You are on page 1of 296

Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Introductory information by
FACTUM CZ, s.r.o.

A GRAMMAR OF CZECH

AS A FOREIGN LANGUAGE

Karel Tahal

259 pages

© FACTUM CZ, s.r.o., 2010

www.factumcz.cz 1
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

systematic description of present day Czech


seen from the viewpoint of a foreigner

non-traditional arrangement and


unconventional way of explaining some topics

suitable for non-native speakers who want to gain


a global insight into the language system

companion for those who are learning Czech


in any kind of lesson-by-lesson classes
and want to get a compact overview of the language rules

SPECIAL APPENDIX

Karel Tahal
Prostá úvaha o obecné þešštinČ

can be found on pages 260 –– 296.

www.factumcz.cz 2
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

A GRAMMAR OF

CZECH AS A FOREIGN LANGUAGE

Karel Tahal

www.factumcz.cz 3
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Written by: doc. PhDr. Karel Tahal, CSc.

© Factum CZ, s.r.o., 2010

www.factumcz.cz 4
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

CONTENTS

Preface……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... 7

Spelling and pronuncation


1 The sounds of Czech………………………………………………………………………………………………………………... 9
2 Orthography and pronunciation………………………………………………………………………………………….. 14
Nouns, adjectives, pronouns, numerals in singular nominative
3 Word classes –– introductory information………………………………………………………………………… 18
4 Gender of nouns………………………………………………………………………………………………………………………….. 19
5 Adjective…………………………………………………………………………………………………………………………………………. 23
6 Personal pronoun………………………………………………………………………………………………………………………… 25
7 Possessive pronoun……………………………………………………………………………………………………………….…… 26
8 Demonstrative pronoun………………………………………………………………………………………………………….. 28
9 Summary of the forms of adjectives and pronouns, nominative singular…….. 29
10 Cardinal numerals……………………………………………………………………………………………………………………... 30
11 Ordinal and multiplicative numerals……………………………………………………………………………….. 32
Verbs: conjugation, tense, aspect
12 Introductory information about verbs……………………………………………………………………………… 34
13 Present tense……………………………………………………………………………………………………………………………….. 35
14 Past tense………………………………………………………………………………………………………………………………………… 40
15 Future tense…………………………………………………………………………………………………………………………………… 45
16 Aspect ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… 47
17 Verbs of motion…………………………………………………………………………………………………………………………. 54
18 Irregular and modal verbs…………………………………………………………………………………………………….. 58
19 Reflexive verbs…………………………………………………………………………………………………………………………... 61
Declensions of nouns, adjectives, pronouns
20 Introductory information about declensions……………………………………………………………….. 64
21 Accusative singular –– nouns ……………………………………………………………………………………………….. 65
22 Accusative singular –– adjectives, posses. pronouns, demonstr. pronouns……. 67
23 Summary of the forms and functions of accusative…………………………………………………… 69
24 Personal pronouns –– accusative………………………………………………………………………………………….. 71
25 Classification of nouns…………………………………………………………………………………………………………... 75
26 Plural of nouns –– nominative and accusative……………………………………………………………….. 77
27 Plural of adjectives, possessive pronouns, demonstrative pronouns………………. 85
28 Genitive sg., pl. –– forms and functions…………………………………………………………………………... 87
29 Locative sg., pl. –– forms and functions………………………………………………………………………….. 98
30 Dative sg., pl. –– forms and functions………………………………………………………………………………. 105
31 Instrumental sg., pl. –– forms and functions…………………………………………………………………… 113
32 Vocative…………………………………………………………………………………………………………………………………………. 118
33 Summarizing survey of declension forms…………………………………………………………………….. 120
34 Nouns –– further declensional groups………………………………………………………………………………. 129
35 Pluralia tantum…………………………………………………………………………………………………………………………... 133
36 The list of prepositions …………………………………………………………………………………………………………. 136
37 Basic spatial prepositions and adverbs…………………………………………………………………………. 137

www.factumcz.cz 5
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

More about adjectives and adverbs


38 Comparison of adjectives……………………………………………………………………………………………………... 141
39 Adverbs formed from adjectives……………………………………………………………………………………... 145
40 Comparison of adverbs………………………………………………………………………………………………………….. 148
41 Nominal forms of adjectives……………………………………………………………………………………………….. 150
42 The constructions with ““rád““………………………………………………………………………………………………. 151
43 Possessive adjectives……………………………………………………………………………………………………………….. 154
Further verbal categories
44 Imperative……………………………………………………………………………………………………………………………………... 158
45 Conditional…………………………………………………………………………………………………………………………………….. 163
46 Conditional conjunction ““jestli(žže)““……………………………………………………………………………….. 168
47 ““Mít““ as modal verb…………………………………………………………………………………………………………………… 170
48 Passive voice………………………………………………………………………………………………………………………………... 173
49 Verbal Noun…………………………………………………………………………………………………………………………………… 179
More about pronouns
50 Reflexive pronoun …………………………………………………………………………………………………………………….. 180
51 Reflexive possessive pronoun ……………………………………………………………………………………………… 184
52 Relative pronoun ““který““………………………………………………………………………………………………………… 189
53 Verbal adjective………………………………………………………………………………………………………………………….. 192
54 Pronominal relative clauses…………………………………………………………………………………………………… 194
55 Pronouns ““kažždý –– vššichni““ ………………………………………………………………………………………………... 197
56 Adjectival indefinite pronouns……………………………………………………………………………………………… 199
57 Negative pronouns and adverbs………………………………………………………………………………………….. 201
Selected types of clauses not mentioned so far
58 The conjunction ““aby““……………………………………………………………………………………………………………… 202
59 Object clauses with ““aby““, ““žže““ and infinitive………………………………………………………….. 205
60 Verb tense in indirect speech……………………………………………………………………………………………….. 208
61 Temporal clauses and temporal prepositions……………………………………………………………….. 211
62 Temporal conjunctions…………………………………………………………………………………………………………... 214
63 Miscellaneous coordinate conjunctions and connecting expressions………………. 217
64 Word order…………………………………………………………………………………………………………………………………….. 219
Word formation –– selected topics
65 Female nouns from male nouns………………………………………………………………………………………….. 222
66 Diminutives……………………………………………………………………………………………………………………………………. 226
67 Numerals used as nouns………………………………………………………………………………………………………….. 228
68 Motion verbs and prefixes…………………………………………………………………………………………………….. 230
69 Prefixes with other verbs………………………………………………………………………………………………………… 241

Appendix
Information about ““OBECNÁ ýEŠŠTINA““……………………………………………………………………………………... 245

Index…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. 254

Appendix B Karel Tahal: Prostá úvaha o obecné þešštinȅ…………………………………………… 260

www.factumcz.cz 6
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

PREFACE

The principal object in bringing out this GRAMMAR is to give a concise form information on
the Czech language system seen from the viewpoint of a non-native speaker, no matter
whether his/her interest is just occasional (e.g. general or comparative linguistics) or if (s)he
wants to obtain a global insight into the language system simultaneously with attending some
kind of step-by-step classes.

The explanations are conceived as an integrated complex –– enabling a subsequent expansion


of the knowledge of the language system and acquisition of practical skills. Some topics are
treated somewhat non-traditionally –– assuming that the persons concerned have no previous
idea about the Czech language, or their knowledge does not go very deep. This is also the
reason for unconventional arrangement of chapters –– with considerable deviations from
standard handbooks of Czech grammar for Czech users.

Unlike a native speaker who masters the language subconsciously and any theoretical
instruction aims at arranging his/her practical competence systematically in accordance with
codified rules, a foreign user enters a terra incognita, not being able to rely on any underlying
communicative experience –– either in grammar or in vocabulary. That´s why the grammatical
surveys in this book are illustrated by a high amount of examples accompanied by English
translations. Even the sequence of certain topics and their mutual configuration is rather
different from the established tradition. Every endeavour is made to display the language facts
from a foreigner´s standpoint.

A prospective user may be of any nationality. The explanations and translations are presented
in English, and there are made comparisons with English. This is, however, no comparative
grammar in the strict sense of seeking agreements and differences in the systems of the two
languages. The facts of the Czech language may seem more or less obvious, depending on the
user´s native language and his/her experience of other languages. Even some translations
could be formulated in better English, but we prefer to use the wording that facilitates easier
comprehension of the Czech sentences.

The subject matter is divided into short chapters (sometimes differing considerably in length)
proceeding from basic information to more detailed explanations. The topics are in principle
arranged according to word classes and their respective morphological categories, uniting the
forms with their syntactic functions, keeping in mind the fact that even the vocabulary is
unknown for the user.

Some sections are intentionally simplified (without distorting the facts). Lots of ““peripheral““
features (less frequent, problematic ……) are only mentioned as marginal remarks or
intentionally left out.

www.factumcz.cz 7
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

One of the most salient traits of Czech is the existence of two varieties, called spisovná
þešština (= standard Czech) and obecná þešština, the latter not having any codified norm, but
being widely used in everyday life. Several decades ago, it was the domain of spoken
language in private conversation, but due to the rapid development of electronic means of
communication, it has recently penetrated even written messages. Foreign learners of Czech
inevitably encounter this variety in everyday life and may often be confused by sometimes
substantial differences, especially on the morphological level.

The two varieties form component parts of the Czech language as a whole. In our
explanations, it is the standard form of present-day language (= spisovná þešština) that is
being described, observing the stylistically neutral level. Nevertheless, we consider it
necessary for a non-native speaker to become acquainted even with the other variety. For this
reason, the final chapter presents basic information about obecná þešština, its relation to the
standard language and a summary of the most important differences.

Although an average user of this type of manual is supposed to make ““single-shot looks““ at
chosen items, the explanations are arranged so as to make it possible to read them ““from cover
to cover““. Our GRAMMAR OF CZECH AS A FOREIGN LANGUAGE should give a compact
overview of the Czech language system. Obviously, it is far from beeing exhaustive, but it can
be regarded as a reliable companion even for further systematic studies as well as for practical
acquirement of the Czech language.

***

www.factumcz.cz 8
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

SPELLING AND PRONUNCIATION

THE SOUNDS OF CZECH


1 ýeské hláskosloví

Mutual relations between the written and the spoken forms are principally based on
the ““one-to-one relation““, i.e. a letter (grapheme) corresponds to a certain sound (phoneme),
and vice versa. Yet, the validity of the principle is not one hundred per cent, and for a foreign
learner of Czech it is always advisable to start from the written form.
The recommended procedure can save you a lot of difficulties, as the existing
discrepancies between the written and the spoken forms are of the ““heterographic ––
homophonous““ character. (It means that there can be encountered pairs of words with
different spelling, but identical pronunciation, e.g. the two different written words objet (to
drive around) and obČd (lunch) have identical pronunciation [objet]. The same holds true for
the pairs let (flight) –– led (ice), both of them being pronounced [let]; výšška (height) –– vힾka
(turret), vith the same pronunciation [vi:šška]; být (to be) –– bít (beat, thrash), both pronounced
[bi:t], etc. On the other hand, there hardly exist words with identical spelling and different
pronunciation (like the English ““lead““, ““bow““, ““wind““).

The following survey presents the system of the Czech sounds (phonemes) and their relation
to the written counterparts (letters, graphemes) –– first vowels, then consonants. It is obvious
that the exact acoustic realization of phonemes (““the correct pronunciation““) should be learnt
in practice, by imitating native speakers.

Ź VOWELS
Vokály (= Samohlásky)

The mutual relations of the five Czech vowels i, e, a, o, u


can be illustrated by means of the triangle based on the horizontal and vertical positions of the
tongue in the oral cavity:

front central back


pĜední stĜední zadní
high i u
vysoké
mid e o
stĜedové
low a
nízké

In the written form, there is also the letter y, but it doesn´t represent any special sound, its
existence having historical reasons. It is always pronounced in the same way as the vowel i.

E.g. the words syn hory byt slyššet myslet


son mountains apartment to hear to think
are pronounced [sin] [hori] [bit] [sliššet] [mislet]

www.factumcz.cz 9
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Each of the five vowels may be either short or long. The length is marked in spelling by
means of the sign ´ above the letter, i.e. í, é, á, ó, ú (and ý ) .
The diacritic sign ´ is called ýÁRKA.
In the International Phonetic Alphabet, the long vowels are transcribed
[i: ], [e: ], [a: ], [o: ], [u: ].

The long vowel and its short counterpart are two different phonemes, i.e. the vowel length has
a distinctive function, the number of vocalic phonemes thus amounting to 10.

e.g.: byt (apartment) –– být (to be);


peþe (she bakes) –– péþe (care);
dal (he gave) –– dál (further).

The length sign ´ (þárka) should not be confused with stress !


In Czech, it is always the first syllable that is stressed, regardless of the vowel length.

The long vowel [u: ] is sometimes written as Ĥ .


The diacritic sign  is called KROUŽŽEK. The reasons of its existence are historical.
Both ú and Ĥ are pronounced in the same way.
The basic spelling rule is:
ú is written in the initial word position, e.g. úterý (Tuesday),
Ĥ is writen the word medial and final position, e.g stĤl (table), domĤ (home).
(Only in a very limited number of words, the
letter ú is used even in the medial position.)

The ten vocalic phonemes can be presented in the following way


(using the IPA symbol for indicating the long vowels):

short [i] [e] [a] [o] [u]


krátké
long [ i: ] [ e: ] [ a: ] [ o: ] [ u: ]
dlouhé

DIPHTHONGS
Diftongy (= Dvojhlásky)

The number of diphthongs is limited to three, viz.

ou, e.g. dlouhý (long),


au, e.g. auto (car),
eu, e.g. pneumatika (tyre).

Unlike in English, a diphthong is considered to be a combination of two vocalic phonemes


belonging to the same syllable, and each of the two components should be articulated clearly.

www.factumcz.cz 10
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź CONSONANTS
Konsonanty ( = Souhlásky)

From a foreign learner´s point of view, it is convenient to start the description from the
written forms (= graphemes), and to lay out the Czech consonants in five groups.
(The phonemic system chart can be found on page 13.)

Ɣ (group 1: consonants that have no diacritic mark in the written form)


b, d, g, p, t, k, v, f, z, s, m, n, l, r, j, h, c

Remarks on some of the above mentioned consonants:

The consonants p, t, k are not aspirated !


(Aspirated pronunciation is a very frequent mistake made by the
learners with English as native language!)
z is voiced (like in the English words zebra, visible, has)
r is vibrant (like in Italian, Swedish ……)
h is a voiced glottal fricative
c is a voiceless alveolar affricate, pronounced as the German ““z““, e.g. in
zehn
-----
Ɣ (group 2: a consonant represented by the combination of two letters)
ch this digraph always represents one sound;
(German ““ach-Laut ””; in international phonetic transcription [ Ȥ ]), e.g.:
chyba (mistake) ucho (ear)
-----
Ɣ (group 3: the consonants written with the diacritic sign  above the letter)
(The sign  is called HÁýEK.)
šš, žž, þ, Ĝ
Remarks on these consonants:

šš is pronounced like the consonant in the English words she, wash ……


žž is a voiced counterpart to [šš], pronounced like the French consonant je,
or the English intervocalic consonant in the word leisure;
þ is a voiceless postalveolar affricate, corresponding to the English consonants in
the word church
Ĝ is a specific Czech vibrant; unlike [r] it is non-sonorant;
it has a voiced and a voiceless allophone –– depending on the surrounding sounds
-----
Ɣ (group 4)
Palatal consonants (= articulated at the hard palate)

Ė palatal nasal consonant, corresponding to the Spanish [ñ], e.g. mañana


d palatal oral voiced plosive
t palatal oral voiceless plosive

Notice: Sounds imilar to [Ė], [d], [t] may be heard even in English, as a result
of the ““coalescence““ of two consonants, i.e. [nj] (new), [tj] (Tuesday), [dj]
(duty). In Czech, they must be articulated as a single consonant.

www.factumcz.cz 11
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Technical remark:
The consonants Ė d t are written in hand with the sign  above the letter,
but [d] and [t] are printed as ć and Ģ.
(The reasons are technical: the fonts would be too high.)

The three consonants are very frequent sounds, but only seldom do they occur as letters.
Usually they are ““hidden”” in the syllables ““ni”” ““di”” ““ti”” and ““nȔ” ““dȔ” ““tȔ” , with the
pronunciation [Ėi] [di] [ti] , [Ėe] [de] [te] , E.g.:

printed ””hidden”” in ””hidden”” in


ĖćĢ ni di ti nČ dČ tČ

Ė promiĖte kniha není nČco


[promiĖte] [kĖiha] [neĖí] [Ėeco]
I´m sorry book isn´t something

d Maćarsko divadlo poschodí dČkuji


[madarsko] [divadlo] [posȤodí] [dekuji]
Hungary theatre floor thanks

t chuĢ þešština tĜetí tČlo


[chut ] [þešština] [tĜetí] [telo]
taste Cz.language third body
-----
Ɣ (group 5)

In addition to the above mentioned consonants, there may occur the letters, ““x““, ““q““ ““w““ in
words of foreign origin. They do not represent any special phonemes, and they are
pronounced in the following way:

the letter pronounced examples (pronounced)

x [ks] text, taxi [tekst] [taksi]


or text, taxi
[gz] existovat [egzistovat]
to exist
q [kv] Quido [kvido]
(male name)
w [v] watt [vat]
watt
-----

The above mentioned survey is based on the writen forms, i.e. it presents consonantal letters
(= graphemes) and offers hints at their pronunciation.
The phonemic subsystem of consonants is presented below.

www.factumcz.cz 12
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

THE SYSTEM OF CONSONANTAL PHONEMES

Place of articulation
PHONEMIC SYSTEM
OF CZECH CONSONANTS

Postalveolars
Labiodentals

Alveolars
Bilabials

Laryngal
Palatals

Velars
VOICELESS - VOICED
Plosives p b t d t d k g
Manner of articulation

Fricatives f v s z šš žž - j [Ȥ] - - h
Affricates c - þ -
Nasals - m - n - Ė
Lateral - l
Vibrant - sonorous - r
Vibrant –– non-sonorous Ĝ

Remarks on the above mentioned chart:

1: The IPA symbol [Ȥ] for the voiceless velar fricative is used here.
As it has been mentioned above, the Czech spelling is ““ch““.

2: The non- sonorous vibrant [Ĝ] may be


x either voiced (in the neighbourhood of voiced consonants, in intervocalic position,
in the initial position followed by a vowel, e.g. dobĜe (well), dveĜe (door), Ĝeka
(river)
x or voiceless (if preceded or followed by a voiceless consonant, and in the word
final position), e.g. tĜi (three), nekuĜte (don´t smoke), tváĜ (face).

---------------------------------
Ź
The sounds [ r ] and [ l ] may function as a syllabic peak
(i.e. without the presence of any vowel in the syllable), e.g.

Brno (name of town) [br-no] –– two syllables


Petr (male name) [pe-tr] –– two syllables
þtvrtek (Thursday) [þtvr-tek] –– two syllables
þtvrt (quarter) –– one syllable without any vowel, the consonant [ r ] being ””syllable-forming””
Vltava (name of river) [vl-ta-va] –– three syllables
Ĝekl (he said) [Ĝe-kl] –– two syllables
vlk (wolf) –– one syllable without any vowel, the consonant [ l ] being ””syllable-forming””

www.factumcz.cz 13
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ORTHOGRAPHY AND PRONUNCIATION


2 Pravopis a výslovnost

In most words, one letter (grapheme) stands for one sound (phoneme). Nevertheless, there are
several ““regular deviations““ from the one-to-one relation. They are listed in the four points
below:

Ɣ 1:
The letter i changes the pronunciaton of the immediately preceding consonants n d t into
[Ė ] [d] [t] (see examples above).
(Loan-words –– ””internationalisms”” –– are exempt from this rule; e.g. in the words
komunikace (communication), diskuse (discussion), statistika (statistics), the syllables
in question are pronounced with n d t , in the same way as they are in English and
other languages.)
In front of the letter y, on the other hand, the pronunciation of the letters n d t is not
influenced.
This fact has a very important consequence: Although the letters i and y are pronounced in
the same way, it is absolutely necessary to distinguish
the written syllables ni di ti with the pronounced consonants [Ė ] [d] [t]
from the written syllables ny dy ty , where there is no difference between spelling and
pronunciation of the consonants.

Ɣ 2:
The letter Č
does not stand for any special sound. It is pronounced [e], but it influences substantially the
pronunciation of the whole syllable, depending on the preceding consonant.
a) the written syllables nČ dČ tČ are always pronounced [Ėe] [de] [te] (see also
above)
b) the written syllables bČ pČ vČ are always pronounced [bje] [pje] [vje]
(The same concerns the syllable fČ [fje] which, however, has low occurence.)
c) the written syllable mČ is always pronounced [mĖe]
Examples:
a) spelling nČco something dČlat to do tČlo body
pronunciation [Ėeco] [delat] [telo]

b) spelling bȞžet to run pČt five vČc thing


pronunciation [bježžet] [pjet] [vjec]

c) spelling mČsto town


pronunciation [mĖesto]

The letter ““Ȕ” can only occur after the consonants


n d t b p v f m
- never after any other consonant !!!

This is a very important fact, and it will be referred to later on,


when talking about various grammatical rules !

www.factumcz.cz 14
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź
The following two rules concern the ““voiced –– voiceless consonant pairs””, i. e. the following
16 consonants: (This phenomenon is a commonplace for speakers of some other languages.)

voiced b d d g v z žž h
voiceless p t t k f s šš ch

Ɣ 3:
None of the above mentioned voiced consonants (the upper line) can be pronounced in the
final position of a word. If they occur in the written form, they are pronounced as the
corresponding voiceless counterparts (the lower line). Examples:

spelling zub soused teć pedagog láhev obraz mužž výtah


pronunciation [zup] [souset] [tet] [pedagok] [láhef] [obras] [mušš] [vítach]

tooth neighbour now pedagogue bottle picture man lift

Consequently, the distinction ““voiced –– voiceless”” disappears in the word final position. This
phenomenon is known as ““neutralization of phonemic oppositions““, e.g. the words
led (ice) and let (flight) are homophones, i.e. both of them are pronounced [let].

Ɣ 4:
If a voiced and a voiceless consonant follow immediately each other, the whole consonant
cluster must be pronounced either as voiced or voiceless, and it is the last consonant that
is the decisive factor. This phenomenon is known as ““regressive assimilation of voicing””.
The rule applies to the above mentioned 16 consonants, and moreover to the consonant þ .
Examples:

spelling tužžka otázka zpČvák obchod vþera fotbal kdo


pronunciation [tušška] [otáska] [spjevák] [opchot] [fþera] [fodbal] [gdo]

pencil question singer shop yesterday football who

There are two exceptions to the mentioned rule:

Ɣ the consonant ““v““


is liable to the assimilation (if followed by a voiceless consonant),
e.g. vstát [fstát] = stand up, get up , aktovka [aktofka] = briefcase ,
but itself does not cause any assimilation of the following consonants,
e.g. svátek [svátek] = holiday, tvĤj [tvĤj] = your

Ɣ the consonant sequence ““sh““


may be pronounced with the regular regressive assimilation, i.e. [zh],
but it is the progressive assimilation [sȤ] that is used by most native speakers.
Both are considered correct in standard pronunciation.
Examples:
shromើdČní [sȤromើćČĖí] = [zhromើdČĖí] gathering, assembly
na shledanou [nasȤledanou] = [nazhledanou] good-bye, see you

www.factumcz.cz 15
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

WORD STRESS
PĜízvuk
As we have mentioned above,
stress is placed on the first syllable of the word,
regardless the length of vowels.

Special rules are applied to the stressing of prepositional groups:

Ɣ Most prepositions have the power of attracting the stress from the following word, which
results in pronouncing the preposition and the immediately following word as one unit.
(In the following examples, we use bold type for the stressed syllables.)

spelling pronunciation

na stole [´nastole] on the table


ve šškole [´vešškole] at school
do hotelu [´dohotelu] to the hotel
za našším domem [´zanašším domem] behind our house
pro tebe [´protebe] for you
bez vašší pomoci [´bezvašší pomoci] without your help

Ɣ If the preposition is followed by a word with an initial vowel, the (stressed) preposition is
separated by means of the ““glottal stop““, in the International Phonetic Alphabet indicated as
[ ȣ ].
Moreover, the glottal stop behaves as a voiceless consonant, with the consequence of
devoicing the preceding voiced vowels, in accordance with the above mentioned assimilation
rules.

spelling pronunciation

do auta [´doȣauta] into the car


u okna [´uȣokna] near the window
z Anglie [´sȣanglije] from England
v EvropČ [´fȣevropje] in Europe

Ɣ Some prepositions however, do not divest the following word of its stress, the prepositional
construction thus being prounounced with ““level stresses““. This concerns especially the
prepositions bČhem, kromČ, vedle, kolem, okolo, blízko, podle, místo (see chapter 28 -
Genitive), proti, naproti, kvĤli (see chapter 30 - Dative), mezi (see chapter 31 -
Instrumental). See also the summarizing list –– chapter 36. Examples:

bČhem léta [´bjehem ´léta] during the summer


kromČ pátku [´kromĖe ´pátku] except Friday
kolem stolu [´kolem ´stolu] round the table
blízko nádražží [´blísko ´nádražží] near the railway station
proti vám [´proĢ i ´vám] against you
mezi námi [´mezi ´námi] among us

www.factumcz.cz 16
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź Some words, however, are unstressed. This concerns especially


- enclitics, i.e. some ““grammatical words““ following immediately the preceding
stressed word, e.g. Já se na to podívám. [´já se na to ´podívám] (I´ll have a look at it.)
- more details in chapters 14, 19, 24, 30;
- proclitics, i.e. certain words preceding a stressed word, e.g.
pan ýapek [pan ´ýapek], (Mr. ýapek), ten projekt [ten ´projekt] (the project), ta
smlouva [ta ´smlouva] (the contract), to slovo [to ´slovo] (the word).

Ź The explanation of ““spelling –– pronunciation relations”” can be


concluded by stating that ““it is very easy to read Czech””. It´s enough to
know the articulatory and acoustic qualities of vowels and consonants (which
is an obvious presuppposition in every language), and the above mentioned
four ““regular deviations””. Then you can ““read aloud”” any Czech text.

Ź
CZECH ALPHABET
ýeská abeceda

name of name of name of


the letter the letter the letter

a á j jé s es
b bé k ká šš ešš
c cé l el t té
þ þé m em Ģ Ģé
d dé n en u ú
ć ćé Ė eĖ v vé
e é o ó (w) dvojité vé
f ef p pé x iks
g gé (q) kvé y ypsilon (= tvrdé ““y““)
h há r er z zet
ch chá Ĝ eĜ žž žžet
i í (= mČkké ““í““)

Remark:
The letters q and w are sometimes left out in the alphabet list, due to
their rare occurence –– in ““foreign words““ only.

www.factumcz.cz 17
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

BASIC INFORMATION ABOUT NOUNS, ADJECTIVES, PRONOUNS, NUMERALS

WORD CLASSES
3 Slovní druhy

Ɣ Czech grammar has its own terminology for word classes, morphological categories and
syntactic relations. Besides that, Latin terms are used (often slightly modified).

CZECH FORM LATIN English equivalent


(in adapted form)
podstatné jméno substantivum noun
pĜídavné jméno adjektivum adjective
zájmeno pronomen pronoun
þíslovka numerale numeral
sloveso verbum verb
pĜíslovce adverbium adverb
pĜedložžka prepozice preposition
spojka konjunkce conjunction
citoslovce interjekce interjection
þástice partikule particle

Pronouns constitute a heterogenous class, and it is useful to mention their


subclassification. (The reason: Some of them border on other word classes –– which is
reflected even in their split arrangement in this manual.)
zájmeno: pronoun:
osobní personal
pĜivlastĖovací = posesivní possessive
ukazovací = demonstrativní demonstrative
tázací = interogativní interrogative
vztažžné = relativní relative
neurþité indefinite
záporné negative

Ɣ Czech is an inflectional language with highly developed declensions (deklinace =


skloĖování) of nominal word classes, and conjugations (konjugace = þasování) of verbs.
(Basic facts about verbal categories are mentioned in chapter 12.)

Ɣ NOUNS, ADJECTIVES –– and even some PRONOUNS and NUMERALS –– are


characterized by three morphological categories: rod (gender), þíslo (number), pád (case).

There are three grammatical genders, viz. maskulinum = mužžský rod (masculine),
femininum = žženský rod (feminine), neutrum = stĜední rod (neuter).
The category of number distinguishes between singulár = jednotné þíslo (singular) and
plurál = množžné þíslo (plural).
The category of ““pád““ comprises seven ““cases““: nominative, genitive, dative, accusative,
vocative, locative, instrumental.

www.factumcz.cz 18
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ŵ Chapters 4 –– 11 introduce basic information about NOUNS and ADJECTIVES, as well


as selected classes of PRONOUNS and NUMERALS, with the attention limited to the
category of grammatical gender in singular nominative.
(Nominative singular, which is found as the dictionary entry, represents the basic, unmarked
form of nouns and adjectives.)
The categories of case and number start to be dealt with in chapter 20, after the explanations
of verbs –– so as to be able to present both the morphology and the syntactic functions.

GENDER OF NOUNS
4 Rod substantiv

An inseparable property of every Czech noun is the lexicogrammatical category of gender.


There are three genders: masculine, feminine, neuter.

The terminology: maskulinum = mužžský rod = masculine


femininum = žženský rod = feminine
neutrum = stĜední rod = neuter
(abbreviated by the initial letters m., f., n., or m., žž., s.)

Nouns denoting persons are mostly masculines or feminines –– usually in accordance with the
““natural gender““, e.g.:
masculine:
mužž = man, kluk = boy, uþitel = (male) teacher, student = (male) student, ýech = Czech
(male), cizinec = foreigner (male), Adam, Tomᚹ, Petr, Martin (male proper nouns);
feminine:
žžena = woman, dívka = girl, uþitelka = female teacher, studentka = female student, ýešška
= Czech (female), cizinka = foreigner (female), Eva, Zuzana, Petra, Martina (female
proper nouns)

Unlike in English, even any other noun belongs to one of the three grammatical genders,
without any ““logical reason““. Examples:
masculine:
pes = dog, stĤl = table, desk, dĤm = house, pokoj = room (in a flat or hotel), byt = flat,
apartment, hotel = hotel, telefon = phone, klíþ = key, lístek = ticket, papír = paper, dopis
= letter, slovník = dictionary, Londýn = London
feminine:
koþka = cat, kniha = book, mapa = map, adresa = address, šškola = school, banka = bank,
tašška = bag, zpráva = message, Praha = Prague, Evropa = Europe, ulice = street, žžidle =
chair, televize = TV, práce = work, job, Anglie = England , vČc = thing, matter
neuter:
morþe = guinea pig, slovo = word, mČsto = town, city, okno = window, auto = car, rádio
= radio, þíslo = number, jméno = name, NČmecko = Germany, nádražží = railway station,
námČstí = square(in a town), parkovišštČ = car park, letišštČ = airport, kino = cinema

(The situation is similar to that in German. –– Of course, the


gender of a particular noun is not identical in the two languages.)

www.factumcz.cz 19
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The gender of every noun must be learnt by heart. Still, there are some general tendencies that
may help a foreign learner. They can be described in the following -simplified- way:
Nouns ending in the vowel -a are mostly feminines.
Nouns ending in the vowel -o are mostly neuters.
Nouns ending in the vowel -í are mostly neuters.
Nouns ending in the vowel -e may be either feminines or neuters; sometimes masculines.
Nouns ending in a consonant are mostly masculines, less frequently feminines.
(Chapter 33 mentions even noun patterns with different relations.)
Examples:

MASCULINE FEMININE NEUTER


consonant -A -O
stĤl table kniha book slovo word
dĤm house mapa map mČsto town
hotel hotel adresa address okno window
telefon phone banka bank auto car
internet internet knihovna library pero pen
lístek ticket šškola school rádio radio
papír paper tašška bag kino cinema
dopis letter vČta sentence þíslo number
text text zpráva message;news jméno name
film film tužžka pencil letadlo airplane
jazyk language otázka question metro underground
slovník dictionary chodba corridor Brno (a Czech town)
obraz picture stĜecha roof
vlak train Ĝeka river -Í
autobus bus þešština Cz.language námČstí square
taxík taxi republika republic nádražží railway station
výtah lift Praha Prague poþasí weather
most bridge Evropa Europe poschodí floor, storey
obchod shop,business
pokoj room ċ (-E) ċ (-E)
klíþ key zemČ country letišštČ airport
poþítaþ computer ulice street nástupišštČ platform
nĤžž knife žžidle chair parkovišštČ car park
televize TV moĜe sea

consonant
vČc thing; matter
tramvaj tram
odpovČć answer
kanceláĜ office
myšš mouse

www.factumcz.cz 20
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The gender of a noun requires the corresponding gender form even in connection with words
of other classes, viz.

adjectives (see more in chapter 5), e.g.


m. f. n.
þeský uþitel þeská uþitelka þeské dítČ
Czech teacher (male) Czech teacher (female) Czech child
nový slovník nová mapa nové þíslo
new dictionary new map new number
dlouhý most dlouhá cesta dlouhé slovo
long bridge long journey long word

possessive pronouns (see more in chapter 7), e.g.


m. f. n.
mĤj syn moje (= má) rodina moje (= mé) vnouþe
my son my family my grandchild
nᚹ dĤm našše knihovna našše mČsto
our house our library our town

demonstrative pronouns (see more in chapter 8), e.g.


m. f. n.
ten hotel ta univerzita to letišštČ
the hotel the university the airport
tento problém tato otázka toto Ĝeššení
this problem this question this solution

pronouns that have adjectival forms, e.g.


m. f. n.
nČkterý cizinec nČkterá odpovČć nČkteré parkovišštČ
some/a foreigner some/an answer some/a car park
žžádný podpis žžádná adresa žžádné jméno
no signature no address no name

most ordinal numerals (see more in chapter 11), e.g.


m. f. n.
þtvrtý rok þtvrtá otázka þtvrté nástupišštČ
fourth year fourth answer fourth platform

cardinal numeral ““one““ (see more on the following page and in chapter 10), e.g.
m. f. n.
jeden pán jedna paní jedno zvíĜe
one man one woman one animal
jeden poþítaþ jedna vČc jedno poschodí
one computer one thing one floor

www.factumcz.cz 21
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Even the verb participle in the past tense must be in concord with the grammatical gender of
the syntactic subject (see more in chapter 14), e.g.

m. Martin mluvil anglicky. Martin was speaking English.


m. To byl dlouhý text. It was a long text.
f. Linda mluvila nČmecky. Linda was speaking German.
f. To byla tȞžká otázka. It was a difficult question.
n. To dítČ mluvilo þesky. The child was speaking Czech.
n. To bylo moje pero. It was my pen.

REMARK ON ““DETERMINATION““:

There are no articles in Czech.


A noun, e.g. kniha, corresponds to both a book, and the book;
the expression student may be both a student and the student.
The ““indefiniteness““ or ““definiteness““ usually follows from the context and situation –– and it
can also be expressed by word order.

Sometimes, the English indefinite article may have an equivalent in


the numeral JEDEN, JEDNA, JEDNO (= one),
and the English definite article may have its counterpart in
the demonstrative pronoun TEN, TA, TO (= this or that).

The choice of one of the three forms must be in concord with the grammatical gender of
the noun.

m. f. n.

JEDEN JEDNA JEDNO


TEN TA TO
e.g.: mužž, cizinec, žžena, ýešška, slovo, þíslo, námČstí,
stĤl, klíþ, lístek …… kniha, ulice, vČc …… parkovišštČ ……

Examples:
Ve mČstČ je jedno kino a jedna banka. There is one cinema and one bank in the town .
(= There is a cinema and a bank in the town.)
Ten mužž je cizinec a ta žžena je ýešška. That man is a foreigner and that woman is Czech.
(= The man is a foreigner and the woman is Czech).

Ź Notice, however, that in the constructions „„Co je to?““ (What is it?), „„Kdo je to?““ (Who is
it?), „„To je ……““ (It is ……), „„To není ……““ (It is not ..), the pronoun TO is used, irrespective of
the gender of the noun.
The demonstrative pronoun TO corresponds to the English IT, THIS, THAT. It does not
distinguish ““nearer deixis““ and ““remoter deixis““. Czech equivalents of the English this and
that are dealt with in chapter 8.

www.factumcz.cz 22
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ADJECTIVE
5 Adjektivum = PĜídavné jméno

Adjective forms must be in concord with the grammatical gender of noun.

Ɣ Most adjectives are traditionally called


TVRDÁ ADJEKTIVA (hard adjectives).
Their endings in nominative singular are

MASCULINE FEMININE NEUTER


-Ý -Á -É
e.g.:
nový dĤm nová zpráva nové letišštČ
new house new message new airport
þeský uþitel þeská televize þeské mČsto
Czech teacher Czech television Czech town
modrý papír modrá tašška modré auto
blue paper blue bag blue car

In dictionaries and vocabularies, only the masculine form is presented.

---
Ɣ A minority of Czech adjectives belong to
MċKKÁ ADJEKTIVA (soft adjectives).
Such adjectives remain unchanged in all the three genders nominative singular, i.e.

MASCULINE FEMININE NEUTER


-Í -Í -Í
e
cizí jazyk cizí zemČ cizí jméno
foreign language foreign country foreign name
hlavní program hlavní ulice hlavní mČsto
main programme main / high street capital (city)
moderní hotel moderní žžena moderní letišštČ
modern hotel modern woman modern airport

---
Ɣ MIND THE FOLLOWING CONSTRUCTIONS:

Praha je krásná. adj. refers to ““Praha, f.““


Prague is beautiful.
Praha je krásné mČsto. adj. refers to ““mČsto, n.““
Prague is a beautiful town.
ýešština je zajímavá. adj. refers to ““þešština, f.““
Czech (language) is interesting.
ýešština je zajímavý jazyk. adj. refers to ““jazyk, m.““
Czech is an interesting language.

www.factumcz.cz 23
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź When referring to something as TO (it), i.e. without using a noun, the adjective is neuter.
To je dobré. It´s good. To není dobré. It isn´t good.
To je hezké. It´s nice. To není hezké. It isn´t nice.
To je zajímavé. It´s interesting. To není zajímavé. It isn´t interesting.
To je dĤležžité. It´s important. To není dĤležžité. It isn´t important.
To je tȞžké. It´s difficult. To není tȞžké. It isn´t difficult.
To je drahé. It´s expensive. To není drahé. It isn´t expensive.

---------------------------

Ź The interrogative pronoun JAKÝ? (m.), JAKÁ? (f.), JAKÉ? (n.)


(adjective forms)
asks about quality, size, colour, sort, etc.
An adjective is mostly required in the answer.
(English translation varies, e.g.:
What kind of …… , What …… like, What colour……, What size ……?)

Examples:

Jaký je ten pokoj? Ten pokoj je malý.


The room is small.
Jaký je ten lístek? Ten lístek je zelený.
The ticket is green.
Jaká je ta kniha? Ta kniha je výborná.
The book is excellent.
Jaká je þešština? ýešština je lehká.
Czech language is easy.
Jaké je poþasí? Poþasí je dobré.
The weather is good.
Jaké je Brno? Brno je hezké.
Brno is nice.
----------------------------

Ź The interrogative pronoun KTERÝ? (m.), KTERÁ? (f.), KTERÉ? (n.)


(adjective forms)
asks about identfication (usually choosing from a set of items).
English translation usually Which……?, What……?

Examples:

Který den je dnes? Dnes je pátek.


What day is it today? It is Friday today.
Která tramvaj tam jede? ýíslo sedmnáct.
Which tram goes there? Number seventeen.
Které auto je vašše? To modré.
Which car is yours? The blue one.

www.factumcz.cz 24
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

PERSONAL PRONOUN
6 Osobní zájmeno

SINGULAR PLURAL

první osoba JÁ první osoba MY


1st person 1st person
druhá osoba TY druhá osoba VY
2nd person 2nd person
tĜetí osoba ON tĜetí osoba ONI
3rd person ONA 3rd person (ONY)
ONO (ONA)

The 1st person pronouns JÁ , MY are equivalent to the English pronouns I, we.

In 2nd person,
the pronoun TY is used for a person that we are on intimate terms with (e.g.:
family members, students in a class, close friends). The person is usually addressed
by first name. The pronoun ty is also used for addressing children.
Using the pronoun TY is called TYKÁNÍ.

The pronoun VY refers either to more persons, or to one person –– as a more formal
way of addressing. A singular person is usually addressed by family name,
profession or academic degree in the grammatical form of the vocative case (see
chapter 32), e.g. pane ýerný –– Mr. ýerný, paní Nováková –– Ms. Nováková, pane
doktore –– doctor; pane vrchní –– waiter, pane prezidente –– Mr. President.
Using the pronoun VY for one person is called VYKÁNÍ.

The difference between ty and vy (TYKÁNÍ –– VYKÁNÍ)


corresponds to the French tu –– vous,
and its function is comparable to the German du –– Sie.

In 3rd person singular,


ON refers to grammatical masculines (see chapter 4);
ONA refers to grammatical feminines (see chapter 4);
ONO refers to grammatical neuters (see chapter 4);
The personal pronoun ONO is often replaced by the demonstrative pronoun TO.
In 3rd person plural,
ONI corresponds to the English pronoun they.
Remark: The formal standard language requires the pronoun ONY for inanimate
masculines and for feminines, and the pronoun ONA for feminines.
These forms, however, are not frequent in practice, as they are felt to be rather
obsolete. In the non-standard variety they are usually replaced by the form ONI.

www.factumcz.cz 25
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

POSSESSIVE PRONOUN
7 Posesivní zájmeno = PĜivlastĖovací zájmeno

POSSESSIVE PRONOUNS
referring to English equivalents masculine feminine neuter
Ļ Ļ
já my mĤj moje (= má) * moje (= mé) *
ty your –– for ““ty““ tvĤj tvoje (= tvá) * tvoje (= tvé) *
on his ––grammatical m. jeho jeho jeho
ona her ––grammatical f. její její její
ono its ––grammatical n. jeho jeho jeho
my our nᚹ našše našše
vy your –– for ““vy““ vᚹ vašše vašše
oni
(ony) }their jejich jejich jejich
(ona)

* The choice between moje-má, moje-mé, tvoje-tvá, tvoje-tvé


depends on the individual speaker´s decision.
The forms má, tvá, mé, tvé may be felt as belonging to a ““higher style““.

The pronoun její has the forms identical with soft adjectives (see chapter 5).
The pronuns jeho (for both masculine and neuter) remain unchanged.

The form of the Possessive Pronoun must agree with the gender of the noun:

mĤj telefon moje (=má) adresa moje (mé) jméno


my phone my address my name
tvĤj pokoj tvoje (=tvá) otázka tvoje (=tvé) þíslo
your room your question your number
jeho uþitel jeho práce jeho auto
his teacher his job his car
její program její tašška její okno
her program her bag her window
nᚹ byt našše zpráva našše mČsto
our flat our message our town
vᚹ slovník vašše banka vašše jméno
you dictionary your bank your name
jejich dĤm jejich uþitelka jejich letišštČ
their house their lady teacher their airport

www.factumcz.cz 26
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ
The question for Possessive Pronouns is ýÍ ? (= Whose?)

ýÍ JE TO ? Whose is this?

There is no difference between the form of the possessive pronoun used attributively or
predicatively (i.e. mĤj = my, mine; tvĤj = your, yours ……).

Examples:

ýí je to klíþ? To je mĤj klíþ.


Whose key is it? It´s my key.

ýí je ten klíþ? Ten klíþ je mĤj.


Whose is the key? The key is mine.

ýí je to tašška? To je tvoje (= tvá) tašška.


Whose bag is it? It´s your bag.

ýí je ta tašška? Ta tašška je tvoje (= tvá).


Whose is the bag? The bag is yours.

ýí je to auto? To je našše auto.


Whose car is it? It´s our car.

ýí je to auto? To auto je našše.


Whose is the car? The car is ours.

www.factumcz.cz 27
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

DEMONSTRATIVE PRONOUN
8 Demonstrativní zájmeno = Ukazovací zájmeno

Demonstrative pronouns ten (m.), ta (f.), to (n.) refer to nouns without distinguishing
““speaker´s distance““, i.e. they may correspond both to this and that in English. (They may
sometimes correspond to the English definite articles –– as mentioned in chapter 4.)
The equivalent to the English this –– that, i.e. the distinction between ““near deixis““ and
““remote deixis““, is explicitly expressed by means of uninflected suffixes (““-to““, ““-hle““) or
prefixes (““tam-““ ), as shown in the following chart:

m. f. n.

the, this, that TEN TA TO

this TENTO TATO TOTO *


= TENHLE = TAHLE = TOHLE

that TAMTEN TAMTA TAMTO

Examples:
Co je tohle? Co je tamto? What is this? What is that?
Tohle je pero a tamto je tužžka. This is a pen and that is a pencil.
Tenhle klíþ je mĤj a tamten je tvĤj. This key is mine and that (one) is yours.
Tahle ulice je krátká a tamta je dlouhá. This street is short and that (one) is long.
Tohle nádražží je staré a tamto je nové. This railway station is old and that (one) is new.
Tato zpráva je nová a tamta je stará. This message is new and that (one)is old.

*
1: There is no semantic difference between the forms
TENTO TATO TOTO and
TENHLE TAHLE TOHLE.
Some native speakers may feel a stylistic difference, considering
““the upper line““ stylistically higher than the ““lower line““.

2. The suffixes -TO and -HLE


and the prefix TAM-
are added to the ““basic pronoun““ and they always remain uchanged.

The pronouns TEN, TA, TO


are inflected in gender, number and case
(as will be shown later),
both in isolated forms
and in combination with the mentioned suffixes and prefixes.

www.factumcz.cz 28
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

SUMMARY OF THE FORMS OF


9
DEMONSTRATIVE PRONOUNS,
Numeral JEDEN,
ADJECTIVES,
POSSESSIVE PRONOUNS

( NOMINATIVE SINGULAR )

masculine feminine neuter

Adjective a: hard novÝ novÁ novÉ


b: soft cizÍ cizÍ cizÍ

Possessive Pronouns MģJ MOJE (MÁ) MOJE (MÉ)


tvĤj tvoje (tvá) tvoje (tvé)
NÁŠŠ NAŠŠE NAŠŠE
vᚹ vašše vašše

Demonstrative Pronoun TEN TA TO


tento = tenhle tato = tahle toto = tohle
tamten tamta tamto

Numeral ““one““ JEDEN JEDNA JEDNO

ŵ Mnemonic advice for foreign learners:


For memorizing the forms of the other grammatical cases, it may be useful to
remember the basic forms of adjectives, possessive pronouns, demonstrative pronouns
(and the numeral one) in the following layout –– and then learn the corresponding
forms of the other cases, both singular and plural.

masculine neuter feminine


Nominative
Singular

ten mĤj nový to moje nové ta moje nová


jeden nᚹ cizí jedno (=mé) cizí jedna (=má) cizí
našše našše

This arangement is used in the following presentation of the forms of genitive (chapter 28),
locative (chapter 29), dative (chapter 30), instrumental (chapter 31).

www.factumcz.cz 29
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

10 CARDINAL NUMERALS
Základní þíslovky

1 jeden / jedna / jedno 11 jedenáct 10 deset


2 dva / dvČ 12 dvanáct 20 dvacet
3 tĜi 13 tĜináct 30 tĜicet
4 þtyĜi 14 þtrnáct 40 þtyĜicet
5 pČt 15 patnáct 50 padesát
6 ššest 16 ššestnáct 60 ššedesát
7 sedm 17 sedmnáct 70 sedmdesát
8 osm 18 osmnáct 80 osmdesát
9 devČt 19 devatenáct 90 devadesát
10 deset 20 dvacet 100 sto

7, 17, 70 are pronounced [sedum], [sedumnáct], [sedumdesát]


8, 18, 80 [osum], [osumnáct], [osumdesát]

In connection with a noun, the numeral one must take the forms
jeden for masculine jedna for femininine jedno for neuter
e.g.
jeden lístek jedna mapa jedno slovo
jeden pokoj jedna ulice jedno auto
jeden mužž jedna žžena jedno þíslo
jeden ýech jedna ýešška jedno námČstí

In connection with a noun , the numeral two ditinguishes between


dva for masculine dvČ for feminine and neuter
e.g.
dva lístky dvČ mapy dvČ slova
dva pokoje dvČ ulice dvČ auta
dva mužži dvČ žženy dvČ þísla
dva ýešši dvČ ýeššky dvČ námČstí

The other numerals use the same form, irrespective the gender of the noun.

21 dvacet jedna = jed(e)nadvacet Numbers 21 –– 29, 31 –– 39, …… 91 –– 99


22 dvacet dva = dvaadvacet may be read either in the ““normal““ way, or
23 dvacet tĜi = tĜiadvacet even in inverted order (like in German).
…… ……
31 tĜicet jedna = jedenatĜicet
32 tĜicet dva = dvaatĜicet
…… ……

The question KOLIK? (in English how many? or how much?)

www.factumcz.cz 30
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

100 (jedno) sto 1 000 (jeden) tisíc 1 000 000 (jeden) milion
200 dvČ stČ 2 000 dva tisíce 2 000 000 dva miliony
300 tĜi sta 3 000 tĜi tisíce 3 000 000 tĜi miliony
400 þtyĜi sta 4 000 þtyĜi tisíce 4 000 000 þtyĜi miliony
500 pČt set 5 000 pČt tisíc 5 000 000 pČt milionĤ
600 ššest set 6 000 ššest tisíc 6 000 000 ššest milionĤ
700 sedm set 7 000 sedm tisíc 7 000 000 sedm milionĤ
800 osm set 8 000 osm tisíc 8 000 000 osm milionĤ
900 devČt set 9 000 devČt tisíc 9 000 000 devČt milionĤ
1 000 (jeden) tisíc 10 000 deset tisíc 10 000 000 deset milionĤ
11 000 jedenáct tisíc …… …… milionĤ
12 000 dvanáct tisíc
…… ……. tisíc
100 000 sto tisíc
200 000 dvČ stČ tisíc

Remarks:
Ɣ Plural forms of nouns, adjectives and pronouns are presented in chapters
26 and 27.
Ɣ The form dvČ stČ (200) is a relic of the grammatical ““dual““ number,
indicating two items.
Ɣ The forms ““sta““, ““tisíce““, ““miliony““ in the numerals corresponding to
300, 400; 2 000, 3 000, 4 000; 2 000 000, 3 000 000, 4 000 000
represent the nominative case of plural.
Ɣ All the other forms starting from 5, i.e. ““set““, ““tisíc““, ““milionĤ““,
represent the genitive case of plural. See chapter 28.

Ź The numerals corresponding to the numbers


1101 –– 1999 may be read in two ways:
either: or :

1101 tisíc jedna jedenáct set jedna


1348 tisíc tĜi sta þtyĜicet osm tĜináct set þtyĜicet osm
(one thousand three hundred fourty-eight) (thirteen hundred fourty-eight) etc.
1620 tisíc ššest set dvacet ššestnáct set dvacet
1781 tisíc sedm set osmdesát jedna sedmnáct set osmdesát jedna
1918 tisíc devČt set osmnáct devatenáct set osmnáct
1945 tisíc devČt se þtyĜicet pČt devatenáct set þtyĜicet pČt
1968 tisíc devČt set ššedesát osm devatenáct set ššedesát osm
1989 tisíc devČt set osmdesát devČt devatenáct set osmdesát devČt
1999 tisíc devČt set devadesát devČt devatenáct set devadesát devČt

2000 dva tisíce


2001 dva tisíce jedna
2002 dva tisíce dva
2010 dva tisíce deset
2015 dva tisíce patnáct

www.factumcz.cz 31
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ORDINAL AND MULTIPLICATIVE NUMERALS


11 ěadové a násobné þíslovky

Ź A: ORDINAL NUMERALS (ěadové þíslovky)

1. první first 11. jedenáctý 21. dvacátý první = jedenadvacátý


2. druhý second 12. dvanáctý 22. dvacátý druhý = dvaadvacátý
3. tĜetí third 13. tĜináctý ……
4. þtvrtý fourth 14. þtrnáctý 30. tĜicátý
5. pátý 15. patnáctý 31. tĜicátý první = jedenatĜicátý
6. ššestý 16. ššestnáctý ……
7. sedmý 17. sedmnáctý 40. þtyĜicátý
8. osmý 18. osmnáctý 50. padesátý
9. devátý 19. devatenáctý 60. ššedesátý
10. desátý 20. dvacátý 70. sedmdesátý
80. osmdesátý
90. devadesátý
100. stý

The question for ordinal numerals is KOLIKÁTÝ?

Ordinal numerals are inflected in the same way as hard adjectives, e.g.

masculine feminine neuter

druhý jazyk druhá vČta druhé slovo


second language second sentence second word
þtvrtý projekt þtvrtá zpráva þtvrté poschodí
fourth project fourth message fourth flor
pátý vlak pátá dívka páté nástupišštČ
fifth train fifth girl fifth platform

Numerals ““první, tĜetí““, as well as the adjective ““poslední““ (last), are inflected like
soft adjectives, i.e. they remain unchanged in the nominative case, e.g.

masculine feminine neuter

první program první vČta první patro


first programme first sentence first floor
tĜetí mužž tĜetí lekce tĜetí okno
third man third lesson third window
poslední vlak poslední minuta poslední slovo
last train last minute last word

www.factumcz.cz 32
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

If digits are used for the ordinal numerals, a point is written, i. e. 1. 2. 3. 4. ……,
corresponding to the English 1st, 2nd, 3rd, 4th …….

Remark: The numerals DRUHÝ, DRUHÁ, DRUHÉ mean either:


second
druhý dĤm vlevo the second house on the left
druhá lekce second lesson
druhé patro second floor
or
the other

Tohle je Petr. A kdo je ten druhý This is P. And who is the other boy?
kluk?
Jedna tašška je þervená a druhá je One bag is red and the other (one) is blue.
modrá.
Jedno þíslo je nahoĜe a druhé je One number is above and the other (one) is
dole. below.

Ź B: ADVERBIAL ORDINAL NUMERALS (Adverbiální Ĝadové þíslovky)

poprvé for the first time


podruhé for the second time
potĜetí for the third time
poþtvrté for he fourth time
podesáté for the tenth time
posté for the hundredth time
naposledy for the last time

The question: POKOLIKÁTÉ ?

Ź C: MULTIPLICATIVE NUMERALS (Násobné þíslovky)

jednou once
dvakrát twice
tĜikrát three times
þtyĜikrát four times
……krát …… times

The question: KOLIKRÁT ?

www.factumcz.cz 33
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

VERBS: CONJUGATION, TENSE, ASPECT

INTRODUCTORY INFORMATION ABOUT VERBS


12

Verbs are classified according to various semantic and syntactic criteria,


e.g. lexical –– auxiliary –– modal; intransitive –– monotransitive –– ditransitive ; static –– dynamic;
finite –– non-finite, etc.

The morphological categories of Czech verbs:

terminology used in Czech

person osoba
1st první
2nd druhá
3rd tĜetí
number þíslo
singular jednotné = singulár
plural množžné = plurál
tense þas
present pĜítomný (prézens)
past minulý (préteritum
future budoucí (futurum)
aspect vid
imperfective nedokonavý
perfective dokonavý
mood zpĤsob
indicative oznamovací = indikativ
imperative rozkazovací = imperativ
conditional podmiĖovací = kondicionál
voice slovesný rod (modus verbi)
active þinný = aktivum
passive trpný = pasivum

The following chapters (13 –– 15 ) bring information about the verbal inflection –– called
conjugation (in Czech þasování = konjugace), in the indicative mood of the active voice,
presenting the three tenses –– even in connection with the category of aspect (chapter 16).

Some specific features of the motion verbs are mentioned in chapter 17,
modal verbs are introduced in chapter 18.

The remaining moods, i.e. imperative and conditional are presented later, in chapters 44 and
45.
Even the passive voice is explained later (chapter 48) and it is referred to even in connection
with the reflexive pronouns (chapter 50).

www.factumcz.cz 34
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

VERBS: PRESENT TENSE


13 Slovesa: pĜítomný þas

Ź Like in many other languages, the conjugation of the Czech verb BÝT (to be) is irregular.

Affirmative forms Negative forms


kladné tvary záporné tvary

infinitive BÝT to be infinitive NEBÝT not to be

já JSEM I am já NEJSEM I am not


ty JSI you are ty NEJSI you are not
on he on he
ona JE she is ona NENÍ she } is not
ono/to it ono/to it
my JSME we are my NEJSME we are not
vy JSTE you are vy NEJSTE you are not
oni oni
ony JSOU they are ony NEJSOU they are not
ona ona

The NEGATIVE FORMS of all verbs use the inseparable prefix ne-.
In PRONUNCIATION of the verb forms jsem, jsi, jsme, jste, jsou,
the initial [j] sound is left out, which results in the pronounced forms
[sem], [si], [sme], [ste], [sou] .
In writing, however, the consonant j- must be preserved!
In negative forms, the consonant j must be kept both in the spelling and in the
pronunciation.

As the verb form differs in each person, personal pronouns are superfluous.
E.g. I am at home may be expressed either as Já jsem doma or only Jsem doma.
Personal pronouns are necessary, however, when indicating a contrast, e.g.
Já jsem uþitel a vy jste student. I am a teacher and you are a student.
My jsme v Praze a ona je v BrnČ. We are in Prague and she is in Brno.
Presence or absence of personal pronouns is a matter of usage and balance.
Examples:
Já jsem Ameriþan. = Jsem Ameriþan I am American. (male)
Já nejsem v LondýnČ. = Nejsem v LondýnČ. I am not in London.
Ty jsi ve mČstČ? = Jsi ve mČstČ? Are you in the town?
Petr je doma. Peter is at home.
Martina není doma. Martina is not at home.
On je doma. = Je doma. He/She is at home
Ona není doma. = Není doma. He/She is not at home,
My jsme Praze. = Jsme v Praze. We are in Prague.
My nejsme v BrnČ. = Nejsme v BrnČ. We are not in Brno.
Vy jste v hotelu? = Jste v hotelu? Are you in the hotel?
Oni jsou v práci. = Jsou v práci. They are at work.
Oni nejsou v práci. = Nejsou v práci. They are not at work.

www.factumcz.cz 35
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ŹThe other verbs (with a few exceptions that are shown in chapter 18) follow
one of the three regular patterns throughout the present tense conjugation:

já -ÁM -ÍM -U (-I )


ty -ÁŠŠ -͊Š -EŠŠ
on, ona, ono -Á -Í -E
my -ÁME -ÍME -EME
vy -ÁTE -ÍTE -ETE
oni, ony, ona -AJÍ -Í (-ċJÍ) -OU (-Í )

Ź The relations between present tense endings and infinitive:

Coursebooks for foreign learners mostly mention both the infinitive and the conjugation type.
Dictionaries, however, usually present only the infinitive form.
For that reason, it is necessary to know the ““regular““ relations between infinitive and the
present tense conjugation. They can be summarized (in a rather simplified way) like this:

Ɣ
Most verbs with the infinitive ending
-AT
use the inflectional endings
-ÁM, -ÁŠŠ, -Á, -ÁME, -ÁTE, -AJÍ .
Examples:
infinitive dČlat Ĝíkat þekat hledat doufat
do, make say, tell wait look for, seek hope
já dČlám Ĝíkám þekám hledám doufám
ty dČlᚹ Ĝíkᚹ þekᚹ hledᚹ doufᚹ
on, ona, ono dČlá Ĝíká þeká hledá doufá
my dČláme Ĝíkáme þekáme hledáme doufáme
vy dČláte Ĝíkáte þekáte hledáte doufáte
oni, ony, ona dČlají Ĝíkají þekají hledají doufají

A limited number of verbs with the infinitive ending


-AT
use the inflectional endings
-U, -EŠŠ, -E, -EME, -ETE, -OU .
Examples:
infinitive plavat hrabat kaššlat
swim rake cough
já plavu hrabu kaššlu
ty plavešš hrabešš kaššlešš
on, ona, ono plave hrabe kaššle
my plaveme hrabeme kaššleme
vy plavete hrabete kaššlete
oni, ony, ona plavou hrabou kaššlou

www.factumcz.cz 36
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ
Verbs with the infinitive endings
-IT, -ċT, -ET
use the inflectional endings
-ÍM, -͊Š, -Í, -ÍME, -ÍTE, -Í .
Examples:
infinitive mluvit vidČt slyššet
speak see hear
já mluvím vidím slyšším
ty mluv횹 vid횹 slyššíšš
on, ona, ono mluví vidí slyšší
my mluvíme vidíme slyššíme
vy mluvíte vidíte slyššíte
oni, ony, ona mluví vidí slyšší

A few verbs use the 3rd person plural ending -Čjí / -ejí
(frequently side by side with the ending -í) .
Examples:
infinitive rozumČt pĜemýššlet
understand think, meditate
já rozumím pĜemýššlím
ty rozum횹 pĜemýššl횹
on, ona, ono rozumí pĜemýššlí
my rozumíme pĜemýššlíme
vy rozumíte pĜemýššlíte
oni, ony, ona rozumČjí = rozumí pĜemýššlejí = pĜemýššlí

www.factumcz.cz 37
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ
Verbs wih the infinitive ending
-OVAT
use the inflectional endings
-I -(U), -EŠŠ, -E, -EME, -ETE, -Í (-OU)
after replacing the infix ““-OV-““ by the infix ““-UJ-““
Examples:
infinitive pracovat opakovat potĜebovat
work repeat need
já pracuji (pracuju) opakuji (opakuju) potĜebuji (potĜebuju)
ty pracuješš opakuješš potĜebuješš
on, ona, ono pracuje opakuje potĜebuje
my pracujeme opakujeme potĜebujeme
vy pracujete opakujete potĜebujete
oni, ony, ona pracují (pracujou) opakují (opakujou) potĜebují (potĜebujou)

The endings -U (1st person singular) and -OU (3rd person plural)
are usual in the informal style.

Ɣ Mind the important difference between the infinitive ending


-at (dČlat –– dČlám ……)
-ovat (pracovat –– pracuji / pracuju ……).

Ɣ
Verbs with the infinitive ending
-NOUT
use the regular inflectional endings
-U, -EŠŠ, -E, -EME, -ETE, -OU .
Examples:
infinitive prominout sednout si vššimnout si
excuse, forgive sit down take notice of
já prominu sednu si vššimnu si
ty prominešš sednešš si vššimnešš si
on, ona, ono promine sedne si vššimne si
my promineme sedneme si vššimneme si
vy prominete sednete si vššimnete si
oni, ony, ona prominou sednou si vššimnou si

The verbs ““sednout si““ and ““vššimnout si““ are reflexive. See chapter 50.

www.factumcz.cz 38
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź Even verbs that have different infinitive endings follow one of the three conjugation
paradigms. It is sufficient to learn 1st person singular so as to be able to conjugate the verb in
all the other persons.
Examples:
infinitive mít znát stát psát þíst
have know stand write read
já mám znám stojím p횹u þtu
ty mᚹ znᚹ stoj횹 p횹ešš þtešš
on, ona, ono má zná stojí p횹e þte
my máme známe stojíme p횹eme þteme
vy máte znáte stojíte p횹ete þtete
oni, ony, ona mají znají stojí p횹ou þtou

Ź Personal pronouns may be left out with all verbs, in the same way as with the
verb být. Presence or absence of personal pronouns is a matter of usage and balance. It
doesn´t change the meaning.

Ź The NEGATIVE prefix ne- is written together with the verb:


E.g.:
nedČlat nemluvit nestudovat neþíst
not to do not to speak not to study not to read
nedČlám nemluvím nestuduji neþtu
nedČlᚹ nemluv횹 nestuduješš neþtešš
nedČlá nemluví nestuduje neþte
nedČláme nemluvíme nestudujeme neþteme
nedČláte nemluvíte nestudujete neþtete
nedČlají nemluví nestudují neþtou

I don´t do …… I don´t speak …… I don´t study …… I don´t read……


I am not doing …… I am not speaking…… I am not studying…… I am not reading……

Ź THE QUESTION of ““Yes –– No““ type is mostly indicated by intonation only. E.g.:

Declarative (Vy) Hledáte pana Nováka. You are looking for Mr.Novák
Interrogative (Vy) Hledáte pana Nováka? Are you looking for Mr.Novák?

Declarative Musíme þekat. We must wait.


Interrogative Musíme þekat? Must we wait?

If the subject is expressed in 3rd person, the question is formed by inverting the word order.
E.g.:
Declarative Helena mluví þesky. Helen speaks Czech.
Interrogative Mluví Helena þesky? Does Helen speak Czech?

Declarative Pan Ĝeditel je v kanceláĜi.. The director is in the office.


Interrogative Je pan Ĝeditel v kanceláĜi? Is the director in the office?

www.factumcz.cz 39
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

14 VERBS: PAST TENSE


Slovesa: minulý þas

Ź The structure of past tense can be illustrated by the following pattern:

1 2 3
Personal Pronoun Auxiliary Verb Past Participle
- with 1st and 2nd person

As an illustration, we can use the past tense of the verb BÝT (to be).

já jsem byl I was (male speaker)


já jsem byla I was (female speaker)

ty jsi byl you were (a male person addressed - ““tykání““)


ty jsi byla you were (a female person addressed - ““tykání““)

on byl he was (grammatical masculine)


ona byla she was (grammatical feminine)
ono / to bylo it was (grammatical neuter)

my jsme byli we were


vy jste byli you were (two or more persons addressed)
oni byli they were (masculine animate)
ony byly they were (masculine inanimate + feminine)
ona byla they were (neuter)

vy jste byl you were (one male person addressed - ““vykání““)


vy jste byla you were (one female person addressed - ““vykání““)

Comment:
x There is no auxiliary verb in 3rd person, either singular or plural.
x The auxiliary verb in 1st and 2nd person, both singular and plural, is always equal to the
appropriate form of the present tense of the verb BÝT, i. e. jsem, jsi, jsme, jste.
x Past Participle is formed from the infinitive of the verb in question. (See the paragraph
below.)
x The personal pronoun can be left out –– in the same way as in the present tense. The
absence of the personal pronoun does not change the meaning, but it has a strong
impact on the word order. The auxiliary verb must always occupy the ““second
position““. See page 42.

www.factumcz.cz 40
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź PAST PARTICIPLE of regular verbs is formed from the infinitive


by changing the final -t into -l for singular masculine
-la for singular feminine
-lo for singular neuter
-li for plural masculine animate
-ly for plural masculine inanimate and feminine
-la for plural neuter

Remark: The plural endings ““-li““ and ““-ly““ differ in pronunciation only.
Moreover, the non-standard variety ““obecná þešština““ in spoken utterances uses the
plural ending ““-li““ without regard to the gender reference. (See ““Appendix““.)

INFINITIVE PAST PARTICIPLE


singular plural
m. f. n. m.anim. m.inanim. n.
+ f.
dČlat dČlal dČlala dČlalo dČlali dČlaly dČlala
vidČt vidČl vidČla vidČlo vidČli vidČly vidČla
mluvit mluvil mluvila mluvilo mluvili mluvily mluvila
pracovat pracoval pracovala pracovalo pracovali pracovaly pracovala

If there is a verb with infinitive other than -at, -Čt, -et, -it, -ovat, it is useful to memorize
Infinitive, Present Tense 1st person singular, Past Participle (singular masculine), e.g.:

mít, mám, mČl have


znát, znám, znal know
stát, stojím, stál stand
þíst, þtu, þetl read
psát, p횹u, psal write

www.factumcz.cz 41
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź WORD ORDER IN THE PAST TENSE

with pronouns without


pronouns

1 2 3 1 2

já JSEM byl = byl JSEM I was (male speaker)


já JSEM byla = byla JSEM I was (female speaker)
ty JSI byl = byl JSI you were (male)
ty JSI byla = byla JSI you were (female)
on byl = byl he was (grammat. m.)
ona byla = byla she was (grammat. f.)
ono/to bylo = bylo it was (grammat. n.)
my JSME byli = byli JSME we were
vy JSTE byli = byli JSTE you were (more persons)
oni byli = byli they were (m.animate)
ony byly = byly they were (m.inanim. + f.)
ona byla = byla they were (n.)

vy JSTE byl = byl JSTE you were (one male pers.)


vy JSTE byla = byla JSTE you were (one female pers.)

The auxiliary verb has a fixed word order. It is always placed at the second position, i.e. it
immediately follows the introductory nominal or adverbial group (no matter how many words
the group consists of).

Examples:
1 2 3 4 ……
Já JSEM byl doma. I was at home.
Byl JSEM doma. I was at home.
Vþera JSEM byl doma. Yesterday I was at home.
Vþera veþer JSEM byl doma. Last night I was at home.
Vþera v pČt hodin odpoledne JSEM byl doma. Yesterday at 5 a.m., I was at
home.
My vššichni JSME byli doma. All of us were at home.

www.factumcz.cz 42
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź NEGATION is formed by combining the negative prefix ne- with the form of the lexical
verb. This is illustrated by the following examples, where a sentence is presented

(a) IN PRESENT TENSE - AFFIRMATIVE FORM WITH PERSONAL PRONOUN


(b) IN PRESENT TENSE - AFFIRMATIVE FORM WITHOUT PERSONAL PRONOUN
(c) IN PRESENT TENSE - NEGATIVE FORM WITH PERSONAL PRONOUN
(d) IN PRESENT TENSE - NEGATIVE FORM WITHOUT PERSONAL PRONOUN:
(e) IN PAST TENSE - AFFIRMATIVE FORM WITH PERSONAL PRONOUN
(f) IN PAST TENSE - AFFIRMATIVE FORM WITHOUT PERSONAL PRONOUN
(g) IN PAST TENSE - NEGATIVE FORM WITH PERSONAL PRONOUN
(h) IN PAST TENSE - NEGATIVE FORM WITHOUT PERSONAL PRONOUN

1a Já hledám tužžku I am looking for a pencil.


1b Hledám tužžku. - ““ -
1c Já nehledám tužžku. I am not looking for a pencil.
1d Nehledám tužžku. - ““ -
1e Já jsem hledal(a) tužžku I was looking for a pencil.
1f Hledal(a) jsem tužžku. - ““ -
1g Já jsem nehledal(a) tužžku. I was not looking for a pencil.
1h Nehledal(a) jsem tužžku - ““ -

2a My bydlíme v Praze. We live in Prague.


2b Bydlíme v Praze. - ““ -
2c My nebydlíme v Praze. We don´t live in Prague.
2d Nebydlíme v Praze. - ““ -
2e My jsme bydleli v Praze. We lived in Prague.
2f Bydleli jsme v Praze. - ““ -
2g My jsme nebydleli v Praze. We didn´t live in Prague.
2h Nebydleli jsme v Praze. - ““ -

3a Oni rozumČjí. They understand


3b RozumČjí. - ““ -
3c Oni nerozumČjí. The don´t understand.
3d NerozumČjí. - ““ -
3e Oni rozumČli. They understood.
3f RozumČli. - ““ -
3g Oni nerozumČli. They did not understand.
3h NerozumČli. - ““ -

www.factumcz.cz 43
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź INTERROGATIVE PRONOUNS (in the function of syntactic Subject):

KDO ? - masculine CO ? - neuter


WHO ? WHAT ?
Kdo byl doma? Who was at home? Co bylo nahoĜe? What was above?
Kdo nerozumČl ? Who didn´t understand? Co bylo na stole? What was on the table?

KDO TO BYL ? Who was that? CO TO BYLO ? What was that?


To byl nᚹ soused. It was our neighbour. To bylo auto. It was a car.
To byla Jana. It was Jane. To byl telefon. It was the phone.

--------------------------------------------------------------
Ź GENERAL REMARK ON VERB TENSES:

Ɣ There are three tenses in Czech, roughly corresponding to the general concepts of the
present, the past and the future.
PěÍTOMNÝ ýAS (present tense) see chapter 13
MINULÝ ýAS (past tense) see chapter 14
BUDOUCÍ ýAS (future tense) see chapter 15

Remark: The equivalent to the English present perfect is


- either pĜítomný þas, if the state or action is going on at ““point now““, e.g.
Jsem v Praze mČsíc. I have been in Prague for a month.
(i.e. I am still in Prague)
- or minulý þas if the state or action is no longer going on, e.g.
VidČl jsem ten film I have seen the film.
(but I am not watching it now)

Ɣ The situation, however, is complicated by the existence of the category of aspect and
its close relationship with the category of tense. (See chapter 16.)

----------------------------------------------------------------

www.factumcz.cz 44
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

15 VERBS: FUTURE TENSE


Slovesa: budoucí þas

Future tense of the verb BÝT:

Affirmative forms:
já BUDU I´ll be
ty BUDEŠŠ you´ll be
on/ona/ono BUDE he/she/it will be
my BUDEME we´ll be
vy BUDETE you´ll be
oni/ony/ona BUDOU they´ll be

Negative forms:
já NEBUDU I won´t be
ty NEBUDEŠŠ you won´t be
on/ona/ono NEBUDE he/she/it won´t be
my NEBUDEME we won´l be
vy NEBUDETE you won´t be
oni NEBUDOU they won´t be

Examples:
Zítra budu v BrnČ. I´ll be in Brno tomorrow.
Budešš dnes veþer doma? Will you be at home tonight?
Bude hezké poþasí.. The weather will be nice.
V þervenci nebudeme v EvropČ. We won´t be in Europe in July.
Kde budete v sobotu? Where will you be on Saturday?
V televizi budou zprávy. There will be news on TV.

The forms BUDU, BUDEŠŠ, BUDE, BUDEME, BUDETE, BUDOU


serve as

a: Future tense of the verb ““být““ –– see the examples above.

b: Auxiliary verb for future tense of other verbs; in this case, it is


followed by the infinitive of the respective verbs.
See below:

FUTURE TENSE of imperfective verbs:

(já) BUDU
(ty) BUDEŠŠ
(on/ona/ono)
my
BUDE
BUDEME } INFINITIVE

vy BUDETE
oni BUDOU

www.factumcz.cz 45
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples:

(já) budu þekat budu mluvit budu þíst


I´ll wait, I´ll speak, I´ll read,
I´ll be waiting I´ll be speaking I´ll be reading
(ty) budešš þekat budešš mluvit budešš þíst
you´ll wait, etc. etc.
you´ll be waiting
(on, ona, ono) bude þekat bude mluvit bude þíst
he, she, it´ll wait,
he, she, it´ll be waiting
(my) budeme þekat budeme mluvit budeme þíst
we´ll wait,
we´ll be waiting
(vy) budete þekat budete mluvit budete þíst
you´ll wait,
you´ll be waiting
(oni, ony, ona) budou þekat budou mluvit budou þíst
they´ll wait,
they´ll be waiting

NEGATIVE:

(já) NEBUDU
(ty) NEBUDEŠŠ
(on/ona/ono)
my
NEBUDE
NEBUDEME } INFINITIVE

vy NEBUDETE
oni NEBUDOU

Examples in sentences:

Budu þekat na nástupiššti. I´ll be waiting at the platform.


Co budešš dČlat zítra? What will you be doing tomorrow?
Zuzana nebude studovat v Praze. Zuzana is not going to study in Prague.
Ona bude studovat v BrnČ. She is going to study in Brno.
Budeme bydlet v hotelu. We´ll be staying at a hotel.
Budete mít zítra volno? Will you be free tomorrow?
Oni budou mluvit þesky. They´ll speak Czech.
My nebudeme mluvit þesky. We are not going to speak Czech.

Remark: The English equivalents may be


““ going to, will, shall ……““

This is the way how to form Future Tense of most verbs


–– but: only those with the ““Imperfective Aspect““.
See the explanation in chapter 16.

www.factumcz.cz 46
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

VERB ASPECT
16 Slovesný vid

In Czech, as well as in other Slavonic languages, there is a category called aspect (in Czech
vid). The term aspect is sometimes used even in linguistic description of verbs in other
languages, either for certain grammatical oppositions (e.g. the English relation of simple vs.
continuous), or lexico-semantic features of certain verbs, e.g. inchoative verbs (start, become,
grow, get, turn), durative verbs, conclusive verbs, etc.
Although certain contact points can be found, it should be stressed that there is no one-to-one
correspondence between Czech and English. The Czech aspect belongs simultaneously to
vocabulary and to grammar. (It is a lexico-grammatical category.)

Ź THE FORMS:

Mostly, there are two Czech verbs corresponding to one English verb.
One of them is called NEDOKONAVÉ SLOVESO (= imperfective verb),
the other one DOKONAVÉ SLOVESO (= perfective verb).
The two verbs constitute an aspect pair (in Czech ““vidová dvojice““), e.g.:

psát (imperfective)
napsat (perfective)
} the English for both of them is to write
The lexico-grammatical character is reflected even in the terminology. The labelling
imperfective vs. perfective is used both as
nedokonavý vid (imperfective aspect) vs.dokonavý vid (perfective aspect), and
nedokonavé sloveso (imperfective verb) vs.dokonavé sloveso (perfective verb).

There can hardly be formulated any general rules for the formal relation between the two
members of an aspect pair. A foreigner has to memorize two items with identical lexical
meaning corresponding to one verb in a non-Slavonic language. Unfortunately, dictionaries
mostly mention only one of the verbs –– sometimes the imperfective, sometimes the perfective.

Technical remark:
In the following examples, the verbs are placed on two lines, with the imperfective
verb (= nedokonavé sloveso) above, the perfective verb (= dokonavé sloveso)
below.
The infinitive endings -at; -Čt, -et, -it; -ovat are underlined.
Such verbs are conjugated in the regular way. ( See chapter 13.)
For verbs with different infinitives, we indicate even
1st person singular present tense and we underline its ending (the other
persons follow the regular conjugation paradigm), and then past participle.

www.factumcz.cz 47
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ Examples of verbs with complete aspect pairs:

Sometimes, the form of the perfective verb (dokonavé sloveso) differs from its imperfective
(nedokonavé) counterpart by using a prefix, e.g.:
psát, p횹u, psal
napsat, nap횹u, napsal
write }
þíst, þtu, þetl
pĜeþíst, pĜeþtu, pĜeþetl
} read
dČlat
udČlat
} do; make
opakovat
zopakovat
} repeat
konþit
skonþit
} end, finish
The prefix does not change the lexical meaning of the verb –– unlike the prefixes
mentioned in chapters 68 and 69.

Frequently, the forms of the two verbs differ more substantially, e.g.:
kupovat
koupit
buy }
prodávat
prodat
} sell
zaþínat
zaþít, zaþnu, zaþal
} begin, start
dostávat
dostat, dostanu, dostal
} get, receive
pĜekládat
pĜeložžit
} translate
otvírat
otevĜít, otevĜu, otevĜel
} open
zavírat
zavĜít, zavĜu, zavĜel
} close, shut
þekat
poþkat
} wait
Ĝíkat
Ĝíct (= Ĝíci), Ĝeknu, Ĝekl
} say, tell

www.factumcz.cz 48
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

There is a limited number of aspect pairs with suppletive forms, i.e. each of the two verbs has
a different root, e.g.:

brát, beru, bral


vzít, vezmu, vzal
} take

Ɣ Some verbs have no perfective form at all.


They are called imperfectiva tantum.
In the following examples, a zero sign is used on the lower line., e.g.:

mít, mám, mČl have


0
znát, znám, znal know
0
bydlet live (= reside)
0
hledat look for
0
myslet think
0
doufat hope
0
sedČt sit
0
potĜebovat need
0
pracovat work
0
studovat study
0
pokraþovat continue
0
cestovat travel
0

Ɣ There are even more problems concerning the formal relations between the two
aspects, but they are not mentioned in this simplified introductory survey.

www.factumcz.cz 49
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź MUTUAL RELATIONS OF ASPECT AND TENSE


are illustrated in the following survey, with the verb psát––napsat (write) as example:

INFINITIVE PAST T. PRESENT T. FUTURE T.


minulý þas pĜítomný þas budoucí þas

IMPERFECTIVE psát psal jsem p횹u budu psát


(nedokonavé)
PERFECTIVE napsat napsal jsem 0 nap횹u
(dokonavé)

COMMENT ON THE ABOVE MENTIONED CHART:


x It is only the imperfective verb (nedokonavé sloveso) that has all the three tenses.
x For ““topical present““ (i.e. states and events that refer to the ““point now““)
the only possible form is the imperfective verb (nedokonavé sloveso).
x The perfective verb (dokonavé sloveso) has no present tense. Its ““present form““
refers to the future.
x Don´t confuse the terminology:
““perfective aspect““ or ““perfective verb““ is different from the English ““perfect
tenses““.
x Never use the auxiliary ““budu……““ in connection with a perfective verb !!!

The chart shows that the aspect distinction


can only exist in past tense and in future tense.

Ź SEMANTIC RELATIONS OF THE ASPECT DISTINCTION

The explanations are simplified, and they can only suggest the basic principles.
In practice, the choice of the appropriate aspect may sometimes depend on various
circumstances (including the lexical meaning of the particular verb, context, situation).

Semantic differences between the forms psal jsem and napsal jsem (as well as the future
forms budu psát and nap횹u) are not easy to explain in an explicit and exhaustive way.
Sometimes, it is the lexical semantics of a particular verb that influences the mutual relations
between the two members of an aspect pair.
Even the semantic concept of ““telic““ vs. ““atelic““ may be included.
This is a topic for extensive linguistic discussions, ““aspectology““ being one of the most
voluminous parts of the linguistic studies of the Czech language. The basic principles are
equal to other Slavonic languages, with various differences in particular verbs and contexts.

The basic characteristics that distinguish one aspect from the other, can be -in a simplified
way- described like this:
The two verbs have (in most instances) identical lexical meaning.
The imperfective verb (nedokonavé sloveso) views the action or a state as progressing.
The perfective verb (dokonavé sloveso) views the action or a state as ““global““, ““complex““,
““without duration““.

www.factumcz.cz 50
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Compare the following examples in past tense:

imperfective Co jsi dČlal vþera? What did you do yesterday?


(nedokonavé): What were you doing yesterday?
(i.e.: How did you spend your time?)

perfective Co jsi udČlal vþera? What did you do yesterday?


(dokonavé): (i.e.: What did you accomplish?)

imperfective Vþera jsem psal jeden þlánek. I wrote a paper yesterday.


(nedokonavé): I was writing a paper yesterday.
i.e.: (only the activities are mentioned,
not the result)
perfective Vþera jsem napsal jeden I wrote a paper yesterday.
(dokonavé): þlánek. (i.e.: the paper is finished)

Analogically, in the future:

imperfective Zítra budu psát ten þlánek. I will write the paper tomorrow.
(nedokonavé): I will be writing the paper tomorrow.
(i.e.: information about my intended
actvities, about the way I am going to
spend the time)

perfective Zítra nap횹u ten þlánek. I will write the paper tomorrow.
(dokonavé): (i.e.: I intend to write the whole paper.)

In view of the above mentioned examples, it follows that a perfective verb (dokonavé sloveso)
does not contain the connotation of any duration. It cannot refer to activities that form a
background for other simultaneous activities.
The question ““how long?““ can only be answered by an imperfective verb (nedokonavé
sloveso), e.g.:

Jak dlouho jsi psal ten þlánek? How long were you writing the paper?
(How much time did it take you to write the paper?)

Psal jsem ten þlánek þtyĜi dny. I was writing the paper for four days.
(It took me four days to write the paper.)

ŵ The explanations are intentionally simplified, leaving aside


marginal constructions like „„Napsal jsem ten þlánek za þtyĜi dny““
(It took me four days to write the paper) or
„„Kdo to psal?““ (Who has written it?)

www.factumcz.cz 51
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The aspect contrast is important in temporal clauses, e.g.:

imperfective Kdyžž jsem psal ten þlánek, When (while) I was writing the paper,
imperfective poslouchal jsem rádio. I was listening to the radio.
i.e.: two simultaneous actions

imperfective Kdyžž jsem psal ten þlánek, When (while) I was writing the paper,
perfective nČkdo otevĜel okno. somebody opened the window.
i.e.: writing is a ““background““ for the action of opening

perfective Kdyžž jsem napsal ten þlánek, When I had written the paper,
imperfective pĜekládal jsem ho do angliþtiny. I was translating it into English.
i.e.: the first action finished, I was doing sth. else

perfective Kdyžž jsem napsal ten þlánek, When I had written the paper,
perfective pĜeložžil jsem ho do angliþtiny. I translated it into English.
i.e.: having accomplished one action, I accomplished even the other one;

The same examples could analogically be transeferred into the future –– with one important
difference concerning the conjunction: Instead of kdyžž, the future uses the conjunction ažž,
e.g.:
AŽŽ budu psát ten þlánek, When (while) I write the paper,
budu poslouchat rádio. I will be listening to the radio.

AŽŽ nap횹u ten þlánek, When (after) I have written the paper,
pĜeložžím ho do angliþtiny. I will translate it into English.

Remark:
Czech equivalents of
the English WHEN :
KDY ? interrogative adverb
KDYŽŽ temporal conjunction for present and past
AŽŽ temporal conjunction for future

The conjunction AŽŽ may always be interpreted as a signal of future relations.

www.factumcz.cz 52
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The aspect difference between the ““present forms““ can be seen in the following sentences,
where the imperfective verb (nedokonavé sloveso) in sentences
(a) has a present reference, i.e. it indicates topical activities or also habitual activities,
whereas the ““present form““ of the perfective verb (dokonavé sloveso) in sentences
(b) has a future reference.

Future activities can as well be expressed by means of the construction ““budu + the infinitive
of the imperfective verb (nedokonavé sloveso) ““ –– sentences (c).
There is only a slight semantic difference between sentences (b) and (c).
Both of them refer to the future,
the (b) construction expressing the intended activities,
the (c) construction with a stronger or weaker stress on the duration.

1a imperf. P횹u odpovČć. I am writing the answer. present


I write the answer.
1b perf. Nap횹u odpovČć. I will write the answer. future
1c imperf. Budu psát odpovČć. - ““ - future

2a imperf. Otvírám okno. I am opening the window. present


I open the window.
2b perf. OtevĜu okno. I will open the window. future
2c imperf. Budu otvírat okno. - ““ - future

3a imperf. ýekáme v hotelu. We are waiting in the hotel. present


We wait in the hotel.
3b perf. Poþkáme v hotelu. We will be waiting in the hotel. future
3c imperf. Budeme þekat v hotelu. - ““ - future

4a imperf. Zaþínáme pracovat. We are starting to work. present


We start to work.
4b perf. Zaþneme pracovat. We´ll start to work. future
4c imperf. Budeme zaþínat pracovat. - ““ - future

REMEMBER:
NEVER USE THE AUXULIARY BUDU WITH THE PERFECTIVE VERB (DOKONAVÉ SLOVESO) !

www.factumcz.cz 53
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

VERBS OF MOTION
17 Slovesa pohybu

The verbs JÍT and JET indicate movement, both of them corresponding to the English GO (or
even COME).
Both of them belong to ““imperfectiva tantum““, i.e. each of them is only imperfective, without
having a perfective counterpart. Still, they do not use the auxiliary ““budu““ …… for the future
tense, but they have special forms of their own. Moreover, the verb jít has irregular Past
Participle: ššel, ššla, ššlo, ššli
It may be worth while mentioning all the forms of these verbs:

JÍT = go (on foot), walk


pĜítomný þas minulý þas budoucí þas

jdu ššel / ššla jsem pĤjdu


jdešš ššel / ššla jsi pĤjdešš
jde ššel / ššla / ššlo pĤjde

jdeme ššli jsme pĤjdeme


jdete ššli jste pĤjdete
jdou ššli / ššly / ššla pĤjdou

JET = go (concerning a means of travel)


pĜítomný þas minulý þas budoucí þas

jedu jel(a) jsem pojedu


jedešš jel(a) jsi pojedešš
jede jel / jela / jelo pojede

jedeme jeli jsme pojdeme


jedete jeli jste pojedete
jedou jeli / jely / jela pojedou

IMPORTANT: Never use auxiliaries in Future Tense of the two verbs !!!
The only possible future forms are PģJDU…… and POJEDU……

Remark on the pronunciation:


Non-native speakers may have problems with pronouncing the non-vocalic initial
sound [ j ] in the present forms of the verb ““jít““, and consequently they have difficulties
in distinguishing between the forms ““jdu““ (one syllable) and ““jedu““ (two syllables).
Advice: You can leave out the initial [ j ] sound, and pronounce only
[du, dešš, de, deme, dete, dou] –– as even native Czech speakers usually do.
This concerns the verb ““jít““ (not the verb ““jet““) !
In spelling, however, the letter ““j““ must be used.
In the negative forms nejdu ……, the consonant j must be used both in spelling
and in pronunciation.

www.factumcz.cz 54
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples:
Kam jdešš? Where are you going (to)?
Jdu domĤ. I am going home.
Jdeme do mČsta. We are going to town.
Martin ššel do banky. Martin has gone to the bank.
Eva ššla do kina. Eve has gone to the cinema.
Zítra pĤjdeme do divadla. We´ll be going to the theatre tomorrow.
Tenhle vlak jede do Brna. This train goes to Brno.
Martina jela do Berlína. Martina has left for Berlin.
PĤjdeme nebo pojedeme autobusem? Shall we walk or shall we take a bus?
Pojedete autem nebo vlakem? Will you be travelling by car or by train?

Remark: the prepositional constructions


do mČsta, do banky, do kina, do Brna, do Berlína
contain the genitive case. (Systematic explanations see in chapter 28.)
The forms autobusem, autem, vlakem are the instrumental case. (See chapter 31.)

The difference between the verbs jít and jet has been explained –– as either walking or using
means of travel.
There are two more verbs that can be translated by the English GO (or COME), viz.
CHODIT and JEZDIT. These verbs are sometimes called ““iterative verbs““.
The mutual relation of the two verbs is the same as that of the mentioned verbs jít and jet, but
there is another viewpoint involved here. In a rather simplified way, the difference can be
explained as that between ““particular““ and ““usual““.
Mutual relations of the four verbs can best be illustrated in the following chart:

““particular““ ““usual““
(iterative verbs)
walking
d d
ŷŷ ŷŷŷ
JÍT CHODIT
using means of travel
p p
ŷŷ ŷŷŷ
JET JEZDIT

The verbs chodit and jezdit have regular grammatical forms.


All the four verbs, i.e. jít, jet, chodit, jezdit, are imperfective (= nedokonavé).
None of them has a perfective counterpart, i.e they are ““imperfectiva tantum““.
Examples:
ObyþejnČ chodíme pȚšky, ale dnes jedeme autobusem.
We usually walk, but we are going by bus today.
Kažždý den jezdím vlakem, ale zítra pojedu autem.
I go by train every day, but I´ll be driving a car tomorrow.
ýasto chodíme do kina, ale zítra pĤjdeme do divadla.
We often go to the cinema, but we´ll go to the theatre tomorrow.
Ona obyþejnČ chodí pomalu, ale kdyžž jsem ji vidČl, ššla rychle.
She usually walks slowly, but when I saw her, she was going quickly.

www.factumcz.cz 55
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The verbs JÍT JET CHODIT JEZDIT are indifferent as to the direction of movement,
which means: the English equivalent is not only GO, but it may be COME as well.
If it is desirable to express explicitly the distinction between approaching and leaving,
verbal prefixes pĜi- or od- respectively are used.
This results in the following four verbs, all of them with complete aspect pairs, i.e.
imperfective - perfective.

pĜicházet
pĜijít, pĜijdu, pĜiššel
} come /arrive (walking)

odcházet
odejít, odejdu, odeššel
} go /leave (walking)

pĜijힾdČt
pĜijet, pĜijedu, pĜijel
} come /arrive (car, train ……)

odjힾdČt
odjet, odjedu, odjel
} go /leave (car, train ……)

Compare the following charts:

present tense

ŷŷŹdů ůŷŷŹd
PěICHÁZÍ ODCHÁZÍ

ŷŷŹpů ůŷŷŹp
PěIJ͎ŽDÍ ODJ͎ŽDÍ

past tense future tense

ŷŷŹdů ůŷŷŹd ŷŷŹdů ůŷŷŹd


PěIŠŠEL ODEŠŠEL PěIJDE ODEJDE

ŷŷŹpů ůŷŷŹp ŷŷŹpů ůŷŷŹp


PěIJEL ODJEL PěIJEDE ODJEDE

Examples:
PĜiššel jsem do kanceláĜe v devČt. I came to the office at nine.
Užž pĜiššel David? –– JešštČ ne. Has David come (yet)? –– Not yet.
Adam pĜijde za chvilku. Adam will come in a moment.
Myslím, žže užž jde. I think he is coming now.
Myslím, žže užž pĜichází. ““ - ““
Je tady Lenka? –– Ne. Užž odeššla. Is Lenka here? No, she has left.
Lenka odeššla do banky. Lenka has left for the bank.
Lenka ššla do banky. ““ - ““

www.factumcz.cz 56
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Nᚹ autobus užž jede. Our bus is coming.


Nᚹ autobus užž pĜijힾdí. ““ - ““
Užž pĜijela Martina? –– JešštČ ne. Has Martina arrived? –– Not yet.
Pan Ĝeditel pĜijede zítra. The director will arrive
tomorrow.
Vlak pĜijힾdí na páté nástupišštČ. The train is arriving at platform
five.
Petr odjel do Brna. Peter has left for Brno.
Petr jel do Brna. ““ - ““
Našše tramvaj právČ odjela. Our tram has just left.

Ź Remark on the expressions UŽŽ and JEŠŠTċ:

UŽŽ (already) in affirmative sentences underlines the sudden topicality of an action, e.g.
Užž rozumím. Now I understand.

It is, however, a frequent substitute for the English present perfect tense, e.g.

My jsme ten film užž vidČli. We have seen the film.


Užž jsem to napsal. I have written it.

UŽŽ in interrogative sentences mostly corresponds to the English yet:


Užž pĜiššel Martin? Has Martin arrived yet?

Such questions are answered in affirmative užž


Ano, užž pĜiššel. Yes, he has arrived.

in negative ješštČ ne
Ne, ješštČ nepĜiššel. No, he hasn´t arrived yet.

? + ŷ
UŽŽ …… ? ANO, UŽŽ …… NE, JEŠŠTċ NE ……

Užž jste vidČl ten film?Ano, užž jsem ho vidČl. (=Ano.) Ne, ješštČ jsem ho nevidČl.
(= Ne, ješštČ ne.)
Have you seen the film? Yes, I have (already) seen it. No, I haven´t (yet) seen it.
(Yes,I have.) (No, not yet.)
Užž jste skonþili? Ano, užž jsme skonþili. (=Ano.) Ne, ješštČ jsme neskonþili.
(= Ne, ješštČ ne.)
Have you finished? Yes, we have finished. No, we have not (yet)
finished.

www.factumcz.cz 57
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

IRREGULAR AND MODAL VERBS


18 Nepravidelná a modální slovesa

ŵ Introductory remark: This chapter is not homogeneous from the purely


linguistic viewpoint. Various criteria are interwoven in presenting the
A verbs. This arrangement seems to be convenient for foreign learners.

Ɣ The verbs CHTÍT, VċDċT, MOCT are irregular –– in the sense of not following one of the
Present Tense conjugation paradigms mentioned in chapter 13.

chtít (to want)


já chci my chceme
ty chcešš vy chcete
on, ona, ono chce oni chtČjí

past participle: chtČl , chtČla, chtČlo, chtČli, chtČly, chtČla

vČdČt (to know)


já vím my víme
ty v횹 vy víte
on,ona,ono ví oni vČdí

past participle: vČdČl , vČdČla, vČdČlo,vČdČli, vČdČly, vČdČla

moct = moci (can, to be able)


já mĤžžu = mohu my mĤžžeme
ty mĤžžešš vy mĤžžete
on,ona,ono mĤžže oni mĤžžou = mohou

past participle: mohl , mohla, mohlo, mohli, mohly, mohla

The irregular forms moci, mohu, mohou are used in ““higher style““.

All the three verbs are imperfective (nedokonavé), without a perfective counterpart. (They
belong to ““imperfectiva tantum““.) They form regular future tense, i.e. budu chtít, budu
vČdČt, budu moct / budu moct.

Ɣ The verb CHTÍT is mostly followed by an infinitive, e.g.:


Jdu domĤ. I am going home.
Chci jít domĤ. I want to go home.
Pokraþujeme. We continue.
Chceme pokraþovat. We want to continue.
Slyššíte to? Do you hear it? (= Can you hear it?)
Chcete slyššet našši odpovČć? Do you want to hear our answer?
Jsem sám. (male) Jsem sama. (female) I am alone.
Chci být sám. (male) Chci být sama. (fem.) I want to be alone.

www.factumcz.cz 58
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The verb chtít can also be followed by a nominal syntactic object –– in the accusative case.
Examples:
Chcešš ješštČ kávu? Do you want some more coffee?
Já tu knihu nechci. I do´n want the book.
Chceme jasnou odpovČć. We want (to hear) a clear answer.

B
Ź There are two counterparts to the English verb TO KNOW, viz. ZNÁT and VċDċT.

Ɣ The present tense forms of the verb znát are: znám, znᚹ, zná, známe, znáte, znají.
The past participle: znal (znala, znalo, znali, znaly, znala).

The difference between the verbs ZNÁT and VċDċT:

Ɣ The verb ZNÁT requires a syntactic object in the accusative case.

Ɣ The verb VċDċT is followed by a clause introduced by a conjunction or an adverb,


e.g. vím, žže …… (I know that ……); vím, kdo …… (I know who ……); vím, proþ (I know why ……),
etc.

Znáte Prahu? Do you know Prague?


Já neznám vašši adresu. I don´t know your address.
Víme, žže to není lehké. We know that it is not easy.
V횹, kdo to Ĝekl? Do you know who said it?
Oni nevČdí, kde to je. They do not know where it is.
Nevím, proþ to opakuješš. I do not know why you are repeating it.

Ź There are two counterparts to the English verb CAN, viz. MOCT and UMċT.

Ɣ The verb UMċT (can, know how to do sth.) has regular forms, i.e.
umČt; umím, um횹, umí, umíme, umíte, umČjí/umí; past part.: umČl (umČla, umČlo,
umČli, umČly, umČla).

The difference between the verbs MOCT and UMċT :

Ɣ MģŽŽU (+ infinitive) I can = I am able to ……


MĤžžete to udČlat hned? Can you do it at once?
NemĤžžu plavat. I can´t swim (e.g. I have broken my arms.)

Ɣ UMÍM (+ infinitive) I can = I know how to …… (I have acquired the skill....)


Umíte to udČlat? Can you do it? (Do you know how to do it?)
Neumím plavat. I can´t swim. (I haven´t acquired the ability.)
Umím þesky a anglicky. I can (speak) Czech and English.

www.factumcz.cz 59
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

C
Ź Modal verbs SMċT and MUSET :

SMċT (may, be allowed to)


(regular forms, i.e.:)
present tense: smím, sm횹, smí, smíme, smíte, smČjí (= smí)
past participle: smČl
future tense: budu smČt

MUSET (must, have to)


(regular forms, i.e.:)
present tense: musím, mus횹, musí, musíme, musíte, musejí (=musí)
past participle: musel
future tense: budu muset

Ź
Unlike in English, modal verbs do have the infinitive,
and they form the past tense and the future tense like any other verb.

Ź Mind theCzech-English differences in the ““MODAL VERBS SCALE““:

MUSÍM NEMUSÍM SMÍM NESMÍM


I must I needn´t I may I mustn´t
+ !!! - (+) + (-) - !!!

Remark:
The above mentioned scale concerns only the deontic modality.
No information about epistemic modality is included in this
simplified survey.

www.factumcz.cz 60
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

REFLEXIVE VERBS
19 Zvratná slovesa

Introductory presentation (focused mostly on the word order).


For more detailed explanation of reflexive pronouns see chapter 50.

Ɣ Reflexive verbs are characterized by using the pronoun SE for all the persons singular and
plural (corresponding to the English myself, yourself, himself, ourselves ……)
The pronoun SE shows that the agent´s action is upon oneself, i.e. the semantic agent and goal
(expressed syntactically by the subject and the direct object respectively) are identical.
Compare the difference between a transitive syntactic object (different from the syntactic
subject) and a reflexive syntactic object (identical with the syntactic subject).

transitive reflexive

Já vidím Petra. Já SE vidím.


I(can) see Peter. I (can) see myself. (e.g. on a photo)

Ɣ In addition to the properly reflexive verbs, the reflexive pronoun SE (or sometimes SI)
makes an inherent part of certain verbs, called ““reflexiva tantum““. Such verbs lack any
corresponding non-reflexive form, and the pronoun SE (SI) cannot be said to have any
meaning of its own.

dívat se
podívat se
} look at

smát se, smČju se


zasmát se, zasmČju se
} laugh
uþit se
nauþit se
} learn

vracet se
vrátit se
} return, come back

dostávat se
dostat se, dostanu se, dostal se
} get somewhere
jmenovat se to be called
Jak se jmenujete? - Jmenuji se …… What´s your name? - My name is ……

pĜát si, pĜeju si, pĜál si wish

www.factumcz.cz 61
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ The pronoun SE remains unchanged for all persons.

Já se vidím. = Vidím se. I see myself.


Ty se vid횹. = Vid횹 se. You see yourself.
On / Ona se vidí. = Vidí se. He / She sees himself/herself.
My se vidíme. = Vidíme se. We see ourselves.
Vy se vidíte. = Vidíte se. You see yourselves.
Oni se vidí. = Vidí se. They see themselves.

Ɣ
Word order:
The reflexive pronoun SE (as well as SI) is one of ““enclitics““, i.e. unstressed
words being placed at the second position, i.e. immediately following the
introductory nominal or adverbial phrase (no matter how many words the
phrase consists of).

1. 2. 3., 4. …… 1. 2. 3. ……
já se uþím þesky = uþím se þesky
ty se uþ횹 þesky = uþ횹 se þesky
on, ona se uþí þesky = uþí se
my se uþíme þesky = uþíme se þesky
vy se uþíte þesky = uþíte se þesky
oni se uþí þesky = uþí se þesky

1. 2. 3., 4. ……
Jeho sestra Jana se uþí þesky. His sister Jane learns Czech.
V úterý a ve þtvrtek se uþíme þesky. We learn Cz. on Tuesdays and
Thursdays..
Jak dlouho se uþíte þesky? How long have you been learning Cz?
MĤžžu se na to podívat? May I have a look at it?
Proþ se smČjete? Why are you laughing?
Jak se jmenujete, prosím? What´s your name please?
Jmenuji se Martin Fiššer. My name is M.F.
Nᚹ þeský soused se jmenuje Novák. Our Czech neighbour´s name is Novák.
Co si pĜejete? What do you wish?
Prosím vás, jak se dostanu na nádražží? Excuse me, how can I get to the
railway station?

www.factumcz.cz 62
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

In the past tense, the reflexive pronoun is placed immediately after the auxiliary verb,
e,g.
1. 2.
A B

Já jsem se nesmál. I did not laugh.


Nesmál jsem se. -„„-
V kolik hodin jste se vrátili? What time did you return?
Co jste si pĜál? What did you wish?
Vþera veþer jsme se dívali na televizi. We watched TV last night.
Na co jste se dívali? What were you looking at?
Nauþil jsem se ten text nazpamČĢ. I have learnt the text by heart.
V kolik hodin jste se vrátili? What time did you come back?

Past Tense - 2nd person singular:

The expected combination jsi se is usually compressed into the form SES.
(Following illustrations use the sentence ““I was learning Czech, you were learning Cz. ……““)

Já jsem se uþil(a) þesky. = Uþil(a) jsem se þesky.


Ty SES uþil(a) þesky. = Uþil(a) SES þesky.
On se uþil þesky. = Uþil se þesky.
Ona se uþila þesky. = Uþila se þesky.
My jsme se uþili þesky. = Uþili jsme se þesky.
Vy jste se uþili þesky. = Uþili jste se þesky.
Oni se uþili þesky. = Uþili se þesky.

In the same way, the expected combination jsi si is compressed into SIS:
(Folllowing illustrations use the sentence ““I took a dictionary, you took a dictionary ……““)

Já jsem si vzal(a) slovník. Vzal(a) jsem si slovník.


Ty SIS vzal(a) slovník. Vzal(a) SIS slovník.
On si vzal slovník. Vzal si slovník.
Ona si vzala slovník. Vzala si slovník.
My jsme si vzali slovník. Vzali jsme si slovník.
Vy jste si vzali slovník. Vzali jste si slovník.
Oni si vzali slovník. Vzali si slovník.

(jsi se) ĺ SES


(jsi si) ĺ SIS

www.factumcz.cz 63
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

DECLENSIONS OF NOUNS, ADJECTIVES, PRONOUNS, NUMERALS

Introductory information about


DECLENSION OF NOUNS, ADJECTIVES, PRONOUNS
20 Úvodní informace o
skloĖování substantiv, adjektiv, zájmen

ŵ Chapters 4 –– 9 presented the nominal category of gender (= rod), distinguishing masculine


(maskulinum = mužžský rod), feminine (femininum = žženský rod) and neuter (neutrum =
stĜední rod). Only the forms of singular nominative have been mentioned so far.
Chapters 20 –– 35 deal with the categories of case (= pád) and number (= þíslo).

The category of CASE (pád)


is the most salient manifestation of the inflectional character of Czech.
Nouns, adjectives, pronouns and numerals are inflected, i.e. their forms are changed in
accordance with their syntactic functions.
This nominal type of inflexion is called DECLENSION (deklinace = skloĖování).
(Cf . we –– us, my neighbour´s garden, etc. in English,
or der –– des –– dem –– den in German, etc.)

There are seven cases in Czech. Apart from being numbered (especially for primary school
pupils), Latin names -in modified Czech version- are used:
anglicized terminology

první pád (first case) nominativ NOMINATIVE


druhý pád (second case) genitiv GENITIVE
tĜetí pád (third case) dativ DATIVE
þtvrtý pád (fourth case) akuzativ ACCUSATIVE
pátý pád (fifth case) vokativ VOCATIVE
ššestý pád (sixth case) lokál LOCATIVE
sedmý pád (seventh case) instrumentál INTRUMENTAL

We are using the names (not numbers), and we present particular cases not in the order of the
traditional numbering, but in a way that is more convenient for foreign learners.
In a step-by-step approach, the forms of each case are shown in connection with the syntactic
functions.
So far, only the NOMINATIVE forms have been mentioned, the NOMINATIVE case being
the lexical entry in dictionaries and vocabularies. Its syntactic function is mostly that of a
subject.
Chapters 21––24 are focused on the forms of nouns, adjectives and pronouns in
ACCUSATIVE SINGULAR, in comparison with the nominative case.
Chapters 25––27 introduce PLURAL forms of nouns, adjectives and pronouns in
NOMINATIVE and ACCUSATIVE.
Chapters 28 –– 32 deal with both the morphology and syntactic functions of the remaining
cases, i.e. genitive, dative, locative, instrumental, vocative.
An overall morphological overview of all the cases is presented in synoptic charts in chapters
33 –– 35.

www.factumcz.cz 64
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

21 ACCUSATIVE SINGULAR - NOUNS


Akuzativ singuláru (= þtvrtý pád jednotného þísla) - substantiva

The syntactic function of ACCUSATIVE is mostly that of a direct object.

It can be stated in advance that there are no special accusative forms for neuters and
for inanimate masculines (see the explanation a few paragraphs below).

Ź FEMININE (femininum = žženský rod):


In nouns, adjectives, possessive pronouns, and demonstrative pronouns,

Ɣ every nominative is changed in accusative


ending into

-A ĺ -U
-E ĺ -I
-Á ĺ -OU

Examples:
NOMINATIVE ACCUSATIVE
in the syntactic function of subject in the syntactic function of object
or nominal part of the predicate

Ta nová mapa je na stole. Hledám tu novou mapu.


The new map is on the desk. I am looking for the new map.
To je moje nová adresa. Znᚹ moji novou adresu?
This is my new address. Do you know my new address?
Našše ulice je tamhle nalevo. Tamhle nalevo vidíte našši ulici.
Our street is there on the left. There on the left you (can) see our street.

Ɣ Feminine nouns ending in a consonant


(e.g. vČc = thing, matter, kanceláĜ = office, odpovČć = answer)
remain unchanged.

Examples:
NOMINATIVE ACCUSATIVE
in the syntactic function of subject in the syntactic function of object
or nominal part of the predicate

To je dĤležžitá VċC. Chci vám Ĝíct dĤležžitou VċC.


It is an important thing/matter. I want to tell you an important thing.
Kde je ta druhá KANCELÁě? Hledám tu druhou KANCELÁě.
Where is the other office? I am looking for the other office.
Jaká je vašše ODPOVċĆ? PotĜebujeme znát vašši ODOVċĆ.
What is your answer? We need to know your answer.

www.factumcz.cz 65
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź MASCULINE (maskulinum = mužžský rod):

In MASCULINES, it is necessary to distinguish between


animate (““žživotné““) and
inanimate (““nežživotné““).
This clasification follows -in principle- the distinction between living beings (people,
animals) on the one hand, and things, phenomena on the other hand.

Ź MASCULINE ANIMATE (maskulinum žživotné = mužžský rod žživotný):

Animate masculine NOUNS are declined in compliance with the subdivision into
Ɣ soft (““mČkké““) –– nouns with final consonants žž šš þ Ĝ ć Ģ Ė c j ,
as well as those ending in ““-tel““,
Ɣ hard (““tvrdé““) –– nouns ending in other consonants (with a few exceptions).

In accusative, ““hard nouns““ take the ending -A


““soft nouns““ take the ending -E Remark on hard and soft
Examples: consonants:
Ɣ a: ““HARD““ In Czech grammatical
NOMINATIVE ACCUSATIVE tradition, consonants are
divided into
pán pána gentleman, sir mČkké (soft), i.e.
pan …… pana Mr. …… žž, šš, þ, Ĝ, ć, Ģ, Ė,
soused souseda neighbour tvrdé (hard), i.e.
prezident prezidenta president d, t, n, k, ch, h, r
doktor doktora doctor obojetné (ambivalent), i.e.:
ýech ýecha Czech b, p, v, f, z, s, m, l
obchodník obchodníka businessman This classification is useful
manžžel manžžela husband for Czech pupils when
Martin Martina learning the orthography,
Petr Petra especially when making the
choice between the letters
Ɣ b: ““SOFT““ ““i““ or ““y““, in word roots.
NOMINATIVE ACCUSATIVE
In declensions, however, the
mužž mužže man distinction is only made
novináĜ novináĜe journalist between hard and soft. The
Ĝidiþ Ĝidiþe driver nouns ending in an
cizinec cizince foreigner ““ambivalent““ consonant
herec herce actor belong mostly to the hard
Ĝeditel Ĝeditele director, manager paradigms.
uþitel uþitele teacher If it happens that a noun
Tomᚹ Tomᚹe ending in an ““ambivalent““
Nouns ending in -ec (and some others) consonant follows the ““soft““
lose the stem vowel e in front of the endings: declension pattern, the user
Nominative: cizinec, otec, herec (even a native speaker) has
Accusative: cizince, otce, herce to be advised.

www.factumcz.cz 66
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Animate masculines change the inflectional endings also in


22 ADJECTIVES AND PRONOUNS:

Ź ADJECTIVES
hard soft
NOMINATIVE NOVÝ CIZÍ
ACCUSATIVE NOVÉHO CIZÍHO
Remark: The adjectives nový and cizí serve as models for all the other adjectives.

Ź POSSESSIVE PRONOUNS
NOMINATIVE MģJ TVģJ NÁŠŠ VÁŠŠ JEJÍ
ACCUSATIVE MÉHO TVÉHO NAŠŠEHO VAŠŠEHO JEJÍHO
The pronouns jeho (both masculine and neuter), and jejich remain unchanged in all cases
singular and plural. The pronoun její is inflected in the same way as soft adjectives.

Ź DEMONSTRATIVE PRONOUNS
NOMINATIVE TEN TENTO TENHLE TAMTEN
ACCUSATIVE TOHO TOHOTO TOHOHLE TAMTOHO

Ź Numeral ONE
NOMINATIVE JEDEN
ACCUSATIVE JEDNOHO

Ź INTERROGATIVE INDEFINITE
PRONOUN PRONOUN
NOMINATIVE KDO ? (who?) NċKDO (somebody)
ACCUSATIVE KOHO ? (whom?) NċKOHO

ŵ The above mentioned surveys of adjective and pronouns can be


simplified in the following way. (See also chapter 9.)
Knowing that
the pronouns MģJ –– TVģJ, and NÁŠŠ –– VÁŠŠ are inflected alike,
the pronoun JEJÍ has the same endings as the adjective CIZÍ ,
the numeral JEDEN has the same endings as the demonstrative pronoun TEN ,
it´s sufficient to learn the following chart:

NOMINATIVE ten mĤj nový


(nČ)kdo nᚹ cizí

ACCUSATIVE TOHO MÉHO NOVÉHO


(Nċ)KOHO NAŠŠEHO CIZÍHO

This arrangement means a decrease in the number of grammatical forms that must be
remembered, and it can be applied to adjectives and pronouns in each of the
grammatical cases. This method may save a foreign learner lots of time and effort.

www.factumcz.cz 67
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples:
NOMINATIVE ACCUSATIVE
This is …… Do you know …… ?
To je pan Horák. Znáte pana Horáka?
To je mĤj manžžel. Znáte mého manžžela?
To je pan Malý. Znáte pana Malého?
To je její bratr. Znáte jejího bratra?
To je pan Ĝeditel KoláĜ. Znáte pana Ĝeditele KoláĜe?
To je nᚹ uþitel. Znáte naššeho uþitele?
To je vᚹ nový soused. Znáte vaššeho nového souseda?
To je pan Kopecký. Znáte pana Kopeckého?
To je ten nový ministr. Znáte toho nového ministra?
To je Marek Eben. Znáte Marka Ebena?
Kdo je to? Koho hledáte, prosím? Whom are you looking for?
Je tam nČkdo? Hledáte nČkoho? Are you looking for somebody?
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ź As mentioned above,
THE FORMS OF INANIMATE MASCULINES
AND NEUTERS REMAIN UNCHANGED.

Examples:

Ɣ MASCULINE INANIMATE (maskulinum nežživotné = mužžský rod nežživotný)

NOMINATIVE ACCUSATIVE
in the syntactic function of subject in the syntactic function of object
or nominal part of the predicate

Tady je ten nový most. VidČl jste ten nový most?


Here is the new bridge. Have you seen the new bridge?
Kde je mĤj klíþ? Máte mĤj klíþ?
Where is my key? Do you have my key?

Ɣ NEUTER (neutrum = stĜední rod):


Examples:
NOMINATIVE ACCUSATIVE
in the syntactic function of subject in the syntactic function of object
or nominal part of predicate

Tamhle je moje auto. Vidíte moje auto?


There is my car over there. Can you see my car?
To je hlavní nádražží. Hledám hlavní nádražží.
This is the central station. I am looking for the central station.
Tady je to nové slovo. Já neznám to nové slovo.
Here is the new word. I do not know the new word.

www.factumcz.cz 68
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

SUMMARY OF THE FORMS AND FUNCTIONS OF ACCUSATIVE

23

FORMS OF THE ACCCUSATIVE IN SINGULAR


NOUNS
DEMONSTRATIVE PRONOUNS
POSSESSIVE PRONOUNS
ADJECTIVES
MASC.ANIM. masc.inanim. FEMININE neuter

Nouns all word all word classes all word


classes classes

NOMIN. hard soft -A -E -Á


Ļ Ļ Ļ
ACCUS. -A -E unchanged -U -I -OU unchanged

Pronouns,
Adjectives:

ten
NOMIN. mĤj nᚹ
nový, cizí

toho
ACCUS. mého naššeho
nového cizího

See also the detailed survey in chapters 33 and 34.

Ź BASIC FUNCTIONS OF THE ACCUSATIVE:

Ɣ Undoubtedly, the most important function is that of a syntactic object.


(See examples mentioned in the preceding chapters 21 and 22, as well as in this
chapter and the following chapters 24 and 27.)

Ɣ It is also used after certain prepositions:

Ɣ PRO –– mostly corresponding to the English for , e.g.

To je mail pro pana Ĝeditele. It´s an e-mail for the manager.


Michal to koupil pro svoji manžželku. Michael has bought it for his wife.
Tohle je pro jednoho mého kamaráda. This is for a friend of mine.

www.factumcz.cz 69
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ SKRZ –– corresponding to the English through, often equivalent to the


non-prepositional instrumental case. (See chapter 31.)

skrz tunel (Accus.) = tunelem (Instr.) through a tunnel


skrz les (Accus.) = lesem (Instr.) through a forest
skrz stČnu (Accus.) = stČnou (Instr.) through a wall

Ɣ PěES –– mostly corresponding to the English over or across

pĜes ulici across the street


pĜes Ĝeku across the river

Ɣ MIMO (mostly equal to the genitival preposition kromČ.


(See chapter 28.)

Ɣ The use of the preposition NA is explained in connection with the


locative case. (See chapter 29.)

Ɣ The use of prepositions NAD, POD, PěED, ZA, MEZI is


explained in connection with the Instrumental case. (See chapter 31.)

Ź Prepositional object after certain verbs, e.g.:

þekat na + Accus.
poþkat na + Accus.
}wait for sb./ sth.
dívat se na + Accus.
podívat se na + Accus.
} (have a ) look at; view
starat se o + Accus.
postarat se o + Accus.
} take care of
zajímat se o + Accus. be interested in
0
Examples:
ýekal jsem na Helenu pĤl hodiny. I waited for Helen for half an hour.
Na koho þekáte? Who are you waiting for?
Musím poþkat na Petra. I must wait for Peter.
Chci se dívat na televizi. I want to watch TV.
MĤžžešš se na to podívat? Can you have a look at it?
On se zajímá jen o svoji práci. He is only interested in his job.
Zajímala se o klasickou hudbu. She was interested in clasical music.
Kdo se bude starat o dČti? Who will take care of the children?

www.factumcz.cz 70
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

PERSONAL PRONOUNS –– ACCUSATIVE


24 Osobní zájmena –– Akuzativ

Remark: Personal pronouns are the only word class where the Czech morphologic differences
between the syntactic functions of subject and object have counterparts in English, i.e.: já = I;
mČ = me; on = he; ho = him; ona = she; ji = her; my = we; nás = us; oni = they; je = them.

Nominative já ty on ona ono my vy oni


ACCUSATIVE mČ tČ ho (jej) ji ho (je) nás vás je
(The bracketed forms are felt rather obsolete.)

In 3rd person singular, it is important to keep in mind that


Gender in Czech is grammatical (not natural as it is in English). I.e.:
the pronoun on –– ho refers both to uþitel (= teacher) and dĤm (= house), etc.
the pronoun ona –– ji refers both to žžena (= woman) and kniha (= book), etc.
the pronoun ono –– ho refers both to dítČ (= child) and okno (= window), etc.
Remark: In 3rd person singular, even the forms jej may be used for
masculines, and je for neuters. These forms, however, are felt obsolete.
Examples:
Vid횹 mČ? Can you see me?
Ano, vidím tČ. Yes, I can see you.
Znáte pana Nováka? Do you know Mr. Novák?
- Ne, neznám ho. - No, I don´t know him.
VidČl jste ten film? Have you seen the film?
- Ano, vidČl jsem ho. - Yes, I have seen it.
Hledᚹ KateĜinu? Are you looking for Catherine?
- Ne, nehledám ji. - No, I am not looking for her.
ýetli jste tu knihu? Have you read the book?
- Ne, neþetli jsme ji. - No, we haven´r read it.
Slyššíte to dítČ? Can you hear the child?
- Ano, slyšším ho. - Yes, I can hear it.
Znáte to mČsto? Do you know the town?
- Ne, neznám ho. - No, I don´t know it.
Posloucháte nás? Are you listening to us?
- Ano, posloucháme vás. - Yes, we are listening to you.
PotĜebujete ty slovníky? (plural) Do you need the dictionaries?
- Ne, nepotĜebujeme je. - No, we don´t need them.

Some of the personal pronouns have different accusative forms after prepositions, i.e. in the
function of a prepositional direct object. (The prepositional forms are printed in capitals in the
following chart.)
Ź Nominative já ty on ona ono my vy oni

ACCUSATIVE mČ tČ ho (jej) ji ho (je) nás vás je


without
preposition
ACCUSATIVE mČ TEBE NċJ=NċHO NI NċJ (nČ) nás vás Nċ
after preposition

www.factumcz.cz 71
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples:
Accus. without preposition
Já tČ nevidím. I can´t see you.
Znám ho dobĜe. I know him well.
Vid횹 je? Can you see them?

Accus. after preposition


Poþkám na tebe. I´ll wait for you.
To je pro nČj. This is for him.
Tohle je pro nČ. This is for them.

Ź WORD ORDER (Slovosled):


The accusative form of a personal pronoun -and the demonstrative pronoun TO- follows
immediately after the first nominal or adverbial phrase, i.e. it always constitutes the second
clause element, e.g.:
2
TvĤj bratr mČ nevidČl. Your brother did not see me.
Oni tČ hledali. They were looking for you.
Já na tebe poþkám. I will wait for you.
Adam a Petr ho neznají. A. and P.don´t know him.
Vy na nČj nepoþkáte? You will not be waiting for him?
Vid횹 ji ? Can you see her?
Proþ na ni nepoþkáte? Why will you not wait for her?
My to nepotĜebujeme. We don´t need it.
Slyššíte nás ? Can you hear us?
Já vás slyšším. I can hear you.
Kdo je vidČl? Who has seen them?
My na nČ poþkáme. We´ll wait for them.

Ź In past tense, the accusative personal pronouns follow immediately after the
auxiliary verb. E.g.:
2
Ty jsi mČ hledal? You were looking for me?
Já jsem tČ nehledal. I wasn´t looking for you.
Nehledal jsem tČ. –– ““ ––
Já jsem na tebe þekal. I was waiting for you.
ýekal jsem na tebe. –– ““ ––
Já jsem ho nevidČl. I didn´t see him.
NevidČl jsem ho. –– ““ ––
Kde jsi na nČj þekal? Where were you waiting for him?
Kdy jsi ji vidČl? When did you see her?
Proþ jsi na ni nepoþkal? Why didn´t you wait for her?
UdČlali jsme to minulý týden. We did it last week.
Minulý týden jsme to udČlali. –– ““ ––
My jsme vás hledali. We were looking for you.
Hledali jsme vás. –– ““ ––
Vy jste nás neslyššeli? Didn´t you hear us?
Kdy jste je vidČli? When did you see them?
Kde jste na nČ þekali? Where were you waiting for them?

www.factumcz.cz 72
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź WORD ORDER IN THE PAST TENSE

1. 2. 3. ……
A B C D

JSEM SE Pers.Pron. TAM


JSI SI ACCUS.
JSME Pron. TO
JSTE

1 Já jsem se nesmál.
2 Nesmál jsem se.
3 VidČli jsme se minulý týden.
4 V kolik hodin jste se vrátili?
5 Co jste si pĜál?
6 Vþera veþer jsme se dívali na televizi.
7 Ty jsi ji neznal.
8 Já jsem to vidČl.
9 VidČl jsem je vþera.
10 Kde jsi na mČ þekal?
11 Vy jste to nevČdČli?
12 Já jsem tam byl.
13 Co jste tam dČlali?
14 ChtČli jsme tam jet vþera.
15 Jak se to jmenuje?
16 Já se to nauþím pĜ횹tí týden.
17 PĜ횹tí týden se to nauþím.
18 My se na nČj chceme podívat.
19 Chceme se na nČj podívat.
20 Já se tam vrátím.
21 Vrátím se tam pĜ횹tí rok.
22 Vidíte ho tam ?
23 Já jsem se na to chtČl podívat.
24 ChtČl jsem se na to podívat.
25 Proþ jste se tam vrátili?
26 My jsme vás tam nevidČli.
27 Vþera jsem je tam hledal.
28 Já jsem se to tam nauþil.

The conjunctions A and ALE in compound sentences are ““counted as zero““, e.g.:
0 1 2. 3. ……

29 Zuzana to psala
a já jsem se na ni díval.

30 My jsme vás hledali,


ale vy jste tam nebyli.

www.factumcz.cz 73
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Translation of the above mentioned sentences:

1 Já jsem se nesmál. I didn´t laugh.


2 Nesmál jsem se. (the same as above)
3 VidČli jsme se minulý týden. We saw each other last week.
4 V kolik hodin jste se vrátili? What time did you come back?
5 Co jste si pĜáli? What did you wish?
6 Vþera veþer jsme se dívali na televizi. We were watching television last night.
7 Ty jsi ji neznal. You didn´t know her.
8 Já jsem to vidČl. I have seen it.
9 VidČl jsem je vþera. I saw them yesterday.
10 Kde jsi na mČ þekal? Where were you waiting for me?
11 Vy jste to nevČdČli? You didn´t know it?
12 Já jsem tam byl. I was there.
13 Co jste tam dČlali? What were you doing there?
14 ChtČli jsme tam jet vþera. We wanted to go there yesterday.
15 Jak se to jmenuje? What is it called?
16 Já se to nauþím pĜ횹tí týden. I´ll learn it next week.
17 PĜ횹tí týden se to nauþím. ( the same as above)
18 My se na nČj chceme podívat. We want to (have a) look at him.
19 Chceme se na nČj podívat. ( the same as above)
20 Já se tam vrátím. I will return there.
21 Vrátím se tam pĜ횹tí rok. I´ll return there next year.
22 Vidíte ho tam? Do you (Can you) see him there?
23 Já jsem se na to chtČl podívat. I wanted to (have a) look at it.
24 ChtČl jsem se na to podívat. ( the same as above)
25 Proþ jste se tam vrátili? Why did you return there?
26 My jsme vás tam nevidČli. We didn´t see you there.
27 Vþera jsem je tam hledal. Yesterday I was looking for them there.
28 Já jsem se to tam nauþil. I learnt it there.
29 Zuzana to psala Zuzana was writing it,
a já jsem se na ni díval. and I was watching her.
30 My jsme vás hledali, We were looking for you,
ale vy jste tam nebyli. but you weren´t there.

www.factumcz.cz 74
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

25 CLASSIFICATION OF NOUNS

So as to be able to inflect nouns (= to form various cases) -which is necessary for expressing
their function in a sentence- we must know what paradigm (= declension group) a noun
belongs to.
The first criterion is the grammatical gender, i.e.: masculine, feminine, neuter.
For masculines, there is an important subdivision into
““animate –– inanimate““ and ““hard –– soft““. (See chapter 21.)
Within the framework of each gender, there are several declension paradigms –– according to
the ending of the noun. It´s convenient to choose a noun for each group, and to use it as a
““pattern““ - in Czech ““vzor““.
ŵ Only the ““basic““ paradigms are mentioned in lessons 22-33.
(Others will be added in chapter 34.)

MASCULINE ANIMATE MASCULINE INANIMATE


(MASKULINUM ŽŽIVOTNÉ) (MASKULINUM NEŽŽIVOTNÉ)
hard consonant soft consonant hard consonant soft consonant

PÁN MUŽŽ HRAD STROJ

FEMININE
-A -E consonant consonant

ŽŽENA RģŽŽE PÍSEĕ KOST

NEUTER
-O -E -Í

MċSTO MOěE NÁDRAŽŽÍ

Translation of the -traditionally used- ““pattern nouns““:


pán, m. sir, gentleman, master žžena, f. woman mČsto, n. town, city
mužž, m. man rĤžže, f. rose moĜe, n. sea
hrad, m. castle píseĖ, f. song nádražží, n. railway station
stroj, m. machine kost, f. bone

COMMENT:
A: MASCULINES (See also chapter 21.)
The distinction of ““animate““ (= ““žživotné““ ) and ““inanimate““ (= ““nežživotné““ ) reflects, in
principle, the distinction between living beings (people, animals) on the one hand, and things,
phenomena on the other hand.
2: The distinction between ““tvrdé““ (““hard““) and ““mČkké““ (““soft““) can be –– in a rather
simplified way –– explained like this:
““mČkké““ (soft): nouns with final consonants žž šš þ Ĝ ć Ģ Ė c j ,
as well as those ending in ““-tel““ ;
““tvrdé““ (hard): –– nouns ending in other consonants (with a few exceptions) .

www.factumcz.cz 75
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Remark on hard and soft consonants (already mentioned in connection with the
accusative of animate masculines (chapter 21) - and here only repeated):

In Czech grammatical tradition, consonants are divided into


tvrdé (hard), i.e. d, t, n, k, ch, h, r
mČkké (soft), i.e. žž, šš, þ, Ĝ, ć, Ģ, Ė, c, j
obojetné (ambivalent), i.e.: b, p, v, f, z, s, m, l
This classification is useful for Czech pupils when learning the orthography, especially
when making the choice between the letters ““i““ or ““y““, in word roots.

In declensions, however, the distinction is only made between hard and soft. The nouns
ending in an ““ambivalent““ consonant belong mostly to the hard paradigms.
If it happens that a noun ending in an ““ambivalent““ consonant follows the ““soft““
declension pattern, the user (even a native speaker) has to be advised.

B: FEMININES
There are two consonant groups in feminines, irrespective of ““hard““- ““soft““ distinction.
It has to be learnt by heart which of the two groups a noun belongs to.

C: IN GENERAL

Remember that the letter ċ can only occur after the consonants
n d t b p v f m
After any other consonant it is only the letter E that can be used.

(See chapter 1 ““The Sounds of Czech““ and chapter 2 ““Orthography and pronunciation““.)

www.factumcz.cz 76
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

PLURAL OF NOUNS
26
NOMINATIVE, ACCUSATIVE
Plurál substantiv (Množžné þíslo podstatných jmen)
Nominativ (první pád), Akuzativ (þtvrtý pád)

MASCULINE ANIMATE MASCULINE INANIMATE


hard conson. soft conson. hard conson. soft conson.
Nomin. Singular pán mužž hrad stroj
Nomin. Plural PÁNI MUŽŽI HRADY STROJE
i.e. ending -I -I -Y -E

FEMININE
Nomin. Singular žžena rĤžže píseĖ kost
Nomin. Plural ŽŽENY RģŽŽE PÍSNċ KOSTI

i.e. ending -Y (unchanged) -ċ -I

NEUTER
Nomin. Singular mČsto moĜe nádražží
Nomin. Plural MċSTA MOěE NÁDRAŽŽÍ
i.e. ending -A (unchanged) (unchanged)

The above mentioned charts present the NOMINATIVE plural forms.


The forms of ACCUSATIVE plural are equal to those of Nominative
in masculine inanimate, feminine and neuter.
Masculine animate nouns (i.e. the patterns ““pán““ and ““mužž““) have
special accusative forms.
For that reason we first introduce examples of
masculine inanimate, feminine, neuter,
and only then our surveys deal with
masculine animate.

www.factumcz.cz 77
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The following examples present the forms of nominative in singular and in plural.

Examples:
MASCULINE INANIMATE –– HARD
N sg. N pl. N sg. N pl.
hrad hrady castle papír papíry paper
hotel hotely hotel dopis dopisy letter
film filmy film jazyk jazyky language
telefon telefony phone slovník slovníky dictionary
text texty text vlak vlaky train
program programy programme autobus autobusy bus
pĜíjezd pĜíjezdy arrival most mosty bridge
odjezd odjezdy departure rok roky year

den dny day Mind the ““movable -e-““ !


týden týdny week i.e.: the singular vowel -e-
lístek lístky ticket disappears in plural.

dĤm domy house Mind the vowel change -Ĥ- ĺ -o- !


stĤl stoly table

MASCULINE INANIMATE –– SOFT


N sg. N pl. N sg. N pl.
stroj stroje machine klíþ klíþe key
nástroj nástroje instrument, tool poþítaþ poþítaþe computer
pĜístroj pĜístroje apparatus, device talíĜ talíĜe plate
cíl cíle aim, goal pokoj pokoje room
stupeĖ stupnČ degree mČsíc mČsíc month
košš košše basket tisíc tisíce thousand
nĤžž nožže knife Mind the vowel change -Ĥ- ĺ -o- !

FEMININE, ending -A
N sg. N pl. N sg. N pl.
žžena žženy woman kniha knihy book
dívka dívky girl banka banky bank
sestra sestry sister adresa adresy address
dcera dcery daughter vČta vČty sentence
ýešška ýeššky Czech (female) mapa mapy map
studentka studentky student (female) tašška taššky bag
uþitelka uþitelky teacher (female) tužžka tužžky pencil
zpráva zprávy message; report otázka otázky question
strana strany page; side; polit.party

www.factumcz.cz 78
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

FEMININE, ending -ċ (-E) (N pl. = N sg.)


N sg. N pl. N sg. N pl.
rĤžže rĤžže rose žžidle žžidle chair
ulice ulice street sklenice sklenice glass
zemČ zemČ country; land stanice stanice station
schĤze schĤze meeting hranice hranice border
tabule tabule blackboard informace informace information

FEMININE, consonant - paradigm ““píseĖ““


N sg. N pl. N sg. N pl.
kanceláĜ kanceláĜe office skĜíĖ skĜínČ wardrobe
garើ garើe garage zbraĖ zbranČ weapon, arms
tramvaj tramvaje tram postel postele bed
píseĖ písnČ song Mind the ““movable -e-““ !
úroveĖ úrovnČ level i.e.: the singular vowel -e-
láhev láhve bottle disappears in plural.

FEMININE, consonant - paradigm ““kost““


N sg. N pl. N sg. N pl.
kost kosti bone noc noci night
místnost místnosti room událost události event
þást þásti part nemoc nemoci illness
vČc vČci thing; matter odpovČć odpovČdi answer
spoleþnost spoleþnosti company; society velikost velikosti size

NEUTER, ending -O
N sg. N pl. N sg. N pl.
mČsto mČsta town, city þíslo þísla number
okno okna window rádio rádia radio
auto auta car letadlo letadla airplane
slovo slova word pero pera pen
jméno jména name patro patra floor,storey
kolo kola wheel; bicycle svČtlo svČtla light
konto konta account (bank) jídlo jídla meal

NEUTER, ending -ċ (-E) - paradigm ““moĜe““


N sg. N pl. N sg. N pl.
moĜe moĜe sea letišštČ letišštČ airport
pole pole field parkovišštČ parkovišštČ car park
hĜišštČ hĜišštČ playground nástupišštČ nástupišštČ platform

NEUTER, ending -Í
N sg. N pl. N sg. N pl.
nádražží nádražží railway station cviþení cviþení exercise
námČstí námČstí square(in town) poschodí poschodí floor, storey
Ĝeššení Ĝeššení solution zamČstnání zamČstnání profession

www.factumcz.cz 79
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź
MASKULINE ANIMATE nouns (maskulinum žživotné)
differ from all the other declension types by the existence of
separate endings for plural nominative and plural accusative.

Sg. Nomin. Sg. Accus. Pl. Nomin. Pl. Accus.

““hard““ student studentA studentI studentY


““soft““ mužž mužžE mužžI mužžE

Compare with the other declensional patterns:

Sg. Nomin. Sg. Accus. Pl. Nomin. Pl. Accus.

masculine hrad hrad hrady hrady


inanimate stroj stroj stroje stroje
žžena žženU žženy žženy
feminine rĤžže rĤžžI rĤžže rĤžže
píseĖ píseĖ písnČ písnČ
kost kost kosti kosti
mČsto mČsto mČsta mČsta
neuter moĜe moĜe moĜe moĜe
nádražží nádražží nádražží nádražží

Ź Moreover, there are several deviations from the basic patterns even in
Plural NOMINATIVE.
They ““disappear““ in the accusative form, and the regular ending is used.
Here is a survey of the most important of them:

www.factumcz.cz 80
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Compulsory consonant alternations in Nom. pl.


Ɣ
.
-r ĺ -Ĝi doktor (doctor) –– doktoĜi
-k ĺ -ci zpČvák (singer) –– zpČváci
-ch ĺ -šši ýech (Czech) –– ýešši
-h ĺ zi vrah (murderer) –– vrazi

SINGULAR PLURAL PLURAL


NOMIN. NOMIN. ACCUS.

doktor doctor doktoĜi doktory


zpČvák singer zpČváci zpČváky
ýech Czech ýešši ýechy
vrah murderer vrazi vrahy

Ɣ The suffix -tel adds the ending -é, e.g.:

SINGULAR PLURAL PLURAL


NOMIN. NOMIN. ACCUS.

uþitel teacher uþitelé uþitele


Ĝeditel director, manager Ĝeditelé Ĝeditele
spisovatel writer, author spisovatelé spisovatele
zamČstnavatel employer zamČstnavatelé zamČstnavatele
obyvatel inhabitant obyvatelé obyvatele
majitel owner majitelé majitele

Ɣ Mind the nouns PěÍTEL (friend) and ýLOVċK (man, human being):

SINGULAR PLURAL PLURAL


NOMIN. NOMIN. ACCUS.

pĜítel friend pĜÁtelé pĜÁtele


þlovČk man, hum.being lidé (people) lidi

Remark: In non-standard language,


the form lidi
is used even for plural Nominative.

www.factumcz.cz 81
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ Some (mostly monosyllabic) nouns use the ending -OVÉ, e.g.:

SINGULAR PLURAL PLURAL


NOMIN. NOMIN. ACCUS.
syn son synové syny
otec father otcové otce
ššéf boss, head ššéfové ššéfy
král king králové krále
þlen member þlenové þleny
Rus Russian Rusové Rusy
ěek Greek ěekové ěeky
Ital Italian Italové Italy
Arab Arab Arabové Araby
ŠŠvéd Swede ŠŠvédové ŠŠvédy
Fin Finn Finové Finy
Nor Norwegian Norové Nory
Dán Dane Dánové Dány

Ɣ Nouns with the suffix -an should use the ending -é.
This requirement, however, is observed in formal style only.
In everyday spoken Czech it is replaced by the regular ending -i, e.g.:

SINGULAR PLURAL PLURAL


NOMIN. NOMIN. ACCUS.
obþan citizen obþané (obþani) obþany
Rakuššan Austrian Rakuššané (Rakuššani) Rakuššany
Ameriþan American Ameriþané (Ameriþani) Ameriþany

Ɣ The same applies to the noun soused (neighbour):

SINGULAR PLURAL PLURAL


NOMIN. NOMIN. ACCUS.
soused neighbour sousedé (sousedi) sousedy

Ɣ The ending -é is the only possibility for


SINGULAR PLURAL PLURAL
NOMIN. NOMIN. ACCUS.
ŠŠpanČl Spaniard ŠŠpanČlé ŠŠpanČly

www.factumcz.cz 82
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź The following summarizing chart presents examples of masculine animate, both with
““regular““ and ““irregular““ plural nominatives, arranged according to ““hard““ and ““soft““,
for easier orientation repeating even their singular forms:

MASCULINE ANIMATE "HARD"


SINGULAR SINGULAR PLURAL PLURAL translation
NOMIN. ACCUS. NOMIN. ACCUS. (Singular)

student, m. studenta
studenti studenty student
kamarád, m. kamaráda
kamarádi kamarády friend
prezident, m. prezidenta
prezidenti prezidenty president
soused, m. souseda
sousedé (=sousedi) sousedy neighbour
ššéf, m. ššéfa
ššéfové ššéfy chief, boss
syn, m. syna
synové syny son
þlen, m. þlena
þlenové þleny member
ěek, m. ěeka
ěekové ěeky Greek
Ital, m. Itala
Italové Italy Italian
Arab, m. Araba
Arabové Araby Arab
ŠŠvéd, m. ŠŠvéda
ŠŠvédové ŠŠvédy Swede
pán, m. pána
páni = pánové pány gentleman
obþan, m. obþana
obþané (=obþani) obþany citizen
-r ĺ -Ĝi
bratr, m. bratra bratĜi bratry brother
doktor, m. doktora doktoĜi doktory doctor
profesor, m. profesora profesoĜi profesory professor
ministr, m. ministra ministĜi ministry minister
-k ĺ -ci
kluk, m. kluka kluci kluky boy
úĜedník, m. úĜedníka úĜedníci úĜedníky clerk, official
dČlník, m. dČlníka dČlníci dČlníky worker
voják, m. vojáka vojáci vojáky soldier
obchodník,m. obchodníka obchodníci obchodníky businessman
zpČvák, m. zpČváka zpČváci zpČváky singer
politik, m. politika politici = politikové politiky politician
-ch ĺ -šši
ýech, m. ýecha ýešši ýechy Czech
-h ĺ -zi
vrah, m. vraha vrazi vrahy murderer

þlovČk, m. þlovČka lidé !!! lidi !!! man, human being


(The form lidi is used even for pl.Nomin. in everyday spoken language.)

It´s important to distinguish in pronunciation between:


Plural Nominative: studenti, kamarádi, prezidenti, sousedi, páni [-ti, -di, -Ėi ]
Plural Accusative: studenty, kamarády, prezidenty, sousedy, pány [-ty, -dy, -ny ].

www.factumcz.cz 83
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

MASCULINE ANIMATE "SOFT"


SINGULAR SINGULAR PLURAL PLURAL translation
NOMIN. ACCUS. NOMIN. ACCUS. (Sing.)

mužž, m. mužže mužži mužže man


lékaĜ, m. lékaĜe lékaĜi lékaĜe physician
novináĜ, m. novináĜe novináĜi novináĜe journalist
Ĝidiþ, m. Ĝidiþe Ĝidiþi Ĝidiþe driver
herec, m. herce herci herce actor
vČdec, m. vČdce vČdci vČdce scientist
poslanec, m. poslance poslanci poslance deputy, M.P.
velvyslanec, m. velvyslance velvyslanci velvyslance ambassador
zamČstnanec, m. zamČstnance zamČstnanci zamČstnance employee
NČmec, m. NČmce NČmci NČmce German
otec, m. otce otcové otce father
suffix -tel :
uþitel, m. uþitele uþitelé uþitele teacher
Ĝeditel, m. Ĝeditele Ĝeditelé Ĝeditele director
spisovatel, m. spisovatele spisovatelé spisovatele writer
skladatel, m. skladatele skladatelé skladatele composer
obyvatel, m. obyvatele obyvatelé obyvatele inhabitant
zamČstnavatel, m. zamČstnavatele zamČstnavatelé zamČstnavatele employer
pĜítel, m. pĜítele pĜátelé ! pĜátele ! friend

www.factumcz.cz 84
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

27 PLURAL OF ADJECTIVES AND PRONOUNS


Plurál adjektiv a zájmen (Množžné þíslo pĜídavných jmen a zájmen)

Ź HARD ADJECTIVES (tvrdá adjektiva = tvrdá pĜídavná jména)


m. anim. m. inanim. f. n.

Sg. Nomin. novÝ novÝ novÁ novÉ


Sg. Accus. novÉHO novÝ novOU novÉ
Pl. Nomin. novÍ (*) novÉ novÉ novÁ
Pl. Accus. novÉ novÉ novÉ novÁ

* CONSONANT ALTERNATIONS:
In nominative plural of animate masculines (in the above mentioned chart marked by an
asterisk), the following consonant alternations are compulsory in Standard Czech:
rý –– Ĝí ký –– cí chý –– šší hý –– zí ský –– šští cký –– þtí
The alternations concern Nominative plural masculine animate only.
sg.N pl.N sg. N pl. N pl. A
examples
-rý -Ĝí dobrý uþitel dobĜí uþitelé dobré uþitele good teachers
-ký -cí velký kluk velcí kluci velké kluky tall boys
-chý -šší tichý soused tišší sousedé tiché sousedy silent neighbours
-hý -zí drahý pĜítel drazí pĜátelé drahé pĜátele dear friends
-ský -šští þeský vČdec þešští vČdci þeské vČdce Czech scientists
-cký -þtí anglický herec angliþtí herci anglické herce English actors

Ź SOFT ADJECTIVES (mČkká adjektiva = mČkká pĜídavná jména


m. anim. m. inanim. f. n.

Sg. Nomin. cizí cizí cizí cizí


Sg. Accus. cizÍHO cizí cizí cizí
Pl. Nomin. cizí cizí cizí cizí
Pl. Accus. cizí cizí cizí cizí

Ź POSSESSIVE PRONOUNS (posesivní / pĜivlastĖovací zájmena)


m. anim. m. inanim. f. n.

Sg. Nomin. mĤj mĤj moje (= má) moje (= mé)


tvĤj tvĤj tvoje (= tvá) tvoje (= tvé)

Sg. Accus. mého mĤj moji (= mou) moje (= mé)


tvého tvĤj tvoji (= tvou) tvoje (= tvé)

Pl. Nomin. moji (= mí) moje (= mé) moje (= mé) moje (= má)
tvoji (= tví) tvoje (= tvé) tvoje (= tvé) tvoje (= tvá)

Pl. Accus. moje (mé) moje (= mé) moje (= mé) moje (= má)
tvoje (= tvé) tvoje (= tvé) tvoje (= tvé) tvoje (= tvá)

www.factumcz.cz 85
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

(Possessive pronouns –– cont.)


m. anim. m. inanim. f. n.

Sg. Nomin. nᚹ nᚹ našše našše


vᚹ vᚹ vašše vašše

Sg. Accus. naššeho nᚹ našši našše


vaššeho vᚹ vašši vašše

Pl. Nomin. našši našše našše našše


vašši vašše vašše vašše

Pl. Accus. našše našše našše našše


vašše vašše vašše vašše

The pronouns jeho, jejich remain unchanged in all genders for plural and singular,
nominative and accusative.
The pronoun její has the form jejího for masculine animate Sg. Accusative, i.e. the same
endings as ““soft““ adjectives.

Ź DEMONSTRATIVE PRONOUNS (ukazovací zájmena)


m. anim. m. inanim. f. n.

Sg. Nomin. ten(to) ten(to) ta(to) to(to)


Sg. Accus. toho(to) ten(to) tu(to) to(to)
Pl. Nomin. ti(to) ty(to) ty(to) ta(to)
Pl. Accus. ty(to) ty(to) ty(to) ta(to)

Examples:
sg.N Tohle je dobrá mapa. This is a good map.
sg.A PotĜebujeme dobrou mapu. We need a good map.
pl.N Tyhle mapy jsou dobré. These maps are good.
pl.A Já mám dobré mapy. I have good maps.
sg.N To je ten nový ministr. This is the new minister.
sg.A VidČl jste toho nového ministra? Have you seen the new minister?
pl.N To jsou ti noví ministĜi. These are the new ministers.
pl.A VidČl jsem ty nové ministry. I have seen the new ministers.
sg.N To je mĤj bratr. This is my brother.
sg.A Znáte mého bratra? Do you know my brother?
pl.N To jsou moji bratĜi. These are my brothers.
pl.A Znáte moje bratry? Do you know my brothers?
sg.N Jaká je vašše otázka? What is your question?
sg.A Neslyššel jsem vašši otázku. I did not hear your questions.
pl.N To jsou vašše otázky? Are these your questions?
pl.A Já znám vašše otázky. I know your questions.

www.factumcz.cz 86
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

GENITIVE
28
Genitiv, druhý pád

GENITIVE is the most frequent case for nouns functioning syntactically as attribute.
Unlike an adjectival attribute, genitive is placed after the determined noun. E.g.:

adjectival attribute noun attribute in GENITIVE


evropská historie European history historie Evropy history of Europe
telefonní þíslo phone number þíslo telefonu number of the phone

Basic functions of GENITIVE:


The following five functions are used in a similar way as in other languages where this
““possessive““ or ““attributive““ form exists:

Ɣ 1: Posssessive genitive:
auto pana Nováka Mr Novák´s car
dĤm naššich sousedĤ our neighbours´house
Comment: the car belongs to Mr Novák; the house belongs to our neighbours.

Ɣ 2: ““Subjective““ genitive:
pĜíjezd þeského prezidenta the Czech president´s arrival
Comment: The genitive is ““transformed““ from the construction
““þeský prezident pĜijel/pĜijede““ (the Czech president arrived /will arrive),
where the nominative ““þeský prezident““ functions as the syntactic subject.

Ɣ 3: ““Objective““ genitive:
volba þeského prezidenta election of the Czech president
Comment: The genitive is ““transformed““ either from the passive construction
““þeský prezident je/byl/bude volen““ (the Czech president is/was/will be elected),
or from an active construction such as ““parlament volí þeského prezidenta““ (the parliament
elects/elected/will elect Czech president), where the accusative ““þeského prezidenta““
functions as the syntactic object.

Ɣ 4: ““Partitive““ genitive:
kus papíru piece of paper litr benzinu litre of petrol
hrnek (ššálek) kávy cup of coffee kostka cukru lump of sugar
sklenice piva glass of beer kilometr dálnice kilometre of motorway
láhev vína bottle of wine

Ɣ 5: Various other types of attribute:


prezident ýeské republiky the president of the Czech Republic
Ĝeditel našší banky the director of our bank
jméno vaššeho bratra your brother´s name / name of your brother
adresa pana Veselého Mr Veselý´s address / the address of Mr V.
jméno toho mČsta name of the town
mapa stĜední Evropy map of Central Europe
þíslo tramvaje number of the tram
barva toho auta colour of the car

www.factumcz.cz 87
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

seznam studentĤ list of students


zaþátek pĜ횹tího týdne the beginning of next week
konec ledna the end of January
okna mého pokoje windows of my room
Further, ““less obvious““ functions, as well as prepositional constructions, will be enumerated
on pages 92, after we have shown the genitive forms of nouns, adjectives and pronouns.

Ź FORMS OF NOUNS:

MASCULINE ANIMATE MASCULINE INANIMATE


hard conson. soft conson. hard conson. soft conson.
Sg. Nominative pán mužž hrad stroj
Sg. GENITIVE PÁNA MUŽŽE HRADU STROJE
i.e. ending -A -E -U -E
Pl. GENITIVE PÁNģ MUŽŽģ HRADģ STROJģ
i.e. ending -ģ -ģ -ģ -ģ

FEMININE
Sg. Nominative žžena rĤžže píseĖ kost
Sg. GENITIVE ŽŽENY RģŽŽE PÍSNċ KOSTI

i.e. ending -Y -E -ċ -I
Pl. GENITIVE ŽŽEN RģŽŽÍ PÍSNÍ KOSTÍ
i.e. ending - -Í -Í -Í

NEUTER
Sg. Nominative mČsto moĜe nádražží
Sg. GENITIVE MċSTA MOěE NÁDRAŽŽÍ
i.e. ending -A -E -Í
Pl. GENITIVE MċST MOěÍ NÁDRAŽŽÍ
i.e. ending - -Í -Í

Ɣ ŵ NOTICE:
It may be useful to compare the genitive forms with those of
singular accusative and plural nominative.
See the following chart. (There are no new forms. It is only an
attempt to view the case relations in another perspective.)

www.factumcz.cz 88
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ɣ MASC. MASC. FEMININE NEUTER
ANIM. INANIM.

nádražží
Singular

mČsto
píseĖ

moĜe
hrad

stroj

žžena
Nominative

rĤžže
mužž

kost
Singular pán
Accusative -a -e
Singular
GENITIVE -a -e -u -e -y -e -Č -i -a -Č -í

Plural -e -y -Č -Č -i -a -Č -í
Nominative

Plural -Ĥ -Ĥ -Ĥ -Ĥ - -í -í -í - -í -í
GENITIVE
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Some exceptions in singular genitive:
Singular Singular
Nominative GENITIVE
jazyk, m. jazyka language All these nouns are
svČt, m. svČta world inanimate masculines
národ, m. národa nation belonging to the declension
veþer, m veþera evening group ““hrad““ (which has the
ostrov, m ostrova island regular ending ““-u““).
domov, m. domova home
den, m. dne day
týden, m. týdne week

Mind also some special forms of Plural Genitive:


Singular Singular Plural Plural notes:
Nominative Genitive Nominative Genitive
þlovČk, m. þlovČka lidé (lidi) lidí people (a)
dítČ, n. dítČte dČti, f. dČtí children (a)
pĜítel, m. pĜítele pĜátelé pĜátel friends (a)
obyvatel, m. obyvatele obyvatelé obyvatel inhabitants
--- --- peníze penČz money (a)

den, m. dne dny dnĤ = dní days (b)


rok, m. roku roky rokĤ = let years (b)

otázka, f. otázky otázky otázek questions (c)


chodba, f. chodby chodby chodeb corridors (c)
tužžka,f. tužžky tužžky tužžek pencils (c)
dívka, f. dívky dívky dívek girls (c)
uþitelka, f. uþitelky uþitelky uþitelek female teachers (c)

www.factumcz.cz 89
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

letadlo, n. letadla letadla letadel airplanes (c)


þíslo, n. þísla þísla þísel numbers (c)

ulice, f. ulice ulice ulic streets (d)


silnice, f. silnice silnice silnic roads (d)
stanice, f. stanice stanice stanic stations (d)
pĜítelkynČ, f. pĜítelkynČ pĜítelkynČ pĜítelkyĖ girl friend (d)
koššile, f. koššile koššile koššil shirt (d)
letišštČ, n. letišštČ letišštČ letiššĢ airport (d)
nástupišštČ, n. nástupišštČ nástupišštČ nástupiššĢ platform (d)
Comment:
(a): The nouns þlovČk (man, human being), dítČ (child), pĜítel (friend), peníze (money) have
special forms even in other cases. The complete declensions are presented in chapter 33.
(b): There is no difference in meaning or usage of the plural genitive forms dnĤ = dní (days),
rokĤ = let (years).
(c): Many nouns with ““zero ending““ in plural genitive (belonging to the groups ““žžena““ and
““mČsto““) insert an ““epenthetic vowel -e-““ between the two final consonants.
(d): Most feminines in -ice and -ile (belonging to the declension group ““rĤžže““), and neuters
ending in -išštČ (declension group ““moĜe““) have ““zero ending““ in plural genitive.

The GENITIVE forms of DEMONSTRATIVE PRONOUNS, POSSESSIVE


PRONOUNS and ADJECTIVES can be remembered in the following arrangement:
masculine neuter feminine
Nominative
Singular

ten mĤj nový to


moje nové ta moje nová
jeden nᚹ cizí jedno
(=mé) cizí jedna (=má) cizí
našše našše
Ô Ó Ð
maskuline + neuter feminine
GENITIVE

toho mého nového té mojí nové


Singular

jednoho naššeho cizího jedné ( =mé) cizí


našší

Ô Ó
maskuline + neuter + feminine
GENITIVE

tČch mých nových


Plural

naššich cizích

Comment:
x The endings of nový and cizí serve as a model for all the other adjectives –– hard and
soft respectively.
x The pronoun tvĤj is inflected in the same way as mĤj,
and vᚹ in the same way as nᚹ.
x The pronoun její has the same endings as soft adjectives (the type cizí).
x The pronouns jeho and jejich are not inflected at all.

www.factumcz.cz 90
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The detailed survey of the adjective and pronoun forms can be found in chapter 33.

PERSONAL PRONOUNS
Osobní zájmena

The genitive forms are identical with those of the accusative (see chapter 24) ––
with the exception of the pronoun ona (sg.f.) and oni (pl.), i.e.:

Nominative ona oni

Accusative (without preposition) ji je


Accusative (after preposition) ni nČ (the accus. forms
ji, ni - short vowel;
GENITIVE (without preposition) jí jich the genitive forms
GENITIVE (after preposition) ní nich jí, ní –– long vowel)

INTERROGATIVE AND INDEFINITE PRONOUNS


Tázací a neurþítá zájmena

who? what? somebody something


Nominative KDO ? NċCO NċKDO NċCO

Accusative KOHO ? NċCO NċKOHO NċCO


GENITIVE KOHO ? NċýEHO NċKOHO NċýEHO

www.factumcz.cz 91
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź FURTHER FUNCTIONS OF GENITIVE:

Ɣ 6: Genitive plural must be used in connection with the numerals ““pČt““ (five) and more
(i.e. 6, 7 ……), as well as the quantifiers kolik (how many), hodnČ = mnoho (many, a lot)),
moc (many, too many), málo (few), nČkolik (a few, several), dost (quite a lot).
In connection with the numerals dva, m., dvČ, f.+n., and if the number is not specified,
nominative plural is used. Compare the following examples:

sg. N pl. N pl. GENITIVE


jeden/jedna/jedno dva/dvČ, pČt, ššest ……
tĜi, þtyĜi; kolik, hodnČ, mnoho,
unspecified number moc, málo, dost

jeden mužž dva mužži pČt mužžĤ five men


jeden týden dva týdny ššest týdnĤ six weeks
jedna hodina dvČ hodiny sedm hodin seven hours; 7 o´clock
jedno mČsto dvČ mČsta kolik mČst how many towns
jeden den tĜi dny nČkolik dní several days
jeden þlovČk þtyĜi lidé málo lidí few people
jedna otázka dvČ otázky hodnČ otázek many questions
jedno auto dvČ auta moc aut too many cars
obyvatel obyvatelé kolik obyvatel how many inhabitants
nové slovo nová slova nČkolik nových slov several new words
jedna koruna tĜi koruny dvacet korun twenty crowns

IMPORTANT:
If some of the above mentioned expressions has the syntactic function of subject, the verb
must take the form of NEUTER SINGULAR (even though the logical meaning is plural).
E.g.
Tady JE nČkolik þeských knih. Here are several Czech books.
Na stole BYLO nČkolik þeských knih. There were several Czech books on the table.
HodnČ dČtí ýEKALO venku. Many children were waiting outside.
Kolik vás JE? How many are you?
JE nás málo. We are few.
Kolik vás BYLO? How many were you?
BYLO nás pČt. We were five.
Asi deset lidí MLUVILO þesky. About ten people were speaking Czech.

Uncountable nouns in connection with quantifiers kolik (how much), hodnČ = mnoho
(much), moc (much, too much), málo (little), trochu (a little), dost (enough) must use the
form of singular genitive. E.g.:
sg. N sg. G
þas málo þasu, dost þasu little time, enough time
práce moc práce too much work
káva trochu kávy a little coffee
voda kolik vody how much water
pivo hodnČ piva much beer

www.factumcz.cz 92
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ 7: When indicating the date, both the number of the day and the name of the month are
used in the genitive case:
name of month Kolikátého je dnes? (GENIT.)
(Nomin.) What´s the date today?

leden, m. prvního ledna 1.1. 1st January


únor, m. dvacátého druhého února 22.2. 22nd February
bĜezen, m. druhého bĜezna 2.3. 2nd March
duben, m. desátého dubna 10.4. 10th April
kvČten, m. dvacátého pátého kvČtna 25.5. 22nd May
þerven, m. devátého þervna 9.6. 9th June
þervenec, m. þtvrtého þervence 4.7. 4th July
srpen, m. dvacátého prvního srpna 21.8. 21st August
záĜí, n. jedenáctého záĜí 11.9. 11th September
Ĝíjen, m. dvacátého osmého Ĝíjna 28.10. 28th October
listopad, m. pátého listopadu 5.11. 5th November
prosinec, m. tĜicátého prvního prosince 31.12. 31st December
NOTICE:
x Names of months are written with small initial letters.
x When using figures, a point is placed after both the day and the month.

Ɣ 8: Object after a limited number of verbs


(Notice that all the mentioned verbs are ““reflexive““, i.e. they are accompanied by the
pronouns SE or SI.)

ptát se, ptám se, ptal se * see the remark


zeptat se, zeptám se, zeptal se } ask (for information) below

bát se, bojím se, bál se be afraid, fear


0

týkat se concern
0

vššímat si
vššimnout si, vššimnu si, vššiml si } notice
* Remark: The person who is asked about sth. is in GENITIVE, e..g.:
Zeptal jsem se jednoho pána, kde je nádražží..= I asked a man where the railway station is.
Musím se zeptat Zuzany, jestli to vidČla. = I must ask Susan whether she saw it.
When asking somebody about something (or somebody), the thing or person that is asked
about has the preposition na followed by accusative, e.g.:
Zeptal jsem se Tomᚹe (G) na Zuzanu (A). = I asked Tom about Susan.
MĤžžu se vás (G) na nČco (A) zeptat? = May I ask you a question?
(verbatim translation: May I ask you about something?)

www.factumcz.cz 93
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Other examples:
Já se na to nČkoho zeptám. I will ask somebody about it.
Proþ se boj횹 þešštiny? Why are you afraid of the Czech language?
To se nás netýká. It doesn´t concern us.
Já jsem si nevššiml toho druhého auta. I didn´t notice the other car.

Ɣ 9: The genitive case is required after certain prepositions, indicating the semantic
relations of space, time, manner, etc. (in the syntactic function of an adverbial or an attribute).
Here is a list of the most frequent genitive prepositions:
BEZ, BċHEM, DO, Z, U, OD, KROMċ, VEDLE, KOLEM, BLÍZKO, PODLE, MÍSTO

Ź GENERAL REMARKS ON PREPOSITIONS:


x It is hardly possible to translate prepositions exactly from one language into another. Each
language has its own usage that can be -more or less successfully- explained, commented
and illustrated by examples. We try to show the most frequent situations in which a
preposition is used. Our explanations are far from being exhaustive.
x The prepositions ending in a consonant (in genitive bez, z and od) sometimes add a final
vowel ““-e““ (both in spelling and pronunciation), i.e. beze, ze, ode. The phenomenon is
called ““vokalizace pĜedložžek““. There is no semantic difference between the two forms.
There are, however, no clear rules for the presence or absence of the final ““-e““. It is
mostly a matter of ““feeling““ on the part of native speakers.
x Monosyllabic (and ““vocalised““) prepositions are stressed, and they are pronounced
together with the following word as one unit, e.g. ““do mČsta““ [´domĖesta] (to the town),
““u naššeho domu““ [´unaššeho ´domu] (near our house), ““od zaþátku““ [´odzaþátku] (from
the beginning), ““beze slov““ [´bezeslof] (without words). (See chapter 2, ““Word stress““.)
x The rules of voicing assimilation are applied in the same way as within a single word, e.g.
““bez práce““ [´bespráce] (without work), ““od Petra““ [´otpetra] (from Peter).
x If a preposition ending in a voiced consonant is followed by a word beginning in a vowel,
the consonant is changed into its voiceless counterpart, and the glottal stop is pronounced
between the two words, e.g. ““u okna““ [´uȣokna] (near the window). (See chapter 2.)

Ɣ BEZ (= BEZE) in most situations corresponds to the English without.

Dám si kávu bez cukru. I´ll have coffee without sugar.


Bez vody se nedá žžít. It´s impossible to live without water.
PĜeložžil jsem to bez slovníku. I have translated it without dictionary.
Petr je bez práce. Peter is without job.
Odeššla bez odpovČdi. She left without answering.
To je melodie beze slov. It´s a tune without words.
Jana pĜiššla sama, bez dČtí. Jane came alone, without children.
NezĤstanu tady bez tebe. I won´t stay here without you.

www.factumcz.cz 94
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ BċHEM during, in the course of


(In pronunciation, the stress of the word after the preposition is retained.)

BČhem pĜednᚹky není dovoleno It´s not allowed to use a phone during the lecture.
použžívat telefon.
bČhem války during the war
bČhem posledních tĜí týdnĤ during the past three weeks

Ɣ DO

1. place: indicating movement to , into (i.e. entering inside)


Jdu do banky. I´m going to the bank.
Zítra pojedu do Brna. I´ll travel to Brno tomorrow.

2. time: indicating a final point in duration of time (Engl.: to, till)


ZĤstanu tady do soboty. I´ll stay here till Saturday.
od ledna do bĜezna from January to March
od rána do veþera from the morning till the evening
od zaþátku do konce from the beginning till the end

Ɣ Z (= ZE)

1. place: indicating movement out of, from (after being inside)


Tenhle vlak pĜijel z PlznČ. This train has arrived from P.
Vezmu si taššku z auta. I´ll take the bag from (out of) the car.

2. material:
prsten ze zlata (= zlatý prsten) ring of gold (= gold ring)
žžidle ze dĜeva (= dĜevČná žžidle) chair of wood (= wooden chair)

Ɣ U has no exact counterpart in English. It expresses proximity in place (not ““being inside““!):

Poþkám u šškoly. I´ ll be waiting near (in front of) the school.


SedČli jsme u okna. We were sitting by the window.
Jeho bratr koupil dĤm u Prahy. His brother bought a house near Prague.

- In connection with persons, it corresponds to the English ““at one´s place““:


Byl jsem u doktora. I have been at the doctor´s.
Sejdeme se u mČ nebo u tebe? Shall we meet at my or your place?
- The constructions
u nás and u vás can mean in our/your country
in our/your town
in our/your company, etc.
The preposition is also frequent with names of Czech pubs, e.g.:
U Tygra The Tiger
U TĜí koþek The Three Cats

www.factumcz.cz 95
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ OD (= ODE)

1: In spatial meaning it has features similar to the preposition u, but it is ““dynamic““; it


indicates the starting point ““from the proximity of ……““
Autobus odjힾdí od Hlavního nádražží. The bus leaves from the (proximity of) Central
station.
Cf.: Vlak odjힾdí z Hlavního nádražží. The train leaves from (the territory of) the
Central station.
In connection with persons it is the only possible counterpart to the English preposition from.
Dostal jsem zprávu od Petra. I got a message from Peter.
To je dárek od jednoho pĜítele. It´s a present from a friend.
PrávČ jsem pĜiššel od doktora. I have just come from the doctor.

2: In temporal meaning it indicates the starting point of a period of time. Engl.: from; since
od zaþátku from the beginning
od soboty from Saturday, since Saturday

3: With ““authorship““ (name of writer, composer, ……) the preposition corresponds to the
English by, but may be left out, so that the ““pure““ genitive remains:
povídky (od) Karla ýapka tales by Karel ýapek
opera (od) BedĜicha Smetany an opera by BedĜich Smetana

(After all the prepositions mentioned below, the stress of the following word is retained.)

Ɣ KROMċ
1: except
Chodím tam kažždý den kromČ soboty. I go there every day except Saturdays.
Byli tam vššichni kromČ Petra. Everybody was there except Peter.
2: besides, in addition to
KromČ þešštiny studuji ješštČ dva jinéjazyky. I study two other languages besides Czech.
The same meanings as KROMċ can be expressed by MIMO + Accusative.

Ɣ VEDLE
1: beside, at the side of, next door ……
Pan Hoššek bydlí vedle nás. Mr Hoššek lives next door to us.
Poššta je vedle hotelu. The post office is next to the hotel.
Helena sedČla vedle mČ. Helen was sitting beside me.
2: the same as ““kromȓ“ -paragraph 2
Vedle þešštiny studuji ješštČ dva jiné jazyky. I study two other languages besides Czech.

Ɣ KOLEM = OKOLO
1: (a)round - both static and dynamic
Vššichni sedČli kolem / okolo stolu. They all were sitting round the table.
ZemČ obíhá kolem / okolo Slunce. The Earth revolves around the Sun.
2. pass by
ŠŠel kolem mČ, ale nevššiml si mČ. He passed by me without noticing me.

www.factumcz.cz 96
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ BLÍZKO
near
Je to blízko nás. It´s near to our place.

Ɣ PODLE
according to, in accordance with
SchĤze pokraþuje podle programu. The meeeting continues according to the
programme.
podle okolností according to circumstances

Ɣ MÍSTO
instead of
Jestli chcešš, já tam pĤjdu místo tebe. If you want, I´ll go there instead of you.

-------------------------------------------
DISTINGUISH:
PLACE

Z (ZE) DO

z Londýna do Prahy from London to Prague


z auta do vlaku from a car to a train
z ulice do domu from the street to the house
z NČmecka do Rakouska from Germany to Austria

TIME
Ɣ Ɣ
OD (ODE) DO

od stĜedy do nedČle from Wednesday till Sunday


od ššesti do osmi (hodin) since six till eight (o´clock)
od zaþátku do konce from the beginning to the end
od rána do veþera from morning till night

PLACE PERSON

Z (ZE) OD (ODE)
Engl.
z Londýna FROM od Martina
from London from Martin
ze šškoly ode mČ
from school from me

www.factumcz.cz 97
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

LOCATIVE
29 Lokál = ššestý pád

Locative is the only case that never occurs without a preposition.


The number of prepositions is limited to five, viz.: V, NA, O, PěI, PO .

Remark: For the sake of easier pronunciation, the preposition V is frequently


changed into VE, without any change of meaning.
See also the paragraph ““General remark on prepositions““ in chapter 28.

Ɣ Prepositions V and NA in spatial relations:

V (VE) corresponds mostly to the English preposition in –– with the spatial meaning of
inclusion. It is static, i.e. it cannot occur after the verbs of movement. The English equivalent
may sometimes be at, but in the meaning of inclusion only. (The choice between in or at is
the matter of English usage.) Examples:
Nom. LOC. Nom. LOC.
dĤm v domČ in the house auto v autČ in the car
mČsto ve mČstČ in town kanceláĜ v kanceláĜi in the office
Praha v Praze in Prague þešština v þešštinČ in Czech
pokoj v pokoji in the room práce v práci at work
šškola ve šškole at school hotel v hotelu in a hotel

NA corresponds mostly to the English on, with the spatial meaning of contact with the
surface. It is static, like the preposition V. (In connection with some nouns, English uses the
prepositions at or in. The usage in connection with particular nouns may differ betweenCzech
and English.) Examples:
Nom. LOC. Nom. LOC.
stĤl na stole on the table papír na papíĜe on the paper
most na mostČ on the bridge tráva na trávČ on the grass

In connection with some nouns (that must be learnt by heart), the preposition NA does not
refer to the surface, but indicates the inclusion (instead of the expected preposition V), e.g.:
Nom. LOC. Nom. LOC.
poššta na pošštČ at the post office Morava na MoravČ in Moravia
letišštČ na letiššti at the airport Slovensko na Slovensku in Slovakia

Ɣ Prepositions V and NA in temporal relations:

V is used in connection with the names of months:


v lednu in January v þervenci in July
v únoru in February v srpnu in August
v bĜeznu in March v záĜí in September
v dubnu in April v Ĝíjnu in October
v kvČtnu in May v listopadu in November
v þervnu in June v prosinci in December

www.factumcz.cz 98
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The seasons of the year have a grammatically complicated mixture of prepositions and cases
(and the constructions are best learnt by heart):

jaro, n. spring na jaĜe (na + L) in spring


léto, n. summer v létČ (v + L) in summer
podzim, m. autumn, m. na podzim (na + A) in autumn
zima, f. winter v zimČ (v + L) in winter
---------------------------------------------------------
Ɣ The preposition O is the equivalent of
a) the English preposition about indicating a topic in constructions like
to speak / talk about ……, a book about ……, a story about…… a film about …… etc.
E.g.:
Mluvili jsme o þešštinČ. We were talking about the Czech lang..
ýtu zajímavou knihu o Africe. I´m reading an interesting book about Africa.
VidČl jsem krásný film o Praze. I saw a beautiful film about Prague.

b) It has a temporal meaning in connection with a limited number of nouns, corresponding


approximately to during, at …… (the exact choice depending on the English usage).

o Vánocích at Christmas o dovolené on/during holiday


o Velikonocích at Easter o prázdninách on vacations
o pĤlnoci at midnight
---------------------------------------------------------
Ɣ The preposition PěI is mostly used in temporal relations.
E.g.:
PěI during
pĜi práci during the work
pĜi schĤzi during/at the meeting
pĜi zkouššce during/in the exam
---------------------------------------------------------
Ɣ The preposition PO is also mostly used
a) in temporal relations, corresponding to the English after, e.g.
PO after
po práci after the work
po schĤzi after the meeting
po zkouššce after the exam

b) rarely in spatial relations, coresponding to the English along, or all over …… (or other
translations)
po žželeznici by the railway
po silnici along a road
ŠŠli jsme po ulici. We were walking along the street.
Chodili jsme po mČstČ. We were strolling along the town.

--------------------------------------------------------------------------------------------
Each of the five prepositions is moreover used
in certain fixed (often idiomatic) constructions.
--------------------------------------------------------------------------------------------

www.factumcz.cz 99
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ŹFORMS OF NOUNS:

MASCULINE ANIMATE MASCULINE INANIMATE


hard conson. soft conson. hard conson. soft conson.
Sg. Nom. pán mužž hrad stroj

Sg. LOCATIVE pánu / pánovi mužži / mužžovi hradČ (hradu) stroji


i.e. endings -U / -OVI -I / -OVI -ċ (-U) -I

Pl. LOCATIVE pánech mužžích hradech strojích


i.e. endings -ECH -ÍCH -ECH -ÍCH

FEMININE
Sg. Nom. žžena rĤžže píseĖ kost

Sg. LOCATIVE žženČ rĤžži písni kosti


i.e. endings -ċ -I -I -I

Pl. LOCATIVE žženách rĤžžích písních kostech


i.e. endings -ÁCH -ÍCH -ÍCH -ECH

NEUTER
Sg. Nom. mČsto moĜe nádražží

Sg. LOCATIVE. mČstČ (mČstu) moĜi nádražží


i.e. endings -ċ (-U) -I -Í

Pl. LOCATIVE mČstech moĜích nádražžích


i.e. endings -ECH -ÍCH -ÍCH

REMARKS:
1: masculine animate:
x There is no semantic difference between the endings
-u / -ovi in the hard type and
-i / -ovi in the soft type.
The two endings are often interchangeable, but it is a matter of habit and stylistics.
It´s hardly possible to formulate any exact rules.
When using proper names of persons (either the first name, or the surname), the
ending -ovi is preferred, e.g.
Nom. LOC. Nom. LOC.
Petr o Petrovi Havel o Havlovi
Marek o Markovi Masaryk o Masarykovi
Tomᚹ o Tomᚹovi Forman o Formanovi
MatČj o MatČjovi DvoĜák o DvoĜákovi

www.factumcz.cz 100
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

x If it is one person that is referred to, e.g. Karel ýapek, prezident Tomᚹ Masaryk,
pan KováĜ etc., the last name takes the ending -ovi, while the preceding noun(s)
take the ““short““ ending,( i.e. -u for hard, and -i for soft): Mluvili jsme o Karlu
ýapkovi. To je kniha o prezidentu Tomᚹi Masarykovi. Slyššel jsem o panu KováĜovi.
BUT: Mluvili jsme o Karlovi, Tomᚹovi a Petrovi. = We talked about Karel, Tomᚹ,
and Peter (i.e. three different persons).

2: masculine inanimate (pattern ““hrad““) and neuter (pattern ““mČsto““)


There is no semantic difference between the endings -Č (-e) and -u. The choice is often the
matter of habit and usage. The ending -Č is more frequent.
x Sometimes, either ending may be used - in accordance with the individual speaker´s
decision, e.g.:
Nom. LOC.
autobus bus v autobuse = v autobusu on the bus
dopis letter v dopise = v dopisu in the letter
okno window v oknČ = v oknu in the window

x The ending -u is compulsory after the consonants k, h, ch, r , e.g.:


Nom. LOC.
vlak train ve vlaku on the train
zaþátek beginning na zaþátku at the beginning
Slovensko Slovakia na Slovensku in Slovakia
jih south na jihu in the south
ucho ear v uchu in the ear
sever north na severu in the north
metro metro/underground v metru in m., in undergr.

x A few nouns with the consonant r (an rarely with k) do use even the ending -e , but
in that case, the consonant alternations r –– Ĝ, and k –– c are compulsory. E.g.:
Nom. LOC.
jaro spring na jaĜe in spring
patro floor (storey) v pátém patĜe on the 5th floor
rok year v roce 2009 in the year2009
papír paper na papíĜe on the paper = na papíru

x The ending -u is required even by some other nouns,


(mostly ““international““ words), e.g.:
Nom. LOC.
hotel hotel v hotelu
film film ve filmu
telefon phone v telefonu
program programme v programu
projekt project v projektu
rádio radio v rádiu

www.factumcz.cz 101
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

3: feminine (““žžena““):
x Compulsory consonant alternations
-kaĺ-ce -haĺ-ze, -cha嚹e, -raĺĜe
Examples:
Nom. LOC.
banka v bance in a bank
Praha v Praze in Prague
stĜecha na stĜešše on the roof
sestra o sestĜe about the sister

DEMONSTRATIVE PRONOUNS, POSSESSIVE PRONOUNS and ADJECTIVES

masculine neuter feminine


Nomin.
Sg.

ten mĤj nový moje to nové ta moje nová


(=mé) (=má)
jeden nᚹ cizí jedno našše cizí jedna našše cizí
Ô Ó Ð
masculine + neuter feminine

tom mém novém mojí té nové


LOC.

( =mé)
Sg.

jednom naššem cizím jedné našší cizí


Ô Ó
masculine + neuter + feminine
Plural
LOC.

tČch mých nových


naššich cizích
NOTICE:
The forms of singular feminine, and the plural forms of locative
(all genders) are equal to those of genitive.

PERSONAL PRONOUNS

Nominative já ty on ona ono my vy oni

LOCATIVE mnČ tobČ nČm ní nČm nás vás nich


(always after a prepos.)

INTERROGATIVE AND INDEFINITE PRONOUNS

who? what? somebody something

Nominative KDO? CO? NċKDO NċCO

LOCATIVE KOM ? ýEM? NċKOM NċýEM

www.factumcz.cz 102
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples showing the use of locative forms:

a) personal pronouns
Nominative LOCATIVE

O kom mluvíte? Who are you talking about?


oni Mluvíme o nich. We are talking about them.
ty Mluvíme o tobČ. We are talking about you.
on Mluvíme o nČm. We are talking about him.
vy Mluvíme o vás. We are talking about you.
ona Mluvíme o ní. We are talking about her.
já Petr mluví o mnČ. Peter is talking about me.
my Martin mluví o nás. Martin is talking about us.

b) names of male persons


Nominative LOCATIVE

To je Milan. Mluvili jsme o Milanovi. We were talking about M.


Tamhle je Tomᚹ. Mluvili jsme o Tomᚹovi. We were talking about T.
Kde je Martin? Slyššel jsi nČco o Martinovi? Have you heard sth. about M?
Tam je pan Lukešš. Mluvili jsme o panu Lukeššovi. We were talking about Mr.L.
To je Václav Havel. ýetl jsem o Václavu Havlovi. I have read about V.H.
To je Milošš Forman. Tady je þlánek o Milošši Formanovi. Here is a text about M.F.
To je ZdenČk SvČrák. Mluvili jsme o ZdeĖku SvČrákovi. We were talking about Z.S.

b) nouns indicating persons (m., f.)


Nominative LOCATIVE

To je ……/ To jsou …… Mluvili jsme o …… We were talking about ……


vᚹ Ĝeditel vaššem Ĝediteli your director
ten profesor tom profesorovi the professor
mĤj uþitel mém uþiteli my teacher
vašše sestra vašší sestĜe your sister
její syn jejím synovi her son
ta hereþka té hereþce the actress
paní Nováková paní Novákové Ms Novák
ti noví sousedé tČch nových sousedech the new neighbours
vašše dcery vaššich dcerách your daughters

c) various inanimate nouns


(Remark: The following examples are shown in connection with the prepositions V, NA, PěI,
PO. The construction „„mluvit O““ (talk about) can of course be used as well.)
Nominative LOCATIVE

ýeská republika v ýeské republice in the Czech republic


hlavní mČsto v hlavním mČstČ in the capital (city)
jeden þeský film v jednom þeském filmu in a Czech film
moje nová kanceláĜ v mé nové kanceláĜi in my new office

www.factumcz.cz 103
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Hlavní nádražží na Hlavním nádražží at the Central station


stĜední Evropa ve stĜední EvropČ in central Europe
ten dĤm v tom domČ in that house
která ulice? ve které ulici? in what street?
mĤj první dopis v mém prvním dopise in my first letter
jedno velké letišštČ na jednom velkém letiššti at one (a) large airport
ta politická situace v té politické situaci in that political situation
ten druhý návrh v tom druhém návrhu in the other suggestion
který jiný mČsíc ? ve kterém jiném mČsíci ? in what other month ?
ten malý slovník v tom malém slovníku in that small dictionary
našše první cviþení v naššem prvním cviþení in our first exercise
nČjaká jiná válka v nČjaké jiné válce in another war
nová þeská vláda v nové þeské vládČ in the new Czech cabinet
jiný program v jiném programu in another programme
ta nová kniha v té nové knize in the new book
pravá strana na pravé stranČ on the right(hand) side
druhá ruka v druhé ruce in the other hand
vašše mČsto ve vaššem mČstČ in your town
taková situace v takové situaci in such situation
sedmé poschodí v sedmém poschodí on 7th floor
pĜ횹tí zastávka na pĜ횹tí zastávce at next stop (tram, bus)
moje otázka v mé otázce in my question
vašše odpovČć ve vašší odpovČdi in your answer
tvĤj projev pĜi tvém projevu during your speech
dlouhá pĜestávka po dlouhé pĜestávce after a long break
velké domy ve velkých domech in big houses
ty poþítaþe na tČch poþítaþích on those computers
þeské šškoly v þeských šškolách in Czech schools
ty zemČ v tČch zemích in those countries
jiné vČci v jiných vČcech in other matters
velká mČsta ve velkých mČstech in big cities
nČkterá letišštČ na nČkterých letišštích at some airports

www.factumcz.cz 104
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

DATIVE
30 Dativ = tĜetí pád

Ź FORMS OF NOUNS

ŵ It is advantageous to compare the singular forms of dative with those of locative:

MASCULINE ANIMATE MASCULINE INANIMATE


Sg. Nom. pán mužž hrad stroj
Sg. LOC. pánu / pánovi mužži / mužžovi hradČ (hradu) stroji

Sg. DATIVE pánU / pánOVI mužžI/ mužžOVI hradU strojI

Pl. DATIVE pánģM mužžģM hradģM strojģM

FEMININE
Sg. Nom. žžena rĤžže píseĖ kost
Sg. LOC. žženČ rĤžži písni kosti

Sg. DATIVE žženċ rĤžžI písnI kostI

Pl. DATIVE žženÁM rĤžžÍM písnÍM kostEM

NEUTER
Sg. Nom. mČsto moĜe nádražží
Sg. LOC. mČstČ (mČstu) moĜi nádražží

Sg. DATIVE mČstU moĜI nádražžÍ

Pl. DATIVE mČstģM moĜÍM nádražžÍM

COMMENT:
Singular:
x Most of the declension groups have in singular equal forms for dative and for locative.
x For animate masculines, the choice between the endings
-u / -ovi and -i / -ovi follows the same rules as in locative.
x For the feminine declension group ““žžena““, the same consonant alternations are
compulsory as in locative, i.e.
-kaĺ-ce, -haĺ-ze, -cha嚹e, -raĺĜe .
x In the patterns ““hrad““ and ““mČsto““, there is only one ending (unlike in locative).
Plural:
Notice that all masculines use the ending -Ĥm.
(The same ending is used even for the neuter pattern ““mČstĤm““.)

www.factumcz.cz 105
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

DEMONSTRATIVE PRONOUNS, POSSESSIVE PRONOUNS and ADJECTIVES

masculine + neuter feminine


DATIVE

tomu mému novému té mojí ( =mé) nové


jednomu naššemu cizímu jedné našší cizí
Sg.

Ô Ó
masculine + neuter + feminine
DATIVE

tČm mým novým


Plural

naššim cizím

NOTICE:
ŵ The forms of singular feminine are equal for dative, locative and genitive.

PERSONAL PRONOUNS

Nominative já ty on ono ona my vy oni


DATIVE
(without prepos.) mi ti mu mu jí jim
DATIVE }nám }vám
(after prepos.) mnČ tobČ nČmu nČmu ní nim

INTERROGATIVE AND INDEFINITE PRONOUNS

who? what? somebody something

Nominative KDO? CO? NċKDO NċCO

DATIVE KOMU ? ýEMU? NċKOMU NċýEMU

The detailed survey of the adjective and pronoun forms can be found in chapter 33.

www.factumcz.cz 106
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź BASIC FUNCTIONS OF DATIVE

Ɣ 1: The essential function of the DATIVE case is that of expressing the ““receiver““ or
““experiencer““ after verbs of ““giving““ and ““telling““, in sentences with the structure
Somebody gave (sent, sold, lent, offered ……) somebody something.
= Somebody gave something to somebody.
Somebody told (phoned, showed, ……) somebody something.
= Somebody said something to somebody.
i.e. the syntactic function of indirect object:

Eva dala Adamovi jablko. Eve gave Adam an apple.


Nomin. Dative Accus.

Eva dala jablko Adamovi. Eve gave the apple to Adam.


Nomin. Accus. Dative

Adam poslal EvČ zprávu. Adam sent Eve a message.


Nomin. Dative Accus.

Adam poslal zprávu EvČ. Adam sent a message to Eve.


Nomin. Accus. Dative

Here is a list of some verbs used in such constructions:

dávat } give Ĝíkat } tell


dát, dám, dal Ĝíct, Ĝeknu, Ĝekl

posílat } send vysvČtlovat } explain


poslat, poššlu, poslal vysvČtlit

pĤjþovat } lend oznamovat } announce


pĤjþit oznámit

prodávat } sell ukazovat } show


prodat ukázat, ukើu, ukázal

Examples:
Petr mi dal tvoji adresu. Peter gave me your address.
Komu jste to dali? Whom did you give it to?
Lenka poslala Martinovi zprávu. Lenka sent Martin a message.
Michal pĤjþil ZuzanČ auto. Michael lent Susan the car.
Tereza prodala ten lístek Mirkovi. Tereza sold the ticket to Mirek.
ěekl jsem to taky panu Petránkovi. I said it also to Mr Petránek.
Kdo mu to Ĝekl? Who told him that?
Komu jsi to Ĝekl? Whom did you tell that?
MĤžžete nám to vysvČtlit? Can you explain it for us?
My vám ukើeme cestu. We´ll show you the way.

www.factumcz.cz 107
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ 2: THE OBJECT AFTER CERTAIN VERBS MUST BE EXPRESSED BY DATIVE


(AND NOT ACCUSATIVE), EVEN IF IT IS NOT AN ““INDIRECT““ OBJECT.
The most important verbs:

rozumČt understand radit } advise


0 poradit

dČkovat } thank gratulovat } congratulate


podČkovat pogratulovat

pomáhat } help tykat address sb. as ““ty““


pomoct, pomĤžžu, pomohl 0

vČĜit } believe vykat address sb. as ““vy““


(uvČĜit) 0

Note: dČkovat nČkomu (D) za nČco (A) = to thank sb. for sth.

Examples:
ýemu nerozumíte? What is it you don´t understand?
Nerozumím té druhé vČtČ. I don´t understand the other sentence.
Rozum횹 tomu? Do you understand it?
DČkuji vám. Thank you.
DČkuji vám za radu. Thank you for (your) advice.
Prosím vás, mĤžžete mi pomoct? Can you help me, please?
Kdo ti pomohl? Who helped you?
Komu jsi pomohl? Whom did you help?
MĤžžu vám pomoct? Can I help you?
Já tomu nemĤžžu vČĜit. I can´t believe it.
MĤžžete mi vČĜit. You can believe me.
Já vám poradím. I´ll advise you.
Co mi radíte? What do you advise me (to do)?
Gratuluji vám. I congratulate you. (= Congratulations.)
My naššemu uþiteli vykáme. We address our teacher as ““vy““.
MĤžžeme si tykat. We can address each other as ““ty““ (We can use
firtst names).

Ɣ 3: Expressing age: The person whose age is mentioned has the form of DATIVE !
Examples:
Kolik je vám rokĤ (= let) ? How old are you?
Je mi dvacet osm (let). I am twenty eight.
Kolik let je vaššemu bratrovi? How old is your brother?
Je mu devatenáct. He is nineteen.
Jejímu otci bude pĜ횹tí mČsíc padesát. Her father will be fifty next month.
Martinovi bylo vþera sedmadvacet. Martin was twenty seven yesterday.
Lence je dvacet ššest (let). Lenka is twenty six (years).
Tomu novému Ĝediteli je asi þtyĜicet. The new director is about forty.

www.factumcz.cz 108
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Remark:
1 jeden rok one year
2, 3, 4 dva, tĜi, þtyĜi roky two, three, four years
5 …… pČt, ššest…… kolik? rokĤ (= let) 5, 6 …… how many? years
(No difference between the forms ““rokĤ““ and ““let““.)

Ɣ 4 a: Special constructions of certain verbs, where the person concerned (the syntactic
subject in English) must be expressed by means of DATIV.

PRAHA SE MI LÍBÍ. I like Prague.


Nomin. Dative
This construction can be better understood if it is transformed into the English
PRAGUE APPEALS TO ME.

Most frequent verbs of this type:

líbit se like, enjoy chutnat like (the taste of……)


0 0

hodit se suit, come in handy …… sluššet suit (clothing)


0 0

vadit disturb, mind


0
Examples:
Jak se vám to líbí? How do you like it?
Jak se vám to líbilo? How did you like it?How did you enjoy it?
Líbí se mi to. I like it.
Jak se vám tady líbí? How do you enjoy being here?
Petrovi se to líbí. Peter likes it.
ZuzanČ se ten obraz nelíbí. Susan doesn´t like the picture.
CizincĤm se líbí Praha. Foreigners like Prague.
Komu se to nelíbí? Who doesn´t like it?
MĤžžete to udČlat, kdy se vám to hodí. You can do it when(ever) it suits you.
Jak vám to chutná? How do you like the dish?
Moc mi to chutnalo. Bylo to výborné. I enjoyed (eating) it very much. It was delicious.
Nebude vám vadit, kdyžž otevĜu okno? Will you mind my opening the window?
Ne. VĤbec mi to nevadí. No I don´t mind at all.
Ty ššaty vám slušší. The dress suits you.

www.factumcz.cz 109
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ 4 B: SPECIAL CONSTRUCTIONS WITH THE VERB ““BÝT““


THE PERSON CONCERNED MUST BE EXPRESSED IN DATIVE.
THE VERB HAS THE FORM ““JE““ IN PRESENT, AND ““BYLO““ IN PAST TENSE.
The most important constructions are those with the adverbs zima (cold), and ššpatnČ
(unwell, sick):
Examples:
Je mi zima. I am cold.
Myslím, žže ZuzanČ je zima. I think that Susan is cold.
Komu je zima? Who is (feels) cold?
Je mi ššpatnČ. I feel sick.
Není mi dobĜe. I don´t feel well.
Petrovi bylo v noci ššpatnČ. Peter felt sick last night.
Tereze taky nebylo dobĜe. Tereza didn´t feel well either.

Ɣ 5: After the prepositions K PROTI KVģLI (and some others)

Ɣ K (= KE) expresses movement approaching towards a place (building ..), but not entering.

PĜijdu ke šškole a poþkám na tebe. I´ll come to (the proximity of) the school and
wait for you.
(I.e.: I won´t enter the building.)
Ta tramvaj jezdí k Národnímu divadlu. The tram goes to (the proximity of) the
National theatre.
Kdyžž jsem pĜiššel k naššemu domu, tak When I came (nearer) to our house, then I
jsem to uvidČl. caught a sight of it.
ŠŠel jsem k oknu a podíval jsem se ven. I went to the window and looked out.

In connection with persons it expresses the idea of movement to someone´s place:

MĤžžu k tobČ zítra pĜijít? Can I come to you (your place / house ……)
tomorrow? (= Can I visit you tomorrow?)
V sobotu pojedu k Petrovi. I´ll travel to Peter (´s place) on Saturday.)
Není mi dobĜe. Musím jít k doktorovi. I don´t feel well. I must go to the doctor´s.

Ɣ PROTI
(In pronunciation, the stress of the word after the preposition is retained.)
a: against
PČt lidí bylo proti tomu návrhu. Five persons were against the proposal.
Kdo je pro? Kdo je proti? Those in favour? Those against?
(Kdo se zdržžel hlasování?) (Any abstentions?)
Nemáte nic proti tomu, kdyžž otevĜu Do you mind my opening the window?
okno?
(= Nevadí vám, kdyžž otevĜu okno?)

www.factumcz.cz 110
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

b: opposite (in the spatial meaning, the preposition


NAPROTI may be used as well, without any semantic difference.
(In pronunciation, the stress of the word after the preposition is retained.)

Ten obchod je (na)proti hlavnímu nádražží. The shop is opposite the central station.
Jejich dĤm je (na)proti naššemu. Their house is opposite to ours.

Ɣ KVģLI for the sake of; because of; due to; owing to ……
(In pronunciation, the stress of the word after the preposition is retained.)

Pomohl jsem mu kvĤli jeho rodinČ. I helped him for the sake of his family.
KvĤli ššpatnému poþasí jsme zĤstali doma. We stayed at home because of the bad
weather.
KvĤli nemoci nepĜiššel do šškoly. He hasn´t come to school due to the
illness.

www.factumcz.cz 111
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź WORD ORDER OF PERSONAL PRONOUNS IN THE DATIVE CASE


Slovosled osobních zájmen v dativu
A non-prepositional personal pronoun in dative is placed immediately before the
accusative pronoun. The internal order of the enclitics, i.e. ““second place unstressed
words““ is arranged in the following way:

1. 2. 3. ……
A B C D E

JSEM SE Pers.Pron. Pers.Pron. TAM


JSI SI DATIVE ACCUS.
JSME Dem.pron.
JSTE TO

My JSME MU HO dali.
Kdy JSTE NÁM JE poslali?
Já JSEM TI TO pĤjþil.
Proþ JSI MU JI TAM neposlal?
My JSME SE JIM TO TAM snažžili vysvČtlit.

Examples:
The translation sometimes sounds ““un-English““,
but we try to express all the parts of the
sentence.
My jsme mu to dali. We gave it to him.
Kdy jste nám je poslali? When did you send them to us?
Já jsem ti to Ĝíkal. I told you that.
Proþ jsi mu ji tam neposlal? Why didn´t you send it (fem.) to him there?
My jsem se jim to tam snažžili vysvČtlit. We tried to explain it for them there.
MĤj soused mi je pĤjþí. My neighbour will lend me them.
Minulou nedČli jsme vám to nabízeli. We offered it to you last Sunday.
Já ti zavolám zítra veþer. I´ll ring you up tomorrow evening.
Kdy jsi mu to Ĝekl? When did you tell him that?
On mi to nechtČl vysvČtlit. He didn´t want to explain it for me.
My jsme vám to neslíbili. We didn´t promise you that.
Já jsem mu to chtČl poradit. I wanted to advise him that.
Proþ jsi mu to nepodal? Why didn´t you pass it to him?
Kdo ti to poradil? Who advised you that?
JešštČ jsme mu za to nepodČkovali. We have not yet thanked him for it.
Jak se vám to líbilo? How did you like it?
Já jsem ti nerozumČl. I didn´t understand you.
Komu jste to Ĝekli? Whom did you tell that?
Já jsem mu nemohl pomoct. I couldn´t help him.
Co ješštČ jste si koupili v tom obchodČ? What else did you buy in that shop?
Minulou nedČli se nám to nehodilo. Last Sunday didn´t suit us.

www.factumcz.cz 112
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

31 INSTRUMENTAL
Instrumentál = sedmý pád

NOUNS
MASCULINE ANIMATE MASCULINE INANIMATE
hard conson. soft conson. hard conson. soft conson.
Sg. Nom. pán mužž hrad stroj

Sg. INSTRUM. pánem mužžem hradem strojem


i.e. endings -EM -EM -EM -EM

Pl. INSTRUM. pány mužži hrady stroji


i.e. endings -Y -I -Y -I

FEMININE
Sg. Nom. žžena rĤžže píseĖ kost

Sg. INSTRUM. žženou rĤžží písní kostí


i.e. endings -OU -Í -Í -Í

Pl. INSTRUM. žženami rĤžžemi písnČmi kostmi


i.e. endings -AMI -EMI -ċMI -MI

NEUTER
Sg. Nom. mČsto moĜe nádražží

Sg. INSTRUM. mČstem moĜem nádražžím


i.e. endings -EM -EM -ÍM

Pl. INSTRUM. mČsty moĜi nádražžími


i.e. endings -Y -I -ÍMI

DEMONSTRATIVE PRONOUNS, POSSESSIVE PRONOUNS and ADJECTIVES

masculine + neuter feminine


INSTR.

tím mým novým tou


mojí (=mou) novou
Sg.

jedním našším cizím jednounašší cizí


Ô Ó
masculine + neuter + feminine
INSTR.
Plural

tČmi mými novými


naššimi cizími

www.factumcz.cz 113
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

PERSONAL PRONOUNS
Nominative já ty on ona ono my vy oni
INSTR.
(no prep.) mnou tebou jím jí jím námi vámi jimi
INSTR.
(after prep.) se mnou s tebou s ním s ní s ním s námi s vámi s nimi

Remark: The ““bare““ forms od personal pronoun in the instrumental have much lower
occurence than the forms with prepositions –– the most frequent preposition being s (= with).

INTERROGATIVE AND INDEFINITE PRONOUNS


who? what? somebody something

Nominative KDO? CO? NċKDO NċCO

INSTRUMENTAL KÝM ? ýÍM ? NċKÝM NċýÍM

Ź The most important FUNCTIONS OF INSTRUMENTAL :

(As the very name indicates, the main function of this case is to express ““instrument““, in a
broad sense.)

Ɣ 1: instrument (in English mostly ““with sth.““ - no preposition in Czech!)

ýím jste otevĜel ty dveĜe? What did you open the door with?
OtevĜel jsem dveĜe tím novým klíþem. I opened the door with the new key.
Proþ p횹ešš þervenou tužžkou? Why are you writing with a red pencil?
Kterým knoflíkem se vypíná to rádio? Which button is the radio switched off?
MĤžžešš ho vypnout tím levým knoflíkem. You can switch it off with the left button.
Jíme lžžící, vidliþkou a nožžem. We eat with spoon, fork and knife.

Ɣ 2: means of travel

Jedu ……/ Cestuji…… I go by …… /I travel by ……/ I take ……


vlakem / autobusem / taxíkem / výtahem (m.) train/ bus / taxi / lift
autem / metrem / letadlem (n.) car/ underground/ plane
tramvají / lodí (f.) tram / ship

Ɣ 3 :Nominal part of the predicate

a: profession:
Jeho bratr je uþitelem / lékaĜem / úĜedníkem. His brother is teacher / doctor / clerk.
Jeho sestra je uþitelkou / lékaĜkou / úĜednicí. His sister is teacher / doctor / clerk.

In this function, instrumental is optional, and it may be replaced by nominative, i.e.:


Jeho bratr je uþitel / lékaĜ / úĜedník. His brother is teacher / doctor / clerk.
Jeho sestra je uþitelka / lékaĜka / úĜednice. His sister is teacher / doctor / clerk.

www.factumcz.cz 114
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

b. other semantic relations:


Božžena NČmcová je autorkou Babiþky. B.N. is the author of (the book) Grandmother.
Hudba je nejen jeho koníþkem, ale i Music is not only his hobby, but even
zamČstnáním profession.

Instrumental can even here be replaced by nominative, i.e.:


Božžena NČmcová je autorka Babiþky. B.N. is the author of (the book) Grandmother.
Hudba je nejen jeho koníþek, ale i Music is not only his hobby, but even
zamČstnání. profession.

Mind the question:


ýÍM jste? What are you by professsion?
= Jaké máte povolání? What is your profession?
ýÍM je vᚹ otec? What is your father by professsion?
= Jaké povolání má vᚹ otec? What profession has your father?

c: After the verb ““stát se““ (become), however, the instrumental is compulsory. It cannot be
repaced by nominative.

Jeho dcera se chce stát hereþkou. His daughter wants to become actress.
Václav Havel se stal prvním þeským V.H. became the first Czech president.
prezidentem.
Poþítaþe se staly samozĜejmostí. Computers have become a commonplace.

Ɣ 4: KUDY? Which way?

PĤjdeme Celetnou ulicí. We will be going along Celetná street.


Teć vlak pojede tunelem. The train will now go through a tunnel.
Pojedeme tou druhou silnicí. We´ll take the other road.

(Sometimes also corresponding to the English ““through““, in Czech SKRZ + accus.)


Teć vlak pojede tunelem. (instrum.) Teć vlak pojede skrz tunel (accus.)

Ɣ 5 : Object after some verbs:


e.g.:
pohybovat (impf.) –– pohnout (pf.) move sth.
chlubit se (impf.) –– pochlubit se (pf.) boast of
zabývat se (impf. )- 0 1: deal with; 2: be engaged in
plýtvat (impf.) –– 0 waste

Nepohybuj tím stolem. Don´t move the table.


ZranČný nemohl pohybovat pravou rukou. The injured could not move his right hand.
On se poĜád chlubí svými úspČchy. He is always boasting about his success.
Ta kniha se zabývá historií stĜedovČku. The book deals with medieval history.
Jeho žžena se zabývá politikou. His wife is engaged in politics.
Nechci plýtvat penČzi a þasem. I don´t want to waste money and time.

www.factumcz.cz 115
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ 6 : Agent in passive constructions

Amerika byla objevena Kolumbem. America was discovered by Columbus.


Pražžská univerziza byla založžena králem The Prague university was founded by king
Karlem ýtvrtým. Charles IV.

Ɣ 7 : Various adverbial functions

Mluvil tichým hlasem. (= potichu) He was speaking in a low voice. (= silently)


DČti skákaly radostí. The children jumped with joy.
VČta musí zaþínat velkým písmenem. A sentence must start with a capital letter.

Ɣ 8: after the following six prepositions: S PěED ZA NAD POD MEZI

Ɣ S (= SE) corresponds to the English WITH, but only in the meaning ““accompanied by““,
never when mentioning the instrument –– see above! The English counterpart may frequently
be expressed by the conjunction AND.

Mirek ššel do kina s Lenkou. Mirek went to the cinema with Lenka.
(= M. and L. went to the cinema.)
MĤžžu jít s tebou? May I go with you?
Ne. Teć se mnou nemĤžžešš jít. No. You can´t go with me now.
PotĜebuju s vámi mluvit. I need to speak with you /talk to you.
MĤžžu mluvit s panem Posp횹ilem? May I talk to Mr Posp횹il?

The preposition S also functions as the opposite to BEZ , i.e. in English with –– without .

PĜekládal jsi ten text se slovníkem nebo bez Did you translate the text with or without
slovníku? a dictionary?
Dáte si kávu s mlékem? Will you have coffee with milk?
- Ne, dČkuju. Bez mléka. - No, thank you. Without milk.

Ɣ PěED (= PěEDE)

a: spatial relation: in front of


Poþkám na tebe pĜed divadlem. I´ll wait for you in front of the theatre.
On sedČl pĜede mnou. He was sitting in front of me.
.
b: temporal relation: before
To se stalo pĜed druhou svČtovou válkou. It happened before the World War Two.
MĤžžu si ten text pĜeþíst ješštČ pĜed schĤzí? May Iread the text before the meeting?

c: temporal relation: …… ago


VidČl jsem Michala pĜed týdnem. I saw Michael a week ago.
Potkal jsem Zuzanu pĜed hodinou. I met Susan an hour ago.

d: order:
Vy jste pĜiššel pĜede mnou (I) nebo po mnČ (L)? Did you come before or after me?
Já jsem pĜiššel pĜed vámi. I came before you.

www.factumcz.cz 116
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ ZA behind

Za divadlem je velký park. There is a large park behind the theatre.


Já jsem sedČl za tebou. I was sitting behind you.

Ɣ NAD (=NADE) above

LetČli jsme nad mraky. We were flying above the clouds.


Je pČt stupĖĤ nad nulou. (= Je plus pČt stupĖĤ.) It´s five degrees above zero.
Praha ležží pĜibližžnČ 200 metrĤ nad moĜem. Prague is situated approximately 200
metres above sea level.

Ɣ POD (=PODE) below

Pod tou fotografií je nČjaký text. There is a text below the photo.
Venku je deset stupĖĤ pod nulou. It´s ten degrees below zero outside.
(= Venku je minus 10 stupĖĤ.)

Ɣ MEZI
(In pronunciation, the stress of the word after the preposition is retained.)

a: between (spatial, temporal and other relations)

Jihlava je mezi Prahou a Brnem. Jihlava is situated between Prague and Brno.
To bylo mezi první a druhou svČtovou It was between World War I and World War
válkou. II.
Jaký je rozdíl mezi kopcem a horou? What is the difference between a hill and a
mountain?
b: among

Mezi naššimi zákazníky je nČkolik There are several foreign companies among
zahraniþních firem. our customers.

Ź Mind the prepositions PěED ZA NAD POD MEZI in spatial relations:

KDE ? KAM ?
(= where?) ““static relation““ (=where to?) ““dynamic relation““
{ Îy
(sth. is somewhere) (to put sth. somewhere)
+ INSTRUMENTÁL + ACCUSATIVE

PěED Taxík þeká pĜed domem. Taxík pĜijel pĜed dĤm.


ZA ŽŽidle je za stolem. Dal jsem tu žžidli za stĤl.
NAD Lampa visí nad stolem. MĤžžešš dát tu lampu nad stĤl.
POD Tašška je pod stolem. Ten lístek spadl pod stĤl.
MEZI Jihlava je mezi Prahou a Brnem. MĤžžešš dát tu žžidli mezi stĤl a okno.

www.factumcz.cz 117
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

VOCATIVE
32 Vokativ = pátý pád

Vocative has only one function, viz. that of addressing persons (and pets).
(Even inanimate objects may be addressed when personified, but we leave out such marginal
instances in our survey.)
Vocative stays outside the syntactic structure of a sentence (it does not represent any clause
element), and in writing it is separated by commas.
Only nouns in singular are inflected.
(In plural of nouns, vocative forms are equal to those of nominative.
Adjectives and pronouns have no special forms for vocative at all.)

THE FORMS OF VOCATIVE

Ɣ Masculine animate ““hard““

a: mostly b: those ending in


(except those ending in : k, ch, h) -k, -ch, -h
Nominative VOCATIVE Nominative VOCATIVE
-E -k, -ch, -h -kU, -chU, -hU
pan doktor pane doktore Radek Radku
pan profesor pane profesore Mirek Mirku
pan prezident pane prezidente pan Novák pane Nováku
pan Holub pane Holube pan SvČrák pane SvČráku
pan Filip pane Filipe pan Werich pane Werichu
Martin Martine OldĜich OldĜichu
Michal Michale pan Tvaroh pane Tvarohu

c: those ending in -r d: proper names ending in -s


preceded by another consonant
Nominative VOCATIVE Nominative VOCATIVE
cons.+R -ěE -s -sI
Petr PetĜe pan Halas pane Halasi
pan ministr pane ministĜe pan Klaus pane Klausi
bratr bratĜe
Remark: The consonant s is in fact
““ambivalent““. Although it mostly behaves
as ““hard““, proper names follow the ““soft““
declension pattern ““mužž““ –– in all cases.

e: special forms:
Nominative VOCATIVE
þlovČk þlovČþe man
BĤh Božže God
syn synu son

www.factumcz.cz 118
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ Masculine animate ““soft““, and those ending in -tel:

f: mostly g:
those ending in -ec
Nominative VOCATIVE Nominative VOCATIVE
-I -EC -ýE
Tomᚹ Tomᚹi pan velvyslanec pane velvyslanþe
Milošš Milošši pan poslanec pane poslanþe
pĜítel pĜíteli pan Palivec pane Palivþe
pan Ĝeditel pane Ĝediteli
pan RybáĜ pane RybáĜi

Ɣ h: Masculine animate ending in -a:

Nominative VOCATIVE
-A -O
pan Svoboda pane Svobodo
pan RĤžžiþka pane RĤžžiþko
pan Procházka pane Procházko
pan pĜedseda pane pĜedsedo Mr.Chairman
milý kolega milý kolego dear colleague
táta táto dad

Ɣ Feminine:
Every -a is changed into -o.

Nominative VOCATIVE
-A -O
Martina Martino
Jana Jano
Tereza Terezo
Lenka Lenko
Zuzana Zuzano
paní doktorka paní doktorko
paní profesorka paní profesorko
paní Ĝeditelka paní Ĝeditelko

Ź All the other nouns remain unchanged (i.e. identical with the form of nominative).

Ź As it was mentioned above, vocative plural is identical with the nominative form.
In this connection, it may be useful to remember the following formulas:

Dámy a pánové, Ladies and gentlemen!


Milí pĜátelé, Dear friends,
Vើené kolegynČ, vើení kolegové, Dear colleagues (female, male)

www.factumcz.cz 119
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

33 SUMMARIZING SURVEY OF DECLENSION FORMS

ŵ The preceding chapters introduced the declension of separate cases, combining forms and
syntactic functions.
Here follows synoptical morphological survey of nouns, adjectives, pronouns and numerals.
The declensional cases are not arranged in the traditional Czech order, i.e. nominative,
genitive, dative, accusative, vocative, locative, lnstrumental, but they are presented in a layout
that is more convenient for foreign learners.
The forms of vocative are intenionally left aside –– due to the peripheral syntactic position of
this case.
NOUNS
Substantiva = podstatná jména
(the declension patterns mentioned so far)

MASCULINE ANIMATE
maskulinum žživotné = mužžský rod žživotný
Singular
N pán - mužž -
A pána -A mužže -E
G pána -A mužže -E
D pánovi pánu -OVI / -U mužži mužžovi -I / -OVI
L pánovi pánu -OVI / -U mužži mužžovi -I / -OVI
I pánem -EM mužžem -EM
Plural
N páni -I mužži -I
A pány -Y mužže -E
G pánĤ -ģ mužžĤ -ģ
D pánĤm -ģM mužžĤm -ģM
L pánech -ECH mužžích -ÍCH
I pány -Y mužži -I

MASCULINE INANIMATE
maskulinum nežživotné = mužžský rod nežživotný
Singular
N hrad - stroj -
A hrad - stroj -
G hradu -U stroje -E
D hradu -U stroji -I
L hradČ hradu -ċ / -U stroji -I
I hradem -EM strojem -EM
Plural
N hrady -Y stroje -E
A hrady -Y stroje -E
G hradĤ -ģ strojĤ -ģ
D hradĤm -ģM strojĤm -ģM
L hradech -ECH strojích -ÍCH
I hrady -Y stroji -I

www.factumcz.cz 120
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

FEMININE
femininum = žženský rod
Singular
N žžena -A rĤžže -E píseĖ - kost -
A žženu -U rĤžži -I píseĖ - kost -
G žženy -Y rĤžže -E písnČ -ċ kosti -I
D žženČ -ċ rĤžži -I písni -I kosti -I
L žženČ -ċ rĤžži -I písni -I kosti -I
I žženou -OU rĤžží -Í písní -Í kostí -Í
Plural
N žženy -Y rĤžže -E písnČ -ċ kosti -I
A žženy -Y rĤžže -E písnČ -ċ kosti -I
G žžen - rĤžží -I písní -Í kostí -I
D žženám -ÁM rĤžžím -ÍM písním -ÍM kostem -EM
L žženách -ÁCH rĤžžích -ÍCH písních -ÍCH kostech -ECH
I žženami -AMI rĤžžemi -EMI písnČmi -ċMI kostmi -MI

NEUTER
neutrum = stĜední rod
Singular
N mČsto -O moĜe -E nádražží -Í
A mČsto -O moĜe -E nádražží -Í
G mČsta -A moĜe -E nádražží -Í
D mČstu -U moĜi -I nádražží -Í
L mČstČ (mČstu) -ċ / -U moĜi -I nádražží -Í
I mČstem -EM moĜem -EM nádražžím -ÍM
Plural
N mČsta -A moĜe -E nádražží -Í
A mČsta -A moĜe -E nádražží -Í
G mČst - moĜí -Í nádražží -Í
D mČstĤm -ģM moĜím -ÍM nádražžím -ÍM
L mČstech -ECH moĜích -ÍCH nádražžích -ÍCH
I mČsty -Y moĜi -I nádražžími -ÍMI

www.factumcz.cz 121
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ŵ Technical remark:
It is more convenient to rearrange the order of genders in the survey of
adjectives, possessive pronouns and demonstrative pronouns into
masculine animate, masculine inanimate, neuter, feminine.

ADJECTIVES
Adjektiva = pĜídavná jména
hard (tvrdá)
m.anim. m.inan. neuter femin. m. m. n. f.
an. inan.
Singular
N nový nový nové nová Ý Ý É Á
A nového nový nové novou ÉHO Ý É OU
G nového nového nového nové ÉHO É
D novému novému novému nové ÉMU É
L novém novém novém nové ÉM É
I novým novým novým novou ÝM OU
Plural
N noví nové nová nové Í É Á É
A nové nové nová nové É É Á É
G nových nových nových nových ÝCH
D novým novým novým novým ÝM
L nových nových nových nových ÝCH
I novými novými novými novými ÝMI

soft (mČkká)
m.anim. m.inan. neuter femin. m. m. n. f.
an. inan.
Singular
N cizí cizí cizí cizí Í Í Í Í
A cizího cizí cizí cizí ÍHO Í Í Í
G cizího cizího cizího cizí ÍHO Í
D cizímu cizímu cizímu cizí ÍMU Í
L cizím cizím cizím cizí ÍM Í
I cizím cizím cizím cizí ÍM Í
Plural
N cizí cizí cizí cizí Í
A cizí cizí cizí cizí Í
G cizích cizích cizích cizích ÍCH
D cizím cizím cizím cizím ÍM
L cizích cizích cizích cizích ÍCH
I cizími cizími cizími cizími ÍMI

www.factumcz.cz 122
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

POSSESSIVE PRONOUNS
PĜivlastĖovací (= posesivní) zájmena

m.anim. m.inanim. n. f.
Singular
N MģJ MģJ MOJE MÉ MOJE MÁ
A MÉHO MģJ MOJE MÉ MOJI MOU

G MÉHO MOJÍ MÉ
D MÉMU MOJÍ MÉ
L MÉM MOJÍ MÉ
I MÝM MOJÍ MOU

Plural
N MOJI MÍ MOJE MÉ MOJE MÁ MOJE MÉ
A MOJE MÉ MOJE MÉ MOJE MÁ MOJE MÉ

G MÝCH
D MÝM
L MÝCH
I MÝMI

The pronoun TVģJ is declined in the same way as mĤj .

m.anim. m.inanim. n. f.
Singular
N NÁŠŠ NÁŠŠ NAŠŠE NAŠŠE
A NAŠŠEHO NÁŠŠ NAŠŠE NAŠŠI

G NAŠŠEHO NAŠŠÍ
D NAŠŠEMU NAŠŠÍ
L NAŠŠEM NAŠŠÍ
I NAŠŠÍM NAŠŠÍ

Plural
N NAŠŠI NAŠŠE NAŠŠE NAŠŠE

A NAŠŠE
G NAŠŠICH
D NAŠŠIM
L NAŠŠICH
I NAŠŠIMI

The pronoun VÁŠŠ is declined in the same way as nᚹ.


The pronoun JEJÍ is declined in the same way as the adjective cizí.
The pronouns JEHO and JEJICH remain unchanged.

www.factumcz.cz 123
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

DEMONSTRATIVE PRONOUNS
Ukazovací (= demonstrativní) zájmena

m.anim. m.inanim. n. f.
Singular
N TEN TEN TO TA
A TOHO TEN TO TU

G TOHO TÉ
D TOMU TÉ
L TOM TÉ
I TÍM TOU

Plural
N TI TY TA TY
A TY TY TA TY

G TċCH
D TċM
L TċCH
I TċMI

In the demonstrative pronouns TENHLE / TENTO (this) and TAMTEN (that)


it is only the part -ten- that is declined (as above). The suffixes -hle , -to or the prefix
tam- are added to the declined forms of ““ten" .

INTERROGATIVE, INDEFINITE, NEGATIVE PRONOUNS


Tázací, neurþitá, záporná zájmena

N KDO ? who? nČkdo somebody nikdo nobody


A KOHO ? nČkoho nikoho
G KOHO ? nČkoho nikoho
D KOMU ? nČkomu nikomu
L (o) KOM ? (o) nČkom (o) nikom
I KÝM nČkým nikým

N CO ? what? nČco something nic nothing


A CO ? nČco nic
G ýEHO ? nČþeho niþeho
D ýEMU ? nČþemu niþemu
L (o) ýEM ? (o) nČþem (o) niþem
I ýÍM ? nČþím niþím

www.factumcz.cz 124
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

PERSONAL PRONOUNS
Osobní zájmena

without preposition after preposition In accusative and genitive the


same forms are used both
N JÁ --- without and with a
A Mċ (= MNE) preposition.
G Mċ (= MNE) The pronunciation of Mċ and
D MI MNċ MNċ is identical.
L --- MNċ Mind, however, the spelling!
I MNOU

without preposition after preposition

N TY ---
A Tċ TEBE
G Tċ TEBE
D TI TOBċ
L --- TOBċ
I TEBOU

N MY VY
A NÁS VÁS
G NÁS VÁS
D NÁM VÁM
L NÁS VÁS
I NÁMI VÁMI
No difference without or after prepositions.

without preposition after preposition

N ON ---
A HO (JEJ) NċJ (NċHO)
G HO (JEJ) NċJ (NċHO) The bracketed
D MU NċMU forms are used in
L --- NċM ““higher style““;
I JÍM NÍM they may
sometimes sound
without preposition after preposition obsolete.

N ONO ---
A HO (JE) NċJ (Nċ)
G HO (JEJ) NċJ (NċHO)
D MU NċMU
L --- NċM
I JÍM NÍM

www.factumcz.cz 125
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

without preposition after preposition


Mind the short
vowel in accusative,
N ONA ---
A JI NI
long vowel in
G JÍ NÍ
genitive, locative,
D JÍ NÍ
dative, instrumental.
L --- NÍ
I JÍ NÍ

without preposition after preposition

N ONI ---
A JE Nċ
G JICH NICH
D JIM NIM
L --- NICH
I JIMI NIMI

Notice: The prepositions ending in a consonant, i.e. od, bez, k, s, v, pĜed, nad, pod,
add the vowel -e in connection with the inflected forms of the pronoun JÁ ,
i.e.
ODE Mċ, BEZE Mċ (Genitive)
KE MNċ (Dative)
VE MNċ (Locative)
SE MNOU, PěEDE MNOU, NADE MNOU, PODE MNOU (Instrum.)

The vowel is not added to prepositions in combination


with the other personal pronouns.

www.factumcz.cz 126
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

CARDINAL NUMERALS
Základní þíslovky

Ɣ JEDEN has identical inflectional forms with the demonstrative pronoun ““ten““, i.e.:
m.anim. m.inanim. n. f.
Singular
N JEDEN JEDEN JEDNO JEDNA
A JEDNOHO JEDEN JEDNO JEDNU

G JEDNOHO JEDNÉ
D JEDNOMU JEDNÉ
L JEDNOM JEDNÉ
I JEDNÍM JEDNOU

Plural
N JEDNI JEDNY JEDNA JEDNY
A JEDNY JEDNY JEDNA JEDNY

G JEDNċCH
D JEDNċM
L JEDNċCH
I JEDNċMI

Remark: The plural forms are mostly used in connection with ““pluralia tantum““ (Ch. 35), e.g.
V té místnosti byly jen jedny dveĜe. There was only one door in the room.
ýetl jsem to v jednČch þeských novinách. I read it in a Czech newspaper.

Ɣ The declension of DVA

m. anim. m. inanim. n. f.

N
} DVA } DVA } DVċ } DVċ
A
G DVOU
D DVċMA
L DVOU
I DVċMA

The numeral OBA (““both““) is declined in the same way:


m. anim.. m. inanim. n. f.

N
} OBA } OBA } OBċ } OBċ
A
G OBOU
D OBċMA
L OBOU
I OBċMA

www.factumcz.cz 127
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ TěI ýTYěI

(all genders) (all genders)

N TěI ýTYěI
A TěI ýTYěI
G TěÍ = TěECH ýTYě = ýTYěECH
D TěEM ýTYěEM
L TěECH ýTYěECH
I TěEMI ýTYěMI

Ɣ Starting from PċT, the accusative is equal to nominative,


and in all the other cases the ending -I is added.

N
} PċT } ŠŠEST } SEDM } OSM } DEVċT } DESET
A
G
D
L
} PċTI } ŠŠESTI } SEDMI } OSMI } DEVÍTI } DESETI
I

The same applies to jedenáct, dvanáct, etc.

STO is declined like ““mČsto““ (neuter)

TISÍC is declined like ““stroj““ (masculine)

MILION is declined like ““hrad““ (masculine)

INDEFINITE AND INTERROGATIVE NUMERALS


Neurþité a tázací þíslovky

N
} MNOHO } NċKOLIK } KOLIK ? } TOLIK
A many, much several, a few how many? so many
G
D
L
} MNOHA } NċKOLIKA } KOLIKA ? } TOLIKA
I

www.factumcz.cz 128
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

NOUNS: FURTHER DECLENSIONAL GROUPS


34 Podstatná jména (Substantiva): Dalšší deklinaþní skupiny

Ź M. ANIM.
We have so far dealt with masculines ending in consonants.
In traditional Czech grammars, even two other patterns are mentioned as ““regular““,
one of them ending in the vowel -A (pĜedseda), the other ending in the vowel -E (soudce).

Singular chairman Singular judge


N pĜedseda -a N soudce -e
A pĜedsedu -u A soudce -e
G pĜedsedy -y G soudce -e
D pĜedsedovi -ovi D soudci / soudcovi -i / -ovi
L pĜedsedovi -ovi L soudci / soudcovi -i / -ovi
I pĜedsedou -ou I soudcem -em
Plural Plural
N pĜedsedové -ové N soudci -i
A pĜedsedy -y A soudce -e
G pĜedsedĤ -Ĥ G soudcĤ -Ĥ
D pĜedsedĤm -Ĥm D soudcĤm -Ĥm
L pĜedsedech -ech L soudcích -ích
I pĜedsedy -y I soudci -i

Ɣ Remarks on the pattern pĜedseda:


forms: in singular: a mixture of masculine and feminine endings
in plural: masculine ““hard““ endings (like ““pán““)
Examples of nouns inflected according to this pattern:
common nouns kolega, m. colleague táta, m. dad
starosta, m. mayor
personal first names Jirka Olda Honza
surnames pan RĤžžiþka doktor Fiala ministr Svoboda

A relatively numerous subgroup of nouns belonging to the pattern pĜedseda consists of


““international““ words ending in -ista. E.g.:
turista tourist policista policeman pianista pianist
rasista racist komunista communist terorista terrorist

These nouns are declined like ““pĜedseda““, with one important exception:
In nominative plural, the ending in ““formal style““ is -isté , in ““informal style““ -isti.
Examples:
““formal““: turisté, policisté, pianisté, fotbalisté, socialisté, komunisté, nacisté, rasisté
““informal““: turisti, policisti, pianisti, fotbalisti, socialisti, komunisti, nacisti, rasisti
In all the other cases the same endings as ““pĜedseda““.

Ɣ Remarks on the pattern soudce:


forms: the same declension as ““mužž““, with the exception of singular nominative
Examples of nouns inflected according to this pattern:
poradce, m. adviser, consultant prĤvodce, m. guide

www.factumcz.cz 129
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź NEUTER
We have intentionally simplified our previous surveys of declensions by leaving out the
pattern kuĜe (= chicken) which has its place in traditional declension paradigms of neuters.

Singular Plural
N kuĜe -e N kuĜata -ata
A kuĜe -e A kuĜata -ata
G kuĜete -ete G kuĜat -at
D kuĜeti -eti D kuĜatĤm -atĤm
L kuĜeti -eti L kuĜatech -atech
I kuĜetem -etem I kuĜaty -aty

Examples of nouns inflected according to this pattern:


zvíĜe, n. animal šštČnČ, n. puppy kotČ, n. kitten
rajþe, n. tomato košštČ, n. broom jehnČ, n. lamb

Ź A very important noun belonging to this paradigm is dítČ (child), but in singular only !
There are special inflections in plural, and moreover,
the noun dítČ changes the Singular neutrum gender into feminine in plural !!!
The change of gender has consequences for adjective and pronoun forms (as well as for
past participle endings). I.e.:

Singular –– (neuter) Plural –– (feminine)


To malé dítČ þekalo na matku. Ty malé dČti þekaly na matku.
The little child was waiting for mother. The little children were waiting for mother.

Here is the noun in all its forms:


Singular child Plural children
N dítČ (n.) N dČti (f. !!!)
A dítČ A dČti
G dítČte G dČtí
D dítČti D dČtem
L dítČti L dČtech
I dítČtem I dČtmi

www.factumcz.cz 130
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź IRREGULAR PLURALS –– animate masculines


Two frequent nouns are worth mentioning here, both of them animate masculines:

Singular man, human being Singular friend


N þlovČk N pĜítel
A þlovČka A pĜítele
G þlovČka G pĜítele
D þlovČku D pĜíteli
L þlovČku L pĜíteli
I þlovČkem I pĜítelem
Plural people Plural friends
N lidé N pĜátelé
A lidi A pĜátele
G lidí G pĜátel
D lidem D pĜátelĤm
L lidech L pĜátelích
I lidmi I pĜáteli

Ź IRREGULAR PLURALS –– survivals of the ancient dual number


The following four nouns (indicating ““pair organs““) that have preserved the old dual forms:

Singular ruka, f. noha, f. oko, n. ucho, n.


hand/arm foot/leg eye ear
Plural RUCE, f. nohy, f. OýI, f. UŠŠI, f.
hands/arms feet/legs eyes ears
Mind the change of gender: oko, n. –– oþi , feminine; ucho, n. –– ušši, feminine !
Singular forms are regular, but there are various special features in plural.
Singular
N ruka noha oko ucho
A ruku nohu oko ucho
G ruky nohy oka ucha
D ruce noze oku uchu
L ruce noze oku uchu
I rukou nohou okem uchem
Plural
N ruce nohy oþi ušši
A ruce nohy oþi ušši
G rukou nohou oþí ušší
D rukám nohám oþím ušším
L rukou = rukách nohou = nohách oþích ušších
I rukama nohama oþima uššima
The four nouns have another special feature in plural instrumental:
The ending ““-ma““ influences the preceding adjectives and pronouns:
The expected ending ““-mi““ is changed into ““-ma““, e.g.:

VidČl jsem to svýma vlastníma oþima. I saw it with my own eyes.


NemĤžžešš tam jít s tČma ššpinavýma rukama. You can´t go there with the dirty hands.
Pes pohyboval svýma dlouhýma uššima. The dog was moving its long ears.

www.factumcz.cz 131
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź DECLENSION OF SOME NOUNS OF LATIN AND GREEK ORIGIN

M. INANIM. -US NEUTER -MA


Singular Sg.
N rytmus rhythm N téma topic, theme
A rytmus A téma
G rytmu G tématu
D rytmu D tématu
L rytmu L tématu
I rytmem I tématem
Plural Pl.
N rytmy N témata
A rytmy A témata
G rytmĤ G témat
D rytmĤm D tématĤm
L rytmech L tématech
I rytmy I tématy

Examples : Examples:
cyklus (cycle) drama (drama)
rasismus (racism) schéma (scheme, chart)
komunismus (communism) klima (climate)
nacismus (nazism)

NEUTER -UM
““-um““ preceded by ““-um““ preceded by
a consonant a vowel
Singular
N datum date muzeum museum
A datum muzeum
G data muzea
D datu muzeu
L datu muzeu
I datem muzeem
Plural (The two types differ in Plural.)
N data muzea
A data muzea
G dat muzeí
D datĤm muzeím
L datech muzeích
I daty muzei

Examples: Examples:
centrum (centre) stipendium (scholarship)
album (album) stadium (stage=phase)
substantivum (noun) adverbium (adverb)
publikum (audience)

www.factumcz.cz 132
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

"PLURALIA TANTUM"
35 Pomnožžná podstatná jména

There is a number of nouns that only have plural form –– even if they indicate a singular item
(cf. the English ““summation plurals““, e.g. scissors, trousers……). Such Czech nouns are always
combined with plural verb forms, as well as plural forms of pronouns and adjectives.
The forms of pluralia tantum are frequent even with place names, especially names of some of
the Czech towns.
Most of the nouns are feminines or inanimate masculines (consequently, without any
difference in the forms of corresponding verbs, adjectives and pronouns).
Only a few pluralia tantum are neuters.
Ź Declension of a few chosen ““pluralia tantum““

m. inanimate:
money clothes, dress name of town part of Prague
N peníze ššaty PodČbrady Hradþany
A peníze ššaty PodČbrady Hradþany
G penČz ššatĤ PodČbrad Hradþan
D penČzĤm ššatĤm PodČbradĤm HradþanĤm
L penČzích ššatech PodČbradech Hradþanech
I penČzi ššaty PodČbrady Hradþany
Remark: peníze follows the pattern stroje –– with the exception of the Genitive form!
ššaty, PodČbrady, Hradþany follow the pattern hrady;

feminines –– following the pattern žženy


newspaper clock watch scissors trousers
N noviny hodiny hodinky nĤžžky kalhoty
A noviny hodiny hodinky nĤžžky kalhoty
G novin hodin hodinek nĤžžek kalhot
D novinám hodinám hodinkám nĤžžkám kalhotám
L novinách hodinách hodinkách nĤžžkách kalhotách
I novinami hodinami hodinkami nĤžžkami kalhotami

history school holidays birthday


N dČjiny prázdniny narozeniny
A dČjiny prázdniny narozeniny
G dČjin prázdnin narozenin
D dČjinám prázdninám narozeninám
L dČjinách prázdninách narozeninách
I dČjinami prázdninami narozeninami

Bohemia Athens Helsinki


N ýechy Atény Helsinky
A ýechy Atény Helsinky
G ýech Atén Helsinek
D ýechám Aténám Helsinkám
L ýechách Aténách Helsinkách
I ýechami Aténami Helsinkami

www.factumcz.cz 133
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

feminines –– following the pattern rĤžže


door eye-glasses violin spa, health resort
N dveĜe brýle housle láznČ
A dveĜe brýle housle láznČ
G dveĜí brýlí houslí lázní
D dveĜím brýlím houslím lázním
L dveĜích brýlích houslích lázních
I dveĜmi brýlemi houslemi láznČmi

names of Czech towns


N Pardubice Teplice Luhaþovice
A Pardubice Teplice Luhaþovice
G Pardubic Teplic Luhaþovic
D Pardubicím Teplicím Luhaþovicím
L Pardubicích Teplicích Luhaþovicích
I Pardubicemi Teplicemi Luhaþovicemi

The forms of Vánoce (Christmas) and Velikonoce (Easter) are best learnt by heart, without
comment.
Christmas Easter
N Vánoce Velikonoce
A Vánoce Velikonoce
G Vánoc Velikonoc
D VánocĤm VelikonocĤm
L (o) Vánocích (o) Velikonocích
I Vánocemi = Vánoci Velikonocemi = Velikonoci

neuters –– following the pattern mČsta

mouth back (of the human body) gate


N ústa záda vrata
A ústa záda vrata
G úst zad vrat
D ústĤm zádĤm vratĤm
L ústech zádech vratech
I ústy zády vraty

www.factumcz.cz 134
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples:
Kde jsou moje peníze? Where is my money?
ýas jsou peníze. Time is money.
Mám málo penČz. I have little money.
Ty mᚹ nové ššaty! You have a new dress!
Byl jsi nČkdy v PodČbradech? Have you ever been to PodČbrady?
Které þeské noviny þtešš? What Czech newspaper(s) do you read?
To jsou dobré noviny. This is good newspaper.
Kde jsou ty druhé noviny? Where is the other newspaper?
ýeské dČjiny jsou pro mČ zajímavé. The Czech history is interesting for me.
Tam nahoĜe jsou velké hodiny. Vid횹 je? There is a big clock there above.- Can you
see it?
To nejsou tvoje hodinky? Isn´t this your watch?
Praha je v ýechách a Brno je na MoravČ. Prague is in Bohemia and B. is in Moravia.
Ty dveĜe byly otevĜené. The door was open.
Tady jsou taky nČjaké dveĜe! Here is also a door!
Kdyžž þtu, potĜebuju brýle. When I read, I need eye-glasses.
Jsou to vašše brýle? Are these your eye-glasses?
PotĜebuji nové brýle. I need new eye-glasses.
Nechte ústa otevĜená. Keep the mouth open.
Ta vrata byla zavĜená. The gate was closed.

Ź Pluralia tantum cannot use the regular cardinal numbers.


They must be combined with special forms
(called ““þíslovky druhové““, the question being KOLIKERY? ):

jedny ššestery jedenáctery


dvoje sedmery ……
troje osmery
þtvery devatery
patery desatery
Examples:
Mám jen jedny hodinky. I have only one watch.
Na stole byly troje noviny. There are three newspapers on the table.
Použžívám dvoje brýle. I use two (pairs of) eye-glasses.
V té chodbČ jsou patery dveĜe. There are five doors in the corridor.

www.factumcz.cz 135
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

THE LIST OF PREPOSITIONS


36 MENTIONED IN THIS BOOK

followed by see Ponounced as one unit


the case chapter with the following word
(= one stress only;
see chapter 2, Word stress)

PRO Accus. 23 YES


PěES Accus.. 23 YES
SKRZ Accus. 23 NO
MIMO Accus. 23 NO

K Dat. 30 YES
PROTI Dat. 30 NO
NAPROTI Dat. 30 NO
KVģLI Dat. 30 NO

PěI Loc. 29 YES


PO Loc. 29 YES
V Loc. 29 YES
NA Loc. Accus. 29, 23 YES
O Loc. (Accus.) 29 YES

NAD Instr. Accus. 31, 23 YES


POD Instr. Accus. 31, 23 YES
PěED Instr. Accus. 31, 23 YES
ZA Instr. Accus. 31, 23 YES
MEZI Instr. Accus. 31, 23 NO

BEZ Gen. 28 YES


BċHEM Gen. 28 NO
DO Gen. 28 YES
Z Gen. 28 YES
U Gen. 28 YES
OD Gen. 28 YES
KROMċ Gen. 28 NO
VEDLE Gen. 28 NO
KOLEM Gen. 28 NO
OKOLO Gen. 28 NO
BLÍZKO Gen. 28 NO
PODLE Gen. 28 NO
MÍSTO Gen. 28 NO

www.factumcz.cz 136
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

BASIC SPATIAL PREPOSITIONS AND ADVERBS


37 Základní pĜedložžky a pĜíslovce místních vztahĤ

The most frequent prepositions were introduced in connection with the relevant cases
(chapters 28 –– 31). Yet, it may be useful to summarize the partial subsystem of prepositions
indicating spatial relations –– those that are often problematic for foreign users of Czech.
When referring to place, it is necessary to keep apart static and dynamic relations.
Here are the three most important concepts –– with the corresponding interrogative adverbs:
movement approaching staying somewhere movement away
KAM? (where to?) KDE? (where?) ODKUD? (where from?)

KAM ? KDE ? ODKUD ?


Where to ? Where ? Where from ?

““the inside““ of a place


DO + Gen. V + Loc. Z + Gen.

““contact with surface““


NA + Accus. NA + Loc. Z + Gen.

““proximity““
K + Dat. U + Gen. OD + Gen.

Kam jdešš? Jdu do šškoly.


Where are you going (to)? I´m going to school.
Kde jsi byl? Byl jsem ve šškole.
Where were you? I was at school.
Odkud jsi pĜiššel? PĜiššel jsem ze šškoly.
Where have you come from? I´ve come from school.

Kam jsi dal ten slovník? Dal jsem ho na stĤl.


Where did you put the dictionary? I put it on(to) the table.
Kde je ten slovník? Ten slovník je na stole.
Where is the dictionary? The dictionary is on the table.
Odkud jsi vzal ten slovník? Vzal jsem ten slovník ze stolu.
Where did you take the dictionary from? I´ve taken the dictionary from the table.

Kam jede ten autobus? Ten autobus jede ke šškole.


What is the destination of the bus? The bus goes to the school.
Kde na mČ poþkᚹ? Poþkám na tebe u šškoly.
Where will you be waiting for me? I´ll be waiting for you near the school.
Odkud odjힾdí ten autobus? Ten autobus odjힾdí od šškoly.
Where does the bus depart from? The bus departs fom the school.

www.factumcz.cz 137
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ NOTICE: When referring to persons, the only possibility is the ““third line““, i.e.

b bb b
K + Dat. U + Gen. OD + Gen.
...
Kam jdešš? Jdu k Martinovi.
Where are you going (to)? I´m going to (see) Martin).
Kde jsi byl? Byl jsem u Martina.
Where were you? I was at Martin´s place.
Odkud jsi pĜiššel? PĜiššel jsem od Martina.
Where have you come from? I´ve come from Martin.

A frequent mistake made by foreigners is using the prepositions of the ““upper line““,
which may sound funny for native Czech speakers!

Ɣ There are certain nouns that use the ““second line““ prepositions for indicating the
““inside““.

KAM ? KDE ? ODKUD ?


Where to ? Where ? Where from ?

““the inside““ of a place


NA + Accus.. NA + Loc. Z + Gen.

Chosen examples of nouns behaving according to this pattern:

KAM? KDE? ODKUD?

poššta post office na pošštu na pošštČ z poššty


nádražží railway station na nádražží na nádražží z nádražží
Morava Moravia na Moravu na MoravČ z Moravy
Slovensko Slovakia na Slovensko na Slovensku ze Slovenska

This situation exists even in English where e.g. ““on the train““ refers not only to the
““contact with surface““, but even (and mostly) ““the inside““

www.factumcz.cz 138
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź
SPATIAL ADVERBS
PĜíslovce (=adverbia) místních vztahĤ

The spatial adverbs -in the same way as spatial prepositions- keep apart the following three
concepts:
a: movement approaching ; b: staying somewhere; c: moving away from

movement ““stationary““, movement


approaching no movement away from
Îy { y Î
KAM ? KDE ? ODKUD ?
Where to? Where? Where from?

SEM TADY ODTUD pronunc. [otut]


here here from here
TAM TAM ODTAMTUD [otamtut]
there there from there
NAHORU NAHOěE SHORA
up(wards) above from above
DOLģ DOLE ZDOLA
down(wards) below, down from below
DOPěEDU VEPěEDU = VPěEDU ZEPěEDU
to the front in the front from the front
DOZADU VZADU ZEZADU
to the back at the back from the back
NAPRAVO = DOPRAVA NAPRAVO = VPRAVO ZPRAVA
to the right on the left from the right
NALEVO = DOLEVA NALEVO = VLEVO ZLEVA
to the left on the right from the left
DOPROSTěED UPROSTěED ZPROSTěEDKA
to the middle in the middle from the middle
DOVNITě UVNITě = VEVNITě ZEVNITě
in inside from the inside
VEN VENKU ZVENKU
out outside from the outside
DOMģ DOMA Z DOMOVA
home at home from home

www.factumcz.cz 139
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples:

Îy
Prosím tČ, mĤžžešš sem pĜijít? Can you come here, please?
Kdy tam pojedete? When will you go there?
Nahoru jsme jeli výtahem. We took the lift up.
DolĤ jsme ššli pȚšky. We walked down.
MĤžžešš dát tu mapu dopĜedu. You can put the map to the front.
Já jsem dal to kolo dozadu. I´ve put the bike to the back.
Teć budeme zahýbat doprava. We´ll turn right now.
A hned potom doleva. And then immediately to the left.
MĤžžešš dát ten stĤl doprostĜed. You can put (place) the table in the middle.
PĤjdeme dovnitĜ? Shall we go in?
Jana tady není. ŠŠla ven. Jane is not here. She´s gone out.
Za chvíli pĤjdu domĤ. I´ll go home in a while.
y Î
Jsem v knihovnČ a odtud pĤjdu domĤ. I´m in the library, and from here I´ll go home.
ŠŠli jsme odtamtud v pĤl desáté. We went from there =We left the place at 9:30.
Ten levý výtah pĜijel shora. The lift on the left came from above.
Pravý výtah pĜijel zdola. The lift on the right came from below.
NevidČl jsem ho zepĜedu. I didn´t see him from the front.
Taxík pĜijel zezadu. The taxi arrived from the back.
To þervené auto pĜijelo zprava. The red car came from the right.
Autobus pĜijel zleva. The bus came from the left.
Vzal jsem ten lístek zprostĜedka. I took the ticket from the middle.
Vzal jsem si to zevnitĜ. I took it from inside.
PĜiššel jsem zvenku. Je tam zima. I´ve come from the outside. It´s cold there.
Kdy jsi odeššel z domova? When did you leave home?

Já jsem tady. I am here.


Pojć sem. Come here.

www.factumcz.cz 140
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

MORE ABOUT ADJECTIVES AND ADVERBS

COMPARISON OF ADJECTIVES
38 StupĖování pĜídavných jmen

In addition to the categories of gender, number and case, adjectives may even have the
category of gradation.i.e. they may be compared in three ““degrees““, positive, comparative,
superlative, in Czech numbered or called by Latin terms, i.e.

POZITIV první stupeĖ 1st degree


KOMPARATIV druhý stupeĔ 2nd degree
SUPERLATIV tĜetí stupeĖ 3rd degree

Basic principles for using the three degrees are similar to those in English and other
languages.
Examples:
Praha je velké mČsto. POSITIVE: velký Prague is a large town.
Praha je vČtšší nežž Brno. COMPARATIVE: vČtšší Prague is larger than Brno.
Praha je nejvČtšší þeské mČsto. SUPERLATIVE: nejvČtšší P. is the largest Czech city.

As well as in many other languages, even in Czech the most frequently used adjectives have
irregular comparison, and they must be learnt by heart (cf. good-better-best; bad-worse-
worst). For a foreign learner it may be useful to subdivide the irregular formation into
severeal parts:

Ɣ part a: (substantial differences)

POSITIVE COMPARATIVE SUPERLATIVE translation of Positive

dobrý lepšší nejlepšší good


ššpatný horšší nejhoršší bad, wrong
velký vČtšší nejvČtšší large
malý menšší nejmenšší small
dlouhý delšší nejdelšší long
krátký kratšší nejkratšší short
vysoký vyšššší [višší] nejvyšššší [nejvišší] high
nízký nižžšší [Ėišší] nejnižžšší [nejĖišší] low
šširoký šširšší nejšširšší broad
úzký užžšší [ušší] nejužžšší [nejušší] narrow
drahý dražžšší [drašší] nejdražžšší [nejdrašší] 1:expensive; 2:dear
blízký bližžšší [blišší] nejbližžšší [nejblišší] near

Remark: The pronunciation, if different from spelling, is introduced in brackets.

SUPERLATIVE is always formed by adding


the prefix NEJ- to the comparative.
–– no matter whether the comparative formation is regular or irregular.

www.factumcz.cz 141
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ part b: (suffix -þí )

POSITIVE COMPARATIVE SUPERLATIVE translation of positive

hezký hezþí nejhezþí nice, pretty


lehký lehþí nejlehþí 1:easy; 2:light
tenký tenþí nejtenþí thin
Remark: There are some more adjectives belonging to this group. Our list is not exhaustive.

Ɣ part c: (suffix -šší )

POSITIVE COMPARATIVE SUPERLATIVE translation of positive

starý staršší nejstaršší old


mladý mladšší nejmladšší young
tȞžký tȞžšší [tešší] nejtȞžšší 1:difficult; 2:heavy
bohatý bohatšší nejbohatšší rich
chudý chudšší nejchudšší poor
þistý þistšší nejþistšší clean
slabý slabšší nejslabšší weak
tlustý tlustšší nejtlustšší thick, fat
tvrdý tvrdšší nejtvrdšší hard
tmavý tmavšší nejtmavšší dark

Consonant alternation ch –– šš
tichý tišššší [tišší] nejtišššší silent
jednoduchý jednodušššší [jednodušší] nejjednodušššší simple

Remark: The list is not complete. There are more adjectives belonging to this group.

Most other adjectives form comparative by means of the suffix -Čjšší (-ejšší).
Such formation is considered as ““regular““. The following list only presents a few examples:

Ɣ part d: (regular formation)

POSITIVE COMPARATIVE SUPERLATIVE translation of positive

krásný krásnČjšší nejkrásnČjšší beautiful


oššklivý oššklivČjšší nejoššklivČjšší ugly
nový novČjšší nejnovČjšší new
ššpinavý ššpinavČjšší nejššpinavČjšší dirty
rychlý rychlejšší nejrychlejšší fast, quick, rapid
pomalý pomalejšší nejpomalejšší slow
veselý veselejšší nejveselejšší merry, jolly
smutný smutnČjšší nejsmutnČjšší sad
silný silnČjšší nejsilnČjšší strong; stout
laciný lacinČjšší nejlacinČjšší cheap

www.factumcz.cz 142
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

levný levnČjšší nejlevnČjšší cheap (same as above)


zajímavý zajímavČjšší nejzajímavČjšší interesting
dĤležžitý dĤležžitČjšší nejdĤležžitČjšší important
užžiteþný užžiteþnČjšší nejužžiteþnČjšší useful
známý známČjšší nejznámČjšší famous, well-known,
familiar
pĜesný pĜesnČjšší nejpĜesnČjšší exact
struþný struþnČjšší nejstruþnČjšší brief, concise
teplý teplejšší nejteplejšší warm
studený studenČjšší nejstudenČjšší cold
moderní modernČjšší nejmodernČjšší modern
Consonant alternation
-rý -Ĝejšší
chytrý chytĜejšší nejchytĜejšší clever
moudrý moudĜejšší nejmoudĜejšší wise
ostrý ostĜejšší nejostĜejšší sharp
Conconant alternation
-cký -þtČjšší
praktický praktiþtČjšší nejpraktiþtČjšší practical
teoretický teoretiþtČjšší nejteoretiþtČjšší theoretical

Ɣ The comparative and superlative forms are always inflected


like the adjective CIZÍ !

Ɣ Remark:
The Czech equivalents of the English analytic forms
more /most important are dĤležžitČjšší –– nejdĤležžitČjšší
more / most interesting zajímavČjšší –– nejzajímavČjšší
etc.
Even in Czech, however, analytic forms are sometimes used for less usual adjectives, e.g.:
nápadný víc nápadný nejvíc nápadný
conspicuous more conspicuous most conspicuous
side by side with
nápadný nápadnČjšší nejnápadnČjšší

Ɣ When comparing two items, COMPARATIVE is used:

NEŽŽ THAN

Milan je mladšší nežž Tomᚹ. M. is younger than P.


Tenhle slovník je dražžšší nežž tamten. This dictionary is more expensive than that
one.

Ɣ The difference between the compared items is expressed by means of


the preposition o (+ accusative) :
mladšší o dva roky two years younger
delšší o tĜi metry three metres longer
kratšší o jednu hodinu one hour shorter

www.factumcz.cz 143
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ Even the following constructions are worth mentioning:

MNOHEM lepšší } much better


O MNOHO lepšší

JEŠŠTċ lepšší still better, even better

Examples:

Lenka je o tĜi roky mladšší nežž Zuzana. L. is three years younger than Z.
Tahle cesta je o dvacet kilometrĤ delšší nežž This way is 20 km longer than that one.
tamta.
Únor je o tĜi dny kratšší nežž leden. February is 3 days shorter than
January.
O kolik (let) je Lenka mladšší nežž Zuzana? How many years is L. younger than Z.?
O kolik kilometrĤ je ta cesta delšší? How many kilometres is the way
longer?
O kolik dnĤ je bĜezen delšší nežž duben? How many days is March longer than
April?
BĜezen je delšší o jeden den. March is one day longer.
Tahle budova je o pČt pater vyšššší nežž tamta. This building is 5 floors higher than that
one.
Tenhle slovník je mnohem (= o mnoho) lepšší This dictionary is much better than that
nežž tamten. one.
Petr je mnohem (= o mnoho) staršší nežž Peter is much older than Paul.
Pavel.
Michal je velký, ale Roman je ješštČ vČtšší. M. is tall, but R. is still taller.
Tohle pivo je dobré, ale tamto je ješštČ lepšší. This beer is good, but that is still better.

www.factumcz.cz 144
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ADVERBS FORMED FROM ADJECTIVES


39 Adverbia tvoĜená od adjektiv

Adverb is a word class that can be subdivided into various semantic groups, most of them
being uninflected. The adverbs of manner formed from adjectives, however, are
characterized by gradation –– like adjectives.
Adjectives and adverbs must be kept stictly apart (unlike in English). See the examples:

Vašše þešština je velmi dobrá. Your Czech is very good.


The words ““dobrá““ and ““good““ are adjectives. They refer to the noun (““þešština““, ““Czech““).

Mluvíte þesky velmi dobĜe. You speak Czech very well.


The words ““dobĜe““ and ““well““ are adverbs. They refer to the verb (““mluv횹““, ““you speak““).

The formal distinction between adjective and adverb is sometimes not so clear in English.
Mind the difference in Czech and in English:

To je rychlý vlak. It´s a fast train. adjective


Ten vlak jede rychle. The train goes fast. adverb
----

Ɣ Most adverbs of manner are formed from adjectives by changing the suffix
-Ý into -ċ (-E).

Adjective ADVERB

rychlý rychle quickly


krásný krásnČ beautifully
ššpatný ššpatnČ badly
vើný vើnČ seriously
zajímavý zajímavČ in an interesting way
jasný jasnČ clearly
struþný struþnČ briefly
nebezpeþný nebezpeþnČ dangerously
opatrný opatrnČ carefully
pĜesný pĜesnČ exactly
obyþejný obyþejnČ usually
-rý -Ĝe
dobrý dobĜe well
chytrý chytĜe cleverly
-chý -šše
jednoduchý jednodušše simply
tichý tišše silently
-hý -ze
drahý draze dearly
-----

www.factumcz.cz 145
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ Adjectives ending ““-ský““, ““-cký““, ““-zký““ form adverbs by


shortening the final vowel, i.e.:

Adjective ADVERB

-SKÝ -SKY
þeský þesky in Czech
slovenský slovensky in Slovak
polský polsky in Polish
-CKÝ -CKY
anglický anglicky in English
nČmecký nČmecky in German
praktický prakticky practically
teoretický teoreticky theoretically
-ZKÝ -ZKY
hezký hezky nicely
-----

Ɣ The adjectives pomalý (slow), þastý (frequent)


form adverbs in an irregular way:

pomalý pomalu slowly


þastý þasto frequently, often
-----

Ɣ Adverbs expressing certain place relations end in -o:

Adjective ADVERB

blízký blízko near


daleký daleko far
vysoký vysoko high
nízký nízko low
hluboký hluboko deep

Examples:
Jak daleko je z Prahy do PlznČ? How far is it from Prague to PlzeĖ?
Stanice metra je blízko. The underground station is near.
Jak vysoko letČlo to letadlo? How high was the plane flying?
To letadlo letČlo velmi nízko. The plane was flying very low.
Ta potopená loć ležží hluboko v moĜi. The sunken boat lies deep in the sea.
-----

www.factumcz.cz 146
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ Even some other adverbs may be formed by the suffix -o,


sometimes parallel to the suffix -e:

Adjective ADVERB

laciný lacino = lacinČ cheap


drahý draho = draze dear
lehký lehko = lehce easily
tȞžký tȞžko = tȞžce with difficulty

Examples:
On to lacino koupil a draho prodal. He bought it cheap and sold dear.
To se lehko Ĝekne, ale tȞžko udČlá. It´s easy to say but hard to do.
-----

Ɣ Weather conditions are often expressed by means of the following adverbs:


(Notice that the sentences have no Subject !)
Past tense: (= It was ……)
Je hezky. It´s nice (weather). Bylo hezky.
Je krásnČ. It´s beautiful weather. Bylo krásnČ.
Je oššklivo. The weather is bad. Bylo oššklivo.
Je jasno. It´s clear weather. Bylo jasno.
Je zatažženo = Je zamraþeno. It´s cloudy. Bylo zatažženo.
Je teplo. It´s warm. Bylo teplo.
Je zima. It´s cold. Bylo / byla zima.
Je tma. It´s dark. Bylo / byla tma.

Jaké je poþasí? Jak je (venku)? What´s the weather like?

Jaké bylo poþasí? Jak bylo? What was the weather like?

Jaké bude poþasí? Jak bude? What will the weather be like?
----

Ź
The adjective question is JAKÝ? (jaká?, jaké? ……).
The adverb question is JAK? (= how?)

JAKÉ je to auto? To auto je POMALÉ. (Adj.)


JAK jede to auto? To auto jede POMALU. (Adv.)

www.factumcz.cz 147
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

COMPARISON OF ADVERBS
40 StupĖování pĜíslovcí

Adverbs -as well as adjectives- are compared in three degrees, i.e. positive, comparative,
superlative.

The regular suffix for comparative is -Čji (-eji).


Superlative is formed from comparative by adding the prefix nej- .

Ɣ POSITIVE COMPARATIVE SUPERLATIVE

krásnČ krásnČji nejkrásnČji beautifully, more b-ly, most b-ly


struþnČ struþnČji nejstruþnČji briefly –– more b-ly, most b-ly
pĜesnČ pĜesnČji nejpĜesnČji exactly, more e-ly, most e-ly
jasnČ jasnČji nejjasnČji clearly, more c-ly, most c-ly
rychle rychleji nejrychleji quickly, more q-ly, most q-ly
pozdČ pozdČji nejpozdČji late, later, latest
pomalu pomaleji nejpomaleji slowly, more s-ly, most s-ly
zajímavČ zajímavČji nejzajímavČji in an interesting way ……
þasto þastČji nejþastČji often –– more frequently, most f-ly
složžitČ složžitČji nejsložžitČji in a complicated way ……
prakticky praktiþtČji nejpraktiþtČji in a practical way ……

Ɣ Some of the frequently used adverbs have irregular comparison:

POSITIVE COMPARATIVE SUPERLATIVE


hodnČ
mnoho více víc nejvíce nejvíc much, more, most
moc
málo ménČ míĖ nejménČ nejmíĖ little, less, least
dobĜe lépe líp nejlépe nejlíp etc.
ššpatnČ hĤĜe hĤĜ nejhĤĜe nejhĤĜ
blízko blힾe blힾ nejblힾe nejblힾ
daleko dále dál nejdále nejdál
dlouho déle (dýl) nejdéle (nejdýl)
vysoko výšše výšš nejvýšše nejvýšš
nízko nힾe nힾ nejnힾe nejnힾ
hluboko hloubČji hloub nejhloubČji nejhloub
brzo = brzy dĜíve dĜív nejdĜíve nejdĜív

Remark: The two forms of comparative and superlative are equivalent in meaning, the
difference being stylistic. The forms in left-hand columns are stylistically ““higher““, the forms
in the right-hand columns are used in less formal style,
The bracketed forms are ““sub-standard““. They are frequently used in everyday spoken Czech,
but they are not approved by the codification of Standard Czech.

www.factumcz.cz 148
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Mind also the two constructions –– concerning both


ADJECTIVES and ADVERBS:

Ɣ ýÍM + Comparative - TÍM + Comparative the…… - the ……

Examples:
ýím dĜív pĜijdešš, tím lepšší místo The earlier you come, the better place you
dostanešš. get.
ýím víc, tím líp. The more, the better.
ýím pomaleji mluv횹, tím líp rozumím. The more slowly you speak, the better I
understand.
ýím je þlovČk staršší, tím je opatrnČjšší. The older man is, the more careful (man is).
ýím víc þtu þeské noviny, tím víc The more I read Cz. newspapers, the more I
rozumím. understand.
ýím je léto bližžšší, tím jsou dny delšší. The nearer summer is, the longer the days.
ýím rychleji jdeme, tím dĜív tam The faster we go, the sooner shall we get
budeme. there.
ýím þastČji to opakuješš, tím je to The more frequently you repeat it, the clearer
jasnČjšší. it is.
ýÍM DÁL TÍM VÍC more and more
Líbí se mi to þím dál tím víc. I´m getting to like it more and more.
Na podzim jsou dny þím dál tím kratšší. The days in autumn are shorter and shorter.
Tvoje výslovnost je þím dál tím lepšší. Your pronunciation is getting better and
better.
Ceny jsou þím dál tím vyšššší. The prices are getting higher and higher.
Ta gramatika je þím dál tím lehþí. The grammar is getting easier and easier.

Ɣ CO + SUPERLATIVE

CO NEJVÍC AS MUCH AS POSSIBLE


CO NEJDěÍV AS SOON AS POSSIBLE
CO NEJLEPŠŠÍ AS GOOD AS POSSIBLE
Examples:

Vrátím se co nejdĜív. I´ll be back as soon as possible.


ěeknu to co nejstruþnČji. I´ll say it as briefly as possible.
ChtČl bych bydlet co nejblힾ. I´d like to live as near as possible.
Snažžím se najít co nejlehþí pĜíklad. I´m trying to find the easiest example.
Chci o nČm vČdČt co nejvíc. I want to know as much as possible about him.
Musím to udČlat co nejrychleji. I must do it as quickly as possible.
ChtČl bych se dnes dostat co nejdál. I´d like to get as far as possible today.
ZĤstaneme tam co nejdéle. We´ll stay there as long as possible.

www.factumcz.cz 149
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

NOMINAL FORMS OF ADJECTIVES


41 Jmenné tvary adjektiv

A limited number of adjectives have even ““short““ (= ““nominal““) forms. They can only be
used in the predicative function (never as an attribute) and belong mostly to the ““bookish““
expressions. Only a few of them are used in neutral everyday style.
Their grammatical endings are identical with those of
verbal past participle (see chapter 14),
as well as passive participle (see chapter 48) , i.e.

m. anim. m.inanim. f. n.

Sg. - - -A -O
Pl. -I -Y -Y -A

Among those adjectives that do have the short forms belong e.g..
(First we mention the „„normal““ form, then the short form, both of them in singular masc.)
zdravý –– zdráv nemocný –– nemocen mladý –– mlád starý –– stár
healthy ill, sick young old
žživý –– žživ mrtvý –– mrtev spokojený –– spokojen ššĢastný –– ššĢasten
alive dead satisfied happy
unavený - unaven nepĜítomný - nepĜítomen
tired absent

Adam je unaven. Adam is tired.


Eva je unavena. Eve is tired.
To dítČ je unaveno. The child is tired.
My vššichni jsme unaveni. We all are tired.
DČti jsou unaveny. The children are tired.

To unavené dítČ usnulo. attribute The tired child fell asleep.


To dítČ je unaveno. (short form) predicate The child is tired.
= To dítČ je unavené. (““normal““ adjective)

In living speech, the use such of nominal forms is limited to several fixed constructions.
Examples:
Já jsem s tím výsledkem spokojen. I´m satisfied with the result.
My jsme taky spokojeni. We are satisfied too.
Je nČkdo ochoten mi pomoct? Is anybody willing to help me?
Jsem si jist, žže Petr zase pĜijde pozdČ. I´m sure that Peter will be late again.
Já si tak jista nejsem. I am not so sure. (fem. speaker)
Jsem zvČdav, co se stane teć. I wonder what will happen now.
Kolik jsme vám dlužžni? How much do we owe you?
Jste ješštČ ochotni pokraþovat? Are you still wiling to continue?

www.factumcz.cz 150
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The constructions with ““RÁD““


42 Konstrukce se slovem RÁD

The word RÁD is rated to ““short““ (= ““nominal““) adjectives


–– without having a ““normal““ adjectival counterpart

m.anim. m.inanim. f. n.
sg. RÁD RÁD RÁDA RÁDO
pl. RÁDI RÁDY RÁDY RÁDA

It is used in the following constructions:

Ɣ a: ““být rád““
i.e. the form of the verb ““být““ in combination with the appropriate form of the adjective,
followed by a conjunction (mostly starting with the conjunction ŽŽE),
corresponding to the English to be glad, to be pleased, to be delighted

Jsem rád(a), žže vás vidím. I´m glad to see you. –– male speaker
Jsem ráda, žže vás vidím. I´m glad to see you. –– female speaker
Jsme rádi, žže vás vidíme. We are glad to see you.
Budeme rádi, jestli pĜijdete. We´ll be glad if you come.
Petr je rád, žže tady mĤžže zĤstat. Peter is glad that he can stay here.
Zuzana byla moc ráda, kdyžž to slyššela. Susanne was very glad when she heard it.
Jsem rád(a), žže se vám to líbí. I´m glad that you like it.
Byli jsme rádi, žže jsme tam nemuseli jít. We were glad that we didn´t have to go there.
Jsme rádi, žže mĤžžeme mluvit þesky. We are glad that we can speak Czech.
Jsem rád(a), žže máme stejný názor. I´m glad that we are of the same opinion.
Jsem rád(a), žže jsem doma. I´m glad to be at home.
Jsme rádi, žže s námi souhlasíte. We are glad that you agree with us.
UrþitČ jste rádi, žže jste zase doma. You are surely glad to be at home again.

Ɣ b: ““mít rád““
i.e. the form of the verb ““mít““ in combination with the appropriate form of the adjective,
followed by accusative,
corresponding to the English to like something

Mám rád modrou barvu. I like blue colour. –– male speaker


Mám ráda modrou barvu. I like blue colour. –– female speaker
Máme rádi modrou barvu. We like blue colour.
Ve šškole jsem mČl rád matematiku. I liked mathematics at school. –– male
Ve šškole jsem mČla ráda matematiku. I liked mathematics at school. –– female
Ve šškole jsme mČli rádi matematiku. We liked mathematics at school.
Mám rád(a) léto. I like summer.
Jana má ráda staré þeské filmy. Jane likes (to see) old Czech films.
Tomᚹ má rád svoji práci. Thomas likes his job.
Máme rádi þeskou gramatiku. We like Czech grammar.
Máte rád/ráda/rádi klasickou hudbu? Do you like classical music?

www.factumcz.cz 151
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The meaning of this construction is similar to the verb líbit se, though mít rád may be felt as
stronger.
Líbí se mi modrá barva. I like blue colour.
Mám rád(a) modrou barvu. I like blue colour. a stronger feeling
Líbila se mi matematika. I liked mathematics.
MČl(a) jsem rád(a) matematiku. I liked mathematics. a stronger feeling
Líbí se mi tahle hudba. I like this music.
Mám rád(a) tuhle hudbu. I like this music. a stronger feeling
Líbí se nám Praha. We like Prague.
Máme rádi Prahu. We like Prague. a stronger feeling
Lence se líbí ten herec. Lenka likes the actor.
Lenka má ráda toho herce. Lenka likes the actor. (may be even ““loves““)
Mám tČ rád(a). (= Miluju tČ.) I love you. !!!

Ɣ c: RÁD + other verbs (in appropriate forms),


corresponding to the English to like to do sth.

Rád se uþím þeskou gramatiku. I like to learn Czech grammar. –– male


= Uþím se rád þeskou gramatiku.
Ráda se uþím þeskou gramatiku. I like to learn Czech grammar. –– female
= Uþím se ráda þeskou gramatiku.
Rádi se uþíme þeskou gramatiku. We like to learn Czech grammar.
= Uþíme se rádi þeskou gramatiku.
Rád(a) chodím do divadla. I like going to the theatre.
= Chodím rád(a) do divadla.
V létČ rádi jezdíme k moĜi. We like going to the seaside in summer.
Eva ráda zpívá. Eve likes singing.
Petr rád lyžžuje. Peter likes to go skiing.
Rádi vám pomĤžžeme. We´ll be glad to help you.
On si rád dČlá legraci z jiných lidí. He likes to make fun of other people.
Rád bych to vidČl. I´d like to see it.
Ráda bych to vidČla. the same –– female speaker
Rádi bychom to vidČli. We´d like to see it.

Ɣ d: The marginal idiomatic construction


Rádo se stalo
is sometimes used as a response to thanks.
E.g.:
DČkujeme za vašši pomoc. Thank you for your help.
Rádo se stalo. Welcome.

www.factumcz.cz 152
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ IN NEGATION, the prefix ne- may be connected either with the forms of the verb, or
with the forms of rád. (In the latter case, the vowel is shortened: nerad , nerada, neradi. )

Jsem nerad(a), žže se to stalo. I´m not glad that it happened.


= Nejsem rád(a), žže se to stalo. (I feel sorry that it happened.)
Nemám rád(a) zimu. I don´t like (=I dislike) winter .
Nikdo ho nemá rád. Nobody likes him.
Nerad(a) o tom mluvím. I dislike (hate) talking about it.
Neradi o tom mluvíme. We dislike (hate) talking about it.
Nemluvíme o tom rádi. We don´t like to talk about it.
Nerad(a) jezdím autobusem. I don´t like going by bus.
= Nejezdím rád(a) autobusem.
Nerad(a) si pĤjþuji peníze. I hate borrowing money.
Neradi si pĤjþujeme peníze. We hate borrowing money.

Ɣ COMPARISON (StupĖování)

COMPARATIVE:
RADŠŠI = RADċJI I prefer …… I´d rather ……
Radšši (= radČji) bych zĤstal(a) doma. I´d rather stay at home.
Mám radšši (= radČji) léto nežž zimu. I prefer summer to winter.
Radšši (= radČji) o tom nebudeme mluvit. We´d rather not talk about it.
Chcete radšši (= radČji) kávu nebo þaj? Will you have rather coffee or tea?

SUPERLATIVE:
NEJRADŠŠI = NEJRADċJI I like best
V létČ nejradšši (= nejradČji) jezdím I like best to travel abroad in summer.
do ciziny.
Kterou barvu mᚹ nejradšši (= nejradČji)? What colour do you like best?
(Která je tvoje oblíbená barva?) (What is your favourite colour?)
On se nejradšši (= nejradČji) dívá na televizi. He likes best watching TV.
Nejradšši (= nejradČji) bych zĤstal doma. I´d like best to stay at home.

www.factumcz.cz 153
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

POSSESSIVE ADJECTIVE
43 PĜídavné jméno pĜivlastĖovací

The function of possessive adjectives is similar to the English ““Saxon Genitive““.


They are used in attributive function, competing with the genitive of nouns.
There are three conditions for using a possessive adjective:
- It can only refer to a person (never to a thing or phenomenon).
- The person must be ““determined““
(either well-known generally, or at least for the speaker and the listener).
- The person must be indicated by one word only (never two or more words).

Unlike genitive, the possessive adjective is placed before the determined noun.

muzeum BedĜicha Smetany (genitive) (two words) BedĜich Smetana´s Museum


Smetanovo muzeum (possess.adj.) (one word) Smetana´s Museum

Other examples:
GENITIVE POSSESS. ADJ.

dĤm Milana Posp횹ila MilanĤv dĤm Milan´s house


kanceláĜ pana Ĝeditele Ĝeditelova kanceláĜ the director´s office
hlas toho zpČváka zpČvákĤv hlas the singer´s voice
otázka toho novináĜe novináĜova otázka the journalist´s question
názor Martina KĜힾe MartinĤv názor Martin´s opinion
cesta amerického prezidenta prezidentova cesta president´s journey
romány Karla ýapka ýapkovy romány ýapek´s novels
Hamlet Williama Shakespeara ShakespearĤv Hamlet Shakespeare´s Hamlet
hry Václava Havla Havlovy hry Havel´s plays

Possessive adjective is used in certain fixed collocations.


Examples:
Nobelova cena Nobel prize
Einsteinova teorie relativity Einstein´s theory of relativity
Newtonovy zákony Newton´s laws
Eiffelova vȞž the Eiffel tower
Karlova univerzita Charles university (in Prague)
OhmĤv zákon Ohm´s law

Possessive adjective is frequent in names of streets, places, bridges, etc.

Genitive POSSES. ADJ.

ulice Jana Nerudy = Nerudova ulice Neruda street


Masarykovo nádražží Masaryk station (in Prague)
KarlĤv most Charles bridge (in Prague)

www.factumcz.cz 154
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź Declension of possessive adjectives:

Ɣ male ““ possessor””
m. anim. m. inanim. n. f.
Singular:
N AdamĤv AdamĤv Adamovo Adamova
A Adamova AdamĤv Adamovo Adamovu
G Adamova Adamovy
D Adamovu AdamovČ
L AdamovČ AdamovČ
I Adamovým Adamovou

Plural:
N Adamovi Adamovy Adamova Adamovy
A Adamovy Adamovy Adamova Adamovy
G Adamových
D Adamovým
L Adamových
I Adamovými

Ɣ female ““ possessor””
m. anim. m. inanim. n. f.
Singular:
N Evin Evin Evino Evina
A Evina Evin Evino Evinu
G Evina Eviny
D Evinu EvinČ
L EvinČ EvinČ
I Eviným Evinou

Plural:
N Evini Eviny Evina Eviny
A Eviny Eviny Evina Eviny
G Eviných
D Eviným
L Eviných
I Evinými

Consonant alternations –– for ““female possessors““:

-ka ĺ -þin Lenka Lenþin


-ra ĺ -Ĝin Petra PetĜin
-ga -žžin Olga Olžžin

www.factumcz.cz 155
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples of possessive adjectives:


(Different number, gender and case are presented.)
Number: Sg. Pl.
Gender: m.,f.,n.
Case: N, A, G, L, D, I

““Posssessor““: Karel ( = king Karel IV. , 1346-1378)


KarlĤv most byl postaven ve þtrnáctém století. Sg.m.N
Filozofická fakulta je blízko Karlova mostu. Sg.m.G
Na KarlovČ mostČ je vžždycky hodnČ zahraniþních turistĤ. Sg.m.L
Pod Karlovým mostem je známý ostrov Kampa. Sg.m.I
Karlova univerzita byla založžena roku 1348. Sg.f.N
Karlovu univerzitu založžil král Karel IV. Sg.f.A
Které fakulty jsou na KarlovČ univerzitČ? Sg.f.L
Máte nČjakou kontakty s Karlovou univerzitou? Sg.f.I
Karlovo námČstí není daleko od Václavského námČstí. Sg.n.N
Prosím vás, jak se dostanu na Karlovo námČstí? Sg.n.A
Ten obchod je blízko Karlova námČstí. Sg.n.G
Ta budova je na KarlovČ námČstí. Sg.n.L
Teć pĜijힾdíme ke Karlovu námČstí. Sg.n.D
Divadlo ABC je mezi Karlovým námČstím a Václavským námČstím. Sg.n.I
Jedno z nejznámČjšších þeských mČst jsou Karlovy Vary. Pl.N
PĜ횹tí týden pojedu do Karlových VarĤ. Pl.G
Ty jsi ješštČ nebyl v Karlových Varech? Pl.L

““Possessor““: ýapek ( = the writer Karel ýapek, 1890-1938)


ýapkĤv román Krakatit se hrál v Národním divadle. Sg.m.N
ýapkova Válka s mloky byla pĜeložžena do rĤzných jazykĤ. Sg.f.N
Hlavní postavou ýapkovy hry VČc Makropulos je zpČvaþka Emila Sg.f.G
Marty.
Leošš Janáþek použžil ýapkovu hru jako libreto pro svoji operu. Sg.f.A
ýetl jsem to nČkde v ýapkových povídkách. Pl.L
ýetl jsi ýapkovy Hovory s TGM ? Pl.A

““Possessor““: Babiþka (=““Grandmother““


–– novel by Božžena NČmcová - 1855)
Blízko mČsta Náchod je známé Babiþþino údolí. Sg.n.N
Užž jsi byl v BabiþþinČ údolí? Sg.n.L

““Possessor““: Masaryk (= president T.G.Masaryk,1850-1937)


Vlak odjힾdí z Masarykova nádražží v 10:03. Sg.n.G
Která tramvaj jezdí k Masarykovu nádražží? Sg.n.D
Potkali jsme se na MasarykovČ nádražží. Sg.n.L
Po MasarykovČ abdikaci v roce 1935 se stal druhým þeskoslovenským Sg.f.L
prezidentem Edvard Benešš.
Kdo je rektorem Masarykovy univerzity v BrnČ? Sg.f.G

www.factumcz.cz 156
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Other examples:

Musím koupit nČco pro Petrovy dČti. I must buy sth. for Peter´s children

Po OlžžinČ smrti se Václav Havel znovu Václav Havel remarried after Olga´s
ožženil. death.

Naššel jsem to v sestĜinČ pokoji. I found it in my sister´s room.

Topolánkova vláda mČla hodnČ problémĤ. T´s cabinet had lots of problems.

Pojedeme Martinovým autem. We will go by Martin´s car.

Mají rádi Janáþkovy opery. They like Janáþek´s operas.

Adam ochutnal Evino jablko. Adam tasted Eve´s apple.

Hillary Clintonová se stala ministryní Hillary Clinton became foreign


zahraniþí v ObamovČ vládČ. secretary in Obama´s adminstration.

V Shakespearových hrách poĜád I always find something new in


nacházím nČco nového. Shakespeare´s plays.

Setkal jsem se tam s Ĝeditelovými poradci. I met the manager´s advisors there.

www.factumcz.cz 157
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

FURTHER VERBAL CATEGORIES

IMPERATIVE
44 Imperativ = Rozkazovací zpĤsob

There are three verb moods in Czech:


Indicative (indikativ = oznamovací zpĤsob),
Imperative (imperativ = rozkazovací zpĤsob),
Conditional (kondicionál = podmiĖovací zpĤsob).

Imperative is used when requesting (commanding, asking) someone to do something.


In English, the ““request form““ is identical with the ““basic form““ of a verb, e.g.:
Come here! Translate the sentence! Say it once more! Stay here! Open the window!
In Czech -as well as in many other languages- the imperative has special forms of its own.
Besides that, it is necessary to distinguish between the forms for ““ty““ and those for ““vy““.
E.g.:
Mluv pomalu! (ty) Mluvte pomalu! (vy) Speak slowly!

Moreover, there is also a form for the 1st person plural (my), corresponding to the English
construction ““let´s ……““, i.e.:
Mluvme pomalu! Let´s speak slowly.
Its forms differ from those of ““vy““ only by using the ending -ME instead of -TE.
Its occurence in practice, however, is not so frequent.

Remark:
Like in other languages, the imperative can often be replaced by other constructions,
mostly using modal verbs –– either in the indicative or in the conditional mood, e.g.:
MĤžžete mluvit pomalu? (Can you speak slowly)?
Mohl byste mluvit pomalu? (Could you speak slowly?),
which can even sound more polite, both in English and in Czech.
For the sake of politeness, the verb ““prosím““ (please) may be added to the imperative.
(The exclamation mark on these pages aims at highlighting the grammatical form.
This might be felt as a very strong command in practice, sounding rather impolite.)

When forming the imperative, it is necessary to start from


the indicative form of 3rd person plural, i.e.
(oni) mluví, dČlají, rozumČjí, pracují, þtou, p횹ou, etc.
First, detach the final -í or -ou
(nothing more! i.e.: not the ““complete ending““ -ají, -ejí, -ují, but just -í or -ou ! )

What remains, can be considered ““imperative basis““ (which is a hypothetical form only).
The ““imperative basis““ may have (a) one consonant at the end
(b) two consonants at the end

www.factumcz.cz 158
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ In type (a)
the ““Imperative basis““ is identical with the ““real imperative““ addressing ““ty““,
and the suffix -TE is added for imperative addressing ““vy““
(the suffix -ME for the 1st person plural).
Examples:
type (a): ““Imper. basis““ Imper. ““ty““ Imper. ““vy““

(oni) mluví mluv MLUV ! MLUVTE ! speak!


(oni) pĜeložží pĜeložž PěELOŽŽ ! PěELOŽŽTE ! translate !
(oni) pĜinesou pĜines PěINES ! PěINESTE ! bring!

for the 1st person plural:


MLUVME ! PěELOŽŽME ! PěINESME ! let´s speak, let´s translate, let´s bring

Ɣ In type (b)
it´s necessary to add the suffix -I for imperative addresing ““ty““,
the suffix -ċTE /-ETE for imperative addressing ““vy““
(the suffix -ċME/-EME for the 1st person plural).
Examples:
type (b): ““Imper. basis““ Imper. ““ty““ Imper. ““vy““
(hypothetical
form only )
(oni) Ĝeknou Ĝekn ěEKNI ! ěEKNċTE ! say !
(oni) poššlou poššl POŠŠLI ! POŠŠLETE ! send !
(oni) vysvČtlí vysvČtl VYSVċTLI ! VYSVċTLETE ! explain !

for the 1st person plural:


ěEKNċME ! POŠŠLEME ! VYSVċTLEME ! let´s say, let´s send, let´s explain

Additional rule (belonging to the type ““a““):

A regularly occuring change concerns the verbs ending -AJÍ in 3rd person plural. In the
imperative there is the vowel alternation AJ Î EJ :
(The number of such verbs amounts to hundreds.)
““Imper. basis““ Imper. ““ty““ Imper. ““vy““

(oni) dČlají dČlej DċLEJ! DċLEJTE ! do !


(oni) poþkají poþkej POýKEJ ! POýKEJTE ! wait !
(oni) se zeptají zeptej ZEPTEJ SE ! ZEPTEJTE SE ! ask !
etc.

for the 1st person plural:


DċLEJME ! POýKEJME ! ZEPTEJME SE ! let´do, let´s wait, let´s ask

www.factumcz.cz 159
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Other changes:
----------
Ɣ The stem diphthong -ou- is changed into -u- : (The number of verbs is relatively low.)
Imper. ““ty““ Imper. ““vy““

(oni) koupí -ou- Î -u- KUP ! KUPTE ! buy !


(oni) nastoupí NASTUP ! NASTUPTE ! get on !
(oni) vystoupí VYSTUP ! VYSTUPTE ! get off !
(oni) pĜestoupí PěESTUP ! PěESTUPTE ! change (tram) !
(oni) nekouĜí NEKUě ! NEKUěTE ! don´t smoke !
----------
Ɣ Long stem vowel is usually shortened: (The number of verbs is relatively low.)
Imper. ““ty““ Imper. ““vy““

(oni) p횹ou -í- Î -i- PIŠŠ ! PIŠŠTE ! write !


(oni) nap횹ou NAPIŠŠ ! NAPIŠŠTE ! write !
(oni) se vrátí -á- Î -a- VRAġ SE ! VRAġTE SE ! come back !
----------
Ɣ Other stem vowel changes: (limited number of verbs )
Imper. ““ty““ Imper. ““vy““

(oni) stojí -o- Î -Ĥ- STģJ ! STģJTE ! stand ! stop !


----------
Ɣ The final consonant -n is usually changed into -Ė : (limited number of verbs)
Imper. ““ty““ Imper. ““vy““

(oni) zĤstanou -n Î - Ė ZģSTAĕ ! ZģSTAĕTE ! stay !


(oni) prominou PROMIĕ ! PROMIĕTE ! excuse !
(oni)si vzpomenou VZPOMEĕ SI ! VZPOMEĕTE SI ! remember!
(= recall !)
----------
Ɣ The final consonant -d (pronounced [d]) is changed into -z :
(limited number of verbs)
Imper. ““ty““ Imper. ““vy““

(oni) odpovČdí -d [d] Î - z ODPOVċZ ODPOVċZTE answer !


(oni) jedí JEZ JEZTE eat !
----------
Ɣ The verbs ““být““ (to be) and ““pomoct““ (to help) have irregular imperative forms:

Imper. ““ty““ Imper. ““vy““

BUĆ BUĆTE be !
POMOZ POMOZTE help !

www.factumcz.cz 160
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź Verb aspect in the imperative:

There is no difference between imperfective (= nedokonavé) and perfective (= dokonavé)


verbs, as far as the forms are concerned.
There is, however, an important difference in their meaning:

The imperfective (= nedokonavé) imperatives refer mostly to ““the general““,


while the perfective (= dokonavé) imperatives refer mostly to ““the particular““.
(Remark: Deviations can occur according to context and situation.)

Imperfective verb Perfective verb


(nedokonavé) (dokonavé):

PROSÍM ZAVÍREJTE DVEěE. PROSÍM ZAVěETE DVEěE .

Close the door please. Close the door please .


(meant as a general request- e.g. (immediate request at the
written as a notice on the door) particular occasion)
In negative imperative, however, the aspect distinction is neutralized,
and it is only the imperfective verb that is used in negative requests,
no matter whether ““general situation““ or ““particular occasion““ is meant. I.e.:

Imperfective verb
(nedokonavé)

NEZAVÍREJTE DVEěE .

Don´t close the door.


(meant both ““in general““ and
““at the particular occasion““)

Examples:
usually, repeatedly now, at particular occasion

affirmative ýtČte þeské noviny. PĜeþtČte tu vČtu.


Read Czech newspapers. Read this sentence.
negative NeþtČte noviny. NeþtČte tu vČtu.
Don´t read newspapers. Don´t read this sentence.

affirmative Zkouššejte to kažždý den. Zkuste to ješštČ jednou.


Try it every day. Try it once more.
negative Nikdy to sám nezkouššejte. Teć to nezkouššejte.
Never try it yourself. Don´t try it now.

www.factumcz.cz 161
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź Imperative of the motion verbs:

Ɣ If these verbs are meant as the English come (come here, come along with me), they make
a dictinction between ““immediately, now““ on the one hand,
and ““later, some time in the future““ on the other hand, as the following chart tries to show:

English: COME !

““now““ ““later on““

walking, on foot POJĆ! POJĆTE ! * PěIJĆ ! PěIJĆTE ! *

using means of travel POJEĆ ! POJEĆTE ! PěIJEĆ ! PěIJEĆTE !

* The forms POJĆ POJĆTE PěIJĆ PěIJĆTE

are pronounced [poĢ ] [poĢte ] [pĜiĢ ] [pĜiĢte ]

Ɣ If they correspond to the English ““go !““, the distinction ““now –– later““ disappears:

English: GO !

walking, on foot JDI ! JDċTE !

using means of travel JEĆ ! JEĆTE !

Ɣ The situation in negative requests is illustrated in the following chart:

walking, on foot NECHOĆ ! NECHOĆTE ! don´t go / don´t come (walking)

using means of travel NEJEZDI ! NEJEZDċTE ! don´t go / don´t come (by car ……)

Examples:
Pojć(te) sem. Come here. (now, walking)
Pojć(te) se mnou. Come (along) with me.
Pojeć(te) se mnou. Come with me. (by car/train ……) (= Join me.)
PĜijć(te) zítra. Come tomorrow. (walking)
PĜijeć(te) k nám v sobotu. Come to us on Saturday. (by car/train ……)
Jdi / jdČte domĤ. Go home. (walking)
Jeć(te) tramvají. Take a tram.
Nechoć(te) sem. Don´t come here. (walking)
Nechoć(te) tam. Don´t go there. (walking)
Nejezdi / nejezdČte sem. Don´t come here. (by car/train ……)
Nejezdi / nejezdČte tam. Don´t go there. (by car/train ……)

www.factumcz.cz 162
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

CONDITIONAL
45 Kondicionál = PodmiĖovací zpĤsob

The Conditional verb mood corresponds to the English constructions with would.

já BYCH ššel I would go male speaker


já BYCH ššla I would go female speaker
ty BYS ššel you would go male person addressed –– ““tykání““
ty BYS ššla you would go female person addressed –– ““tykání““
on BY ššel he would go
ona BY ššla she would go
ono BY ššlo it would go
my BYCHOM ššli we would go
vy BYSTE ššli you would go
oni BY ššli they would go m.anim.
ony BY ššly they would go m.inanim.+ f.
ona BY ššla they would go n.

vy BYSTE ššel you would go one male person –– ““vykání““


vy BYSTE ššla you would go one female person –– ““vykání““

Ɣ Word order: The forms BYCH, BYS, BY, BYCHOM, BYSTE, BY are always placed after the
first nominal or adverbial group, i.e. they always ““occupy the second place““ (in the same way
as the auxiliary verbs jsem, jsi, jsme, jste in the past tense indicative):

1 2 3 1 2
já BYCH ššel / ššla = ššel / ššla BYCH
ty BYS ššel / ššla = ššel / ššla BYCH
on BY ššel = ššel BY
ona BY ššla = ššla BY
ono BY ššlo = ššlo BY
my BYCHOM ššli = ššli BYCHOM
vy BYSTE ššli = ššli BYSTE
oni BY ššli = ššli BY
ony BY ššly = ššly BY
ona BY ššla = ššla BY

vy BYSTE ššel / ššla = ššel / ššla BYSTE

Even in combination with reflexive pronouns, personal pronouns in Accusative, and adverb
““tam““, the conditional forms follow the same word order rules as the auxiliary verb.
See the examples below.

www.factumcz.cz 163
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

1 2 3 …….
A B C D

Já BYCH SE bál.
Bál BYCH SE.
Ty BYS HO nepoznal.
Nepoznal BYS HO.
On BY SE smál.
Smál BY SE.
Ona BY TO neĜekla.
NeĜekla BY TO.
My BYCHOM TAM ššli.
ŠŠli BYCHOM TAM.
Kdy BYSTE SE NA TO podívali?
Podívali BYSTE SE NA TO ?
Oni BY Tċ chtČli vidČt.
ChtČli BY Tċ vidČt.
Já BYCH SE TAM vrátila.
Vrátila BYCH SE TAM.

Translation of the above mentioned sentences:

Já bych se bál.
Bál bych se.
} I would be afraid.
Ty bys ho nepoznal.
Nepoznal bys ho.
} You wouldn´t recognize him.
On by se smál.
Smál by se.
} He would laugh.
Ona by to neĜekla.
NeĜekla by to.
} She wouldn´t say that.
My bychom tam ššli.
ŠŠli bychom tam.
} We would go there.
Kdy byste se na to podívali? When would you have a look at it?
Podívali byste se na to? Would you have a look at it?
Oni by tČ chtČli vidČt.
ChtČli by tČ vidČt.
} They would like to see you.
Já bych se tam vrátila.
Vrátila bych se tam.
} I would return there. (female speaker)

Ɣ REFLEXIVE VERBS Conditional in 2nd person singular:


The regularly expected combinations bys se, bys si are changed into BY SES, BY SIS.
E.g.:
Ty by ses smál.
Smál by ses.
You would laugh. }
Co by sis pĜál? What would you wish?

I.e. the same forms SES, SIS as in the past tense indicative. (See chapter 19.)

www.factumcz.cz 164
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples:

INDICATIVE
CONDITIONAL

To je chyba. It´s a mistake


To by byla chyba. It would be a mistake.
Chcete nČco Ĝíct? Do you want to say anything?
ChtČl byste nČco Ĝíct? Would you like to say anything?
Moji kamarádi ti pomĤžžou. My friends will help you.
NČkteĜí moji kamarádi by ti pomohli. Some of my friends would help you.
Chceme to vČdČt. We want to know it.
ChtČli bychom to vČdČt. We would like to know it.
Jeho manžželka to neudČlá. His wife will not do it.
Jeho manžželka by to neudČlala. His wife wouldn´t do it.
Mus횹 pĜijít vþas. You must arrive in time.
Musel bys pĜijít vþas. You should have to arrive in time.
Jak se ta kniha jmenuje? What´s the name of the book?
Jak by se ta kniha jmenovala? What would be the name of the book?
Sejdeme se pĜed domem. We´ll meet in front of the house.
Zítra bychom se seššli pĜed domem. We´d meet in front of the house tomorrow.
Jedeme autem. We go by car.
Jeli bychom autem. We would go by car.
My tam nejdeme. We don´t go there.
My bychom tam neššli. We wouldn´t go there.
NČkteré firmy se toho nebojí. Some companies are not afraid of it.
NČkteré firmy by se toho nebály. Some companies wouldn´t be afraid of it.
To trvá moc dlouho It takes too much time.
To by trvalo moc dlouho. It would take too much time.
To je moc drahé. It´s too expensive.
To by bylo moc drahé. It would be too expensive
V kolik hodin se vrát횹? What time will you come back?
V kolik hodin by ses vrátil? What time would you come back?
Tamti studenti tČ neslyšší. Those students can´t hear you.
Tamti studenti by tČ neslyššeli. Those students wouldn´t hear you.
MĤžžu mu to Ĝíct? May I tell him that?
Mohl bych mu to Ĝíct? Could I tell him that?
Co si pĜejete? What do you wish?
Co byste si pĜál/pĜála/pĜáli? What would you wish?
Nikdo tomu nerozumí. Nobody understands it.
Nikdo by tomu nerozumČl. Nobody would understand it.
Jak se tam dostanešš? How will you get there?
Jak by ses tam dostal? How would you get there?

www.factumcz.cz 165
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ CONDITIONAL CLAUSES :

The Czech counterpart to the English conjunction if in conditional clauses is KDYBY

The conjunction KDYBY has a special feature –– it has verbal inflection


(= it is conjugated):

(já) KDYBYCH (my) KDYBYCHOM


(ty) KDYBYS (vy) KDYBYSTE
(on, ona, ono) KDYBY (oni, ony, ona) KDYBY

The conjunction is followed by past participle (in the same way as it is in English).
Examples:
Kdybych mČl peníze, koupil bych si nové auto.
If I had money, I would buy a new car. (male speaker)
Kdybych mČla þas, udČlala bych to hned.
If I had time, I would do it immediately. (female speaker)
Kdybys bydlel v Praze, vidČli bychom se kažždý den.
If you lived in P., we would see each other every day.
Kdyby byl doma, byla by otevĜená okna.
If he were at home, the windows would be open.
Kdybychom to vČdČli, tak bychom se neptali.
If we knew it, we wouldn´t ask.
Kdybyste byli tady, vidČli byste zajímavou vČc.
If you were here, you´d see an interesting thing.
Kdyby to hledali, naššli by to.
If they were looking for it, they would find it.

In the above mentioned examples, the condition is ““unreal““, both in Czech and in English

the reality is:


Kdybych mČl peníze If I had money I don´t have money
Kdybych mČla þas …… If I had time …… I haven´t got any time.
Kdybys bydlel v Praze.. If you lived in P…… You don´t live in Prague.
Kdyby byl doma …… If he were at home…… He isn´t at home.
Kdybychom to vČdČli …… If we knew it …… We don´t know it.
Kdybyste byli tady …… If you were here …… You are not here.
Kdyby to hledali …… If they were looking for it They are not looking for it.

www.factumcz.cz 166
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ The condition needn´t be absolutely unreal. It can often be a ““hypothetical statement““:


(The English translation may either be the conditional mood, or various other constructions,
such as: In case …… If you should …… etc.)

Kdybych to neumČl pĜeložžit, zeptám se tČ.


In case I can´t translate it, I´ll ask you.
Kdybys nČco potĜeboval, mĤžžešš mi zavolat.
In case you need sth., you can ring me up.
Kdyby prššelo, vzal bych si dešštník.
If it should rain, I´d take an umbrella.
Kdybychom zítra nemohli pĜijít, zavoláme vám.
If we can´t come tomorrow, we´ll ring you up.
Kdybyste nČþemu nerozumČli, mĤžžete se mČ zeptat.
In case there is sth. you don´t understand, you can ask me.
Kdyby pĜiššli ýapkovi, poproste je, aby na mČ poþkali.
If the ýapek family should come, ask them to wait for me.

Ɣ USEFUL CONSTRUCTIONS:

CHTċL(A) BYCH + Infinitive = RÁD(A) BYCH + Past Part.


I´d like to……

ChtČl(a) bych to vidČt. Rád(a) bych to vidČl(a).


I´d like to see it.
ChtČl(a) bych zĤstat tady. Rád(a) bych zĤstal(a) tady.
I´d like to stay here.
ChtČl(a) bych jít domĤ. Rád(a) bych ššel/ššla domĤ.
I´d like to go home.
ChtČli bychom mluvit s Markem. Rádi bych mluvili s Markem.
We´d like to talk to Mark.
ChtČli bychom se vás na nČco Rádi bychom se vás na nČco zeptali.
zeptat.
We´d like to ask you a question.

www.factumcz.cz 167
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

THE CONDITIONAL CONJUNCTION ““JESTLI““, ““JESTLIŽŽE““


46 Podmínková spojka JESTLI, JESTLIŽŽE

The Czech equivalent of the English conditional conjunction IF may be either the inflected
conjunction KDYBY (see chapter 45, ““Conditional““),
or JESTLI = JESTLIŽŽE

Ɣ The conjunction JESTLI = JESTLIŽŽE is used in ““open conditions““ (usually connected


with the indicative mood.)
Examples:

1 Jestli(žže) máte s pĜístrojem nČjaké If you have any problems with the device,
problémy, poraćte se s výrobcem. consult the manufacturer.
2 Jestli(žže) užž nejsou žžádné otázky, konþím If there are no more questions, I finish my
svoji pĜednᚹku a dČkuji vám za lecture and thank you for your attention.
pozornost.
3 Jestli(žže) vššechno pĤjde podle naššich If everything goes according to our plans,
plánĤ, bude ta práce hotová pĜ횹tí týden. the work will be finished next week.
4 Jestli(žže) existuje nČjaké podezĜení, If there is any suspition, we´ll contact the
obrátíme se na policii.. police.
5 Jestli(žže) si pĜejete dalšší informace, rádi If you wish any further information, we´ll
vás navšštívíme. be glad to visit you.
6 Jestli(žže) se sejdou prezidenti, bude to If the presidents meet, it will be useful for
užžiteþné pro obČ zemČ. the two countries.
7 Jestli(žže) s nimi budete mluvit, mĤžžete If you speek to them, you can kindly
jim laskavČ vyĜídit mĤj vzkaz. deliver my message to them.
8 Jestli(žže) se najde nČjaké lepšší Ĝeššení, If a better solution is found, we can
mĤžžeme o tom diskutovat. discuss it.
9 Jestli(žže) jste dostal nᚹ mail, je vám If you have received our e-mail, the
zĜejmČ situace jasná. situation is obviously clear to you.
10 Jestli(žže) se vám to hodí, mĤžžeme se If it suits you, we can meet at my place
setkat zítra v devČt u mČ. tomorrow at five.

There is no semantic difference between the two forms. Stylistically, the conjunction
JESTLIŽŽE is usually felt more formal than JESTLI.

www.factumcz.cz 168
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ THE POSTPOSITIONED CONDITIONAL CONJUNCTION ––LI


Postponovaná podmínková spojka ––LI

In ““bookish style““ the postpositioned conjunction -LI (connected by a hyphen to the finite
verb) occurs –– with exactly same meaning as the conjuctions JESTLIŽŽE and JESTLI, the
differrence being purely stylistic.
See examples of the same sentences:

1 Máte-li s pĜístrojem nČjaké problémy, Jestli(žže) máte s pĜístrojem nČjaké


poraćte se s výrobcem. problémy, poraćte se s výrobcem.
2 Nejsou-li užž žžádné otázky, konþím svojiJestli(žže) užž nejsou žžádné otázky, konþím
pĜednᚹku a dČkuji vám za pozornost. svoji pĜednᚹku a dČkuji vám za
pozornost.
3 PĤjde-li vššechno podle naššich plánĤ, bude Jestli(žže) vššechno pĤjde podle naššich
ta práce hotová pĜ횹tí týden. plánĤ, bude ta práce hotová pĜ횹tí týden.
4 Existuje-li nČjaké podezĜení, obrátíme se Jestli(žže) existuje nČjaké podezĜení,
na policii. obrátíme se na policii.
5 PĜejete-li si dalšší informace, rádi vás Jestli(žže) si pĜejete dalšší informace, rádi
navšštívíme. vás navšštívíme.
6 Sejdou-li se prezidenti, bude to užžiteþné Jestli(žže) se sejdou prezidenti, bude to
pro obČ zemČ. užžiteþné pro obČ zemČ.
7 Budete-li s nimi mluvit, mĤžžete jim Jestli(žže) s nimi budete mluvit, mĤžžete
laskavČ vyĜídit mĤj vzkaz. jim laskavČ vyĜídit mĤj vzkaz.
8 Najde-li se nČjaké lepšší Ĝeššení, mĤžžeme o Jestli(žže) se najde nČjaké lepšší Ĝeššení,
tom diskutovat. mĤžžeme o tom diskutovat.
9 Dostal-li jste nᚹ mail, je vám zĜejmČ Jestli(žže) jste dostal nᚹ mail, je vám
situace jasná. zĜejmČ situace jasná.
10 Hodí-li se vám to, mĤžžeme se setkat zítra Jestli(žže) se vám to hodí, mĤžžeme se
v devČt u mČ. setkat zítra v devČt u mČ.

Ɣ THE CONJUNCTION ““JESTLI““ IN OBJECT CLAUSES


Spojka JESTLI v pĜedmČtných vČtách

The conjunction JESTLI (but not ““jestližže““) is also used in object clauses –– as a counterpart
of the English if or whether:

Nevím, jestli to chcete slyššet. I don´t know whether you want to hear it.
Zeptali se mČ, jestli jsem tam byl. They asked me whether I had been there.
Nikdo neví, jestli je to pravda. Nobody knows if it is true.
Neptám se, jestli jste to udČlal vy. I am not asking whether it was you who did it.

See more examples in chapter 60, ““Indirect Speech““.

www.factumcz.cz 169
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

MÍT as a modal verb


47 MÍT jako modální sloveso

ŵ The reason for introducing a modal verb at this place is its functional relationship with the
conditional.

The verb MÍT is primarily equivalent to the English have, own, possess.
Besides that, the verb MÍT is used in modal functions that can be roughly descibed like this:

Ɣ a: asking for advice


1 Co mám dČlat? What shall I do?
2 Já nevím, co mám dČlat. I don´t know what I shall do.
3 NevČdČl jsem, co mám dČlat. I didn´t know what I should do.
4 Mám jí zavolat? Shall I ring her up?
5 Mám jít s tebou? Shall I go with you?
6 Máme vám to vysvČtlit? Shall we explain it for you?
7 Mám tam jít? Shall I go there?
8 Mám rozsvítit? Shall I switch on the light?
9 Kde mám zaparkovat? Where shall I park?
10 Kdy máme pĜijet? When are we supposed to come?
11 Kam to mám dát? Where shall I put it?
12 Mám to koupit? Shall I buy it?
13 Máme mu to Ĝíct? Shall we tell him (that)?
14 Jak to máme udČlat? How shall we do it?
15 Jak to mám napsat? How shall I write it?
16 Kterou tramvají mám jet? What tram shall I take?
17 Komu to mám poslat? Whom shall I send it to?
18 Proþ se to mám uþit? Why shall I learn it?

The same sentences may be used in conditional –– with a more ““tentative shade““:
1 Co bych mČl dČlat? What should I do?
2 Já nevím, co bych mČl dČlat. I don´t know what I should do.
3 NevČdČl jsem, co bych mČl dČlat. I didn´t know what I should do.
4 MČl bych jí zavolat? Should I ring her up?
5 MČl bych jít s tebou? Should I go with you?
6 MČli bychom vám to vysvČtlit? Should we explain it for you?
7 MČl bych tam jít? Should I go there?
8 MČl bych rozsvítit? Should I switch on the light?
9 Kde bych mČl zaparkovat? Where should I park?
10 Kdy bychom mČli pĜijet? When should we come?
11 Kam bych to mČl dát? Where should I put it?
12 MČl bych to koupit? Should I buy it?
13 MČli bychom mu to Ĝíct? Should we tell him (that)?
14 Jak bychom to mČli udČlat? How should we do it?
15 Jak bych to mČl napsat? How should I write it?
16 Kterou tramvají bychom mČli jet? What tram should I take?
17 Komu bych to mČl poslat? Whom should I send it to?
18 Proþ bych se to mČl uþit? Why should I learn it?

www.factumcz.cz 170
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ b: reporting another person´s request or advice (““indirect speech““):

1 Petr Ĝíkal, žže na nČj máme poþkat. Peter said that we should wait for him.
2 Jana Ĝíká, žže tam nemᚹ chodit. Jane says that you shouldn´t go there.
3 Doktor mi Ĝekl, žže mám zĤstat doma. The doctor advised me to stay at home.
4 Oni Ĝíkají, žže máme pĜijít zítra. They say that we should come tomorrow.
5 Martin Ĝíkal, žže máme jet devítkou. M. said that we should take (tram) No nine.
6 Já jsem ti Ĝíkal, žže to nemᚹ dČlat. I told you that you shouldn´t do that.
7 Petra Ĝíkala, žže jí mᚹ zavolat. P. said that you should ring her up.
8 Já jsem ti Ĝíkal, žže o tom nemᚹ mluvit. I told you that you shouldn´t talk about it.
9 Policie Ĝíkala, žže nemáme nic dČlat. Police said that we shouldn´t do anything.
10 On ti Ĝíkal, žže to nemᚹ otvírat. He told you that you shouldn´t open it.

The same content can be expressed by means of the conjunction ““aby““ (See chapter 60 -
““Indirect Speech““). Notice that the conjunction ““aby““ is always followed by past
participle, regardless of the temporal relations.
The following examples repeat the same sentences as above.
Both types of ““indirect requests““ are widely used in everyday speech.

1 Petr Ĝíkal, žže na nČj máme poþkat. Petr Ĝíkal, abychom na nČj poþkali.
2 Jana Ĝíká, žže tam nemᚹ chodit. Jana Ĝíká, abys tam nechodil(a).
3 Doktor mi Ĝekl, žže mám zĤstat doma. Doktor mi Ĝekl, abych zĤstal(a) doma.
4 Oni Ĝíkají, žže máme pĜijít zítra. Oni Ĝíkají, abychom pĜiššli zítra.
5 Martin Ĝíkal, žže máme jet devítkou. Martin Ĝíkal, abychom jeli devítkou.
6 Já jsem ti Ĝíkal, žže to nemᚹ dČlat. Já jsem ti Ĝíkal, abys to nedČlal(a).
7 Petra Ĝíkala, žže jí mᚹ zavolat. Petra Ĝíkala, abys jí zavolal(a).
8 Já jsem ti Ĝíkal, žže o tom nemᚹ mluvit. Já jsem ti Ĝíkal, abys o tom nemluvil(a).
9 Policie Ĝíkala, žže nemáme nic dČlat. Policie Ĝíkala, abychom nic nedČlali.
10 On ti Ĝíkal, žže to nemᚹ otvírat. On ti Ĝíkal, abys to neotvíral(a).

Ɣ c: reporting what is said (““a hearsay““)

1 Zítra má prššet. It should rain tomorrow. (They say it´ll


rain……)
2 Ten vlak má pĜijet na druhé The train is due to platform two.
nástupišštČ.
3 Prezident má mít dnes veþer projev. The president is to hold a speech tonight.
4 To auto má být opravené zítra. The car should be repaired tomorrow.
5 Tady má bydlet ten známý herec. The famous actor is said to live here.
6 Tohle má být velmi dobrý lék. This is said to be a very good medicament.
7 Tady má být nČjaká schĤze. There should be a meeting here.
8 Za pČt rokĤ tady má být dálnice. A motorway is planned to be here in five
years.
9 Pan Ĝeditel má pĜijít za chvíli. The director is expected to come in a moment.
10 Má se zvyššovat cena benzinu. The petrol price is going to increase.

www.factumcz.cz 171
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ d: expressing what is desirable, advisable:


In combination with conditional: equivalent to the English ““should““, ““ought to““:

1 MČli bychom si vzít taxík. We should take a taxi.


2 To by se nemČlo dČlat. It shouldn´t be done.
3 Užž bychom mČli jít. We should go now.
4 Pršší. MČli bychom zĤstat doma. It´s raining. We ought to stay at home.
5 MČl by sis koupit nové auto. You ought to buy a new car.
6 MČli bychom si odpoþinout. We should have a rest.
7 NemČl bys na to spoléhat. You should not rely on it.
8 MČla bys pĜestat kouĜit. You should stop smoking.
9 NemČl bys utrácet tolik penČz. You should not spend so much money.
10 MČl bych se vrátit do soboty. I should be back by Saturday.

Ɣ e: If the above mentioned sentences are expressed not by the conditional, but by the
indicative in past tense, they correspond to the English ““should have done““ (= but
haven´t done):

1 MČli jsme si vzít taxík. We should have taken a taxi.


2 To se nemČlo stát. It shouldn´t have happened.
3 Užž jsme mČli jít. We should have gone.
4 Pršší. MČli jsme zĤstat doma. It´s raining. We should have stayed at home.
5 MČl sis koupit nové auto. You should have bought a new car.
6 MČli jsme si odpoþinout. We should have had a rest.
7 NemČl jsi na to spoléhat. You shouldn´t have relied on it.
8 MČla jsi pĜestat kouĜit. You should have stopped smoking.
9 NemČl jsi utrácet tolik penČz. You shouldn´t have spent so much money.
10 MČl jsem se vrátit do soboty. I should have returned by Saturday.

MČli bychom to udČlat. We should (ought to) do it.

MČli jsme to udČlat. We should have done it.

www.factumcz.cz 172
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

PASSIVE VOICE
48 Pasivum = Trpný rod

The relation between ““agent““ and ““goal““ may be expressed either in active voice (aktivum =
þinný rod) or in passive voice (pasivum = trpný rod).
Let´s compare the following two sentences:
Shakespeare wrote Hamlet.
Hamlet was written by Shakespeare.
The corresponding Czech translation is:
Shakespeare napsal Hamleta.
Hamlet byl napsán Shakespearem.

The passive construction of the verb is based on the same principle as in English, i.e. it
consists of
the appropriate form of the verb BÝT (to be) and the passive participle.
There are, however, several important differences. They are summarized on the following
lines:

Ɣ PASSIVE PARTICIPLE (pasivní participium = pĜítomné þinné pĜíþestí)

Passive Participle has different forms, corresponding to the number and gender of the
relevant clause subject, as it can be seen in the chart –– where the participle napsán (written)
serves as example.

m. anim. m. inanim. f. n.

Singular napsán napsán napsána napsáno

Plural napsáni napsány napsány napsána

(It may seem strange to choose just the participle written, but on the contrary,
it´s a suitable example. It illustrates another special feature of Czech, viz. that
even titles of books -as well as films etc.- are conjugated.)
See the examples on the following lines.
(The name of the book is underlined, the passive construction is printed in capitals.)

the noun in the title


of the book
Hordubal BYL NAPSÁN v roce 1933. m.anim. (person´s name)
Kamenný most BYL NAPSÁN v roce 1944. most, m.nežživ (bridge)
Babiþka BYLA NAPSÁNA v roce 1855. babiþka, f. (grandmother)
MČsteþko na dlani BYLO NAPSÁNO v r. 1940. mČsteþko, n. (little town)
ZbabČlci BYLI NAPSÁNI v r.1958. zbabČlci –– pl.m.anim. (cowards)
OstĜe sledované vlaky BYLY NAPSÁNY v r. 1965. vlaky –– pl.m.inanim. (trains)
Povídky z jedné kapsy BYLY NAPSÁNY v r. 1929. povídky –– pl.f. (tales)
Moje zlatá Ĝemesla BYLA NAPSÁNA v r. 1990. Ĝemesla –– pl.n. (trades, crafts)

www.factumcz.cz 173
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Notice that the endings of passive participle are identical with those of active past participle of
the verbs (see chapter 14) and nominal forms of adjectives (see chapter 41) , i.e.

m. anim. m. inanim. f. n.

Singular --- --- -A -O

Plural -I -Y -Y -A

The same endings are used for both imperfective (=nedokonavé) and perfective
(=dokonavé) verbs –– the semantic difference corresponding to the basic aspectual
distinction, which may be formulated in a simplified way as ““the action in duration““ or ““the
action as a whole““.
Example:
Program byl mČnČn. The programme was (being) continous or uncompleted process
changed.

Program byl zmČnČn. The programme was changed. completed process

Past participle is formed from the infinitive in the following way.


(The chart mentions only the singular masculine forms.)
(The division into ““groups““ only serves the purpose of our explanations.)

group (a)
INFINITIVE examples PAST PART. examples

- AT pozvat invite -ÁN pozván invited


- ovAT opakovat repeat -ovÁN opakován repeated
- ÁT dát give; put -ÁN dán given; put

group (b)
INFINITIVE examples PAST PART. examples

-ċT vidČt see -ċN vidČn seen


-ET slyššet hear -EN slyššen heard
-IT zlepššit improve -EN zlepššen improved

group ( c )
INFINITIVE examples PAST PART. examples

-NOUT rozhodnout decide -NUT rozhodnut decided

group (d)
INFINITIVE examples PAST PART. examples

-ÍT použžít use -IT použžit used


-ÝT umýt wash -YT umyt washed

www.factumcz.cz 174
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

There are several deviations from the above mentioned rules, the most important being
consonant alternations in group (b):

INFIN. PAST PART.

-TIT ĺ -CEN
-DIT ĺ -ZEN
-SIT ĺ -ŠŠEN
Examples:

vrátit return vrácen returned


platit (impf.) pay placen paid
zaplatit (pf.) pay zaplacen paid
ztratit lose ztracen lost
chytit catch chycen caught

narodit se to be born narozen born


uklidit tidy uklizen tidied
nahradit replace nahrazen replaced

hlásit report hlᚹen reported


hasit (impf.) extinguish haššen extinguished
uhasit (pf.) extinguish uhaššen extinguished

Several isolated verbs in group (c):

INFIN. PAST PART.

zamknout lock zamþen = zamknut locked


odemknout unlock odemþen = odemknut unlocked
navrhnout suggest, propose navržžen suggested, proposed

A few isolated verbs in group (d):

INFIN. PAST PART.

otevĜít open otevĜen open(ed)


zavĜít close, shut zavĜen closed, shut

Some others:
INFIN. PAST PART.

þíst (impf.) read þten read


pĜeþíst (pf.) read pĜeþten read

www.factumcz.cz 175
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ DECLENSION OF NOMINAL PARTS OF PASSIVE CONSTRUCTIONS


SkloĖování jmenných þlenĤ pasivních konstrukcí

The ““agent““ of the passive construction is expressed by the instrumental case


(Shakespearem = by Shakespeare)

ACTIVE: Shakespeare napsal Hamleta.


NOMINATIVE ACCUSATIVE
Shakespeare wrote Hamlet.

PASSIVE: Hamlet byl napsán Shakespearem.


NOMINATIVE INSTRUMENTAL
Hamlet was written by Shakespeare.

Similarly:

ACTIVE: Kolumbus objevil Ameriku.


NOMINATIVE ACCUSATIVE
Columbus discovered America.

PASSIVE: Amerika byla objevena Kolumbem.


NOMINATIVE INSTRUMENTAL
America was discovered by Columbus.

or

ACTIVE: LékaĜ prohlédne zranČného.


NOMINATIVE ACCUSATIVE
The doctor will check-up the injured..

PASSIVE: ZranČný bude prohlédnut lékaĜem.


NOMINATIVE INSTRUMENTAL
The injured will be checked-up by the doctor..

Passive constructions of this type are not so frequently used in Czech as they are in English.
The reason is the existence of an active parallel to the English passive constructions:
Hamleta napsal Shakespeare.
Ameriku objevil Kolumbus.
ZranČného prohlédne lékaĜ.
It is the inflected form (the case) that clearly points to
the accusative ““Hamleta““, ““Ameriku““, ““zranČného““ as the ““goal““,
and the nominative ““Shakespeare““, ““Kolumbus““, ““lékaĜ““ as the ““agent““.
The declension form (case) plays a more important part than the word order.

www.factumcz.cz 176
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Passive participle has higher occurence in constructions where the ““agent““ remains
unexpressed:
Examples:

Amerika byla objevena v roce 1492. America was discovered in 1492.


Jeho þlánek byl publikován loni. His paper was published last year.
PĜednᚹka byla zruššena. The lecture has been cancelled.
Byly vybrány vhodné pĜíklady. Suitable examples were chosen.
Byly popsány dva takové pĜípady. Two such cases were described.
To zbožží užž je zaplaceno. The goods have (already) been paid for.
Ta konference byla dobĜe zorganizována. The conference was well organized.
Nebyly pozorovány žžádné zmČny. No changes were observed.
Kde bylo to zbožží koupeno? Where have the goods been bought?
Ty lístky byly zaplaceny vþera. The tickets were paid (for) yesterday.
Jednání bude obnoveno. The negotiation will be renewed.
Chyby jsou opraveny. The mistakes have been corrected.
DĤm byl prodán za dva miliony. The house was sold for two millions.
Plány byly uskuteþnČny. The plans were realized.
Politické strany byly zakázány. Political parties were banned.
Smlouva byla podepsána. The contract was signed.
Deset lidí bylo zranČno. Ten people (persons) were injured.
TĜi vojáci byli zabiti. Three soldiers were killed.
Výsledky jsou zveĜejnČny tady. The results are published here.
Postup je popsán na stranČ 56. The procedure is described on page 56.
Karlova univerzita byla založžena roku 1348. Charles University was founded in 1348.

It is useful to mention the following fixed expressions:

BYLO ěEýENO It was said …… It has been said ……


BYLO MI ěEýENO I was told …… I have been told ……
BYLO NÁM ěEýENO We were told …… We have been told ……

Examples:

Bylo mi Ĝeþeno, žže tady bude þekat taxík. I was told that the taxi would be waiting here.
Bylo nám to Ĝeþeno minulý týden. We were told (that) last week.
Bylo mi Ĝeþeno, abych sem pĜiššel. I have been told to come here.
Bylo nám Ĝeþeno, abychom tady poþkali. We have been told to wait here.
Kdy vám to bylo Ĝeþeno? When were you told that?

www.factumcz.cz 177
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ THE LONG (= ADJECTIVAL) FORM OF PASSIVE PARTICIPLE


Dlouhý (= adjektivní) tvar pasivního participia

The ““long““ form of passive participle is used in the attributive function. It is formed from the
““basic““ form by adding adjectival endings:

m. anim. m. inanim. f. n.

Singular -Ý - Ý -Á -É

Plural -Í -É -É -Á

Examples:
zvolený prezident elected president zranČný Ĝidiþ injured driver
vyĜeššený problém solved problem pĜipravený projev prepared speech
napsaná vČta written sentence doporuþená kniha recommended book
zavĜené okno closed window skonþené cviþení finished exercise
pozvaní hosté invited guests zabití vojáci killed soldiers
vybrané pĜíklady chosen examples ohlᚹené výsledky announced results
odeslané zprávy sent messages vydané knihy published books
opravená auta repaired cars zniþená mČsta destroyed town

Mind the difference in the vowel length in ““group (a)““:

““BASIC““ PASSIVE PARTIC. ADJECTIVAL FORM

sg.m. udČlán, opakován, napsán udČlaný, opakovaný, napsaný


sg.f. udČlána, opakována, napsána udČlaná, opakovaná, napsaná
sg.n. udČláno, opakováno, napsáno udČlané, opakované, napsané
pl.m.anim. hledáni, pozorováni, pozváni hledaní, pozorovaní, pozvaní
pl.m.inanim + f. hledány, pozorovány, dány hledané, pozorované, hledané
pl.n. hledána, pozorována, dána hledaná, pozorovaná, daná

The ““long““ forms are inflected in the same way as adjectives.


Examples:

To je typická záhada zamþeného pokoje. That´s a typical mystery of a locked room.


Marie stála u otevĜeného okna. Mary was standing by the open window.
ýetl jsem to v jednom pĜeložženém þlánku. I read it in a translated article.
Dal jsem ty vČci do pĜipraveného kufru. I put the things into the prepared luggage.
Musím vrátit tu vypĤjþenou knihu. I must return the borrowed book.
Pes þekal pĜed zavĜenými dveĜmi. The dog was waiting in front of the closed door.
Tady je nČkolik neopravených chyb. Here are a few uncorrected mistakes.
NČkteĜí z pozvaných novináĜĤ nepĜiššli. Some of the invited journalists didn´ t come.
Ve zmČnČné situaci to nebylo možžné. It wasn´t possible in the changed situation.

www.factumcz.cz 178
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

VERBAL NOUN
49 Verbální substantivum (Podstatné jméno slovesné)

ŵ Verbal noun has no semantic conection with the passive,


but due to its formation it seems suitable to mention it in this connection.

Verbal noun is formed from the passive participle by adding the suffix ––Í.

Infinitive Passive Part. Verbal Noun

pozvat pozván pozvání inviting, invitation


opakovat opakován opakování repeating, repetition
kouĜit kouĜen kouĜení smoking
vidČt vidČn vidČní seeing
þíst þten þtení reading
prominout prominut prominutí excusing
narodit se narozen narození birth

Examples:
ýekání na Godota Waiting for Godot
To þekání je moc dlouhé. The waiting is too long.
DČkujeme vám za vysvČtlení. Thank you for the explanation.
DČkujeme za pozvání. Thank you for the invitation.
Prosím za prominutí. I ask for excuse.
Vzal jsem si prᚹky pro spaní. I have taken sleeping pills.
Tady je parkování zakázáno. Parking is forbidden here.
To je velké zlepššení. That´s a great improvement.
Nemám doma nic k pití. I have nothing to drink at home.
Tady chybí rok narození. The year of birth is missing here.
Opakování je matka moudrosti. Repeating is the mother of wisdom.
To se mi stalo pĜi placení. It happened to me when I was paying.
To bylo pĜed objevením Ameriky. It was before the discovery of America.
Mám pro vás dĤležžité oznámení. I have an important announcement for you.
Máte ješštČ nČjaké pĜání? Do you wish anything else?
PĜi psaní pĜekladu jsem použžíval slovník. I used dictionary when writing the
translation.
PĜed zapnutím pĜístroje þtČte návod. Read instruction before switching on the
device.

The gender of verbal noun is neuter (pattern ““nádražží““).


The examples show various possibilities of English translations.
Remark:
ŵ There might be two topics for a linguistic discussion:
a) semantic distinction between verbal nouns formed from imperfective and
perfective verbs;
b) the relation of the Czech verbal noun to the English verbal noun and gerund
In this survey, however, we leave these questions unnoticed.

www.factumcz.cz 179
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

REFLEXIVE, RELATIVE AND INDEFINITE PRONOUNS

REFLEXIVE PRONOUN
50 Zvratné zájmeno

The reflexive pronoun SE was introduced in chapter 19, partly as a ““properly reflexive
object““, partly as an inherent component of the verbs called ““refexiva tantum““–– especially in
connection with the important rules concerning word order. So far only the forms SE and SI
have been mentioned.
The complete declension pattern of the pronoun is equal to that of the personal pronoun „„ty““,
i.e.:
without after
preposition preposition

N (SE) --- ĸthe form of Nominative only


as the ““name““ of the pronoun
A SE SEBE
G SE SEBE
D SI SOBċ
L --- (o) SOBċ
I SEBOU

The pronoun is semantically multifunctional. The basic relations are summarized in the
following paragraphs:

ŹA: THE PROPERLY REFLEXIVE FUNCTION, corresponding to the English myself,


yourself, himself, herself, itself, ourselves, yourselves, themselves, contrasting with transitive
verbs. (See also chapter 19.)
The forms correspond to the syntactic functions of grammatical cases (see chapters 21, 28 ––
31.)
TRANSITIVE REFLEXIVE
Já tČ nevidím. Já SE nevidím. (Accusative)
I can´t see you.. I can´t see me / myself. (e.g. in a mirror)
L.H.Oswald zastĜelil prezidenta Kennedyho. Ernest Hemingway SE zastĜelil. (Accus.)
L.H.Oswald shot president Kennedy. Ernest Hemingway shot himself.
Ona to dČlá pro tebe.. Ona to dČlá pro SEBE. (Accus.)
She is doing it for you. She is doing it for herself.
MĤžžu ti pomoct? Myslím, žže SI musím pomoct sám. (Dative)
Can I help you? I think I must help myself.
On mi nerozumí On asi nerozumí (sám) SOBċ. (Dative)
He doesn´t understand me. He may not understand himself.
Oni poĜád mluví o fotbale. Oni poĜád mluví o SOBċ. (Locative)
They are always talking about football. They are always talking about themselves..
Já jsem tČ v tom filmu nepoznal. Já jsem SE v tom filmu nepoznal. (Accus.)
I didn´ recognize you in the film. I didn´t recognize me/myself in the photo.
Podívej se na mČ. Podívej se na SEBE. (Accus.)
Look at me. Look at yourself.

www.factumcz.cz 180
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ Sometimes, the presence or absence of se indicates different meanings, e.g.:

uþit uþit se
nauþit
} teach
nauþit se
} learn

vracet vracet se
vrátit
} return =give/put/send/carry/pay back
vrátit se
} return = come/go back

Ɣ The reflexive relation must be kept apart from the transitive function. E.g.:
transitive reflexive

PotĜebuju umýt auto. PotĜebuju se umýt.


I need to wash the car. I need to wash (myself).

(The English I wash, I comb …… has the Czech counterparts ““myju se, þeššu se ……““
Such verbs cannot exist without a grammatical object, either transitive, or reflexive.)

Mind the following constructions:

Ɣ S SEBOU with (one)self


pronunciation [sebou]

Examples:
Nemám s sebou dost penČz. I haven´t enough money with me.
Mᚹ s sebou mapu? Do you have a map with you?
Má Petr s sebou klíþe? Has Peter keys with himself?
Vezmeme s sebou taky Tomᚹe? Shall we take Thomas with us too?
Máte s sebou nČjaký prĤkaz? Have you got any identity card with you?
Oni si vzali vššechny vČci s sebou. They took all the things with themselves.

Ɣ MÍT NA SOBċ to have on (clothes), to wear


Co mČl Ĝidiþ na sobČ? What had the driver on?
Jana mČla na sobČ nový kabát. Jane was wearing a new coat.

Ɣ VZÍT SI NA SEBE to put on (cothes), wear


Co si mám vzít na sebe? What shall I put on?

Ɣ The idiomatic expression


(DÁVAT SI) } to have, to take, to order (for eating/drinking)
DÁT SI, DÁM SI, DAL SI
Examples:
Co si dáte? What will you have (to drink/to eat)
Dáte si kávu? Will you have some coffee?
Co si dáme? What shall we have? What shall we order?
Dám si ješštČ jedno pivo. I´ll have another (glass of) beer.

www.factumcz.cz 181
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź B: RECIPROCITY, corresponding to the English each other, one another


The forms correspond to the syntactic functions of grammatical cases (see chapters 21, 28 ––
31.)

Známe SE užž hodnČ let. (Accusative)


We have known each other for many years.

Kdyžž jsme byli dČti, þekali jsme NA SEBE pĜed šškolou. (Accusative)
When we were children, we used to wait for each other in front of the school

Oni se NA SEBE jen dívali, a nic neĜíkali. (Accusative)


They were only looking at each other, not saying anything.

Bydleli jsme VEDLE SEBE. (Genitive)


We lived next to each other. (next door)

Kažždý rok SI posíláme vánoþní pohledy. (Dative)


Every year we send each other Christmas cards.

Posp횹ilovi a Horáþkovi bydlí NAD SEBOU (Instrumental)


The family P. and the family H. live above each other. (one floor up / down)

Jezdíme K SOBċ o víkendech. (Dative)


We travel to each other during weekends. (= we visit each other ……)

Vy SE neznáte? (Accusative)
You don´t know each other? (= You haven´t met before?)

Myslím, žže jsme SE užž vidČli. (Accusative)


I think we have seen each other. (= I think we´ve met before.)

Mluvili jsme o tom jen MEZI SEBOU. (Instrumental)


We spoke about it only among ourselves / with each other.

Ź C: ““REFLEXIVA TANTUM““ i.e. the reflexive pronoun makes an inherent part of


certain verbs, without having any meaning of its own.
Only the forms SE and SI are used in this function. (Not the other grammatical cases.)
E.g.: dívat se –– podívat se (look), smát se –– zasmát se (laugh)
uþit se –– nauþit se (learn) vracet se –– vrátit se (return)
bát se (be afraid) pĜát si (wish)
brát si –– vzít si (take)
(See chapter 19.)

www.factumcz.cz 182
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź D: EXPRESSING A ““GENERAL SUBJECT““


Only the form SE is used. (Not the other grammatical cases.)
(The construction is similar to the Spanish ““se““, the French ““on““,
Swedish ““man““ or the German ““Man-Sätze““.)

Spanish Se dice
ěíká se French On dit
Swedish Man säger
German Man sagt

(The English translation varies, often it is a passive construction.)

ěíká se, žže Praha je hezká. People say that Prague is attractive.
Tady se mluví þesky. Czech is spoken here.
Tady se se nesmí parkovat. Parking is forbidden here.
Jak se to Ĝekne þesky? What is the Czech expression for it?
Platí se u pokladny. You pay at the cash desk.
Zítra se zaþíná v devČt. Tomorrow, the beginning is at nine.
S tím se nemusí spČchat. There is no hurry about it
Neví se, kdo to udČlal. It is not known who has done it.

Ź E: PASSIVE FUNCTION

Zjistily se nové skuteþnosti. New facts have been found out.


Zítra se bude volit nový pĜedseda. New chairman will be elected tomorrow.
Ta informace se nesmí zveĜejnit. The information must not be published.
PĜihlᚹka se musí podat osobnČ. The application must be handed in person.
Ty problémy se užž vyĜeššily. The problems have been solved.

The Czech language distinguishes two passive constructions:


–– složžené pasivum (““composed passive““) (= trpný rod) –– see chapter 48,
–– and reflexivní pasivum
We have chosen such examples where both constructions may coexist, without any semantic
difference.

Reflexivní pasivum Složžené pasivum


Zjistily se nové skuteþnosti. Byly zjišštČny nové skuteþnosti.
Zítra se bude volit nový pĜedseda. Zítra bude volen nový pĜedseda.
Ta informace se nesmí zveĜejnit. Ta informace nesmí být zveĜejnČna.
PĜihlᚹka se musí podat osobnČ. PĜihlᚹka musí být podána osobnČ.
Ty problémy se užž vyĜeššily. Ty problémy užž byly vyĜeššeny.

Such equivalence, however, is not possible always, and the choice depends on various
semantic and stylistic circumstances, including even the lexical semantics of particular verbs.

www.factumcz.cz 183
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

REFLEXIVE POSSESSIVE PRONOUN


51 Zvratné pĜivlastĖovací zájmeno

If the ““owned““ item (standing in the syntactic function of object or adverbial) belongs to the
human being standing in the syntactic function of subject, the posessive ponoun SVģJ should
be used instead of the non-reflexive personal pronouns
mĤj (moje ……), tvĤj (tvoje ……), jeho, její, nᚹ (našše ……), vᚹ (vašše ……), jejich .

The forms of the reflexive pronoun have equal declensional endings like the pronoun MģJ,
i.e.:
m.anim. m.inanim. n. f.
Singular
N --- --- --- ---
A SVÉHO SVģJ SVOJE= SVÉ SVOJI = SVOU

G SVÉHO SVOJÍ = SVÉ


D SVÉMU SVOJÍ = SVÉ
L SVÉM SVOJÍ = SVÉ
I SVÝM SVOJÍ = SVOU

Plural
N --- --- --- ---
A SVOJE = SVÉ SVOJE = SVÉ SVOJE = SVÁ SVOJE = SVÉ

G SVÝCH
D SVÝM
L SVÝCH
I SVÝMI
(The ostensible lack of the nominative forms has its logical explanation in the impossibility of
functioning as a syntactic subject of a clause.)

The pronoun is used when the ““owner““ functions as the grammatical subject.
Examples:
To je mĤj slovník.
This is my dictionary.
Ty mᚹ mĤj slovník?
Do you have my dictionary? you –– my dictionary
Já mám SVģJ slovník.
I have my (own) dictionary I –– my dictionary
Tohle bylo na mém stole.
This was on my table.
Naššel jsem to na SVÉM stole.
I have found it on my (own) table. I –– on my table
Kdy jsi mluvil s mým bratrem?
When did you talk to my brother? you –– my brother
Budu mluvit se SVÝM bratrem zítra.
I am going to talk to my brother tomorrow. I –– to my brother

www.factumcz.cz 184
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The appropriate forms of the reflexive possessive pronoun may refer to any person, depending
on the grammatical subject. Mind the following examples:

Já mám svĤj slovník. I have my dictionary.


Já mám svoji taššku. I have my bag.
Já mám svoje auto. I have my car.
Ty mᚹ svĤj slovník. You have your dictionary.
Ty mᚹ svoji taššku. You have your bag.
Ty mᚹ svoje auto. You have your car.
On má svĤj slovník. He has his (own) dictionary.
On má svoji taššku. He has his (own) bag.
On má svoje auto. He has his (own) car.
Ona má svĤj slovník. She has her (own) dictionary.
Ona má svoji taššku. She has her (own) bag.
Ona má svoje auto. She has her (own) car.
Kažždé mČsto má svého starostu. Every town has its (own) mayor.
Kažždé mČsto má svoje smČrovací þíslo. Every town has its (own) post code.
My máme svého tlumoþníka. We have our (own) interpreter.
My máme svĤj slovník. We have our dictionary.
My máme svoji taššku. We have our bag.
My máme svoje auto. We have our car.
Vy máte svĤj slovník. You have your dictionary.
Vy máte svoji taššku. You have your bag.
Vy máte svoje auto. You have your car.
Oni mají svĤj slovník. They have their (own) dictionary.
Oni mají svoji taššku. They have their (own) bag.
Oni mají svoje auto. They have their (own) car.

It´s impossible to state the reference of an isolated phrase of the type svoje auto, svĤj dĤm,
svým pĜátelĤm, etc., unless the grammatical subject of the sentence is mentioned.
Compare the following lists of sentences showing the identity of the ““owner““ and the ““owned
item““ for each grammatical person –– in different grammatical cases:

Subject JÁ I –– my

ýekám na svého souseda. I am waiting for my neighbour.


Dívám se na svĤj program. I am looking at my programme.
Koupil jsem dárek pro svoji pĜítelkyni. I have bought a present for my girlfriend.
ZapomnČl jsem ty papíry na svém stole. I have left the papers on my desk.
PĤjdu tam se svým kolegou. I will go there with my colleague.
Mám dobré zprávy pro svoje pĜátele. I have good news for my friends.
Napsal jsem to na svém poþítaþi. I wrote it on my computer.
Pojedu na návšštČvu ke svým rodiþĤm. I will visit my parents.
Pojedu tam se svými známými. I will go there with my friends.
Dostal jsem zprávu od svých pĜátel. I have got a message from my friends.

www.factumcz.cz 185
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Subject TY you –– your

Mᚹ ty peníze na svém kontČ. You have the money on your account.
Mluvil jsi se svým ššéfem? Have you spoken to your boss?
Myslím, žže jsi to dala do své taššky. I think you put it into your bag.
Znᚹ svĤj program na pĜ횹tí týden? Do you know your programme for next
week?
Ty nemᚹ svoji kanceláĜ? You don´t have an office of your own?
ěekl jsi to svému sousedovi? Have you told your neighbour?
Ty mᚹ vžždycky svĤj názor. You always have your own opinion.
Mᚹ ty papíry na svém stole. You have the papers on your desk.
Koupil jsi dárek pro svoji pĜítelkyni? Have you bought a present for your
girlfriend?
ěekl jsi to své manžželce? Did you say that to your wife?

Subject MY we –– our

NejdĜív musíme udČlat poĜádek ve svých First we must make order in our things.
vČcech.
Byli jsme ve svém hotelu. We were at our hotel.
ýekali jsme na své kolegy. We were waiting for our colleagues.
Naššli jsme to ve své kanceláĜi. We found it in our office.
Dáme vám svoji novou adresu. We´ll give you our new address.
My na to máme svĤj názor. We have our (own) opinion about it.
Jeli jsme svým autem. We were driving our (own) car.
Dali jsme ty papíry na svĤj stĤl. We put the papers on our desk.
NevidČli jsme svého ššéfa. We have not seen our boss.
Mluvili jsme se svými sousedy. We were speaking to our neighbours.

Subject VY you –– your

MČli byste si udČlat poĜádek ve svých You ought to make order in your things.
vČcech.
Byli jste ve svém hotelu? Were you at your hotel?
Potkali jste svoje kolegy? Did you meet your colleagues?
Byli jste ve své kanceláĜi? Were you at your office?
MĤžžete mi dát svoji novou adresu? Can you give me your new address?
MĤžžete nám Ĝíct svĤj názor? Can you tell us your opinion?
Jeli jste svým autem? Did you drive your car?
Proþ jste nedali ty papíry na svĤj stĤl? Why didn´t you put the papers on your
desk?
VidČli jste svého ššéfa? Did you see your boss?
Mluvili jste se svými sousedy? Did you speak to your neighbours?

www.factumcz.cz 186
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Subject ON he –– his (own)

Petr je ve svém pokoji. Peter is in his room.


Martin to dal do svého auta. Martin put it into his car.
Tomᚹ pomáhá svému bratrovi. Thomas helps his brother
Radek mi dal svoji novou adresu. Radek gave me his new address.
On naššel to slovo ve svém slovníku. He found the word in his dictionary.
On þeká na svého kolegu. He is waiting for his colleague.
Pan Klíma jezdí svým autem. Mr. Klíma drives his car.
Karel hledá svoji taššku. Karel is looking for his bag.
Milan vžždycky odmyká svým klíþem. Milan always locks up with his (own)
key.
Karel ýapek o tom psal ve svých Karel ýapek wrote about it in his novels.
románech.

Subject ONA she –– her (own)

Jana je ve svém pokoji. Jane is in her room.


Petra to dala do svého auta. Petra put it into her car.
Lenka pomáhá svému bratrovi. Lenka helps her brother.
Petra mi dala svoji novou adresu. Petra gave me her new address.
Ona naššla to slovo ve svém slovníku. She found the word in her dictionary.
Ona þeká na svého kolegu. She is waiting for her colleague.
Paní ýerná jezdí svým autem. Ms. ýerná drives her car.
Zuzana hledá svoji taššku. Zuzana is looking for her bag.
Blanka vžždycky odmyká svým klíþem. Blanka always locks up with her (own)
key.
Božžena NČmcová o tom psala ve svých Božžena NČmcová wrote about it in her
povídkách. stories.

Subject ONI they –– their (own)

Oni jsou ve svém pokoji. They are in their room.


Oni to dali do svého auta. They put it into their car.
Oni pomáhají svému sousedovi. They help their neighbour.
Hálovi mi dali svoji novou adresu. The Hála family gave me their new
address.
Oni naššli to slovo ve svém slovníku. They found the word in their dictionary.
Oni þekají na svého kolegu. They are waiting for their colleague.
Oni jezdí svým autem. They drive their car.
Oni hledají svĤj hotel. They are looking for their hotel.
Oni vžždycky odmykají svým klíþem. They always lock up with their key.
NČkteĜí spisovatelé o tom psali ve svých Some writers wrote about it in their
románech. novels.

www.factumcz.cz 187
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

NOTICE:
In the 1st and 2nd person (both singular and plural) no misunderstanding can occur if the
speaker does not use the pronoun ““svĤj““ properly (i.e. if the speaker uses pronouns ““mĤj““,
““tvĤj““, ““nᚹ““, ““vᚹ““ –– in the same way as in English.

On the other hand, the situation is different in the 3rd person (both singular and plural)
where the reflexive pronoun plays a very important semantic part –– and using either reflexive
or non-reflexive pronoun may change the meaning substantially.

Compare the following sentences:

Petr jel do Brna se SVOJÍ manžželkou


Peter went to B. with his (own) wife. He –– his (own)
Petr jel do Brna s jeho manžželkou.
Peter went to B. with his (sb.else´s) wife. He –– his (sb. else´s)

Zuzana si vzala SVOJE klíþe.


Zuzana took her (own) keys. She –– her (own)
Zuzana si vzala její klíþe.
Zuzana took her (sb. else´s) keys. She –– her (sb. else´s)

Novákovi jeli SVÝM autem.


The Novák family went by their (own) car. They –– their (own)
Novákovi jeli jejich autem.
The Novák family went by their (sb. else´s) car. They –– their (sb. else´s)

Martin to chce napsat a hledá SVOJI tužžku.


Martin wants to write it and he is looking for his He –– his (own)
(own) pencil.
Martin to chce napsat, ale Petr má jeho tužžku.
Martin wants to write it, but Peter has his He –– sb.else´s
(= Martin´s) pencil.

Naššli to ve SVÉM pokoji.


They found it in their (own) room. They –– their own
Naššli to v jejich pokoji.
They found it in their (sb.else´s) room. They –– their (sb. else´s)

www.factumcz.cz 188
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

RELATIVE PRONOUN ““KTERݓ“


52 Vztažžné zájmeno KTERÝ

The pronoun KTERÝ functions as


(a) an interrogative pronoun asking about identity, mostly corresponding to the English
which ?
Examples:
Který dĤm je vᚹ? Which house is yours?
Která tramvaj tam jezdí? Which tram goes there?
Které nástupišštČ? Which platform?

(b) It is used as a relative pronoun, introducing adjectival relative clauses, (corresponding


to the English that, who, which or ““zero““ pronoun).

Examples:
Ten pán, který vás hledal, pĜijde zítra. The man who was looking for you will come
tomorrow.
Ten pán, kterého jste hledal, pĜijde zítra. The man (whom) you were looking for will
come tomorrow.
Jak se jmenuje ten film, který jsme vidČli What´s the name of the film we saw
vþera? yesterday?
Je to ten slovník, který potĜebuješš? Is this the dictionary (that) you need?
Jeho bratr, který je lékaĜ, bydlí v OstravČ. His brother, who is a doctor, lives in O.
To je ta zpráva, která byla v rádiu. That´s the news that was on the radio.
To je ta zpČvaþka, kterou jsme slyššeli. This is the (female) singer we heard.
Tady je to slovo, které neznám. Here is the word (that) I don´t know.
Politici, kteĜí to vČdČli, to neĜekli. The politicians who knew it didn´t say it.
Jsou to ty klíþe, které hledᚹ? Are these the keys you are looking for?

The declension follows the pattern of hard adjectives.


Mind the regular consonant alternation r –– Ĝ in Nom.Pl. masculine animate.

m.anim. m.inanim. n. f.
Sg.
N který které která
A kterého které kterou
G kterého které
D kterému které
L kterém které
I kterým kterou
Pl.
N kteĜí které která které
A které které která které
G kterých
D kterým
L kterých
I kterými

www.factumcz.cz 189
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The relative pronoun must be used in the same gender, umber and case as the noun it replaces.
This is illustrated by the following examples, where the upper line presents a complex
sentence consisting of a main clause and a subordinate clause introduced by the relative
pronoun KTERÝ.
In written form, the relative clause is separated by comma.
The lower line retells the contents of the clause, replacing the pronoun by the respective
noun.
Unlike in English,
–– there is no formal difference between ““defining““ and ““non-defining““
relative clauses in Czech;
–– the pronoun KTERÝ refers both to persons and things.
Examples:
Podívej se na tu knihu, která ležží na stole. f. sg. N
Ta kniha ležží na stole.
ýtešš ješštČ tu knihu, kterou jsem ti pĤjþil? f. sg. A
Já jsem ti tu knihu pĤjþil.
To mi Ĝekla ta paní, vedle které jsem sedČl. f. sg. G
SedČl jsem vedle té paní.
Na druhém Ĝádku je to slovo, kterému nerozumím. n.sg. D
Nerozumím tomu slovu.
Tady je ten slovník, ve kterém jsem naššel to slovo. m.sg. L
Naššel jsem to slovo v tom slovníku.
To je ten vlak, kterým pojedeme. m.sg. I
My pojedeme tím vlakem.
Mám pĜátele, kteĜí to vČdí. m.pl. N
Ti moji pĜátelé to vČdí.
Díval jsem se na dva filmy, které jsem vidČl užž dĜív. m.pl. A
VidČl jsem ty filmy užž dĜív.
To jsou problémy, kterých se bojím. m.pl. G
Bojím se tČch problémĤ.
Kde jsou ti novináĜi, kterým jsi to Ĝekl? m.pl. D
ěekl jsi to tČm novináĜĤm.
To jsou vČci, o kterých budeme mluvit. f.pl. L
Budeme mluvit o tČch vČcech.
Jak se jmenujou ti sousedi, s kterými jsi mluvil? m.pl. I
Ty jsi mluvil se sousedy.

www.factumcz.cz 190
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź The pronoun JENŽŽ is sometimes used in ““bookish style““ –– with the same function as the
pronoun KTERÝ. In accusative, genitive, dative, locative and instrumental it is inflected like
the appropriate personal pronouns, distinguishing even between the forms used without
preposition and those with prepositions.

m.anim. m.inanim. n. f.
Singular
N jenžž jenžž ježž ježž
A jehožž/nČhožž jejžž/nČjžž ježž/nȞž jižž/nižž
G jehožž/nČhožž jힾ/nힾ
D jemužž/nČmužž jힾ/nힾ
L -----/nČmžž ---/nힾ
I jímžž/nímžž
Plural
N jižž ježž ježž ježž
A ježž/nȞž
G jichžž/nichžž
D jimžž/nimžž
L ----/nichžž
I jimižž
Examples:
politik, jenžž (= který) to navrhl …… the politician who proposed it ……
Ĝeššení, ježž (= které) hledáme …… the solution (that) we are looking for ……
zmČna, ježž (= která) zaþala …… the change that started ……
to pravidlo, jemužž (= kterému) nerozumíme …… the rule (that) we don´t understand……
problém, o nČmžž (= o kterém) budeme mluvit... the problem (that) we´ll talk about ……
letadlo, jímžž (= kterým) prezident pĜiletí…… the plane (that) the president will arrive……
hereþka, s nힾ (= se kterou) pan XY pĜijel …… the actress with whom Mr.XY arrived……
studenti, jichžž (= kterých) se to týká …… the students who are concerned ……

Ź RELATIVE PRONOUN „„COŽŽ““


refers to the whole preceding statement. Its English counterpart is which.
The pronoun is declined like CO with added suffix -ŽŽ, i.e.:
N+A: COŽŽ G: ýEHOŽŽ D: ýEMUŽŽ L: ýEMŽŽ I: ýÍMŽŽ

Nikdo nechybČl, cožž mČ pĜekvapilo. Nobody was absent, which surprised me.
Martina umí nČkolik jazykĤ, cožž je v jejím Martina knows several languages,which is
novém zamČstnání užžiteþné. useful in her new job.
ěeþník udČlal v první vČtČ chybu, The speaker made a mistake in the first
þehožž si posluchaþi vššimli. sentence, which was noticed by the audience.
Ona Ĝíká, žže nikdy nebyla v Praze, She says she has never been in Prague,
þemužž nemĤžžu vČĜit. which I can´t believe.
Její manžžel zemĜel bČhem cesty, Her husband died during the jouney,
o þemžž se psalo ve vššech novinách. which was discussed in all newspapers.
Oni chtČjí vyhlásit stávku, They want to declare a strike
s þímžž my nesouhlasíme. with which we don´t agree

www.factumcz.cz 191
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

VERBAL ADJECTIVE
53 PĜídavné jméno slovesné

ŵ The reason for introducing this topic here (and not in the section of adjectives, i.e.
chapters 38 –– 43) is the functional affinity between the verbal adjective and relative clauses.

Verbal adjective corresponds to the English -ing participle in attributive function, i.e.
doing, sitting, having, going, being, carrying, existing
and even in Czech it can be rated as present participle (pĜítomné pĜíþestí).
It is formed from the 3rd person plural of the present indicative by adding the suffix -CÍ.

3rd person plural Verbal Adjective


(oni) dČlají dČlající
(oni) sedí sedící
(oni) mají mající
(oni) jdou jdoucí
(oni) jsou jsoucí
(oni) nesou nesoucí
(oni) existují existující
(oni) þtou þtoucí
(oni) bydlí bydlící
(oni) vedou vedoucí
(oni) stojí stojící
(oni) mluví mluvící
(oni) pracují pracující
(oni) se bojí bojící se
(oni) se znají znající se

1 zvonící telefon ringing phone


2 auto pĜijힾdČjící zleva car coming from the left
3 normálnČ myslící lidé normally thinking people
4 hrající si dČti playing children
5 pacienti ležžící v nemocnici patients lying in hospital
6 existující problémy existing problems
7 rostoucí ceny rising prices
8 lidé vracející se z práce people returning from work
9 pĜijힾdČjící vlak arriving train
10 hoĜící hotel burning hotel
11 události probíhající v USA events happening in USA
12 nízko letící letadlo low flying plane
13 obþané bydlící na venkovČ citizens living in the country
14 spící koþka sleeping cat
15 rodiny mající finanþní problémy families having financial problems
16 dvČ žženy jdoucí po chodníku two women going along the pavement
17 sekretáĜka mluvící tĜemi jazyky secretary speaking three languages
18 hlas opakující stejnou vČtu voice repetaing the same sentence
19 uþitelé užžívající poþítaþe teachers using computers
20 dČti dívající se na televizi children looking at TV

www.factumcz.cz 192
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź The participial constructions can be replaced by relative clauses


introduced by the conjunction KTERÝ:

1 zvonící telefon telefon, který zvoní /zvonil


2 auto pĜijힾdČjící zleva auto, které pĜijힾdí /pĜijힾdČlo/ zleva
3 normálnČ myslící lidé lidé, kteĜí normálnČ myslí
4 hrající si dČti dČti, které si hrají /hrály
5 pacienti ležžící v nemocnici pacienti, kteĜí ležží /ležželi / v nemocnici
6 existující problémy problémy, které existují /existovaly
7 rostoucí ceny ceny, které rostou / rostly
8 lidé vracející se z práce lidé, kteĜí se vracejí /vraceli/ z práce
9 pĜijힾdČjící vlak vlak, který pĜijힾdí /pĜijힾdČl
10 hoĜící hotel hotel, kteý hoĜí /hoĜel
11 události probíhající v USA události, které probíhají /probíhaly/ v USA
12 nízko letící letadlo letadlo, které letí /letČlo/nízko
13 obþané bydlící na venkovČ obþané, kteĜí bydlí /bydleli/ na venkovČ
14 spící koþka koþka, která spí /spala
15 rodiny mající finanþní problémy rodiny, které mají /mČly/ finanþní problémy
16 dvČ žženy jdoucí po chodníku dvČ žženy, které jdou /ššly/ po chodníku
17 sekretáĜka mluvící tĜemi jazyky sekretáĜka, která mluví tĜemi jazyky
18 hlas opakující stejnou vČtu hlas, který opakuje /opakoval/ stejnou vČtu
19 uþitelé užžívající poþítaþe uþitelé, kteĜí užžívají /užžívali/ poþítaþe
20 dČti dívající se na televizi dČti, které se dívají /dívaly/ na televizi

The participles are declined like ““soft““ adjectives.

ěidiþ si nevššiml auta pĜíjힾdČjícího zleva.


The driver didn´t notice the car coming from the left
ěidiþ si nevššiml auta, které pĜijힾdČlo zleva.
The driver didn´t notice the car that was coming from the left

Ź Some participles functions as nouns (with adjective inflections), e.g.:

studující (either masculine or feminine) student


cestující (m. , f.) passenger, traveller
spolubydlící (m., f.) roommate

www.factumcz.cz 193
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

54 RELATIVE CLAUSES - PRONOMINAL


Vztažžné vČty - zájmenné

The constructions contain two correlative pronouns.


Notice that both of them must be inflected!
(Remark: The English equivalents may vary, one of the words sometimes being absent.)

Ź TEN, KDO he who (the person who) (those who)

To si mĤžže dovolit jen ten, kdo má dost Only those who have enough money can
penČz. afford it.
Rád bych mluvil s tím, kdo ti tohle Ĝekl. I´d like to speak to the person who told you
that.
Na kĜižžovatce mus횹 dát pĜednost tomu, kdo At the cross-roads you must give way to those
pĜijힾdí zprava. coming from right.
Dívej se na toho, s kým mluv횹. Look at the person you are speaking to.
Ten, koho ses na to ptal, tomu asi sám moc The person whom you asked about it didn´t
nerozumČl. probably understand it well.
VraĢ to tomu, od koho sis to pĤjþil. Give it back to the person you borrowed it
from.
Ten, komu je pĜes 65 let, mĤžže dostat slevu. There´s reduction for those over 65.
To se týká jen toho, kdo má þeské obþanství. This concerns only those with Czech
citizenship.
Vžždycky se mluví o tom, komu se podaĜí Those who succeed in doing sth.
udČlat nČco mimoĜádného. extraordinary are always spoken about.
Dej to tomu, o kom si mysl횹, žže je nejlepšší. Give it to the person you think to be the best
one.

Ź TO, CO …… what

To je pĜesnČ to, co se mi líbí. That´s exactly what I like.


Proþ mluv횹 o tom, þemu nerozum횹? Why are you talking about something you
don´t understand?
Rozum횹 tomu, o þem se mluví? Do you understand what is being talked
about?
Jaký je rozdíl mezi tím, co jsi Ĝíkal vþera What´s the difference between what you said
a co Ĝíkᚹ dnes? yesterday and what you are saying today?
To je právČ to, s þím nejsem spokojený. That´s exactly what I´m not satisfied with.
NemĤžžu vČĜit tomu, co se stalo. I can´t believe what happened.
Tady je to, co jsem tak dlouho hledal. Here is what I´ve been looking for such a long
time.
Kažždý se chlubí tím, na co je nejvíc pyššný. Everyone boasts about what oneself is most
proud of.
Vššimni si toho, o þem se teć bude mluvit. Notice what is going to be talked about.
Jak se jmenuje to, þím se rozsvČcuje lampa? What is called the thing that you switch on the
–– To je vypínaþ. lamp with? –– It´s a switch.

www.factumcz.cz 194
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź NċKDO, KDO someone who

Je ješštČ nČkdo, kdo tomu nerozumí? Is there still anybody who doesn´t understand
it?
Znᚹ nČkoho, kdo by mi mohl pomoct? Do you know someone who could help me?
Byl to asi nČkdo, s kým jsi chodil do šškoly. It was probably someone you attended school
with. (= a previous class-mate of yours)
Oni mluvili o nČkom, koho já neznám. They were talking about a person that I don´t
know.
Existuje nČkdo, o kom si mysl횹, žže je lepšší Is there anybody you consider to be better
nežž ty? than you?
O tom mĤžžešš diskutovat jen s tím, komu You can discuss it only with a person that
to je úplnČ jasné. understands it perfectly.
Dej to nČkomu, kdo to opravdu potĜebuje. Give it to someone who really needs it.
Kdyžž mluv횹 s nČkým, koho neznᚹ, When talking to a person you don´t know, you
mus횹 mu v þešštinČ vykat. have to use the ““ vy-form““ in Czech.
V횹 o nČkom, kdo by mi to mohl vysvČtlit? Do you know (about) a person that could
explain it for me?
To by ti mohl Ĝíct nČkdo, kdo byl v Austrálii. Someone who has been to Australia could tell
you that.

Ź NċCO, CO something / anything that

Tady je nČco, co by tČ mohlo zajímat. Here is something that could be interesting


for you.
Existuje nČco, þeho se boj횹? Is there anything you are afraid of?
Jak mĤžžešš takhle mluvit o nČþem, co jsi How can you speak like this about a thing you
nikdy nevidČl? have never seen?
Nebudeme mluvit o tom, na þem ti nezáležží. We´re not going to talk about a thing that
doesn´t matter to you.
Možžná tam bylo ješštČ nČco, þeho sis nevššiml. There may have been something else you
didn´t notice.
NemĤžžeme být spokojeni s nČþím, v þem je We can´t be satisfied with something where
tolik chyb. there are so many mistakes.
To dítČ se tĜeba bojí nČþeho, o þem my The child may be afraid of something we don´t
nevíme. know about.
Proþ protestuješš proti tomu, co se tČ netýká? Why do you protest against a thing that
doesn´t concern you?
Teć Ĝeknu nČco, þemu se asi budete divit. Now I´m going to say something you may be
surprised at.
MĤžžešš mi pomoct s nČþím, co já neumím? Can you help me with something that I don´t
know how to do?

www.factumcz.cz 195
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź VŠŠECHNO, CO all that

Musím si teć pĜipravit vššechno, Now I have to prepare all that I´ll need
co budu zítra potĜebovat. tomorrow.
On je vžždycky spokojený se všším, co dostane. He´s always satisfied with all that he gets.
Nemus횹 vČĜit vššemu, þemu vČĜí ostatní. You needn´t believe all that the others believe.
To dítČ se bojí vššeho, co nezná. The child is afraid of everything that it
(he/she) doesn´t know.
RozumČl jsi vššemu, o þem se tam mluvilo? Did you understand all that was spoken about
there?
Ty vžždycky vid횹 nČjaké chyby ve vššem, You always see some faults in all that I do.
co já dČlám.
V tom þlánku jsem popsal vššechno, In the article I have described all that I saw
co jsem tam vidČl. there.
Já budu souhlasit se všším, s þím budešš I´m going to agree with all that you´ll agree
souhlasit ty. with.
MĤžžete se mČ zeptat na vššechno, þemu You can ask me about all that you don´t
nebudete rozumČt. understand.
Já se nesmČju vššemu, þemu se smČješš ty. I don´t laugh at all things that you laugh at.

Ź KAŽŽDÝ, KDO everybody who all (those) who

To ti mĤžže Ĝíct kažždý, kdo tam byl. Anybody who was there can tell you that.
MĤžže s námi jet kažždý, komu se to hodí. Anyone for whom it´s suitable may go with us.
To se dá Ĝíct o kažždém, kdo skonþil vysokou This can be said about all those who
šškolu. graduated from a university.
Zavolej kažždému, o kom v횹, žže neodjel na Ring up all those that you know didn´t leave
víkend. for the weekend.
To se týká kažždého, kdo se narodil po roce This concerns all those born after 1990.
1990.

The construction KAŽŽDÝ, KDO may have its equivalent in VŠŠICHNI, KTEěÍ.

Ź VŠŠICHNI, KTEěÍ all (those) who

To ti mĤžžou Ĝíct vššichni, kteĜí tam byli. All of those who were there can tell you that.
MĤžžou s námi jet vššichni, kterým se to hodí. All those for whom it´s suitable may go with
us.
To se dá Ĝíct o vššech, kteĜí skonþili vysokou This can be said about all those who
šškolu. graduated from a university.
Zavolej vššem, o kterých v횹, žže neodjeli na Ring up all those that you know didn´t leave
víkend. for the weekend.
To se týká vššech, kteĜí se narodili po roce This concerns all those born after 1990.
1990.
Rád bych podČkoval vššem, kteĜí mČ sem I´d like to thank all those who invited me to
pozvali. come.

www.factumcz.cz 196
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

55 PRONOUNS ““KAŽŽDÝ –– VŠŠICHNI““


Zájmena ““kažždý –– vššichni““

The pronoun KAŽŽDÝ (every) has regular adjectival declension in singular.

The corresponding plural form is VŠŠICHNI.

The mutual relation KAŽŽDÝ –– VŠŠICHNI corresponds to the English every –– all :

kažždý student –– vššichni studenti every student –– all students


kažždý pĜíklad –– vššechny pĜíklady every example –– all examples
kažždá tramvaj –– vššechny tramvaje every tram –– all trams
kažždé slovo –– vššechna slova every word –– all words

The declension forms of VŠŠICHNI :


m. anim. m. inanim. f. n.

N VŠŠICHNI VŠŠECHNY VŠŠECHNY VŠŠECHNA


A VŠŠECHNY VŠŠECHNY VŠŠECHNY VŠŠECHNA
G V ŠŠ E C H
D V ŠŠ E M
L V ŠŠ E C H
I V ŠŠ E M I

Examples:
Singular:

1 Kažždý novináĜ mČl nČjakou otázku. Every (each) journalist had a question.
2 On zná kažždou hospodu v Praze. He knows every pub in Prague.
3 Ona o tom p횹e v kažždém dopise. She writes about it in every letter.
4 Nevím, jestli se to kažždému hodí. I don´t know whether it suits everyone.
5 Kažždé okno bylo otevĜené. Every (each) window was open.
6 Kažždý þlovČk má nČjaké problémy. Every man has some problems.
7 V kažždé kapse mám nČjaké papíry. I have some papers in every (each) pocket.
8 Rozumíte kažždému slovu ? Do you understand every word ?

The same sentences in plural:

1 Vššichni novináĜi mČli nČjaké otázky. All the journalists had some questions.
2 On zná vššechny hospody v Praze. He knows all pubs in Prague.
3 Ona o tom p횹e ve vššech dopisech. She writes about it in all letters.
4 Nevím, jestli se vám to vššem hodí. I don´t know whether it suits all of you.
5 Vššechna okna byla otevĜená. All windows were open.
6 Vššichni lidé mají nČjaké problémy. All people have some problems.
7 Ve vššech kapsách mám nČjaké papíry. I have some papers in all pockets.
8 Rozumíte vššem slovĤm v té vČtČ? Do you understand all the words in the
sentence ?

www.factumcz.cz 197
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

VŠŠECHNO

The singular form VŠŠECHNO corresponds to the English ““all““, ““everything““.


It is treated as neuter and it is inflected in the following way:

N VŠŠECHNO
A VŠŠECHNO
G VŠŠEHO
D VŠŠEMU
L VŠŠEM
I VŠŠÍM

Examples:

N To je vššechno. That´s all.


A ěekl jsem vám vššechno. I told you all (everything).
G To dítČ se bojí vššeho. The child is afraid of everything.
D Rozumíte vššemu? Do you understand everything?
L Mluvili jsme o vššem. We talked about everything.
I Já jsem spokojený se všším. I´m satisfied with everything.

www.factumcz.cz 198
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

56 ADJECTIVAL INDEFINITE PRONOUNS

Not all of the following words -with adjectival declension- are rated as indefinite pronouns in
Czech grammar, but the situation may look different from a foreign learner´s viewpoint. In
any case, they express various kinds and degrees of identity, difference, definitness,
indefinitness.

NċJAKÝ some, any, a ( indefinite)


PotĜebujeme nČjaké velké taššky. We need some large bags.
ýetl jste nČjakou þeskou knihu? Have you read a / any Czech book?
Tady je nČjaký klíþ. Here is a key. (unknown, unidentified)
Máte nČjaké otázky? Have you any questions? (any at all)
Byl to Michal? –– Ne, to byl (nČjaký) jiný kolega. Was it M.? –– No, it was another colleague.

NċKTERÝ some (of a -more or less- limited number)


NČkterý den pojedu do Brna. I´ll go to Brno some day.
NČkteré filmy v televizi jsou výborné. Some TV films are excellent.
NČkteĜí lidi myslí, žže to není dĤležžité. Some people think that it isn´t important.
NČkteré þeské silnice jsou velmi ššpatné. Some Czech roads are very bad.

JINÝ another, different


Je to stejná otázka jako minule? Is it the same question as last time?
Ne, to je jiná otázka. No, it´s another (a different) question.
Dnes mám jiné auto nežž vþera. I have another car today than yesterday.

STEJNÝ JAKO x JINÝ NEŽŽ the same as x different from

(ten) DRUHÝ (mostly in singular) the other


Je tohle vašše kanceláĜ? –– Ne. Moje kanceláĜ je Is this your office?
ta druhá. No. My office is the other one.
Je to pan Jelínek? –– Ne, to je ten druhý pán. Is this Mr J.? –– No, that´s the other
gentleman.

OSTATNÍ (only in plural) the others


Dva novináĜi byli ýešši, ostatní byli cizinci. Two (of the) journalists were Czechs, the
others were foreigners.

RģZNÝ (in plural only, i.e. various


““rĤzní, rĤzné, rĤzná““)
NovináĜi mČli rĤzné otázky. The journalists asked various questions.
Ve filmu hráli rĤzní þešští herci. Various Czech actors played in the film.
VidČl jsem rĤzná cizí mČsta. I have seen various foreign towns.
Na stole jsou, slovníky, papíry, pera a There are dictionaries, papers, pens and
rĤzné jiné vČci. various other things on the desk.

www.factumcz.cz 199
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź Notice also the pronouns corresponding to the English


who else, someone else, nobody else,
what else, something else, nothing else

who else someone else nobody else


N kdo jiný nČkdo jiný nikdo jiný
A koho jiného nČkoho jiného nikoho jiného
G koho jiného nČkoho jiného nikoho jiného
D komu jinému nČkomu jinému nikomu jinému
L (o) kom jiném (o) nČkom jiném (o) nikom jiném
I kým jiným nČkým jiným nikým jiným

what else something else nothing else


N co jiného nČco jiného nic jiného
A co jiného nČco jiného nic jiného
G þeho jiného nČþeho jiného niþeho jiného
D þemu jinému nČþemu jinému niþemu jinému
L (o) þem jiném (o) nČþem jiném (o) niþem jiném
I þím jiným nČþím jiným niþím jiným

Examples:

Kdo jiný to ví? Who else knows it?


Nikdo jiný to neví. No one else knows it.
Koho jiného ses na to ptal? Whom else did you ask about it?
Komu jinému jsi to Ĝekla? Whom else did you tell?
NeĜekla jsem to nikomu jinému. I didn´t tell anyone else.
Koho jiného jsi tam vidČla? Whom else did you see there?
Poprosím o pomoc nČkoho jiného. I´ll ask someone else to help me.
Nikoho jiného nepros. Já ti pomĤžžu. Don´t ask anybody else. I´ll help you.
MnČ se to líbí, nČkomu jinému ne. I like it, some others don´t.
Nechci slyššet o nikom jiném. I don´t want to hear about anyone else.
Nemluv o tom s nikým jiným. Don´t speak about it with anybody else.
MĤžžešš tam jet s nČkým jiným. You can go there with someone else.

Co jiného se ti tam líbilo? What else did you like there?


Nic jiného nechci. I didn´t want anything else.
To je nČco jiného. That´s something else.
ýemu jinému se smČješš? What else are you laughing at?
Co jiného bych mČl dČlat? What else should I do?
NemĤžžu vám Ĝíct nic jiného. I can´t tell you anything else.
Mohli bychom mluvit o nČþem jiném? Could we talk about something else?
O þem jiném chcešš mluvit? What else do you want to talk about?
Oni nemluvili o niþem jiném. They didn´t talk about anything else.
Ona niþemu jinému nevČĜí. She doesn´t believe anything else.
ýím jiným se dá otevĜít ta krabice? What else can the box be opened with?
Ta krabice se nedá otevĜít niþím jiným. The box can´t be opened with anything else.

www.factumcz.cz 200
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

NEGATIVE PRONOUNS AND ADVERBS


57
Záporná zájmena a pĜíslovce

NIKDO nobody
NIC nothing
ŽŽÁDNÝ no (followed by a noun)
NIKDY never
NIKDE nowhere
NIKAM nowhere (to no place)
NIJAK in no way

THESE WORDS ARE ALWAYS CONNECTED WITH


NEGATIVE VERB FORM,
WHICH RESULTS IN DOUBLE NEGATION,
SOMETIMES EVEN MULTIPLE NEGATION.

Examples:

Nikdo není dokonalý. Nobody is perfect.


Já jsem tam nikoho nevidČl. I saw nobody there.
Nic se nestalo. Nothing happened.
Já nemĤžžu nic Ĝíct. I can´t say anything.
On se nebál niþeho. He wasn´t afraid of anything.
ŽŽádné pravidlo není bez výjimky. There is no rule without exception.
Nikdy jsem nebyl v Austrálii. I have never been to Australia.
Ten klíþ nikde není. The key isn´t anywhere.
Já nikam nepĤjdu. I won´t go anywhere.
To se nedá nijak vysvČtlit. It can´t be explained in any way.
Nikde nebyl žžádný taxík. There wasn´t any taxi anywhere. 3 negations
Já jsem nikdy nikde nic neztratil. I have never lost anything anywhere. 4 negations

www.factumcz.cz 201
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

SELECTED TYPES OF CLAUSES NOT MENTIONED SO FAR

58 THE CONJUNCTION ““ABY““


Spojka ““ABY““

This -frequently used- conjunction is inflected according to number and person:

(já) ABYCH (my) ABYCHOM


(ty) ABYS (vy) ABYSTE
(on, ona, ono) ABY (oni, ony, ona) ABY

It is always followed by the appropriate form of past participle –– without regard to the
temporal relations in the particular situation.
ŵ Avoid the frequent ““foreigner´s mistake““ of using infinitive or other verb forms !!!
Examples:
být mít vČdČt

já –– male abych byl abych mČl abych vČdČl


já –– female abych byla abych mČla abych vČdČla
ty –– male abys byl abys mČl abys vČdČl
ty –– female abys byla abys mČla abys vČdČla
on aby byl aby mČl aby vČdČl
ona aby byla aby mČla aby vČdČla
ono, to aby bylo aby mČlo aby vČdČlo
my –– male abychom byli abychom mČli abychom vČdČli
my –– female abychom byly abychom mČly abychom vČdČly
vy –– pl. male abyste byli abyste mČli abyste vČdČli
vy –– pl. female abyste byly abyste mČly abyste vČdČly
oni aby byli aby mČli aby vČdČli
ony aby byly aby mČly aby vČdČly
ona aby byla aby mČla aby vČdČla

vy –– sg. male abyste byl abyste mČl abyste vČdČl


vy –– sg.female abyste byla abyste mČla abyste vČdČla

Ɣ Examples:

Musím jít rychle, abych pĜiššel / pĜiššla vþas. I must go fast, so as to come in time.
Mus횹 jít rychle, abys pĜiššel / pĜiššla vþas. You ……
Musí jít rychle, aby pĜiššel vþas. He ……
Musí jít rychle, aby pĜiššla vþas. She ……
Musíme jít rychle, abychom pĜiššli vþas. We ……
Musíte jít rychle, abyste pĜiššli vþas. You ……
Musí jít rychle, aby pĜiššli vþas. They ……
Musíte jít rychle, abyste pĜiššel / pĜiššla vþas. You …… (one person –– ““vykání““)

www.factumcz.cz 202
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ Reflexive verbs in 2nd person singular use the forms aby ses, aby sis.

Vezmu si baterku, abych se nebál. (já) I´ll take a flashlight so as not to be afraid.
Vezmi si baterku, aby ses nebál. (ty) Take a flashlight so as not to be afraid.
Ukើu vám ješštČ jiné modely, abyste si mohla I´ l show you some more models, so that you
vybrat. (vy) can make your choice.
Ukើu ti ješštČ jiné modely, aby sis mohla I´ l show you somemore models, so that you
vybrat. (ty) can make your choice.
Chcešš, abychom se na to podívali? (my) Do you want us to have a look at it?
ChtČl bych, aby ses na to podíval. (ty I would like you to have a look at it.

Ź The conjunction ABY is used

a: IN FINAL CLAUSES

Poslouchám rádio, abych vČdČl, co se dČje. I´m listening to the radio so as to know what´s
going on.
Poslouchej rádio, abys vČdČl, co se dČje. Listen to the radio so as to know what´s
going on (so that you might know what´s
going on)..
Já ti to þíslo nap횹u, abys ho nezapomnČla. I´ll write the number (for you), so that you
shouldn´t forget it.
ěekla to nahlas, aby to vššichni slyššeli. She said it aloud, so that everyone might hear
it.
Musíme užž jít, abychom nepĜiššli pozdČ. We must go now, so as no to be late.
Zítra vám to pĜinesu, abyste se na to podíval. I´ll bring it to you tomorrow, so that you
might have a look at it.
ZĤstanu tady s dČtmi, abyste mohli jít do I´ll stay here with the children, so that you
divadla. could go to the theatre.
On to Ĝekl jen proto, aby ses smála. He said it just for you to laugh.
Mohl byste rozsvítit, abychom to lépe vidČli? Could you switch on the light so that we might
see it better?
Musím tu gramatiku kažždý den opakovat, I must repeat the grammar every day in order
abych se ji nauþil. to learn it.
ZavĜete dveĜe, aby nás nikdo neslyššel. Close the door lest anybody should hear us.
SpČcháme, abychom stihli autobus. We are in a hurry to catch our bus.
Vezmi si tenhle kabát, aby ti nebyla zima. Put on this coat so as not to be cold.
ěíkám to teć, abychom se potom vyhnuli I´m mentioning it now so as to avoid any
nČjakému nedorozumČní. further misunderstanding.
Vezmu si mapu, abych to místo naššel. I´ll take a map so as to find the place.
Oni si vzali mapu, aby to místo naššli. They have taken a map so as to find the place
(so that they could find the place).

www.factumcz.cz 203
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

b: IN OBJECT CLAUSES –– AFTER CERTAIN VERBS , e.g.

chtít want

potĜebovat need

pĜát si wish

radit –– poradit advise

prosit –– poprosit beg, ask

žžádat –– požžádat request

navrhovat –– navrhnout suggest, propose

Chci, abys to Ĝekl ješštČ jednou. I want you to say it once more.
Chceme, aby to kažždý vČdČl. We want everyone to know it.
Chcete, abych tam ššel? Do you want me to go there?
ChtČjí, abychom na nČ poþkali. They want us to wait for them.
PotĜebuju, abys tady zĤstal. I need you to stay here.
Radím ti, abys to nedČlal. I advise you not to do it.
PĜejete si, abychom vám to poslali? Do you wish us to send it to you?
Prosím tČ, abys o tom s nikým nemluvil. I ask you not to mention it to anybody.
Prosíme, abyste tady nekouĜili. We request (ask you) no to smoke here.
ŽŽádáme vás, abyste ihned odeššli. We request that you leave immediately.
Navrhuji, abychom skonþili. I suggest that we should finish.
MĤžžu vás poprosit, abyste tady poþkali? May I ask you to wait here?

c: IN OBJECT CLAUSES –– AS A ““MEDIATED REQUEST““


(See also chapter 60 ““Verb tense in the indirect speech““.)

Petr Ĝíká, abys tam nechodil. Peter says that you should not go there.
(= Petr Ĝíká, žže tam nemᚹ chodit.)
Já jsem vám Ĝíkal, abyste to nedČlali. I told not to do it.
ěekneme jim, aby pĜiššli zítra. We´ll tell them to come tomorrow.
Eva Ĝíkala, abys na ni poþkala. Eve said that you should wait for her.
Oni Ĝíkali, abychom jeli tímhle vlakem. They said that we should take this train.
ěeditel jim Ĝekl, aby pĜipravili novou The manager told them to prepare a new
smlouvu. contract.
Kdo ti Ĝíkal, abys to dČlal? Who told you to do that?

www.factumcz.cz 204
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

OBJECT CLAUSES WITH ““ABY““, ““ŽŽE““ AND THE INFINITIVE


59 PĜedmČtné vČty se spojkami ŽŽE, ABY a s infinitivem

Foreign learners are often confused by using the prepositions ABY, ŽŽE and the infinitive
constructions in object clauses.
Without any detailed systematic clasification, the following paragraphs introduce a few basic
facts –– illustrated by examples.

A: same person vs. different persons:


the same person different persons

chtít infinitive abych, abys, aby ……


potĜebovat infinitive abych, abys, aby ……
pĜát si infinitive abych, abys, aby ……
Examples:
Chci to udČlat.
I want to do it. I –– I
Chci, abys to udČlal.
I want you to do it. I –– you
PĜejeme si tam jít taky.
We wish to go there too. we –– we
PĜejete si, abychom tam ššli s vámi?
Do you wish us to go there with you? you –– us
PotĜebujeme to vidČt teć hned.
We need to see it right now. we –– we
PotĜebujeme, abyste to taky vidČli.
We wish you to see it too. we - you
Jana tady nechce zĤstat.
Jane doesn´t want to stay here. she –– she
Jana nechce, aby tady Petr zĤstal.
Jane doesn´t want Peter to stay here. she - him

B: Notice also the folowing constructions:

MĤžžu vám pomoct?


Can I help you?

Chcete, abych vám pomohl?


= Mám vám pomoct?
Do you want me to help you?
= Shall I help you?

PĜejete si, abych vám pomohl?


Do you wish that I should help you?

www.factumcz.cz 205
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

C: Statement vs. Request

(a) statement (b) request

Ĝíkat –– Ĝíct nČkomu (Dat.), žže (+ Indicative) aby…… (= žže + mít)


tell sb.
volat –– zavolat nČkomu (Dat.), žže (+ Indicative) aby…… (= žže + mít)
ring up sb.
vzkazovat –– vzkázat nČkomu (Dat.), žže (+ Indicative) aby…… (= žže + mít)
leave a message for sb.
pĜipomínat –– pĜipomenout nČkomu (Dat.), žže (+ Indicative) aby…… (= žže + mít)
remind sb.
psát –– napsat nČkomu (Dat.), žže (+ Indicative) aby…… (= žže + mít)
write (and let know) sb.
mailovat nČkomu (Dat.), žže (+ Indicative) aby…… (= žže + mít)
mail sb.

Examples:

Petr Ĝíkal, žže se mu ten film moc líbil. (a) statement


abys k nČmu veþer pĜiššel. (b) request
= žže k nČmu mᚹ veþer pĜijít. (b)

Lenka ti volala, žže ten koncert zaþíná užž v pĤl sedmé. (a) statement
abys na ni poþkal u šškoly. (b) request
= žže na ni mᚹ poþkat u šškoly. (b)

Tomᚹ vám vzkazuje, žže se vrátí zítra veþer. (a) statement


abyste na nČj dnes neþekali. (b) request
= žže na nČj dnes nemáte þekat. (b)

Eva pĜipomnČla Adamovi, žže jeho bratr má narozeniny. statement


aby svému bratrovi koupil dárek. request
= žže má svému bratrovi koupit dárek.

Zuzana napsala MartČ, žže se v BrnČ setkala s Helenou. (a) statement


aby jí poslaly ty fotografie. (b) request
= žže jí mají poslat ty fotografie. b)

David mi mailoval, žže nemĤžže najít klíþe. (a) statement


abych mu pomohl hledat klíþe. (b) request
= žže mu mám pomoct hledat klíþe. (b)

www.factumcz.cz 206
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

D: Some verbs can only be followed by the conjunction ABY (never ŽŽE !!!)
(It is sometimes possible to use an infinitive construction.)
e.g.:
dovolovat –– dovolit nČkomu (Dat.), aby…… = aby…… nČkdo (Nom.)
allow, permit
zakazovat - zakázat nČkomu (Dat.), aby…… = aby…… nČkdo (Nom.)
prohibit, disallow
pĜikazovat –– pĜikázat nČkomu (Dat.), aby…… = aby…… nČkdo (Nom.)
order
rozkazovat –– rozkázat nČkomu (Dat.), aby…… = aby…… nČkdo (Nom.)
command
doporuþovat –– doporuþit nČkomu (Dat.), aby…… = aby…… nČkdo (Nom.)
recommend
radit - poradit nČkomu (Dat.), aby…… = aby…… nČkdo (Nom.)
advise
navrhovat –– navrhnout nČkomu (Dat.), aby…… = aby…… nČkdo (Nom.)
propose, suggest

Examples:

Kdo Petrovi dovolil, aby ten dĤm prodal?


= Kdo dovolil, aby Petr ten dĤm prodal?
Who allowed Peter to sell the house?

Matka zakázala dČtem, aby se dívaly na televizi.


= Matka zakázala, aby se dČti dívaly na televizi.
Mother didn´t allow the children to watch TV.

Policie pĜikázala Ĝidiþi, aby zastavil.


= Policie pĜikázala, aby Ĝidiþ zastavil.
= Policie pĜikázala Ĝidiþi zastavit.
The police ordered the driver to stop.

LékaĜ doporuþil pacientovi, aby zĤstal v posteli,


= LékaĜ doporuþil, aby pacient zĤstal v posteli.
= LékaĜ doporuþil pacientovi zĤstat v posteli.
The doctor recommended the patient to stay in bed.

Ministr zahraniþí poradil prezidentovi, aby tam nejezdil.


= Ministr zahraniþí poradil, aby tam prezident nejezdil.
The foreign secretary advised the president not to travel there.

Studenti navrhli uþiteli, aby se podíval do slovníku.


= Studenti navrhli, aby se uþitel podíval do slovníku
The students advised the teacher to consult a dictionary.

www.factumcz.cz 207
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

VERB TENSE IN INDIRECT SPEECH


60 Slovesný þas v nepĜímé Ĝeþi

Temporal relations in indirect speech (also called quoted or reported speech) are expressed in
a different way than in English –– if the projecting clause is situated to the past.
In relation to the process of the projecting clause,
the present tense (pĜítomný þas) in the reported speech expresses a simultaneous process,
the past tense (minulý þas) in the reported speech expresses a preceeding process,
the future tense (budoucí þas) in the reported speech expresses a following process.

Tom Ĝíkal, žže na tebe þeká na nádražží.


Tom said that he was waiting for you at the station.
Tom Ĝíkal, žže na tebe þekal na nádražží, ale kdyžž jsi nepĜiššel, tak jel domĤ.
Tom said that he had been waiting for you at the station,
but as you didn´t come, he went home.
Tom Ĝíkal, žže na tebe bude þekat v pĤl deváté na nádražží.
Tom said that he would be waiting for you at the station at half past eight.

DIRECT SPEECH INDIRECT SPEECH

Declarative - present
On Ĝíká: „„Bydlím v Praze.““ On Ĝíká, žže bydlí v Praze.
He says: ““I live in Prague.““ He says that he lives in Prague.
On Ĝíká: Bydlel jsem v Praze. On Ĝíká, žže bydlel v Praze.
He says: ““I lived in Prague.““ He says that he lived in Prague.
On Ĝíká: „„Budu bydlet v Praze.““ On Ĝíká, žže bude bydlet v Praze.
He says: ““I will live in Prague““ He says that he will live in Prague.

Declarative - past
On Ĝekl: „„Bydlím v Praze.““ On Ĝekl, žže bydlí vPraze.
He said: ““I live in Prague.““ He said that he lived in Prague.
On Ĝekl: Bydlel jsem v Praze. On Ĝekl, žže bydlel v Praze.
He said: ““I lived in Prague.““ He said that he had lived in Prague.
On Ĝekl: „„Budu bydlet v Praze.““ On Ĝekl, žže bude bydlet v Praze.
He said: ““I will live in Prague.““ He said that he would live in Prague.

Interrogative (yes-no) - present


On se tČ ptá: „„ýtešš tu knihu?““ On se tČ ptá, jestli þtešš tu knihu.
He asks you: ““Are you reading the book?““ He asks you whether you are reading the book.
On se tČ ptá: „„ýetl jsi tu knihu?““ On se tČ ptá, jestli jsi þetl tu knihu.
He asks you: ““Have you read the book?““ He asks you whether you had read the book.
On se tČ ptá: „„Budešš þíst tu knihu??““ On se tČ ptá, jestli budešš þíst tu knihu.
He asks you: ““Will you read the book?““ He asks you whether you will read the book.

www.factumcz.cz 208
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Interrogative (yes-no) - past


On se tČ ptal: „„ýtešš tu knihu?““ On se tČ ptal, jestli þtešš tu knihu.
He asked you:““Are you reading the book?““ He asked whether you were reading the book.
On se tČ ptal. „„ýetl jsi tu knihu?““ On se tČ ptal, jestli jsi þetl tu knihu.
He asked you: ““Have you read the book?““ He asked whether you had read the book.
On se tČ ptal: „„Budešš þíst tu knihu?““ On se tČ ptal, jestli budešš þíst tu knihu.
He asked you: ““Will you read the book?““ He asked whether you would read the book.

The examples of indirect imperative clauses offer even a chance of comparing the temporal
and modal interrelations of the conjunction ABY and the verb MÍT in its modal function.

DIRECT SPEECH INDIRECT SPEECH


Imperative - present

On mi Ĝíká: „„Napišš to þesky.““ On mi Ĝíká, abych to napsal þesky.


He tells me: ““Write it in Czech.““ On mi Ĝíká, žže to mám napsat þesky.
He tells me to write it in Czech.
He says that I should write it in Czech.

On ti Ĝíká: „„Dej to na stĤl.““ On ti Ĝíká, abys to dal na stĤl.


He tells you: ““Put it on the table.““ On ti Ĝíká, žže to mᚹ dát na stĤl.
He tells you to put it on the table.
He says that you should put it on the table.

On mu Ĝíká: „„Poþkej na mČ.““ On mu Ĝíká, aby na nČj poþkal.


He tells him: ““Wait for me.““ On mu Ĝíká, žže na nČj má poþkat.
He tells him to wait for him.
He says that he should wait for him.

On nám Ĝíká: „„ZĤstaĖte doma.““ On nám Ĝíká, abychom zĤstali doma.


He tells us: ““Stay at home.““ On nám Ĝíká, žže máme zĤstat doma.
He tells us to stay at home.
He says that we should stay at home.

On vám Ĝíká: „„NedČlejte to.““ On vám Ĝíká, abyste to nedČlali.


He tells you: ““Don´t do that.““ On vám Ĝíká, žže to nemáte dČlat.
He tells you not to do that.
He says that you shouldn´t do that.

On jim Ĝíká: „„ NejezdČte autem.““ On jim Ĝíká, aby nejezdili autem.


He tells them: ““Don´t drive the car.““ On jim Ĝíká, žže nemají jezdit autem.
He tells them not to drive the car.
He says that they shouldn´t drive the car.

www.factumcz.cz 209
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

DIRECT SPEECH INDIRECT SPEECH


Imperative - past

On mi Ĝekl: „„Napišš to þesky.““ On mi Ĝekl, abych to napsal þesky.


He told me: ““Write it in Czech.““ On mi Ĝekl, žže to mám napsat þesky.
He told me to write it in Czech.
He said that I should write it in Czech.

On ti Ĝekl: „„Dej to na stĤl.““ On ti Ĝekl, abys to dal na stĤl.


He told you: ““Put it on the table.““ On ti Ĝekl, žže to mᚹ dát na stĤl.
He told you to put it on the table.
He said that you should put it on the table.

On mu Ĝekl: „„Poþkej na mČ.““ On mu Ĝekl, aby na nČj poþkal.


He told him: ““Wait for me.““ On mu Ĝekl, žže na nČj má poþkat.
He told him to wait for him.
He said that he should wait for him.

On nám Ĝekl: „„ZĤstaĖte doma.““ On nám Ĝekl, abychom zĤstali doma.


He told us: ““Stay at home.““ On nám Ĝekl, žže máme zĤstat doma.
He told us to stay at home.
He said that we should stay at home.

On vám Ĝekl: „„NedČlejte to.““ On vám Ĝekl, abyste to nedČlali.


He told you: ““Don´t do that.““ On vám Ĝekl, žže to nemáte dČlat.
He told you not to do that.
He said that you shouldn´t do that.

On jim Ĝekl: „„ NejezdČte autem.““ On jim Ĝekl, aby nejezdili autem.


He told them: ““Don´t drive the car.““ On jim Ĝekl, žže nemají jezdit autem.
He told them not to drive the car.
He said that they shouldn´t drive the car.

www.factumcz.cz 210
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

TEMPORAL CLAUSES AND TEMPORAL PREPOSITIONS


61 Vedlejšší þasové vČty a pĜedložžky þasových vztahĤ

The temporal relations ““preceding –– simultaneous –– following““ may frequently be expressed


either by verb tenses and the appropriate verb aspect (see Chapter 16), or by prepositions.
(Foreign learners are influenced by the English non-finite ““ING-forms““ and they are often
unable to keep apart the two types of Czech constructions, which may result in various
misunderstandings.) The basic principles can be illustrated (in a rather simplified way) like
this:
Conjunction + Aspect Preposition + Case

NEŽŽ (=DěÍV NEŽŽ ) + Perfective verb PěED + Instrumental before

KDYŽŽ + Imperfective verb PěI + Locative during

KDYŽŽ + Perfective verb PO + Locative after

Each pair of the following examples shows the same situation expressed
(a) as a complex sentence with subordinate temporal clase,
(b) as a simple sentence containing prepositional temporal adverbial:

PRECEDING ACTION

1a: Nežž (=DĜív nežž) zapnešš ten pĜístroj, Before you switch on the device,
pĜeþti si celý návod. read the whole instruction.
1b: PĜed zapnutím toho pĜístroje Before switching on the device
si pĜeþti celý návod. read the whole instruction.

2a: Nežž zaþalo pĜedstavení, Before the performance started,


bylo divadlo plné. the theatre was full.
2b: PĜed zaþátkem pĜedstavení Before the beginning of the performance
bylo divadlo plné. the theatre was full.

3a: Nežž jsem usnul, Before I fell asleep,


poslouchal jsem hudbu. I (had) listened to music.
3b: PĜed usnutím Before falling asleep
jsem poslouchal hudbu. I (had) listened to music.

4a: Nežž pĜiššel Ĝeditel, Before the director arrived,


zamČstnanci si vypravovali vtipy. the employees were telling jokes.
4b: PĜed pĜíchodem Ĝeditele Before the arrival of the director
si zamČstnanci vypravovali vtipy. the employees were telling jokes.

5a: Nežž odejdešš z domu, Before you leave the house,


zkontroluj dveĜe a okna. check the doors and the windows.
5b: PĜed odchodem z domu Before leaving the house
zkontroluj dveĜe a okna. check the doors and the windows.

www.factumcz.cz 211
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

SIMULTANEOUS ACTION

6a: Ažž budu psát ten þlánek, When I write the paper,
mĤžžu použžívat internet? may I use the internet?
6b: PĜi psaní toho þlánku While writing the paper
mĤžžu použžívat internet? may I use the internet?

7a: Kdyžž Ĝidiþ pĜedjힾdČl, While the driver was overtaking,


nepodíval se do zrcátka. he didn´t look at the mirror.
7b: PĜi pĜedjힾdČní While overtaking
se Ĝidiþ nepodíval do zrcátka. the driver didn´t look at the mirror.

8a: Kdyžž chcešš pĜejít ulici, When you want to cross the street,
mus횹 þekat na zelenou. you have to wait for the green (light).
8b: PĜi pĜecházení ulice When crossing the street
mus횹 þekat na zelenou. you have to wait for the green (light).

9a: Kdyžž jsme oslavovali jeho narozeniny, While we were celebrating his birthday,
vypili jsme nČkolik lahví vína. we drank up several bottles of wine.
9b: PĜi oslavČ jeho narozenin While celebrating his birthday
jsme vypili nČkolik lahví vína. we drank up several bottles of wine.

10a: Kdyžž se Petr holí, When Peter is shaving,


vžždycky si v koupelnČ zpívá. he is always singing in the bathroom.
10b: PĜi holení While shaving
si Petr vžždycky v koupelnČ zpívá. Peter is always singing in the bathroom.

FOLLOWING ACTION

11a: Kdyžž jsem pĜiletČl do RuzynČ, When I had arrived at RuzynČ,


zavolal jsem Katce. I rang up Kate.
11b: Po pĜíletu do RuzynČ After arrival at RuzynČ (Prague airport)
jsem zavolal Katce. I rang up Kate.

12a. Ažž se vrátím z Londýna, When I have returned from London


pĜijdu tČ navšštívit. I´ll come to see you.
12b: Po návratu z Londýna After returning from London
tČ pĜijdu navšštívit. I´ll come to see you.

13a: Kdyžž jsem nastoupil do vlaku, When I had got on the train,
díval jsem se z okna. I was looking out of the window.
13b: Po nastoupení do vlaku After getting on the train,
jsem s díval z okna. I was looking out of the window.

14a: Ažž skonþím tuhle práci, When I have finished this job,
pĤjdu domĤ. I´ll go home.
14b: Po skonþení téhle práce After finishing this job
pĤjdu domĤ. I´ll go home.

www.factumcz.cz 212
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

REMARKS:

x Mind the different use of cases –– caused by different syntactic relations:

Nežž zapnešš ten pĜístroj, ……


ACCUSATIVE (object)
Before you switch on the device

PĜed zapnutím toho pĜístroje


GENITIVE (attribute)
Before (the) switching on (of ) the device

Ažž skonþím tuhle práci, ……


ACCUSATIVE (object)
When I have finished this work ……

Po skonþení téhle práce


GENITIVE (attribute)
After (the) finishing (of) this work

Kdyžž jsme oslavovali její narozeniny, ……


ACCUSATIVE (object)
When we were celebrating her birthday

PĜi oslavČ jejích narozenin


GENITIVE (attribute)
During the celebration of her birthday

x Remember that the temporal conjunction (Engl. when)


is KDYŽŽ for present and past,
AŽŽ for the future !

Ažž s ním budešš mluvit, When you talk to him,


Ĝekni mu to. tell him (that).

Ažž pojedu do Brna, When I travel to Brno,


podívám se na to. I´ll have a look at it.

(See also the sentences 6 and 12 above.)

www.factumcz.cz 213
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

TEMPORAL CONJUNCTIONS (selected)


62 ýasové spojky (výbČr)

Ź The Czech equivalents of the English WHEN:

KDY
a: as an interrogative adverb
b: as a conjunction in object clauses
Examples:
a: Kdy zaþíná ten film? When does the film begin?
Kdy jste se narodil? When were you born?
Kdy se to stalo? When did it happen?

b: Nepamatuji se, kdy jsem to vidČl. I don´t remember when I saw it.
Nevím, kdy se vrátím. I don´t know when I will be back.
Zeptej se ho, kdy má Petr narozeniny. Ask him about the date of Peter´s birthday.

KDYŽŽ
as a temporal conjunction concerning the present and the past
Examples:
Kdyžž mluvím þesky, dČlám hodnČ chyb. When I speak Czech, I make lots of mistakes.
Kdyžž jsme tam byli, niþeho zvlᚹtního When we were there, we didn´t notice
jsme si nevššimli. anything special.
Kdyžž v jeho zemi vypukla válka, bylo When the war broke up in his country, he
mu deset let. was ten years.

AŽŽ
as a temporal conjunction concerning the future
Examples:
Ažž pĜ횹tČ pojedu do Prahy, tak ti to When I travel to Prague next time, I´ll buy it
koupím. for you.
UdČlám to, ažž budu mít víc þasu. I´ll do it when I have more time.
Ažž to nap횹ešš, rád bych si to pĜeþetl. When you finish writing it, I´d ike to read it.

KDYŽŽ
as a conditional conjunction, equal to JESTLI(ŽŽE)
Examples:
Kdyžž (= Jestli) nČþemu nerozum횹, tak se If you don´t understand anything, you can
zeptej. ask.
Kdyžž (= Jestli) se ti ten film nelíbí, If you don´t like the film, we can switch off
mĤžžeme vypnout televizi. the TV.
Kdyžž (= Jestli) budu moct, pĜijedu If I can, I´ll arrive on Saturday.
v sobotu.

www.factumcz.cz 214
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Distinguish:

temporal relations:

KDYŽŽ to p횹u, …… When I´m writing it, …… Present


KDYŽŽ jsem to psal When I was writing it, …… Past –– imperf. verb
KDYŽŽ jsem to napsal, ... When I had written it, …… Past –– perf. verb
AŽŽ to budu psát, …… When I write it, …… (in future) Future –– imperf verb
AŽŽ to nap횹u, …… When I have written it, …… (in Future –– perf. verb
future)

temporal, object, conditional relations:

Zavolám ti, AŽŽ se vrátím. I´ll ring you up,


when I come back.
Zavolám ti, KDY se vrátím. I´ll ring you up
and let you know when I´ll come back.
KDYŽŽ (= JESTLI) se vrátím, zavolám ti. If I come back,
I´ll ring you up.

Ź Other temporal conjunctions:

ZATÍMCO WHILE

Zatímco budete þekat, mĤžžete si While you wait, you can view these photos.
prohlédnout tyhle fotografie.
Zatímco dČti byly ve šškole, ona uklidila While the children were at school, she
celý byt. tidied the whole flat.

JAKMILE ( = HNED JAK) AS SOON AS

Jakmile to budu vČdČt, zavolám ti. As soon as I know it, I´ll ring you up.
= Hned jak to budu vČdČt, zavolám ti.
Jakmile pĜejedete most, zahnČte As soon as you cross the bridge, turn
doprava. right.
= Hned jak pĜejedete most, zahnČte
doprava.

NEŽŽ = DěÍV(E) NEŽŽ BEFORE

DĜív nežž nČco Ĝeknešš, pĜeþti si tenhle Before you say anything, read this letter.
dopis.
Nežž jsem si koupil lístek, byl vlak pryþ. Before I bought the ticket, the train was
away.

www.factumcz.cz 215
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

DOKUD AS LONG AS

Dokud dČti spí, mĤžžeme sedČt na As long as the children are sleeping, we
balkónČ. can sit at the balcony.
Dokud jsem mČl dost penČz, mohl jsem As long as I had enough money, I could
si to dovolit. afford it.

DOKUD NE TILL, UNTIL


connected with negative verb form

Dokud nedostaneme vašši odpovČć, We must wait till we get your anwer.
musíme poþkat.
Dokud se tČ nikdo neptá, tak o tom Don´t speak about it till (before) anybody
nemluv. asks you.

TEMPORAL PREPOSITIONS ““PěED““ , ““ZA““

preceding following
PěED + Instrumental ZA + Accusative

pĜed chvílí za chvíli


a while ago in a while
pĜed hodinou za hodinu
an hour ago in (after) an hour
pĜed dvČma hodinami za dvČ hodiny
two hours ago in (after) two hours
pĜed tĜemi dny za tĜi dny
three days ago in (after) three days
pĜed týdnem za týden
a week ago in (after) a week
pĜed mČsícem za mČsíc
a month ago in (after) a month
pĜed pČti mČsíci za pČt mČsícĤ
five months ago in (after) five months
pĜed rokem za rok
a year ago in (after) a year
pĜed nČkolika roky / lety za nČkolik rokĤ /let
a few years ago in (after) a few years

www.factumcz.cz 216
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

MISCELLANEOUS
63 COORDINATING CONJUNCTIONS
AND CONNECTING EXPRESSIONS

A AND
I AND ALSO, EVEN
JAK –– TAK BOTH –– AND
NEBO OR
BUĆ –– NEBO EITHER –– OR
JEDNAK –– JEDNAK PARTLY –– PARTLY
NA JEDNÉ STRANċ ON THE ONE HAND
–– NA DRUHÉ STRANċ –– ON THE OTHER HAND
ALE BUT
NEJEN –– ALE I NOT ONLY –– BUT ALSO
DOKONCE EVEN
TAK SO, (CONSEQUENTLY)
TAKŽŽE SO THAT
TEDY SO THAT
PROTO THAT´S WHY
PROTOŽŽE BECAUSE
PěESTO IN SPITE OF IT
KROMċ TOHO = MIMO TO BESIDES THAT
MÍSTO TOHO ““ - ““
NAPROTI TOMU ON THE OTHER HAND
V TOM PěÍPADċ IN THAT CASE
V OPAýNÉM PěÍPADċ IN THE OPPOSITE CASE
V ŽŽÁDNÉM PěÍPADċ IN NO CASE
VLASTNċ AS A MATER OF FACT
PěECE YET, STILL, ……
NICMÉNċ NEVERTHELESS
ZAPRVÉ –– ZADRUHÉ - ZATěETÍ FOR THE FIRST –– FOR THE
SECOND –– FOR THE THIRD

(The English equivalents are only approximate.)

FREQUENT ABBREVIATIONS

written pronounced

atd. a tak dále etc.


tj. to je, to jest i.e.
aj. a jiné and other(s)
apod. a podobnČ and similarly
zvl. zvlᚹtČ viz.

www.factumcz.cz 217
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples:

Petr je ve šškole a Jana pracuje. Peter is at school and Jane is working.


Budu doma v sobotu i v nedČli. I´ll be at home on Saturday and even on
Sunday.
On to ovládá jak teoreticky, tak prakticky. He masters it both in theory and in
practice.
Dáte si kávu nebo þaj? Will you have coffee or tea?
MĤžžete mluvit buć þesky nebo anglicky You can speak either Czech or English.
OdpovČdČl jsem jak mailem, tak I answered both by e-mail and by SMS.
esemeskou
Na jedné stranČ je to zajímavé, ale na On the one hand, it´s interesting, but on
druhé stranČ to není úplnČ pĜesné. the other hand, it´s not quite accurate.
Nemám dost penČz, tak si to nemĤžžu I don´t have enough money, so I can´t
koupit. buy it.
Nemám dost penČz, takžže si to nemĤžžu -„„-
koupit.
Nemám dost penČz, nemĤžžu si to tedy -„„-
koupit.
Mám vššechno hotovo, takžže si teć mĤžžu I have done all my work, so I can take a
odpoþinout. rest now.
Užž je dost pozdČ, a proto se s vámi It´s rather late, that´s why I´ll say
rozlouþím. goodbye.
MČl jsem na sobČ svetr, a pĜesto mi byla I was wearing a sweater, and yet I was
zima. cold.
Já jsem mu volal, ale on neodpovídal. I was ringing him up, but he didn´t
answer.
Prššelo nejen v pondČlí, ale i v úterý. It was raining not only on Monday, but
even on Tuesday.
Vᚹ test je výborný. Dokonce bez jediné Your test is excellent. Even without a
chyby. single mistake.
V tom pĜípadČ nemĤžžu nic dČlat. In that case, I can´t do anything.
V žžádném pĜípadČ to neudČlám. In no case will I do it.
V opaþném pĜípadČ budeme muset hledat In the opposite case, we´ll have to look
nČjaké jiné Ĝeššení. for another solution.
V tom textu je hodnČ chyb a kromČ toho There are many mistakes in the text, and
(= mimo to) tam úplnČ chybí nČkolik besides that, several words have been
slov. left out.
ýerven byl studený, ale naproti tomu It was cold in June, but in July, on the
v þervenci bylo horko. contrary, it was hot.
Oni vlastnČ mají pravdu. As a matter of fact, they are right.
VlastnČ se nic nestalo. In fact, nothing happened.
Uþil jsem se to dva dny, a pĜece tomu I was learning it for two days, and yet, I
nerozumím. don´t understand it.
PĜece jsem ti to Ĝíkal. I did tell you that.

www.factumcz.cz 218
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

WORD ORDER
64 Slovosled

Ɣ There are strictly fixed rules concerning ““the number two position““ of the
enclitics, i.e. auxiliary verbs, reflexive pronouns and unstressed forms of personal pronouns.
This fact was underlined and several times repeated in the pertinent chapters (14, 19, 24, 30),
with lots of examples.
With this exception, the Czech word order is relatively free. The inflected forms
(especially the category of case in nominal parts of speech) are usually sufficient for carrying
the information about the syntactic relations.

Ɣ An important part is played by the ““functional sentence perspective““, i.e. starting


from the ““theme““ (= ““the known topic““) and aiming at the ““rheme““ (= the new information) at
the end of a sentence. The functional perspective often functions as an equivalent to the
English category of determination. Compare the following sentences:

Ɣ (1 a)
Slovník je na stole.
syntactic elements subject adverbial
functional perspective theme rheme
The dictionary is on the table.

(1 b)
Na stole je slovník.
syntactic elements adverbial subject
functional perspective theme rheme

There is a dictionary on the table


Subject Adverbial

Sentence (1 a) is an adequate answer to the question


(explicit or only implicit)
KDE je slovník? = WHERE is the dictionary?

According to the situation, the ““definiteness““ of the dictionary may


(but need not) be supported by the demonstrative pronoun, i.e.
TEN slovník je na stole.

Sentence (1 b) is an adequate answer to the question


(explicit or only implicit)
CO je na stole? = WHAT is it on the table??

According to the situation, the ““indefiniteness““ of a dictionary may


(but need not) be supported by the indefinite pronoun , i.e.
Na stole je NċJAKÝ slovník.

www.factumcz.cz 219
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ The word order flexibility can be illustrated by the following sentence consisting of
syntactic subject, finite verb, object, spatial adverbial, temporal adverbial.

Veronika visited Clara in Prague last week


subject Vfin object spatial adv. temporal adv.

The Czech translation may use the same word order as English, i.e.

Veronika navšštívila Kláru v Praze minulou sobotu.

This, however, is not the only possibility. Other variations are used quite frequently ––
depending on the ““functional scale““ connected with the cohesion and coherence of the
utterance. The following examples sound quite natural (and the remaining permutations
cannot be eliminated either.)

Veronika navšštívila minulou sobotu v Praze Kláru.


Veronika minulou sobotu navšštívila v Praze Kláru.
Veronika minulou sobotu navšštívila Kláru v Praze.
V Praze Veronika minulou sobotu navšštívila Kláru.
Minulou sobotu Veronika navšštívila v Praze Kláru.
Kláru Veronika navšštívila v Praze minulou sobotu.
Kláru navšštívila minulou sobotu v Praze Veronika.
Minulou sobotu navšštívila Kláru v Praze Veronika.
Kláru minulou sobotu navšštívila Veronika v Praze.
Minulou sobotu navšštívila v Praze Kláru Veronika.

Ɣ Compare also the relations of passive constructions (using the same example
that was introduced in chapter 48, ““Passive Voice““).

ACTIVE: Shakespeare napsal Hamleta.


Shakespeare wrote Hamlet.

PASSIVE: Hamlet byl napsán Shakespearem.


Hamlet was written by Shakespeare.

There are no differences in word order between Czech and English


in the above mentioned sentences.
In Czech, however, there is a possibility of expressing the changed
functional perspective even in an active construction,
just by means of changing the word order:

ACTIVE: Hamleta napsal Shakespeare.


Accus. (= Object) Nomin. (= Subject)

The syntactic function of the inflectional forms (accusative –– nominative)


plays a more important part in expressing the semantic relations than
the word order does.

www.factumcz.cz 220
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ
It should also be mentioned that there are clauses without any subject,
corresponding to the English ““empty IT““ subject. Examples:

Pršší. It´s raining


Prššelo. It was raining.
Bude prššet. It´s looking like rain.
SnȞží. It´s snowing.
SnȞžilo. It was snowing.
Bude snȞžit. It´s going to snow.
Je zima. It´s cold.
Byla zima. It was cold.
Je hezky. It´s nice weather.
Bylo hezky. The weather was nice.

and some more expressions concerning weather conditions

Ɣ
It may be useful to repeat the unusual expressing of syntactic relations
with the person concerned expressed by the dative Case. (See chapter 30, Dative.)

Tomu novému Ĝediteli je þtyĜicet let.


DATIVE
The new manager is forty years.

Ta nová kniha se mé sestĜe moc líbila.


Nomin. (Subject) DATIVE
or
Mé sestĜe se moc líbila ta nová kniha.
DATIVE Nominative (Subject)

Both of these sentences correspond to the English


My sister liked the new book very much.

It may help to reformulate the English version into

Ta nová kniha se moc líbila mé sestĜe


The new book appealed much to my sister.

www.factumcz.cz 221
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

WORD FORMATION: SELECTED TOPICS


TvoĜení slov: vybraná témata

INTRODUCTORY REMARK

New words are predominantly formed by derivation, i.e. adding suffixes or prefixes to the
““basic word““.
The derivation of adverbs from adjectives (mostly corresponding to the English suffix -ly)
was described in chapter 39.
The following pages focus on selected topics that can be considered most important from a
non-native learner´s point of view, i.e. the changes of

nouns to nouns
with the subdivision of
female from male
diminutives
numerals to nouns
verb prefixes

65 WORD FORMATION: FEMALE NOUNS from MALE NOUNS

Unlike in English, the nouns denoting profession and nationality make clear distinction
between males and females, the most frequent derivational suffixes being -KA, -ICE, -YNċ.
Ɣ
masculine feminine -KA

student studentka student


uþitel uþitelka teacher
Ĝeditel Ĝeditelka director, directress
doktor doktorka doctor
profesor profesorka professor
lékaĜ lékaĜka doctor, physician
obþan obþanka citizen
obyvatel obyvatelka inhabitant
spisovatel spisovatelka writer
pĜekladatel pĜekladatelka translator
malíĜ malíĜka painter
soused sousedka neighbour
prezident prezidentka president
premiér premiérka prime minister
diplomat diplomatka diplomat
majitel majitelka owner
Ĝidiþ Ĝidiþka driver
novináĜ novináĜka journalist
herec hereþka actor, actress
zpČvák zpČvaþka singer

www.factumcz.cz 222
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

cizinec cizinka foreigner


ýech ýešška Czech
Slovák Slovenka Slovak
Polák Polka Pole
Rakuššan Rakuššanka Austrian
NČmec NČmka German
Angliþan Angliþanka English
Ameriþan Ameriþanka American
Rus Ruska Russian
Francouz Francouzka French
Ital Italka Italian
ŠŠpanČl ŠŠpanČlka Spanish
Portugalec Portugalka Portuguese
Ital Italka Italian
ŠŠvýcar ŠŠvýcarka Swiss
Holanćan Holanćanka Dutch
Belgiþan Belgiþanka Belgian
Dán Dánka Danish
Nor Norka Norwegian
ŠŠvéd ŠŠvédka Swedish
Islanćan Islanćanka Icelander
Fin Finka Finn

Ɣ
masculine feminine -YNċ

pĜítel pĜítelkynČ friend


kolega kolegynČ colleague
pĜedseda pĜedsedkynČ chairman
ministr ministrynČ minister
poslanec poslankynČ Member of Parliament
velvyslanec velvyslankynČ ambassador
soudce soudkynČ judge
prĤvodce prĤvodkynČ guide
dĤchodce dĤchodkynČ pensioner
ěek ěekynČ Greek
Turek TurkynČ Turk

Ɣ
masculine feminine -ICE

úĜedník úĜednice clerk, official


dČlník dČlnice worker
hudebník hudebnice musician

www.factumcz.cz 223
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź Female personal proper names are often derived from the masculine forms by adding
the suffix -A. Examples:

male name female name male name female name

Ivan Ivana Miroslav Miroslava


Jan Jana Petr Petra
Jaroslav Jaroslava Radek Radka
Martin Martina Roman Romana
Micha(e)l Micha(e)la ZdenČk ZdeĖka

Ź FEMALE SURNAMES are mostly formed by adding the suffix -OVÁ.

Ɣ male female

pan Novák paní Nováková The noun paní (Mrs., Ms.)


Martin KováĜ Petra KováĜová is feminine and remains
Adam Holas Eva Holasová unchanged in all cases.
doktor Musil doktorka Musilová

Ɣ Male names ending in -ek, -el, -ec leave out the vowel -e- in the female forms, e.g.:
pan Horáþek paní Horáþková
Václav Havel Dagmar Havlová
pan profesor Moravec paní profesorka Moravcová

Ɣ Male names ending in -a leave out the vowel and add the suffix ––ová, e.g.:
Milošš Svoboda Markéta Svobodová
Marek Janota Tereza Janotová
Miroslav PĜíhoda Lenka PĜíhodová

Ɣ If the male surname has the form of adjective, the female surname also uses the
corresponsing adjectival form, e.g.:
pan Veselý paní Veselá
David ýerný Jana ýerná
pan Ĝeditel Horecký paní docentka Horecká

Ɣ All the female surnames have adjectival declension, e.g.:.

N Jana TesaĜová paní doktorka Dlouhá


A Janu TesaĜovou paní doktorku Dlouhou
G Jany TesaĜové paní doktorky Dlouhé
D JanČ TesaĜové paní doktorce Dlouhé
L JanČ TesaĜové paní doktorce Dlouhé
I Janou TesaĜovou paní doktorkou Dlouhou

www.factumcz.cz 224
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ The female suffix -ová (i.e. with long -Á) should not be confused with the suffix of
possessive adjectives (with short -A) i.e. Masarykova ulice, Karlova univerzita, etc. (See
chapter 43.)

Examples:

MASCULINE ƃ FEMININE Ƃ

1 Rád bych mluvil s panem poslancem. Rád bych mluvil s paní poslankyní.
2 Nad stolem mČl fotografie známých Nad stolem mČl fotografie známých
hercĤ. hereþek.
3 Chvíli jsem mluvil se sousedem. Chvíli jsem mluvil se sousedkou.
4 Dostal jsem formuláĜ od toho úĜedníka. Dostal jsem formuláĜ od té úĜednice.
5 Dobrý den, pane doktore. Dobrý den, paní doktorko.
6 To je pro pana Ĝeditele. To je pro paní Ĝeditelku.
7 Oba Ĝidiþi chtČli zaparkovat. ObČ Ĝidiþky chtČly zaparkovat.
8 Gratuluji vám, pane velvyslanþe. Gratuluji vám, paní velvyslankynČ.
9 Chodil jsem do šškoly s jeho bratrem. Chodil jsem do šškoly s jeho sestrou.
10 Byl jsem tam se dvČma pĜáteli. Byl jsem tam se dvČma pĜítelkynČmi.
11 Vើený pane pĜedsedo, …… Vើená paní pĜedsedkynČ, ……
12 Prosím vás, je tady pan profesor? Prosím vás, je tady paní profesorka?
13 Ten spisovatel dostal Nobelovu cenu. Ta spisovatelka dostala Nobelovu cenu.
14 ěíkal mi to jeden známý. ěíkala mi to jedna známá.
15 To jsou moji kolegové. To jsou moje kolegynČ.
16 Premiér tomu novináĜi neodpovČdČl. Premiér té novináĜce neodpovČdČl.
17 Byli tam dva ýešši a jeden NČmec. Byly tam dvČ ýeššky a jedna NČmka.
18 Jak se jmenuje ten zpČvák? Jak se jmenuje ta zpČvaþka?
19 Oba uþitelé to vidČli. ObČ uþitelky to vidČly.
20 To je dopis od pana Koneþného. To je dopis od paní Koneþné.

www.factumcz.cz 225
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

DIMINUTIVES
66 Deminutiva = ZdrobnČliny

Diminutives are nouns indicating ““smallness““.


They are formed by the use of sufffixes, sometimes accompanied by alternations in stem
vowels or consonants.
They often bear the connotation of pleasantness.
The ““diminutiveness““ is sometimes ““doubled““, e.g.:
strom stromek (diminutive) stromeþek (““double““ diminutive)
Using diminutives is frequently connected with emotional attitude which may be
stronger than the ““size expression““.
The following list of examples presents a tentative classification of semantic connotations

Ɣ a: the diminutive refers mostly to the size; the emotional connotation is not so strong;
-the English equivalents may sometimes be two different nouns, e.g.
ulice = street uliþka = lane chodba = corridor chodbiþka = aisle

DIMINUTIVE ““DOUBLED““ DIMIN. translation of the


basic form
strom stromek stromeþek tree
dĤm domek domeþek house
stĤl stolek stoleþek table, desk
košš koššík koššíþek basket
kus kousek kousíþek bit
kufr kufĜík kufĜíþek suitcase
klíþ klíþek key
míþ míþek ball
papír papírek paper
obraz obrázek picture
schod schĤdek stair
zahrada zahrádka garden
kapsa kapsiþka pocket
Ĝeka Ĝíþka river
chodba chodbiþka corridor –– aisle
ulice uliþka street –– lane
krabice krabiþka box
sklenice skleniþka glass
láhev lahviþka bottle
díra dírka hole
chvíle chvilka chviliþka while
loć loćka lodiþka boat
lampa lampiþka lamp
mČsto mČsteþko town
okno okénko window
kolo koleþko wheel
dveĜe dvíĜka door
vrata vrátka gate
zrcadlo zrcátko mirror

www.factumcz.cz 226
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ b: The diminutive forms of a few nouns do not express smallness, but they are synonyms to
the ““basic““ nouns. I.e.: These are in fact no diminutivess any longer.

kniha = knힾka book


strana = stránka page
píseĖ = písniþka song
vejce = vajíþko egg
slunce = sluníþko sun

Ɣ c: The meaning of a few diminutives is so far from the basic nouns, that they represent
independent lexical items–– with different translation to other languages:

veþer evening veþírek evening party


kĤĖ horse koníþek hobby
slovník dictionary slovníþek vocabulary
ruka hand, arm ruþka, ruþiþka pointer, needle (of a device)
šškola school šškolka nursery
knihovna library; bookcase knihovniþka small bookcase
hvČzda star hvČzdiþka asterisk
þára line þárka 1:comma,
2:length mark of the Czech
vowels

Ɣ d: The emotional connotation prevails strongly over the expression of smallness.


This type of diminutives is used by adults talking to children (sometimes excessively).
It occurs even in the adults´speech, with various connotations:

vlak vláþek train


auto autíþko car
pták ptáþek bird
bratr bratĜíþek brother
sestra sestĜiþka sister
pes pejsek dog
postel postýlka bed
koššile koššilka shirt
hospoda hospĤdka pub
mléko mlíþko milk
voda vodiþka water
pivo piveþko beer
dítČ dČĢátko child
zvíĜe zvíĜátko animal
svČtlo svČtýlko light
vČc vČciþka thing

www.factumcz.cz 227
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

67 NUMERALS USED AS NOUNS


Substantivizované þíslovky

When telling the number of tram, bus, hotel room, school mark, value of a banknote, number
of a player etc., etc., the numeral is often used in the form of a noun.
It is possible to say both
““þíslo jedna, þíslo dvČ, þíslo deset, þíslo patnáct, þíslo tĜicet pČt““
(number one, number two, number ten, number fifteen, number thirty-five) and
““jedniþka, dvojka, desítka, patnáctka, pČtatĜicítka““.
(This corresponds to the Swedish forms ””ettan, tvåan, trean ...””)

numeral NOUN

1 jeden / jedna / jedno jedniþka


2 dva / dvČ dvojka
3 tĜi trojka
4 þtyĜi þtyĜka
5 pČt pČtka
6 ššest ššestka
7 sedm sedmiþka
8 osm osmiþka
9 devČt devítka
10 deset desítka
11 jedenáct jedenáctka
12 dvanáct dvanáctka
13 tĜináct tĜináctka
14 þtrnáct þtrnáctka
15 patnáct patnáctka
16 ššestnáct ššestnáctka
17 sedmnáct sedmnáctka
18 osmnáct osmnáctka
19 devatenáct devatenáctka
20 dvacet dvacítka

30 tĜicet tĜicítka
40 þtyĜicet þtyĜicítka
50 padesát padesátka
60 ššedesát ššedesátka
70 sedmdesát sedmdesátka
80 osmdesát osmdesátka
90 devadesát devadesátka
100 sto stovka

200 dvČ stČ dvoustovka


500 pČt set pČtistovka

1000 tisíc tisícovka

www.factumcz.cz 228
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

For the nouns indicating numbers higher than 21, the ““German““ system is used:

21 dvacet jedna = jed(e)nadvacet jed(e)nadvacítka


22 dvacet dva = dvaadvacet dvaadvacítka

34 tĜicet þtyĜi þtyĜiatĜicítka


42 þtyĜicet dva dvaaþtyĜicítka
57 padesát sedm sedmapadesátka
63 ššedesát tĜi tĜiaššedesátka
75 sedmdesát pČt pČtasedmdesátka
89 osmdesát devČt devČtaosmdesátka
98 devadesát osm osmadevadesátka
155 sto padesát pČt stopČtapadesátka
324 tĜi sta dvacet þtyĜi tĜistaþtyĜiadvacítka

The nouns are feminines and are declined in the regular way.

Examples:

K tomu hotelu jezdí pČtka a ššestadvacítka. (Trams) No. 5 and 26 go to the hotel.
Pojedeme devítkou. We´ll take (tram) No. 9.
Já þekám na tĜiadvacítku. I´m waiting for No. 23.
PĜestoupíme z osmiþky na patnáctku. We´ll change from No. 8 to 15.
Sedmiþka je ššĢastné þíslo. Seven is a lucky number.
ěíká se, žže tĜináctka nosí smĤlu. No. 13 is said to bring bad luck.
Bydlím v osmadvacítce. I´m staying in (room) No. 28.
MĤžžete mi dát pČtatĜicítku? Can I get (the key ……) No. 35?
Kdo bydlí v sedmnáctce? Who is staying in (room) No. 17?
Teć þteme desítku. We are reading (sentence) No. 10 now.
Tady jsou dvČ pČtistovky. Here are two 500 crown banknotes.

www.factumcz.cz 229
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

MOTION VERBS AND PREFIXES


68 Slovesa pohybu a prefixy

The verbs jít –– chodit, jet –– jezdit are discussed in chapter 17.
The same distinction between ““particular and usual movement““ applies even to some other
verbs, with analogical features.
It´s hardly possible to translate a particular verb with its specific subtleties into any non-
Slavonic language.

Comments on the following chart (repeating much of what was said in chapter 17):
All of these verbs are imperfective (=nedokonavé); they lack any perfective (=dokonavé)
counterparts.

Our chart places the verbs related to ““particular occasion““ in the left-hand part.
These verbs have special forms for Future Tense (=budoucí þas), and they don´t use the
auxiliary verb ““budu……““, which was explained in connection with the verbs ““jít““ and ““jet““ in
chapter 17.

The verbs expressing ““usual movement““ (sometimes called ““iterative verbs““) are placed
in the right-hand part of our chart. Their conjugation forms are regular. (That´s why it is
sufficient to mention their infinitives only.)

Remark: The English explanation in our chart is rather a comment than a ““real““ translation.

““p a r t i c u l a r o c c a s i o n““ ““usually““

Infin. Present Past Future Infinitive


Part. Comment: (All tenses
use regular
forms.)

JÍT jdu ššel pĤjdu movement on foot, walking CHODIT

JET jedu jel pojedu using means of travel JEZDIT

NÉST nesu nesl ponesu carry, bear (in hand, on shoulders ……) NOSIT

VÉZT vezu vezl povezu transport, VOZIT


carry when using means of travel
VÉST vedu vedl povedu lead VODIT

LETċT letím letČl poletím fly LÉTAT

BċŽŽET bȞžím bȞžel pobȞžím run BċHAT

www.factumcz.cz 230
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

There is a close relation between the verbs on the first four lines. This is briefly expressed in
the following survey, and then illustrated by means of simple examples:

1 JDU a NESU

2 CHODÍM a NOSÍM

3 JEDU a VEZU

4 JEZDÍM a VOZÍM

1 Petr JDE k Tomᚹovi P. goes to (see/visit) T. and brings him new


a NESE mu nové knihy. books. (he is walking and carrying the books in
a briefcase, pocket ……) –– at a particular
occasion.
2 Petr CHODÍ k Tomᚹovi P. is in the habit of going to T. and bring him
a NOSÍ mu nové knihy. new books (walking, carrying books in a
briefcase, pocket……).
3 Petr JEDE k Tomᚹovi analogically to (1), but with the important
a VEZE mu nové knihy. difference of not walking, but going by car,
tram, train ...
4 Petr JEZDÍ k Tomᚹovi analogically to (2), but with the important
a VOZÍ mu nové knihy. difference of not walking, but using car, bus,
tram, train……

Examples for the verbs vést-vodit; letČt-létat; bȞžet-bČhat :

Martina kažždý den vodí dČti do šškoly.


M. conducts (her) children to school every
day.
Dnes vede dČti její manžžel. Her husband is conducting the children
today.
Letadlo ýSA do Stockholmu létá jednou The ýSA plane for Stockholm flies once a
dennČ. day.
PĜ횹tí týden poletím do PaĜힾe. I´ll fly to Paris next week.
SpČchám. BȞžím na zastávku tramvaje. I´m in a hurry. I´m running to the tram
stop.
Kažždý veþer bČhám v parku. I jog in the park every evening.

www.factumcz.cz 231
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź VERB PREFIXES
Motion verbs can be combined with prefixes, the most important of which are shown in the
following chart, together with simplified symbols and English comment.
The prefixed verbs form a system of their own and each of them can only be understood as
a part of the whole. (All the Czech verb prefixes are inseparable –– unlike in German.)

PREFIX Symbol Comment

PěI- approaching

OD- direction ““away““

V- entering

VY- 1: getting ““out of““

VY- 2: upwards

S- 1: downwards

S- 2: ““together““

ROZ- ““apart““

PěE- over, from one side to the other

PRO- passing through

The prefixes modify the basic meaning of the verbs.


E.g. the verb nést (carry) can be combined with prefixes od-, vy-, pĜe- …… , which results in
the verbs odnést (carry away), vynést (1: carry out; 2: carry up), pĜenést (carry over) etc.,
the verb letČt (fly) can be combined with prefixes pro-, pĜe- …… , which results in the verbs
proletČt (fly through), pĜeletČt (fly over) etc.

As we have mentioned, the ““basic““ motion verbs are always imperfective (= nedokonavé).
There are no perfective (= dokonavé) counterparts.
The verbs with prefixes, however, form complete aspect pairs.
E.g. if the prefixes od-, vy-, pĜe- are attached to the basic verb nést, the complete aspect
pairs are
odnᚹet vynᚹet pĜenᚹet
odnést vynést pĜenést
Similarly, the combination of the prefixes pĜi-, pro-, pĜe- with the basic verb letČt results in
the pairs
pĜilétat prolétat pĜelétat
pĜiletČt proletČt pĜeletČt
etc.

www.factumcz.cz 232
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź If a prefix is added, even the verbal form undergoes certain changes. The following chart
offers a systematic survey. The first two columns repeat the ““basic““ verbs (as they were
mentioned at the beginning of this chapter), the third column presents the verb forms that are
attached to prefixes.

JÍT CHODIT go (on foot), walk


{ -CHÁZET
-JÍT, -JDU, -ŠŠEL

JET JEZDIT go (means of travel)


{ -J͎ŽDċT
-JET, -JEDU, -JEL

NÉST NOSIT carry , bear (in hand, on


{ -NÁŠŠET
-NÉST, -NESU, -NESL shoulders ..)

VÉZT VOZIT carry , transport (by car, train


{ -VÁŽŽET
-VÉZT, -VEZU, -VEZL ……)

VÉST VODIT lead


{ -VÁDċT
-VÉST, -VEDU, -VEDL

LETċT LÉTAT fly


{ -LÉTAT
-LETċT

BċŽŽET BċHAT run


{ -BÍHAT
-BċHNOUT,-BċHNU,-BċHL

The prefixes can be combined with the verbs, as it is shown in the following chart.

-CHÁZET -J͎ŽDċT -NÁŠŠET -VÁŽŽET -VÁDċT -LÉTAT -BÍHAT


-JÍT -JET -NÉST -VÉZT -VÉST -LETċT -BċHNOUT

PěI-
OD-
V-
VY-
S-
ROZ-
PěE-
PRO-

Theoretically, all combinations are possible. In practice, however, some of them are
unusual, some may have various additional meanings (mostly idiomatic).
Such combinations resemble the English ““verb-adverb combinations““ (““phrasal verbs““). Even
other languages use similar prefixes (e.g. German wegbringen, hinausbringen, übertragen).
Any direct translation, however, may be disputable.

www.factumcz.cz 233
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The most frequently used ““prefix + verb““ combinations are presented in the following
paragraphs. The English ““translation““ tries to comment the meaning of particular verbs.

Ź prefix PěI- approaching

pĜicházet come (walking)


pĜijít, pĜijdu, pĜiššel

pĜijힾdČt come, arrive (car……)


pĜijet, pĜijedu, pĜijel

pĜinᚹet bring (sth., walking)


pĜinést, pĜinesu, pĜinesl

pĜivើet bring (sth., by car, lorry, train ……)


pĜivézt, pĜivezu, pĜivezl

pĜivádČt bring a person , fetch


pĜivést, pĜivedu, pĜivedl

pĜilétat arrive flying


pĜiletČt

pĜibíhat come running


pĜibČhnout, pĜibČhnu, pĜibČhl

PĜijdu za chvíli. I´ll come in a moment.


Pan Veselý ješštČ nepĜiššel. Mr Veselý hasn´t come yet.
Nᚹ vlak ješštČ nepĜijel? Hasn´t our train arrived yet?
PĜijedu v nedČli. I´ll come on Sunday.
MĤžžešš mi pĜinést pivo? Can you bring me (some) beer?
PĜinesl jsem ti nový slovník. I have brought you a new dictionary.
Do obchodu pĜivezli nové zbožží. They have delivered new goods to the shop.
Já ti to pĜivezu. I´ll take it with me for you. (by car ……)
PĜivedl jsem hosta. I´ve brought a guest.
Kdo pĜivede dČti ze šškoly? Who will fetch the children from school?
Letadlo z Frankfurtu právČ pĜiletČlo. The plane from F. has just landed.
PĜiletím v pátek. I´ll come (by plane) on Friday.
Pes pĜibČhl k pánovi. The dog came running to his master.
Ažž tČ dČti uslyšší, hned pĜibČhnou. When the children hear you, they´Ďl come
running at once.

www.factumcz.cz 234
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź prefix OD- leaving

odcházet leave –– walking


odejít, odejdu, odeššel

odjힾdČt leave –– car, tram, bus, train ……


odjet, odjedu, odjel

odnᚹet carry away –– in hand, on shoulders ……


odnést, odnesu, odnesl

odvើet carry away –– in car, train, lorry ……


odvézt, odvezu, odvezl

odvádČt lead / carry a person away


odvést, odvedu, odvedl

odlétat depart –– flying


odletČt

odbíhat run away


odbČhnout, odbČhnu, odbČhl

V kolik hodin jste odeššli z domova? What time did you leave home?
ěeknu ti to, ažž Martin odejde. I´ll tell you after Martin has left.
Pan Ĝeditel odjel do NČmecka. The director has left for Germany.
Já odnesu tyhle knihy. I´ll carry these books away.
MĤžžete odvézt zavazadla. You can carry away the luggage.
Jana nejdĜív odvedla dČti do šškoly a pak ššla Jane conducted the children to school first
do práce. and then she went to work.
Lenka odletČla do Londýna. Lenka has flown to London.
DČti odbČhly do zahrady. The children ran away to the garden.

useful nouns
ARRIVAL DEPARTURE

walking b pĜíchod odchod

train, bus, tram …… Y PěÍJEZD ODJEZD

airplane Ó PěÍLET ODLET

Notice: long vowel pĜí-


in connection with nouns

www.factumcz.cz 235
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź prefix V- entering

vcházet enter, come in –– on foot


vejít, vejdu, veššel

vjힾdČt enter, come in –– car, train ……


vjet, vjedu, vjel

Ź prefix VY- getting / taking out of

vycházet walk out


vyjít, vyjdu, vyššel

vyjힾdČt go out, drive out ……


vyjet, vyjedu, vyjel

vynᚹet take sth. out


vynést, vynesu, vynesl

vyvើet transport out; export


vyvézt, vyvezu, vyvezl

Kdyžž jsem veššel do pokoje, vidČl When I entered the room, I saw what had
jsem, co se stalo. happened.
Kudy se vchází do hlavní budovy? Which way is it possible to get into the main
building? (= Where is the entrance ……)
Vchod je tamhle napravo. The entrance is over there on the left.
Z banky vyššli dva mužži. Two men went out of the bank.
Vjel jsem do garើe. I drove into the garage.
Um횹 vyjet z garើe? Can you drive out of the garage?
Je tady moc žžidlí. Já dvČ vynesu. There are too many chairs here. I´ll take two (of
them) out.
Co se vyvើí z té zemČ? What is exported from the country?

Ź Notice:

vyvើet } to export dovើet } to import


vyvézt, vyvezu, vyvezl dovézt, dovezu, dovezl

vývoz, m. = export, m. export dovoz, m. = import, m. import

www.factumcz.cz 236
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź prefix VY- upwards

vycházet walk up
vyjít, vyjdu, vyššel

vyjힾdČt go up (means of travel)


vyjet, vyjedu, vyjel

vynᚹet carry upwards –– walking


vynést, vynesu, vynesl

vyvើet carry upwards –– by car ……


vyvézt, vyvezu, vyvezl

Ź prefix S- downwards

scházet walk down


sejít, sejdu, seššel

sjힾdČt go down, drive down ……


sjet, sjedu, sjel

Nahoru jsme vyjeli výtahem. We took a lift up.


DolĤ jsme seššli pȚšky. We walked down.
Výtah nás vyvezl nahoru. The lift took us up.
Pak jsme pomalu sjeli dolĤ. Then we went down slowly.
MĤžžete vynést ten stĤl do prvního Can you carry the table up to the second
poschodí? floor?
Vyššli jsme nahoru. We went up(stairs).
Seššli jsme dolĤ. We went down(stairs).

www.factumcz.cz 237
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź prefix S- + REFLEXIVE PRONOUN SE together

scházet se gather, meet


sejít se, sejdou se, seššli se

sjힾdČt se gather –– means of travel


sjet se, sjedou se, sjeli se

sbíhat se run together


sebČhnout se, sebČhnou se, sebČhli se

Ź prefix ROZ- + REFLEXIVE PRONOUN SE leaving in different directions

rozcházet se disperse, part, separate


rozejít se, rezejdou se, rozeššli se

rozjힾdČt se drive in different directions


rozjet se, rozjedu se, rozjel se

roznᚹet hand out, distribute , carry to various


roznést, roznesu, roznesl places –– walking

rozvើet deliver to various places –– means of


rozvézt, rozvezu, rozvezl travel

Kažždou sobotu se scházím s kamarády. On Saturdays I meet my friends.


Scházíme se v jedné malé hospodČ. We meet (gather) in a small pub.
Prezidenti rĤzných zemí se sjeli na Presidents of various countries gathered at
konferenci. the conference.
Seššli jsme se v ššest, pak jsme dvČ hodiny We met (gathered) at six, then we were
povídali a v osm jsme se rozeššli. talking for two hours, and we left (for our
respective destinations) at eight.
Lidé se sbíhali k té nehodČ. People came running to the accident.
Kdyžž pĜijela policie, dav se rozeššel. When the police arrived, the crowd
dispersed
NČjaký kluk roznesl tyhle reklamy. A boy distributed these fly sheets.
Tohle auto rozvើí zbožží do rĤzných The car (lorry) delivers goods to various
obchodĤ. shops.

www.factumcz.cz 238
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź prefix PěE- across, over

pĜecházet cross, walk from one side to another


pĜejít, pĜejdu, pĜeššel

pĜejힾdČt cross –– means of travel


pĜejet, pĜejedu, pĜejel

pĜenᚹet take sth. over/ across –– in hand , on shoulders


pĜenést, pĜenesu, pĜenesl ……

pĜevើet take sth. over/ across –– means of travel


pĜevézt, pĜevezu, pĜevezl

pĜevádČt lead a person from one side to another


pĜevést, pĜevedu, pĜevedl 2: transfer, e.g. from one account to another

pĜelétat fly over


pĜeletČt

pĜebíhat run over (cross running)


pĜebČhnout, pĜebČhnu, pĜebČhl

PĜejdeme na druhou stranu ulice. We´ll cross to the other side of the street.
PĜejdeme ulici. = PĜejdeme pĜes ulici. We´ll cross the street.
Ažž pĜejedete most, zahnČte doprava. When you´ve crossed the bridge, turn right.
PĜenesl jsem vššechny papíry z jedné I took (carried) all the papers from one
kanceláĜe do druhé. office to the other.
Ambulance pĜevezla pacienta do The ambulance transported the patient to
nemocnice. the hospital.
Pacient byl pĜevezen do nemocnice. The patient was transported to hospital.
(passive)
Nad mČstem pĜeletČlo nČkolik letadel. Several planes flew over the town.
DČti pĜebíhaly (pĜes) ulici. The children were running across the street.
Uþitelka pĜevedla dČti pĜes ulici. The teacher took the children across the
street.
Chci pĜevést ty peníze na jiné konto. I want to transfer the money to another
account.

www.factumcz.cz 239
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ź prefix PRO- through

procházet walk through


projít, projdu, proššel

projힾdČt pass through –– means of travel, drive through ……


projet, projedu, projel

Remark on the ““motion through““:


The equivalent of the English preposition ““through““ is
SKRZ - followed by Acusative. E.g.:

Slyššel jsem rádio skrz stČnu. I heard the radio through the wall.

Another possibility is using the INSTRUMENTAL, without any preposition.


Examples:

Díval jsem se dalekohledem. I was looking through a telescope.


Dostal se dovnitĜ oknem. He got in through the window.
Silnice vede lesem. The road goes through the forest.

Projdete parkem (Instrum.) a pak tu You go through the park, and then you can
budovu uvidíte. see the building.
Vlak projel tunelem. (Instrum.) The train went through the tunnel.
Projeli jsme celou Evropou. (Instrum.) We travelled all over Europe.

ŷŹ
Useful nouns
VCHOD entrance
VÝCHOD exit
PěECHOD pedestrian crossing
PODCHOD subway crossing

schod step
POZOR SCHOD ! Mind the step!

záchod W.C.

VJEZD entrance (for cars) (German: Einfahrt)


VÝJEZD exit (for cars) (German: Ausfahrt)

www.factumcz.cz 240
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

69 PREFIXES WITH OTHER VERBS


PĜedpony s jinými slovesy
Verb prefixes can be divided into two groups:

a: ““perfectivizing““, i.e. those forming perfective aspect from imperfective, without


changing the lexical meaning. The aspect pairs should be memorzied by a foreign learner.
(A native speaker uses the aspect subconsciously.)
Examples:
psát } write volit } elect
napsat zvolit

þíst } read tvoĜit } create, form


pĜeþíst vytvoĜit

dČlat } do, make stavČt } build, construct


udČlat postavit

trestat } punish mýt } wash


potrestat umýt

b: prefixes that modify the lexical meaning of the basic verb; the prefix is then used for
both the imperfective and the perfective aspect, and a new lexical unit with the (mostly)
complete aspect pair is just formed. This type of verbs with prefixes can be compared to the
situation in German and some other languages, and it corresponds -in a certain degree- to the
English verb-adverb combinations.
Although this topic lies on the boundary between grammar and lexis, and the verbs have to be
learnt as lexical items, it is of great help for a foreign learner to have a basic idea about the
meaning of particular prefixes. In this way, the meaning of a particular verb can be deduced ––
with caution, of course.
The prefixes of motion verbs are systematically explained in chapter 68.
The following paragraphs offer a choice of prefixes connected even with other semantic types
of verbs. The basic meaning of the prefix is formulated in a brief way in the first column; then
a few examples are mentioned, with a simplified English translation. The exact English
equivalent has to be chosen acccording to the context in real sentences. It is also important to
remember that lots of the verbs have even other connotations –– and sometimes are used quite
idiomatically (similarly as the English ““phrasal verbs““).

PěI- 1. approaching movement pĜicházet-pĜijít come, arrive


see chapter 68 pĜinᚹet-pĜinést bring
pĜiskakovat-pĜiskoþit jump nearer

2. fastening pĜidČlávat-pĜidČlat fix sth. to sth.


pĜipichovat-pĜipíchnout pin up
pĜiššívat-pĜiššít sew on

3. additional action pĜipisovat-pĜipsat write some more words


pĜiplácet-pĜiplatit pay extra

www.factumcz.cz 241
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

OD(E)- 1. movement ““away““ odcházet-odejít leave


see chapter 68 odvើet-odvézt carry/transport away
odsunovat-odsunout shift aside

2. loosening oddČlávat-oddČlat unfix


odvazovat-odvázat unbind
odtrhávat-odtrhnout tear off
odpojovat-odpojit uncouple

V(E)- 1. movement ““into““ vcházet-vejít enter


see chapter 68 vlétat-vletČt fly in
vlévat-vlít pour in
vhazovat-vhodit throw in
vkládat-vložžit insert

VY- 1. movement ““out of““ vyjힾdČt-vyjet drive out


see chapter 68 vyskakovat-vyskoþit jump out
vystĜihovat-vystĜihnout cut out
vyvȚšovat-vyvČsit hang out

2. movement upwards vybíhat-vybČhnout run up


see chapter 68 vyskakovat-vyskoþit jump up
vyhazovat-vyhodit throw up

S(E)- 1. movement downward sbíhat-sebČhnout run down


see chapter 68 shazovat-shodit throw down
seskakovat-seskoþit jump down

2. movement together scházet se-sejít se meet, gather


see chapter 68 svazovat-svázat bind together
slepovat-slepit paste together

ROZ(E)- 1. movement apart rozcházet se-rozejít se part, separate


see chapter 68 roznᚹet-roznést carry round
rozdávat-rozdat hang out
roztrhávat-roztrhat tear to pieces

2. losen rozvazovat-rozvázat unbind


rozbalovat-rozbalit unwrap, unpack

3. beginning of an action rozjힾdČt se-rozjet se start, accelerate


0-rozesmát se burst out laughing
0-rozplakat se burst into tears
0-rozprššet se start to rain

www.factumcz.cz 242
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

PěE- 1. movement across pĜecházet-pĜejít go over, cross


see chapter 68 pĜeskakovat-pĜeskoþit jump over, skip
pĜetahovat-pĜetáhnout draw over

2. breaking in two 0-pĜetrhnout tear in two pieces


0-pĜestĜíhnout cut in two (with scissors)
pĜelamovat-pĜelomit break in two

3. do undesirably too much pĜeplĖovat-pĜeplnit overfill


0-pĜepracovat se overstrain
pĜeceĖovat-pĜecenit overestimate

4. do again and better pĜedČlávat-pĜedČlat re-make


pĜepisovat-pĜepsat re-write
pĜepoþítávat-pĜepoþítat re-count

5. negligency pĜeĜíkávat se-pĜeĜeknout se make a slip of the tongue


-pĜeklepnout se misprint
-pĜepoþítat se miscount

PRO- 1. movement through projힾdČt-projet drive through


see chapter 68 proplouvat-proplout sail through
prostrkovat-prostrþit stick through

2. doing sth. thorougly promýššlet-promyslet think over


proþítat-proþíst read through, peruse
-prodiskutovat discuss thouroughly

OB(E)- 1. movement around obcházet-obejít go round


obíhat-obČhnout circulate
obeplouvat-obeplout sail around
obvazovat-obvázat bandage (a wound)

DO- 1. reaching the destination dojힾdČt-dojet drive to the destination


dobíhat-dobČhnout run to the aim

2. fetch 0-dojít pro fetch sb./sth. (walking)


0-dojet pro fetch sb./sth. (driving)

3.finishing the action dodČlávat-dodČlat complete the work


dopisovat-dopsat finish writing
0-domluvit finish the speech

www.factumcz.cz 243
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ZA- 1. movement to an unseen zacházet-zajít ……on foot


place
zajힾdČt-zajet …… driving

2. make sth. for pleasure 0-zazpívat si sing


0-zatanþit si dance
0-zaplavat si (have a) swim

U- 1. separating a part 0-ulomit break off


0-utrhnout tear off
uĜezávat-uĜíznout cut off

2. (result of an) ability 0-unést be able to carry


0-udržžet hold
0-ubČhnout run a distance

PěED- 1.moving faster than sb.else pĜedbíhat-pĜedbČhnout outdistance


pĜedjힾdČt-pĜedjet overtake (car)

2. doing in advance pĜedplácet-pĜedplatit prenumerate


pĜedpovídat-pĜedpovČdČt foretell
pĜedvídat-0 foresee, anticipate

VZ- 1. direction upwards vzlétat-vzlétnout fly up, take off


vzrĤstat-vzrĤst increase

The mentioned verbs sometimes


lack the perfective form (which is indicated by a zero mark in our survey),
or the imperfective form is only rarely used (and not mentioned in our examples).

www.factumcz.cz 244
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Appendix

INFORMATION ABOUT ““OBECNÁ ýEŠŠTINA““

One of the most salient features of modern Czech is the existence of two varieties, called
spisovná þešština and obecná þešština. ““Spisovná þešština““ is the term used for the standard
language –– and it has been the object of all our explanations in the preceding chapters.
““Obecná þešština““ is a widespread non-standard variety used by the overwhelming majority of
native Czech speakers in off the record spoken communication. The terminology spisovná vs.
obecná is rather misleading, but it is generally accepted by Czech linguists, due to the lack of
more appropriate names.
Spisovná þešština (=Standard Czech) is the codified version that is compulsory in public
written texts, such as official documents, scientific papers, newspaper articles, etc. Any
deviation is inadmissible. If an author uses a non-standard grammatical or orthographic form,
(s)he risks being rated as ““illiterate““. Standard Czech is required also in public speeches, but
moderate use of obecná þešština in spoken form is tolerated, depending on the degree of
““formality““. Thus, the president´s or prime minister´s official TV address must be delivered in
Standard Czech, but it happens quite frequently that even prominent politicians or scientists in
a televized round-table discussion use some non-standard forms, often quite deliberately, so
as to make their utterance less formal. Occasional use of non-standard forms in such situations
does not cast any doubt on the speaker´s language competence. The same phenomenon can be
observed e.g. at university lectures. A professor should use Standard Czech when talking to
the auditory, but if (s)he inserts some non-standard expression now and then, it may be felt as
positive diversification. If, however, the professor publishes his/her lecture in the written
form, (s)he cannot afford to deviate from the standard codification.

The forms of obecná þešština, however, have been penetrating even writen texts. It is not
unusual to read a newspaper interview with a celebrity, where the journalist uses standard
language, while the interviewed person´s responses sporadically contain expressions of
obecná þešština (in a degree obviously modified by the editor after a deal with the person in
question). A significant impetus to the use of obecná þešština in written communication was
given by the electronic communication. Private e-mails and SMS are frequently formulated in
obecná þešština. For these reasons, it is necessary even for a foreign learner to get acquainted
with the basic features of this variety.
The differences between the two varieties are mostly limited to morphology and morfonology.
The phonological system is identical, even if the pronunciation style of obecná þešština is
usually -but not always- less careful. There are no specific features in syntax either. The
functions of grammatical categories remain unchanged, as well as the relations between
clause elements. The overall structure of sentences is undoubtedly rather simplified, more
complicated constructions being avoided, but this can be ascribed to the general differences
between spoken and written language. The two varieties mostly coincide even on the lexical
level. There is a limited number of stable vocabulary units that are typical for obecná þešština,
otherwise there may occur lots of ephemeral words, often connnected with various slangs.

The basic specific features of obecná þešština are summarized in the following paragraphs,
intentionally avoiding going into details –– which would be a topic for long treatise. It is also
important to underline that the mentioned items should be understood as tendencies only, not
obligatory rules. Obecná þešština, as a kind of substandard variety, has no codified norm.

www.factumcz.cz 245
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The abbreviation Sý stands for spisovná þešština, Oý for obecná þešština.

Morphonology:

1 The long vocalic phoneme /i:/ corresponding to the grapheme < ý > is
often changed into /ej/, both in word roots and in inflectional suffixes
Examples:
Sý Oý
týden tejden week
mýdlo mejdlo soap
být bejt to be
celý celej whole

2 The long vocalic phoneme /e:/ is often changed into /i:/.


(In the written form either < í > or < ý > is used.)
Examples:
Sý Oý
mléko mlíko milk
délka dýlka length
mého nového mýho novýho my new (G sg.)
pĜinést pĜinýst to bring

3 The prothetic consonant v is often placed before the initial vowel o.


Examples:
Sý Oý
on, ona, oni von, vona, voni he, she, they
oba voba both
obČd vobČd lunch
otevĜít votevĜít open
okno vokno window

Morphology:

4 Adjectives, demonstrative pronouns, possessive pronouns in


plural use identical forms for all genders in accusative and
nominative. Moreover, there are no consonant alternations in
nominative plural masculines. (See chapter 27.)
This is the most salient difference between spisovná þešština and
obecná þešština. In connection with other features, it creates a
substantial gap between the two varieties –– often confusing a foreign
learner and creating an impression of a ““complete mess““.
We will return to this topic in the conclusion of this enumerating
survey, after the other partial differences have been mentioned.

www.factumcz.cz 246
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Examples:
SPISOVNÁ ýEŠŠTINA OBECNÁ ýEŠŠTINA
masc. animate
pl.N ti mí dobĜí þešští kamarádi pl.N ty mý dobrý þeský kamarádi
pl.A ty mé dobré þeské kamarády pl.A ty mý dobrý þeský kamarády
masc. inanimate
pl.N ty mé dobré þeské slovníky pl.N ty mý dobrý þeský slovníky
Pl.A ty mé dobré þeské slovníky pl.A ty mý dobrý þeský slovníky
feminine
pl.N ty mé dobré þeský knihy pl.N ty mý dobrý þeský knihy
Pl.A ty mé dobré þeské knihy pl.A ty mý dobrý þeský knihy
neuter
pl.N ta má dobrá þeská kola pl.N ty mý dobrý þeský kola
Pl.A ta má dobrá þeská kola pl.A ty mý dobrý þeský kola

5 Nouns in instrumental plural use the endings -ama, -ema, -íma, -ma.
Examples:
Sý Oý
m. pány, hrady, pĜedsedy pánama, hradama, pĜedsedama
f. žženami žženama
n. mČsty mČstama
n. kuĜaty kuĜatama
m. mužži, stroji, soudci mužžema. strojema, soudcema
f. rĤžžemi, písnČmi rĤžžema, písnČma
n. nádražžími nádražžíma
f. kostmi kostma

6 Adjectives, pronouns and numerals in instrumental plural


change the ending -mi into -ma.
Examples:
Sý Oý
novými, cizími novejma, cizíma
tČmi tČma
mými, tvými, jejími, naššimi, vaššimi mejma, tvejma, jejíma, naššima, vaššima
jednČmi, tĜemi, þtyĜmi, vššemi jednČma, tĜema, þtyĜma, vššema

7 When addressing a person with a family name, the vocative form


““pane““ is followed by the nominative of the family name –– instead of the
vocative case.
Examples:
Sý Oý
pane Kasale pane Kasal
pane Sedláþku pane Sedláþek
pane Svobodo pane Svoboda

www.factumcz.cz 247
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

8 Personal pronouns in 3rd person plural


uses the form (v)oni –– regardless the gender.
Moreover, the past participle of verbs uses the same ending -li,
regardless the gender of the subject
Examples:
Sý Oý
m.anim. oni (studenti) byli
m.inanim. ony (projekty) byly (v)oni byli
f. ony (dívky) byly
n. ona (auta) byla

9 In past participle of masculines singular, the postconsonantal -l


is sometimes left out.
Examples:
Sý Oý
Ĝekl, pĜinesl, mohl, neþetl Ĝek, pĜines, moh, neþet

10.
Sý Oý
““bychom““ ““kdybychom““ ““abychom““ ““bysme““ ““kdybysme““ ““abysme““
Examples
Sý Oý
Kdybychom to vČdČli, Kdybysme to vČdČli,
Ĝekli bychom vám to. Ĝekli bysme vám to.

11 Possessive adjectives are declined in the same way as proper adjectives.


Examples:
Sý Oý
do Martinova pokoje do Martinovýho pokoje
v MartinovČ pokoji v Martinovým pokoji ……

12 The auxiliary verb in past tense is sometimes left out after the
explicitly expressed pronouns ““já““ and ““my““.
Examples:
Sý Oý
Já jsem tam byl. Já tam byl.
My jsme to nevČdČli. My to nevČdČli.

There are some more features, but as it would be necessary to add the adverb ““sometimes““,
we are not presenting them.

www.factumcz.cz 248
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

As it was mentioned in connection with item (4), the most salient differences between the two
varieties exist in the forms of adjectives –– and even plural instrumental of nouns and pronouns
The following chart presents the declensions of adjectives in all cases.

SPISOVNÁ ýEŠŠTINA OBECNÁ ýEŠŠTINA

m.anim. m.inan. n. f. m.anim. m.inanim n. f.


sg.
N nový nový nové nová novej novej nový nová
A nového nový nové novou novýho novej nový novou
G nového nové novýho nový
D novému nové novýmu nový
L novém nové novým nový
I novým novou novým novou
pl.
N noví nové nová nové nový
A nové nové nová nové nový
G nových novejch
D novým novejm
L nových novejch
I novými novejma

The existence of varieties is nothing unusual in any language. Apart from a standard variety,
there may be various regional dialects, as well as social dialects (sociolects). In Czech, the
situation differs from most other languages. Obecná þešština is neither a pure regional dialect
nor a sociolect. The roots of the present-day situation should be looked for in history, at the
beginning of the ““national revival““ in 19th century, and this is a matter of diachronic studies.
Suffice it to say in a simplified way that the scholars who were bringing the almost extinct
Czech language to life again, codified an older literary version that no longer had many users.
The scholars did not take into consideration the natural development of the language spoken
by those who were really using it –– mostly rural inhabitants. The mixture of various regional
dialects subsequently gave rise to obecná þešština. Regional dialects have been gradually
disappearing, with only traces left, especially in some of Moravian regions (the eastern part of
the Czech republic). Obecná þešština has become a common informal variety that is used by
most native speakers in everyday situations. So it happened that Standard Czech is felt as a
rather rigid variety of the language. It would be unnatural, and maybe even ridiculous, to
speak Standard Czech at home or among friends. And it would be completely absurd to
imagine people using Standard Czech in an ordinary pub talk. But obecná þešština cannot be
said to be a marker of a lower social status. It has nothing in common with a person´s
education or social position. Even for graduated people it is a commonplace to speak this
variety, and to restrict the use of standard language for official occasions –– and for written
texts.

The ““mother tongue““ for most native speakers of Czech is obecná þešština. Not until a child
starts to attend school is (s)he forced to change some habits acquired at home and to learn the
““correct forms““ –– which brings about a lot of difficulties. In addition to learning how to write,
which is common for pupils in all countries, the Czech pupil is instructed that a lot of forms
that (s)he has acquired at home and in contact with his/her friends are ““wrong““. The pupil is

www.factumcz.cz 249
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

forced to break away from the habit of using the forms that sound ““natural““ for him/her, e.g.
ty starý lidi (the old people), kdybysme to vČdČli minulej tejden (if we knew it last week), and
to replace them by the ““odd-sounding““ standard forms ti staĜí lidé and kdybychom to vČdČli
minulý týden. Consequently, too much time has to be spent by drilling the Standard Czech
forms.

As it has already been mentioned, the two varieties differ from each other especially in
morphology and morphonology. The differences in syntax are not outstanding, and they can
be mostly ascribed to the general tendency of using simpler constructions in spontaneous
spoken communiction as compared with more complicated constructions in the official style.
Even lexical differences may be said to play a marginal part: obecná þešština has a limited
number of items with relatively long-time stability, such as kafe instead of káva (coffee),
kytka instead of kvČtina (flower), barák instead of dĤm (house), elektrika instead of elektĜina
(electricity), ššuplík instead of zásuvka (drawer), koukat se –– kouknout se instead of dívat se
–– podívat se (look), etc. There can be found lots of other expressions, some of them being in
retreat, others emerging, owing to the relative flexibility of vocabulary in general, also with
various slang expressions playing their part.

Let us illustrate the relations between spisovná þešština and obecná þešština by an extreme
example of a sentence containing 10 words, each of them differing in the two varieties. (The
differences are underlined in the version of obecná þešština, i.e. the lower line.)
Sý: On nemohl minulý týden tČmi novými klíþi odemknout žžádné zásuvky.
Oý: Von nemoh minulej tejden tČma novejma klíþema vodemknout žžádný ššuplíky.
(Last week, he could not unlock any drawers with the new keys.)
Nine of the ten words differ in morphology or morphonology, one difference is lexical:
zásuvka –– ššuplík (drawer).

The mentioned example could suggest an idea of diglossia in Czech, i.e. the existence of two
completely separate varieties of the language. Such conclusion, however, would be false. Our
sentence has been constructed on purpose, and it would not be easy to find similar pairs of
sentences of the same length in practice. The results of our research, based on comparing
several hundred sentences, show that the differences between the two varieties amount to not
more than 20% of the total number of word forms. The remaining 80% word forms do not
provide any option. The relations may be shown in the following diagram:

B
A
C

The field A represents the expressions that are common for both varieties, not allowing for
any alternatives. The differences exist only between the field B (the forms of spisovná
þešština) and the field C (the forms of obecná þešština), each of them offering mutually
exclusive options.

Only rarely does it happen that all items (word forms) of a sentence belong to the same field,
as in the case of our deviced examples above, the former lying completely in the field B, the
latter in the field C. The occurence of a sentence consisting entirely of the A-field elements is
more probable –– due to the higher number of its units, e.g.:

www.factumcz.cz 250
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Protožže jste nereagovali na nᚹ dopis, nemohli jsme nic dČlat.


(As you had not responded to our letter, we were not able to do anything.)

Even this sentence consists of ten words, all of them belonging to the field A. The question
spisovná or obecná is irrelevant as long as the sentence is isolated, i.e. being uttered without
any broader context. From the point of view of the language codification it is ““correct““, i.e.
quite admissible in spisovná þešština. At the same time, it sounds quite ““natural““ even in the
informal obecná þešština.

Codified rules of the standard language (spisovná þešština) are rigorous. An utterance is
considered to be ““completely correct““ if it contains entirely the items of the field A or if it
consists of the elements of the fields A + B, as it is illustrated in the modified version of our
““field““ diagram:

Spisovná þešština: B
A

Let us compare three versions of another sentence, consisting again of ten words:
(p) On Ĝekl, žže do svých zásuvek dal nČjaké dĤležžité dokumenty.
(q) On Ĝekl, žže do svých zásuvek dal nČjaký dĤležžitý dokumenty.
(r) Von Ĝek , žže do svejch ššuplíkĤ dal nČjaký dĤležžitý dokumenty.
(He said he had placed some important documents in his drawers.)

Let us first classify the items according to their ““field distribution““:


field A –– i.e. no alternative is possible: žže do dal dokumenty

fields B and C –– with a choice possibility for an individual speaker:


field B on Ĝekl svých zásuvek nČjaké dĤležžité
field C von Ĝek svejch ššuplíkĤ nČjaký dĤležžitý

Sentence (p) consists of 4 items of the field A and 6 items of the field B. This corresponds to
the demands of standard codification, and the sentence is approved as spisovná þešština.

Sentence (r) consists of 4 items of the field A and 6 items of the field C, i.e. all the
possibilities of choosing a non-standard forms are exploited. The sentence belongs to obecná
þešština.

Sentence (q) consists of 4 items of the field A, 2 items of the field C, and 4 items of the field
B. The speaker has not made use of all the non-standard forms offered by the existing
inventory of obecná þešština. The reasons may be either occasional (the speaker, quite
deliberately, does not want to shift his utterance too long from the codified standard), or the
unused forms do not exist in his idiolect at all (e.g. the speaker may be influenced by his
geographical background). It would seem justifiable to regard sentence (q) as a kind of
transition between spisovná and obecná þešština. But this is not the case. Neither this sentence
is admitted into the standard territory of spisovná þešština.

www.factumcz.cz 251
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

The rules of the standard language (spisovná þeššina) are strictly prescriptive. Even if a
sentence contains a single element of the field C, it is disqualified from the Standard Czech,
and it is expelled to the non-standard sphere of obecná þešština. The lower border between the
fields B and C is severely watched by the codification rules. Every penetration of an element
from the field C is punished by banning the whole sentence.

Obecná þešština, on the contrary, has no clear limits, and it admits even the use of items from
the field B, without insisting on their being replaced by the corresponding C-field items. This
can be seen in the following diagram:

Obecná þešština:
A
C

Codification reforms of Standard Czech (spisovná þešština) are carried out by authorized
institutions from time to time, the latest having taken place in 1993. The results are published
in Pravidla þeského pravopisu, which is a reference manual containing binding regulations
for using ““correct““ orthography, and even morphology. Every new reform usually gives rise
to extensive discussions not only among linguists, Czech language teachers, journalists, but
even in broad public. There may be various opinions concerning the suitability of particular
topics, but as a whole, the reforms are mostly based on a common background tendency:
Standard Czech (spisovná þešština) tries to adapt the rules of the ““official language““ to the
““naturally living““ forms of obecná þešština, to lessen the gap between the two varieties. A
Czech person writing an official letter, paper, report, etc. frequently consults the mentioned
manual or asks another person: ““Is it already allowed to write ……?““ The question means
whether the (rigid) codification has approved a form that has been used in obecná þešština (and
that is more progressive). The process of admission may have two stages. First, the new form
(coming from obecná þešština) is acknowledged side by side with the older one, i.e. ““both are
correct““. The reform that follows several decades later usually mentions only the newer form,
the older one being left out. A typical example was the development of infinitives in the
former half of 20th century. A hundred years ago, the only correct infinitive forms were
dČlati, mluviti, vidČti, þísti, psáti, etc., –– the forms that sounded oldfashioned. Gradually the
progressive forms of obecná þešština were let in, i.e. dČlat, mluvit, vidČt, psát (to do, to speak,
to see, to write). Nowadays, the -ti forms sound obsolete, and hardly anybody would use
them.

The latest reform has admitted many new forms from obecná þešština. At present, there is a
considerable number of word pairs (dublety), existing side by side –– offering the possibility of
““higher““ or ““lower““ stylistic diversification, e.g. Ĝíci –– Ĝíct (say), mohu –– mĤžžu (I can), brýle
–– brejle (eye-glasses), létat –– lítat (fly).

Teaching Czech to foreigners poses the question: which of the two varieties? Most teachers
would undoubtedly favour spisovná þešština, and they will support their choice by the
argument that it is the only ““correct Czech““. For a Czech teacher who has been drilling young
native speakers in using spisovná þešština, trying hard to force the pupils to break away from
using obecná þešština, it would be inconceivable, and maybe even ““heretical““, to teach obecná
þešština to foreign learners.

www.factumcz.cz 252
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Yet, a foreigner who is staying in the Czech republic cannot avoid encountering obecná
þešština in everyday life. Although the items of obecná þešština in the language system do not
exceed 20%, they do occur in communication with high frequency. If a foreign learner does
not know anything about the existence of the non-standard variety of Czech, the credibility of
the teacher´s explanations becomes undermined when hearing the adjectives, where almost all
the inflected forms differ from what has been taught at school. The different morfonological
structure of adjectives (as well as some cases of possessive and demonstrative pronouns) has a
strong impact even on the perception of morphological categories of gender and number. As
an illustration, let us compare the adjective endings, in masculine, feminine and neuter
gender; spisovná þešština: -ý, -á, -é ; obecná þešština: -ej, -á, -ý. Thus, the combination nový
auto (new car) in obecná þešština can lead a foreigner to the false conclusion that the noun
auto is masculine. The plural form nový auta instead of the spisovná þešština form nová auta
(new cars) may cause a total breakdown of the arduously learnt system of adjective
declensions.

Should the above mentioned examples be interpreted as if we were pleading for obecná
þešština as the variety that ought to be taught to foreign learners? In no case! We are convinced
that Czech for foreigners must be based on spisovná þešština. The main reasons can be
summed like this:
x Spisovná þešština is the codified variety –– in contrast to obecná þešština, where no
codification does exist.
x A foreigner is supposed to learn Czech not only for the sake of conversation, but (s)he
will read various types of texts, and probably even write letters, reports, specialized
papers.
x It is much easier to pass from the more complicated forms of spisovná þešština to
obecná þešština (which has lots of morphological simplifications, such as adjective
endings in Nominative and Accusative plural, lower number of case endings of nouns
in Instrumental plural, easier verb concord in past participle, etc.).

There may be teachers who would suggest solving the problem by teaching the two varieties
simultaneusly. This, however, would be preposterous. Czech morphology is complicated
enough, and any attempt at learning the two varieties in a parallel way would throw
everything into complete confusion. It is, however, necessary for Czech teachers to get rid of
the labels ““right-wrong““ in connection with the two varieties, each of which is a part of the
Czech language as a whole. The label ““wrong““ should be assigned to forms and constructions
that do not exist in Czech. The forms of obecná þešština are not wrong, but only non-standard.
The teachers themselves should be the first persons who inform foreign learners about the
existence of ““some different forms that are frequently used by native Czech speakers in
informal communication““. This should be done at a very early stage, so as to avoid lots of
misunderstandings. For the foreigners who are specialized in studying Czech at a university,
systematic explanations about the two varieties should be included in the curriculum at the
advanced level.

www.factumcz.cz 253
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

INDEX

accusative. sg.–– adj., poses. pron., demonstr. pron.,interrog. pron. 66


accusative –– personal pronouns 70
accusative sg. –– nouns, masculinum animate 66, 68
accusative sg. –– nouns, feminine 65
accusative sg. –– nouns, m.inanim, neuter 64
accusative –– basic functions 69-70
accusative –– prepositions 69-70
adjectival form of passive participle 178
adjectival indefinite pronouns 199-200
adjective –– concord with noun 23
adjectives –– accus. sg. 66
adjectives –– hard 23
adverbial ordinal numerals 33
adjectives –– soft 23
agent 173, 176
alphabetic order of Czech graphemes 17
analytic forms of comparative and superlative 143
aspect 34, 47-53
aspect and tense 48-53
aspect pairs 48-49
assimilation of voiced-voiceless consonants 15
auxiliary verb 40
cardinal numerals 30
category of case 18, 64
category of number 18
category of person 34
classification of nouns 74
clauses without subject 221
comparison of adjectives 141-144
comparison of adverbs 148-149
conditional 163-165
conditional clauses 166-167
conditional conjunctions 168
conditional –– word order 164
conjugation –– basic information 18, 34
conjunction ““aby““ 202- 204
conjunction ““jestli““ in object clauses 169
consonantal phonemes ––systematic survey 13
consonants 11-15
consonants: voiced-voiceless pairs 15
coordinating conjunctions and connecting expressions 217-218
dative –– expressing age 109
dative –– forms of personal pronouns 106
dative –– forms sg., pl. –– adj., dem. pron., posses. pron. 105
dative –– forms of interrogative and indefinite pronoun 106
dative –– noun forms sg., pl. 105

www.factumcz.cz 254
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

dative –– with verbs ““líbit se……““ 109


dative as indirect object 106
dative as object after certain verbs 108
dative in subjectless clauses 109
dative prepositions 110-111
declarative –– interrogative sentences 29
declension –– basic inormation 18, 64
declension of nouns of Latin and Greek origin 132
declension od personal pronouns –– general survey 125, 126
declension of adjectives –– general survey 122
declension of cardinal numerals –– general survey 127-128
declension of demonstrative pronouns –– general survey 124
declension of interrog., indef., negat. pronouns –– general survey 124
declension of nominal parts of passive constructions 176
declension of nouns –– general survey 120-121, 130
declension of possessive pronouns –– general survey 123
declension of ““dual““ nouns 131
deixis –– near 28
deixis –– remote 28
demonstrative pronoun 28
demonstrative pronouns –– accus. sg. 66
determination 22, 219
diminutives 226-227
diphthongs 10
dual 31, 131
enclitics 112, 212
epenthetic vowel 90
experiencer 107
female surnames 224
final clauses 203
formation of female nouns 222-223
forms of the accus. sg. –– survey 68
functional sentence perspective 219
future tense 44
future tense of imperfective verbs 45
future tense of the verb ““být““ 44
gender of nouns 19
general subject 183
genitive –– basic functions 86
genitive –– days and months 93
genitive –– forms of nouns, sg., pl. 87-89
genitive after numerals 92
genitive forms of adjectives, dem.pron., posses.pron. 89
genitive forms of interrogative and indefinite pronouns 91
genitive forms of personal pronouns 90
genitive object after certain verbs 93
goal 173, 176
gradation 141, 145
hard, soft and ““ambivalent““ consonants 66, 75
imperative 158-162

www.factumcz.cz 255
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

imperative and verb aspect 161


imperative of motion verbs 162
imperfectiva tantum 49
indirect speech –– declarative 208
indirect speech –– imperative 209-210
indirect speech –– interrogative 208
indirect speech –– verb tense 208
infinitive -AT 36
infinitive -IT, -ċT, -ET 36
infinitive -NOUT 38
infnitive -OVAT 38
inflection –– basic information 18
instrumental –– adj., demonstr. pron., posses. pron. 113
instrumental –– interrogative and definite pron. 114
instrumental –– nouns, sg., pl. 113
instrumental –– personal pronouns 113
instrumental vs. accustive: prepositions of static and dynamic relations 117
instrumental as agent in passive constructions 115
instrumental as nominal part of the predicate 114
instrumental as object after certain verbs 115
instrumental expressing means of travel 114
instrumental expressing profession 114
instrumental function 114
instrumental in adverbial functions 115
instrumental indicating direction 115
instrumental: prepositions 116-117
interrogative pronouns –– accus.sg. 66
interrogative pronouns 44
interrogative pronouns ““jaký?““, ““který?““ 24
interrogative sentences 29
irrregular verbs 58-60
iterative verbs 55, 230
letter ““ȓ“ and the pronunciation 12, 14
locative –– forms of nouns in sg. 99-101
locative –– interrogative and indefinite pronouns 103
locative –– personal pronouns 102
locative –– plural forms: nouns, adject., demonstrat. pron., posses. pron. 101
locative –– prepositions 98-104
mediated reqeuest 204
““mít““ as a modal verb 170-172
modal verbs 58-60
mood 34
morphological categories –– basic survey –– nominal 18
morphological categories basic survey –– verbal 34
morphological categories of nouns 18
morphological categories of verbs 34
motion verbs and prefixes 230
multiplicative numerals 32
multiplied negation 201
mutual relations of aspect and tense 48-53

www.factumcz.cz 256
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

negation in imperative 161


negation of verbs in future tense 45, 46
negation of verbs in past tense 39
negation of verbs in present tense 35
negative pronouns and adverbs 201
neutralisation of consonantal voicing 15
nominal forms pf adjectives 150
nominative 19, 64
nominative singular 19
number 34
numerals 30-33
numerals in indicating years 31
numerals used as nouns 228-229
obecná þešština 245-253
object clauses with ““aby, ““žže““, infinitive 205-207
object clauses with ““aby““ 204
objective genitive 87
ordinal numerals 32
partitive genitive 87
passive function of reflexive pronoun 183
passive participle 173
passive voice 173-178
past participle 39-40
past tense 39
personal pronouns 25, 35
personal pronouns –– word order 92
personal pronouns –– accusative 70
phonemes /Ģ/, /ć/, /Ė/ and their spelling 14
plural of adjectives –– nomin, accus. 85
plural of demonstr. pronouns, nomin., accus. 84
plural of nouns –– nomin. 76-79
plural of nouns, masc.animate, nomin., accus. 79-84
plural of possessive pronouns, nomin., accus. 84
pluralia tantum 133-135
possessive adjective 154-157
possessive genitive 87
possessive pronoun –– gender 26
possessive pronouns –– accus. sg. 66
postpositioned conditinal conjunction 169
prefixes of motion verbs 230-240
prepositions –– general remark 94
prepositions –– stress 16
prepositions –– survey 136
prepositions with genitive 94-97
present tense of regular verbs 36-38
pronoun ““vššechno““ 198
pronouns –– classification 18
pronouns ““kažždý-vššichni““ 197
properly reflexive object 180
propositions with accusative 69-70

www.factumcz.cz 257
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

receiver 176
reciprocal use of reflexive pronouns 182
reflexiva tantum 182
reflexiva tantum 61, 182
reflexive passive 183
reflexive possessive pronouns 184-188
reflexive pronoun as general subject 183
reflexive pronouns 179-183
reflexive verbs 61
relations between present tense and infinitive 36-38
relative clauses –– pronominal 194-196
relative clauses 189-191
relative pronoun ““jenžž““ 191
relative pronoun ““který““ 189-191
relative pronounn ““cožž““ 191
adverbs formed from adjectives 145-147
sounds of Czech 9-13
spatial adverbs 139-140
spatial prepositions 137
subjective genitive 87
subjectless clauses 221
suppletive verb forms 49
syllabic consonants 13
temporal clauses and temporal prepositions 211-213
temporal conjunctions 214-216
tense –– basic information 34
the constructions with ““rád““ 151-154
the list of prepositions 136
the verb ““to be““ 34
transitive and reflexive verbs 180
tykání 25
““užž –– ješštȓ“ 56
varieties of Czech 245-253
verb aspect 47-53
verb aspect and verb tense 50
verb aspect –– semantic distinctions 50 –– 52
verb negation 43
verb prefixes 241-244
verb tense in indirect speech 208
verb tenses –– general remark 44
verbal adjective 192
verbal noun 179
verbs of motion 54-56
verbs –– present tense 34-39
verbs: morphological categories 34
vocative: function and forms 118-119
voice: active –– passive 34
voiced –– voiceless consonants 15
voicing assimilation of consonants 15
vokalizace pĜedložžek 94

www.factumcz.cz 258
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

vowel length 10
vowels 9-10
vykání 25
word classes 18
word order –– in general 219-221
word order in the past tense 41
word order of personal pronoun 72
word order of the pronoun ““se““ 61, 63, 112
word order: auxiliary verb, reflexive pronoun 62-63
word order: auxiliary, reflexive pronoun, personal pronouns 112
word stress 16

-----

www.factumcz.cz 259
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

APPENDIX B

At the request of several readers of the above mentioned

Appendix INFORMATION ABOUT ““OBECNÁ ýEŠŠTINA““

the author has decided to reprint the full text of


the paper published by Stockholms universitet in 2000.

The text is presented in the original version –– with minor changes in wording and formal
layout. The Swedish summary has been left out.

*********************************************************

Karel Tahal

PROSTÁ ÚVAHA O OBECNÉ ýEŠŠTINċ

reprinted from

Meddelanden från slaviska institutionen Nr 36/1


Stockholms universitet

Bohemistik i Stockholm
Studier i språk och litteratur

Häfte 1

Stockholm 2000

Redaktion: Per Ambrosiani (ansv. utg.)


Tora Hedin
Mats Larsson
Barbro Nilsson

ISSN 1403-0306
© resp. författare 2000

www.factumcz.cz 260
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Karel Tahal

Prostá úvaha o obecné þešštinČ

Úvodem
Cizinec uþící se þesky je dĜíve nebo pozdČji konfrontován se skuteþností, žže vČtššina ýechĤ
ve svém soukromém hovoru použžívá jakýsi jazykový útvar, který se od šškolní normy více þi
ménČ odliššuje. Vypravovala mi jedna ššvédská studentka, žže na svou otázku „„Prosím vás,
který autobus jede do Kutné Hory?““ dostala na pražžském autobusovém nádražží odpovČć:
„„Do Kutný Hory? Tamhleten druhej.““ Na okamžžik zauvažžovala, zda odpovČć neobsahuje
kromČ požžadované informace i taktní opravu její gramatiky. Protožže ovššem nebyla v ýeské
republice poprvé a dobĜe vČdČla o existenci rozdílu mezi „„oficiální““ a „„neoficiální““ þešštinou,
hned se uklidnila.
Dotyþný ýech urþitČ ví, žže tvary, které ve své odpovČdi použžil, nejsou v souladu s „„jazy-
kovými pĜedpisy““. Kdyby informaci hlásil rozhlasem nebo ji podával písemnČ, asi by ji
formuloval ve spisovné podobČ. A kdyby se zahraniþní tazatelka kromČ svého autobusu
zaþala navíc zajímat o informátorĤv jazykový projev, zĜejmČ by na její pĜímý dotaz odpovČdČl
 pokud by mČl þas a chuĢ  nČco v tom smyslu, žže si je vČdom toho, žže jeho odpovČć nebyla
jazykovČ úplnČ v poĜádku, ale žže „„takhle se mluví““, žže to je „„lidová þešština““.
Souþasná dichotomie standardní a nestandardní þešštiny má Ĝadu aspektĤ, které se prolínají,
aĢ užž jde o hlediska dialektologická, sociolingvistická, psycholingvistická, didaktická, pĜe-
kladatelská, þi ješštČ nČjaká dalšší. Mezi þeskými bohemisty se vedou diskuse o bȞžnČ mluve-
ném jazyce, o specifickém postavení obecné þešštiny, o užžívání standardních þi nestandardních
jazykových prostĜedkĤ v té þi oné komunikativní situaci, upĜesĖuje se terminologie, a obþas
se dokonce navrhuje taková þi jiná reforma. PĜitom se obvykle implicitnČ pĜedpokládá, žže
diskutující z vlastní zkuššenosti znají obecnČþeské odchylky od kodifikovaného standardu,
tedy od þešštiny spisovné.
Naproti tomu cizinec se na þešštinu dívá zvenku. NemĤžže vycházet z vlastních Ĝeþových
návykĤ, a nutnČ tedy potĜebuje explicitní vysvČtlení. To platí jak o zaþínajícím studentovi
þešštiny, jehožž cílem je praktické zvládnutí jazyka, tak i o zkuššeném zahraniþním lingvistovi,
který se chce dovČdČt nČco o þeské jazykové situaci, a jmenovitČ právČ o onom povČstném
vztahu „„dvou þešštin““. Dejme tomu, žže v pĜednᚹce pro zahraniþní zájemce uvedu jako pĜíklad
rozdílu mezi spisovnou a obecnou þešštinou dvojici vČt
(1a) Druhými dveĜmi vybČhl nČjaký mužž.
(1b) Druhejma dveĜma vybČh nČjakej chlap.
Na dotaz, kterou z obou verzí užžívám já, odpovím, žže obČ, v závislosti na okolnostech.
Kdybych svČdþil u soudu, vyjádĜil bych se asi prvním zpĤsobem, zatímco v soukromé kon-
verzaci je pro mČ nejpĜirozenČjšší to druhé. Kdyžž vysvČtlím, žže pouze první varianta je kodifi-
kována jakožžto standardní jazyk, nelze vylouþit, žže mi zkuššený zahraniþní lingvista, který
jinak o þešštinČ nic neví, položží otázku, proþ ta druhá varianta nemá rovnoprávný status, proþ
se i jí nedostane kodifikaþního posvČcení.
Toto nedorozumČní jsem ovššem zpĤsobil já sám, a to tím, žže jsem jako pĜíklad sestavil
 dost pracnČ  takovou vČtu, jejힾ obČ verze se nČjakým zpĤsobem vzájemnČ lišší v kažždém
slovČ. Tím jsem posílil dojem, žže pro þešštinu je charakteristická existence dvou oddČlených
paralelních vrstev, žže jedno a tot鞾 sdČlení je možžno vyjádĜit dvČma odliššnými zpĤsoby. To je

www.factumcz.cz 261
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ovššem mylná pĜedstava. V praxi jsou takové pĜípady sp횹e výjimkou, jak uvidíme dále. Ale
ješštČ dĜíve uvećme, i pro naššeho cizince, poznámku o terminologii.

Adjektiva spisovný a obecný jsou trochu zavádČjící, cožž pĜi neznalosti skuteþného stavu
nČkdy vede k neadekvátnímu pĜekladu do cizího jazyka. Setkal jsem se napĜíklad s tím, žže
spisovná þešština byla do angliþtiny chybnČ pĜeložžena jako written Czech. Výraz obecný zase
bývá chápán ve smyslu vššeobecný, a podle toho i pĜekládán.
Abychom se vyhnuli omylĤm, konstatujme radČji výslovnČ i takový elementární fakt, žže
spisovný není tot鞾 co psaný. Jazykový projev mĤžže být buć mluvený, tj. akustický, nebo
psaný, tj. grafický; to záležží na zpĤsobu komunikace. Oznaþení spisovný se naproti tomu vzta-
huje na soubor kodifikovaných výrazových prostĜedkĤ a je vlastnČ synonymem pojmenování
standardní, tedy Standard Czech.
U termínu obecný si i þeský bohemista uvČdomuje jeho nepĜesnost. PrimárnČ by asi mČl
být chápán jako obyþejný, prostý, bȞžný. PrávČ tak nČjak charakterizuje zpĤsob svého
soukromého vyjadĜování lingvisticky nešškolený rodilý mluvþí, tedy: „„Já mluvím obyþejnou,
lidovou, þešštinou.““ V souþasnosti se vššak stále víc posiluje i zevššeobecĖování této sub-
standardní variety, jednak v bȞžné mluvČ na úkor regionálních dialektĤ, jednak pronikáním i
do takových komunikativních situací, které dĜíve byly výhradnČ doménou spisovného jazyka.
AĢ zvolíme ten þi onen název, Ĝeþovou praxi rodilých mluvþích to neovlivní. Abychom se
vyhnuli zbyteþným komplikacím, zĤstaĖme v tomto pojednání u zavedených nálepek
spisovná þešština a obecná þešština.
Není náhodou, žže autoĜi slovníkĤ a gramatik považžují þasto za nutné uvést v samém názvu
publikace adjektivum spisovný, tedy napĜ. Slovník spisovného jazyka þeského, Mluvnice
spisovné þešštiny. Užž tím se implicitnČ naznaþuje existence i jiných variet jazykového celku.
PĜi formulování psaného komunikátu jsou dĤležžitým arbitrem i Pravidla þeského pravo-
pisu, která kromČ ryze ortografických instrukcí obsahují také nČkteré informace z oblasti
morfologie. V názvu této pĜíruþky by bylo adjektivum spisovný nadbyteþné. Je urþena pro
veĜejné komunikáty, kde sotva pĜichází v úvahu jiná nežž spisovná varieta. (Pokud se pisatel
úmyslnČ rozhodne nerespektovat kodifikovaný pravopis, pak žžádná pravidla nepotĜebuje.)
V oficiálním psaném textu má spisovný jazyk i prestižžní charakter. To platí stoprocentnČ o
veĜejných dokumentech, jakými jsou napĜ. úĜední sdČlení, zpráva tiskové agentury, odborné
pojednání, seriózní dopis obþana nČjaké instituci. Jako závažžný prohĜeššek je pociĢována jaká-
koli odchylka od pravopisné a gramatické kodifikace. Napsáním výrazĤ spĤsob, dvouch,
zĜejmnČ, aby jsme, s pĜátelemi by se pisatel diskvalifikoval. Technickou chybu, tzv. pĜeklep,
jakým je tĜeba zámČna písmena i za u ve výrazu svýmu otázkami, velkoryse promineme,
maximálnČ to budeme považžovat za nedbalost. BČda ovššem autorovi, kterému by unikl pĜe-
klep y místo i, napĜ. svýmy otázkami. U þtenáĜe to zákonitČ vyvolá pochybnosti o pisatelovČ
znalosti pravopisu, o jeho ovládání „„správné““ þešštiny.

Odborný þi úĜední psaný text, urþený pro veĜejné publikování, pĜedstavuje jeden pól
souþasné þešštiny a je spojen s požžadavkem použžívání spisovných výrazových prostĜedkĤ. Na
protilehlém pólu ležží spontánní mluvená komunikace v domácím prostĜedí, kde rodilý ýech
mluví svou „„skuteþnou mateĜšštinou““, která se od kodifikovaného standardu lišší výraznČji, nežž
tomu bývá v jiných jazycích.
Jazykový útvar, jehožž prostĜedky užžíváme v soukromých mluvených komunikátech, bývá
popisován jako „„bȞžná mluva toho þi onoho mČsta, té þi oné oblasti““. Zatímco na MoravČ jsou
ješštČ dost žživé regionální dialekty, na území ýech doššlo k jejich výraznému omezení a vy-
rovnání ve prospČch obecné þešštiny. K pojmenování obecná þešština se dĜíve nČkdy pĜipojo-
val podtitul þeský interdialekt (chápáno teritoriálnČ pro oblast ýech). V poslední dobČ toto

www.factumcz.cz 262
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

vymezení ustupuje do pozadí a zdá se, žže obecná þešština aspiruje na vČtšší vššeobecnost, ve
smyslu územního rozššíĜení i funkþního využžití.
Pokud jde o moravskoslezské území, je vztah tamních obyvatel k obecné þešštinČ rĤzný, a
to jak v rovinČ praktického použžívání, tak v emocionálních postojích. I pĜi plném respektování
moravských odliššností ovššem zĤstává nesporným faktem, žže ze vššech nekodifikovaných
variet souþasného jazykového celku je nejrozššíĜenČjšším útvarem obecná þešština. Je prakticky
jisté, žže se i cizinec setká kromČ spisovného jazyka právČ s ní.

TĜi pole
ZnázornČní vzájemného vztahu spisovné a obecné þešštiny jako dvou paralelních auto-
nomních vrstev je oprávnČné jen pĜi zkratkovité a vČdomČ zjednoduššené informaci. Takového
zjednoduššení jsme se úmyslnČ dopustili ve vČtách (1a) a (1b). Rozdíly vyniknou ješštČ
výraznČji v následujícím pĜíkladu, který obsahuje dokonce deset slov:
(2a) On prý tČmi novými klíþi stále nemohl odemknout žžádné zásuvky.
(2b) Von prej tČma novejma klíþema furt nemoh vodemknout žžádný ššuplíky.
Pokud za základní jednotku zvolíme slovo (ve smyslu rĤzných flektivních tvarĤ rĤzných
jednoslovných lexémĤ), pak se z kvantitativního hlediska obČ verze lišší stoprocentnČ. Zatímco
verze (a) je plnČ v souladu s kodifikovanými pravidly spisovného jazyka, verze (b) je koncen-
trovaným pĜíkladem obecné þešštiny  s odchylkami v morfologii, morfonologii a lexiku.

Kdyby bylo možžno obdobnČ formulovat kteroukoli výpovČć dvČma odliššnými zpĤsoby,
ššlo by opravdu o dvČ autonomní jazykové roviny. Skuteþnost je ovššem jiná. V autentických
mluvených komunikátech jen ojedinČle najdeme vČtu, jejힾ kažždé slovo se nČjak lišší od kodifi-
kované normy spisovné þešštiny. NČco takového se obtힾnČ konstruuje i umČle. Ve vČtČ
(3) Von Ĝek, žže ve svejch poznámkách žžádný takový pĜíklady nenaššel
obsahuje jen pČt z deseti slov nČjaký rys obecné þešštiny. Ostatních pČt slov zĤstane beze
zmČny, i kdyžž vČtu upravíme do spisovné podoby. Výrazy žže, ve, poznámkách, pĜíklady,
nenaššel sotva mĤžžeme nahradit nČþím jiným. Aþkoli pomČr spisovnosti a nespisovnosti je zde
5 : 5, nelze vČtu jako celek považžovat za spisovné vyjadĜování.
UplatnČní kritéria spisovnosti þi nespisovnosti užž nebude vĤbec snadné u vČty
(4) SekretáĜka se pĤl hodiny marnČ snažžila zamknout novým klíþem skĜínČ.
Je nesporné, žže vššech deset slov je v souladu se standardní kodifikací. RovnȞž nesporná je
vššak skuteþnost, žže stejnČ bude tato vČta znít i v obecné þešštinČ. K žžádnému slovu neexistuje
alternativa. Bez kontextu nelze urþit, ve kterém „„kódu““ se mluvþí právČ pohybuje. Jestližže
ovššem sdČlení pokraþuje a následuje vČta
(5) Teprve druhej den se ukázalo, žže nČkdo vymČnil vššechny zámky,
je výraz druhej dostaþujícím signálem k tomu, abychom konstatovali, žže mluvþí použžívá
obecnou þešštinu. Toto hodnocení se dokonce promítne zpČtnČ i na pĜedchozí vČtu (4), která
sama nedávala žžádné vodítko k zaĜazení do pomyslných rovin spisovné, þi obecné þešštiny.
Tento rozpor je pro vztah obou jazykových variet charakteristický. Na jedné stranČ objek-
tivnČ zjistitelný poþetní pomČr ve prospČch kodifikovaných tvarĤ spisovné þešštiny, v naššem
pĜípadČ dokonce 19 : 1, na druhé stranČ celkový dojem nespisovnosti, který je pĜitom dán jen
jednou dvacetinou použžitých výrazových prostĜedkĤ. VysvČtlení nenajdeme v kvantitativních
údajích, nýbržž ve faktu, žže pouze spisovná þešština se mĤžže vykázat závaznou kodifikací. Aby

www.factumcz.cz 263
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

výpovČć byla uznána za spisovnou, staþila by maliþkost: zmČnit tvar druhej na druhý, þímžž
by se plnČ legalizovalo „„vpušštČní do spisovné þešštiny““.
Uvedené pĜíklady ukazují, žže interpretace vztahu spisovné a obecné þešštiny jakožžto dvou
zcela samostatných rovin neodpovídá skuteþnosti.
Rozborem autentických komunikátĤ zjistíme, žže rozdíly mezi obČma sledovanými jazyko-
vými varietami spoþívají v relativnČ malé þásti výrazových prostĜedkĤ. Jak ukazují výsledky
prĤzkumu (popsané v závČreþných kapitolách tohoto pojednání), þiní maximum možžných
odliššností pĜibližžnČ dvacet procent. NejvýstižžnČjšším grafickým znázornČním je potom zĜejmČ
následující obrázek, skládající se ze tĜí polí:

80 % 20 %
B
A
C

Pole A obsahuje výrazové prostĜedky spoleþné, zatímco v polích B a C ležží tvary, které se
od sebe lišší, a to tak, žže pole B pĜedstavuje kodifikované výrazové prostĜedky spisovné þeššti-
ny a pole C zahrnuje jejich protČjššky v obecné þešštinČ.
Ukázky uvedené pod þísly (2a), (2b) a (4) jsou extrémními pĜípady, kdy vššechna slova da-
né vČty ležží v jediném poli. Ve vČtČ (4) patĜí vššech deset slov do pole A, to znamená do sou-
boru výrazových prostĜedkĤ, u nichžž není žžádná alternativa, které jsou tedy spoleþné spisov-
né i obecné þešštinČ. Ve vČtČ (2a) ležží vššechna slova v poli B, tj. v souboru kodifikovaných vý-
razĤ standardní þešštiny, k nimžž vššak existuje obecnČþeská alternativa v podobČ vČty (2b), kde
vššech deset slov patĜí do pole C, to znamená do oblasti, jejힾ výrazové prostĜedky nejsou
z hlediska kodifikace standardního jazyka pĜípustné.
Takovéto pĜípady, kdy vššechny jednotky náležží témužž poli, se v praxi vyskytují jen zĜídka,
cožž platí pĜedevšším pro vČty (2a) a (2b), které jsou zvlᚹtními pĜípady spisovné, respektive
obecné þešštiny. Reálné komunikáty obvykle þerpají stavební materiál z více polí. PĜitom kom-
binace A+B pĜedstavuje vyjadĜování spisovné, zatímco použžitím nČkterého prvku z pole C
se celý komunikát posouvá do substandardní polohy, tedy graficky znázornČno:

Spisovná þešština: B
A

Obecná þešština:
A
C

Posuny v kodifikaci spisovné þešštiny


Výchozí pĜedstava spisovné a obecné þešštiny jakožžto dvou autonomních rovin se pĜi tomto
pohledu výraznČ zmČnila. Avššak ani znaþný kvantitativní rozdíl mezi spoleþným polem A na
jedné stranČ a oddČlenými poli B a C na stranČ druhé nedokើe negovat existenci sledované
dichotomie. To je dáno skuteþností, žže pravidla spisovné þešštiny jsou kodifikovaná a pĜedsta-
vují závaznou normu pro standardní vyjadĜování. Spisovný jazyk má preskriptivní charakter a

www.factumcz.cz 264
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

jakákoli odchylka je kvalifikována jako poruššení pravidel, bez ohledu na poþet „„pĜestupkĤ““.
Praktický význam nemá ani fakt, žže kodifikace spisovné þešštiny je skuteþnČ preskriptivní
vlastnČ jen v naššem úzkém poli B, zatímco v mnohem rozsáhlejšším poli A jde o deskriptiv-
nost.
I tehdy, kdyžž se pohybujeme výhradnČ v „„neutrálním““ poli A, napĜ.
(6) VĤbec jsem nevČdČl, jak mu celou tu vČc mám vysvČtlit,
je našše vyjadĜování spisovné. Z hlediska standardní kodifikace je irelevantní, žže se výrazové
prostĜedky z pole A použžívají i v obecnČþeském mluvním projevu.
Naproti tomu jako nespisovná je hodnocena napĜ. vČta
(7) PodaĜilo se nám je dohonit ažž na druhým konci mČsta,
aþkoli pomČr mezi výrazovými prostĜedky jednotlivých polí je A : C = 9 : 1.
Striktní preskriptivnost spisovné þešštiny jsme v naššem náþrtku vyznaþili pevnou dolní linií
pole B. Tato hranice mezi poli B a C pĜedstavuje z hlediska spisovné þešštiny neprostupnou
žželeznou oponu, pĜísnČ stĜežženou kodifikaþními pravidly, pĜedevšším tvaroslovnými a hlásko-
slovnými, v písemné podobČ navíc i pravopisnými.
Na rozdíl od spisovné þešštiny je obecná þešština velmi tolerantní. Opaþným smČrem je možž-
no tuto hranici volnČ pĜecházet, pohyb z pole C do pole B není žžádným problémem. V obec-
nČþeském hovoru se autor vČty
(8) Zejtra za vámi vššema pĜijdou lidi, který se tím zabejvají
nemusí zodpovídat z toho, žže použžil standardního tvaru vámi, žže tedy z pole C svévolnČ pĜe-
kroþil hranici do pole B. Podobné hybridní vyjadĜování není v nestandardních komunikátech
niþím neobvyklým, jak ješštČ uvidíme.
PrávČ existence pĜísné dolní hranice spisovné þešštiny je pĜíþinou toho, žže mezi obČma
útvary existuje neustálé napČtí. Kodifikovaná pravidla jsou v oficiálním projevu pro vššechny
užživatele jazyka závazná, ale pĜitom je spisovná þešština sotva pro nČkoho skuteþnou mateĜ-
šštinou.

V kodifikaci spisovné þešštiny se þas od þasu provádČjí úpravy. VČtššinou jde o zmČny
pravopisné, ale ruku v ruce s nimi jdou obvykle i jisté posuny morfologické. V pravopise
mohou být nČkteré zmČny zdaĜilejšší, jiné ménČ zdaĜilé, takžže se þasto bouĜlivČ diskutuje o
tom, zda je to skuteþnČ krok správným smČrem.
Morfologické reformy témČĜ vžždy znamenají uznání tvarĤ, které pĜedtím nebyly považžo-
vány za standardní, avššak v mluvní praxi se stále þastČji objevovaly i ve veĜejných komuni-
kátech formulovaných v podstatČ spisovnou þešštinou. Jde o tvary, které dĜívČjšší kodifikace
vykazovala do pole C, které vššak byly tak neústupné a vytrvalé, žže se v prĤbČhu þasu staly
jakýmisi þekateli na oficiální pĜijetí, ažž koneþnČ byly vpušštČny do spisovného jazyka a zaĜa-
zeny v podobČ dublet na druhé místo vedle tvarĤ, které do té doby byly uznávány jako jedinČ
pĜípustné. Takovým postupem se z bývalých rivalĤ ležžících v oddČlených polích B a C stali
partneĜi, a tím se pĜesunuli do spoleþného legitimního pole A.
Není tedy vĤbec pĜekvapující, žže jednou z bȞžných otázek rodilého ýecha, který obþas
sestavuje nČjaký oficiální psaný text, je: „„Užž se smí psát to a to?““ Do Pravidel þeského pravo-
pisu ostatnČ pro jistotu nahlힾí i dost zbČhlý pisatel.

Výmluvné jsou také výsledky následujícího miniexperimentu. Mezi nČkolik dvojic vČt
formulovaných jednou ve spisovné a podruhé v obecné þešštinČ zaĜadíme i vČty
(9-1) MOHU TAKÉ ěÍCI, žže JESTLIŽŽE letadla nebudou do ýTYě hodin LÉTAT,
VYPIJÍ toho HOSTÉ VÍCE.
(9-2) MģŽŽU TAKY ěÍCT, žže JESTLI letadla nebudou do ýTYěECH hodin LÍTAT,
VYPIJOU toho HOSTI VÍC.

www.factumcz.cz 265
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Stává se, žže se i zkuššený užživatel spisovné þešštiny nechá nachytat a variantu (9-2) prohlásí
za nespisovnou. Ne kažždý staþil vzít na vČdomí tĜeba to, žže tvary þtyĜech, lítat, hosti byly
kodifikovány jako spisovné, jak to dokazuje napĜ. šškolní vydání Pravidel þeského pravopisu
z roku 1993. Z t鞾e publikace se dovíme, žže standardní kodifikaci budou odpovídat jak
varianty (1), tak i (2) napĜ. ve vČtách
(10-1) Bez BRÝLÍ to nebudu MOCI pĜeþíst,
(10-2) Bez BREJLÍ to nebudu MOCT pĜeþíst,
nebo
(11-1) Tady je CHLÉB a POLÉVKA,
(11-2) Tady je CHLEBA a POLÍVKA.
Ukazuje se, žže si kodifikace spisovného jazyka sice úzkostlivČ hlídá svoji dolní hranici a žže
mĤžže trvat dost dlouho, nežž se z þekatele stane plnoprávný þlen standardního jazyka, avššak
v rámci samotné spisovné þešštiny poskytují dublety jisté možžnosti volby, a tím stylisticky
„„vyššššího““ þi „„nižžššího““ odstínČní projevu.
Podobné kodifikaþní úpravy ovššem mají i svá úskalí a þasto jsou nedĤsledné. Ve zmínČ-
ných Pravidlech zjistíme, žže jsou pĜípustné dublety brýle  brejle, ale naproti tomu je jen
strýc, rýþ, rýžže. ObdobnČ se naproti benevolentnosti dublet polévka  polívka, nalévat 
nalívat striktnČ vyžžaduje jen mléko nebo nalézat.

Dovedeno ad absurdum mĤžžeme pak sestavovat kvizy (i kvízy), které mohou (i mĤžžou) pČknČ
poplést (ne vššak poplíst !) i zkuššeného þešštináĜe. Která verze je správná?
(12-1) NČjakému strýcovi s brýlemi spadl chléb do polévky, kdyžž si naléval mléko
do kávy, a on pak nemohl nalézt ty brýle.
(12-2) NČjakému strýcovi s brejlemi spadl chleba do polívky, kdyžž si nalíval mléko
do kávy, a on pak nemohl nalézt ty brejle.
(12-3) NČjakýmu strejcovi s brejlemi spadl chleba do polívky, kdyžž si nalíval mlíko
do kávy, a on pak nemohl nalízt ty brejle.
(12-4) NČjakýmu strejcovi s brejlema spadnul chleba do polívky, kdyžž si nalejval mlíko
do kafe, a von pak nemoh nalízt ty brejle.
OdpovČć: Podle citovaných Pravidel þeského pravopisu z roku 1993 jsou zcela správné for-
mulace (12-1) a (12-2).
ěeþeno slovy klasika: „„MĤžžeme o tom vést spory, mĤžžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak
vššechno, co se proti tomu dá dČlat.““

PĜestožže umČle zkonstruovaná absurdní vČta (12) je urþena sp횹e pro pobavení, plyne z ní
zjišštČní, žže ani kodifikovaná spisovná þešština není plnČ stabilní a jednotná. Náhlé uznání
dosud nestandardních tvarĤ, a tím vznik dublet, mĤžže doþasnČ rozkolísat kodifikovanou
normu spisovného jazyka dokonce natolik, žže nekodifikovaná norma obecné þešštiny je
najednou vlastnČ mnohem stabilnČjšší. V pĜípadČ naššeho absurdního pĜíkladu bude i zkuššený
užživatel þešštiny váhat u varianty (12-2), pĜípadnČ i (12-3). Jestližže se vššak smí vyjádĜit
nespisovnČ, tedy svou skuteþnou mateĜšštinou, nezpĤsobí mu formulace varianty (12-4) žžádné
potힾe. A tak tomu zĜejmČ bude u vČtššiny rodilých mluvþích. Tento vČtššinový úzus je
základem normy obecné þešštiny –– která vššak na rozdíl od spisovné variety není kodifikována.
U varianty (12-3) jsme postupovali v tendencích provedené reformy a posunuli jsme
kmenové vokály ve slovech strejc, mlíko, nalízt. Tím jsme vššak pĜekroþili hranice, na nichžž
se ona reforma zastavila. Tyto tvary jsou souþasnými kodifikaþními pravidly stále odkazová-
ny do nestandardního pole C.
Podobným komplikacím se vyhneme v následující absurditČ:
(13) Jedna tetka s mobilem upustila dort do džžusu, kdyžž si dávala rum do þaje, a pak
nemohla najít ten mobil.

www.factumcz.cz 266
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Použžité výrazové prostĜedky zde nejen nemají žžádné dublety, ale navíc ležží vššechny v poli A,
takžže tato informace bude znít stejnČ jak ve spisovné, tak i v obecné þešštinČ.  A rázem je po
problémech!

ýešština jako cizí jazyk


Uþitel þešštiny jako cizího jazyka bývá postaven pĜed úkol nauþit úplné zaþáteþníky bČhem
nČkolika semestrĤ þesky natolik, aby nejen získali elementární pĜehled o jazyce, literatuĜe a
reáliích, ale aby si osvojili i Ĝeþové dovednosti natolik, žže se budou umČt orientovat v ne-
adaptovaných textech a sami jednoduchým zpĤsobem komunikovat s ýechy, písemnČ i ústnČ.
Jednou ze zcela zásadních otázek je, odkud vyjít, pokud jde o spisovnost a nespisovnost.
OsobnČ se pĜikláním ke spisovnému jazyku. Jsou pro to dva pádné dĤvody. Jednak se asi
málokterý cizinec vrhne na studium þešštiny jen proto, aby se domluvil v Praze na ulici, jednak
je spisovná þešština  na rozdíl od þešštiny obecné  kodifikovaná. OkrajovČ je možžno
pĜihlédnout i ke skuteþnosti, žže obecná þešština je morfologicky jednodušššší, takžže v pĜípadČ
pozdČjšší snahy zvládnout obČ variety je pĜechod od spisovné þešštiny k obecné podstatnČ lehþí
nežž naopak.
Na pĜedchozích stranách jsme upozornili na to, žže i kodifikovaný spisovný jazyk obsahuje
Ĝadu dublet, pĜiþemžž obvykle jeden þlen dvojice pĜedstavuje „„vyšššší““ styl, zatímco ten druhý,
„„progresivnČjšší““, bývá shodný s obecnou þešštinou. Pokud tedy máme na vybranou, hodí se
pro výuku lépe progresivní tvary, které jsou použžitelné univerzálnČ  alespoĖ pro cizince ve
stadiu, kdy ješštČ není schopen vnímat nČjaké stylistické odstíny. KonkrétnČ jsou to napĜ. slo-
vesné tvary žžiju, žžijou, Ĝíct, moct, mĤžžu, mĤžžou, v komparativu adverbií tvary víc, hĤĜ, dál,
blힾ, dĜív, v lexiku výrazy taky, jestli apod.
Ukazuje se, žže nejvhodnČjšší výchozí varietou pĜi výuce þešštiny jako cizího jazyka je
„„progresivní spisovná podoba““, jak je ilustrována napĜ. vČtou (9-2). Jinými slovy, pĜi výuce
þešštiny se obvykle pohybujeme na dolní hranici spisovného útvaru. NČkdy, v zájmu
zjednoduššení, na této hranici i dost povើlivČ balancujeme a mírnČ ji pĜekraþujeme, a to nejen
tím, žže tĜeba v nominativu plurálu užžíváme tvary hosti, turisti, obþani, demokrati, ale i
„„zatajením““ nČkterých slovesných tĜíd a redukcí prézentní konjugace na tĜi sady koncovek,
totižž 1) -ám, -ᚹ, -á, -áme, -áte, -ají; 2) -ím, -횹, -í, -íme, -íte, -í/-ejí; 3) -u, -ešš, -e, -eme, -ete,
-ou.
Jednotliví uþitelé se nČkdy lišší v pĜístupu k tvarĤm opakuji/opakuju , opakují/opakujou.
(Pravidla þeského pravopisu sice explictnČ uvádČjí dublety žžiji i žžiju, žžijí i žžijou, myji i myju,
myjí i myjou, dokonce i liji, leji, liju, leju a mnoho dalšších, avššak u vššech sloves s infinitivem
na -ovat zachovávají cudné mlþení.)

Vycházíme ze zásady, žže srozumitelnost cizincova vyjadĜování je dĤležžitČjšší nežž pedan-


tická pĜesnost. Proto také v mluveném projevu nezavrhujeme obecnČþeské tvary jako „„ne-
správné““. Je rozhodnČ lepšší, kdyžž cizinec Ĝekne já jsem to neþet nežž já jsem to neþísl. V prv-
ním pĜípadČ se souhlasným pĜikývnutím jen okrajovČ poznamenáme, žže je to sice nestandard-
ní, ale užžívaný tvar, zatímco druhou podobu samozĜejmČ hodnotíme jako naprosto chybnou.
V pozdČjšším stadiu výuky je ovššem nutno, aby se student dovČdČl i o dichotomii spisovné
a obecné þešštiny, alespoĖ ve formČ struþné informace  aby v Praze pochopil, kterej autobus
žže jede do tý Kutný Hory.

www.factumcz.cz 267
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Základní charakteristiky obecné þešštiny


PĜi popisu obecné þešštiny je zĜejmČ nejjednodušššší taxativnČ vyjmenovat morfologické a
morfonologické rysy, které se nČjak lišší od standardní kodifikace.
V lexiku je obtힾné vymezit nČjakou specificky obecnČþeskou slovní zásobu, pĜípadnČ sta-
novit, kde zaþínají výrazy slangové.
Nesnadnost popisu syntaktických zvlᚹtností je dána znaþnČ uvolnČnou stavbou vČty v ne-
pĜipraveném mluveném komunikátu  bez ohledu na to, zda je morfologicky, morfonologicky
a lexikálnČ pronᚹen v obecné, nebo ve spisovné þešštinČ (apoziopeze, elipsy, anakoluty, vý-
plĖková slova, hezitaþní zvuky apod.)
V následujících bodech se zamČĜíme na morfonologii a morfologii, cožž jsou oblasti, kde
rozdíly mezi obČma útvary vynikají nejmarkantnČji. Je samozĜejmé, žže nejde o nČjaká „„pra-
vidla obecné þešštiny““, nýbržž o seznam tvarĤ, které jsou pro obecnou þešštinu charakteristické,
v konkrétním komunikátu vššak nejsou pro mluvþího závazné.
Za referenþní útvar zde bereme „„progresivní““ podobu spisovné þešštiny, jak jsme se o ní
zmínili v pĜedcházející kapitole.

Morfonologie:
1. Dlouhý vokalický foném /i:/ korespondující s grafémem ý se mČní na /ej/. To je bȞžné u
koncovek (novej, novejch, novejm). Ve slovních kmenech je tento posun sice dost þastý
(tejden, mejdlo, bejt), v nČkterých slovech vššak nepĜichází v úvahu (motýl, rýma, Londýn ).
OjedinČle se ej objevuje i tam, kde spisovnému fonému /i:/ odpovídá grafém í po kon-
sonantech s, z, c, pĜípadnČ Ĝ (sejtko, zejtra, cejtit, vohĜejvat).
2. Vokál /e:/ se mČní na /i:/, pĜi grafickém záznamu obecné þešštiny zapisované buć jako ý,
nebo jako í. To opČt bȞžnČ platí pro koncovky (nový auto, mýho kamaráda, nČjaký vČtČ).
V kmenové pozici je tento posun omezen na nevelký poþet slov (napĜ. mlíko, dýlka, pĜinýst),
zatímco slova, která dĤslednČ uchovávají kmenový vokál é jsou v poþetní pĜevaze (napĜ. lék,
léto, jméno).
3. Protetický konsonant v pĜed iniciálním vokálem o se þasto považžuje za jeden z nej-
nápadnČjšších rysĤ obecné þešštiny (von, vokno, votevĜít), u mnoha slov je vššak prakticky
vylouþen (otec, osa, oceán).

Morfologie:
4. U adjektiv a ukazovacích zájmen dochází v plurále ke splynutí nominativu a akuzativu, a
navíc k zániku rozdílĤ v rodČ. Kuriózní je také skuteþnost, žže pro adjektiva se užžívá kon-
covka, která ve spisovném jazyce patĜí maskulinu singuláru, cožž se v obecné þešštinČ projevuje
i tím, žže se v nominativu plurálu žživotných maskulin nerealizují spisovné alternace konso-
nantĤ rýĜí, kýcí, chýšší, hýzí, skýšští, ckýþtí. Místo toho nastupuje univerzální typ
ty nový, dobrý, velký, tichý, drahý, þeský, nČmecký pro nominativ i akuzativ žživotných i
nežživotných maskulin, feminin a neuter.
Za zmínku stojí konstatování, žže pokud zaznamenáváme tvary obecné þešštiny graficky, pí-
ššeme v nominativu plurálu žživotného maskulina obvykle ypsilon, tedy nový studenti. Naproti
tomu písemnou podobu noví studenti chápeme jako spisovnou, aþkoli ve zvukové rovinČ jde v
obou pĜípadech o stejný foném /i:/.

www.factumcz.cz 268
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

5. Ke konsonantickým alternacím kc, chšš, hz obvykle nedochází ani v lokále plurálu u
substantiv vzorĤ pán a hrad, a navíc je spisovná koncovka -ích nahrazena koncovkou -ách (vo
dČlníkách, ve vlakách, vo ýechách, vo úspČchách, vo vrahách, vo návrhách).
6. Substantivní koncovky v instrumentále plurálu se mČní tak, žže to mimo jiné vede ke sní
žžení jejich poþtu:
-ami, -y ĺ -ama; -emi, -i ĺ -ema; - ími ĺ -íma; -mi ĺ -ma;
(pánama, hradama, mužžema, strojema, pĜedsedama, soudcema,
žženama, rĤžžema, písnČma, kostma,
mČstama, moĜema, kuĜatama, nádražžíma).
7. V instrumentále plurálu se mČní koncové -mi na -ma u adjektiv, zájmen a þíslovek
(novejma, moderníma, náma, nima, mejma, jejíma, naššima, tČma, vššema, tĜema, þtyĜma).
8. PĜi oslovení se mužžská pĜíjmení užžívají v nominativu (pane Holan, pane Horák, pane
KováĜ, pane Procházka), místo náležžitého spisovného vokativu (pane Holane, pane Horáku,
pane KováĜi, pane Procházko).
9. U sloves v minulém participiu použžívá obecná þešština jediný tvar, bez rozliššení rodu
(novináĜi|návrhy|studentky|auta þekali). Je samozĜejmé, žže i ve spisovném jazyce je rozdíl
mezi -li a -ly pouze pravopisný, takžže v mluvené podobČ jde o odchylku jen u neutra.
10. V minulém participiu maskulina singuláru se po konsonantu vypoušští koncové -l (Ĝek,
þet, moh, pĜines ).
11. Proti spisovným tvarĤm bychom, kdybychom, abychom stojí v obecné þešštinČ bysme,
kdybysme, abysme.
12. VýraznČ je omezeno užžívání složženého pasiva. Pokud se pĜece jen objeví, pak bývá
pasivní participium zmČnČno na adjektivní tvar. (Byl vyĜazenej v semifinále.)
13. Komparativ adverbií nabízí proti spisovným podobám rychleji, pozdČji výbČr z možžností
rychlejc|rychlejšš|rychlej, pozdČjc|pozdČjšš|pozdČj, pĜiþemžž volba je individuální, nČkdy bývá
ovlivnČna i regionálnČ. OjedinČle se vyskytuje ješštČ vČtšší poþet tvarĤ, napĜ. proti hloubČji
mĤžžeme slyššet hloubČjc|hloubČjšš|hloubČj|hloubšš|hloub.
U následujících rysĤ je nutno zdĤraznit vymezení nČkdy, cožž znamená, žže v obecnČ-
þeských komunikátech koexistují paralelnČ s tvary spisovnými:
14. V prézentním tvaru první osoby plurálu sloves na -eme se nČkdy objevuje pouhé -em
(budem, nesem, pojedem).
15. NČkdy se vynechává pomocné sloveso minulého þasu první osoby singuláru i plurálu
jsem, jsme, jestližže je v subjektu explicitnČ vyjádĜeno zájmeno já, my. (Já to vidČl. My tam
nebyli.)
16. Vztažžné zájmeno který se nČkdy nahrazuje zájmenem co, þasto s nutností zmČnit syn-
taktickou konstrukci  zvlᚹtČ v pĜedložžkových vazbách (ta vČc, co jsme se na ni chtČli
zeptat). V nominativu a akuzativu bez pĜedložžky se vššak vztažžné zájmeno co obþas objevuje i
ve spisovných komunikátech.
17. V prézentním tvaru tĜetí osoby plurálu nČkdy zĤstává ze spisovných koncovek -ají, -ejí
pouhé -aj, -ej (maj, dČlaj, bydlej, nerozumČj).
18. Posesivní adjektiva obvykle mají i v singuláru deklinaci jako bȞžná tvrdá adjektiva
(bratrovýho|matþinýho dopisu, bratrovýmu|matþinýmu pĜání, v bratrovým|matþiným pokoji),
uplatĖují se zde vššak i nČkteré regionální zvlᚹtnosti.
19. Jiné odchylky se dají shrnout pod oznaþení „„rĤzné““, s možžností dalššího podrozdČlení, a
pĜevើnČ opČt s pĜipomínkou „„nČkdy““, pĜípadnČ i „„diskutabilní““, napĜ.
dvou, dvČma dvouch, dvoum, dvouma
v þem, o nČm v þom, vo Ėom
bych, kdybych, abych bysem, kdybysem, abysem
atd.

www.factumcz.cz 269
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Lexikální oblast:
Pokud se nechceme pustit do sestavování nČjakého slovníku obecné þešštiny, cožž by v kažž-
dém pĜípadČ bylo silnČ zpochybnitelné, pak se musíme spokojit s pouhým uvedením nČkolika
pĜíkladĤ. Je samozĜejmé, žže nČjaká závaznost pro užživatele obecné þešštiny zde vĤbec nepĜi-
chází v úvahu. S tímto pĜedznamenáním uvećme následující rysy:
Ɣ Vynechávání konsonantĤ þi slabik, þasto ve spojení se zkracováním nebo naopak pro-
dlužžováním vokálu, napĜ. ješštČ ešštČ, jestli jesli, kdybych dybych, kdyžž dyžž, která
kerá, nČjaká Ėáká, pĤjdu pudu, pĜijdu pĜídu, pĤjþovat puþovat, vezmu vemu, jablko
 jabko ……
Ɣ Jiné deformace, napĜ. þtyĜi šštyry, þtvrt šštvrt, vžždyĢ dyk, tedy teda, dnes dneska,
teć tećka|tećko, tady tadyhle|tajdle, tenhle tendle|tendleten|tendlecten ……
Ɣ Omezený poþet specifických slov, nČkdy tzv. germanismĤ, napĜ. ano jo, dívat se
koukat (se), dĤm barák, obchod krám, mužž chlap, žžena žženská, uþitel kantor,
kvČtina|kytice  kytka, elektĜina elektrika, zápalka sirka, zásuvka ššuplík, poĜád furt,
dobrý fajn, hudba muzika, láhev flašška, káva kafe, skvrna flek, továrna fabrika,
stroj maššina, pokladna kasa, nástupišštČ perón, razítko šštempl, batoh ruksak ……
PatĜí sem i univerbizace víceslovných pojmenování, napĜ. Ĝidiþský prĤkaz Ĝidiþák,
vysoká šškola vejšška, cestovní kanceláĜ  cestovka…… DĤležžité jsou i výrazy expresivní a
slangové, tam se ovššem velice nesnadno stanovují nČjaké hranice.

Poznámka o zvukové stránce obecné þešštiny


Fonologicky se obecná þešština od spisovné þešštiny nelišší. Fonematický systém je založžen
na totožžných distinktivních rysech, vytváĜejících totožžné fonémové opozice. Shoda existuje i
ve znČlostní neutralizaci a regresivní asimilaci párových konsonantĤ. Také pĜízvuk a intonace
vycházejí ze stejných principĤ.
Vokalické rozdíly /e:/  /i:/, /i:/  /ej/ nejsou fonologické, nýbržž morfonologické. Zdaleka
ne kažždý foném /e:/ je v obecné þešštinČ nahrazen fonémem /i:/ a zdaleka ne kažždý foném /i:/
se mČní na /ej/, nýbržž jde o použžití odliššných fonémĤ pouze ve stavbČ urþitých morfémĤ.
(Poznamenejme ovššem, žže ze šširššího historického hlediska jsou tyto zmČny projevem
fonologických tendencí. Jde o posun na pĜední stranČ vokalického trojúhelníku smČrem
nahoru, konkrétnČ o zmČnu pĜedního stĜedového vokálu /e:/ na pĜední vysoký vokál /i:/ a o
diftongizaci pĤvodního pĜedního vysokého vokálu /i:/ ĺ /ej/. Na zadní stranČ vokalického
trojúhelníku se analogický posun /o:/ ĺ /u:/ a /u:/ ĺ /ou/ staþil bČhem vývoje þešštiny
upevnit natolik, žže se do spisovného jazyka prosadily napĜ. deklinaþní koncovky /u:m/ a /ou/,
žže tedy doššlo ke zmČnám typu mČstóm ĺ mČstĤm, žženú ĺ žženou.
Obdobný posun dlouhých vokálĤ smČrem nahoru a diftongizace nejvyššššího vokálu ostatnČ
stojí v pozadí historických fonologických zmČn i v nČkterých jiných jazycích, napĜ. u anglic-
kého Great Vowel Shift, jak je to patrné na dneššních vzájemných korespondencích grafémĤ a
fonémĤ napĜ. ve slovech green, mine, moon, house.
To ale opravdu jen na okraj. PĜedmČtem této úvahy není vznik obecné þešštiny v šširšších dia-
chronních souvislostech, nýbržž jen a jen snaha popsat souþasný stav.
Ve fonologii se obecná a spisovná þešština vzájemnČ nelišší, celkovČ vššak ve zvukové podo-
bČ obou útvarĤ rozdíly existují. Jde jednak o zmínČné odchylky morfonologické, jednak o
konkrétní realizaci nČkterých fonémĤ, kde se ovššem projevují individuální a situaþní rozdíly.

www.factumcz.cz 270
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Mezi pĜípady odliššné fonetické realizace patĜí zkracování dlouhých vokálĤ, pĜedevšším í a
ú v jistých slovech þi gramatických koncovkách, tedy typ Pani, prosim vás, podivejte se, já
nevim, co to povidáte. Já vám Ĝikám, žže to vidim. Nebo: Teć vubec nemužžu. Zustanu tady
asi do pČti a pak pudu k Novákum. NČkdy se setkáváme s opaþným jevem, totižž prodlužžo-
váním nČkterých krátkých vokálĤ, napĜ. dóle, nahóĜe, móĜe, pívo, prápor.
Obþas není vokalická kvantita jasnČ rozliššena a reálnČ je vysloven jakýsi kvantitativnČ ne-
urþitý vokál. Typickým pĜípadem jsou tvary osobního zájmena ona, tedy ji, jí, ni, ní a pĜi-
vlastĖovacího zájmena našše ve femininu, tedy našši, našší. Užživatel þešštiny, který není pĜílišš
zbČhlý v gramatice, má nČkdy potힾe s pravopisem, jestližže ve své výslovnosti postrádá zvu-
kovou oporu, kdyžž vyslovuje jak akuzativ, tak i genitiv, dativ, lokál a instrumentál stejnČ.
ObdobnČ to platí o dvojicích adjektiv typu balicí  balící, kropicí  kropící.
Jako souþást vČtné intonace se nČkdy objevuje prodlužžování poslední slabiky, tedy pĜi-
bližžnČ Kdyžž jsme tam pĜiššlii, tak voni nebyli domaa. To ovššem není specifikum obecné þeššti-
ny, nýbržž nedbalá výslovnost, jakou obþas bohužžel slýcháme i ve veĜejných projevech formu-
lovaných morfonologicky, morfologicky a lexikálnČ spisovným jazykem.
V oblasti konsonantĤ se zjednoduššují souhláskové skupiny, jak bylo uvedeno v poznámce
o lexiku. Obvykle jde o úplné vynechání konsonantu, napĜ. du místo jdu, vemu místo vezmu,
kerá místo která, obþas o asimilaci artikulaþního zpĤsobu, napĜ. šštvrt místo þtvrt.
Existují ovššem i pĜípady, kdy si pĜi poslechu zvukového záznamu nejsme jisti, zda kon-
sonant nebyl realizován vĤbec, þi zda je pĜítomen alespoĖ v nČjakém náznaku. Jako pĜíklady
mĤžžeme uvést iniciální konsonanty slov kdyžž, vžždycky, vnitroslovní souhláskové skupiny ve
slovech pusĢte, pojćte, nebo vnitroslovní i koncovou souhlásku t ve slovČ ššestnáct. Ani výraz
pojć sem nemusí být vžždy zredukován jen na ono povČstné pocem, obþas mĤžžeme i pouhým
sluchem registrovat pĜítomnost nČjakého palatálního zvuku. A co takové jestli nebo na shle-
danou? Ale to užž patĜí do sféry detailního fonetického prĤzkumu.
Nespornou skuteþností je, žže v obecné þešštinČ existuje tendence k celkovČ nedbalejšší arti-
kulaci. To vššak není nemČnným pravidlem. Nejeden mluvþí dokើe i pĜi použžití morfono-
logického, morfologického a lexikálního inventáĜe obecné þešštiny artikulovat tak peþlivČ a
zĜetelnČ, žže pĜi obsahové úrovni a syntaktické kompaktnosti zní jeho vyjadĜování mnohem
kultivovanČji nežž leckterá promluva založžená na inventáĜi spisovného jazyka.
Znovu zdĤraznČme, žže termín obecná þešština chápeme jako nálepku pro výšše vyjmeno-
vané morfonologické a morfologické jevy a pro blힾe neurþený poþet lexikálních jednotek.
Obecnou þešštinou zde rozhodnČ nemíníme jazyk vulgární, pokleslý obsahovČ i výrazovČ.

www.factumcz.cz 271
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Z obývacího pokoje do vobejváku a zpČt aneb


Míra stability morfonologických a morfologických rysĤ
obecné þešštiny
Základní morfonologické a morfologické rysy obecné þešštiny, jak jsme se je pokusili
shrnout ve výšše uvedených bodech, mají jen hodnotu tendencí, nikoli závazných pravidel.
Jako jedny z nejmarkantnČjšších signálĤ obecné þešštiny bývají pociĢovány morfonologické
jevy typu minulej tejden, starý mlíko, von vodeššel. JistČ právem, ale pĜece jen s nČkterými
závažžnými výhradami.
U vokalických posunĤ /i:/ ĺ /ej/, /e:/ ĺ /i:/ je nutno upozornit na zcela zásadní rozdíl
mezi deklinaþními koncovkami na jedné stranČ a kmenovými vokály na stranČ druhé. Zatímco
v koncovkách je použžití tvarĤ s /ej/ a /i:/ rozššíĜeno natolik, žže se v obecnČþeském komunikátu
blힾí jakési pomyslné obligatornosti, slovní kmeny se vyznaþují silnou nestabilitou.
Tak napĜ. proti spisovnému krásný výlet stojí obecnČþeské krásnej vejlet, pĜiþemžž adjek-
tivní koncovka je mnohem stabilnČjšší nežž kmenový vokál. A tak mĤžžeme slyššet spojení
krásnej výlet, zatímco zbývající teoretická kombinace krásný vejlet má v praxi nižžšší pravdČ-
podobnost výskytu. Obdobné hybridní tvary nejsou neobvyklé ani v rámci jednoho a téhožž
slova. NapĜ. v maskulinu singuláru se vedle bývalý  bejvalej mĤžže objevit i bývalej, ale ménČ
pravdČpodobnČ bejvalý.
Ve slovních kmenech panuje znaþná nejednotnost. Užž jsme konstatovali, žže v nČkterých
slovech jsou nestandardní tvary s ej bȞžné, napĜ. vejšška, mejt, zbejvat, zatímco u jiných slov
bývá i v obecnČþeské promluvČ zachován spisovný vokál, napĜ. význam, motýl, splývat.
U velkého poþtu slov se sotva odvើíme apriornČ stanovit, zda budou mít v konkrétním
obecnČþeském komunikátu /ej/, þi zda zachovají spisovné /i:/. Tak je tomu napĜ. u slov výtah,
dobývat, mrazík a mnoha desítek dalšších. O užžití té þi oné podoby rozhoduje sám mluvþí,
jednak podle svých individuálních zvyklostí, jednak i s pĜihlédnutím k rĤzným faktorĤm pro-
mluvové situace.
NČkdy pĜesto existuje mezi rodilými mluvþími tak vysoký konsenzus, žže si dovolíme
vyslovit prognózu, žže napĜ. spisovným slovesĤm stýskat se  stýkat se budou v obecnČ-
þeském komunikátu odpovídat tvary stejskat se  stýkat se, a to þasto i v rámci jediné vČty,
napĜ. PĜestalo se mu stejskat, teprve kdyžž se zaþal víc stýkat s jinejma dČtma.
Ponecháme-li stranou dĤvody historické, je ze synchronního hlediska dĤležžitým faktorem
stylistické zaĜazení. Slova spojovaná s vyšššší stylistickou rovinou mají výraznČjšší tendenci
uchovat spisovnou podobu, napĜ. tentýžž, nýbržž, dým. Naopak pĜísluššnost k nižžššímu stylu
zpĤsobuje, žže slova vejtaha, rejpal, zdejchnout se jsou nepĜedstavitelná s vokálem ý.
Pokud jde o posun kmenových vokálĤ /e:/ ĺ /i:/, existují dnes kodifikované dublety typu
navlékat  navlíkat, zalézat  zalízat, opékat  opíkat, þímžž doššlo k eliminaci dĜívČjšších
protikladĤ spisovnosti a nespisovnosti. I tak ovššem zĤstávají problémy, tĜeba se slovy zalévat,
protékat, u nichžž se v obecnČþeských komunikátech objevují nejen podoby zalívat (kodi-
fikováno jako spisovná dubleta), protýkat (nespisovné), nýbržž i zalejvat, protejkat, kde se tedy
vokalický posun nezastavil v nejbližžšším bodČ, ale jen jím proššel a pokraþoval dál ažž k di-
ftongizaci.
I kdyžž si v tomto pojednání nevššímáme historických souvislostí, poznamenejme jen okra-
jovČ, žže v jistém vývojovém stadiu v minulosti zĜejmČ doššly vokalické posuny dál, ale potom
se prosadil þásteþný ústup. To je možžno pozorovat na pĜíjmeních, jakožžto pojmenováních,
která si nutnČ udržžují nemČnnou podobu.
Tak napĜ. tvary Motejl þi ŠŠvejcar se mimo pĜíjmení dnes nevyskytnou ani v sebedĤsled-
nČjšším obecnČþeském komunikátu. (Formulace Jeden ŠŠvejcar mČl vejbornou vejstavu motejlĤ

www.factumcz.cz 272
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

mĤžže existovat jen jako umČle vykonstruovaná.) V dĤsledku historického kolísaní se v nČkte-
rých pĜípadech ustálily paralelní dvojice pĜíjmení Sýkora  Sejkora, Výborný  Vejborný.
Ustálenost proprií vyvolává v obecné þešštinČ váhavost v pĜístupu k pĜíjmením adjektivního
typu. NapĜ. spisovné sdČlení Volal nČjaký Kopecký se v obecnČþeské podobČ mĤžže vyskytnout
buć jako Volal nČjakej Kopeckej, nebo Volal nČjakej Kopecký. Sotva vššak nČkdo Ĝekne Volal
nČjaký Kopeckej.
U protetického v existují jisté podobnosti s vokalickými posuny. Vyšššší frekvence je u
„„gramatických slov““, tedy u zájmen von, vona, vono, voni, pĜedložžek vo, vod, vokolo a u slo-
ves se spisovnými prefixy od-, ob-, o-, napĜ. vodnýst, vobejít, vopisovat.
Tak se dvojice spisovných homofon o vššem  ovššem, o pČt  opČt v obecné þešštinČ
zvukovČ rozrĤzĖují na vo vššem  ovššem, vo pČt  opČt, tĜeba i v rámci t鞾e vČty, napĜ. No
ovššem; vo vššem jsme dlouho diskutovali.
Jinak lze jen odhadovat, žže proteze je pravdČpodobnČjšší u slov vokno, votevĜít, vodpovČdČt
nežž u slov obava, obecnČ, obþanství a žže se prakticky nevyskytne ve slovech osoba, otvor,
organizace.
I zde hraje dĤležžitou roli stylistické zaĜazení. Nižžšší styl vede k nutnosti použžít konsonant v
u slovesa vorat  zvorat nČco, ve smyslu zkazit, udČlat ššpatnČ, na rozdíl od výrazĤ orná pĤ-
da, ornice, kde má proteze mizivou pravdČpodobnost výskytu. Také u zmínČného slova opČt
souvisí absence protetického v s pĜísluššností slova ke knižžnímu stylu. RovnȞž výrazy typu
voponentova voriginální vodborná votázka vo vosvícenství patĜí jen do oblasti karikaturních
konstrukcí.
Urþení nČjaké stylistické hranice je problematické. Slova otázka, otec, ovoce sotva jsou
pĜíznakem vyššššího stylu, a pĜece sotva nČkdo bude mít votázku vo tom vovoci vod votce.
Do oblasti slovních hĜíþek pak užž patĜí tĜeba úkol rychle pĜevést do spisovné podoby vČtu
Vobouma votevĜenejma voknama vonČl vojenskej vobČd vod vobrovskýho volebního vozu vod
vodárny.
Také zde jsou výrazným vývojovým symptomem dvojice pĜíjmení Otava  Votava,
Ondráþek  Vondráþek. V minulosti asi byla proteze na postupu, ale pak pĜiššel návrat k ini-
ciálnímu vokálu o. Jméno Vondra dnes existuje jako pĜíjmení, ale obmČna kĜestního jména
OndĜej je pĜedstavitelná jen v podobČ Ondra. Ani z Olgy se našštČstí nestala Volga.
Oproti prvním tĜem bodĤm naššeho seznamu mají morfologické charakteristiky (413)
vyšššší stabilitu  mínČno ve smyslu reálného uplatĖování potenciálního tvaru v nespisovném
komunikátu.
Vysoce stabilní jsou tvary bysme, kdybysme, abysme. Kdybychom se mČli pokusit o nČja-
kou prognózu, pak možžná právČ tyto tvary budou pĜi nČkteré z pĜ횹tích reforem vើnými ucha-
zeþi o þlenství ve standardním jazyce.
Velmi stabilní je i rodovČ nerozliššené minulé participium na -li.
Tot鞾 platí o instrumentálovém zakonþení na -ma u adjektiv a zájmen.
PĜípadná kodifikace obou právČ zmínČných rysĤ by vššak znamenala výraznČjšší zásah do
morfologického systému. U nČkterých zájmen mĤžžeme navíc konstatovat kolísání mezi nČko-
lika nespisovnými tvary, napĜ. naššima, naššema, naššejma.
Instrumentál plurálu na -ma je v obecné þešštinČ sice zcela bȞžný také u substantiv, pĜesto
vššak ve spontánním mluveném komunikátu obþas zaznamenáme spisovné tvary  nČkdy tĜeba
v hybridních kombinacích s nespisovnými podobami jiných slovních druhĤ, napĜ. pĜed tĜema
dny, vobČma smČry, vššema hlasy, nČkolika rĤznejma zpĤsoby, pod naššima okny apod.
Vysokou stabilitou se vyznaþuje rodovČ a pádovČ nerozliššený obecnČþeský tvar nomina-
tivu a akuzativu plurálu adjektiv a demonstrativních zájmen (ty velký ……), avššak v nominati-
vu posesivních zájmen našši, vašši a zájmena vššichni si žživotná maskulina obvykle ponechá-
vají spisovný tvar, tedy vššichni našši starý kamarádi, ty moji/mý ššvédský sousedi.

www.factumcz.cz 273
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

V lokále plurálu maskulin vzorĤ pán, hrad je stabilita obecnČþeských tvarĤ nižžšší. Nespi-
sovné i spisovné tvary se obþas vyskytují u téhožž mluvþího, a to i bez závažžnČjšších kontexto-
vých dĤvodĤ, tedy v tČch novejch vlakách/vlacích, na nČkterejch rohách/rozích, vo ýechách/
ýešších a Slovákách/Slovácích apod.
Znaþnou (ne vššak zcela neotĜesitelnou) stabilitu mají participia typu Ĝek, moh, pĜines.
Deklinace posesivních adjektiv je rozkolísaná a navíc se zde projevují i vlivy regionální.
VČtššinou jsou sice i v singuláru tvary jako u bȞžných tvrdých adjektiv, nČkdy se vššak udržžuje
spisovná koncovka, zvlᚹtČ u zafixovaných pojmenování. Pak nelze vylouþit hybridní kon-
strukce typu Na KarlovČ mostČ jsme mluvili vo Vašškovým baráku, Podle sestĜinýho pĜání
jsme jeli do Babiþþina údolí.

V mluvených komunikátech, zvlᚹtČ poloveĜejných, þasto bývá stabilita obecnČþeských


rysĤ znaþnČ sporná. Hybridní kombinace standardních a nestandardních tvarĤ nejsou niþím
mimoĜádným ani v rámci t鞾e vČty, þi dokonce téhožž slova.
To mĤžžeme ilustrovat na obecnČþeských protČjššcích spisovného dvouslovného pojmeno-
vání obývací pokoj. Sama univerbizace na obývák je vlastnČ nespisovná, i kdyžž zachovává
iniciální o a kmenový vokál ý. Po urþitou dobu jsem sledoval spontánní neveĜejné a polove-
Ĝejné mluvené projevy rĤzných rodilých mluvþích a mimo jiné jsem se zamČĜil právČ na toto
slovo. Výsledky: obývák 11, obejvák 12, vobývák 5, vobejvák 8 .
Vzhledem k nízkému poþtu zaznamenaných položžek je nutno brát konkrétní þíselné údaje
s rezervou, pĜesto vššak jde o dílþí dĤkaz jedné závažžné skuteþnosti, totižž toho, žže protetické v
a vokalický posun ý na ej jsou jednČmi z nejnápadnČjšších rysĤ obecné þešštiny, ale zároveĖ
jsou to rysy vyznaþující se nejnižžšší prediktabilitou. (U vztahu ý  ej se nízká prediktabilita
týká vnitroslovní pozice.) ApriornČ sotva dokើeme pro konkrétní komunikát pĜedpovČdČt
prezenci þi absenci protetického v tĜeba ve slovech obyþejnČ, oznámit, odvaha, nebo prezenci
þi absenci vokalického posunu ve slovech sýr, dotýkat se, výmluva. Volba mezi standardní a
nestandardní podobou závisí na subjektivním rozhodnutí mluvþího. Mezi vČtami Ozývají se
z obýváku a Vozejvaj se z vobejváku ležží nČkolik hybridních kombinací, pĜiþemžž bychom se
asi neodvើili žžádnou z nich pĜedem vylouþit jako zcela nemožžnou.

Viníkem jsou adjektiva!


V pĜedchozí kapitole jsme upozornili na nestabilitu nČkterých charakteristických rysĤ
obecné þešštiny  ve smyslu nevyužžívání vššech potenciálnČ možžných odchylek od spisovného
jazyka. PĜipoþtČme k tomu skuteþnost, žže spisovný jazyk þas od þasu podniká vstĜícné kroky
tím, žže kodifikuje tvary, které pĜedtím byly hodnoceny jako nestandardní. DĤsledkem toho je
zvýššení poþtu výrazových prostĜedkĤ pĜijatelných jak pro spisovnou, tak i obecnou þešštinu,
tedy v naššem obrazci rozššíĜení pole A a zúžžení polí B a C. Není proto nemístné položžit si
otázku, do jaké míry je reálná pĜedstava, žže se zmenššuje odstup mezi obČma útvary, nebo žže
by dokonce snad jednou mohla zmizet ona charakteristická þeská dvoukolejnost.
Pokud si odmyslíme snahy o nČjaké radikální nadekretované reformy a ponecháme volný
prĤbČh pĜirozenému jazykovému vývoji, nezdá se smČĜování ke konvergenci úplnČ nepĜed-
stavitelné. A pĜece existuje jedna dĤležžitá oblast, která nČjakému sbližžování není naklonČna:
Hlavní pĜekើkou pro odstranČní bariéry mezi spisovnou a obecnou þešštinou jsou tvary
adjektiv (a adjektivnČ skloĖovaných zájmen).

www.factumcz.cz 274
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Porovnejme deklinaci tvrdých adjektiv v obou varietách:

SPISOVNÁ ýEŠŠTINA OBECNÁ ýEŠŠTINA

m.anim. m.inan. n. f. m.anim. m.inanim n. f.


sg.
N nový nový nové nová novej novej nový nová
A nového nový nové novou novýho novej nový novou
G nového nové novýho nový
D novému nové novýmu nový
L novém nové novým nový
I novým novou novým novou
pl.
N noví nové nová nové nový
A nové nové nová nové nový
G nových novejch
D novým novejm
L nových novejch
I novými novejma

Je zĜejmé, žže právČ zde se kumuluje celá Ĝada odchylek. JmenovitČ jde o vokalické posu-
ny /e:/ ĺ /i:/, /i:/ ĺ /ej/, obecnČþeský instrumentál plurálu novejma, rodovČ a pádovČ unifi-
kovaný nominativ a akuzativ plurálu nový. Navíc dochází v singuláru maskulin a neuter ke
splynutí lokálu s instrumentálem, protožže v lokálu je dĤslednČ proveden posun /e:/ ĺ /i:/,
zatímco v instrumentále vokalický posun nenastává. Proti spisovnému lokálu novém a instru-
mentálu novým má obecná þešština jediný tvar, tedy v novým autČ i novým autem.
(Mimochodem: Cizinec, který zvládl nejdĜíve obecnou þešštinu a teprve pak se snažží pĜejít
na spisovné tvary, nČkdy mylnČ „„vrací spisovnou koncovku““ i do instrumentálu, tedy On jel
tím svém novém autem.)
U adjektiv existuje kuriózní konfuze vššech morfologických kategorií, tj. rodu, þísla i pádu.
NejzĜetelnČji to lze pozorovat na koncovce -ý, která je ve spisovném jazyce vyhrazena pro
maskulinum singuláru v nominativu (u nežživotných navíc i v akuzativu), zatímco v obecné
þešštinČ tatើ koncovka -ý signalizuje nominativ a akuzativ neutra singuláru, dále nominativ a
akuzativ plurálu vššech rodĤ, a navíc i genitiv, dativ a lokál feminina singuláru.
U adjektiv je mluvþí nucen uþinit zásadní volbu, jejힾ dĤsledky se pak do jisté míry mohou
projevit v celém komunikátu. Buć se rozhodne pro nový autobus a staré auto, nebo pro
novej autobus a starý auto. Buć Ĝekne þešští dramatici a nČmecká divadla, nebo þeský
dramatici a nČmecký divadla, þemužž pravdČpodobnČ pĜizpĤsobí i v singuláru volbu mezi
tvary þeský dramatik a nČmecké divadlo a þeskej dramatik a nČmecký divadlo atd.
Vzhledem ke své vysoké frekvenci jsou adjektiva a adjektivnČ skloĖovaná zájmena nej-
markantnČjšším symptomem buć standardního, nebo nestandardního jazykového kódu.
Prakticky v kažždém komunikátu jsou to právČ adjektiva (a adjektivnČ skloĖovaná zájmena),
která signalizují užžití buć spisovné, nebo obecné þešštiny. Na inkompatibilitu adjektivních
tvarĤ by narazily i pĜípadné pokusy o kodifikaþní reformy ve smyslu nČjakého rozsáhlého
„„vpušštČní obecnČþeských tvarĤ”” do standardního jazyka.

www.factumcz.cz 275
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

S haranty a s dČtma aneb


Gramatická správnost a lexikální vhodnost
V morfonologické a morfologické oblasti jsme shrnuli základní rozdíly mezi spisovnou a
obecnou þešštinou do osmnácti bodĤ, které podle našší „„teorie tĜí polí”” taxativnČ vyjmenovávají
odchylky „„divokého”” pole C od kodifikovaného pole B. Tento seznam možžná není úplný (pro
jistotu jsme nechali otevĜený bod 19 s nadpisem „„rĤzné””) a urþitČ není neotĜesitelnČ stabilní,
na cožž jsme výslovnČ upozornili a ilustrovali to konkrétními pĜíklady. PĜesto se dá tvrdit, žže
onen pĜehled obsahuje nejdĤležžitČjšší charakteristiky obecné þešštiny. ZdĤraznČme ovššem zno-
vu, žže to platí o morfonologii a morfologii.
Na oblast lexikální se našše tĜi pole aplikovat nedají. Obecná þešština sdílí v pĜevើné vČtšši-
nČ pĜípadĤ spoleþný lexikální inventáĜ se spisovným jazykem. OkrajovČ se naopak objevují
expresivní a slangové výrazy, pĜiþemžž je velmi nesnadné stanovit hranice.
Je pravda, žže obecnČþeský komunikát nČkdy bývá signalizován lexikálnČ, a to jednak slovy
typu koukat, barák, kafe, furt, jednak rĤznČ modifikovanými tvary, napĜ. teda, puþit, vemu.
Poþet takových slov je ovššem natolik omezený, žže není schopen vytvoĜit nČjakou specifickou
lexikální rovinu. KromČ toho není použžití tČchto výrazĤ v obecnČþeském komunikátu nijak
závazné. VČty
(14) NČco takovýho bysme tedy v naššem domČ nemohli mít,
(15) Von se vo tom poĜád chtČl radit se svejma známejma
jsou vzhledem k morfologickým a morfonologickým odchylkám od kodifikované spisovné
normy hodnoceny jako obecnČþeské, bez ohledu na to, žže nebyly využžity potenciální lexikální
možžnosti teda, barák, furt, a místo nich byly ponechány výrazy tedy, dĤm, poĜád.
Zatímco v morfologii a morfonologii (a v písemné podobČ ovššem i v ortografii) je u
spisovného komunikátu oprávnČná otázka správnosti, v lexiku je sp횹e namístČ klást si otázku
vhodnosti. Porovnejme následující trojici vČt:
(16-1) Dostavila se pouze jeho choĢ a potomci.
(16-2) PĜiššla jen jeho manžželka a dČti.
(16-3) PĜitáhla akorát jeho stará a haranti.
Z hlediska kodifikovaných morfonologických a morfologických pravidel není žžádná verze
nesprávná. PĜesto pociĢujeme variantu (16-3) jako „„podúrovĖovou““, a tedy „„nestandardní““.
Varianta (16-1) obsahuje lexémy „„vysokého stylu““ a je výraznČ knižžní, sotva pĜedstavitelná
pĜi bȞžném zpĤsobu vyjadĜování. Variantu (16-2) je možžno oznaþit za neutrální, použžitelnou
univerzálnČ, bez rozdílu spisovnosti þi nespisovnosti. Pokud variantu (16-2) obmČníme na
(16-2.2) PĜiššla jen jeho manžželka s dČtma,
potom nespisovný instrumentálový tvar dČtma stáhne celou vČtu do nekodifikované (a tedy
obecnČþeské) roviny. Morfologické kritérium je pĜi rozhodování o „„správnosti““ nadĜazeno
kritériu lexikálnímu. Tot鞾 by platilo o variantČ
(16-1.1) Dostavila se pouze jeho choĢ s potomkama,
i kdyžž možžnost reálného výskytu této formulace je silnČ pochybná.
Podobné trojice synonym (pĜípadnČ kvazisynonym) umožžĖují lexikální stylistické rozrĤz-
nČní, které se dá zhruba oznaþit jako vyšššší, neutrální a nižžšší, napĜ. mnoho  hodnČ  kvanta.
PĜesné stylistické zaĜazení kolísá pĜípad od pĜípadu. Nejnힾe položžený výraz bývá expresivní,
slangový, þi dokonce vulgární, napĜ. potrava  jídlo  žžrádlo. Pak je možžno sestavovat
stupnice vČt typu
(17-1) Mnoho lidí stále postrádá potraviny.
(17-2) Pro hodnČ lidí poĜád chybí jídlo.
(17-3) Kvanta lidí furt nemají co žžrát.

www.factumcz.cz 276
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Poþet podobných synonym je ovššem znaþnČ omezený a je samozĜejmé, žže stylistické roz-
díly nespoþívají výhradnČ ve volbČ lexému. Zatímco rozdíly mezi jednotlivými variantami vČ-
ty (16) byly skuteþnČ dány jen obsazením odliššných lexémĤ do stejných syntaktických pozic,
u variant vČty (17) užž ššlo o syntaktické pĜeformulování.
Kombinace lexikálních a syntaktických prostĜedkĤ se podílí i na rozliššení trojice vČt
(18-1) Lze to realizovat tímto zpĤsobem.
(18-2) Je možžno to provést takto.
(18-3) Dá se to udČlat takhle.
I zde cítíme urþitou sestupnost, avššak nedoššli jsme ažž k nČjaké „„podúrovĖové““ formulaci.
PodobnČ stylisticky odstínČné vyjadĜování samozĜejmČ není žžádným specifikem þešštiny. I
v jiných jazycích je možžno tot鞾 obsahové sdČlení vyjádĜit rĤznými jazykovými prostĜedky,
pĜiþemžž stylistická odliššnost spoþívá pĜedevšším v rovinČ lexikálnČ-frazeologické a syntaktic-
ké. Zvlᚹtností þešštiny je právČ ona ostrá morfologicko-morfonologická dolní hranice stan-
dardní kodifikace, cožž u tak výraznČ flektivního jazyka pĜispívá ke zvýššení kontrastu mezi
spisovností a nespisovností.
Uvedené pĜíklady vĤbec nesmČĜují k nČjakému hlubššímu stylistickému rozboru. Jejich cí-
lem je položžení následující otázky: Jestližže jsme konstatovali, žže spisovná kodifikace povoluje
v morfologii dublety typu mohumĤžžu, hostéhosti a jestližže víme, žže i v obecné þešštinČ se
objevují dubletní tvary typu rychlejcrychlejšš, naššimanaššejma, nabízí se otázka, zda by
nebylo možžno interpretovat celkovou situaci souþasné þešštiny primárnČ jako vztah rĤzných
stylistických rovin, seĜazených od té nejvyšššší, „„knižžní““, pĜes blힾe neurþený poþet mezi-
úrovní, kontinuálnČ pĜecházejících ažž k nČjaké nejnižžšší.

Kontinuálnost a diskrétnost aneb


Kam s hovorovou þešštinou?
Porovnejme následující þtyĜi verze vČty, do které jsme úmyslnČ nahromadili co nejvČtšší
množžství vzájemných morfologických, morfonologických a lexikálních odchylek.

(19-1) Já jsem jim Ĝekl, aĢ se NEOBTċŽŽUJÍ a nedČlají si zbyteþné starosti s takovými


vČcmi. NEJDěÍVE tedy RADċJI pĤjdeme do nČjakého obchodu s obleky a potom
mi MOHOU ěÍCI, ZDA se ješštČ TAKÉ chtČjí podívat na tu výstavu, o které slyššeli.

(19-2) Já jsem jim Ĝekl, aĢ se neobtȞžujou a nedČlají si zbyteþné starosti s takovými


vČcmi. NejdĜív tedy radšši pĤjdeme do nČjakého obchodu s obleky a potom
mi mĤžžou Ĝíct, jestli se ješštČ taky chtČjí podívat na tu výstavu, o které slyššeli.

(19-3) Já jsem jim Ĝek, aĢ se nevobtȞžujou a nedČlají si zbyteþný starosti s takovejma


vČcma. NejdĜív teda radšši pudeme do nČjakýho obchodu s oblekama a potom
mi mĤžžou Ĝíct, jestli se ešštČ taky chtČjí podívat na tu výstavu, vo který slyššeli.

(19-4) Já (0) jim Ĝek, aĢ se nevobtȞžujou a NEDċLAJ si zbyteþný starosti s takovejma


vČcma. NejdĜív teda radšši PUDEM do ĕÁKÝHO KRÁMU s VOBLEKAMA a
potom mi mĤžžou Ĝíct, jestli seešštČ taky CHTċJ KOUKNOUT na tu VEJSTAVU,
CO vo NÍ slyššeli.

www.factumcz.cz 277
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Je zĜejmé, žže jednotlivé verze pĜedstavují sestupnou šškálu od „„nejvyšššší““ (19-1) ažž k „„nej-
nižžšší““ (19-4). Pro lepšší pĜehlednost jsou graficky vyznaþeny vššechny položžky (= slova), které
se nČjak lišší od sousední formulace –– pĜiþemžž za „„výchozí““ bereme verzi (19-2). Kažždá verze
obsahuje 41 slov. (Technická poznámka: Jako jednu položžku poþítáme i nulu odpovídající
vynechanému pomocnému slovesu, a dále konstrukci co  ní, odpovídající zájmenu které.)
Poþet odchylek od bezprostĜednČ vyšššší verze je v pĜípadČ (19-2) 7, v pĜípadČ (19-3) 12 a v
pĜípadČ (19-4) 10.
Aþkoli se jednotlivé formulace vyznaþují kontinuální sestupností, mezi verzemi (19-2) a
(19-3) ležží ona žželezná opona, oddČlující standardní kodifikovaný (= spisovný) jazyk od
nestandardního souboru výrazových prostĜedkĤ, a to bez ohledu na poþet odchylek. (Sporným
bodem zde mĤžžou být slovesné koncovky u tvarĤ neobtȞžují –– neobtȞžujou, jak jsme se o tom
užž zmínili.) Z hlediska standardní kodifikace jsou spisovná a obecná þešština dvČma
oddČlenými, diskrétními útvary.
Jako pomocné nálepky bychom mohli navrhnout oznaþení „„knižžní styl““ pro verzi (19-1),
„„progresivní spisovná þešština““ pro verzi (19-2), „„bȞžná obecná þešština““ pro verzi (19-3),
„„nižžšší rovina obecné þešštiny““ pro verzi (19-4). Ale pozor! Tyto nálepky jsou užž samy o sobČ
zavádČjící. Sugerují totižž dojem, jako by jednotlivé verze byly souþástí nČjakých autonomních
celkĤ, uzavĜených jazykových variet. Tak tomu není!
Jak ve spisovné, tak i v obecné þešštinČ existují jisté alternativy a výbČr závisí na rozhodnutí
mluvþího v konkrétní situaci. V rámci spisovného jazyka jsou možžné kombinace prvkĤ z ver-
zí (19-1) a (19-2), stejnČ tak jako v nestandardním obecnČþeském vyjadĜování se bȞžnČ mísí
prvky verzí (19-3) a (19-4) –– a pĜípadnČ i (19-2).
Podívejme se, jak bude vypadat zaĜazení jednotlivých položžek do naššich tĜí polí. Pro
zjednoduššení provádíme porovnání jen u variant (19-2) a (19-3).
Pole A: já, jsem, jim, aĢ, se, a, nedČlají, si, starosti, s, nejdĜív, radšši, do, obchodu, s, a,
potom, mi, mĤžžou, Ĝíct, jestli, se, taky, chtČjí, podívat, na, tu, výstavu, slyššeli = 29 slov.
Pole BC: Ĝekl  Ĝek, neobtȞžujou  nevobtȞžujou, zbyteþné  zbyteþný, takovými 
takovejma, vČcmi  vČcma, tedy  teda, pĤjdeme  pudeme, nČjakého  nČjakýho, obleky
 oblekama, ješštČ  ešštČ, o  vo, které  který = 12 slov.
Pokud bychom do statistických pĜehledĤ zapojili i verze (19-1) a (19-4), pak by se
vzájemné vztahy znaþnČ zkomplikovaly. Slova výstava, oblek, nedČlají, chtČjí, obchod,
podívat, která jsme pĜi porovnání verzí (19-2) a (19-3) zaĜadili do spoleþného pole A,
dostávají ve verzi (19-4) nové protČjššky vejstava, voblek, nedČlaj, chtČj, krám, kouknout, a
navíc zde jsou dalšší þtyĜi nestandardní položžky, jmenovitČ tvary pudem, Ėákej, vynechání
pomocného slovesa jsem a užžití konstrukce co vo ní. PodotknČme, žže uvedené rozdíly mezi
formulacemi (19-3) a (19-4) spoþívají v takových jevech, na jejichžž nestabilitu, pĜípadnČ
omezení „„nČkdy““, jsme užž dĜíve výslovnČ upozornili. Skuteþností ovššem je, žže mezi obČma
nestandardními verzemi, tj. (19-3) a (19-4), existuje celkem 10 rozdílĤ, a tak se neodbytnČ
vnucuje otázka: KTERÁ JE TA „„PRAVÁ““ OBECNÁ ýEŠŠTINA?

Našše pĜíklady samozĜejmČ jsou umČle zkonstruované tak, aby obsahovaly co nejvČtšší poþet
vzájemných odchylek, a konkrétní þíselné údaje tedy mají velmi omezenou platnost. V této
nadsázce ovššem tím výraznČji vyniká fakt, žže obecnČþeský komunikát nemusí stoprocentnČ
využžívat vššech hypotetických možžností.
Nezanedbatelným symptomem je i skuteþnost, žže rodilý ýech dovede celkem bez prob-
lémĤ pĜecházet ze své „„soukromé mateĜšštiny““ do „„oficiální polohy““, ale zdaleka ne kažždý
chápe obecnou þešštinu jako ucelený komplex, nýbržž sp횹 jako dílþí odchylky od standardní
normy. V jednom rozhlasovém poĜadu si posluchaþka stȞžovala, žže nČkteĜí významní þešští
filmaĜi (s uvedením konkrétních jmen) ve svých vyprávČních „„Ĝíkají dobrej, novej a tak““. A
vzápČtí dodala: „„Ty jejich filmy jsou bezvadný, ale ……““  tedy bezdČþný dĤkaz toho, žže nČ-

www.factumcz.cz 278
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

které rysy obecné þešštiny jsou vnímány výraznČji (a ve veĜejném komunikátu pro nČkoho ru-
ššivČ), zatímco jiné zĤstávají nepovššimnuty.

A teć trochu provokativní úvaha: V diskusích o rĤzných „„mezivrstvách““ se nČkdy mluvilo


i o tzv. hovorové þešštinČ. V souþasné bohemistice je toto oznaþení témČĜ tabuizováno. VĤbec
nemám v úmyslu vytáhnout do boje za uznání nČjaké hovorové þešštiny. NevČdČl bych totižž,
co to je, neumČl bych ji ohraniþit a definovat. Jenžže: stejnČ tak neumím ohraniþit ani obecnou
þešštinu. Má jí být našše varianta (19-3), nebo (19-4)? A co kdyžž se do toho pĜimíchá nČjaký
slangový výraz a ve verzi (19-4) se dostaneme do ješštČ nižžšší polohy? A jak bychom hodnotili
použžití nestandardního lexému v gramaticky (a pravopisnČ) spisovném komunikátu?
Jak máme posuzovat komunikáty, které v bezprostĜedním sousedství spisovných forem
obsahují ty tvary, které jsme v naššem pĜehledu oznaþili za obecnČþeské s výhradou, žže se
objevují jen „„nČkdy““? NapĜ. Ažž tam dojdem, tak vám to Ĝekneme, Já (0) nic nevidČl, já jsem
se zrovna díval jinam, Podej mi tu tužžku, která ležží na stole - nebo radšši tu, co jsem ji mČl
pĜed chvílí. Jde v tČchto pĜípadech o stylistické zpestĜení, nebo naopak o nežžádoucí mísení
nesourodých prvkĤ? A co artikulaþní zjednoduššování konsonantických skupin þi odchylky ve
vokalické kvantitČ u mluvených komunikátĤ pronᚹených gramaticky spisovnou þešštinou?
Nebo naopak: Co kdyžž se nespisovné variety jen lehce dotknu, a jinak moje vyjadĜování
bude pĜípustné i podle standardní kodifikace? Pro ilustraci ješštČ jeden umČle zkonstruovaný
pĜíklad:
(20-1) Tamhle vlevo za tím domem se poĜád ozývají nČjaké zvuky.
(20-2) Tamhle vlevo za tím domem se poĜád ozývají nČjaký zvuky.
(20-3) Támdle vlevo za tím barákem se furt vozejvaj Ėáký zvuky.
Verze (20-1) je plnČ spisovná. PomČr výrazĤ z polí A : B : C = 5 : 5 : 0. Na opaþném pólu
stojí verze (20-3), v nힾ je pomČr A : B : C = 5 : 0 : 5. A co s variantou (20-2), která se od
spisovné kodifikace odliššuje jedinČ plurálovým tvarem nČjaký, pĜiþemžž ostatních devČt slov
odpovídá standardní kodifikaci, þili A : B : C = 5 : 4 :1 ?
Nezbývá nežž opakovanČ zdĤraznit, žže jednak nespornČ existují pozvolné pĜechody od
vyššššího k nižžššímu, jednak ovššem v dĤsledku striktní preskriptivnosti spisovné kodifikace je
„„z moci úĜední““ vedena ostrá dČlicí þára, ona žželezná opona mezi standardními a nestandard-
ními výrazy. Jakmile do jinak spisovného komunikátu pronikne jen jeden jediný „„nepatĜiþ-
ný““ prvek, ležžící pod hranicí, je tím celý komunikát z hlediska spisovnosti diskvalifikován.
A tak se znovu musíme ptát: CO JE TO OBECNÁ ýEŠŠTINA? Na základČ konstatovaných
skuteþností se málem dostáváme do pokuššení prohlásit, žže je to vlastnČ jen fikce. To by
samozĜejmČ byl nesmysl. Skuteþná mateĜšština velké þásti nás, rodilých mluvþích, pĜece reálnČ
existuje  bez ohledu na to, zda ji oznaþíme právČ nálepkou obecná þešština.

BȞžný užživatel þeského jazyka možžná prohlásí, žže „„v soukromí mluvíme vššichni stejnȓ“,
skuteþnost vššak ukazuje, žže ne úplnČ vššichni a ne úplnČ vžždycky. Obecná þešština nespornČ má
svou normu, ta vššak není ani naprosto jednotná, ani naprosto stabilní. Kdybychom ji mČli
kodifikovat, dostali bychom se do pČkných problémĤ.
Nezbývá nám tedy, nežž pĜi popisu obecné þešštiny vyjít z opaþného konce, to je od spisovné
þešštiny, která sice pro vČtššinu z nás není „„ryze mateĜským““, ale ažž „„šškolním““ jazykem, jenžže
je to právČ ona, která je kodifikovaná. A tak si nevím jiné rady, nežž obecnou þešštinu popsat ve
formČ výþtu odchylek od kodifikovaného standardu  a dodat k tomu, žže nejde o závazná
pravidla, nýbržž o soubor tendencí, k nimžž se mluvþí pĜiklání ve vČtšší þi menšší míĜe.
(V této souvislosti je nutno znovu pĜipomenout jednak to, žže termín obecná þešština je zde
použžíván jako zavedená nálepka, jednak skuteþnost, žže plnČ respektujeme jazykové odliššnosti
rĤzných moravských oblastí. Celé toto pojednání se zabývá výhradnČ tou varietou souþasného
jazyka, pro kterou se ujal onen název, zde se neustále opakující.)

www.factumcz.cz 279
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Vztah spisovné a obecné þešštiny jistČ není zcela klasickým pĜíkladem diglosie. A pĜece se
þasto uvažžuje o pĜepínání kódu, tedy o schopnosti rodilého ýecha pohybovat se buć v „„ofici-
ální““ spisovné rovinČ, nebo v „„soukromé““ rovinČ obecné þešštiny. U þeského mluvþího
poznáme, ve kterém „„kódu““ právČ je, aĢ užž je „„vlastní poloha““ plnČ uvČdomovaná, þi jen
intuitivní. Pro tuto skuteþnost by se snad dalo použžít trochu kurióznČ znČjící oznaþení
„„psycholingvistická diglosie““.
Mnohem dĤležžitČjí nežž terminologické nálepkování vššak je skuteþnost, žže ve spontánním
soukromém hovoru použžívá rodilý ýech svou „„skuteþnou mateĜšštinu““. Zde se vĤbec nemusí
soustĜećovat na volbu výrazových prostĜedkĤ, tento kód je pro nČj nejpĜirozenČjšší. PĜi
oficiální komunikaci (pĜedevšším psané, ale þasto i mluvené) je nutno pĜepnout do standardní,
spisovné roviny. VČtššinČ ýechĤ, samozĜejmČ s patĜiþným vzdČláním, nepĤsobí ani tohle
nČjaké zvlᚹtní problémy.
Existuje ovššem ješštČ tĜetí typ mluvních situací, totižž rĤzné polooficiální komunikáty.
PodrobnČji jsou ilustrovány v následujících kapitolách. Ale užž teć si mĤžžeme položžit otázku:
Jsou ty povČstné kódy opravdu jen dva? ěada poloveĜejných promluv bývá formulována v po-
dobČ, která se nČjak prohĜeššuje proti kodifikované normČ spisovné þešštiny, ale zdaleka nevy-
užžívá vššech možžností, které nabízí „„obecnČþeský kód““. Není právČ tato mezipoloha z psycho-
lingvistického hlediska nejobtힾnČjšší? Nemá mluvþí právČ tady nejvíc práce s tím, „„aby se
ohlídal““ pĜi svém balancování mezi obČma krajními póly?
V souvislosti s touto otázkou je nutno opustit oblast hypotetických konstrukcí a podívat se
na autentické pĜíklady.

Grafický záznam poloveĜejného mluveného komunikátu


Krajními póly pro užžití spisovné þi obecné þešštiny jsou na jedné stranČ oficiální psané
texty, na druhé stranČ spontánní rozhovory v ryze „„domácím““ prostĜedí. Mezi tČmito
situacemi ovššem ležží rozsáhlá šškála poloveĜejných komunikátĤ, pĜevើnČ mluvených. MĤžže
jít o nákupní þi jiné komerþní þinnosti, jednání obþana s úĜady, pracovní pokyny, porady,
rĤzná shromើdČní, rozhlasové a televizní rozhovory apod.
V takovýchto mluvních situacích je konsekventní užžívání jedné þi druhé variety sp횹e
výjimkou. NejþastČji se zde setkáváme s pestrou smČsicí prvkĤ standardního a nestandardního
jazyka, pĜiþemžž na vČtšší pĜíklon k volbČ jednČch nebo druhých mají vliv vztahy mezi
úþastníky, individuální zvyklosti, téma hovoru, prostĜedí, existence pasivních vnímatelĤ,
pĜípadnČ ješštČ dalšší faktory. DĤvodem rezignace na dĤsledné použžití spisovného jazyka není,
alespoĖ ve vČtššinČ pĜípadĤ, jazyková nekompetentnost mluvþích. Mnohý z nich by byl scho-
pen pronést delšší souvislý projev, anižž by se dopustil jediného prohĜeššku proti standardní ja-
zykové kodifikaci. Ve výšše zmínČných pĜípadech by vššak užžívání spisovné þešštiny nČkdy
mohlo pĤsobit nepĜirozenČ a násilnČ. ZaĜazením prvkĤ z „„nižžšších““ rovin se snad u znaþné
þásti posluchaþĤ posiluje dojem autentiþnosti, pĜirozenosti, uvolnČnosti, dĤvČryhodnosti.

www.factumcz.cz 280
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Vhodnou míru odchýlení od kodifikované normy nelze apriornČ stanovit. NapĜ. v rozhlaso-
vých a televizních poĜadech není niþím mimoĜádným, kdyžž moderátor klade otázky ve spisov-
né podobČ a interviewovaná osoba se vyjadĜuje svou skuteþnou mateĜšštinou, tedy obvykle
obecnou þešštinou  i kdyžž ne vžždycky s plným využžitím vššech jejích možžností. Velkou roli
zde ovššem hraje individualita mluvþího. Ne kažždý si mĤžže dovolit mluvit podle svého, anižž
by tím vyvolal právČ opaþný efekt, totižž dojem nevzdČlanosti, podbízivosti, pĜípadnČ pohrdání
posluchaþem.
I kdyžž jsou takové komunikáty primárnČ urþeny k poslechu, nejeden z nich je následnČ vy-
dán v tišštČné podobČ. Grafický záznam mluveného projevu mĤžže být dost problematický, ale
v praxi se užž ustálily jisté konvence. Tak se napĜ. zapisují tvary jsem, jsi, jsme, jste, jsou i
tehdy, kdyžž mluvþí nevyslovil iniciální konsonant j. Zápis v podobČ sem, sme, ste, sou nČkdy
funguje sp횹 jako zástupný signál nČþeho jiného, tĜeba celkovČ velmi nedbalé artikulace a ne-
kultivované intonace, cožž se graficky zaznamenat nedá.
(V této souvislosti poznamenejme, žže v grafickém zápise nČkdy bývá kolísání u druhé
osoby singuláru, tedy jsešš nebo sešš. To souvisí s nestandardností tohoto tvaru. Dodejme
ovššem, žže je mylná pĜedstava, žže tvar jsi se mĤžže objevit výhradnČ ve spisovném komunikátu.
Existují rodilí mluvþí, kteĜí užžívají tento tvar, vyslovený samozĜejmČ bez iniciálního konso-
nantu / j/, i ve svých obecnČþeských promluvách.)
ObdobnČ se graficky zaznamenávají i tvary jdu, jdešš, jde, jdeme, jdete, jdou i tehdy, kdyžž
v pĤvodním mluveném komunikátu iniciální konsonant /j/ chybČl. Obvykle se graficky ne-
pĜihlힾí ani k odchylkám ve vokalické kvantitČ, tj. p횹e se prosím, Ĝíkám, domĤ, dolĤ apod., a
ne skuteþnČ vyslovené krátké (þi naopak dlouhé) vokály.
Mnohem þastČjšší nežž dodateþné tiskové publikování mluveného projevu jsou novinové zá-
znamy rozhovorĤ s rĤznými osobami. Zde þtenáĜ nemá možžnost porovnání s pĤvodní zvuko-
vou podobou a je odkázán na redakþní zpracování. NČkteré takové rozhovory bývají otišštČny
ve spisovné þešštinČ, obvykle v její ménČ formální, progresivnČjšší variantČ, avššak stále þastČji
se objevují i obecnČþeské tvary. Tady je nutno si uvČdomit, žže nejde o doslovný pĜepis, žže
velkou roli hraje reportér þi redaktor. Znaþná þást redakþních jazykových úprav se pravdČ-
podobnČ týká právČ vztahu spisovné a obecné þešštiny.
Pokud odpovČdi interviewované osoby nejsou uvedeny v dĤslednČ spisovné podobČ, dá se
pĜedpokládat, žže mluvþí užžíval v rozhovoru s reportérem obecnou þešštinu, a to možžná v mno-
hem vČtšším rozsahu, nežž je to pĜedložženo þtenáĜi. Míra redakþní „„standardizace““ nespisov-
ného projevu mĤžže záviset jednak na skuteþné míĜe obecnČþeského vyjadĜování dotazované
osoby, jednak na subjektivním redakþním rozhodnutí. TȞžišštČm þlánku je pĜedevšším obsahová
stránka. Obþasným použžitím nespisovných tvarĤ má být þtenáĜi naznaþeno, žže rozhovor byl
spontánní a pĜirozený, má být navozena atmosféra nenucenosti. PĜesnou podobu jazykové
stylizace má v rukou redakce, pokud si dotyþná osoba nevymíní publikování právČ tČch þi
onČch tvarĤ. Podívejme se teć na konkrétní pĜíklady.
Jako ukázka jsou vybrány tĜi rozhovory z magazínu Pátek Lidových novin ze 13.5.1999:
s režžisérem Filipem Renþem, s jednou anarchistkou a s jedním skinheadem. Pozornost je
vČnována jen projevĤm tázaných osob, nikoli redakþním otázkám. Provedený rozbor sleduje
dvojí cíl: zaprvé zjistit, které nespisovné tvary se v rozhovorech vyskytují, zadruhé vyþíslit i
„„nevyužžité možžnosti““. Vracíme se k našší teorii tĜí polí a zaznamenáváme jednak výrazové
prostĜedky pole B (spisovný tvar, ke kterému existuje protČjššek v obecné þešštinČ), jednak
výrazové prostĜedky pole C (nestandardní obecnČþeské tvary). Vššechny ostatní  tedy
neregistrované  tvary automaticky patĜí do pole A.
Technické poznámky:
Ɣ Neslabiþné pĜedložžky poþítáme jako jeden celek s následujícím slovem.
Ɣ Tvary typu podporuji, zakazují, také, této, které v tomto kontextu vlastnČ tvoĜí protiklad
k „„uvolnČnému““, „„mírnČ substandardnímu““ projevu, Ĝadíme do pole B.

www.factumcz.cz 281
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Ɣ Aþkoli jsme o lexiku konstatovali, žže tam se našše teorie tĜí polí dá uplatnit jen omezenČ,
pĜesto ve sledovaných textech zaĜazujeme do pole C lexémy, které zcela jednoznaþnČ
nepatĜí do spisovného jazyka, napĜ. flašška, ššoubyznys, policajt, propadák, Mírák.
Ɣ V tabulkách uvádíme v levém sloupci zkratkovité oznaþení sledovaného jevu, v druhém
a tĜetím sloupci poþet tvarĤ patĜících do polí B a C, vžždy s nČkolika pĜíklady.
Ɣ Vššechna slova byla pĜepoþítána dvakrát. Pokud se výsledky liššily, byl vzat prĤmČr.

režžisér:
pole B pole C
o- / vo- 27 o, ono, oba, ostatní …… 0
é / í konc. 23 to je správné, pĜi takové …… 0
í / ej konc. 30 ššpatný herec, dobrých …… 9 kažždej, dobrej, takovej ……
í / ej kmeny 5 být, pĜemýššlím, cítím …… 1 bejt
pl. N, A 18 jací primitivové, dokonalé 1 straššný typy
filmy, dobré lidi ……
pl. Instrum. 3 vyššumČlými bublinkami …… 0
jiné: 12 Ĝekl, nakopl, zakazuji, také, 7 dneska, muzika, klika,
ptáte-li se, v této …… ššoubyznys, kápnout ……

poþet slov A B C
1157 1021 118 18
100% 88,2% 10,2% 1,6%

anarchistka:
pole B pole C
o- / vo- 12 o, od, opravdu, odsuzovat, 0
obušškama ……
é / í konc. 8 bylo mi jasné, nic takového, 4 dČlnický tĜídy, to bylo nulový,
na StĜeleckém ostrovČ …… neudržžitelný, v urþitý chvíli
é / í kmeny 1 rozutéct 1 utýct
í / ej konc. 4 patetický projev, z padesátých 3 krvavej stĜet, nČjakej žžebrák,
let, svých …… antifaššistickej projev
í / ej kmeny 3 prý, neuhýbali, dýmovnice 0
pl. N, A 9 klasické anarchistické teze, 5 zranČný, ty policajti,
náhodní chodci …… anarchistický projevy ……
pl. Instrum. 1 pĜed deseti lety 6 s nČkolika lidma, pendrekama
……
jiné: 11 podporují, ššikují se, pozdČji, 12 obvinČj, riskli, já byla, flašška,
policisti, na ArbesovČ policajti, Mírák, StĜelák ……
námČstí……

poþet slov A B C
660 580 49 31
100% 87,9 % 7,4 % 4,7 %

www.factumcz.cz 282
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

skinhead:
pole B pole C
o- / vo- 14 o, od, osm, ostrov, oba, 0
ochrana, ozbrojenej ……
é / í konc. 1 takovém 9 na StĜeleckým, jasný, v tý
chvíli ……
í / ej konc. 4 žžádný, hromadný, svých …… 6 napsanej, dobrej, ozbrojenej ……
í / ej kmeny 2 týden, být 0
pl. N, A 4 kteĜí, ti hodní chlapci, žžádní 7 zápalný láhve, nČkterý,
…… pĜipravený ……
pl. Instrum. 1 mezi nimi 0
jiné: abychom, Ĝekl 28 abysme, chránČj, teda, fakt,
policajt, hlᚹka, StĜelák, sranda,
hajzl, huby ……

poþet slov A B C
579 501 28 50
100 % 86,5 % 4,8 % 8,6 %

Rozborem tČchto tĜí rozhovorĤ samozĜejmČ nemĤžžeme dospČt k nČjakým dalekosáhlým


závČrĤm o vztahu spisovné a obecné þešštiny. Celkový rozsah textĤ není velký, vššechny
pocházejí z jediného þasopisu a nesou jasné známky redakþních úprav. PĜesto se zde dají
naþerpat nČkteré cenné dílþí poznatky.
NejnápadnČjšší je naprostá absence protetického v. Aþkoli se ve vššech tĜech textech
dohromady vyskytuje 53 slov zaþínajících vokálem o, jsou úplnČ vššechna zapsána ve spi-
sovné podobČ. Jsou mezi nimi i hybridní tvary obušškama, ozbrojenej. I kdyžž redakþní zásahy
mĤžžeme jen odhadovat, v tomto pĜípadČ pravdČpodobnost hraniþí s jistotou. Zdá se divné, žže
by vyprávČjící skinhead skuteþnČ vyslovil pĜedložžku od ve vČtČ Pak jsme dostali hlᚹku od
policie, žže se užž anarchisti blힾej. Tot鞾 se týká pĜedložžky o v anarchistþinČ vČtČ Ale jde
vlastnČ o celou historii bojĤ dČlnický tĜídy, nebo O policii nemám žžádný iluze. Vypadá to
sp횹, jako by se absence protetického v stávala souþástí t鞾e stylizaþní tendence, podle nힾ se
v psané podobČ dĤslednČ užžívá konsonant j ve slovesných tvarech jsem, jsme, jste, jsou,
cožž je v tČchto textech rovnȞž dodržženo stoprocentnČ.
Okrajový význam má otázka, do jaké míry je pĜítomen redakþní úmysl ve vzestupném
výskytu nespisovných tvarĤ od režžiséra (1,6%) pĜes anarchistku (4,7%) ke skinheadovi
(8,6%). Je možžné, žže se režžisér opravdu vyjadĜoval spisovnČji nežž skinhead, ale nelze vylouþit
ani hypotézu, žže redakþní úpravou mČl být rozliššen celkovČ kultivovanČjšší, þi ménČ kultivo-
vaný jazykový projev.

Znaþnou závažžnost pro nás má zjišštČní jiného faktu, který je zcela objektivní a nemohl být
ovlivnČn ani konkrétními mluvþími, ani redakcí. Jde o to, žže srovnání souhrnných tabulek sice
vykazuje znaþné rozdíly v pomČru polí B:C u jednotlivých osob, jmenovitČ režžisér 10,2 : 1,6,
anarchistka 7,4 : 4,7, skinhead 4,8 : 8,6, ale souþet položžek v polích B+C je ve vššech tĜech
pĜípadech témČĜ stejný, cožž znamená, žže ve vššech tĜech pĜípadech je témČĜ stejný rozsah pole
A, konkrétnČ 88,2%, 87,9%, 86,5%. Tato blízkost je ažž zarើející. Do jisté míry zde mĤžže
hrát roli náhoda. I kdyby vššak rozdíly byly tĜeba pČtiprocentní, stále se potvrzuje pĜevažžující
podíl tČch výrazových prostĜedkĤ, kde neexistuje alternativa, kde není rozdíl mezi spisovným
a obecnČþeským tvarem.

www.factumcz.cz 283
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Zatímco volba mezi výrazy z pole B þi C je závislá na subjektivním rozhodnutí mluvþího


 bez ohledu na autentiþnost záznamu mluveného komunikátu a jeho pĜípadnou redakþní
úpravu  u výrazĤ z pole A žžádný prostor pro rozhodování není. Režžisérovu vČtu Mnohdy
žžiju v nČkolikamČsíþní nadČji, žže právČ tenhle podnik nebo podnikatel do toho se mnou jde, žže
je moje látka a svČt filmu zajímá nemĤžžeme morfologicky a morfonologicky upravit do
nČjaké substandardní podoby. Tot鞾 platí o anarchistþiných vČtách Sedli jsme si u kavárny
Slávie na zem. Za þtvrt hodiny dobČhla druhá skupina. A do tĜetice skinhead: Ažž teć se
ukázali jako profesionálové. Byla to pro nás satisfakce.
Na zaþátku tohoto pojednání jsme stanovili rozsah pole A na 80%. V právČ sledovaných
komunikátech je jeho rozsah ješštČ vČtšší. VidČno z opaþné strany: vešškeré problémy vztahu
spisovných a obecnČþeských tvarĤ se zde týkají maximálnČ þtrnácti procent vššech výrazových
prostĜedkĤ!

www.factumcz.cz 284
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Nespisovná þešština v beletrii


Na rozdíl od reálných komunikátĤ, kde mluvþí v soukromém dialogu hovoĜí svou
skuteþnou mateĜšštinou  tedy pĜevើnČ obecnou þešštinou  spontánnČ, v beletristickém díle je
nespisovný projev vČdomČ stylizován autorem. DĤvody užžívání nestandardního jazyka v bele-
trii mohou být rĤzné a pĜi porovnání dČl z odliššných historických období pozorujeme urþitý
posun. Ve dvacátých a tĜicátých letech dvacátého století nČkdy sloužžilo použžívání nespisovné
þešštiny k charakterizaci jednotlivých postav, obvykle z nižžšších spoleþenských vrstev. NČkteĜí
autoĜi se obþas snažžili jakoby naturalisticky zachytit bȞžnou mluvu, þasto i s její zvukovou
stránkou, cožž nepochybnČ bylo velice problematické. Jiní si hned uvČdomili, žže nČco tako-
vého není možžné, a mluvu svých postav vČdomČ stylizovali.
JistČ nijak nepĜekvapí, žže velmi citlivČ pĜistupoval k otázce nespisovnosti Karel ýapek.
NapĜ. v Povídkách z jedné kapsy a Povídkách z druhé kapsy je nespisovného vyjadĜování
využžito pĜevើnČ v Ĝeþi zlodČjíþkĤ a jiných pĜestupníkĤ zákona, ale tu a tam se nestandardní
jazykové prvky vyskytují i v promluvách ochráncĤ zákona, tedy strើníkĤ, detektivĤ, soudcĤ
a podobnČ. I jejich vyprávČní je obþas prokládáno výrazy teda, koukat, žže jo, þuchnout,
helejte, neĜek, kafe, já vidČl, dvČ stovky, kvartýr, tejden, bejt apod., cožž pĜispívá k vytváĜení
onoho þapkovsky lidského, dĤvČrného vyprávČní. ýapek ovššem takových prostĜedkĤ využžívá
velmi citlivČ a stĜídmČ. Pokud jde o zpĤsob grafického záznamu nespisovných tvarĤ, shoduje
se ažž pĜekvapivČ s dneššními zvyklostmi, þi vzhledem k þasové posloupnosti naopak: dneššní
grafická stylizace se podobá Karlu ýapkovi.
Asi nejvyšššší koncentraci obecné þešštiny najdeme v Ĝeþi obžžalovaného venkovana Von-
dráþka v povídce Zloþin v chalupČ. Na rozdíl od pĜedsedy soudu, státního zástupce a porotcĤ
se Vondráþek dĤslednČ vyjadĜuje obecnou þešštinou. Je zajímavé, žže nejvýraznČjšší charakte-
ristikou je protetické v, které chybí jen dvakrát (v jednom zájmenČ oni a ve výrazu pánbĤh
vám hĜíchy odpusĢ).
ZamČĜme se pouze na pĜímou Ĝeþ této osoby. Celkový poþet slov je 560, z toho se jich 69
odliššuje od standardní normy. JmenovitČ jde o následující tvary:

protetické v 22 von 17, vona, vono, voni, votrávit, zvorám


é / í konc. 4 žžádný hospodáĜství, nic zlýho, po tvým, po dobrým
é / í kmeny 1 chlív
í / ej konc. 4 takovej, zvyklej, kažždej 2
í / ej kmeny 1 bejt
pl. N, A 3 ty pole 3
min. partic. pl. 1 pole pĜiššly
min. partic. sg. m. 8 Ĝek 7, neukrad
3. os. pl. 1 chtČj
absence pomoc. slovesa 9 já mu Ĝíkal 4, já mu Ĝek, já to koupil, já ho mČl,
já mu nic neudČlal, já vidČl
relat. zájm. 1 ty pole, co
jiné: 14 jo 8, nejni 2, vem, ešštČ, dyĢ, ty hlade hladová

Ukázka textu:
Veþer povídám žženČ, jdi a vem dČti k tetČ. Vona hned zaþala breþet. Nebreþ, povídám,
já s ním dĜív ešštČ promluvím. A von pak pĜiššel do kĤlniþky a Ĝek, tohle je má sekyrka, dej ji
sem! A já (0) mu Ĝek, žže mnČ vydojil kozu Nato von mnČ chtČl vydrat tu sekyrku. Tak jsem
po nČm seknul.

www.factumcz.cz 285
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

V novČjšší þeské beletrii užž obecná þešština v pĜímé Ĝeþi není prostĜedkem sociální
charakterizace postavy, ale stala se stylizovaným grafickým záznamem bȞžného vyjadĜování
þeských mluvþích, v neposlední ĜadČ i intelektuálĤ.
Pro ilustraci je vybrán dialog Pavly a Hany ze Smolné knihy od Lenky Procházkové. Je
zde sledována pouze pĜímá Ĝeþ, a to první tisícovka slov od zaþátku kapitoly na stranČ 66.
(RozdČlení položžek do polí B a C je provedeno podle stejných principĤ jako u novinových
þlánkĤ v pĜedcházející kapitole.)

pole B pole C
o- / vo- 12 o, od, ona, obČ, okno, otevĜít, 0
otravovat se……
é / í konc. 2 jedné, zajímavého 17 to samý, v celý knize, svýho
……
é / í kmeny 0 1 nejmíĖ
í / ej konc. 4 prázdný, žžádný, takový, 5 kterej, mladej, nezvyklej,
dlouhý stejnejch, chudejch
í / ej kmeny 4 být 2, sýr, skrýšše 1 necejtím
pl. N, A 3 vymyššlené bezvadné úkryty, ti 10 volný sedadla, blbý svátky,
jsou nČjaký hodný ……
pl. Instrum. 1 pĜed deseti lety 3 hranicema, dČtiþkama, mezi
náma
1. os. pl. 0 5 vyšškrábnem, nebudem,
vypláchnem, mrknem se,
neurvem
3. os. pl. 2 vyprodají, zaþínají 1 vaĜej
2 bychom, abychom 0
adv. komparat. 1 prudþeji 0
relat. zájm. 0 1 ti, co neþtou
jiné: 4 jsi, ješštČ, vezmu, vezmešš 7 sešš, nejsešš, dneska, pomožž,
teda 3
lexikum: 25 kafe, kššeft, hele, prachy,
risknout,
sichr, blbost, igeliĢák, vzrĤššo
……

poþet slov A B C
1000 889 35 76
100% 88,9% 3,5% 7,6%

Ukázka dialogĤ:
A to se vžždycky jede na to samý místo?  Jo. Je to první vČtšší mČsto za hranicema.  Není
to nuda, chodit furt po stejnejch ulicích?  Ne, aspoĖ v횹, kde je kterej kššeft. …… TobČ je
blbČ, ne? Mám otevĜít okno? Nebo nechcešš aspoĖ dodateþnČ ten kinedryl?  Ne, to je dobrý
……

www.factumcz.cz 286
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Obecná þešština v dneššní beletrii bývá i souþástí autorské Ĝeþi. Posućme, v jaké míĜe
tomu tak je v Hluþné samotČ od Bohumila Hrabala, kde jsme sledovali tisíc slov od poþátku
kapitoly na stranČ 181.

pole B pole C
o- / vo- 22 o, ono, odkud, oheĖ, obraz, 1 vopatrný
odpovČć, otevĜenejch ……
é / í konc. 1 to neþisté 13 volný kĜídlo, to samý, ve
velkým, celýho, dešštivýho ……
í / ej konc. 9 byl jsem vzdČlaný, nČjaký 25 byl jsem mladej, ujetej obraz,
velký žživotní názor, nepĜátelskej žžal, vázanejch
nepĜátelský žžal , vššelijakých knힾek, tČch samejch ……
knih ……
í / ej kmeny 4 být, sýpka, východ, do ŠŠvýcar 2 bejt, mlejnek
pl. N, A 3 francouzšští vojáci, staré žžidy, 10 byli jsme vopatrný, svý vlastní
k nebesĤm které (!) pĜíbuzný, ty samý knힾky, plný
vagóny, jsme pĜíbuzný ……
pl. Instrum. 1 pĜed dvČma mČsíci 7 vojenskejma autama,
s knihama, s vesmírnejma
silama ……
partic. sg. m. 8 mohl, Ĝekl, vyþetl, tekl …… 0
partic. pl. 0 2 auta vozily, auta nakládaly
jiné: 4 dnes, mohu, radČji, nelze 1 dneska
lexikum: 3 koukat se, koncentrák, kastlák

poþet slov A B C
1000 884 52 64
100% 88,4% 5,2% 6,4%

Ukázka textu:
Dneska jsem chladnej, ten nepĜátelskej žžal zĤstal na dnČ ohnČ, ten nepĜátelskej stesk
odvezl mi tenkrát vlak s pruskou státní knihovnou, a já jsem dnes tvrdej jako korejskej kat,
dokonce mám zálibu v tom, žže mĤžžu být u toho, co se dČje za zvČrstva s knihama a ani slzu
mi to nevyloudí, ani šškráb a osten do srdce, stojím a žžasnu jen, tak jako stál opĜenej o sloup
Leonardo da Vinci a díval se jak francouzšští vojáci si z jeho sochy udČlali terþ a kousek po
kousku mu tu jeho sochu rozstĜíleli, tak zrovna tak i já, zrovna tak jsem se podobal a podobám
tČm nebesĤm, které (!) nejsou humánní, zrovna tak jako humánní nemohl být ani Leonardo
……

www.factumcz.cz 287
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Porovnejme i úryvek z románu Sestra od Jáchyma Topola. Jde o tisícovku slov z kapitoly 3,
zaþínající na stranČ 29.

pole B pole C
o- / vo- 16 o, on, od, oþi, ostatní, ostrýho, 2 vo, vokolo
osumnáct, okolní, odkud ……
é / í konc. 4 mladého, starého, té, v téhle 29 pevný zdraví, bylo jasný,
na jedný mapČ, po laciným
vínČ ……
é / í kmeny 3 vléct, pĜetéká, ménČ 0
í / ej konc. 7 vymknutý þas, jiný tanec, 9 pĜísnej, kilometrovej, tenkej,
lidský þas, Ėáký tabák …… podȚšenej, chromovejch ……
í / ej kmeny 3 být, žžvýkat, hýbal 3 bejt, cejtil, necejtil
pl. N, A 6 lidé, upĜené oþi, skryté 7 citlivý pacienti, rychlý
strategické schopnosti…… Moraváci, tȞžký prĤššvihy,
laciný chlasty ……
pl. Instrum. 4 se spoleþníky, s razítky, mezi 4 s tašškama, hĤlkama 3
prsty, s ostatními
1. os. pl. 0 2 vstanem, dem
partic. sg. m. 7 Ĝekl, nemohl, lezl …… 0
3. os. pl. 0 3 maj 2, myslej
jiné: 25 jsem 11, jsme 22, pĤjde, 17 sem, sešš 3, sou, dycky, dyžž,
nejþastČji …… Ėáký, já vidČl, my žžasli ……
lexikum: 16 seknout, prachy, vypadnout,
kudla,
blbþe, svinČ, buran, þuþet……

poþet slov A B C
1000 833 75 92
100% 83,3% 7,5 % 9,2%

Ukázka textu:
Kdybych ho ale neznal, nebo hned necejtil, tak bych si taky možžná rád prašštil, pĜiznal se
jednou pĜi malý taneþní v Dómu Micka. Sledovali jsme zrovna podȚšenej obliþej jedný z
pĜítelkyĖ, s kterou se David pokouššel pohybovat. Bohler se jen zvrhle zasmál. Mnou projela
vᚹnivá touha po Psici, bylo to nČco mezi bolestí zubu a pĜedstavou ostrýho nožže, pozor, jak
tohleto souvisí s Davidem? Je to znamení? ptal jsem se užž tehdy sám sebe nebo snad svojí
síly. Ta mlþela. Micka poĜádal papíry, pohrával si s razítky, ladil kontakty, tisknul páku k ze-
mi, užž užž to mČlo zaþít, chtČli jsme vypustit džžiny a já (0) doufal, žže to pĤjde v pĜímce,
protahoval jsem se, kroutil tČlo, cviþil jsem si Ĝeþ pro hru.

www.factumcz.cz 288
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Uvedené úryvky z próz Lenky Procházkové, Bohumila Hrabala a Jáchyma Topola obsahují
Ĝadu prvkĤ obecné þešštiny, v rĤzných pomČrech a rĤzném zpĤsobu stylizace. V nČþem se sho-
dují, v nČþem odliššují, jak mĤžže posoudit pĜípadný zájemce o podrobnČjšší rozbor.
Dialogy Lenky Procházkové znČjí jako záznam autentických soukromých rozhovorĤ, tro-
chu vššak pĜekvapují jednak tvary bychom, abychom, jednak naprostá absence protetického v,
cožž zní dost nepĜesvČdþivČ napĜ. v replikách No pĜece jak ona je pĜistihne, toho svýho
manžžela s milenkou …… nebo …… ten psal o chudejch.
V Hrabalových a Topolových textech  vyprávČných v první osobČ  je výraznČ patrná
beletristická stylizace. BȞžnČ se zde objevují takové kombinace spisovných a obecnČþeských
tvarĤ, jaké jsou v reálných komunikátech málo pravdČpodobné, napĜ. u Hrabala …… a tak jsem
byl proti svý vĤli vzdČlaný, …… vidČl jsem, jak maminka má pČknej rovnej kouĜ, jak stoupal
k nebi jako prĤhledný komín. U Topola je úmyslné rozbití hranice mezi standardností a
nestandardností pĜímo vyzývavČ nápadné, napĜ. lidé s tašškama; …… mČl jsem jako jediný
pevný zdraví; …… copak žžvýkám Ėáký tabák; …… ššel jsem…… cejtil sem …… já (0) vidČl; …… co
má bejt …… být na tĜech místech najednou. U obou autorĤ se vyskytují i hybridní kombinace
v rámci téhožž slova napĜ. opĜenej, otevĜenejch (Hrabal), ostrýho, Ėáký tabák (Topol).
Porovnáme-li vzájemný pomČr poþtu tvarĤ z naššich polí B a C, pak u Procházkové je to
3,5 : 7,6, u Hrabala 5,2 : 6,4, u Topola 7,5 : 9,2. Dosažžení tohoto pomČru je dĤsledkem
subjektivního rozhodnutí jednotlivých autorĤ. Objektivním faktem vššak je nápadnČ velký
rozsah pole A, tedy tČch výrazĤ, u nichžž jazykový systém nenabízí žžádnou alternativu. V kažž-
dém ze sledovaných textĤ tvoĜí poþet tvarĤ pole A minimálnČ 83,3%. (Procházková 88,9;
Hrabal 88,4; Topol 83,3.) Jinými slovy, souþet B+C je maximálnČ sedmnáct procent! Stále
jsme tedy pod onČmi dvaceti procenty, která jsme uvedli na poþátku tohoto pojednání.

Jedním z nejpodivnČjšších jevĤ sledovaných pasើí u vššech tĜí autorĤ je velmi nízká
frekvence protetického konsonantu v. Vezmeme-li v úvahu, žže v novinových rozhovorech,
které jsme analyzovali v pĜedchozí kapitole, se proteze nevyskytla ani jednou, zaþínáme si
klást otázku, zda se v tom neodrើí jazyková podoba autentických komunikátĤ, zda tedy tento
rys v souþasném jazyce nČjak výraznČ neustupuje, zda se i obecná þešština nepĜiklání k iniciál-
nímu vokálu o.
Jiným vysvČtlením by bylo, žže se v souþasné beletrii pĜi použžívání stylizované obecné
þešštiny uplatĖují stejné tendence jako v novinových rozhovorech, žže se tedy autoĜi pĜizpĤ-
sobují kodifikovanému psanému standardu, a to nejen v oznaþování patĜiþné vokalické
kvantity a pĜi zápisu prézentních tvarĤ slovesa být s poþáteþním j, nýbržž i u slov zaþínajících
na o. NČco takového ovššem dost zarើí u Topola, jehožž text je ze vššech tĜí nejménČ
konformní.

Podívejme se ješštČ alespoĖ letmo na román Zapisovatelé otcovský lásky od Michala


Viewegha, kde užž v samém názvu je u adjektiva použžita obecnČþeská koncovka.
(Mimochodem: Ne kažždý, kdo knihu vezme poprvé do ruky, si toho hned vššimne.)
Kniha je psána jako stĜídavé vyprávČní nČkolika postav, vžždy v první osobČ. Autor zde
pĜímo programovČ uplatĖuje výrazné stylistické rozrĤznČní jazykového projevu jednotlivých
vypravČþĤ  pĜiþemžž ovššem zdaleka nejde jen o nᚹ sledovaný protiklad spisovné a obecné
þešštiny. Jeden z nich, Ĝíkající sám sobČ „„úchyl””, se vyjadĜuje naprosto nespisovnČ. Není pĜi-
tom dĤležžité, zda jeho mluvu oznaþíme za obecnou þešštinu, þi zda vzhledem k lexiku jde o
nČjakou „„ješštČ nižžšší rovinu””.
Z naššeho hlediska je podstatné, žže tato postava ve svém jazykovém projevu dĤslednČ vy-
užžívá morfonologických a morfologických možžností, které nabízí inventáĜ obecné þešštiny, tj.
vokalické posuny v koncovkách i ve slovních kmenech, unifikované adjektivní tvary nomina-
tivu a akuzativu plurálu, instrumentálové koncovky plurálu -ma u adjektiv i substantiv, tvary

www.factumcz.cz 289
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

minulého participia moh, nastyd, sed, Ĝek, ve 3. osobČ plurálu tvary chtČj, chodČj, sedČj,
chovaj se. NČkde jsou dokonce zapsány i odchylky ve fonetické realizaci vokalické kvantity,
napĜ. u slov nemusim, cejtim, vidim, i kdyžž jinde najdeme tvary sedím, netvrdím, nudím se.
Jediným rysem, který má pĜekvapivČ nízkou frekvenci, je protetický konsonant v. Nejde o
jeho naprostou absenci, avššak pĜi srovnání pomČru o-: vo- pĜevažžuje ve slovních zaþátcích
spisovná podoba. ZbȞžným proþtením nČkolika oddČlených pasើí byly zjišštČny poþetní
vztahy 24:3; 9:9; 17:2; 2:6; 9:4; 6:2. Proteze chybí nejen u substantiv, sloves a adverbií, ale
i u pĜedložžek o, od a u zájmena ona. PĜitom se nedají vystopovat žžádné dĤvody tohoto
kolísání, které tak nápadnČ kontrastuje s prakticky stoprocentnČ konsekventní nespisovností
ostatních morfonologických a morfologických prvkĤ, o lexiku ani nemluvČ.
NČkolik namátkou vybraných ukázek: Za prvý užž od ranýho dČtství p횹u dennČ skoro
nonstop, od rána do veþera, a to je užž vើnČ trochu ujetý.  ýas od þasu vstanu a jdu se
kouknout z okna na ulici.  Venku je tma a pod voknama kažždou chvíli hulákaj vopravdický
þerti.  Je celej fialovej a mlátí nohama vo podlahu.  …… kažždýmu je nad slunce jasný, žže
holky chtČj vidČt opravdickýho žživýho úchyla.  Pavlík si rozetĜel nudli po ksichtČ. 
V podpažží má obrovský þerný desky s fotkama, z kterejch visej roztĜepaný tkanice.  Kdyžž
pak ségra a ten inteligentní a zdvoĜilej úchyl v poledne zazvonili, pĜipomínal fotĜík tlakovej
hrnec, v kterým se celý dopoledne o sto péro vaĜily pevný pĜedsevzetí a naléhavý prosby. 
Na co kurva telku? StejnČ ty þuráci vysílaj jenom samý zasraný pohádky.  Oþi mČl úplnČ
rudý.  Jestli si chcete udČlat pĜesnej vobraz tý našší poššahaný familie ……
Jestližže Viewegh povyššuje kontrast mezi jazykovou standardností a substandardností na
jeden z primárních výrazových prostĜedkĤ, pak si klademe otázku: Proþ je právČ onen jeho
ostentativnČ nespisovný imaginární vypravČþ tak zdržženlivý pĜi užžívání protetického v ? (ŽŽe
by to bylo naprogramováno užž v názvu románu? To sotva. PrávČ u slova otec je pĜece proteze
prakticky vylouþena. A sama zmínČná postava dĤslednČ oznaþuje svého rodiþe pojmenováním
fotĜík.)

Kolja rehabilituje protetické v aneb


Od Karla ýapka ke ZdeĖku SvČrákovi
Beletristická próza je hotovým dílem, urþeným k tomu, aby je þtenáĜ vnímal opticky. Po-
užžití stylizovaných nestandardních jazykových výrazĤ bývá jedním z umČleckých prostĜedkĤ,
jimižž autor sleduje rĤzné cíle.
U souþasných divadelních textĤ by se dalo pĜedpokládat, žže tam bude míra nespisovnosti
vyšššší nežž v románech nebo povídkách, žže se dramatik, pĜípadnČ pak režžisér, bude snažžit
vkládat hercĤm do úst þešštinu v takové podobČ, která má co nejblힾ k reálným promluvám.
Skuteþnost je jiná. I v dramatech vČtššinou aktéĜi promlouvají jazykem vycházejícím primárnČ
z kodifikovaného standardu, prom횹eného vČtšším þi menšším množžstvím nestandardních
prvkĤ. Vzájemný vztah spisovnosti a nespisovnosti se mĤžže výraznČ liššit u rĤzných autorĤ a
také v rĤzných hrách, ale v principu jsou zde jazykové pomČry podobné jako v románech þi
povídkách. Divadelní pĜedstavení jako celek si nedČlá ambice na co nejvČrnČjšší kopírování
reality, aĢ užž jde o dČj, scénu, kostýmy, pohyby hercĤ  þi o jazyk. Divadelní pĜedstavení ne-
zastírá, žže je iluzí, žže to vššechno je „„jen jako““.
Jiná je situace ve filmu. Film se snažží divákovi vsugerovat pĜedstavu autentiþnosti. To platí
o volbČ exteriérĤ i úpravČ interiérĤ, kostýmech, maskách, rekvizitách. V neposlední ĜadČ
film v pĤvodní zvukové verzi usiluje o pĜirozenost a „„pravdivost““ i po jazykové stránce.

www.factumcz.cz 290
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Snad mi ZdenČk SvČrák promine, kdyžž mu trochu zavrtám do Kolji. Pokusím se pĜi
uplatnČní kritéria spisovný jazyk versus obecná þešština rozebrat pĜedevšším knižžnČ vydanou
filmovou povídku a pak okrajovČ provést i nČkolik srovnání s hotovým filmem, tedy s defini-
tivnČ realizovanou zvukovou podobou dialogĤ.
SvČrákova povídka je samostatným literárním dílem a stojí za pĜeþtení i po zhlédnutí filmu.
Z jazykového hlediska je to dokonalý pĜíklad maximálního využžití šširokého stylistického
spektra souþasné þešštiny, pro našše úþely pĜímo uþebnicový exempláĜ. Na první pohled je zde
nápadný zcela principiální protiklad mezi autorským komentáĜem na jedné stranČ a dialogy na
stranČ druhé.
Autorská Ĝeþ je gramaticky formulována ryzím spisovným jazykem (pĜevើnČ v jeho „„vyšš-
šší““ poloze) neváhajícím tu a tam užžít i pĜechodník, napĜ. …… odpoví Louka, ukládaje svĤj
objemný nástroj do otluþeného pouzdra; ……hrobník …… dČlaje pĜitom ukazovákem kroužživé
pohyby na psím krku; …… asi osmnáctiletá dívka. Jak vstává, urovnávajíc si sukni …… VĤbec to
nejsou jen nČjaké scénické pokyny, nýbržž umČlecké popisy obsahující i množžství poetických
metafor, o kterých by þlovČk skoro Ĝekl, žže jich je ažž šškoda „„jen““ pro filmovou povídku. Ale
možžná i právČ tohle verbální bohatství se akusticky a vizuálnČ zúroþilo ve výsledné filmové
podobČ. NČkolik ukázek:
Klára …… ustoupí k nČmu pĜi zpČvu tak blízko, žže by byl hĜích nedotknout se jí. Louka to
vššak vydržží a ten hĜích spáchá.  Mladíci krotí nároþnou skladbu jako krásného hĜebce,
jehožž vrtochy znají. VČdí dobĜe, v kterých místech by je mohl vyhodit ze sedla a dávají si na to
pozor. A kdyžž ta místa pĜekonají, zatetelí se v sedle blahem a dalšší jízda je o to spanilejšší.
Mrknutím oka dá Louka najevo, jak se mu s nimi dobĜe jede.  Olejniþka v LoukovČ ruce
ukapává zlaté krĤpČje do ĜetČzu starého zaprᚹeného bicyklu, který nejsp횹 léta odpoþíval na
pĤdČ.  Výhled z Loukovy vȞže prozrazuje, žže léto užž dává Praze sbohem a ponechává
stromy napospas podzimu.
Autorská Ĝeþ zde mĤžže sloužžit i jako klasická ilustrace naššich pĜedchozích úvah o „„grama-
tické správnosti”” a „„lexikální vhodnosti””. PĜi dĤsledném dodržžování gramatické a ortografické
kodifikované normy je v lexiku funkþnČ využžito rĤzných expresivních výrazĤ, napĜ. hudeb-
níci balí svá fidlátka, narvaná tramvaj, kouká do novin, zádrhel apod. Nejednou se gramatic-
ká spisovnost a lexikální expresivita prolínají v jediné vČtČ, a tím se do popisu vnᚹí plastiþ-
nost, dynamika  a v neposlední ĜadČ i vtipnost. NapĜ.: Veselý a umytý trabant combi drandí
dálnicí, zanechávaje za sebou oblaka dvoutaktních plynĤ. …… profiþí na þervenou tČsnČ pĜed
þumáky aut, která právČ vyrazila zleva.
V kontrastu k tomu stojí dialogy, které jsou psány tak, aby byly co nejvíc mluvné, aby
znČly pĜirozenČ, tak jak vČtššina souþasných ýechĤ opravdu hovoĜí. Spisovné vyjadĜování se
vyskytuje jen tam, kde je to situaþnČ motivováno, napĜ. v byrokratickém výstupu referentky
Zubaté, v LoukovČ pĜiopilém „„slavnostním svatebním projevu““ a zþásti u estébáckého výsle-
chu. Jinak jsou dialogy formulovány v obecné þešštinČ.
Znovu ovššem pĜipomeĖme, žže jsme obecnou þešštinu charakterizovali jako soubor potenci-
álních tendencí, o jejichžž praktickém uplatnČní rozhoduje pĜedevšším sám mluvþí. Není tedy
nic divného na tom, žže se Loukova matka vyjadĜuje o poznání spisovnČji nežž její syn. Naproti
tomu Loukovy dialogy s hrobníkem Brožžem jsou jazykovým hodokvasem obecné þešštiny.
NejdĜív nČkolik izolovaných pĜíkladĤ vybraných z replik rĤzných postav:

Kolik takovej trabant dneska stojí? Novej nebo starej? Starej.  A proþ voni si ty
zobáky brousej?  No dyĢ. Vo to právČ jde. Takovej melouch jste ješštČ nemČl.  Helećte,
pane Louka, mají se vyzdobit vokna. Tak tam dejte práporky.  Co ta s tČma zlatejma
zubama?  Vy mĤžžete teć krásnČ tvrdit, žže jste tu svatbu myslel vើnČ, kdyžž se staráte vo
dítČ, který jste vyžženil.  A byli jsme vyhodnocený jako druhej nejlepšší barák ve výzdobČ.
Kdyby nám to nezkazil starej Pech, mohli jsme bejt první. A pĜitom ty práporky nafasoval! 

www.factumcz.cz 291
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Já (0) vČdČl, žže dČlám blbost. Já (0) to cejtil v kĜힾi.  Ona podá žžádost na ýervenej kĜힾ
prej, aby ho dostala k sobČ.  Voni tam nesmČj.  A žže se jmenuje Kolja, prosím tČ? To je
pĜece ruské jméno.  Ale nejsi takovej sobec, jak jsem si myslela. To bych do tebe neĜekla,
žže se budešš takhle bát o cizí dítČ.  Ty, politicky pronásledovanej þlovČk, kterej nesmí na
Západ.

Systematicky jsem sledoval tisícovku po sobČ jdoucích slov v dialozích od zaþátku


nového obrazu na stranČ 58 do konce strany 74:

pole B pole C
o- / vo- 16 o 5, ona 2,od,otec 3, 10 vo, vona 2, vono, voni 3, voba,
obchodník, obþanství, vokno, vodtuć
okamžžitČ 2, oslazený
é / í konc. 0 10 þeský obþanství, pátý dítČ, mᚹ
to oslazený, do tý svatby ……
í / ej konc. 1 Novotný 15 žženatej 2, þervenej, vzdálenej,
hroznej, ruskej, medovej,
laskavej ……
í / ej kmeny 1 výslech 7 bejt 2, cejtil, prej, zejtra,
umejete, mlejny
pl. N, A ((rozpínaví jste, známí)) 8 Ėáký baþkory, barevný tužžky,
takový faleššný jména, pČkný
prevíti, ruský vejce, nČkterý
þeský slepice
pl. Instrum. 0 3 s tČma zlatejma zubama
3. os. pl. 0 4 nesmČj, pustČj, dávaj, uhodČj
min. part. m. sg. 0 4 neĜek, zatáh, nestih, vybod
jiné: 7 já to cejtil, já netuššil, já vČdČl,
kdybysme, bysme, pozdČjc, ta
paní, co u ní byl
lexikum: teda, koukat, dneska, jo, pudešš,
43 veme, chlápek, furt, hele, debil,
rumrajch……

poþet slov A B C
1000 871 18 111
100% 87,1% 1,8% 11,1%

Tvary pole C tvoĜí pĜibližžnČ ššestinásobek pole B, þímžž SvČrák v užžití obecné þešštiny
nČkolikanásobnČ pĜedstihuje ukázky z Procházkové, Hrabala a Topola. Jinak se opČt potvrzuje
 subjektivnČ neovlivnitelný  velký rozsah spoleþného pole A.

(Výrazné zúžžení pole A se mĤžže ojedinČle vyskytnout jen v krátkých pasើích, kde se
náhodou nahromadí velké množžství výrazĤ majících alternativy BC. V této filmové povídce
k tomu dochází v sedmiĜádkové BrožžovČ replice na stranách 6768:
Já jo. KvĤli faráĜi jednomu. První fízl byl úplnČ medovej. VyslovenČ laskavej chlápek. Ale
pak na mČ nastoupil druhej. Novotný nČjakej. To voni si dávaj takový faleššný jména. Ale ten
teda byl jako bĜitva. Hajzlík takovej. DĜív nebo pozdČjc na vás uhodČj. Voni melou pomalu,
ale jistČ jako božží mlejny.

www.factumcz.cz 292
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Pokud u pĜíjmení Novotný pĜipustíme možžnost zmČny na Novotnej, pak je to jediný pĜípad
tvaru z naššeho pole B a tabulka vypadá následovnČ:

poþet slov A B C
50 31 1 18
100% 62% 2% 36%

OnČch 62 procent je nejnižžšší poþet tvarĤ pole A, který se mi podaĜilo v souvislých pasá-
žžích kteréhokoli textu najít. Jakmile vezmeme v úvahu jen trochu delšší úsek, napĜ. celý Lou-
kĤv dialog s Brožžem na stranách 6768, vyššplhají opČt prostĜedky z pole A nad osmdesát pČt
procent.)
Spisovné tvary z pole B se v celé sledované tisícovce slov vyskytují osmnáctkrát
(ššestnáctkrát jde o nepoužžití protetického v, dvakrát o zachování spisovného vokálu ý), cožž
sice pĜedstavuje pouhých 1,8 procent, ale i to je v tomto textu dost. Proto se právČ u tČchto
pĜípadĤ zastavíme:
Standardní forma s ypsilonem nepĜekvapuje v koncovce pĜíjmení Novotný, ani u kmeno-
vého vokálu ve slovČ výslech . To obojí je v souladu s naššimi dĜívČjššími úvahami o míĜe stabi-
lity obecnČþeských tvarĤ. Tot鞾 platí o absenci proteze u slov otec, obchodník, obþanství,
okamžžitČ.
Naproti tomu je zarើející ponechání spisovného iniciálního vokálu o u pĜedložžek o, od, u
zájmena ona a v neutru singuláru adjektiva oslazený. Tato slova nejsou souþástí replik žžádné
zvlᚹtní postavy, ani nejsou zasazena do nČjaké oficiální þi polooficiální situace, nýbržž jsou
pĜipsána Loukovi a Brožžovi v bȞžných dialozích, ve kterých jinak je výskyt protetického v
samozĜejmostí. Hledání nČjakého zvlᚹtního autorova zámČru je marné, a tak nezbývá nežž se
vydat na pátrací akci do akustické realizace samotného filmu.
A našše úsilí je vzápČtí korunováno úspČchem! Poslechem zjiššĢujeme, žže z onČch pČti pĜed-
ložžek o jsou þtyĜi realizovány jako zĜetelné vo a replika obsahující páté o ve filmu vĤbec
není. RovnȞž psanou pĜedložžku od vyslovuje Louka jako vod a Brožž upravuje oba výskyty
zájmena ona na vona. Také SvČrákovo psané Oslazený to mᚹ vychází z Loukových úst jako
náležžitČ voslazený.
A nejen to! Brožž pĜekvapivČ dekoruje zĜetelným konsonantickým nasazením dokonce i
slova vobchodník a vobþanství, a jako pĜídavek nevyslovuje Novotný nČjakej, nýbržž Ėákej
Novotnej.
A tak z onČch osmnácti tvarĤ naššeho pole B ve sledovaném úseku filmové povídky jich je
nakonec v samotném filmu akusticky realizováno jen ššest, jmenovitČ tĜikrát slovo otec (u
nČhožž by užžití proteze znČlo znaþnČ nepĜirozenČ), dvakrát okamžžitČ a taky estébácký výslech
si uchovává standardní podobu.
Psané tvary jste, ješštČ, pojć jsou s naprostou samozĜejmostí vyslovovány ste, ešštČ, poć, a
se stejnou lehkostí je odstranČna také vokalická délka ve výrazech nerozumim, Ĝikal, s tim
klukem. Co víc si lovec obecné þešštiny mĤžže pĜát!

V úvodních kapitolách tohoto pojednání jsme konstatovali nízkou míru prediktability


reálného využžití protetického konsonantu v. PĜi rozboru novinových rozhovorĤ i beletris-
tických ukázek jsme užž dokonce uvažžovali o tom, zda se tento jev ze souþasné þešštiny
nadobro nevytrácí. Kolja rozptýlil našše pochybnosti a dokázal, žže ono pohĜeššované vo-
nezmizelo. (Ani tak za to ovššem nemohl dostat Voskara, nýbržž „„jen““ standardního Oscara..)
StejnČ jako u Karla ýapka, jde i u ZdeĖka SvČráka o jednu ze základních charakteristik
obecné þešštiny. To se výraznČ projevuje pĜedevšším ve filmu, který pĜesvČdþivČ odrើí
skuteþný stav nestandardní mluvy; ve zpĤsobu stylizovaného grafického záznamu se vššak od

www.factumcz.cz 293
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

ýapkových dob právČ v tomto ohledu pozmČnily zvyklosti natolik, žže si urþitou stĜídmost
ukládá i autor filmových dialogĤ  aĢ užž úmyslnČ, nebo zcela podvČdomČ.
Je ostatnČ pravdČpodobné, žže definitivní verze knižžnČ vydané filmové povídky vznikala
paralelnČ s dokonþováním filmu a žže docházelo ke vzájemnému ovlivĖování. Na celkovém
výsledku se potom podílí i citlivý pĜístup režžiséra, který pĜi natáþení zĜejmČ dal jednotlivým
hercĤm možžnost vyjadĜovat se tak, jak to pro nČ bylo nejpĜirozenČjšší. Písemná podoba ovššem
respektuje základní grafické konvence a není naturalistickým protČjšškem akustické roviny.
Otec i syn SvČrákovi jsou výraznČ osvíceni duchem souþasného jazyka þeského.
Potvrzuje se našše hypotéza o ššíĜící se tendenci nekopírovat pĜi zápisu nestandardní
promluvy zvukovou stránku stoprocentnČ (cožž by ostatnČ ani nebylo možžné), ale pĜizpĤsobit
se pravopisným zvyklostem. VyjádĜeno zkratkovitým pĜíkladem: V tišštČném záznamu
neoficiálního mluveného komunikátu existuje mezi autorem a þtenáĜem tichá dohoda v tom
smyslu, žže „„kažždý stejnČ ví, žže vČtČ Já jsem Ĝíkal, žže o tom ješštČ budu mluvit odpovídá u
vČtššiny ýechĤ zvuková podoba Já sem Ĝikal, žže vo tom ešštČ budu mluvit””. Graficky se to
zachycovat nemusí, stejnČ tak jako se v písmu neodrើejí tĜeba neutralizaþní a asimilaþní jevy.

Hledání ztracených pĜíležžitostí aneb


Obecná þešština zaþíná od konce
Aþkoli jsme se v provedených rozborech zamČĜili na takové pasើe beletristických dČl a
novinových rozhovorĤ, které se odchylují od kodifikované standardní normy, nikde jsme
nenaššli plné využžití nabízeného inventáĜe morfologických a morfonologických prostĜedkĤ
obecné þešštiny.
Srovnáním knižžnČ vydané filmové povídky s definitivní zvukovou realizací filmu Kolja se
potvrdily rozdíly mezi mluvenými obecnČþeskými komunikáty a jejich grafickým záznamem.
Ale ani ve zmínČném filmu se nemluví nČjakou „„stoprocentnČ obecnou þešštinou““. To by
ostatnČ bylo nepĜirozené a odporovalo by to naššemu základnímu konstatování, žže obecná
þešština je souborem tendencí, nikoli kompaktním autonomním útvarem se závaznými
pravidly.
PĜi pohledu na nᚹ pĜehled základních charakteristik obecné þešštiny zjistíme, žže se na-
prostá vČtššina odchylek od kodifikovaného standardu týká gramatických koncovek. To platí o
bodech 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 17, 18.
U vokalických odliššností (body 1 a 2) jsme upozornili na jejich dvojaký charakter:
v gramatických koncovkách jsou to jedny z nejmarkantnČjšších signálĤ obecné þešštiny (viz
adjektiva); naproti tomu ve slovních kmenech se posun /e:/ ĺ /i:/ vyskytuje ve znaþnČ
omezeném poþtu lexémĤ a posun /i:/ ĺ /ej/ má nízkou míru prediktability.
V iniciální slovní pozici se ze vššech rysĤ uplatĖuje jediný, totižž protetický konsonant v. A
právČ zde nás ve sledovaných textech pĜekvapila nízká frekvence. PĜi dĤkladnČjšším pohledu
vššak tato skuteþnost není zase tak zarើející. S mírným zjednoduššením lze prohlásit, žže tȞžišštČ
lexikálního významu ležží u vČtššiny slov na poþáteþních fonémech þi grafémech a pak
sestupnou Ĝadou klesá, cožž samozĜejmČ platí nejen o þešštinČ. Ilustrací toho jsou nejrĤznČjšší
abecednČ Ĝazené seznamy, aĢ užž slovníky, nebo tĜeba rĤzné katalogy.
LexikálnČsémantická dĤležžitost slovního zaþátku je výrazná u zkratek. Na primitivním
plánku místnosti si pro dveĜe zvolíme písmeno D, ale pro okno asi ne V. RovnȞž tak by si
zahrádkáĜ sotva oznaþil záhony mrkve, cibule a okurek písmeny M, C, V, a to ani v pĜípadČ,
žže vám na potkání nabízí vokurky. (A volili byste tĜeba vó dé es?) DĤležžitý je také pĜesný

www.factumcz.cz 294
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

zápis nejrĤznČjšších vlastních jmen. A pĜi hláskování nČjakého jména by se považžovalo za


(více þi ménČ podaĜený) vtip odtelefonovat: „„Vé jako vobraz.““
Navíc ješštČ pĜi nynČjšším použžívání elektronické komunikace stoupá potĜeba vzájemného
sbližžování akustické a grafické podoby slov, cožž opČt platí hlavnČ pro slovní zaþátky.
Pokud jde o úplný poþátek slova, je jedinou odliššností obecné þešštiny od kodifikovaného
standardu právČ protetické v. Naproti tomu jsou gramatické koncovky nejen nejpoþetnČjšší
charakteristikou, ale mají i nejvyšššší stabilitu (ve smyslu dĤslednosti uplatĖování potenciálního
tvaru v reálném obecnČþeském komunikátu). Tuto stabilitu si „„mohou dovolit““ mimo jiné
právČ proto, žže obvykle nenaruššují lexikálnČsémantickou informaci.

S jistou rezervou by se dalo Ĝíci, žže platí jakýsi „„zákon retrográdní stability
obecnČþeských rysĤ““. Jako ilustrace nám posloužží výraz vobejvaný voblasti, který obsahuje
celkem þtyĜi obecnČþeské prvky: nespisovnou adjektivní koncovku, nespisovný kmenový
vokál a dva výskyty protetického konsonantu v. Proces postupné „„standardizace““ zvoleného
výrazu se zdá asi nejpravdČpodobnČjšší v následujícím poĜadí:
vobejvaný voblasti (4 prvky obecné þešštiny)
vobejvaný oblasti (3)
obejvaný oblasti (2)
obývaný oblasti (1)
obývané oblasti (0)
Málo pravdČpodobná by byla tĜeba kombinaci obejvané voblasti.
ObdobnČ v následujícím pĜíkladČ:
s vomejvatelnejma deskama (5)
s omejvatelnejma deskama (4)
s omývatelnejma deskama (3)
s omývatelnýma deskama (2)
s omývatelnými deskami (0)
Hypotetická kombinace s vomývatelnejmi deskama by se snad mohla vyskytnout jen jako
prvek jazykové komiky.

Nelze vylouþit, žže se ve smyslu této tendence budou postupnČ „„standardizovat““ bȞžné
obecnČþeské komunikáty a žže pĜijde doba, kdy se útoþišštČm odchylek od kodifikované
spisovné normy stanou výhradnČ gramatické koncovky. Vývoj souþasné þešštiny se zĜejmČ
pomalouþku ubírá konvergentním smČrem. ěada rodilých mluvþích dobrovolnČ rezignuje na
využžívání nČkterých nestandardních tvarĤ, a kodifikátoĜi spisovného jazyka zase þas od þasu
berou na milost tvary dosud zatracované. Není dĤvod pohorššovat se nad nespisovným vyjad-
Ĝováním  pokud ovššem nejde tĜeba o odborný text þi úĜední zprávu. Sotva bychom vššak naššli
pochopení pro pĜípadné snahy o prosazení obecné þešštiny jako závazného standardu.
(PĜedchozí stránky ostatnČ ukazují, žže to by se tȞžko podaĜilo.) Spisovná a obecná þešština
nestojí proti sobČ, dokonce ani neležží vedle sebe jako oddČlené autonomní roviny. ObČ variety
tvoĜí  spolu s regionálními dialekty  souþást jednoho jazykového celku. Jejich koexistence
umožžĖuje stylisticky bohatšší odstínČní naššeho vyjadĜování. Proþ se té možžnosti vzdávat?

*****

www.factumcz.cz 295
Karel Tahal: A Grammar of Czech as a Foreign Language

Prameny použžité pro jazykový rozbor:

ýapek, K., Povídky z jedné kapsy, Praha 1955


Hrabal, B., Hluþná samota, Praha 1994
Pátek Lidových novin, 13.5.1999
Procházková, L., Smolná kniha, Brno 1994
SvČrák, Z., Kolja, Praha 1996
Topol, J., Sestra, Brno 1994
Viewegh, M., Zapisovatelé otcovský lásky, Brno 1998
-----

www.factumcz.cz 296

You might also like