron jeromonach obianskym menom Ondrej Gont, ktor meno Rastislav

prijal po podstrihu za mncha.
Pozvanch bolo 220 delegtov s hlasom rozhodujcim, ktorch zloenie tvorili vdy jeden duchovn a jeden zstupca veriacich
z kadej cirkevnej obce (farnosti) z preovskej eparchie. Na vobch sa zastnilo 192
delegtov. Gerka vysvetlil cel procedru
volieb, kde pre zvolenie potreboval jeden
z kandidtov zska 60 percent hlasov voliov. To sa v prvom kole nepodarilo. Do druhho kola postpili dvaja kandidti s najvym potov hlasov z prvho kola. Ani
v druhom kole nikto z nich nezskal potrebn
poet hlasov, preto sa konalo aj tretie kolo,
kde postpil iba jeden kandidt s najvym
potom hlasov z druhho kola. Tam otca
Rastislava podporili volii 83 percentami hlasov. Ak by potrebnch najmenej 60 percent
hlasov dnes nezskal, konali by sa nov voby
v alom termne.Voby trvali zhruba osem
hodn. Ich priebeh bol bezproblmov.
Ondrej Gont sa narodil v Snine, je absolventom Pravoslvnej bohosloveckej fakulty Preovskej univerzity v Preove a zastnil sa na
viacerch zahraninch tudijnch pobytoch,
najm v Grcku. Momentlne psob ako duchovn v Detskom domove sv. Nikolaja
v Medzilaborciach. Pri vstupe do mnskeho
stavu prijal meno Rastislav. Nov preovsk
, 60% .
.

,
.
,
,
, 83% .
60% ,

.
.
. ,

,

, .

. . . . ,

.
,
, , .
" , ,

TMA
biskup sa intronizciou stane arcibiskupom
preovskm a Slovenska, a teda najvym
predstaviteom a tatutrom Pravoslvnej cirkvi na Slovensku. Gerka novho biskupa charakterizoval ako vemi skromnho lovek, a
asktu. Voba biskupa je predovetkm vobou otca a ja dfam, e budem dobrm otcom
vetkm tm, ktor ma zvolili, povedal pre
mdia krtko po poslednom stan hlasov
vaz volieb otec Rastislav.
Pravoslvna cirkev v eskch krajinch a na
Slovensku je autokeflna a je sasou jednej, svtej, veobecnej a apotolskej Cirkvi
Christovej. Na ele asti Cirkvi v eskch
krajinch je arcibiskup prask a eskch
krajn. Na ele asti Cirkvi na Slovensku je
arcibiskup preovsk a Slovenska. Slovensko
je spojen s eskmi zemami, priom hlavou
pravoslvia v echch a na Slovensku je
Jeho Blaenos vladyka Krytof.
Voba budcej novej hlavy Pravoslvnej cirkvi
na Slovensku sa konala z dvodu mrtia arcibiskupa preovskho a Slovenska Jna (vlastnm menom Jn Holoni), ktor zomrel
2. augusta vo veku 75 rokov. Pravoslvna cirkev na Slovensku m okolo 50 tisc veriacich.
Prajeme novozvolenmu biskupovi vea Boej blahodate a Darov Svtho Ducha, aby
bol dobrm duchovnm otcom svojich veriacich, ktorch mu poehnal samotn n
Hospodin a Spasite Isus Christos.
, ,
,"


.

,
, ,
.

, .
,

.

(
), 2
75 .
50 .
.


,
, ,

.

Svcen a intronizace

vladyky Rostislava
Vladyka Rostislav, arcibiskup preovsk a
Slovenska, pijal biskupsk svcen v katedrle sv. Alexandra Nvskho v nedli 18.
listopadu 2012. Jeho svtitelem byl metropolita Krytof, pedseda Posvtnho synodu
Pravoslavn crkve eskch zem a Sloven-

ska, spolu s arcibiskupem Jurajem a biskupem Jchymem. Biskupsk chirotonie se

zastnili tak vznamn archijerejov ze
zahrani. Vladyka Feodor, arcibiskup mukaevsko-uhorodsk z Moskevskho patriarchtu, vladyka Porfyrij, biskup jgersk

, , .
18 2012
.
,
.
,
, , ,
-

,
.

.
,
, ,
(- ) ,
,
,

.

ikona 4 /2012

59

TMA

60

ze Srbskho patriarchtu a vladyka Pajsij,

biskup gorlick z Polsk metropolie.
Archijerejsk chirotonie byli tak ptomni
zstupci ze vech naich eparchi. Ze slovensk politick reprezentace pijel do Preova
na svcen pan Jn Figel, mstopedseda N-

kultury Slovenska pan Jn Juran, jen peetl

pozdrav minstra kultury Slovensk republiky
pana Marka Maarie. Za ptomn ekumenick hosty promluvili zstupci eckokatolick crkve a Ekumenick rady crkv Slovenska.

rodn rady Slovenska, pedseda KDH, kter

novmu preovskmu arcibiskupovi poblahopl a vyjdil nadji, e se s jeho intronizac oteve nov tvr a poehnan strnka
djin pravoslav na Slovensku. Podobn hovoil i editel pro vci crkevn Ministerstva

Archijerejsk ezlo pedal arcibiskupu Rostislavovi na konci bohoslueb metropolita

Krytof s tmito slovy:
Vae Vysokopeosvcenosti Rostislave, arcibiskupe preovsk a Slovenska, vkldm
Vm do rukou arcipastsk ezlo, abyste

jako dobr past vedl Vm sven duchovenstvo a Bo lid cestou spasen do Boho
krlovstv. Je to ezlo historick, kter ped
Vmi nosili vynikajc archijerejov: vladykov Alexij, Dorotej, Nikolaj a Jn. Jste ptm archijerejem, kter byl zvolen a ustanoven na preovskou katedru, je m
hlubok djinn zakotven. Pvodn to byla
eparchie mukaevsko-preovsk, je mla
za kol duchovn peovat o vc rusnsk
nrodnosti. Dodnes znme pojmy jako Podkarpatsk Rus a Preovsk Rus. Toto archijerejsk ezlo k Vm pichz po letos zesnulm blah pamti vladykovi Jnovi.
Vladyka Jn se ujal s pslovenou jemu zodpovdnost svenho kolu. Dlal tak s lskou v duchu pravdy a spravedlnosti. Boil
pehrady, kter vznikly v lidskch srdcch,
a budoval mosty tam, kde byla divok voda
nedvry, nepochopen a zl vle.
Ve Va volb vidme jasn Bo prozetelnost. Vae jmno bylo vylosovno ze t rznch jmen. Hospodin Bh tak rozhodl,
aby nov preovsk arcibiskup a nejvy
pedstavitel Slovenska byl prv vladyka
Rostislav, kter nese jmno knete Rostislava, jen podobn jako sv. Konstantin Velik nebo sv. Vladimr, poloil zklady velkomoravsk pravoslavn crkve. Jmno
Rostislav je identick se jmnem Rastko
(Krescens), co znamen rst, a nebo dt

- ,
- . ,

-

.


:
,
,

, , , ,

.
,
: , , .
,

,
. -,

. .

, ,
.
. ,
,
, , .

. .
,

,
. , ,
. . , .

(Krescens),
. , ,
. ,
, ,

ikona 4 /2012

TMA
rst. Svat Rostislav dal vyrst slovanskmu kesanstv a je v irm smyslu zakladatelem vech slovanskch pravoslavnch crkv. Vme, e se budete se podobat
tomu, jeho jmno noste a dte duchovn
rst sv preovsk pastv. Podobn jako Vai
pedchdci si zskte i pes sv mld autoritu a ctu, jak v crkevnch kruzch, tak
i u pedstavitel slovensk sttn sprvy.
Pravoslavn eparchie na Slovensku patily
od zaloen na autokefln crkve k nejpoetnjm a zrove nejdleitjm jejm
stem. Z toho dvodu byla v Preov zaloena tak Pravoslavn bohosloveck fakulta, kter je dnes soust Preovsk univerzity. Kanonick dozor m nad n od
jejho zaloen preovsk archijerej.
Mme nadji, e s Va osobou ek crkev
na Slovensku poehnan obdob, v nm
bude vldnout cta a lska mezi duchovnmi navzjem i mezi vcmi a duchovnmi. Pastsk a misijn sluba crkve bude
viditeln nejenom na vchod Slovenska,
ale bude zeteln t v nov ustanovench
crkevnch obcch v zpadoslovenskch krajch v ele s Bratislavou. Tme se, e brzy
vysvtte nov pravoslavn chrm v Bratislav, kter bude duchovnm pstavem
a toitm pro vechny pravoslavn obyvatele hlavnho msta Slovenska.
Nech Vm Hospodin ehn ve Vaem zod-

povdnm posln pro blaho Vm svenho

Boho lidu, nrodu i Slovenskho sttu.
Prv archijerejsk poehnn po duchovn
homilii udlil vladyka Rostislav velkmu
mnostv ptomnch pravoslavnch brat
a sester. Novmu preovskmu arcibiskupu
gratulovali ptomn host duchovn i vc
nejenom v katedrlnm chrmu, ale tak na
spolenm obd. Pochvalu a uznn za
vzornou a pelivou ppravu svcen vladyky Rostislava si zaslou veden Preovsk

. , , ,
,
.


, .
,
.
.
, ,
, ,
.
,
, .

,
.

,
.

.

, .


. . .
. . .
. ,
( ER), .
,
.
!

pravoslavn eparchie v ele s o. editelem

mitr. prot. doc. Mgr. Alexandrem Capem, CSc.
a o. mitr. prot. Mgr. Michalu vajkovi, pedstavenmu preovsk katedrly a tajemnku
ER, i dalm jejich spolupracovnkm.
Pekrsn zpval pi bohoslubch i pi
obd katedrln pveck sbor, krojovan
zpvaky z Jarabiny a pveck sbor z Medzilaborc.
Mnoh a blah lta vladykovi Rostislavovi!

ikona 4 /2012

61

FOTOREPORT

Veern
bohosluba
spolu s nareeniem" novho
preovskho archijereje
Katedrln chrm
sv. Alexandra Nvskho v Preov
17. 11. 2012

.

17. 11. 2012
Foto: Tana Stelcov I : Cp

J. P. biskup Jchym, biskup hodonnsk, J. P. vladyka Porfyrij, biskup jgersk ze srbskho patriarchtu , J. V. arcibiskup Juraj, arcibiskup michalovsko-koick, J . B. metropolita Krytof, J. V. vladyka Feodor, arcibiskup mukaevsko-uhorodsk z moskevskho patriarchtu, J. P. vladyka Pajsij, biskup
gorlick z polsk metropolie I . . , , . . , ,
. . , -, . . , . . , - , . . ,

62

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Uveden do hodnosti archimandrity J. B. metropolitou Krytofem, v pozad

prot. Michal vajko, mstn duchovn sprvce I

. .

ikona 4 /2012

63

FOTOREPORT

Svcen otce
Rostislava
a jeho intronizace arcibiskupem
preovskm a Slovenska
Katedrln chrm
sv. Alexandra Nvskho v Preov
18. 11. 2012

.

18. 11. 2012
Foto: Tana Stelcov I : Cp

J . B. metropolita Krytof a J. V. arcibiskup Rostislav I . .

. .

Projev o. prof. prot. ThDr. Milana Gerky, CSc., tajemnka Posvtnho

synodu I . . . - . . . ,

Nov intronizovan arcibiskup preovsk a Slovenska vladyka Rostislav

pijm gratulace od pana Jna Figela, mstopedsedy Nrodn rady
Slovenska a pedsedy KDH I

- , .
KDH

64

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

ikona 4 /2012

65

HISTORIE

Svat kne

Rostislav

,
.

,
,

,

66

ikona 4 /2012

. ,
.
. ,

, , ,
, .

,
. :
, ( 13,
4).

Kdykoliv se n duchovn zrak obrt k potkm kesanstv v nrodech slovanskch,

spatme svatou a vzneenou osobnost velkomoravskho knete svatho Rostislava.
Kdykoliv uvaujeme s vdnost o tvrcch
duchovn a nrodn kultury, je vyrst
z kesanskho koene, pipomnme si
s dvojic svatch soluskch brat Cyrila
a Metodje zn zjev mue, kter je pro
poehnanou prci na Velkou Moravu povolal a pln ji podpoil. Pipomeme si svatho Rostislava, osvcenho knete velkomoravskho.
Svat Rostislav je panovnkem, kter poloil
pevn zklady naeho duchovnho ivota a
kulturn samostatnosti, zklady, kter petrvaly pes tk djinn zkouky a k dneku.
Nememe pominout kesansk svdectv
osvcenho vladae Rostislava, o nm
plnm prvem plat slova svatho apotola
Pavla: vdy je Bom sluebnkem k tvmu
dobru (m 13, 4). Nepzn doby byl tento
kesansky prost a svtlem pravho poznn osvcen moravsk kne opomenut,
a vichni vladai, kte uvedli ke svm nrodm kesanskou vru a kulturu, byli zhy
zaazeni ke sboru Boch vyvolench,
v nich z svatost Krista Boholovka.
Kdy se kne svat Rostislav ujal nkdy
v roce 846 vldy po prvnm velkomoravskm kneti Mojmrovi, byla zem, zahrnu, - , ,
,
,
,

, .
,
( 846 .),
,

.
,
. ,
,
,
- .
(, ,
), , - . ,
, ,
: -

HISTORIE
jc moravsk a slovensk kmeny slovanskho lidu ji sjednocena a na zpad se
otvrala kmenm eskm, kter se pozdji
staly jej soust. esk knectv navazovalo na Velkou Moravu a pijmalo z n kesanstv v jeho slovansk, cyrilometodjsk
podob. Na severu a na vchod stkala se
Morava, lemovna irokmi lesy a horstvy
Jesenk, Beskyd, Tater i Matry, s kmeny
polskmi a ruskmi, na jihovchod s carstvm bulharskm. Na tyto sousedn kmeny
slovansk myslel moravsk kne rovn,
kdy uvaoval o nejvhodnj zvsti kesansk vry, je by se dostala nejprve na Moravu a pak i k nim, aby vechny nrody
slovansk, vidouce, jak bude na Morav
hlsno slovo Bo v jazyce slovanskm,
pipodobnily se k nm.
Rostislavova zem byla do iroka otevena
k jihu, kde tvoil jej pirozenou hranici
a prodn obranu i cestu k vchodu veletok
Dunaje. Odtud, pes nkdej Panonii, pichzeli na Velkou Moravu obtav sluebnci
kesansk vry, ale i uitel nebo i mezi
penic se plevelil koukol , kte spe mysleli na politick zisky pro sv nmeck
pny, ne na pokorn zvstovn istho
uen Spasitele Krista. ivotopis svatho
otce naeho arcibiskupa Metodje svd,
e na Morav jet ped pchodem svatch
brat Cyrila a Metodje psobili uitel
, ,
.
, ,

. ,


. , ,
, :
,

, .

,
,

kesansk vry z Vlach, ecka a z Nmecka. Z rukou duchovnch, kte pili

z evropskho jihu nebo vchodu, nebo
k nim ml svm ivotem vskutku nejble,
pijal svatou tajinu ktu i velkomoravsk
kne Rostislav.

Jeho nebeskm ochrncem se stal svatm

ktem jeden ze sedmdesti apotol a pomocnk sv. Pavla, apotola nrod, svat
muednk Krescens slovansky Rastko. Tento svat zvstovatel pravdy Kristovy byl podle
2. epitoly Timoteovi (kapitola 4, ver 10) po-

. , ,
,
,
.
-
, .
, - . (. ).
, 2
(IV, 10), . ,

. : ,
, ,
.
. .

,

, .
-
,
,
,
. , -

,
, 852 . , . . ,
,


,
-

ikona 4 /2012

67

HISTORIE

sln svatm Pavlem do Galacie a pozdji hlsal slovo Bo v Galii. Jmno Rostislav tedy
znamen toho, kdo rost, dv rst, rozmnouje slvu Kristovu. Takov byl svm ivotem
a skutky tak moravsk kne svat Rostislav.
Blah a nadeve radostn zvst o odputn
a spse lovka v Jei Kristu, kterho Otec
nebesk jako svho milovanho Syna poslal
svtu, aby spasil lovka, pichzela k naim
velkomoravskm pedkm pomalu. Pokud
svatou vru pineli misioni z Nmecka,
zdrhali se ji Moravan pijmat s dvrou,
nebo se obvali, e s pijetm kesanstv
by se stali poddanmi svch soused. Akoliv se na hraditch budovaly prvn kesansk chrmy, zaznamenali kroniki
k roku 852 na Morav, e kesanstv je tam

.
,
. ,
, ,
... ,
.
, .
(Ma 6, 32-33).
, . ,
:
: ,
. ,
. , ,
.

68

ikona 4 /2012

teprve v potcch. Kdy se svat Rostislav

stal knetem velkomoravskm, touil s celou ulechtilost sv due zabezpeit ivot
svho lidu v mru a v bezpe. Rozpoznal
vak z Bo milosti velmi zeteln, e nesta
stavt blaho lidu a upevovat jeho sttnost
jen na politickch vpotech, na pevaze
vojensk moci a na pouhm hmotnm bohatstv, co jsou vci pomjiv a vzbuzujc
zvist soused. Uvdomil si podle slov Pna
Jee Krista, e toho veho pohan hledaj.
V zajist Otec v nebesk, e toho veho
potebujete. Ale hledejte nejprv krlovstv
Boho a spravedlnosti jeho, a toto ve bude
vm pidno (Mat 6, 32-33).
Rozhodnuv se nsledovat nejprve Bo krlovstv a jeho spravedlnost, obrtil svou po-

.
, ,

,

, ,
. ,
, ,
. ,
,
, , ,
,
,
.
,
.

zornost k psoben rznch uitel kesanstv v zemi. Nemohli na tak velikou

lohu stait. Byla jich hrstka, pochzeli
z rznch oblast z vchodu, jihu a zpadu, hovoili rznmi jazyky, st se snaili domluvit se slovanskm obyvatelstvem.
Tak v jejich vkladu kesanskho uen
i jinch pouench byla patrna rznost nzor, kter vzbuzovaly nedorozumn i pochybnosti poslucha. Nkte se pak pidrovali jenom vnjch forem kesansk
vry bez hlubho proniknut k jejmu jdru.
Bystrmu duchovnmu zraku knete nemohlo uniknout ani to, e lidsk srdce neme s lskou a trvale pilnout k ivmu
Bohu a vystupovat k nmu v ctnosti, budeli slovo Bo hlsno nrodu v ei ciz, kter
je vtin nesrozumiteln a nemil. Neme
ciz e, v n je slouena bohosluba, proniknout k lidskmu srdci, aby je uchvtila
,
, .
, , ,
,
,
.
, .

, -

HISTORIE

Bo ptomnost a sdlila mu dary Svatho

Ducha, kter mohou zpsobit duchovn obrcen, aby se osobnost lovka, zejmna
pak zanajcho kesana, zulechtila, nabdala k dobru i vzdlvala a zskala monost stt se pln dtkem nebeskho Otce,
synem Bom nebo dcerou Bo skrze milost. S obavou sledoval kne Rostislav, jak
ciz jazyk skrval v sob nebezpe, e jeho
prostednictvm, jak se dlo u zpadnjch
soused Moravy, bude slovansk lid odnrodnn a poslze ujamen. Souasn si svat
kne uvdomoval, e star nboenstv,
spjat u Slovan s oslavovnm a usmiovnm prodnch sil, je nedokonal, ale
pouze pipravuje k novmu a plnmu Bomu zjeven, a proto m bt nahrazeno pomoc srozumitelnho a vem pochopitelnho a pesvdujcho slova.
Kdy tedy zbon kne Rostislav dospl ve
svm uvaovn o nejlep budoucnosti
svho nrodu k zvru, e zvstovn radostn zprvy o spasen v Kristu Jei me
bt inn jedin tehdy, bude-li slovansk
lid vyuovn ve srozumitelnm jazyce, zaal
se rozhlet, ke komu by se mohl obrtit se
svou touhou. V t dob se ji kesansk
crkev rozvinula z jednoduchch apotolskch obc pes sloitj organizaci metropolitnch stolc s podzenmi biskupstvmi
a k velkm celkm crkevnm, zvanm pa-

triarchty. Tch bylo na svt v devtm stolet celkem pt. V Evrop sam byly patriarchty dva prvn msk v ele s papeem,
patriarchou mskm, druh v Konstantinopoli neboli Caihrad v ele s patriarchou
caihradskm, jm byl v t dob moudr
a vzdlan svat Ftios. Ostatn patriarchov: alexandrijsk zahrnoval crkevn
sprvu v Egypt, antiochijsk a jeruzalmsk spravovali sv zem v Asii a pro zmr
knete byli pli daleko. Tak se stalo, e se
moravsk panovnk obrtil nejdv k apo-

tolskmu stolci do ma. msk pape na

dost svatho knete neodpovdl a uitele neposlal. Domnval se snad, e Velk
Morava bude stejn zahrnuta do crkevn
sprvy nmeck. Toho se vak Moravan se
svmi knaty obvali, nebo tm kadoron prv ze zpadu postihovaly jejich
kvetouc zemi vojensk toky, jich se zastovaly i osoby crkevn.
Tehdy se moudr kne po porad s ostatnmi velmoi a pedstaviteli lidu velkomoravskho obrtil se svou prosbou ke stolci

,
,
,
.

-

, .
9- .
:
- , ; ()
,
. .

,


.

.
.
, ,
.
,

,

.
,
,
.
.
,
III. . , -

,

.
:
, ,
.
,
,
, , ,

,
.

, ,
,

. . ,
, , .
,
, ,
,

ikona 4 /2012

69

HISTORIE

70

caihradskmu. O crkvi na vchod se Moravan dovdali jen to nejlep. V Konstantinopoli sdlil prvoplatn vnj ochrnce
vech kesan, v t dob zbon csa Michal III. Svatmu Rostislavovi vak lo
pedevm o to, e z caihradskho byzantskho crkevnho prosted na vechny
strany vyzaoval laskav a nensiln duch
prvotnho kesanstv, spojen a zulechtn
hlubokou vzdlanost, duchovnmi ctnostmi
a uchvacujcm kulturnm bohatstvm. Svat

kne Rostislav napsal byzantskmu csai

ve sv prosb, e od vs na vechny strany
dobr zkon vychz.
Dobr zkon, tradin a bedliv zachovvan starocrkevn d, vychzel z msta
Caihradu, zaloenho csaem sv. Konstantinem, a pronikl svm jasem a k velkomoravskm Slovanm, tak jako v t dob pronikal do sousednho carstv bulharskho, ba
a na vzdlenou Kyjevskou Rus. Tento
dobr zkon spoval v dslednm a sv-

. , , ,
,
.
,



. , ,
, ,
.
( ,

)
. -
,
,
, ,
,

.
,
.
, ,

. .
, .
: ,
, ,
,
: , -

ikona 4 /2012

. ,

, , , . , ,
,
...

,

: ... - , ,
, -, ,
, , (),

.

domitm zachovvn a provn duchovnch hodnot prvotnho kesanstv, uen,

kter sm Pn Je Kristus odevzdal svm
uednkm a apotolm, od nich je pevzali
jejich pokraovatel. Tato vra byla mnohokrte stvrzena a zpeetna krv svatch muednk a muednic. O jej uskuteovn
zpasili nespoetn ctihodn poustevnci,
mnii a mniky v monastrech, uen teologov v crkevnch kolch, zbon pasti
crkve v ele Boho lidu. V prav ve ili
nezitn lkai, kazatel, bsnci a spisovatel,
uenci i lid prost, panovnci i lid jim poddan. Tady ila Crkev, kter nikdy neodvozovala svoji autoritu od jednotlivch vysoce
postavench hierarch, ale zachovvajc sborovost posuzovala sv dleit otzky na crkevnch snmech, na nich rozhodovali spolen vichni biskupov.
Crkev na vchod, jak se moravsk kne
jist dovdl, nebrnila dnmu nrodu
konat sluby Bo v jeho mateskm jazyce
a snaila se podporovat pekldn Psem
svatch do jazyk rznch nrod. Jako
nn matka byla vdy u tch, kte ji pijali,
uitelkou zbonosti a istoty, pstitelkou
vzdlanosti i oporou a ztitou samostatnosti sttn. Od tto crkve crkve pravoslavn ortodoxn tak se nazvala, kdy
v osmm stolet zvtzila nad bludem ikonoborc nehrozilo naim Velkomorava
,
,
...
- - , , , ,
-.

, ,
.

, , , ,
, . , , ,
,
.

nm a ostatnm slovanskm kmenm, e

budou svedeni na heretick scest. Jako se
stal Pn Je Kristus Syn Bo Spasitelem vech lid a osobn kadho lovka,
kter Ho miluje a v Nho v, tak crkev
na vchod, ponajc od Jeruzalma, ctila
osobnost lovka a podporovala tak poehnan rst a rozkvt samostatnch spoleenstv crkevnch a nrodnch. Tato samostatn spoleenstv pijmala jako
rovnocenn sti svat, obecn a apotolsk
Crkve Kristovy. To bylo skuten svtlo,
kter zasvtilo z vchodu velkomoravskmu
lidu, vedenmu v Bohu moudrm a svtlem
poznn osvcenm knetem Rostislavem.
V ivotopise sv. Cyrila teme prosbu, s n
se svat Rostislav obrtil do Caihradu:
Rostislav, kne moravsk, z Boho vnuknut, se poradil se svmi knaty a s Moravany, i poslal csai Michalovi poselstv, ka:
LJUDEM NAIM POHASTVA SJA OTVRHIM I
PO CHRISTANESK SJA ZAKON DRAIM, UITELJA NE IMAM TAKOVAHO, IE BY NY V SVOJ
JAZYK ISTUJU VIRU CHRISTIASKUJU SKAZAL,
DA BYA I INY STRANY TOHO ZRJAE PODOBILISJA NAM. TO POSLI NAM, VLADYKO, EPISKOPA I UITELJA TAKOVAHO. OT VAS BO NA
VSJA STRANY VSEHDA DOBRYJ ZAKON ISCHODIT....

Rozumme i dnes dobe tomuto staroslovnskmu vyjden, kter ivot Metodje

, ,
,
.
, , ?! ,
, ,
,
,
.



: ,

. , -

,
.
, -
,
. ,
,

-, ,
.

,
.

, ,

, ,
,
. ,
,


,
,
.
.
.
.
,
. . ,
,

,
, .
. -
:

? , ,
, .
- ,

. . ,

, .



.
,

.
. ,
. :
,
, ,

ikona 4 /2012

71

HISTORIE

72

dopluje tmito slovy: Pilo k nm

mnoho uitel kesan z Vlach i z ecka
a i z Nmec, uce ns rozlin. Jene my
Slovan jsme lid prost a nemme (nikoho),

liv uitele a jakoukoli vru, nebo zvdl, e

se bohuel mezi kesany vykld vra
rzn. Touil po ve prav, ve spolehliv,
ve pravoslavn. A tuto svatou hodnotu

kdo by ns uil pravd a dn pouil. I

kdy se velkomoravsk lid ji odtrhl od pohanstv a pidroval se kesanskho zkona,
neml Rostislav takovho uitele, kter by
lidu v jeho vlastnm jazyce vyloil pravou
vru kesanskou... Kne nechtl jakhoko-

prav vry nehodlal si ponechat jen pro sebe

a pro svj lid, nbr si pl, aby i jin zem,
kdy to uz, ns napodobily. Vra prav,
pravda, po kter touil z celho srdce,
pravda Kristova zkona, je takovm klenotem, kter si nelze ponechat jen pro sebe.

( . 11, . 10). . .
,
,
,
.
,
, , :
() , ,
....
, . . -
:
.
( )
, : ,
,
(1 .
2, 4)
,
,
,
,
, ,
. ,
.

, .
,
, . ,

.
, ,
,
, ,

,
, , , , ,
, , .

. . ,
.

.

,
, .
, . ,


. ,
,

ikona 4 /2012

Rostislav v duchu ve svch bohumilch plnech chtl osvtit nejen svj nrod, ale tak
vechny sv bratry a vechny sestry v cel
rozkoatl rodin nrod slovanskch i jinch, kter si ply duchovnho pokrmu
prav vry a srozumiteln bohosluby. Jak
by bohumil prosba moudrho knete
mohla bt odmtnuta v slavnm mst Konstantinopoli, mst chrncm kesanskou
vru a zbonost! I csa, jemu byla adresovna, i svat patriarcha Ftios, kter podporoval zvstovn Evangelia a vzdln, uvtali Rostislavovu prosbu jako projev Bo
pe o blaho slovanskho lidu. Csa Michal
spolu se svatm patriarchou Ftiem svolali
veleradu a povili moravskou misi dva z
nejvznamnjch zvstovatel evangelia
Kristova, uenho Konstantina, kter si pibral k pomoci svho starho bratra Metodje. A byl Konstantin-Cyril nemocen
a unaven po pedchozch misich u Arab
v Bagddu a u nroda Chazar v oblastech
dnenho jinho Ruska, pijal tuto nelehkou
slubu zemi velkomoravsk s radost. Oba
rodn brati, svat Cyril-Konstantin a Metodj, mohli dobe splnit pn svatho Rostislava, nebo pochzeli ze Solun, kde se
v tch dobch hovoilo nejen ecky, ale i
slovansky, a dokonale znali oba jazyky.
Svat Cyril byl nejen hlubok znalec filosofie a bohoslov, ale i velk znalec jazyk.

.
,
.
. , ,

HISTORIE
Svat Metodj bval v mladosti pedstavitelem csaovm v oblasti obvan Slovany,
opustil vak svtskou slvu pro Krlovstv
nebesk a odeel do monastru, aby se oddal modlitb, pemlen o Bohu a studiu
svatch knih. Kdy vak bylo zapoteb, oba
brati pokorn vzali na sebe povinnosti uitel a odchzeli do dalekch zem, kde jim
hrozilo nejedno nebezpe, aby jako zvstovatel Evangelia uvdli nov nrody ke
spse. S radost pijali svat Cyril i Metodj
tento kol u Slovan a peliv se k nmu
pipravili. Svat Cyril dobe pochopil vznam Rostislavova zmru uvst ke Slovanm kesanstv v jejich rodnm jazyce a
pln s tm souhlasil. Stejnho smlen byl i
svat patriarcha Ftios, uen ptel svatho
Cyrila. Ji dve se jist oba zabvali mylenkou, jak nejvhodnji piblit slovanskm
kmenm Kristovo svat uen a s nm i
vechny hodnoty kulturn, kter kesanstv
pin.
Pro svatho Cyrila-Konstantina vyvstala
vak pitom dal otzka: zda maj Moravan vlastn psmo pro svj jazyk? Toti jen
ta mylenka, kter je zapsna, me petrvat
do dalch pokolen. Jedin vlastn psmo
mohlo povznsti slovansk jazyk i slovansk
lid k vrcholm vzdlanosti a uvsti jej do
rodiny vysplch nrod. Svat Cyril dobe
vdl, e psmo je zkladem k rozvjen a

zulechovn jazyka, nebo me zachytit

vechny hloubky i jemnosti ducha. Nejvtm pak dobrodinm pro slovansk lid se
stane peklad Bo pravdy v Psmech svatch a spolu s Bibl i peklad svatch bohoslueb. Slovem i psn v bohoslub Crkev
Psmo svat vykld, vc do rozhovoru
s Bohem uvd a otevr jim velk dary duchovn ve svatch tajinch.
Jakoby odpovdal svatmu kneti Rostislavovi, ekl csa Michal svatmu Cyrilovi:
Bude-li chtt, tak ti to Bh me dt, kter
dv vem tm, kte pros bez pochybovn
a otvr tm, kte tlukou (Luk 11, 10).
Svat Cyril se oddal podle svho zvyku
modlitb s ostatnmi pomocnky. Brzy mu
zjevil Bh, kter vyslch prosby vech svatch sluebnk, psmena pro slovansk jazyk, a kdy je sestavil, jal se jimi pst peklad
Psma svatho. Zaal podle vchodnho liturgickho du slovy Janova evangelia: Iskoni b Slovo, i Slovo b k Bohu Boh b
Slovo..., tenmi na svatou Paschu. Tak ji
v Caihrad vynaloili sil, aby n slovansk lid obdrel velk dar kesanstv v jeho
plnosti. V ivotopise sv. Konstantina-Cyrila
teme slova: Zaradoval se csa a velebil
Boha se svmi rdci. I poslal ho (tj. sv. Cyrila
s Metodjem na Moravu) s mnohmi dary,
napsav Rostislavovi: Bh, kter pikazuje
kadmu, aby k poznn pravdy piel

: , , ,
. .
,
. ,
, ,
.

,
, ,
- , ,
. , ,
, ,

. ,
,

.
: , ,
; . ( 34,5 32,4).

, ,
.

,
.
-
,
, :



. , , ,
, ,
. ,
,
. .
,
.
,

(1 Tim 2, 4) a pozvedl se na vy stupe,

vidl tvou vru a sil a zpsobil i nyn
v na dob, e zjevil psmo pro v jazyk,
eho na potku nebylo, nbr pouze
v prvnch letech, abyste i vy byli pipoteni
k velkm nrodm, je oslavuj Boha svm
jazykem. A tak jsme ti poslali toho, jemu
je Bh zjevil. Mue ctihodnho a pravovrnho, velmi uenho a filosofa. Pijmi dar
vt a dra nad vechno zlato, stbro
a drah kamen a pomjejc bohatstv. Pii se, abys s nm horliv upevnil dlo a celm srdcem hledal Boha. Nezamtej spsu
celku, nbr povzbu vechny, aby nelenili,
aby nastoupili cestu pravdy, abys tak ty,
kdy je svm silm pivede k poznn
Boha, pijal za to odmnu jak v tomto vku,
tak i v budoucm, za vechny due, kter
uvily v Krista Boha naeho, od nynjka
a na vky, zachovvaje svou pam ostatnm pokolenm, podobn jako velik csa
Konstantin.

? ? ,
,
?. . -
,

. 14
1 . .


. , ,
,
. , ,
,

,

ikona 4 /2012

73

HISTORIE

V tomto vstinm pouen zme duchovn

tv svatho Rostislava. Jist mu tato slova
zapadla hluboko do srdce. Takovm chtl
bt a takovm s pomoc Bo tak byl. V
jeho posln ho utvrzovali oba brati Cyril
a Metodj se svou druinou a Rostislav se

stal jejich ptelem i kem, ctil je a podporoval jejich svat dlo. Svat Rostislav ihned
pochopil, e mu pinesli skuten dary nejvzcnj. To, e slova listu byzantskho csae byla ky vrozvst takto vloena
do ivotopisu svatho Cyrila, svd nejen
o svatch bratrech, ale tak o kesansk
opravdovosti a velik zbonosti osvcenho
knete.
Svat kne Rostislav umonil sv. Cyrilu
a Metodji a jejich pomocnkm, aby dle
neruen pekldali Psmo svat a bohosluebn knihy pravoslavnho obadu z ec .
,

.
. ,
, ,

.

. , ,
, .
.
. , . , ,
. .
,
. :
,
, - , -

74

ikona 4 /2012

kho jazyka do jazyka staroslovnskho.

A tak brzy uitel ochraovni svatm knetem vyuili shromdn ky celmu crkevnmu du: bohoslub jitn, hodinkm,
veernm bohoslubm, povee a vysluhovn svatch tajin. Tomu vemu uili se
velkomoravt ci s nadenm. Svat kne
Rostislav sledoval s p studijn spchy
Moravan do uen vrozvstm svench.
K bohoslubm v jazyce staroslovnskm
a chvatn znjcm textm Psem svatch
a modliteb spolu s pekrsnm zpvem,
i k nazrn svatch ikon pilnuly due Moravan. Pravoslavnm slubm Bom
kad rozuml a kad a vzneen, a
prost, bohat i chud, otrok nebo svobodn mohl, pijmaje vzdln a pouen,
rsti ke spse Krlovstv nebeskho. Tak
vra kesansk psobila na vechny, kdo
ji pijmali, a inila z nich lidi ped Bohem
si rovn, ve sv lidsk hodnot jedinen a
duchovn ijc. Tak nrod, o jeho spsu
dbal svat kne, rostl v sebeuvdomn jako
nrod rovn mezi rovnmi a svobodn ve
svm byt. Tak prvem napsal ivotopisec
svatho Cyrila, e podle slov prorockch
se otevely ui hluchch, aby slyely slova
Psma, a jazyk zajkavch se stal jasnm
(Izaj 34, 5 a 32, 4), Bh se tomu radoval,
kdeto bel byl zahanben.
S spchy Byzantinc na Velk Morav ne-

byli vak spokojeni latint duchovn z cizozemc, kte sledovali v Rostislavov zemi
neprav cle. Zvistiv zaali mluvit proti
cyrilometodjsk bohoslub a tvrdili, e
Bh vyvolil pouze ti jazyky hebrejsk,
eck a latinsk, jimi nle Boha chvlit a
oslavovat, a e pouze tmito jazyky m bt
sdlovno velik lidsk vdn. To by pak
znamenalo, e nrody, kter uvaj jazyk
jinch, by mly povky setrvat v temnot
a pouze pabrkovat u nrod s vhodami
jazyk domnle vyvolench. V diskusi o bohosluebnm jazyku, je byla projevem
nevzdlanosti trojjazynk i zminkou
k toku proti Bohem vnuknutmu Rostislavovu zmru, vystoupil neohroen svat
Cyril. Ubrnil slovanskou bohoslubu ve
slavn bentsk disputaci, kdy se vracel
spolu se sv. Metodjem nazpt do Caihradu
po naplnn prvn sti svho velkomoravskho posln.
Copak nepichz d od Boha na vechny
stejn a zdali slunce zrovna tak nesvt na
vecky? Zdali nedchme na vzduchu
vichni stejn? A tak vy se nehanbte uznvat
pouze ti jazyky a pikazovat, aby vechny
ostatn nrody a plemena byly slep a hluch? Sv. Cyril-Konstantin vyjmenoval celou
dlouhou adu nrod, kter v crkvi vchodn mli sv knihy a vzdvali Bohu slvu
kad svm jazykem. Citoval celou 14. ka-

.
, . ( 2, 1516) ,
, ,

(Mal 2, 13-14).
:
, : . , ,
,

. (M 5, 27-28). :

: ,
,
;
, . (M 5, 32). () :
-
!
,
, ,
.
,
, , . ,
, .
, ,
.
, .
, :
- , , -

HISTORIE
pitolu z 1. epitoly sv. ap. Pavla ke Korintskm a vyvrtil falen uen trojjazynk.
Za toky proti slovanskmu bohosluebnmu jazyku se vak skrvalo dal nebezpe. Prv trojjazyn nebo piltnick
hereze, jak ji nazval sv. Cyril, ohrozila samostatnost crkve velkomoravsk, v n uvn slovanskho jazyka v bohoslub zdomcnlo. Kne sv. Rostislav soudil sprvn,
e jeho slovansk lid, jeho samostatnost
brnil a o jeho crkevn nezvislost usiloval,
me bt ochrnn, jen kdy bude svm
vlastnm mateskm jazykem ve ve osvcovn a vzdlvn. Na Velk Morav za zbonho panovn svatho Rostislava dolo
vpravd k novmu vylit Svatho Ducha na
crkev k nov svat Padestnici jako padestho dne po Kristov Vzken. Svatmu kneti Rostislavovi bylo souzeno, aby
vstoupil svm osvcenm rozhodnutm do
djin vech Slovan jako svho asu velk
csa Konstantin.
Svat kne podepel svatho Cyrila a Metodje, kdy vyvraceli povry a pohansk
zvyky, kter zpadn misioni ponechvali
mezi vcm lidem. Nkte latinci dokonce trpli i manelskou nevru. Tento
hch odsoudil svat Cyril v obhajob svat
tajiny manelstv a tato dslednost se stala
osudnou svatmu Metodji, kter vytkal
kneti Svatoplukovi jeho nemravn ivot,
, (),
,
,
, ,
.

, .
, ,
.
,
,

.

.


.
,
.

,
.

.

zatmco proradn Viching Svatoplukovi

jeho neesti trpl. Svat Rostislav zajist do
svho srdce pijal biblick uen, je svat
Cyril vyjdil slovy:
Manelku mladosti sv nepropoutj, nebo kdy ji z nenvisti propust, nectnost
pikryje tvou dostivost, prav Pn vemohouc. A stezte svho ducha a nikdo z vs
a neopout enu svho mld (Malachi
2, 15-16). A to, co jsem nenvidl, jste inili,
proto Hospodin je svdkem mezi tebou a
manelkou mld tvho, kterou jsi opustil,
a ona je tv druka a manelka smlouvy tv
(Mal 2, 13-14). A v Evangeliu Pn prav:
slyeli jste, e bylo kno starm: nezcizolo. A j pravm vm, e kad, kdo by
pohledl na enu chtiv, ji s n zcizoloil
ve svm srdci (Mat 5, 27-28). A opt: Pravm

vm, e kad, kdo propout svou manelku, mimo ppad smilstva, uvd ji do cizolostv, a kdo by se s proputnou oenil,
cizolo (Mat 5, 32). A apotol ekl: Co Bh
spojil, lovk nech nerozluuje! Kdy
prvn st posln obou vrozvst Cyrila
a Metodje na Morav konila a oni tce
se z velkch spch sv innosti, podporovan horliv Rostislavem, odchzeli do
Caihradu ke sv matesk crkvi, aby tam
slavnostn vysvtili sv ky a zabezpeili
tak dal rst crkve velkomoravsk, propustil kne Rostislav na prosbu svatho Cyrila sv vlen zajatce. To byla toti odmna, kterou si brati za svou prci vydali.
I v tto vci Rostislav dokzal, e v pravd
pijal svtlo Evangelia Kristova, je v lsce
a milosrdenstv spov.

: -
. -
,
.
.
. , , 9

,

, .

.

, 14 869
,

.


.
. ,

ikona 4 /2012

75

HISTORIE

76

Oba svat uitel odchzeli z Moravy po tyiceti mscch piln a nenavn prce. Pedloili jej ovoce podporovateli a pznivci
svho dla svatmu kneti Rostislavovi. Peloili hlavn sti Psma svatho, nezbytn
pro bohosluby: z Novho zkona evangelia,
epitoly a Skutky apotolsk a ze Starho
zkona vybran sti zvan paremie, ten
na veernch bohoslubch a rzn starozkonn texty, modlitby a psn spolu s celou
Knihou alm, kter s lskou zpv crkev,
protoe nad n krsnjch nen. Ze sv pravoslavn otiny pinesli Moravanm peklady svatch liturgi podle vchodnho

du, liturgii svatho Jana Zlatostho

a liturgii svatho Basila Velikho a snad
i liturgii Pedem posvcench dar. Tyto
pekrsn liturgie, sahajc svmi koeny a
k apotolsk dob, zavedli po cel moravsk
zemi. Kneti Rostislavovi vnovali sbrky
crkevnch i svtskch zkon pro poteby
rozvjejcho duchovnho i sttnho ivota
velkomoravskch Slovan. Nauili sv ky
erpat z nesmrnho bohatstv knih svatch
crkevnch Otc a zbonch uitel. Tmito
spisy a jejich peklady pedbhli Moravan
o cel stalet jin evropsk nrody. Svat brati Cyril a Metodj projevili sv schopnosti

nejen v mistrovskm pekldn z jazyka

eckho do slovanskho, ale tak ve vlastn
literrn tvorb. To bylo zkladem pro samostatnou budouc tvorbu slovanskch nrod.
Svatm bratrm se podailo zskat pro Rostislavovu osvcenou mylenku tak jeho jinho souseda, panonsko-blatenskho knete
Kocela. Ten si pi nvtv cyrilometodjsk
druiny ve svm knectv slovansk knihy
tak zamiloval, e se jim nauil a je rozioval.
Tak se odpoutal od svch nmeckch porunk a usiloval o samostatnost sttn
a nezvislost crkevn. Rostislavova my-

,
,
-
.
. ,
. , ,
,
, . .
.

, :
,

, (2
3, 12).
. .
, , , . .
.
,
.
,
, , ,
. , ,
. -

, , .
.
, 870
, . .
- ,
,
. ,


, , 870
, , .
-

ikona 4 /2012

HISTORIE
lenka, na Morav uvdn do ivota, nala
si v 9. stolet stoupence i v bulharskm panovnkovi, svatm carovi Michalovi-Borisovi, kter ochotn pijal cyrilometodjsk
ky, vyhnan Svatoplukem a Vichingem
z Moravy. Avak toho se ji svat kne Rostislav v ivot pozemskm nedoil.
Do vnho ivota pedeel knete Rostislava jeho velk uitel svat Cyril, kter
zemel 14. nora 869 na cest pes Bentky
do Caihradu, z n vak odboil do ma
na pozvn papeovo. Ped smrt pnliv
prosil svho bratra Metodje, aby se vrtil
na Moravu a pokraoval v zapoat prci
pro Crkev Kristovu. To mu sv. Metodj slbil a tak splnil. Nehled na rzn tkosti,
pijal v m biskupsk svcen, aby zattn
autoritou mskho biskupa zskal schvlen
slovanskho bohosluebnho jazyka a doshl i vytvoen samostatn panonsko-moravsk arcidiecze. Ani svat Cyril ped svou
smrt, ani svat Metodj pi nvratu na Moravu netuili, jak straliv rna zashne jejich lskyplnho ochrnce a dobrodince jejich mise na Morav, svatho Rostislava.
Vrozvstov se ji se svatm knetem
v tomto pozemskm ivot nesetkali.
ivotn smovn Rostislavovo vstoupilo
na cestu, o n svat apotol Pavel pravil, e
ti, kte chtj zbon ivi bti, na n protivenstv mti budou (2 Tim 3, 12). Podobn

dl brzy neminul ani svatho arcibiskupa

Metodje. Svat Metodj se po tkch utrpench a alovn nakonec po tech letech
na Moravu vrtil, kne Rostislav vak straliv trpen nepeil. Oba toti byli zrazeni
Svatoplukem, vldnoucm v Nite, kter
touil po vld nad celm zemm. Svatopluk se zachoval lstiv ke svmu strci Rostislavovi, jeho se, jak svd latinsky pc
kronik Kristin, nejprve pokusil otrvit.
Svatmu a bohabojnmu Rostislavovi vak
ani jed neublil. Pot byl kne Rostislav
Svatoplukem, o jeho proradnosti vdl, vylkn do nastraen lky. Spoutanho knete vydal Svatopluk Nmcm. Rostislav byl
odvleen do bavorskho ezna, kam na
podzim roku 870 piel i krl Ludvk, aby
osobn moravskho knete soudil. Sv. Rostislava odsoudili k trestu smrti. Z krlovy
milosti nebyl vak ihned zabit, nbr nejprve mu byly vypleny oi a ponechn
v mukch ve vzen. Bohabojn kne, svat
Rostislav zemel za svj lid a pravdu Kristovu jako muednk neznmo kde, snad
jet roku 870, zajist po velkm strdn.
Nespravedliv odsouzen velkomoravsk
kne v celm svm ivot staten brnil
svou zemi a jej lid ped klady neptel,
o ciz zem neusiloval.
Hanebn se pak zachoval Svatopluk i k svatmu Metodji. Nezastal se svatho arcibis-

,
.

. . , , ,
, , .

, , ,
,



.

,
. ,


, .
,
, ,

,

.
. ,

.
, , .


(
).

.
. (6 885
) .
, , ,
, , : , , , ,
.
,

.

,
. -

kupa, kdy ho pi nvratu z ma zajali

Nmci a kdy ho rovn v ptomnosti krle
Ludvka nmet biskupov bili, soudili a
uvrhli do ale. Teprve kdy Moravan
sami dokzali setst ze sebe porobu a Svatopluk, oklamav rznmi skoky tak sv
nmeck protektory a zmocnil se vldy nad
Moravou, pape po dlouh dob na dost
Moravan zadil, aby byl svat Metodj
proputn z bavorskho vzen a vrtil se
ke svmu posln zvstovatele Slova Boho.
Kne Svatopluk vak neml Metodje rd
a jako odchovanec nmeckch mision
slovanskou bohoslubou pohrdal. Navc mu
svat arcibiskup Metodj svou pouhou exis , ,
. ,
,
,
,
, .

ikona 4 /2012

77

HISTORIE

tenc byl tichou vitkou jeho zrad a hlasitm nebojcnm karatelem nezzenho ivota. Kne Svatopluk, obklopen nmeckmi pochlebovai, pedevm Vichingem,
jeho doporuil papei k vysvcen na biskupa, pipustil vi slovansk crkvi a svatmu Metodji nejrznj intriky a pko.
Kdy pak svat Metodj ped svou smrt
chtl, aby Rostislavovo poehnan dlo pro
crkev Kristovu pokraovalo, a kdy uril
za svho nstupce rodilho Moravana, svobodnho mue, svatho Gorazda, cele oddanho slovansk bohoslub a neochvjn

,
,
, .
,
,

.
,
. ,
,

,

!
, ,
, ,
,
.

,

78

ikona 4 /2012

hjcho pravou vru proti tokm trojjazynk a filiokvist (kte hlsali myln
uen o Duchu Svatm), byl znik slovansk
crkve cyrilometodjsk na Velk Morav
novou zradou dovren.
Po smrti sv. Metodje dne 6. dubna 885 byli
spolu se svatm Gorazdem uvznni, ztrni a nakonec vyhnni ze zem velkomoravsk vznamn uitel a ctihodn otcov
Angelr, Kliment, Naum, Sva a dal. Za
krutch mraz polonah je hnali k Dunaji,
odkud se pak uchlili pod ochranu bulharskho panovnka sv. knete Michala-Borise.
Bulhai pijali a podpoili svatm Rostislavem zapoat dlo, aby pak u nich rozkvetlo
ke slv Bo. Z Moravy vak neptel slovansk bohosluby vyhnali na dv st mladch klerik, kte zstvali pes zastraovn a svdn vrni svm uitelm Cyrilu
a Metodji a odkazu svatho knete Rostislava, a prodali je do otroctv. Bom zenm zashl byzantsk hodnost, kter tyto
hlasatele Evangelia vykoupil z otroctv,
osvobodil a uvedl opt, ovem ji ne na
Velk Morav, k jejich svatmu posln.
A se Vichingovci ze vech sil snaili zniit
svat dlo Rostislavovo, Bh to nedovolil.
Podivuhodn zashla Bo prozetelnost,
aby byla zachrnna v nkterch slovanskch zemch prav vra a mohli dl psobit
jej vrn hlasatel. Je nesmrnm Bom z-

zrakem, e dlo Rostislavovo vechny tyto

zkouky a pohromy peilo. Peneseno cyrilometodjskmi ky k Slovanm jinm
a potom na rozlehl prostory slovanskch
kmen vchodnch, stalo se setbou svatho
pravoslav k vnm plodm Boho krlovstv. V zemch naich udrelo se toto ddictv jet dv stolet v eskm stt pemyslovskm, a a i odtud poslze bylo
vyhnno, ilo svm duchem pravdy, kter
vdy, kdy je to mon, znovu rozkvt ve
svobod a pravdivosti duchovn.
K tradici cyrilometodjsk, tradici svatho
knete Rostislava z potk na duchovn
kultury, ke svat pravoslavn ve, pihlsili
se v naem vku mnoz, kdy Bh znovu
vzbudil svmu lidu na pmluvy svatho Rostislava a vech svatch vrn nsledovnky
veden Duchem Svatm. V dob mezivlen v plnosti navzal na dlo Rostislavovo
svat muednk biskup Gorazd II. Na vchodnm Slovensku, je bylo soust Velk
Moravy v dobch jejho rozkvtu a duchovn
ilo po cel tiscilet z dla svatch brat
i dla svatho knete Rostislava v sousedstv
nejprve carstv bulharskho, potom ruskho,
uchrnn byl ten dobr zkon vry, o kter
sv. Rostislav prosil csae Michala a crkev
caihradskou. Zde, pes vechnu nepze
vk a npory bou, kdy vrn rusnsk pravoslavn lid byl nsilm odtrhvn od svatho

,

, .

II.
,
,
,
,
,
.
.
, ,


, ,
. ,
,
, , ,

, .

. . : , , ,
.
, .
, .
, , .
,
,
, , -

HISTORIE

pravoslav, zzrakem Bo milosti udrelo se

po stalet svat ddictv Rostislavovo. Dnes
pravoslavn na Slovensku spolu s pravoslavnm lidem na Morav, ve Slezsku i v echch, podepeni jsouce ve sv zbon oslav
svatho knete ostatnmi pravoslavnmi crkvemi ve svt, splcej spolenou oslavou
tiscilet dluh, jm jsme svatmu kneti
Rostislavovi zavzni, nebo v pravd byl povoln, aby dal zazit svtlu prav vry nrodm slovanskm.
Pipomeme si jet jednou slova ji zmnnho mnicha Kristina ze spisu o svatm
Vclavu a sv. Ludmile. Slyme svdectv
o svatosti knete Rostislava, obdivovanho
a vroucn ctnho, slavnho, nbonho
a dobrotivho vdce veho naeho kesanstv a nboenstv. Velkomoravsk kne
z Bo milosti pravdu Kristovu poznal, pro
ni se sv. Cyrilem spolupracoval, spolu se sv.

Metodjem trpl a se vemi svatmi muednky, vyznavai v Kristu umral. Mnich

Kristin ns varoval, abychom nepodlhali
pe a zpupnosti Svatoplukov, abychom
Svatopluka a jeho druinu nensledovali
v pohrdn a nezapomnali jako med plynoucho kzn biskupa Metodje a dbali
jeho pesvatch napomnn. Svatopluk teprve na konci ivota pochopil dleitost
jednoty v symbolu t prut, kter jsou-li
spolen, nikdo nezlom. Snad i litoval
svch tkch provinn proti svatmu Rostislavu, svatmu Metodji a jejich pravovrnm km, vdy sm se doil zrady u tch,
kterm vce ne jen dvoval. Nedovolme
jak k mnich Kristin svm dm,
to jest nrodu svmu, zsti Kristu a zsti
blu slouiti, nebo za to byla Svatoplukova krajina a zem i s lidmi ji obvajcmi... zkruena na svch polch a plodinch
rozlinmi pohromami..., byla vydna
v plen a zajet, v koist a posmch, v zpustnut a potupu velikmu tlu chodcmu
po n, ponvad nen obcovn svtla s temnotami, ani smru mezi Kristem a Belilem.
A tyto pklady vztahuj se i na ns, kte se
pokoume v tch stopch kreti, ponvad ten, kter spat hoet dm souseda
svho, mus mti starost o svj vlastn. Usilujme o nsledovn svatho knete velkomoravskho Rostislava a vroucn jej ctme!

.


, , , -
. ,
, ,
,
.
,
, ,
, ,
...
..., , , , ,
,
!. ,
, ,
,
,
.

!

!

. , ,
,
,
,
,
,

Svat a Kristu vrn velik kne moravsk

Rostislave!
Pravoslavn vyznvajce vru v Otce i Syna
i Svatho Ducha na zklad apotolskm a
v uen svatch Otc Crkve, v tradici sv.
Cyrila a Metodje, kter jsi ty sm v dobrm
od Boha zjevenm myslu a vyznn pozval
k svmu nrodu slovanskmu a je celou du
v jejich slub Kristu podporoval, sklnme
sv srdce a kolena ped Bohem vemohoucm, jedinm svatm a Pnem nam, a prosme, pimlouvej se za ns ve sboru jeho
svdk, ve spoleenstv svatch, a za vechny, kte nsleduj odkaz a pklad tvj
a vech svatch. Svat velik kne Rostislave, pros Boha za ns!
Prot. Prof. ThDr. Pavel Ale a kol. (1994).
Kanonizace svatho Rostislava, knete
Velkomoravskho Pravoslavnou crkv
v eskch zemch a na Slovensku
29. X. 1994 Preov/30. 10. 1994 Brno.

,

. ,
!
., .,
.(1994).
,

:
29.10.1994, . / 30.10.1994, ..

ikona 4 /2012

79

FOTOREPORT

Svcen
svatho prestolu
a chrmu
sv. Kateiny Alexandrijsk
v Praze 2
24. 12. 2012

.
2
24. 12. 2012
Foto: Igor Stelec I :

Svcen svatho prestolu I

80

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

ikona 4 /2012

81

FOTOREPORT

Chrm byl nkolikrt pestavovn a nese znaky jak gotickho, tak i baroknho stavebnho slohu. I
(),

Zakladatelem chrmu byl csa Karel IV. Otec vlasti, kter si velmi vil vchodnho kesanstv I IV
,

82

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Mezi vzcn astnky patila Jej Excellence pan Daniela Anda Grigore-Gitrman, velvyslankyn Rumunsk republiky v R spolu s doprovodem I
- -,

J. B. metropolita Krytof pedal chrm pro bohosluebn ely bulharskm

pravoslavnm vcm I . .

Prot. Mgr. Plamen Todorov, duchovn sprvce chrmu I .

,

ikona 4 /2012

83

TEOLOGIE

Vnon poselstv
Posvtnho synodu Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku
Draz duchovn otcov, brati a sestry,
KRISTUS SE ROD, OSLAVUJTE HO!
Ve vech naich chrmech zpvme v den
Narozen Pn andlskou pse: Slva na
vsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi."
(L 2,14) Pipomn nm udlosti spojen s
pchodem Krista na zem. Pedvn Bh,
Bh Syn, se stal lovkem a jako Boholovk
uskutenil spsu svta.
Slova andlsk psn, kterou slyeli betlmt
pasti, se stala nedlnou soust vnonch
liturgickch text. Nejenom vak vnonch, dokonce kad bosk liturgie zan
oslavou Boha na vsostech a pn pokoje,
lidem dobr vle.

Jak je to ale pokoj, staroslovnsky mir",

jen pej s dobrou vl andl lidem? Je to
velik Bo dar. Pedpokld vak, e budou
lid milosrdn, laskav, spravedliv a pokorn. Andlsk mr" je ale hlavn plodem
lsky, jako nejvtho ze vech pikzn Boch. Lska je nejdleitj ze vech vnch
lidskch hodnot. Lska od ist spravedlnosti pechz k opravdovmu bratrstv.
Kdy miluje, neme nkomu dlat zl
vci: Lska nezvid, lska se nevychloub
a nen domliv. Lska nejedn neestn,
nehled svj prospch, ned se vydrdit,
nepot kivdy. Lska nem radost ze patnosti." (IKo 13,4-6) Vytv mezi lidmi
vztahy harmonick a upmn. A proto,
kdy m v naich srdcch vldnout mr, mu-

, ,
, !

: ! (. 2:14). ,
.
, , , .
,
,
-

84

ikona 4 /2012

; , :

.
(
- )
? . , ,
, , . ,
,
.

. -

sme milovat Hospodina, Boha svho, z celho svho srdce, z cel sv mysli a z cel
sv sly a blinho svho jako sami sebe.
(Mk 12, 30) Budeme-li mt pokoj ve svch
srdcch, jenom tak me bt nastolen mr i
kolem ns a na celm svt.
Hlavn pinou toho, e lid nemaj mr v
dui, je egoismus se vemi jeho podobami.
Setkvme se s nm vdy tam, kde se stv
vlenm polem nae rodina, pracovit
nebo bydlit. Kolikrt maj osobn vztahy
s pbuznmi, spolupracovnky i sousedy
podobu vyhlen nebo i nevyhlen vlky.
Ve se dje jenom proto, e nm sobectv
vel vidt jen sebe sam, nae osobn zjmy
a cle. Kdy nejsme v obecenstv lsky s Bohem a lovkem, pichzej konflikty. Ztrcme mr Bo, o nm zpvali v Betlm
andl. S mrem Bom se setkvme nejenom o tdroveern noci. Pe se o nm i
jinde ve svatm Psmu. Jeho vznam zdrazuje sm Je Kristus v blahoslavenstv:
Blaze tm, kdo psob pokoj, nebo oni
budou nazvni syny Bomi." (Mt 5,9)
Nositeli tohoto Boho mru byli vichni
svat. Mr Bo vldl tak v srdcch naich
vrozvst svatch Cyrila a Metodje. Leton rok jsme vyhlsili Rokem svatch Cyrila a Metodje. Pili z vchodu ped 1150
lety na Velkou Moravu, do prvho slovanskho sttu ve stedn Evrop. Nae pedky
. -
: , , ,
, , , , ,
, , . (1. 13:4-6)

.
,
, ,
, ,
, , , . (. 12:30).

,
.
,
,
.
,
, .
,
!
,

,
. ,
.

TEOLOGIE
nauili znt a chpat slova Kristova evangelia. Dali jim slovansk psmo a uvedli je
do rodiny kesanskch nrod. Pro ns
pravoslavn kesany v esk republice a
na Slovensku jsou svat Cyril a Metodj vzorem vrnosti apotolsk crkvi prvnch stalet. Jsou zkladem na duchovn identity.
Setrvvme stle v jejich duchovnm odkazu. Konme dnes stejn bohosluby, jako
konali oni, pronme stejn modlitby a prosby, v milosti Ducha svatho.
Mr Bo k nm pichz nejenom dky svatm Cyrilu a Metodji. S vdnost vzpomnme tak na vechny nae duchovn otce
a uitele, kte jejich odkaz v minulm stolet
obnovili a vytvoili podmnky pro ustaven
na autokefln Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku.
Nae crkev ve sv slovensk sti nedvno
utrpla velikou ztrtu. Zesnul jej nejvy
pedstavitel, vladyka Jn, arcibiskup preovsk a celho Slovenska. Byla to vznamn
osobnost, kter ns spojovala a vnela stle
do crkevnho dn onen Bo mr a pokoj.
Preovsk eparchie vak po tdnech smutku
dokzala pipravit a zvolit pedstavitele novho v osob vladyky Rostislava. Protoe
byl vyvolen Rostislav", mme nadji, e
bude tm, kdo dv nov rst pravoslavn
ve. Jako dobr past bude jist spravovat
svou eparchii a jako hierarcha tak dobe

reprezentovat pravoslavn Slovenska i cel

na pravoslavn crkve. Stane se nositelem
Boho mru, jako jednoho z duchovnch
ddictv naich svatch otc Cyrila a Metodje.

, .
.
.

:
, . (. 5:9)

.

.
. 1150

.

,
. ,
,
.
.
,
,
,
.

.

,



.

.
, ,
.
,
,

. ,
, .
, , ,
. ,
,
, , .
,

.

-

Nech Bo mr provz nai crkev v jubilejnm roce svatch Cyrila a Metodje. Bo

mr nech vldne v naich srdcch i myslch.
Bume jeho spolutvrci se vemi lidmi
dobr vle.
Blahopejeme vm k letonm svtkm Narozen Pn. Vyproujeme pro vs Bo poehnn, duchovn radost ve zdrav a dobr
pohod i v nastupujcm novm roce 2013.
KRISTUS SE ROD, OSLAVUJME HO!
S arcipastskm poehnnm
+ Krytof,
arcibiskup prask,
metropolita eskch zem a Slovenska
+Rostislav,
arcibiskup preovsk a Slovenska
+ Simeon,
arcibiskup olomoucko-brnnsk
+ Juraj,
arcibiskup michalovsko-koick
+ Jchym,
biskup hodonnsk,
vik pro olomoucko-brnnskou eparchii
Vnoce 2012
!
! .

. ,
2013 .
, !

+ ,
,

+ ,

+ ,
-
+,
-
+ ,
,
-
2012

ikona 4 /2012

85

TEOLOGIE

N Pn Je Kristus, Spasitel svta, se narodil Pesvat Pann Marii za vldy csae

Augusta (Octavia) ve mst Betlm. Augustus pikzal uskutenit stn lidu v cel
sv i, jej soust byla tehdy i Palestina.
U id panoval zvyk stat lid podle pokolen, kmen a rod, kad pokolen a rod
mly sv uren msta a praotcovsk msta,
a proto peblahoslaven Panna a spravedliv
Josef, jakoto potomci rodu Davidova, se
museli odebrat do Betlma (msta Davidova), aby zanesli sv jmna do seznamu
csaskch poddanch.
V Betlm ji nenali jedin voln msto
k penocovn. Ve vpencov jeskyni, vyuvan k ustjen dobytka, na sen a slm,
rozprosten jako krmivo a stelivo pro dobytek, daleko od svho domova, mezi cizmi
lidmi, v chladn zimn noci, v prosted zbavenm nejen dstojnosti, ale i obyejnho
pohodl se narodil Boholovk, Spasitel
svta. Tajemstv divn a nepochopiteln vidm, s divem opvuje Svat crkev,

msto nebe jeskyni; msto cherubnskho

prestolu Pannu; msto jesl msto,
v nm le nekonen Kristus Bh (irmos
9. psn knonu). Pesvat Panna bez bolesti
sama, bez ciz pomoci, porodila Bo dt,
zavinula ho do plenek a poloila ho do
jesl (Lk 2,7).
Ale uprosted naprostho ticha, kdy vichni
lid byli pohroueni do hnho nejhlubho spnku, uslyeli zvst o narozen Spasitele pasti, kte v noci hldali sv stdo.
Pedstoupil ped n andl Pn a pravil:
Nebojte se, nebo hle, zvstuji vm velikou
radost, kter bude pro vechen lid. Nebo
se vm dnes narodil Spasitel ve mst Davidov, toti Kristus Pn, a pokorn pasti
jako prvn byli hodni poklonit se tomu,
kdo se kvli spasen lid zjevil om sluebnk. Krom andlskho zvstovn
betlmskm pastm bylo narozen Krista
oznmeno zzranou hvzdou mudrcm
hvzdopravcm a prostednictvm vchodnch mudrc se cel pohansk svt,

Narozen Krista
Strun djiny

,
,
() .

,
.
,
,
,
,
, ( ),
.

.
,
, , ,
,
,
, ,
,
,
. ,
, ; ; ,

( 9- ).

86

ikona 4 /2012

,
, ,
(. 2).
,

, ,
. : :
,
,
, ,
,
. ,

, ,

, . , ,
, ,
: (. 2, 11).

.
.
: , -

nepozorovan pro sebe, poklonil skutenmu Spasiteli svta, Boholovku. Kdy

mudrci vstoupili do pbytku, kde bylo Dt,
padli a klanli se mu. Potom oteveli sv
poklady a obtovali mu dary: zlato, kadidlo
a myrhu. (Mt 2, 11).
Na pamtku tlesnho narozen Pna naeho Jee Krista Crkev zavedla svtek.
Jeho potek spad do doby apotol.
V Apotolskch ustanovench stoj: Svte,
brati, dny svten, a pedevm den narozen Krista, kter oslavujte 25. dne destho
msce (od bezna). Tamt na jinm mst
stoj: A slav den narozen Krista, kdy byla
lidem darovna nezmrn blahoda narozenm Boho slova z Marie Panny ku spse
svta. Ve 2. stolet stanovuje den narozen
Krista na 25. prosince Kliment Alexandrijsk. Ve 3. stolet svtek narozen Krista, jako
nco, co ji existovalo, zmiuje svat Hypolit msk, kter na ten den stanovil ten
Evangelia 1. kapitoly od Matoue. Je znmo,
e bhem pronsledovn kesan Maximinem bylo v roce 302 o svtku narozen
Krista v chrmu upleno 20 000 nikomdskch kesan. V tomt stolet, kdy crkev
po obdob pronsledovn zskala svobodu
vyznn vry a stala se hlavn crkv v msk
i, nalzme svtek narozen Krista v cel
crkvi, jak meme vidt v ponauench
Efrma Syrskho, svtitele Basila Velikho,
, , -
, 25 (
). , :
,


. II
25
.
III ,
,
, 1 .
,
, 302 ,


20000. ,


,
,

, , ,
, ,

IV .
,
385 ,

TEOLOGIE

ehoe Bohoslovce, svtitele ehoe Niskho, svtitel Ambroe, Jana Zlatostho

a dalch crkevnch otc ze 4. stolet, kter
se tkaj svtku Kristova narozen. Svtitel
Jan Zlatost ve sv ei, kterou pronesl
v roce 385, nazv svtek narozen Krista
starobylm a velmi starobylm. V tomt
stolet na mst betlmsk jeskyn, je se
proslavila narozenm Jee Krista, vybudovala csaovna Helena, apotolm rovn,
chrm, jeho velkolepost peliv udroval
jej vldnouc syn. V kodexu Theodosia vydanm roku 438 a v Justinina z r. 535 je
uveden zkon o veobecnm slaven dne
narozen Krista. V tomto smyslu pravdpodobn Nikifor Kalista, spisovatel ze 14. stolet, ve svch djinch pe, e csa Justinin
v 6. stolet uzkonil oslavy narozen Krista
po cel zemi. V 5. stolet Anatolij, patriarcha
konstantinopolsk, v 7. st. Sofronij a Ondej Jeruzalmt, v 8. st. svat Jan z Damaku, Kosma Maiumsk a caihradsk patriarcha German, v 9. st. ctihodn Kasia
a dal, jejich jmna neznme, napsali pro
svtek narozen Krista mnoho posvtnch
chvalozpv, kter crkev dosud uv, aby
proslavila tuto slavnostn udlost.
Je teba uvst, e v prvnch tech stoletch,
kdy pronsledovn omezovalo svobodu
kesanskho uctvn Boha, v nkterch
stech Vchodu v Jeruzalmsk, Antio-

chijsk, Alexandrijsk a Kypersk crkvi

se svtek narozen Krista slavil spolen
se svtkem T krl pod sjednocenm nzvem svtek Zjeven Pn. Dvodem byl
zejm nzor, e Kristus byl poktn v den
svho narozen, co lze vyvodit ze slov svtitele Jana Zlatostho, kter v jedn ze
svch besed v den narozen Krista uvd:
ne ten den, kdy se narodil Kristus, se nazv Zjevenm Pn, ale ten den, kdy byl
poktn. Tento nzor mohl bt zaloen na
slovech evangelisty Luke, jen v souvislosti se ktem Jee Krista dosvduje, e
tehdy Je sm zanal asi ve ticeti letech
(Lk 3, 23). Slaven narozen Krista spolen
se Zjevenm Pn v nkterch vchodnch
crkvch pokraovalo do konce 4. stolet,
jinde do 5. nebo dokonce a do 6. stolet.
Pamtkou na dvn spojen svtk narozen
Krista a Zjeven Pn je dodnes v Pravoslavn crkvi absolutn toton slaven
tchto svtk. Obma svtkm pedchz
Svatveer, jen se poj se stejnm lidovm
obyejem, e v tento veer je nutn se postit
a do objeven se hvzd. Bohosluby v pedveer obou svtk a bhem samotnch
svtk probhaj absolutn stejnm zpsobem.
Den narozen Krista crkev odedvna ad
mezi dvanct velkch svtk, v souladu
s Bom svdectvm Evangelia, je tuto ud-

lost popisuje jako velkou, veradostnou a

zzranou. A ten andl jim ekl: Nebojte
se, nebo hle, zvstuji vm velikou radost,
kter bude pro vechen lid. Nebo se vm
dnes narodil Spasitel ve mst Davidov,
toti Kristus, Pn. A toto vm bude za znamen: naleznete dtko zavinut do plenek,
lec v jeslch. A hned se s andlem objevilo
mnostv nebeskho vojska, je chvlilo
Boha a kalo: Slva na vsostech Bohu
a na zemi pokoj, Bo zalben v lidech.
A vichni, kte to slyeli, uasli nad tm, co
jim pasti kali. A ti pasti pi nvratu
oslavovali a chvlili Boha za vechno, co
slyeli a vidli (Lk 2, 10 20). Takovm
zpsobem narozen Krista, tato nejdleitj a mimodn udlost, bylo provzeno
zvstovnm pastm a mudrcm o velik
radosti pro vechny lidi, jeliko se narodil
Spasitel, andlskm opvovnm narozenho Spasitele, klannm se mu past
a mudrc, posvtnm divem mnohch,
kdo slyel slova past o narozenm Dtti, jeho slavenm a opvovnm pasti.
V souladu s Bom svdectvm Evangelia
crkevn otcov ve svch bohomoudrch
spisech popisuj svtek Narozen Krista jako
svtek velik, veobecn a nejradostnj,
jen slou jako potek a zklad pro ostatn
svtky.
www.pravoslavie.ru

. , ,
,
. ,
438 , 535,
. , ,
, XIV ,
,
VI
. V
, , VII
, VIII , , , IX
, ,
,
.
, ,
, . ,
6 ,

. , ,
,
,
,

: ,
, ,
, .
, ,
, ,
( . 3, 23).

IV ,
V VI .

. , ,
.

.

,
,
, -

.
, ,
, .
,
, . : ,
.
,
: ,
, .

,
,
, (.
2, 10 20). ,
,

, ,
, ,. ,
,
.

, ,
,
.
www.pravoslavie.ru

ikona 4 /2012

87

FOTOREPORT

Soelnik
v chrmu sv. Mikule
Staromstsk nmst v Praze
6. 1. 2013

.

6. 1. 2013

Foto: Igor Stelec I :

88

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

O. avle z Gruzie, J. B. Metropolita Krytof a o. dikon Borislav Rudi I . , E. . .

Chrmov sbor Chrmu Zesnut Pesvat Bohorodice Na Olanech s hosty

I

ikona 4 /2012

89

TEOLOGIE

Vnoce

- zzrak, kter nelze s nim srovnat

Skuten ale znme Vnoce tak dobe, jak to na prvn pohled vypad? O nkterch faktickch strnkch
udlosti, ke kter dolo ped nkolika tisci lety, vyprvl zpravodaji Nakanune.ru editel vydavatelstv
moskevskho Sretenskho monastru, kandidt filologickch vd jeromonach Simeon (Tomainskij).
Mnoz odmtaj vit v to, e Panna Marie poala
a porodila dt, a pitom zstala Pannou. Jak se
to mohlo stt?
V Bibli je pomrn mnoho vc, kter dnm zpsobem nezapadaj do naeho racionlnho vnmn svta. Vbec, je to zzrak, jen ani nejde s nim srovnat. Obas
se jako paralela uvd epizoda z pbhu
proroka Moje, kdy se mu zjevil Bh
v podob ohnivho kee, jen hoel, ani
shoel. Tento ohniv ke se stal pedobrazem Pesvat Bohorodice. I kdy z lidskho
hlediska je zde tak ve nepochopiteln: jak
me ke, kter obvykle sho za nkolik
vtein, hoet ani by shoel?
Tajemstv narozen Krista je tma, kter lidi
pitahuje a vdy bude pitahovat. Vzpomete si na nedvn film Guye Ritchieho,
tam kde se zlodji pokouej ukrst brilianty
pevleeni za rabny a povdaj si na toto

tma. Konec konc si ekli, e za to me

patn peklad, kde mladou enu nazvali
pannou. No a potom, pif paf, a brilianty
mli v kapse...
Dnes tak nejsou vichni pipraveni si piznat, e v naem ivot existuj tajemstv
pro lidsk rozum neuchopiteln. I kdy
z mho pohledu tajemstv jen obohacuj n
ivot a pomhaj nm se obrtit k Bohu. My
pravoslavn kesan vyznvme dogma
o tom, e Pesvat Bohorodice byla a zstala
Pannou ped narozenm Krista i po nm.
Hlavnm symbolem svtk je betlmsk hvzda.
Co to bylo ve skutenosti? Hvzda v tom smyslu,
e to bylo nov nebesk tleso? Mon, e to byl
doopravdy, jak o tom p svat otcov, andl
v podob hvzdy?
Hvzda je skuten jakmsi stedobodem
svtk. Dokonce v troparu, hlavnm hymnu

, ?
, , .RU
, ,
().
,
. ?
,
. ,
, .

,
, ,
. .

: , ,
?
- ,
.

90

ikona 4 /2012

, ,
,
. ,
, , ,
. , -,

,
,
. , ,

. ,
, ,

.
. ?

tohoto svtku, se hovo o hvzd, kter dovedla mudrce za Sluncem pravdy - za Kristem. Starovc krlov, kte se klanli hvzdm a hledali v nich moudrost a rady, se
prostednictvm tohoto klann obrtili na
skutenho Boha - stvoitele vech pozemskch ivl, vetn slunce a hvzd. A otzka,
kterou jste mi poloil, zajmala mnoh
uence a bohoslovce od nejranjch stolet
kesanstv. eknu vm rovnou, e na tuto
otzku neexistuje jednotn nzor. Jsou tu
ti hlavn linie, kter prosazovali bohoslovci
v rznch obdobch. V pravoslavnm bohoslovectv je nejrozenjm nzorem ten,
e hvzda byla jakousi boskou i andlskou
silou. O tom napklad pe svtitel Jan Zlatost a svtitel Theofylakt Bulharsk, jen
v komenti k Matouovu evangeliu pmo
pe: e hvzda skuten byla andlskou
silou je vidt z toho, e svtila ve dne, z toho,
e postupovala, kdy postupovali hvzdopravci, a stla, kdy odpovali, a hlavn
z toho, e postupovala ze severn strany, kde
je Persie, smrem k jin, kde je Jeruzalm,
avak hvzda se peci nikdy nepohybuje od
severu k jihu. Na zpad byli lid, kte se
snaili brt betlmskou hvzdu jako jaksi
prodn jev. Take v 17. stolet nmeck astronom Johannes Kepler pozoroval konjunkci Marsu, Saturnu a Jupiteru, v dsledku eho vznikla zc hvzda, kterou
, ,
? , ,
,
?

. ,
, ,

. ,
, , .
, ,

. ,

. ,

.

, - .
, ,
, : "
,
, ,
, , ,
, ,

TEOLOGIE
bylo mon vidt i ve dne. Kepler vypotal,
e podobn jev mohl nastat tikrt v letech,
je pedchzela potku souasnho letopotu. A vznamn kesansk myslitel
z 2. stolet naeho letopotu Origen pedpokldal, e to mohla bt kometa. Takov
vysvtlen tak nelze hned zavrhnout, jeliko si pamatujeme, e bhem ukiovn
Jee pohaslo slunce zcela neekan zapadlo uprosted dne. Tam slunce zapadlo,
kdy nevydrelo utrpen svho Stvoitele,
a zde je hvzda dovedla k nuzn jeskyni,
v n se narodil Spasitel. Vypad to zcela
logicky. Tetm nzorem je jaksi kvintesence dvou pedchozch. Jeho zastnci tvrd,
e betlmsk hvzda byla nebeskm tlesem, je bylo schvln stvoeno Bohem
kvli zvltnmu posln, a to podivn pro
nebesk tleso chovn lze vysvtlit prv
tmto zvltnm poslnm. Z mho pohledu
zde nen radikln rozdl mezi tmito temi
nzory. Tvrce, jakoto stvoitel prody
a jejch zkon, m pirozen moc k tomu,
aby tyto zkony poruil z dvodu njakch
zvltnch okolnost. Meme tuto udlost
vysvtlovat jakkoliv, ale zstv zcela neobvyklou, mimodnou a ukazuje povoln
svta ke skutenmu Bohu.

Hned si vzpomenu na skvlou mozaiku

z chrmu San Apollinare Nuovo v Ravenn,
je zobrazuje mudrce v jejich neobvyklch
borech. Jmenovali se Kapar, Baltasar a Melichar. Pedevm chci podotknout, e tito
lid byli uenci, a ne astrology a okultisty,
jak o nich tvrd nkte stoupenci souasnch
tajnch uen. Nebyli to sluebnci zla, mgov, kte se stkali s temnmi silami. Byli
to mudrci. Dle nkterch daj byli poslze
Kapar, Melichar a Baltasar obrceni na kesanstv apotolem Tomem a dokonce se
stali biskupy, i kdy tyto informace nejsou
pli spolehliv. V nedvno vydanm Synaxarionu sbrce ivotopis svatch zaloench na nejnovjch dajch hagiografie,
kter vydalo vydavatelstv Sretenskho mo-

nastru, se nic nepe o tom, e se mudrci

stali biskupy i muednky pro Krista. Avak
byli uctvni jako svat v ran crkvi a v Byzanci, jejich svtek se slav prv na Vnoce.
Jejich ostatky zskala ve 4. stolet svat csaovna Helena apotolm rovn v Persii a po
uritou dobu se nachzely v Konstantinopoli.
Nyn se zlat schrnka s jejich ostatky nachz
v kolnsk katedrle v Nmecku. O postavch
mudrc pojednv i men kapitola v knize
Narozen Krista od skvlho ruskho liturgisty a historika z potku 20. stolet Michaila
Skaballanovie. Pe o tom, e Kapar, Melichar a Baltasar byli vldnouc panovnci
a vnovali se zkoumn smyslu ivota a hledn pravdy ve vd a filozofii, kter tehdy
byly velmi tsn spjat s astronomi. Proto

,
, . ,
, ,
.
, , ,

.

.
. , ,

,
.


,
, ,
.
,
.
IV
.
.


XX . -

Zmnil jste hvzdopravce, kdo byli ti lid a pro

ve opustili kvli hvzd a li hledat narozen dt?
, ,
, , ,
". ,
. , XVII
, ,
, . , ,
.

II ,
. , ,

.
, ,
, . .
. ,
,

,
"" .

, ,

?
--
,
. ,
. ,
, ,
,

.
, ,

ikona 4 /2012

91

TEOLOGIE

se pro n objeven nov hvzdy stalo mimodnou udlost. Je teba poznamenat, e

tehdy zprvu o pchodu krle, po kterm
zane zlat vk, oekvali nejen na starm
vchod, ale i v celm antickm svt. Proroctv o pchodu Spasitele se nezakldala
jen na posvtnch idovskch knihch. Meme si pipomenout znmou tvrtou eklogu
Vergiliovch Bukolik, kde se pe, e z Panny
se narod dt, kter pinese zlat vk, meme si pipomenout i znm Sibylina proroctv. Cel svt il v oekvn Spasitele.
Tm spe, e na potku 1. stolet ped narozenm Krista byl Star zkon peloen do
etiny a mnoz vzdlan lid vdli o proroctv Balaama: vyjde hvzda z Jakuba.
Take to, e se na nebi objevila betlmsk
hvzda, pijali mudrci jako vzvu a znamen,
a proto tito ctihodn mudrci opustili sv krlovstv a rozhodli se najt Bo Dt, aby se
Mu poklonili. Nen to vbec divn vzhledem
k tomu, e ve starovku si lid velice vili
moudrosti. Krlovna ze Sby pila do Jeruzalma z zem dnenho Jemenu, aby si vyslechla krle alamouna. Tehdy to skuten
bylo "putovn na kraj svta".

tm mst se nachzely piblin do roku

tyi sta. Pozdji je pemstili do Konstantinopole, a kdy druh m dobyli Turci,
svtosti se ocitly v ohroen znien. Dary
mudrc zachrnila srbsk krlovna Marie,
kter byla manelkou tureckho sultna.
Roku 1740 je pemstila na svatou horu
Athos do monastru svatho apotola Pavla.
Ml jsem monost ho navtvit a vidt ty
svtosti na vlastn oi. Kadidlo a myrha stle
jet krsn von. Odnesl jsem si opravdu
siln dojem. V se, e zlato mudrci pinesli
Kristovi jako krlovi, kadidlo jako Bohu

a myrhu jako lovku, jen pjde na smrt

kvli zchran ostatnch. Existuje i jin vysvtlen, napklad v naem Synaxarionu
stoj, e zlato tak symbolizuje klann andl, kadidlo klann lid, a myrha klann du zesnulch.

.
,
. "
".

.
, , ,
,
- ,
.

,
, ?
,
. ,
.

. , " "
,
. ,
. 1470
.

. . .
,
,
,

,

, 2 .
,
,
, ?
, , ,
. . ,
14 . ,
, ,
, ,
,
.
, 144
, , - , 12,
.
.

Ve snaze zabt novorozenho Krista pikzal krl

Herodes povradit vechny dti v Betlm od kojenc po dti do vku dvou let. Co na tuto skutenost k souasn biblistika, vdy trnct tisc
lid, kter dle tradice tehdy byly zavradny, to je
opravdu hodn?

A zachovaly se dary, kter pinesli Bomu Dtti?

Me se to zdt neuviteln, ale je to tak.
Bo Matka ty dary uchovala a ne zesnula,
pedala je jeruzalmskmu chrmu. Ve sva , ,
, ,


,
.
. ,
,
, ,
.

.

, , , " ", . .
, I
,
: .
, , , , .
,

92

ikona 4 /2012

TEOLOGIE
Ano, ten poet je zejm symbolick. Betlm
je pomrn mal msto a je tk si pedstavit, e tam mohlo bt 14 tisc kojenc.
Lze samozejm pedpokldat, e tam kvli
stn, zorganizovanmu mskmi ady,
dorazilo mnoho lid, kte trvale v tomto
mst neili, ale stejn je to nepimen
vysok slo. Zejm se vztahuje k slu 144
tisc svtc, kter se objevuje v Janov Zjeven, co je tak symbolick slo 12, vynsoben sebou samm. Pravoslavn crkev
uctv zavradn dti jako muednky.
A v Betlm je mon vidt ostatky tchto
dt. Tak jsem ml monost tam bt a vidt
jejich ostatky. sti ostatk dt, kter trply
pro Krista, je mon vidt i v nkterch
moskevskch chrmech.
V evangelich nen tm nic eeno o tku svat
rodiny do Egypta. Co lze tvrdit s uritost?
tk do Egypta se stal nmtem pro mnoho
apokryfnch vyprvn a dokonce i pro literrn dla, je se jm inspirovala. Existuje
mnoho vtvarnch dl s tmto nmtem.
Avak s uritost toho o nm vme mlo.
V Egypt se u Khiry zachoval koptsk
chrm na mst, kde pebvala svat rodina
bhem svho nronho a nebezpenho
putovn. Dle mho nzoru, i kdy je evangelick vyprvn strun, poskytuje nm
pesn obrzek.
.

.
, ,
.
. ?

,
.
.
. ,
. , ,
,
.
,

- ,
?
, ,

Jak se zachrnil novorozen Jan Ktitel, vdy

podle jedn verze byl jeho otec veleknz Zachari
zabit prv kvli tomu, e odmtl sdlit, kde se
nachz jeho syn?
Herodes poruil zabt vechny novorozence,
narozen v Betlm a okol, a Jan Ktitel
piel na svt ve vesnici Ain Karim, je se
nachzela na jihozpad od Jeruzalma. To
je tak zvan Horn strana tam se dti nevradily. Rodie Jana Ktitele nemuseli jt
ke stn do Betlma, jinak by o tom urit
byla zmnka v Evangeliu. Pokud jde o apokryfy o smrti Zacharie, to je sporn tma.
Existuje verze, dle kter byl veleknz zavradn kvli tomu, e do velesvatyn jeruzalmskho chrmu zavedl Pesvatou
Pannu Marii. On sm ml prvo tam vstoupit pouze jednou v roce a enm tam byl
vbec vstup zakzn.
Tajupln biblick pbh o narozen se pekrv
se souasnost. Mnoz kesan nechpou, jak se
m sprvn slavit narozen Spasitele, napklad
zda se me koledovat i ne. Vdy nyn se k,
e jsou to jaksi dozvuky pohanstv.
Samotn svtek narozen Krista nahradil
pohansk oslavy zrozen novho slunce zimn slunovrat. Tak crkev posvtila a petvoila lidov tradice. Nejde o odmtn,
ale prv o petvoen a posunut svtku na
hlub rove. Crkev vdy petvela
-,
- . -
.


.
,
, .
,
- , .

,
.

.
, , ,
. , -
.

.
,
. ,

. ,
, ,

okoln svt a v tomto smyslu nen nic pohanskho na koledch, je se staly psnmi
oslavujcmi Krista. Tm spe, e Vnoce
jsou jednm z nejvce dtskch svtk
v crkevnm kalendi. Dtsk bezprostednost a radost z drk a z psn zcela odpovd vznamu svtku. Samozejm, e
vrcholem svtku je vnon bohosluba,
avak jsou s nm spojeny i dal pekrsn
tradice. U ns ve Sretenskm monastru
brati t zpvaj koledy a sbor s potenm
zpv na dtskch oslavch podanch
v na nedln kole. Je to dleit i pro dospl. Mnii vedou zvltn ivot, dodruj
psty i bdn, ale je tak nutn poctit svtek, jeho atmosfru, a prostednictvm koled a asti na dtskch oslavch je jednodu toho doshnout. Mimochodem,
v poslednch letech se v Moskv staly populrn tzv. flash moby profesionln hudebnci se shromd na njakm mst a
postupn zanaj zpvat koledy. Obyejn
lid se zpotku div, ale potom se sami
pidvaj. Pro souasn mstsk obyvatele,
kte jsou neustle ve stresu, jsou takov
akce nezbytn. Pece nen mon stle myslet jen na chlb vezdej a bt sklesl. Vdy
narozen Krista pineslo radost a mr do
naich du.
www.nakanune.ru

, .
, -
"" .

. ,
,

.
, , . .
,
, , ,
. ,

- .
,
.
, , .

. .
www..Ru

ikona 4 /2012

93

FOTOREPORT

Archijerejsk
bosk liturgie
Chrm Zesnut
pesvat Bohorodice
na Olanech
8. 1. 2013

8. 1. 2013
Foto: Igor Stelec I :

94

ikona 4 /2012

Otec Vladislav je vyznamenan prvem noen mitry I

FOTOREPORT

Otec Srdjan je vyznamenan prvem noen kamilafky I

O. Sergej z Nikolajeva, o. Nikolaj, J. B. metropolita Krytof, o. Vladislav, o. Srdjan a o. Vitalij I O , ,

. . , , ,

ikona 4 /2012

95

SVTCI

Svat

Kliment

biskup velisk a jeho spolupracovnci

Angelr, Gorazd, Naum a Sva

,
:

, , a

98

ikona 4 /2012

Slovant vrozvstov svat Cyril a Metodj

vychovali pro Bo crkev horliv, sebeobtav pracovnky a sluebnky Bo. Takovm byl svat Kliment, pozdji arcibiskup
velisk. Tac byli i jeho spolupracovnci
Gorazd, Naum, Angelr a Sva.
Pot co sv. Metodj, arcibiskup cel Moravy,
pedpovdl svoji blc se smrt (+ 6. dubna
885), jmenoval svm nstupcem nejzkuenjho ze svch spolupracovnk, sv. Gorazda, moravskho pvodu, jen dokonale
ovldal jazyk slovansk, eck a latinsk.
Kdy nmeck duchovenstvo, ziskuchtiv
a zkaen mem, uvidlo, jak horliv zaal
nov arcibiskup spravovat sven mu stdo,
pochopilo, e se z nj me stt nov Metodj, jen byl pro n tko stravitelnm soustem. Proto rychle pouili vech prostedk, aby na jeho msto dosadili Vichinga.
Kdo byl ten Viching? Byl vysvcen Metodjem, aby se stal jeho pomocnkem, avak byl
to jeho nejzkenj a nejhor neptel. Viching ml zl srdce a byl pln kacstv (o
vychzen Svatho Ducha i od Syna) a snail
se nakazit jm Svatopluka a jin, kvli emu
na nj svat Metodj uvalil klatbu. Pozdji
sami Nmci Vichinga vyhnali kvli tomu,
e to byl vyhlen niema. Avak te ho
potebovali a dlali vechno dle jeho pn,
jeliko souhlasil s jejich zmry. Lid uctvali
sv. Metodje a vili si jeho k, ale Nmci
,
: , ,
a
. , . .
, . , , .
. , ,
(+ 885
6),
.
, ,
,
. , ,
,

, , , . ,
. ?

,
. ,
, ( )
,

SVTCI
jednali prostednictvm Svatopluka. ekli
kneti, e Metodjovi ci mezi lidmi
liv uen, je nen v souladu s papeovm
uenm, krom toho, e spdaj plny proti
moci knete. Svatopluk si vyslechl obviovan a obviovatele, obviovanm dal za
pravdu a obviovatele obvinil. Avak Svatopluk byl zaneprzdnn vlkou s Arnulfem
a nechal promskm duchovnm volnou
ruku. Nmci pikroili k nsil. Kdo me
popsat, k souasnk, kolik zla zpsobili
(Nmci) kvli tomu nsil, kdy nutili pravoslavn, aby pijali patn dogma; z nkterch se stali odpadlci od pravoslav. Avak
byli i tac, je se rozhodli ubrnit svou vru.
Mazan Viching stl na stran Svatoplukova
neptele Arnulfa, jak se ukzalo vzpt; ale
uml Svatopluka oklamat, take ten mu dovolil jednat jeho jmnem. Viching poruil
chytit Gorazda, Klimenta, Nauma, Angelra
a mnoho dalch stoupenc pravoslav
a uvrhnout je do vzen. Kdy po 80 dnech
vidli neochvjnost vyznava evangeln
pravdy, vyvedli je z vzen a po stralivm
muen je pedali vojkm, aby je vyprovodili za Dunaj, kadho jinudy.
Dle pkladu Spasitele, pokrauje souasnk, kter nakzal apotolm, aby kdy je
vyenou z jednoho msta, li do jinho, se
vyznavai vydali do Bulharska, kde doufali,
e najdou tchu. Kliment, Naum a Angelr

li do Blehradu a Sva a Gorazd se jinou

cestou dostali na panstv knete Borise.
O pobytu sv. Gorazda v jihozpadnm Bulharsku svd dv starobyl pamtky jednou z nich je seznam bulharskch arcibiskup, sestaven piblin v roce 1156, kde
je v ad bulharskch arcibiskup zaazen
mezi Metodje a Klimenta, tm druhm je
chrm a monastr sv. Gorazda, kter se nachz u Beratu v Albnii, kde tak pod chrmem le ostatky svatho. Petr Sicilsk, jen
psal svj spis o manichejcch v dob patriarchy Fotia (do r. 889) a vnoval ho bulharskmu arcibiskupovi, ho samozejm vnoval prv tomu velice vzdlanmu svtiteli,
jakm byl Gorazd, kter pravdpodobn
neskonal ped rokem 896. Sv. Sva se do
Bulharska vydal spolu s Gorazdem, take
spolu s nm psobil v jihozpadnm Bulharsku.
Kdy svat Kliment s Angelrem a Naumem
poprv vkroili do Bulharska, setkali se
s velkm pokuenm. Na behu Dunaje
v jedn vesnici, kdy byli unaveni po cest
a trpli nedostatkem jdla, hledali pohostinnho a bohabojnho lovka, kter by
je u sebe ubytoval. Jednoho nali a byli ubytovni. Ml synka, vzkvtajcho krsou
mladosti. Sotva poutnci vkroili do domu,
ten krsn syn, jedin radost a nadje rodu,
zemel. Mete si pedstavit, jak trpl otec,

.
, .
, ,
. .
, .
, ,
, ,
. ,
,
.
.
. , ,
() ,
;
. ,
.

, ;
,
.
, ,
,

. 80 ,
,
,

.
,
, ,
, ,
,
. ,
,
. .
. -

, , 1156 .,

,
. ,
,
.
,
. ( 889 .)
, , ,
, ,
896 . .
,

-
.

.
, , ,
.
. ,
.
, , ,
, . , ,
,
?
, !
,
, !...
,
. ,
,
.
.

.
.
, :

ikona 4 /2012

99

SVTCI

co vechno ve svm zrmutku kal, kdy

se netst odehrlo pi vstupu poutnk do
domu? To je ale pkn odmna za pohostinnost, kal. Kvli tomu jsem Vm otevel
dvee svho domu, aby se navdy uzavel,
zstal bez nslednka!... Ale vy trestu neujdete, i kdybyste znali vechna kouzla. Jste
v moci otce, jen kvli vm oplakv syna,
a vy zaplatte za vechny sv skutky vzenm a popravou. Trpli nemn ne otec.
Jejich nn a soucitn due se odvily
udlat vc ne to. Rozhodli se uchlit se
k modlitb. Aby obmkili hnv truchlcho
a rozhnvanho otce, kali: nejsme kouzelnci, love Bo; my uvalujeme klatbu
na ty, kte provozuj kouzla, a sloume pravmu Bohu; pokud si ale mysl, e jsme
zavinili smrt tvho syna, bu klidn, doufme, e Bh mu kvli nm daruje ivot.
Pomodlili se nad dttem a stal se zzrak
ukzali otci ivho chlapce. Rozradostnl
otec prosil sluhy Bo o odputn za svou

, ;
; , ,
, ,
.
! .

,
, .
,

100

ikona 4 /2012

drzost a nabzel jim ve, co m, z vdnosti

za zchranu syna. Byli spokojeni dky jeho
pzni, pijali od nj ve nezbytn pro svou
cestu a v Blehrad se dostavili ke sprvci
Boritokanovi. Vyptal se jich, kdo jsou, a
kdy vidl, e jsou to sluhov Bo, oznmil
jejich pchod kneti Borisovi, u nj byl
vojevodou: vdl, e Boris m takov lidi
rd. Nechal je si po dlouh cest odpoinout, pot kneti poslal tento vzcn dar,
piem mu vysvtlil, e to jsou prv tac
lid, kter tak usilovn hled. Kdy pili
k Borisovi, byli pivtni s poctami, je nle lidem hodnm cty. Kne se jich vyptval na ivot. Vyprvli mu o sob od zatku do konce. Kne je vyslechl a srden
dkoval Bohu za to, e mu poslal sluebnky,
kter Bulharsko tolik potebuje, uitele a iitele vry, a ne jen obyejn, ale vyznavae
a muednky. Kne jim poskytl odv,
vhodn pro duchovn osoby, nechal pro n
pipravit nejlep komnaty a poruil, aby
jim bylo poskytovno ve potebn. Sm si
pl s nimi kad den hovoit, poslouchal
starodvn pbhy a ivoty svatch a jejich
sty znovu etl to, co je napsno v Psmu
svatm." Ti nejbohat a nejvzneenj
z jeho dvora chodili za svatmi jako ci za
svmi uiteli a ptali se je na vci potebn
pro spsu due, a duchovn vodu, kterou
erpali z tohoto zdroje, pedvali dl sv

rodin. Vichni je prosili, aby pili k nim

dom, povaovali nvtvu uitel za vysvcen pbytku, vili, e kde tlem pebvaj tito ti uitel, tam je sm Bh.
Svat se velkho shluku lid stranili. Navtvovali domcnosti, na dost a se souhlasem
knete. Tak jeden z Bulhar, hodnost
jmnem Jecha, dal knete o dovolen
pivtat ve svm dom Nauma a bla. Klimenta, a kdy mu to kne umonil, pijal
uitele s upmnou radost a se vemi poctami. A eslavovo obydl se t vysvcuje
nvtvou Angelra; kne ho poctil tm, e
mu dovolil pijmout uitele, avak eslav
neml pleitost dlouho se tit z ptomnosti blaenho: po krtk dob, strven
u nj, Angelr pokojn odevzdal svou dui
do rukou andl. Kliment a Naum ili
u Jechae a tili se velk ct; avak dostval od nich mnohem vzcnj dary, ty duchovn, vmnou za hmotn.
Kne Boris, jak prav star ivotopisec,
se neustle snail, aby svat mui mli
mnoho pleitost pro naplnn Boho
dla, a tak z Boho vnuknut oddluje Kutmiivicu od Kotokije a do jejho ela stav
Dovta; avak Dovtovi dv sv. Klimenta,
nebo spe Dovtu svuje Klimentovi. Kliment byl vysln, aby se stal uitelem Kutmiivice, obyvatel mli vude nazeno, aby
tohoto svatho mue vroucn vtali a aby

. , , ,
,
, :
, .
,
,
, ,
.
,
, .
.
. , , ,
, ,
,
- , . ,
,
.

,

, . ,
, ,
, ,
,

. , , ,
, .
.
,
. ,
, ,

. , ,

.
;

, : , ,
. ;
, , .
. , ,

,
,
,
; .
. -

SVTCI
mu bylo ve poskytovno v hojnosti... Sm
Boris daroval sv. Klimentovi ti dvorce
v Devoli, a krom toho mu poskytl msta
pro odpoinek u i u Ohridu a Glavenicy.
Kliment nezklamal nadje, je do nj kne
vkldal. Jezdil po zemi a i pohanm hlasit
kzal o Bo spse i vem ostatnm vysvtloval spasiteln dogmata a pikzn.
V kad oblasti ml nkolik vybranch k,
jejich poet dosahoval 3050; s nimi besedoval a odkrval jim hlub msta Psma
svatho. Dle slov ivotopisce: Ns nehodn si zvlt oblbil. A nikdy jsme ho
nevidli zahlet: bu uil dti, nebo ukazoval rozdl v psmenech, nebo vysvtloval
smysl napsanho, jinm zase vedl ruku pi
psan, nebo se oddval modlitb, naslouchal
ten, psal knihy. Jet v dob Borise, kdy
nebyl biskupem, vybudoval monastr sv.
Pantelejmona v Ohridu. Kdy vidl, e kne
Boris obklopil Bulharsko sedmi katedrlnmi chrmy, tak nadil postavit svj
vlastn monastr v Ohridu. Takovm zpsobem vznikly v Ohridu ti chrmy, jeden
katedrln a dva vybudovan svatm Klimentem, kter sice byly men, avak dky
sv zakulacenosti psobily lepm dojmem.
Take i krsou posvtnch budov pobzel
Bulhary ke zbonosti.
Kliment u uil osmm rokem, a byl to
posledn rok panovn knete Borise.
,

...
.

.
. ,

.
, 3050; , . -

Moci se ujm jeho syn Vladimr; po tyech letech u moci se stal obyejnm lovkem; ve zddil bratr jeho Simeon. Jeliko
lid velice velebili Klimenta, kne Simeon
si ho zavolal. Osobn setkn a rozhovory
zcela pesvdily knete o velkch pednostech Klimenta. Kliment byl pak jmenovn biskupem Drembicy nebo Velicy,
v zemi Dregovi a Sakult, kte u od
7. stolet zaali postupn pijmat kesanstv

dky pmluvm nebeskho vdce velkomuednka Dimitrije Soluskho. Bohuel

zatm nemli biskupa Bulhara. Kliment byl
prvnm z Bulhar, kdo se stal biskupem.
Bylo to v roce 896.
Svat Kliment bhem svho uitelskho psoben pipravil mnoho lid, kte byli
schopni vysvtlovat svou vru. Nyn na biskupsk stolec s radost dosadil jednoho ze
tec, hypodikon, dikon a presbyter.

. , , .
:
,
, ,
, , ,
. ,
, .
. , .
,
. ,
.
, ,
.

.

. ; ,
;
.
, .
.

.

, ,
VII , . .
, . . 896 .

, .
, ,
.

, .

.
,
;
,
,

ikona 4 /2012

101

SVTCI

Bylo ped nm jet mnoho prce, tkajc

se vzdln vcch, a pracoval do moru.
Lid a vtina klerik nebyli obeznmeni
s crkevn bohoslubou ani s jejm vysokm
vznamem. Svtitel bez zamhouen oka
vechny uil a zavdl jednotn d do bohoslueb; nauil duchovenstvo crkevnm
pravidlm a vemu, co se tk zpvu alm
a modliteb, take duchovn z jeho farnosti
nebyli o nic hor ne ti, kte se tm proslavili... V bulhartin neexistovala dn pouen o svtcch; bez znalosti etiny duchovn sami neznali ani lidu nevysvtlovali
vznam svtk. Kliment vymyslel jednoduch a srozumiteln pouen pro vechny
svtky a stal se pro Bulhary druhm Pavlem.

... ; ,
, . , ,

.
,
.

102

ikona 4 /2012

Z jeho slov se zaali uit tajinm svtk,

konanm pro slvu Krista a Matky Bo.
Pochvaln se hovoilo o Ktiteli, a dozv
se o zzranm zskn jeho hlavy; seznm
se se ivotem prorok, apotol, muednk. Chtl bys vdt, jak ili ctihodn?
Pemoudr Kliment o tom napsal mnoho
v bulhartin.
Jedna z legend, je nepat k tm nejstarm,
prav: vynalezl tak jin znaky psmen, odlin od tch, je vynalezl moudr Cyril.
A pomoc nich psemn zaznamenal chvalebn slova a posvtn psn. Nejpravdpodobnj je to, e tento vyprav, jen nepat k nejstarm, vidl Klimentovy prce,
napsan hlaholickou abecedou. Nyn se ne-

,
; ,
, . ,
?

.
:
,
, .

pochybuje o tom, e Slovan mli sv psmo

do vynalezen abecedy Cyrilovy, avak ta
pedchoz psmena byla v mnoha vcech
nepohodln. Take je nutn pedpokldat,
e blaen Kliment s pomoc Cyrilova vynlezu zdokonalil dvn runy, a tmto zpsobem byla sestavena hlaholice.
Bulharsk vyprav dle uvd, e v Glavenice se zachovaly sloupy, na nich je npis
o tom, e cel lid pestoupil ke Kristu.
Dle starodvn legendy tehdy, kdy Bulharsko pokryt panenskmi lesy nemlo
ovocn stromy, Kliment nechal pivzt
ovocn stromy z ecka a roubovnm lechtil stromy plan.
Souasnk jeho sdluje, e Bh obdail bla.
Klimenta milost zzrak. Jednou se vracel
z Glavenicy do Ohridu a potkal dva ochrnut a slepce. Souctil s jejich netstm,
pozvedl zrak k nebi, dotkl se neastnk,
a ochrnut vyskoili jako jeleni a slepec spatil svtlo.
Stm schlen a vyslen prac se chtl
vzdt sprvy eparchie. Daruj mn, kal
kneti, njak dny, abych mohl hovoit se
sebou a s Bohem ve svm monastru. Knete tato prosba zarmoutila a odpovdl:
Co to prav, n ote? Copak mohu dopustit, aby za tvho ivota na stolec dosedl
nkdo jin? Pokud jsem t nm zarmoutil,
odpus hch z neznalosti. Staec se po .
,
,
. ,
,
. ,
. ,
.
, , ,

.
,
, ,
,

.
,
. . ,
. ,
, ,

.

,

SVTCI

ddil vli knete. Avak po nvratu do monastru onemocnl, a jeliko tuil svou blzkou smrt, zanechal Bulharsku drek na rozlouenou dokonil nyn chybjc triod,
tedy ten, kter se zpv od novho tdne do
Padestnice. Sestavil zv o jm napsanch
knihch a dalm majetku, z nj jednu st

zanechal eparchii, druhou monastru. Odeel k Pnu 27. ervence 916 a jeho posvtn
tlo bylo uloeno v monastru, do hrobu,
kter si sm pipravil, na prav stran chrmov pedsn.
Ostatky svatho Klimenta se nyn nachzej
v Ohridu a s ikonami s jeho vyobrazenm
se asto setkvme v bulharskch chrmech.
Sv. Naum dle legendy, je nepat k tm
nejstarm, byl nejmladm kem sv. Cyrila
a Metodje a doprovzel Klimenta do Devoly (zem u Ohridskho jezera), pomhal
mu v tto divok zemi kzat Evangelium
a pomhal mu ve vem a do jeho smrti.
V ostatnm ase (tj. po roce 916) pebval
v Devole a zde lidem ukazoval cestu svm
moudrm uenm, osvobozoval je od dvnch omyl jejich pedk a nasmrovval
je na cestu pravoslav. Proil svj ivot ve
svatosti a zbonosti, vykonal mnoho prce
a velkch in, a pot pedstoupil ped Soudce vech skutk, a sv sv. ostatky zanechal
jako zdroj uzdraven. Konstantin, bulharsk presbyter, k, e ho Naum pesvdil,
aby sestavoval besedy na nedln dny v roce
896. Dodnes na jihovchodnm okraji
Ohridskho jezera stoj monastr svatho
Nauma, jen je rozshl a m pevn stavby.
Na tom mst se traduje, e monastr byl
postaven knetem Borisem Michailem a
byl toitm pro ct. Nauma. Uprosted mo-

. , ,
,
. :
, ? ,

? , .
.
, ,
, .
, ,
, .

,
, .
27 916
,
, .
. ,
.
. ,
, .
( ),

. (. 916
.)
,
.
,
,
, .
. , , ,
. 896 . -

. , .
. - . .
,
, . .
1711 . .
;
.
. ,
, ,

: .
.

.

nastru stoj nevelk, ale u vetch a sesedl

kamenn chrm sv. Nauma. Na jin stn
chrmu byl v r. 1711 vyobrazen sv. Naum
v mniskm rouchu; na severn stran je
bon oltn mstnost se starobylou ikonou
ct. Nauma a zde tak pod chrmem le jeho
ostatky. Nemocn, zvlt duevn nemocn,
a nejen kesan, ale i muslimov, sem chod
a lehaj si na hrob svatho: o ct. Naumovi
se veobecn v, e je divotvrce. U chrmu
se nachz svtnika s pevnm zmkem, aby
se zde dali zavt posedl. V ohridskm metropolitnm chrmu se nachz starodvn
ikony s vyobrazenm sv. Klimenta v archijerejskm odvu a sv. Nauma v mniskm
rouchu; v bitolskm chrmu jsou jim zasvcen dv bon oltn mstnosti.
Dle ivot svatch Filareta ernigovskho,
www.ispovednik.ru

.
. ; .
,
www.ispovednik.ru

ikona 4 /2012

103

FOTOREPORT

Panychida za zesnulho
metropolitu
Doroteje
Chrm Zesnut pesvat Bohorodice
na Olanech
30. 12. 2012

30. 12. 2012
Foto: Igor Stelec I :

J. B. metropolita Krytof a J. V. vladyka Marek, arcibiskup jegorjevsk I

. . . . ,

Kozck str I

Pveck sbor I

104

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Hrob metropolity Doroteje vedle chrmu Zesnut pesvat Bohorodice na Olanech I

ikona 4 /2012

105

ZE ZAHRANI

Dialog
pravoslavnch crkv s Evropskou uni
Dne 17. jna 2012 se na pd Evropsk komise konal historicky prvn semin mezi
pravoslavnmi crkvemi a Evropskou komis
(EK). Setkn se uskutenilo z iniciativy poradensk kancele Evropsk komise a jejho
pedsedy J. M. Barrosa (poradn orgn se

jmenuje BEPA Bureau of European policy

advisers). Evropsk komise zapoala oficiln dialog s crkvemi a nboenskmi spolenostmi na zklad lnku 17 nedvno
pijat Lisabonsk smlouvy, kter hovo o
otevenm, transparentnm a pravidelnm

c
17 2012 -
().
. - ,
BEPA (Bureau of European
policy advisers - ).

17
, ,

106

ikona 4 /2012

, .
,

. ,

.
,
, -

dialogu s crkvemi a nboenskmi spolenostmi. Clem zapoatho dialogu je vzjemn vmna informac na aktuln tmata, se ktermi se Evropsk unie potk,
a tak hledn een. Evropa v souasnosti
prochz rozshlou transformac, jej dsledky bude pociovat nkolik nsledujcch
generac. I proto je dialog s nejtradinjmi
a nejdle existujcmi institucemi kontinentu
crkvemi velmi dleit a pro budoucnost
Evropy zcela zsadn.
Autokefln pravoslavn crkve maj v Bruselu nkolik stlch pozorovatel, kte e
vzjemn bilaterln vztahy nrodnch crkv a EU (samostatnou kancel maj Ekumenick patriarcht, Rusk pravoslavn crkev, eck pravoslavn crkev, Rumunsk
pravoslavn crkev a Kypersk pravoslavn
crkev). V souasn dob se dohodly na spolenm postupu v rmci EU a zaloily tzv.
Evropskou pravoslavnou platformu pi EU
(CROCEU), kter zve i ostatn autokefln
crkve, vetn na Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku, k asti na
jednnch a spolenm postupu. Za nai
crkev byl na toto jednn s EK oficiln delegovn Mgr. Ondej Chrst, tajemnk pro
vnj vztahy a ekumenu, ptomen byl t
jako pozorovatel Mgr. Vladislav Gerka,
kter je tak asto aktivn v rmci konference evropskch crkv (CEC) v Bruselu.
, .

,

.
( :
, , ,
).


,

(CROCEU), ,


.
-

,
.
,

- ().

ZE ZAHRANI
Tmata tohoto historicky prvnho vzjemnho dialogu byla urena nzvem semine
Podpora solidarity v souasn hospodsk
krizi: pspvek Pravoslavn crkve k evropsk sociln politice. Zasedn otevel metropolita Emanuel z Francie, kter zastupuje
Ekumenick patriarcht v Evrop. Mezi dalmi enky byl nap. igumen Philip (Simonov) z Moskevskho patriarchtu, dle
pak zstupce ecka, Kypru, Rumunska,
Srbska a Polska. V rmci bloku Mezigeneran solidarita promluvil i n zstupce
Pravoslavn crkve v eskch zemch a na
Slovensku Mgr. Ondej Chrst. Ve svm pspvku zdraznil zejmna teologick koeny
mezigeneran solidarity v Pravoslavn crkvi a jako stejn aspekt k prohlubovn
mezigeneran solidarity oznail absolutn
podporu rodiny a vchovu v rodinch.
Velk st promluv se zabvala ekonomickou
kriz a jejmi dopady na spolenost a ekonomiku jednotlivch zem. Velmi asto z st
pravoslavnch pedstavitel zaznvalo, e
krize je pedevm hodnotov, morln, a ta
ekonomick je pouze dsledkem tchto vych kriz. Druh sti semine a diskuse
se zastnila tak komisaka EK za ecko
Maria Damanaki, kter tlumoila pozdravy
prezidenta Evropsk komise J. M. Barossa a
promluvila o souasnch nejdiskutovanjch
aspektech ekonomick krize a monostech

:

:
.
, .
,
, ()
, , ,
, .
" "

.
, ,

,
,
.

.
-

budoucho vvoje. Evropa se chyst na zsadn politick i ekonomick kroky ji v ptm roce, zatm vak nen jist, jestli tyto plnovan rozshl zmny schvl vechny
lensk stty a zdali se Evropa nerozdl na
tzv. dvoukolejnou Evropu.
Velmi diskutovanm tmatem byl tak zchrann balek pro ecko, na setkn bylo
ptomno nkolik zstupc eck pravoslavn crkve, kte velmi podrobn popisovali dsledky souasn eck krize v rmci

EU. Krize je dle jejich nzoru mnohem

hlub a zsadnj, ne by se mohlo ze sdlovacch prostedk zdt.
Setkn pravoslavnch crkv psobcch
v rmci EU s jejmi institucemi maj i nadle
pokraovat. Pravoslavn crkev v eskch
zemch a na Slovensku vede tak jednn
ohledn mon prezentace pipravovanho
vro 1150 let pchodu svatch Cyrila
a Metodje na Velkou Moravu v roce 2013
i na pd hlavnho msta EU.

, ,

.

, ..

.
,
,

-

-

(Double-Track Decision).
.
,

. , ,
,
.
, ,
.

1150-
2013
.

107

ZE ZAHRANI

Poheb patriarchy Maxima

v Trojanskm monastru
Dne 9. listopadu byl v 17 hodin v chrmu
Zesnut Bohorodiky Trojanskho monastru v souladu se svou zvt pohben nejsvtj patriarcha Maxim. Patriarcha skonal
6. listopadu v Univerzitn nemocnici Lozenec v 99 letech. Stl v ele Bulharsk pravoslavn crkve 41 let od roku 1971 do roku
2012. Tlo patriarchy bylo umstno do
mramorovho sarkofgu za divotvornou

ikonou Matky Bo Trojruk. Trojansk

monastr se nachz pobl patriarchovy
rodn vesnice.
Prv v tomto monastru 12let budouc
nejvy pedstavitel Bulharsk crkve zahjil
svou knskou ivotn drhu, kdy se zde
stal poslunkem.
Zdun me za patriarchu Maxima se konala tho dne rno v Sofii v chrmu Ale-

9 17 . . 6

99- .
41 1971
2012 .

.

. 12
, .
, -

108

ikona 4 /2012

- .
.
,
.

,

.

, .
,
.
, ,

xandra Nvskho. V Trojanskm monastru

byla petena posledn modlitba za zesnulho. Chrm i monastrsk dvr byly pln
lid, kte chtli doprovodit patriarchu na
jeho posledn cest.
Zdun me se astnili nejvy duchovn
hodnosti ze tincti mstnch pravoslavnch
crkv, mezi nimi byl i ekumenick patriarcha Bartolomj a srbsk patriarcha Irinej.
Peji si z celho srdce, aby nstupce patriarchy byl hoden stt se pokraovatelem dla
patriarchy Maxima. Jeho Svatost byl ctyhodn patriarcha, dobr a moudr lovk.
Krom truchlen musme tak bt hrdi na
to, co vykonal patriarcha pro sjednocen
crkve a duchovnosti Bulhar, zdraznil
ped chrmem prezident Bulharska Rosen
Plevneliev.
Pedsedkyn Lidovho shromdn Cecka
Caeva prohlsila, e patriarcha Maxim zstane v pamti dky sv neochvjnosti.
Zdun me v chrmu Alexandra Nvskho
se astnil bval prezident Bulharska Georgij Parvanov, pedseda socialistick strany
Sergej Staniev, poslanci, ministi, hlavn
muft Mustafa Chadi, diplomat a dal vysocepostaven osoby.
Zdun me skonila ve 12.30, pot se prvod s tlem patriarchy Maxima vydal do
Trojanskho monastru.
www.ru.pravoslavie.bg
, .

, .
-

,
, , , , .
12.30 .,

.
www. ru.pravoslavie.bg

FOTOREPORT

Posledn rozlouen
s bulharskm patriarchou J. S.
vladykou
Maximem
Katedrln chrm sv. Alexandra
Nvskho a Trojansk klter
Bulharsko, 8.-9. 11. 2012

..

.

, 8.-9. 11. 2012
Foto: Vesela Ignatova, Desislava Panajotova I : ,

ikona 4 /2012

109

ZE ZAHRANI

Brzy rno 6. listopadu 2012 v sofijsk nemocnici zesnul nejvy pedstavitel Bulharsk pravoslavn crkve Jeho Svatost patriarcha bulharsk a metropolita sofijsk
Maxim. Rno byl na zvonici pamtnho katedrlnho chrmu svatho blahovrnho
knete Alexandra Nvskho vyven ern
prapor na znamen smutku po mrt milovanho a venho nejvyho pedstavitele,
jen zasvtil Bulharsk pravoslavn crkvi
tm 86 let svho dlouhho a sloitho ivota...
Tden ped tm, 29. jna, Bulharsk pravoslavn crkev oslavila 98. narozeniny patriarchy Maxima, piem skloubila tyto
osobn oslavy s celocrkevnmi oslavami
130. vro poloen zklad a 100. vro
vysvcen patriarho pamtnho katedrlnho chrmu Alexandra Nvskho - hlavnho pravoslavnho chrmu bulharskho
hlavnho msta i celho Bulharska a Bulharsk pravoslavn crkve. Oslav se astnili
pedstavitel mstnch pravoslavnch crkv
a z Athosu byla pivezena kopie divotvorn
ikony Matky Bo Dstojn je, co byl dar
chrmu od svatohorskho bratrstva, zvlt

zhotoven k vro. Ikona byla umstna v

chrmu, aby se j mohli klant vc, ale na
krtkou dobu byla pivezena do nemocnice,
aby ji mohl polbit i patriarcha Maxim, kter
se na radu lka neastnil oslav u pleitosti vro ani bohosluby za sv uzdraven.
Jeho svatost Maxim se doil 98 let, z nich
41 let byl patriarchou, 71 let byl mnichem a
orodovnkem za Bulharskou pravoslavnou
crkev a bulharsk lid. Bhem jeho ivota
se v zemi nkolikrt mnilo sttn zzen,
udly se i dleit zmny v Bulharsk crkvi,
vetn uznn jej autokeflnosti konstantinopolskm patriarchtem, svt se prudce
mnil, ubhla cel epocha... Stejn jako jeho
souasnci patriarcha moskevsk a cel Rusi
Alexij, srbsk patriarcha Pavel i rumunsk
Teoctist se patriarcha Maxim staral o sven mu bulharsk vc v letech velkch
otes a celkovch zmn, napomhal zachovn a posilovn Bulharsk crkve.
U ve 12 letech dospvajc chlapec z chud
bulharsk rodiny Marin Minkov odeel do
Trojanskho monastru, jen stl u jeho
rodn vesnice, a stal se poslunkem. V bu-

Na pamtku bulharskho patriarchy Maxima

6 2012 .


. - . . .
,

86
...
, 29 , 98- ,
130-
100- - . .
. ,
.
,

.
,
,

110

ikona 4 /2012

,

.
98
41 , 71

.
,
,
, , ...

,
,

,
.
12

.

13 1941 ., , . .

doucnu ho ekala lta uen na vysokch crkevnch kolch a 13. prosince 1941, bhem
druh svtov vlky, ho oekvalo postien
na mnicha s pijetm jmna na poest vznamnho svdka a obhjce kesanstv
ctihodnho Maxima Vyznavae.
V letech 19501955 u byl archimandrita
Maxim pedstaven bulharskho crkevnho exarchtu v Moskv a napomhal rozvoji nedvno zzenho exarchtu i obnoven a upevnn duchovnch vztah dvou
sesterskch pravoslavnch crkv. Napomhal upevovn duchovnch vztah i tehdy,
kdy u se stal patriarchou, kdy navtvil tm vechny pravoslavn mstn crkve a
podpoil adu crkevnch, kulturnch a vdecko-crkevnch projekt. Bhem setkn
s patriarchou moskevskm a cel Rusi Kirillem, kter se konalo 27. dubna 2012 v
Sofii, patriarcha Maxim opt zdraznil vznam upevovn duchovnch vztah s
Ruskou pravoslavnou crkv. "Pevn zklad
naich vzjemnch bratrskch vztah - to
nen jen vzpomnka na minulost, ale i v
souasnosti je to iv a platn odkaz, kter
my, ddicov svatho Kyprina Moskevskho a vech pamtihodnch bulharskch
a ruskch hierarch dalek i nedvn minulosti, peliv steme a dodrujeme ve
svm ivot a svch skutcch", pronesl tehdy
patriarcha.
1950-1955 .

,

.
,

, .

,
27 2012 . ,

.
, , ,

,
,
,
.
,

, ,

ZE ZAHRANI

Po nvratu do vlasti se stal tajemnkem synodu Bulharsk crkve a pedsedou redakn rady Synodlnho vydavatelstv a nehled na cenzuru a rzn omezen ze strany
ad ml na starosti vydvn novin Cerkovnyj vstnik ("Crkevn vstnk") a asopisu Duchovnaja kultura ("Duchovn kultura"), co byla jedin pravoslavn vydn
v komunistickm Bulharsku. Na podzim
roku 1960 stanul v ele sv rodn lovesk
eparchie a nehled na sloit politick a
hospodsk stav zem obnovil nkolik
chrm. Sofijsk a Moskevsk duchovn
akademie mu udlily titul doktora honoris
causa, nejdleitjm dlem patriarchy Maxima se stal sbornk kzn ve tech svazcch
Na niv pn.
Dne 25. ervna 1971 byl lovesk metropolita Maxim zvolen na crkevn-lidovm
snmu patriarchou Bulharsk pravoslavn
crkve. V bulharsk spolenosti dlouh lta
panoval nzor, e byl agentem bulharskch
tajnch slueb a e jeho zvolen patriarchou
bylo nazeno ady. V 90. letech 20. stolet
se toto pesvden stalo zkladem pro rozkol v Bulharsk crkvi, kdy ve zmnnch
politickch podmnkch ada duchovnch
poadovala odstoupen patriarchy Maxima
a uspodn volby novho nejvyho pedstavitele Crkve. V dsledku toho vznikla v
Bulharsku paraleln crkevn struktura v ele

s novm rozkolnickm patriarchou, jemu

se podizovali mnoz metropolit a kn.
Avak dky moudr sprv patriarchy Maxima a podpoe mstnch pravoslavnch crkv se podailo znan zmenit rozsah rozkolu a vrtit vtinu metropolit a kn
pod omofor kanonickho nejvyho pedstavitele.
V bulharskch mdich se asto objevovaly
zprvy o vnm zdravotnm stavu patriarchy, avak lkai pokad ujiovali, e
jeho svatost, i kdy u je mnoho let nemocn diabetem, nepodstupuje lbu, ale
kurz intenzivn terapie.
Patriarcha Maxim vyjdil svou vdnost
za blahopn a obrtil se na vechny se
slovy, kter se od tch dvjch liily svou
strunost i hlubokou emotivnost, jako by
se v nich zrcadlila pedzvst brzkho odchodu na jin svt. Avak pi ten tchto
slov mon nkoho napadlo, ale mlokdo
uvil, e se skuten stanou poslednmi
slovy bulharskho nejvyho pedstavitele
urenmi svm milovanm vcm...
"Pokorn oslavuji Boha, jen mn poehnal
k 98. vro mho narozen a umonil mn
se poklonit kopii divotvorn ikony Pesvat
Bohorodice".
Z pamti se vynouj udlosti uplynulch
dn - s vdnost k Bohu a zvolnm slov
sv. proroka a krle Davida: "Hospodine, od-

pus vechny hchy m!" (almy 24.18). V

ivot a ve slub jsem neprahl po poctch
ani netouil po slv: " Ne nm, Hospodine,
ne nm, ale jmnu svmu dej est, pro milosrdenstv sv a pro pravdu svou" ( 113.9).
S Bo pomoc jsem vykonal, co jsem mohl
a co jsem byl povinen uinit (L 17:10).
Pouze jsem se s istm svdomm staral o
to, aby m sluba byla dle monost Bohu
lib, pnosn pro crkev a uiten pro lid.
Snail jsem se bt v jednot, shod, jednomyslnosti a mru, jak radil sv. apotol Petr:
"Vichni bute jednomysln" (1 Pt 3:8).
"Chvla Bohu za ve!" S pocitem rozechvn
a srdenou upmnost km tato nesmrteln slova i dnes, v den svch 98. narozenin. Povm to slovy krle Davida: "Trestalt mne psn Hospodin, ale smrti mne
nevydal." ( 117.18). as a lta jsou v Bo
moci. Peel jsem do biblickho vku. K
se stane vle Bo! "Nebo ty jsi m nadje,
Pane; Hospodine, v tebe doufm od sv
mladosti. Nezamtej mne v vku starosti;
kdy zhyne sla m, neopoutj mne." (
70.5.9).
Prosm pak vs, brat, skrze Pna naeho
Jezukrista a skrze lsku Ducha, abyste spolu
se mnou modlili se za mne Bohu ( 15:30).
Amen."
Vn pam zesnulmu bulharskmu patriarchovi Maximovi!

, . 1960 .
, ,
, .
honoris causa ,
.
25 1971 . -
.
,
,
. 90- .
,


.

,
.
-

.

, ,
,
, ,
.

98-
,
,
. ,
, ,
, ...
, 98-

.

. :
, ! (. 24.18).

: , ,
,
(. 113.9).
,
(. 17.10).
,
, . , ,
, . :
(1 . 3.8)...
!
, 98-
. :
,
(. 117.18).
.
. !
, , ... , (. 70.5.9).
, ,
, (.
15.30). .
!

ikona 4 /2012

111

ZE ZAHRANI

Zemel pravoslavn patriarcha Ignatios IV. Antiochijsk

Dne 5. prosince t. r. se odebral k Hospodinu
antiochijsk patriarcha Ignatios. V pravoslavnm pitlu Svatho muednka Geor-

gije v Bejrtu skonal Blaen patriarcha Antiochie a celho Vchodu Ignatius IV. Hazim. Dne 4. prosince oznmila eck agen-

tura crkevnch zprv Romfea o tom, e

pedstaven Antiochijsk pravoslavn crkve
ml mozkovou mrtvici. Patriarcha Ignatius
oslavil loni sv devadestiny.
Narodil se r. 1921 v syrsk vesnici Mchardej
ve zbon pravoslavn arabsk rodin. Od
dtstv se astnil crkevnho ivota. U pi
svm vzdlvn na univerzit v Bejrtu zaal slouit v jednom z chrm mstn eparchie - nejprve jako oltnk a po njak dob
se stal dikonem. V r. 1942 byl jednm z organiztor hnut pravoslavn mldee, kter
se rozvinulo v Libanonu v dob druh svtov vlky. Toto hnut vlilo novou energii
do ivota Antiochijsk crkve a napomohlo
pchodu mldee do crkve. V r. 1945 se
vypravil do Pae, kde se vzdlval v Bohosloveckm institutu sv. Sergije. Po nvratu
na Blzk Vchod zaloil bohosloveck semin pi Balamandskm monastru, kde
mnoho let zastval funkci dkana. V r. 1953
se stal jednm ze zakladatel Syndesmosu Svtov jednoty pravoslavn mldee a bohosloveckch kol. V r. 1961 byl vysvcen
na biskupa. V r. 1979 byl zvolen 166. antiochijskm patriarchou, tetm v poad cti
(po konstantinopolskm a alexandrijskm
patriarchovi) dle pravoslavnch diptych.

5 . .
.
IV .
, 4

.
90- .
1921

.
.
,

, . 1942 . ,
.

. 1945 . ,
- -

.
, , . 1953 .

- -

. 1961 .
.
1979 . 166-
,
( )
.

IV
112

ikona 4 /2012

ZE ZAHRANI

Nov antiochijsk patriarcha

Jn X.
Novm antiochijskm patriarchom bol
dnes, v pondelok 17. decembra 2012, zvolen v libanonskom monastieri Balamand,
kde zasadala Posvtn Synoda Antiochijskho patriarchtu, doteraj metropolita
zpadnej a strednej Eurpy Jn, ktor sa
poda potan antiochijskch patriarchov
stane Jnom X.
Jeho Blaenos Jn X., patriarcha vekho
mesta Antiochie, Srie, Kilikie, Mezopotmie a celho Vchodu, sa narodil v roku
1955 v meste Latakia v Srii. V roku 1978
ukonil teologick tdia na Teologickej fakulte Balamandskej univerzity v Libanone.
V roku 1979 bol vysvten na diakona a v roku
1983 na kaza. V tdiu pokraoval na Aristotelovej univerzite v Solne (Grcko), kde
obhjil doktort na tmu Sviatos krstu: historick, teologick a liturgick tdia. V Solne tudoval aj byzantsk cirkevn hudbu.
Medzi rokmi 1981 a 2008 bol profesorom
Teologickej univerzity v Balamande.
V roku 2008 bol zvolen za metropolitu z-

padnej a strednej Eurpy Antiochijskho

patriarchtu so sdlom v Pari.
Antiochijsk pravoslvna cirkev je autokeflna miestna cirkev, jeden zo tyroch starobylch patriarchtov veobecnej Cirkvi.
Poda tradcie bola zaloen sv. apotolmi
Petrom a Pavlom okolo roku 37 po Christu.
Od roku 451 je nazvan patriarchtom.
Z Antiochijskej cirkvi vzili tak vznamn
osobnosti ako sv. Jn Zlatosty, kontantinopolsk patriarcha, ctih. Jn Damask,
ctih. Hilarion Velik a mnoh al. Jurisdikcia Antiochijskho patriarchtu zaha

Sriu, Libanon, Irk, Kuvajt a eparchie

v Eurpe, severnej a junej Amerike, Austrlii. Nakoko vina veriacich je arabskej
nrodnosti, hlavnm liturgickm jazykom
cirkvi je arabina, v diaspore asto kombinovan s miestnymi jazykmi.

, 17- 2012 .,
,
,
,
X.

, , ,
X 1955 .
. (). 1978

1979 .
, 1983 . . (),
: ,
.

. 1981 . 2008 .

.
2008
,
.

ikona 4 /2012

113

ZE ZAHRANI

114

Patriarcha Jn X. sa ujma vedenia cirkvi

v akom obdob obianskej vojny v Srii,
kde sa v jej hlavnom meste Damasku nachdza aj hlavn sdlo patriarchtu. V jeho

neahkej slube mu veriaci a duchovn michalovsko-koickej eparchie na ele so svojim

arcibiskupom kyr Jurajom, ktor novozvolenho patriarchu osobne pozn dlh roky,

vyprosuj mdros a silu Ducha svtho.

NA MNOHAJA I BLAHAJA LITA, BLAENNIJIJ VLADYKO! Eis polla eti, Makariotate Despota!

, . 37 . .
451 .
, . ,
,
,
.

, , , ,
,
, . , ,
.
X

,

.
- ,
-

,
.
,
! , !

ikona 4 /2012

Sdla pti patriarch

starovk crkve v roce 381

Konstantinopol
Antiochie
Jeruzalm
Alexandrie

02'(51952%(.352(/(=1,&($9/(.<



 














 








 
 


  



 









   





 
 





 



 










 









 




 





 



   




 

 
 
 












 
 












 

EXKLUSIVN VVOZCE DO ZEM SNS A UKRAJINY

KNIHA NA POKRAOVN
Pt lnek symbolu vry

Pokraovn z pedchozho sla

O ZMRTVCHVSTN PNA JEE KRISTA.

267. Jak zn pt lnek symbolu vry?
Pt lnek symbolu vry zn: a tetho dne vstal z mrtvch
podle Psem.
268. Kterho dne vstal Pn Je z mrtvch?
Pn Je vstal z mrtvch tetho dne po sv smrti na ki, to jest
v nedli asn zrna.
* 269. Odkud vme, e Pn Je vstal z mrtvch v nedli?
e Pn Je vstal z mrtvch v nedli, vme z Psma svatho,
nebo ve vech tyech evangelich se vypravuje, e zmrtvchvstn
Pn se stalo prvnho dne po sobot. (Mat. 28, 1 a nsl.: Mar. 16, 2
a nsl.; Luk. 24, 1 a nsl.; Jan 20, 1 a nsl.)

* 270. Nad km zvtzil Pn Je svm zmrtvchvstnm?

Svm zmrtvchvstnm zvtzil Pn Je nad smrt, hchem
a blem.
*** 271. Jak zvtzil Pn Je svm zmrtvchvstnm nad smrt?
Pn Je zvtzil svm zmrtvchvstnm nad smrt tm, e porazil
jej vldu nad svm mrtvm tlem, ale i jej vldu nade vemi
mrtvmi tly lid, nebo apotol Pavel prav: Jako v Adamovi
vichni umraj, tak v Kristu oiveni budou. (1.Kor. 15, 22; 1.Kor.
15, 26.)
*** 272. Jak zvtzil Pn Je svm zmrtvchvstnm nad hchem?
Pn Je zvtzil svm zmrtvchvstnm nad hchem tm, e
pemohl hnou zlobu svch neptel, ale i kletbu hchu vbec,
nebo pi jeho zmrtvchvstn zazilo nm z jeho hrobu odputn.

; . 24:1 ; . 20:1 )

.
.
267. ?
:
.

268. ?

, .

* 269. ,
?
,
,
,
. (. 28:1 ; . 16:2

116

ikona 4 /2012

* 270. ?

, .

*** 271. ?
,
,
,
: ,
.
. (1. 15:22; 1. 15:26)

*** 272. ?

, ,

KNIHA NA POKRAOVN
**273. Jak zvtzil Pn Je svm zmrtvchvstnm nad blem?
Pn Je zvtzil svm zmrtvchvstnm nad blem tm, e zlmal okovy hchu, m pemoen byl i bel, kter jest pvodcem
hchu.
274. Co je dokzno zmrtvchvstnm Pna Jee?
Zmrtvchvstnm Pna Jee je dokzno jeho bostv i pravda
jeho uen.
*** 275. Co znamenaj slova podle Psem?
Slova podle Psem znamenaj, e Pn Je vstal z mrtvch, jak
to bylo naznaeno v Psm svatm Starho Zkona.
*** 276. Ve kterch knihch Starho Zkona je zmrtvchvstn
Pna Jee naznaeno?
Zmrtvchvstn Pna Jee je ve Starm Zkon naznaeno:
1. v knize alm, kde se prav: Nenech due m v podsvt,
ani dopust svatmu svmu vidti poruen (. 16, 10);
2. v knize Jone proroka, v n se vypravuje, jak Jon zstal ti
dny v trobch velik ryby a pak byl od n vyvren, co sm
Pn Je prohlsil za znamen svho zmrtvchvstn. (Jon. 2, 1;
Jon. 2, 11; Mat. 12, 38-40.)

s apotoly a uednky po jeho zmrtvchvstn:

1. s Mari Magdalenou (Jan 20, 11-18),
2. s jinmi uednicemi (Mat. 28, 9),
3. se dvma uednky, jdoucmi do msteka Emauz (Luk. 24,
13-33),
4. s apotolem imonem-Petrem (Luk. 24, 34; 1.Kor. 15,5),
5. se shromdnm apotol a uednk, kdy mezi nimi nebyl
apotol Tom (Jan 20, 19-24),
6. se shromdnm apotol a uednk za ptomnosti apotola
Tome (Jan 20, 26-29),
7. s apotoly a uednky u moe tiberiadskho neboli galilejskho
(Jan 21, 1-14),
8. se shromdnm pti set uednk (1.Kor. 15, 6),
9. s apotolem Jakubem (1.Kor. 15, 7),
10. znovu se shromdnmi apotoly a uednky (Luk. 24, 36-49),
11. se shromdnm apotol pi jeho nanebevstoupen (Luk.
24, 50-51).

277. Stkal se Pn Je po svm zmrtvchvstn s apotoly

a uednky svmi?
Po svm zmrtvchvstn se Pn Je stkal s apotoly a uednky
svmi.
278. Kter setkn Pna Jee s apotoly a uednky po jeho
zmrtvchvstn jsou v Psm svatm zaznamenna?
V Psm svatm jsou zaznamenna tato setkn Pna Jee
,
.

**273.
?

, , , .

274. ?

.

*** 275. ?
, ,
.

*** 276. ?

:
1. , :

(. 15:10);
2. , , ..
,
, . (. 2: 1, 11; . 12: 38-40.)

277. ?

278.
?

:
1. (. 20:11-18),
2. - (. 28:9),
3. , ,
(. 24:13-33),
4. (. 24:34; 1. 15:5),
5. ,
(. 20:19-24),

ikona 4 /2012

117

KNIHA NA POKRAOVN

1. e nevili Marii Magdalen, kdy od n slyeli, e Pna Jee
opt ivho vidla, a uvili j, a Pna Jee sami vidli (Mar.
16, 11);
2. apotol Tom nevil ani celmu sboru apotol a uednk,
kdy mu vypravovali, e Pn Je byl mezi nimi, naopak
pravil, e neuv, dokud Pna Jee sm neuvid a dokud
nevlo prst svj v msto heb a ruku svou dokud nevlo
v rnu jeho boku (Jan 20, 19-25).
*** 281. Pesvdil se apotol Tom, e ostatn apotol a uednci mluvili pravdu o zmrtvchvstn Pna Jee?
Apotol Tom se pesvdil, e ostatn apotol a uednci mluvili
pravdu o zmrtvchvstn Pna Jee, nebo po osmi dnech nato
spatil ho i on sm spolen s ostatnmi uednky.
* 282. Co uinil apotol Tom, kdy Pna Jee spatil zmrtvchvstalho?
Kdy apotol Tom spatil Pna Jee zmrtvchvstalho, zvolal:
Pn mj a Bh mj! (Jan 20, 28.)

*** 279. Nebyl to u apotol a uednk Pn snad jen sebeklam,

a snad se jen domnvali, e Pna Jee vid?
U apotol a uednk Pn nebyl to sebeklam, nebo
1. nebyli lehkovrn,
2. je vyloueno, aby vichni mli stejn vidn, kdyby to vidn
bylo klamn,
3. nejen ho vidli, ale s nm i mluvili a dotkali se ho.
*** 280. Odkud vme, e apotol a uednci Pn si neponali
lehkovrn?
e apotol a uednci Pn si neponali lehkovrn, vme
z Psma svatho, nebo se tam vypravuje,
6.
(. 20:26-29),
7.
(. 21:1-14),
8.
(1. 15:6),
9. (1Kor. 15:7),
10. (. 24:36-49),
11.
(. 24:50-51).

*** 279.
, ,
?
,
:
1. ,
2. , ,
,
3. , ,
.

*** 280. ,
?
, -
, ,
1. ,
, ,
,
(. 16:11);

118

ikona 4 /2012

* 283. Pro se Pn Je po svm zmrtvchvstn stkal se svmi

apotoly a uednky?
Pn Je se po svm zmrtvchvstn stkal se svmi apotoly
a uednky,
1. aby je ve ve utvrdil,
2. aby je jet pouoval o tajemstvch krlovstv boho a t
o tom, jak maj budovat jeho svatou crkev. (Skut. 1, 3.)
* 284. Jest kesanem, kdo nev ve zmrtvchvstn Pna Jee?
Kdo nev ve zmrtvchvstn Pna Jee, nen kesanem.
2.
, ,
, , :
,
, ,
(. 20:19-25).

*** 281. ,

?

KNIHA NA POKRAOVN

***285. Pro nen kesanem ten, kdo nev ve zmrtvchvstn

Pna Jee?
Kdo nev ve zmrtvchvstn Pna Jee, nen kesanem proto,
e tm souasn popr jeho bostv; kdyby vil v bostv Pna
Jee, nemohl by poprat jeho vzken, nebo u Boha nen nic
nemonho.
*** 286. Sta zmrtvchvstn Pna Jee chpat jen tak, e je
tm mnno vtzstv jeho uen, ne vak jeho tlesn
zmrtvchvstn?
Nesta chpat zmrtvchvstn Pna Jee jen tak, e je tm mnno vtzstv jeho uen, ne vak jeho tlesn zmrtvchvstn,
nebo kdyby nebyl Pn Je tlesn z mrtvch vstal,
1. nebylo by jistoty, e ns skuten spasil,
2. nebylo by ani jeho uen zvtzilo.
*** 287. Jak se vyslovil svat apotol Pavel o zmrtvchvstn Pna
Jee?
Svat apotol Pavel vyslovil se o zmrtvchvstn Pna Jee
v tom smyslu, e bez tohoto zmrtvchvstn marn by bylo kzn
apotol a marn by byla i vra kesan. (1.Kor. 15, 14.)
288. Jak dlouho zstal Pn Je po svm zmrtvchvstn na
zemi?
Po svm zmrtvchvstn zstal Pn Je na zemi tyicet dn.
Poznmky:
*** I. Kdyby nebyl Pn Je z mrtvch vstal, nebyla by se vra kesansk ujala.
Kdyby byl ivot jeho bval navdy ukonen na Golgot a ve hrob, do nho
jeho mrtv tlo bylo poloeno, bylo by tlet jeho psoben zstalo jen
pouhou pomjejc udlost, jak si toho pli jeho odprci. Vra samch
apotol byla by pominula. Zmrtvchvstn Pna Jee vak zpsobilo, e
stran jejich velkopten zitky zmnily se v jsot, naden a odhodln

,
,

.

* 282. ,
?
,
: ! (. 20:28)

* 283.
?

,
1. ,
2.
,
(. 1:3.)

*** 286. ,
,
?

, , ,
,
1. , ,
2. .

*** 287.
?
:
, ,
(1. 15:14.)

288.
?

* 284. , ?

, ,
.

:
*** I. , .
, ,
,
. .
, ,
,
. ,
, .

***285. ,
?
,
, ;
, ,
.

ikona 4 /2012

119

KNIHA NA POKRAOVN

uinit ve pro rozen jeho uen mezi lidmi a obtovat i ivoty za pravdu
tohoto uen. Sebeklam nebyl by bval s to, aby z nho povstalo nco tak velkolepho, jako je crkev kesansk.
* II. Pn Je vyel z hrobu v oslavenm tle a nesmrteln. Jeho zmrtvchvstn je
hlavnm zkladem pravoslavn vry. Proto Pascha, to jest svtek jeho vzken,
je nejvtm svtkem a stediskem celho crkevnho roku. Tu sluby bo jsou
plny jsotu: Vstal z mrtvch Kristus! Je to i svtek vzjemnho odputn
a usmen. Stv se asto, e k sob pistupuj a usmiuj se i nejvt neptel,
kdy sly zpv: Jest vzken den povznesme se slavnost a druh druha obejmme! kejme brat tak tm, kdo ns nenvid, odpusme ve pro vzken a takto zvolejme: Vstal z mrtvch Kristus, smrt smrt pekonal a jsoucm
ve hrobech ivot daroval.
* III. Vzken Pna Jee oslavujeme hlavn o svtcch velikononch, a to cel
tden; ale pipomnme si je t kadou nedli. V ruskm jazyku se proto nedln den nazv voskresenie, to jest vzken.

est lnek symbolu vry.

O NANEBEVSTOUPEN PNA JEE.
289. Jak zn est lnek symbolu vry?
est lnek symbolu vry zn: Vstoupil na nebesa, sed na pravici
Otce.
290. Kdy vstoupil Pn Je na nebesa?
Pn Je vstoupil na nebesa tyictho dne po svm zmrtvchvstn. (Mar. 16, 19; Luk. 24, 51; Skut. 1, 2.)
* 291. Vstoupil Pn Je na nebesa jakoto lovk?
Pn Je vstoupil na nebesa jakoto lovk, nebo jakoto Bh
byl vdy a je vdy vude, i na nebesch.

* II. , .

. , ,
.
: ! . ,
,
: , ,
, : , , : ,
, .

* III.
, ,
,
- .

.
.
289. ?
:

290. ?
. (. 16:19; . 24:51; . 1:2)

* 291. ?
, ,
, .

* 292. ?
,
1. ,
2. ,
.

* 293. ?

, ,
.

120

ikona 4 /2012

KNIHA NA POKRAOVN
* 292. Pro Pn Je vstoupil na nebesa?
Pn Je vstoupil na nebesa,
1. aby po vykonn vykupitelskho dla byl oslaven,
2. aby nm pipravil msto u Otce nebeskho, budeme-li opravdovmi kesany.
* 293. Jak teba rozumt slovm sed na pravici Otce?
Slovm sed na pravici Otce teba rozumt obrazn a duchovn,
to jest, e Pn Je vldne vemu svtu spolen s Bohem Otcem
a se svatm Duchem.
Poznmky:
* I. Takovho mme nejvyho knze, kter se posadil na pravici trnu velebnosti
v nebesch. (id. 8, 1.)
* II. Ten, kter sestoupil, on jest, kter i vstoupil vysoko nade vecka nebesa,
aby naplnil vecko. (Ef. 4, 10.)
* III. V dom Otce mho pbytkov mnoz jsou... Jdu, abych vm pipravil msto;
a kdy odejdu a pipravm vm msto, zase pijdu a poberu vs k sob sammu,
abyste, kde jsem j, i vy byli. (Jan 14, 2-3.) Tyto pbytky u Otce nebeskho
jest nutno chpat duchovn, ne hmotn.

296. Jak pijde Pn Je k poslednmu soudu?

Pn Je pijde k poslednmu soudu slavn a jako nebesk krl v
prvodu andl. (Mat. 25, 31.)
297. Jak bude posledn soud Pna Jee?
Posledn soud Pna Jee bude spravedliv a veejn, tedy pro
dobr radostn a pro hnky hrozn.
298. Bude Pn Je v posledn den soudit vechny lidi?
Pn Je bude v posledn den soudit vechny lidi bez vjimky.
(Mat. 25, 32.)
299. Co bude Pn Je soudit?
Pn Je bude souditi
1. vecky skutky kadho lovka, dobr i zl, je vykonal v celm
svm pozemskm ivot (Mat. 16, 27),
2. vecka slova a tajn mylenky i dosti nae. (Mat. 12, 37;
Mat. 12, 36; 1.Kor. 4, 5.)

Sedm lnek symbolu vry.

O DRUHM PCHODU PNA JEE.
294. Jak zn sedm lnek symbolu vry?
Sedm lnek symbolu vry zn: a zase pijde se slvou soudit
ivch i mrtvch, jeho krlovstv nebude konce.
295. Kdy pijde Pn Je soudit ivch i mrtvch?
Pn Je pijde soudit ivch i mrtvch v posledn den, to jest
pi konci svta. (Mat. 13, 39.)
:
* I. ,
. (. 8:1)
* II. , , . (. 4:10.)
* III. ...
, , , . (.
14:2-3)
, .

.
.
294. ?
:
,
.

295. ?
,
, , ( ).
(. 13:39.)

298.
?

, . (. 25:32.)

299. ?
296. ?
, ,
. (. 25:31.)

297. ?
, , , .

:
1. , ,
. (. 16:27),
2. , . (. 12:37;
. 12:36; 1. 4:5)

300. ?
,

ikona 4 /2012

121

KNIHA NA POKRAOVN

300. Pro bude Pn Je soudit vechny lidi?
Pn Je bude soudit vechny lidi,
1. aby vekermu lidstvu ukzal sv vtzstv nad zlem a svou
boskou moc i slvu,
2. aby kad lovk obdrel odplatu podle toho, k emu pouval
svho pozemskho ivota a veho ostatnho, co od Boha obdrel.
301. Co se stane s lidmi po poslednm soudu?
Po poslednm soudu stanou se spravedliv pln astni vn blaenosti a slvy, zatvrzel hnci pak budou od Boha navdy zavreni. (Mat. 25, 46.)
302. Vme, kdy bude konec svta?
Kdy bude konec svta, nevme, nebo nm toho Pn Je nezjevil;
proto mme t tak, abychom na posledn soud byli vdy pipraveni. (Mat. 24, 37; Mat. 24, 36; Mat. 25, 13.)
* 303. Co znamenaj slova jeho krlovstv nebude konce?
Slova jeho krlovstv nebude konce znamenaj, e moc i slva
Pna Jee bude trvat na vky. (1.Tim. 6, 15-16; Zjev. 17, 14.)
* 304. Soud Bh lidi i ped koncem svta?
Bh soud lidi i ped koncem svta, a to hned po smrti, kadho
zvl a soukrom. (Luk. 16, 19-31.)
305. Co se dje s lovkem po smrti?
Po smrti se tlo lovkovo rozkld, a due jeho odchz ped
soukrom soud bo.
* 306. Obdr lid plnou odmnu nebo pln trest hned po
soukromm soudu?

* 304. ?
,
, . (. 16:19-31)

305. ?
,
.

* 306. :
?
1.
,
2.
, ,
, .

301. ?
,
. (. 25:46)

302. , ?
, , ,
;
, . (. 24:37; . 24:36; . 25:13)

* 303. ?
,
.
(1. 6, 15-16; . 17, 14)

122

ikona 4 /2012

:
, ,
-

KNIHA NA POKRAOVN

pln odmny a plnho trestu neobdr lid hned po soukromm

soudu, nbr a po soudu poslednm, nebo na odmn a trestu
m bt podle spravedlnosti zastnna nejen due, ale i tlo, a to
se stane a po veobecnm vzken.
Poznmky:
I. O svm druhm pchodu pravil Pn Je: Kdy pak pijde Syn lovka ve slv
sv a vichni svat andl s nm, tehdy se posad na trnu velebnosti sv. (Mat.
25, 31.)
*** II. Tak o poslednm soudu hovoil Pn Je, a jeho slova jsou i podrobn zaznamenna v evangeliu Matouov (Mat. 25, 31-46). Pi t pleitosti vyslovil
se t o tom, e spravedliv pijdou podle jeho spravedlivho rozhodnut do
ivota vnho, nespravedliv pak do trpen vnho.
* III. Apotol Pavel pe: My vichni musme se ukzati ped soudnou stolic Kristovou, aby kad obdrel to, co byl v tle vykonal, bu dobr nebo zl. (2.Kor.
5, 10.) Dle prav apotol Pavel, e Pn Je, a pijde, osvt vci, kter byly
skryty v temnosti. (1.Kor. 4, 5.)
IV. Po prv piel Pn Je na svt jako chud dt; po druh vak pijde s velikou
slvou a velebnost.
*** V. Tebas Pn Je nezjevil dobu konce svta, pece naznail, co bude tomu
konci pedchzet: umenen vry a lsky mezi lidmi, rozmnoen nepravosti
a pohoren, jako i pchod lovka, kter se bude vydvat za druhho
Krista, ve skutenosti vak bude neptelem Kristovm ili Antikristem
(Protikristem), zae vezme i odplatu svou a bude znien jasem druhho
pchodu Pna Jee. (2.Sol. 2, 3-8.) Nepijde vak konec svta dve, dokud nebudou vechny nrody svta obeznmeni s evangeliem Kristovm.
(Mat. 24, 14.)
* VI. Krlovstv Kristovo je troj:
1. cel vesmr,
2. vc na zemi,
3. blaen v nebi.
Pn Je je vldcem vech. Apotol Pavel nazv ho jedinm mocnem, krlem nad krli a pnem nad pny, jemu pslu est a kralovn vn. (1.Tim.
6, 15-16.)
*** VII. Budouc pchod Pna Jee ke veobecnmu soudu bude vrcholnm doplkem jeho zmrtvchvstn a nanebevstoupen a bude znamenat jeho
pln vtzstv nad zlem i konen vtzstv dobra.

, ,
.
:
I. :
,
. (. 25:31.)
*** II. , (. 25:31-46).
,
, .
* III. :
, , ,
, . (2. 5:10.) :
, , , ... (1. 4:5)
IV. ,
;
.
*** V. , ,
, :
, ,
,
, ,
. (2. 2: 3-8)
,
. (. 24, 14.)
* VI. :
1. ,
2. ,
3. .
. :
... ,
! (1. 6:15-16)
*** VII.
: .

ikona 4 /2012

123

FOTOREPORT

Zahjen
Dn rusk kuchyn a umn
Hotel Hoffmeister
5. 12. 2012

Hoffmeister
5. 12. 2012

Foto: Adrian etlk I :

Ing. Igor Stelec, prezident Svazu pro hospodskou a obchodn spoluprci

a Ivana Michalov, editelka hotelu Hoffmeister I . .
,
, Hoffmeister

J. B. metropolita Krytof spolen se svtoznmm fotografem Jadranem etlkem, kter vystavuje fotografie osobnost I E. .
, ,

124

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

J. B. Metropolita Krytof a Roald Piskopel I . .

Ivana Michalov, editelka hotelu Hoffmeister a pedstavitel Volksbank

v Praze I , Hoffmeister
Volksbank

ikona 4 /2012

125

FOTOREPORT

126

ikona 4 /2012

NEJVHODNJ LETENKY DO CELHO SVTA

MLUVME ESKY, RUSKY, ANGLICKY
M , ,
INDIVIDULN PSTUP

NEBUDETE LITOVAT

OBJEDNN NA:
: M: + 420 603 277 877
E: letenky@narodnifondkultury.cz
E: air@natculturefund.com

Reality Correct

Vae jistota v realitch

Nabzme prodej, koupi: byt, rodinnch dom,

pozemk a komernch nemovitost.

, : , ,

.

Veker poradensk, prvn a hypoten servis

vnmme jako samozejmost.

: ,
.

State se i Vy nam spokojenm klientem.

Volejte : + 420 732 385 751

: + 420 732 385 751

FOTOREPORT

Eparchiln
shromdn
prask eparchie v Mostu
3. 11. 2012

3. 11. 2012

Foto: Igor Stelec I :

128

ikona 4 /2012

FOTOREPORT

Vnon koncert sboru

Cherubny
a dtskho sboru

Anhely
Mile, 23. 12. 2012

, 23. 12. 2012

Foto: Pravoslavn crkevn obec Mile
I :

ikona 4 /2012

129

Exekutorsk ad Praha 10

JUDr. Igor Ivanko

Zajitn exekun innosti, exekuce pohledvek v prvn moci v rmci esk republiky.
Nabdka schovy vc, cennch papr a pennch prostedk.
,
, , .

Na Ztorce 12
160 00 Praha 6-Bubene
Telefon: +420 224 319 204
Fax: +420 233 322 472
E-mail: igor.ivanko@seznam.cz

      




 
 

 







 
 


 








 


 
 






 
 
 

















 
 




 





 









 








 



 

 
 

':>dZ
':>dZ
EWd&
E
Wd&

RECEPTY

I
Rusko

Mexiko

Murcovka

Mexick sndan

Na 1 porci:
11,5 hrnku kvasu z erven epy; 50 g. vaenho masa;
1 rychlokvaen okurka; 2 edkviky; 0,5 vaenho vejce; 1 lika
hoice; paitka; kopr; sl, ern pep

Na 1 porci:
1 vejce; 2 tortily; 1 pltek slaniny; 1-2 pol. lce osmaench fazol
(frijoles refritos); 1 pol. lce salsy; petka nastrouhanho edaru;
sl

Okurku oloupeme, podln rozkrojme na 4 sti, kter pot pn

nakrjme na tenk pltky. edkviky nastrouhme na struhadle,
vejce nadrobno nasekme, paitku a kopr nasekme najemno, maso
nakrjme na kostky. Ve dme na tal, zalijeme studenm kvasem
(lpe to vypad, udlte-li to naopak), osolme, opepme, pidme
hoici a podvme.

Tortily namaeme osmaenmi fazolemi, polome je na tal, aby

se pekrvaly, na n pidme lci salsy. Na stednm ohni usmame
vejce se slaninou, osolme, dme je na tortily, posypeme srem
a ihned podvme.

1
1-1,5 . ; 50 ; 1 ; 2 ; 0,5 ; 1 . . ; , , ,
, 4 ,
. ,
, , . ,
( , ), , ,
.

132

ikona 4 /2012

1
1 ; 2 ; 1 ; 1-2 . . (frijoles refritos); 1 . . ; ;

(frijoles refritos),
, .
, , ,
.

RECEPTY

USA

Kanada

New York strip steak

Bezlepkov lvance

Na 1 porci:
400450 g. hovzho masa (o tlouce 4 cm, strip steak); olivov
olej; bylinkov mslo; sl, ern pep
Maso opepme, ze vech stran poteme olejem, nechme ho stt
pi pokojov teplot 2 hodiny ped samotnou ppravou. Nahejeme
litinovou pnev na stedn velkm ohni. Maso dme na suchou
pnev, smame ho 13 minuty z kad strany, zvis na tlouce
steaku a na poadovan me propeen. Na osmaenou stranu
steaku dme kousek bylinkovho msla, nechme ho rozpustit,
steak polome na naht tal. Podvme se saltem, zeleninou
a bylinkami.

Na 3-4 porce
1 hrnek mouky z quinoa a 1 hrnek kukuin mouky; 1 lika
medu; 1 vejce; 2 pol. lce olivovho oleje; 300 ml. mln syrovtky;
0,5 liky jedl sody; rostlinn olej na smaen; 1 lika soli
Vechny sypk psady smchme, pidme vajenou sms (vejce,
olej, med, 1,5-2 hrnky syrovtky), ve dobe promchme. Smame
na stednm ohni na rostlinnm oleji, dokud se na obou stranch
nevytvo zlatav krka. Podvme ihned, s medem nebo javorovm
sirupem.

-
1
400-450 . ( 4 , );
; ; ,
, ,
2 .
- .
,
1-3 . , ,
. , .

3-4
1 . ; 1 . . ; 1 ; 2
. . ; 300 ; 0,5 . .
; ; 1 . .
, (,
, , 1,5-2 . ), .

. , .

ikona 4 /2012

133

V tajence si petete bulharsk pslov.

POBAVTE SE

134

ikona 4 /2012

POBAVTE SE

Armnsk pslov: (cel v tajence)

ABSOLUTNO ADEPT AFRA
ANOTACE BEK DOKUMENT
FIRMA HOK KARMA KESER
KONTEJNER KOSMOS KRKAVEC
KRUTOVLDCE LKASTV LENK
MSNK MUEK NPOVDA
NOVUM ODMOVN OKNKO
OKOLK OPUNCIE PADESTNK
PLCAKA PLAKTEK PLECKO
PODVRH POETA POZICE
PROSTEDNK PSOUN RATAN
RAZIDLO SLOVKO SPOTEBA
SEK KRTN UNKA
TOMAHAVK TOTEM TENICE
VZUM VPOMOC VYSVTLIVKA
ZETHLEN
T sudoku

Lehk sudoku




























Nejt sudoku













een:
VPOMOC VYSVTLIVKA ZETHLEN
TOMAHAVK TOTEM TENICE VZUM
SPOTEBA SEK KRTN UNKA
PSOUN RATAN RAZIDLO SLOVKO
PODVRH POETA POZICE PROSTEDNK
PLCAKA PLAKTEK PLECKO
OKOLK OPUNCIE PADESTNK
NOVUM ODMOVN OKNKO
LENK MSNK MUEK NPOVDA
KRKAVEC KRUTOVLDCE LKASTV
KARMA KESER KONTEJNER KOSMOS
BEK DOKUMENT FIRMA HOK
ABSOLUTNO ADEPT AFRA ANOTACE
ikona 4 /2012

135

Objednejte si asopis IKONA

pmo do va schrnky

Ven teni, vydavatel pro Vs zajistil ve spoluprci

s distribun firmou ADISERVIS s.r.o. doruovn asopisu
pmo do pohodl Vaeho domova. Zaplatte pouze manipulan poplatek spojen s distribuc a potovnm esk poty.
V roce 2008 zdraila esk pota sv sluby. Navc je rozsah
a hmotnost dvoujazyn verze asopisu vrazn vy ne v
roce 2007 a asopis IKONA je pro Vs stle zdarma, museli
jsme zmnit systm placen manipulanch poplatk. Nyn
mete objednvat asopis po jednotlivch slech. Manipulan poplatek za jeden vtisk je 28 K (bez DPH). Pklad:
Mete si objednat 4 nsledujc sla = zaplatte 4 x 28 K.

, ,
ADISERVIS s.r.o.,
. . -
, ,
2008 , 2007 .,
.
,
.
28 ( ). :
4- 428 .

Pokud si objednte zasln asopisu,

zskte tyto vhody:

:
100% jistota obdren asopisu.
Jeliko je asopis roziovn zdarma, mohlo by se Vm stt,
100% :
e nklad vtisk bude rozebrn jinmi teni.
.. , ,
Ihned po obdren Va objednvky Vm bude zaslna slo- .

enka (pop. faktura) k hrad s uvedenm Vaeho registranho sla abonenta, kter budete uvdt pi platb jako
variabiln symbol a dle pi komunikaci s distributorem v ppad poadavku zmn v odbru asopisu (zmna adresy,
potu odebranch vtisk apod.).

OBJEDNAC LSTEK

( -) , ,
variabilni symbol - ( ,
..)

Adresa pltce:
Jmno a pjmen/firma:

Doruovac adresa:
Jmno a pjmen/firma:

:
/:

:
/:

Ulice:
Msto:
PS:
Telefon:
E-mail:
IO:
DI:
Poet sel:
Poet vtisk:

Ulice:
Msto:
PS:

:
:
:
:
e-mail:
ICO:
DIC:
:

:
:
:

Objednac lstek zalete potou na:

ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

:
ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz

Bankovn spojen pro dobrovoln drce

asopisu IKONA:

et Pravoslavn crkve v eskch zemch:

Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
et vydavatele: esk nrodn fond kultury, a.s.:
SOB a.s. 581520273/0300

:
Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
:
, ..:
SOB a.s. 581520273/0300

Redakce je velmi vdn a dkuje vem adresnm i anonymnm drcm, kte finann pispvaj
na vydvn asopisu IKONA.

, .

136

ikona 4 /2012

Vydv
ESK NRODN FOND KULTURY, a.s.,
pod ztitou vladyky Krytofa,
arcibiskupa praskho a metropolity
eskch zem a Slovenska.
slo 4 / 2012 / ronk VI.
fredaktor:
Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Redakce:
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
E-mail: redakce@ikonapress.info
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
M: + 420 603 555 603
Jazykov oddlen:
J: Martina Koanov
E-mail: korektury-cj@ikonapress.info
RJ: Tana Luzgina
E-mail: korektury-rj@ikonapress.info
Grafick oddlen:
editel : Milan Sldek
E-mail: grafik@ikonapress.info
Obchodn oddlen:
editel : Ing. Igor Stelec
E-mail: vydavatel@ikonapress.info
Inzertn oddlen:
E-mail: inzerce@ikonapress.info
Distribuce:
ADISERVIS, s. r. o.
Na nivch 18
141 00 Praha 4 Michle
IO: 28367499
Tel.: +420 241 484 521
Mobil: 603 215 568
E-mail: adiservis@seznam.cz
www.adiservis.cz
Tisk:
Princo International s.r.o.
Panukova 1299/2, Praha 4
Tel.: 296 11 49 30
Fax: 296 11 49 15
Internet: www.princo.cz
Vydavatel:
ESK NRODN FOND KULTURY, a.s.
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
I: 60197455
E-mail: cesky@narodnifondkultury.cz
E-mail: czech@natculturefund.com
Registrace
MK R E 17681 ze dne 9. 7. 2007
Redakc nevydan rukopisy, fotografie
a kresby se nevracej. Redakce neru za
obsah inzerce, otitn materily nelze
roziovat bez souhlasu redakce.
Redakce nezodpovd za sprvnost
ani pvod text pevzatch z oficilnch
veejn dostupnch zdroj i jednotlivch
externch autor, ponechv je v pvodn
podob a bez prav pro zachovn jejich
autorskch prv.

www.ikonapress.info
www.narodnifondkultury.cz
www.natculturefund.com
NFK a.s.