IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 1

obsah
Pravé slovo
ÚVODNÍ SLOVO METROPOLIT Y KRYŠTOFA 3

Duchovní život
PAT R I A R C H A T E O C T I S T – T Ě Ž C E P R A C U J Í C Í PA S T Ý Ř
A ČLOVĚK POKOJE 4
N E J V Y Š Š Í H O D N O TA V L I D S K É M Ž I V O T Ě J E L Á S K A 10
Rozhovor s metropolitou Kryštofem
D A T A P A S C H Y na první třetinu 21. století 12
PROGRAM METROPOLIT Y KRYŠTOFA 13
CYRILOMETODĚJSKÝ PRAVOSLAVNÝ ČESKÝ KALENDÁŘ 14 4

Aktuality 19
POMOC ŘECKU 16
ZÁZRAČNÁ IKONA OBMĚKČENÍ KAMENNÝCH SRDCÍ 19

Na cestách
K Y P R – Afroditin středomořský ostrov lásky a krásy 24

Životní styl
M Ů J D O M O V J E V Š U D E TA M , K D E J S E M J Á 28
Rozhovor s Miro Smolákem

Téma
D Ů S T O J N Í O T C O V É , VÁ Ž E N É S E S T R Y , B R AT Ř I 30

Historie 24
OPERACE ANTHROPOID 34
SV. LUDMILA A SV. VÁCLAV 42

Ikony
R U M U N S K É I K O N Y – Přesvatá Bohorodice a Svatý Jan Předchůdce 48

Poradna pro cizince

RODINA, MANŽELSTVÍ, ŽIVOTNÍ UDÁLOST 50

Ze zahraničí
SJEDNOCENÍ RUSKÉ PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE 54

Pravoslavná místa
C H R Á M Z E S N U T Í P Ř E S VAT É B O H O R O D I C E N A O L Š A N E C H 56

Informační servis
SLOVENSKO, BULHARSKO, ŘECKO, UKRAJINA, RUSKO, RUMUNSKO 57

Pobavte se 34
KŘÍŽOVKA, OSMISMĚRKA, SUDOKU 58

Recepty
SRBSKO, BULHARSKO, UKRAJINA, GRUZIE 62

Fotoreportáže
PAT R I A R C H A T E O C T I S T V Č E S K É R E P U B L I C E 8
PREZIDENT KLAUS V MOSKVĚ 22
U C T Ě N Í PA M ÁT K Y PA R A Š U T I S T Ů 40
NAROZENINY ARCIBISKUPA SIMEONA 46 52

Na čtvré straně obálky je rumunská ikona Krista Pantokrátora ikona 1 1

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 2

IC XC

NI KA
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 3

pravé slovo
Milí ãtenáfii,

dostává se vám do rukou první ãíslo ãasopisu „Ikona“.

Zámûrem jeho vydavatelÛ je informovat v‰echny zájemce
o pravoslavném kfiesÈanství a pravoslavn˘ch kfiesÈanech
u nás i jinde ve svûtû formou pfiístupnou ‰iroké vefiejnosti.
JiÏ samotn˘ název „Ikona“ dokazuje, Ïe pÛjde o informace
pravdivé a z pravé ruky. Ikona totiÏ není jenom obraz, jak to
mÛÏeme najít ve slovnících, ale znamená pravdiv˘ obraz.
Samotná ikona, jako jedineãné dûdictví kfiesÈanského
v˘chodu, zobrazuje duchovní podstatu znázornûn˘ch
osob a událostí. Má tzv. obrácenou perspektivu. Vede nás od
toho, co vidíme na povrchu k tomu, co vidíme pod po-
vrchem jen duchovním zrakem. KdyÏ se díváme napfiíklad
na ikonu JeÏí‰e Krista, vidíme jeho tváfi, postavu, obleãení.
Av‰ak pravoslavná ikona nabízí nejenom tento povrchní
dojem. Nabízí více. Díky svému ikonografickému charak-
teru nás vede do duchovního svûta, k Ïivému Kristu, kter˘
fiekl, jak ãteme v evangeliu: „A aj, já s vámi jsem po v‰ech-
ny dny, aÏ do skonání svûta“ (Mt 28,20).

Proto ãasopis, kter˘ nese název Ikona, je jistû místem setkání

s duchovním svûtem, jak ho vidí a proÏívají pravoslavní
kfiesÈané, stejnû tak jako místem setkání s pravdiv˘mi od-
povûìmi na otázky, na nûÏ se vÏily odpovûdi nepravdivé ãi
velmi zkreslené.

Budeme se tû‰it, Ïe „Ikona“ také obohatí ãtenáfie o fiadu zají-

mav˘ch poznatkÛ, které jsou jinak tûÏko dostupné. Je to
dÛleÏité zvlá‰tû v dobû, kdy se otevírají hranice Evropy.
Lidé se mohou svobodnû pohybovat z jednoho státu do
druhého, hledat si práci, nové pfiátele, Ïivotní partnery. Toto
novodobé „stûhování národÛ“ bohuÏel vyvolává ãasto
odpor v‰ech tûch, ktefií si na tento multikulturní charakter
starého kontinentu nezvykli a brání se mu. „Ikona“ pomÛÏe
k vzájemnému pochopení nás, narozen˘ch v âeské repu-
blice, a v‰ech pfiíchozích. Nûktefií k nám cestují za prací, jiní
se rozhodli u nás hledat novou vlast, jeÏ by byla i jejich
vlastí. V‰ichni v‰ak jedí stejn˘ chléb a pijí stejnou vodu jako
my.

Nov˘ ãasopis jistû pfiiblíÏí dûjinné, kulturní, spoleãenské

a náboÏenské pozadí národních men‰in Ïijících v âeské
republice. Nabídne potfiebn˘ prostor, aby se tito lidé mohli
svobodnû projevit, vyjádfiit své pfiedstavy o Ïivotû, hledat
fie‰ení problémÛ a to i tûch, které se nûkdy zdají b˘t nefie-
‰itelné.

„Ikona“ by tedy mûla b˘t oknem nejenom do duchovního

svûta BoÏí lásky a pravdy. Mûla by b˘t téÏ oknem do Ïivota
obyvatel na‰í zemû, ktefií ji mají rádi a nechtûjí ztratit ve
víru politick˘ch událostí víru sv˘ch pfiedkÛ.

Îehnám vydavatelÛm ãasopisu „Ikona“ a ze srdce jim pfieji,

aby se jejich zámûr zdafiil.

S láskou BoÏí
Metropolita Kry‰tof

ikona 1 3
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 4

Patriarcha
Teoctist
Těžce pracující pastýř a člověk pokoje
+ Daniel
arcibiskup a metropolita

Vaše Svatosti
Vaše Blaženosti
Vaše Eminence a Vaše Milosti
Vaše Excelence:
prezidente Rumunska,
premiére Rumunska,
prezidente senátu Rumunska a ministři vlády Rumunska,
Vaše Eminence a Excelence,
představitelé jiných církví a náboženských vyznání,
zástupci diplomatických sborů,
ctihodní otcové, bratři,
ctihodné sestry,
pozůstalá rodino,
truchlící shromáždění,

v pátek 30. ãervence 2007 si nበpán JeÏí‰
Kristus, vûãn˘ past˘fi (BÛh) k sobû povo-
lal Jeho BlaÏenost patriarchu Teoctista.
Neoãekávaná zpráva o smrti Jeho Bla-
Ïenosti zpÛsobila velk˘ zármutek a Ïal
v du‰ích v‰ech RumunÛ jakoÏ i cizincÛ,
ktefií ho znali a obdivovali ho. Ve chví-
lích pozemského a doãasného odlouãení,
v oãekávaní vzkfií‰ení, se modlíme k Bohu,
ukfiiÏovanému a znovuzrozenému Páno-
vi, aby du‰e patriarchy Teoctista odpoãí-
vala v pokoji pod dohledem spraved-
liv˘ch a mezi Jeho svat˘mi sluÏebníky, za
v‰echno poÏehnané svûtlo, které ve své
du‰i shromaÏìoval, svûtlo, které kolem
sebe prostfiednictvím sv˘ch rozumn˘ch
a rozváÏn˘ch slov a posvátn˘ch ãinÛ
‰ífiil.
Jeho BlaÏenost patriarcha Teoctist zÛsta-
ne navÏdy v mysli a srdci tûch, ktefií ho
znali a obdivovali jeho záfiící tváfi a laska-
vost jeho du‰e.
Mûli bychom struãnû prezentovat hlavní
duchovní rysy jeho osobnosti, jako dary
Svatého Ducha, které nበpatriarcha
obdûlával a zasvûtil sluÏbû na‰í církvi
a zemi.

4 ikona 1
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 5

duchovní život
JiÏ od dûtství se mu zalíbil a obdivoval
mni‰sk˘ Ïivot. Ve ãtrnácti letech (v kvût-
nu 1928), vstoupil do Voronského mona-
st˘ru v oblasti Botosani. Za mnicha byl
tonzurován 6. srpna 1935 na svátek
Promûnûní pánû v monast˘ru Bistrita,
oblast Neamt, kdyÏ mu bylo 20 let. O dva
roky pozdûji, 4. kvûtna 1937, se z nûho
stal duchovní, kdyÏ byl postfiiÏen na
hierodeakona. Po osmi letech, 25. bfiezna
1945, byl postfiiÏen na hieromonacha,
5. kvûtna 1950 byl postfiiÏen na biskupa
(pomocn˘ biskup patriarchÛv).
28. ãervence 1962 byl zvolen za biskupa
Aradu, 28. ledna 1973 za arcibiskupa
Craiovy a metropolitu Oltenie. 25. záfií
1977 byl zvolen arcibiskupem Iasi a met-
ropolitou Moldavie a Suceavy a 6. listo-
padu 1986 za arcibiskupa Bukure‰tû,
metropolitu Muntenie a Dobrogea a patri-
archu rumunské ortodoxní církve. Jako
biskup slouÏil
57 let. Z doÏit˘ch 92 let byl duchovním
70 let (1937–2007). Spatfiete lidsk˘ Ïivot
oddan˘ Bohu a jeho církvi! Bylo to veli-
ké poÏehnání a také velice sloÏitá mise.

2. Svědek a vyznavač kříže a vzkříšení života

církve a Rumunů
40 let z celkov˘ch 57 biskupské sluÏby
vykonával po dobu ateistické komuni-
stické nadvlády, kdy velké mnoÏství
1. Člověk zcela oddaný Bohu a Jeho církví rina, odváÏného hierarchu, kter˘ s roz- hierarchÛ, knûzÛ, mnichÛ a vûfiících,
váÏností duchovnû vedl rumunskou obzvlá‰tû zboÏn˘ch intelektuálÛ, bylo
Narodil se 7. února 1915 v Moldávii, ve ortodoxní církev v prÛbûhu nejtûωích let zatãeno a uvûznûno, perzekuováno a bylo
vesniãce Tocileni, blízko mûsta Botosani, komunistické nadvlády a kter˘ zaloÏil v jim bránûno v jejich práci. Bûhem tûchto
jako desáté z jedenácti dûtí v rodinû Du- na‰í církvi otevfienou náruã mezikonfe- let bylo uzavfieno mnoho monast˘rÛ
mitrua a Marghioaly Trapasu. Pokfitûn sionálního a mezináboÏenského dialogu a skét, nûkteré diecéze byly vym˘cené,
byl jménem Toader. Dûtství proÏil v rod- na národním a mezinárodním stupni. nûkolik teologick˘ch ‰kol bylo zavfieno
né vesniãce, pracujíce spoleãnû s rodiãi
na polích. I kdyÏ Ïil o mnoho déle neÏ
rodiãe, ktefií jiÏ dávno zesnuli, patriarcha
na nû ãasto vzpomínal s hlubok˘m
dojetím a se slzami v oãích, s velkou
láskou a synovskou vdûãností, jelikoÏ oni
mu dali posvátn˘ dar Ïivota a poÏehnání
od Boha.
âlovûk by mohl cítit hojnost svûtla
a krásu du‰e v uctívání rodiãÛ jejich
synem, kter˘ se stal duchovním otcem
v‰ech rumunsk˘ch ortodoxních vûfiících.
Jeho synovská láska a úcta k biologick˘m
rodiãÛm se mohla pozdûji rozvinout
v respektu, kter˘ bûhem celého svého
Ïivota prokazoval duchovním otcÛm
monast˘rÛ ve Voronû, Neamtu, âernici
a Bistritû, jeho v˘znamn˘m uãitelÛm
teologie v Bukure‰ti a mnoha biskupÛm,
ktefií mu pfiedali tolik moudr˘ch zku-
‰eností.
âasto vzpomínal na svého uãitele a du-
chovního otce patriarchu Justinina Ma-

ikona 1 5
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 6
duchovní život
a pozdûji bylo zdemolováno mnoÏství
kostelÛ, obzvlá‰tû v Bukure‰ti.
Pfies v‰echny útrapy, díky BoÏí milosti,
díky trpûlivosti a modlitbám, zboÏnosti
a nadûji, se jeho úsilí stalo semínkem
vzkfií‰ení a duchovní obnovy, rychlé
transformace a intenzivní misionáfiské
práce, která byla nejviditelnûj‰í obzvlá‰tû
po událostech v prosinci 1989. Hodnû
mlad˘ch lidí, i kdyÏ vyuãen˘ch v ate-
istick˘ch komunistick˘ch ‰kolách, se ne-
oãekávanû stalo kfiesÈanskou misionáfi-
skou silou. Jak se to vÛbec mohlo stát?
Byly to plody pokorn˘ch modliteb
mnoha prarodiãÛ, rodiãÛ, knûzÛ farností,
monast˘rsk˘ch mnichÛ a biskupÛ z mûst.
V‰ech tûch, ktefií byli poniÏováni, ale
nikdy poraÏeni. V‰echno to vysvûtluje
6 ikona 1
mladistvou misionáfiskou energii patri-
archy Teoctista a jeho past˘fiské úsilí od
roku 1990 aÏ do smrti.
3. Těžce pracující pastýř a rozumný bojovník
JiÏ bûhem komunistické nadvlády, s vel-
kou dávkou trpûlivosti a rozváÏnosti,
hierarcha Teoctist obnovil mnoÏství
chrámÛ a monast˘rÛ a dokonce vybu-
doval nûkolik nov˘ch. V diecézi Arad,
v metropolitní diecézi Oltenie a v metro-
politní diecézi Moldávie a Suceava. Pfií-
kladem toho mÛÏe b˘t chrám ve vesniãce
Victoria, poblíÏ Botosani, kde bydlí hod-
nû patriarchov˘ch pfiíbuzn˘ch a kam
byly pfiemístûny i hrobky jeho rodiãÛ
Dumitra a Marghioaly.
Aãkoliv to bez prostfiedkÛ nebylo jedno-
duché, vytiskly se v té dobû tisíce mod-
litebních knih, kfiesÈansk˘ch kalendáfiÛ,
liturgick˘ch knih a ikon, jeÏ mûly spolu
se spolehliv˘mi duchovními ãasopisy a
teologick˘mi pfiíruãkami podpofiit svûtlo
víry a kfiesÈanské cesty Ïivota. I kdyÏ se
toto mnoÏství v porovnání s jin˘mi
zemûmi pod komunistickou nadvládou
mohlo jevit jako nedostaãující, byla to
bezpochyby udatná misionáfiská práce.
Obzvlá‰tû bûhem posledních nûkolika let
se podafiilo díky rozsáhlé náboÏenské
svobodû v na‰í zemi znovuzavedení ná-
boÏenské v˘uky ve státních ‰kolách.
Podafiilo se opût ustanovit teologickou
v˘uku v síti státních ‰kol, obnovit ná-
boÏenskou ãinnost vykonávanou misio-
náfisk˘mi duchovními v armádû, v ne-
mocnicích i ve vûznicích.
Kromû toho stojí za pov‰imnutí vznik
mnoÏství sociálních a charitativních
institucí pro dûti, star‰í a sociálnû znev˘-
hodnûné lidi, jakoÏ i sociálnû-zdravot-
nické jednotky a centra. Mimofiádn˘ v˘-
znam má obzvlá‰tû velk˘ poãet nov˘ch
diecézí zaloÏen˘ch v zemi, ale i v zahra-
niãí, chrámÛ ve v˘stavbû, nov˘ch mo-
nast˘rÛ a skét, nov˘ch teologick˘ch ‰kol,
kulturních a misionáfisk˘ch institucí
(masmedia apod.) Ve v‰ech tûchto
oblastech a ãinnostech odhalil ctihodn˘
patriarcha Teoctist pfiekvapující mladic-
kost a dojímavou schopnost adaptace
a mohutnou dynamiãnost v pfiijímaní
a podpofie nov˘ch církevních past˘fi-
sk˘ch a misionáfisk˘ch aktivit. I pfies
nepochybné úspûchy si patriarcha uvû-
domoval, Ïe je stále hodnû práce pfii
uspokojování církevních potfieb, a to jak
ve mûstech, tak i na venkovû. Byl hodnû
zklamán, Ïe v Bukure‰ti nemohl zaãít
s v˘stavbou nové patriarchální katedrály.
4. Obhájce křesťanské jednoty a sbližování
mezi lidmi
Jako kaÏd˘ Rumun, kter˘ projevuje
laskavého ducha a dar moudrosti, ná‰
patriarcha projevil pfiirozenou a inspiru-
jící otevfienost dialogu a spolupráce se
sestersk˘mi ortodoxními církvemi jakoÏ
i jin˘mi církvemi. Odtud past˘fi rumun-
ského ortodoxního zástupu pokraãoval
v ekumenické tradici rumunského pravo-
slaví. Vyvaroval se izolace a rozpu‰tûní
vlastní identity. Nበpatriarcha Teoctist
nepfietrÏitû podporoval mezikonfesionál-
ní a mezináboÏensk˘ dialog na národním
a mezinárodním stupni. NejpÛsobivûj‰ím
vyjádfiením duchaplnosti vzájemného
respektu a ekumenického dialogu byla
náv‰tûva PapeÏe Jana Pavla II. v Buku-
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 7
re‰ti, 7.–9. kvûtna 1999 a následující
náv‰tûva ¤íma patriarchou Teoctistem
v fiíjnu 2002.
V‰echny tyto vztahy jsou prospû‰né také
pro stovky tisíc rumunsk˘ch pravoslav-
n˘ch Ïijících v Itálii a ·panûlsku – pfie-
váÏnû fiímskokatolick˘ch zemích. TotéÏ
platí i v pfiípadû anglikánsk˘ch a protes-
tantsk˘ch oblastí.
5. Světlo pro křesťanskou misionářskou práci
Pro v‰echno, co nám ponechal jako
duchovní odkaz jeho církevní a sociální
ãinnosti, nበduchovní otec patriarcha
Teoctist pro nás zÛstává poÏehnan˘
vÛdce, záfiící osobnost a vzne‰ená du‰e,
trpûlivá v strastech a oddaná dobr˘m
skutkÛm.
Svûdectvím toho je i ohromn˘ poãet lidí,
ktefií pfii‰li do Bukure‰tû z Rumunska
i z ciziny, aby uctili jeho památku.
Ve jménu Svatého synodu Rumunské
pravoslavné církve cel˘m srdcem dûku-
jeme v‰em tûm, ktefií jsou zde dnes pfií-
tomní, aby vyslovili poslední sbohem
Jeho BlaÏenosti patriarchovi Teoctistu,
jakoÏ i tûm, ktefií zaslali své kondolence
truchlící Rumunské pravoslavní církvi.
Aãkoli nás jeho tûlo, které bude tady
v patriarchální katedrále pohfibeno opou-
‰tí nadále zÛstáváme spojeni s na‰ím
duchovní život
patriarchou modlitbami a dále bude Ïít
v na‰ich vzpomínkách. Modlíme se k panu
JeÏí‰i Kristu, aby mu odpustil v‰echny
jeho hfiíchy, které ve svém Ïivotû spáchal
a dal mu mír a radost z nebeského Ïivota
v království nejsvatûj‰í trojice. V této
samé chvíli s pokorou, pokáním a vdûã-
ností prosíme na‰eho duchovního otce
patriarchu Teoctista, aby nám v‰em, kaÏ-
dému z nás, odpustil v‰echno, co jsme
kdykoliv udûlali ‰patnû, ochotnû anebo
bezdûãnû a modlitbami se za nás z nebe
pfiimluvil.
Obzvlá‰tû bûhem ãtyfiicetidenního smut-
ku pro na‰eho duchovního otce patri-
archu Teoctista, modlíme se k panu JeÏí‰i
Kristu, vûãnému past˘fii, aÈ nám dá víru
a vûrnost, dar pokoje a moudrosti, jedno-
tu, aÈ duchovní Ïivot na‰í církve a na‰e-
ho spoleãenství mÛÏe nadále rÛst v lásce
k Bohu a na‰ím bliÏním.
AÈ je jeho památka vûãná!
ikona 1 7
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 8

fotoreportáž

Patriarcha Teoctist
Jeho poslední zahraniční cesta směřovala v červenci
letošního roku do České republiky

Patriarcha Teoctist a metropolita Kryštof

Patriarchu přijal předseda Poslanecké sněmovny PČR Miloslav Vlček Patriarcha si užíval návštěvu Prahy pěšky

8 ikona 1
IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 9

fotoreportáž

Patriarchu přivítal a příjemné dvě hodiny s ním prodebatoval

primátor hlavního města Prahy Pavel Bém Vladyka předal primátorovi dárek připomínající jeho nedávný výstup na nejvyšší
horu světa Mount Everest

Patriarcha se zapsal do pamětní knihy magistrátu

ikona 1 9
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 10
Nejvyšší
hodnota
v lidském životě je láska
R O Z H OV O R S K RY Š TO F E M , A RC I B I S K U P E M P R A Ž S K Ý M A M E T RO P O L I TO U Č E S K Ý C H Z E M Í A S LO V E N S K A
Pane arcibiskupe, vy jste se narodil v pohnu-
tých padesátých letech 20. století v Praze.
Nebylo to období, které by nahrávalo církvi. Co
Vás k ní přivedlo?
KdyÏ mluvíte o pohnut˘ch letech, máte
naprostou pravdu. U nás bylo zvykem, Ïe
aÏ do narození dítûte se mu radûji nic
nekupovalo. Ani koãárek, pleny ãi oble-
ãení. A tak rodiãe ‰etfiili peníze, aby
mohli v‰e potfiebné nakoupit po porodu.
Krátce pfied m˘m narozením probûhla
mûnová reforma a na‰etfiené finance se
rázem znehodnotily. TakÏe za na‰etfiené
peníze si maminka nakonec koupila
pytlík tfie‰ní a ten s chutí snûdla. Ale teì
uÏ váÏnûji. Atmosféra v na‰í rodinû byla
velmi vlídná, s citem pro národní tradici.
Brzy jsem poznal v˘znam takov˘ch osob-
10 ikona 1
ností, jak˘mi byli Cyril a Metodûj, ktefií
v 9. století pfii‰li na na‰e území z Kon-
stantinopole. Do tûchto konãin pfiinesli
víru a v˘chodní zpÛsob kfiesÈanství,
jemuÏ se fiíká i kfiesÈanství srdce. Naproti
tomu západní církev je více organizo-
vaná a papeÏ je také v jistém smyslu
monarchou ve Vatikánu. Tento politick˘
rozmûr v˘chodní kfiesÈané nikdy nepfii-
jali. My se v‰ak tû‰íme, Ïe je opût otevfien
dialog mezi církvemi západu a v˘chodu.
Pocházíte z východu?
Ne, na‰e rodina je ryze ãeská. Matka
pocházela z oblasti Podûbrad a tatínek se
narodil v Zakolanech u Kladna. Pravo-
slavná církev je u nás spojena se zaloÏe-
ním âeskoslovenské republiky. V âesko-
slovenské církvi husitské byly v tom ãase
dva proudy – reformovan˘ a pravoslav-
n˘. Právû z nûho se zformovala souãasná
Pravoslavná církev na území âeské
republiky. VÛbec idea, aby vznikl ãesk˘
stát a byl obnoven, je zaloÏena na slovan-
sk˘ch kofienech. V roce 1848, kdyÏ tu byl
Slovansk˘ sjezd v Praze, úãastnila se ho
BoÏena Nûmcová a dal‰í v˘znamné osob-
nosti jako doklad toho, Ïe patfiíme k pra-
voslavn˘m národÛm. Pravoslavná zboÏ-
nost je staroslovûnská, a je nám tudíÏ
blízká. V této souvislosti bych rád uvedl,
Ïe chceme pfií‰tí rok slouÏit Svatou
liturgii na Václavském námûstí, která se
tu slouÏila právû pfied 250 lety. Jsem rád,
Ïe také prezident Václav Klaus velmi
dobfie vidí, Ïe nepatfiíme jenom na Západ.
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 11
Sv˘m zpÛsobem se tady prolíná západní
i v˘chodní kultura. Snûm, kter˘ probûhl
v roce 1848, toho byl jasn˘m dokladem.
Kdy jste si začal uvědomovat bližší sepětí
s pravoslavnou církví?
Jak dnes, tak i v mládí jsem miloval pfií-
rodu a pfiedstavoval jsem si, Ïe budu jako
hajn˘ peãovat o les. Byl jsem spí‰ svobo-
domysln˘, vûnoval jsem se sportu. Ani
jsem si tehdy nepomyslel, Ïe bych se stal
knûzem, od kterého se oãekává odpovûd-
nost, vynikající mravy a chování. KdyÏ
mi bylo patnáct let, vypukl srpen 1968
a já jsem se zapojil do obãanského protes-
tu. Stavûl jsem barikády proti tankÛm,
díky ãemuÏ jsem byl také jako mladistv˘
uvûznûn. Chtûl jsem studovat lesnickou
‰kolu, ale ãlovûk se musel pfiedtím upsat
rÛzn˘m my‰lenkám. Souhlasit se vstu-
pem vojsk Var‰avské smlouvy ãi s norma-
lizací. A to v mém pfiípadû prostû ne‰lo.
·okovalo mû, jak pfiedev‰ím star‰í lidé
mûní ze dne na den názory.
Jak jste se tedy dostal na teologickou fakultu?
V patnácti letech jsem ‰el pracovat do
tiskárny. Otec to nesl tûÏce, chtûl, abych
studoval. On sám mûl vysoko‰kolské
vzdûlání, byl folkloristou a etnografem.
Proto mi navrhl, abych se pfiihlásil na
Husitskou teologickou fakultu UK, kde se
o politice nemuselo vÛbec mluvit. KdyÏ
mû pfiijali, poznal jsem, jak krásnou
vûdou teologie je. Po ukonãení studia mû
oslovil nበmetropolita Vladyka Dorotej.
Chtûl, abych se stal knûzem. Vysvûcen
jsem byl v roce 1974.
Nedávno vyšla Vaše kniha Svatý Nektarios
Eginský, metropolita Pentapolský. Čím je tato
osobnost zajímavá?
Obyãejnû mají lidé pfiedstavu, Ïe svatí
Ïili kdysi dávno, v minul˘ch staletích.
Ale pfiitom svatí lidé Ïijí i nyní, s námi.
Sv. Nektarios zemfiel v roce 1920. Jednou
se konala na Václavském námûstí pravo-
slavná sv. liturgie. Potkal jsem nûkolik
lidí, ktefií si ho osobnû pamatovali. Zaãal
jsem se o nûj intenzivnûji zajímat v 70.
letech minulého století. Mûl jsem jeho
fotografii a mezi vûfiícími se tradovalo, Ïe
modlitba k nûmu pfiiná‰í zázraãné uzdra-
vení v nemoci. Îe modlící v nûm mají
mocného pfiímluvce u Hospodina. Sám
jsem nûkolik velmi povzbudiv˘ch pfií-
bûhÛ vyslechl. Napfiíklad mÛj znám˘
leÏel v nemocnici a nehojila se mu rána.
Modlitba k sv. Nektariosovi znamenala,
Ïe ráno pfii pfievazování na‰la sestra ránu
zacelenou! Nikdo ze zdravotnického per-
sonálu nechápal, jak se to stalo. Nebo
jsem v Nûmecku mluvil s ãlovûkem, kter˘
stavûl kostel sv. Nektariose nedaleko
Dortmundu. Jeden ze stavitelÛ pfii opravû
stfiechy spadl z pûtadvacetimetrové v˘‰ky.
Lékafii zafixovali jeho tûlo a nedávali mu
velkou ‰anci na uzdravení. Tento dûlník
se modlil k sv. Nektariosovi. Vidûl ho ve
snu, jak mu fiíká, Ïe bude uzdraven. I pfies
duchovní život
‰patnou lékafiskou prognózu, podle které
uÏ nemûl nikdy samostatnû chodit, se
uzdravil. To jsou zku‰enosti víry. A o tom
jsem napsal svûdectví.
Máte i Vy osobně takový silný zážitek víry?
Ano, mám, ale o tûchto osobních vûcech
se tûÏko mluví.
V roce 1993 se Československo rozpadlo na
dva státy. Nicméně pravoslavná církev zůstala
dále jednotná a Vy jste metropolitou i pro
Slovensko.
Díky pravoslaví jsme propojeni jak se
Slovenskem tak s Podkarpatskou Rusí.
V Praze je hodnû lidí z tûchto regionÛ.
Jak jsem fiíkal, pravoslavná církev je
pfiímo spojena se zaloÏením âeskoslo-
venské republiky. Vy‰el z ní i první
pfiedseda vlády Karel Kramáfi. Proto pro
nás bylo bolestné jak oddûlení Pod-
karpatské Rusi tak Slovenska. SnaÏíme se
chápat politické dÛvody, ale dÛleÏité
jsou i dÛvody srdce.
Kolik je vlastně pravoslavných v České repub-
lice?
Asi 25 tisíc âechÛ. Ale jsou tu cizinci ze
Slovenska, Ukrajiny, Ruska, Moldavska,
Rumunska ãi Bulharska, dohromady asi
150 tisíc lidí, pfiiãemÏ vût‰ina z nich jsou
pravoslavného vyznání. Mnoho pfiícho-
zích do âech a na Moravu je pfiekvapeno,
jak málo je u nás vûfiících. Právû inte-
grace cizincÛ z v˘chodu do na‰í spoleã-
nosti je jedním z na‰ich poslání.
Dobře známé jsou statistiky, podle kterých je
až 60 % obyvatel České republiky bez vyznání.
Proč se tak málo občanů hlásí k církvím?
Církev zklamala. UÏ historicky tu byly jiné
církve neÏ fiímskokatolická pronásledo-
vány. Také vznik âeskoslovenska s sebou
nesl odmítnutí monarchie, která byla
silnû propojena s fiímskokatolickou církví.
Jiné náboÏenství tu nebylo pfiíli‰ respek-
továno a na vífie lidem nepfiidal ani ateis-
tick˘ komunismus. Pravoslavná církev
nemá ani tak silné vnitfiní struktury jako
církev fiímskokatolická. Nepochopení
smyslu misií nyní panuje v Rusku, které
je tradiãnû pravoslavné. Jezdí tam fiímsko-
katolické misijní fiády. VyuÏívají nezku-
‰enosti pravoslavné církve. Pak na území
Ruska vznikají nová fiímskokatolická
biskupství pro Rusy, coÏ nemá Ïádnou
historickou oporu. Ohla‰ování víry musí
b˘t v dne‰ní dobû dÛstojné. Nesmí b˘t
politické, musí se zamûfiit na duchovní
rozmûr, humanitární a sociální práci
a také na Ïivotní prostfiedí.
Pavlína Holancová
Převzato z Prague Leaders Magazine, 3/2007
ikona 1 11
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 12

duchovní život

Data na první třetinu 21. století

Paschy
Pravoslavn˘ církevní kalendáfi se skládá
ze dvou „kalendáfiních kruhÛ“: z kalen-
dária pevného a pohyblivého. Pevné
kalendárium urãuje, které svátky a které
památky svat˘ch pfiipadají na dané urãité
datum (napfi. Narození Kristovo na
25. prosince, svatí Cyril a Metodûj na
11. kvûtna apod.); pohyblivé kalendári-
um urãuje, kdy se slaví pohyblivé svátky,
jejichÏ datum se kaÏd˘ rok mûní (jsou to
svátky s datem urãovan˘m vzdáleností
od Paschy ãili Velikonoc, které pfiipadají
kaÏdého roku na jiné datum; pohybliv˘-
mi svátky jsou dále napfi. letnice ãili
Padesátnice, Nanebevstoupení Kristovo,
Kvûtná nedûle aj.)

Rok Gregoriánská pascha Pravoslavná pascha Židovský pesach 1.) 2.) 3.)
2000 23. duben 30. duben 20. duben ãt 7 3 10
2001 15. duben 15. duben 8. duben ne 0 7 7
2002 31. bfiezen 5. kvûten 28. bfiezen ãt 35 3 38
2003 20. duben 27. duben 17. duben ãt 7 3 10
2004 11. duben 11. duben 6. duben út 0 5 5
2005 27. bfiezen 1. kvûten 24. duben ne 35 -28 7
2006 16. duben 23. duben 13. duben ãt 7 3 10
2007 8. duben 8. duben 3. duben út 0 5 5
2008 23. bfiezen 27. duben 20. duben ne 35 -28 7
2009 12. duben 19. duben 9. duben ãt 7 3 10
2010 4. duben 4. duben 30. bfiezen út 0 5 5
2011 24. duben 24. duben 19. duben út 0 5 5
2012 8. duben 15. duben 7. duben so 7 1 8
2013 31. bfiezen 5. kvûten 26. bfiezen út 35 5 40
2014 20. duben 20. duben 15. duben út 0 5 5
2015 5. duben 12. duben 4. duben so 7 1 8
2016 27. bfiezen 1. kvûten 23. duben so 35 -27 8
2017 16. duben 16. duben 11. duben út 0 5 5
2018 1. duben 8. duben 31. bfiezen so 7 1 8
2019 21. duben 28. duben 20. duben so 7 1 8
2020 12. duben 19. duben 9. duben ãt 7 3 10
2021 4. duben 2. kvûten 28. bfiezen ne 28 7 35
2022 17. duben 24. duben 16. duben so 7 1 8
2023 9. duben 16. duben 6. duben ãt 7 3 10
2024 31. bfiezen 5. kvûten 23. duben út 35 -23 12
2025 20. duben 20. duben 13. duben ne 0 7 7
2026 5. duben 12. duben 2. duben ãt 7 3 10
2027 28. bfiezen 2. kvûten 22. duben ãt 35 -25 10
2028 16. duben 16. duben 11. duben út 0 5 5
2029 1. duben 8. duben 31. bfiezen so 7 1 8
2030 21. duben 28. duben 18. duben ãt 7 3 10
2031 13. duben 13. duben 8. duben út 0 5 5
2032 28. bfiezen 2. kvûten 27. bfiezen so 35 1 36
2033 17. duben 24. duben 14. duben ãt 7 3 10
2034 9. duben 9. duben 4. duben út 0 5 5
2035 25. bfiezen 29. duben 24. duben út 35 -30 5

Vysvětlivky:
1.) Rozdíl mezi gregoriánskou (fiímskou) paschou a pravoslavnou paschou. Zelenû je vyznaãena shoda mezi obûmi pascháliemi.
2.) Rozdíl mezi gregoriánskou paschou a Ïidovsk˘m svátkem pesach. âervenû jsou vyznaãeny pfiípady, kdy fiímskokatolická
paschálie pfiedchází Ïidovskou paschu, coÏ posvátné kánony (7. a 70. pravidlo apo‰tolské; 1. pravidlo antiochijského snûmu)
zakazují. (Pominuty jsou pfiípady, kdy gregoriánská pascha je spolu s Ïidovskou – s rozdílem jen jednoho dne. Ve 20. století
byla gregoriánská pascha pfied Ïidovskou /nebo se s ní pfiesnû shodovala/ v letech: 1997, 1989, 1986, 1981 /shoda/, 1978, 1970,
1967, 1959, 1954 /shoda/, 1951, 1948, 1940, 1932, 1929, 1927 /shoda/, 1923 /shoda/, 1921, 1913, 1910, 1903 /shoda/, 1902.)
3.) Rozdíl mezi pravoslavnou paschou a Ïidovsk˘m svátkem pesach. (Pravoslavná pascha se nikdy nedostává pfied Ïidovskou, ani
se s ní nespojuje, ani se k ní nepfiibliÏuje na ménû neÏ pût dnÛ.)
Gregoriánská a pravoslavná pascha pfiipadá vÏdy na nedûli. U Ïidovského svátku pesach je pokaÏdé uvedeno, na kter˘ den v t˘dnu
právû pfiipadá. Zdroj: www.pravoslavi.cz

12 ikona 1
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 13

duchovní život

Podzimní program metropolity Kryštofa

12.–16. 10.
Oficiální návštěva Gruzie, ku příležitosti 30. výročí intronizace
a 70. narozenin patriarchy – katolikose Ilji II.
20. 10.
Sv. Dimitrij – vzpomínka na zesnulé,
10.00 Koclířov u Svitav, Chrám svěcení kříže
24.–26. 10.
Setkání všech pravoslavných kněží po deseti letech v klášteře ve
Vilémově, kde se bude konat konference na téma: Pastorální medicina
28. 10.
Pouť do Tachova, 10.00 liturgie v chrámu sv. Rostislava
ku příležitosti jeho svátku, (státnost)
2.–13. 11.
Pouť do Alexandrie, na sv. horu Sinaj (Oreb) a do Svaté Země
17. 11..
Seminář konaný Pravoslavnou akademíí ve Vilémově na téma:
Poznání, pokání, smíření a odpuštění.
Seminář se bude zabývat vztahem církevních činitelů
k bývalému režimu, seminář vede vladyka Kryštof
24. 11.
Liturgie v Lanškrouně
ku příležitosti 60. výročí založení pravoslavné církevní obce
4. 12.
Svěcení nového kněze, otce diakona Romana Hajdamačenka
v Chrámu zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech v Praze
16. 12.
Liturgie v Chrámu sv. Mikuláše v Hradci Králové,
10.00 hod. – chrámový svátek

ikona 1 13
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 14
duchovní život
Cyrilometodějský pravoslavný
český kalendář
Rok obyãejn˘ s 365 dny
2007 od tûlesného narození Boha Slova
7515 od stvofiení svûta (konãí srpnem t. r.)
1144 od pfiíchodu sv. Cyrila a Metodûje na Moravu (11. / 24. kvûtna 863)
86 od znovuobnovení cyrilometodûjské církve u nás svat˘m novomuãedníkem Gorazdem II., biskupem ãesk˘m a moravsko-
slezsk˘m (chirotonie 12. / 25. záfií 1921)
ŘÍJEN
1. / 14. Záštita přesvaté Bohorodice. Ap. ze 70ti Ananiáš; ct. Roman
Sladkopěvec
Žid 9,1-7; Luk 10,38-42; 11,27-28
2. / 15. Svt.mč. Kyprián a mč. Justýna; bl. Ondřej, pro Krista jurodivý
3. / 16. Svt.mč. Dionýsios Areopagitský, ep. athénský; Rustikos, presbyter
a d. Jelevferij
4. / 17. Svt.mč. Jerotheos, ep. athénský; sv. Damara; mč. Dominika,
Veronika a Prosdokie
5. / 18. Mč. Charitýna; svt. Petr, Alexej, Jona, Filip, Hermogen Moskevští,
divotvorci
6. / 19. Sv. ap. Tomáš; ct.mč. Makários Athonský
7. / 20. Mč. Sergej a Bakchus; mč. Julián, presbyter a Kesarij, diakon
8. / 21. Sv. Petronie (Petronilla); ct. Pelagie; ct. Trifon, archimandr.;
ct. Dositej
9. / 22. Ap. Jakub Alfeus; spr. Abraham, praotec a Lot
10. / 23. Mč. Eulampios a Eulampie; sbor ctihodných optinských starců:
Lva, Makárije, Ambrosije, Mojžíše, Antonije, Ilariona, Isakije,
Anatolije a dal.; 26 ct. mč. zografských
11. / 24. Ap. ze 70ti Filip (ze sedmi diakonů); ct. Theofan, vyznavač;
sv. Viktorína
12. / 25. Mč. Probus, Tarachos a Andronik; ct. Kosma, ep. maiumský;
mč. Štěpánka
13. / 26. Mč. Karpus a Papilas, Agathodor a Agathonika; ct. Benjamín
Pečerský
14. / 27. Mč. Nazárij a dal.; ct. Paraskeva Srbská; mč. Silván, presb. gazský;
svt.mč. Ignatij
15. / 28. Ct. Euthimij Nový, Soluňský; ct.mč. Lukián, presb. antiochijský;
sv. kníže Rostislav Velkomoravský (dle starého kalend.)
16. / 29. Mč. Longin; ct. Malus, poustevník; mč. Leontij, Dometij, Terentij,
Domnin
17. / 30. Pror. Ozeáš; ct.mč. Ondřej Krétský; mč. nezištníci Kosma a Damián
18. / 31. Sv. ap. evangelista Lukáš; mč. Marín; ct. Julián, poustevník
mezopotámský
Z a č á te k m ě s í c e d l e s ta ré h o s t y l u : L i s to p a d
19. / 1. Sv. spr. Jan Kronštadtský, divotvorce; pror. Joel; ct. Jan Rylský
20. / 2. Vmč. Artemie; ct. Gerasim Athonita
21. / 3. Ct. Hilarion Veliký; mč. Jan Peloponéský; svt. Ilarion Kyjevský;
ct. Ilarij Pečerský
22. / 4. Ap. rovn. Averkios, ep. jerapolský, divotvorec; mč. 7 dětí efez-
ských; ct. Lot Egyptský
14 ikona 1
na rok 2007
23. / 5. Ap. Jakub, bratr Páně; svt. Ignatios, patr. cařihradský
24. / 6. Mč. Arethos a s ním 4299 mč.; ct. Aretha, Sisoj a Theofil, zátvorní-
ci pečerští
25. / 7. Mč. Markián a Martirij, notáři konstantinop.; mč. Anastasij; spr.
Tabita (Dorka)
26. / 8. Vmč. slavný Dimitrij Soluňský; mč. Luppus; ct.mč. Josef Athonský
27. / 9. Mč. Nestor Soluňský; ct. Nestor, letopisec pečerský; mč. Valentýna
28. / 10. Vmč. Paraskeva (nazývaná Pátek); ct. Jov, igumen počájevský;
sv. kníže Rostislav Velkomoravský (dle nového kalend.); svt. mč.
Kiriakos, patriarcha jeruzalemský
29. / 11. Ct.mč. Anastasie Římanka; ct. Abrahám a bl. Marie; ct. Abrahám
Pečerský
30. / 12. Svt.mč. Zenobios Egejský a mč. Zenobie; ap. ze 70ti: Tertus;
Markus, Justus
31. / 13. Ap. ze 70ti: Stachus, Amplius, Urvanus, Narcis, Appelus a Aristo-
bulos; ct. Spiridon
LISTOPAD
1. / 14. Sv. nezištníci a divotvorci Kosma a Damián Asijští a jejich matka
Theodotia
2. / 15. Mč. Akindin, Pigasij, Athonij, Elpidifor, Anempodist a s nimi 7000
umučených
3. / 16. Mč. ep. Akepsimos, presb. Josef a diakon Aithalos; mč. Perpetua,
Diktorína, Fótýnie
4. / 17. Ct. Joannikos Veliký; svt.mč. Nikandros, ep. myrský a presb.
Hermos; ct. Merkurij
5. / 18. Mč. Galaktion a Epistimie; ap. ze 70ti: Patrob, Linus, Herm, Gaij,
Filolog; svt. Jóna
6. / 19. Svt. Pavel Vyznavač, patr. konstantinop.; ct. Barlaam Chutynský;
mč. Viktor
7. / 20. Mč. 33 melitinských: Jeron, Hesychij, Nikandros, Athanasij,
Mamanstos, Valerián
8. / 21. Sbor archanděla Michaela a dal. nebeských mocností beztěles-
ných; archandělů: Gabriela, Rafaela, Uriela, Salafaela, Jehudiela,
Barachiela a Jeremiela.
9. / 22. Mč. Onisifor a Porfýrij; ct. Matrona Cařihradská; ct. Theoktista;
ct. Jan Kolovos; ct. Simeon Metafrast; svt. Nektarios Aiginský
(metropolita pentapolský)
10. / 23. Ap. ze 70ti: Erastos, Olympos, Rodion, Sosipatros, Kvartos
a Tertos; mč. Kalliop
11. / 24. Mč. Mína, Viktor, Vikentij a Stefanida; ct. Theodor Studita, vyz-
navač; bl. Maxim
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 15

duchovní život
12. / 25. Svt. Jan Milosrdný, papež alexandrijský; pror. Achiáš; ct. Nil Myro- 9. / 22. Početí přesvaté Bohorodice ve sv. Anně. Pror. Anna, matka pror.
točivý Samuele
13. / 26. Svt. Jan Zlatoústý, archep. konstantinopolský 10. / 23. Mč. Mínas, Hermogenes a Eugrafos; bl. Jan, král srbský a bl. Ště-
14. / 27. Sv. ap. Filip; svt. Řehoř Palama, archep. soluňský; spr. císaři pán a Angelina
Justinián a Theodora 11. / 24. Ct. Daniel Sloupník; ct. Nikon Vyschlý Pečerský; ct. Lukáš Sloupník
15. / 28. Mč. a vyzn. Gurios a Samon; ct. Paisij Veličkovský; ct. Herman 12. / 25. Svt. Spiridon Divotvorce, ep. trimituntský; mč. Petr Aleut; ct. Her-
Aljašský man Aljašský
Začátek půstu k Narození Ježíše Krista 13. / 26. Mč. Lucie; mč. Eustratij, Auksentij, Evžen, Mardarij a Orest;
16. / 29. Ap. ev. Matouš; spr. Thulbian, kníže ethiopský [Matouš] ct. Arsenios
17. / 30. Svt. Řehoř, divotvorce neocesarijský; ct. Nikon Radoněžský; 14. / 27. Mč. Thirs, Levkij a Kallinik; mč. Filemon, Apollonius, Arián
ct. Lazar Ikonopisec a Theotichos Alexandrij
Z a č á te k m ě s í c e d l e s ta ré h o s t y l u : P ro s i n e c 15. / 28. Svt.mč. Jelevferij Ilirijský, matka jeho mč. Anthie a mč. Korib;
18. / 1. Mč. Platon Ankýrský a svt.mč. Roman, diakon; ct. mč. Anastasij mč. d. Zuzana [Jana]
Nový 16. / 29. Pror. Aggeus; mč. Marín Říman; mč. Ambrosij a Oseáš
19. / 2. Pror. Abdiáš; mč. Barlaam; ct. Varlaam, prvý igumen pečerský 17. / 30. Pror. Daniel a tři mládenci - Ananiáš, Azariáš a Misail; ct. Daniel
20. / 3. Ct. Řehoř Dekapolský; svt. Proklus, archep. konstantinop.; [Štěpán] Vyznavač
mč. Eustathij, Anatolij 18. / 31. Mč. Sebastián a družina jeho: Nikostratos, Zoja, Kastorius,
21. / 4. Uvedení do chrámu přesvaté Bohorodice Trankvillos; sv. Sofie
Žid 9,1-7; Luk 10,38-42; 11,27-28 Z a č á te k m ě s í c e d l e s ta ré h o s t y l u : L e d e n
22. / 5. Sv.ap. Filemon, Archipos a mč. ap.rovn. Apthie; mč. Cecílie; 19. / 1. Mč. Bonifác; ct. Ilja Muromec, Pečerský; mč. Eliáš, Probus a Aris,
svt. Kliment Ochridský Egypťané
23. / 6. Svt. Amfilochios, ep. ikonejský; sv. kn. Alexandr Něvský [Alexej] 20. / 2. Svt.mč. Ignatij Bohonosec; zesnutí spr. Jana Kronštadtského
24. / 7. Vmč. Kateřina; vmč. Merkurios; mč. Augustýnie; mč. Porfýrios 21. / 3. Mč. Juliána, panna a s ní 500 mužů a 130 žen v Nikomedii
Stratelat umučených
25. / 8. Svt.mč. Kliment, papež římský a Petr, papež alexandrijský; ct. Petr 22. / 4. Vmč. Anastasie; mč. Chrisogont, Ebodos, Eutichián a dal.; mč.
Mlčenlivec Zoílos
26. / 9. Ct. Alipios, sloupník; Innokentij Irkutský; ct. Jakub Osamělý; mč. 23. / 5. 10 mč. krétských: Theodulos, Saturnin, Zotik a dal.; sv. Naum,
Řehoř Chiotský učedník sv. Metoděje
27. / 10. Vmč. Jákob Peršan; ct. Palladij Soluňský; ct.mč. 17 monachů v Indii 24. / 6. Ct.mč. Evženka a s ní Prota, Jakintha a Klaudie; ct. Mikuláš
28. / 11. Ct.mč. vyzn. Štěpán Nový; mč. Irinarchos (Miroslav) a s ním 7 žen Monach.
29. / 12. Mč. Paramon a s ním 370 dalších; mč. Filumen Ankýrský; Den postní.
ct. Akakios Sinajský Žid 1,1-12; Luk 2,1-20
30. / 13. Sv. ap. Ondřej Prvozvaný; svt. Frumentos, archep. indický 25. / 7. Narození Pána našeho Ježíše Krista.
Poklonění tří mágů: Melchiora, Gaspara a Baltasara
PROSINEC Gal 4,4-7; Mat 2,1-12
1. / 14. Pror. Nahum; ct. Filaret (Dobromil) Milosrdný 26. / 8. Druhý den svátku Narození Kristova.
2. / 15. Pror. Habakuk; ct. Athanasij, zátvornik pečerský; sv. Štěpán–Uroš, Sbor přesvaté Bohorodice: spr. Josef Snoubenec; sv. král a prorok
král srbský David; sv. ap. Jakub, bratr Páně. Svt. mč. Euthimios
3. / 16. Pror. Sofoniáš; svt.mč. Theodor, archiep. alexandrijský; mč. Ange- Žid 2,11-18; Mat 2,13-23
los 27. / 9. Třetí den svátku Narození.
4. / 17. Vmč. Barbora a mč. Juliána; ct. Jan Damaskin; svt. Gennadij Sv. prvmč. archidiakon Štěpán; ct. Theodor Vyznavač Popsaný,
Novgorodský bratr Theofan, tvůrce kánonů; svt. Theodor Konstantinopolský
5. / 18. Ct. Sávva Osvícený; ct. Karpion a Zachriáš, Egypťané; ct. Nektarij 28. / 10. 20 000 mč. v Nikomedii upálení: Glykerius, Zinon, Theofil;
Bulharský ct. Simeon Myrotečivý
6. / 19. Svt. Mikuláš, archep. Myr Licejských, divotvorce; svt. Maxim 29. / 11. Mč. 14 000 mláďátek Herodem v Betlémě zabitých; ct. Markelus,
Kyjevský igumen
7. / 20. Svt. Ambrož, ep. milánský; ct. Antonij Sijský; ct. Nil Stolbenský 30. / 12. Mč. Anisie Soluňská; svt.mč. Zotik, presbyter; mč. Filaret
8. / 21. Ct. Patapij; ap. ze 70ti: Sosfen, Apollos, Kefas, Tichikos, Nikomédský
Epafroditos, Kesar Onisiforos 31. / 13. Ct. Melánie Římanka; ct. Gelasios Palestýnský
VYSVùTLIVKY
ap. – apo‰tol;
aprovn. – apo‰tolÛm rovn˘;
svt. – svûtitel, tj. biskup, episkop; nûkdy i knûz;
spr. – spravedlivec;
mã. – muãedník;
vmã. – velikomuãedník;
ct. – ctihodn˘ (poustevník, mnich a pod.);
pror. – prorok;
kn. – kníÏe;
ep. – episkop, biskup; archep. arcibiskup;
svt.mã. – svûtitel - muãedník;
metrop. – metropolita;
bl. – blaÏen˘;
[jméno] – nové jméno po kfitu nebo po pfiijetí mni‰ství
(event. velké schimy)

ikona 1 15
IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 16

aktuality

Pomoc
Řecku
Foto: festblues, the.voyager

Katastrofa nesmírného rozsahu postihla

mezi červencem a srpnem Řecko.
74 úmrtí
2 500 000 akrů lesa spolu s 400 000 akry zemědělské produkce se
obrátilo v popel
6000 ohnisek požáru
10 000 obětí přišlo o střechu nad hlavou
120 spálených vesnic
2850 zničených domů
150 biliónů korun jsou odhadované škody způsobené požáry
Nedocenitelné zničení ekosystému ve spálených regionech
Nespočetně spálených zvířat
Vědci se obávají, že mnoho druhů flóry a fauny pravděpodobně zmizí

16 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:49 PM Page 17
Člověk v tísni vyhlašuje sbírku SOS Řecko
Prostfiedky ze sbírky budou pouÏity na
pomoc postiÏen˘m lidem a místÛm,
pfiedev‰ím na obnovu venkovsk˘ch obla-
stí zasaÏen˘ch ohnûm. „Kdyby pfiispûl
kaÏd˘, kdo do ¤ecka jezdí na dovolenou,
pár set korun, podafiilo by se pomoci v
fiadû vesnic, kde lidé kvÛli ohni pfii‰li
nejen o své domy, ‰koly a obecní infra-
strukturu, ale i o pole a sady – tedy o svÛj
tradiãní zpÛsob obÏivy,“ uvedl ·imon
Pánek, fieditel spoleãnosti âlovûk v tísni.
Vyhlá‰ení sbírky spoleãnosti âlovûk
v tísni podnítily také informace fiecké
komunity Ïijící v âesku. „PokaÏdé tam
v létû nûco hofií, ale tohle je nûco ji-
ného,“popisují situaci zpûvaãky Martha
a Thena Elefteriadu, které se na spoleã-
nost âlovûk v tísni obrátily. „Je to, jako
kdyÏ tady byly záplavy. ¤ekové byli jedni
z prvních, ktefií nabídli âesku pomoc,
ne-li úplnû první ze zahraniãí,“ dodávají.
„AÏ ohnû dohofií, budou potfieba vládní
aktuality
i nevládní organizace, které vrátí Ïivot
¤ekÛ do normálních kolejí a pomohou
jim obnovit napfiíklad tradiãní zemûdûl-
ství,“ fiekl ·imon Pánek.
Pfiispût mÛÏete na ãíslo úãtu u âSOB
34473447/0300 nebo zasláním dárcovské
zprávy ve znûní DMS SOSRECKO na
ãíslo 87777 (cena je 30 korun, 27 korun
jde pfiímo na pomoc oblastem, které
postihly poÏáry).
ikona 1 17
IKONA01 9/24/07 4:49 PM Page 18
aktuality
Nadace ADRA zahajuje veřejnou sbírku na pomoc Řecku
ADRA zahajuje vefiejnou sbírku na
pomoc ¤ecku. K otevfiení finanãní sbírky
pfiispûla také fiada dotazÛ a v˘zev z fiad
obãanÛ. Dárcovská SMS ve tvaru DMS
RECKO je jiÏ aktivní. ADRA âeská re-
publika plánuje podpofiit projekty obno-
vy ve spolupráci s místními sdruÏeními
a v tomto smyslu rovnûÏ jedná s ostat-
ními národními organizacemi ADRA
v Evropû.
„Je to hrÛza. PoÏáry vesnici, ve které pfies
léto Ïiji s rodinou, minuly ve vzdálenos-
ti asi jednoho a pÛl kilometru. Cel˘ Pelo-
ponés jako by byl v plamenech. Ve ve-
dlej‰í vesnici shofiel do základÛ dÛm
18 ikona 1
manÏelova str˘ce. Jeho sousedovi shofie-
lo ‰est set olivovníkÛ. Îil z jejich kaÏ-
doroãní skliznû. Uhofiel dobytek. Pro
fiecké zemûdûlství jsou poÏáry velká
rána. Kdo ví, jak dlouho se budou místní
z této katastrofy vzpamatovávat,“ vylíãila
telefonicky kolegÛm v ADRA âeská
republika situaci Lucie Kuligová, která se
pfied nûkolika lety provdala do Atén.
„AÏ pomine poÏár, lidé se budou vracet
na místa, kde Ïili. Nebudou mít kde
bydlet, nebudou mít svoje hospodáfiská
zvífiata, ani své olivové háje, které je po
celé generace Ïivily. Zaãne tûÏké údobí,
ve kterém budou potfiebovat pomoc. A na
tuto dobu chceme b˘t, díky zahájené
sbírce, pfiipraveni. âesk˘ národ prokázal
uÏ nejednou, Ïe se k utrpení druh˘ch
nestaví lhostejnû. Vûfiíme, Ïe se tento
dobr˘ charakterov˘ rys projeví i tento-
krát,“ fiekl Vítûzslav Vurst, pfiedseda
správní rady Nadace ADRA.
ADRA zahajuje vefiejnou sbírku na
pomoc ¤ecku. âíslo úãtu 211211211/0300
v. s. 300. Pomáhat mÛÏete také tím, Ïe
za‰lete zprávu ve tvaru DMS RECKO na
ãíslo 87777. Cena DMS je 30,- Kã, pfiíjem-
ce Va‰í pomoci obdrÏí 27,- Kã. Více infor-
mací naleznete na www.adra.cz.
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 19

aktuality

OBMĚKČENÍ KAMENNÝCH SRDCÍ

ikona 1 19
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 20

aktuality

Na ikoně „Obměkčení kamenných srdcí“ je Matka Boží zobrazena symbolicky se sedmi meči – bolestmi (tři zprava, tři zleva a jeden zezdola), které jí
pronikly hluboko do srdce. V Písmu svatém číslo sedm symbolizuje plnost, v tomto případě plnost, nejvyšší míru možných strádání a bolesti, které vytr-
pěla v pozemském světě Matka Boží. O jednom z nejstarších vyobrazení této ikony v Rusku se traduje pověst, podle níž se obraz nacházel ve zvonici
chrámu sv. apoštola Jana Bohoslova ve Vologodské eparchii. Ikona byla napsána na dřevě. Jeden z místních rolníků těžce onemocněl a lékaři nebyli
schopni mu pomoci. Když se začal modlit k Matce Boží, měl v noci vidění, kdy mu neznámý hlas radil, aby hledal obraz Bohorodičky ve zvonici a modlil
se před touto ikonou. Ikona byla nalezena, přenesena do chrámu – a nemocný, který již nebyl schopen žádného pohybu, byl úplně uzdraven. Dalšími
velkými zázraky se tato ikona proslavila zejména v r. 1830, v čase epidemie cholery.

Ikona, která bude s poÏehnáním moskev-
ského patriarchátu zapÛjãena a doufáme,
Ïe s pomocí BoÏí také doputuje do âeské
republiky, je pouhou litografickou kopií
originálu.
V novodobé historii Ruska, na poãátku
21.století, v‰ak právû tato konkrétní zá-
zraãná ikona pfiivedla k obrácení deseti-
tisíce RusÛ. PÛvodnû se ikona nacházela
v jednom obyãejném panelovém bytû
v Moskvû. Jednoho dne zaãala ronit myro
a nádhernû vonût. Tento jev je v pravo-
slaví znám, av‰ak pfiedtím nikdy nebyl
pozorován na obyãejné ti‰tûné litografii
ikony! Poté, co se na tváfiích Matky BoÏí,
poprvé objevily slzy myra, zaãali ikonu
podrobnû sledovat. Pfied teroristick˘mi
útoky v Moskvû se pod oãima BoÏí Matky
objevily tmavé kruhy a v celém bytû bylo
cítit kadidlo. Po urãitém ãase se na ‰íji
Bohorodiãky objevili krvavé ranky a na
levém rameni jizva. V den, kdy se to
stalo, havarovala ruská ponorka Kursk.
21. listopadu, v den svatého archandûla
Michaela, zaãala ronit krvavé slzy – a krev
bylo moÏné spolu s myrem sbírat . Od té
doby nepfietrÏitû roní myro i krvavé slzy.
Tuto ikonu známe zejména prostfied-
nictvím mnoha televizních a dokumen-
tárních pofiadÛ, v nichÏ se autofii opako-
vanû pfiesvûdãili o BoÏím zázraku. V bytû,
kde se ikona nacházela, zaãaly ronit
myro i ostatní ikony, kaÏdá zaãala také
nádhernû vonût. I novû pfiinesené – které
byly na urãitou dobu v blízkosti ikony
Obmûkãení kamenn˘ch srdcí. Ikona
Obmûkãení kamenn˘ch srdcí byla poté
ozdobena zlatem a drahokamy a zaãala
putovat Rusí.
Mnozí z tûch, ktefií pfii‰li k ikonû a uvi-
dûli, jak Matka BoÏí pláãe krvav˘mi slza-
mi, se obrátili k Bohu, uvûfiili. Její slzy
pfiivádûjí k pokání a zmûnû Ïivota. Lidé
z nûkter˘ch moderních náboÏensk˘ch
spoleãností a církví, které vyt˘kají nám
pravoslavn˘m, Ïe se klaníme obrazÛm,
coÏ je nesprávnû vnímáno jako modlo-
sluÏebnictví, zaãínají chápat veliké BoÏí
tajemství skryté v ikonách. Ikona není
obraz, ale okno do vûãnosti, brána k ne-
besÛm, Ïivé setkání s tím, koho pfiedsta-
vuje a kdo skrze ni promlouvá. To, Ïe
nyní roní slzy „jen“ ti‰tûná ikona, je dÛ-
kazem, Ïe i kopie ikon Ïivû zpfiítomÀují
Matku BoÏí.
V‰ude, kde se ikona nacházela, se v její
blízkosti stalo mnoho zázraãn˘ch uzdra-
vení. Vûfiící dosvûdãují, Ïe BoÏí Matka
pomáhala nejen s bolestmi fyzick˘mi, ale
i s fie‰ením svízelné osobní situace.
V Ïenském klá‰tefie v Tolgsku zazname-
nali i tento pozoruhodn˘ pfiíbûh: Jedna
z mni‰ek zapochybovala o léãivé síle
svatého myra, které ikona ronila. Na mís-
tû, kde ji knûz myrem pomazal, se jí
okamÏitû vytvofiil hnisající vfied. Teprve
kdyÏ se vyznala ze sv˘ch pochybností
a knûz ji opût pomazal, vfied zmizel stej-
nû rychle, jako se objevil.
Ikona zapÛsobila na jednoho ruského
investora natolik, Ïe se rozhodl pro ni na
okraji Moskvy postavit zvlá‰tní chrám
a rodinû, ve které se tento zázrak udál,
zajistil dÛstojné bydlení v novû zbudo-
vaném domku vedle chrámu. Dal tak ro-
dinû moÏnost starat se o chrám a stále
slouÏit Bohu. Tady se nyní ikona nachá-
zí, pokud neputuje.
Ti, ktefií ikonu doprovázejí, popisují
váÏné nástrahy a poku‰ení na cestách.
KdyÏ byla ikona napfiíklad vezena do
mûsta Rylsk, zastavila matka pfiedstavená
auto a poÏádala sestru, aby si sedla za ni
na zadní sedadlo. Po nûkolika dal‰ích
minutách jízdy obrovsk˘ kmen stromu
udefiil do ãelního skla na místû, kde pfied
tím sedûla sestra. Dûkujme tedy Pánu, Ïe
nám, Ïijícím v âR se jako prvním ze zemí
EU otevírá moÏnost setkat se s tímto
BoÏím divem a BoÏí Matkou prostfied-
nictvím této vzácné ikony. Modleme se
za na‰eho metropolitu, vladyku Kry‰tofa
a o. Alexije a v‰echny, kdo spolu s nimi
ikonu pfievezou do Prahy a budou s ní
potom putovat po âeské republice.
KéÏ Pfiesvatá Bohorodice obmûkãí na‰e
kamenná srdce!

Program pouti zázračné ikony Obměkčení kamenných srdcí *

22. září
ve 20.45 – uvítání zázraãné ikony na leti‰ti v Praze – Ruzyni
21.00 – vnesení ikony do chrámu sv. Mikulá‰e v Praze–Buben-
ãi, Rooseveltova 29, modlitba k pfiesvaté Bohorodici
23. září
v 7.30 – vnesení ikony do chrámu Zesnutí pfiesvaté Boho-
rodice, Ol‰anské hfibitovy, Praha 3, metro A – Îelivského
8.00 Ranní sv. liturgie
9.20 Modlitba k pfiesvaté Bohorodici
10.00 Archijerejská sv. liturgie
Ikona bude v chrámu aÏ do 26. záfií – chrám bude otevfien
dennû od 10.00 do 16.00 hodin
V podveãerních hodinách bude dále putovat:
24. září
17.30 - 19.00 bude zázraãná ikona v chrámu sv. Anny v Plzni.
27. září
pfienesení ikony do chrámu sv. Petra a Pavla v Karlov˘ch Varech
10.00 archijerejská sv. liturgie
28. září
pfienesení ikony do chrámu Zesnutí pfiesvaté Bohorodice
v Praze
29. září
vnesení ikony do chrámu Zá‰tity pfiesvaté Bohorodice
v Ko‰icích, SR
archijerejská sv. liturgie s chirotonií nového biskupa micha-
lovské eparchie
30. září
vnesení ikony do chrámu sv. Václava v Brnû, Gorazdova 8
1. října
v 9.00 – vnesení ikony do katedrálního chrámu sv. Cyrila a
Metodûje v Praze, Resslova 9a, Praha 2, Nové Mûsto
archijerejská sv. liturgie v fieãtinû s doxologií
* Název této ikony není doslovn˘m pfiekladem, ale vyjadfiuje
podstatu a hlub‰í duchovní smysl – je uvádûn s poÏehnáním
Jeho BlaÏenosti metropolity Kry‰tofa.

20 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 21

aktuality

ikona 1 21
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 22

fotoreportáž

Prezident
Klaus
v Rusku navštívil v únoru
Trojicko-Sergijevskou lávru
a Moskevskou
duchovní akademii

Uvítání prezidenta Václava Klause a jeho ženy Livie

Prezident v doprovodu manželky a arcibiskupa Jevgenije, rektora Moskevské duchovní akademie

22 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 23

fotoreportáž

Václav Klaus si se zájmem poslechl zasvěcený výklad o historii celého církevního komplexu. V povzdálí naslouchá ministr financí Miroslav Kalousek

Prezident si prohlíží vzácné fresky Prezident v doprovodu otce Alexije Juščenka, vyslance naší PC v Rusku

Trojicko-Sergijevská lávra

ikona 1 23
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 24
na cestách
Kypr
Afroditin středomořský
ostrov lásky a krásy
Kypr, který je proslulý třemi sty slunečnými dny v roce, je ideálním
cílovým místem pro nezávislé cestovatele i pro turisty, kteří mají rádi
své pohodlí a raději vyhledávají organizované výlety. Ostrov nabízí
nepřeberné množství aktivit. Kypr si užijí jak milovníci historie, mladí
cestovatelé, zamilovaní novomanželé, tak i sportovní nadšenci, jelikož
sportovního vyžití je tu nespočet. Na své si přijdou gurmáni, neboť
jídlo je tu opravdu vynikající a tradiční kyperské víno má tisíciletou
tradici. K těmto všem požitkům ještě přidejte příjemné teplé klima
a nemusíte se snad ani více rozhodovat. Najdete tu romantiku malých
vesniček uprostřed tajemných hor nebo restaurace přímo u moře, ve
kterých budete naslouchat šumění vln. Poskytování veškerých služeb
je tu na velmi dobré úrovni, téměř na všech místech se domluvíte
anglicky nebo německy.
24 ikona 1
Základní informace
Kypr je tfietí nejvût‰í ostrov ve Stfiedozem-
ním mofii. Jeho rozloha ãiní 9 251 km2.
LeÏí asi 105 kilometrÛ od S˘rie, 75 kilo-
metrÛ od Turecka a 380 kilometrÛ od
Egypta. Nejbliωí fiecké místo je ostrov
Rhodos, kter˘ se nachází 380 kilometrÛ
na západ od Kypru. Na Kypru Ïije
763 800 obyvatel. Nejlidnatûj‰í mûsta
jsou Nicosia – 195 300 obyvatel a Lima-
ssol – 155 500 obyvatel. Obyvatelstvo
je rozdûleno do dvou dominantních
skupin, pfiiãemÏ kaÏdá z nich ob˘vá
jinou ãást ostrova. Setkáte se zde jak
s muslimsk˘mi kypersk˘mi Turky, ktefií
tvofií 18% obyvatelstva a Ïijí na severu,
tak s ortodoxními kypersk˘mi ¤eky, ktefií
tvofií 78% populace a Ïijí v jiÏní, vût‰í
a lidnatûj‰í ãásti. Zbytek tvofií ArméÀa-
né, Maronité a ostatní náboÏenské sku-
piny.
Historie
Díky své strategické poloze hrál Kypr
dÛleÏitou roli v historii stfiedomofisk˘ch
civilizací. Od starovûku byl souãástí
nûkolika fií‰í napfi. As˘rie, Egypta, ¤íma,
Byzance, Arabské fií‰e. Do dûjin zemû
zasáhli ve 12. století kfiiÏáci. Pozdûji byl
Kypr pod nadvládou Benátské republiky
a roku 1571 ho dobyli Turci. Díky úpad-
ku turecké fií‰e byl od roku 1878 pod brit-
skou okupací. Roku 1960 byla po dohodû
mezi Velkou Británií, ¤eckem, Tureckem,
kypersk˘mi ¤eky a Turky vyhlá‰ena
nezávislost ostrova, ale jiÏ v roce 1963
vypukla obãanská válka. Pfiíchod sil OSN
sice zpÛsobil na krátk˘ ãas mír, ale v roce
1974 do‰lo k invazi turecké armády.
Turci obsadili severní ãást ostrova a s ní
i mûsta Kyrénia, Famagusta a Nikósie.
Vyhnali z domovÛ pfies 200 tisíc kyper-
sk˘ch ¤ekÛ, tisíc jich je stále pohfie‰o-
váno. Do jejich domovÛ se nastûhovali
pfiestûhovalci z pevninského Turecka.
V turecké ãásti byla pak roku 1985 vyh-
lá‰ena Severokyperská turecká republika
– tento stát v‰ak nikdo kromû Turecka
neuznal. Kypr vstoupil do Evropké unie
v kvûtnu 2004. Turisté by mûli pfiedejít
pokusÛm o pfiiblíÏení se k hraniãní linii
pfiímûfií tzv. Green Line. Hranice
prochází napfiíã cel˘m ostrovem v délce
180 km a stfieÏí ji ozbrojení pfiíslu‰níci
fiecko-kyperské Národní gardy a vojáci
turecko-kyperské a turecké armády, které
oddûlují pfiíslu‰níci jednotek OSN.
Klima
Podnebí na Kypru je subtropické. V zimû
nastává období de‰ÈÛ a v létû je sucho
a horko. Od ãervna do záfií se prÛmûrná
denní teplota pohybuje kolem 32 °C, od
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 25
prosince do února kolem 16 °C. Na jafie
(bfiezen aÏ kvûten) a na podzim (fiíjen a
listopad) je teplota vzduchu asi 25 °C.
Kouzelné, nádherné jaro s rozkvetl˘mi
vonícími loukami a ãerstvû zelen˘mi lesy
je ideální dobou k pobytu. Léto je ideální
pro koupání v mofii, opalování, provo-
zování vodních sportÛ, potápûní a okruÏ-
ní plavby lodí. V pohofií Troodos je vhod-
né poãasí pro turistiku a cyklistiku. Na
podzim, v mûsících od fiíjna do listopa-
du, zaãíná b˘t chladnûji. Pfiíroda v‰ak
okouzluje svojí barevností a pestrostí.
Stále je‰tû je toto období vhodné ke kou-
pání v mofii pfii cestách za poznáváním
vinohradÛ a vinn˘ch sklípkÛ. V pohofií
Troodos probíhá sklizeÀ vinné révy.
Zima je obdobím de‰tÛ, ale pfiesto je vût-
‰ina dnÛ sluneãn˘ch. MÛÏete nav‰tívit
rÛzná muzea a kulturní akce. V pohofií
Troodos pfiinese snûhovou nadílku, takÏe
si milovníci lyÏování mohou vychutnat
jak tento sport, tak krásnou pfiírodu.
Náboženství
Pravoslavné kfiesÈanství na Kypru hraje
velmi dÛleÏitou roli v Ïivotech obyvatel.
Je zcela bûÏné vychovávat dûti ve vífie
na cestách
k Bohu. Nedûlní odpoledne tráví Kypfia-
né náv‰tûvou chrámu nebo klá‰tera.
Pravoslavné chrámy v pohofií Troodos
jsou pfieplnûny poutníky z celého Kypru
a se svou rozmanitou v˘zdobou patfií
k tomu, co byste si rozhodnû nemûli ne-
chat ujít. KdyÏ se usadíte do chrámov˘ch
lavic, mÛÏete neru‰enû pozorovat v‰ední
Ïivot vûfiících. V chrámu svatého Lazara
v Larnace se dvefie netrhnou. Vûfiící sem
vbíhají jen proto, aby se pomodlili, polí-
bili ikony a hlavnû relikviáfi, ve kterém je
uschovaná ãást lebky svatého Lazara.
Dal‰ím zvykem jsou figurky nebo panen-
ky u oltáfiÛ nebo pod ikonami, které tu
zanechávají pfiíbuzní modlící se za zdra-
ví sv˘ch blízk˘ch. U venkovsk˘ch koste-
lÛ nahrazují panenky tfieba kamínky
rovnané do mal˘ch mohylek u zdí posvû-
cen˘ch staveb.
Turismus
Na bfiezích ostrova vás bude ovívat pfií-
jemn˘ mofisk˘ vánek, zatímco se budete
vyhfiívat na jemném teplém písku po
osvûÏující koupeli v mofii. Mofie tu oprav-
du stojí za pov‰imnutí, vÏdyÈ se u kyper-
sk˘ch bfiehÛ zrodila z mofiské pûny sama
bohynû Afrodité. Voda je prÛzraãnû ãistá,
pláÏe jsou písãité i oblázkové a místní je
starostlivû udrÏují v bezvadném pofiád-
ku. Ta nejvyhlá‰enûj‰í je bezpochyby
v Agia Napa. Bûloskvoucí písek a ãistá
voda byly ocenûny i v rámci UNESCO.
Mezi nejvyhledávanûj‰í letoviska patfií
právû Agia Napa a Larnaka.Nahlédnout
mÛÏete i do úÏasného království tichého
podmofiského Ïivota, z jehoÏ pestrosti se
zatají dech kaÏdému. S tímto Ïivotem se
mohou seznámit jak zku‰ení potápûãi,
tak i amatéfii, ktefií budou o to více v úÏa-
su, aÏ se poprvé ponofií pod vodu mezi
ikona 1 25
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 26

na cestách
pohádkovû krásné rostliny a Ïivoãichy.
MÛÏete bloudit a poznávat Ïivot míst-
ních obyvatel v mal˘ch horsk˘ch ves-
niãkách nebo v mûsteãkách. MoÏná díky
tomu více pochopíte zvyky a tradice
místních obyvatel. Celé dny máte moÏ-
nost trávit poznáváním archeologick˘ch
nalezi‰È, na kter˘ch budete moci objevo-
vat zbytky obydlí star˘ch tisíce let a pfied-
mûtÛ v nich nalezen˘ch. MÛÏete se tou-
lat po horách a horsk˘ch luãinách upro-
stfied nádherné, neposkvrnûné pfiírody
a pozorovat pfiitom rostliny a Ïivoãichy.
Kyperská republika vytvofiila na svém
území nesãetné mnoÏství turistick˘ch
a cyklistick˘ch stezek rÛzn˘ch délek. Na
stezkách najdete nádherné vyhlídky na
mofie a do okolí, které vám snad nikdy
nemohou vymizet ze vzpomínek. Pokud
se budete chtít ochladit, staãí si zajet do
horsk˘ch oblastí, kde v zimních mûsících
mÛÏete lyÏovat.

Agroturistika
V poslední dobû velmi oblíben˘ zpÛsob
trávení dovolené. Pobyt v pfiirozeném
prostfiedí uprostfied pfiírody a pohostin-
n˘ch lidí mÛÏe b˘t tou nejlep‰í dovole-
nou. Tradiãní vesnice jsou obklopené
pomeranãovníky a citroníky. Domy jsou
vût‰inou postaveny z kamene, a tak v let-
ních mûsících snadno vzdorují horku.
Zajímav˘m záÏitkem mÛÏe b˘t náv‰tûva
kozí farmy nebo v˘let na oslu do okol-
ních kopcÛ. Agroturistika je spojena
s nabídkou vynikající kyperské kuchynû.
Snadno tak okusíte místní speciality
a pochopíte zdej‰í pomal˘ zpÛsob Ïivota.
Agroturistika se nesoustfieìuje jen na
vnitrozemské oblasti, ale i na rekreaãní
oblasti na pobfieÏí. V nabídce je kolem
30 stfiedisek, ve kter˘ch se lze ubytovat
a která splÀují základní podmínky pro
pobyt zahraniãních náv‰tûvníkÛ. Jejich
provoz kontroluje Kyperská asociace pro
agroturistiku, která vydala podrobnou
broÏuru zahrnující ve‰keré moÏnosti
vãetnû map a ceníku. Agroturistika je
dnes jedním z nejÏivûji se rozvíjejících
oborÛ v cestovním ruchu na ostrovû.
Řemeslné umění
Na Kypru se dochovala tradice rukodûl-
ného fiemesla. Vysoké kvality dosahují
ruãnû vyrábûné v˘robky z kovÛ, pfieváÏ-
nû ze stfiíbra a mûdi, ale také známé ky-
perské proutûné ko‰íky a ko‰e. Nejzná-
mûj‰í krajkou je proslulá krajka z Lefkary
v jiÏní ãásti Troodoského pohofií.
Na Kypru najdete velmi kvalitní kera-
mické v˘robky. Nepfieberné mnoÏství
rÛzn˘ch dÏbánÛ, které se naz˘vají „pitha-
ria“, se pouÏívá k dekoraci interiérÛ domu
nebo k dekoraci zahrady. PÛvodnû
pitharia slouÏila k uskladnûní vody, oleje
a vína. Ve vesniãce Kornos mezi Leme-
sosem a Larnakou naleznete komunitu
sdruÏující umûlce, ktefií se vûnují v˘robû
keramiky.

Společenské zvyky
Pfiátelství a pohostinnost obyvatel Kypru
jsou v‰eobecnû známé. Pokud budete
pozváni na kávu nebo jídlo, nejlep‰ím
zpÛsobem jak podûkovat, je pfiinést nûja-
k˘ dárek. JestliÏe vám bude ke kávû na-
bídnuta sklenice vody, nejdfiíve vypijte
vodu a pak si vychutnávejte kávu.
Pfii pití vína je pravidlem naplnit skleniã-
ku pouze do poloviny. Je nezdvofiilé
vypít skleniãku aÏ do dna, jelikoÏ se víno
prÛbûÏnû dolévá. Kypfiané si potrpí na
formálnost. Oslovují se pane a paní,
sleãno. Oslovení pouze jménem bez pfií-
jmení je pfiíli‰ osobní. Na náv‰tûvu
chrámÛ a klá‰terÛ se vhodnû obléknûte,
neru‰te modlitební obfiad, mluvte velmi
potichu a nefotografujte. Upozornûní o zá-
kazu fotografování respektujte v obla-
stech, kde sídlí armáda, v pfiístavech, na
leti‰tích a na dal‰ích vládních místech.

26 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 27
Pokud chcete fotografovat místní obyva-
tele, je slu‰né poÏádat o povolení. V nûkte-
r˘ch muzeích musíte zaplatit za povolení
k fotografování poplatek. Zakázáno je po-
uÏívání blesku pfii fotografování chrámo-
v˘ch nástûnn˘ch maleb. DÛleÏitou rodin-
nou událostí je na Kypru svatba, která se
témûfi vÏdy koná v chrámu. Na vesnici se
jí úãastní v‰ichni obyvatelé. Není v˘-
jimkou, Ïe se na svatbû sejde sto a více
hostÛ.
Vynikající kuchyně
Kyperská kuchynû byla v prÛbûhu histo-
rie promíchána s rÛzn˘mi kuchynûmi
okolních národÛ. Její recepty jsou ovliv-
nûny fieck˘mi, ale také, díky poloze
ostrova, africk˘mi a v˘chodními recep-
turami. DÛleÏitou roli v ní hraje ochu-
cení ãerstv˘m kofiením a pouÏívání
olivového oleje. Nejoblíbenûj‰ím kofie-
ním je oregáno, tymián, rozmar˘n, baza-
lka, ãesnek, olivy, ofií‰ky. Ze zeleniny
jsou nejoblíbenûj‰í, stejnû jako v ne-
dalekém Turecku, rajãata a lilky. V‰ech-
ny tyto suroviny jsou lehce k dostání
kdekoli na trÏi‰ti nebo v obchodech.
Rybí taverny najdete po celém pobfieÏí.
Ryby skuteãnû Kypfiané, jako správní
ostrované, upravit umí a hlavnû jsou
vÏdy ãerstvé. Kromû ryb patfií mezi
oblíbené maso skopové a hovûzí, ochut-
nat lze i maso kozí. Kromû vysokého
standardu hygienick˘ch podmínek
a svûÏesti nabízen˘ch pokrmÛ, jsou
vût‰inou turisté nad‰eni jak kyperskou
kuchyní, tak i srdeãnou obsluhou.
Kypr je doslova rájem pro milovníky
lahodného moku z vinné révy. UÏ z roku
2000 pfied na‰ím letopoãtem máme do-
chované dÛkazy o v˘robû vína. Mnoho
historick˘ch památek nám dává nahléd-
nout do historie sv˘mi malbami a ukazu-
je, jak velkou roli hrálo v historii Kypru
dobré víno. Vinná réva se pûstuje v okolí
Limassolu a Paphosu, ale i v pohofií Troo-
dos. Nejznámûj‰ím vínem je sladké
likérové víno Commandaria – produkt
klá‰terních mnichÛ. Celkovû se na Kypru
pûstuje pfies 100 druhÛ vinné révy. Za
láhev kyperského vína 0.75 litru zaplatíte
na cestách
v restauraci okolo 120 –240 Kã. Podobnû
jako v celé oblasti jihov˘chodního Stfie-
domofií zde jednoznaãnû pfievládá ouzo.
Na venkovû mÛÏete dostat místní „Cy-
prus Whisky“. Kypfiané hodnû pijí ãaj
a silnou malou kávu. V letním období
upfiednostÀují tzv. nescafé frappé. Z ma-
loasijsk˘ch zemí i sem do‰el Ayran – sla-
n˘ jogurtov˘ nápoj. Z piva mÛÏete ochut-
nat kyperské KEO.
Tradiãním jídlem je meze. Jedná se o ku-
lináfisk˘ záÏitek, kter˘ obsahuje tfii nebo
ãtyfii chody (nûkdy i devût!). V tomto me-
nu najdete salát, hlavní jídlo vegetarián-
ské nebo masové, ovoce. Zaãíná se pfied-
krmem, kter˘ zahrnuje zvlá‰tní omáãky
jako je hummus s ãesnekem, rybí salát,
tahini s olivami, chléb a ãerstv˘ salát.
Dejte pozor na omáãky, vût‰inou velmi
dobfie zasytí. Mezi speciality v pfiedkr-
mech patfií chobotnice na vínû, hlem˘Ïdi
v rajãatové omáãce, kvûták a s˘r haloumi.
Hlavní chod tvofií masové kuliãky, párky
a rÛzné upravené maso – kebab, grilo-
vané kufie. Dezerty se vût‰inou skládají z
ãerstvého ovoce namáãeného v rÛzn˘ch
sirupech ãi omáãkách. Vychutnejte si
v‰echny chody, jezte pomalu a nechvátej-
te k dal‰ím lákavû vyhlíÏejícím pochout-
kám. S jídlem jde ruku v ruce i dobrá
zábava, mnoho taveren pofiádá taneãní ve-
ãery doprovázené právû podáváním meze.
Závěr
Urãitû nebudete litovat, Ïe jste se
rozhodli nav‰tívit tento ostrov, pln˘ kul-
turních tradic a historick˘ch památek.
ZáÏitky ze setkání s místními obyvateli a
vÛbec z náv‰tûvy ostrova vám zÛstanou
navÏdy v pamûti.
-red-
ikona 1 27
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 28

životní styl
Můj domov je všude tam,
kde jsem já

Rozhovor se světoznámým galeristou, filozofem a režisérem

Miro Smolákem vedla Svatava Maria Kabošová
Narodil se v malé rusínské obci, která dnes jiÏ neexistuje, v nejv˘chodnûj‰ím cípu Slovenska. Starina spolu s dal‰ími obcemi
musela ustoupit velkolepému vodnímu dílu se stejn˘m názvem. A tak mu domov doslova a do písmene vzala voda… Dnes je
doma v Praze. Nejãastûji ho zastihneme v kostele sv. Rocha, kde sídlí Galerie Miro a Nadaãní fond Trebbia.
Pfiedstavuje PraÏanÛm pozoruhodná díla umûlcÛ z celého svûta. Vzdûlan˘ filozof, váÏen˘ galerista, reÏisér, gentleman kaÏd˘m
slovem. Miro Smolák.
Na jedné vernisáži v Praze jste přítomné pozdra- modlil Otãe ná‰. A pfiestal jsem aÏ ve zitû v Berlínû. Skonãil jsem doktorskou
vil: „Christos Voskrese! Jsem pravoslavný a my 2. roãníku stfiední ‰koly ve Zvolenû, pro- prací na téma „Objektivní zákony v˘vinu
teď slavíme Paschu!“ Celkem odvážné v tak toÏe tam se nikdo kolem mû nemodlil! socialistické spoleãnosti a jejich dezinter-
antireligiózním českém prostředí… nemyslíte? Ale protoÏe jsem vûdûl, Ïe mamince by pretace západními ideology.“
Proã? MÛj status na této planetû je dobfie se nelíbilo, kdybych se pfiestal modlit
znám˘: Miro Smolák, narozen v obci Sta- úplnû, udûlal jsem si vlastní zkrácenou Snad Vás to neurazí – vždyť to zní trochu jako
rina, slovenské národnosti od narození, verzi. A tu se modlím dodnes: Isuse marxisticko-leninská propaganda. Chcete říci, že
rusínsko-ukrajinského pÛvodu, státní solodkij, ja Èa ljublju. Pomos v‰itkym Vás prostředí univerzity tak změnilo, že se z Vás
obãan Nûmecka s trval˘m pobytem ljuìjam na sviti a pomos aj meni. (JeÏí‰i místo kněze stal nakonec zanícený komunista?
v âeské republice. To o mnû vûdí v‰ichni sladk˘, já tû miluji, pomoz v‰em lidem Právû, Ïe já jsem velmi chtûl b˘t komu-
od âíny pfies Alja‰ku aÏ po USA i mí na svûtû a pomoz i mnû.) Nevím, proã nistou – jenÏe oni mû stále nechtûli.
bratfii muslimové. BÛh je jen jeden a mÛj jsem si to tak zkrátil. Asi z pohodlnosti. A to i pfies to, Ïe jsem mûl dûlnicko-rol-
domov je v‰ude, kde jsem já. Moji rodiãe nick˘ pÛvod. Ty, co studovali marxistic-
byli pravoslavní, pokfitili mû a vychová- Ve Zvoleně jste navštěvoval dřevařskou prů- ko-leninskou filozofii brali automaticky.
vali ve vífie v Boha. Na v˘chodním Slo- myslovku, ale po maturitě jste se hlásil na V‰ech tfiináct m˘ch spoluÏákÛ z vysoké
vensku si lidé zachovávali tradiãní víru bohosloveckou fakultu do Prešova… ‰koly, ktefií studovali ãistou filozofii vzali
i v dobû totality. KdyÏ mû pokfitili, na- Na bohosloveckou fakultu jsem se pfii- také do strany, jenom mû ne. Víte, Ïe jsem
psali mi do rodného listu: národnost hlásil, protoÏe moje mamka chtûla, abych z toho mûl mindrák? 1.kvûtna 1971 jsem
slovenská. Proto fiíkám „slovenské národ- byl pravoslavn˘ knûz. MÛj bratranec, nastoupil do âeskoslovenského kulturní-
nosti od narození, ale rusínsko-ukrajin- ·tefan Îenãuch, tam jiÏ studoval. Pozdûji ho stfiediska v Berlínû. A pofiád nic. Psal
ského pÛvodu“. v osma‰edesátém ode‰el do zahraniãí jsem i dopisy na vy‰‰í místa s dotazy,
a dnes je americk˘m pravoslavn˘m knû- proã mû nechtûjí? AÏ v roce 1985 jsem
Jenom Vás pokřtili, nebo jste chodil i na pravidel- zem. JenÏe já jsem to zkusil i na filozo- definitivnû pochopil, Ïe se do strany
né bohoslužby? fickou fakultu v Bratislavû, na obor ãisté nedostanu a Ïe patfiím jinam. Tak jsem
Pokfitili mû v roce 1951. Pfies zahradu filozofie. A pfiijali mû na obû vysoké zaÏádal o v˘jezdní doloÏku na západ –
jsme chodili do kostela kaÏdou nedûli. ‰koly. Co teì? Hodil jsem si desetníkem – a tu jsem dostal! A víte, Ïe jsem se do-
Pamatuji si, jak jsem s bázní pfiistupoval a padla mi Bratislava. Tak jsem tedy dnes nedozvûdûl, proã mû soudruzi ne-
k popovi, kdyÏ mi dával svaté pfiijímání, ne‰el na teologii, ale zaãal studovat filo- chtûli?
nebo kdyÏ mû v dny velk˘ch svátkÛ mûl zofii. Ve tfietím roãníku jsem získal indi-
pomazat svat˘m olejem nebo myrem na viduální studijní plán – a dal‰í tfii roky Máte i vysokoškolské vzdělání uměleckého
ãelo. KaÏd˘ veãer jsem se pravidelnû jsem pokraãoval na Humboldtovû univer- směru… jak jste se vlastně dostal ke studiu na

28 ikona 1
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 29

druhé vysoké škole, k dokumentární režii na
FAMU?
Studium jsem zaãal aÏ ve tfiiceti letech,
poté, co jsem promítl svÛj amatérsk˘ sní-
mek o rodné obci Starina. Natoãil jsem pak
celkem sedmnáct filmÛ, z toho jen dva byly
dobré. Ty také putovaly po rÛzn˘ch festi-
valech. A tûch zbyl˘ch patnáct… (mávne
rukou).
Tak vzácná sebekritika, to jsem ještě z úst tvůrce
neslyšela. Většina režisérů si myslí, že jsou talen-
tovaní a všechny jejich filmy jsou vynikající…
JenÏe já jsem upfiímn˘. A tak upfiímnû
fiíkám, Ïe tûch patnáct jsem udûlal pro
peníze. Tenkrát bylo moÏné zaãít podnikat
prostfiednictvím Podniku zahraniãního ob-
chodu Artcentrum Praha. Tak jsem se do
toho pustil. Chtûl jsem si zafiídit vlastní
studio – mít kameru, stfiiÏnu. To se mi
podafiilo pfiibliÏnû v dobû, kdy do‰lo
k pádu Ïelezné opony – a najednou jsem
poznal, Ïe v‰echno to, co mám, je napros-
to zastaralé a s pfiíchodem nov˘ch tech-
nologií, západní konkurence uÏ nemám
‰anci. Tak jsem to ze dne na den zavfiel
a otevfiel galerii.
Obchod se starožitnostmi, to bych pochopila. Ale
galerii? To je snad ještě riskantnější podnik, než
točit zakázkové videofilmy?! Copak dnes někdo
kupuje moderní umění? Ze všech stran slyšíme
povzdechy, že doba tvrdého kapitalismu umění
vůbec nepřeje a bez státních dotací nemohou
galerie existovat… Zřejmě umíte zapůsobit na
úřednice v oblasti kultury a svým šarmem vylou-
dit tučné granty…
Ale kdepak. Îádné granty. To jsem zkusil
jednou – a teì radûji dávám granty sám.
Na zaãátku jsem mûl trochu ‰tûstí, nebo
jak se fiíká, mûl mû Pán BÛh rád. Pomohl
mi pÛjãkou Karel Gott… SnaÏím se sám
vydûlat si prostfiedky. Sám – a proto, abych
svou ãinností uÏivil i sv˘ch 7 zamûstnan-
cÛ a odvedl státu v‰echno, co mu patfií.
Ne, granty opravdu nesháním, to jsem zku-
sil jednou – a staãilo to. Naopak. ZaloÏil
jsem nadaci na podporu umûní. Nadaãní
fond Trebbia rozdal od února 2007 témûfi
1 500 000 na podporu umûlcÛ a kul-
turních projektÛ. Dávám v˘tvarníkÛm
stipendium, pomáhám jim vystavit jejich
díla. Kromû toho také pomáháme rÛzn˘m
potfiebn˘m. Nûkdo se upne na dûtské
domovy, jin˘ na dal‰í konkrétní obãan-
ská sdruÏení – já jsem za spravedlivost,
a tak kaÏd˘ rok podpofiíme nûjakou jinou
nadaci nebo obãanské sdruÏení v âeské re-
publice. Za rok 2007 na‰i podporu v lednu
2008 obdrÏí Konto Paraple pana Svûráka.
životní styl
štera, v jehož areálu se tento kostel nachází…
Kostel sv. Rocha si mû osudovû pfiitáhl. Udělujete také evropské ocenění – Ceny Trebbia.
Bylo to tu zatuchlé, ‰pinavé, v zoufalém Galavečer – letos bylo již po sedmé – a po třetí
stavu. Po druhé svûtové válce byl kostel ho přenášela Česká televize a sledovalo ho více
odsvûcen. Pamatuji si, jak jsem tu stál než čtvrt miliónu diváků.
a fiíkám si: BoÏe, dávበmi kostel? Tak Benefiãní galaveãer Trebbia kaÏdoroãnû
jsem to vzal a slouÏím tu jiÏ 13. rokem. vzniká ve spolupráci Nadaãního fondu
Trebbia, Státní opery Praha a Galerie
Svatý Roch je světec, k jehož pomoci se utíkali MIRO pod zá‰titou ministra kultury a âR
věřící při morových epidemiích. Část jeho ostatků a nadcházející roãník i pod zá‰titou pri-
je mimo jiné uchovávána i v chrámu sv. Víta – ale mátora hl. m. Prahy. Pro pfií‰tí rok pfiipra-
kdy a proč vznikl právě tento kostel? vujeme rovnûÏ i Evropsk˘ benefiãní ples.
Svat˘ Roch ve dvanácti letech osifiel. Galaveãer i benefiãní draÏbu umûleck˘ch
Pocházel z Francie a vydal se smûrem do pfiedmûtÛ bude opût pfiená‰et âeská tele-
Itálie. Právû fiádily epidemie moru. Nebo- vize. Laureáty evropské ceny Trebbia volí
jácnû v‰ude pomáhal nemocn˘m, aÏ Mezinárodní nominaãní komitét, ve kte-
nakonec sám onemocnûl. JenÏe v‰emocn˘ rém nyní zasedne i exprezident pan Vá-
a milující BÛh ho uzdravil. Ne hned. clav Havel. Trebbia je evropské ocenûní
Nejprve se musel uch˘lit do samoty, kde zrozené v praÏském kostele sv. Rocha
ãekal na smrt, ale podle povûsti ho jako pfiirozen˘ dûjinn˘ prÛseãík témûfi
nav‰tûvovali andûlé a dodávali mu sílu. tisíciletého duchovního v˘voje na tomto
Modlil se a Ïil o samotû na bfiezích krásné místû a pozitivního vztahu mezi mece-
italské fieky Trebbie. Teì uÏ víte, proã se ná‰i a tvÛrci kulturních hodnot.
nበnadaãní fond jmenuje Trebbia. Kostel
sv. Rocha, zde v areálu Strahovského Nenapadá Vás, že dnešní umění z duchovního
klá‰tera na Hradãanech, byl postaven hlediska, v sobě může skrývat jistá nebezpečí –
v letech 1602–1612 z iniciativy tehdej‰í- a může způsobit „morovou epidemii“, například
ho opata klá‰tera Jana Lohela za finan- v myšlení lidí?
ãního pfiispûní císafie Rudolfa II. Stavba MÛÏe, ale zastávám názor, Ïe kaÏdá lid-
chrámu byla projevem díkÛ za to, Ïe ská du‰e má právo se vyjádfiit. A nese za
Prahu tenkrát morová epidemie obe‰la… to následky.
Galerie MIRO má v sobû zvlá‰tní noblesu, která není dána jen architekturou
a prostfiedím, v nûmÏ se nachází. Nese v sobû i peãeÈ svého zakladatele a majitele,
kter˘ se nezfiíká své národní a duchovní identity. Jeho Ïivotní krédo zní: Vûfiit
v Boha, platit danû, nepodvádût obchodní partnery, nepomlouvat úspû‰né, ale
naopak – obdivovat je a následovat.

Knězem jste se nestal, ale vaše galerie v Praze

vznikla také díky přízni premonstrátského klá-

ikona 1 29
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 30
téma
Důstojní otcové,
vážené sestry, bratři
V poslední dobû bylo publikováno nûko-
lik ãlánkÛ, jejichÏ úkolem bylo nepravdi-
vû o nás informovat vefiejnost. Jako jiÏ
nûkolikrát pfiedtím byla na‰e církev a její
pfiedstavitelé vtaÏena do roviny politické.
Pro pravoslavnou církev je v‰ak charak-
teristická její nepolitiãnost, i kdyÏ vÏdy
byla státotvorná. Vlastnû od vydání
Milánského ediktu v r. 313 fiímsk˘m
imperátorem sv. Konstantinem Velik˘m.
Pro nበstát je to zvlá‰tû patrné díky
svat˘m Cyrilu a Metodûjovi, ktefií pfii‰li
na na‰e území jako nositelé v˘chodní
kfiesÈanské – dnes pravoslavné (= orto-
30 ikona 1
doxní, fiecky orthos = prav˘, doxos =
sláva) církevní tradice.
Díky uchování cyrilometodûjského dû-
dictví byla také pravoslavná církev v âes-
k˘ch zemích a na Slovensku uznána za
autokefální, tzn. samostatnou sestru ostat-
ních velk˘ch národních církví.
Pfiesto se stále ze sdûlovacích prostfiedkÛ
dovídáme, Ïe jsme pouze „odnoÏí ruské
pravoslavné církve“, která dokonce ohro-
Ïuje bezpeãnost ãeského státu i jeho spo-
jencÛ v NATO. Pochopitelnû, Ïe si ne-
smírnû váÏíme ruské pravoslavné církve,
jejíÏ tisíce duchovních a vûfiících za svou
kfiesÈanskou pravoslavnou víru zemfieli
jako muãedníci v revolucích, válkách
a sovûtsk˘ch vyhlazovacích táborech.
TéÏ si váÏíme toho, Ïe nás – pravoslavné
v tehdej‰ím âeskoslovensku uznala za
schopné mít samostatnou autokefální
pravoslavnou církev, kterou postupnû
uznaly v‰echny pravoslavné církve po
celém svûtû.
Pfií‰tí rok to bude deset let, kdy nás jako
zcela samostatnou a na nikom nezávislou
pravoslavnou církev, uznal téÏ Konstan-
tinopolsk˘ patriarchát, Alexandrijsk˘
patriarchát, Jeruzalémsk˘ patriarchát
a kyperská a fiecká pravoslavná církev.
Z toho dÛvodu v‰ichni pravoslavní vûfiící
Ïijící v âeské a Slovenské republice patfií
do na‰í místní pravoslavné církve.
Musíme proto znovu a znovu odmítat
tvrzení, Ïe jsme odnoÏí jiné pravoslavné
církve a musíme v‰em vlídnû a s láskou
vysvûtlovat, Ïe na‰e církev je církví
domácí, jejíÏ kofieny jsou právû ve
v˘chodní misii svat˘ch bratfií Cyrila
a Metodûje.
Doklady o tom nalézáme v nejstar‰ích
ãesk˘ch kronikách, které potvrzují, Ïe
ãesk˘ kníÏe Bofiivoj pfiijal kfiest z rukou
Metodûjov˘ch a i to, Ïe sv. Václav,
sv. Ludmila i sv. Prokop, ktefií jsou
v ãesk˘ch zemích odedávna jako svûtci
nejvíce ctûni, se fiadí spí‰e ke svûtcÛm
pravoslavného typu a k následovníkÛm
v˘chodní tradice.
Hluboké povûdomí o „fieck˘ch“ kofienech
ãeského kfiesÈanství nacházíme pak jak
u Jeron˘ma PraÏského, tak u ãesk˘ch
utrakvistÛ a dokonce také u uãitele ná-
rodÛ Jana Amose Komenského.
Pravoslavím se inspirovali velké osob-
nosti ãeského národního obrození a je
samozfiejmé, Ïe pravoslavná církev se
zaãala u nás svobodnû a slibnû rozvíjet
v dobû první âeskoslovenské republiky,
na kterou se i souãasná âeská republika
snaÏí sv˘m právním fiádem navázat.
Rozvoj pravoslavné církve ve svobodném
Masarykovû âeskoslovensku byl moÏn˘
pod vedením velk˘ch a aÏ doposud
inspirujících osobností, jak˘mi byli
a jsou sv. Biskup Gorazd (Matûj Pavlík)
i arcibiskup Savatij (Brabec) a mnozí
dal‰í. Biskup Gorazd se napfiíklad v otev-
fieném dopise v‰em pravoslavn˘m hierar-
chÛm na zaãátku 2. sv. války postavil
proti násilnému rozdûlení republiky
a byli to zejména pravoslavní duchovní,
ktefií na území âech i Slovenska v roce
1940 uposlechli v˘zvu cafiihradského
ekumenického patriarchy, vyz˘vající je
k pomoci Ïidovsk˘m spoluobãanÛm, ktefií
se u nás stali první obûtí nacistické zvÛle.
Je historicky známou skuteãností, Ïe jako
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 31
akt odboje za 2. svûtové války, pravoslav-
ná církev poskytla úkryt lond˘nskou
vládou vyslan˘m atentátníkÛm na
Heydricha – národním mstitelÛm. Byl to
zásadní a vlastnû první projev ozbro-
jeného odporu vÛãi nacismu v porobené
Evropû. KdyÏ byl úkryt v praÏské pravo-
slavné katedrále sv. Cyrila a Metodûje
jedním z kolaborujících para‰utistÛ pro-
zrazen, obrátil se hnûv okupaãní moci
proti církvi. Dne 4. záfií 1942 byli biskup
Gorazd, pfiedstaven˘ katedrálního chrámu
duchovní Václav âikl, duchovní dr.
Vladimír Petfiek a pfiedseda sboru star-
‰ích Jan Sonnevend zastfieleni. Jejich
rodiny spolu s dal‰ími zahynuly v kon-
centraãním tábofie, pravoslavní knûÏí
byli z protektorátu posláni na nucené
práce. Církev byla zakázána a její majetek
byl zkonfiskován. Skuteãnost, Ïe o úkry-
tu para‰utistÛ vûdûlo pfiibliÏnû 100 pravo-
slavn˘ch kfiesÈanÛ – duchovních i laikÛ,
av‰ak ani jeden z nich para‰utisty nezra-
dil, svûdãí jednoznaãnû o tom, s jak˘m
odhodláním stáli pravoslavní vûfiící za
trpícím národem a za ideály prvního
âeskoslovenska, o jehoÏ obnovû v té dobû
mnozí pochybovali.
Krátce po osvobození z nacistického jha,
jenÏ si pfiipomínáme v tûchto dnech, se
ruská pravoslavná emigrace, která na‰la
útoãi‰tû v Masarykovû a Bene‰ovû âesko-
slovensku, stala prvním cílem snah KGB
deportovat a navÏdy umlãet u nás ty ob-
ãany, ktefií na základû vlastní zku‰enosti
varovali pfied nebezpeãím bol‰evizmu
a komunizmu.
Pravoslavná církev v ãesk˘ch zemích
a na Slovensku má dnes sídlo Metropo-
litního úfiadu v Praze (jako sídlo metro-
polity a jednoho z 15 vedoucích pfiedsta-
vitelÛ pravoslaví na svûtû) v pronajat˘ch
pfiízemních prostorách vily o velikosti tfií
kanceláfií s kuchyÀkou v Dûlostfielecké
ulici ã. 7. Vila byla vrácena v restituci
pÛvodním majitelÛm a v souãasné dobû
je nabídnuta k prodeji.
Budova ústfiedí církve v Praze 1, V jámû
6 se ocitla v havarijním stavu a její ná-
kladná oprava donutila vedení církve
k uzavfiení dlouhodobé nájemní smlou-
vy, aby mohl b˘t splacen vysok˘ úvûr
pouÏit˘ k financování její rekonstrukce.
Ve‰keré neziskové a humanitární aktivity
pravoslavné církve i jednotliv˘ch organi-
zací a obãansk˘ch sdruÏení pÛsobících pfii
pravoslavné církvi, vãetnû vydavatelství
církevního ãasopisu, jsou roztrou‰eny po
âeské republice v pronajat˘ch prostorách.
V dobû po pádu totalitního reÏimu vy-
uÏíváme v‰ech zákonn˘ch prostfiedkÛ
k získání pozemkÛ ãi prostor za úãelem
získání a vybudování metropolitního chrá-
mu, dÛstojn˘ch prostor pro duchovní,
dobroãinnou, humanitární a dal‰í ãin-
nost i vlastní práci a fungování metropo-
litního úfiadu.
Od roku 2004 jsme za podpory primátora
hl.m. Prahy a tehdej‰ího ministra kultury
projednávali odkoupení pozemku z ãásti
majetku b˘valé OÚNZ Praha 10 –
„Beãváfiova vila“. Z jednání na ÚMâ
Praha 10 v‰ak vyplynulo, Ïe zde dochází
ke stfietu zájmÛ Mâ a PC co se t˘ká zámû-
téma
ru na vyuÏití pozemku. V Územním
plánu hl.m. Prahy – Mâ Praha 10 je v této
lokalitû na tomto a pfiilehlém pozemku
uvaÏováno o vybudování administrativ-
nû kulturního centra Mâ Praha10.
Do‰lo k ústní dohodû o v˘mûnû pozemkÛ
za jin˘, jehoÏ vlastníkem je Mâ Praha 10.
Na základû námi dodan˘ch podkladÛ,
vãetnû podrobného zámûru vyuÏití, zá-
kresÛ do katastrálních map a zpracova-
ného zámûru, bylo na jednání tehdej‰ího
zastupitelstva Mâ Pha10 schváleno nejen
vybudování Duchovního a humanitár-
ního stfiediska PC s chrámem a sídlem
Metropolitního úfiadu, ale i nezbytná v˘-
mûna pozemkÛ.
Po tfiech letech oznaãil dne‰ní ministr
financí ve svém dopise tento postup pro-
jednan˘ a schválen˘ jeho pfiedchÛdcem
za nestandardní a na‰i Ïádost o odkou-
pení pozemku zamítl.
Na‰e církev nemá velké finanãní pro-
stfiedky a tedy mnoho stovek hodin práce
dobrovolníkÛ na zpracování projekãních
a ekonomick˘ch podkladÛ takto vy‰lo
vniveã.
Souãasnû se v r. 2005 naskytla na‰í církvi
moÏnost získání areálu U Sluncové 404
v Praze 8 formou bezúplatného pfievodu
nepotfiebného majetku státu v drÏení MO
âR pravoslavné církvi. Tento areál zÛstal
po záplavách v r. 2002 ve znaãnû zdevas-
tovaném stavu a vyuÏití jednotliv˘ch ob-
jektÛ by bylo moÏné jen za cenu rozsáh-
l˘ch stavebních úprav.
Smluvní vztahy byly zpoãátku upraveny
smlouvou o v˘pÛjãce, neboÈ smlouvu
ikona 1 31
IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 32
téma
o bezúplatném pfievodu majetku mezi MO
âR a PC ze dne 27. 12. 2005 neschválilo
Ministerstvo financí s poÏadavky na kon-
kretizování zámûru a vypracování konkrét-
ních studií a ekonomického zámûru. Tyto
poÏadavky byly formulovány písemnû.
Na‰í reakcí na dopis MF âR ze dne
20.3.2006 bylo zpracování objemové
studie vyuÏití stávajících objektÛ a po-
zemkÛ v areálu U Sluncové v Praze 8-
Karlínû na Metropolitní úfiad, Metropo-
litní chrám a Duchovní a humanitární
centrum pravoslavné církve v ãesk˘ch
zemích, vãetnû ekonomick˘ch ukazatelÛ
a zdrojÛ.
V souladu s podmínkami Smlouvy o v˘-
pÛjãce, stanoven˘mi v ãlánku IV, odst.
4.1., v‰ak Pravoslavná církev jako vypÛj-
ãitel, kter˘ není oprávnûn provádût ve
vypÛjãen˘ch nemovitostech stavební ani
terénní úpravy, nemá mandát v podobû
plné moci vlastníka nemovitostí a po-
zemkÛ k projednávání zámûru vyuÏití
ani s oddûlením architekta Mâ Praha 8,
ani s dotãen˘mi orgány státní správy jako
napfiíklad ochrana památek, správci sítí,
âeské dráhy, atd. Tento mandát je v‰ak
nezbytnou podmínkou projednání
jakékoliv záleÏitosti t˘kající se zámûru ãi
projektu stavby v souladu se správním
fiádem.
V tomto smyslu zní také odpovûì kan-
celáfie starosty Mûstské ãásti Praha 8
t˘kající se nemoÏnosti projednání vyuÏití
s mûstskou ãástí Praha 8.
Dále je nutné si uvûdomit, Ïe jednou
z nezbytn˘ch podmínek uskuteãnûní
32 ikona 1
na‰eho zámûru je zmûna Územního
plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy,
neboÈ v jeho souãasné podobû je zde
schváleno vojenské vyuÏití. Tato zmûna
závisí na schválení zastupitelstvem a zna-
mená projekãní zpracování zmûny územ-
ního plánu, jeho projednání s dotãen˘mi
orgány státní správy vãetnû orgánÛ pa-
mátkového dohledu. Samotné schvalo-
vání mÛÏe trvat aÏ devût mûsícÛ.
Smlouva mezi MO a pravoslavnou církví
neumoÏÀuje, aÏ do pfievodu vlastnictví,
Ïádnou ãinnost v pfiedmûtn˘ch nemovi-
tostech. Jedná se dle Obãanského zákoní-
ku o ãistou v˘pÛjãku k pfiesnû sjednané-
mu úãelu. âili dle ãl. II. 2.1. pfiedmûtné
smlouvy, objekt uveden˘ v ãl. I. této
smlouvy má slouÏit k uskladnûní mater-
iálu vypÛjãitele pro humanitární úãely.
Dle ãl.IV. vypÛjãitel není oprávnûn
provádût ve vypÛjãen˘ch nemovitostech
stavební úpravy. Pro jakékoliv vyuÏívání
budov k jinému úãelu je nutné splnit
zákonné pfiedpisy a o zmûnû vyuÏití
zahájit stavební fiízení. Stavební fiízení
mÛÏe vést pouze vlastník, jinak je k ja-
k˘mkoliv úkonÛm nutná plná moc vlast-
níka. Smlouvou o v˘pÛjãce nelze na
stavebním ani jiném úfiadû plnou moc
nahradit, nehledû na to, Ïe smlouva
v˘slovnû nezmocÀuje vypÛjãitele k Ïád-
nému zastupování .
Pokud by pravoslavná církev pouÏívala
uvedené nemovitosti k jinému, neÏ ve
smlouvû uvedenému úãelu, jednala by
v rozporu s touto smlouvou ãili bez
právního dÛvodu.
Smlouva se nezmiÀuje ani o tom, Ïe by
pfiedmûtné nemovitosti mûly po ukon-
ãení smlouvy pfiejít na vypÛjãitele ãili na
pravoslavnou církev. Jakékoliv zhodno-
cení nemovitostí by po skonãení v˘pÛj-
ãky náleÏelo vlastníkovi, nikoliv tomu,
kdo zhodnocení provedl. Není-li Ïádná
právní jistota, Ïe uvedené nemovitosti
pfiipadnou pravoslavné církvi, (aspoÀ
smlouva o smlouvû budoucí nebo v˘slov-
n˘ souhlas vlastníka se zhodnocením)
nemohou se do cizího majetku vkládat
Ïádné prostfiedky, natoÏ prostfiedky vefie-
jné, za jaké lze církevní prostfiedky
získané ze sbírek a darÛ obãanÛ pokládat.
PfiedloÏenou studii o vyuÏití areálu pro
duchovní humanitární potfieby pravo-
slavné církve ve smyslu v˘‰e uveden˘ch
skuteãností v‰ak není moÏné poÏadova-
n˘mi orgány ve standartním správním
fiízení schválit.
Ocitáme se tedy ve stejné situaci jako
v pfiípadû pozemkÛ „Beãváfiovy vily“
v Praze 10, jen vynaloÏené úsilí, náklady
a mnoÏství práce je znaãnû vy‰‰í.
Náklady na permanentní ostrahu objektu,
poÏadované smlouvou o v˘pÛjãce v ãl. IV.,
odst. 4.2., náklady na vytápûní podmáãe-
n˘ch objektÛ za úãelem alespoÀ ãásteã-
ného vyuÏití kanceláfisk˘ch prostor, dal‰í
náklady za vodné a stoãné a elektfiinu,
aby byla zabezpeãena podmínka smlou-
vy o v˘pÛjãce v ãl. IV odst. 4.6. spojené
s rekonstrukcí Ïelezniãní trati a v˘stav-
bou tunelu pod horou Vítkov spoleãností
STRABAG a.s. atd.
Ve‰keré tyto náklady hradí pravoslavná
církev bez jak˘chkoliv záruk o pfievedení
majetku z darÛ a de facto místo státu,
kter˘ by prostfiednictvím MO âR musel
ostrahu a minimální chod areálu z dÛ-
vodÛ v˘stavby rovnûÏ zabezpeãit .
Náklady na prÛzkumy a zpracování stu-
die vyuÏití s pfiíslu‰n˘mi ekonomick˘mi
v˘sledky byly stejnû jako v pfiípadû are-
álu „Beãváfiovy vily“ nemalé.
Neziskové partnerské organizace úãast-
nící se projektu a Pravoslavná církev dále
platí nájemné v roztrou‰en˘ch prona-
jat˘ch prostorách.
Ve‰keré v˘‰e uvedené prostfiedky na na‰i
ãinnost získáváme z darÛ. Tyto dary po-
chází v nemalé mífie i od zahraniãních
partnerÛ na‰eho projektu: ¤ecké repub-
liky, Rumunska, Finska, Bulharska,
Ukrajiny, Ruska, atd.
¤eck˘ parlament ustanovil komisi, která
má sledovat prÛbûh v˘stavby sídla
Metropolitního úfiadu, metropolitního
chrámu a Duchovního a humanitárního
centra, získávat podporu a penûÏní a ma-
teriální dary pro uskuteãnûní vytãeného
zámûru.
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 33

téma
Rumun‰tí vûfiící trvale Ïijící a pracující
v Praze, jejichÏ pfiedkové zanechali
v roce 1945 na na‰ich boji‰tích pfii osvo-
bozování âeskoslovenska od fa‰istÛ více
neÏ 30 000 padl˘ch, jsou pfiipraveni finan-
covat v˘stavbu chrámu v areálu U Slun-
cové v Praze 8.
Z dÛvodÛ neukonãeného bezúplatného
pfievodu majetku není moÏné Ïádat ani
o dotace a granty jak v âeské republice
tak ani o prostfiedky z EU.
Zaãarovan˘ kruh nesplniteln˘ch pod-
mínek MF âR a MO âR ve správním
fiízení nás staví do situace dal‰ích ne-
ziskov˘ch subjektÛ, které poÏádaly o bez-
úplatn˘ pfievod nepotfiebného majetku
MO âR, a kter˘m byl pfievod z dÛvodÛ
nesplnûní nesplniteln˘ch podmínek po
vynaloÏení nemal˘ch prostfiedkÛ a práce
zamítnut. Klademe si otázku, proã jsou
takto pfii znalosti správního fiádu, Staveb-
ního zákona a dal‰ích právních a tech-
nick˘ch pfiedpisÛ podmínky ustanove-
ny? Komu to slouÏí? Jde o zpÛsob cesty
umoÏÀující vzápûtí odprodej státního
majetku soukrom˘m subjektÛm?
Pravoslavná církev si nepochybnû vzhle-
dem ke sv˘m zásluhám o âesk˘ stát za-
slouÏí solidní základnu pro sebe i svoji
humanitární a kulturní, misijní i vzdûlá-
vací ãinnost. Nemûlo by se tudíÏ rozhod- v Lidov˘ch novinách dne 11. 5. 2007 pod a bude vám odpu‰tûno. Dávejte, a bude
nû jednat o jakousi v˘pÛjãku ãi „pfiidû- názvem „Linka do NATO ohroÏena“. vám dáno; dobrá míra, natlaãená, natfie-
lení“ majetku, kter˘ patfií ve skuteãnosti Chápu, Ïe nejsou vyãerpávající, je proto sená, vrchovatá vám bude dána do klína.
nûkomu jinému. Jakékoliv právní a fak- potfieba, abychom kaÏd˘ na svém místû NeboÈ jakou mûrou mûfiíte, takovou BÛh
tické provizorium v této vûci je totiÏ vydávali osobní svûdectví o poznané namûfií vám.“ (Lukበ6:37-38 [âEP])
pfiedstaviteli i ãleny pravoslavné církve pravdû. Rozhodl jsem se v této souvis- Stejnû tak jako poselství sv. apo‰tola
v ãesk˘ch zemích vnímáno jako zpo- losti uspofiádat v den svátku svat˘ch Pavla adresované Galatsk˘m kfiesÈanÛm:
chybnûní a zneuctûní obûtí, které církev Cyrila a Metodûje, dne 24. kvûtna, „Vy jste byli povoláni ke svobodû, bratfii.
pfiinesla na oltáfi vlasti v dobû nejtûωí. tiskovou konferenci za úãasti pfiedsta- Jen nemûjte svobodu za pfiíleÏitost k pro-
V âeské republice se navíc v posledních vitelÛ na‰ich duchovních, vûfiících sazování sebe, ale sluÏte v lásce jedni
letech usazuje znaãn˘ poãet obãanÛ post- a laikÛ, která by mûla pravdivû informo- druh˘m. VÏdyÈ cel˘ zákon je shrnut
sovûtsk˘ch republik. Mnozí z nich po vat ‰irokou vefiejnost o novodob˘ch v jednom slovû: Milovati bude‰ bliÏního
získání dlouhodobého pobytu vstupují dûjinách a hlavnû souãasnosti a úkolech, svého jako sebe samého! JestliÏe v‰ak
do místní pravoslavné církve. Tvrzení jeÏ si na‰e církev vytyãila na svém jeden druhého kou‰ete a poÏíráte, dejte si
tzv. „expertÛ“, Ïe se obávají, Ïe na‰e cír- posledním fiádném snûmu konaném letos pozor, abyste se navzájem nezahubili.
kev mÛÏe b˘t kromû b˘val˘ch estébákÛ v Pre‰ovû. Chci fiíci: Îijte z moci BoÏího Ducha,
infiltrována i agenty v˘chodních rozvûd- Jedna z konferencí pfiipravovan˘ch Pra- a nepodlehnete tomu, k ãemu vás táhne
n˘ch sluÏeb je v dobû sjednocování Evro- voslavnou akademií Vilémov, jejímÏ jsem va‰e pfiirozenost. Touhy lidské pfiiroze-
py, kdy se na‰i obãané usazují v zahra- pfiedsedou, bude vûnována otázkám nosti smûfiují proti Duchu BoÏímu a BoÏí
niãí a jistû vstupují i do místních církví, poznání viny, pokání, odpu‰tûní a smífie- Duch proti nim. Jde tu o naprost˘ proti-
nebezpeãnû xenofobní. ní. Tuto konferenci akademie hodlá uspo- klad, takÏe dûláte to, co dûlat nechcete.“
Lidí, ktefií opustí svÛj domov a vlast, své fiádat ve dnech 16.–17. listopadu 2007. (Galatsk˘m 5:13-17 [âEP])
blízké, své známé a pfiátele a svou minu- Chceme zde hovofiit o tom, jak pfiedsta- S pfiáním poÏehnané svaté Padesátnice –
lost, mnohdy aby zachránili holou exi- vitelé na‰í církve spolupracovali nebo svátku Sestoupení Svatého Ducha a zalo-
stenci a vzali odpovûdnost za své Ïivoty nespolupracovali s b˘val˘m totalitním Ïení církve Kristovy v lásce BoÏí s arci-
do vlastních rukou, si váÏíme, mají na‰i reÏimem a jaké závûry z toho vypl˘vají past˘fisk˘m poÏehnáním
hlubokou úctu a soucit. Jsou pro nás pro nበduchovní Ïivot a postavení na‰í
bliÏními, které máme podle BoÏího fiádu církve v dne‰ní spoleãnosti. + Kry‰tof, v. r.
milovat a pomáhat jim, aby se mezi námi Ve v‰ech Ïivotních situacích si v‰ak arcibiskup praÏsk˘
cítili bezpeãnû. musíme pfiipomínat slova Pána JeÏí‰e metropolita âesk˘ch zemí a Slovenska
Vût‰inu my‰lenek zde uveden˘ch jsem Krista:
ãerpal z reakcí na‰ich vûfiících a pfiízniv- „Nesuìte, a nebudete souzeni; nezavr- Praha dne 19. 5. 2007
cÛ na ãlánek Petra Kuãery uvefiejnûn˘ hujte, a nebudete zavrÏeni; odpou‰tûjte,

ikona 1 33
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 34
historie
Operace
Anthropiod
Jak vážně chápala své vlastenecké a křesťanské poslání
česká pravoslavná církev pod vedením biskupa Gorazda,
dokázali věřící a duchovní v době heydrichiády v roce 1942.
Poté, co českoslovenští vojáci splnili úkol, poskytla jim
pravoslavná církev v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově
ulici úkryt až do doby prozrazení dne 18. června 1942.
Co předcházelo rozhodnutí
Situace na podzim 1941 vypadala pro
Spojence velmi ‰patnû. Nûmecké tanky
se valily na témûfi dvûstûkilometrové
frontû do vnitrozemí Ruska, Kyjev byl
obsazen˘, Leningrad v obleÏení, 70 divizí
bylo obklíãen˘ch a 665 000 rusk˘ch
vojákÛ zajat˘ch. Britové mûli na mofii
obrovské ztráty ãinností nûmeck˘ch
ponorek, a tak bylo zásobování Britsk˘ch
ostrovÛ ãím dál problematiãtûj‰í. Situace
v Egyptû a Stfiedomofií se zhor‰ovala.
V tomto období zaãali nacisté na âesko-
slovensko soustfieìovat zvlá‰tní pozor-
nost. Nበzbrojní prÛmysl se stal pro nû
Ïivotnû dÛleÏit˘ a nezbytn˘ pro vedení
války. Byl tu v‰ak problém. Chtûli vy-
m˘tit silné národnostní odbojové hnutí,
34 ikona 1
ale zároveÀ nerozlítit dûlníky a rolníky,
a tím po‰kodit váleãné úsilí. Problém tedy
spoãíval v tom, jak zdecimovat a zterori-
zovat v‰echny potenciální vÛdce, elimi-
novat silné jedince, svést slabé a poplést
nevûdomé. Vyfie‰ení tohoto problému
vyÏadovalo zvlá‰tní smûs brutality a lsti.
¤e‰ení se ujal inteligentní, ctiÏádostiv˘,
lstiv˘ a krut˘ osmatfiicetilet˘ Reinhard
Heydrich – váleãn˘ zloãinec, kter˘ byl
v nacistické policejní hierarchii hned
druh˘ muÏ po Himmlerovi a se sadistic-
k˘m nad‰ením fiídil prostfiednictvím vy-
hlazovacích jednotek koneãné fie‰ení
Ïidovského problému.
Po svém pfiíchodu, dne 29. záfií 1941, vy-
hlásil stanné právo v âechách a na
Moravû, zatkl ministerského pfiedsedu
generála Eliá‰e a nechal zastfielit dva
vûznûné generály, Bílého a Vojtu, ãímÏ
zahájil dlouhou fiadu poprav ãeské elity.
Popravy ãesk˘ch vlastencÛ byly jen ãástí
jeho celkového poslání, jehoÏ cílem bylo
vyhlazení ãeského národa. Jak to fiekl
sám Heydrich: „KdyÏ se za nûkolik let
zeptáte âecha v cizinû, kde Ïije, musí od-
povûdût, Ïe v âechách a na otázku, kdo
jste, musí odpovûdût, Ïe je fií‰sk˘ Nûmec!
Heydrich se rozhodl razit metodu trestu
a odmûny. Z naprosto jasn˘ch dÛvodÛ
urãil odmûny pfiedev‰ím pro dûlníky. Ti
ve zbrojních továrnách dostávali vût‰í
pfiídûly jídla, cigaret, bot, obleãení,
i vy‰‰í mzdu. Zbrojní prÛmysl bûÏel na
plné obrátky, sklízela se vût‰í úroda a po
vraÏdách hrdinÛ odboje zavládla v na‰ich
zemích pasivita.
Lond˘n pravidelnû hodnotil odbojové
hnutí v okupovan˘ch zemích. Toto hod-
nocení spoãívalo v ocenûní ‰kod zpÛ-
soben˘ch okupantÛm. Jako dÛsledek
Heydrichova zdecimování odbojov˘ch
organizací se nacházelo âeskoslovensko
koncem roku 1941 na posledním místû.
Angliãané i Sovûti tûÏce zkou‰eni na
sv˘ch frontách, zaãali prezidentu Bene-
‰ovi systematicky zdÛrazÀovat, jak je
dÛleÏité pro postup války, aby kaÏd˘
národ vyvinul maximální váleãné úsilí.
Na konci roku navrhl prezident Bene‰
veliteli ãeskoslovenské zpravodajské
sluÏby Franti‰ku Moravcovi, aby provedl
atentát na Heydricha, coÏ by jako okáza-
lá akce mohla za prvé vymazat peãeÈ
pasivity a pomohla âeskoslovensku mez-
inárodnû a za druhé by mohla nastartovat
obrození odbojového hnutí a zaãátek
masového odporu proti nacistÛm.
Atentát na Heydricha
Je 9 hodin 50 minut dne 27. 5. 1942 a ‰e-
stisedadlov˘ Mercedes-Benz vyrazil ze
zámku v Panensk˘ch BfieÏanech, sídla,
jeÏ obsadil Heydrich s celou svou rodi-
nou pfii svém pfiíchodu do Prahy. Jeho
osobní ‰ofér Willy veze kufry na leti‰tû,
a proto vÛz fiídí esesák Johannes Klein
z Heydrichovy osobní stráÏe.
Reinhard Heydrich má po krátké zastáv-
ce na PraÏském hradû odlétat do Berlína
na schÛzku s Hitlerem.
Ráno vyrazili Gabãík s Kubi‰em, dva
para‰utisté urãení k vykonání atentátu,
na kolech na kfiiÏovatku tehdej‰í Kirch-
mayerovy tfiídy s ulicí V Hole‰oviãkách.
Místo, které si pro atentát zvolili, se
zdálo ideální. Bylo v prudké zatáãce, kde
HeydrichÛv fiidiã Klein musel pfiibrzdit.
V zátoãinû na chodníku mûl stanovi‰tû
dal‰í para‰utista Valãík, zrcátko pfiipra-
vené v kapse, aby mohl dát kolegÛm zna-
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 35

historie
Poznámka:
Existují váÏnû mínûné a zcela seriózní
dohady o tom, zdali GabãíkÛv diverzní
samopal Sten opravdu v kritické chvíli
vÛbec selhal. Je totiÏ docela dobfie
moÏné, Ïe samopal vÛbec neselhal a Ïe
Gabãík úmyslnû nevystfielil. Hlavním
dÛvodem by v tomto pfiípadû byla pfii-
jíÏdûjící tramvaj smûrem od Trojského
mostu, která mûla v tûchto místech
zastávku. Je moÏné, Ïe Gabãík nechtûl
soustfiedûnou palbou ze samopalu ohro-
zit ãeské civilisty, ktefií právû vystupovali
z tramvaje.

Kruté represálie
Jakmile se zprávu o atentátu dozvûdûl
Hitler, nafiídil K. H. Frankovi, aby vypsal
odmûnu milión fií‰sk˘ch marek za infor-
mace, které povedou k vypátrání atentát-
Jozef Gabčík Jan Kubiš níkÛ. ZároveÀ nafiídil, aby bylo zatãeno
deset tisíc âechÛ a aby ti, ktefií jsou
mení, Ïe se HeydrichÛv vÛz blíÏí. V 10 ho- drich vyzval Kleina, aby ho zaãal pro- vûznûni za politické zloãiny, byli ihned
din 32 minut zaãal Valãík signalizovat následovat. popraveni. Na‰tûstí i bestiální Frank
pfiedem smluven˘ signál obûma para‰uti- Gabãík utíkal do kopce Kirchmayerovou pochopil stupidnost tohoto nafiízení.
stÛm ãekajícím v zatáãce. tfiídou, kde se chtûl schovat v fieznictví. Oprávnûnû se obával povstání a naru‰ení
Gabãík odhodil plá‰È a vskoãil do vozov- BohuÏel majitel fieznictví Brauner byl váleãné v˘roby. Hitler pfiesto trval na
ky pfied auto se samopalem namífien˘m stoupencem nacistÛ, a tak vybûhl ven pomstû. Zat˘kání a popravy zaãaly bez
na posádku. V tom okamÏiku zarachotila a pfiivolal fiidiãe Kleina, jenÏ vbûhl do prodlení. Lidé byli popravování bez soud-
tramvaj stoupající do kopce smûrem obchodu. Gabãík vyrazil proti Kleinovi, ních procesÛ, ãasto i bez vy‰etfiování.
k jejich zatáãce. Gabãík stiskl spou‰È, ale kterého postfielil do nohy. Poté se vydal Heydrich zemfiel 4. ãervna v pÛl páté
rána nevy‰la. Heydrich mu pohlédl do do postranních uliãek a odtud pak sebûhl ráno. V nemocniãní evidenci byla jako
oãí a nafiídil fiidiãi Kleinovi, aby zastavil. dolÛ po hlavní tfiídû podél tramvaje pfiíãina úmrtí uvedena „sepse po
Poté se vztyãil a zároveÀ se snaÏil roze- k vltavskému bfiehu, kde zmizel v pfiileh- zranûní“. Heydrich mûl dva pohfiby,
pnout pouzdro s pistolí. l˘ch ulicích. jeden v Praze a druh˘ v Berlínû. Berlín-
Ani jeden z nich si nev‰iml Kubi‰e, kter˘ ského se zúãastnili v‰ichni nacistiãtí
vstoupil do vozovky, vyndal z aktovky
jednu z pfiipraven˘ch bomb a hodil ji na
auto. Posádku v‰ak nazasáhl a bomba
dopadla na stupátko pfied zadním
prav˘m kolem. V˘buch prorazil karoserii
a vyvrátil pravé dvefie. Stfiepiny z v˘-
buchu zasáhly Kubi‰e do obliãeje a do
prsou. Heydrich se zhroutil na sedadlo,
ale jen na okamÏik. Po chvíli Heydrich
s Kleinem vyskoãili s pistolemi v rukou
z auta. ¤idiã Klein se vydal pronásle-
dovat krví oslepeného Kubi‰e. Ten se po
chvíli vzpamatoval a stfielbou do vzdu-
chu si proklestil cestu vydû‰en˘m davem
cestujících, ktefií vystupovali z tramvaje.
Nasedl na kolo, a aã sám zranûn, ujel na
záchytné místo ve staré Libni. Mezitím se
vydal Heydrich pronásledovat Gabãíka.
Strhla se krátká pfiestfielka, po chvilce
se v‰ak Heydrich zhroutil na zem, a poté
se potácel zpût smûrem k autu, kde padl
na jeho kapotu. Mûl zlomená Ïebra,
ale co bylo mnohem váÏnûj‰í, jak se
pozdûji zjistilo, nûkolik úlomkÛ karo-
série ho s ãástmi ãalounûní zasáhlo do
sleziny. Gabãík se dal na útûk, ale Hey- Místo atentátu

ikona 1 35
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 36
historie
pohlaváfii. Hitler vydal protektorátní
vládû ultimátum – pokud nechce, aby její
národ byl vymazán z mapy Evropy, musí
co nejrychleji dopadnout atentátníky.
Za nûkolik dní vûdûl cel˘ svût, co myslel
Hitler slovy „vymazat z mapy“. Veãer,
9. ãervna 1942, obklíãily jednotky gesta-
pa a wehrmachtu nedaleko Kladna obec
Lidice, kde v té dobû stálo 95 domÛ.
Barbarsk˘ plán spoãíval v tom, Ïe ãesk˘
lid bude zastra‰en úpln˘m vyhlazením
této vesnice – 173 muÏÛ bylo zastfieleno
a Ïeny a dûti byly odvezeny do koncen-
traãních táborÛ.
Dne 13. ãervna byla vyhlá‰ena amnestie
pro toho, kdo udá atentátníky do 5 dnÛ,
i kdyby tak dosud neuãinil. TéhoÏ dne
napsal para‰utista Karel âurda, kter˘
seskoãil se skupinou OUT DISTANCE
udavaãsk˘ dopis na ãetnickou stanici
v Bene‰ovû. V nûm oznaãil Gabãíka
a Kubi‰e za pachatele atentátu. âetníci
dopis zatajili, za coÏ byli v pfií‰tích t˘d-
nech po upozornûní âurdy popraveni.
KdyÏ se nedostavila oãekávaná reakce,
vydal se âurda 16. ãervna 1942 osobnû
do Prahy a krátce pfied polednem se pfii-
hlásil v budovû fiídící úfiadovny gestapa
v Petschkovû paláci. Udal gestapu v‰ech-
ny spolupracovníky para‰utistÛ, které
osobnû znal, a to nejen v Praze, ale
i v Pardubicích, Lázních Bûlohrad a Plzni.
Gestapo zaãalo ihned jednat. Zat˘kalo,
muãilo. Brzy se dozvûdûlo i o úkrytu
v Pravoslavném chrámu v Resslovû ulici.
Svou zradou âurda zpÛsobil smrt desítek
vlastencÛ, za coÏ byl po osvobození zat-
ãen, odsouzen k trestu smrti a popraven.
36 ikona 1
Heydrichův vůz a dobře patrné poškození bombou
Úkryt a boj v kryptě kostela sv. Cyrila
a Metoděje
V dobû krut˘ch represálií rozpoutan˘ch
nacisty bezprostfiednû po atentátu,
nalezli para‰utisté díky pfiedstavitelÛm
pravoslavné církve bezpeãné útoãi‰tû
v kostele sv. Cyrila a Metodûje v Ress-
lovû ulici v Praze. Úkryt v kryptû
chrámu nabídl nekomunistickému od-
boji pravoslavn˘ vûfiící Jan Sonnevend
se souhlasem ThDr. Vladimíra Petfika –
kaplana, kter˘ informoval pozdûji dû-
kana katedrály Václava âikla a kostel-
níka Václava Ornesta, bydlícího vedle
chrámové lodi.
PfiestoÏe vûdûli, Ïe jim za poskytnutí
pomoci ãeskoslovensk˘m vojákÛm hrozí
zatãení a poprava, postupnû schovali
v budovû kostela v‰ech sedm para‰utistÛ
pob˘vajících v Praze: ãetafie aspiranta
Josefa Bublíka (v˘sadek BIOSCOP), rot-
mistra Josefa Gabãíka, ãetafie Jana Hru-
bého (v˘sadek BIOSCOP), rotmistra Jana
Kubi‰e, nadporuãíka Adolfa Opálku
(v˘sadek OUT DISTANCE), rotného Jaro-
slava ·varce (v˘sadek TIN) a rotmistra
Josefa Valãíka (v˘sadek SILVER A).
V‰ichni se po celou dobu o ukryté a pro-
následované muÏe svûdomitû starali.
Shánûli pro nû potraviny, organizovali
jejich schÛzky s praÏsk˘mi odbojáfii,
zprostfiedkovali odborné o‰etfiení Kubi-
‰ova poranûného oka atd.
Kapitán Barto‰ (velitel v˘sadku SILVER A)
naplánoval a poté zaãal organizovat
odchod para‰utistÛ z Prahy do v˘chod-
ních âech a pak na Moravu. Bylo ov‰em
nutné poãkat, aÏ se ve mûstû odvolají
pfiísná bezpeãnostní opatfiení. Nebezpeãí
plynoucího z toho, Ïe na jednom místû je
shromáÏdûno mnoho hledan˘ch osob, si
byli vûdomi jak odbojáfii, tak i pfiedstavi-
telé pravoslavné církve. Dr. Petfiek proto
nav‰tívil dr. Stanovského, preláta svato-
vítské kapituly, a poÏádal ho o azyl pro
hledané muÏe, kter˘ by jim snad mohl
b˘t poskytnut na Strahovû. Katolick˘ knûz
v‰ak jeho prosbu odmítl. Nakonec se
nalezlo fie‰ení, jak dostat para‰utisty ven
z Prahy.
Ve ãtvrtek, 18. ãervna v ranních hodi-
nách mûli b˘t para‰utisté z chrámu v po-
hfiebním autû pfievezeni po polní cestû
u ìáblického hfibitova ven z mûsta. Osud
tomu ale bohuÏel chtûl jinak. Ve 2 ho-
diny ráno téhoÏ dne byl vydán rozkaz
Nacisté a jejich oběti v Lidicích
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 37
Tragédie pražských hasičů – jsou donuceni vyplavit kryptu
obklíãit chrám stráÏn˘m praporem SS
Prag. Oblast byla neprody‰nû uzavfiena
sedmi sty vojáky Waffen SS a Gestapem.
Ve 4 hodiny 10 minut byl kostel obklí-
ãen. Nûmci nejprve prohledali byt kostel-
níka a záhy objevili okno s odmontova-
nou vnitfiní mfiíÏí, jeÏ mûlo slouÏit pro
pfiípadn˘ útûk para‰utistÛ. O 15 minut
pozdûji vzali Nûmci chrám zteãí ve snaze
dopadnout para‰utisty Ïivé – tak znûl
pfiím˘ rozkaz.
Pfiíslu‰níci SS a gestapa vnikli do vnitfiní
ãásti kostela, kde na kÛru drÏeli stráÏ
Opálka, Bublík a Kubi‰. Zaãala nelítostná
pfiestfielka. Mnoho nacistÛ staãili obránci
zranit, neÏ jim do‰la munice. Ani jeden
z nich nepadl do rukou nacistÛ Ïiv˘ –
Opálka se zastfielil na místû, Bublík s Ku-
bi‰em zemfieli po 20 minutách pfii pfievo-
zu s tûÏk˘mi zranûními do nemocnice.
Nûmci zaãali kostel prohledávat. K jejich
odhalení, Ïe v kostele jsou je‰tû dal‰í
lidé, pfiispûla pravdûpodobnû náhoda.
Nacisté údajnû na‰li na kÛru ãtyfii kabáty,
zatímco mrtví para‰utisté byli pouze tfii.
Mezitím se v kryptû ãtyfii zb˘vající
v˘sadkáfii snaÏili probourat do kanaliza-
ãního systému v nadûji, Ïe objeví kanál
vedoucí do Vltavy. âasu ale bylo málo.
Poté, co narazili jen na dal‰í zdivo,
pochopili, Ïe jejich úsilí je zbyteãné.
Boj se pfiesunul do krypty, kam vedl je-
din˘ pfiístup úzk˘m vûtracím otvorem ze
západní ãásti kostela a mal˘m okénkem
z ulice. Para‰utisté se urputnû bránili
a nacisté se nemohli do krypty dostat.
Proto pfiivolali na pomoc praÏské hasiãe,
ktefií pou‰tûli do krypty vodu a vhazovali
slzn˘ plyn.
V blízkosti oltáfie pod kobercem nalezli
esesáci vchod do krypty uzavfien˘ ka-
mennou deskou. KdyÏ ji zniãili pomocí
trhavin, objevili strmé schody vedoucí
do podzemí. Poté se pokusili do hrobky
vniknout. První esesáci byli v‰ak tûÏce
zranûni palbou. Krypta se v‰ak zvolna
plnila vodou. Po chvíli se z útrob krypty
ozvalo uÏ jen nûkolik ran – v‰ichni ãtyfii
para‰utisté skonãili své Ïivoty vlastní
rukou. Ani jeden z nich nebyl zastfielen
Nûmci, jak druh˘ den tvrdily protektorát-
ní noviny.
Po sedmi hodinách boje, v nûmÏ Nûmci
byli ve znaãné pfiesile, skonãil Ïivot
v‰ech hrdinn˘ch para‰utistÛ. KdyÏ utich-
la palba z krypty, vynesli Nûmci tûla ven,
kde je âurda identifikoval.
Nacisté si vylévali zlost i na mrtvolách
sv˘ch protivníkÛ. Zbavili je hlav, z nichÏ
Čurda identifikuje mrtvé parašutisty
historie
pût preparovali, a hlavy Gabãíka a Kubi‰e
naloÏili do lihového roztoku.
Oběť pravoslavné církve pro český národ
Den po odhalení úkrytu a po boji v chrá-
mu sv. Cyrila a Metodûje 19. ãervna 1942
se biskup Gorazd rozhodl. Napsal tfii
dopisy na vládu, ministerstvo a úfiad
fií‰ského protektora: „Dávám pfiíslu‰n˘m
orgánÛm svou osobu k dispozici a chci se
podrobit kaÏdému trestu, tfieba i trestu
smrti, aby byl uãinûn konec obûtem, pro
záchranu zatãen˘ch a pro záchranu
církve.“
Ve ãtvrtek dne 25. ãervna 1942 v 5 ho-
din ráno zatkli vladyku Gorazda v Hor-
ních Poãernicích a po prohlídce bytu
byl pfievezen do Peãkova paláce. Nûmci
se snaÏili v‰emi silami uãinit poslední
dny vladyky Gorazda opravdu nejtûωí-
mi. Komisafi gestapa vypovûdûl, Ïe vla-
dyka Gorazd byl pfii v˘sle‰ích muãen,
surovû tluãen a vláãen za vousy po
místnosti. Odbojov˘ pracovník L. ·rá-
mek, vûznûn˘ v pankrácké vûznici
vypovûdûl, Ïe „vladyka byl vÏdy kolem
22. hodiny odváÏen k v˘slechu a vracel
se zcela vyãerpán aÏ kolem páté hodiny
ranní. Byl tak zeslábl˘, Ïe si nemohl
vzít ani vûzeÀské jídlo, rozná‰ené ve
velkém chvatu. Vladyka zeslábl˘ a ‰pat-
nû vidící sahal roztfiesen˘ma rukama po
jídle, které bylo ãasto dfiíve odneseno,
neÏ si je nabral. Jeho tfiesoucí se ruce
jídla nedosáhly a byl pak gestapác-
k˘m dozorcem odkopnut, Ïe mu to trva-
lo tak dlouho, a ponechán tak bez
stravy…“
Paní ·emberová pfii v˘slechu v Peãkovû
paláci uvidûla otevfien˘mi dvefimi v jedné
místnosti vladyku Gorazda pfii v˘slechu.
Sedûl na Ïidli bez kabátu a bez vesty
a byl rud˘ v tváfii. Po uzavfiení dvefií
sly‰ela silné vladykovy v˘kfiiky. Po del‰í
dobû byl v doprovodu dvou gestapákÛ
odvádûn se sklopenou hlavou a byl tak
ut˘rán, Ïe si ani neuvûdomil, Ïe ho
zdravila… „Za to, Ïe jsem s mou manÏel-
kou naÏivu, dûkuji jen blaÏenému umu-
ãenému vladykovi Gorazdovi a otci dr.
Petfikovi, ktefií niãeho o mnû neprozra-
dili“ (ze vzpomínek J. ·embery).
Pfielíãení s vladykou Gorazdem a dal‰ími
pravoslavn˘mi bylo 3. záfií 1942 od 14.00
– 17.20 hod., kdy byl vynesen rozsudek
smrti zastfielením. DÛvod byl formulován
tak, Ïe „obÏalovaní ukr˘vali v kostele
vrahy SS Obergrupenführera R. Hey-
dricha, jakoÏ i dal‰ích pût padákov˘ch
agentÛ, Ïivili je a podporovali. Dne
4. záfií 1942 ve 14.35 hod. byl biskup
Gorazd na Kobyliské stfielnici zastfielen.
ikona 1 37
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 38

historie
byla nabídnuta v‰em ãtyfiem odsouze-
n˘m, ale bez odezvy. Hlubok˘ klid se
zraãil na jejich tváfiích pfii soudu, vyne-
sení rozsudku i na popravi‰ti. Tûla svaté-
ho vladyky Gorazda, otce Vladimíra Pe-
tfieka a Jana Sonnevenda byla spálena,
tûlo otce Václava âikla bylo pfiedáno
podle svûdectví nûmecké zdravotní ses-
try k pitvû a vûdeckému zkoumání.
Dvanáct hlavních pfiedstavitelÛ pravo-
slavné církevní obce v Praze 2, z toho pût
Ïen a dívek, skonãilo také muãednickou
smrtí a bylo popraveno. KnûÏí ãeské
pravoslavné církve byli deportováni do
Nûmecka na nucené práce.
„âeskopravoslavné obce (církve) srbské
a cafiihradské jurisdikce v Protektorátu
âechy a Morava se tímto rozpou‰tûjí“,
tak znûlo opatfiení fií‰ského protektora ze
dne 27. záfií 1942, a jmûní církevních
obcí bylo zabaveno. Po smrti sv˘ch
duchovních zachvátil ãeské pravoslavné
vûfiící hlubok˘ velkopáteãní smutek – v‰e
bylo pohfibeno, zniãeno. Tak bylo ukon-
ãeno jedenadvacetileté pÛsobení místní
pravoslavné církve pod Gorazdov˘m
vedením. Gorazdova mise byla stejnû
krátká jako ãinnost sv. Cyrila a Metodûje
na Moravû a v âechách.
Po válce a v roce 1948 ãekala pravoslav-
nou církev „druhá heydrichiáda“. Západ-
ní nekomunistick˘ odboj spojen˘ s hey-
drichiádou byl odsouzen a povaÏován za
nepfiátelsk˘. Pravoslavná církev spolu
s ostatními církvemi byla ti‰e likvidová-
na. Dfiíve roz‰ífien˘ názor, Ïe byla pod-
porována ruskou pravoslavnou církví
a Ïila na v˘sluní, se nemÛÏe opfiít
o Ïádné dÛkazy.

Přínos operace Anthropoid

Hlavní úãel operace splnila. âeskoslo-

Mûl v‰ak také ctnost, která vedle lásky k Bohu nejvíce hárala v srdci jeho, lásku vensko se stalo pfiedmûtem pozornosti
k vlasti. Jeho láska k vlasti byla tak veliká, Ïe stala se mu osudnou. Nastala okupace. celého svûta. V hodnocení SpojencÛ bylo
To jiÏ byl stále v Praze. Pfii jedné náv‰tûvû fiekl mi: "Musíme nyní nûco dûlat. Národ na‰e odbojové hnutí rázem posunuto
musí poznat, Ïe milujeme svÛj stát nejen slovy, n˘brÏ i skutky, Ïe jsme opravdu národ- z posledního místa na místo první. Od-
ní církví." + Josef Leixner, psáno v r. 1948 stranûní Heydricha po‰kodilo nûmeckou

Biskupu Gorazdovi se nepodafiilo ani Lidické děti – pomník Marie Uchytilové připomíná tragický osud dětí z vyvražděné vesnice
dobrovolnou obûtí a nabídnutím svého
Ïivota ãeskou pravoslavnou církev za-
chránit. Musel je‰tû pfiihlíÏet tomu, jak
jeho spolubratfii umírají s ním, neboÈ
v úmrtních listech Jana Sonnevenda
a Václava âikla je uvedena stejná hodina
a minuta zastfielení. Dr. Vladimír Petfiek,
kter˘ první souhlasil s úkrytem para‰u-
tistÛ, umíral na Kobyliské stfielnici sám,
dne 5. záfií 1942 ve 12. hod. Ze zprávy
o popravû víme, Ïe se choval klidnû, bez
projevu a po soudu 3. záfií odmítl podat
Ïádost o udûlení milosti. Pravdûpodobnû

38 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 39

zahraniãí Jan Masaryk prohlá‰ení fran-
couzského Národního v˘boru, Ïe mni-
chovskou dohodu pokládá za neplatnou
od samotného poãátku.
Úkol operace ANTHROPOID byl splnûn
a na jeho základû byla Brity odvolána
Mnichovská dohoda a byla pfiislíbena
pováleãná obnova âeskoslovenska v jeho
„pfiedmnichovsk˘ch“ hranicích.
A pfiipomeÀme na závûr, jak ohodnotil
dopad atentátu velitel ãeskoslovenské
zpravodajské sluÏby plk. Franti‰ek Mora-
vec ve sv˘ch pamûtech: „Kdyby se âes-
koslovensko v roce 1939 postavilo na
odpor Nûmecku, místo toho, aby se
historie
podrobilo mnichovskému diktátu, (jak
jsem pfiesvûdãen, Ïe udûlat mûlo) bylo
by utrpûlo mnohem vût‰í ztráty neÏ po
atentátu na Heydricha, ale bylo by si vy-
slouÏilo lep‰í místo v historii. Operace
Heydrich by v tom pfiípadû byla b˘vala
zbyteãná. Ale za okolností, za kter˘ch
jsme Ïili v té dobû, to byla dobrá akce.
Byla to nejvût‰í odbojová operace v ães-
k˘ch zemích a pfiedstavuje dobrou strán-
ku v historii âeskoslovenska za druhé
svûtové války. âesk˘ národ by mûl b˘t na
ni hrd˘. Já na ni hrd˘ jsem“.
Roman Wimmer

NechÈ se pravoslavn˘ chrám (v Resslovû ul.) po zásluze stane poutním místem v‰eho
osvobozeného lidu ãeského, neboÈ zde se ozvaly první mohutné údery na‰eho národ-
ního odboje! (Vybráno z pfiedná‰ky Aloise Krejãího „O odboji biskupa Gorazda“
proslovené na první schÛzi sboru star‰ích pravoslavné církevní obce v Praze, konané
1. ãervna 1945; z knihy âestmíra Kráãmara „Panychida za stateãné“).

Chrám sv. Cyrila a Metoděje dnes

Krypta – místo posledního odporu

váleãnou ma‰inerii. Nikdy se nena‰el

nástupce, kter˘ by se mu vyrovnal a na-
hradil ho v nacistické hierarchii.
Pfiím˘m dÛsledkem operace Anthropoid
byla skuteãnost, Ïe ve stfiedu 5. srpna
1942 odeslal britsk˘ ministr zahraniãí
Anthony Eden ãeskoslovenskému mi-
nistru zahraniãních vûcí Janu Masarykovi
dopis, kter˘ obsahoval mimofiádnû dÛle-
Ïité sdûlení t˘kající se postoje britské
vlády: „Vzhledem k tomu, Ïe Nûmecko
úmyslnû zniãilo ujednání o âeskosloven-
sku z r. 1938, na kter˘ch vláda Jeho Veli-
ãenstva ve Spojeném království byla
úãastna, povaÏuje se vláda Jejího Veli-
ãenstva za zbavena jak˘chkoli závazkÛ
v této vûci. Pfii koneãné úpravû ãeskoslo-
vensk˘ch hranic na konci války, nebu-
dou na její stanovisko mít vliv Ïádné
zmûny, které se staly v tûchto vûcech jak
v r. 1938, tak pozdûji.“
Teprve tímto aktem, kter˘ pfii‰el záhy po
atentátu a krvav˘ch represáliích nacistÛ
na ãeském obyvatelstvu, zaãala povaÏo-
vat britská vláda âeskoslovensko za
suveréna a vykonavatele v˘sostn˘ch práv
nad ve‰ker˘m územím, které bylo pod
jeho suverenitou pfied Mnichovem.
O necelé dva mûsíce pozdûji 29. záfií sig-
noval za pfiítomnosti generála Charlese
de Gaulla a pfiedsedy ãeskoslovenské exi-
lové vlády msgre. Jana ·rámka ministr

ikona 1 39
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 40

fotoreportáž

65 let od hrdinné smrti

československých
parašutistů
si položením pamětních věnců a mší za mrtvé připomněli
nejvyšší představitelé státu i pravoslavné církve

V den výročí 18. června se před kostelem sv. Cyrila a Metoděje sešli mj. prezident
Václav Klaus, předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka, předseda Poslanecké
sněmovny PČR Miloslav Vlček, ministryně obrany Vlasta Parkanová či primátor
hl. m. Prahy Pavel Bém

Vlasta Parkanová jako nejvyšší představitelka armády uctila památku

československých vojáků

40 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 41

fotoreportáž

Takto bohatě bylo pokryto květinami místo posledního vzdoru hrdinných Smutné výročí si připomenul i metropolita Kryštof s představiteli generálního
výsadkářů štábu armády

Smuteční mše se zúčastnili všichni vzácní hosté

Foto: Ministerstvo obrany ČR / Věra Černá

ikona 1 41
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 42

historie

Svatá
Ludmila
kněžna a mučednice

V dobû, kdy na Moravû pÛsobil je‰tû

sv. Metodûj, zasedl v âechách na Pfiemys-
lÛv stolec kníÏe Bofiivoj. Jím zaãíná vlast-
nû teprve historie ãeského národa, pro-
toÏe on byl prvním kfiesÈansk˘m kníÏe-
tem v âechách. Narodil se asi r. 852
a kdyÏ mu bylo 22 let, oÏenil se s dcerou
jednoho kníÏete ze slovanského polab-
ského kmene (P‰ovanÛ, ktefií Ïili na Mûl-
nicku) – Ludmilou. âe‰i v té dobû byli
je‰tû pohané a téÏ mladá knûÏna byla
pohankou.
Z Bavorska tlaãilo se do âech kfiesÈanství
prostfiednictvím dobyvaãn˘ch NûmcÛ
a vzbuzovalo tudíÏ u kníÏat a lidu strach
a odpor. (Nûmci pouÏívali ‰ífiení kfiesÈan-
ské víry jako záminku pro politickou
expanzi.) Zcela jiného rázu byly zprávy
o kfiesÈanství, které sem docházely ze
sousední Moravy, kde tehdy za mocného
kníÏete Svatopluka spoãívalo tûÏi‰tû
politického Ïivota na‰ich pfiedkÛ. Bofiivoj
byl údûln˘m kníÏetem v âechách a pod-
fiizoval se „králi Svatoplukovi“, jak o tom
vypráví Dalimilova kronika. Jistû to ne-
byla jen obava pfied Nûmci, n˘brÏ i touha
poznat kfiesÈanství ve formû, která doved-
la uchvátit celou Moravu. Proto se dal
Bofiivoj se svou manÏelkou (a kníÏecím
domem) pokfitít sv. Metodûjem (asi
v r. 874-9) a kmotrem jim byl Svatopluk.
Není vylouãeno, Ïe tu sehrál svou úlohu
i jin˘ ãesk˘ svûtec – sv. Ivan, poustevník,
syn kníÏete polabsk˘ch SlovanÛ Gosto-
mysla, kter˘ padl v boji proti Ludvíku
Nûmeckému. Ten pod záminkou pokfie- v˘chovu duchovenstva „KfiesÈanskou aka- Toto je poãátek slovanské liturgie v âe-
sÈan‰tûní si polabské Slovany poroboval demii“ pfii chrámu sv. Klimenta na Vy‰e- chách. AÏ v první ãtvrtinû 12. století vnesl
a ponûmãoval. Sv. Ivan se setkal s Bofii- hradû, která je‰tû v 11. stol. byla proslulá Kosmas do svojí kroniky (ãásteãnû zfal‰o-
vojem a je moÏné, Ïe ho varoval pfied pfii- uãeností tamních uãitelÛ; zde se vzdûlá- vanou) zakládající listinu praÏského bi-
jetím kfitu ze západu a radil mu, aby se val i sv. Prokop. skupství, kde se pí‰e, Ïe biskupství (zalo-
nechal pokfitít od sv. Metodûje, aby ãesk˘ V Kristiánovû legendû z konce 10. století je Ïené v r. 973) má b˘t zfiízeno nikoliv
národ nestihl podobn˘ osud jako polab- zpráva, Ïe arcibiskup Metodûj pokfitil ães- podle obfiadÛ nebo zvyklostí bulharského
ské Slovany. kého kníÏete Bofiivoje (v letech 874–879): a ruského národa – a bez slovan‰tiny. (Je
Za úãelem dal‰ích kfitÛ v âechách pfiijel „A kdyÏ ho ve vífie Kristovû plnû vzdûlal to jedno z fiady svûdectví o tom, jak latin-
sem i samotn˘ sv. Metodûj. Za této ná- a mnoha dary obdaroval, propustil ho do ská církev potlaãovala byzantsko-slovan-
v‰tûvy bylo pfiiãinûním Bofiivoje a jeho vlasti a dal mu knûze ctného Ïivota ské kfiesÈanství, které u nás tehdy bylo
horlivé manÏelky zaloÏeno a zbudováno jménem Kaicha. Po návratu domÛ usadili v pfievaze.)
nûkolik chrámÛ, pro nûÏ sv. Metodûj vy- onoho knûze na hrádku, jehoÏ jméno bylo Dûkan praÏské metropolitní kapituly
svûtil a ustanovil knûze ze sv˘ch uãed- Hradec, zaloÏili chrám ke cti blaÏeného Hilarius Litomûfiick˘, úryvky ze zakláda-
níkÛ. Souãasnû zfiídil sv. Metodûj pro Klimenta, papeÏe a muãedníka.“ jící listiny praÏského biskupství, kterou

42 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 43
napsal papeÏ Jan XIII.: „Posíláme na tvou
Ïádost biskupa a povy‰ujeme PraÏsk˘
kostel na katedrální s pfiíkazem, aby bo-
hosluÏby byly konány nikoliv podle
obfiadÛ ¤ekÛ, ale podle ritu církve fiím-
ské.“ (Hilarii Litomericensis, S. Ecclesiae
Pragensis Decani, 1465)
Chrám sv. Klimenta, kter˘ byl postaven
pro slovanskou misii z Moravy na Levém
Hradci, byl nejspí‰ prvním kfiesÈansk˘m
chrámem v âechách. V souvislosti s Bofii-
vojovou snahou roz‰ífiit kfiesÈanství v âe-
chách, která narazila na odpor nûkter˘ch
pohanÛ, musel kníÏe opustit zemi a nale-
zl útoãi‰tû u kníÏete Svatopluka. âasem
se nepokoje uklidnily a on se mohl
znovu vrátit na svÛj stolec. V dobû svého
moravského exilu pr˘ uãinil posvátn˘
slib, Ïe po návratu do vlasti postaví chrám
ke cti pfiesvaté Bohorodice. A opravdu –
po návratu postavil v Praze chrám. Pfií-
chod a upevnûní kfiesÈanství do âech je
tedy spojeno s nadpfiirozenou pomocí
Matky BoÏí.
V Ïivotopisu sv. Ivana âeského se praví
o Bofiivoji, kníÏeti moravském, Ïe to byl
„kfiesÈan fieckého vyznání“ (starobylá
staroslovûnská legenda).
Sv. Ludmila se stala horlivou kfiesÈankou.
Po zesnutí sv. Metodûje, kdyÏ byli jeho
uãedníci na Moravû perzekuováni a na-
konec vyhnáni, ode‰li jistû nûktefií do
âech, kde byli vlídnû pfiijati a zapojili se
do roz‰ifiování a upevÀování slovanské
bohosluÏby.
O tom, jak velice si sv. Ludmila slovan-
skou liturgii a vzdûlanost oblíbila, svûdãí
to, Ïe svého vnuka Václava dala uãit od
knûze nejprve „knihám slovansk˘m“
a teprve pozdûji latinû.
Bofiivoj brzy zemfiel (r. 888), a tak první
vzdûlavatelkou dobrého zákona v âechách
byla knûÏna Ludmila. Postavila s man-
Ïelem mnoho chrámÛ, shromáÏdila
knûze, podporovala chudinu a ujímala se
opu‰tûn˘ch a ne‰Èastn˘ch. KdyÏ zemfiel
její syn Vratislav, stal se jeho právoplat-
n˘m nástupcem její vnuk Václav, nad
jehoÏ v˘chovou bdûla. Matka Václavova
– Drahomíra – v dÛsledku intrik na
kníÏecím dvofie, v domnûní, Ïe Ludmila
uplatÀuje vliv na Václava a na vládu
v zemi proti Drahomífie, byla zachvácena
podezfiívavostí a nenávistí vÛãi Ludmile,
která se tedy uch˘lila na tetínské hradi‰-
tû. Tam ji v‰ak dala Drahomíra dvûma
sv˘mi bojary zavraÏdit. Muãednice prosi-
la své vrahy o probodnutí meãem, aby
byla její krev prolita stejnû jako krev
dávn˘ch muãedníkÛ; oni ji v‰ak zardou-
sili jejím závojem. Tak zemfiela sv. Lud-
mila 16. záfií muãednickou smrtí ve stáfií
60 let.
Sv. Ludmila byla podle Kristiánovy cha-
rakteristiky Ïena plná v‰elik˘ch plodÛ
dobrotivosti, ‰tûdrá v almuÏnách, v bdûní
neúnavná, zboÏná modlitebnice, v lásce
dokonalá, patronka duchovenstva, matka
sirot a tû‰itelka vdov; nav‰tûvovala neú-
navnû vûznû a ve v‰ech dobr˘ch skutcích
byla dokonalá. Nad jejím hrobem se za-
ãaly dít zázraky. Podle tradice se zde
objevovaly hofiící svíce a také jeden
slepec nabyl zraku, kdyÏ se dotkl zemû,
v níÏ byla pochována.
Drahomíra se tûchto zázraãn˘ch událostí
zhrozila a nechala na tom místû vystavût
kostel sv. archandûla Michaela v nadûji,
Ïe pak budou zázraky pfiipisovány jemu
a nikoliv Ludmile.
Svatá muãednice se pfiipojila k zástupu
Kristov˘ch svûdkÛ v roce 921 (dle Pekafie
v r. 920; dle rusk˘ch minejí v r. 928)
a Církev slaví její památku 16. záfií.
Pravoslavné modlitební vzývání sv. Ludmily:
Tr o p a r :
Zanechav‰i temnotu modlosluÏby,
s horoucí láskou pfiijala jsi svûtlo pravoslavné víry Kristovy;
zjevila jsi se, sv. Ludmilo, jako hvûzda jitfiní,
a svûtlem svatosti své den pravé bohoúcty v ãeské zemi jsi zapoãala.
Matko chud˘ch, podporo ochromen˘ch,
svûtlo slep˘ch, utû‰itelko zarmoucen˘ch,
rosou modliteb sv˘ch pfied Hospodinem
zavlaÏ milostivû srdce lidu svého ve vífie neteãná a zarmoucená,
a zjasniv‰i oãi na‰e,
nedejÏ nám zahynouti od nepfiátel na‰ich.
Kondak:
V utrpení svém zazáfiila jsi skvostnû,
muãednice Ludmilo,
prolitím své krve ses okrá‰lila
a jako krásná holubice jsi k nebi vzlétla;
pfiimlouvej se tedy stále,
za uctívající tebe.
historie
KdyÏ se její vnuk Václav ujal plnû vlády
nechal vyzdvihnout ostatky své svaté
babiãky z hrobu a pfienést je do praÏské
baziliky sv. Jifií. Po otevfiení hrobu se po-
divili, Ïe svaté ostatky, vlasy i obleãení,
nebyly poru‰eny tlením. Tato translace
(pfienesení svat˘ch ostatkÛ) byla zároveÀ
aktem její kanonizace (svatofieãení).
První Îivot sv. Ludmily byl napsán staro-
slovûnsky. Z pozdûj‰í doby se zachovala
pozoruhodná zpráva: 3. fiíjna 1100 byl
svûcen nov˘ kostel sv. Petra a abaty‰e
Windelmuth pfiedloÏila praÏskému bis-
kupu Hermanovi mezi ostatky urãen˘mi
pro oltáfiní schránku, také ãást závoje
sv. Ludmily. Nato biskup rozhorlenû rea-
goval: „Paní, nemluv mi o její svatosti,
nech stafienku, aÈ odpoãívá v pokoji.“
K tomu abaty‰e pravila: „Nemluv, pane,
nemluv tak; neboÈ BÛh pro její zásluhy
mnoho velik˘ch vûcí dennû ãiní.“ Vhodil
tedy biskup látku na uhlí sálající plame-
ny. Ku podivu! Obláãek koufie a plamé-
nek vy‰lehl kolem látky, ale nic jí ne-
u‰kodil. A k zvût‰ení zázraku pfiispûla
i ta vûc, Ïe pro siln˘ Ïár nebylo moÏno
látku dlouho vyjmouti z plamenÛ; a kdyÏ
koneãnû byla vyÀata, jevila se tak celá
a pevná, jako by téhoÏ dne byla utkána.
Této zkou‰ce ohnûm byl pfiítomen i kro-
nikáfi Kosmas, kter˘ o tom pí‰e: „Tímto
zfiejm˘m zázrakem byli jsme – biskup
i my v‰ichni – tak pfiekvapeni, Ïe jsme
ronili radostí slzy a vzdávali díky Kris-
tu«. (Kosmova kronika ãeská)
Sv. Ludmila je vÛbec prvou slovanskou
svûticí, kterou uctívají v‰ichni pravo-
slavní Slované. (Z fiímsk˘ch katolíkÛ se
k ní hlásí pouze âechové.)
ikona 1 43
IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 44

historie

Svatý
svatého evangelia mu pomohly, aby
pochopil podstatu Kristova uãení.
Zamiloval si je cel˘m srdcem a vedl
podle nûho svÛj Ïivot.
dovedl i ozbrojenou rukou pfiimût nepfií-
tele k míru a pofiádku. Chrámy vystavûl
na v‰ech hradech. Neustále se konaly
bohosluÏby po v‰echny dny jako u ve-

Václav
R. 920 mu v jeho tfiinácti letech zemfiel lik˘ch národÛ. Zaãal stavût chrám
otec a on se stal kníÏetem. Poruãnicí sv. Víta, jehoÏ svaté ostatky získal. Nedo-
v zemské vládû mu byla jeho matka volil ubliÏovat sirotkÛm a vdovám, milo-
Drahomûfi. Václav prospíval ve v‰ech val stejnou láskou svÛj lid, bohaté
kníže a mučedník kfiesÈansk˘ch ctnostech díky základu, i chudé. Ke knûÏím byl laskav˘ a pod-
kter˘ mu dala jeho babiãka Ludmila. poroval jejich práci na poli duchovním.
Jakmile pfievzal vládu do sv˘ch rukou Sv. Václav toleroval latinsk˘ ritus, ale
(925), dal pfievést ostatky sv. Ludmily na podle v‰ech památek sám byl stoupen-
praÏsk˘ hrad do chrámu sv. Jifií a svou cem slovanského v˘chodního obfiadu;
Byl synem kníÏete Vratislava, druhoroze- matku vypovûdûl na hrad Budeã. Václav latinsk˘ obfiad nezavádûl. Latinské le-
ného syna Bofiivoje a Ludmily. Narodil se byl stateãn˘m a spravedliv˘m kníÏetem, gendy o nûm napsané neuvádûjí ani jed-
asi v r. 907 nejspí‰e v Praze. Mûl dva bra-
try, Boleslava a Spytihnûva. Slovanské
jméno Václav pí‰e se staroslovûnsky
Vjaãeslav. Toto jméno bylo dáno Václa-
vovi pfii kfitu, kter˘ vykonal knûz slovan-
ského obfiadu (tj. knûz náleÏející nikoliv
do latinské, n˘brÏ do byzantsko-v˘chod-
ní sféry, napojené na cyrilometodûjskou
misii; zfiejmû uÏ tato volba slovanského
kfiestního obfiadu byla ovlivnûna sv. Lud-
milou). Bezpeãnû víme, Ïe kdyÏ byl
Václav v sedmi letech a mûl b˘t dán na
studia, pozval kníÏe Vratislav slovanské-
ho biskupa Notaria, aby udûlil Václavovi
postfiiÏiny podle v˘chodního obfiadu
(obfiad obvykl˘ pouze v Pravoslaví).
Biskup modlil se tehdy stejné modlitby,
jaké se pfii postfiiÏinách i dnes modlí
pravoslavná církev.
Václav byl jiÏ v útlém vûku sv. Ludmilou
pfiidrÏován k uãení slovanského písma
a knih slovansk˘ch. Jeho uãitelem byl
pravdûpodobnû slovansk˘ knûz Pavel.
Na Budãi se nauãil Václav je‰tû latinû
a fieãtinû, protoÏe latina a fieãtina byly
fieãmi svûtov˘mi a latinu potfieboval
v kontaktu se západem. V˘uka latiny nic
nemûní na pfiíslu‰nosti sv. Václava ke
slovanské církvi, vÏdyÈ i zde byl uãitelem
jeho slovansk˘ knûz s pfiíznaãn˘m jmé-
nem Uãen.
Mladému kníÏeti se dostalo tak dobrého
vzdûlání, jakého ãasto nedosáhli ani
vládcové velk˘ch národÛ; napfi. císafi Ota
I. se nauãil ãíst aÏ ve stáfií (neobyãejné
vzdûlání sv. Václava ukazuje, Ïe âechy
v 10. století stály na vy‰‰í úrovni neÏ ve
století 11. a 12., kdy uÏ byly formálnû
pfievedeny pod západní kulturu; tento
kulturní rozvoj v dobû svatováclavské
byl dozajista vlivem cyrilometodûjského
misijního díla, a potaÏmo byzantské kul-
tury; bez slovanské církve a jejího du-
chovenstva by kníÏe Václav pravdûpo-
dobnû zÛstal analfabetem jako jeho
nûmeãtí protûj‰kové). Ale co je nej-
dÛleÏitûj‰í – pfiíklad jeho zboÏné babiãky,
jeho vzdûlání a hlavnû snaha Ïít podle

44 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 45
noho latinského knûze, kter˘ by tu za
jeho vlády pÛsobil.
Jako vládce byl pfiíkladn˘m kfiesÈanem,
Ïil hluboce zboÏn˘m a mravn˘m Ïivo-
tem, usiloval o roz‰ífiení víry v národû,
stavûl chrámy, nav‰tûvoval bohosluÏby,
konal skutky milosrdenství a lásky. Hod-
lal se pr˘ stát mnichem ãi knûzem.
Lidé, ktefií nechápali kfiesÈanské principy,
o nûm fiíkali: „Co s ním udûláme? VÏdyÈ
je pokaÏen knûÏími a je jako mnich!“ –
a snaÏili se proti nûmu nepfiátelsky nala-
dit jeho bratra Boleslava.
Stal se tudíÏ obûtí intrik sv˘ch dvofianÛ.
Jeho mlad‰í bratr Boleslav, pln energie
a vládychtivosti, sveden intrikujícími
bojary, pozval Václava na svÛj sídelní
hrad Boleslav na svátek sv. Kosmy a Da-
miána. Po svaté liturgii se chtûl Václav
vrátit do Prahy, ale bratr ho zdrÏel
na hostinu. Václav byl tajnû varován
a ponoukán k útûku, leã zÛstal. Druh˘
den v pondûlí 28. záfií (r. 929 nebo spí‰e
935) ráno se vydal kníÏe Václav do chrá-
mu na jitfiní bohosluÏbu. Po cestû na
nûho ãekali spiklenci. KdyÏ Boleslav
svého bratra dohonil, fiekl mu Václav:
„Dobr˘m jsi nám byl vãera hostitelem.“
Boleslav na svého bratra vytasil meã se
slovy: „Tak tobû chci lep‰í b˘ti,“ a Èal.
JenÏe sv. Václav mu meã vyrazil a srazil
ho ke sv˘m nohám. Boleslav volal na
pomoc své zbrojno‰e. Sv. Václav se chtûl
pfied pfiesilou schovat v chrámu. Vrahové
ho v‰ak dostihli a nakonec zabili u
zavfien˘ch vrat chrámu, kde jeho tûlo
rozsekali.
Knûz Krastûj omyl jeho tûlo a potom je
poloÏil v chrámu. Tfii dny leÏelo tûlo
kníÏete v chrámu a krev nepfiestávala
pr˘‰tit z jeho ran – jako by byl stále Ïiv˘.
Prolitou krev Václavovu nebylo moÏno
sm˘t z dlaÏby. AÏ po jeho pochování
náhle zmizela pfied oãima v‰ech. Pohfibu
se zúãastnil i slovansk˘ knûz Pavel, vy-
chovávatel VáclavÛv, kter˘ pfiijel z Prahy
(nejspí‰e on sepsal první Ïivotopis
a zprávu o umuãení sv. Václava).
Vraha v‰ak stíhalo ‰patné svûdomí. Po
tfiech letech se Boleslav ze svého stra‰-
ného skutku kál a 9. bfiezna, o první
velkopostní nedûli, která je v pravo-
slavném v˘chodním kalendáfii zasvûcena
v‰eobecnému usmífiení, nechal svaté
ostatky svého bratra vyzdvihnout z hrobu,
pfienést je do Prahy a se ctí pochovat
v chrámu sv. Víta. Tím v podstatû nechal
vykonat oficiální svatofieãení svého bra-
tra, jehoÏ zabil. Byl to akt vefiejného po-
kání. Pfii pfiená‰ení svatováclavsk˘ch
ostatkÛ do Prahy se dûly zázraky.
Latinská církev v prvních dobách nepfiála
jeho památce. Latinsk˘ mnich Vavfiinec
na Monte Casino, pí‰ící v 10. století, le-
gendu o Václavovi uvádí v pfiedmluvû:
„Nemusíme se báti ‰tûkotu jist˘ch lidí,“
tj. tûch, ktefií pí‰í proti Václavovi. Je‰tû
roku 1635 dûkan kapituly u sv. Víta Jan
kázal proti Václavovi (pí‰e Kalousek). Po
Bílé hofie jezuité nechtûli ve smyslu
zákazu papeÏe Urbana VIII. uznávat
Václava za svûtce (jezuité prohla‰ovali
sv. Václava za „samodûlného svûtce“ –
tj. Ïe si ho národ sám udûlal, vymyslel).
Teprve papeÏ Kliment X. v r. 1670 (a dal‰í
v r. 1729) zavedl definitivnû jeho svátek
v latinské církvi. Pfiíãinou tohoto vlaÏ-
ného vztahu latiníkÛ k památce Václa-
vovû bylo, Ïe sv. Václav náleÏel ke slo-
vansko-v˘chodní církvi. Roku 1729 bylo
okázale oslavováno svatofieãení Jana
z Pomuku, ale pozdûj‰í jubileum 900 let
od zabití sv. Václava bylo latinskou církví
pominuto skromnû a ti‰e.
Pravoslavné modlitební vzývání sv. Václava:
Tr o p a r ( 3 . h l a s ) :
Svat˘ muãedníku, kníÏe Václave,
národa slovanského nebesk˘ ochránce,
pros milostivého Boha,
aby chránil nás a spasil du‰e na‰e.
Tr o p a r z G o r a z d o v a s b o r n í k u
(v pÛvodní sluÏbû sedálen z jitfiní; 4. hlas):
Dnes andûlé s lidmi spolu se radují,
nebe i zemû oslavují památku tvou, svat˘ Václave,
i my hfií‰ní snaÏnû tû vz˘váme:
pros za nás Boha,
aby v‰eliké bídy a viditeln˘ch i neviditeln˘ch nepfiátel zbavil nás,
ktefií ctíme pfiesvûtlou památku tvoji.
Kondak (1. hlas):
S andûlsk˘mi zástupy slouÏí‰ Bohu,
blaÏen˘ z Jeho nev˘slovné krásy a dobroty,
a naãerpav z ní dobrodiní daru zázrakÛ,
Václave, kníÏe nበblahoslaven˘,
v‰em, kdo se ke svatosti tvé utíkají s vírou,
jsi pramenem podávajícím uzdravení.
historie
Na Rus proniklo uctívání sv. Václava
ihned po jeho smrti. Slovanská církev
tenkrát spojovala âechy s Ruskem. JiÏ
vnuk sv. ruského kníÏete Vladimíra pfiijal
jméno Václav (nar. 1036) a to se tam opa-
kovalo do r. 1226 pûtkrát, kdeÏto v ãeské
panovnické rodinû (polatin‰tûné) se
jméno Václav objevuje aÏ v r. 1230.
(Máme-li na zfieteli skuteãnost vyhla-
zování v‰ech stop po slovanské cyrilome-
todûjské církvi v âechách v dobû, kdy
byla âechÛm vnucena latinská orientace,
mÛÏeme s jistotou tvrdit, Ïe památka
sv. Václava se nám zachovala jen díky rus-
ké pravoslavné církvi, kde byl sv. Václav
vroucnû uctíván témûfi od okamÏiku jeho
muãednictví aÏ doposavad. Stejnû tak
dûkujeme v˘chodním pravoslavn˘m Slo-
vanÛm za zachování staroslovûnsk˘ch
literárních památek o sv. Václavu a Lud-
mile adal.)
V srdcích ãeského lidu zanechal Václav
svûtlou památku. Jeho velikost rostla
a národ jej pfiijal za svého nebeského
ochránce. Ve v‰ech ne‰tûstích k nûmu
volá: „Sv. Václave, vévodo ãeské zemû,
nedej zahynouti nám, ni budoucím.
Kyrie eleison.“ Pravoslavní âechové
a Moravané vûfií, Ïe právû na pfiímluvy
sv. Václava byl zachován ãesk˘ národ,
uchránil si svou národní a slovanskou
identitu a koneãnû – udrÏelo se v nûm
pfies v‰echno pronásledování a vyhla-
zování svaté Pravoslaví.
Památka sv. Václava se slaví v pravoslav-
né církvi dvakrát do roka – 28. záfií (den
jeho muãednictví) i 4. bfiezna (den pfiene-
sení ostatkÛ).
Pfievzato z www.orthodoxia.cz
ikona 1 45
IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 46

fotoreportáž

Narozeniny
arcibiskupa
Simeona
v moskevské nemocnici.

Arcibiskup Simeon oslavil 81. narozeniny v moskevské nemocnici Přítele arcibiskupa Simeona přišel do nemocnice navštívit spolužák ze studií
patriarcha ruské pravoslavné církve Alexij II.

46 ikona 1
IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 47

fotoreportáž

Mezi gratulanty byl i arcibiskup Arsenij, vikář patriarchy Alexije II.

Arcibiskup Simeon a otec Alexij Juščenko, vyslanec naší PC v Rusku

Foto: Konstantina Benediktová

ikona 1 47
IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 48
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 49
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 50
poradna pro cizince
RODINA, MANŽELSTVÍ, ŽIVOTNÍ UDÁLOSTI
Je tfieba mít na pamûti, Ïe rodinné vztahy
cizích státních pfiíslu‰níkÛ se mohou
fiídit jin˘m neÏ ãesk˘m právním fiádem.
Zákon ã. 97/1963 Sb., o mezinárodním
právu soukromém a procesním, v plat-
ném znûní, stanoví, kter˘m právním
fiádem se fiídí rodinné vztahy cizích stát-
ních pfiíslu‰níkÛ. Z tohoto zákona vypl˘-
vají mimo jiné následující skuteãnosti:
– zpÛsobilost osoby uzavfiít manÏelství,
jakoÏ i podmínky jeho platnosti se fiídí
právem státu, jehoÏ je tato osoba pfiís-
lu‰níkem
– forma uzavfiení manÏelství se fiídí prá-
vem místa, kde se manÏelství uzavírá
– osobní a majetkové vztahy manÏelÛ se
fiídí právem státu, jehoÏ jsou pfiíslu‰-
níky; jsou-li manÏelé pfiíslu‰níky
rÛzn˘ch státÛ, fiídí se vztahy právem
ãesk˘m
– zru‰ení manÏelství rozvodem se fiídí
právním fiádem státu, jehoÏ obãany
jsou manÏelé v dobû zahájení fiízení;
jsou-li manÏelé pfiíslu‰níky rÛzn˘ch
státÛ, fiídí se zru‰ení manÏelství rozvo-
50 ikona 1
dem právním fiádem ãesk˘m; jestliÏe
by bylo tfieba pouÏít cizího právního
fiádu, kter˘ by zru‰ení manÏelství roz-
vodem nedovoloval anebo jen za okol-
ností mimofiádnû tíÏiv˘ch, av‰ak man-
Ïelé nebo alespoÀ jeden z nich Ïije
v âeské republice del‰í dobu, pouÏije
se práva ãeského
– vztahy mezi rodiãi a dûtmi vãetnû
v˘chovy a v˘Ïivy se fiídí právem státu,
jehoÏ pfiíslu‰níkem je dítû; Ïije-li dítû
v âeské republice, mohou b˘t tyto vzta-
hy posuzovány podle práva ãeského,
je-li to v zájmu dítûte.
Ustanovení tohoto zákona se pouÏije, jen
pokud nestanoví nûco jiného mezinárod-
ní smlouva, kterou je âeská republika
vázána.
V rámci rodiny, stejnû jako v ostatních
právech a povinnostech, jsou si muÏ
a Ïena zcela rovni, o záleÏitostech rodiny
rozhodují manÏelé spoleãnû. ManÏelé
mají právo na stejnou Ïivotní úroveÀ
a mohou Ïádat v˘Ïivné.
Na v˘chovû dûtí by se mûli oba rodiãe
úãastnit stejn˘m dílem. Rodiãe mají vÛãi
sv˘m dûtem vyÏivovací povinnost. Tato
povinnost trvá do té doby, neÏ jsou dûti
samy schopny se Ïivit. Oba rodiãe pfiispí-
vají na v˘Ïivu sv˘ch dûtí podle sv˘ch
schopností, moÏností a majetkov˘ch
pomûrÛ. Podle ãeského práva mají dûti
manÏelské a nemanÏelské stejná práva
a povinnosti.
1.1 Matriky a jejich působnost
Matrika je státní evidence narození, uza-
vfiení manÏelství, registrace partnerství
a úmrtí fyzick˘ch osob na území âeské
republiky a narození, uzavfiení manÏel-
ství a úmrtí, k nimÏ do‰lo v cizinû, jde-li
o státní obãany âeské republiky. Matrika
se dûlí na matriku narození, pro kterou se
vede kniha narození, na matriku man-
Ïelství, pro kterou se vede kniha manÏel-
ství, matriku registrovaného partnerství,
pro kterou se vede kniha registrovaného
partnerství, a matriku úmrtí, pro kterou
se vede kniha úmrtí.
Do matriãních knih se zapisují dal‰í sku-
teãnosti, jimiÏ se mûní a doplÀují zápisy
v matriãní knize.
Z proveden˘ch zápisÛ v matriãní knize
se vydávají matriãní doklady, tj. rodn˘
list, oddací list a úmrtní list a doklad
o registrovaném partnerství.
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 51

poradna pro cizince

Matriãní úfiady jsou obecní úfiady, mûst- Potvrzuje tím, Ïe daná listina byla vy- zda je tfieba provedení superlegalizace,
ské úfiady, v hlavním mûstû Praze úfiady stavena ãi ovûfiena oprávnûnou osobou zaji‰tûní apostilly nebo není nutné
mûstsk˘ch ãástí, v územnû ãlenûn˘ch /pfiíslu‰n˘m úfiadem a ovûfiuje pravost pfiedkládané listiny ovûfiovat, je moÏné
statutárních mûstech úfiady mûstsk˘ch podpisÛ a otiskÛ úfiedních razítek a pe- zjistit telefonick˘m dotazem na zas-
obvodÛ nebo úfiady mûstsk˘ch ãástí a pro ãetí na této vefiejné listinû. Superlegal- tupitelském úfiadu âR.
území vojensk˘ch újezdÛ újezdní úfiady, izace se nevyÏaduje v pfiípadû, Ïe tak
které urãilo a jejich správní obvody stanoví mezinárodní smlouva, kterou Matriãní úfiad mÛÏe potfiebná ovûfiení
vymezilo Ministerstvo vnitra provádû- je âR vázána; nebo listin prominout, je-li jejich opatfiení spo-
cím právním pfiedpise. – opatfieny doloÏkou o ovûfiení apostillou jeno s tûÏko pfiekonatelnou pfiekáÏkou.
(k listinû pfiipojené úfiední potvrzení) - Pokud chce uzavfiít sÀatek cizinec, je
1.2 Uzavření manželství (podmínky) v tomto pfiípadû listina nemusí b˘t povinen pfied uzavfiením manÏelství
ManÏelství se uzavírá svobodn˘m a úpl- ovûfiena zastupitelsk˘m úfiadem âR v pfiedloÏit matriãnímu úfiadu mimo jiné
n˘m souhlasn˘m prohlá‰ením muÏe zahraniãí, ale koneãné ovûfiení provádí potvrzení o oprávnûnosti pobytu pro
a Ïeny o tom, Ïe spolu vstupují do man- v zemi, ve které byla listina vystavena, úãely uzavfiení sÀatku, vydané oddûle-
Ïelství, uãinûn˘m pfied matriãním úfia- tzv. apostilní orgán. Potvrzuje vydání ním cizinecké policie.
dem, pfied úfiadem, kter˘ není matriãním listiny pfiíslu‰n˘m úfiadem a její vûro- Pfiíjmení Ïen se tvofií v souladu s pravid-
úfiadem, je-li jeden ze snoubencÛ pfii- hodnost. Apostille vydávají státy, které ly ãeské mluvnice. Pfii zápisu uzavfiení
hlá‰en k trvalému pobytu v jeho správ- pfiistoupily k Úmluvû o zru‰ení poÏa- manÏelství lze na základû Ïádosti cizin-
ním obvodu, nebo pfied orgánem církve davku ovûfiování cizích vefiejn˘ch ky, jíÏ se uzavfiení manÏelství t˘ká, uvést
ãi náboÏenské spoleãnosti, oprávnûné listin uzavfiené v Haagu 5. 10. 1961 v matriãní knize pfiíjmení, které bude po
k tomu zvlá‰tním pfiedpisem. Prohlá‰ení nebo uzavfiení manÏelství uÏívat, v muÏském
se ãiní vefiejnû a slavnostním zpÛsobem – osvobozeny od poÏadavku na vy‰‰í tvaru.
v pfiítomnosti dvou svûdkÛ. ovûfiení, pokud tak stanoví platná Obãané homosexuální orientace mohou
Snoubenci vyplní pfied uzavfiením man- mezistátní smlouva. Informaci o tom, uzavfiít registrované partnerství, které jim
Ïelství pfiedepsan˘ tiskopis a pfiedloÏí jej
matriãnímu úfiadu, v jehoÏ správním
obvodu má b˘t manÏelství uzavfieno.
K tiskopisu pfiipojí stanovené doklady.
Církevní sÀatek mÛÏe b˘t uzavfien aÏ
poté, kdy snoubenci pfiedloÏí oddávající-
mu osvûdãení o tom, Ïe splnili v‰echny
poÏadavky zákona pro uzavfiení platného
manÏelství. Osvûdãení nesmí b˘t star‰í
tfií mûsícÛ a vydá je matriãní úfiad,
v jehoÏ správním obvodu bude manÏel-
ství uzavfieno.
ManÏelství nemÛÏe b˘t uzavfieno se
Ïenat˘m muÏem nebo vdanou Ïenou, ne-
mÛÏe b˘t uzavfieno mezi pfiedky a potom-
ky a mezi sourozenci; totéÏ platí o pfiíbu-
zenství zaloÏeném osvojením, pokud
osvojení trvá. Nezletilá fyzická osoba
star‰í 16 let, osoba, jejíÏ zpÛsobilost
k právním úkonÛm je rozhodnutím
soudu omezena, nebo fyzická osoba
stiÏená du‰evní poruchou, která by mûla
za následek omezení zpÛsobilosti k prá-
vním úkonÛm, pfiipojí k pfiedepsanému
tiskopisu rozhodnutí soudu o povolení
uzavfiít manÏelství.
Pokud jsou pfiedkládané doklady vysta-
veny orgány cizích státÛ, pfiedkládají se
s úfiedním pfiekladem do ãeského jazyka
a musí b˘t opatfieny potfiebn˘mi ovûfiení-
mi:

Ovûfiování vefiejn˘ch listin

V‰echny cizojazyãné listiny pfiedkládané
k Ïádosti o vízum ãi povolení k pobytu
musí b˘t buì
– superlegalizovány neboli opatfieny le-
galizaãní doloÏkou, kterou provádí za-
stupitelsk˘ úfiad âR v zahraniãí.

ikona 1 51
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 52
poradna pro cizince
pfiiná‰í nûkterá práva a povinnosti blízké
stavu manÏelství (zákon ã. 115/2006 Sb.,
o registrovaném partnerství a o zmûnû
nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, platn˘
od 1. ãervence 2006).
1.3 Rozvod
V âeské republice existuje moÏnost roz-
vodu. ManÏelství rozvádí soud. Pfied
rozhodnutím o rozvodu manÏelství je
nutné vypofiádat následnou péãi o nezle-
tilé dûti. V âeské republice jsou moÏné
dva typy rozvodÛ, tzv. nesporn˘ rozvod
a sporn˘ (ztíÏen˘) rozvod.
U nesporného rozvodu je celá procedura
znaãnû zrychlena a zjednodu‰ena. Pokud
– manÏelství trvalo nejménû rok,
– manÏelé se na rozvodu vzájemnû do-
mluví,
– nejménû ‰est mûsícÛ spolu neÏijí a
– vypofiádají si vzájemná majetková prá-
va a práva k dûtem,
soud manÏelství rozvede, aniÏ by zkou-
mal, zda je manÏelství trvale a hluboce
rozvráceno.
V pfiípadû sporného rozvodového fiízení
(kdy jeden z manÏelÛ s rozvodem nesou-
hlasí, popfi. pokud si nejsou manÏelé
schopni upravit vzájemné pomûry po
rozvodu) platí, Ïe soud mÛÏe manÏelství
na návrh nûkterého z manÏelÛ rozvést
pouze, pokud je manÏelství trvale a hlu-
boce rozvráceno. Soud rozhodne aÏ po
jednání, ke kterému budou pfiedvoláni
rodiãe a opatrovník dítûte zvlá‰È ustano-
ven˘ pro toto fiízení. V urãit˘ch v˘jimeã-
n˘ch pfiípadech nemusí soud manÏelství
rozvést.
Pfied rozhodnutím, kter˘m se rozvádí
manÏelství rodiãÛ nezletilého dítûte,
upraví soud práva a povinnosti rodiãÛ
k dítûti pro dobu po rozvodu a urãí,
komu bude dítû svûfieno do v˘chovy a jak
má kaÏd˘ z rodiãÛ pfiispívat na jeho
v˘Ïivu. Jsou-li oba rodiãe zpÛsobilí dítû
vychovávat a mají-li o v˘chovu zájem,
52 ikona 1
mÛÏe soud svûfiit dítû do spoleãné, popfií-
padû stfiídavé v˘chovy obou rodiãÛ, je-li
to v zájmu dítûte a budou-li zaji‰tûny
jeho potfieby.
Rozvodem nezaniká vyÏivovací povin-
nost k dítûti. Má-li jeden z rodiãÛ za to,
Ïe vyÏivovací povinnost není plnûna
dostateãnû, mÛÏe se obrátit na soud
a zaÏádat o úpravu vyÏivovacích pomû-
rÛ. V˘Ïivné na dítû lze upravit nejenom
v pfiípadû rozvodu manÏelství, ale také
pokud jeden z rodiãÛ neplní vyÏivovací
povinnosti dobrovolnû a manÏelství trvá.
Svûfií-li soud dítû do v˘chovy jednoho
z rodiãÛ, mÛÏe také upravit styk druhého
rodiãe, popfi. prarodiãe nebo sourozence
s dítûtem, vyÏaduje-li to zájem na jeho
v˘chovû a pomûry v rodinû. Pfiednost
pfied soudní úpravou styku má dohoda
rodiãÛ, která nevyÏaduje schválení sou-
du. Dûti mají právo na stejnou Ïivotní
úroveÀ jako jejich rodiãe. Na soud se mo-
hou kvÛli v˘Ïivnému obrátit i nesezdaní
rodiãe nezletilého dítûte, tj. nejen man-
Ïelé.
Rozveden˘ manÏel (Ïena i muÏ), kter˘
není schopen sám se Ïivit, mÛÏe Ïádat od
b˘valého manÏela, aby mu pfiispíval na
pfiimûfienou v˘Ïivu podle sv˘ch schop-
ností, moÏností a majetkov˘ch pomûrÛ.
1.4 Narození dítěte cizinci
Narození dítûte je povinno oznámit
matriãnímu úfiadu zdravotnické zafiízení,
v nûmÏ byl porod ukonãen; nebyl-li
porod ukonãen ve zdravotnickém zafií-
zení, oznámí narození lékafi, kter˘ jako
první poskytl pfii porodu nebo po porodu
zdravotní péãi. Pfiíslu‰n˘ k provedení
zápisu narození do knihy narození je
matriãní úfiad, v jehoÏ správním obvodu
se dítû narodilo. Matrikáfi provede zápis
do knihy narození a vystaví dítûti rodn˘
list. Souãasnû matriãní úfiad oznámí
narození dítûte evidenci obyvatel.
Platná legislativa poskytuje dítûti cizince
legálnû pob˘vajícího na území ochranu
tím, Ïe se jeho pobyt po narození auto-
maticky povaÏuje za pfiechodn˘. V pfií-
padû dítûte státního obãana âeské repu-
bliky, jehoÏ matkou je cizinka s povole-
n˘m pobytem na na‰em území, stává se
místem jeho trvalého pobytu, pokud se
rodiãe nedohodnou jinak, adresa pfiís-
lu‰ného úfiadu, v jehoÏ územním obvodu
se dítû narodilo.
Tato ochrana je v‰ak ãasovû omezená
a rodiã musí po narození do maximálnû
60 dnÛ poÏádat za svoje dítû o udûlení
víza/povolení k dlouhodobému ãi trvalé-
mu pobytu. Je-li v uvedené lhÛtû podána
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 53

poradna pro cizince

Ïádost o povolení trvalého pobytu,
povaÏuje se pobyt dítûte od narození za
trval˘. V pfiípadû vycestování rodiãÛ
s dítûtem mimo území âR se jeho pobyt
povaÏuje za pfiechodn˘.
Dítû narozené rodiãÛm, ktefií na území
âR pob˘vají na vízum (zejména na tzv.
dlouhodobé vízum nad 90 dnÛ), není
úãastné vefiejného zdravotního poji‰tûní,
i kdyÏ rodiãe, napfi. z titulu zamûstnání,
poji‰tûni jsou. Na základû úãasti matky
v systému vefiejného zdravotního poji-
‰tûní je hrazen porod a péãe o dítû do
5 000 Kã. To znamená, pokud je porod
bez komplikací. V pfiípadû jakékoli sebe-
men‰í komplikace potom není zdravotní
péãe poskytnutá dítûti, aÈ je jakkoli
nezbytná, hrazena z poji‰tûní a rodiãÛm
mÛÏe b˘t úãtována ve smluvních cenách.
Pro takovéto pfiípady vytvofiila PVZP, a. s.,
nov˘ produkt, v rámci kterého tûhotná
matka hradí o nûco vy‰‰í pojistné a dítûti
je pak hrazena péãe ve v˘raznû vût‰ím
rozsahu. UpozorÀujeme ale, Ïe poji‰tûn-
ci, ktefií jsou úãastni vefiejného zdra-
votního poji‰tûní, nejsou poji‰tûni
u PVZP, a. s., a proto doporuãujeme, aby
se obrátili na PVZP, a. s., pro podrobnûj‰í
informace o tomto produktu.
Pokud se dítû narodí bez krytí v rámci
tohoto produktu Poji‰Èovny VZP, a. s.,
platí následující. Pro toto dítû je tfieba
uzavfiít dlouhodobé smluvní zdravotní
poji‰tûní (záleÏí ov‰em na rodiãích, jestli
uzavfiou poji‰tûní nebo budou zdravotní
péãi platit v hotovosti). Dítû musí absol-
vovat vstupní prohlídku, kterou hradí
rodiã dítûte z vlastních finanãních pro-
stfiedkÛ. Na základû této prohlídky poji-
‰Èovna uzavfie smlouvu o zdravotním
poji‰tûní dítûte a urãí v˘‰i pojistného. Po- Odkazy na podrobné zdroje informací
ji‰Èovna poté vystaví dítûti prÛkaz poji-
‰tûnce. Péãi o dítû v porodnici je tfieba Podrobnûj‰í informace o matrikách
hradit hotovostí, ponûvadÏ smlouva bude vám poskytnou na obecním ãi mûstském úfiadû v místû va‰eho bydli‰tû, popfi. vyuÏijte:
uzavfiena aÏ po vstupní prohlídce dítûte. Portál vefiejné správy:
http://portal.gov.cz (_Obãan _Obãan a stát _Osobní údaje _Matriky), kde mimo jiné
1.5 Úmrtí blízké osoby naleznete, jak postupovat v pfiípadech vydávání matriãních dokladÛ, nahlíÏení do
Pfiíslu‰n˘ k zápisu úmrtí do matriãní matriãních knih, vydání potvrzení o skuteãnostech zapsan˘ch v matriãní knize apod.
knihy je matriãní úfiad, v jehoÏ správním internetové stránky Ministerstva vnitra:
obvodu fyzická osoba zemfiela. Úmrtí http://www.mvcr.cz (_Rady a sluÏby_Matriky - matriãní úfiady)
oznámí matriãnímu úfiadu prohlíÏející
lékafi na listu o prohlídce mrtvého, na Podrobné informace o uzavfiení manÏelství
jehoÏ základû matrikáfi provede zápis do vám poskytne nejbliωí matriãní úfiad, popfi. nav‰tivte:
knihy úmrtí a vydá úmrtní list – ãlenÛm internetové stránky Ministerstva vnitra:
rodiny zesnulého (manÏel, rodiãe, dûti, http://www.mvcr.cz (_Rady a sluÏby_ManÏelství)
prarodiãe a vnuci) nebo jeho sourozen- Portál vefiejné správy:
cÛm anebo zplnomocnûn˘m zástupcÛm. http://portal.gov.cz (_Cizinec _ManÏelství nebo _Obãan _Rodina _ManÏelství), kde
Poté se pozÛstalí musí obrátit na pohfieb- naleznete podrobné instrukce, jak postupovat v pfiípadech uzavfiení manÏelství, uza-
ní sluÏbu a objednat pohfieb v âeské vfiení obãanského manÏelství, uzavfiení církevního manÏelství, uzavfiení manÏelství
republice, nebo musí objednat pfievoz s cizincem apod.
zesnulého za hranice âeské republiky.
Bliωí informace poskytne kterákoliv Informaãní publikace pro cizince âeská republika
pohfiební sluÏba. Ministerstvo práce a sociální vûcí, 2006

ikona 1 53
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 54

ze zahraničí

Sjednocení ruské pravoslavné církve

Dne 17. května 2007, na svátek Nanebevstoupení Páně, došlo k dlouho očekávanému
sjednocení obou částí Ruské pravoslavné církve, která byla osmdesát let rozdělena na Ruskou
pravoslavnou církev Moskevského patriarchátu a Ruskou zahraniční pravoslavnou církev.

Na samém zaãátku rozdûlení Ruské
pravoslavné církve stála fiíjnová revoluce
v roce 1917. Velká ãást pravoslavn˘ch
duchovních uprchla z Ruska pfied bol‰e-
vismem. Exulanti tak zaloÏili uÏ v roce
Pád komunistického reÏimu v Moskvû
v roce 1991 spojení církví je‰tû nepfiinesl,
zlom nastal aÏ o 12 let pozdûji. Proces byl
dlouh˘ a nelehk˘. Po poãáteãních váha-
v˘ch pokusech o sblíÏení pfii‰el s rozho-
v moskevském Chrámu Krista Spasitele,
kter˘ nechal Stalin v minulosti odstfielit.
Znovu byl postaven v devadesát˘ch
letech tak, aby co nejvûrnûji kopíroval
pÛvodní budovu. Hlavními protagonisty

1921 vlastní církev v Srbsku a nazvali ji dující iniciativou Vladimír Putin, kter˘ historické události byl moskevsk˘ patri-
Ruská pravoslavná církev mimo Rusko. v roce 2003 nav‰tívil New York a osobnû archa Alexij II. a v New Yorku sídlící
Tvrdili, Ïe církev v samotném Rusku se pozval vÛdce exilov˘ch pravoslavn˘ch vÛdce exilov˘ch pravoslavn˘ch, metro-
dostala pod kontrolu bezboÏn˘ch bol‰e- Laura do Moskvy. O nûkolik mûsícÛ polita Laur, kter˘ pfiekonal úporn˘ odpor
vikÛ a nemÛÏe tak b˘t dále uznávána za pozdûji zástupci zahraniãních pravoslav- dfiívûj‰ího vedení, které si nepfiálo jaké-
skuteãnou. První hlavou ruské pravo- n˘ch do Ruska koneãnû pfiijeli a sjedno- koliv kontakty s Moskevsk˘m patriarchá-
slavné církve v zahraniãí byl metropolita covací rozhovory mohly zaãít. tem.
Anton. K definitivnímu rozkolu do‰lo Akt sjednocení se symbolicky konal Laur byl uvítán zvonem, patriarcha tra-
v roce 1927, kdy zahraniãní pravoslavní
pfiedstavitelé odmítli tehdej‰ímu mos-
kevskému metropolitovi a pozdûj‰ímu
patriarchovi Sergijovi potvrdit svou loa-
jalitu sovûtské bol‰evické moci. Exilová
církev se zcela odtrhla a zfiídila si celo-
svûtové sídlo v New Yorku, kde její me-
tropolita Laur sídlí dodnes. V souãasnos-
ti má exilová pravoslavná církev ve více
neÏ 30 zemích asi pÛl milionu vûfiících.
Pravoslavná církev Moskevského patri-
archátu byla tvrdû pronásledovaná Stali-
nem hlavnû ve dvacát˘ch a tfiicát˘ch le-
tech. Duchovní a mni‰i byli vraÏdûni
a vûznûni, majetek církve zabavován,
chrámy a klá‰tery bourány. Stalin tlak
zmírnil aÏ v roce 1941, kdyÏ podporu
církve potfieboval v dobû války s hitlerov-
sk˘m Nûmeckem.

54 ikona 1
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 55

ze zahraničí
diãnû pûti zvony. Duchovenstvo obou
církví v plném bílém bohosluÏebném
odûní vcházelo do oltáfie královsk˘mi
vraty pro tuto pfiíleÏitost otevfien˘mi, coÏ
se obvykle dûlá jen na Paschu. Ústupek
od pravidel byl uãinûn na prosbu
zahraniãních RusÛ, ktefií si pfiáli vidût
prvé svaté pfiijímání obou aktérÛ ze
spoleãného kalicha. Po první modlitbû
bylo pfieãteno za pfiítomnosti prezidenta
usnesení obou biskupsk˘ch synodÛ
potvrdit akt o kanonické jednotû. Alexej
II. a metropolita Laur vy‰li na ambon
a podepsali dlouho oãekávan˘ doku-
ment. Patriarcha Alexij II. se obrátil k pfií-
tomn˘m se sv˘m arcipast˘fisk˘m proslo-
vem: „Radost osvûcuje na‰e srdce. Stala
se historická událost, na kterou se ãekalo
dlouhé roky.“ Metropolita Laur vyslovil
pfiání, aby bratrské svazky uÏ nikdy více
nebyly roztrÏeny: „V tento sváteãní den
sly‰íme pozdravení od Pána, kter˘ vy-
stoupil na nebe, a daroval nám radost
jednoty a Ïehná nám sv˘m pokojem.“
Patriarcha podûkoval Vladimíru Putinovi
za jeho osobní pfiínos pfii sjednocení
církve. V. Putin: „Pochopili jsme, Ïe
rozkvût národa a rozvoj Ruska nejsou
moÏné bez opory, která je v historické
a duchovní zku‰enosti na‰eho národa.
Dobfie si uvûdomujeme a oceÀujeme sílu
pÛsobení past˘fiského slova, které sjed-
nocuje rusk˘ národ. A proto obnovení
jednoty církve slouÏí na‰im spoleãn˘m
cílÛm. Upfiímnû zdravím vás i nás v‰ech-
ny u pfiíleÏitosti této skuteãnû v˘znamné
a památné události.“
Podstatné v tuto chvíli je, Ïe spojení
obou církví probûhlo v oblasti ãistû ná-
boÏenské. Ruská pravoslavná církev v za-
hraniãí se stává souãástí Moskevského
patriarchátu, ale v mnoha rozhodujících
ohledech si uchovává rozsáhlou autono-
mii. „Ruská pravoslavná církev v zahra-
niãí je samostatná ve vûcech past˘fisk˘ch,
osvûtov˘ch, administrativních, hospo-
dáfisk˘ch, majetkov˘ch i obãansk˘ch
a setrvává pfiitom v kanonické jednotû se
v‰í úplností Ruské pravoslavné církve“.
„Obnovili jsme na‰e klá‰tery, sjednotili
jsme na‰í církev. A co dál ? Teì musíme
kfiesÈanství v Rusku natolik pozvednout,
aby uÏ nedo‰lo k Ïádn˘m revolucím. Aby
se tragédie 20. století neopakovala,“ fiekl
metropolita Kiril, kter˘ je v Ruské pravo-
slavné církvi odpovûdn˘ za vztahy s jin˘-
mi církvemi a náboÏenstvími.
Sjednocení ruské pravoslavné církve
doma a v zahraniãí oznaãil V. Putin za
„epochální událost v Ïivotû církve i spo-
leãnosti“
-red-
Foto: S. Vlasov, V. Chodakov

ikona 1 55
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 56
pravoslavná místa
Chrám Zesnutí pfiesvaté Bohorodice na
Ol‰ansk˘ch hfibitovech je unikátní pa-
mátkou ruské architektury a malífiství –
a je s podivem, Ïe mu prozatím v prÛvod-
cích Prahou nebyla vûnována témûfi
Ïádná pozornost.
Jedin˘ chrám s typickou pravoslavnou
architekturou v Praze vznikl dosud jen
na Ol‰ansk˘ch hfibitovech. Základní
kámen byl poloÏen 11. záfií 1924. S rea-
lizací stavby pomohl tehdej‰í premiér
Dr. Karel Kramáfi a bratrsk˘ srbsk˘ lid.
Inspektor vojensk˘ch hrobÛ Království
SrbÛ, ChorvatÛ a SlovincÛ v tehdej‰ím
âeskoslovensku, protojerej Milivoj Cvr-
ãanin, zajistil peneÏní pfiíspûvek ve v˘‰i
30 000 tehdej‰ích korun s podmínkou, Ïe
chrám bude souãasnû memoriálem srb-
sk˘ch pravoslavn˘ch vojákÛ, ktefií padli
na boji‰tích 1. svûtové války a jsou po-
hfibeni v Praze. ManÏelé Kramáfiovi (Na-
dûÏda Nikolajevna pocházela z pfiední
kupecké ruské rodiny) pomohli nejen
s pfiekonáním formálních potíÏí, ale i s ma-
teriálním zabezpeãením stavby. K pÛlmi-
lionové ãástce, která byla tehdy vybrána
mezi pfiíslu‰níky ruské kolonie v Praze,
pfiispûl témûfi stejnou ãástkou Karel
Kramáfi a navíc pfiedal dar 300 000 Kã od
neznámého mecená‰e (s nejvût‰í pravdû-
podobností ‰lo o známého agrárního
politika Antonína ·vehlu). A tak namísto
pÛvodnû plánované pohfiební kaple,
mohl vzniknout sice mal˘ – ale krásn˘
„uspensk˘“ chrám. Uspensk˘mi jsou
56 ikona 1
Chrám Zesnutí
přesvaté Bohorodice
na Olšanech
naz˘vány v‰echny chrámy, které jsou
zasvûceny Zesnutí (rusky „uspenije“)
pfiesvaté Bohorodice. Nutnost postavit
chrám na hfibitovû vypl˘vala pÛvodnû
z potfieby ruské emigrace, která se usadi-
la v Praze a pravoslavné vûfiící bylo
potfiebné pohfibívat podle pravoslavn˘ch
kánonÛ. Ru‰tí lidé, vypuzení bol‰eviky
ze své vlasti se v novém, pro nû cizím
prostfiedí neztratili. Na‰li v sobû dostatek
duchovních sil, aby si zachovali víru
sv˘ch pfiedkÛ a uplatnili se u nás ve
v‰ech oblastech lidské ãinnosti a kultury.
Praha byla díky pohostinnému prostfiedí
tehdej‰ího âeskoslovenska v meziváleã-
ném období v˘znamn˘m stfiediskem
rusk˘ch uteãencÛ.
Chrám Zesnutí pfiesvaté Bohorodice je
jedin˘ svého druhu v Evropû a mimo
hranice Ruska. Byl vyprojektován v se-
verském pskovsko-novgorodském stylu
jako jednolodní s jednou kopulí a lucer-
novit˘m tamburem. Má ãtvercov˘ pÛdo-
rys on rozmûrech 8,20 x 8,20 m a pÛl-
kruhovou oltáfiní absidu, celkovou v˘‰ku
22 m a byl postaven v novoruském stylu
podle architektonick˘ch návrhÛ P. P. Pa‰-
kovského a barona S. G. Klodta. Tento
typ byl v Rusku roz‰ífien ve 12.–14. sto-
letí. Pod zvonicí pskovského typu je umís-
tûn vchod do krypty, zasvûcené sv. Sofii.
V kryptû je 33 tumb – pÛvodnû mûly
slouÏit pro zesnulé, ktefií by byli pozdûji
pfievezeni do Ruska. V kryptû je umístûna
pamûtní deska jugoslávskému králi Ale-
xandru, zavraÏdûném fa‰isty v r. 1933
v Marseille, jsou zde pochováni i manÏelé
Kramáfiovi.
Chrám má bohatou vnûj‰í i vnitfiní v˘-
zdobu, která byla vytvofiena podle návrhÛ
proslulého ruského malífie a grafika Ivana
Jakovleviãe Bilibina a jeho syna Alexan-
dra Ivanoviãe Bilibina.Práce financoval
Ïivotní druh Alice Masarykové – ame-
rick˘ mecenበCharles Crain.
Ve dvacát˘ch letech v‰ak vznikly jen
vnûj‰í fresky. Nejkrásnûj‰í z nich je velká
ikona Zvûstování Panny Marie – styli-
zace zázraãné ikony BoÏí Matky, která
má v originále název Znamenije Kurska-
ja Korennaja. Byla objevena v lese u Kur-
ska v r. 1295 a objevovala se vÏdy v osu-
dov˘ch okamÏicích Ruska. Dal‰í mozaika
znázorÀuje archandûla Michaela a je
umístûna na zadní vnûj‰í stûnû absidy.
Nad vchodem do krypty nás zaujme mo-
zaika s vyobrazením hlavy JeÏí‰e Krista.
Jedná se o tzv. rukou nestvofien˘ obraz –
ikony tohoto typu jsou psány podle pfied-
loh „otisku Kristovy tváfie na plátnû“.
Interiér chrámu je pokryt biblick˘mi
v˘jevy. Vnitfiní stûny chrámu v‰ak zÛstá-
valy aÏ do konce 2. svûtové války jen bíle
natfieny. Teprve koncem r. 1940 se
podafiilo vladykovi Sergijovi docílit toho,
aby se práce ujala malífika-ikonopisec
mona‰ka Serafima (TaÈána Kosinská),
která byla Ïákyní Bilibinovou a podílela
se na v˘zdobû fiady chrámÛ ve Svaté
Zemi. Pod jejím vedením pak metodou
„al secco“ pracovali umûlci Andrej Rja-
zanov, Konstantin Pjaskovskij, Rostislav
Korjakin, Ilja ·apova Vjaãeslav Hartman.
„Al secco“ znamená, Ïe pÛvodní omítku
zbrousili a napustili vápenn˘m mlékem.
Jen v kopuli byla pouÏita metoda „al fres-
co“. Bohatá vnitfiní v˘zdoba chrámu
ohromí dne‰ního náv‰tûvníka – ne v‰ak
svou pompézností jako barokní interiéry
kostelÛ – ale „pfiím˘m setkáním“ s pra-
voslavnou duchovností. Hodnotné fresky
v kryptû se v‰ak jiÏ nepodafiilo zachránit.
Ikonostas byl zhotoven podle návrhÛ
Vladimíra Brandta a jednotlivé ikony
napsal K. M. Katkov ve spolupráci s N. G.
Ja‰vilovou. Katkov napsal vût‰inu ikon
v pafiíÏském ateliéru Bilibina a za jeho
osobního dohledu. V‰echny ikony vy-
cházely ze vzorÛ rusk˘ch stfiedovûk˘ch
ikonopiscÛ 14–15. století.
Chrám je otevfien dennû mimo pondûlí
od 10 do 16 hodin. Po celou tuto dobu je
pfiítomen knûz, mohou b˘t konány nábo-
Ïenské obfiady i udílení svátostí – sva-
t˘ch tajin (kfity, svatby, pomazání nemoc-
n˘ch, panychidy, prosebné modlitby za
uzdravení aj.), je moÏné pfiistoupit ke
svaté zpovûdi (v ãe‰tinû, ru‰tinû, ukra-
jin‰tinû, srb‰tinû, bulhar‰tinû), nebo
poÏádat o duchovní rozhovor.
Svatá liturgie se v chrámu koná v den
v˘znamn˘ch pravoslavn˘ch svátkÛ, dále
kaÏdou nedûli od 8.00 a od 10.00 hodin,
a také v pátek od 9.00 hodin. Pfied-
staven˘m chrámu je Jeho BlaÏenost
Kry‰tof, metropolita Pravoslavné církve
v âesk˘ch zemích a na Slovensku
a arcibiskup praÏsk˘.
(podle materiálÛ Ing. Vladimíra Gavrinûva)
Svatava Maria Kabo‰ová
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 57
Slovensko
Do 9.fiíjna 2007
Galéria Slovenského inštitútu, Jilská 16, Praha 1
Vincent Hložník – Varianty
Reprezentatívna výstava diel z pozostalosti zaklada-
teľa moderného slovenského výtvarného umenia.
Světová premiéra!
Kurátor: Milan Mazúr. Pripravil SI v spolupráci s Považ-
skou galériou umenia Žilina.
Od 20.záfií 2007
Modrá sála Slovenského inštitútu, Jilská 16, Praha 1
Slov e n s ko v 16.–19. storočí
Výstava je symbiózou dvoch výstavných projektov –
prvá fotografická časť mapuje najdôležitejšie medz-
níky našich národných dejín a druhá časť je pokusom
o vizualizáciu dejín Turca prostredníctvom zachova-
ných vecných pamiatok zo zbierok Slovenského
národného múzea v Martine, Slovenského národného
múzea – Spišského múzea v Levoči a Múzea mincí
a medailí v Kremnici na obdobie začiatku 18. storočia.
Komisár výstavy: Pavol Komora. Pripravil SI v spolu-
práci so SNM Bratislava.
Bulharsko
Od 17.záfií 2007
Bulharský kulturní institut, Klimentská 6, Praha 1
Reálné pro s tory (drobná plastika a kresby).
Bulharský kulturní institut a Svaz bulharských výtvar-
ných umělců Vás zvou na výstavu Reálné prostory
(drobná plastika a kresby). Výstava představuje
60 současných bulharských výtvarníků včetně kuráto-
ra sochaře Ivana Čolakova.
Řecko
Od 31. fiíjna 2007
Azalka restaurant, Francouzská 152/78 (vchod Krym-
ská 1), Praha 10
N ový kurz ře ck ý ch tanců
Termíny: 31.10, 7.11.,14.11, 21.11, 28.11. – každou
středu od 17:30 do 19:00
Během osmi lekcí se účastníci kurzu naučí sedm zá-
kladních řeckých tanců (chassaposerviko, sirto, tik,
karsilamas, tzamiko, jikna, sirtaki). Začíná se jedno-
duchými tanci, přes rytmicky náročnější až po tanec
sirtaki se zajímavými krokovými variacemi a figurami.
Tančí se jak na tradiční hudbu ve stylu rebetiko, tak
i na hudbu moderní, jak se v typicky řeckých lichých
rytmech hraje v Řecku v současné době. Řecké tance
jsou tance kolové, takže se do kurzů mohou hlásit
i jednotlivci.
Informace: Pavel Brandejský tel.: 774 504 077
e-mail: pavel.brand@centrum.cz
20. fiíjna 2007
v 19:30–22:30, Novotného lávka 1,Praha 1
Ř e cký večer na LÁVCE
Pro mnohé milovníky řecké hudby a řeckých tanců se
řecké večery, které v Klubu Lávka pořádají Martha
a Tena Elefteriadu, staly pravidelnou součástí života.
A tak jistě všichni, kteří podlehli kouzlu lichých řec-
kých rytmů, a možná i mnozí, kteří se třeba s řeckou
muzikou a řeckým tancem setkali prvně během své
letošní dovolené, uvítají zprávu, že opět mají možnost
si přijít zatančit na řecké melodie v podání Marthy
a Teny.
26.fiíjna 2007
zač. 19:00, Atrium na Žižkově, Čajkovského 12, Praha 3
Koncert skupiny ARIONAS
Skupina je založena na spojení dvou vynikajících hlasů
Marthy Elefteriadu a Shahaba Tolouie. V barvách
hlasů obou zpěváků se odráží jejich exotický původ.
V řeckých, perských a španělských písních vytvářejí
jejich dvojhlasy neopakovatelný expresivní výraz.
3.– 4. listopadu 2007
V íke n d ový kurz ře ck ý ch tanců
v Jablonci nad Nisou v zámečku Petřín
Je určen zejména mimopražským zájemcům, začáteč-
níkům i pokročilým.
Rádi se ho účastní i návštěvníci pražských kurzů
a využívají krásnou možnost zatančit si a strávit příjem-
né chvíle s podobně naladěnými lidmi.
Rusko
Ruské středisko vědy a kultury, Praha 6, Bubeneč, Na
Zátorce 16 (dále jen RSVK)
Od 21.záfií 2007
Galerie RSVK, Praha 6, Bubeneč, Na Zátorce 16
V ý s tav a „Rusko a Morav a“ S. Šumbera kov é, O. Plch-
ov é a S. Nosov é
24.záfií 2007
18:00 hod. – Křišťálový sál RSVK, Praha 6, Bubeneč,
Na Zátorce 16
Prezentace knihy B. Izmajlov a „K Rossii s ljubovju“.
25. záfií 2007
17:30 hod., sál č. 1 RSVK, Praha 6, Bubeneč, Na
Zátorce 16
Klub spoluobčanů „Horizont“ při RSV K
28. záfií 2007
19:00 hod., Křišťálový sál RSVK, Praha 6, Bubeneč,
Na Zátorce 16
Klub milovníků komorní hudby „Její veličenstvo
ruská romance“.
informační servis
Koncert starých i současných romancí v podání
sólistky ruského hudebního salonu v Praze Iriny
Burcevové.
Ukrajina
Od 17. záfií 2007
Galerie Nová Síň, Voršilská ul. 3, Praha 1
N a talie Pra ch ov a – Akvarely a školy umění
Ukrajinská iniciativa v ČR uvádí výstavu, která je věno-
vána 50-tým narozeninám autorky.
Na vernisáži hrají členové skupiny IGNIS Světlana
Kalousková a Petr Bojda Výstava potrvá do 30. září
2007.
Rumunsko
Od 15.záfií 2007
změna adresy sídla Rumunského kulturního institutu
v Praze:
Rumunský kulturní institut,
Anglická 26, Praha 2
Dan Mircea Duta, PhD., ředitel
Veronica Miclea, PhD., zástupkyně ředitele
www.icr.ro
www.rouemb.cz
www.rumunskoprovas.cz
Jak nás najdete? Velice jednoduše: stačí nám napsat
česky na adresy:
vserioja@seznam.cz
mdan_duta@yahoo.com,
veronicam@seznam.cz
anebo anglicky na adresu icrpraga@rouemb.cz .
Ještě jednodušší bude, když nám zavoláte na tel. čísla
723 222 896,728 135 014 či 774 228 960. V tomto
případě Vám velice rádi odpovíme česky. Máme pro
Vás ještě pevnou linku, na které se ozve velice milá
paní sekretářka Teodora Vasile: 222 522 865 nebo
222 522 778. Jenže, bohužel, zatím mluví jenom
anglicky! (A rumunsky samozřejmě…) Ale česky se
pilně a svědomitě učí a brzy bude také mluvit! Můžete
nám také napsat na fax: 222 522 096.
17.fiíjna 2007
18:30 hod, Rumunský kulturní institut, Anglická 26,
Praha 2
V ý s tav a Video Art a Video poezie
autor Romelo Pervolovici
22.fiíjna
19:00 hod, Rumunský kulturní institut, Anglická 26,
Praha 2
Jazzový koncert – Nicolas Simion Band
www.nicolassimion.com
ikona 1 57
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 58

pobavte se

Tajenkou křížovky je řecké přísloví

58 ikona 1
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 59

pobavte se

1 2 3

Řešení:

ikona 1 59
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 60

Minerální voda Borjomi dostala svÛj název podle velmi známého a hojnû nav‰tûvovaného lázeÀského mûsteãka Borjomi, které se nachází v jihov˘chodní ãásti
Gruzie, v soutûsce fieky Kury. Mûsto Borjomi je známo svou léãivou minerální vodou, která se uÏívá k pitn˘m kúrám pfii onemocnûních trávicího ústrojí,
Ïluãníku, látkové v˘mûny, ledvin i jako koupele pfii srdeãních a cévních onemocnûních. Pfii archeologick˘ch vykopávkách byly ve mûstû nalezeny kamenné vany,
coÏ svûdãí o tom, Ïe léãivé vlastnosti minerální vody byly známy a vyuÏívaly se uÏ v dávn˘ch dobách. PÛl hodiny jízdy od Borjomi se rozkládá lázeÀsko-lyÏafiské
stfiedisko Bakuriani. TûÏko fiíci, jaké roãní období je v Bakuriani nejhezãí. Hezky je tam vÏdycky, ale jenom v létû se mÛÏete skuteãnû kochat v‰í rozmanitostí
gruzínské pfiírody.
âlovûk v pou‰ti, kter˘ pije minerální vodu, pfieÏije déle, neÏ kdyby pil obyãejnou pitnou vodu. Obyãejná voda vym˘vá z organizmu minerální látky a ãlovûk umírá
na ztrátu minerálních solí. Pfiírodní minerální voda Borjomi hydrogenuhliãitano-sodného typu nejenom uhasí va‰í ÏízeÀ, ale také vám nahradí ztrátu stopov˘ch
prvkÛ, nezbytn˘ch pro va‰e zdraví.
Tuto minerální vodu mÛÏete pít kaÏd˘ den i bez zvlá‰tního lékafiského doporuãení. Je prospû‰ná vÏdy a pro kaÏdého z vás. Tato v˘jimeãnû zdraví prospû‰ná
a léãivá voda má to nej‰ir‰í spektrum léãiv˘ch vlastností a je ideální k prevenci mnoh˘ch onemocnûní.
Voda borjomsk˘ch pramenÛ nezmûnila své jedineãné vlastnosti po více neÏ sto let a Rusové ji znají jiÏ od dob cara Alexandra II. Právû tehdy zaãalo aktivní
osvojování léãiv˘ch pramenÛ a zaãala se psát historie znaãky Borjomi.
První reklamní kampaÀ, jestli to takto mÛÏeme nazvat, probíhala pod heslem Borjomi - ruská Vichy. To proto, Ïe na konci devatenáctého století se proslavily
láznû pfiedev‰ím ve Francii. Nejznámûj‰ími z nich byly Vichy (tam se také stáãí stejnojmenná minerální voda Vichy). Ukázalo se, Ïe sloÏením se voda Borjomi
velice podobná té z Vichy. První láhve borjomské vody byly hnûdé barvy a etiketa velmi pfiipomínala etiketu Vichy. Pod názvem nové minerální vody bylo
drobn˘m písmem napsáno Ruská Vichy.
Od té doby se láhev a etiketa mnohokrát zmûnila. Na etiketû se objevila nová data a názvy mûst, kde se Borjomi na rÛzn˘ch odborn˘ch v˘stavách dostalo tûch
nejvy‰‰ích ocenûní za kvalitu a jedineãnost léãiv˘ch vlastností.

OCENùNÍ
1907 SPA - Grand Prix, 1919 KAZAN - Grand Golden medal, 1911 DRESDEN - Diploma of Honour, 1940 TALLINN - Golden medal,
1975 BUDAPEST - Diploma of Honour, World Exhibition, 1997 MOSCOW - Golden medal, 1998 NOVOSIBIRSK - Golden medal,
1996, 1997, 1998 ST. PETERSBURG - Golden medal
IKONA01 9/25/07 12:22 PM Page 61

Podzim v lese
je časem námluv i výkrmu
Podzim je časem, kdy příroda vydává svou celoroční úrodu. Nejinak je tomu
v lese. Lesní plody dozrály a skýtají před zimou dostatek potravy zvěři i ptactvu.

Divoká prasata si pochutnávají zejména na bukvicích a na žaludech. A mají

toho zapotřebí, v listopadu začíná čas jejich námluv, po myslivecku chrutí,
který je pro ně fyzicky velmi náročný. Samci, neboli kňouři, mezi sebou bojují
až do ledna a jejich vzájemné potyčky doprovází hlasité funění a chrochtání.
Samice, bachyně, asi 18 týdnů po spáření rodí 3 až 12 selat. Bachyně
s letošními a loňskými selaty pak žijí v rodinách, které se někdy spojují ve větší
tlupy.

Prasata jsou zvěř noční, ve dne se s nimi setkáme jenom zřídka. Ačkoliv
dospělí samci dosahují váhy i přes tři metráky, jde o zvěř plachou, která se
člověku vyhýbá. Nebezpeční však mohou být zranění jedinci nebo bachyně
v době, kdy chrání svá mláďata, tedy na jaře.

Počátkem listopadu říjí také mufloni. Jejich souboje jsou velmi urputné. Berani
se rozběhnou ze vzdálenosti až dvaceti metrů a tvrdým nárazem mohutných
rohů se oba snaží toho druhého od milostných choutek odradit.

Velmi aktivní jsou v listopadu také bobři, naši největší hlodavci, dorůstající váhy
až 30 kilogramů. Až do konce prosince intenzivně kácí dřeviny a olistěné větve
zapichují do dna vodních toků v blízkosti svého obydlí. Tato podvodní zásobár-
na živí bobří rodinu v zimě, kdy je pro ni pohodlnější a bezpečnější zůstávat při
shánění potravy pod hladinou. Bobři nejčastěji bydlí v podzemních norách,
i když někdy dávají přednost tzv. bobřím hradům vystavěným z větví, kamenů
a bahna.

V norách bydlí i jezevci, kteří si právě v této době vytvářejí podkožní tukové
zásoby, aby přežili krutou a „hladovou“ zimu. O totéž se pokoušejí i ježci,
hlavně ti malí z druhého letního vrhu. Pro přežití tuhé zimy potřebují dosáhnout
váhy alespoň půl kilogramu. Ježek je schopen během noci naběhat až 10 kilo-
metrů a dokáže nadělat tolik rámusu, že vyděsí i dospělého člověka, natožpak
dětskou noční hlídku na letním táboře.

Podzim hýří barvami a je velkolepou oslavou plodného života, vyvrcholením

vegetačního období. Za obzorem sice už číhá kostnatá a nelítostná zima, ale
nač se trápit tím, co přijde? Teď je čas sklizně a hojnosti.

pk, jj

Několik podzimních pranostik:

Pozdní ř íje, dlouhá zima, krátká ř íje zimu pije.
Divoké husy na odletu, konec je babímu létu.
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 62

recepty
Srbsko
Opékaná zelenina
700 g salátov˘ch brambor, neloupan˘ch,
rozpÛlen˘ch
1 cel˘ ãesnek, rozdûlen˘ na strouÏky,
neloupan˘
4 vûtviãky rozmar˘nu
3 polévkové lÏíce olivového oleje
2 zelené papriky, nakrájené na vût‰í
kousky
2 vet‰í cukety nakrájené na kostky
300 g mal˘ch rajãat (nejlépe koktejlov˘ch)
1/2 ãajové lÏiãky mofiské soli

Pfiedehfiejte troubu na 220 stupÀÛ. Dejte

brambory, ãesnek a rozmar˘n do velké
zapékací mísy. Pokapejte 2 polévkov˘mi
lÏícemi olivového oleje a zapékejte 10 mi-
nut. Pfiidejte papriky a cukety, osolte
a pokapejte zbyl˘m olivov˘m olejem.
V‰e zapékejte dal‰ích 15 aÏ 20 minut.
PoloÏte navrch rajãata a peãte po dobu
10 minut, neÏ zaãne praskat kÛÏe na raj-
ãatech, zelenina je opeãená a brambory
jsou uvafiené.

Bulharsko
Fazolky po bulharsku
1 kg fazolov˘ch luskÛ
3 cibule
4 rajãata
100 g oleje
1 lÏiãka mleté papriky
2 lÏíce mouky
sÛl, kopr, petrÏelka

Oãi‰tûné fazolky zbavíme vláken, nakrá-

jíme na vût‰í kousky a dáme na zpûnûnou
drobnû nakrájenou cibuli. Pfiidáme na-
krájená rajãata, lÏiãku papriky, rozsekan˘
kopr a v‰e dusíme na mírném ohni do
zmûknutí. Pak rozkvedláme v tro‰e vody
lÏíci mouky, fazolky zahustíme a pova-
fiíme je‰tû 10 minut. Osolíme aÏ ke konci
úpravy. Na talífii posypeme petrÏelkou.
Podáváme s chlebem, dalamánkem nebo
brambory.

62 ikona 1
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 63

recepty
Ukrajina
Boršč
0,5 kg ãervené fiepy
1 kg pfiedního hovûzího masa
2 lÏíce oleje
8 hrnkÛ vody nebo hovûzího v˘varu
0,5 kg men‰ího hlávkového zelí
0,5 kg oloupan˘ch nakrájen˘ch rajãat
1 nakrájená cibule
4 prolisované strouÏky ãesneku
2 nakrájené brambory
sÛl, pepfi

âervenou fiepu, zelí a maso nakrájíme na

kostiãky. V hrnci rozehfiejeme olej, pfiidá-
me maso a za stálého míchání opeãeme.
Pfiidáme v˘var nebo vodu a pfiikryté va-
fiíme asi 40 minut. Pfiidáme pokrájenou
ãervenou fiepu, hlávkové zelí, rajãata,
cibuli a ãesnek. Zakryjeme pokliãkou
a vafiíme 40 minut. Pfiidáme brambory,
osolíme, opepfiíme a vafiíme, dokud ne-
zmûknou. Na konci je‰tû pfiípadnû dochu-
tíme. Tradiãnû se tato polévka podává se
zakysanou smetanou. Polovinu hovûzího
masa mÛÏeme nahradit vepfiov˘m, pfiidat
klobásu nebo zeleninu a pórek.

Gruzie
Kuře po gruzínsku
1 kufie
sÛl, pepfi
lÏiãka mleté sladké papriky
lÏiãka kari kofiení
lÏiãka grilovacího kofiení
2–3 lÏíce oleje
1 cibule
v˘var z masoxu
2 lÏíce rajãatového protlaku
‰Èáva z 1/2 citronu
nûkolik lÏic bílého vína
petrÏelka

Kufie naporcujte asi na 8 kouskÛ. Osolte,

opepfiete a obalte ve smûsi papriky, kari
a grilovacího kofiení. Na rozehfiátém oleji
zpûÀte nadrobno nakrájenou cibuli. Pfii-
dejte maso a po v‰ech stranách zprudka
opeãte. Podlijte v˘varem, zmírnûte oheÀ,
pfiidejte rajãatov˘ protlak a duste domûk-
ka. Podlévejte v˘varem dle potfieby. Pfied
koncem pfiidejte víno a citrónovou ‰Èávu.
Podávejte s bramborem nebo r˘Ïí.

ikona 1 63
IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 64

O b j e d n e j te si časopis IKONA pří m o d o vaší sch rá n k y

VáÏení ãtenáfii, vydavatel pro vás zajistil ve spolupráci s distribuãní firmou AMIS Vydává Český národní fond kultury a.s.,
pod záštitou Kryštofa,
Servis s.r.o. doruãování ãasopisu pfiímo do pohodlí Va‰eho domova. Zaplatíte pouze arcibiskupa pražského a metropolity Českých zemi a Slovenska.
manipulaãní poplatek spojen˘ s distribucí a po‰tovn˘m âeské po‰ty.
Číslo 1 / 2007 / ročník I.
Cena ãasopisu: 0,- Kã
Pfiedplatné: 0,- Kã Šéfredaktor:
Poãet v˘tiskÛ do roka: 6 Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Manipulaãní poplatek za 6 v˘tiskÛ: 79,- Kã pro tuzemské pfiedplatitele.
Doruãování na Slovensko a do zahraniãí na dotaz. Redakce:
e-mail: redakce@ikonapress.info
Glazunovova 885, 140 00 Praha 4
Po kud si objednáte zasílání časopisu, získáte tyto výhody: Tel.:+420 244 912 158

1. 100% jistota obdrÏení ãasopisu. Grafika:

Milan Sládek
JelikoÏ je ãasopis roz‰ifiován zdarma, mohlo by se Vám stát, Ïe náklad v˘tiskÛ e-mail: grafik@ikonapress.info
bude rozebrán jin˘mi ãtenáfii.
2. Dárek zdarma. O b chodní oddělení:
Ing. Igor Střelec
K ãasopisÛm balen˘ch do fólie urãen˘m objednatelÛm je plánováno v pfií‰tím e-mail: vydavatel@ikonapress.info
roce vkládání CD ROMÛ, DVD a dal‰ích dárkÛ
3. Informace. Inzerce:
e-mail: inzerce@ikonapress.info
Budete vãas informováni o v‰ech aktivitách vydavatelství ãasopisu Ikona Tel.:+420 603 555 603
4. Pfiednost pro objednatele:
V pfiípadû zájmu se mÛÏete na distributora obrátit i s poÏadavkem na doposlání Distribuce a předplatné:
AMISSERVIS s.r.o.
star‰ích ãísel ãasopisu. Na Nivách 18
141 00 Praha 4
Jak objednat doručov ání časopisu? Tel. +420 241 484 521
Fax.: + 420 241 489 306
GSM: 603 21 55 68
1. Telefonicky: 241 484 521 e-mail: amisservis@centrum.cz
2. Faxem: 241 489 306 www.amisservis.cz
3. E-mailem: amisservis@centrum.cz Tisk:
informace o ãasopisu najdete na www.amisservis.cz v sekci pfiedplatné Dragon press s.r.o.
4. Objednacím lístkem: Dukelská 228 Klatovy 2
P.O.BOX 250, 339 01 Klatovy 1
AMISSERVIS s.r.o. Tel./fax: +420 376 313 750
Na Nivách 18 Tel.: +420 376 322 799
141 00 Praha 4 e-mail: dtp@dragonpress.cz
www.dragonpress.cz
Ihned po obdrÏení Va‰í objednávky Vám bude zaslána sloÏenka (popfi. faktura)
k úhradû s uvedením Va‰eho „registraãního ãísla abonenta“, které budete uvádût W e b ov é strá n k y:
pfii platbû jako variabilní symbol a dále pfii komunikaci s distributorem v pfiípadû www.ikonapress.info
admin@ikonapress.info
poÏadavku zmûn v odbûru ãasopisu (zmûna adresy, poãtu odebíran˘ch v˘tiskÛ
apod.). Periodicita:
Dvouměsíčník
Prodejní cena: zdarma
Zásilkovné: 79,- Kč (za 6 čísel)
O B J E D N ACÍ LÍST E K
V y d av a tel:
Adresa plátce: Doruãovací adresa: Český národní fond kultury a.s.
Glazunovova 885, 140 00 Praha
Jméno a pfiíjmení/firma: Jméno a pfiíjmení/firma:
IČ: 60197455
Tel.: +420 244 912 158
Ulice: Ulice: Fax: +420 244 912 158
Mûsto: Mûsto: office@ikonapress.info
PSâ: PSâ:
Telefon: Registra c e
E-mail: MK ČR E 17681 ze dne 9. 7. 2007
IâO:
DIâ: Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí.
Redakce neručí za obsah inzerce, otištěné materiály nelze
rozšiřovat bez souhlasu redakce.
Poãet v˘tiskÛ:
www.ikonapress.info

© ČNFK a.s.
Objednací lístek za‰lete po‰tou na:
AMISSERVIS s.r.o., Na Nivách 18, 141 00 Praha 4
Faxem: 241 489 306
E-mailem: amisservis@centrum.cz

64 ikona 1