Avadhuta Gita

ADA
Vesmr, kter je sloen z pti element, je

ve skutenosti jen klamnm peludem
iluzornho j. Komu se mm potom klant,
kdy tu nen nic jinho ne To, co jsem a co
je stle prost vech poskvrn.
AVADHTA GTA
r Dattatrja
A
V
A
D
H
T
A
Gta
ADA
Vesmr, kter je sloen z pti element, je

ve skutenosti jen klamnm peludem
kdy tu nen nic jinho ne To, co jsem a co
je stle prost vech poskvrn.
AVADHTA GTA
r Dattatrja
A
V
A
D
H
T
A
Gta
AVA D H TA
Gta
Zpv Osvcenho
Praha 1996
Peklad a komente Ale Admek
ISBN 8090193013
VOD
Slovo Gta oznauje zpv. Indick svat psma byla napsna ve form zpv a kad z tchto zpv byl uren velkmu svtci neboli inkarnaci (vtlen) Boha. Mezi nejznmj
Gty pat Bhagavad Gta, kter se stala znmou dky komentm od ankary, jednoho z nejvtch indickch uitel nedvojnosti. K tm mn znmm zpvm lze piadit
iva Gtu, Rma Gtu, Ribhu Gtu, Dv Gtu i tavakra
Gtu.
Avadhta Gta (doslovn peklad je Zpv osvcenho)
je speciln klasick text vdnty, pln sdlujc podstatu
advaity neboli principu nedvojnosti. Je uren spe pro pokroil duchovn studenty, kte nejsou zkoprsmi dogmatiky, fanatickmi uctivateli urit sekty a ji zvldli kontrolu
nad svou osobnost a megalomni a povznesli se nad koncepty, vyvstvajc ze spoleenskch a nboenskch konvenc do takov mry, e jim nezstalo ji nic jinho ne obrovsk touha po realizaci nejvy Pravdy, a to za kadou
cenu.
Autorstv tohoto textu se pipisuje Datttrjovi (Dttovi,
synovi Atri). Bohuel o Datttrjovi se nedochovala dn
historick data. V nkterch purnch je o nm zmnka,
nicmn i toto jsou jen legendy, kter nepodvaj pesn informace. V Markandja purn a jinch zdrojch se dozvme, e Datttrja se narodil vysoce duchovnm rodim
(Atri a Anasjovi) dvno ped Kristem (asi 4. stol. ped Kr.),
ale a po Krinovi. Ji v mld byl povaovn za velkho vlenka. Brzy se vzdal svtskho ivota a pln se oddal praktikovn jgy, piem dokzal realizovat nejzaz stav absolutn svobody a stal se Avadhtou neboli osvobozenou du,
tedy Tm, kdo ze sebe setsl vechna pouta a vazby a realizoval absolutn svobodu. Zd se, e napsal pouze tento
spis, e il piblin v zpadn Indii, kde dodnes (v Bombaji
a okol) ij jemu oddan ci a kde se dochovalo mnoho legend o jeho ivot. Nkte jgini a jemu oddan ci s nm
rozprvj a vid ho ve sv ptomnosti. Nyn jsou v horch
Girnar v jednom kltee postel a mstnost uren tomuto
velkmu svtci. A byl autorem tohoto textu kdokoliv, muse-
la to bt opravdu bytost, kter doshla nejvy duchovn

realizace a kter nm po sob dky tto realizaci svho vnho J ponechala tento spis, ve kterm je sdlen o tto
jasn a iv realizaci Sebe Sama. V myslch mnoha Ind je
Datttrja symbolem tto realizace, kter je dosaena jen
velkm Mahtmou, co je oznaen pro velkou dui, dokonalho svtce, jen doshl Nejvyho Poznn. r Datttrja je nejpednj v linii vech boskch Uitel, kte kdy byli vtleni na zemi.
r Datttrja je tak podle mnohch historik povaovn za zakladatele duchovn tradice Nath Sampradja pozdji znm pod nzvem Navanath Sampradja (v pekladu to znamen Tradice devti mistr). k se, e
Datttrjovo poselstv bylo zaseto v tto tradici. Tato tradice se v prbhu mnoha stalet rozila do rznch lini
a pela do mnoha forem v rznch stech Indie. Nkte
Guruov tto tradice kladli draz na uctvn (bhakti), jin
na poznn (dnu) a dal na spojen s Nejvym (jgu).
Ve 14. stolet n.l. zde byl nap. Svm Svatmarama, velk
hathajgin, autor znmho dla Hathajgapradipika, kterho historikov zaazuj do tto tradice. I r Nisargadattovou (pozn. . p.: r Nisargadatta Maharad [1887
1981] byl realizovan mistr ijc v Bombaji a jeho uitelem byl Siddharamevar Maharad; viz knihy J Jsem
Nektar Nesmrtelnosti, Konen Medicna a Semena
Vdom nakl. ADA) lini je tradice Navanath Sampradja. Nicmn r Nisargadatta Maharad nepikld linim
(vetn t sv) a sektm velkou dleitost. Na otzku tazatele, kter by se chtl zalenit do tto linie, odpovd: Navanath Sampradja je pouze tradice, neboli zpsob uen
a praxe. Neoznauje to nijak rove vdom. Jestlie
pijmete uitele z tto tradice za svho Gurua, pilente se
do jeho tradice (Sampradji). Vae zalenn je zleitost
vaeho vlastnho ctn a pesvden. Stejn je to jen formln a verbln zleitost. Ve skutenosti zde nen ani Guru a ani k, ani teorie a ani praxe, ani nevdomost a ani
osvcen. Ve zle na tom, za co se povaujete. Znejte sebe sama dkladn a sprvn. Neexistuje dn nhraka
pro Sebepoznn. Do Datttrjovi tradice by se dali pilenit i dal velc siddhov, jakmi byli Sa Baba ze ird,
Akkalkot Swami i Rang Avadhta. Datttrjova tradice je

znm prv tmto textem, kter pln prezentuje filosofii
advaity (nedvojnosti) ve sv vstinosti a draznosti a jeho
proklamac je nejvy realizace transcendentlnho J. Realizac dokonalho a vnho J je Avadhta Gta pln naskl a naplnn a tento stav nejvyho J je zde popisovn
jako Identita, kter nen ani pipoutanost (k emukoli) a ani
odpoutanost (od ehokoliv), nbr pln provn Sebe Sama, kter je za tm vm zcela nezvisl od vech podmnnch cvien, nboenskch ritul, technik nebo proitk.
Vn J nic nehled a niemu se nevyhb. Nen ani poznnm, ani nevdomost, je Absolutn (tj. bez duplikace).
Literatura tohoto typu je typick svoj zcela pirozenou
Totonost se Sebeprkaznm a Sebezcm absolutnm
stavem pravho J, neboli s Nejzaz Identitou vech ijcch
bytost a nejzkladnj podmnkou, ze kter vychzej veker dal podmnnosti. Zcela zejmm zmrem tto knihy nen pedvat njak uen, nbr pouze snaha uinit
prohlen o Nejvy Realizaci, kter lze vbec ve form lidsk bytosti doshnout.
Avadhta Gta je mal kniha o osmi kapitolch a je napsna v sanskrtskch verch plnch neochvjn atmosfry
nejvy zkuenosti realizace J. Mj peklad vychz z anglickch peklad ctnho Swmi Akanandy (ka Rmakriny) z roku 1946 a ctnho Hari Prasad astriho (ka r Dadadi Maharade) z roku 1934.
V tomto spise nen dn prostor k filosofickmu argumentovn za elem dokazovn jednoty skutenho J, ale
elem textu je opravdu pouze a jenom okujc sdlen, je
m duchovnho adepta a hledajcho pravdy vthnout do
znho svtla poznn (dny) Sama Sebe, a odvzt ho
tak od iluze nevdomosti.
Mnoho realizovanch mudrc si tuto Gtu velmi pochvalovalo i pochvaluje. Napklad Svm Vivknanda z n asto citoval a jednou tak ekl: Lid jako Ten, kdo napsal tuto Gtu, udruj nboenstv na ivu. Oni opravdu realizovali
Pravdu. Nestaraj se o nic, neztotouj se s dnou innost tla, nestaraj se o teplo, chlad, nebezpe nebo cokoliv jinho. Jsou klidn a ti a raduj se z blaenho tst realizace J. V Indii je pr mnoho jgin a sannjsin, kte si
recituj tuto Gtu ve svch chatrch i jeskynch, kde jim ze

vech knih nezbylo nic jinho ne tato mal kneka.
Kdo tuto knihu ocen u ns? Studovat ji bude ten, kdo si
chce nasbrat njak vdomosti o klasickch textech z tradice advaity vdnty, a to bu proto, e si sm pro sebe chce
rozit vdomosti nebo e chce pozdji tmito vdomostmi
nkoho okouzlovat. Pedem vak upozoruji, e prv tento typ literatury je velmi nebezpen. Po peten si tto knihy ten me nabt dojem, e nen poteba meditovat
a provdt duchovn praxi, nen poteba vyhledvat duchovnho uitele, nen poteba dit se uritmi pravidly sprvnho ivotnho stylu neboli zkrtka, e nen poteba cokoliv init, protoe ve je takov, jak je, a e jsme vdy byli, jsme
a budeme stle osvobozeni, a se dje cokoliv. Avak pro
mnoh je opak pravdou. Vechny duchovn praxe, tj. ty,
kter jsem zde vyjmenoval, i ostatn, jsou uritou oisujc
ppravou, kter zjemn vae vnmn, zjasn v intelekt
a oist vae srdce natolik, e bude stait jen mal krek
k tomu, abyste Sami provali Pravdu ve sv Absolutnosti.
Pekek na duchovn cest mme tolik, kolik jich chceme
mt, a jestlie si chcete ped sebe postavit tm nepekonatelnou bariru mentln pchy svho ega prohlaovat se za
Pravdu Samu, je dobr si obas pipomenout, e t na dluh
se nevyplc a e jednou se i to vae mal egoistick j bude muset otevt Celku a vidt Sama Sebe nejenom ve skopce svho tla a mysli, ale vude. Vzte, e stejn jednou
pozbydete ve osobn, co vm bylo pjeno, a lep je na
tom ten, kdo se s tm vyrovn dve a zane t v odvaze
v bezforemnosti, ne ten, kdo setrvv v nevdomosti svho
iluzornho ega tak dlouho, a propase cel svj ivot pevnm v neskutenosti.
Mon, e se mezi vmi, teni, najdou Ti, kdo jsou
opravdu hodni titulu ctyhodn, nebo se ve svm ivot
zaslouili o to, e nezstali nikomu nic dluni a nect se bt
ani zahanbeni a ani poveni a jejich ivot se okamik za
okamikem stv vnou Existenc a Znou Identitou, ke
kter se vechny bytosti obracej a modl, a stv se tm, po
em vichni ve skrytu due prahnou. Tmto Velkm Dum
poslm tuto knihu s nevyerpatelnou lskou (podobn jako
vem ostatnm) a peju Jim, aby v tto knize nalezli alespo
jedin slvko, kter by zahlo jejich ji vn slajc Srdce

osvcen.
A tm z vs, kte jste zaali ped nedvnem v hledn
svho J a Pravdy Samotn, sdluji, e tato kniha je tm poslednm vlskem, kter dr vae pouto nevdomosti, a e je
proto dobr v ppad, e vm bude pipadat jako nicnekajc enn i vm bude pinet strach a zmatek ve vaich myslch, ji na as odloit a pokraovat s opravdovm
odhodlnm ve vmi vybran a zapoat duchovn praxi,
a vzte, e jednou pijde doba i pro tuto Gtu, kdy ocente
jej hloubku a Pravdu, kter je neomezen asem a prostorem. Proto je jedno, zda-li si ji petete hned i teba za ti
roky, protoe moudr slova Datttrji jsou vn jako Nesmrtelnost Sama.
Komente psan kurzvou jsou psny spontnn a pro
nkter tene jsou nejsp zcela zbyten, protoe se jim
me zdt, e se asto opakuj a jsou pli podrobn a e jejich pstup k sebeproeten se neshoduje s mm. Jinm
se zase naopak me zdt, e se komente mn i jsou
v rozporu, a tm vzkazuji, e nen clem dret si jednu pesn formulovanou a nalinkovanou pravdu, ale e stezkou poznn (dna jgou) je myleno neustl dotazovn se po
pravd vedouc k poznn Pravdy a oputn Pravdy. Pro ty
z vs, kdo jste doli poznn Pravdy, stali se J a opustili Ji,
je jakkoliv koment jen noenm dv do lesa. Avak
osvobozen se od vech psem a vdomost pi pociovn
bezvznamnosti jakhokoliv textu, komente i slova je
realizovno a ve chvli, kdy je dosaeno stavu bez mylenek
a kdy se ve stv bezpedmtn a przdn (vetn przdnoty sam) a ve je najednou Absolutno Samo. Dovolme
proto tm, kdo jet vis na slovech a mylenkch, aby je
strvili, pochopili a transcendovali a byli spokojeni a nakonec absolutn astni.
Admek Ale
1.
kapitola
1.
Moudr lovk je veden k naplnn touhy
po osvobozen, po nedvojnm poznn,
kter ho zbav velkho strachu.
2.
Jak mohu uctvat beztvar To, kter je
nezniiteln, nedliteln, nemnn
a veprostupujc, a tud veobsahujc
vetn klamnho j?
3.
Vesmr, kter je sloen z pti element,
je ve skutenosti jen klamnm peludem
kdy tu nen nic jinho ne To, co jsem
a co je stle prost vech poskvrn.
Pt element: Zem, voda, ohe, vzduch, ter. Z nich je sloeno
tlo a z tla vyvstv iluzorn dojem dalch tl a vc tohoto
projevenho svta, ve kterm vak neexistuje nic samo o sob
s pocitem j.
4.
Toto vechno je skuten Absolutn J, kde
neexistuje rozliovn nebo nerozliovn.
Existenci tohoto J nelze ani potvrdit a ani
popt. Nechv m to v divu!
V Nejzaz Identit nen nikdo a nic, kdo by mohl poprat i potvrzovat existenci tohoto J, a jen Tato Nejzaz vn Identita
me shledat Sebe Samu v Sob Sam.
5.
Toto Nejzaz poznn o tom, e jsem
neosobn, beztvar a veprostupujc J,
je esenciln podstatou vdnty.
Uen vdnty spov v nedvojnosti, kde se eliminuj veker
protiklady a dulnosti, a To, co zstv, je Tm, na co filosofie
vdnty poukazuje, ale nikdy to nen schopn poznat i popsat,
protoe by zde opt byla dulnost. Proto se vzdejte vech filosofi a bute To, co je slovy nedosaiteln.
10
6.
Nen pochyb o tom, e j jsem tmto Bohem,
kter je ist, nedliten, neosobn,
nemnn a je podkladem veho, m se
podob prostoru.
Proitek veprostupujcho prostoru je jako proitek ptomnosti projeven existence, nicmn ani tento proitek nen trval
a je teba pochopit, e Vnost, kter je prost veker omezenosti v doasnosti, je tu stle, protoe je vn, a tud je i nevdom omezen v tto iluzorn pozemskosti.
7.
J jsem ist poznn ve form irho
vdn, kter je nepomjejc a vn. Nevm,
pro koho by tu mlo existovat poten
nebo ltost. Koho by se to mlo tkat?
Znalcem tohoto istho poznn je opt vn Identita Sama.
8.
dnou mentln, tlesnou a slovn
innost typu dobr patn se
nezamstnvm. Jsem nektarem poznn,
je je za hranicemi smysl a jejich funkc.
Smysly se mysl pt tlesnch smysl a mysl se svoj rozliovac
schopnost, intelektem a nektarem poznn je zde myleno univerzln vdom, je je zbaveno jakchkoliv osobnch charakteristik.
9.
Mysl je nco jako prostor, je obepn ve.
Mysl je minulost. Ve skutenosti jsem
za mysl, nebo mysl neme existovat sama
v nezvislosti na emkoliv, a tak je
neskuten.
Pohodl, kter je mon provat ve ztotonn se s tlem i
mysl, nen tm pravm oechovm. Odloute-li se od tla a
mysli, provte opravdu To, o co tu jde.
11
10.
J jsem Toto vezahrnujc a neustl. Jak
me nkdo tvrdit, e J je ve projeven?
Jak me nkdo tvrdit, e J je neprojeven?
Neustl: Tzn. bez zsahu jakkoliv substance, a proto je to homogenn a nerozdliteln.
11.
Ty jsi To. Pro potom nechpe, e jsi
nemnn To, kter je stejnomrn vnmno
ve vem? , Ty mocn Slo Pravdy,
jsi veprostupujc svoj z, neomezen
a nezniiteln. Jak bys mohla myslet
na den a noc?
Ty: Datttrja oslovuje ka a ozejmuje mu Nejvy Pravdu.
Den a noc: V dokonal Seberealizovan Skutenosti je zcela
pekroen pojem asu a dojem setrvvn v njakm stavu, tud ani ve stavu snn, bdn a spnku, kter jsou pomjejc.
12.
Poznej J jako vudeptomnou Skutenost,
jednotnou a nepolapitelnou. Jak me kat:
J jsem meditujc a toto je objekt
meditace? Pro rozdluje Nerozdliteln?
Nepolapiteln: Viz koment na Neustl, ver 10.
Nerozdliteln: Dokonce i skuten innost meditace je vyjdenm nevdomosti, protoe v sob zahrnuje dualitu. Proto meditujc (subjekt), proces meditace a objekt meditace mus zmizet,
aby tu zstala stoprocentn Skutenost, tj. nejzaz a vn J,
Absolutn To.
13.
Jsi nezrozen a neumr. Nikdy nem
dn tlo. Svat psma oznamuj rznmi
zpsoby dobe znmou skutenost:
Vechno je brahma.
Toto nen frze! Opravdu tu nen dn zrozen a dn smrt.
Ve stavu Parabrahma, je ji transcendovn i stav brahma, m
jste zbaveni i sv pozemsk existence a nejste omezeni jakoukoliv podmnnost, tj. tlem, mysl a dokonce i vdomm existence, nebo toto jsou doasn a pomjiv stavy, kter se zdaj,
12
e pily, a tud mus odejt, ale ve skutenosti to je iluze a nic

takov nen skuten. Pak je strach ze smrti pouhou klamnou
ideou, protoe jestlie se nic nenarodilo, neme nic ani zemt.
Jene toto je nutn prot a ne pijmat pouze intelektem, protoe to by vs stejn neosvobodilo a v momentu odchodu ivotn
sly a vdom z tla by v intelekt (osobn identita) proval
strach ze zniku nevdouce vak, e jestlie pekro sebe sama,
je rzem v nezrozen a nesmrteln Identit Absolutna.
14.
Ty jsi To, osvobozen od vech zmn,
stejn jak uvnit, tak i vn. Pro poletuje
sem a tam jako zmaten duch?
Kdybyste si mysleli, e se nco mn a dje, byli byste v iluzi. Toto lze zase pochopit, pouze pokud spovte jen ve skutenm J
a nikde jinde.
Zmaten duch je mysl, kter zmaten peletuje z jednoho smyslovho proitku k jinmu a sama nev nic o sob. Jedin, co me mt, je pam napchovan velijakmi zitky, kter vak pominou, jakmile schopnost mozku zane bt omezen.
15.
Spojen a oddlen neexistuj ani u tebe
ani u mne. Nen zde dn j, dn ty
a ani tento vesmr. Vechno je skuten J
Samo o Sob.
16.
Nenle tomu, co je vnmno pti
smyslovmi orgny, ani tento vnj svt
nenle tob. Ty jsi nejvy Skutenost.
Pro potom trp?
Zjevn svt je vnmn pti smyslovmi orgny: Zrakem, sluchem, hmatem, chut a ichem a nen ve skutenosti spojen se
Skutenost.
17.
Zrozen a smrt, stejn tak jako utrpen
a osvobozen i dobr a patn, existuj
v mysli a ne v tob. Pro potom ron slzy,
m drah dt? Ani ty ani j nemme
jmno ani tvar.
13
Mete-li mysl nechat takovou, jak je, a jdete-li k jejmu zdroji,

jste schopen ji transcendovat. Jestlie vak stle upadte do
chybn iluze a stle se zapltte do velijakch koncept, kter
imaginan schopnost mysli pedkld, muste tomu dvat
pozornost a nemete tm pdem nikdy pochopit skuten J
nepodmnn nim.
18.
mysli, pro zmaten lt sem a tam
jako temn duch? Poznej nerozdlitenou
Skutenost, kter je nad dualitou,
a bu astna.
19.
Jsi skuten esenc poznn, nehnuteln
pirozenost a nemnnost. Nen v tob dn
pipoutanost ani odpor. Pro potom stle
trp tm, e stle po nem tou?
Vznikne-li zde njak touha, omezuje vs, vznikne-li strach, tak
vs omezuje. Proto je teba spoinout ve skutenm J, kde nen
dn touha a dn strach, resp. dn omezen mylenkami.
20.
Vechna svat psma mluv o Skutenosti,
kter je bez atribut, ist, stl, bez tlesn
formy a veprostupujc. Poznej mne jako
Tuto Skutenost. O tom nemj dnch
pochyb.
21.
Poznej vechny formy, fyzick i psychick,
jako iluzorn a falen jevy a beztvarou
Skutenost, kter je v pozad veho, jako
Vnost. Kdy bude t na zklad tto
Pravdy, osvobod se od iluzorn pedstavy
ivota a smrti.
22.
Svtci nazvaj Skutenost nemnnou
Realitou. Vzdnm se jakkoliv
pipoutanosti k emukoliv mysl pestv
vidt jednotu a mnohost.
14
Jednota a mnohost: Jednota ve smyslu jednoho stedu pozornosti a mnohost ve smyslu rznosti objekt vnmanch pti
smysly a mysl.
23.
Jestlie n svt m pirozenost neJ,
jak zde potom me bt samdhi? Jestlie
je ve pirozenost J, jak zde potom me
bt samdhi? Jestlie to zrove je
a nen, jak zde me bt samdhi? Jestlie
ve je neomezenou svobodou a pirozenost,
jak zde potom me bt samdhi?
N svt: Souhrn vech proitk, vzpomnek, znalost aj.
Samdhi: Pechodn stav z neskutenho do skutenho, vsledkem eho je realizace vn Pravdy. Datttrja zastv
fakt, e praxe samdhi nem v nejzaz rovni dn msto.
Jestlie n svt je iluzorn, resp. je neJ, potom nejsme ve stavu samdhi, protoe tu nen Skutenost. Jestlie nae spovn
je v J, samdhi se stv nadbyten.
24.
Ty jsi ir, pln a nemnn Skutenost,
netlesn, nezrozen a nepomjejc, znajc
Samu Sebe. Jak potom me ci: Znm
Skutenost, nebo Neznm Skutenost.
Jestlie nkdo tvrd, e zn Pravdu nebo e pochopil Pravdu, je
to omyl, protoe Pravda nen objektivn a nelze ji pochopit nebo
poznat.
25.
Tvoje skuten J je v psmech vyjdeno
vtou: To jsi Ty. O tom, co je neprav,
iluzorn a sloen z pti element,
psmo k: Ne toto, ne tamto.
To jsi Ty: Mezi Skutenost a tvm J nen rozdl, proto je teba spoinout v tto Jednot.
Pt element: Zem, voda, ohe, vzduch, ter. Z nich je sloen
pln iluzorn projev. Viz ver 3.
Ne toto, ne tamto.: Neti, neti.
Psma: Vdy, zvlt upaniady, pvodn texty vdntsk filosofie.
15
26.
Toto vechno je Tebou, Skutenost, neustle
prostupovno. V Tob nen ani meditujc
ani objekt meditace. Pro, mysli,
tak nestoudn medituje?
Nestoudn atd.: Zde myleno hledn a pocit zahanben pi meditaci v dsledku toho, e meditace pedjm nestoudn zapomnn sv prav pirozenosti.
27.
Neznm Nejvy Absolutno, jak bych tedy
mohl o Nm nco ci? Neznm Nejvy
Absolutno, jak bych Jej mohl tedy uctvat?
Jak bych mohl o Nm nco ci i Jej uctvat,
jestlie jsem Tm Nejvym, Tou Absolutn
Pravdou, kter je jednotn a nemnn.
Neznm atd.: Empirick poznn nle nimu stavu, ve kterm neme bt vnmno Nejvy; proto nelze mluvit o znalosti Nejvyho Absolutna z omezenho pohledu.
28.
Princip ega nen Pravdou. Pravda je stl
a osvobozen od vech monch pedstav
a rozlien vnmatele od vnmanho. Pina
pedstavivosti je ve Mn neptomna.
Jak by ego mohlo bt Tm, co si uvdomuje
Samo Sebe?
Rozlien vnmatele od vnmanho: Prv v tomto rozlien
vznik pocit oddlenosti ega, piem Pravda je zakouena
tehdy, kdy nezapomeneme vidt sebe sama jako vdy ptomn
podklad jak vnmatele, tak i jeho vnmn a vnmanho.
Pina pedstavivosti: Jestlie zde nen sted, nen tady ani nkdo, kdo by vlastnil pocit j, a tud stle nvykov podncoval imaginan schopnost mysli a tvoil si pedstavy o sob
a o svt.
16
29.
Nen tu dn podstata, kter by byla
ve sv pirozenosti omezenou. Nen tu
dn podstata, kter je pirozenost Reality.
Jak bych potom mohl bt sebeuskuteniteln? Skuten J je nejvy Pravdou. Nic jin
neexistuje. Nen v Nm ani nsil ani nensil.
Podstatou je zde mylena doasn podstata byt, kter, a je bez
substance, nen tou Nejzaz Identitou Absolutna a pirozenost
Reality.
Sebeuskuteniteln: Kdyby zde existovala njak pravda, musel bych j doshnout a uskutenit. Nic takov vak neexistuje,
a tak nen eho dosahovat a co uskuteovat. Pochopte-li to,
vzdte se vech iluzornch pedstav a spoinete v pravm J,
kde ji je sebemen sil dosahovat i uskuteovat nco pekkou.
30.
Jsi nemnn Skutenost. Jsi ir, netlesn,
nezrozen a nezniiteln J. Pro si tedy
chov zmaten pohled na sv J?
Opakuji, pro jsi sm zmaten?
Ptomnost zmatku potvrzuje ptomnost duality, neptomnost
zmatku a pochyb je znakem pravho Poznn, pravho J.
31.
Kdy rozbije dbn, prostor uvnit
se spoj s nekonenm prostorem a stane
se nerozliitelnm. Kdy se mysl stane irou,
nevnmm dn rozdly mezi Mnou
a Skutenost.
Rozpust-li se vae imdividuln vdom do univerzlnho vdom, je dosaeno cle a nen poteba se ji o cokoliv snait. Ve
probh spontnn a jakkoliv znaky individuality jsou pry.
32.
Nen tu nic ne Skuten To, zbaven
poznvajcho a poznanho. Nen tu dbn,
nen tu vnitn prostor v dbnu.
Nen tudn individuln ztlesnn
due ani jej pirozenost.
17
Pochopte-li tento ver, jste osvobozeni a jste Tm, o co v ivot

jde. Nen teba ji vykonvat dn cesty ve snaze nco se nauit
i neho doshnout.
Dbn: Tlo stvoen z pti element.
Vnitn prostor ve dbnu: Vdom nkoho.
33.
Poznej, e tv skuten J je stle vude
a ve vem. Je vn, nemnn, pln,
neprojeven a projeven. Nemj
nejmen pochybnosti.
Projev a neprojev jsou jen slova oznaujc ptomnost nebo neptomnost vdom. Ve skutenosti i toto neexistuje, resp. lze se
od tto dvojnosti osvobodit transcendenc vdom.
34.
Nejsou tu dn vdy, dn svty, dn
bozi, dn obti, dn kasty, dn rodiny
a jejich rovn, dn nrody, dn zrozen,
dn cesta temna a dn cesta svtla.
Je tu pouze nejvy Pravda, homogenn
Skutenost.
rovn rodin: tyi rovn, do kterch je hinduisty rozdlen ivot v rodin, a sice student, hospod, kontemplujc adept
a bezdomov mnich, nespovajc na dnm mst.
Cesta temna a svtla: Dle hinduistickho nboenstv po smrti
due putuj do neviditelnch svt, ale ve skutenosti temnotou
je nevdomost a svtlem poznn. Kdy oboj vyhasne, zstv
tu nejvy Pravda.
35.
Jak se mete domnvat, e jste smysly
zakusiteln a vnmateln, kdy jste osvobozen
od vnmatele a vnmanho a jestlie jste
dokonn a naplnn?
Osvobozen atd.: Dostanete-li se za smysly, pestvte se ztotoovat s vnmanmi objekty, a transcendujete-li vdom, pestvte se ztotoovat s vnmatelem; projeven tlo se smysly a vdom jsou transcendovny a zstv tu vn, nezrozen,
absolutn prav J.
18
36.
Nkdo hled nedvojnost, jin zase dvojnost.
Nikdo z nich nezn Pravdu, kter je vdy
a vude stejn a kter je zbavena tohoto
rozliovn.
Pedtm, ne pochopte, jak to je, se muste vzdt sebemenho
sil a hledn, a tm pdem zastavit pohyb ve vdom, a se vdom zcela vyprzdn od vech vjem a je nehybn samo v sob.
Zde je proitek nirvikalpa samdhi, tedy proitek transcendentlnho vdom bez ztotonn se s jakoukoliv kvalitou i
vjemem. Po pirozenm a plynulm spovn v tto nemnnosti vm dojde, jak kvality m tento bezkvalitn stav, a spontnn splynete Sami v Sob pln, piem transcendujete i toto vdom a pestanete bt podmnn projevenou existenc
a konen spoinete v pravm J, neomezenm a nezrozenm,
ve svm domov, ve sv vn Identit, a to je jedin Pravda,
kter je skuten. Paklie to proijete a pochopte, jste Avadhta, tedy vn osvcen, a provte stav sahada samdhi, tedy pirozenost spontnn existence a innosti v neinnosti, a ve
je dokonno.
37.
Jak by mohla bt Nejvy Skutenost
popsna, kdy je prosta bl i jakkoliv
jin barvy, je zcela za uchopenm mysli a slov
a nem dn jin kvality jako teba
zvukov aj.?
Stanete-li se bezbarv, jste schopni vnmat jakkoliv zabarven.
Bl barva je symbolem sattva guny stavu byt. Jste-li oprotn i od sattvy (bl barvy), podailo se vm transcendovat vdom a nejste ji na niem v tomto projevu zvisl.
38.
Kdy se ti toto vechno zjev jako falen,
kdy se ti tlo a ve ostatn uke jako nco,
co lze pirovnat prostoru, pak zn opravdu
Skutenost a pestanou pro tebe existovat
duln vazby.
Ztotonte-li se s prostorem, stvte se univerzlnm vdomm,
kter je najednou vam tlem, a jste zbaveni jakkoliv individuln totonosti. Nicmn i totonost s prostorem je pozorovna
va absolutn vnou Identitou, a jestlie se nedrte totonosti
v univerzlnm vdom, je toto vdom jasnm a irm odrazem
nezrozen a vn Identity, pravho J.
19
Duln vazby: Jako nap. j a ty, j a Bh, j a to, j

a svt atd. Mn se tm i rozlien na J a neJ a vazby, kter se z tohoto rozlien odvjej.
39.
Dokonce i m pirozen j se mi jev
jako neodlin od nejvyho J. Uke se
to jako Jednota podobn prostoru.
Jak by zde potom mohl bt meditujc
a objekt meditace?
Jedin v nirvikalpa samdhi (tj. bezkonceptulnm stavu) lze
prot rozputn podmnnho j v nepodmnn univerzln
vdom, kter je jet jemnj ne samotn prostor. Pi tomto
proitku zmiz meditujc a ve, co vs dr v tomto projevu,
a stanete se bezdostiv a dokonce pestanete lpt na sv existenci. Proijete-li tento stav, chcete jej opakovat tak dlouho, a
se usadte v sahada samdhi, tj. spontnnm stavu, kdy ji
nemuste provdt dn duchovn praxe a cesty, protoe jste
transcendovali vechny podmnnosti a koncepty, vetn konceptu j jsem, a jste trvale usdlen ve svm pravm nezrozenm a neomezenm J, kdy nejste ani nm zvltnm, ani
hrnem veho, z eho je sloen vesmr.
40.
Co dlm, co jm, co obtuji a co
dvm toto vechno nen ani v nejmenm
nm, co je m. J jsem ir, nezrozen
a nezniiteln To.
Vae prce je tvorba bez tvoitele, vae potrava je jdlo bez
konzumujcho, vae ob je ob bez obtujcho a vae dary
jsou dary bez darujcho.
41.
Poznej veker tento vesmr jako beztvarou
Skutenost. Poznej, e veker tento vesmr
je beze zmny. Poznej, e veker tento
vesmr je przran tlo. Poznej, e veker
tento vesmr je pirozenost Absolutna.
Przran tlo: Podstata byt, ze kter je vesmr utvoen, nen
nim ne irm univerzlnm vdomm, kter je beztvar a neomezen, avak Absolutno tm nen.
20
42.
Jsi skuten Pravda. O tom nen nejmench
pochyb. Co jinho me znt? Pro
povauje sv prav J, kter je vnmateln
Samo pro Sebe, za nevnmateln?
Co jinho atd.: Pokud nevnmm kadou bytost a cel projeven vesmr jako projev ve snu, ne proto, e to opravdu nen nic
ne nevdomost sama, je, ale proto, e jsem J Skutenost (absolutnm poznnm), potom stle zstvm spoutn v nevdomosti.
43.
Jak zde me bt iluze i neiluze, stn
i ztrta stnu? Toto vechno je jedna Pravda,
toto vechno je v pirozenosti prostoru
a je to bez zneitn.
Tento ver je teba sprvn pochopit. Prav J, zbaven jakkoliv podmnnosti, je bez zneitn. Je jasn, e a po ustn
vjemu a po transcendenci vdom je tu prav nezneitn Absolutno, kter nen nijak vnmateln.
44.
Jsem svobodn bez potku a konce.
Nebyl jsem nikdy nim podmnn. Jsem
ve sv pirozenosti ir a bez poskvrny.
Toto vm zcela jist.
Vimnte si dvou vc. Prvn st vere je vyznn sv totonosti
a druh st je nezlomn pesvden o tom, m autor tto Gty ve skutenosti byl.
45.
Od jemn podstaty po stvoen vesmr
tu nen vbec nic ne brahma. To je mi
zcela jasn. Kde m potom cenu mluvit
o rozlien kast i ivotnch rovn?
Jemn podstata: Podstata byt; i kdy to jsou jen slova, je dleit se dobrat obsahu podstaty byt. Toto jdro, kter je podstatou byt vech tvor ve vesmru, je paradoxn tm nejnepatrnjm a zrove tm nejobjemnjm a nejmocnjm.
21
46.
Vm, e vechno je v kadm ppad
jedinm nerozdlitelnm J, kter je
sebevyivujc a pln, zatmco pt element,
ponajcch terem, je przdnch.
Absolutno, nebyt, je zde popsno jako pln a projeven byt
(mja) jako przdn.
47.
Skutenost nen ani muskho, enskho
i bezpohlavnho rodu. Jak si me myslet,
e Skutenost je pln tst i netst.
Bezpohlavn: Eunuch.
tst: Zde myleno relativn doasn tst vnman smysly
a mysl. tst a netst jsou relativn pojmy v dualit. Mnoho
souasnch modernch metod vs vb, abyste byli pozitivn naladni, abyste byli astni apod. Uvdomte si, e i tst trv
krtkou dobu, a tak k tomu nebute pipoutni. Nicmn plat
to i pro pipoutanost k netst, resp. nicot, co je tak omezujc. Kdo zn triky iluzornosti projevenho byt (mji), me s tmito polohami dobe pracovat nejenom u sebe, ale i u druhch.
48.
Skuten J se zajist nestane istm
prostednictvm esti jgovch metod.
Neoist se ani potlaenm mysli. Uen
Gurua je tak neoist. Ono je ji Samo
o Sob plnou istotou v Sob.
est jgovch metod: est fz neboli st: pozice, kontrola dechu (ivotn sly), sebeodluovn, soustedn, meditace a samdhi.
Potlate-li mysl, je to jen na okamik. Uen Gurua tak ka neosvobod, jen mu uke cestu. Nicmn je teba si uvdomit, e
Absolutno je odloueno od jakchkoliv podmnnost projevu,
a tud ve, co se v projevu odehraje, se nikterak neme dotknout pravho J, Absolutna. Realizujete-li Sebe Sama, Absolutno, stvte se pozorovatelem projevu a nechcete v nm nco mnit i vylepovat, protoe vte, e je neskuten. Neznamen to
vak pechod do pln pasivity typu mouchy, snzte si mne i
fatalismu, protoe energie va bytosti je stle projevena, a tud
i ona m pedurenou dlku a dynamiku sv pozemsk existence, ale vy tm nejste.
22
49.
Nen tu tlo, stvoen z pti element;
ani tu nen nikdo odhmotnn a zbaven
tlesnosti. Vechno je skuten samotn J.
Jak by zde potom mohly existovat ti stavy
a zrove tvrt stav?
Pt element: Viz ver 3 a 25.
Nikdo odhmotnn atd.: Kdy se mluv o odhmotnlm J, m se
na mysli idea tla, protoe stanovisko: Jsem toto tlo, nen
nic ne vyvstal mylenka zaloen na smyslovm vnmn. Proto jsou veker takov popisy skutenho J popeny v tomto
a stejn tak v jinch verch, protoe vechny popisy jsou v
rovni mysli, kdeto skuten J je za mysl.
Ti stavy atd.: Bdl stav, snov stav a stav hlubokho spnku.
Bn stavy individuality v ppad, kdy si nen vdoma sv prav pirozenosti, co je obvykle nazvno tvrtm neboli transcendentlnm stavem turja. Oznaovat transcendentln
stav jako tvrt stav je dsledkem toho, e tento transcendentln stav je spojen s pedchozmi temi stavy tm zpsobem, e je
vechny pekrauje a oznauje realizaci Sebe sama jako vdom,
kter je potom pozorovno absolutnm J, neboli Tm, kdo si
uvdomuje toto vdom, ale vdom si neme bt schopno uvdomovat toto prav J a ani se z pohledu tohoto vdom neme toto J poznat i vnmat.
50.
Nejsem nim podmnn, nejsem opravdu
osvobozen a nejsem oddlen od brahma.
Nejsem initel ani uivatel plod karmy.
Jsem zbaven rozdlnost mezi
prostupovanm a prostupujcm.
Nejsem osvobozen atd.: Skuten J neme bt osvobozeno,
jeliko nikdy nebylo nim vzno. Mluv-li se o osvobozen, je to
pro nevdom individuality, kter jet neproily nirvikalpa samdhi, tedy stav bez totonosti s tlem a mysl.
initel a uivatel plod karmy: Nevdom osobnost (individualita) si mysl, e nco in, e si uv a e skuten existuje,
a tud ije v domnn, e si vytv svoji karmu. Proijete-li sebe sama ve sv skuten podstat, zjistte, e toto vechno jsou
bchorky pro nevdom lidi, pomoc kterch jsou motivovni
k tomu, aby ili v ct k vymu principu (Bohu), co je v nejvy rovni pekonno a poznno jako neskuten a przdn.
Prostupovan a prostupujc: Sanskrtsk slova jsou vjpja
a vjpaka, co znamen sten a univerzln. sten je
prostupovno univerzlnm. Skuten J neme bt ani sten ani univerzln, nebo oba tyto vrazy v sob zahrnuj dualitu ili rozlien, oddlenost a omezen.
23
51.
Podobn jako voda pi vylit do jin vody
je s n nerozdliteln spojena, jasn vnmm,
e purua a prkrti jsou pro mne
nerozdliteln spojeny.
Purua a prkrti: resp. musk a ensk princip, duch
a energie, nepohyb a pohyb. Bn se tyto dva principy dvaj do protikladu, ale v tomto veri je Datttrja rozpoznv jako
sob si rovn v t nejvy duchovn zkuenosti.
52.
Jak me sebe sama ztotoovat s osobn
formou i s neosobn bezforemnost, kdy
ve skutenosti nejsi ani nim podmnn
ani osvobozen?
Osobn forma atd.: Skuten J je samozejm bez formy, ale
pokud se to takto vyjd, obsahuje to ji zkonit odvren formy, a proto i idea o neosobn bezforemnosti J je pekonna.
53.
Vm, e nejvy Forma je podobn jako
obloha pmo vnmateln. Vm, e tv ni
forma je podobna odlesku vody, vidnmu
pi fata morgn.
Nejvy Forma: Zde absolutn a vn Identita, kter vnm Sama Sebe.
Jako obloha atd.: Tzn. prostor bez rozlien, bez formy a popisu.
Ni forma: Iluzorn pocit j, ztotonn se s tlem a mylenkami.
54.
Nemm dnho uitele ani instrukci,
dn omezujc doplnk ani njakou innost.
Poznej, e jsem od pirozenosti ir,
netlesn a podobn obloze.
Omezujc doplnk: Jakkoliv popis i kvalita.
Ani njakou innost: Nen-li tvoitel, nen dn initel.
24
55.
Jsi ir J zbaven mji, jsi bez tla, tv mysl
nen vy ne to Nejvy. Pro se ct bt
zahanben prohlenm o Sob: J jsem
Nejvy Absolutno, Nejvy Pravda.
Mja: Tvoiv iluzorn sla, dky kter se nevdom bytosti zjevuje projeven svt, kter pak tato bytost bere za reln. Realizovan bytost vak pozoruje tento projev mji a je si zcela jista
tm, e tm nen, a proto je zbavena jejch podvodnch klam.
Mysl atd.: Mysl, resp. intelekt, neme pochopit skuten J,
ale skuten J me pochopit mysl, resp. intelekt.
56.
mysli, pro ple? Vdy ty,
jako To skuten, se prv stane Tm
Skutenm jen prostednictvm Toho
Skutenho. Pij proto, m dt, nejvy
nektar Nedvojnosti, kter pekrauje
vechna rozlien.
Prostednictvm Toho: Nelze realizovat Sebepoznn jinak ne
prostednictvm samotn Skutenosti (Toho J). Jak me mysl,
kter je podmnn a ve sv podstat neJ, odhalit skuten
J? Zde vz ten hek. Abyste realizovali skuten J, muste u
skutenm J bt? Chpete? Kdo sebere tuto vhozenou rukavici? Nesnate se usilovat, ale naopak se uvolujte a rozpoutjte
do plnho zmizen. Nebojte se, nic se vm nestane. Dokonce
ani zemt nemete, protoe o nic nemete pijt, nebo vm
nic neschz.
57.
Nen tu dn poznn ani nevdomost;
ani poznn spojen s nevdomost. Ten,
kdo m vdy takovto poznn, je Sm
o Sob Poznnm. Nen tomu nikdy jinak.
Sm o Sob Poznn: Pokud budete mt njak poznn, kter
budete mt uschovan ve sv pamti (mozku), nen to prav poznn. Muste se stt absolutnm Poznnm, kter nen uchopiteln i uskladniteln v knize i potai nebo v hlav a kdy
neznte ani sebe.
25
58.
Nen zapoteb vlastnit poznn,
odvodnn, as, prostor, instrukce
od uitele nebo nabyt zitky z vytren.
Ve sv pirozenosti jsem skuten, dokonal,
spontnn a vdy nemnn.
Vlastnit poznn: Zde myleno poznn, o kterm se zmiuji
v pedchozm komenti, tj. poznn zrozen z intelektu.
Zitky z vytren: Jakkoliv zitky, a jsou to ty nejblaenj
(satitnanda zavan v samdh), vs svazuj a m vce se jimi budete kochat, tm vce v nich budete ztracen. Proto je teba
nechat vci plynout spontnn a nic si nepivlastovat (extatick zitky) a nic neodmtat (nepjemn zitky). Ve je iluzorn,
proto se tmito dji nenechte strhvat do nevdomosti a prost
to jen pozorujte. Pro ty z vs, kte vak nerealizovali stav bez jakchkoliv pedstav, tj. nirvikalpa samdhi, to neznamen, e
se budete strachovat uinit njakou chybu a e se budete zmrn vyhbat vstupovn do zapomenut. To by byl intelekt osobnosti, kter by se bl vstoupit tam, kam m.
59.
Nebyl jsem narozen, a tak ani neumu.
Neplodm dnou innost, a dobrou
i patnou. Jsem brahma, bez poskvrny
a kvality. Jak pro mne me existovat
njak podmnnost nebo osvobozen?
Brahma: Univerzln vdom zbaven jakchkoliv znmek osobnosti. Jestlie tu nen individualita, nen zde nikdo, kdo by byl
podmnn i ml bt osvobozen.
60.
Jestlie brahma prostupuje vm,
jestlie brahma je nehnuteln, naplnn,
nerozdliteln, potom nevidm dn
rozlien. Jak by v nm mohl existovat
vnjek a vnitek?
Vnjek a vnitek: To, co je nerozdliteln, nelze rozliovat jako
vnj a vnitn.
26
61.
pln vesmr svt jako celek. , ta mja,
velk nevdomost pedstavivost
dvojnosti a nedvojnosti!
Vesmr jako celek: Cel vesmr je tlem univerzlnho vdom,
brahma nebo-li Boha.
Velk nevdomost: Zkladn koen nevdomosti z pocitu j
existuji resp. pocitu lsky bt, existovat, z eho vychz zvislost na sv podstat byt a z toho pak pramen pipoutanost ke
svmu tlu a sv mysli.
62.
Ne toto, ne tamto se vdy vztahuje jak
k beztvarmu, tak i k tvaru. Pouze Absolutno
existuje, pekraujce rozlien a jednotu.
Ne toto, ne tamto: Ve vdch to je tzv. neti, neti, ili nejsem
ani tvar (tlo) ani rozlin vjemy, beztvar objekty (mentln
koncept) i vdom nebo-li jednota stedu (podstata byt neboli
vjem j jsem). To, co tu zstv, jsem J.
63.
Nemte dnou matku, dnho otce,
dnou enu, dnho syna, dn pbuzn,
dnho ptele. Nem dn nzory typu
lb nebo nelb. Pro t to tedy
trzn ve tv mysli?
dnou matku atd.: Nezrozen a netlesn neme mt dti ani
rodie.
Lb nebo nelb: Pedsudek, doktrna typu pro nebo proti,
souhlasm nebo nesouhlasm, rd nebo nerad apod. To jsou
vzjemn protiklady, kter je teba transcendovat tm zpsobem, e nejsem ani tm a ani onm, nepiklnm se ani tam a ani
jinam, a tm pestanu rozliovat a rozdlnost mezi vnmatelem
a vnmanm zmiz.
64.
mysli, ve skutenosti v tob nen dn
den i noc, zpad i vchod. Jak si me
moudr pedstavovat netlesn
brahma jako tlo?
27
65.
Skuten J nen ani rozdlen
ani nerozdlen. Nem pocity jako mrzutost,
tst apod. Poznej J jako vdy stl
a nemnn.
Emocionln pocity typu mrzutost, smutek, radost apod. jsou
znaky osobnosti a i tyto pocity mus bt zjemnny do ztracena.
66.
Nejsem ani initel ani uivatel. Nemm
dnou prci jak nyn, tak ani dve.
Nemm dn tlo ani nejsem netlesn.
Jak bych mohl mt i nemt vjem jstv?
Vjem jstv: Bez tohoto vjemu tady nen nic, co by existovalo,
ale ve skutenosti tm, co existuje, nejste. Tak si vyberte, myslte-li si, e mte monost.
67.
Nemm dn hchy jako teba ve,
pipoutanost a zlibu, jsem nad utrpenm
tla. Poznej m jako jedin skuten J,
nekonen, prostoru podobn.
Kesansk crkev uctv mrtv tlo Krista, kdeto prav J je
nedoten jakmkoliv utrpenm tla. Nechci bt moralista, ale
mnoz takzvan uitel doplatili pedasnou smrt z nadmrnho uvn omamnch prostedk a nekontrolovanho sexulnho vyvn, proto je i toto teba transcendovat a nebt na tom
zvisl.
68.
moje mysli, mj pteli, k emu je
zapoteb tolik povyk a e? mysli,
pteli, toto vechno jsou jen dohady.
ekl jsem ti to ji strun a jasn:
Ty jsi opravdu Pravda, jsi jako prostor.
Slova a ideje, a jsou jakkoliv vzneen, nemohou nikdy popsat
Pravdu.
28
69.
A zeme tlo jgina na jakmkoliv
mst a v jakmkoliv stavu, jeho duch je
absorbovn a rozplyne se v Nejvym stejn
jako prostor, kter je v hrnci, se po rozbit
tohoto hrnce spoj s univerzlnm prostorem.
70.
Jgin zsk osvobozen a ztoton se
s Absolutnem ve chvli, kdy se vzd tla,
a je jedno, zdali to je na svatm mst nebo
v dom kandly a zdali umr pi vdom
nebo v nevdom.
Kandla: Nejni vrstva v hinduistick spolenosti, tzn. neist
a nedotknuteln.
Samozejm e je lep, kdy je adept osvobozen ji za iva (tzv.
dvanmukta), protoe smrt ji pro nho potom neexistuje. Jestlie vak jde o adepta, kter nedoel k plnmu vyprzdnn
vech dost za iva, me i on v okamiku smrti, neztotoujeli se s mysl a pedstavami, kter zskal tenm i poslouchnm,
prot smrt jako extatick a nejblaenj moment naprostho
bezforemnho vyhasnut. Ztotouje-li se vak se svmi pedstavami a mylenkami, prov ve smrti tyto pedstavy zcela intenzivn.
71.
Jgin povauje honbu za bohatstvm,
prosperitou, touhu po rji a osvobozen
a vechny pohybliv a nepohybliv objekty
za iluzorn pelud.
72.
Tento fakt jasn vnmm: Neprovdl
jsem a netil jsem se z dnch minulch
innost, neprovdm a netm se z dnch
souasnch innost a nebudu provdt
a nebudu se tit z dnch
budoucch innost.
29
73.
Avadhta, ijc v neotesiteln pocitov
vyrovnanosti, spov astn na svatm
mst przdnoty, chod nah a zbaven
veho. Vude z Absolutno.
Avadhta: Osvobozen due, kter se vzdala neboli setsla
vechny svtsk pipoutanosti a starosti a realizovala Sebe Sama jako Absolutno.
74.
Kdy tu nejsou ani ti stavy vdom
ani tvrt stav, potom je tu Absolutno.
Jak je mon bt podmnn nebo osvobozen,
kdy tu nic takovho jako ctnost
a nectnost neexistuje?
tyi stavy: Viz ver 49. Je-li ve transcendovno, to, co zstv, je prav J.
Ctnost a nectnost: Spravedlnost a nespravedlnost, dobr
a patn, materiln a duchovn protiply vymyslen lidmi
v iluzornm projevu.
75.
Avadhta nikdy nezn dnou mantru ani
tantru. To je nejvy prohlen Avadhty,
kter je oitn meditacemi a rozputn
v proudu nekonenho vdom.
Mantra: Hymnus neboli svat slovo i slabika uren k opakovn.
Tantra: Systm ritul a obad.
Oitn meditacemi: Meditace, kter jsou ukonovny stavem
bezpedstavivosti (nirvikalpa samdhi) jsou transcendovny do
spontnn a pirozen Taktojdoucnosti (sahada samdhi).
Proud nekonenho vdom: Avadhta je trvale zbaven ega, pocitu j, a spov nehnut v proudu nekonenho univerzlnho vdom.
30
76.
Neexistuje tu ani pln przdnota ani plnost,
ani pravda ani nepravda. Avadhta pot,
kdy realizoval Skutenost, na kterou
poukazuj psma, vychzel v tomto prohlen
ze sv pirozenosti.
Przdnota a plnost: Protiklady, je jsou stle duln.
Skutenost: pln Pravda, kter neexistuje na rovni relativn
existence, tj. v projevenm svt.
Avadhta (Datttrja) vychzel ze skutenho provn tto
Skutenosti.
31
2.
kapitola
33
1.
Co se te uitele, nezle na tom,
zdali je mlad, nevzdlan i oddvajc
se smyslovm objektm. Je jedno, jestli
je sluebnk nebo pn. Nic z toho nen
rozhodujc. Vyhne se nkdo drahokamu,
kter le na neistm mst?
Zde pod oznaenm nevzdlan je mylen ten, kdo nen zbhl ve svtskch zleitostech a je neznal psem, nicmn m
prav Poznn Sebe Sama a pln spov ve svm nedvojnm
stavu, pozorujce tak dualitu, a naprosto jasn v, e tm nen. Je
ve svt mnoho nesmrn inteligentnch lid s obrovskm pehledem ve svtskch zleitostech a s asnm intelektem, nicmn co se te proitku Skutenosti, tedy Sebe Sama, o tom nemaj ani pru.
2.
Nehodno uitele svtskmi mtky. Vezmi
si Pravdu, kterou u, a nevmej si zbytku.
Dobr k by ml rozpoznat pouze to
podstatn. Doke lo i pesto, e je
zbavena krsy, ntru a ozdob, pevzt
pasary pes eku? Stejn tak to bude
s uitelem, kter je prost a jednoduch.
Vzcn ci jsou ti, kte se zcela otevou uitelovu vlivu a zcela
se mu oddaj. Jestlie je tm uitelem opravdov Sat Guru, pak
je to ta nejrychlej cesta ke Skutenosti. Kdo vak pozn Sat
Gurua (neboli opravdovho a dokonalho uitele)? Rozumem se
ho nesnate pochopit, protoe on je nepochopiteln. Vzte, e
jen on v, co je tm, co vs dr v poutech. Logicky vzato je jasn,
e vy sami, jste-li pesvdeni o tom, e jste tm, za co se povaujete, nemete najednou bt nm zcela jinm, za co se nepovaujete a m nejste. Proto tu mus bt uitel, aby s vmi zatsl natolik, abyste se probudili, a pomohl vm usadit se tam, kde
je vae prav msto.
3.
Nemnn Skutenost, kter bez
sil prostupuje vm, co je pohybliv
a nepohybliv, je univerzlnm vdomm,
pirozen tichm jako prostor.
34
Ztotonn se s univerzlnm vdomm i prostorem nen fantasmagorie. Jste-li zbaveni veker identity, pak i pesto, e tu jste,
tu nejste. Neboli jinak eeno to, co tu zstv, kdy tu nen v
vjem j jsem (nap. v hlubokm spnku nebo ve stavu nirvikalpa samdhi), je pravou Identitou, kterou ve skutenosti jste.
Usate se zde a pestanou vs omezovat jakkoliv trapy tla
a mysli.
4.
Jak me toto univerzln vdom,
kter bez sil d pohyb i nepohyb
a je veprostupujc, bt nm jinm
ne skutenm J?
Chcete-li realizovat Sama Sebe, muste se opravdu ztotonit
s univerzlnm vdomm, ili s tm, co je jet jemnj ne prostor. To je neoddiskutovateln. Budete-li nm jinm, jste
v dulnm strastiplnm stavu, ze kterho se zase osvobodte jen
tm zpsobem, e se ztotonte s univerzlnm vdomm ili prostorem. Mte tedy njakou volbu?
5.
Jsem daleko jemnj ne prapvodn
Podstata, za vemi elementy a slokami.
Jsem osvobozen od ivota a smrti, tich
a ji nedliteln.
Prapvodn Podstata je univerzlnm vdomm ili veprostupujc ptomnost, ve kter se ve projevuje. Vy vak nejste v tto
ptomnosti napod, protoe cel tento projev v prostoru je
pes vs pekryt, a jen vae J, prav Identita, je stl a vn,
nebo projev vychz z tto Identity, ale tato Identita, vae J,
nevychz z projevu. Proto znik projevu (tedy smrt tla nebo
znien celho vesmru) nen znikem vam, protoe aby nco
zaniklo, muselo by to vzniknout a na pinu vzniku tohoto projevenho byt jet nikdo nikdy nepiel a tak nikdy nikdo nepijde, protoe neexistuje sebemen entita, kter by se dala
brt za skuten existujc. Kde vak chcete hledat zatek Sebe
Sama, Nezrozenho a Nemnnho?
6.
Takto jsem zbaven vech sloek a jsem
uctvn bohy, ale jeliko jsem naplnn
a dokonal, nerozeznm takov elementy,
jakmi jsou bozi a podobn.
35
Zbaven: Ji nedliteln, ili neutvoen z st.

Uctvn bohy: Ve, co existuje v projevu, je przdn, nebo je to
nevdom a iluzorn, a proto je to odkzno k zniku, a proto se
vichni bohov modl k Vm, Vnosti sam.
Nerozeznvm atd.: Vy, Dokonalost sama, v uvdomn si Sebe
Sama, nevnmte dn rozdlnosti a rozlinosti proto, e tu nen ani vnmatel a ani vnman.
7.
Nevdomost nevytv dn pochybnosti.
Co budu dlat, kdy budu vybaven rznmi
modifikacemi mysli? Vzniknou a zmiz
jako bubliny na vod.
Nevdomost atd.: Ten, kdo realizuje nejvy Skutenost, normln ije po realizovn sv Bosk totonosti v dulnm svt
a zjevn se projevuje, jako by byl pekryt nevdomost, ale na
nho tato nevdomost nedolh, protoe sama o sob je przdn a bezbrann a pochybnosti vytv jen oddlen osobnost
(ego), kter si na rozdl od nevdomosti bere pedstavu tla
a mysli za svou, a tm dv voln prchod velijakm konceptm, kter si mysl vytvo.
Co budu dlat atd.: I kdy se zd, e Realizovan tak mysl, rozliuje apod., pesto jako ir svdek zstv zcela osvobozen od
mentlnch aktivit, tj. toku mylenek, a to i pesto, e mylenky
stle pluj v prostoru. Jestlie ve sv totonosti s univerzlnm vdomm pronikte prostorem, tak ve, co vyvstv v prostoru, nen vmi, ale pouze je to zeno jako takov, jak to ve skutenosti
je, tedy jako mentln formace nemajc dn sv podstaty.
8.
Prochzm stle vekerm projevem ponaje
univerzln inteligenc. Prostupuji jemn,
pevn, sladk a ostr substance.
Univerzln inteligence je ir inteligence prv narozenho dtte. Je plnm projevem, ale v Absolutnu ji nen, a Vy jako Absolutno ve v projevu pozorujete, vm prochzte, ve
transcendujete, ale pesto tm nejste.
36
9.
Jako nen jemnost vnmna oddlen
od jemnch objekt, jako nen sladkost
vnmna oddlen od medu, jako nen
hokost vnmna oddlen od stromu
Nim a jako je vlhkost a chlad pirozenost
vody, tak i prapvodn forma hmoty nen
oddlen od J.
Strom Nim: Tropick indick strom, jeho listy maj siln nahoklou chu.
Prapvodn formou hmoty je zde myleno univerzln vdom,
kter je esenc vekerho projevu a tedy i hmoty. Kdyby zde nebylo vdom, nebyla by zde hmota, a kdyby zde nebyla hmota,
nebylo by zde vdom. To je zkon duality, kter pochopte
a transcendujte.
10.
Skuten J, kter prostupuje celm
vesmrem, je zbaveno vech jmen.
Je jemnj ne nejjemnj, osvobozen
od vech atribut. Je bez poskvrny,
za smysly, mysl a intelektem.
Skuten J: Brahma neboli univerzln vdom, ili ir poznn, se rozplyne do nepoznn, nebyt a nevdom a je zakoueno skuten J.
Za smysly, mysl a intelektem: Odstupovan od nejhrubho
(pt tlesnch smysl) k nejjemnjmu. I prna (ivotn sla) se
ustl ve vdom a to je nirvikalpa samdhi, kde nen dn
objektivizace, a tud dn rozlien na subjekt a objekt, a tato
pozice je odrazem vaeho irho a pravho J, kter nelze poznat ani pochopit.
11.
Jak by zde mohlo bt j, jak by zde
dokonce mohlo bt ty a jak zde me
bt njak svt, kdy tu nen nic jin
ne vn To.
Skuten stav pirozenho J je bez individulnho pocitu j.
Tento pocit j nastv pi vnmn svta a je to iluzorn klam
mysli, kter ihned vid a pojmenovv vnj objekty jako
nap. ty, a etzen pokrauje dl, a vznik iluzorn pedstava celho svta. Jestlie se zbavte vech klam, pak To, co zstv, tu bylo, je a bude vn a To jste prv Vy.
37
12.
Stejn jako neme bt prostor
srovnateln s nim jinm, i skuten J
nelze pirovnat k jakmukoliv objektu. Je
to Absolutno, kter je dokonal, ist
a zahrnujc v Sob veker poznn.
Prostor: ter; skuten J se asto pirovnv k prostoru, nicmn je teba si uvdomit, e vdom je jet jemnj ne prostor, jen je jednm z pti element, kdeto J je nedotknuteln
pti elementy a univerzln vdom je jen odrazem tohoto skutenho J.
Absolutno: Vn J, tedy To, co je za v nedokonalost a je Dokonal. Dokonce je i nepoznateln ve vdom, tedy je za vekerm projevem.
13.
Absolutno se nepohybuje na zemi,
nespov v ohni. Nen prohnno
vtrem nebo pekryto vodou.
Spov uprosted Svtla.
Symbolicky pojat transcendence ty, resp. pti element. Viz
ver 3, 1. kap. a pedchoz koment.
14.
Absolutno prochz prostorem, ale Jm nic
neprochz. Je vn stejn a nedliteln,
nemajce nic mimo Sebe a nic uvnit Sebe.
Znovu zmnka o tom, e univerzln vdom je jemnj ne prostor a Absolutno je za tm vm nedvojn a dokonal.
15.
Skuten J, o kterm mluv Realizovan,
kter je jemnj ne nejjemnj,
nepopsateln a osvobozen od vech
atribut, by mlo bt realizovan postupn
podle rovn zakouen.
38
Realizovan postupn: Absolutn a nedlitelnou Skutenost lze

realizovat postupnm vyprzdnnm vech mentlnch vzruch
a rozlien. Tato metoda vyprzdnn vede k tomu, e se vdom
uchl k jednomu objektu odlouenm se od neustl snahy spovat na nespoetnm mnostv jinch objekt. Objekt k soustedn si k vybr podle sv rovn, od pevn formy (obraz, socha, tlo, mantra apod.), kter zatenka ustl v soustedn,
a po jemnj formy. Postupn k doshne vysok rovn soustedn, ovem urit rozlien v jeho vdom stle zstvaj. Je
zde meditujc, objekt meditace a samotn proces meditace.
Jestlie i tyto rozdlnosti zmiz a zstv zde pouze meditujc,
pak i po jeho rozputn zstv ist, nedliten vdom Sebe
Sama, kter je zbaveno jakkoliv objektivizace, a zde je teba
spoinout, aby i tento stav byl zcela pochopen a intenzivn proit, m je mon jej transcendovat, a spoinout tak ve vn
Nemnnosti a Nejzaz Identit a absolutn Nezvislosti na plnm projevenm byt.
16.
Kdy se vae pozornost prostednictvm
neustl praxe pestane vztahovat
k jakmukoliv objektu, odloute se
od vech objekt a pozorujete, jak
se rozpout vae vdom ve Vs,
v Absolutnu. Dve to nelze.
Jakkoliv objektivizace kon v proitku nirvikalpa samdhi,
kdy se pozornost obrt na sebe samu a vechny formy se rozplynou do bezforemnosti. Upevnte-li se v tto bezforemnosti
a bezkonceptulnosti tak dlouho, jak to jen jde, zjistte, e i ist univerzln vdom je mon transcendovat tm zpsobem, e
se pozornost rozplyne v nepozornost, a nakonec zstvte jen
Vy, Absolutn Identita Sebe Sama.
17.
Ke znien jedovatch dost a strach,
plodcch nevdom klam a utrpen,
existuje pouze jedna protiltka pit
nektaru pirozenosti.
Nevdom klam: Klam, kter nedv prostor k uvdomn si
Bosk Skutenosti
Nektar pirozenosti: Spovn v irm, neosobnm univerzlnm vdom, neboli stav Gurua.
39
18.
Ke skutenmu J nelze pistoupit
s emocemi. To, co m tvar, lze spatit okem,
zatmco beztvar lze vnmat mentln.
Skuten J, kter je za existenc
a neexistenc, je ve stedu veho,
nebo je nezvisl na niem.
Emoce individuality jsou pli hrub na to, aby pomoc nich byla poznna prav Identita. Proto je teba zjemnit a oistit svoji
ivotn slu natolik, e budeme schopni spovat v bod, kter ve
skutenosti nen dnm bodem, nbr je to meznk neboli sted
mezi projevem a neprojevem, kdy nejsme ani v neprojevu a ani
v projevu a veker dn v projevu nezaujat pozorujeme z tohoto stedu neboli bodunebodu.
19.
Vnitn pina existence, prkrti, le ukryta
v i vnho vdom. Uvnit tto piny
je brahma. Skopka kokosovho oechu
je svtem, duina je prakriti a sladk esence,
kter je v jdru, je brahma.
Prakrti: Ve svm jemnm aspektu je to vesmrn ivotn sla.
Brahma: Univerzln vn vdom. Tento aspekt lze tak oznait jako purua.
20.
Iluzorn poznn se vztahuje k tomu, co je
vn. Sprvn poznn je to, co je uvnit.
Zkus poznat To, co je uvnit toho
nejvnitnjho, neboli Toho, co je jako
esence uvnit kokosovho oechu.
Bude-li vae mysl zamena ven, tzn., e se bude dret vemonch koncept, filozofi a exaktnch vd, nikdy nepoznte Sami
Sebe, ale nanejv mnoh zkonitosti vnjho svta. Obrtte-li
pozornost dovnit, tj. ke vjemu j, neboli k vdom, budete mt
monost znt toto vdom a budete tak tm pdem velmi blzko
k plnmu poznn Sama Sebe.
Strun eeno, pozornost obrcen ven nm me pivst
mon penze a komfort pro tlo a mysl, ale pozornost obrcen
dovnit na sebe samu nm umon poznat kvality vdom. Pak
esence i ryz inteligence si nakonec pipust nestlost se vzd
se veho sil a proije sebe samu v absolutn Nmnnosti.
40
21.
Pouze pi plku je msc velmi jasn a pln.
Stejn jako je zde jeden pln msc, je tu
pouze jedno skuten J ve vem. Dualita
je vsledek chybnho pstupu.
S dualitou, kter je v projevu, nastartuje hned rozliovn a ztotonn se s pocitem j, mysl a tlem, co vede k omezenmu
ivotu v osobnosti, k tvorb osobnch dost a strach a vsledkem toho je utrpen v cyklu zrozen a smrti.
22.
Je to opravdu tak, e kdy se inteligence
stane rozdlenou, pestane bt
veprostupujc a vechpajc. Moudr,
kter toto u, zskv bezmezn klid
a jeho ci ho i pes obrovskou ctu
nemohou dostaten uctt.
Rozdlen inteligence: Potek duality, plurality atd. Bn
zkuenost, kdy se nazraj objekty mysli jako oddlen od J.
Prav Inteligence je Poznn nezrozenho dtte, co je ta nejpirozenj zkuenost, kterou mte ji od narozen a kterou jste
mli i ped narozenm.
23.
Uen a talentovan ci spolen i s tmi
nerozumnmi zskaj pln uvdomn
Skutenosti a nabydou tak bezdostivosti
prostednictvm milosti
svho duchovnho uitele.
Nerozumn: Nap. svhlav, adolescentn ci, kte neberou vn uitelovy rady, a kladou si tak sami mnoho pekek na sv
cest k osvobozen.
Nicmn ti byst maj cestu krtkou a ti nerozumn maj cestu
dlouhou, ale nakonec dojdou vichni do jednoho cle.
24.
Ten, kdo je osvobozen od pipoutanost
a nenvist, oddn dobru ve prospch vech
ivch bytost, upevnn v poznn a trpliv,
realizuje nejvy transcendentln stav.
41
Oddanost k dobru ve prospch vech ivch bytost adeptovi

slou jako zpsob, jak zlepit a zjemnit sv dosti, kter na potku byly ist jen osobnho rzu a pozdji se stvaj neosobn,
tj. e je tu pn dobra vem bytostem ve vesmru.
25.
Stejn jako se prostor z rozbitho dbnu
rozplyne v univerzlnm prostoru, tak se
i jogn pi oputn tla rozplyne
do univerzlnho prostoru.
V okamiku smrti se ivotn dech rozplyne do univerzlnho
vzduchu a vdom se rozplyne do univerzlnho vdom a toto
lze realizovat za iva tehdy, kdy se ivotn sla jedince spoj
s vdomm a v tto integrit sebe sama je totonost s vdomm
pekroena a to, co tu zstv, je Nezrozen Absolutno.
26.
Prohlen, e budouc osud je uren
na zklad mylenek v okamiku smrti,
je proneseno nezasvcenmi nevdomci,
ale zasvcenci nic takovho neeknou.
Nezasvcen nevdomci: V Indii m tradici vra v reinkarnaci
a z toho vyplvajc domnnka, e budouc ivot jedince je formovn jeho posledn mylenkou v momentu smrti, a obyejn
nevdom lid tomuto konceptu v.
Zasvcenci jsou ti, kdo se s tmto konceptem neztotouj, protoe byli zasvcen do pravho uen a sami vd, e kdy pekonaj dualitu, nen tu nikdo, kdo by se zrodil a kdo umral.
27.
Osud nevdomch lid by se dal vyjdit e,
ale osud zasvcence neme bt nikdy
vyjden, nebo je transcendentln.
Transcendentln ve smyslu bezforemnosti a bezpojmovosti.
28.
Kdy je toto poznno, nelze ci, e
zasvcenec m njakou zvltn stezku. Pro
nho je stezkou vzdn se veker duality.
Nejvy Poznn pichz samo o sob.
42
Nejvy poznn: Nejvy Pravda, kter se realizuje po pekroen veker duality. Tato Pravda je neustle ptomn, vn
a absolutn, take neme bt popsna termny relativn existence i relativn pravdy. Kdy je vjem duality rozputn, tato
Pravda okamit odhal Samu Sebe stejn tak, jako kdy slunce
vysvitne pi odvanut mrak.
29.
Znalec sv podstaty me opustit sv tlo
na svatm mst, v dom nedotknutelnho,
a je to jedno. On je absorbovn v brahma.
Znalec sv podstaty je ten, kdo zn svoji pirozenost (vdom)
a nen s n ztotonn. Proto je mu jedno, kde umr, protoe on
nen tm, co umr, protoe nebyl ani tm, co se narodilo.
30.
Ten, kdo zn sv prav J, kter je nezrozen
a nepochopiteln mysl a emocemi, se nikdy
nim nezneist a karma se ho ji nedotkne.
Me provdt rituly nebo jich zanechat.
Pro nho je ve Skutenost, je svobodn bez
poskvrny a nikdy neprovd dnou innost.
Karma: iny a jejich nsledky.
Kdyby si realizovan svtec myslel, e prv on provd njakou,
teba spsnou innost, byl by stle nevdom. Je-li nkdo jet
ve sprech karmy (duality), m jet mnoho prce se sebou, s vylepovnm svta a stejn mu nezbv, ne vzdt tento boj s iluzorn mjou a nechat ji napospas sob sam.
31.
Ten, kdo je vn, ir, bez strachu,
bez tvaru a pln nevyerpateln sly bez
podpory, bez tlesnho omezen, bez touhy
a za pry protiklad, osvobozen od iluze,
zsk vn J.
Pry protiklad: Jako nap. horko a chlad, bolest a radost, nevdomost a poznn, ivot a smrt, neboli ve, co je relativn
a promnn.
43
32.
Ten, pro nho ji neexistuj dn vdy,
dn zasvcen, dn oholen hlavy,
dn uitel, dn dokonal symboly,
dn pozice rukou a cokoliv jinho, spov
v Nejvy vn Skutenosti.
Symboly atd.: K ritulnmu uctvn jsou pouvny rzn geometrick obrazce (mandaly, ke, trojzubce apod.) jako symboly Boskosti.
Pozice rukou: Mudry, kter se tak pouvaj k ritulnmu uctvn.
33.
Ten, kdo ji v sob nem zasvcen smbhav, ani akti a ani navi a v nm ji neexistuje dn rove, dn vraz, dn symbol
chodidel, dn zatek nebo konec, dn
forma nebo cokoliv jinho, spov v Nejvy
vn Skutenosti.
Zasvcen smbhav, akti a navi: Tantrick texty mluv o tech
druzch zasvcen. Zasvcen smbav, kter je velmi vzcn,
je tou nejvy formou zasvcen. Uitel pouhm slovem, pohledem, dotykem sdl kovi okamit Nejvy Poznn Skutenosti. Zasvcen akti zna moment, kdy uitel vtp do ka
velkou duchovn slu, kter mu pinese v prav okamik osvobozen. k nemus vynaloit sv osobn sil k dosaen tto realizace. Tato forma zasvcen je tak ojedinl. Zasvcen nav
nebo mantr zna to, kdy uitel v prav okamik instruuje ka a sdl mu metodu duchovn praxe, kterou by ml k nsledovat, d mu slovo (mantru) k opakovn a nabdne mu dal
nutn instrukce. k mus cviit podle tchto instrukc, aby zskal duchovn poznn.
rove: Sfra, dosaen stupe na duchovn cest.
Vraz: Image; nco, co ka charakterizuje.
Symbol chodidel: k jej uv k uctvn; chodidla uitele se
uctvaj proto, e pinej kovi Absolutn Pravdu.
34.
Nejvy Poznn prav Skutenosti,
z n je zrozena esence pohyblivho
a nepohyblivho ve vesmru, v n toto
vechno spov a miz podobn jako pna
a bubliny, kter jsou pemnou vody,
je realizovno pravm mudrcem.
44
Mudrc je ten, kdo nevlastn toto Poznn, nbr se jm stv. On

je samotn Poznn, a tud mu je ve jasn, protoe je zdrojem
a podstatou jak zakusitele tak i jeho zakouen a zakouenho,
a zrove v, e tm nen.
35.
Nejvy Poznn realizuje ten, v nm
nevyvstane poteba po kontrole dechu, fixace
pohledu, dren tlesn pozice a v nm
nen ani poznn i nevdomost a ani dn
poteba zen proudu energie.
Kontrola dechu: Prnajma, tj. dechov cvien jako nap. pravideln zavrn a otevrn jedn a druh nosn drky, potn
a sledovn ndech a vdech apod.
Fixace pohledu: Dren pohledu na urit bod, objekt ke zpevnn koncentrace.
Dren tla: Pozice neboli sana v hatha jze, nap. pi soustednm sezen.
zen proudu energie: To se vztahuje k prodchvn a otvrn
t nervovch kanl (da, pingala a uumna) a sedmi aker, jimi protk energie a mylenky, m se dosahuje vych stav
vdom tzv. kundalin jga.
Rozdl mezi poznnm a Poznnm je ten, e Poznn nelze
vlastnit, dret, chpat a zuitkovvat, protoe jste Jm a zrove
vte, e Jm tak nejste, a nen tu nikdo jin, naproti tomu s poznnm, nabytm intelektem, me nevdom individualita
natropit sob i jinm dost velk problmy pi odvdn sebe
i ostatnch od pravho uen, co m neblah nsledky.
36.
Nejvy Poznn realizuje ten, kdo je zbaven
jednosti a mnohosti, stejnosti a rznosti,
okamitosti, velikosti, trvalosti a nicotnosti,
poznn a poznatelnosti.
Vechny tyto vyjmenovan koncepty vytv intelekt, tud to
vechno vznik na rovni mysli, a mysl nen va pravou totonost.
37.
Nejvy Poznn realizuje ten, kdo m
nebo nem dokonalou sebekontrolu, m
nebo nem ovldnut smyslov orgny,
je inn nebo se dostal za innosti.
45
Paradoxn tvrzen, kter vyjaduje absolutn osvobozen realizovanho od vech pedstav a to i vetn pedstav j, j jsem to
a to, j se musm chovat tak a tak apod.; toto blzniv prohlen lze pochopit po realizaci Sebe Sama.
38.
Nejvy Poznn realizuje ten, kdo
se neztotouje s intelektem, mysl,
tlem, smysly nebo pocitem j. Kdo
se neztotouje s jemnmi elementy,
ani s pti zkladnmi elementy a ani
s pirozenost prostoru.
Jemn elementy: Vdom a ivotn sla.
Pt zkladnch element: viz ver 3, kap. 1.
Pirozenost prostoru je jeho neosobnost, nicmn i prostor je
doasn jev.
39.
Kdy se jgin pestane dit vekermi
pkazy a realizuje nejvy Poznn, jeho
mysl je zbavena rozdlnost, nez istotu
ani neistotu, jeho ivot je bez rozliujcch
atribut a dokonce i to, co je obvykle
zakzn, je pro nho dovolen.
Pkazy: Rzn pedpisy, kter jsou psmy pedepsny pro praxi
duchovnho adepta. Ten, kdo realizoval Sebe Sama, je za potebou znalosti takovch pedpis.
ivot realizovanho: Vdom svtce spov v univerzlnm projevu, kter je bez jakchkoliv atribut.
Zakzan vci: Duchovn adept m zakzno dlat urit vci
a naopak jin vci mus dlat s velkou vervou. Ovem po realizaci je osvobozen od vech pkaz a zkaz. Realizuje Sebe Sama jako Absolutno, a tud je ve svm provn Nieho (Absolutna) nezvisl na niem a na nikom.
40.
Kdy mysl a e nemohou nic sdlit,
jak by zde mohlo existovat sdlen
instrukc od uitele? Uiteli, kter
je vdy spojen se skutenm J a kter
vyslovil tato slova, tato nemnn
homogenn Pravda vysvitla spontnn.
Nesdliteln nelze sdlit mysl. Pouze to, co pichz a odchz,
lze vyjdit, ale nepichzejc a neodchzejc nelze popsat slovy, a tud ani sdlit.
46
3.
kapitola
47
1.
Rozdlnost kvalit a absence kvalit neexistuje
ani v nejmen me. Jak bych mohl uctvat
Absolutno, kter je zbaveno kvalit a absence
kvalit, kter je zbaveno pipoutn
a odpoutn, kter je bez poskvrny,
veprostupujc a ve form celho projevu?
Nem dn atributy, a pesto nen
bez atribut.
Rozdlnost kvalit a absence kvalit: Zde kvalita oznauje gunu.
Existuj ti zkladn guny (sattva, radas a tamas). Skuten J
nen rozdln ani od fenomenlnho projevu a ani se s tmto projevem neztotouje. Toto je tou nejve monou realizac, pi
kter jste tmto celm projevem bez rozdlnost v tom smyslu, e
jej pozorujete a Sm v Sob nemte nic, co byste ji pozoroval,
a to vetn Sama Sebe. Kdy vysvitne poznn skutenho J,
ani takzvan relativn existence nen ji vce podobna t, kter
se jev nevdommu. Kvalita, resp. guna, zna rzn atributy
a ve se k relativnmu projevenmu objektu. Zatmco relativn
existence (projeven objekt) m kvality, Absolutno je za vemi
kvalitami. Seberealizovan se ji nezabv rozdlnostmi v kvalitch v projevenm svt, nbr na ve nahl ucelen a bez
trkovitosti.
Uctvn Absolutna: Uctvn v sob ji zahrnuje dualitu, a tud
rozdlnost.
2.
J iva, Absolutno, nemm dn bl
ani jin zabarven. Tato pina a nsledek
jsou tak nejvym ivou. Jsem tedy
ir iva, zbaven vech pochybnost.
Drah pteli, jak se mohu klant
svmu vlastnmu J v mm J?
Akoliv je zde iva pirovnvn k Absolutnu, zna t univerzln vdom ve form plnho projevenho vesmru.
Pina a nsledek: Ve se odehrv ve vdom, tj. v projevenm
vesmru, tud jestlie je transcendovn projev, tak ve, co je
v projevu, je Vmi pozorovno.
Pochybnost: Nap. o poznn skutenho J a o Pravd. Vechny pochybnosti vznikaj v rovni mysli. Zastav-li se tok mylenek, je tu ir vdom. Spoinete-li v irm vdom, nejste tokem
mylenek. Pozorujete-li ir vdom, nejste ani tm, co je vude,
co vm prochz a co je projeven ve vdom. Zvldnete-li tento
proces, nen tu nic, co by vs trpilo, protoe i kdy se zd, e
jste, vy vte, e ve Skutenosti nejste.
48
3.
Jsem zbaven koene, a tak jsem stle
projeven bez koene. Jsem zbaven koue,
a tak jsem stle projeven bez koue.
Jsem stle projeven, i kdy jsem zbaven
svtla a neptomnosti svtla. Jsem nektar
Poznn, stle homogenn jako nebe.
Zbaven koene: Koen zna pinu neboli vjem j. Prv
proitek nirvikalpa samdhi je stav, kdy zakoute Sebe Sama
bez koene vjemu j, a tud je tu pln vyprzdnn vech objekt a koncept a provte Sebe Sama jako ir vdom. Skuten J je uvdomn si tohoto irho vdom a uvdomn si
Sebe Sama jako Znalce tohoto irho univerzlnho vdom.
Kou: Pekryt mji iluze.
Svtlo: Rozum ili relativn poznn, tj. intelekt. Zde v tomto
veri je jasn patrn, e i realizovan bytost nepozbyla rozum,
a i pesto, e jm nen omezena, me jej pln vyuvat v projevenm svt nap. pi sdlovn poznan Pravdy lancm km nebo pi vykonvn tch povinnost, kter tto realizovan bytosti byly spontnn pieny.
4.
Jak bych mohl mluvit o bezdostivosti
a dosti? Jak bych mohl mluvit
o nepipoutanosti a pipoutanosti?
J neexistuji ani spolen s transcendentln
Skutenosti ani bez n. Jsem nektar Poznn,
stle homogenn jako nebe.
Jak bych mohl: V Seberealizaci neexistuje dn relativn popis
nebo koncept. Absolutno neme bt popsno v termnech podmnnosti.
5.
Jak bych mohl cokoliv ci o Celku,
kter je nedvojn? Jak bych mohl mluvit
o Celku, kter m pirozenost duality?
Jak bych mohl cokoliv ci o Celku, kter
je vn a pomjiv? Jsem nektar Poznn,
Nen mon popsat skuten J dokonce ani v Jeho fenomenlnm aspektu, protoe mylenm nebo ve slovech meme popsat
vechny fenomenln jevy pouze v jejich povrchnch aspektech.
Fenomenln jevy jsou ve svch hlubokch aspektech nerozliiteln od transcendentlnho J, a proto jsou nepopsateln.
49
6.
Nen to ani hrub ani jemn. Ani to nepilo,
ani to neodelo. Je to bez zatku,
stedu a konce. Nen to ani vysok ani nzk.
Odhaluji tu opravdu nejvy Pravdu
a Skutenost. Jsem nektar Poznn,
Toto je skuten to nejhlub Poznn, kter je tu sdlovno. Pochop-li esenci tto Gty alespo jeden adept, je to zzrak!
7.
Poznej, e vechny prostedky vnmn
jsou jako terick prostor. Poznej, e vechny
objekty vnmn jsou jako terick prostor.
Poznej, e toto ir J nen nim zneitn,
nen ani podmnn ani svobodn. Jsem
nektar Poznn, stle homogenn jako nebe.
Prostedky vnmn: Pt smysl a mysl ve skutenosti nejsou takov, jak se nm jev v nevdomosti. Jsou tak samotnm beztvarm vdomm, take vnmatel a vnman objekty se sjednot
a stvaj se jednm plnm vdomm projevem, kter nen nim podmnn, ale souasn nen skuten, protoe vyvstal z nevdomosti a je v podstat nevdomost a do nevdomosti se zase navrt, a tud je nesvobodn ve smyslu absolutn nezrozen
Nemnnosti a Nezvislosti. Ten, kdo pozoruje tento projev, je
prav J, kter naopak nen zvisl na promnch a jevech, kter vyvstvaj a miz, a proto je to nae Zkladna, n Domov
a vn J.
8.
To, co je zakusiteln, nejsem J. Objekt
meditace, na kter se lze soustedit, nejsem
J. To, co je blzko, a to, co je daleko,
nejsem J. Jsem nektar Poznn, stle
homogenn jako nebe.
Ve, co je zakusiteln, a je to jakkoliv obtn zskateln, nen
prav J. Objekt meditace jako nap. dech, akry, jmno Boha
nebo mistra, obraz mistra aj., jsou objekty, kter slou zpotku jako prostedek k meditaci, nicmn pi prohlubovn sv
praxe se individualita samotn ztrc a vechny objekty a prostedky meditace se stvaj zbyten a bezpedmtn.
50
9.
Jsem bez karmy, spaluji karmy. Jsem
bez bolesti, spaluji utrpen. Jsem netlesn
a bez domova, spaluji tlo a domov. Jsem
nektar Poznn, stle homogenn jako nebe.
Ten, kdo je bez karmy a pitom spaluje vechny karmy, je univerzlnm vdomm, kter nem na jedn stran dn omezen
a na druh stran je ve vech bytostech omezen existenc tla.
Proto neupadejte do extrm jedn i druh strany a bute svobodn a bezforemn v bezdomov Absolutna. Spalovnm tla
a domova se mysl pirozen strnut fyzickho potencilu s tm,
e ve v projevu m svj pirozen zatek a pirozen konec.
10.
Jsem bez hch, spaluji hchy. Jsem
bez atribut, spaluji atributy. Jsem ten,
kdo je bez omezen, a pitom spaluji
omezen. Jsem nektar Poznn, stle
homogenn jako nebe.
I ten nejvt hnk na svt proije osvobozen ode vech hch pi proitku Sebe Sama v nezvislosti na omezujcm vdom j.
11.
Nejsem zbaven jak neprojevu,
tak projevu. Nejsem zbaven jak jednoty,
tak neptomnosti jednoty. Nejsem zbaven
jak mysli, tak neptomnosti mysli.
Jsem nektar Poznn, homogenn
Existence jako nebe.
Neprojev: Pro relativn existenci je nm, kde ona nebyla, nen
a nebude.
Projev: Pro relativn existenci to zna pln projev se vm vudy.
51
12.
Nen to moj nevdomost, e se skuten
Pravda, zbaven vech iluz, zd bt v iluzi.
Nen to moj nevdomost, e se skuten
Pravda, zbaven vech zrmutk, zd bt
v alu. Nen to moj nevdomost,
e se skuten Pravda, zbaven veker
chtivosti, zd bt v chtivosti. Jsem nektar
Poznn, homogenn Existence jako nebe.
Pravdou je, e skuten J je Samo o Sob transcendentln
a nemnn. Pesto se nevdommu jev tak, e je zapojeno svoj innost v relativn existenci. Skuten J ale neme bt obviovno z projevu a ivota relativn existence, nebo je Znalcem
tto relativn existence a v, e ve je zaloeno na nevdomosti
a e je to nevdomost sama, kter se jev bt skutenou zase jen
pro nevdom. Kdy se skuten J podv Samo na Sebe, nev
nic o Sob, a kdyby si Sebe Sama uvdomovalo, nebylo by vn a nejzaz konen Absolutno.
13.
Rst projevenho svta a existence
nen mm rstem. Radost a poten nen
mnou. Omezen z nevdomosti nen nikdy
m. Jsem nektar Poznn, homogenn
Projeven svt zdnliv roste ve svch objemech hmotnho svta, ale po proeten zjistme, e to jsou jen mentln pedstavy
vychzejc z nehybnho podkladu vdom. A a v pravm poznn za bdlho stavu zjistme, e ve, co vyvstv a roste, tak
me ihned zaniknout a pestat existovat.
Omezen z nevdomosti plat pro toho, kdo bere tuto nevdomost neboli iluzi mji za skutenou. Ona vak ve skutenosti neexistuje, nebo ve, co existuje, je objektem poznn a ve sv
podstat przdn a neomezen.
14.
innost relativn existence nen
moj modifikac. Sklenost, kter vyvr
ze zrmutku, nen moj modifikac.
Uklidnn, vychzejc z nboensk praxe,
nen moj modifikac. Jsem nektar Poznn,
homogenn Existence jako nebe.
52
innost: Kvalita guny radas, prostednictvm kter pokrauje

projeven svt.
Sklenost: Kvalita guny tamas, kter je povaovna za pinu
ltosti, zrmutku.
Uklidnn: Kvalita guny sattva, kter charakterizuje podstatu
byt.
15.
Neinm nic, co by zapinilo ltost
i zoufalstv. Moje mysl nikdy nevytv
zoufal proitky. Od t doby, kdy tento
egoismus nen ji mnou, jsem nektar
Mysl, kter je zcela vyrovnan, nemus vytet zoufal ideje nesvobody a nsledn pedstavy osvobozen, nebo i ona ve sv
przdnot nem dn vjem, o kter by se mla zajmat.
A po pekonn osobnosti (ega) nazrme na tento hrubohmotn svt (vechna tla a hrub objekty) a jemnohmotn
svt (vechny ideje, koncepty a ivotn nzory) jako na nco, co
se odehrv jako ve snu a nem dnou pinu, dn nsledek
a ve sv akick (przdn) podstat zde neexistuje dn zrozen a dn umrn.
16.
Jsem smrt pohybu nepohybliv Skutenosti.
Nejsem ani tm, kdo se rozhoduje, ani tm,
kdo se nerozhoduje. Jsem smrt spnku
a bdlosti. Nejsem ani dobr ani zl, ani
v pohybu ani v nepohybu. Jsem smrt
podstaty bezpodstatnho. Jsem nektar
Smrt: Negace.
Pohyb: Projekce rozmanitho vesmru, plnho projevu, jeho
podkladem je nepohybliv vdom. Ten, kdo rozhoduje a nerozhoduje: Procesy rozhodovn a nerozhodovn jsou stavy mysli,
a proto nejsou transcendentlnm J, kter nem osobn vli,
ale Vli univerzlnho projevenho vdom. Tady plat vrok
Mistra Eckharta: Co chci J, chce Bh, a co chce Bh, chci J.
Realizovan bytost pestane vnmat dva neskuten stavy (stav
bdn podobn jako stavy snn a spnku), projevujc se ve sv
rozlinosti, a trvale spov ve tvrtm stavu irho vdom (turja), jeho podstatou je skutenost. Paklie tomu tak je, nezbv tto realizovan moudr bytosti mnoho, aby i tento tvrt
stav poznala a nakonec jej transcendovala a spoinula v Uvdomn jako pozorovatel vdom ve sv Absolutnosti a proila
53
smrt podstaty bezpodstatnho, kde slovo podstata oznauje

vjem j jsem neboli ir vdom podstaty byt a bezpodstatn
zna mju, iluzi, kter je przdn, bez podstaty, nevdom
a neskuten.
17.
Toto skuten J nen ani poznateln
ani nstroj poznn. Nen to ani rozum ani to,
o em se peml. Je to za dosahem slov.
Nen to ani mysl ani inteligence. Jak vm
potom mohu kat nco o tto Pravd?
Poznateln: Ve objektivn.
Nstroj poznn: Subjektivn vjem j jsem neboli tman.
Mysl a inteligence: Zde mylena mysl a inteligence relativn existence osobnosti.
18.
Nejvy Skutenost je zbavena
nerozdlitelnho a rozdlitelnho.
Nejvy Pravda nen v dnm ppad
uvnit i vn. Je zcela zbavena vech
pinnost. Nen pipoutna, ani nem
njakou podstatu. Jsem nektar Poznn,
Nerozdliteln atd.: Jednota a mnohost, vnitn a vnj aj. protiklady vyvstvaj v dualit, tj. v pohybu a vnmn rozlinost.
Skutenost se d vyjdit v tomto poad: Absolutno jako nezrozenou Identitu J je mon prot prostednictvm vjemu j
jsem irho vdom, kter i pesto, e je v tomto pichzejcm
a zanikajcm iluzornm projevu, je jedin skuten poznn
samotn; prostor jako projeven byt, intelekt jako rozliujc inteligence projevenho byt, mysl jako estismyslov schopnost
vnmn projevenho byt, tlo jako prostedek vnmn projevenho byt jsou jen vdom j jsem v pohybu, co vytv klamnou pedstavu existence svta a zrozen tla v tomto svt, co je
jen nvykov chybn vsugerovan mylenka j jsem toto tlo
a tato mysl, ijc v tomto svt plnm rozlinch objekt.
Nen pipoutna: Podmnna a ztotonna se jmnem, tvarem,
konceptem, sfrou atd.
54
19.
Jsem opravdu Skutenost, osvobozen
od poskvrn zpsobench pipoutnm.
od poskvrn zpsobench osudem.
od zrmutku zpsobenho pechodnou
existenc. Jsem nektar Poznn,
Pipoutn: K tlu a mysli.
Osud: Jen to, co je zrozeno, m osud, tj. svj zatek, prbh
a konec, nicmn Nezrozen je bez potku a bez konce Vn.
Pechodn existence: Mentln ztotonn projeven podstaty
byt s njakou formou, jmnem apod.
20.
Jak by zde mohl existovat tvrt stav,
kdy tu neexistuj dn ti pedchoz stavy?
Jak by zde mohla bt tvrt dimenze,
kdy tu neexistuj dn ti asov pohledy?
Nejvy Skutenost je stavem nejvyho
ticha a jasu. Jsem nektar Poznn,
tvrt stav: Neboli turja je transcendentln bezforemn stav
irho vdom ve vztahu ke tem ostatnm stavm (bdn, snn
a hlubokho spnku) formy tla a mysli; toto rozlien existuje
v projevu a pro pozorovatele irho vdom (tvrt stav plnho
poznn) a projevu (ti stavy projeven entity) je toto vechno
neskuten a nic z toho nen skuten Jm, Absolutn homogenn Existenc.
tvrt dimenze: Veprostupujc vdom jet jemnj ne prostor.
Ti asov pohledy: Minulost, ptomnost a budoucnost.
21.
Rozlien typu krtk nebo dlouh ve mn
neexistuje. Rozlien typu irok nebo zk
ve mn neexistuje. Rozlien typu hranat
nebo kulat ve mn neexistuje. Jsem nektar
55
22.
Nikdy jsem neml matku, otce, syna nebo
nco podobnho. Nikdy jsem se nenarodil,
nikdy nezemu. Nikdy jsem neml mysl.
Nejvy Skutenost je nerozptlena a tich.
Vztahy s pbuzenstvem vznikaj v mysli dky pijat ideji jsem
narozen v tomto tle, v tto rodin a v tomto svt, ale skuten J je Nezrozen a Neomezn.
Rod se a umr tlo, resp. idea v mysli, ale ne Nezrozen Identita J.
Nerozptlen Skutenost: Ten, kdo nen ovldn mysl a jejmi
vznty, spov stle ve svm skutenm J v klidu a mru.
23.
Jsem ir, skuten ir za rozumem
a nekonenm tvarem. Jsem jak
nepipoutanost, tak pipoutanost
za rozumem a nekonenm tvarem. Jsem
nerozdlen a rozdlen za rozumem
a nekonenm tvarem. Jsem nektar Poznn,
Nepipoutanost a pipoutanost: Skuten J v Sob zrove obsahuje jak pohyb ve vdom (pipoutanost k projevu), tak nepohyb ve vdom (nepipoutanost k projevu).
Spoinut za rozumem a nekonenm tvarem: Pi realizaci skutenho J dochz k odlouen se jak od intelektu, resp. rozumu, tak i od vdom, resp. nekonenho tvaru univerzlnho
vesmru.
24.
Jak by zde mohly bt zstupy Boh,
Brahmanem ponaje, kdy nejvy
Skutenost je pouze jedna, osamocen
a bez poskvrny. Skuten J nem dn
msto, ani v nm neexistuj dn rje
a nebe. Jak by potom mohly existovat
rzn obydlen sfry? Jsem nektar Poznn,
56
Osamocen: Ten, kdo spov ve svm J, je nezvisl na nikom

a na niem (ani Sm na Sob), a proto je svobodn a osamocen.
Pedstavy o nebi a rji existuj v mysli, kter je podmnn duln pedstavou zrozen a smrti, dobra a zla, utrpen a spsy apod.
Tvorba pedstavy o rji a nebi (se Stvoitelem v nm) jasn dokazuje, jak se tvrce pedstavy (osobnost) nutn sna uchovat
svoji oddlenou a doasnou existenci pi ivot, a z toho vychz i jeho nutn zvislost na tto pedstav ke sv osobn sebezchran.
Obydlen sfry: Reakce na vmysly o sfrch, stupnch a rovnch, kter si vyfantazrovali lid pi svch okultnch, mystickch a nboenskch praktikch.
25.
Jak bych mohl J, ir Skutenost,
mluvit o Pravd jako ne toto, ne tamto?
Jak bych mohl J, ir Skutenost,
mluvit o Pravd v pojmech nekonen
konen? Jak bych mohl J, ir Skutenost,
mluvit o Pravd v pojmech bez kvalit
s kvalitami? Jsem nektar Poznn,
Ne toto, ne tamto: Tj. v sanskrtu neti,neti, je v psmech vyjdeno jako zpsob popen veho, co nen skuten J. Nicmn i tento pstup v sob zahrnuje relativnost duality, nebo pi
spovn ve skutenm J nen poteba nic odmtat i poprat.
Nekonen konen: resp. Absolutn a relativn. Piklonme-li
se na jednu stranu, druh zstv v zloze a pi spovn ve sv
prav Identit, absolutnm J, nen poteba toto rozliovat, nebo nsledkem toho by toto rozlien ihned zapinilo vyvstn
dulnho protikladu.
Bez kvalit s kvalitami: Skuten J je bez kvalit, ale zrove
projeven byt se vemi vrozenmi kvalitami (gunami) je pozorovno a poznno skutenm J, kter je tmto projevem nezasaeno.
26.
Provdm vdy Nejvy innost,
kter je neinnm. Jsem Nejvy Radost,
zbaven pipoutanosti a nepipoutanosti.
Jsem neustl Radost, zbaven tla
a ztotonn se s netlesnm. Jsem nektar
57
Neinn: Nejvy forma innosti, kdy ve probh spontnn

a nevyvstv vjem j, a tud neexistuje pedstava j inm.
Pipoutanost a nepipoutanost: Protiklady, znac pipoutn
k relativnmu, pomjejcmu vdom a nepipoutn se k tomu.
Pokud jeden z tchto protiklad zamstnv mysl, je to nevdomost.
Zbaven se tla a ztotonn se s netlesnm: Vdom nen omezen formou (zbaven se totonosti s tlem) a upoutn se k vdom jako ke sv totonosti je poznan nevdomost, a tak je
mon se zbavit i ztotonn se s netlesnm bezforemnm vdomm.
27.
Stvoen iluzornho vesmru nen moj
modifikac. Tvoen klamu a arogance nen
moj modifikac. Tvoen pravdy a livosti
nen moj modifikac. Jsem nektar Poznn,
Stvoen vznik jen v mysli a v mysli je skryta i mylenka zniku
stvoenho. Je-li to poznno a pochopeno, meme (jsme-li nevdom) dky imaginrn schopnosti mysli v momentu stvoit
a zniit nespoetn mnostv svt se vemi monmi promnami. Skuten J zstv v klidu a mru nevzruen jakoukoliv situac, kterou by mu mysl pedstavila.
28.
Jsem zbaven asovho rozlien. Jsem
zbaven vnitku a probuzen. Nejsem ani
hluch ani nm. Jsem prost iluze, ist
a nezvisl na nladch mysli. Jsem nektar
Pirozen istota skutenho J nen stavem mysli, nen zskan
silm. istota je pravou esenc skutenho J.
29.
Jsem bez Mistra a bez absence Mistra. Jsem
neznepokojen. Pekroil jsem mysl a absenci
mysli. Jsem neznepokojen. Poznej m jako
tichho a vepekraujcho. Jsem nektar
58
Skuten J je absolutn nezvisl na nikom (Mistrovi) a na niem (cest vedouc k osvobozen), nebo je osamocen Samo
v Sob, ale je zrove ztotonn s podstatou vech realizovanch Mistr, je i Mistrem pro Sebe Sama. Nicmn i realizovan
bytost m do konce ivota fyzickho tla k dispozici schopnost
vnmat vnj objekty, ale na rozdl od nevdomho je tmito
vjemy nevzruena a jevy v mysli realizovanho jsou ihned vidny jako przdn a odpadnou, jakmile jsou spateny.
Neznepokojen: Neovlivnn nkm, njakou udlost, vc apod.
30.
Jak mohu ci, e toto je les nebo klter?
Jak mohu ci, e toto je oven nebo
neoven? Je to neperuen, homogenn
a tich Existence. Jsem nektar Poznn,
Realizovan nazr na ve stejn (homogenn), a tak v nm nevyvstane poteba nco vidt oddlen od Sebe Sama, ale souasn v, e ve, co vid, nem jakoukoliv svoji substanci.
31.
Skuten J je prost existence
a neexistence; svt stle. Je zbaven pojm
se semenem a bez semene, osvobozen
a omezen; svt stle. Jsem nektar Poznn,
Prost existence a neexistence: Jedn se o relativn neskutenou existenci a jej neexistenci.
Se semenem a bez semene: Zkladnm vjemem a semenem, ze
kterho vychzej vechny ostatn vjemy v projevu, je vjem j
jsem. Vechny vjemy jsou v dualit, a tud v zkonitosti piny a nsledku, kdeto vjem j jsem, a se zd bt tak soust tto duality, je ve sv podstat bez piny, bez substance a jedin nm me otevt dvee do Vnosti.
32.
Skutenost z stle, je prosta zrozen,
svtsk existence a smrti. Jsem nektar
59
33.
Nem dn jmno a tvar dokonce
ani tehdy, kdy t nkdo ur. Nejsi podstaty
rozliiteln nebo nerozliiteln. Pro
se trp, nestoudn mysli? Jsem nektar
Poznn, homogenn Existence, jako nebe.
Nkdo ur: Zde me bt myleno urkou i obvinn z toho,
e jste narozen, ijete a umete.
Podstaty rozliiteln atd.: Podstata je zde brna jako relativn
projeven nebo neprojeven existence tlo a mysl.
34.
Pro ple, pteli? Vdy nem dn
st nebo smrt. Pro ple, pteli?
Vdy nem zoufal vzpomnky ze zrozen.
Pro ple, pteli? Vdy neprov dnou
zmnu. Jsem nektar Poznn,
Skuten J nem dnou pam, nebo je bez objekt a vjem.
S realizac Sebe Sama je hlavn dosaeno oprotn se od vech
vjem minulosti, ptomnosti a budoucnosti a spoinut v jedn
nemnn Skutenosti J, homogenn Existenci.
35.
Pro ple, pteli? Nem od prody
udlen dn tvar. Pro ple, pteli?
Nem dn zmrzaen. Pro ple pteli?
Nepat ti dn vk. Jsem nektar Poznn,
Zde je jasn draz kladen na to, e totonost s tlem a mysl,
zpsobujc pocity mncennosti, oklivosti, nespokojenosti
a nepotebnosti, je klamn a je nutn ji zcela pekroit.
36.
Pro ple, pteli? Nepat ti skuten
dn vk. Pro ple, pteli? Nem
dnou mysl. Pro ple, pteli? Nem
dn smysly. Jsem nektar Poznn,
60
Vk nle zrozenmu ptielementrnmu tlu, nicmn jestlie

adept promarnil svj produktivn vk vyplovnm dost a neustlou pedstavivost, me ve stru opravdu jen splakat nad
svou nemohoucnost uvdomit si opravdov smysl ivota a dojt
k plnmu Poznn.
Mysl je ve skutenosti po ustlen pedstav neexistujcm principem a smysly tu jsou jen proto, aby realizovan bytosti pomhaly ve spojen s tlem vykonvat funkce, kter jim jsou od prody uren.
37.
Pro ple, pteli? Nem dn smysln
tuby. Pro ple, pteli? Nem dnou
chtivost. Pro ple pteli? Nem dn
klam. Jsem nektar Poznn,
Realizovan je osvobozen od funkce pti tlesnch smysl
a mysli. To ovem neznamen, e tyto smysly a mysl dle nefunguj. Osvobozen zna zbaven se zvislosti na nich a udrovn
jejich rovnovhy a funknosti v souladu s pirozenou zkonitost Taktojdoucnosti. t takov ivot znamen t v klidu a mru v tzv. stavu sahada samdhi, tj. ve spontaneit.
38.
Pro tou po nadbytku? Nem dn bohatstv. Pro tou po nadbytku? Nem dnou enu. Pro tou po nadbytku? Nem
nic vlastnho. Jsem nektar Poznn,
Cokoliv, co je dreno, je pedem odsouzeno k tomu, aby to bylo
pozbyto. Pochopme-li to, nezpsobujeme si bolest pipoutanost k vcem a pojmm, ale zstvme przdn a bezpojmov.
Zral pro Nejvy Poznn jste a tehdy, kdy odvrhnete vechny dosti vlastnit cokoliv.
39.
Zrozen v tomto iluzorn zjevenm vesmru
nen ani tvoje ani moje. Tato nestoudn
mysl se jev jako rozliujc nstroj. To, co je
prost jak rozliovn, tak nerozliovn, nen
moje ani tvoje. Jsem nektar Poznn,
61
A ve tvrtm stavu turja, stavu osvcen, nirvikalpa samdhi,

je mon pestat se dit intelektem a vidt vechny jevy a objekty jako bezvznamn przdn termny, nicmn osvcen bytost
nepozbyla rozliujc schopnost (intelekt), ale tm, e pochopila
svoji podstatu, vymauje se ze sklon a reakc, kter inila v nevdomosti, a setrvv v klidu.
To, co je prost: Tj. skuten J.
Nen moje ani tvoje: Skuten J nen osobn princip.
40.
Tvoj pirozenost nen ani v nejmenm
nepipoutanost ani pipoutanost. Tvoj
pirozenost nen ani v nejmenm
dostivost. Jsem nektar Poznn,
Snaha po nepipoutanosti a pipoutanosti je v dualit, tud nen skuten a je pekkou pirozenmu poznn Sebe Sama.
41.
V mysli nen meditujc, proces meditace
a objekt meditace. Nem dn samdhi.
Mimo tebe nen dn oblast, ani zde nen
dn podstata nebo asov rozliovn.
Jsem nektar Poznn,
Meditujc: Vjem j jsem, neboli doasn subjekt, jen neexistuje v absolutn Skutenosti.
Samdhi: Vstupovn a vystupovn ze samdhi je pechodn
stav, kter postupn pechz do pirozen spontaneity, kde ji
nen rozdlu mezi rznmi stavy, ale ve je J.
Mimo tebe atd.: Jakmile lovk pochop, e cel svt jev je jeho vlastn projekc a imaginac, a doke-li zhmotnl pedstavy
ve svt jev a objekt odhmotnit a dobrat se jejich podkladu,
jen je przdn, je od tohoto svta osvobozen a stejn tak je
osvobozen od klamn iluze entity j. Ve svt nen nic, co by
mlo podstatu. Ve, co je pozorovateln, vnmateln a pochopiteln, je jen mentln vjem na podkladu vdom, ale nen to skuten J, kter je neomezen, bezpodstatn a nevnmateln fyzickmi smysly, mysl, intelektem ani vdomm samm. Kdy
toto vechno ustane a je rozputno, To, co tu zstv stle
a nehybn, je J.
62
42.
ekl jsem ti vechno, co je zsadn. Nen tu
dn ty, nic co by bylo moje nebo co by
patilo velkmu. Nen zde ani uitel ani k.
Nejvy Skutenost je pirozen a existuje
ve Svm vlastnm zpsobu. Jsem nektar
Velkmu: Ani Ten, kdo realizoval Skuten J si nebude nic
z dosaenho poznn pivlasovat, nebo v, e jedin, co je
Vn, je prav J a ve ostatn je pomjiv.
Pirozen Skutenost je takov Skutenost, jakou ve skutenosti Ona Sama Je.
43.
Jestlie J, Nejvy Skutenost,
v pirozenosti nebe existuji Sama o Sob,
jak by zde mohla mimo Mne existovat
nejvy Pravda, kter by byla blaenou
Skutenost nebo kter by nemla
pirozenost blaenosti, a jak by zde mimo
Mne mohla existovat nejvy Pravda,
kter by mla pirozenost poznn a intuice?
Tento ver nar na duln vztah j a Bh neboli j jako odlin nebo alespo vzdlen subjekt, kter vnm objekt, Boha
jako nejvy Pravdu. Tento vztah je uren nevdomm uctivatelm Boha. Ve skutenm J vechny tyto teorie ztrc svj vznam, a proto je toto dlen chybn.
44.
Bu Znalcem toho, co je vdom,
oprotn od ohn a vzduchu. Znej to, co m
pirozenost vdom, prost zem a vody.
Znej to, co m pirozenost vdom
a je prost pichzen a odchzen.
Ohe, voda: Pt element, kter formuj relativn doasnou
existenci. Viz kap. 1., ver 3, 25.
Pichzen a odchzen: Zrozen a smrt.
63
45.
Nejsem ani v pirozenosti przdnoty
ani v pirozenosti neprzdnoty. Nejsem
ve sv pirozenosti ani ist ani neist.
Nejsem ani forma ani bezforemnost. Jsem
Nejvy Skutenost formy, kter je ve
Sv vlastn pirozenosti.
Nejste ani vdom, kter je povahy akick (przdn), ani mysl (jemnohmotnmi vjemy zaloenmi na vdom) a ani tlem
(hrubohmotnmi vjemy zaloenmi na mylence).
Forma ve Sv vlastn pirozenosti: Zde mnn i tvar tlesnho
projevu, kter je bez ztotonn se s vjemem j jsem, a proto
je ponechn sv pirozenosti, kde vechny pohyby, funkce a innosti tla, resp. mozku, jsou jakoby automatick.
46.
Odevzdvej svt v kadm okamiku.
Vzdej se odevzdvn v kadm okamiku.
Vzdej se nkazy odevzdvn
a neodevzdvn. Skuten J je ir,
nesmrteln, pirozen a stle stejn.
Odevzdvn svta je z dvodu vyprazdovn vjem za elem
nemylen. Probh-li to spontnn, mysl nem eho se chytit
a je przdn a praktikant spov ve vdom, je nen zneklidovno osobnmi dostmi a pochybnostmi. Ulpme-li vak na ritulu odevzdvn, jsme jako nevdom osobnost, a proto je teba obtovat jak vechny vjemy a mylenky, tak i initele, kter
vykonv obtovn, a spovat v Nejvym stavu, vnm J.
64
4.
kapitola
65
1.
Nen tu dn pozvn ani dn zavrhnut.
Jak tu mohou existovat kvtiny, listy,
meditace a recitace svatch text a jak
zde me existovat uctvn ivy, kdy
toto vechno si podmiuje ztotoovn
se s nm, a tm tak rozdlnost?
Pozvn: Na zatku obadu je recitac manter nebo svatch text vysloveno pozvn Bostva, a tm je evokovna jeho ptomnost. Po ukonen obadu jsou recitovny jin texty, kter oznauj nvrat Bostva do sv e. Pokud se uctvnm vyvolala
njak pedstava, je obtovna do vody.
Kvtiny, listy apod.: Prostedky pouvan pi obadech jako
nap. v pude, pi arati aj. (spolen s vonnmi tyinkami, svkami, obrzkem, vodou, ovocem a dal.).
Ztotonn: I pesto, e uctivatel me bhem obadu prot moment ztotonn se s Bostvem, po obadu je jeho bnou totonost identita s tlem a mysl, ve kter je iluzorn oddlen a se
kterou se klan nktermu vnjmu Bohu.
2.
Absolutno nen osvobozen od pout
a pekek. Absolutno nen oitn
a uvolnn. Absolutno nen osvobozen
spojenm nebo oddlenm. Jsem opravdu
Svobodn jako nebe.
Osvobozen atd.: Tento vraz v sob zkonit pipout, e skuten J bylo osvobozen z pout, pekek a neistot zpsobench nevdomost, co ovem nen pravda. Pouze nevdomost
byla poznna a pochopena, ale prav J nen nim z toho.
Spojen nebo oddlen: Domnvat se, e pi realizaci Sebe Sama
dochz ke spojen nebo oddlen individulnho j se skutenm J, je chybn, nebo to vychz z pedpokladu, e individuln j je skuten a e skuten J je podmnn dualitou.
3.
Ve skutenosti jsem Nirvna. Mylenky,
tkajc se skutenosti nebo neskutenosti
svta, m vbec netrp. Jsem svobodn
od klamu, moje forma se rozplynula.
66
Svt: Vechy jevy, kter vnmme. Nen nikdo, kdo by nkomu

svt vnucoval, ve se dje pouze dky zvyklostem brt sv vlastn pedstavy za skuten. Nen poteba osvobozovat Sebe Sama
od svta, kter mimo vlastn pedstavy neexistuje.
Rozplynut forma: V absolutn realizaci nezstv jako zklad
dn forma, a to jak fyzick, tak ani mentln.
4.
Nic takovho jako zneitn nebo
nezneitn, rozdlen nebo nerozdlen,
poznn nebo nevdomost ve mn
nevyvstane. Jsem svobodn od klamu,
moje forma se rozplynula.
I ten, kdo se utvrzuje o tom, e je bez poskrny, nerozdlen a e
m poznn, je stle nevdomou individualitou, kter se dr
svho poznn a nabytch koncept.
5.
Nestalo se, abych j jet jako nevdom
nabyl Poznn. Nestalo se ani to, e jsem
se stal pirozenost Poznn. Jak bych mohl
tvrdit, e mm jak nevdomost, tak
i poznn? Jsem svobodn od klamu,
Osvtlujc Poznn, kter je poznno, osvtluje kompletn
vechno souasn, a proto nen mon bt osvcen a neosvcen
zrove. Vn Skutenost je provna tehdy, kdy zmiz ve
pomjiv, vetn vjemu j jsem, kter je rozputn a zapomenut v brahmarandhe (v temeni hlavy), a tm je ve ustleno
a konen je mon prot vn a skuten J.
6.
Neexistuje ve mn ani ctnost nebo hch,
ani pouta nebo osvobozen, ani jednota
nebo oddlenost. Jsem svobodn od klamu,
Prav J nen zneitno dnmi vjemy, pocity a pedstavami,
kter maj zklad v nevdomosti.
67
7.
Nikdy jsem neml vynikajc, mizern
nebo neutrln stavy. Nemm ptele
ani neptele. Jak mohu mluvit o dobru a zlu?
Jsem svobodn od klamu,
Stavy: Promny mysli, kter podmiuj pjemn, nepjemn
a neutrln zitky.
Nemm ptele ani neptele: Ve svm absolutnm J jsem osamocen a nim a nikm nenaplnn.
Dobr a zl: Hodnotitel, resp. rozum, pipout rozdlen na
dobr a zl.
8.
Nejsem ani uctivatel ani forma uctvn.
Nemm dn nvody ani cestu. Jak mohu
nco ci Sm o Sob, kdy jsem ve
sv pirozenosti przdn? Jsem svobodn
Nvody a cesta: Duchovn nauka a jej praktikovn.
Nejlep duchovn prax (sdhanou) je spovn ve sv bezforemn a przdn podstat a vzdn se vech snah bt nm
zvltnm, tedy oddlenm nebo vm, plnm projevem.
9.
Nen tu nic, co prostupuje nebo
je prostupovno. Nen tu dn tlo
ani netlesn podstata. Jak mohu mluvit
o przdnot a neprzdnot? Jsem svobodn
Przdnota: Termn, kter se vyskytuje hlavn v buddhismu.
V advait je to brahma, aka (prostor), vdom atd.
Przdnota, kter se nazve przdnotou, pestv bt skutenou
przdnotou podobn jako Tao, kter se pojmenuje, pestv bt
Tao.
10.
Nen tu nikdo, kdo by chpal, a opravdu nic,
co by mlo bt pochopeno. Nemm dnou
pinu a dn nsledek. Jak mohu tvrdit,
e jsem pochopiteln nebo nepochopiteln?
68
Jeden ze zkladnch ver tohoto textu ozejmujc Skutenost,

e absolutn J je dokonal a nemnn a nen zvisl na jakmkoliv poinu nevdomho. Nevyvstv v Nm dn otzka i
pina, kter by zpsobila etzen reakc, nsledk. Pochopen
a nepochopen nastv v intelektu, nicmn skuten J je realizovan tehdy, kdy se odloute od intelektu a spoinete
v bezpojmovosti, pekraujce tak i vjem j jsem.
11.
Nen tu nic rozlienho, nic, co m bt
rozlieno. Nemm nic, m bych ml cokoliv
znt, a nic, co by mlo bt poznno. Jak
bych potom mohl mluvit o pichzen
a odchzen? Jsem svobodn od klamu,
Nic, m bych ml cokoliv znt atd.: Jeliko je absolutn J stle
stejn, nemnn a dokonal, nen zde poteba cokoliv novho
poznvat a mysl, jako nstroj k poznvn, ve skutenosti neexistuje.
Pichzen a odchzen: Narozen a smrt.
12.
Nemm dn tlo, ani si nedrm
beztlesnost. Nemm intelekt, mysl
ani tlesn smysly. Jak mohu mluvit
o pipoutanosti a nepipoutanosti?
Jsem svobodn od klamu, moje forma
se rozplynula.
Intelekt, mysl a smysly: azeno od jemn, mentln rovn
k hrub, tlesn rovni. Nkter texty mluv jet o dvou jemnjch rovnch o prn, resp. prostoru, a o vdom j jsem.
Dohromady to tvo devt rovn (pt smysl, mysl, intelekt,
prna a vdom j jsem) a absolutn Skutenost a Identita J
je za a nad vemi tmito rovnmi jako dest a konen rove. Pipoutanost a nepipoutanost vyvstv v tchto devti asoprostorov podmnnch rovnch.
13.
Skuten J nen oddlen
nebo neprojeven. Nezmizelo ani pi plnm
zakryt nevdomost. Jak mohu mluvit
o Tto Skutenosti v pojmech totonosti
a odlinosti? Jsem svobodn od klamu,
69
Oddlen: Od projevu, prody, prakrti, dynamick sly.

Neprojeven: Za relativnm projevem nap. v hlubokm spnku.
Projev a neprojev jsou pechodn stavy podobn vznikn a rozpoutn svta. Oba stavy, jak projev, tak i neprojev, maj spolenho pozorovatele, stav nebyt neboli prav J.
Zakryt: Zakryt mjou, iluzornost.
Totonost a odlien: Ztotonn se i odlien se od individulnho j.
14.
Nelze ci, e jsem pemohl nebo nepemohl
smysly. Sebeovldn i disciplna m nikdy
neomezovaly. Jak bych mohl mluvit
o vtzstv i porce? Jsem svobodn
Sebeovldn a disciplna se uskuteuj na duchovn cest; pi
uvdomn si Sebe Sama se innost a klid stdaj spontnn
a sil to jakkoliv regulovat je bezpedmtn, nebo nen nikoho, koho by bylo teba ovldat, kontrolovat apod.
15.
Nikdy nemm formu ani neptomnost formy.
Nic ve mn nem zatek, sted a konec.
Jak bych mohl mluvit o sle a slabosti?
Pokud vyvstane vjem, zkonit s nm vznik svt s mnohmi objekty a jevy a subjekt, kter toto vechno vnm, resp. je tu zatek, prbh a konec udlost, dj a pocit a vzpomnek, kter
po nich zstanou. Po upadnut do hlubokho spnku je ve rozputno a pi zatku snn jsou tu opt jevy svta a subjektivn
j v nm. Realizovan bytost pochopila tuto iluzorn nevdomost snu a pestala se ztotoovat se zakusitelem, s tm, co
umouje toto vnmn (subjektivn j), i s vnmanmi objekty
a jevy, kter vyvstvaj pi zakouen, a je od obojho oddlena
ve svm pravm J.
16.
Nikdy jsem v sob neml obsaenu smrt
nebo nesmrtelnost, jed nebo nejedovatost.
Jak mohu mluvit o istm a neistm?
70
Jed: Nkaza mji neboli nevdomosti. Nevdom lid jsou nakaeni pochybnostmi a chybnou totonost, ale skuten J neme od nevdomch tu nkazu dostat. Nicmn i realizovan bytost se projevuje ve svt mji, ale na rozdl od nevdomch
nen podrobena vztahu piny a nsledku, protoe si uvdomuje, e veker pohyb a jev, jen m zklad ve vdom, je nevdomost sama. Realizovan bytost je vn svobodn, nebo je
oprotna od vekerho pohybu, tvoen a pedstavivosti esti
smysl (tj. pti tlesnch smysl a mysli), kter vytvej iluzorn ideje existence svta a v nm zrozen entity j.
17.
Nikdy nemm stav spnku nebo bdn.
Nikdy necvim soustedn nebo pozice
rukou. Pro mne neexistuje den a noc.
Jak mohu mluvit o transcendentlnm
a relativnm stavu? Jsem svobodn
Stavy spnku a bdn (resp. snn) jsou dv obmny jednoho vdom a stejn tak den a noc jsou dv obmny jedn przdnoty
prostoru.
Pozice rukou: Mudry neboli uzvry (nap. dhjni mudra, vitarka mudra, dharmaakra mudra, abhja mudra, varada
mudra, andali mudra a dal.).
18.
Poznej m jako svobodnho od celku
a i od soust tvocch celek. Nedrm si
dn iluzorn pedstavy ani osvobozen
od iluze. Jak mohu mluvit o takovch
obadech, jakmi jsou rann a veern
bohosluby? Jsem svobodn od klamu,
Kdy se vm poda poznat kvality vdom, resp. prostoru,
seznte, e jste pozorovatelem tohoto projevenho celku, a jako
realizovan osvcen bytosti pestane brt vn jak svt jev
(sousti celku), tak i toto vdom (cel pln projev), kter vidte jako sen ve snu.
71
19.
Poznej m jako naplnnho vemi
koncentracemi. Poznej m jako
osvobozenho od jakchkoliv relativnch
nebo konench cl. Jak mohu mluvit
o spojen a oddlen? Jsem svobodn
Jestlie se koncentrace, pozornost (tj. vdom samotn) rozplyne v nepozornost, je ve obsaen v nepozornosti, ale nepozornost nen pochopena pozornost.
20.
Nejsem ani nevdom ani uen.
Nezamstnvm se pozorovnm klidu
ani neptomnost klidu. Jak mohu mluvit
o rozumovm prosazovn argument a jejich
vyvracen? Jsem svobodn od klamu,
Uen: Pandita neboli ten, kdo je setl a znal psem. Ten,
kdo je realizovan, neme bt nevdom, i kdy On je Sm pro
Sebe nevdom.
Klid a pohyb jsou dva stavy nemnnho vdom, kter se spontnn stdaj.
Prosazovn a vyvracen argument vznik na rovni mysli a nen to nic ne een mysli, kter nikam nevede. Skuten J nen omezen mysl a jejmi projekcemi a v klidu Sama Sebe jsou
vechny argumenty rozputny a pestanete je pozorovat a mysl
tak neexistuje.
21.
Nikdy jsem neml otce, matku, rodinu, kastu,
zrozen a smrt. Jak mohu mluvit o citovm
rozladn a ommen? Jsem svobodn
Nevdom trp klamnou ideou zrozen a smrti a je omezen koncepty a konvencemi ustlenmi v jeho zemi. Proto k realizaci Sebe Sama nelze dospt jen z hlediska fyzickho, emocionlnho,
sexulnho, mentlnho a pln zodpovdnho vvoje jedince
(ega), ale i z hlediska vvoje poznn podstaty svta a Sebe Sama, co vyaduje realizaci a transcendenci vjemu j jsem, ze
kterho vyvstv pocit duality se vemi vjemy a pocity zakouenmi v ase a prostoru.
72
22.
Nikdy nezmizm jsem vdy projeven.
Nemm v sob znost ani neptomnost
ze. Jak mohu mluvit o takovch obadech,
jakmi jsou rann a veern bohosluba?
Projeven byt (brahma) je dkazem ptomnosti vnho J. Po
transcendenci asoprostoru a vdom, resp. projevenho byt, je
bezvznamn jakkoliv prohlen vetn stanoviska vnosti.
Navenek se realizovan jev nevdomm lidem obyejn. Jeho
ryz znou inteligenci vnm pouze Ten, kdo s nm je sjednocen, tzn. kdo je tak touto ryz znou inteligenc.
23.
Poznej m zcela nepochybn jako nezvisl
a nepodmnn J. Poznej m zcela
nepochybn jako nerozlienho. Poznej
m bezpochybn jako J bez poskvrny.
A je toto Sebeprkazn prohlen o sv identit jakkoliv
okujc, je to jen uritm tichm vkikem, kter je stejn ji
mimo Skutenost Samu.
24.
Moude se vzdej vech meditac, vech
dobrch a zlch in a pij nektar obtovn.
Spovn v prostm obyejnm stylu ivota je nejvy formou
meditace a ivota, ale je dleit pochopit, e toto nen konen
cl a smysl ivota, nbr jen forma. Skuten cl je za vemi formami a projevy, a jsou to ty nejsvatj!
73
25.
Kdy nezn nic, pochop, e tu nen dn
verovn. Nejvy a svobodn J, kter je
vsteban ve vdom homogenn Existence,
je ist, utien a neposkvrnn dnou
mylenkou, prost mluven o Pravd.
Verovn: Datttrja se vyjadoval ve verch, ale skuten J
je mimo dosah slov. O transcendentln Skutenosti se nelze dostaten vyjdit, protoe veker popisy a slova o tto Skutenosti selou, a proto jdme za slova a mylenky.
74
5.
kapitola
75
1.
Slovo M je jako prostor, je esenc niho
a vyho poznn. Nen tu ani projev ani
neprojev. Skuten J je vdy prost duality.
Slovo M je Datttrjou pirovnno k prostoru. Pomoc recitace tohoto slova se otevrme z omezenho do neomezenho,
z iluzornho do skutenho. Vslovnost je takov, e posledn
psmeno M je protaeno a k tichmu hlasu, co reprezentuje
transcendentln aspekt skutenosti a nazv se bodem, resp.
bindu. Realizac transcendentlnho se pekrauj vechny
duality a protiklady.
2.
Psma prohlauj: Ty jsi To. Dosvduj tak,
e ty jsi opravdu To, co je pln, zbaven
vech pdavk a stejn ve vem. Pro
ple? Vdy jsi stle ve vem stejn.
Ty Jsi To.: V sanskrtu Tat Tvam Asi je Sebeprkazn prohlen J Jsem To Nejvy, Identita J.
Psma: ruti, texty z vd.
3.
Jsi zcela prost rozliovn na vy a ni,
vnitn a vnj a dokonce jsi prost i vjemu
jednoty, nebo m ve vem stejnou
totonost. Pro tedy ple?
Vy a ni: Absolutn a relativn.
Stejn totonost: Prochz vm stejn.
Vjem jednoty: Dokonce ani tento vjem nelze ztotoovat se skutenm J, nebo tento vjem v sob zkonit ve mnohost.
4.
Nen tu dn rozlien pravidel a pedpis,
nen tu dn pina nebo nsledek.
To, co m ve vem stejnou totonost,
je beze slov a vyjden. Pro ple?
Vdy jsi stle ve vem stejn.
Beze slov a vyjden: Slova mohou pouze popsat rzn aspekty
Skutenosti, ale Ona Samotn nem dn prostedky, kter by
Ji vyjadovaly.
76
5.
Nen tu dn poznn nebo nevdomost
a dn cvien v soustedn. Nen tu dn
prostor nebo neptomnost prostoru a dn
cvien v soustedn. Nen tu dn as
nebo neptomnost asu a dn cvien
v soustedn. Pro ple? Vdy jsi
stle ve vem stejn.
dn poznn nebo nevdomost atd.: Cvien v soustedn se
provd proto, aby adept pekonal nevdomost a zskal poznn
pravho J. Ovem kdy tu zstv pouze a jenom toto skuten J, neme tu zstat bu nevdomost nebo poznn nebo poteba cvien se v soustedn.
6.
Stejn jako neexistuje vnitn prostor
dbnu nebo dbn samotn, nen tu
individuln tlo nebo individualita.
Pina a nsledek vytvejc podmnky
ivota neexistuj ve skutenm J. Pro
ple? Vdy jsi stle ve vem stejn.
Individualita: Dva (due), umstn v lidskm tle, je zde pirovnna ke zjevn uzavenmu prostoru ve dbnu. Ale stejn
jako dbn ve skutenosti neomezuje prostor i tlo a mysl nemohou podmnit a omezit skuten J. Individualita existuje pouze
tehdy, kdy tu je tlo, ale ve skutenm J neexistuje vnmn
tla a mysli.
Pina a nsledek: Zde zkonitost karmy, resp. osudu; pi realizaci J ji karma nezasahuje do plnho provn Skutenosti,
kde neexistuje dn pina a dn nsledek.
7.
Je tu pouze provn svobody, kter
je pln, dokonal a nerozdliteln.
Je prosto rozlien na krtk a dlouh,
kulat a hranat. Pro ple? Vdy jsi
stle ve vem stejn.
8.
Zde je To, co je bez przdnoty
a neptomnosti przdnoty, bez istoty
a neistoty, bez celku a sti. Pro ple?
77
I proitek przdnoty je pekonn. To vak neznamen, e nen

dleit tento proitek realizovat. Jen intelekt nevdomho si
namlouv, e nen poteba se veho zbavovat, vetn sama sebe,
a proto to pedem odmtne, m si zablokuje cestu k osvcen ve
stavu nirvikalpa samdhi.
9.
Nen rozdl mezi rozdlitelnm
a nerozdlitelnm. Nen rozdl mezi vnitkem
a vnjkem nebo spojenm tchto dvou.
Je to stle stejn, prost ptel a neptel.
Pro ple? Vdy jsi stle ve vem stejn.
Rozdliteln a nerozdliteln: Rozdliteln projev a nerozdliteln Absolutno neboli dva aspekty jedn a t sam Skutenosti.
10.
Stavy ka ani neka nejsou pravou
pirozenost J; nen j ani domnnka
o rozdlu mezi existenc a neexistenc. Je tu
pouze provn svobody veobsahujc,
nerozdliteln To. Pro ple?
Neexistuje vbec dn rozdl mezi absolutnm (neexistenc) a
fenomenlnm, relativnm (existenc) a vica versa.
11.
Je to bez formy a bez bezforemnosti.
Je to bez rozlien a bez nerozlien.
Je to bez projevu a vvoje. Pro ple?
12.
Nen tu omezen zpsoben pouty dobrch
a zlch kvalit. Jak mohu provdt innosti
ve vztahu k pedstav ivota a smrti?
Je tu pouze ir To bez poskvrny,
vn stl. Pro ple?
Vdy jsi stleve vem stejn.
78
Dobr a zl kvality: Kad individualita si rozdluje nap. jdlo

na dobr a nedobr (patn), vci na dobr a zl, zitky na dobr a nedobr apod. Skuten J tm ovem nen doteno, nebo
je za omezenm vech kvalit a je od nich oddleno.
Z jeho pohledu mnohost kvalit neexistuje. Proto je asto pirovnvno k prostoru, nebo i prostor je jen jeden bez druhho.
Vechny rozdlnost v prostoru a vechny odlinosti kvalit jsou
utvoeny nmi, lidmi, a jsou to nae mentln konstrukce, slouc nm ke komunikaci a vzjemnmu dorozumvn.
Provdt innosti ve vztahu atd.: Toto provdn innost by zkonit podmiovalo zvislost na tle a mysli pi ztotoovn se
s initelem, kdeto v Sebepoznn neexistuje vdom, resp.
mylenka ivota nebo smrti.
13.
Zde je J, prost rozliovn existence
a neexistence, dosti a bezdostivosti.
Zde je skuten nejvy J, toton
se svobodou. Pro ple? Vdy jsi stle
ve vem stejn.
14.
Zde je Pravda, neodliiteln omezenmi
pravdami, prost spojen a odpojen.
Pro ple? Vdy od t doby, kdy je ve
stejn a zrove zbaven veho,
jsi stle ve vem stejn.
Neodliiteln omezenmi pravdami: Omezen (relativn) pravdy
nemohou rozpoznat skutenou Pravdu, a proto se praktikant
mus nejdve zbavit relativn pravdy, vyvstvajc z individulnho pocitu j, moje , ty, tvoje, aby se objevila absolutn
Pravda, kde je ve stejn a kde existuje pouze a jenom Pravda
Sama.
Prost spojen: Skuten J nelze chpat jako souhrn nkterch
nebo vech podmnnch pravd.
Spojen: Zde nejsp myleno spojen purui a prakrti, neboli vdom a dynamick ivotn sly (prny), neboli pemna duality v
jednotu a pemna jednoty v dualitu, pluralitu atd.
15.
Zde je Nejvy Skutenost, prost sdruovn
a rozchzen. Nelze to pirovnat k domu,
chi nebo pochv. Je prost poznn
a nevdomosti. Pro ple?
79
Nelze to pirovnat atd.: Skuten J nelze pirovnat jakoby k njakmu obydl jako nap. k domu, chi, pochv, kde jsou uloeny vechny podmnn jevy.
16.
Zmna a nemnnost, uren a neuren,
toto vechno je neprav rozliovn.
Pro ple, jestlie je Pravda ve svm
skutenm J osamocena
a ty jsi stle ve vem stejn?
17.
Zde je skuten univerzln vdom,
kter je zcela Vm. Zde je univerzln
vdom, kter je vechpajc
a nerozdliteln. Zde je univerzln vdom,
kter je osamocen a nemnn. Pro ple?
Vechpajc: Nikde jinde ne ve stavu, kde nen totonost
s mysl a tlem individuality, nemou bt zodpovzeny vechny
otzky a rozputny veker pochybnosti a realizovna Pravda
univerzlnho vdom. Realizovan v, e vechno je tmto vdomm, nebo On je Tm a mimo To nic neexistuje. Nevyvstv
v nm mylenka po existenci neho mimo Tuto Skutenost.
18.
Prv nevdomost vid rozdlnosti
v Nerozdlitelnm. Pochybovat o tom,
co je za pochybnostmi, je nevdomost.
Pro ple, kdy v, e je tu pouze jedno
nerozdliteln univerzln vdom
a Ty jsi Jm, stle ve vem stejn?
Absolutno je zde stle, a o tom pochybujeme i ne. Ono nen
zvisl na postoji individuality, kter jej stejn neme nikdy
zniit, pochopit ani doshnout. Nicmn tato nevdom individualita i pesto, e nem dn zatek, m konec psobnosti
svho pocitu j a vech pochybnost. Po totlnm rozputn
tto individuln totonosti tu zstv absolutn Skutenost
Sama, kter nem ani zatek ani konec.
80
19.
Nen tu dn stav osvobozen, dn stav
omezen, dn stav ctnosti, dn stav nectnosti. Nen tu dn stav dokonalosti a dn stav nuznosti. Pro ple? Vdy jsi stle
ve vem stejn.
Stavy, a jsou jakkoliv, jsou doasn. Zde je vyjdeno, e
vechny stavy, kter prov osobnost (individualita se svou oddlenou totonost s tlem a mysl), jsou pouze iluzorn nhrakou Skutenosti. Skuten J je nezvisl na jakmkoliv stavu,
kvalit, vci, udlosti apod. a lze v Nm spoinout a po vyhasnut veker nevdomosti typu j jsem osvobozen, j mm
dokonal poznn, j jsem to a to apod.
20.
Pro ple, ty, kter jsi stle ve vem
stejn a kter v, e homogenn Identita
je prost piny a nsledku, vech oddl
a pododdl, barev a ztrty barev?
Kdo si me dovolit neplekat? Jen Ten, jen m osvcenou mysl
a pln relizuje tuto homogen Identitu.
21.
Skuten J je zde toton s univerzlnm
vdomm, kter je vm a je nerozdliteln.
vdomm, kter je absolutn a nemnn.
vdomm, kter je prosto rozlien ivch
bytost na lidi a jin druhy. Pro ple?
Nerozdliteln vdom: Zde se poukazuje na to, e z Absolutna,
kter je pln a dokonal, nen mon nco oddlit nebo do nho nco pidat.
22.
Skuten J pekrauje ve, je nerozdliteln
a veprostupujc. Je svobodn a przdn,
bez poskvrn pipoutanosti, nehnuteln
a veprostupujc. Je beze dne a noci.
81
Den i noc jsou zmny v prostoru, kter vnmaj fyzick smysly,

kdeto univerzln vdom je jet jemnj ne prostor a je tu
jet ped svitem dne i tmou noci. Zde je nutn zdraznit, e
tento stav je za slovy, a proto je nutn jej prot.
23.
Nen tu dn vstupovn do otroctv
a osvobozovn se od otroctv.
Nen tu dn vstupovn do jednoty
a pocit oddlenosti. Nen tu dn
rozumovn a vstupovn do spor.
Pocit oddlen: Jak meme mt pi provn Skutenosti pocit
oddlenosti (ega), kdy tady dn ego nen.
24.
Zde je negace asu, bezasovosti
a dokonce i atomu ohn, ale nen tu negace
absolutn Pravdy. Pro ple?
Atom ohn: Ohe je jeden z pti element, ze kterch je vytvoen tento fenomenln vesmr. Zde ohe reprezentuje vech pt
element.
Negace absolutn Pravdy: Znegovat absolutn Pravdu nelze, jeliko Ona je vn stlm podkladem veho nestlho a projevenho a ve vychz z N.
25.
Zde je skuten J zbaven tla a ztlesnn.
Zde je skuten nejvy J zbaven snu
a hlubokho spnku. Zde je opravdu
nejvy Skutenost zbaven jmna a pkaz.
Ti stavy bdn, snn a hlubok spnek vyvstanou v projevu
a zaniknou v neprojevu v nich prov individualita svj iluzorn sen a svt, kdeto nejvy J ani nevyvstane v projevu a ani
nezanikne v neprojevu, protoe nen narozen a nezeme. Tato
Skutenost je bez tlesnho omezen, nem jmno a tvar a je
vdy stejn a nejzaz.
82
26.
Skuten J je ir, neomezen a homogenn
podobn jako nebe. Je jak ve vem vdy
stejn, tak i zrove prost veho.
Je to homogenn vdom zbaven esence,
neesencilnosti a zmny. Pro ple?
Je jak ve vem atd.: Pesn vystien Skutenosti. Ve skutenm, absolutnm J, kter je podkladem veho, nevyvstvaj
mylenky jako nap. j, ty, moje vc, tvoje dlo, sprvn nzor, apod., nbr se tyto zmny a kvality odrej na nehybnm a bezpodstatnm pozad absolutnho J, kter k nim
pistupuje tak, jak je teba tedy nezaujat na n nazr jako na
J, a vid je tud jako przdn, prost jakkoliv podstaty a od
sebe neoddlen, protoe mezi vemi jevy (samsra) a skutenost (nirvna) nen rozdl a vica cersa.
Zbaven esence a neesencilnosti: K tomu, abychom pochopili
Skutenost, musme mt techniku nebo cestu jako nap. recitovn slabiky m, koncentraci na jeden bod i vc, co nen nic jinho ne souhrnn koncentrace na sebe sama vjem j jsem,
neboli na zkladn vjem ptomn pi vekerm vnmn. Pokud
zcela pochopme vznam tohoto vjemu, meme jej zat pozorovat a vdt, e i toto je neJ, a tm pdem se zbavit veho utrpen a strachu ze smrti. Tento vjem zde symbolizuje esenci vekerho projevu. Pirozenost tla a mysli je uchovn si tohoto
vjemu j, lsky j a do konce ivota tla. Tato esence je
hnac silou ivota v tomto projevenm svt, a proto nen poteba si chybn myslet, e ji pekonme tm zpsobem, e se j zbavme sebevradou, nbr musme zcela jasn pochopit tento
princip, tuto esenci a bt s n v souladu a harmonii.
27.
Zde je skuten J, kter je vce ne
bez vn a naden z ctnosti a nectnosti,
podstat a nepodstat, dosti
a bezdostivosti. Pro ple?
Skuten J je zcela pln, nechyb mu nic, a tak nevyvstv poteba po nem, zrove nem neho nadbytek a nevyvstv
strach ze ztrty neho.
83
28.
Zde je skuten J, stejn ve vem. Je bez
utrpen a zrove neutrpen. Zde je Nejvy
Skutenost, kter je bez pocitu tst a ltosti.
Nejvy Pravda je prosta uitele a ka.
Je bez utrpen a neutrpen: Skuten J nen ve ztotonn sebe
sama s tlesnou formou nebo mysl. Proto se Realizovan neztotouje s utrpenm idividuality, nicmn smysly a mysl realizovanho funguj dl zcela pirozen, a tak se i v jeho vdom mohou zrcadlit nemoce a bolesti tla a bolesti a nkazy svta. Ale
skuten J je od toho zcela odloueno, a protoe jevy ve svt
se mu jev jako sen a jeho vdom je Jm tak nazrno jako sen,
pestv tm pinet dal chaotick podnty do tohoto snu ve
snu a ije v klidu a mru jak sm se sebou, tak i s okolnm svtem a tm prv vn do svho okol tolik potebnou harmonii,
kter funguje jako medicna k vylen z nevdomosti.
29.
Skuten tu nen dn odno, esence
nebo neptomnost esence. Nen tu ani
nic pohybujcho se nebo nepohybujcho se.
Nen tu stejnost ani rznost. Skuten J
je prost rozumu a nerozumu. Pro ple?
Odno, esence a neptomnost esence: V ppad koprovn nkoho druhho vznik odno (co je ztrta sebe sama a nsledn
pocit vyhnanstv ze sebe sama). Esence je zde mnna jako vjem
vlastnho j a neptomnost esence je mylena ztrta totonosti, co je nemon, nebo tu vdy zstvte Vy jako absolutn Skutenost, kterou nelze negovat a kter je podkladem veho
To jste Vy.
30.
Zde je Esence, shluk vech esenc.
Tato Esence je odlin od individulnho
vdom, kter je nstrojem vnmn objekt
a je ve sv podstat neskuten. Pro ple?
Esence: Univerzln vdom, zcela przdn a naprosto odlouen od individuln totonosti, nstroje k vnmn objekt. Skuten J nen doteno, zabarveno i omezeno tmito vjemy objekt a je dokonce svobodn od vjemu j jsem.
84
31.
Pro ple, ty, co v, e jsi stle
ve vem stejn, e vdy rznmi zpsoby
oznmily, e vesmr, kter je stvoen z teru
a dalch element, je podobn peludu
a e skuten J je jednotn,
nerozdliteln a stejn ve vem?
ten zde m vbr: Bu se bude bt a touit po neskutenm
anebo pochop, e tu nen nic ne absolutn J, a pestane tak
brt neskuten vn a zcela se od toho osvobod, a spoine
ve svm skutenm J.
32.
Kdy nkdo nezn nic, nen tu zapoteb
cokoliv vykldat ve verch. Svobodn
a nejvy J, ist od mylenek, je vstebno
v univerzlnm vdom homogennho
Absolutna a nem zapoteb mluvit o Pravd.
Mluvit o Pravd nem vznam pro toho, kdo pochopil sama sebe a v, e vechny texty, a jsou sebesvatj, jsou ve sv podstat bezvznamn a przdn, nebo jenom Pravda provan v Sob Sam je skuten a pln.
85
6.
kapitola
87
1.
Texty nm sdluj rznmi zpsoby,
e toto vechno, ter a ostatn elementy
vetn ns, nen nic ne pelud. Jak by zde
mohlo existovat srovnateln a srovnn,
kdy je zde pouze jedin nerozdliteln,
vechpajc Absolutno?
Toto vechno: Viditeln a neviditeln svty. Vdci tvrd, e se
zrodil ivot na Zemi a e i my se rodme na tto Zemi v tomto
svt objektivn reality, nicmn je teba jasn pochopit, e tu
ani na okamik neme mt vznik a potek nevdom entita
ega, protoe pak by musela projeven entita j ztotonn
s tlem, mysl a vdomm bt skuten a vn, jene po osvcen je opak pravdou. Pvod zrodu nevdomosti je nevysvtliteln a proto je pro vdce pouvajc jenom svj intelekt nepijateln. Nicmn tato nevdomost je vsledkem nevdomho a
nhodnho odcizen se od prav a absolutn Skutenosti. Proto
se nevdomost a jej pvod pirovnv asto k mrakm, kter se
nhle objevily na obloze a po jejich odvanut optovn vysvitne
skuten Pravda. Proto realizujte sami v sob, e jste Nezrozen,
Nemnn a Vn touto skutenou Pravdou.
Jedin nerozdliteln atd.: Nejenom, e je jedin, je i pln
a tm pdem nevyerpateln.
2.
Nejvy Absolutno je bez dlitelnosti
a nedlitelnosti. Nejvy Absolutno
je bez innosti a mnitelnosti. Jak by
zde mohlo existovat uctvn a pokn, kdy
zde je pouze jedin nerozdliteln,
veprostupujc Absolutno?
Uctvn a pokn: Tyto innosti zkonit vyaduj uznn skutenosti mnoha individulnch totonost, jene Realizovan bytost vid ve jako Sebe Sama, tedy nerozdliteln Absolutno.
3.
Mysl je skuten nejvy, nerozdliteln,
veprostupujc a prosta rozlien na velk
a mal. Mysl je opravdu nerozdliteln,
vechpajc Absolutno. Jej pravou
pirozenost je blaenost. Absolutn blaenost
je odhalena, jestlie je mysl utiena.
88
Cel vesmr je projekc mysli, proto je to modus mysli. Absolutn univerzln vdom, kter nelze mysl pochopit a e, resp.
slovy je nemon to popsat i vysvtlit, je za mysl; nicmn mysl je funkn nstroj vdom, jm meme komunikovat ve svt jev. Proto a po realizaci nastane zlom v projevu va mysli.
Mysl se potom stv nerozdlitelnou, vechpajc projevenou
reprezentac Pravdy. Charakteristickou a esenciln pirozenost tto osvcen Mysli je nezrozenost, nezniitelnost a nezvislost na vech zmnch a rozdlnostech.
4.
Skuten J je negac rozdlu mezi
dnem a noc. Skuten J je negac
povstvajcho a nepovstvajcho. Jak zde
me existovat slunce, msc a ohe,
kdy zde je pouze jedin nerozdliteln,
vechpajc Absolutno?
Povstvajc: Vechny protiklady jako nap. den a noc i povstvajc a nepovstvajc jsou jen v ppad, kdy tu je vdom. Absolutno zna osvobozen se od veho vetn vdom Sebe Sama.
5.
Skuten J je pln a absolutn tehdy,
kdy jsou odstranny rozdly mezi dost
a bezdostivost, innost a neinnost.
Jak zde me existovat vdom rozliovan
na vnj a vnitn, kdy tu je pouze jedin
nerozdliteln, vechpajc Absolutno?
Stedn cesta je uskuteniteln tehdy, kdy jsou odstranny
vechny extrmy jako nap. zitkuchtiv dostivost versus asketick bezdostivost nebo neustl innost versus tup neinnost. Ubrn se stedn cestou prost ptomnosti spontnnho
byt je sprvnm pedpokladem k realizaci skutenho J, kter
pekrauje i cestu samotnou.
6.
Jak zde me existovat nco prvnho a jak
zde me existovat nco poslednho, kdy
skuten J je prost esence a ztrty esence,
nen ani przdnotou ani plnost, jestlie tu je
pouze jedin a nerozdliteln Absolutno?
89
Esence: Podstata neboli vjem j jsem, ze kterho vychz projev vesmru. Ztrta esence zna ztrtu takov kreativn podstaty. Ke skutenmu J se dn z tchto dvou termn sm o sob nevztahuje, nebo vy mete bt jak s esenc, tak i bez n
a tak za tm vm.
Prvn a posledn: Vznik a znik vesmru nebo tak prvn zrozen
a posledn zrozen.
7.
Jak zde me bt tet a jak zde me
bt tvrt stav, kdy skuten J je negac
rozdlu a nerozdlu, znalce a poznatelnho
a jestlie tu je pouze jedin a nerozdliteln
vechpajc Absolutno.
Tet a tvrt stav: Absolutno, resp. Vy jako Absolutno, jste se
dostali jak za tet stav , tj. vdom j, tak i za tvrt stav, tj.
univerzln neosobn vdom a pekonali jste veker duality
a spovte navdy ve sv Vn Nemnnosti.
8.
Prohlen, e skuten J je popsateln
nebo nepopsateln, nelze ut. Poznateln
a nepoznateln nejsou skutenou Pravdou.
Jak zde mou bt objekty, smysly,
mysl a intelekt, kdy tu je pouze jedin
vechpajc?
Popsateln: Vysloviteln, vyjditeln.
Nepopsateln: Nepopsateln je tak relativn, nebo je to protiklad popsatelnho, a nen to proto pln a skuten Pravda.
Zde bych chtl podotknout, e vechny pojmy, kter oznauj
Pravdu jako nap. To, Absolutno, Skutenost, Univerzln vdom, J apod., jsou jen tmi poslednmi slovy, kter
by ve vs mla evokovat potebu jt za vechny pojmy a mylenky vetn tchto absolutnch pojm samch.
9.
ter a vzduch nejsou Pravdou;
zem a ohe nejsou Pravdou. Jak zde mohou
bt mraky a voda, kdy tu je pouze jedin
Mraky a voda: Voda je jeden z pti element, ale lze to tak chpat jako pvodn pinu vzniku ivota a rznorodho fenomenlnho svta.
90
10.
Jak zde me bt rozdlen vdom
na dobr a zl, kdy skuten J je negac
imaginrnch svt, imaginrnch boh
a jestlie je tu pouze jedin nerozdliteln,
vechpajc Absolutno?
Imaginrn svty atd.: Vechny pedstavy, vmysly a fantazie
nevdom mysli, kter nejsou skuten. Jestlie se osvobodte
od nevdomosti, pestanete mt jakkoliv vize a projevy zjevn
se jevcch nezvislch existenc, tj. vetn i tchto imaginrnch
boh, dmon a imaginrnch svt.
11.
Skuten J je negac smrti a nesmrtelnosti,
innosti a neinnosti. Jak zde nkdo me
mluvit o pichzen a odchzen, kdy tu je
pouze jedin nerozdliteln, vechpajc
Absolutno?
Pichzen a odchzen: Narozen a smrt.
12.
Neexistuj dn rozdly jako prakrti
a purua. Nen dn rozdl mezi pinou
a nsledkem. Jak zde me nkdo mluvit
o j a nej, kdy tu je pouze jedin
Prakrti a purua: Skuten, absolutn J je Samo o Sob pln
a nerozdliteln, proto v nm nemohou existovat takov rozdln aspekty, jako je aspekt dynamick ivotn sly (prakrti)
a aspekt imanentnho nemnnho ducha, vdom (purua).
Pina a nsledek: To se vztahuje k individulnmu proitku,
a jakmile Realizovan bytost pekrauje individuln pstup ke
vemu, vid sebe i ve jako to, co je bez piny a substance, jako
projevy hry ve vdom.
13.
Nen tu vyvstn tetho stupn
utrpen nebo druhho stupn utrpen,
zpsobenho gunami. Jak zde me bt
star mu, dospvajc mu i dt, kdy
tu je pouze jedin nerozdliteln,
vechpajc Absolutno?
91
Stupn utrpen: Uenci asto mluv o tech druzch utrpen; prvn vyvstv z totonost s tlem a mysl; druh je zpsobovno
v dsledku ztotoovn se s nevdomost druhch; tet vyvstv z vytven koncept a imaginac o nadpozemskch bytostech
a svtech. Nevdom bytost se bn poddv tmto tem druhm utrpen, kter jsou v mysli podmiovny vlivy t kter guny nebo jejich smsic (sattvou, radasem a tamasem).
Skuten J je svobodn a nepodmnn dnmi atributy (kvalitami, gunami, stupni), a proto nezakou dn utrpen pi
zmnch tohoto projevu nebo totonost (se starcem, mldencem i dttem), kter jsou nestl a neskuten.
14.
Nejvy Skutenost nen omezena kastovnm
dem, ivotnmi rovnmi a je bez piny
a initele. Jak zde me bt vdom zniitelnho a nezniitelnho, kdy tu je pouze jedin nerozdliteln, vechpajc Absolutno?
Kastovn d: V hindustick tradici se rozliuj tyi kasty (kn,
vojci, obchodnci a dlnci)
ivotn rovn: V hinduistick tradici jsou tyi rovn ivota
(studenti, hospodi, kontemplujc adepti a bezdomov mnii).
Nic z tohoto dlen nem co dlat se skutenm J, kter je
prost vekerho rozliovn a pocitu: J inm. Cel projev je
jen stle se mncmi jevy ve vdom, kter je ve skutenosti nevdom samo sebe.
Zniitelnho: Myleno individuln vdom fenomenlnho svta
a sv osobnosti, kter zmiz s uvdomnm prav podstaty a sebepoznn.
Nezniitelnho: Myleno vdom Absolutna, kter si vak nen
vdomo Sebe Sama. Oboj dlen je zbyten a nemon v Absolutnu, kter je bez potku a bez konce.
15.
Zniiteln a nezniiteln oboj je falen.
Zrozen a nezrozen oboj je falen.
Jak zde me bt hynouc a nehynouc,
kdy tu je pouze jedin nerozdliteln
vechpajc Absolutno?
92
16.
Skuten J je vyhlazen rozdlu
mezi muem a nemuem. Je to vyhlazen
rozdlu mezi enou a neenou. Jak zde
me bt vdom radosti a ztrty radosti,
kdy tu je pouze jedin nerozdliteln,
vechpajc Absolutno?
Takov koncepty, resp. mylenky pociovn sebe sama jako
mu i ena, neexistuj v absolutnm, skutenm J, kter je
bezforemn a bezpodstatn. Musk sla je symbolizovna puruou (duchem) a ensk sla prakrti (dynamickou slou, prodou).
17.
Jak zde me bt j a m,
kdy Nejvy Pravda je svobodn
od klamu a ltosti, pochybnosti a zrmutku
a kdy tu je pouze jedin nerozdliteln,
vechpajc Absolutno?
Skuten J nem dn nstroje k vyvn se v radosti, proto
nen k niemu pipoutno a nen v klamu a ltosti, pochybnosti
a zrmutku ze ztrty pivlastnnho objektu.
Jen mysl nenarozenho dtte me bt vechpajc.
18.
Nejvy J je negac ctnosti a nectnosti.
Je vyhlazenm omezen a osvobozen
se z omezen. Jak zde me bt jakkoliv
vdom ltosti a neptomnosti ltosti,
kdy tu je pouze jedin nerozdliteln,
vechpajc Absolutno?
19.
Neexistuje rozdl mezi tm, kdo provd
obtn obad a obt. Nen rozdl mezi
ohnm a soustmi ohovho obadu.
Jak zde mohou bt plody z prce,
kdy tu je pouze jedin nerozdliteln
vechpajc Absolutno?
93
Ob, obtovn a ten, kdo provd obtn obad: Ve je projevenmi fenomny zakusitele a jeho zkuenostmi, nemajcmi
v sob dn podstaty.
Ohov obad: Ritul, kdy zastnn hz do ohn vci a pitom si pej, aby se v jejich ivot nco vysnnho uskutenilo.
Tento obad nem se skutenm J nic spolenho, nebo ve
skutenm J neexistuje dn ztrta a dn zisk.
20.
Skuten J je skuten svobodn
od ltosti a neptomnosti ltosti. Je svobodn
od hrdosti a neptomnosti hrdosti.
Jak zde me bt vdom pipoutanosti
a nepipoutanosti, kdy tu je pouze jedin
21.
Neexistuj takov zmny jako vznik
nevdomosti a osvobozen se od nevdomosti.
Neexistuj takov zmny jako chtivost
a osvobozen se od chtivosti. Jak zde
me bt vdom rozliovn a ztrty
rozliovn, kdy tu je pouze jedin
Nevdomost a osvobozen se od nevdomosti existuj v dualit,
ale ne v Absolutnu.
Rozliovn: Mezi Skutenost a neskutenost.
22.
Nikdy tu nen dn ty a j.
Rozlien rodin a ras je falen.
J jsem opravdu Absolutno a nejvy
Pravda. Jak potom mohu v tomto ppad
provdt jakkoliv vzdvn poct?
Vzdvn poct: Tato innost vyaduje duln pstup. Ke komu
se m kdo modlit ve Skutenosti, kde nen ani mistr a ani k
a kter se nevztahuje ani k tomuto svtu ani k jakmukoliv jinmu svtu a je zcela nezvisl.
94
23.
Skuten J je tu tehdy, kdy zmiz
rozdl mezi uitelem a kem a kdy zmiz
tak uvaovn nad instrukcemi. Jsem
opravdu Absolutno a nejvy Pravda.
Jak potom mohu v tomto ppad provdt
jakkoliv vzdvn poct?
Ve je stejn, a proto tu nen dn uen, dn instrukce, dn rozdln totonosti apod., nebo ve je nemnn Absolutno.
24.
Nen tu dn imaginrn rozlinost tl.
Nen zde dn imaginrn rozlinost svt.
Jsem opravdu Absolutno a nejvy Pravda.
Jak potom mohu v tomto ppad
provdt jakkoliv vzdvn poct.
Tla: Hrub, jemn a kauzln a tak rzn typy totonost
osobnost.
25.
Skuten J nen nikdy zaplnno vn
ani j nen zbaveno, je skuten
bez poskrvny, nehnuteln a ir. J jsem
opravdu Absolutno a nejvy Pravda.
Jak potom mohu v tomto ppad
provdt jakkoliv vzdvn poct.
Nen zaplnno vn ani j nen zbaveno: Oboj se navzjem vyvrac. Iluzorn podstata byt v touze po peit a lsce bt miluje sebe samu, ale skuten J, kter pozoruje toto vdom tto
podstaty byt, je zcela nezvisl na emkoliv vetn touhy bt.
26.
Neexistuj dn rozdly jako teba
mezi tlem a netlesnost, ani nen pravda,
e tu je falen innost. J jsem opravdu
Absolutno a nejvy Pravda. Jak potom
mohu v tomto ppad provdt jakkoliv
vzdvn poct.
95
Nen pravda atd.: Myslet si, e falen innosti existuj (jako

nap. vnmn sebe jako osobnost, podlen se na iluzi nebo na
jakkoliv innosti z omezen totonosti), lze jen tehdy, kdy
existuje relativn existence a nevdomost. Tato premisa je samozejm falen, a pokud byste vidli pod projevy tla a mysli
Realizovanho jeho skutenou Identitu, bylo by to pejorativn
pro vs, ale ne pro Nho.
27.
Kdy nezn nic, pochop, e tu
nen dn verovn. Nejvy a Svobodn
J, kter je vstebno ve vdom homogenn
Existence, je ist, utien a neposkvrnn
dnou mylenkou, prost enn o Pravd.
Verovn: Datttrja se vyjadoval ve verch, ale v Absolutnu,
ve kterm nen znalec ani znan, nen mon ani verovn. Kdo
a komu by zde veroval?
Prost enn atd.: O nejvy Skutenosti se nelze dostaten
vyjdit. Popis tto Skutenosti je pouze ennm pozbvajcm
v tichosti smyslu.
96
7.
kapitola
97
1.
Osvcen, nah nebo obleen
v zplatovanch atech kr po stezce,
kter je prosta ctnost a hch. Spov
ve svm pbytku absolutn przdnoty.
Je pln ponoen v irm, homogennm
Byt bez poskvrny.
Osvcen: Avadhta neboli ten, kdo se vyvzal ze vech omezen
relativnho svta a spov v nevyerpateln a dokonal blaenosti, ten, jeho due (resp. podstata) je nah, przdn a odlouen od vech neistot a zmn mji, iluzornho projevu. Tento
osvcen se pohybuje dl v davu nevdomch lid, ale nikdy
v nm nevyvstane mylenka, aby zamnil svoji pirozenost za
stav nevdomho, omezenho lovka. Realizovan nen ani
zmtn ctnostmi a hchy, nebo On jako transcendentln absolutn J pekrauje vekerou dualitu, a proto se vm, co se dje
v projevu, ji nezabv v tom smyslu, e by to chtl njak mnit
i vylepovat. Vid ve takov, jak to ve Skutenosti je.
2.
Osvcen smuje k tomu, co je
bez jakhokoliv oznaen nebo neoznaen.
Je prost rozliovn na dobr a patn.
e absolutn Pravdou, bez poskvrny a ir.
Jak by se mohl Avadhta zapltat
do diskuz a disputac.
Bez oznaen atd.: Avadhta nem dn idel a ani neusiluje
o zskn njakho idelu. Oznaen a neoznaen jsou dv strany jedn mince; pipoutanost k jedn z nich je nevdomost.
Prost rozlien na dobr a patn: Zbavenm se protiklad patnho (nevdomost iluze) a dobrho (provdn duchovn praxe)
zstv osamocen v Absolutn Pravd.
Diskuze a disputace: Avadhta s nikm nepolemizuje o svch
nzorech, nebo dn nzory nem.
3.
Osvcen je vdy zbaven past nadj a pn.
Je prost vech oistnch cvien a je vn
rozplynut v Absolutnu. Tm, e se zbavil
veho, zstv irou Pravdou,
absolutn bez poskvrny.
98
Zbaven past: Ten, kdo m nadje a pn, nen dokonale osvobozen, nebo v nm stle pebv iluzorn totonost s vjemem
j, jen chce nco zskat a jen si neuvdomuje, e mu nic
neschz.
Prost oistnch cvien: Pedpisy k oitn tla a mysli, provdn nboenskch obad, uctvn idel apod. Osvcen je
prost uvaovn, zdali maj nebo nemaj tato cvien pro nho
smysl.
4.
Osvcen nem takov mylenky jako:
J nejsem v tle, nebo J nejsem tlo.
Nechov dnou nenvist, pipoutanost
nebo omamnou zvislost na jakmkoliv
objektu nebo osob. Zde je Pravda Sama
o Sob ve sv spontnn pirozen form
ir, nehnuteln, podobn nebi!
5.
Jak by zde mohla bt forma nebo
bezforemnost, kdy je tu pln uvdomn
Pravdy? Jak by se mohlo uskutenit vnmn
jakhokoliv objektu, kdy tu je pouze
Nejvy J, kter je podobn nebi?
Pro realizovanho je znalec, poznan a poznn jednotn, a tud nevyvstv poteba rozliovat formy nebo se dret bezforemnosti, protoe to ve je v i duality.
Vnmn neho je mon pouze pi existenci vnmatele, hodnotitele, ale skuten J je zcela przdn a zrove pln, a proto
nepotebuje nco vnmat, a zskvat tak pro Sebe z okol podporu.
6.
Nejvy J je nerozdliteln, podobn nebi.
Je to Pravda, ir a bez poskvrn. Jak zde
potom me bt rozdlnost a nerozdlnost,
zvislost a osvobozen se od zvislosti,
pemna a lenn?
99
7.
Zde je pouze absolutn Pravda,
nerozdliteln a vezahrnujc. Jak zde
me existovat spojen, vylenn nebo ego?
Jak zde me bt njak podstata
nebo neptomnost podstaty,
jestlie je zde pouze Nejvy J,
nerozdliteln a vezahrnujc.
Ego: Dstojnost vyvstvajc z pocitu j po Seberealizaci nen.
Podstata: Zde to je v omezenm smyslu jako skladit kvalit
a atribut, vzpomnek a pedstav apod., co nle relativn, doasn podstat byt neboli vjemu j jsem.
8.
Zde je absolutn Pravda, pln,
nerozdliteln, ir a bez poskvrny,
podobajc se nebi. Jak zde potom me
bt sdruen a vylenn? Jak zde opravdu
me bt jakkoliv hra nebo ustn hry?
Hra: Ve v projevu je jen hrou ve vdom. Realizovan nen vdomm a zrove tu do t doby, dokdy tu je jeho tlo, neme
ustt vdom projevu.
9.
Osvcen je jginem prostm jgy
a neptomnosti jgy. Je ten, kdo se t,
a zrove ten, kdo je zbaven poten
a neptomnosti poten. Kr tak voln
a nenucen, naplnn spontnn
radost sv vlastn mysli.
Jga: Cvien v soustedn. Osvcen ji nemus provdt tato
cvien, protoe se ji neztotouje s dnou pozornost, resp.
vdomm.
Neptomnost jgy: Osvcen spov v Seberealizaci, neboli ve
stavu vn jgy (sjednocen).
Poten a neptomnosti poten: Mysl se poten v relativnm svt. Protiklad, neptomnost poten, v sob nese pedpoklad sebeodmtn, sebekontroly a odmtn vztah. Osvcen je za tmito extrmy.
100
10.
Jak me bt jgin osvobozen, kdy
se stle vztahuje k poznn a vnmn,
k dualit a jednot? Jak me bt jgin
pirozen a svobodn, prost vech
pipoutanost? Ve Skutenosti je To,
co se t z irho a homogennho J,
bez poskvrny.
11.
Skuten J je Nien, prost znienho
a neznienho. Skuten J je Pzniv
Moment, prost pznivho a nepznivho
asu. Jak zde potom me bt podstata
a neptomnost podstaty? Pravda, kter
je homogenn, je podobn nebi.
Nien: Negace vech relativnch projev.
Znien: To, co tu zstane po negaci relativnho.
Neznien: Stle existujc relativn fenomny.
Pzniv Moment: Pzniv proto, e skuten J je tm Nejvym a Nejvzneenjm na tomto svt, co je v dimenzi pznivho a nepznivho asu nepochopiteln a bezvznamn, ale
z absolutnho hlediska pln a dokonal.
12.
Osvcen je pln a dokonal, je svobodn
a prost pravdy. Je navdy zbaven veho
a rozplynut ve skutenm J. Jak zde potom
me bt ivot a smrt a jak zde mohou
existovat njak vsledky v meditaci nebo
pi neuskuteovn meditace?
Zbaven veho: Avadhta se nestar o svtsk ani duchovn vci.
Vsledky atd.: V transcendentlnm stavu nen meditace, objekt
meditace a ani meditujc. Realizovan nazr na toto vechno
jako na bezpodstatn.
13.
Toto vechno je magick. Je to jako pelud
na pouti. Existuje tu pouze absolutn J
v nerozdliteln a neproniknuteln form.
101
Absolutn J: Nedvojn, absolutn Skutenost, do kter

neme proniknout nic a nikdo, nebo by to v tom ppad ji byla duln pomjiv neskutenost.
14.
Moudr neusiluje o vechny tyto vci.
Jak me mt cokoliv co do inn
s pipoutanost nebo odpoutanost?
Je svobodn od vech innost a pohyb.
Pouze uenci si vytvej tyto pedstavy.
Vechny tyto vci: Nboensk obady, zvazky k emukoliv
a pkazy zakazujc to i ono, morln a etick zkony aj.
Pipoutanosti a odpoutanosti: dosti a odkvn.
Uenci: Ti, kdo neprovdj duchovn cvien a jsou zvisl jen
na intelektulnch vdomostech.
15.
Kdy nezn nic, pochop, e tu nen
dn verovn. Nejvy a svobodn J,
kter je vsteban ve vdom homogenn
Existence, je ist, utien a neposkvrnn
dnou mylenkou, prost enn o Pravd.
Ve vztahu k pedchozmu veri je jasn, e pnditi (uenci) nemou poznat skuten J. Ani texty (vdy) o Nm nemohou dokonale nic ci. Toto absolutn J, kter je nezniiteln a je zdrojem blaenosti pro ve, je To neboli Avadhta, Osvcen.
102
8.
kapitola
103
1.
Kdy jsem zaal putovat po cest
vedouc k Tob, veker prostupnost byla
mnou zniena. Kdy jsem zaal meditovat
nad Tebou, zcela jsem pekroil zjem
o veker objekty. Kdy mj jazyk zaal
chvlit Tebe, pekonal jsem zcela omezen
ei. Zapomnl jsem na tyto ti velk hchy.
Po cest: Myleny chrmy, kltry, svatyn a svat msta.
Veker prostupnost: Poutnc maj za to, e Bosk Ptomnost
je zvlt projevena na uritch svatch mstech a chrmech.
Tato pedstava popr skutenost, e Bh je ptomen vude
stejn. Znien prostupnosti znamen, e byl pekonn rozdl
mezi rznmi msty, tzn. e jsou pekroena vechna asoprostorov omezen.
Pekroen zjmu atd.: Vechny objekty a pedstavy jsou v mysli (a to i pedstavy o Bohu), zatmco skuten J je za mysl.
Pekonn omezen ei: Kdy se chvl Bh (nap. pi zpvu),
me se nkdo domnvat, e je Bh vyjditeln e, zatmco ve
skutenosti je podstata sebe sama, tedy Boha, zcela za tmto
omezenm.
2.
Svtec je ten, jeho inteligence nen
strhvna tubami, jeho pirozenost
je hrav a ir, kdo nevlastn dn nzory,
ideje i cokoliv jin, kdo je mrumilovn,
klidn a pevn, kdo je neotesiteln
jakoukoliv udlost a pln
spov ve skutenm J.
Inteligence: Buddhi neboli moudrost nabyt poznnm a uvdomnm.
3.
Svtec je bdl a rozhodn. M irou mysl
a pemohl est neptel. Je siln, ptelsk
ke vem, soucitn a moudr.
est neptel: Tuba, zlost, chtivost, zmaten, pcha a strach.
104
4.
Svtec je milosrdn, nensiln a vytrval
ve vem. M ist srdce a je esenc Pravdy.
Je stejn ve vem a ke vem.
M ist srdce atd.: Nechov nenvist k nikomu a ve se dje na
zklad jeho poznn, tzn. e se vyjaduje Pravdou a jeho chvn
je odrazem Pravdy Sam.
5.
Svtec sn trpliv horko a chlad, vid,
jak skuten J osvcuje vechna tla.
Kr osamle jako nosoroec. Stal
se ocenem Pravdy a je stle zamstnn
v konn milosrdenstv. Takov je Avadhta,
jen je osvobozen od zrozen a smrti.
Nosoroec: Na Vchod je nosoroec symbolem odlouen, osamocen a mru.
6.
Znaky Avadhty by mly bt poznny
tmi poehnanmi, kte znaj pravdu
vznamu psem a kdo u vdntu.
Psma: Vdy.
Vdnta: Neduln Skutenost (neboli To, kde kon vdy ve sv
monosti slovnho popisu).
7.
Slovo AVADHTA se skld ze ty slabik,
kter jej formuj. A, VA, DH a TA.
Vznam slabiky A spov v osvobozen
od past vech nadj a oekvn.
Je ir na zatku, stedu a na konci
a spov vdy v blaenosti.
8.
Slabika VA oznauje toho, kdo je
zbaven vech tueb po poten duchovnm
nebo materilnm a kdo pln spov
v ptomnosti, kter je vnost.
105
Spov v ptomnosti: Je zbaven vzpomnek na minulost a nezabv se nadjemi a oekvnm, tud je osvobozen od budoucnosti a ije pln v ptomnosti Skutenosti.
9.
Slabika DH oznauje fyzick tlo,
kter je pekryto prachem a pnou,
ale kter m mysl stle irou a srdce
stle klidn, zbaven praxe soustedn
a meditace.
Zbaven praxe atd.: Tato cvien zkonit podmiuj nevdomost a omezen, ale Avadhta je svobodn s mysl osvcenou.
10.
Slabika TA oznauje toho,
kdo je ustlen ve vn Pravd,
kdo je indiferentn k innostem mysli
a smysl a kdo je tak osvobozen
od nevdomosti a egoismu.
11.
Bda tm, kdo zamn toto poznn
moudrosti skutenho J, kter samo
o sob spov ve vn svobod a radosti,
za i omezen radosti a nevdomosti.
12.
Ti, kdo jsou pln touhy zskat tuto vnou
blaenost a kdo chtj pedat tuto moudrost
druhm svm uenm, se mus vzdt
vech smyslovch radost a hlavn tch,
kter vznikaj ze sexulnho spojen.
13.
Tlo je sloeno z neistch element,
z krve, masa, kost atd. Bda tm, kdo se
k nmu pipoutaj a zstanou bez zjmu
o neustle blaenou Skutenost.
106
14.
Jsou zde ti druhy vna vyroben ze sirupu,
obil a medu. Je zde ale tak tvrt druh,
kter je nejtemnj ze vech. Je to vno sexu,
kter opilo cel svt.
15.
Kdy je mysl bez kontroly, potom tlo
nevdomho, kter je objektem pohnutk
mysli, tak trp, a pokud je mysl pod
kontrolou, i tlo zstv v dobrm stavu.
Tlo je pod kontrolou pirozenosti podstaty byt, kter v, co tlo potebuje k ivotu.
16.
Proto vechna moudrost ochrauje
vai mysl od pocit radosti a napluje
se v duchovn moudrosti.
17.
Tento zpv je sloen Datttrjou Avadhtou,
kter je ztlesnnou blaenost. Ti,
kdo jej tou nebo poslouchaj s pozornost,
jsou za omezenm zrozen a smrti.
107
OBSAH:
VOD
1. KAPITOLA
2. KAPITOLA
33
3. KAPITOLA
47
4. KAPITOLA
65
5. KAPITOLA
75
6. KAPITOLA
87
7. KAPITOLA
97
8. KAPITOLA
103
Avadhta Gta
Zpv Osvcenho
Vydalo nakladatelstv ADA

jako svoji 12. publikaci
1. vydn
Peklad a komente: Ale Admek
Odpovdn redaktor: Petra Pavlkov
Nvrh oblky: Jan avrda a Ale Admek
Grafick prava a sazba: Jan avrda
Tisk: GPrint.
ISBN 8090193013

Avadhuta Gita

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Avadhuta Gita

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

ADA

Vesmr, kter je sloen z pti element, je

Vesmr, kter je sloen z pti element, je

Peklad a komente Ale Admek

la to bt opravdu bytost, kter doshla nejvy duchovn

Akkalkot Swami i Rang Avadhta. Datttrjova tradice je

recituj tuto Gtu ve svch chatrch i jeskynch, kde jim ze

jedin slvko, kter by zahlo jejich ji vn slajc Srdce

e pily, a tud mus odejt, ale ve skutenosti to je iluze a nic

Mete-li mysl nechat takovou, jak je, a jdete-li k jejmu zdroji,

Pochopte-li tento ver, jste osvobozeni a jste Tm, o co v ivot

Duln vazby: Jako nap. j a ty, j a Bh, j a to, j

Zbaven: Ji nedliteln, ili neutvoen z st.

Realizovan postupn: Absolutn a nedlitelnou Skutenost lze

Oddanost k dobru ve prospch vech ivch bytost adeptovi

Mudrc je ten, kdo nevlastn toto Poznn, nbr se jm stv. On

innost: Kvalita guny radas, prostednictvm kter pokrauje

smrt podstaty bezpodstatnho, kde slovo podstata oznauje

Osamocen: Ten, kdo spov ve svm J, je nezvisl na nikom

Neinn: Nejvy forma innosti, kdy ve probh spontnn

Vk nle zrozenmu ptielementrnmu tlu, nicmn jestlie

A ve tvrtm stavu turja, stavu osvcen, nirvikalpa samdhi,

Svt: Vechy jevy, kter vnmme. Nen nikdo, kdo by nkomu

Jeden ze zkladnch ver tohoto textu ozejmujc Skutenost,

Oddlen: Od projevu, prody, prakrti, dynamick sly.

I proitek przdnoty je pekonn. To vak neznamen, e nen

Dobr a zl kvality: Kad individualita si rozdluje nap. jdlo

Den i noc jsou zmny v prostoru, kter vnmaj fyzick smysly,

Nen pravda atd.: Myslet si, e falen innosti existuj (jako

Absolutn J: Nedvojn, absolutn Skutenost, do kter

Vydalo nakladatelstv ADA

You might also like