Časopis Ikona Журнал Икона 1/2012

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 1
OBSAH I
Prav slovo I
V O D N S L O V O M E T R O P O L I T Y K RY T O FA I
24
Duchovn ivot I
H L E D N P R AV D Y I
4
6
12
MEZINRODN KONFERENCE O EKOLOGICK TEOLOGII A ENVIRONMENTLN ETICE

I
20
R A D Y C T I H O D N H O N E K TA R I J E O P T I N S K H O I
PLATE ZDE ZA SV HCHY I
Slovensko I
K 75. RONMU IVOTNMU JUBILEU JEHO VYSOKOPREOSVIETENOSTI JNA
I 75-
V A L N Z H R O M A D E N I E B R AT S T V A P R A V O S L V N E J M L D E E V E S K E J R E P U B L I K E
I
O S L AVA 2 0 - T E H O V R O I A Z A L O E N I A Z B O R U I 2 0 -
O DUCHOVNOM SPEVE I
Krtce I K
Na cestch I
S I B I S I Z S K A L A S R D C E M E T R O P O L I T Y K RY T O FA : S I B I T O J E D U C H O V N O , R A D O S T A S R D E N O S T
I A A: ,
24
28
30
32
36
44
44
ivotn styl I
E C H Y A M O R AVA M A J S V I K O N O P I S C E 4 . S T I 4 -
54
SLUBA ARMDN CRKEVN DUCHOVN PE V RAKOUSKU

I
56
Tma I
ARCHAION KALLOS OD BYZANTSKHO CHORLU K POSTMODERN
I ARCHAION KALLOS
S TA V B A C H R M U S V. J I V E S V I TA V C H I . .
60
68
60
Historie I
Z Z R A K B L A H O D AT N H O O H N I
I K O N Y Z E S B R E K K O N D A K O V O V A S TA V U I
73
79
Pravoslavn msta I
P R AV O S L AV N C R K E V N O B E C V L A N K R O U N I
84
Teologie I
S T R U N K P D AV K U F I L I O Q U E I
90
Ikony I
U K I O V N P N , 1 3 . S T O L E T , C H R M P E S VAT B O H O R O D I C E P E R I V L E P T Y, O C H R I D
I , XIII , ,
93
V Z K E N K R I S TA 1 4 . S T O L E T , E R M I T , P E T R O H R A D
I , XIV , ,
94
73
Svtci I
SVT CHRISTOFOR I
96
Ze zahrani I -
VA R O V N P E D K R T K O U PA M T I ,
102
Kniha na pokraovn I
G O R A Z D V P R A V O S L A V N K AT E C H I S M U S I
104
Z redakn poty I
D O P I S P E D S E D Y S E N T U M I L A N A T C H A I I A E A
Recepty I
Pobavte se I
Fotoreporte I
P. P. B O R O D I N N A V T V I L N A E P O D V O R J E I . .
S V T E K K T U P N N A B E H U V LTA V Y I
LITURGIE U PLEITOSTI CHRMOVHO SVTKU I
B O S K L I T U R G I E V C H R M U K R I S TA S P A S I T E L E I E
OSLAVA 20-TEHO VROIA ZALOENIA ZBORU PREP. SERAFMA SAROVSKHO
I 20-
110
112
114
11
18
22
27
L I T U R G I E V C H R M U S V. M I K U L E I .
31
35
42
D E L E G A C E N A C R K V E N A V T V I L A S I B I S K O U C H A N T Y- M A N S I J S K O U E P A R C H I I
I -
48
D R U H R O D S T V E N S K F E S T I VA L D U C H O V N H U D B Y I
20. RONK MEZINRODN KONFERENCE RODSTVENSK TEN

I XX
S TA V B A C H R M U S V AT H O J I I .
KONFERENCE KOZCI EMIGRANTI V ESKOSLOVENSK REPUBLICE
I " "
L I T U R G I E V C H R M U S V. B A R T O L O M J E I .
L I T U R G I E V C H R M U S V AT C H C Y R I L A A M E T O D J E I .
ARCIBISKUP JURAJ POBLAHOPL METROPOLITOVI VOLOKOLAMSKMU ILARIONOVI
I A
84
96
58
66
71
82
88
101
3. strana oblky: Ikona rodinnho tst, 14. stolet, Byzanc

I 3 << >>, 14 ,
ikona 1 /2012
PRAV SLOVO I
Foto: Jadran etlk I :
ne 15. 12. 2011 zveejnil esk statistick ad pedbn vsledky stn lidu. Jedna z otzek, na kterou
se stt oban ptal, byla tak nepovinn otzka nboenskho vyznn.
Pravoslavn crkev v eskch zemch zde zaznamenala poet
20 628 vcch oban (oproti 22 968 v minulm stn v roce
2001) a Rusk pravoslavn crkev 5 844 vcch oban (minule
jako soust Pravoslavn crkve v eskch zemch). Nejvy pedstavitel Pravoslavn crkve v eskch zemch metropolita Krytof
ikona 1 /2012
15.
12.2011

. , , ,
.

20 628 ( 22 968
2001 ), 5 844 (
).
( , :
, ) ,

, .
, ,
, ,
,
, 14 .
, . .
PRAV SLOVO I
a vrchn pedstavitel duchovnho zastupitelstv Rusk pravoslavn
crkve Nikolaj Lieuk (cel nzev registrace u Ministerstva kultury: Rusk pravoslavn crkev, podvorje patriarchy moskevskho
a cel Rusi v esk republice) svorn prohlauj, e v esk republice existuje pouze jedin pravoslavn crkev, a to autokefln
Pravoslavn crkev v eskch zemch. Duchovn zastupitelstv Rusk
pravoslavn crkve, tzv. podvorje, je kvli nedokonalosti eskho
prvnho systmu zaregistrovno u Ministerstva kultury jako samostatn crkev, avak kanonicky, tedy crkevn, jsme vichni soust jedn autokefln Pravoslavn crkve v eskch zemch, kter
je jednou ze 14 autokeflnch crkv svta. Proto pravoslavn crkev
povauje za relevantn daj souet ve zmnnch sel, tj. 26 472
vcch oban, co je mrn nrst oproti minulmu stn lidu.
Pravoslavn crkev je crkv multinrodnostn. Krom ech, Slovk a Rusn se k n hls i mnoh dal nrodnosti, Rusov,
Ukrajinci, Bulhai, Rumuni, ekov, Srbov, ale i Nmci, Amerian, Finov a mnoz dal. Pravoslavn crkev je vak tak crkv
nrodn a lidovou, eskoslovenskou, s koeny v dobch svatch
vrozvst Cyrila a Metodje, jejich dlo stlo v samotnch kulturnch a nboenskch zkladech nejen naich, ale i ostatnch
slovanskch nrod.
Ostatn kesansk crkve celkov pi stn lidu v roce 2011 zejm
ztratily tm 2/3 tch, kte se k nim oficiln hls, oproti roku
2001. Mdia se hned po zveejnn tchto vsledk zaala pedhnt
v komentovn o tzv. padku tradinch crkv u ns. V celkovch
komentch se ale asto opomn fakt, e tm 5 milion lid pi
stn 2011 kolonku nboensk vyznn vbec nevyplnilo! Je to
oproti roku 2001 nrst o 4 miliny oban, kte nechtj svou
vru piznvat ped sttem tito lid neuvedli, e jsou nevc
ale naopak, tito lid chtj zstat vnitn svobodn v tak zsadn
otzce jejich ivota, jakou vra bezpochyby je. Touze po vnitn
svobod v Kristu u vechny kesansk crkve, vetn pravoslavn,
a jsme rdi, e i oban v esk republice tuto vnitn svobodu
hojn vyuili, velice si vak vme tak tch, kte svou vru i ped
sttem, pes deklarovanou dobrovolnost otzky, piznali. Je teba
tak poznamenat, e dobrovolnost tto otzky byla ze strany sttu
i stacch komisa vznamn zdrazovna, proto celkov vsledky stn lidu v tto otzce absolutn nevypovdaj o relnm
obrazu obyvatelstva ech, Moravy a Slezska.
Kesansk crkve pat k zkladnm pilm na evropsk spolenosti, pestoe v jej vchodn sti byly desetilet perzekuovny,
i dokonce programov likvidovny. Rozhodnut, e otzky ohledn
nboenskho vyznn jsou dobrovoln, a nen tedy teba je vyplovat, jak bylo zdrazovno stacmi komisai, dokazuje skutenost stl ptomnosti ducha doby minul, kter je v na spolenosti stle iv. Etick a kulturn hodnoty, kter kesansk crkve
reprezentuj a spolenosti pinej, jsou nezvisl na politick
moci a jsou vn.
26 972 ,
.
. ,
, , ,
, , , , ,
.
, , ,
,

, .

2011 , , 2/3 ,
2001 .

. ,
2011
! 2001 ,
,
:
, ,

, , , .
, ,
,
, ,
,
, .
,

() ,

,
.

, ,

. , , , ,
, , ,
- .
,
, .
metropolita Krytof
ikona 1 /2012
DUCHOVN IVOT
Postaven Joba jest pikznm a zkonem

pro kadho lovka. Dokud je lovk bohat, urozen, v bezpe, astn a ije v hojnosti, do t doby se k Bohu neobrac. A
kdy se lovk ocitne na hnojiti, tehdy se
zjevuje Bh a Sm rozmlouv s lovkem,
a lovk jen naslouch, vzv a dovolv se:
Hospodine, pomiluj! Pane, smiluj se nade
mnou! Jen ony stupn zkouek jsou rzn.
To, co je hlavn: vyvarovat se odsuzovn
blinch. Kdy u k tomu ale dojde, a do
va hlavy vejde odsuzovn, tak se ihned,
pozorn a s vnmnm, obrate k Bohu se
slovy: Pane, daruj mi, abych vidl provinn
sv a neodsuzoval bratra svho.
Starec Nektarij hovoil o vy posloupnosti
duchovnho ivota, o tom, e ke vemu je
zapoteb se nutit. Vdy kdy byl pedloen
obd, a vy chcete jst a u ctte jeho dobrou
vni, lce vm pece sama od sebe jdlo ne-
pinese. Je zapoteb se pinutit vstt, pijt,

vzt si lci, a a pot meme jst. A tak,
dn dlo nelze uinit ihned, vdy je zapoteb posekat a mt trplivost.
lovku byl dn ivot, aby mu ivot slouil
a ne aby lovk slouil ivotu. To znamen,
e lovk nem bt otrokem vnjch okolnost
a nem pinet sv vnitn za ob vnjmu.
Slouce svtskmu ivotu, lovk ztrc soumrnost, harmonii, pracuje bez rozvnosti
a dochz do velmi smutnch, malomyslnch
rozpak, nev ani, pro vlastn ije.
Ptte se, jakou cestou jt k Bohu. Jdte cestou
pokory! S pokornm nesenm vech onch
tkch okolnost naeho ivota. S pokornm a trplivm pijmnm Hospodinem
dopoutnch nemoc.
S pokornou nadj, e nebudete Hospodinem oputni, kter je v rychl pomocnk
a lskypln Otec nebesk. S pokornou pro-
Rady
ctihodnho Nektarije Optinskho

. ,
, , ,
. , ,
,
, : , ! ,
! .
, , .
,
: ,

.
, ,
.
,
ikona 1 /2012
, -
. ,
, ,
.
,
.
,
, , ,
,

. ,
, ; , .
, .
! ,
.
,
,
sbou a modlitbou o pomoc shry, o odehnn zasmuilosti a pocitu beznadje, kterm se ns neptel naeho spasen sna
dovst do zoufalstv, tolik zhoubnho pro
lovka, zbavujce ho blahodati a vzdalujce
od nho milosrdenstv Bo.
Smysl kesanskho ivota, dle slov svatho
apotola Pavla, kter psal Korintskm, jest
nsledujc: Oslavujte tedy Boha tlem svm
i duchem svm, kterto vci Bo jsou (1 Kor
6, 20). A takto, napsav tato svat slova v duch a srdcch, je zapoteb se postarat o to,
aby rozpoloen a ponn v naem ivot
slouily vdy slv Bo a k pouen blinm.
Staec asto a s lskou mluvil o modlitb.
Uil vytrvalosti v modlitb, pokldal za
dobr znamen od Pna, kdy prosby nebyly
vyplnny. Je zapoteb pokraovat v modlitb,
a hlavn nemalomyslnt pouoval otec.
Modlitba je velk kapitl. m dle zstv,
tm vce procent pin. Pn posl Svou milost tehdy, kdy je Mu to k blahu potebn
a kdy to vede k naemu uitku, pijmeme-li
tuto milost. Nkdy se stv, e Pn a za rok
pln nae prosby. Je teba si vzt pklad od
Jchyma a Anny. Oni se modlili cel ivot,
a pitom nepadali na duchu, nebyli malomysln, a jak jim Pn poslal uten! Staec
jedenkrte radil: Modlete se prost Pane,
, ,
,

, ,
.
, , : , ,
(. 6:20). ,
, ,

.
. ,
,
. , , ,
.
. ,
. ,
; , . -
, -
,
DUCHOVN IVOT
daruj mi Svou milost! Pichz na vs
mrano smutku a truchlivosti? Tehdy se
modlete: Pane, daruj mi Svou milost! A Pn
od vs tuto bouku odvrt.
Staec Nektarij zdkakdy dval pedpisy jak
t. Oividn tomu tak bylo proto, aby nenakldal pli velk jamo a aby ti, kte se
ptali, nestrdali od zodpovdnosti kvli nesplnn toho, co jim nadil. Ale na pm
otzky podval starec vdy pmou odpov. Jedn dm, kter si stovala na zl
mylenky, radil: Opakuj, Hospodi pomiluj
Pane, smiluj se, a uvid, jak ve pozemsk
odejde. V jinm ppad radil: Nevmej si
zlch mylenek. A dky milosti Bo mylenky pestaly znepokojovat ty, kter tolik
trpily.
Pi vech potch, nezdarech a nespch
staec radil kat: Pane, vm, e trpm to,
co je nezbytn, a dostvm to, co si zasluhuji,
ale Ty, Pane, z milosrdenstv Svho, odpus
mi a smiluj se nade mnou. Tato slova mme
opakovat nkolikrt, dokud nepoctme
v na dui pokoj. Modli se, aby Pn kraloval
ve tvm srdci, potom se (tv srdce) napln velikou radost a dn zrmutek a bol nebude
mt moc t znepokojit. Pro dosaen tohoto
cle staec radil, aby se lovk modlil takto:
Pane, otevi mi dvee Sv milosti.
.
. .
, .
!
: ,
!
? :
, ! .
,
. , , ,

, .

. ,
, : :
, ,
. :
.
,
.
, : ,
, ,
, , , .
Ctihodn Nektarij Optinsk

(pamtka dle crkevnho kalende pipad
na 29. dubna/ tj. 12. kvtna dle svtskho kalende a tak na den sboru ctihodnch Optinskch starc 11. jna dle crkevnho kalende/ tj. 24. jna dle svtskho kalende)
Ctihodn Nektarij Optinsk byl poslednm
sborov zvolenm optinskm starcem. Do
monastru Optinsk poustevna piel roku
1873, piem si s sebou pinesl jen Evangelium. Mladho Nikolaje (to bylo jeho svtsk jmno) pijal ctihodn starec Amvrosij
Optinsk. O em spolu hovoili, nikdy ctihodn Nektarij nikomu neekl, ale po rozhovoru se ctihodnm starcem u navdy
zstal v optinskm skytu. Stal se duchovnm
synem ctihodnho Anatolije Optinskho

a pro rady chodil ke ctihodnmu Amvrosijovi. Ve skytu ml posluenstv ponomara
(tj. ten, kter se star doslova o ve potebn
v chrmu, v tomto ppad monastru,
skytu). Dvemi jeho kelije se vchzelo pmo
do chrmu skytu, v n proil dvacet let, ani
by kdy promluvil tebas jen slovo s ktermkoliv z mnich. Vdy chodil jen ke starci,
nebo ke svmu duchovnmu, a nazpt. On
sm rd vyprvl, e mnich m jen dva vchody ze sv kelije do chrmu a do hrobu.
Roku 1912 jej optint spolubrati vybrali za
starce. Ctihodn Nektarij to ale odmtal
a kal: Ne, otcov a brati! J jsem tup
a chud duchem a takovou thu unst nemohu. Jen z poslunosti nakonec souhlasil
a pijal na sebe starectv. Kdy byl monastr
roku 1923 uzaven, byl ctihodn Nektarij
uvznn. Po proputn il starec ve vesnici
Cholmii. Pokora starce byla mimodn:
uzdravoval nemocn, ovldajce dary prozetelnosti, divotvornosti a dobrho sudku.
Tyto dary vak vdy skrval pod vnjm
oblekem blznovstv pro Krista (jurodivost). Zesnul v hlubokm st v roce 1928
a byl pochovn na mstnm hbitov. Po optovn obnov Optinsk poustevny byly jeho
svat ostatky vyzdvieny a peneseny do rodnho monastru.
pipravil otec Marek Malk

,
. ,
,
,
.
: , .
, , ).
, ,
- .

. ,
.
1912
.
: ,
! .
, ,
.
.
1923 , .
, , .

().
1928
.

.

(
29 / .. 12
,
,
11 / .. 24
)

.
1873 ,
. (
)
.
,
,
.
(),
.

(. . , -
ikona 1 /2012
DUCHOVN IVOT
Plate
zde za sv hchy,
abyste pak pro n neplakali vn
Bu zde dobrovoln, nebo tam po smrti ale nen mon neplakat.

(Avva Arsenij)

, .
( )
, .
,
.
. . .
, .

, -
ikona 1 /2012
.
, ,
- . ,
,
. ,

.
,
, ,
-
Je mono ci, e kesanstv bez pokn

nen kesanstvm. Pokn je pl nad svmi
hchy, vyznvn zkrouen ltosti a zoufal
touha po odputn. Pokn je obrcen se
od starho zpsobu ivota k novmu istmu. Opakem pokn je pcha. Pokn je
ivn pda pro modlitbu. Bh nenaslouch
tomu, kdo nein pokn.
Zamysleme se nad poknm i vnj podobou jeho konn a pijmn odputn hch. Nen naprosto pravdou, e to, co je
vnj tedy i to viditeln, tlesn na duchovnm ivot je vdy jen nm povrchnm; je omyl tvrdit, e pouze to, co se
dje v nitru lidskho srdce, m duchovn
hodnotu. Obojho je zapoteb, oboj spolu
tsn souvis a vzjemn se doprovz. Tlesn formy duchovnho ivota kesan se
zrodily v Crkvi psobenm Ducha Svatho,
pivdj ns k hlubokmu vnitnmu duchovnmu ivotu a zrove jsme jejich prostednictvm vedeni neznmou duchovn
krajinou, kterou putujeme do Krlovstv
Boho. Je-li vnj, viditeln forma duchovnho ivota naruena i zplotna,
hrout se asem i vnitn duchovn ivot
vcch. Vnj podoby duchovnho konn, kter vznikly v prbhu vk v Crkvi
Bo, jsou posvceny generacemi pravoslavnch kesan, kter prostednictvm
tchto zdnliv jen vnjch kon zsk ,
. ,
, . ,
,
,
. ,
, ,

,
. (..
)
, ,
,
.
, ,
.

.
,
, -
DUCHOVN IVOT
valy spsu. N duchovn rst spov

krom jinho v tom, abychom pochopili
hodnotu a posvtnost tchto tradinch
hodnot, abychom k nim mli lsku a mohli
tak proniknout pod povrch crkevnho dn
a t plnm vnitnm duchovnm ivotem.
Kad skuten duchovn ivot (tj. takov,
kter se neodehrv jen v naich pedstavch) m svou vnj, tlesnou podobu, nebo lovk je bytost skldajc se jak z duchovn sti, tak i z tlesn; cel lidsk
bytost due i tlo potebuje spsu, musej tedy due i tlo lovka bt zapojeny
do duchovnho ivota v Crkvi.
Za odmtnm vnj, tlesn podoby duchovnho ivota Crkve se nkdy skrv

i obyejn pcha. Pi nahldnut do nitra
lid, kte sniuj vznam vnjch kon,
bohoslueb a crkevnho ivota, prohlaujce, e naprosto sta jen duchovn provat
vru v Boha v srdci, nalzme asto jejich
srdce pust, duchovn ommen klamnm
duch zla. S jakm vnitnm bohatstvm se
vak asto neekan setkvme u onch pokornch prostch vcch, je s vnitn tichost s lskou pijmaj to, co jim Crkev
Bo pin z hlubin dvnovku Zde plat
Jeovo: ....Mnoz prv budou posledn
a mnoz posledn budou prvmi v Krlovstv Bom...
Zkuenost Crkve nm k, e prv ten,
kdo oplv bohatm a pravdivm vnitnm
duchovnm ivotem, neopomj dnou pleitost zastnit se viditelnho crkevnho
ivota (vzpomeme nap. dvn poustevnky na Sinaji opoutjc kad tden sv
kelie, peruujc sv nebesk meditace
a spchajc na spolen shromdn, aby
na bohoslubch spolen druh s druhem
probdli noc v chrmu, rno pijali svat
Tajiny a ve spolenm obcenstv i pokrm
tlesn; vzpomeme na ct. Marii Egyptskou,
kter strvila tolik destek let sama na
pouti, doshla nejvych rovn duchovnho ivota, sestoupily na ni mimodn
duchovn dary, mohla se vznet ve vzduchu, chodit po vodn hladin, a pece jedn
vci si dala od lid - aby j starec Zosima
pinesl z chrmu svat pijmn; tyto svat
Tajiny v sob obsahuj ctu ke spoleenstv,
nebo jen tam sestupuj s nebe, kde se sejde
spoleenstv kesan).
Proto zde pinme toto zamylen nad
vnj podobou crkevnho konn z hlediska starch svatch tradic Crkve Kristovy.
Podvejme se tedy na schematick obrzek
na praxe konn pokn, jak se dje na nkterch farnostech u ns. Vc se shromd kolem knze, kter se jich ote, zdali vyznvaj sv hchy. Oni souhlasn
kvnou, e ano. Te se jich jet jednou,
lituj-li vech svch proheen, na co oni
sborem odtu, e ano. Duchovn na to pozvedne epitrachil a udl vem ptomnm
hromadn odputn jejich hch, ani by
zaznlo konkrtn vyznn njakho hchu
a ani by knz, kter je ped Bohem odpovdn za zpsob vykonvn svatch Tajin,
jen tuil, co se vlastn odpout To je
v rozporu s povinnost paste opatrn zvaovat poklesky a lit kajcnky moudrm
slovem napomenut, rady, je-li teba i psnm pokrnm a uloenm vykonn
skutk npravy a pokn -- tomu se k:
udlen epitimie; o toto moudr slovo m
Boha stle v modlitbch prosit. Navc je
, ,

,
,
. , , ,
, ,
,

: ,

,
,
,

(, ,
, ,
,
, ,
. ,
.
. ,
, , , -
,
-

. . .
,
,
).

.

, ,

. , , . , , .
, , ,
.

,

- ,
,
.
, , , ,

, , , ,

,

. ,
,
, , .

. ,
,
. , -
ikona 1 /2012
DUCHOVN IVOT

k rozheen asto uvn jen dodatek rozheujc modlitby, tedy vlastn sprvn -pvodn tradin rozheujc modlitba ani
nezazn. Tmto zpsobem je mono zskat
rozheen prakticky od jakkoliv duchovn zrdnho a hanebnho skutku
a beze veho pistoupit ke svatmu pijmn
nejistho Tla a drahocenn Krve Kristovy.
Knz tak pro vlastn nedbalost me podat
svat tajiny sodomitovi, cizolonku i hromadnmu vrahovi... Ovem psno jest:
Zloeen, kdo kon dlo Hospodinovo nedbale (Jerem 48,10). Odpovdnost pak
pad nejen na opovlivho hnka, ale
i na dotynho knze, na celou jeho crkevn
obec a potamo na celou mstn crkev.
Nae mstn crkev nyn prochz sloitm
obdobm nejen dky celospoleenskm
zmnm, ale i pro touhu mnohch uskutenit dal kroky ve vvoji mstnho crkevnho ivota. Byl by snad ji as opustit
nkter peil odchylky od celosvtov pravoslavn praxe, kter zavdl z misijnch
dvod kvli nboensk situaci prv republiky svat muednk biskup Gorazd,
a naplnit tak jeho odkaz tm, e postoupme
v duchovnm crkevnm ivot a piblme se pln pravoslavn Tradici, jak je zakotvena v Psmu svatm, ve svatch knonech a dvn praxi Crkve. Je proto na mst
zamyslet se v tto souvislosti uvdn sva-
: ,

(. 48, 10).
, , , ,
, .

,
,
. ,

, -
ikona 1 /2012

.
,
-
,
. ,
.

.
, ,
, .

- , ,

,
,
, , ,
,
- ,
, , . , , -
,
, ..
, ,
, ,
,
.
, .
,
: ,

(.. . )
DUCHOVN IVOT
tch pravoslavnch knon do ivota mstn
pravoslavn crkve i nad prax zpovdn.
Tzv. spolen, veejn, obecn zpov se
ve svtovm pravoslav i dnes jet sporadicky vyskytuje je vak problematick ji
pijmout jakoto praxi vhradn, jak se to
dje na mnoha naich farnostech.
Moravsk pravoslavn duchovenstvo se
kdysi na jedn sv konferenci shodlo, e pi
kadm rozheen mus bt uloena epitimie to jest uloen vykonn njakch
skutk pokn, aby byl duchovn stav kajcnka stle len Jak je vak mono uloit
epitimii, kdy kajcnci hchy vyznvaj-nevyznvaj, tedy jen obecn souhlas s tm,
e njak hchy maj Kad epitimie je
individuln, nebo l duchovn nemoci,
kter jsou u kadho lovka jin, kad
trpme jinmi vnmi a jsme obteni jinmi poklesky; jestli nap. pro nkoho je
jeho duchovnm problmem hnv a zloba,
pak pro jinho lovka me bt jeho slabost pejdn a lenost apod. Zatm jsme
hovoili o tom, jak obecnou veejnou zpovd strd kajcnk, jemu se nedostv
skutenho vyznn a duchovnho veden
a len; je vak t zhodno zmnit se o
nebezpech, kter pin obecn zpov
knzi. Jeden z nejvtch uitel Crkve, Bohem prodchnut sv. Basil Velik k duchovnm vech dob: Dvej pozor na to,
( .
).
,
,
. , .
, .
, . , ,
. .

,

, .
? :
, ,
.
, ,
,
-
. , ,
. .

, -
aby ses nezalekl lovka pokleslho a abys

nevydal Syna Boho (tj. svat pijmn)
do rukou nehodnch (v t dob se svat pijmn podvalo vcm do rukou). Neostchej se nikoho z mocnch tohoto svta,
i kdyby teba korunu nosil, nevhej odlouit
ho od svatho pijmn, shled-li, e je
nehoden. Bosk ustanoven toti pikazuj,
e nesm bt piputn k svatmu pijmn
nehodn kesan, nebo na takov se pohl
jako na pohany. Neobrt-li se, pak bda
jim i tm, kte jim svat pijmn vydali.
Dbej toho, nebo nen to m vc, ale ty sm
se bude za ni zodpovdat... A co se te
monho zanedbn duchovnho veden
tam, kde se kon svat Tajina pokn vhradn spolenou formou? Takovmu knzi
hroz Crkev: Zahyne-li by jedin tv
oveka pro tvou nedbalost, bude poadovna z tvch rukou.
Jist, je pohodlnj pro knze i pro vc
konat svatou Tajinu pokn obecn, abychom se nemuseli namhat a hlavn se sebou nco obtnho a nepohodlnho dlat.
To je vak postoj protikesansk. Zkladn
ideou kesanstv je toti promna lovka

mc a ke zbotn. Tuto promnu
s nmi sice kon Duch Svat, ale zkladnm
pedpokladem pro ni je lidsk nmaha.
Kesany jsme proto, abychom se sebou
nco zsadnho a tm i nepohodlnho inili, abychom se promovali ke svatosti,
otevrali se psoben svatch Boch energi,
a to nikoliv proto, abychom si nechvali posvcovat n star zpsob ivota. lovk
tak, jak je - jak se narodil do tohoto svta
ze sv pozemsk matky - neme bt spasen. Aby doel spsy, mus bt zcela pebudovn, mus se sebou nechat nco zsadnho uinit, mus sm se sebou nco dlat.
To jsou zkladn mylenky duchovnho ivota, kter je pro kesanstv typick a bez
kterho nen spsy.
Pokn nen snadn, ale je omylem pokusit
se usnadnit jej. Pokn nen snadn, protoe
nae hchy jsou velik a jsou msi zsadnm, co ns od Boha naprosto oddluje.
Stejn jako zal pna nejde snadno smt,
tak nen snadn opravdu vyznat a oplakat
nae star hchy. K odstrann mnostv
.
, - ,
, ,
,
. ,
,
, .
,
, ,
- . ,

.
ikona 1 /2012
DUCHOVN IVOT
neistot je teba sil a prce; stejn tak k

oitn od hchu, k oitn due, na n
Bh hled, je teba velkho sil a prce na
sob i pemhn se.
Knz je ten, kdo sv sven stdce vede
k Bohu, kdo mu zprostedkovv setkn
s Bohem. Tak m knz vst sv duchovn
oveky k rozpoznn vlastn hnosti,
k vroucnmu vyznn svch hch, ke
zkrouen ltosti nad nimi, k touze bt oitn a k odhodlanmu rozhodnut t pak ji
novm ivotem. Knz slou svm svencm tm, e jim zjevuje Bo pravdy; tak
mus sv duchovn dtka pivst k poznn,
e hnci nebudou mt ast v Krlovstv
Bom, nad kter nic krsnjho a smysluplnjho nen. Zatek pokn je uvdomn si svho poskvrnn, kter mne propastn oddluje od vnch blah a uvrhuje
mne ven do temnot, kde je ji jen vn
pl a skpn zub. M-li knz plnit svou
lohu a vst sv duchovn dtka do Krlovstv Boho, k Bohu mus je pivst k duchovnmu pli, kter jedin jim me pinst odputn hch, oitn a tak
otevt cestu zpt dom, do pbytk Boch.
Knz, kter vdy udluje jen veobecn
rozheen na zklad pouhho obecnho
vyznn hch, nevede sv oveky k duchovnmu rstu tak, jak by mohl a ml, nechv sv svence, aby rostli, kam kdo do ,
.
,
-
.
,
. ,
, , , ,
.
,
,
. , , , ,

. ,

,
,
.
,
, ,
10
ikona 1 /2012
roste, a ppadn je tak nechv i bloudit,

ne-li pmo spadnout do jmy. Na farnostech, kde se konv spolen obecn zpov, by mli vichni pistoupit alespo jednou do roka nap. v obdob postnm ke
skuten zpovdi s duchovn rozhovorem
a udlenm epithimie.
Je teba stle prosit za dar oiujcho duchovnho ple, skutenho pokn, kter
se nespokojuje s obecnm vyznnm hnosti, ale d si opravdovho konkrtnho

vyznn svch hch v duchovnm rozhovoru se zpovdnkem, aby mohlo bt obdreno opravdov konkrtn rozheen,
a tak se otevrala cesta zskvn svatosti,
cesta spsy...
jer. Mgr. Jan Baudi
Vzpomnm si na phodu, kter se kdysi

odehrla ped svatm pijmnm mezi jednm moudrm knzem a jednm kesanem
pichzejcm si pro svat pijmn. Kdy
se jej knz ped podnm svatch Tajin otzal, zda byl ji u zpovdi, odvtil onen kesan, e nebyl, protoe nem hchy. Knz
na to opil - tak j Vm nedm svat pijmn, to je jen pro hnky!
V tom krtkm dialogu pronesenm pod
svatm kalichem je ve zkratce obsaeno ve,
o em hovoil tento lnek. Knz ml samozejm na mysli, e svat pijmn je jen
pro kajc se hnky, ale aby se lovk mohl
kt, mus si bt svch hch vdom a mus
se nad nimi rmoutit. Pn Je piel na svt,
aby lid mohli bt leni a zachraovni
pro ivot vn. Tko vak me bt len
ten, kdo ani nev, e je smrteln nemocen.

, , ,
,
.
, ,
,

. ,
, , ,
,
, , .
, , ,
,

.
,
,
, -
, - .
,
. . . , ,
, ,
. : .
!
,
. ,
, .
, ,
.
,
,
, . ,

. ,
, ?
FOTOREPORT
Pavel Pavlovi
Borodin
navtvil nae Podvorje,
Chrm Sv. Nikolaje
v Kotelnikch
Moskva, 4. 10. 2011

,
.
a, 4.10.2011
Pedstaven Podvorje protojerej Aleksej Juenko a Pavel Pavlovi
Borodin I H

Bval sttn tajemnk Svazovho sttu Ruska a Bloruska Pavel Pavlovi

Borodin I

Projednn spolenho programu pomoci pro sirotky, dti ze

znevhodnnch rodin a organizaci kulturnch akc pro rodiny s nzkmi
pjmy I O
, -

ikona 4 /2011
11
DUCHOVN IVOT
Otzka po smyslu ivota spov bu

v tom, co je byt, nebo v tom, co je pravda.
Vdy stla ped lidstvem nehled ani na sravou filosofickou skepsi, ani na nroky rozumu omezit ivot na ist pozitivistick
nebo utilitrn rozmr.
Co je pravda? Pi pokusu odpovdt na tuto
otzku vystupuj v arn djin tyi zkladn
uchazei: filosofie, vda, mystika a nboenstv.
Filosofie tvrd,
e pravda je hledan vsledek innosti istho rozumu, nebo pravda je racionln
a me bt vyjdena v konkrtnch pojmech a sudcch. Jak se zd, vechny mylenkov systmy tuto tezi nepijmaly. Svj
nesouhlas vak opt zdvodovaly diskur-
sivn-logickou metodou, m potvrzovaly,

e na rozum pohlej pi een tto otzky
jako na hlavnho soudce.
Vda (prodn):
pravda je objektivn realita, postiiteln
pedevm empirickou cestou, nebo (ve
20. stol.) uiten typ tto reality.
Mystika vech dob:
pravda je nevyjditeln nic, provan
osobou ve zkuenosti vnitnho splynut
s nm. Poznn nieho je v podstat mimokonfesn, nen spojeno s dnm ortodoxnm uenm.
Kesanstv:
pravda je sm Bh, nekonen ve sv poznatelnosti, a proto vdy nepostiiteln ve
sv podstat, neustle se vak odhalujc ve
Hledn
pravdy
A. I. Osipov, prof. Moskevsk duchovn akademie

. . , .
,
, , .

,
.
?
:
, , .
:

,
. , ,
. ,
,
-
,

.
():
-
12
ikona 1 /2012
, , , , (XX ) .
:
, .
, .
:
,
, ,
.

. .
,
, .

.
,
svm psoben. Pravda je vtliv se Bh

Pn Je Kristus. Jeho poznn je podmnno psnmi zkony duchovnho ivota.
Na rozdl od filosofie a vdy, jejich metody
zcela podlhaj rozumov kontrole, je mystika iracionln. Nboenstv vak zahrnuje
poznvac schopnosti lovka v plnosti.
V rznch etapch jeho duchovnho rozvoje
pedkld jak racionln, objektivn metody
poznn (vdeck teologie), tak i iracionln,
duchovn.
Filosofick metoda hledn pravdy vyvolv
hlubok pochybnosti pedevm proto, e
je svou podstatou ist rozumov. To znamen, e v sob zahrnuje jistou logiku a urit pojmov apart. To in z filosofe obvykl formln systm. Jestlie je vak logika
vc ist instrumentln, bezvnivou, pak
s pojmy je to nesrovnateln hor. Dokonce
i ve zvltnm intuitivnm nebo mystickm
osvcen, kdy kontempluje hlubinnou skutenost pesahujc hranice tohoto trojrozmrnho svta, by ji filosof nemohl popsat,
protoe v naem lexikonu schzej odpovdajc slova (pojmy) nebo obrazy. Navc je
pravidlem, e vechna slova (pojmy) jsou
(krom matematickch abstrakc) velmi nepesn. V. Heisenberg proto sprvn psal:
Vznamy vech pojm a slov, kter se vytvej prostednictvm vzjemnho psoben mezi svtem a nmi samotnmi, ne (
), , .
,
, ,
. ,
.

. , , . ,
, -
DUCHOVN IVOT
mohou bt pesn ureny Jen cestou rozumovho mylen proto nikdy nelze dojt
k absolutn pravd.
Je zajmav porovnat tuto mylenku souasnho vdce a myslitele s vpovd kesanskho askety Simeona Novho Teologa,
kter il tisc let ped Heisenbergem, neznal kvantovou mechaniku a vbec se nezabval prodovdou. Hle, zde jsou jeho
slova: oplakval jsem lidsk rod, protoe
lid, hledajce neobvykl dkazy, uvdj
lidsk pojmy, zleitosti a slova a domnvaj
se, e zobrazuj boskou podstatu, tu podstatu, kterou nikdo ani z andl, ani z lid
nemohl ani spatit, ani pojmenovat. Jak vidme, ob tyto vpovdi vyslovuj v podstat
tot: pravda, jakkoli bychom ji nazvali, je
vi rozumu transcendentn.
Kdy navc filosofie stav otzku o pravdivosti poznn, uskuteovanho uvnit n,
ocit se v zaarovanm kruhu. Neme,
stejn jako jakkoli formln systm, samostatn dokzat pravdivost sebe sam. To
dokzal Gedel svou druhou theormou
o nemonosti dokzat nespornost formlnho systmu prostedky samotnho systmu. Filosofie v principu nen schopna
opustit hranice t rozumov-empirick danosti, kter je naznaena kruhem jejho
logicko-pojmovho apartu. K tomuto vvodu fakticky tak filosofie ve svm histo-
,
() .
, ,
(),
, . .
:
,

, ...
.

,
,
.
, : , , ,
, , ,
,
, ,
, . ,
: , ,
.
,
, , . ,
,
. .
- , - . , ,
,
.

. , ,
. ?

, , , ,
. , ,
,
.

, .

, .
-,
-
.
.
-,
, .

,
,
,
(). ,
,
ikona 1 /2012
13
DUCHOVN IVOT
14
rickm rozvoji dola, kdy sledovala problm byt.

Jinou cestou jde rozum v hledn pravdy
pi prodovdeckm poznn svta. A pestoe tato cesta je historicky vznamn krat
ne filosofie, je ve svch vsledcch nemn
efektivn. K jakm vsledkm dochz vdeck mylen v poznn byt?
Souasn vda je pi vech svch ohromnch vsledcch a pesnji dky nim,
skromnj, ne vda nedvn minulosti.
Vdci nyn ideji ne dve hovo o bezpodmnench zkonech, ale astji o teorich a hypotzch, mn o pravd, ale
vce o modelech. Tyto modely ji nejsou
chpny jako rozumov nebo nzorn kopie
skutenosti, ale jen jako efektivn metody
uvaovn nad problmy skutenosti, uren k dosaen cl, kter si lovk uril.
Existuj charakteristick zvltnosti souasn
vdy, je jsou zajmav ohledn stanoven
stupn dvryhodnosti vdeckch zvr.
Za prv dnes vdci zdka hovo o njak
jedin univerzln vdeck metod. Pouvaj nov metody k een novch problm.
Za druh vdci vytvej rzn modely, aby
pochopili tyt jevy. Jednm z nejznmjch
pklad je zkoumn podstaty svtla, kde
je v zvislosti na clech svtlo zkoumno
bu jako stice, pohybujc se v prostoru
ohromnou rychlost, nebo jako vlnn

v energetickm poli. A pestoe takov dialektika kvantov mechaniky pesahuje meze
obvyklho uvaovn, vdci piznvaj, e
pouit tchto model dv nejlep monosti pro popsn podstaty svtla.
Za tet dochz k pehodnocen chpn
objektivity ve vd. Stle astji se piznv, e vdci ve svch vzkumech e
otzky poloen lidskou osobou, a ne njakou objektivn skutenost. Pedevm
od t doby, kdy se objevily prce V. Heisenberga, navc existuje ve vd pochopen,
e alespo pi nkterch jemnch pokusech, napklad spojench s vzkumem mikrosvta, m na vsledky vliv samo sledovn, a poznn, dosaen pi pokusu, je
tedy v mnohch ohledech relativn. Heisenberg psal: Nae sloit experimenty
nepedstavuj produ samu o sob, ale
zmnnou a petvoenou pod vlivem naeho psoben v procesu vzkumu Tud
zde tak tsn narme na nepekonateln
hranice lidskho poznn.
Za tvrt bouliv proces rozen hranic
vdy in stle zjevnjm, e na dnou
znalost nelze pohlet jako na konenou.
(Pklad evoluce vvoje pedstav o atomu
je snad nejjasnj). R. Feynman hovo dokonce o nespolehlivosti vdy. Pro je vda
nevrohodn? obrac se ke studentm.
,
.
,
,

.
-,
.
, , ,
- .
,
. , , , ,
, , , ,

. :

, - ...

.
-,
,

. (

.) . . , .
-
,
,
.
, ,
... , ,
- ,
.
, ,

. ,
- . , , .
, ,
, ,
. . ()
.
, , -
ikona 1 /2012
Jakmile vyknete nco z oblasti zkuenosti,

se kterou jste se bezprostedn nesetkali,
v ten okamik se stvte nevrohodn. My
vak nevyhnuteln musme hovoit o tch
oblastech, je jsme nikdy nevidli, jinak
z vdy nebude dn uitek Chceme-li
tedy, aby vda pinela njak uitek,
musme vytvet domnnky. Aby se vda
nepromnila v prost zpisy o vykonanch
pokusech, musme navrhovat zkony, vztahujc se na jet neprozkouman oblasti.
Nic patnho to nen, jen se proto vda stv
nevrohodnou. Jestlie jste se domnvali, e
vda je dvryhodn, pak jste se mlili.
Tyto, stejn jako i ostatn zvltnosti souasn vdy a kritria v n dnes pouvan,
dovoluj vdcm a vdeckm vzkumnkm uinit zvry o mezch tohoto vdn
a jeho pravdivosti.
Vyjden akademika L. Berga (SSSR) jako
by shrnovalo to, co o tom ekli sami vdci.
Pravda ve vd - to je ve, co je eln
a co je osvdovno a potvrzovno zkuenost jako schopn slouit dalmu vdeckmu pokroku. Ve vd se otzka pravdy

.
... ,
,
, , ,
.
, , , , . .
DUCHOVN IVOT
e prax Vda, dokonce i ta teoretick,
je vdy ve svch konench clech hluboce
uzemnn. Je principiln uzavena
v horizontln rovin, nen v n msto pro
problm pravdy, jak stoj v nboenstv
a filosofii. To ji in jakoby apolitickou, indiferentn v otzkch existence Boha,
pravdy, smyslu ivota, vnosti apod.
Formln neutrln situace vdy ve svtonzorovm ohledu ji nicmn nein skuten neutrln eticky a duchovn, nebo
mnoh vdeck vsledky jsou pouvny
nebo mohou bt pouvny k clm, kter

jsou mravn a duchovn vechno mon,
jen ne neutrln. A je-li loha rozumu
v etick orientaci vdy zcela zejm, otzka
jeho vznamu v duchovn orientaci vdy je
sloitj.
V tto rovin je mono vydlit ti zkladn
negativn tendence. Jedna z nich, je takkajc nulovou variantou, pi n jsou
vechny duchovn otzky a sm problm
pravdy prohleny za nevdeck pseudoproblm, kter si nezaslou vn pozornosti. Podstata tohoto agnostickho smru
je zjevn a nevyaduje zvltn analzu. Je
nejpesnji vyjdena v Kristovch slovech:
Nech mrtv, a pochovvaj sv mrtv
(Mat 8,22).
Druh tendence, stejn tak star jako nov,
se projevuje v pokusu rozit meze poznn
svta a moci nad nm na et zahrnut
prvk magie a mystiky do vdy.
Mystika a magie, pestoe maj jednotliv
spolen prvky (iracionalita, vra v existenci
nadpirozench sil a dal) se vzjemn odliuj charakterem vztahu k Nejvymu principu a jeho poznn. Je pravidlem, e mystika vychz z uznn Nejvyho principu.
Mystick poznn se uskuteuje pouze
ve stavu extze. Mystikovi jsou lhostejn
vechny hodnoty tohoto svta, neusiluje
o n.
V magii tomu tak vbec nen. Je vtinou

vzdlena uznn Boha, nen v n vbec
nutn extze a jej cle jsou vlun z tohoto
svta. V tom je ve svch zkladech podle
Frazerova mnn dokonce toton s vdou.
Kdy se magie objevuje ve sv ist a obvykl form, pe, pedpokld, e v prod mus jevy nsledovat jeden za druhm
nevyhnuteln a nemnn a nepotebuj zasahovn osobnho nebo duchovnho zprostedkovatele. Jej zklady jsou tak toton
se zklady souasn vdy. kolem magie
je pinutit duchy, vy sly, slouit lovku
v jeho vhradn pozemskch zjmech bez
ohledu na jejich mravn obsah. Podobn
i jist kategorie vdc mn, e etick kritria
jsou pro vdu nepouiteln a e vda mus
pouvat k dosaen vytyench cl (ovem
pozemskch) rzn prostedky.
Zvlt velk zjem dnes v mnoha zemch
vyvolv tzv. psychotronika, senzibilismus,
astrologie, spiritismus, jga, telepatick jevy,
telekineze apod. Znm americk vdec Dr.
Moody vid pinu zliby souasn osvcen spolenosti v magii, arovn, okultismu a dalm: Vzdlenost, dlc racionln, vdeck svt od svta magickho,
nen velk, mn. N zpadn svt je proniknut magickm svtonzorem. idokesansk koncepce svta stvoenho Bohem
je nutn doplovna svtem, v nm vldne

, ,
,
.

,

.
. ,
, ,
, .
.
:
(. 8, 22).
, ,
,

.
,
(,
),
.
, , .
. , .
.
,
. ,
,
. , , ,
,
, . , .
,
.
, (, , ) .

, , ,
, , , . .
, ,
: ,
, , , .
. - , , , . ,

. , ,
, , .
, , . ,

, .
1921 :
ikona 1 /2012
15
DUCHOVN IVOT
bel. Bh se protiv blu, sly blho svta

a ducha odolvaj legim temnoty a pozemskch dost. Je mon, e podobn bipolrn rozdlen je vrozenou lidskou vlastnost, rozhodn vak je soust zpadn
tradice.
Nkte sociologov a psychologov na Zpad jsou dokonce naklonni vidt v magii
a magickch kultech kladn momenty. Tent Moody je toho nzoru, e satanist se
po lb prostedky magick terapie stvaj
lepmi obany, ne byli ped n.
Freud roku 1921 hovoil o vztahu psychoanalzy k okultismu takto: Zesliv zjem
o okultismus nemus bt pro psychoanalzu
zcela nutn nebezpen. Musme bt naopak pipraveni, e se mezi nimi objev vzjemn sympatie Spojen a spoluprce
mezi psychoanalytiky a okultisty se tak
me ukzat jako ppustn a nadjn.
Dve, ne zhodnotme tuto tendenci v zpadn vd, ekneme si o tet duchovn
tendenci v n, neobyejn blzk k pedchzejc Zeteln ji vyjdil jeden z velkch
souasnch fyzik USA Ch. Townes ve sv
stati s velmi charakteristickm nzvem
Splynut vdy a nboenstv. Townesovou
zkladn mylenkou v tto stati je, e vda
a nboenstv smuj k jednomu a tmu
cli, ale rznmi cestami. To znamen, e
se zde v podstat hls mylenka o jednot
. , , ,
...
,
, .

, ,
...

.
.
,
, . , , .

.
.
, .

,
-
16
ikona 1 /2012
vdy a nboenstv. Tato mylenka, formou

deistick a panteistick obsahem, kterou nejednou vyslovil Einstein a dal vdci, sah
a k Aristotelovi. V danm ppad svd
o hlubokm nepochopen, ne-li nboenstv
vbec, pak kesanstv urit. Setkvme se
zde s otevenm pokusem pemnit metafyziku ve fyziku, msto nebe podvrhnout
zemi a v sa-motnm Bohu nespatovat vce
ne univerzln vesmrn princip. V tom
mon spov jedna z nejhlubch chyb
pozitivistickho rozumu na jeho cest
k pravd.
Tot se vztahuje k magii. Obrat vdy
k mysticismu nejene neroz meze jejho
poznn, ale zavede ji dle od poznn
pravdy, co nevyhnuteln bude mt pro lovka ty nejt nsledky. Nebo mystika,
hlsajc takzvanou duchovn svobodu, ale

ve skutenosti svvoli v duchovnm ivot,
ni zklady tohoto ivota.
Mystik hled extzi, duchovn poitek,
zjeven. Vid svou bezvnivost, svou istotu, svou slu. Mystik nepoznv Boha,
a proto dv pednost hovoru o boskm
Nic, o Nevyjditelnm, Nepoznatelnm,
o Jedinm atd. Teolog a velk vzkumnk
nboenstv F. Heiler ve svm monumentlnm dle Modlitba pravdiv poznamenv, e dsledn mysticismus osvobozuje
pedstavu o Bohu od vech osobnch atribut, zstv nah a ist nekoneno.
Mystik sm sebe v konenm dsledku vid
jako Boha (Gen 3,5).
Podobn mysticismus je v kesanstv nazvn klamem (duchovnm obelstnm).
. ,
,
.
.

,
,
. , ,
,
.
, ,
. ,
, .
, , , . . .

,

,
. ,
, (. 3,5).
( ).
, , ,
( : . 6, 14-15),
. , ,
, , (2
. 6,15),
,
.
DUCHOVN IVOT
Kesansk zjeven, duchovn stavy a proitky, kter jsou bohuel tak nazvny mystickmi (co vede ke smen protikladnch
duchovnch pl: Kor 6,14-15), maj zcela
jin charakter.
V souasnosti dostv pouvn termnu
mystika zvlt principiln charakter,
protoe ve svm irokm vznamu, zahrnujcm dobro i zlo, pravdu i le, Krista i Belila (2 Kor 6,15), v nm je obvykle pouvn ve filosofick a teologick literatue,
zvlt snadno a nepozorovan zavd do
mysli zhoubnou mylenku o totonosti podstaty asketickch cest vech nboenstv.
Tato theosofistick idea zcela znehodnocuje
jedinen vznam obti Pna Jee Krista
a Jeho zjeven v dle spsy svta, a fakticky
ni sm pojem pravdy a nboenstv. Zbavuje tm lovka dokonce i mylenky na
monost osudov chyby v nejsloitj a nejodpovdnj oblasti ivota v oblasti duchovn. Takto ho in slepou hrakou sv
blouznivosti a pchy a asto oteven dmonickch sil.
Kdy asketick, liturgick a hymnografick
psemnost v ruskm (slovanskm, crkevnslovanskm) jazyce, jej autory jsou lid
duchonosn, hovo o skuten svatosti, duchovnosti a spoleenstv s Bohem, nepouv termn mystick, by pouv mnoho
eckch slov bez pekladu. Jednou z pin
je prost mylenka, e jazyk je dn lidem

ke vzjemnmu pochopen, k oznaovn
rznch vc, a ne k jejich smovn. V poslednm ppad lid ztrcej lidsk vztah
mezi sebou a se samotnm ivotem, co je
tendence, kter stle hmatatelnji narst
v teologii, filosofii a v cel humanitn sfe
souasnho mylen. Smen pojm v duchovn oblasti a nedostatek vzjemnho pochopen v n je hroznj, ne v kterkoli
jin, nebo tato oblast je zkladem vech
ostatnch, zkladem samotnho lidskho
byt.
Je zejm, e negativn inky rozvoje uveden tendence ve vd mohou bt nleit
zhodnoceny pouze nejvnjm zkoumnm kesanskch princip ivota a kritri
pravdivosti poznn (jako veobecnch
a optimlnch).
Vsledky rozumovho uvaovn jsou
zvlt v souasn epoe velmi nzorn.
Jeho, v historii nebval, vdecko-technick
spchy jsou doprovzeny tm, e se objevily stejn nebval sly nic ivot. V prvn
ad se tyto sly objevuj v duchovn-mravn
oblasti. Dnes se straj hranice mezi dobrem
a zlem, ve je obraceno na ruby, ve se ms.
A ani souasn filosofie, kter samotn pojem pravda odstrauje z oblasti svch spekulac, a tm mn vda, pro ni jsou duchovni kategorie pseudoproblmy, nen ve
stavu zastavit tento proces, vedouc lidstvo

k zhub.
Evropsk civilizace dnes (milek svobodnho rozumu), m dl vce pipomn rostoucho hada pohlcujcho svj ocas. Je nepochybn, e v samotnm projektu
civilizace se padl lidsk rozum dopustil
principiln chyby. Dnes, koncem 20. stol.,
se to stv stle jasnjm. Zetelnji se rsuj rzn cesty rozumu, lpe jsou vidt jeho
meze. A v tomto vidn dal slep uliky,
do kter se dostal rozum, jen se odtrhl od
due, se jet jednou ukazuje nadje na jeho
obrozen. Je mon pouze na cest duchovn-mravnho oitn lovka, jeho
srdce, v nm probh poznn Boha
Pravdy (Mat 5,8). Pascal sprvn napsal:
Nepoznvme pravdu pouze rozumem, ale
i pomoc srdce, srdce oitnho od
vn.
Stvalo se to mnohokrt v djinch civilizac, kter zanikaly, kdy rozum u nebyl
schopen vidt sv meze, pekraoval hranice
poznn a upadal do blznovstv. Jin pokraovali v ivot a rozvoji, ale podstatnm
zpsobem se zmnili, nebo sprvn rozvoj
byl vdy spojen s pokorou rozumu, s mravnm a duchovnm oistnm nrod, do jeho zkladu bylo poloeno sprvn nboensk chpn lovka a svta.
Zdroj: Pravoslavnaja beseda . 1, 1992
,

.

.
,

.
, , (, -) , , ,
, ,
.
,
,
, .

, ,

.
,
, ,

,
.
,

( ).
. -
, . , - .

, ,
. ,
,
, , ,
.
(
) ,
. ,
. , XX ,
. ,
.
, ,
,
.
- , , (. 5,
8). :
,
, , .
, ,

, ,
. , ,

, , .
:
1, 1992
ikona 1 /2012
17
FOTOREPORT
Svtek
Ktu Pn
na behu Vltavy
Praha, 19. 1. 2012

, 19.1.2012
J. B. metropolita Krytof a J. V. metropolita varnensk a velikopreslavsk

Kiril I . . . .

18
ikona 1 /2012
FOTOREPORT
ikona 1 /2012
19
DUCHOVN IVOT
Pod tmto nzvem byla podna ji druh

konference v prostorch Pravoslavn Akademie Krty, na kterou se dostavilo na 40
astnk z tm stejnho potu zem. Byla
to velmi pestr spolenost sestvajc z ekolog, filosof, teolog, biolog i z ekologickch aktivist, kte se sem dostavili
ze zem jako je Kanada, Nov Zland,
Nizozemsko, Nmecko, Ghana, Alrsko,
Turecko, Irk, Velk Britnie, Rakousko i
Slovinsko. Nemn pestr byla jejich nboensk pslunost: Od islmu (mimochodem pomrn odlinch odstn a raen),
pes buddhismus, hinduismus, a po rzn
kesansk konfese. Od anglikn pes evangelky, evangelikly, katolky, uniaty a po
pravoslavn. Za zmnku stoj i msto konn
konference, Pravoslavn Akademie Krty,
kter je ve skutenosti modernm kongresovm centrem s ohromnm konferennm
slem a s hotelovm komplexem vykazujcm kapacitu snad vce ne 100 lek. Toto
vechno se nachz na behu pekrsn ztoky nedaleko severokrtskho msteka
Kolymbari, v bezprostedn blzkosti pravoslavnho kltera Gonia mal pevnosti

ze 13. stolet. Sama Akademie je dnes kulturnm a hospodskm magnetem danho
mikroregionu. Jako takov byla ustanovena
na konci 50 let, a to ve spoluprci s nmeckmi protestantskmi institucemi jako konkrtn krok k pekonn vlench traumat
z dob druh svtov vlky. V tomto smyslu
je Akademie mstem dialogu a setkn, kde
se dnes podaj rzn konference, setkn,
kurzy, workshopy a mnoho dalho.
Cel konference zaala zdnliv bez konkrtn koncepce. Na vod byl promtnut
film o "Zelenm patriarchovi", ve kterm
lo o Jeho Svatost Ekumenickho patriarchu
konstantinopolskho Bartolomje. Pesnji
eeno lo o jeho angaovanost pro ochranu
Stvoen Boho, o ochranu prosted a tm
i o zachovn na "Modr planety" Zem.
Mimochodem s touto iniciativou byl Patriarcha Bartolomj prvnm mezi nboenskmi vdci dnenho svta. Pot pak nsledovaly referty, kter se vak na prvn
Mezinrodn konference
o ekologick teologii a environmentln etice
NEOBVYKL SETKN NA NEOBVYKLM MST

...

,
40
.
, ,

,
, , , , , , ,
, , , .

: (, ), ,
: , , , , , .

, - ,
100 .

20
ikona 1 /2012
- ,
XIII .
.
1950- ,
,
,
.

, , , , -
.
, , .

,

,
,
, -
pohled zdly bt pli rznorod, tematicky

snad a pli rozshl, jakmi byli, jak u
bylo poznamenno, ostatn i sami astnci.
Byla tu pedstavena teologick pojednn
na tma Stvoen a kosmologie, stejn jako
problematika devastace pdy a ohroen
biodiverzity. Rovn i rostouc globln oteplovn, stejn jako ekonomick vahy
o spravedlivm rozdlovn zdroj. Ale tak
ivotn cyklus motla jakoto zzrak prody, stejn jako konkrtn projekty s clem
podpory indinskch zemdlc, i snen
ohroen prosted v prbhu dobvn
zemnho plynu na zpadn Sibii. Nechybly
tu ani vahy o obansk odpovdnosti za
zmnu klimatu a otzka obansk nepo . ,
.
,
,
, ,
, .

,

.
,
. ,

,

.

.
,
,

,
DUCHOVN IVOT
slunosti jako nstroje k realizaci tchto cl.
Pozoruhodn je, e tm dn z astnk
nepochyboval o tom, e je nezbytn zabrzdit
tento sebevraedn vvoj pokud je jet as,
jinak bude ivot na planet Zemi ve vnm
ohroen.
Postupn se tak ukzalo, e obrcen tohoto trendu je mon pouze v ppad,
bude-li mon zanovo pehodnotit etick
pstupy k vlastnmu ivotu a k ivotnmu
prosted. Konkrtn, e bude nutno znovu
si uvdomit etick hodnoty existujc po stalet a po dobu mnoha generac. e se jedn
o dlo Bo, kter si zasluhuje ze strany lid
ctu a respekt, e je nutn pochopit jakou
odpovdnost Bh lidem uloil, aby chrnili
Jeho Stvoen, jak ve smyslu jeho vyuit,
tak i ve smyslu budoucch generac.
Nebylo zde poteba dnch halasnch vyhlen s clem novho super-nboenstv
nebo super-ideologie budoucnosti. Sry
z Kornu, stejn jako rozbor pravoslavnho
uen o Svat Trojici, to vechno zskalo ten
sam el: Uvdomit si vztah lovka
k Bohu a k Jeho Stvoen. A prv tuto vc
si uvdomili i vichni astnci. S pokorou,
srozumiteln a pochopiteln, bez ohledu na
ten kter pvod i nboensk vyznn...
V tto souvislosti se zase jednou ukzalo,
kterak jemn a armantn je eck due ve
stavu zaobrat se hluboce vnmi prob , .
, ,

.
,
. ,
, ,
,
.
- .
,
:
. .
, ,

...
,

.
, ,
lmy dnenho svta. Konference probhla

nejen v ndhernm malebnm prosted,
ale pedevm i v pekrsnm prosted
mezilidskch vztah. eck veer, dostaten asu na poklidn neformln rozhovory, eck kuchyn avak to nejdleitj ze veho byla duchovn atmosfra
konference, kter se tak stala podstatou tohoto setkn. To se projevilo zvlt v zvru konference, pi spolen veern nvtv pravoslavnho enskho kltera
Chrysopigi nedaleko msta Chania. Hlubok duchovnost veern bohosluby, jako
i pjemn posezen pi veei v ovocn zahrad kltera byly zavreny pednkou
ctihodn sestry Theosemni na tma Ekoteologie a asketick ivot v Pravoslav.
Teprve po nvratu dom, bylo mon docenit s jakou vnost byla tato konference
organizovna. Nejen, e se konala pod

osobn ztitou Ekumenickho patriarchy,
nad konferenc pevzalo ztitu i dvanct,
vtinou mezinrodnch instituc, jako nap.
Evropsk kesansk environmentln s
(ECEN), Konference evropskch crkv
(CEC), Kanadsk nadace pro nboenstv
a ekologii (CFRE), Technick univerzita na
Krt (TUC), Svtov rada crkv (WCC),
Planta Europa Foundation (PE), eck nadace pro vdu a technologii (IMBB, atd.)
a dal.
Zbv jen doufat, e povdom o duchovnch hodnotch na kultury a civilizace nepovede k novm konfliktm, ale prv naopak. e poslou k pozitivnmu een
problmu akutnho ohroen Stvoen Boho.
jerej Alexander Lapin
,
. , ,
... , .

, .
,
,

-
.

,
-
. ,
,
, , , ,
(ECEN), (CEC),
(CFRE),
(TUC), (WCC), Planta Europa
(PE) ,
(IMBB) .
, ,
:
, .

ikona 1 /2012
21
FOTOREPORT
Sv. archijerejsk
liturgie
u pleitosti chrmovho svtku
v chrmu sv. Kateiny
Milovice, 10. 12. 2012

.
, 10.12.2011
Starosta Milovic Luk Pilc a mstostarostka Marcela hov vtaj vladyku
Krytofa I . - a
E.. a a
Jerej Nikolaj Masnyuk z Liberce, prot. Miroslav Vachata z Krupky,

J. B. metropolita Krytof, jerej Pavel Samotovka z Mlad Boleslavy, igumen
tefan z Polska I . , .
. , .. ,
. ,
22
ikona 1 /2012
FOTOREPORT
Jerej Nikolaj Masnyuk z Liberce, prot. Miroslav Vachata z Krupky J. B. metropolita Krytof, jerej Pavel Samotovka z Mlad Boleslavi, igumen tefan
z Polska, prot. Michael Hryha z Jablonce nad Nisou I . , . . , . .
, . , , . .
J.B. metropolita Krytof s vcmi chrmu I
ikona 1 /2012
23
SLOVENSKO
Vladyka Jn da 29. janura 2012 sa doil

krsneho ivotnho jubilea 75 rokov ivota.
Narodil sa v roku 1937 v Kravanoch, okres
Trebiov.
Pravoslvnu bohosloveck fakultu v Preove
absolvoval v roku 1958. Da 8. 11. 1958 bol
vysvten na diakona a da 16. 11. 1958 na
kaza Preosvietenm Metodom, biskupom
michalovskm.
Da 1. 12. 1958 bol ustanoven na farnos
Rakovec nad Ondavou, okres Michalovce,
ktor spravoval len krtky as, pretoe bol
preloen na farnos amudovce, kde p-
sobil do roku 1983. Plne sa venoval veriacim. Jeho pastoran innos bola poznaen budovanm cirkevnej obce. Ilo tu nielen o generlnu opravu farskej budovy a
chrmu, ale predovetkm o budovanie duchovne zdravej cirkevnej obce. V roku 1979
mu vak zomrela manelka a to vrazne
zmenilo jeho ivot. De za dom dostaval
in npl, a v roku 1983 v Trojicko-Sergejevskej Lavre v Zagorsku prijal mnsky postrih s menom Jn a hodnos archimandritu.
V de Svtej Pdesiatnice da 22. mja
1983 Eparchilne zhromadenie Michalov-
skej eparchie ho zvolilo za biskupa michalovskho a v nasledujci de 23. mja 1983

prijal biskupsk chirotniu z rk Jeho Blaenosti metropolitu Doroteja, arcibiskupa
Nikolaja a biskupa Nikanora.
Vladyka Jn nastpil do biskupskej sluby
v ase, ke mnoho vec pre ivot Cirkvi bolo
nutn urobi, no vtedajia ttna sprva
mala opan zujem a Cirkvi kldla administratvne prekky, s ktormi sa bolo treba
vemi ako bori.
V roku 1990 pravoslvnu Cirkev zastihol
siln der, ke veriaci museli odovzda
75.
ronmu
K
ivotnmu jubileu Jeho Vysokopreosvietenosti
Jna,
arcibiskupa preovskho a Slovenska
75-
,

29- 2012 .
75-. 1937
, . 1958 . 8
1958 ,
, , 16 1958 .
.
1 1958 .
--, ,
, , 1983 .,
. ,

, , ,
.
24
ikona 1 /2012
1979 . , .
.
1983 . -

.
22- 1983
.
,

, .
, ,

, ,
.
1990 .
:
, -
1950 .
,

-.
, ,
,
,
- .

.
,
.

SLOVENSKO
vetky chrmy a farsk budovy, ktor boli i
ich obci postaven do roku 1950, o ktor sa
starali ako o dedistvo po svojich otcoch.
V niektorch prpadoch aj sami ich budovali
do roku 1950, ke boli oficilne veden ako
grckokatolci. Veriaci ostali bez chrmov,
farskch budov a cirkevnch pozemkov, na
ktorch by sa mohli stretva a stava nov.
Zmierni sa s odovzdanm dedistva po svojich otcov bolo pre veriacich vemi ako.
Ich b silne doliehal na vedomie a srdce
ich biskupa, vladyku Jna.
Vladyka Jn, ako eparchilny biskup tie
bol pozbaven katedrlneho chrmu. Hospodin vak nezanech svojich vernch.
ako, no predsa nali sa nhradn priestory
a vaka usilovnm spolupracovnkom v Cirkvi i obetavm veriacim bol vystavan nov
katedrlny chrm.
V tom ase vykonva biskupsk slubu
bolo by bez silnej viery nemon. Veriaci
jednotlivch cirkevnch obc prevali svoj
b a akosti, vladyka Jn bol astn v
tomto bli, ako dupastier a duchovn otec
v kadom jednotlivom prpade. No Hospodin neopust svojich vernch, a preto pomohol pri vstavbe, nadobudnut novch
objektov. Pod jeho vedenm sa podarilo v
michalovskej eparchii postavi 24 pravoslvnych chrmov, vybudova potrebn poet farskch budov a zska sdlo eparchie.
. . ,
,
, .

. ,

.
,

.

24 ,
.
, .

1993
, 2005
. . - , ,
. ,
Okrem toho sa mu podarilo zriadi niekoko

novch cirkevnch obc.
Pod jeho vedenm Eparchilna rada v Michalovciach zriadila v roku 1993 cirkevn
Stredn odborn uilite svtch Cyrila a
Metoda v Michalovciach a v roku 2005 zriadila Matersk kolu a Detsk jasle sv. Rastislava v Michalovciach. Kontituovan bola
Pravoslvna akadmia vzdelvacie, kultrne, spoloensk a informan centrum
a Klub byzantskej kultry sv. Cyrila a Metoda a zaloil vydvanie eparchilnych novn Prame.
Vladyka Jn sa zastnil niekokch zahraninch sluobnch ciest, na ktorch reprezentoval Pravoslvnu cirkev v eskch kra-

().

,
, .
.
-
.
14- 2003
,
.

.

, ,
23- 2006 , 5- 2006
jinch a na Slovensku. Je tie nositeom niekokch domcich i zahraninch cirkevnch vyznamenan. Usiluje sa o upevnenie
dobrch medzi konfesionlnych vzahov pri
vydvan kresanskho svedectva lsky. Je
aktvny v cirkevno-spoloenskom ivote a
preto ministrom kultry bol vymenovan
za lena Prpravnho vboru projektu Rok
kresanskej kultry.
Da 14. oktbra 2003 mu Mestsk rad v
Michalovciach udelil Cenu primtora mesta
Michalovce. Je nositeom aj Ceny mesta Michalovce. Poas doterajej sluby v Cirkvi vynakladal maximlne silie na konsolidciu
nboenskho ivota v cirkevnch obciach.
Na zklade rozhodnutia blahej pamti vladyku Nikolaja, arcibiskupa preovskho,
metropolitu eskch krajn a Slovenska da
23. janura 2006, mu bola da 5. februra
2006 udelen hodnos arcibiskupa. Je zrove nositeom najvych cirkevnch vyznamenan naej Cirkvi Rdu svtho Cyrila
a Metoda. Taktie je nositeom vysokch
vyznamenan cirkvi Kontantnopolskej, Jeruzalemskej, Ruskej a Americkej.
Po smrti Jeho Blaenosti metropolitu Nikolaja, Eparchilne zhromadenie Preovskej pravoslvnej eparchie v Preove da
11. marca 2006 ho zvolilo za arcibiskupa
preovskho a Slovenska a da 7. aprla 2006
bol intronizovny na tento post.

.
- - .
, ,
.

11- 2006 . , 7 2006 .

- ,
, ,
-
.
,
,

"
ikona 1 /2012
25
SLOVENSKO
Ako biskup sa podieal na usporiadan majetkovch vzahov medzi Pravoslvnou a

Grckokatolckou cirkvou, ktor sa zavilo
podpsanm Dohody medzi vldou Slovenskej republiky a Pravoslvnou cirkvou, Michalovskou pravoslvnou eparchiou v Michalovciach, eparchilnou radou o usporiadan
majetkovch vzahov medzi Grckokatolckou cirkvou a Pravoslvnou cirkvou.
Tento jeho in vysoko hodnotili nielen pravoslvni veriaci, ale aj irok verejnos, preto
Zastupitestvo Koickho samosprvneho
kraja mu udelilo da 21. 12. 2006 Cenu Koickho samosprvneho kraja za jeho silie
na obnove a rozvoji cirkevnho ivota v eparchii, upevovanie konfesionlnych vzahov,
aktvnu as na ekumenickom dialgu a
usporiadanie majetkovch vzahov medzi
pravoslvnou a grckokatolckou cirkvou.
Vladyka Jn je vo vedom spolonosti
znmy ako lovek, ktor vdy had spsoby
porozumenia a usiluje sa o kontruktvnu
spoluprcu pri rieen problmov a budovan duchovne zdravch medziudskch
vzahov Cirkvi i spolonosti. Preto pri prleitosti jeho 70. ronho jubilea Preovsk
univerzita v Preove mu udelila Zlat medailu za celoivotn oddan slubu Cirkvi,
vedenie ud vo viere, prnos v ekumenickom
spolunavan kresanov, hlsanie tolerancie
a porozumenia, duchovn pastierstvo, budo ,
, ,
- ".

, ,
,
. 70-

" ,
, , , ,
,
".
,
. , 15- 2011 .
"
".

26
ikona 1 /2012
vanie cirkevnho kolstva a rozvjanie medzinrodnej spoluprce.

Jeho zujem o rieenie socilnych otzok,
budovanie a prehlbovanie socilnej prce
ocenila aj Vysok kola zdravotnctva a socilnej prce sv. Albety v Bratislave, ktor
mu udelila da 15. 7. 2011 medailu za rozvoj kolstva a vzdelanosti medzi Slovenskou
republikou a Ukrajinou. Uznanie vladykovej spoloenskej aktivity ocenil aj brigdny
generl Mikul Regula, ktor pri prleitosti ivotnho jubilea 70 rokov mu udelil
Pamtn list Nrodnej akadmie obrany
marala Andreja Hadka.
Vladyka Jn aj na preovskej arcibiskupskej
katedre sa usiluje o to, aby pravoslvni veriaci mali monos zastova sa pravoslvnych bohosluieb aj na miestach, kde
doposia cirkev nemala svoj chrm. Vysvtil
nov chrmy a nhradn bohosluobn priestory. asto vystupuje hovorenm slovom
prostrednctvom rozhlasu, televzie ako aj
cirkevnej tlae, kde nabda veriacich k za-

, 70-
.
,

,
. ,
, , ,

,
.
, , .
,
-
,
chovvaniu si svojej viery a duchovnho i

kultrneho dedistva svojich otcov. Jeho
slov s vdy adresn, pretoe s zameran
na konkrtne problmy pravoslvneho kresana ijceho v sasnej sekularizovanej
spolonosti.
Duchovn ivot Cirkvi poklad vladyka Jn
za prvorad zleitos dupastiera, preto vo
svojej biskupskej slube had monosti,
ktor aktivizuj veriacich v cirkevnom ivote. Za zklad tu povauje stlu, systematick misijn slubu Cirkvi. Ako lovek,
ktor pri oltri sli pdesiattyri rokov m
bohat sksenosti s veriacimi a duchovnmi, ale aj so ttnou sprvou a samosprvou. Usiluje sa o dobr meno Cirkvi, tak
potrebn pre sasnos. Vynaklad znan
silie na zviditenenie naej Cirkvi. Podstatn as jeho ciest je zameran na zviditeovanie naej cirkvi na Slovensku, aktivizovanie cirkevnch obc, pretoe tam sa
buduje duchovn ivot a rast cirkvi.
elme vladykovi pevn zdravie do alieho
ivota a nech Vemohci Boh ehn jeho
slubu tak ako na kadej liturgii sa za neho
modlme: zachovaj ho svtej cirkvi svojej
v pokoji, neporuene, poestne, v zdrav, dlho
ijc a riadne hlsajc slovo pravdy tvojej.
Eis polla eti Despota!
Prof. ThDr. Milan Gerka, CSc.
tajomnk Posvtnej synody
, .
, .
, ,
, .
,
.
,
"". ,
,
.

,
, ,
:
, , , , ,
.
, !
,
,

FOTOREPORT
Bosk liturgie
v Chrmu Krista Spasitele
Moskva, 22. 1. 2012
e
a, 22.1.2012
Foto: S. Vlasov, K. Novotarskij I : . , .
J. B. patriarcha Feodor II., J. S. patriarcha Kirill, J. B. metropolita Krytof I

,

J. B. patriarcha alexandrijsk a cel Afriky Theodor II I

II
ikona 4 /2011
27
SLOVENSKO
17. decembra 2011 sa v Prahe v hoteli Icon

uskutonilo Valn zhromadenie Bratstva
pravoslvnej mldee v eskej republike,
na ktorom mldenci z iech a Moravy volili nov vedenie a spolu ivo diskutovali
o alom smerovan i aktivitch miestneho

spoloenstva mldee.
Samotnmu Valnmu zhromadeniu predchdzalo piatkov stretnutie mldenkov
v Prahe. Spolon zoznamovac veer i veern modlitby boli naozaj peknm zaiatkom vkendovho stretnutia.
V sobotu rno sme spolu s mldenkmi
z iech a Moravy akovali Hospodinu Bohu
na svtej liturgii, ktor slil Jeho blaenos
Krytof, arcibiskup prask, metropolita
eskch krajn a Slovenska s miestnymi duchovnmi praskho katedrlneho chrmu
a o. Metod Kout. Duchovne bol s nami
i otec Jozef Libor Kratochvla, ktor je duchovnkom Bratstva pravoslvnej mldee
v eskej republike.
Valn zhromadenie
Bratstva
pravoslvnej mldee v eskej republike
Valn zhromadenie otvoril prezident, brat

Ivo Vrobel, ktor privtal vetkch prtomnch a udelil slovo jeho blaenstvu metropolitovi Krytofovi.
Na mieste konania Valnho zhromadenia
sa po modlitbe vetkm mladm prihovoril
vladyka, metropolita Krytof, ktor okrem
inho vyzval mldenkov, aby sa nebli i
kresansky a svojm ivotom svedi o Isusovi Christovi a o svtej pravoslvnej Cirkvi.
Taktie vyzdvihol dleitos aktivt mladch
v Christovej Cirkvi.
Nsledne sa prtomnm prihovoril prezident Bratstva pravoslvnej mldee na Slo-

17- 2011 .

, .
.
.
28
ikona 1 /2012

,
, ,

. .

- .
-
, ,
, .

.
,
, , .
.

"".
.
- .
,
:

SLOVENSKO
stali otec Metodj Kout a otec Jozef Kratochvla.

Taktie bol zvolen nov ekonm sestra
Lenka Petkov a predsednkou edinej
rady sa stala sestra Tatiana Fejsakov.
Poslednm bodom Valnho zhromadenia
bola diskusia, ktor bola zameran na
otzky ohadom alieho smerovania Bratstva. Zasadanie Valnho zhromadenia
modlitbou ukonil novozvolen prezident
BPM v eskej republike Martin Ltal.
vensku SYNDESMOS. Potom bratia
z iech a Moravy hodnotili svoju innos
a aktivity za ostatn rok.
Predstavenie kandidtov otvorilo aliu as
programu Valnho zhromadenia Voby.
Uren volebn komisia stala vetky hlasy
a dospela k nasledovnm vsledkom: Za
prezidenta BPM v eskej republike bol zvolen brat Martin Ltal. Na viceprezidentsk
post bol vybran brat Viktor Dutko. Koordintorom pre Prask eparchiu sa stal brat
Ondej Chrst a koordintorkou pre Olomoucko brnensk eparchiu sa stala sestra
Milada Kudelov, duchovnkmi BPM sa
a na Morave, nech novozvolenm uom,

ktor maj na starosti Bratstvo udel vea
sl, trpezlivosti, lsky a vytrvalosti. Nech im
pole anjela pokoja, aby dokzali svedi
o Christovom Evanjeliu.
Za zastnench mldenkov zo Slovenska
sa chceme bratom a sestrm z eska poakova za mil prijatie a as, ktor nm
venovali.
Veer bola pre mldenkov pripraven prehliadka pravoslvnej Prahy a veera v katedrlnom chrme svtch Cyrila a Metoda.
Cel toto stretnutie pravoslvnej mldee
bolo ukonen nedenou liturgiou v katedrlnom chrme a spolonm obedom.
Nech milostiv Hospodin Boh blahoslovi
vetkch mldenkov v eskch krajinch
Alexander Haluka,
prezident Bratstva pravoslvnej mldee
na Slovensku - SYNDESMOS
29. december 2011

,

.

.
. - .
,
-
,
.
- ,

.

.

, .
,

-
29- 2011

, .
.

,
, , . ,
ikona 1 /2012
29
SLOVENSKO
Nedea 8. janura 2012, druh de przdnika (sviatku) Rodestva Christovho bola

pre Pravoslvny cirkevn zbor prepodobnho Serafma Sarovskho a sv. Cyrila a Metoda z Bardejova dvojnsobne slvnostnou.
V tak krsne popoludnie sa uskutonil koncert pri prleitosti oslv 20-teho vroia
zaloenia zboru. Okrem jubilujcich Bardejovanov vystpili aj zbor Sv. Trojice zo
Svidnka a Chor Zorja Ue Gorlicke z Poska a krtkym rmovanm vystpenm
k sviatkom Rodestva Christovho vystpili
o. Peter Savk so svojou dcrou. Pozvanie
prijali mnoh hostia, ktorch prtomnos
urite poteila vetkch prtomnch. Ve
pozvanie prijali vladyka Jn, arcibiskup pre-
ovsk a Slovenska, ktorho pre zdravotn

problmy zastpil prot. Alexander Cap, riadite radu Preovskej Pravoslvnej eparchie, primtor mesta Bardejov p. Boris Hanuk, p. Andrej Buvali, starosta obce
arisk ierne, prot. Jn Lakata, bardejovsk arcidekan, prot. Jn Zozuak duchovn
cirkevnej obce a al kazi z okolia Bardejova. Cel program koncertu sa niesol v duchu prve slvench sviatkov. Zbory zaspievali krsne koledy i in skladby zo svojich
repertorov. Koncertom sprevdzal len
zboru Marek Bea. Na zver sa vetkm
prtomnm no najm jubilujcemu zboru
prihovoril prot. Alexander Cap, ktor zboru
tlmoil pozdrav i poakovanie nho vladyku Jna a odovzdal dirigentke zboru Svetlane Oroszovej listinu (uzananie) za horliv
prcu v pravoslvnej Cirkvi, o mono povaova za vysok ocenenie a uznanie dlhoronej prce vetkm minulm i sasnm
lenom zboru, pre ktorch by malo by
najm motivciou do alieho obdobia ich
innosti. Po nslednch gratulcich Svidnckeho a poskho zboru, i prhovore domceho duchovnho o. Lakatu zaznelo niekokokrt spolon mohutn Mnohaja lita.
Spokojn vraz a smevy na tvri svedili
o spokojnosti vetkch, ktor sa koncertu

zastnili. plnm zverom ndhernho
popoludnia bolo prjemn, trocha menej
formlne posedenie, ktor pre pozvanch
host pripravili lenovia zboru. Za spen
zvldnutie celho, vbec nie ahkho procesu prprav a samotnho priebehu tohto
krsneho veera vetkm sponzorom a kadmu, ktor prispeli svojou trokou patr
vrel vaka.
A nmu Hospodu Isusu Christu Slva
Bohu za vetko.
Nikolaj
Oslava 20-teho vroia zaloenia zboru

20-
8- 2012 ,
,
-
,

. .
20- .
,
.
.
.

.
.
: , -
30
ikona 1 /2012
, -
. ,
,
,
, -, .
, , .
,
, .

.
. .
, , , . ,
.

,
-
.
,
. ,
" ".
,
.

,
.

, ,

.

.
FOTOREPORT
Oslava
20-teho vroia zaloenia
Pravoslvneho cirkevnho
zboru
prep. Serafma Sarovskho
Bardejov, 8. 1. 2012

20-

, 8.1.2012
Prot. Doc. Alexander Cap, CSc., riadite radu Preovskej Pravoslvnej

eparchie I . (. . .)

Zbor a konferencir Mgr. Marek Bea I X

Prhovor domceho duchovnho prot. Jna Lakatu I

.
Uprostred primtor mesta Bardejov MUDr. Boris Hanuk I B

-
Dirigentka zboru Svetlana Oroszova I
ikona 4 /2011
31
SLOVENSKO
O speve veobecne
V tradcii pravoslvnej duchovnej hudby
pripad chrmovmu spevu vzneen loha
a uachtil loha sli, by sluhom slova
nosnho prvku bohosluby, a sluobnkom
obradu, ustlenej formy kultovch konov.
Cirkevn hudba nie je teda nejakm samostatnm odborom, kde by platili vlastn zkony, ale m za lohu sprevdza liturgick
dianie. V tom sa li od svetskej hudby.
V ase, ke cirkvi Zpadu zpasili o nov
liturgick formy sa cirkvi na Vchode usiluj o prispsobenie a obnovenie duchovnho ivota. Stretvame sa pritom s liturgickm spevom vchodnch cirkv, sme
unesen jeho ornamentikou, naden plnosou zvuku a ndherou slovanskch zborov,
teme sa z prostoty udovho chrmovho
spevu a udujeme sa sn bezstarostnosti
pri pouvan rznych tlovch prvkov.
Ke vstpime do pravoslvneho chrmu,
s nm zvltne dve veci: pri bohoslube sa
nehovor, ale vdy spieva, a spev nie je nikdy

sprevdzan nstrojmi. Odvodnenie toho,
e re nemono povaova za liturgick,
nm dva u cirkevn otec Bazil Vek: Pretoe Duch Svt vedel, e je ak vies udsk
pokolenie k cnosti a e pri svojom sklone
k radovnkam zanedbvame sprvnu cestu,
o urob? Namiea sladkos meldi, aby
sme spolu so sluchom prjemnm ubozvunm prijmali aj to, o je nm v slove
k itku. Prve na to s pre ns vynjden
bohosluobn spevy
lohou spevkov v chrme je, aby sa podieali na spoluvytvran bohosluby a vedome sa usilovali o skrlenie liturgie.
Hudba je umenie, ale umenie v cirkvi nikdy
nie je samoeln, je vloen do nho udskho silia chvli Stvoritea.
Liturgie v sebe zaha oslavu Boha a spsu
loveka, je zdrojom a vyvrcholenm kresanskej existencie. V byzantskom chpan
obradu je liturgia Theofania zjavenm
Boha. Eucharistia nie je teda jednoducho

pripomienka alebo spomienka, ale sprtomnenie Boieho diela spsy, Christovej smrti
a zmtvychvstania. Paralelu k liturgii tvoria
uctievania ikon, kde v obraze je vyobrazen
vdy prtomn, preto nie je nikdy uctievan
predmet, ale to, o dan predmet zobrazuje.
V pravoslvnych chrmoch del stena s obrazmi ikonostas oltrny priestor od
chrmovej lode, teda symbolicky nebo
a krajinu. Tm bohosluobn priestor pripomna starozkonn chrmy. Tak ako
opona zakrvala svtostnok v idovskom
chrme, zakrva ikonostas v pravoslvie oltrny priestor. Potom, o sa po smrti Pna
na kri chrmov opona roztrhla, je aj ikonostas rozdelen tromi dverami. Stena od-
O duchovnom
speve

- ,
- ,
,
.

,
.
.
,
,
.
, ,

, ,
.
,
:
32
ikona 1 /2012
, ,
.
, ,
: "
, ,
.
? (),

, ."

.
-

.
- ,
, .

, .

- . - , , , .
, , ,
,
,
, ,
.
- - , .
, .
, ,
. , . . ,

SLOVENSKO
delenia sa stala stenou obrazov. Pravoslvna
liturgia je zameran na budcnos, je akmsi
prechodom medzi nebom a zemou. Muziklny prvok v liturgii nem iadny samostatn vznam. Spev nie je nejakm skrlenm bohosluby, spev nie je ani vyplovanm
prestvok ani hudobnm sprievodom liturgie. Spev je vdy prvkom, ktor slovu prepoiiava podobu.
Nstroje nie s v pravoslvnej chrmovej
hudbe pouvan (vnimkou je iba armnska pravoslvna cirkev). Jednu z odpoved
na otzku, preo to tak je, nachdzame
op u cirkevnch otcov: nstroje pouvali
pohania pri svojich kultovch obradoch.
Kresania vak chvlia Boha nie neivmi
nstrojmi, ale svojimi hlasmi. Vlastn odvodnenie tkvie ale v samotnej povahe bohosluby. Nosnm prvkom je toti slovo,
i u je to modlitba, chvlospev, povznesenie sa k Bohu, vklad textov Psma alebo
kzne.
Slovo me konkrtnym, logicky formulovatenm, presnm idem prepoia podobu. Intrumentlna hudba vyjadruje len
isto emocionlny prvok, ktor me by
ponman a vykladan subjektvne. Hudobn nstroj neme hovori, teda neme
sa ani modli, chvli, zvestova. Muziklny
prvok je ako liturgick rcho, skrze ktor
slovo dostva podobu. Nejde tu o nhodn
.
. -
,
,
.
, .

(
). ,
,
: .
, .
.
- ,
, , , .
,
,
.
,
.
, ,
, , .

, -
obliekanie a vyzliekanie tohto rcha. Musme si uvedomi, e liturgick spev, hudba,

nie je iadnym nezvznm prvkom liturgie, ale jej vyarovanm. Preto nesmieme
nikdy hovori oddelene iba o obrade, slova
alebo spevu. Hovorme vdy o liturgii, modlitbe. Obrad, slovo a muziklny prvok s
formujcou silou pravoslvnej bohosluby.
Vlastnosti udskho hlasu, teda muziklny
prvok je prostriedkom, ktor nesie texty
a liturgick dianie vtepuje sa hlbie do pamti a ovplyvuje emocionlny vznam
a vklad textov. Pravoslvny cirkevn spev
alej nie je len sas voklnej hudby, ale
autonmna oblas hudby. Tu panuj vlastn
estetick zkony, ktor neplatia pre svetsk
hudbu a naopak. Alexander Kastalskij, vek
reformtor ruskho cirkevnho spevu, to

vyjadruje takto: Bolo by iaduce, aby sme v
chrme mali tak hudbu, ktor nepoujeme
nikde mimo chrm, ktor sa od svetskej
hudby odliuje prve tak ako liturgick rcho
od vednho odevu.
o liturgick spev vlastne znamen, mono
heslovite zhrn nsledne spev je:
a) obe obe chvly, hlasu, umenia;
b) zosilnenie psobenia textov znejce
vyznanie viery;
c) prostriedok, ktorm udriavame pozornos v napt a interpretujeme emocionlnu silu slov, o vedie k aktvnej asti.
d) spresnenie meldie fixuj logick akcenty textu a zabezpeuj tm vern odovzdvanie interpretcie po stroia.
.
.
, ,
, ,
.
,
. ,
. , .
,
- , ,
.

,
.
,
, . , , : ",
,
, ,
,

".
,
. - :
) -
, , ;
) ;
) , , ,
.
) - ,
. , .
) , , ,

.;
) - ,
, , .
)
.
ikona 1 /2012
33
SLOVENSKO
Toto je kritick bod, ktor vedie k akostiam pri prevode do inch re.
e) prehbenie, vtepovanie, zapamtanie, zosilnen astm opakovanm slov at;
f) oslobodenie kazi sa musia dra tradinch spsobov prednesu a s tak akosi
osloboden od vlastnej individuality.
g) muziklny prvok viae rozlin asti bohosluby v jeden jednotn celok.
Spev je spsob hudobnho vyjadrovania,
vhodn pre chrm. Spev m dva vznamy:
na jednej strane znamen bohoslubu a na
druhej strane je isto muziklnym prvkom.
Kde zana vlastn spev? Daj sa definova
tri rzne gradcie muziklneho prvku (poda Ivana von Gardnera): Rozdielne vky
tnov v chode slabk v presne urench intervaloch tvor melodick lniu. Dka tnu
je rozdielna a relatvne meraten. Rytmus
je jasne rozpoznaten a v tempe mu nasta
vek vkyvy. Spev meme rozdeli do troch
druhov tlu: irmologicko-sylabick tl, stichiricko-sylabick tl a papadick tl.
Tieto tri tly s spolon so vetkmi orientlnymi cirkvami. Zkladom liturgickho
spevu vetkch zpadnch a vchodnch
cirkv s cirkevn stupnice alebo osmohlasy
(osmitnov) systm (osmoglasnik).
Citov strnka hr vo vchodnej liturgii
vek lohu: muziklny prvok sli na to,
aby uptal pozornos na mylienky textov,
- ,
. :
,
. " "?
( ):
. ,
.
,
. : , - , .

.

, -
().

:
,
. ,
,
. - -
34
ikona 1 /2012
a docieuje citov odozvu na ideov obsah.

Nlada pri speve nie je pripravovan, vznik
skr ako reakcia na konkrtne mylienky
textu a vyjadruje sa v povahe meldie.
Hymnografia je teolgiou pravoslvnej cirkvi. Prostrednctvom hymnickej rei rozumie kad nieomu z obsahu. Ticho, ktor
bva asto vkladan pri bohoslubch zpadnej cirkvi ako prestvka v liturgickom
dian, pociuj mnoh ako przdnotu. Vo
vchodnch liturgich je toto ticho v zpadnom zmysle preruenm, dierou, a teda
liturgickm smrtenm hriechom. Zna
opravdiv ticho v spolonosti a duchovne
ho zrodni, to predpoklad bohat mieru
spirituality.
Cirkevn spev u ns
Po prvej svetovej vojne ilo na zem bvalho eskoslovenska okolo 800.000 uniatov
(grckokatolkov) a skoro 200.000 pravoslvnych. Uniati sa delili na Podkarpatskch
Rusnov a Slovkov, pravoslvni na Podkarpatskch Rusnov, echov, Slovkov a Rusov, ktor boli nanajv emigrantmi ktor
pestovali aj svoju rusk hudbu. Podkarpatsk Rusni maj svoj vlastn kanonick spev.
V zborovej sfre preberaj rusk pravoslvnu tradciu. Jedn sa o juhozpadn rozvjanie kyjevskho chorlu. Nie je znme,
ak lohu hrala pri tomto rozvoji bulharsk
.
- .
,
, .
, , "
".
,
-
.

800 000 (-),
200 000 .

,
, , ,
.
.
,
. -
. ,
. ,

tradcie. V chrme spievaj vetci prtomn,

take spev sa pohybuje v rmci improvizovanho udovho viachlasu. Tam, kde maj
zbor, o je predovetkm vo farskch a katedrlnych chrmoch, orientuj sa na rusk,
ukrajinsk a rusnsku skladbu. V historickch krajinch Podkarpatskej Rusi a Slovenska prevlda karpatsk nrodno-cirkevn spev prostopinie (jednoduch spev)
Mukaevsko-preovsk npev, ktor bol zapsan do nt na konci 19. storoia.
Pre cirkevn spev echov je zkladnm cirkevnm spevnkom Lidov sbornk modliteb a zpv pravoslavn crkve, ktor zostavil a v r. 1933 vyhlsil sv. biskup Gorazd
(Matj Pavlk). Npevy sa zakladaj iastone na zjednoduenom udovom cirkevnom speve ruskom a z asti kompozciou
sv. vladyku Gorazda. Pouit forma je vlune almov.
INFORMCIE O LITERATURE:
1. Biskup Gorazd: udov zbornk modlitieb a bohosluobnch spevov pravoslvnej cirkvi, Bratislava 1933 (2. vyd v Prahe
1951).
2. Mirkovic, Lazar: Pravoslvna liturgika,
Preov 2001: Pravoslvna bohosloveck
fakulta PU v Preove, s. 227-297. ISBN
80-8068-079-5
Bea Marek
http://serafimzbor-bj.orthodox.sk/
. , ,
, ,
,
.

-
"", - ,
XIX .

"
", 1933 . . ( ).
, ,
. .

.
:
1. : , 1933 (2 , , 1951)
2. , : , 2001: ,
. 227-297. ISBN 80-8068-079-5

http: // serafimzbor-bj.orthodox.sk/
FOTOREPORT
Druh Rodstvensk
festival
duchovn hudby
v Moskevskm mezinrodnm
dom hudby
Moskva, 22. 1. 2012

a, 22.1.2012
Foto: S. Vlasov, K. Novotarskij I : . , .
ikona 4 /2011
35
KRTCE
Rumunsk monaky v Praze

Rumunsk monaky z monastru Varatec
navtvily ve dnech 15. a 16. prosince 2011
Prahu. Prvn den sv nvtvy si prohldly
pamtihodnosti msta a setkaly se s metropolitou Krytofem a igumenou Alexi, pedstavenou monastru Zesnut pesvat Bohorodice ve Vilmov. Nsledujc den ptek
16. prosince se zastnily archijerejsk sv.
liturgie v chrmu svatho archandla Michaele v Kinskho sadech v Praze 5. Monaky tvo 20lenn pveck sbor v ele
s matkou igumenou staricou Josefnou
pedstavenou jednoho z nejpoetnjch
monastr v Rumunsku tajcho vce ne
500 monaek a poslunic (novicek). Na
konci archijerejskch bohoslueb, pi kterch zpvaly, piblily ptomnm krsu
a melodinost rumunskch vnonch koled.
Poehnn zajmav knihy v Uherskm
Hraditi
Dne 16. prosince 2011 pedstavili v Uherskm Hraditi autoi Ji Jilk a Boek ilavsk est dl sv edice Chiby zhadn
a mytick, nazvan Chiby po hradskch

cestch. Knihu vnovali pamtce ThDr.
Frantika Pikryla, cyrilometodjskho badatele. Publikace je vykreslenm putovn
len Expedice Chiby po cestch, ktermi v minulm stolet putoval Pter Pikryl
pi svm zkoumn stop po cyrilometodjsk misi na Morav.
Stolet ivotn jubileum
Poehanch 100 let ivota oslavila sestra
Anastzie Zednkov v kruhu sv rodiny v
Podboanech. Sestra Anastzie je vrnou
lenkou mstn pravoslavn obce. Pokud j
to zdrav dovolilo, pravideln navtvovala
krtce

15 16 2011
.

, .
16

. , -5. , ,
- .
,
500 . ,
,
.

16 2011
pravoslavn bohosluby a aktivn se astnila crkevnho dn. V sobotu 17. prosince 2011 jubilantku navtvil metropolita
Krytof a udlil j crkevn d svatch Cyrila a Metodje zlatou medaili za nezitnou a obtavou prci pro vt slvu svat
pravoslavn crkve. Vladyku Krytofa pi
tto nvtv doprovzel mstn duchovn
sprvce protojerej Vladislav ejka, kter jubilantce daroval kvtiny a dal pozornosti.
Blahopejeme seste Anastzii k tomuto
vzcnmu ivotnmu jubileu a pejeme j
mnoh a blah lta.
Panychida za Vclava Havla
V den sttnho pohbu Vclava Havla ptek
23. prosince 2011 slouil za nj metropolita
Krytof s duchovenstvem v chrmu Zesnut
pesvat Bohorodice na Olanech za hojn
asti vcch panichydu. Ped zatkem
tto bohosluby vladyka Krytof ocenil zesnulho bvalho prezidenta eskoslovensk
a esk republiky za jeho hezk a hluboce
lidsk vztah k metropolitovi Doroteji, se
kterm jedno desetilet il v tsnm sousedstv v Dlosteleck ulici v Praze - Steovicch. Vclav Havel jako prezident,
krom historickho pnosu ve spoleenskch zmnch v naich sttech, prohloubil
modern pojet obansk spolenosti a postaral se o nvrat ech z oblasti ernobyl

.
-
, - .

,
-
.

100
. . ,

.
17

.

,
. -
KRTCE
sk a z dalch mst ve Spoleenstv nezvislch stt do vlasti.
Svtek muednka Jelevferije
Svtek muednka Jelevferije, kter trpl za
vru kesanskou v m ve 2. stolet, oslavili
vc v chrmu svatho Nikolaje v Praze 6.
Archijerejskou sv. liturgii slouil metropolita

Krytof spolu s mstnm duchovnm sprvcem mitr. prot. Mgr. Pavlem Celiem, prot.
Mgr Zoranem Drenovacem, prot. Mgr. Plamenem Todorovem a dikonem Vasilem
erepkem, editelem Nedln koly sv. Ludmily za hojn asti vcch. Jmno svatho
Jelevferije nosil prvn metropolita na autokefln crkve. Vladyka Jelevferij byl
mnoho let alovn v stalinskm gulagu
v Kazachstnu a po rehabilitaci crkevnch
initel byl patriarchou moskevskm Alexijem I. na dost naich duchovnch a vcch vysln do eskoslovenska, aby pokraoval ve svtitelskm dle svatho
novomuednka Gorazda. 8. prosince roku
1951 byl intronizovn prvm metropolitou
autokefln crkve v eskoslovensku. Vn
mu budi pamtka!
ivotn jubileum v rodin svatho
novomuednka Gorazda
Pranete svatho novomuednka Gorazda
sestra Rena Prachaov, rozen Pavlkov,
oslavila 29. prosince tohoto roku kulat ivotn jubileum ve Velk nad Velikou.
Krom len rodiny j osobn poblahopl
tak vladyka metropolita Krytof a pedstaven monastru Zesnut pesvat Bohorodice ve Vilmov matka Alexije.
Sestra Gorazda je sprvcem Pamtnku

.

23 2011 .

.

, ,
, ,
-.
, , ,

.

,
II
,
-6.

. , .
,
. .
. ()
,
, .
I
, .
8 1951 .

. !
svho svatho pedka v Hrub Vrbce a v minulm volebnm obdob byla lenkou Metropolitn rady Pravoslavn crkve v eskch zemch. Ke svatmu ktu pipravila
nejstar dceru bratra Frantika Pavlka Simonu, jejho kanadskho manela se synem.
Seste Ren pejeme mnoh a blah lta!
Vnon bohosluba ve vznici
v Bluicch
Vznice v Bluicch umonila vladykovi
metropolitovi vykonat pro pravoslavn
vzn v pedveer svtku Narozen Pn
podle starho stylu ve tvrtek 5. ledna 2012
Boskou liturgii. Metropolitu Krytofa doprovzel archimandrita Izai, duchovn
sprvce crkevn obce v Most, kter zpval
a tak vyzpovdal vzn. Jeden z vznnch
byl pijat do katechumentu. Otec Izai
dochz kad tden ve tvrtek do tto vz ,

.

,
. . -

, , 29 - .
ikona 1 /2012
37
KRTCE
nice a pedn vzm pravoslavn katechismus a seznamuje je s biblickmi djinami i crkevn histori. Vznice v Bluicch
m vkusn upravenou bohosluebnou mstnost a veden vznice pistupuje s velkm
pochopenm k duchovensk slub.
sted
Pracovn setkn archijerej v Preov
Metropolita Krytofa a arcibiskup Jn mli
pracovn setkn na arcibiskupskm ad
v Preov ve stedu 11. ledna 2012. Bhem
svho jednn pozitivn zhodnotili prbh
vnonch svtk, kterch se zastnilo daleko vce vcch ne v minulch letech.
Pnosem byl tak pm penos vnonch
,
.

!

5 2012. ,

, ,
.
.

38
ikona 1 /2012
bohoslueb z ruskch chrm, pi nm komentem poslouil otec prof. prot. ThDr.

Milan Gerka, CSc. Tak ostatn sdlovac
prostedky v esk republice i na Slovensku
letos vnovali vt pozornost pravoslavn
crkvi i v jinch ppadech. Oba hiearchov
ocenili spoluprci Metropolitnch rad v procesu ppravy vyhlen roku 2012 Rokem
svatho knete Rostislava a ppravy s tm
souvisejcch duchovnch a kulturnch akc
konferenc a vstav.
Metropolita Krytof informoval arcibiskupa
Jna o nvtv nejvyho pedstavitele Polsk pravoslavn crkve Jeho Blaenosti metropolity Swy, jen hodl v na zemi pobvat ve dnech 26. a 29. dubna tohoto roku.
V rmci jeho nvtvy by se mlo v Brn
28. dubna uskutenit slavnostn zasedn
Posvtnho synodu Pravoslavn crkve v
eskch zemch a na Slovensku.
sted
Zasedala Metropolitn rada
Dne 10. ledna 2012 probhlo dn zasedn
Metropolitn rady na crkve v Hotelu
ICON Praha, V Jm 6. Na programu bylo
nkolik zvanch bod ohledn fungovn
na crkve. Vladykov a lenov MR jednali
nap. o pspvcch na innost ekumenick
rady crkv, velkm tmatem bylo i majetkov narovnn mezi sttem a crkvemi.
,
.
,
.

11 2012

. ,

, .

, -
. .

.

2012

.
K tomuto tmatu navtvil jednn MR tak

host bratr tajemnk crkve bratrsk Petr
Grulich, pedseda komise ERC pro majetkov narovnn se sttem. Ten informoval
o prbhu nelehkch jednn se sttem
a tak pak elil dotazm len MR. Ty zajmalo pedevm to, jestli i jin crkve maj
zpracovn pln, jak s financemi naloit, a
majetkov narovnn vstoup v platnost. Na
to bratr Grulich reagoval tm, e stky vypadaj velik, ale nen tomu tak, vtinu
z toho dostvme ji nyn a to na platy. Crkve tedy mus velmi peliv vit kad vdaj a dle jeho nzoru pedevm investovat
do lid jako zkladu kad crkve. Angaovan lenov crkve jsou jej budoucnost,
pokud bude crkev lidem mt co nabdnout,
jist j jej vc v budoucnu, a bude definitivn odluka crkve od sttu, i finann
pomohou.
Dle byla na programu bn agenda jako
jsou zprvy z innosti ad jednotlivch
eparchi. Kancl. o. Hauzar informoval MR
o rekonstrukci stechy nov rezidence v reck ulici.
Bratr Ondej Chrst informoval obshle
o innosti odboru pro vnj vztahy a ekumenu za rok 2011, zmnil mj. stn lidu
a nae podpora crkevnm obcm formou
letk, nkolik zahraninch nvtv, destky
medilnch vystoupen a innost v rmci

,
26 29 .
28

.

10 2012
ICON (, . , 6).
, . , ,

.
.

,
,

.
,
.
KRTCE
Ekumenick rady crkv, kde zased v nkolika komisch. MR tak projednvala
podporu zapojen jednotlivch farnost do
akce Noc otevench kostel, kter se letos
bude konat 1. ervna. Velkou pozornost vnoval tak nadchzejcmu vro pchodu
sv. Cyrila a Metodje a tak roku sv. Rostislava, kter vrozvsty k nm pozval.
Vladyka Krytof informoval o nkolika vznamnch akcch, co se v tomto roce chyst,
mj. nvtva polskho metropolity Swy,
pouti do Konstantinopole s poselstvm sv.
Rostislava a mnohch dalch. V pprav
je tak rozshl vstava ikon v prostorch

sentu parlamentu R.
Novinkou na jednn byl vstup novho prezidenta Bratrstva pravoslavn mldee
(BPM), bratra Martina Ltala, kter penesl
obshlou zprvu o innosti BPM v roce
2011, ve kterm se akc astnily dohromady
stovky mldenk z cel crkve, vetn jej
slovensk sti. Vyzval tak duchovn na
crkve, aby se do innosti BPM aktivn zapojovali, protoe dle jeho zkuenost mlde
tuto innost velmi vt. Informoval t o bohatm programu akc BPM v roce 2012.
Porada veden Metropolitn rady v Preov

Prvou pracovn poradu v novm roce mlo
veden Metropolitn rady Slovenska v Preov v ter 17. ledna 2012. dil ji kancl
o. prot. Mgr. Ladislav Bl. Omluven byl pro
nemoc pedseda vladyka arcibiskup Jn.
Hlavnm tmatem porady byly otzky realizace usnesen z pedchozch dnch zasedn Metropolitn rady.
Zasedn se v jeho zvren sti zastnil
tak metropolita Krytof. Ve svm vystoupen tlumoil zjem veden MR v eskch
zemch o spolen vydn jubilejnho Pravoslavnho kalende pro nae vc jak v
esk republice, tak i na Slovensku. Tento
jubilejn kalend vydan k 1150. vro
pchodu sv. Cyrila a Metodje na Velkou
Moravu by ml mt kalendria uvan v
na crkvi v azbuce, etin a sloventin
a lnky v jazycch uvanch v na autokefln crkvi. Bratr PaedDr. Peter Begeni
navrhl zhotovit pamtn medaili k tomuto
jubileu ve dvou verzch etin a sloventin.
Vyznamenn editeli Nedln koly v Praze
editel Nedln koly sv. Ludmily v Praze
otec Vasil erepko byl ve svten den svho
nebeskho ochrnce 14. ledna 2012 poven
do duchovensk hodnosti protodikona.
Tto cti se mu dostalo za jeho obtav ve-
,
;
, .
,
,
:
, , . ,

, , ,
,
.
,
, ,
, .
, .
. .

2011 ,
-

; ,

, .

,
1 .
.
. ,
.

,

,
. .
,
.

(), ,
2011 , ,
, , ,
. ,
, ,
, ,
.

2012 .

17 2012
.
. . .

. .

.
,
ikona 1 /2012
39
KRTCE
den koly a pkladnou ppravu archijerejskch bohoslueb.

Mnoh a blah lta !
ivotn jubileum mtuky Heleny
Kakoov
Manelka okrunho protopresbytera otce
Jna Kakoe mtuka Helena 6. ledna oslavila sv edest narozeniny. Krom gratulant z rodiny j poblahopl tak vladyka
arcibiskup Simeon, matka igumena Alexie
a dal duchovn a vc z crkevnch obc
tpnova, elechovic na Han a Libiny, ve

kterch slou jej manel, a vude tam, kde
je poteba. Mtuka Helena otce Jna v jeho
pastsk slub podporuje, zvlt tm, e
skvle d crkevn zpv.
V sobotu 14. ledna 2012 pi veern bohoslub v monastru Zesnut pesvat Bohorodice ve Vilmov j osobn poblahopl
tak metropolita Krytof a vnoval j run
psanou ikonu, na n je znzornn svat
Helena, jej jmno mtuka nos, spolu se
svatm Konstantinem.
Novoron setkn zamstnanc PBF PU

Novoron setkn profesorskho sboru a
zamstnanc Pravoslavn bohosloveck fakulty Preovsk univerzity v Preov se konalo v ter 17. ledna 2012. Setkn se uskutenilo ve fakultn aule za pedsednictv
dkana o. prot. ThDr. Jna afina, PhD.,
kter ve svm projevu zhodnotil dosavadn
prci fakulty a nastnil jej aktuln koly.
K ptomnm promluvil tak metropolita
Krytof. Ve svm krtkm vystoupen pipomnl nadchzejc vro 1150. let pchodu svatch vrozvst do na vlasti a
navrhl uskutenit na pd fakulty vdeckou
konferenci k tomuto vro. Na zvr pak
pipomnl vznam orthopraxie v ivot a
vdeck prci pravoslavnho teologa.
Za proputn z vzen otce Efrema ze
Svat hory Athos
Igumena ze svatohorskho monastru Vatoped otce Efrema zatkla eck policie
krtce po jeho nvratu ze svat Rusi. Vlda
athosk monack republiky toti poehnala
otci Efremovi, aby na dost patriarchy
moskevskho Kirilla pivezl na svatou Rus
ps pesvat Bohorodice a umonil tak, aby
se mu poklonily tisce pravoslavnch vcch. Tato vzcn svatohorsk relikvie je
uloena prv v monastru Vatoped. Otce
Efrema policie nejen zatkla, ale t uvznila
, . , 1150 . ,

, , , ,
, . , ,
.

.

40
ikona 1 /2012
14 2012 .

.
!

6
. ,
,
, , - , , ,
,
.
,
,
.
14 2012

, ,

,
.

-

17 2012.
. .
- ,

.
.

1150

, -
KRTCE
byla konzultace o potebnch krocch ke

znovu oteven Detaovanho pracovit
na fakulty v Olomouci. Rektor zmr otevt toto Detaovan pracovit uvtal a dal
podnt k jeho akreditaci na univerzitn
pd. Souhlasil tak, aby byl zahjen nbor
student v jeho novch prostorch v Olomouci v sobotu 25. nora 2012, pi kterm
by mla t probhnout konzultace vech
jeho bvalch student s vedenm fakulty.
ve vyetovac vazb z dvod dlouhotrvajcho majetkovho sporu mezi monastrem

Vatoped a eckm sttem.
Zatknut otce igumena Efrema zpsobilo
velk rozhoen v celm pravoslavnm
svt. Vichni patriarchov a pedstavitel
mstnch autokeflnch crkv, a mnoho dalch hierarch a duchovnch vetn naeho
metropolity Krytofa, se obrtili na kompetentn eck ady s prosbou, aby byl otec
Efrem okamit proputn a vyetovn se
konalo podle platnch prvnch norem na
svobod. Uvren svatohorskho igumena
.

.

,
.

,
,
-
do vzen chpe cel pravoslavn svt jako

zneuctn duchovnho vznamu Svat hory,
jako nezvislho mniskho sttu.
sted
Pracovn nvtva u rektora Preovsk
univerzity v Preov
Metropolita Krytof spolu s dkanem o. prot.
ThDr. Jnem afinem, PhD. navtvili rektora Preovsk univerzity pana prof. RNDr.
Renho Matlovie, PhD. v nov budov rektortu v Preov v ter 17. ledna 2012.
Hlavnm dvodem tto pracovn nvtvy
. .
,

.

.

,
,
,
, -
,
.

, .

17
. . -

- . - . ,
.

.
,
25
,

.
ikona 1 /2012
41
FOTOREPORT
Sv. archijerejsk
liturgie
v chrmu sv. Mikule
Klatovy, 5. 2. 2012
.
, 5.2.2012
42
ikona 1 /2012
FOTOREPORT
Duchovni sprvce jer. Mgr. Oleg Machnv I .
ikona 1 /2012
43
NA CESTCH
Ve dnech 25.28. 1. 2012 navtvil vladyka

Krytof s poehnnm Jeho Svatosti patriarchy moskevskho a cel Rusi Kirilla
chanty-mansijskou eparchii.
Eparchie Chanty-Mansijsk, je se vylenila
z tobolsko-tjumensk eparchie, se nachz
na zem autonomnho Chanty-mansijskho okresu a byla ustavena 30. kvtna
2011. Za biskupa s titulem biskup chantymansijsk a surgutsk byl posvtnm synodem ustanoven archimandrita Pavel (Fokina), kter byl pedtm pedstavenm
chrmu rusk pravoslavn crkve sv. Mikule v m.
Pavel, biskup chanty-mansijsk a surgutsk:

"Prvn archijerej navtvil Jugru u po vytvoen nov eparchie je to n prvn host,
hlava esk crkve, crkve v eskch zemch
a na Slovensku. Je to t znamen - takov
ptelsk, bratrsk, duchovn."
Je teba podotknout, e u nkolik let poj
Jugru a eskou republiku pouta ptelstv
a spoluprce. V roce 2006 byla v Brn vytvoena dohoda mezi Jihomoravskm krajem a autonomnm okruhem, tkajc se
spoluprce v rznch oblastech ivota.
A 25. ledna 2008 Jugra a Jihomoravsk kraj
podepsaly dohodu o obchodn-ekono-
Sibi
si zskala srdce metropolity
Krytofa:
Sibi to je duchovno, radost a srdenost
a
a:
,

25-28.1.2012
- .
-,
- , -
30 2011.
-
(),

.
.
, - :
, ,
,
. -
, , .
,

44
ikona 1 /2012
. 2006
-
mick, vdecko-technick, kulturn a sportovn spoluprci mezi dvma vznamnmi

regiony Ruska a esk republiky. Tehdy byly
navzny pevn kulturn a obchodn vztahy
mezi regiony z rznch zem.
Duchovn sblen je prv to, co chyblo
bhem spoluprce mezi Jugrou a eskem,
je pesvden honorrn konsul Dmitrij
Mizgulin. Byznys, vmna student, nvtvy umleckch soubor na skvl
rovni - to ve ji existuje. Avak duchovn
se setkvaj poprv. Tato nvtva pome
nejen rozvoji nboenskch kontakt. I pro
zmiovan byznys je to dal pobdka k rozvoji.
Dmitrij Mizgulin, honorrn konsul esk
republiky v Juge: "Odehrv se tu tak ada
kontakt na rovni setkn, duchovnho setkn a setkn pravoslavnch vcch. Pro
to, aby i nai lid vdli, e i v esku existuje
pravoslavn crkev, pravoslavn kultura, je
je tak nedlnou soust na kesansk
kultury, jak dnes uvedl metropolita."
Na cest po Chanty-Mansijsku doprovzeli
vladyku Krytofa komrensk biskup Tichon, pedstaven duchovnho zastupitelstv
esk pravoslavn crkve v Moskv protojerej Alexij Juenko, duchovn sprvce
chrmu sv. Olgy ve Frantikovch Lznch
o. Vt Metodj Kout, Ing. Igor Stelec a pracovnice eskho rozhlasu Markta ev
. 25
2008 -
-, -,
. -
.
NA CESTCH
kov. eskou delegaci jako hostitel vtinu

cesty doprovzeli vladyka Pavel, biskup
chanty-mansijsk a surgutsk, honorrn
konzul R Dimitrij Mizgulin (prezident
Chanty-mansijsk banky), Igor Borisov
(editel Chanty-mansijsk banky v Praze)
a Dimitrij mirov (zstupce editele Chantymansijsk banky v Praze).

U 26. ledna veer delegace vrtulnkem dorazila do Nftjugansku. Nvtvu vtali
pedstavitel mstnch duchovnch, starosta
msta Vitalij Burevskij a vedouc admini-
- ,

, - . , ,
- . .

.
-
.
, :
,
. , , , ,

, .
-
: ,

, .
.
, . .

. , -
,
,
- , ( -),
( - )
( ).
26 .
,
.

.
-
,
.
27
,
,

.

.

strativy Vjaeslav Arikov. Ve stanovenou

dobu se v chrmu Svatho Ducha zaali
shromaovat obyvatel msta k bohoslub. Metropolita Krytof se zastnil svten pobonosti spolu s biskupem chanty-mansijskm a surgutskm Pavlem a protojerejem Nikolajem Matvijukem.
Dne 27. ledna, po rann liturgii v chrm
Promnn Pn v Surgutu, kterou vladyka
slouil s vladykou Pavlem a s pedstavenm
chrmu o. Petrem Jegorovem - se host setkali se studenty nesttnho vzdlvacho
zazen surgutskho klasickho pravoslavnho gymnzia. Na poest tto velice nevedn udlosti uspodali gymnazist slavnostn koncert. Metropolita Krytof zase
vem obyvatelm Surgutu popl ve nejlep u pleitosti svtku svat Tany a Dne
student.
Surgut na m uinil skvl dojem. Ne
jsem pijel na Sibi, pedstavoval jsem si ji
jako studen kraj se ali. Ale velost vaich
srdc m tu heje. ij zde skvl a laskav
lid, sdlil vladyka Krytof.
Krom toho se metropolita Krytof setkal
se starostou Surgutu Dmitrijem Popovem.
Starosta metropolitovi vyprvl o djinch
Surgutu a o jeho uspodn. Seznmil ho s
spchy msta a s perspektivou jeho dalho
rozvoje. Bhem tohoto setkn se t probraly otzky o dal spoluprci, co se

.
"
.
. . ,
", - .
, . , .
ikona 1 /2012
45
NA CESTCH
46
zvlt tkalo zleitost spojench se vzdlnm.

Guberntorka Jugry Natalja Komarova se
setkala s delegac Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku v ele s Jeho
Blaenost Krytofem, arcibiskupem praskm a metropolitou eskch zem a Slovenska. Diskuse se tak astnil biskup
chanty-mansijsk a surgutsk Pavel.
Ve svm pivtn zstupc duchovenstva
Natalja Komarova zdrazovala vznam
upevovn ptelskch vztah mezi autonomnm okruhem a eskou republikou.

Jmnem vech obyvatel vs vtm v Juge.
Vae nvtva pispv k upevnn a rozvoji
partnerskch a ptelskch vztah, kter
udrujeme s eskou republikou. V na
zemi se nyn vnuje mnoho pozornosti
otzkm vry, je jsou helnm kamenem
a zkladem jakkoliv zdrav spolenosti,
ekla guberntorka hostm. Vm, e u jste
navtvili Surgut a Nftjugansk a e jste se
setkali se studenty Jugorsk sttn univerzity.

A vm Bh pomh, abyste co nejlpe poznali n region a vyprvli o nm svm
krajanm."
Metropolita eskch zem a Slovenska Krytof rovn vystoupil s projevem v nvaznosti
na projev guberntorky. Poukzal na vysokou rove duchovnch a kulturnch vztah
mezi Jugrou a eskou republikou. Bsn
vaich krajan zn v na zemi v etin a j
jsem pipraven je pekldat. Obsahuj du-
.

,
.

,
.
- .
,

.
.
, .
,

, -
. - ,
,
.

.

.
.

, . ,

. -
, - .

,
,
,
.
a a, .
,

.
,

,
, .
, -
ikona 1 /2012
NA CESTCH
chovno, je je mostem mezi vchodem

a zpadem. ijeme na zpad a pro ns nen
snadn kad den potvrzovat svou pravoslavnou vru," zdraznil.
Pedstavitel esk strany podkovali hlav
regionu za "domc prosted", kter poctili
u prvn den po pjezdu do okruhu, a vyjdili sv naden z jugorskch chrm,
z nich v minulch dnech u mnoh navtvili.
Dle vyjden vladyky Krytofa je duchovnost Rus jet nm nevdanm pro Evropany. Z tohoto dvodu si za cl svho pobytu stanovil nejen seznmen se s ruskmi
pravoslavnmi farnostmi, ale hlavn vmnu zkuenost s bratry ve ve.
Jeho Blaenost zdraznil, e esk pravoslavn crkev je dcerou rusk pravoslavn
crkve, proto sem jezd jako dom. Vladyka
je toho nzoru, e duchovn vztahy mezi
ruskmi a eskmi pravoslavnmi vcmi
se pokldaj za nejpevnj, protoe jsou
spojeni nejen podobnost jazyk, ale i kulturou a spolenmi duchovnmi koeny.
Mysl si, e osobn kontakty jsou velice dleit, jeliko upevuj pouta ptelstv mezi
nrody. Dle pevnho pesvden arcibiskupa maj vichni pravoslavn jedinou crkev, nezvisle na tom, kde bydl.
Na otzku, zda vichni pravoslavn rozum
esky, Jeho Blaenost odpovdl, e pravo-
slavn, ei i Rusov, hovo jedinm jazykem jazykem modlitby a je jim jasn

o em mluv.
Metropolita Krytof se zastavil jet u jedn
zleitosti vztahu crkve a sttu. Je toho
nzoru, e svtsk a duchovn moc mus
bt v harmonii a vzjemn se doplovat.
Crkev zrove nesm zasahovat do zleitost svtsk politiky a naopak - stt se nesm
vmovat do duchovnch oblast ivota.
Nam kolem je modlit se a pomhat lidem, kte trp, kte maj nejen hmotn,
ale i velk duchovn problmy. Pomhat
i tm, kdo jsou nyn ve vzen. Crkev mus
bt otevena pro vechny, zdraznil.
Na zvr vladyka poznamenal, e se mu velice lb msto Chanty-Mansijsk i jeho obyvatel.

My, lid ze zpadu, jsme si vdy mysleli,
e Sibi to je jen zima a nehostinnost. Avak bhem tto cesty jsem svj nzor zmnil. Sibi pro m nyn znamen duchovno,
radost a srdenost. A lid, kte vyjaduj
svou duchovnost, jsou vdy svobodn. Dlaj
tu ve pro to, aby lovk netouil jen po
hmotnm bohatstv, ale i po duchovnm.
To je pro m ten nejdleitj objev z cesty
do Jugry, ekl vladyka.
Zdroj: Jugra Inform, www.informugra.ru,
Sergej Ignatov a Roman Wimmer
,
,

. ,
,
. ,
,
.

, ,
-
, .
, -

. ,

.

, .
, ,
,
. ,
.
- .
,
- , .
, , ,
.
.
, . ,
-
. ,
,
.
, -
.
: ,
www.informugra.ru,

ikona 1 /2012
47
FOTOREPORT
Delegace na crkve
navtvila sibiskou
chanty-mansijskou
eparchii
25.28. 1. 2012

25.28.1.2012
48
ikona 1 /2012
FOTOREPORT
ikona 1 /2012
49
FOTOREPORT
50
ikona 1 /2012
FOTOREPORT
ikona 1 /2012
51
Exekutorsk ad Praha 10
JUDr. Igor Ivanko

Zajitn exekun innosti, exekuce pohledvek v prvn moci v rmci esk republiky.
Nabdka schovy vc, cennch papr a pennch prostedk.
,
, , .
Na Ztorce 12
160 00 Praha 6-Bubene
Telefon: +420 224 319 204
Fax: +420 233 322 472
E-mail: igor.ivanko@seznam.cz

':>dZ
':>dZ
EWd&
E
Wd&
IVOTN STYL
echy a Morava maj sv
ikonopisce

l
4. st
4-
Navazujeme na lnek z minulho sla a pedstavujeme jednotliv ikonopisce.

Monastrsk ikonopisn dlna
Vilmov
Monastr byl vybudovn pi chrmu Zesnut pesvat Bohorodice p tehdejho
biskupa olomoucko-brnnskho Krytofa
a byl vysvcen 18. z 1993.
Roku 1997 zde vznikla ikonopisn dlna.
Ikonopisectv se zde vnuj dv sestry:
sestra K a t e i n a narodila se roku 1977
v Rumunsku,
sestra F e l i i t s narodila se roku 1977
v Rumunsku.
Studia:
Sv ikonopisn znalosti zskvaly nkolikrt
pi pobytu v Soluni a na Krt (19971999).
Ve e j n r e a l i z a c e :
ikonostas do mstnho chrmu monastru
Zesnut pesvat Bohorodice, Vilmov
(19992009)
ikonostas, pravoslavn chrm Znojmo
(20012002)
Svat Ludmila, pravoslavn chrm Teplice
2000
Svat Jan esk, pravoslavn chrm Teplice 2003

Svat Ondej, pravoslavn chrm sv. Cyrila a Metodje, Krom 2009
Kontakt:
Sestra K a t e i n a :
e-mail: ekaterina.cz@seznam.cz
mob. tel: +420 608 92 60 55
Sestra F e l i i t s :
e-mail: felicitas.cz@seznam.cz
mob. tel: +420 608 18 10 63

- 18 1993 .
1997
.
:
1977

1977

:

(1997-1999).
:

(1999-2009)

(2001-2002)
,
2000
,
2003
, .
, 2009
54
ikona 1 /2012
Monastrsk ikonopisn dlna Vilmov: Pesvat Bohorodice

l :
IVOTN STYL
Ikonopisectv je slubou Bohu

Slouit Bohu je nejkrsnj vc, kterou
me lovk ve svm ivot konat. Ikonopiseck prce je dar od Boha a za tento
vzcn dar mus kad ikonopisec milovat
Boha a dkovat mu. K ikonopisectv je teba
mt dobr a poehnan duevn stav. Je teba
si udlat as pro modlitbu a dodrovat pravoslavn posty. Svat otcov kaj, e kad
ikonopisec dv cosi ze svho duchovnho
stavu a ivota do sv prce. Aby ji vykonval
dobe, mus proto mt pkladn morln
ivot. Ml by tak znt co nejlpe ivoty
svatch a teologii ikony.
Ikona m sv kanonick pravidla, jim mus
odpovdat. Je tak vyjdenm pravoslavn
dogmatiky. Ikony jsou svatou soust pravoslavnho kesanskho kultu a ikonopisec
je jen nstrojem, kter si pipravuje Bh.
Osoba ikonopisce pitom ustupuje do pozad.
Kad ikonografick umleck dlo je jako
modlitba. Pi psan ikon hovome s Bohem
a se svatmi a vyjadujeme sv slova skrze
tvar a barvy.
Pro pravoslavnho vcho je ikona prostedkem k setkn s Bohem a svatmi.
Ikona nen obyejnm obrazem, ale pen
pocit Bo ptomnosti. Svat otcov povauj
ikony za Bibli prostch lid. Uctvme svat

ikony, protoe povznej nae mylenky k
tajemstv Pnova vtlen. Skrze Vtlen nm
Spasitel ukazuje, e Ho meme zobrazovat
v ikonopisectv. Ikony nm tak pomhaj
povznet mysl ke svatm, kte ili a trpli
za pravou vru a stali se nam pkladem.
Podobn jako fotografie drah osoby vede
ikona nai mysl ke svatmu, kter je na n
zobrazen. Na rozdl od fotografie vak pravoslavn ikona zobrazuje ducha toho, kdo
je na ikon zpodobnn. Vc skrze uctvn
ikon pijmaj mnoho duchovnch dar.

Ikony uctvme modlitbami k Bohu, pesvat Bohorodici a svatm, na ikon zobrazenm, a skrze lbn. Kesan neuctvaj
ikony jako modly, ale jako prostednky
mezi lovkem a Bohem. Kad kesan by
ml mt doma ikonu Spasitele, pesvat Bohorodice a svatho, jeho jmno nos, a dalch svatch.
Na pmluvy Bohorodice a vech svatch,
Pane Jei Kriste, smiluj se nad nmi.
Amen.
:
:
ekaterina.cz@seznam.cz
. +420 608 92 60 55
: felicitas.cz@seznam.cz
. +420 608 18 10 63

- ,
.

.

.
. , -
.
, , ,
.

.
,
.

.

, , -
Monastrsk ikonopisn dlna Vilmov: Pesvat Bohorodice na trn (vlevo) a Spasitel na trn (vpravo)
l :
. .
, , .

, .

. ,
.
.
,
.
, .
, . ,
,
,
. , ,
, .
.
,

, . , ,
.
,
.
.
ikona 1 /2012
55
IVOTN STYL
Na druhm zasedn Biskupsk konference

dne 24. dubna 2011 byl jerej Alexandr Lapin
jmenovn vojenskm duchovnm pro vykonvn duchovn pe o pravoslavn vojky. Za Ministerstvo obrany dokument podepsal vedouc sekce Christian Kemperle,
za pravoslavn kesany v Rakousku metropolita Michael (Staikos). Dohoda je prozatm ohraniena asov, na 18 msc,
a zemn vztahuje se pouze na Vde.
Otec Alexandr Lapin je duchovnm Pravoslavn crkve v eskch zemch a na Slovensku, kter pat k tm nejmenm z 15 Pravoslavnch crkv. Narodil se v Praze,
v rodin, je m koeny v Rusku. kolu
ukonil ve Vdni, zde tak studoval chemii
a medicnu. Dnes d klinickou laborato
v Sofienspitalu. Slouil v rakousk armd,
pozdji dlkov vystudoval Pravoslavnou
bohosloveckou fakultu Preovsk univerzity
v Preov (Slovensko). V souasn dob
vedle sv hlavn innosti tak pedn

v crkevnm pedagogickm institutu (Kirchliche Pdagogische Hochschule Wien/Krems).
V Rakousku i v dalch zemch neutich
diskuse o vytvoen profesionln armdy.
Ne vichni s tmto nvrhem souhlas, nkte se piklnj k tomu, aby v armd
byly zastoupeny vechny vrstvy obyvatelstva. Biskupsk konference vzala v potaz
fakt, e v armd jsou zastoupeni mui
i eny s rznm nboenskm pesvdenm a rznmi kulturnmi koeny, a proto
1. ervence 2011 vznikla funkce pravoslavnho vojenskho duchovnho v armd. To
bylo mon uskutenit dky zmnm, kter
probhly v Rakousku v poslednch 20 letech,
kdy se pravoslav stalo po katolicismu druhm nejvtm nboenstvm.
Prvn pravoslavn se v Rakousku zaali usazovat ji ped 400 lety. Byli to Srbov a ekov. A zhruba ped 150 lety se sem zaali
Sluba
armdn crkevn duchovn pe
v Rakousku

24 2011
.

, -
(). 18
.
-
sthovat i pravoslavn Rumuni, Bulhai

a Rusov. Posledn migran vlna sem dorazila po pdu elezn opony a s n pilo
do zpadn Evropy jet vce pravoslavnch
vcch.
Nehled na to, e Pravoslavn crkev m
15 autokefli, vichni pravoslavn si jednotn vykldaj zkladn dogmatick otzky,
, 15 . , ,
. ,
. . ,

().
(Kirchliche P dagogische Hochschule Wien/Krems).
, ,

.
,

. , , , , 1 2011
.
-
20 ,
.

400 .
IVOTN STYL
stejn jako napklad zsady uctvn ikon,
crkevnho zpvu a chpn zbonosti. Rozdly spovaj pouze v jazyce i v odlinch
tradicch.
O. Alexandr se chyst vykonvat katechizan innost hlavn mezi vojky. To bude
obnet besedy dle plnu, kter sm stanov,
pomoc v krizovch situacch, rozhovory o
etice. Nebude slouit jednotliv liturgie, jeliko vichni pravoslavn vojci mohou navtvovat svoje chrmy, omez se pouze na
jednotliv krtk veejn dkovn i prosebn modlitby, pronen pi zvltnch
pleitostech.
Na zklad vlastnch zkuenost z aktivn
prce ve skautskch tborech Ruskho zahrani1 chce otec Alexandr nejprve navzat
osobn kontakt s lidmi a pipomenout jim,
do jak kulturn vrstvy spadaj jejich koeny.
Mlad lid si mus pamatovat sv tradice,
chpat svou kulturn identitu a znt sv djiny, aby se mohli dobe integrovat do rakousk spolenosti. Chtl bych ukzat, e
pravoslavn st kesansk kultury nen
nic exotickho, ale e je soust kultury
tto zem, - zdraznil o. Alexandr.
Vojci se nachz na dleitm a odpovd-
nm mst v armd, a proto je teba podporovat jejich dobr skutky, upevovat

mravn zklady a v kritickch situacch, jako
jsou vlen akce, vojci mus prokzat vysok mravn standardy. V tto vchovn
innosti o. Alexandr rovn spatuje svj

kol.
Rdi bychom o. Alexandrovi popli mnoho
sil a vdre v innosti, je m za cl podporovat vojky v duchu pravoslavnch tradic.
Text se souhlasem novin Pravoslavn
Rakousko Pravoslavnaja Avstrija
. 150

, .
,
,
-
.
, 15 ,
, , -
, , , .
.
. .
,
, .
,
.. -
,

.

.
, ,
.
,

. " , ,
",
..

,
, ,
, ,

.
. .

.

.

ikona 1 /2012
57
FOTOREPORT
20. ronk mezinrodn konference

Rodstvensk
ten
ve Spoleenskm palci
Moskva, 23. 1. 2012
XX

a, 23.1.2012
Foto: S. Vlasov, K.Novotarskij, S. Titov I : . , . ,
.
58
ikona 1 /2012
FOTOREPORT
ikona 1 /2012
59
TMA
Chrm svatch Cyrila a Metodje, pamtn

msto pro esk djiny a katedrln chrm
esk pravoslavn crkve, oil v jnu loskho roku nevedn udlost. Probhl zde
ji druh ronk mezinrodnho festivalu
pravoslavn hudby Archaion kallos. V eskm prosted jde o udlost vjimenou
a Archaion kallos je jedin takto zamen
festival v echch. Pozvn na nj pijaly
vynikajc zahranin i esk sbory, aby prezentovaly krsu pravoslavn hudby v cel
jej i a pestrosti. Dky zajmav dramaturgii mli divci ji podruh monost seznmit se s celm bohatm spektrem pravoslavn hudby.
Festival Archaion kallos si dky velmi spnmu prvnmu ronku ji vybudoval sv
jmno a msto mezi festivaly duchovn
hudby. Druh ronk se konal pod ztitou
ministra kultury Jiho Bessera, velvyslance
eck republiky Konstantinose Kokosise,
velvyslance Estonsk republiky Lembita
Uiba a s poehnnm a finann podporou

Jeho Blaenosti vladyky Krytofa, metropolity eskch zem a Slovenska.
Nzev festivalu m zajmav a hlubok vznam. eck vraz archaion kallos znamen
doslova starobyl krsa, ovem v pojmoslov svatch otc vchodn kesansk crkve znamen archaion kallos archetypln
neboli pvodn krsu, tedy krsu, kterou
spatil lovk v rji a kterou sm po stvoen
ml. Podle tvrce a poadatele festivalu,
Archaion
kallos
od byzantskho chorlu k postmodern
DRUH RONK MEZINRODNHO FESTIVALU PRAVOSLAVN HUDBY
Archaion
kallos

,
.
Archaion
kallos.
, Archaion
kallos
.

,
-
60
ikona 1 /2012

. ,
.
Archaion kallos
,
. , ,

-
,
.

.
archaion kallos
, ,

archaion kallos
, , .

- -
TMA
sdruen Filokallia, byl takto festival nazvn,

protoe kad poin v duchovn hudb, a
u komponovn nebo interpretace, je jakmsi hlednm, vdomm i nevdomm,
tto pvodn prakrsy. Zatm posledn
ronk festivalu byl pojat jako krok k piblen se k on pvodn krse.
Sdruen Filokallia (jeho nzev pochzejc
z etiny znamen milovat krsu) je vokln-instrumentln soubor, kter zaloil
v roce 2005 dirigent a skladatel Marios
Christou, editel a zakladatel festivalu Archaion kallos. Ansmbl vznikl s clem dt
pleitost mladm umlcm k prezentaci
a uvdt skladby, kter navzdory sv vysok
umleck hodnot nebvaj u ns ani v zahrani hrny pli asto. Zatmco ensk
sbor souboru Filokallia se zamuje na
hudbu inspirovanou pravoslavnou tradic,
instrumentln ansmbl se vnuje pedevm hudb soudob. leny souboru jsou
vtinou studenti i absolventi Prask konzervatoe, Akademie mzickch umn
a hudebnch obor Karlovy univerzity. Filokallia psob tak jako obansk sdruen,
kter organizuje koncerty, hudebn festivaly
a dal kulturn akce. Od roku 2005 Filokallia pravideln vystupuje v esk republice
i v zahrani.
Potujc je fakt, e ve festivalovm publiku
bylo velk mnostv lid zven, mimo pra-
voslavnou crkev. Dky festivalu mli monost poznat krsu pravoslavn hudby v cel
jej i a tak si prohldnout pravoslavn
chrm a pamtnk hrdin heydrichidy,
kter je mstem zsadnho vznamu pro
eskou historii. Festival Archaion kallos
takto pispv k dobr propagaci pravoslavn crkve a jejho duchovnho i kulturnho bohatstv v esk republice. O zjmu
publika o eskou pravoslavnou hudbu
svd vysok nvtvnost vech koncert.
V rmci festivalu se konaly tyi koncerty
pravoslavn hudby a tak ada doprovodnch akc. vodn koncert nesl nzev Byzantsk duchovn hudba. Cel festival na
nm svm proslovem zahjil otec Jaroslav
uvarsk, duchovn sprvce katedrlnho
chrmu a editel Nrodnho pamtnku
hrdin heydrichidy, kter se spolu s mtukou Evou uvarskou podl na organizaci
festivalu. Svj projev pednesl tak eck velvyslance, pan Konstantinos Kokosis, znalec
eck byzantsk hudby. Pak se ji posluchai
mohli zaposlouchat do zvunch, barevnch
hlas pednho eckho muskho sboru
Tropos pod vedenm sbormistra Konstantinose Angelidise. Na programu byly autentick byzantsk npvy z eck pravoslavn
hymnografie (J. Koukouzelis, P. Bereketes
ad.). Byzantsk sbor Tropos (tj. modus), kter
vydal ji nkolik CD, se zamuje na stu-
dium a propagaci byzantsk hudby, jak byla

zachovna do dnench dn. Konstantinos
Angelidis je muzikolog, teolog a pedagog,
kter se jako sbormistr zastnil vznamnch crkevnch udlost (nap. pravoslavn
vnon bohosluba v Betlm k dvoutiscmu vro narozen Spasitele), vytvoil nahrvky pro televizi a rozhlas v ecku i v zahrani a podlel se na vydn hudebnch
nosi v ecku a Francii. Akoli v eskm
kostele svatch Cyrila a Metodje neznla
byzantsk hudba poprv (setkat se s jej krsou a hloubkou umonil poslucham ji
prvn ronk festivalu), vichni ctili nevednost a vjimenost tohoto zitku, kdy ped
ikonostas nastoupil velk ticetilenn musk sbor a rozeznl katedrlu svmi zvunmi hlasy. Sbormistr byzantskho sboru
nestoj ped sborem, jak je to zvykem u ns,
ale stoj uprosted zpvk a vede je nejen
svmi gesty, ale i svm hlasem. Zpvci byzantsk hudby pouvaj speciln techniku
zpvu, odlinou od pveck techniky u ns,
jejm vsledkem je zvltn pln a pitom
jakoby syrov zvuk.
Jako host vystoupil na zahajovacm koncertu tak smen Sbor chrmu sv. Cyrila
a Metodje s duchovnmi skladbami v etin a v crkevn slovantin, kter v chrmu
zpv pi nedlnch liturgich pod vedenm
sbormistr Maria Christou a Valentiny Shu-
Filokallia -
, , ,
, , .

, ,
.
Filokallia (
) - , 2005

,
Archaion kallos.
,
, ,
, .
Filokallia , , .

, . Filokallia
: ,
. 2005 Filokallia
.
,

,
.
,

,
. Archaion
kallos
.
.

,
. .

,

,
.
, - ,
.
, Tropos
.
(.
, . .). Tropos ( modus), -, ,
. , ,

(.
),

.
,
-
ikona 1 /2012
61
TMA
62
kliny. leny sboru jsou jak profesionln

zpvci (mj. lenov sboru Nrodnho divadla i filharmonickho sboru), tak amatrt zpvci z ad vcch. estnmi hosty
koncertu byli tak bval ministr kultury
Vclav Riedlbauch, editel Polskho institutu Piotr Drobniak, editel Rumunskho
kulturnho institutu Dan Mircea Du, britsk velvyslankyn Sian MacLeod a dal velvyslanci a diplomat. Zavrenm spnho
koncertu byl raut v nedalekm hotelu Icon,
na nm si posluchai, plni dojm

z nevednho zitku, mohli osobn promluvit se leny sboru Tropos i organiztory
festivalu.
Druh koncert festivalu byl pojmenovn
Pravoslavn romantismus. Romantismem se
v hudebnch djinch oznauje zejmna obdob 19. stolet, avak typickm reprezentantem tohoto stylu je tak Sergej Rachmaninov (1873 1943), jeho Liturgie sv. Jana
Zlatostho byla hlavnm programem kon-
certu. Vbr z Rachmaninovy Liturgie pedvedl vynikajc smen sbor Prat Pvci se
sbormistrem Stanislavem Mistrem, kter divci znaj ji z pedchozho ronku festivalu.
Tehdy sbor uvedl eskou premiru chvatn
a interpretan velmi nron modern
skladby Alfreda Schnittkeho (19341998)
Koncert pro sbor. Uveden tto skladby se
stalo vrcholem prvnho ronku festivalu.
Na druhm ronku sbor ukzal, e doke
citliv interpretovat tak star pravoslavnou
hudbu. Rachmaninova Liturgie sv. Jana Zlatostho nebv uvdna tak asto jako jeho
slavn Nepory, ovem Prat Pvci publikum pesvdili, e jde o skladbu nemn
krsnou a duchovn.
Hostem koncertu Pravoslavn romantismus
byl brnnsk musk sbor Lska opravdiv,
kter vystoupil pod vedenm Jaroslava ernockho a Jana paka se skladbami Alexandra Kastalskho. Lska opravdiv je sbor
pi Filozofick fakult brnnsk Masarykovy univerzity, a akoli lenov nejsou profesionlnmi zpvky, jejich hudebn projev
je na vysok rovni, a jsou tak nejvtm
muskm sborem u ns, kter se specializuje na pravoslavnou hudbu. Pro posluchae zajmav a vjimen bylo i uveden
autora A. Kastalskho, kter u ns nen pli
znm. Kastalsk (1856-1926) byl zakladatelem a vlivnm komponistou Moskevsk
(
),

,
.
, ,

, .
, , .
, , - ,
. .
( ), .

,
, ,
.
Icon, , ,

Tropos .

.

XIX , (1873-1943),

.
, .
(1934-1998) .
. ,

. ,
, , .
,

. -

, ,
,
.
,
.
. ,
.
(1856 1926)

, . .
versus

,

ikona 1 /2012
TMA
koly, v jejm duchu komponoval tak S.
Rachmaninov.
Byzantsk vs. slovansk tradice takov byl
nzev tetho koncertu festivalu, jeho dramaturgie proti sob postavila dva odlin
proudy v pravoslavn hudb a dv rzn
tradice, starobyl byzantsk jednohlas a slovansk tyhlas. Jednotcm prvkem byly
stejn sti liurgie sv. Jana Zlatostho, kter
postupn zazpval skvl rumunsk musk
sbor Byzantion a kvartet sloen z lenek
enskho sboru Filokallia. Sbor Byzantion
dil charismatick Adrian Srbu, kter tak
v rmci festivalu proslovil v Rumunskm
kulturnm institutu poutavou pednku na
tma Byzantsk hudba v Rumunsku s praktickmi ukzkami byzantskho zpvu.
Adrian Srbu je zrove hudebnm teoretikem a pedagogem na Umleck univerzit
Georga Enesca v Rumunsku. Sbor Byzantion vystupuje ji od roku 1997, zastnil
se mnoha zahraninch festival a jeho lenov se tak kadm rokem zastuj
crkevnch svtk na Svat hoe Athos i etnch mezinrodnch sympozi, kde seznamuj posluchae s krsou, sloitost a hloubkou byzantskho jednohlasu. Atmosfru
krsnho koncertu v prask katedrle
umocnil i fakt, e zpvci zpvali potm
pouze s rozsvcenmi svkami v rukou. Posluchai se tak mohli lpe vnitn zklidnit

-
.
,
Byzantion ,
Filokallia. Byzantion
,

.
. Byzantion, 1997 ,
,

,
, .
,
.
-
a pohrouit do pekrsnch mystickch

skladeb od byzantskch autor jako K. Pringos, N. Vlachos, I. Koukouzelis, K. Ioannidis
i Gregorios Protopsaltis. V kontrastu
k hlubokm muskm hlasm a specificky
syrov technice zpvu byzantsk hudby stly
andlsky jemn, avak zrove znl a barevn hlasy dvek z enskho sboru Filokallia s dirigentkou Valentinou Shuklinou.
V. Shuklina je souasn sbormistryn pra-
sk katedrly a m bohatou zkuenost s interpretac pravoslavn slovansk hudby.

Krom dirigovn se vnuje tak skladb,
je klavristkou a ansonirkou. V podn
lenek Filokallia zaznly sti liturgie Pavla
esnokova, tedy hudba, kterou mnoz znaj
tak z naich pravoslavnch chrm, avak
tentokrt si ji mohli vychutnat v kontrastu
s tradic zcela odlinou, pro mnoh mon
a exotickou.
,
. , . , . , .
-.

,

Filokallia
. .

. ,
,
.
Filokallia , ,
, ,

,
, , .

, . : ?, -
.
XX ,
.

,
,
, ,
, .
.
?
- .

.

.

,

- .
Kanon
pokajanen ( )
(1935),
ikona 1 /2012
63
TMA
Zvren koncert festivalu lze nazvat jako

koncert premir inspirovanch pravoslavnou duchovnost. Oficiln nzev koncertu
znl Postmoderna a pravoslav? a onen otaznk v nzvu nen nahodil. Postmodernou
i postmodernismem bv oznaovn evropsk mylenkov smr konce 20. stolet,
jeho zkladem je pluralita nzor a jejich
naprost zrovnoprvnn. V postmodern
jevy existuj vedle sebe a nezvisle na sob,
jev se jako chaos, kter se vyznauje rezignac na hledn pravdy, na rozliovn dobra
a zla, krsy a hnusu, vyvenosti a nzkosti,
postmoderna ponechv lovka bez monosti orientace. Je vbec nco takovho
mon spojovat s pravoslavnou tradic?
Z hlediska hudebnho vvoje ano. Hudebn
postmodernismus mch styly a spojuje
zdnliv nesourod prvky rznch nr
i obdob. Pesto vechno lze ve skladbch postmodernch pravoslavnch autor sledovat
pevnou linii pravoslavn tradice. Jejich
skladby obsahuj soudob principy kompozice a nov a invenn se sna uchopit pra-

.

Archaion kallos . Kanon
pokajanen , .
, (, , ).
,

64
ikona 1 /2012
voslavnou duchovnost. Takovou skladbou

je i Kanon pokajanen (kajc knon) souasnho estonskho skladatele Arvo Prta
(1935), jej esk premira byla hlavnm
programem zvrenho koncertu. Nvtvnci festivalu mli monost si skladbu vychutnat v podn pikovho eskho hudebnho tlesa, Praskho komornho sboru,
a pod taktovkou editele festivalu Archaion
kallos, Maria Christou. Kanon pokajanen
nen pompzn skladbou na efekt. Akoli
obsahuje i dramatitj momenty a vrcholy,
je to kompozice ve sv podstat zvltn
statick (jako ostatn cel Prtova tvorba).
d si posluchae zklidnnho, vnitn
usebranho a pipravenho k dialogu s Bohem, kajcnka v pokorn prosb. Tak dirigentova gesta nebyla okzal a dramatick,
ale pesn a promylen vedla tleso k nitern proit interpretaci skladby, v n
pina mohou nst hlub vznamy a mt
vt slu ne forte. Naplno se bhem tohoto
koncertu tak projevily asn akustick
monosti barokn dientzenhoferovsk ka-
,
.
,

,

, .

. , . ,
,
, ,
tedrly sv. Cyrila a Metodje. Asi nemnoho

poslucha v, jak dobrou m chrm akustiku, protoe se v nm koncerty nekonaj
pli asto. Vynikajc profesionln tleso
s velkm zvukem, jakm je Prask komorn sbor, vak dovedlo pln vyut akustickch monost kostela. Pln zvuk se ndhern klenul do chrmovch prostor a v uritch momentech mohl zaujat poslucha
dokonce bt svdkem zeslen alikvtnch
tn, kter se jakoby vytvoily v chrmov
klenb a naplnily prostor cel katedrly. Prtovu skladbu svou e uvedl estn host
koncertu, estonsk velvyslanec, pan Lembit
Uibo, kter udlil tomuto ronku festivalu
svou ztitu.
Na programu tohoto veera vak byly jet
dv svtov premiry od soudobch eskch
autor Hanue Barton a Jiho Gemrota.
Oba autoi jsou jedni z nejznmjch a nejuvdnjch souasnch eskch skladatel
a festival Archaion kallos ml tu est uvst
jako prvn jejich zhudebnn st liturgie
Cherubnsk pse (H. Barto) a Jest v pravd dstojno (J. Gemrot). Ob skladby byly
pomrn interpretan nron, ale nelehkho kolu se zhostil se ct ensk pveck
sbor Bubureza se sbormistryn Miloslavou
Fouskovou, kter se specializuje na premirovn eskch autor. Zatmco Bartoova
skladba vychz z avantgardn tradice, je
.
,
, . ,

, ,
. , , - ,
.

.
, Archaion kallos

(. )
(. ). ,
Bubureza
, -
TMA
pvecky nron a rozvtvuje se do mnoha
hlas, kompozice od Gemrota je sevenj,
tradinj a meloditj. Oba skladatel
byli na koncert ptomni a jejich skladby
sklidily velk ovace.
V rmci festivalu se konalo tak nkolik doprovodnch akc, vtina z nich ve spoluprci s Rumunskm kulturnm institutem.
Jednou z nich byla komentovan projekce
dokumentrnho filmu Stones of Famagusta
s komentem eckokypersk spisovatelky
Vivian Avraamidou-Ploumpi. Famagusta je
kyperskm mstem, kter po invazi Turk
zstalo v okupovan sti Kypru. Je zde
mnoho kesanskch staveb, ke kterm nemaj vc pstup a kter postupn chtraj.
Soust festivalu byla tak fotografick vstava a dv hudebn-teoretick pednky.
Vstava Crkevn bohatstv Rumunska a Kypru (opt v budov Rumunskho kulturnho
institutu) prezentovala monastr pesvat
Bohorodice Kykku na Kypru a monastr Sf.
Trei Ierarhi v Rumunsku. Pednku Byzantsk hudba v Rumunsku pednesl Adrian
Srbu, muzikolog a sbormistr rumunskho
sboru Byzantion. Druhou pednku na
tma Byzantsk hudebn teorie proslovil na
Hudebn a tanen fakult Akademie mzickch umn eck muzikolog a pedn
athnsk chrmov zpvk Achillefs Chaldaiakis. Oba pednejc svou lekci doplnili
praktickmi ukzkami byzantskch zpv,

m byl dojem z pednky umocnn, protoe jsou oba skuten vynikajcmi slisty.
Psobivm zakonenm festivalu byla nedln bohosluba v chrmu sv. Cyrila a Metodje s byzantskm chorlem a slovanskmi zpvy. Slouila se liturgie sv. Jana
Zlatostho a krom domcho Sboru
chrmu sv. Cyrila a Metodje ji svm zpvem
doprovzel tak ji zmnn pedn athnsk almista Achillefs Chaldaiakis.
.

, , ,
,
. , .

,

. Stones of Famagusta
-
-. -
,
.
,
.

. ( )

Sf. Trei Ierarhi . ,

Byzantion.

.

,

, .

.
. . .
.
,

.
Archaion kallos

,

.
,
Druh ronk festivalu Archaion kallos dky

promylen dramaturgii na svch koncertech postupn ukzal komplexn prez pravoslavnou hudbou od nejstarch dob a po
zcela aktuln ptomnost, od starodvnho
byzantskho chorlu a po skladby ryze souasn. Pedvedl bohatost a rznost pravoslavn hudby na stran jedn a jej tradici
a kontinuitu na stran druh. Uniktnost
jedinho takto zamenho eskho festivalu tkv prv v tom, e ukazuje eskmu
publiku cel spektrum pravoslavn hudby.
Dky tomu me bt festival Archaion kallos
tak bohatm inspiranm zdrojem pro eskou pravoslavnou hudbu. V posledn dob
vyvstvaj v esk pravoslavn crkvi z hlediska hudby rzn nalhav otzky. e se,
kterm smrem se, co se hudby te, vydat,
zda existuj njak specifika esk pravoslavn hudby, jestli je lep pijmout hudebn
tradici ruskou i eckou, nebo jt dokonce
vlastnm smrem. Vme, e sm novomuednk vladyka Gorazd, obnovitel eskho
pravoslav, ve sv pedmluv k Lidovmu
sbornku modliteb a bohosluebnch zpv
pravoslavn crkve napsal, e jde o dlo prozatmn. V hledn odpovd na tyto otzky
me pomoci seznmen se s rznorodost
pravoslavn hudebn tradice, kter festival
Archaion kallos nabz, a umonuje tak pouenji pemlet nad jejm vznamem.
- .
, .
Archaion kallos

.
. ,
, ,
, ,
- ,
. , ,
,
, ,
.
,
Archaion kallos, .
ikona 1 /2012
65
FOTOREPORT
Stavba chrmu
svatho Ji
Svitavy, 20082012

.
, 20082012
66
ikona 1 /2012
FOTOREPORT
Vnitn svcen omtek. Vpravo J. B. metropolita Krytof, uprosted jer.

Mgr. Ji Kol, vlevo zdy o. dikon Mojmr K I
. E.. , .
, .
Svcen fasdy. Prvod kolem chrmu, okuuje o. dikon Mojmr,

J. B. metropolita Krytof svt a sv. vodu nese o. Ji I .
, . ,
E.. , o.
ikona 1 /2012
67
TMA
Zmr vybudovat vlastn, alespo skromn

chrm ve Svitavch, vyvstal v roce 1999,
kdy byl duchovnm sprvcem svitavsk farnosti jmenovn jerej Mgr. Ji Kol. Historicky prvn sv. liturgie ve Svitavch byla
slouena 4. 3. 2001. Pohostinstv nm laskav poskytla eskobratrsk crkev evangelick ve sv modlitebn na Polisk ulici,
kde sloume dodnes. Spoluprce s evangelky je dodnes velice dobr; nicmn pravoslavn chrm je pece jen nco odlinho.
Poteba vlastnho chrmu nebyla tak aktuln, aby bylo teba nezdrav spchat, ale
otec Ji ml tento pln od samho zatku.
Jako prvn krok k spnmu nboenskmu psoben si vytkl konsolidaci crkevn obce. Pedsedkyn farn rady byla
a je MUDr. Eleni Suchoov, pvodem
z Makedonie. etn se stala sestra Martina

Navrtilov. Velmi schopnm se ukzal br.
Petr Suk, kter dnes slou jako almista.
Vznamnou posilou se stal MUDr. Roman
Gapa a jeho ena Eva. A dovolm si poznamenat, e v r. 2004 jsem se stal lenem farn
Stavba chrmu
ve Svitavch sv.
Ji
Stavba chrmu svatho Ji naproti svitavskmu ndra pokrauje. V loskm roce byla dokonena
stecha a umstna kopule s kem. Dky pomoci sponzor dostal chrm tak fasdu. Jej svcen
vykonal vladyka metropolita Krytof spolu s duchovnm sprvcem o. Mgr. Jim Kolem a o. dikonem
Mojmrem Kem v nedli 15. ledna 2012. Svitavsk duchovn sprva i vc se t na jeho slavnostn
vysvcen, kter by se mlo s Bo pomoc uskutenit v ptm roce, kdy si pipomnme 1150. vro
pchodu svatch vrozvst Cyrila a Metodje do na vlasti.

. .
.
. ,
. 15 2012
. . .
,
, , ,
1150 .
,
,
1999 ,

. . 4
2001 .

,
.
, ,
. , ,
.
68
ikona 1 /2012
-
.

- , .
.
,
.
- .
, 2004

, .

.
-
rady tak j, nyn jako dikon. Vznamnou

pomoc nm je v posledn dob br. Pavel
z Letovic. Farn rada zmr stavby jednomysln podpoila a s nadenm se zastuje vekerho dn. Bylo rozhodnuto, e
kaple bude zasvcena sv. Velikomuednku
Jimu Vtznmu.
Dal etapou se stalo jednn s mstskmi
orgny. astnou shodou okolnost se starostou stal ing. Ji Brdl, kter byl dve
profesorem mstnho gymnzia a uitelem
o. Jiho. Jako starosta, pozdji sentor
a nyn opt starosta, m ing. Brdl vlastn
koncepci rozvoje msta, do kterho pat
ada vznamnch staveb. Jako zbon evangelk rovn chpe, e chrmy Bo jsou dleitou ozdobou kadho msta. Stejn tak
podporuje nae zmry sentor Vclav Koukal a ada jinch mstskch pedstavitel.
. ,
.
.

.

. . ,
. . ,
. .
,
.
,
,
.

.

. ,
.
, , , , , . .
-
TMA
Po pslunm jednn nm byl nabdnut

pozemek pod ndram naproti obadn
mstnosti Svitavskho hbitova. Pozemek
nm byl pidlen bezplatn s podmnkou,
e chrm vybudujeme do pti let od udlen
stavebnho povolen.
Projekt vypracoval ing. arch. Josef Lopour,
pevn v eckm stylu, avak s pihldnutm k souasn platnm pedpism pro
stavbu v Evropsk Unii. Rovn se uvolil
provdt stavebn dozor. Rozloha budouc
kaple bude tyicet metr tverench, co
posta pro ticet a ptaticet vcch.
Stejnm problmem kad stavby je financovn. Penze na stavbu kaple jsme
shromaovali od prvn chvle, kdy ns ta
mylenka napadla. Vyuili jsme kad pleitosti, abychom vybrali na vznamnch
crkevnch slavnostech, jako byla pou do
Mikulic, intronizace metropolity Krytofa

v Praze a ada dalch. Vechny farnosti v
esk republice jsme obeslali prosebnm
dopisem se dost o pomoc. Obrtili jsme
se tak na adu zmonch podnikatel, ale
musme poctiv piznat, e jsme od nich
zpravidla nic nedostali. Je nutno konstatovat, e nejvc nm pispli lid chud a ve
spolenosti mlo vznamn od biblickch
dob se toho mnoho nezmnilo.
Upmn n zmr podpoili nai vladykov. Jak Jeho Vysopeosvcenost Simeon,
arcibiskup Olomoucko-Brnnsk, tak Jeho
Blaenstvo Krytof, arcibiskup Prask a
metropolita eskch zem i Slovenska, nm
dali svoje poehnn a pi kad pleitosti
posiluj nai snahu jak dobrm slovem, tak
i finannmi dary. Vznamn ns podporuj
tak Jeho Peosvcenost Jchym, biskup Ho-
donnsk, a Jeho Vysokopeosvcenost Juraj,

arcibiskup Michalovsko-Koick, kter pochz tak z na eparchie. Velou podporu
nm poskytli vichni kn na Morav i v
echch, a rovn tak vtina vcch. Za
spch naeho dla se modl dokonce i ptel na Slovensku.
Dne 3. 5. 2008 se konala slavnostn liturgie,
po kter byl ptomnmi vladyky Krytofem
a Simeonem posvcen zkladn kmen budouc kaple. Slavnosti se zastnila ada vznamnch duchovnch, vetn host ze zahrani, a vichni pedstavitel msta v ele
se starostou. Tm byla stavba oficiln zahjena.
Vznamn nm svou prac pomohli ptel
duchovn z Olomouce, Chudobna, Lankrouna, tpnova - o. Petr Novk, o. Duan Basil vbenk, almista br. Michal a br.
. , 3035 .
.
,
.
,

, ,
,
.
.
,
, , ,
. ,

.

.
, -, ,

,
, .

, , ,
-,
.
,
.
.
3 2008
, .
, - ,
. .

,
, , .
, . ,
, . ,
.
.
15 2009 -
ikona 1 /2012
69
TMA
70
Radim, o. Patrik Ludvk, o. Jn Kako s

matkou a zkuen stavebn dlnci z Ukrajiny.
Dne 15. 6. 2009 jsme uvtali na staveniti
Jeho Blaenstvo vladyku Krytofa, kter
osobn zazdil do zdi chrmu zkladn kmen. Slavnosti se zastnili pedstavitel
msta v ele se starostou ing. Jim Brdlem
a sentorem Vclavem Koukalem.
V roce 2010 jsme dokonili hrubou stavbu
chrmu a tsn ped tm, ne zaal padat
snh, byla dokonena stecha. Protoe se
jednalo o vysoce odbornou prci, kterou
bychom vlastnmi silami nezvldli, vyuili
jsme odbornou firnu Tesastv Konar, s jejich prac jsme velice spokojeni. Dokonili
jsme pzem a prvn patro ve, kter jsme
provizorn zasteili igelitem. Tak stavba
dobe peila zimu. Otec Ji stavenit pra-
videln navtvoval i pes mnostv snhu

a pesvdoval se, e tam nedolo k niemu
patnmu.
Pedevm je zapoteb vzdt hlubok podkovn Bohu, kter nm dopl se svmi
skromnmi silami zastnit na tomto vzneenm dle. Dle je teba podkovat vem
dobrm lidem, kte ns podpoili svmi
modlitbami i hmotnmi prostedky; nech
jim Bh odplat nebeskm za pozemsk.
Velik dky musme vzdt Rusm, Ukrajincm i dalm ptelm, kte se shromauj
okolo chrmu Zesnut pesvat Bohorodice
Na Olanech, zvlt archimandritovi Sergijovi. Jejich vznamn dary nm velice
pomohly hned jsme za n nakoupili dal
stavebn materil.
Brati a sestry, svili jste nm svoje hivny.
Nepromarnili jsme je, ani nezakopali do
zem, ale postavili jsme za n chrm v podob, v jak ho nyn vidte. Samozejm budeme pokraovat, a rdi bychom, aby se co
nejdve zaskvl v pln krse. Prosm, podporujte ns i v budoucnu; nestavme chrm
pro vlastn uspokojen a slvu, ale pro
vechny, kdo pijdou po ns, a pominou
nae dny. Vme, e n chrm sv. Ji bude
krsn a dstojn a bude poskytovat toit
mnohm vcm a do konce svta.
Vn slva Jei Kristu!
,
.

. .
.
2010 , .
,

,
,
.
,
.

. , -
,
,
.
, ,

.
, .
,
, ,
.

.
,
.
,
, .
, ,
,
. , :
, ,
,
. , .

.
!

, n .

: 19-1284976359/0800
ikona 1 /2012
Dikon Mojmr K
Na dostavbu chrmu sv. Ji ve Svitavch
mete prosm pispt na slo tu:
19-1284976359/0800.
FOTOREPORT
Mezinrodn vdeck konference

Kozci
emigranti
v eskoslovensk
republice
Praha, 27. 11. 2011

"

"
a, 27.11.2011
Foto: Igor Stelec I
Kandidt historickch vd, docent Kubsk sttn univerzity V. P. Gromov

I K , ..
Protojerej Vladimr Abrosimov, pomocnk atamana M. A. Dzjuba, ataman Vyslaneck kozck stanice v Praze archimandrita otec Sergij (Ivannikov),
J. B. metropolita Krytof a docent Kubsk sttn univerzity V. P. Gromov I , .., a
a (), E.. a ..
ikona 4 /2011
71
02'(51952%(.352(/(=1,&($9/(.<

EXKLUSIVN VVOZCE DO ZEM SNS A UKRAJINY

HISTORIE
Zzrak
Blahodatnho ohn
Den ped Paschou, na Velkou sobotu, se kolem chrmu Boho Hrobu shromauj tisce poutnk, aby
vidli blesky, je sestupuj z nebe, zblesky, jiskry Svtla, od kterho se samy zapaluj svce a lampdy,
piem toto Svtlo v prvnch minutch vbec nepl. Dle tradice toto Svtlo vznik pouze po modlitbch
pravoslavnho patriarchy, co se pokld za dkaz pravosti pravoslavn vry a za oddlen konce svta.
Zatmco nkte pochybuj, tisce vcch poutnk se kadoron sjdj z rznch kout svta, aby na
vlastn oi vidli a vyfotografovali si tento velik zzrak, nevysvtliteln pro materiln vdu.
Sedm otzek na patriarchu Theofila
o zzraku a ve v nj
Hlava Jeruzalmsk pravoslavn crkve Jeho
Blaenost Theofil, patriarcha Svatho msta
Jeruzalma a cel Palestiny odpovd na
otzky, tkajc se zzraku sestoupen Blahodatnho ohn.
Vae Blaenosti, kdy se objevila prvn svdectv o sestoupen Blahodatnho ohn?
Prvnm svdkem zzranho svtla v Bom
Hrob byl apotol Petr. V Evangeliu stoj,
e po zvsti o vzken Spasitele Petr pibhl
ke Hrobu a uvnit spatil krom pohebnho
pltna i zvltn svtlo.
Bosk ohe sestupuje kadoron prv

den ped pravoslavnou Paschou na Velkou
sobotu.
Zmnilo se v posledn dob nco na obadu
pivtn Blahodatnho ohn?
Je to velmi starobyl obad Jeruzalmsk
crkve. Blahodatn ohe sestupuje pouze
zde, u Hrobu Pn v Jeruzalm. Na tom se
nic nezmnilo. Po uritm obadu se v celm chrm zhej svtla. Do stedu loe
ivotodrnho Hrobu se postav lampda
naplnn olejem, vedle n se polo 33
svce podle potu let pozemskho ivota
Jee Krista. Uvnit zstv pravoslavn
patriarcha a pedstavitel Armnsk crkve.
Vchod do kaple je zapeetn velkm kusem

vosku.
Je znmo, e zde existuj dvn spory mezi
Jeruzalmskou a Armnskou patriarchi.
Ped nkolika lety armnsk patriarcha Jeruzalmu Torkom Manugjan podal alobu
k Nejvymu soudu spravedlnosti - poadoval, aby ml monost spolu s patriarchou jeruzalmskm zaehovat svou lampdu bezprostedn od svatho ohn.
Nejen Armni, ale i dal kesansk komunity - koptsk a syrsk by se chtly astnit
tto bohosluby. Avak na Hrobu Pn se
me modlit jen pravoslavn patriarcha Jeruzalmsk, jenom dky jeho modlitbm sestupuje Blahodatn ohe.
Mnoz maj pochybnosti a v zzrak nev.
Existuje zde monost podvodu?
Kadmu se dostane podle jeho vry! Pokud
jde o pochybnosti, ty mohou vyvolat jen
smv.

, ,
c , , ,
, .
,
. ,
, .

,
.
,

?

.
,
,
, .

.
-
?
. ,
. .

.
, , 33
.
.
.
.

:

.
ikona 1 /2012
73
HISTORIE
Pro, copak je to vyloueno?

Bylo mnoho lid, kte se snaili mtus zdiskreditovat. Ale po stalet se to nikomu nepodailo. Pozemek, na kterm stoj chrm,
pat tureck rodin, klnk chrmu je muslim. Na proces na Paschu kolem kaple nad
Hrobem Pn dohlej kavasov Turci.
Patriarcha a pedstavitel Armnsk crkve
svlkaj sv knsk roucha, kavasov je
kontroluj. A kapli dkladn prohledvaj
izraelt policist a muslimov, zda v n nenajdou zdroj ohn. Krom toho armnsk
pedstavitel pozoruje veker kony a je
vdy pipraven zakroit.
Vy jste jeden z mla skutench svdk velikho zzraku. S m ho meme srovnat?
Tato zkuenost je srovnateln s tou, kdy lovk pijm svtost. Pi pijmn svatch
Kristovch tajin i bhem sestoupen Blahodatnho ohn do lovka vstupuje Bh.
Co jste Vy sm ctil v ten okamik?
Existuj pocity, kter jsou slovy nepopsateln.
Rozhovor vedla Jekatrinaa Roajeva,
Pravoslavije.Ru
,

.
,
.
.
?
!
,
.
, ?
.
. , ,
,
74
ikona 1 /2012
Svdectv o neplcm plameni

Od krlovy svce jsme zaehli sv svce, a
od naich svc vichni lid zaehli sv svce.
Svat svtlo nen takov, jako je pozemsk
ohe, je zvltn, jinak svt, jeho plamen je
rud jako rumlka, neuviteln z...
Igumen Daniil. Putovn igumena Daniila,
12. stolet
Povdal mi, e kdy vstoupil dovnit k svatmu Hrobu, spatil na cel stee Hrobu
zc svtlo, kter se podobalo drobnm
rozsypanm korlkm bl, svtle modr,
I j, mnohohn sluebnk, jsem z rukou

metropolity zaehl na jednom mst 20 svc
a plil jsem si tmi svcemi vous, ale ani jeden vlas se nezkroutil ani nesplil; zhasl
jsem vechny svce, a potom jsem je zaplil
od jinch lid, a po tet tak, svtlo mi nijak
neublilo, nesplilo ani nezkroutilo jedin
vlas, a j proklet, nevra, e je to nebesk
ohe a Bo poselstv, a tikrt jsem svce
zhel a rozehval, a ped metropolitou a
vemi eky jsem se kl, e jsem se rouhal
proti Bo sle a nebeskmu ohni, kdy jsem
kal, e nen od Boha, ale e to jsou ry
ek; a metropolita mn to ve odpustil a
poehnal mn.
Vasilij Jakovlevi Gagara. ivot a putovn
do Jeruzalma a Egypta obyvatele Kazan
Vasilije Jakovlevie Gagary (1634 1637)
Pravoslavn Palestinsk sbornk, vyd. 33. Petrohrad, 1891. Str. 11, 33-37.
. .

. ?
,
.
, , .
,

.

. ?
,
.Ru
?
, .

,

. ,
, , ,
, , ...
. ,
XII

20
,
, ;

, ,
,
HISTORIE
rud a dalch barev, kter se potom spojovalo, rudlo a postupn se mnilo v ohnivou
ltku; avak tento ohe po dobu, kdy meme pomalu odkat tyicetkrt Pane,
smiluj se!, nepl, a od tohoto ohn se zapaluj pipraven lampdy a svce. Ale, dodal, jak a pro vznik tento jev, to ci nemohu.
Jeromonach Meletij, 1793-1794. F. M. Avdulovskij. Svat ohe, vychzejc z Hrobu Pna
Boha a Spasitele naeho Jee Krista, s. X.,
XII. Str.46-47.
Do chrmu se z hor sebhli beduni s oholenou hlavou, eny, je mly hlavu a nos
pikryt mincemi na rce a byly zahalen
do blch dor... Arabov si podpaluj
vous, Arabky si omvaj ohnm obnaenou
ji. Na tomto malm prostoru prostupuje
ohe davem; ale jet se nestalo, aby v podobn situaci vznikl por.
Barbara Brune de Saint Hyppolite, 1859.
Archimandrita Naum. Blahodatn ohe nad
Hrobem Pn. Moskva, Prjesvt, 1991.
Rychle jsem se ocitl ped chrmem, kde m
obklopili mnoz z naich poutnk. Ti
vichni mli v och slzy dojet, radosti
a tst, mn ukazovali, e blahodatn ohe
nepl. Mnoz z nich si i pede mnou potrali
tmto ohnm krk, ruce a odhalenou hru,
,
, , ,
, ,

, ,
,
,
;
.
.
(1634-1637 .). - , . 33.
., 1891. . 11, 33-37.
, , , ,
, , ,
, ,
,
;
, ,
, !, , -
.
, ,
, .
, 1793-1794 . . .
. ,
a ohe skuten neplil, zanal plit pouze

tehdy, kdy se jeho jdro rozhoelo silnm
plamenem. Dle pkladu a rad svch znmch poutnk jsem toto vechno vyzkouel
na sob. Kdy jsem tmto ohnm omval
krk a ruce, nectil jsem dnou bolest.
Rostovcev Konstantin, len Csask pravoslavn palestinsk spolenosti (1896). Jiskra
Bo / Pravoslavnaja izn (Pravoslavn ivot), . 4, 1962.
Tento ohe bhem 10-15 minut vbec nepl. J sama jsem si potrala (celm plamenem) bolav msta na tle a vbec jsem ho
nectila. A olivetsk mnich otec Savva (dle
svch slov) se jm omval, pejdl jm po
oblieji, zarostlm vousy a knrem a ani
jeden vlas nezaal hoet, nevzntil se.
Marija Pavlovna Chreatickaja (poutnice z
USA, 1958). Sestavil protojerej serafim Slobodskoj. Zkon Bo pro rodinu a koly.
tvrt vydn. Tiskrna Jova Poajevskho
(Jordanville) 1987.
Pikrvm rukou velkou pochode ohe
je tepl, pjemn, iv, vbec nepl; to nen
pozemsk, obyejn ohe je to Nebesk
Ohe! Zanm se jm omvat: pibliuji
ho k brad, tvm, k elu ohe nepl.
Nikolaj Kokuchin, Moskva, noviny Voskrjesnaja kola (Nedln kola). Nikolaj Kokuchin.
Voskrjesnaja kola, ploha k novinm Prvoje sjentjabrja (Prvnho z), 1999, . 13.
Otec Georgij vechno to na video a fotografuje. J tak dlm nkolik snmk.
Mme s sebou deset balk se svcemi. Na-

, . X., XII. . 46-47.
(1896 .). /
, 4, 1962 .

,

....
, . ; ,
.
-, 1859 . .
. ., , 1991 .
, 10-15 , .
( ) . , ,
( ) ,
,
,
.
(
, 1958 .)
,
. , , , ,
.
,
, ,
, . , .
,
.
,
ikona 1 /2012
75
HISTORIE
tahuji ruku se svcemi k hocm plamenm,

je dr lid v rukou, zapaluji je. Nabrm
dlan tento plamen, je velk, tepl, hodn
svtle lut, mm ruku v ohni nepl! Pibliuji ho k oblieji, plameny mi olizuj vous,
nos, oi, ctm jen teplo a nn dotyk nepl!!! Ote Georgiji!, kim. Ale je ke mn
obrcen zdy, to na video vechno, co se
dje, pes hluk m nesly. Ote Georgiji!
Podvej! Ot se ke mn. Nato to! Naden
pejdm hocmi svazky svc po oblieji.
Alexandr Novopain. Duchovn z Novosibirsku.
Blahodatn ohe m jedinen vlastnosti a

mnostv dokumentanch materil potvrzuje tento podivuhodn fakt fotografie,
videonahrvky, zznamy o pozorovn oitch svdk (vcch, turist, vdc). V
mdich se pravideln objevuj nov svdectv. Existuj dokumentrn videa: vousat
mu dr hoc svci tsn u oblieje pln
mu svt hlava! ale vlasy neho. To je Blahodatn ohe, kter se navenek podob
obyejnmu ohni, avak nepl. Je mon v
nm dret ruku je to bezpen. Piblin
po 57 minutch se zzran plamen mn
v plamen obyejn.
Sergej Petrovi K., spolupracovnk Fondu Blagos. asopis Anomalija, 15. ledna 2001.
Je to pekvapiv... Ohe nejprve nepl, je
jen tepl. Omvaj se jim, pejdj jm po
oblieji, pikldaj na prsa a nic. Byl zde
ppad, kdy se jedn mnice vzntila pokrvka hlavy, ale nezstalo po tom ani stopy.
Dal si proplila odv. Nesla ho dom s drou, a kdy pila dra zmizela.
Archimandrita Varvolomj (Kalugin), mnich
Troice-Sergijevy lvry, 1983. Suchinina N.
Ohe spalujc pochybnosti / Semja (Rodina),
tdenn nepolitick noviny, . 16 (duben),
2001.
. i . . ()
1987 .
76
ikona 1 /2012
V rukou jsem ml 5 svazk svc, a m poslunice Valentina jich mla rovnou 30.
Vdy musme pivzt pamtn svat znamen nepopsateln Bo milosti tm, koho
jsme zanechali v dalekm Novgorodu a
Bronnice. J, hnk, jsem zaal pociovat
velkou duchovn radost, e jsem div ohe
:
- ! -
. - ,
, -
. :
. 5-7
.
., . , 15 2001 .
-
, , ,
; ,
- ! : , ,
- .
. , , 1999,
13.
,
.
.
.
, . ,
, , --,
- !
, , , ,
- !!! ! - .
,
,
. ! ! . ! .
Ale tam, v Jeruzalm, jsem pejel plamenem po och, po ele nebyly oehnut.
Zaplil jsem dal svce v lev ruce a pejel
jsem jimi po prav stran tve. Ctm, e
vousy trochu ohoely. Blahodatn ohe nepl nkolik prvnch minut. Igor mi ukazuje
dla s ernou stopou od saz, ouch do n
hoc svc a ki: Podvej, nepl. Mnoho
lid, kte naplnili chrm, se zmnili v burcejc ohniv moe.
Jurijev Jurij. Noviny Zavtra (Ztra), 4. z
2001.
.
.

,
- , ,
(, , ).
.
... , . ,
, -
. , , - .
. , - - .
(), - , 1983. . /
, ,
16 (), 2001 .
, , , -
.
.
- .
HISTORIE
nezaal polykat pejdl jsem jednotlivmi svazky po oblieji, po vlasech, vousech, bral jsem ho do st, nalhal jsem na
okolostojc, aby vyuili tto poehnan pleitosti, tst, kter se ji mon v jejich
ivot nebude opakovat... ale... stop... pt
svazek se mi zatm v rukou promnil v plc
prodn ohe, m takovm sugestivnm
dojmem dosvdil svj Bosk pvod na
mn, hnm.
Archimandrita Ilarion pedstaven Spasopreobraenskho chrmu obce Bronnica
a duchovnk novgorodsk eparchie. Uiten
pro dui vyprvn o putovn do Svatho
Msta Jeruzalma a na dal svat msta
zem zaslben pedstavenho Spaso-Preobraenskho chrmu obce Bronnica a duchovnka novgorodsk eparchie archimandrity
Ilariona.
Snam se vzt Ohe do dlan a zjiuji, e
je hmotn. Lze se ho dotkat, na dlani psob jako hmotn ltka, je mkk, nen
hork ani studen.
Vc chrmu svtitele Nikolaje v Birjulev
Natalija.
Je podivuhodn, e zpotku ohe vbec
nepl. V tu chvli to vbec nen ohe, ale
jaksi svtlo, je je podobn svtlu tborskmu... Jeho jasn zblesky se penej ru.
, , : , .
, , .
. , 4
2001 .
5 ,
30.

, . , ,
:

, , , ,
, , , ... ... ...
,
,
.
- -
.

kama, a i j nyn drm blahodatn svtlo.

Kdosi vedle m ho zan jst, jako chleba,
polykat ho, pejdt jm po tle, po rukou
a nohch jako by do sebe blahoda vsakovali... Lid je tolik, e nen nic slyet, lid
jsou uneeni...
Tajana utova, novinka, Moskva, 1997.
Zapsal M. Sizov. K Bomu Hrobu. / Kesansk noviny v severnm Rusku Vra (Vra)
Eskom, duben 2000, . 2.
Mla jsem sedm svazk svc. Zapalovali

jsme je jeden po druhm, pejdli ohnm
po rukou, po oblieji, a vbec to neplilo,
bylo to takov nn teplo. V tom roce sestoupil blahodatn ohe na hlavu patriarchy, mnoz vidli, jak doprovod sundaval
rukama z jeho hlavy ten zzran ohe.
Natalja O. novinka z Moskvy. Trofimov
A. O udlostech na Velkou sobotu v Jeruzalm. / asopis Rus dravnaja (Mocn Rus),
. 8 (52) (pokraovn . 9 (53)), 1998.
- .
.

, ,
.
. - . .
. / ,
8(52) ( 9(53)), 1998 .
, .
, , ,
.

.
, .
, , ...
,
. - ,
, ,
, ... ,
, ...
, , ,
1997 . .. .
/ , 2000 ., . 2.
. ,
, , ,
ikona 1 /2012
77
HISTORIE
Ve dvou nevelkch slech ternberskho
palce, ve kterm jsou umstny sbrky starch evropskch mistr prask Nrodn
galerie, nala sv msto tak sbrka ruskch
a byzantskch ikon. U vtiny z nich je npis
o tom, e je Nrodn galerii zapjila Akademie vd R, kam se dostaly z bvalho
archeologickho stavu N. P. Kondakova.
Zaloen tohoto stavu v eskoslovensku v
mezivlenm obdob je spjato s innost
vznamnho svtov proslulho vdce, jednoho z nejvtch odbornk v oblasti byzantskho, starho ruskho a stedovkho
umn, akademika Nikodima Pavlovie
Kondakova (18441925).
Jet ped tm, ne pijel ze Sofie na pozvn
Karlovy univerzity na zklad bezprosted-
nho pispn T. G. Masaryka, jezdil Kondakov asto do Prahy, kde ml mnoho dvnch ptel. Setkval se s Palackm, Riegerem, Hlvkou, Niederlem, Muchou a
rodinou Masarykovch. Poprv navtvil
Prahu v roce 1867. Roku 1890 Kondakov
podpoil jmenovn jednoho eskho vdce
do funkce profesora slavistiky na Petrohradsk univerzit. lo o Masaryka. V roce 1898
byl Kondakov jmenovn estnm lenem
esk Akademie vd a umn.
V roce 1922 se prezident Tom Masaryk
dozvdl o svzeln situaci, v n se nachzel
vznamn vdc v Bulharsku. Vzal ho pod
svou ztitu, zadil, aby byl jmenovn externm profesorem a aby akademik zskal
zvltn osobn dchod. Po emigraci do
Ikony
ze sbrek Kondakovova stavu

,

,
.

, ,
. ...

, ,
, , ,
(1844-1925).

.., ,

. ,
, , , .
1867 .
1890. , -
Prahy zaal Kondakov pednet na Karlov

univerzit o loze vchodoevropskch slovanskch a koovnch nrod v djinch
formovn celoevropsk kultury, o vednm
ivot v antice a antick kultue a o problematice ornament.
Akademik pednel v rutin, avak velice
si ho vili nejen rut emigranti byla mu
naklonna i esk kulturn veejnost: 80let
jubileum vdce se slavilo na sttn rovni.
Jet za akademikova ivota se leny domcho krouku, neboli soukromho semi
..

- .
... 1898

.
, , ,

. 1920
,

, .
1922,
,
,
.
,
, .
ikona 1 /2012
79
HISTORIE
80
ne, stalo velk mnostv jeho k a obdivovatel. Po smrti Nikodima Pavlovie v

roce 1925 jeho ci zaloili tzv. Seminarium
Kondakovianum, jen zpotku fungoval
dky soukrommu financovn. V roce 1931
byl registrovn Archeologick stav N. P.
Kondakova. Brzy se z nj stalo centrum na
evropsk rovni pro vzkum byzantskho,
vchodnho a starho ruskho umn. Bylo
mon to uskutenit dky tzv. rusk akci
dky sttn podpoe eskoslovenska a osob-
Praha v obdob prvn republiky stala slovanskou Mekkou.

Mezi pracovnky stavu se ad: star generace G. Vrnadskij, A. Kalitinskij, due
Semine knna N. Javil; nejnadanj
k Nikodima Pavlovie vdeck tajemnk
N. Bljajev, a tak S. Ostrogorskij, N. Toll,
N. Andrejev, M. Andrejeva, V. Losskij
a dal.
eskou stranu pedstavovali jako aktivn
lenov takov osobnosti jako J. Myslivec,
n podpoe T. G. Masaryka osobnost kultury a vdy rusk emigrace. Pro mnoh

pedstavitele rusk inteligence se svobodn
pot K. Schwarzenberg. K stlm nvtvnicm Semine patily knna N. G. Javil,

jej dcera T. N. Rodzjanko, L. P. Kondrac-
-,
, : 80-

.

.
1925
.. Seminarium Kondakovianum,

. 1931 .

...
, .

..
.

.
:
- ., .,
- .;

- . ,
: ., ., ., ., . .

, ., .. -
.., .., .., ...

.
,
,
, .
- ,

,
.

4-
. . " " (
300 .),
.
ikona 1 /2012
kaja, A. I. Vrnadskaja. Tyto eny toho udlaly mnoho pro organizaci a fungovn
umleckch dlen ruskho ikonopisu a dlen
pro vyvn zlatem v Praze.
Hlavnm clem stavu bylo vydvn dl,
kter po sob Kondakov zanechal, zkoumn starho ruskho umn, plodn vydavatelsk a pedagogick iinnost, archeologick vzkum. Bhem letit innosti stavu
bylo pipraveno a vydno jedenct sbornk vdeckovzkumnch lnk, vyly ti
sbornky ze specializovan srie vzkum
o ikon s nzvem Zografika a tyi sbornky
Skythica, kter pojednvaly o kultue koovnch nrod.
Nejvt udlost ve vydavatelsk innosti
se stalo vydn Rusk ikony prac N. P.
Kondakova ve tyech svazcch. Prvn svazek dla byl vydn u pleitosti destho
vro vzniku SR. Toto prvn dlo obsahuje
65 barevnch reprodukc, kter jsou na svou
dobu velice kvalitn. Jejich krtk popis je v
pti jazycch (rutin, etin, anglitin,
nmin, francouztin), autorem je N. M.
Bljajev. Kniha je vnovna eskmu nrodu
na znamen vdnosti za ruskou akci a za
snahu prezidenta T. G. Masaryka o zachovn rusk kultury v emigraci.
stav postupn sestavil vdeckou knihovnu,
rozioval svou sbrku ikon, z nich vtina
byla darem od ruskch emigrant; vznikly

.
65
. , (,
, , , ) ...

. .
.
,
HISTORIE
men sbrky minc, koptskch textili, dalch artefakt a archeologickch nlez.

Kondakovv stav existoval do roku 1952,
po nastolen komunistick vldy v eskoslovensku byl uzaven, mnoz jeho zamstnanci byli podrobeni represlim a pronsledovni. Pozdji se stav stal soust
dobrovoln organizace eskoslovensk spolenosti archeologick pi eskoslovensk
akademii. V souasnosti je archiv stavu
uloen v oddlen dokumentace stavu djin umn Akademie vd esk republiky,
sbrka ikon v depoziti Nrodn galerie,
koptsk textilie a dal v Umleckopr-
myslovm muzeu, st osobnho Kondakovova archivu v Pamtnku nrodnho psemnictv.

Ikony ve sbrce jsou rzn kvality (z 83 se
minimln polovina povauje za velice
cenn) a doby vzniku jsou tam zastoupeny
byzantsk ikony z potku 15. stol. i nejrznj rusk koly 19. stol. Zkladem sbrky
je ada cennch ikon ze sbrek mecene
Soldatnkova.
Prvn vstava ikon, minc a koptskch textili se konala v roce 1932 pmo v prostorch stavu (Hatalsk 6). Po vlce byly vstavy uspodny v Berln 1967,
,
,
,

. . ( 500 .)

.

,
,
,
, .
.

1952 . ,

.
.

,
, .
,
.

( 83-
;
),
.15
19 .
.
,
1932 . ( :
. 6).
- 1967,
1970, 1972,
1974 . 1995 .

. ,
v prask Loret v r. 1970, v Litomicch

v r. 1972, v Bratislav a Liberci, a posledn
v roce 1995 v kltee sv. Aneky esk.
Mnoh z tchto ikon si zaslou nai pozornost pi nvtv galerie. Zde tvo soust
sbrky, u nejsou jen pedmty k uctvn,
ale nepochybn se tu stvaj i umleckmi
dly. Ano, ikona nen jen obraz a nen to
jen ilustrace k Bibli. Ikona je pitaliv svou
oduevnlost a vrou ve vechno dobr. Dvat se na ikonu je jako nahlet do jinch
svt.
Ikona to je bohosloveck kniha napsan
ttcem a barvami. st a vykldat tuto
knihu je pochopiteln prioritou svatch otc.
Vechny klasick ikony se d uritm knonem. Malebn obsah je vyjden zvltnm symbolickm jazykem ikonopisu.
Umleck strnka asto nen jednoduch
a je dobr mt alespo zkladn pont
o ikonografickm typu konkrtnho dla,
znt jeho piblin datovn, kolu ikonopisu, historii a dobu vzniku originlu prototypu atd.
Prameny: esk katalogy NG a katalogy
k doasnm vstavm o N. P. Kondakovovi
http://ru.wikipedia.org/wiki/,
_
http://www.hrono.ru/biograf/bio_k/
kondakov_np.html
, , , , .
,
.

.
.
,
.
, ,
.

.

.

, , ,
,
- ..
:
o
..
http://ru.wikipedia.org/wiki/,
__
http://www.hrono.ru/biograf/bio_k/
kondakov_np.html
ikona 1 /2012
81
FOTOREPORT
Sv. archijerejsk
liturgie
v chrmu sv. Bartolomje
Mochov u elkovic
19. 12. 2011
.

19.12.2011
Protodiakon Alexej a teci Valerij a Vladislav I a

Uvtn J. B. metropolity Krytofa chlebem ped chrmem sv. Bartolomje I E.. a a .

-
82
ikona 1 /2012
FOTOREPORT
Prot. Sergej z Priluki, Ukrajina, prot. Nikolaj Onulenko, pedstaven chrmu, J. B. metropolita Krytof, protodiakon Alexej z ernovc, Ukrajina I
. . , , . , .. , a . ,
Protodiakon Alexej z ernovc, Ukrajina, prot. Miroslav Vachata, pedstaven chrmu v Krupce, tec Valerij, J.B. metropolita Krytof, prot. Nikolaj
Onulenko pedstaven chrmu, prot. Sergej z Priluki, Ukrajina I a . , , . ,
., , .. , . , . . ,
ikona 1 /2012
83
PRAVOSLAVN MSTA
Pravoslavn crkevn obec

v Lankroun

, 15 2012

.
.
. .
.

,

.
.
,

. ,
,
, 862
84
ikona 1 /2012

.

,
2012 . , .
, , .
,

.

. 24
1947 ,

-
Nvtva vladyky metropolity Krytofa

v Lankroun
V nedli ped Bohozjevenm, 15. ledna
2012, navtvil vladyka metropolita Krytof
pravoslavnou crkevn obec v Lankroun.
V mstnm chrmu sv. Cyrila a Metodje
slouil, spolu s mstnm duchovnm sprvcem o. Patrikem Ludvkem a o. dikonem
Romanem Gapou z Poliky, archijerejskou
svatou liturgii. Pi n v modlitbch vzpomnl i nedvno zesnulho bratra Josefa Mastnho, volyskho rodka a pamtnka potk a budovn pravoslavn crkevn obce
v Lankroun. Po skonen Bosk liturgie
daroval vladyka chrmu ikonu svatho novomuednka vladyky Gorazda. Pi tto pleitosti vyzdvihl jeho vznam jako obnovitele Pravoslavn crkve v eskch zemch
a na Slovensku a obrnce pravoslav. Pipomnl tak, e tento rok je vnovn pamtce svatho knete Rostislava, kter pozval v roce 862 na zem naich stt svat
vrozvsty Cyrila a Metodje. Na zvr vladyka popl vem ptomnm vcm i jejich rodinm poehnan proit stvajcho
svtenho obdob a ve dobr v novm roce
2012. Pogratuloval takt seste Nadd
Pluhaov k jejmu ivotnmu jubileu, kter
pipadlo na dnen den. Pot pobesedoval
s vcmi pi malm pohotn, kter pipravily sestry naeho spoleenstv. Vlady.
.
. 1949 .
,
,
.
1952 , .
(),
. .

. , . .
, . , .
. .
,
,
,
, -
PRAVOSLAVN MSTA
kova nvtva umocnila svten atmosfru
tchto dn a jeho promluva opt vechny
vc povzbudila a duchovn poslila.
Strun historie Pravoslavn crkevn obce
v Lankroun
Vznik Pravoslavn crkevn obce v Lankroun je spojen s nvratem volyskch
ech do vlasti. Dne 24. 8. 1947 byl zvolen
sbor starch a byla podna eparchiln
rada Pravoslavn crkve v Praze o oficiln
zzen crkevn obce a o zajitn bohoslueb. Prvn svatou liturgii slouil 27. 12. 1947
v dom prvnho pedsedy sboru starch br.
Vclava Mastnho d. o. Rostislav Hoffman.
V r. 1949 byl crkevn obci pidlen dm
v ulici Sv. echa, v jeho pzem byl vybudovn chrm, zasvcen svatm slovanskm
uitelm Cyrilu a Metodji. Zde se nachz
ikonostas z r. 1952, navren o. archimandritou Andrejem (Kolomackm), stavitelem
. . , . .
, . . , . .
, . ,
,
,

, -.

,
, .

, ,
, , , -, .
chrm a spolupracovnkem sv. muednka

biskupa Gorazda. Stlmi duchovnmi
sprvci lankrounsk obce byli o. Emil Dobr , o. prot. Andrej Romaneckov, o. Bihun,
o. Vladimr Vinvskij a o. Dimitrij ubych.
Za vechny duchovn otce, kte dojdli do
Lankrouna v dobch, kdy zde nebyl stl
duchovn sprvce, bych jmenoval, krom ji
zmnnho o. R. Hoffmana, tak o. prot. Vclava imka, o. prot. Lva Dosedla, o. prot.
Jiho Tomka, o. Jiho Kole a v neposledn
ad i vladyku metropolitu Krytofa, kter
dojdl slouit jet jako knz z Prahy a pozdji i jako biskup olomoucko brnnsk.
V souasn dob se v chrmu k oslav Hospodina schzej krom pravoslavnch ech
i vc z tradin pravoslavnch zem, jako
je Ukrajina, Blorusko i Gruzie. Za bohoslubou pijdj i vc z irho okol, nap.
z Chocn, Litomyle, Letohradu, st nad
Orlic, Krlk i esk Tebov.
,
60-

15.12.2007
, ,
,
,
,
, ,
.
92 . 78
14 .

Vzpomnky bratra Josefa Mastnho,

pednesen u pleitosti 60. vro
zaloen Pravoslavn crkevn obce
v Lankroun 15. 12. 2007
Blaen vladyko, dstojn otcov, brati
a sestry,
dovolte mi, jako jednomu z mla pamtnk, abych vzpomenul edest vro, kdy
se z tehdejho Sovtskho svazu hromadn
pesdlili volyt ei do eskoslovenska.
Jejich rodiny se usdlily v okrese Lankroun,
celkem 92. Z toho 78 ve dvaceti obcch a 14
pmo v Lankroun.
Velk vtina z nich byla pravoslavnho vyznn, proto nastala otzka, jak eit pslunost k pravoslavn crkvi. V okol Lankrouna dn pravoslavn chrm nebyl.
Dky mimodn aktivit pravoslavnch vcch byl ustanoven sbor starch a do jeho
ela zvolen p. Vclav Mastn.
Eparchiln rada pravoslavn crkve v Praze
schvlila vznik sboru a potvrdila jej do innosti. Pak konala prvn pravoslavn bohosluba v Lankroun a to provizorn v dom
br. Vclava Mastnho Lankroun .p. 578.
Svatou liturgii slouil d.o. Rostislav Hoffman
z Chudobna u Olomouce dne 27. 12. 1947.
Selo se neuviteln mnostv a 94 pravoslavnch vcch volyskch ech!
Duchovn otec Rostislav Hoffman pak zce
spolupracoval s pedsedou sboru starch
,

.
.
-
.

.
,
.
578.
27.12.1947 .
. 94 !

. . ,
, .
(ONV)

28 , (MNV) .

ikona 1 /2012
85
PRAVOSLAVN MSTA
br. Mastnm, pedevm jednali o tom, kde

a jak zskat budovu, kde by se konaly bohosluby.
Po spolenm jednn na tehdejm ONV
v Lankroun byla navrena budova v ulici
28.jna, ale MNV v Lankroun nvrh za-
.
,
.

( ) .
.
, 60-
.
, ,
.
. . ,

, - .
(
)
.

.

28 1948
,
86
ikona 1 /2012
mtl. Jako protinvrh nabdli dm v ulici

Svatopluka echa. Sbor starch nvrh pijal
a Eparchiln rada v Praze schvlila. Dodnes
tedy v tomto dom najdeme krsn pravoslavn chrm s vedlej mstnost znic
(prostor pro pevlkn knch ) a kancel. V pate bydl duchovn otec s rodinou.
Dnes jsme se zde, v tomto chrmu, seli,
abychom oslavili 60.vro zaloen pravoslavn crkve v Lankroun.
Dle se jednalo o tom, kdo obsad msto
duchovnho sprvce. Po konkurznm zen
Eparchiln rada v Praze schvlila, aby do
Lankrouna odeel o. Andrej Romaneckov
z Preova. Ne byly dokoneny pravy bytu
duchovnho, bydlel duchovn otec u p. Mastnho. Pak se i s celou rodinou, manelka
a dva syni, pesthoval do bytu nad crkv.
Eparchiln rada sledovala vvoj na crkve
a pispvala menmi finannmi stkami.
Sbor pravoslavn crkve v Lankroun zaslal dne 28.dubna v roce 1948 , u pleitosti
Kristova Vzken, zdravici s pnm hodn
zdrav a tst panu archiepiskopu Jeleferii
pravoslavn crkve v Praze, podkovn za
vzpomnku na ns, e jsme se peci jen dokali duchovnho otce. Dle podkovn za
pomoc v na crkevn prci, abychom mohli
mt svoje msto v Bo slub. Pravoslavnmi jsme se narodili, pravoslavn chceme
t, ponvad je to pro ns neoceniteln, jak
i za na republiku, pro kterou jsme vlili s

nam generlem Svobodou. Zstvme
vdn v dokonal ct. Sbor starch v Lankroun.- doslovn citace z kroniky.
Duchovn otec Romaneckov si pl, aby zde
vznikl pveck sbor. Ne se nasthoval, byl
zaloen a vedl jej br. Makar Piroenko - uitel ve vslub a leny se stali: jeho ena
Julie, s. Jankov, s. Tukov, s. Krlov, mtuka Romaneckov, br. Mastn, br. Dobr,
s. Mastn a s. Koblihov.
N krajan a volysk ech Emil Dobr byl
v Praze vysvcen na knze a otec Romaneckov podal o peloen na jinou farnost.
Dal otci Emilovi pednost, protoe je lpe
znal mstnch pomr a vztah mezi volyskmi echy. Br. Makar Piroenko zanechal kvli pokroilmu vku veden pveckho sboru, proto Eparchiln rada
nabdla dirigenta tamjho chru br. Jaroslava ermka. Ten se i s rodinou nasthoval do uvolnnho bytu nad crkv. Jejich
pchodem byla obnovena innost pveckho sboru, kter byl rozen o sestru ermkovou a jejich dceru Olgu.
V dob, kdy zde slouil d.o. Dobr nae crkevn obec velmi vzkvtala. Svdomit se
staral o veker crkevn dn nejen v Lankroun, ale jezdil i do esk Tebov, Moravsk Tebov, Krlk a sten i do Koclova.

, ,
, , . , ,
. , , ,
, ,

.
.
, - .
,
.

.
,
, . , . , .
, , . , . , . . .

-
PRAVOSLAVN MSTA
Po zesnut d. o. Dobrho v r.1970 zajioval

bohosluby i dal duchovn otec z Volyn
Vclav imek z Uniova, ale jen krtce. Pak
zde dojdli na slubu svat liturgie vladyka
Krytof a d. o. Ji Kol z Koclova. Dle
potom ada duchovnch ze Slovenska
a Ukrajiny, kte tady vak tak dlouho nebyli.
Vyeenm neuten situace bylo vysvcen
dikona Mgr. Patrika Ludvka na knze

v roce 2001 a to pmo zde v naem chrmu.
Svtil ho vladyka Krytof, t.. ji arcibiskup
prask. Tm Lankroun zskal duchovnho
otce natrvalo. Pisthoval se s rodinou do
bytu nad chrmem. Dky jeho manelce Magdaln zde vznikl kvalitn pveck sbor, co
pisplo k tomu, e bohosluby zaalo na-
vtvovat vce vcch a to nejen mstnch,

ale i pravoslavnch z Ukrajiny, zamstnanch
v mstnch firmch. Tak brati a sestry z Litomyle , esk Tebov, Letohradu a Chocn
sem dojdj na svatou liturgii.
Pro tyto vzpomnky jsem tak pouil nkter poznatky ze zpis tehdejho sboru
starch z let 19501970.
Josef Mastn, o. Patrik
.
,

.
,
.
.
.
, .
, .
.
,

, :
, , .
. 1970 .
,
.

. ,
.

2001 ,
.
,
.

. .
.

, , , , .

,
, .

, 1950 1970 .
, .
ikona 1 /2012
87
FOTOREPORT
Sv. archijerejsk
liturgie
v chrmu svatch
Cyrila a Metodje
Lankroun, 15. 1. 2012
.
, 15.1.2012
Uvtn Jeho Blaenosti chlebem a sol na prahu chrmu. Vlevo pisluhujc syn o. Patrika Andrej, za nm o. dikon MUDr. Roman Gapa z Poliky a o. prot.
Mgr. Patrik Ludvk s kem pro vladyku k uctn a poehnn I E.. a a -.
. , - . . .

88
ikona 1 /2012
FOTOREPORT
J. B. metropolita Krytof popl seste Nadd Pluhaov k jejmu

ivotnmu jubileu I E..

Spoleenstv vcch ped ikonostasem I
ikona 1 /2012
89
TEOLOGIE
Latinsk slovo Filioque znamen i (ze) Syna.

Nkolik stalet ped Velkm schismatem
(1054) vloily nkter sti zpadn crkve
toto slovo do latinskho pekladu Nikjskho vyznn vry, do oddlu, zabvajcho
se svatm Duchem, uce tak, e svat Duch
vychz z Otce i ze Syna.
msk pape nejprve odmtl oficiln
uznat pdavek Filioque, akoli byl tolerovn
v nkterch oblastech, nachzejcch se formln pod jeho jurisdikc. Pape Lev III.
(795-816) nechal vyrt pvodn znn Vyznn vry na stbrn desky a uloil je u
hrobu sv. Petra ve svatopetrsk basilice. Pape formln schvlil proklet Filioque snmem z roku 879, co urovnalo fotiovsk
schisma. Ale pod tlakem stedovkch germnskch panovnk a hierarchie m nakonec roku 1014 dodatek pijal.
Niiv inky Filioque
Zdlo by se, e Filioque bylo pidno v dobr
ve ti, kdo ho pvodn vepsali do Vy-
znn vry, doufali, e tak zdrazn Kristovo

pln Bostv proti jeho poprn ariny.
Jene toto svvoln doplnn ekumenickho
vyznn vry zpsobilo zpustoen crkevnho ivota. Kdyby nic jinho, bylo hlavn
pinou Velkho schismatu. To proto, e
Filioque naruuje uen o Trojici a nsledn
i uen o Crkvi. (Zsadn zmna v projektu m za dsledek zmnu ve stavb.)
Poruen uen o Trojici skrze Filioque vedlo
tak pmo k asto oplakvanmu opomjen svatho Ducha v zpadn crkvi, kter
v tomto stolet vedlo ke vzniku npravnho
charismatickho hnut. Dle m Filioque niiv inky na svtostn uen i praxi.
Svdectv Psem
Podle biblickho svdectv je Bh zjeven
jako Jeden Bh, ale je tak zjeven jako ti
rozdln bosk Osoby. V Psmech je nm
jasn ukzn Bh Otec, Bh Syn a Duch
svat, kter je roven Synu a jen od Otce
vychz (Jan 15,26; tak Jan 14,16).
Strun k pdavku
Filioque

() .
(1054)

, ,
, ,
.
, ,
,
. III (795-816)

. . .
879
,
. ,

1014 , ,
.
90
ikona 1 /2012

,
,
, ,

. .

,
. , , , (

).

,
.
, .
Nen ani teba kat, e nkter tato slova o

nevypravitelnm Bohu jsou lidskm jazykem. Ale lovk k tomu nakonec potebuje
nco ci. Bh je skuten neviditeln, nevslovn, nepochopiteln i nekonen, ale
Bh je tak Pn, jen se nm sm zjevil.
Vtlen Slovo hovo lidskmi slovy; Slovo
Bo je zapsno lidskmi slovy. Co bychom
to mli za zjeven, kdyby nebylo pedstaveno v lidskch pojmech a zapsno lidskm
jazykem? Jakmu jinmu jazyku by lidsk
tvor rozuml?
Bo zjeven by v jazyce prvok i slon, ba
dokonce v jazyce andl tko mlo co do
inn s lidskou rasou! To nen eeno
z prostoekosti, ale vyslechli jsme s pekvapenm vcelku jasnou mylenku, e Bo zjeven je v lidskch pojmech, jako by to ovem
mlo znamenat, e takto nememe nic zvdt ani o Bohu, ani o jeho vli pro ns! Ne
pjdeme dl, musme si ujasnit, co o tom
u Crkev.
Jazyk, kter Crkev pouv k ei o Bohu,
je vpravd lidskm jazykem, ale inspirovanm lidskm jazykem, jazykem Bohem vybranm, skrze kter se Pn dv znt. Protoe jenom Bh sm je absolutn, tento jazyk
je relativn. Ale jazyk Boho sebezjeven
je absolutn relativn ve vztahu k Bohu, zatmco ve vztahu k tvrzen o Bohu je absolutn sprvn. Kdy tedy mluvme o Synu

,

.
, ,
( 15:26;
14:16).
, . , ,
- .
, ,
,
, .
; . ,

?

,
-
! , ,
, , ,
, , ,
TEOLOGIE
jako zrozenm z Otce a o Duchu vychzejcm z Otce, zajist uvme lidsk terminologie a lidsk analogie jene terminologie a analogie, kter nm Bh sm dal.
Sloveso vychzet, jak je uito v Bibli a ve
Vyznn vry, bv asto zamovno se slovem poslat. Jinmi slovy, lid rdi zamuj
vn vychzen svatho Ducha s asnm poslnm Ducha. Vychzen odkazuje na vztah
svatho Ducha k Otci Duch vychz vn
pouze z Otce. asn posln (mise), tj. sesln svatho Ducha do naeho asu a prostoru je naprosto rozdln zleitost.
Meme ci, e Syn a Duch vyslaj jeden
druhho do svta i do naich ivot. Nebo

v asnm posln (misi) svat Duch pichz
ze i skrze Syna, a to v tom smyslu, e Duch
je vysln do svta Synem. Zrove vak vidme v Psmech zjeveno, e se Duch v prav
as astn vysln Syna do svta.
Stv-li se, e tato vysln Syna a Ducha
do svta bvaj nazvna vychzenm, pak
takov oznaen kal vodu. Potebujeme zachovat jasn mylenkov rozlien mezi vnm vychzenm svatho Ducha z nebo od
Otce a jeho posln do svta. Mnoho
zmatk kolem Filioque vychz z nedodren tohoto rozlien a pisatel by nebyl pe-
kvapen, jestlie by ti, kdo pidali zmnn

pojem do Vyznn vry, byli pomleni prv
v tomto bod. Duch je jist posln ze a skrze
Syna, ale Duch vnnevychz ani ze ani
skrze Syna.
Pedstava Psma o Synovi vn rozenm z
Otce a o Duchu vn vychzejcm z Otce
nm pedstavuje Bostv nejenom jako
jedno bosk Byt, ale tak jako rodinu t
rznch Osob. V pravoslavnm uen je
Otec jedinm zdrojem Bostv, ale Syn
vn rozen z Otce, a svat Duch vn
vychzejc z Otce jsou stejn tak Bohem.
Znme Boha jakoto Jednoho prv pro
,
!
, ,
.
,
,
, , , ,
.
, .
,
. ,
, ,
, , -
, .
,
. ,

.

. (),

.
,
.
()
, ,
. , .
,
,
.
. -
,
, , , . , , ,

.
ikona 1 /2012
91
TEOLOGIE
tento dvod: Syn i Duch, jen z Otce vychz, se podlej pln a stejn v Jeho jedin
podstat.
Krtce Psma, Vyznn vry, otcov i svat
liturgie pedstavuj Trojici paradoxn: Bh
je jedno Byt ve tech Osobch a tato Trojice
je hierarchi sob rovnch Osob.
(Jednoduch zpsob, jak nartnout rozdl
mezi Osobou a podstatou v Bohu je tento:
Osoba ukazuje, kdo je Bh. Na otzku,
kdo je Bh, zn odpov: Bh jsou ti
Osoby. Podstata ukazuje, co je Bh. Na
otzku, co je Bh, zn odpov: Bh je
jedno Byt.)
Filioque m za nsledek zatemnn biblickho vidn Boha jako hierarchick rodiny
sob rovnch osob. Svat Duch se stv
soubhem, jakmsi druhem neosobn sly,
vyvrajc s Otce i Syna, spe ne boskou
Osobou, je vychz z Otce a je je rovnocennm partnerem Syna. Proto sv. Irenej
Lyonsk mluv o Synovi a Duchu svatm
jako o dvou.
Chyb-li svat Duch jako rovnocenn Osoba
v Bostv, zstv Syn, zeteln Obraz Otce
osamocen. Trojice se pak stv Dvojic.
To vede lovka k chpn Jee bu jako
pouhho lidskho obrazu Boha, nebo
v opanm extrmu jako jinho Boha.
V obou ppadech je biblick vidn Trojice
radikln pokiveno.
,
, , ,
,
. , ,
, ,
, .
,
: ,
,
.
, , ,

:
,

.
( ,
,
:
. , ,
: .
, . ,
, : .)

,
. -
92
ikona 1 /2012
, , , ,
,

. .

.
,
, , ,
, .
.

,
, .
.

.

, , ,
.
.
, ,
, , .

.
,
:
-
,
. ,
.
.
TEOLOGIE
Filioque a uen o crkvi
Pravoslavn teologov u dlouho nahlej
msk uen o crkvi jako pm vsledek
Filioque. Nebo crkev u dl nen spoleenstv sob rovnch, pebvajcch spolen v hierarchii cti, ale sp jednolitm
kolektivem, jemu vldne jedna osoba. Jako
reakce na to se protestantsk reformace i v
souasnosti iroce rozen vzpoura v mskm katolicismu posunuly do jin krajnosti. Crkev vid jako sbrku jednotlivc, z
nich kad si dl co chce, nebo jako demokratickou organizaci, v n vldne vtina. Pravoslavn veobecn trojin vidn
Boha je v obou ppadech ztraceno.
Lze si pedstavit obhjce mskho vidn
crkve, argumentujcho: Ale vae pravoslavn pojet Trojce potvrzuje mskokatolick pojet crkve: Jako je Otec zdrojem
Trojice, tak je i pape zdrojem crkve. Pravoslavn odpov je, e v Trojici jsou si
Osoby rovny; Otec je eknme prvn
mezi rovnmi.
Crkev, reflektujc trojin model pmo ve
sv podstat, mla vdy jednoho biskupa,
jen byl prvn mezi rovnmi. Ale v pravoslavn Tradici, zakoenn v prvotn Crkvi
to nebyl njak zvltn biskup (vichni biskupov jsou nstupci Petrovi), ale ten z biskup, o kterm se crkev shodla, aby byl
prvn mezi rovnmi. Prvnm sdlem byl v
,
, ,
. ,
,
- (
),
, , . , , ,
. .
, ,
.
,
. ,
,
, ,
, .

,

, . , -
prvotn Crkvi samozejm Jeruzalm, ve

kterm drel primt sv. Jakub. Petr byl apotolskm zakladatelem katedry v Antiochii
dlouho pedtm, ne piel do ma. Pozice
ma jako prvn katedry se vyvinula obecnm souhlasem a tato pozice byla formln
potvrzena prvnmi veobecnmi snmy.
Kdy se, z pravoslavnho hlediska, m odtrhl od pravoslavnho spoleenstv, stala se
opt obecnm souhlasem prvn mezi
rovnmi Konstantinopol.
Filioque a ostatn problmy
S pokivenm nhledem na Trojici pestvaj bt spolenost i manelstv spatovny
jako vztahy osobnho spoleenstv, v nich
sob rovn osoby nachzej sv msto v hierarchii zodpovdnosti, cti a autority. Tyto
vztahy se stvaj kolektivem ovldanm tyranem, nebo na druh stran chaotickm
spoleenstvm, kde je kad lovk sm sob
zkonem. (Nen-li pravoslav ciz politickm
tyranm a ovinistickm manelm, nen
to problm jeho teologie, ale sp toho, e
lid neaplikuj teologii v ivot tam, kde by
samozejm mli. Napklad Byzanc asto
dobe utvela svou spolenost na trojinch
principech, pes vechny omyly a pdy
mnohch svch vdc.)
V mystickch obadech (tj. svtostech) pravoslavn crkve je dualita Syna i Ducha sv , ,
. (

, ,

, , ,
. ,

,
).
(
) .
,

( ,
(), -
,
).

.
, ,
.

.
tostn symbolizovna. Eucharistick posvcen je boskm konem Syna i Ducha, protoe chlb a vno jsou posvceny Slovem
Otce a inem svatho Ducha. (Mimochodem, epiklese v pravoslavn liturgii nen samostatnm posvcenm (konsekrac) je
to zavren a dokonen posvcen, je je
dokonno dvma Rukama Otce Slovem
a Duchem.)
V obadu kesanskho zasvcen, ve vod
ktu, je ktnec naroubovn do Synova Tla
psobenm Svatho Ducha. Pi pomazn
myrem je poktn Svatm Duchem, aby byl
Kristem, tj. pomazanm. Ve vech mystrich crkve psob Otcovy dv Ruce v souladu.
Kdyby toto pojet Syna a Ducha jako dvou
Otcovch Rukou nebylo na zpad ztraceno
prv kvli Filioque, nevyvstala by poteba
opravnho charismatickho hnut, kter
vzpt vytvoilo sv vlastn pokiven kesansk vry.
Jenom jedno slvko, Filioque, ale podvejte
se, kolik kody nadlalo a stle jet dl!
Nen to otzka hnidopistv, le zkladn
otzka vry. To je dvodem, pro ji pravoslavn veobecn crkev vdy vidla jako
svrchovan dleitou zleitost.
Semandron 4/95
peloil igumen Marek (Krupica)
,

- ,
, .
, , , , !
, . ,
.
Semandron 4/95
()
ikona 1 /2012
93
SLOVENSKO
SVTCI
Svt Christofor
Svt Christoforos sa narodil okolo roku
200 v zii v rodine udorta. Dali mu
meno Reprovoz. Bol vemi kared, mohutn, ba a obrovsk, vynievali mu zuby
a jeho tvr bola podobn vlkovi. Mal vek
silu a preto bol osobnm strcom cisra.
Raz sa s nm vydal na cestu, na ktorej stretol
starca asktu, ktor ho ponkol s obedom.
Vemi sa mu pila starcova dobrota a lska.
V rozhovore s nm sa dozvedel, kto je najvy Kr a e by mu mohol sli. Askta
mu povedal, e ke bude sli Christovi,
dostane vek odmenu a rozpovedal mu
Evnajelium.
Posti sa je pre ma ak a modli sa neviem, povedal Christoforos.
Sl Krovi svojou silou. Me bra ud
na chrbt a preva ich cez rieku z jednej
strany na druh, riekol starec.
Christoforos to robil s vekou lskou, pretoe takm spsobom mohol zachrni
svoju duu. Raz, ke sa rieka rozvodnila,
zaul pla dieaa. Nevedel, o m s nm robi, lebo rieka bola vemi brliv. Rukou
urobil na rieke kr, vzal diea a voiel do
vody. Diea bolo stle aie a aie. Ne-
mohol sa alej pohn. Pomohol si kusom

dreva, ktorho sa dral. Bolo to vemi ak,
ale nakoniec sa dostal na druh stranu rieky.
Premal nad tm, e cel svet nie je tak
ak, ako toto diea.
Som Kr, Christos, ktormu sli, povedalo diea a zmizlo.
Vaka tejto udalosti dostal meno Christoforos a na ikone sa zobrazuje s Christom
na rukch. Dnes je ochrncom vodiov, cestujcich a tch, ktor podnikaj.
Christoforos sa poas svojho ivota stal zajatcom rmskeho vojska. Vzali ho do Rma
ako otroka, kde sa mu posmievali, pretoe
bol vemi kared. Jeho dua vak bola ist.
Kresania ho mali radi a on si vil ich dobrotu. Neskr, za panovania cisra Decia, bojoval proti Peranom ako rmsky vojak. Decius prenasledoval kresanov a ntil ich, aby
sa klaali modlm. Christofora to vemi trpilo. Vrtil sa do mesta a zaal rozprva:
Ste slep. Preo mute ud? Nesta vm,
e svoje due drte v tme? Preo mute
tch, ktor maj radi Boha? Aj ja som kresan a vae modly nie s bohovia.
Jeden z prenasledovateov ho udrel po tvri.
200
.
. ,

, ,
. ,

.

-,
.
. , ,
, . ,
,
.
" ,
", .
" , .

", .
,
. ,
,
. ,
,
.
, ,
.
.
. ,
. ,
.
,
, .
" , , ", .

- ,
.
, .

.
, -
.

96
ikona 1 /2012
SVTCI
Keby som sa nahneval, tak si so mnou neporadte, povedal im.
Mu, ktor sa vola Bakchus, iel k cisrovi
a povedal mu, e Christoforos m drsn
tvr i pohad, e je to kared obor, nechce
sa pokloni modlm a mono ho jeho Boh
poslal, aby pomohol kresanom. Cisr poslal
vojakov, aby ho zviazali a priviedli k nemu.
Christoforos iel do chrmu a modlil sa,
aby bol siln a staton vo svojom vyznan.
Prv, ne voiel do chrmu, zapichol do zeme
kpiu, ktor, km vyiel z chrmu, zakvitla.
To mu dodalo ete viu silu vo svojom
vyznan a neskr aj pri muen.
Vojaci ho videli u zaleka, ale bli sa ho,
hoci nebol ozbrojen. Christoforos plakal
a oni sa ho ptali preo plae a odkia priiel.
Plaem nad umi, ktor nemaj radi Boha
a klaaj sa modlm, povedal Christoforos.
Poslal ns cisr, aby sme a poviazali a priviedli k nemu.
Ke ma nechte, pjdem sm, ale ke ma
chcete poviaza, nedm sa.
Ak chce, od.
Nie, chcem prija svt krst a potom pjdem k cisrovi.
Sme hladn. Ke nm d najes, pokme.
Christoforos mal iba jeden chlieb.
Ke ns nakmi s tmto kskom chleba,
. ,
. ,
,
.
.
.
:
" . ?
,
? ,
? ,
- ".

, .
" ,
", .
, ,
, , , , ,
.
,
.
,
,
. , ,
, ,
, .
budeme sa klaa tvojmu Bohu, povedali

mu vojaci.
Christoforos sa zaal modli: Boe, Ty,
ktor si piatimi chlebami a piatimi rybami
nastil mnoho ud, poehnaj tento chlieb,
aby sa vojaci nastili, uzdravili, vyznvali
a a poznali.
Vetci uasli, lebo v tej chvli sa zjavil anjel

a rozmnoil chlieb. Vetci sa najedli a ete
sa aj zvilo. ie t, ktor chceli Christofora
zaja, dali sa zaja nm. Padli pred nm na
kolen a on im rozprval o uen Isusa
Christa. Vetci vyhlsili, e chc by kresanmi a spolone li k biskupovi. Biskup sa

.
,
, . ,
,
, .
" ,
", .
" , ".
" , ,
, ."
", ".
", ,
".
" . ,
".

.
"
, ",
.
: ", ,

, ,
, ,
".
,

. , .
,
, " " .
,
.
, -
ikona 1 /2012
97
SVTCI
vemi poteil, uil ich o Boej pravde a spolu

s Christoforom ich pokrstil. Potom Christoforos povedal vojakom, aby sa vrtili k cisrovi:
Teraz vydrme kad muenie, lebo tento
svet je mrny. Musme by staton a neda
sa zastrai tyranom. ak ns obrovsk pomoc zhora. Starajte sa o svoju duu.
Vojaci vak nechceli ods, ale Christoforos
im prikzal:
, .
, ,
.
,
:
" ,
.
.
. ".
, :
" , ".
, .
, .
" , ,
,
,
?" .
" ?"
98
ikona 1 /2012
Teraz ma poviate a odvete k Dciovi ako

vm prikzal.
Vojaci to nechceli urobi, ale Christoforos
trval na svojom.
Ke ho Dcius zbadal, zakol sa.
Ke si sa zakol ma, ako vydr Bo hnev
na poslednom sde a bude zodpoveda za
svoje hriechy, za due, ktor nti, aby sa
zriekli Christa? optal sa Christoforos.
Ak je tvoja viera a tvoja vlas? snail sa
ho zska Dcius, pretoe bol dobrm vojakom.
Som vojakom Isusa Christa. Som kresan,
Jemu slim a tvoje vyhlsenia nebudem
pova.
Dali ti chladn meno.
Tvoje meno je chladn, lebo sa klania kameom.
Zutuj sa nad svojou mladosou.
Boh nech ma zachrni, aby som sa nepoklonil tvojim modlm. Neutujem svoje telo,
ale svoju duu. Vai bohovia s dmoni
a ved nae due do zatratenia. Rchle rob
to, o chce urobi.
Zavesili ho za vlasy, na nohy mu pripevnili
kame a kopijami bodali jeho telo. Christoforos napriek tomu vravel:
Nebudem sli tvojim bohom a ani sa nepodriadim tvojmu mueniu. ak a ven
ohe od dmonov, pretoe sa im klania.
Dcius sa rozhneval a prikzal, aby plili
jeho telo horiacimi sviecami. Mnoh achtici sa ho zastvali a vraveli Dciovi, aby
s nm jednal po dobrom a prijal ho op do
armdy ako vojaka. Dcius povedal Christoforovi:
Preo si tvrdohlav? Poklo sa modlm
a dm ti slvu.
Sta sa kresan aj ty a bude so mnou
v raji.
Dcius videl, e strca as a prikzal, aby
priviedli dve, vyparden a voav hrienice. Zatvoril ich spolu s Christoforom
a sbil im peniaze, ak ho zved.
Christoforos sa zaal modli:
Pane, pozri sa, o na ma vymysleli. Zachr ma a neopus ma. Ty m silu a Tvoja
slva je ven.
Poslal ns k tebe cisr, aby si nezomrel,
povedali mu hrienice.
Ja sa nebojm. Tim zpasi, aby som mohol by s Isusom Christom. Uverte aj vy
a budete dedikami ozajstnho raja, odpovedal Christoforos.
Tto milos a slov sa dotkli sdc ien. Premali: Ke uverme, zomrieme, ale ak nie,
Christoforos ns zabije, lebo je div. Radej
zomrieme za Christa.
Odpus nm hriechy, aby sme mohli prija
Christa. Naim hriechom je to, e sme odkpili otrokov za peniaze, ktor sme si zarobili smilstvom.
,
.
" . ,
,
".
" ".
" , ".
" ".
" ,
. ,
. - , .
, ".
,
,
.
, :
" , .
, ".
,
.
, , -
. :
" ? , ".
" ,
".
, ,
, .
,
, .
:
", , .
, .
, ".
" ,
", .
" . ,
. , ",
.

. : - ,
, . .
" ,
. ,
, ".
" , , .
, ,
", ,
.
.
:
SVTCI
Pane, Isus Christos, prijmi tieto eny, aby
sa mohli sta svt. Odpus im, o urobili
vedome i nevedome, pomodlil sa Christoforos a rozprval enm o viere. Ony spoznali Boha a uverili v Neho.
Dcius sa ich potom optal:
Poklonil sa Christoforos modlm?
Nie, ale my sme uverili v Christa.
no? Poaril aj vm?
Boh je jeden. Ostatn bohovia s kamene
a zem a nepomu nm, povedala ena,
ktor sa volala Akilina.
Dcius dal Akilinu zavesi za jej vlasy a na
nohy jej priviazali kame.
Akilina prosila Christofora: Prosm a, sluobnk Bo, modli sa za ma, vemi ma to
bol.
A Christoforos sa modlil: Boe, zmiluj sa,
aby nebola muen ete viac a vezmi je duu
v pokoji. Boh tak uinil.
Dcius sa prihovoril Kaliniki: Vid, o sa
stalo s Akilinou za to, e bola tvrdohlav?
Ty maj rozum.
Kaliniki odpovedala: Mala by som povnu tvoj rozkaz. Odve ma do chrmu a ja
vzdm ctu tvojim bohom tak, ako si to
iada.
Odviedli ju do chrmu. Po ceste, ktor jej
kropili voavmi olejmi, ju sprevdzali
mnoh slky. Pri chrme sa Kaliniki optala kazov:
" ?"
", ".
"? ?"
" . -
, ", .
, .
: "
, , ,
".
Ktor Boh je najv?

Dia, odpovedali jej.
Dia vak neodpovedal na jej vzvy a vtedy
sa rozosmiala a utipane povedala:
Ach, ja neastnica, bohovia sa na ma nahnevali, lebo som ich podcenila. Teraz spia
a nepouj ma.
Kazi ju napomnali: Kajaj sa, lebo si ich
zaprela.
Kaliniki priviazala svoj opasok k soche a
povedala: Pane, Isus Christos, pom mi
v tejto hodine. Potiahla opaskom a zrtila
sochu Dia, Herkulesa, Apolna... koko
stihla a kriala:
Zmiznite, bohovia modlosluobnkov.

Kazi ju zastavili a Kaliniki im povedala:
Pozbierajte zrcan modly a doneste vodu
a so, aby ste ich mohli vyliei.
Kazi povedali Dciovi, e je posadnut.
Dcius jej sptal:
Nesbila si, e sa im poklon? Ako si sa
opovila, ty star a smradav, rozbi ich?
Ja som rozbila kamene a nie bohov. Vy verte, e ke sa nezachrnili predo mnou, e
zachrnia vs? optala sa ich.
Dcius rozkzal, aby ju zavesili, prepichli
raami od pty a po plece a priviazali na
nohy kamene. Kaliniki sa modlila, aby Boh
: ", ,
,
". .
: ",
- ? !"
: " .
,
, ".
. , , . :
" ?"
"", .
,
, :
" ,
, .
".
: ",
".

: " ,
". ,
, , ... , :
", ".
, :
" , , ".
, - . :
" ,
? , ,
?"
" , .
, ,
?" - .
,
,
. ,
. 2- 251
.
:
", , ,
".
:
" , -
ikona 1 /2012
99
SVTCI
vzal jej duu. Tak sa aj stalo 2. aprla 251 po

Christovi.
Dcius nadval Christoforovi:
Ty kared, mus zomrie, lebo si poaril
Akiline a Kaliniki.
Christoforos sa zasmial a vrav:
Prijma spoluprcu Satana, lebo rob poda jeho vle. Nestrcaj as, lebo ja sa modlm nepoklonm.
Si slep a neme sa pozrie na slnko
pravdy, odpovedal Dcius.
Daj sa do muenia, povedal mu Christoforos a vyzval vojakov: Pome, ideme zpasi. Vojaci zhodili opasky a zbrane. Objali
Christofora a rozhodli sa zomrie za Isusa
Christa.
. ,
".
" ,
", .
" ", , :
", ".
.
,
.
, ,
.
,
.
" , ?
", .
" .
. ",
.
100
ikona 1 /2012
Ke to Dcius videl, zakol sa, e Christoforos obrti k Bohu cel krovstvo. Vojaci
mu povedali o zzraku s chlebom a vyznali
vieru v Isusa Christa.
o som vm urobil, e ste ma zradili?
Vrte sa, zvolal Dcius.
Nechaj si svoje bohatstvo. My sa a nebojme. Chceme by zachrnen, odpovedali
vojaci.
Dcius rozkzal, aby im sali hlavu. Ich tel
hodili do pece, ale tie nezhoreli. Kresania
ich s ctou pochovali 7. aprla 251.
Dcius rozkzal, aby Christofora poloili na
rozplen elezo. Pod neho dali drevo, poliali olejom a podplili. Ohe obkil
Christofora a osvieil ho. Potom zhasil
a Christofor vyiel z neho iv a zdrav.
V Isusa Christa uverilo alch 1000 ud.
Padali Christoforovi k nohm. Dcius sa
zakol a skryl sa v palci. Christoforos iel
na trh a tam rozprval o viere Evanjelia. Na
al de, ke modlosluobnci mali vek
sviatok, Dcius rozkzal postna tisc kresanov. Bolo to 9. aprla 251.
Dcius alej hadal spsob, akm by usmrtil
Christofora. Priviazali mu kame na hrdlo
a hodili ho do studne, ale anjel ho zachrnil.
Obliekli mu bronzov oblek a hodili do
oha, ale ohe mu neublil. Dcius sa nahneval, e ni nepomha. Vtedy vyhlsil, e
nepotrebnho Christofora, ktor sa nepo-
driadil jeho prkazom, d sa. Doviedli ho

na miesto popravy. Jeho posledn elanie
bolo:
Boe mj, akujem Ti za vetko. Zahanbil
si diabla a jeho sluobnkov. Prijmi mjho
ducha a prira ho k svtm sluobnkom.
Dcia s poda jeho diel. Pom kresanom, aby nepodahli diablovi. Daj milos
mjmu telu, aby moje ostatky mohli odha dmonov i vetko zl a tam kde bud,
nech nie je hlad. Tak bude oslven Tvoje
meno.
Z neba sa ozval hlas: O o si poiadal, to ti
splnm. A ete ti poviem, e som ti pripravil
estn veniec muenctva.
Christoforove oi zaiarili nebeskou iarou
a povedal katovi:
Rob, o ti prikzali.
Kat bol v pomykove. Nakoniec ho sal sudca
a tak sa stalo to, s m kat neshlasil. Kat
mal vek vitky svedomia. Zabil sa a spadol na Christoforovo telo. Stalo sa tak
9. mja 251.
Biskup Peter vzal Christoforovo telo, zabalil
ho, pomazal a zaviezol do mesta. Pri meste
bola rieka, ktor sa asto rozvodovala
a narobila vek kody. Ke pri nej pochovali
Christoforovo telo, u sa viac nevyliala.
.
, .
7 251 .
. , . ,
. ,
.
1000 .
.
.
. ,

,
. 9-
251 .
,
.
,
.
, ,
.
- , .
, ,
,
.
. :
" , . .
.
.
.
, , , ,
.
".
: " ,
. ,
".
, :
", ".
.
.
, . ,
.
9- 251 .
,
, , .
, ,
. , ,
.

ThDr. tefan ak, PhD.
FOTOREPORT
Arcibiskup Juraj poblahopl

metropolitovi volokolamskmu
Ilarionovi
k 10tmu vro
arcipastsk sluby
Moskva, 14.15. 1. 2012
A

a, 14.15.1.2012
Foto: S. Vlasov, K.Novotarskij, S. Titov I : . , . ,
.
J. V. metropolita Ilarion, pedseda odboru pro vnj vztahy Moskevskho

patriarchtu I M ,

Arcibiskup Juraj a metropolita Ilarion I A

Bosk liturgie I
Koncert v Moskevskm mezinrodn dom hudby I K

ikona 4 /2011
101
ZE ZAHRANI
V Rusk pravoslavn crkvi existuje pluralita

v nzorech a postojch k protestnm shromdnm. Veejn jsou vyjadovna rzn
stanoviska. Poukazuj hlavn na svobodu
crkve i spoleenskho ivota a na zlepujc
se materiln podmnky ivota v Rusku.
Pzniv postoj k protestm jsem zaznamenal z ad nekanonickch pravoslavnch
uskupen. To se vak dalo ekat vzhledem
k tomu, e ada z nich je financovna ze
Zpadu pes velijak nadace pro lidsk
prva, demokracii, kulturu apod. Je pozoruhodn, e to bvaj ta sam sta a ty sam
weby, kter nedvno kritizovaly nvtvu
psu pesvat Bohorodice v Rusku. (A je
obecn znmo, jak se ony temn sly skrze
sv lidi v ecku te pomstily starci Efrmovi
z Vatopedu za to, e posvtn ps do Ruska
pivezl.)
Z kanonick pravoslavn crkve vak vtinou zaznv nedvra k protestnm akcm.
Tm zpadnm kesanm, kter pekvapuje, e se Crkev nepipojuje k demonstracm za vt demokratizaci, pipomnm, e
postoj patriarchy i ne uvedench duchovnch je zcela biblickm (a prvokesanskm)

pstupem ke spoleenskmu zzen (jist
vichni znaj pslun msta z evangelia
a apotolskch list; vjimku z tohoto principu povoluje posvtn tradice jen v ppad, e je kesansk nrod nsilm zbavovn sv kesansk vry a crkevnho
ivota). Uvedu zde nyn nkolik pklad
vyjden znmch crkevnch osob k souasnm udlostem v Rusku.
Slyel jsem dlouh prohlen starce I l j i
(Nozdrina), kter vyzv pravoslavn vc,
aby se tchto mtink a protest nezastovali. Jeho postoj k tomu vemu je velice
oste odmtav. M za to, e mtinky jsou
vyprovokovny nepteli ruskho nroda,
kte chtj v Rusku vyvolat zmatky a nepodek, co bude vyhovovat tm, kte tak
nenvid Rusko. Vyvolvn chaosu dv do
souvislosti s vyvolvnm temnch sil z propasti, jak to zailo Rusko v r. 1917. Poukazuje i na negativn pklad tzv. oranov
revoluce na Ukrajin. I tmito pokusy o vy-
Varovn
ped krtkou pamt

,

.
.
,

.

. , , , ,
,
, ..
,

,

. (,
,

,
).

102
ikona 1 /2012
. , ,

, ,
( ) - . (, , ;
,

).

.

(), ,

.
.
,
,
voln nepokoje se radikln sly vlevo

i vpravo usiluj uchvtit vldu, z eho budou mt prospch zahranin moci. Hovo
o tom, e na demonstracch jsou vidny
projevy nenvisti k jejich vlasti. Pipomn,
e pokojn ivot je mon pouze na duchovnch principech, na zklad pravoslavn vry a mravnho obrozen; pravoslavn vra u promnila mnoh lidi jejich
zem. V Rusku dle jeho nzoru nejsou takov pomry, aby bylo nutno se proti nim
bouit; lid ij klidn, nemusej bt, kdy je
pijde odvst NKVD.
Znm teolog prof. Alexij O s i p o v (z Moskevsk duchovn akademie) zdrazuje, e
lid maj prvo zkonnmi zpsoby projevit
svj nzor. Obv se vak toho, e toto lidov hnut bude zneuito a vsledkem bude
sociln destabilizace a boue, z nich bude
mt prospch nkdo jin, ne rusk nrod.
Pokazuje ruskou revoluci, kdy byly formln
spravedliv a opodstatnn sociln protesty
zneuity k pevratu, kter se obrtil proti
lidem. Vm si, e organiztoi protest
(velijak neziskov organizace) jsou rznmi zpsoby napojeny na zpadn subjekty.
Jeden z oblbench pravoslavnch kazatel
prot. Dimitrij S m i r n o v reaguje na nsilnosti na mtincch a pirovnv to, co se
dje na demonstracch, k lavin, kter bude
, ,
.
,
1917 . .

,
. -
ZE ZAHRANI
mt tendenci strhvat dal a dal a narstat.

Je zajmav, e se pi demonstraci sjednotili
(i jinak nesmiiteln) fotbalov fanatici proti
spolenmu nepteli. Je poteba pracovat

s mlde tak, aby se zastavil tento proces.
Problmy v Rusku se mus eit. Nepodali se vyeit je pokojnou cestou a tyto tendence budou narstat, bude to mt nenapraviteln nsledky. Nedej, Boe, abychom
uvidli ruskou vzpouru - nesmyslnou a neltostnou.
Patriarcha K i r i l l v jinm prohlen hovo o provokacch pi demonstracch (reaguje na ppad, kdy se mtink zvrhl ve vtrnosti provzen nsilm). Tyto provokace hraj na velice citlivou nrodnostn
notu s clem vyvolat v Rusku nenvist mezi
jednotlivmi nrodnostmi. V dobch studen vlky kali neptel Sovtskho
svazu, e jeho Achillovou patou je jeho
mnohonrodnost a prv to je pka, kterou
je mono rozloit tento stt. A tak se tak
stalo. A stejnou pku pouvaj nkter sly
i dnes. Nelze dovolit, aby se vrtil chaos zatku devadestch let. Nelze dovolit politickou destabilizaci ivota spolenosti.
Mnoz u dnes asi nepamatuj ta hrozn
lta, jimi trpli lid stednho a starho
vku. Co vechno bychom tenkrt dali za
to, aby u nastoupila stabilizace, skonil rozklad zem, rozpad spoleenskch vztah!
Jak jsme byli astni, kdy se objevily pznaky spoleensk stability na konci devadestch let! Dnes jako by mnoz byli tm
,

. ,
, . ,

,
,
,
- .
.
( ) ,
, . ,

, - ,
. ,

,
. ,
( ) .
.
, ,

.
,
( ) . ,
. . , , .
.

( ,

, ).

.
,
,
vm pesyceni a jsou pipraveni znova boit

tuto zemi. Politick stabilita Ruska je podmnkou ke zlepen naeho ivota. dnho
ekonomickho prospchu nedoshneme,
pokud si rozvrtme svou vlastn zemi.
Krtce eeno, je to varovn lidem ped
krtkou pamt.
jer. Mgr. Jan Baudi,
www.ambon.or.cz, redakn krceno.
,
. .
. ,
.

. , ,
,

.
, ,
, . ,

!
.
. , ...
,
,
.
. , www.ambon.or.cz
ikona 1 /2012
103
KNIHA NA POKRAOVN
Pokraovn z pedchozho sla
C VRA V PNA JEE.

166. Jak se nazvali lid, kte v Pna Jee uvili?
Lid, kte v Pna Jee uvili, nazvali se jeho uednky.
* 167. Kte byli prvn tyi uednci Pna Jee?
Prvn tyi uednci Pna Jee byli:
1. Ondej, kter se nazv prvozvan, protoe jeho prvnho
vyzval Pn Je: Poj a viz (Jan 1, 40-41);
2. bratr Ondejv imon, kterho Ondej pivedl k Pnu Jei a
kter od Pna Jee obdrel jmno Petr (Jan 1, 42-43);
3. Jakub, syn Zebedev;
4. Jakubv bratr Jan, kter byl pozdji nazvn milkem Pna
Jee. (Mar. 1, 19-20; Jan 13, 23.)
* 168. m byli pvodn tito prvn tyi uednci Pna Jee?
Tito prvn tyi uednci Pna Jee byli pvodn rybi. (Mar.
1, 16-20.)
* 169. Jak nazval Pn Je bratry Jakuba a Jana pro jejich horlivost?

Pn Je nazval bratry Jakuba a Jana pro jejich horlivost syny
hromu. (Mar. 3, 17.)
170. Co uinil Pn Je, kdy poet jeho uednk vzrostl?
Kdy poet jeho uednk vzrostl, vyvolil si z nich Pn Je dvanct mu, kte byli jeho nejblimi spolupracovnky, a nazval
je apotoly. (Luk. 6, 13-16.)
171. Co znamen slovo apotol?
Slovo apotol je eck a znamen tolik, co vyslanec ili zplnomocnnec.
172. Co uinil Pn Je, kdy jeho uednci se jet vce rozmnoili?
Kdy jeho uednci se jet vte rozmnoili, vyvolil si z nich Pn
Je jet dalch sedmdest, kter poslal po dvou do tch mst,
kam chtl sm po nich zavtat. (Luk. 10, 1-3.)
C) .
166. ,
?
, , .
* 167. ?

:
1. , ,
:
. (. 1:40-41);
2. ,
,
(. 1:42-43);
104
ikona 1 /2012
3. , ;
4. ,
. (. 1:19-20; . 13:23)
* 168.
?
. (. 1:16-20)
* 169.
?

. (. 3:17)
170. ,
?
,
KNIHA NA POKRAOVN
* 173. Jak se nazvali lenov tohoto sedmdestilennho sboru?

lenov tohoto sedmdestilennho sboru nazvali se tak apotoly, avak ne v plnm slova smyslu, nebo neobdreli od Pna
Jee takovou plnou moc, jako prvnch dvanct apotol.
Uzdravenmu slepci ekl Pn Je: V v Syna boho?, a kdy

uzdraven se otzal, kdo je Synem bom, prohlsil Pn Je:
Vid ho; je to ten, kdo s tebou mluv, nae uzdraven ekl:
Vm, Pane! a klanl se Pnu Jei.
* 174. Jakou plnou moc udlil Pn Je prvnm dvancti apotolm?

Pn Je udlil prvnm dvancti apotolm tuto plnou moc:
1. aby hlsali slovo bo (Mat. 28, 18-19);
2. aby konali sluby bo a svat tajiny (Luk. 22, 19; Jan 20, 23);
3. aby vedli a spravovali vc. (Mat. 18, 17.)
* 178. V jak souvislosti nazval se Pn Je Synem bom ped

nejvym knzem idovskm?
Ped nejvym knzem idovskm nazval se Pn Je Synem
bom, kdy tam shromdn pedn kn a star lidu i zkonci
na nho vykikli: Tedy, jsi ty Syn bo? Na tuto otzku odpovdl
Pn Je: Vy sami pravte, e j jsem.
*** 175. Jak jet nazval Pn Je svat apotoly?

Pn Je nazval jet svat apotoly mimo jin takto:
1. sol zem, na znamen, e maj tak pracovat a dobr pklad
dvat, aby vc se v duchovnm ohledu nekazili, nbr se zdokonalovali;
2. svtlem svta, aby lidi osvcovali a vedli k pravd bo.
* 176. Je v Psm svatm zaznamenno, e Pn Je nazval sm
sebe Synem bom?
V Psm svatm je zaznamenno, e Pn Je nazval sm sebe
Synem bom, a to:
1. kdy uzdravil lovka od narozen slepho (Jan 9, 35-37),
2. ped vzkenm Lazara (Jan 11, 4),
3. kdy rozmlouval se idy, kte ho obviovali z rouhn, e se
in Bohem (Jan 10, 36),
4. kdy stl jako obalovan ped nejvym knzem idovskm.
(Luk. 22, 70.)
* 177. Co ekl Pn Je uzdravenmu slepci?
, , . (.
6:13-16)
171. ?

.
172. ,
?
,
,
, . (.
10:1-3)
* 173.
?
, ,
,
, .
* 174.
?

:
1. . (. 28:18-19);
2. . (. 22:19; . 20:23);
3. . (. 18:17)
*** 175. ?
, , :
1. , ,
, , , , ;
2. ,
.
* 176. ,
?
,
, :
1. (.
9:35-37),
2. (. 11:4),
3. , : : ( . 10:36),
4. , , . (. 22:70)
* 177. ?
:
?, ,
, : ;
, ,
: , !, - .
ikona 1 /2012
105
KNIHA NA POKRAOVN

* 179. Nazval Pn Je sm sebe tak jednorozenm Synem bom?
Pn Je nazval sm sebe tak jednorozenm Synem bom, a to
v rozmluv se zbonm farizejem Nikodmem. (Jan 3, 16-18.)
* 180. Co znamen nzev jednorozen Syn bo?
Nzev jednorozen Syn bo znamen tolik, co jedin a prav
Syn bo, kter m bytost boskou stejn, jako Bh Otec.
*** 181. Prohlsil Pn Je o sob, e jest od vnosti, to jest
jet pedtm, ne byl stvoen svt?
Pn Je prohlsil o sob, e jest od vnosti, to jest jet pedtm,
ne byl stvoen svt, pi posledn veei, kdy pravil Otci nebeskmu: A nyn oslav ty mne, Ote, u sebe samho tou slvou,
kterou jsem ml u tebe, dve neli svt byl. (Jan 17, 5.)
*** 182. Ktermi slovy jet dal Pn Je najevo, e jest od vnosti?
Pn Je dal jet najevo, e jest od vnosti, slovy: Amen, amen,
pravm vm, pedtm neli Abraham byl, j jsem. (Jan 8, 58.)
*** 183. Prohlsil Pn Je, e m stejnou bytost jako Bh Otec?
Pn Je prohlsil, e m stejnou bytost jako Bh Otec, kdy
pravil: J a Otec jedno jsme. (Jan 10, 30.)
*** 184. Sta ctt Pna Jee tak, jako ctme vynikajc lidi?
Nesta ctt Pna Jee tak, jako ctme vynikajc lidi, nbr je
teba:
1. v Pna Jee vit, jakoto v jednorozenho Syna boho
a pravho Boha,
2. v nho doufat,
*** 181. ,
, , ?
,
, , ,
, :
, , ,
. (. 17:5)
*** 182. ,
?
, , : , : ,
, . (. 8:58)
* 178.
?

,
,
: , ?
: , .
* 179. ?
, , ,
. (. 3:16-18)
* 180. ?
: ,
, .
106
ikona 1 /2012
*** 183. ,
, ?
, , , :
. (. 10:30)
*** 184. ,
?
,
, :
1. ,
,
2. ,
3. ,
4. ,
5. .
KNIHA NA POKRAOVN
3. jeho milovat,
4. jemu se klant a k nmu se modlit,
5. jeho vyznvat.
*** 185. Vyaduje Pn Je, abychom v nho vili jako v Boha?
Pn Je vyaduje, abychom v nho vili jako v Boha, nebo:
1. pravil, e ivota vnho doshne jen ten, kdo v nho v jakoto v jednorozenho Syna boho (Jan 3, 16-18);
2. pravil: Vte v Boha, i ve mne vte (Jan 14, 1);
3. pravil: Kdo nect Syna, nect ani Otce. (Jan 5, 23.)
*** 186. Jakou tedy vru vyaduje Pn Je od ns?
Pn Je vyaduje od ns tut vru, kterou vme v Boha, tedy
vru nboenskou, a ne pouze takovou, jakou mme v lidi.
*** 187. Jakou ctu vyaduje Pn Je od ns?
Pn Je vyaduje od ns tut ctu, kterou ctme Otce nebeskho,
tedy ctu boskou.
* 188. Vyaduje Pn Je, abychom v nho doufali?
Pn Je vyaduje, abychom v nho doufali, nebo pravil: Doufejte, j jsem pemohl svt. (Jan 16, 33.)
* 189. Vyaduje Pn Je, abychom ho milovali?
Pn Je vyaduje, abychom ho milovali, a to vce ne kohokoli
na svt, ba vce ne vlastnho otce nebo matku. (Mat. 10, 37.)
*** 190. Dosvduje Psmo svat, e se Pnu Jei klanli uednci jeho jako svmu Pnu a Bohu?
e se Pnu Jei klanli uednci jeho jako svmu Pnu a Bohu,
dosvduje Psmo svat asto, tak na pklad:
*** 185. ,
, ?
,
, :
1. , , ,
, (. 3:16-18);
2. : , ( . 14:1);
3. : , .
(. 5:23)
*** 186. ?
,
, ,
, .
*** 187. ?
,
,
.
* 188. ,
?
,
, : . .
(. 16:33)
* 189. ,
?
, ,
- , ,
. (. 10:37)
*** 190. ,
,
?
,
, , :
1. ,
: . (. 14:33);
2. ,
ikona 1 /2012
107
KNIHA NA POKRAOVN
1. kdy utiil vtr na moi, klanli se mu uednci jeho se slovy:

Jist Syn bo jsi (Mat. 14, 33);
2. kdy uzdravil lovka od narozen slepho, lovk ten zvolal:
Vm, Pane, a klanl se jemu (Jan 9, 35-38);
3. kdy piel po svm zmrtvchvstn mezi apotoly, svat Tom
zvolal: Pn mj a Bh mj! (Jan 20, 28.)
*** 191. Modlili se k Pnu Jei jeho uednci?
K Pnu Jei modlili se jeho uednci, na pklad:
1. pi boui mosk volali k nmu: Pane, zachovej ns, hyneme!
(Mat 8, 25);
2. kdy mluvil o pohoren a odputn, prosili ho uednci: Pane,

pispo nm vry, co jest tolik, jako rozmno nai vru (Luk.
17, 5);
3. jeden z lotr, kter uvil v Pna Jee, prosil ho: Pane, rozpome se na mne, kdy pijde do krlovstv svho! (Luk. 23, 42);
4. svat tpn pi svm kamenovn se modlil: Pane Jei, pijmi ducha mho! (Skut. 7, 59.)
* 192. Byly tyto prosby modlitbami?
Tyto prosby byly modlitbami, nebo vichni, kdo je proneli,
vdli, e zachrnit tolik lid ve hrozn boui mosk bez spolupomocnk, rozmnoit vru, odpustit hchy a pijmout dui umrajcho lovka neme dn lovk, nbr jen Bh, a prosba
vyslan k Bohu jest modlitbou.
* 193. Vyaduje Pn Je, abychom ho vyznvali?
Pn Je vyaduje, abychom ho vyznvali, nebo pravil: Kdokoliv vyzn mne ped lidmi, toho vyznm i j ped Otcem svm,
kter je v nebesch; kdo by pak mne zapel ped lidmi, toho zapu i j ped Otcem svm, kter jest v nebesch. (Mat. 10, 3233.)
***194. Jest uednkem Kristovm, kdo ct Pna Jee jen jako
nejdokonalejho lovka, ponvad pr nejlpe poznal
Boha, il podle zkona boho a sjednotil se s Bohem
jako svm Otcem?
Kdo ct Pna Jee jen jako nejdokonalejho lovka, ponvad
pr nejlpe poznal Boha, il podle zkona boho a sjednotil se s
Bohem jako se svm Otcem, nen uednkem Kristovm.
*** 195. Koho jest jen mono povaovat za uednka Kristova,
to jest za kesana?
, , ,
, .
* 193. , ?
: , !, - .
(. 9:35-38);
3.
, : !
(. 20:28)
*** 191. ?
, :
1. : , ,
! (. 8:25);
2. ,
: , . (. 17:5);
3. ,
, : , ,
! (. 23:42);
4. , , :
! ! ( . 7:59)
* 192. ?
, , , ,
, ,
108
ikona 1 /2012
, ,
: ,
, ;
,
. (. 10:32-33)
***194. ,
, , ,
, ,
?
,
, , , ,
,
, .
*** 195. ,
?
,
, ,
, , , .
:
* I. , .
,
KNIHA NA POKRAOVN
Jen toho jest mono povaovat za uednka Kristova, to jest za

kesana, kdo v a vyznv, e Pn Je jest jednorozen Syn
bo, kter se stal lovkem, a kdo v Pna Jee douf a se mu
klan, jako to inili prvn kesan.
Poznmky:
* I. Pn Je nazval sm sebe jednak Synem bom, jednak Synem lovka. Prvn
nzev vztahuje se na jeho bostv, druh na jeho lidstv: aby nm dal pklad skromnosti, nazval se sm obyejn Synem lovka.
*** II. I lid jsou nazvni syny a dcerami nebo dtkami bomi, ale ne ve smyslu
skutenm a podstatnm, jako by byli z Boha zrozeni, nbr ve smyslu jinm, obraznm, to jest, e jsou od Boha stvoeni, a tak v tom smyslu, e nm lidem, kdy
inme pokn, Bh odpout hchy a pijm ns na milost, jako byl pijat bludn
neboli marnotratn syn od otce opt za syna, a e ve svatch tajinch bvme
milost bo duchovn znovuzrozeni. Kdyby se kterkoliv lovk chtl nazvat
: ,
.
*** II. , ,
, ,
, , , , ,
, , , ,
,
,
. -
, ,
.
* III. ,
. (. 2:9)
*** IV. : ,
,
. . (1 . 5:20)
*** V. , ,
, , . ,

, , ,
, . , ,
- .
*** VI. :
(. 2:1-11); , , (. 9:25),
(. 7:11-17) (. 11:1-45); : (. 9:27-33); . 8:22-25), (. 9:1-8), (. 7:32-37), (. 9,
20-22), (. 17:12-19) ;
(. 8:24-27), (. 14:24-33),
5000 (. 14:15-21), (. 9:4; . 12:14-15; . 14:13-16; . 1:48-49)
.
*** VII. ,
.
, :
Synem bom v tom smyslu, jako je Synem bom Pn Je, bylo by to rouhn.
* III. Apotol Pavel prav, e v Pnu Jei pebv vecka plnost bostv. (Kol. 2, 9.)
*** IV. Apotol Jan napsal: A vme, e Syn bo piel a dal nm mysl, abychom
poznali toho Pravho; a my jsme v tom Pravm, v Synu jeho Jei Kristu. On jest
ten prav Bh a ivot vn. (1.Jan 5, 20.)
*** V. Pn Je nechtl bleskem svho bostv lidi omraovat, nbr naopak mluvil
a jednal tak, aby v jejich duch probouzel dvru, ctu, vru a lsku. Chtl, aby zatouili vniknout v tajemstv jeho osobnosti a aby pozorovnm jeho ivota i innosti,
zvlt t jeho zzrak, jako i provnm jeho slov pomoc jeho milosti sami
pronikali k vdom a poznn jeho bostv. To byl postup nejsprvnj, opravdu
vykupitelsk a hodn i dstojn Boholovka - Spasitele.
*** VI. Hlavn zzraky Spasitelovy jsou: promnn vody ve vno (Jan 2, 1-11);
vzken mrtvch, jako dcery Jairovy (Mat. 9, 25), syna vdovy naimsk (Luk. 7, 1117) a Lazara (Jan 11, 1-45); uzdraven tce nemocnch bez lk: slepc (Mat. 9,
27-33); Mar. 8, 22-25), slepho od narozen (Jan 9, 1-8), hluchonmho (Mar. 7,
32-37), eny krvotok (Mat. 9, 20-22), malomocnch (Luk. 17, 12-19) a mnohch
jinch; utien mosk boue (Mat. 8, 24-27), chze po vod (Mat. 14, 24-33), nasycen vce ne 5000 lid pti chleby a dvma rybami (Mat. 14, 15-21), znalost lidskch
mylenek a skutk (Mat. 9, 4; Mat. 12, 14-15; Mar. 14, 13-16; Jan 1, 48-49) a jin.
*** VII. Do jedn ady s Pnem Jeem nelze stavt dnho, ani sebevce vynikajcho lovka. dn filosof ani zakladatel jinch nboenstv nemohl o sob ci a
ani neekl: Pojte ke mn vichni, kte pracujete a obteni jste, a j vm odpoinut dm (Mat. 11, 28); j jsem svtlo svta, kdo mne nsleduje, nebude chodit
ve tm (Jan 8, 12); j jsem vzken i ivot; kdo v ve mne, i kdyby umel, iv
bude (Jan 11, 25); j jsem dvee. Kdo vejde skrze mne, spasen bude (Jan 10, 9);
doufej, synu, odpoutj se tob hchy tv (Mat. 9, 2). dn, umraje, neekl nikomu; Amen, pravm tob, dnes bude se mnou v rji. (Luk. 23, 43.) dn nevyadoval od svch uednk, aby ho milovali vce ne sv vlastn rodie. dn
neodpoutl hchy. dn neekl, e pijde soudit iv i mrtv. S Pnem Jeem
nelze srovnvat Konfucia, Buddhu, Mohameda. Kdo to in rouh se Pnu Jei a
neme bt nazvn kesanem. dn neekl: J jsem ta cesta i pravda i ivot.
Nikdo nepichz k Otci ne skrze mne. (Jan 14, 6.) Nelze k nebeskmu Otci pijt
skrze Konfucia, Budhu, Mohameda ani skrze kohokoliv jinho. Prvem apotol
Petr pravil, e nen v nikom jinm spsy, ne v Pnu Jei Kristu. (Skut. 4, 12.) Objasnn osobnosti Pna Jee, kter jest jedin a jedinen v djinch vekerho
lidstva, zabvaly se I., III., IV., V. a VI. veobecn snmy crkevn.
, ... (. 11:28);
; , ... ( . 8:12);
; , , .
(.11:25); : , ... ( . 10:9);
, ! . (. 9:2). , ,
: , .
(. 23:43) ,
, . .
, .
, , . ,
, ,
. : ;
, . (. 14:6)
, , , . , , . (. 4:12)
,
, I, III, IV, V VI
.
109
12.15. 4. 2012
PRAHA VLTAVA
RANOVO NBE
A SMCHOVSK PL
www.lodenavode.cz
Organiztor:
Hlavn partner:
4. RONK VSTAVY LOD,

LODNHO PSLUENSTV A VODNCH SPORT
Partner:
Hlavn mediln partner:
Poadatel:
NEJVHODNJ LETENKY DO CELHO SVTA

MLUVME ESKY, RUSKY, ANGLICKY
M , ,
INDIVIDULN PSTUP

NEBUDETE LITOVAT

OBJEDNN NA:
: M: + 420 603 277 877
E: letenky@narodnifondkultury.cz
E: air@natculturefund.com
THE MOST REFRESHINGLY CIVILIZED PLACES TO MEET

PRAGUE
MANESOVA BAR AND BOOKS
TYNSKA BAR AND BOOKS
Manesova 64, Prague 2

Tel.: +420.222.724.581
Tynska 19, Prague 1

Tel.: +420.224.815.122
NEW
NEW YORK
YORK
HU
UDSON
DSON BAR
AR AND
AND BO
OOKS
OKS
636 Hudson Street @ Horatio St., NYC 10014,
14, T
Tel.:
e (212) 2292642
22926
el.:
LEEXINGTON
XINGTON BAR
AR AND
AND BO
OOKS
OKS
1020 Lexington A
Avenue
vvenue @ 73rd St., NYC 10021,
021, T
Tel.:
eel.: (212) 7173902
71739
BEEEKMAN
EKMAN BAR
AR AND
AND BO
OOKS
OKS
889 1st Ave
Ave
v @ 50th
500th St., NYC 10022, Tel.:
T
Teel.: (212) 7586600
www
www.barandbooks.net
.barandbooks.net
RECEPTY
112
I
Rusko
ecko
i z erstvho zel
Smaen kalmar
Na 23 porce:
1/3 hlvky zel; 0,5 mrkve; 1 l masovho vvaru;
4 pol. lce peputnho msla; smetana; kopr; sl; ern pep
Na 2 porce:
400 g oitnch kalmar; 1-2 sklenice rostlinnho oleje; mouka;
sl, ern pep, oregano
Tence nakrouhme zel, mrkev nastrouhme na nudliky, podusme

na slabm ohni pod poklikou na msle a bez vody, dokud zel
nezmkne. Pidme hork vvar, ve pivedeme k varu, osolme,
opepme, pikryjeme poklikou a nechme 1015 minut odstt
(vyndme bobkov list). Podvme s koprem, smetanou nebo vejcem natvrdo.
Kalmary rozmrazme (pokud je to nutn, oistme je), nakrjme

na koleka o velikosti 11,5 cm, osolme, opepme, posypeme oreganem, zamchme, ze vech stran obalme v mouce a koleka rozlome na pracovn plochu. Olej rozplme, a se z nj bude kouit,
po stech v nm smame koleka kalmar, dokud nevznikne zlatav krka, potom koleka polome na kuchyskou utrku, abychom se zbavili pebytenho oleje. Podvme s dlky citrnu a se
zelenou nat.
2-3
1/3 ; 0,5 ; 1 . ;
4 . . ; ; ; ,
2
400 ; 1-2 . ; ;
, ,
, , , ,
. , ,
, , , 5-10
( ). ,
.
( ), 1-1,5 , , , , ,
, .
, ,
, ,
. .
ikona 1 /2012
RECEPTY
Itlie
Nmecko
Carpaccio
Hambursk plats se slaninou
Na 2 porce:
Hovz svkov; 3-4 pol. lce olivovho oleje; 2 pltky citrnu;
parmazn; hrubozrnn sl, ern pep
Na 1 porci:
1 plats (nebo mosk jazyk); va z 0,5 citrnu; 70 g slaniny; sl,
ern pep
Svkovou zabalme do flie a dme do mrazku, aby maso bylo

trochu zmrzl. Maso nakrjme na tenk pltky, v jedn vrstv je
polome na flii, postkme olejem, pikryjeme fli a lehce naklepeme. Pendme na tale, opepme, osolme, posypeme strouhanm srem, pokapeme olejem. Podvme s rukolou a pltkem
citrnu. .
Rybu oistme, vykuchme, oplchneme a osume. Slaninu nakrjme na nudliky, nebo na kostiky, osmahneme na stednm
ohni dokupava, vyndme a dme stranou. Rybu osolme, opepme,
obalme v mouce ze vech stran, smame ji na tuku, kter zstal
po slanin, na stednm a silnm ohni 3-4 minuty z kad strany
(dokud se nevytvo zlatav krka). Rybu podvme na ohtm
tali posypanou slaninou, s petrelovou nat a citrnem.
2
; 3-4 . . ; 2 ;
; ,
, , . ,
, , ,
. , , ,
, .
.

-
1
1 ( ); 0,5 ; 70 ; ;
,
, , .
,
, . , ,
, ,
, - 3-4
( ). ,
, .
ikona 1 /2012
113
V tajence si petete Anglick pslov
POBAVTE SE
114
ikona 1 /2012
POBAVTE SE
Finsk pslov: Krsa je potebn na svatbu, (tajenka)

AROMA AUTOR BUVOL DVE
DEVIACE DOBRKA DOHRA
DROBNOMALBA DUSNO
EPIGRAM ETAPA HORDA
JISKRA KAPSA KATODA KOBRA
KOKTAL KOMEDIE KOPIVKA
KOSTKA KOULE KRSA
KROCAN KUKLA KUPEC
KVDRO LSKA LEPORELO
LETK LSKA LZTKO LOKACE
NADENEC NEALKO ODVETA
OKOLNOST OMRZLINA OPICE
OPTIKA PADK PSKA PODCHOD PEDKLON ROZUM
EZAKA SALA SLOVO
SUMEC TBOR THLO
TANENK- TEPNA TLAMA
VKEND VVRTKA ZNIK
T sudoku
Lehk sudoku

Nejt sudoku

een:
AROMA AUTOR BUVOL DVE
DEVIACE DOBRKA DOHRA
DROBNOMALBA DUSNO EPIGRAM
ETAPA HORDA JISKRA KAPSA
KATODA KOBRA KOKTAL KOMEDIE
KOPIVKA KOSTKA KOULE KRSA
KROCAN KUKLA KUPEC KVDRO
LSKA LEPORELO LETK LSKA
LZTKO LOKACE NADENEC
NEALKO ODVETA OKOLNOST OMRZLINA OPICE OPTIKA PADK PSKA
PODCHOD PEDKLON ROZUM
EZAKA SALA SLOVO SUMEC
TBOR THLO TANENK- TEPNA
TLAMA VKEND VVRTKA ZNIK
ikona 1 /2012
115
Objednejte si asopis IKONA

pmo do va schrnky
Ven teni, vydavatel pro Vs zajistil ve spoluprci

s distribun firmou ADISERVIS s.r.o. doruovn asopisu
pmo do pohodl Vaeho domova. Zaplatte pouze manipulan poplatek spojen s distribuc a potovnm esk poty.
V roce 2008 zdraila esk pota sv sluby. Navc je rozsah
a hmotnost dvoujazyn verze asopisu vrazn vy ne v
roce 2007 a asopis IKONA je pro Vs stle zdarma, museli
jsme zmnit systm placen manipulanch poplatk. Nyn
mete objednvat asopis po jednotlivch slech. Manipulan poplatek za jeden vtisk je 28 K. Pklad: Mete si objednat 4 nsledujc sla = zaplatte 4 x 28 K.
,

. ,
. 2008
. ,
2007 . ,
.

.
28 . , 4
4 x 28 .
Pokud si objednte zasln asopisu,

zskte tyto vhody:
:
100% jistota obdren asopisu.
Jeliko je asopis roziovn zdarma, mohlo by se Vm stt,
100% :
e nklad vtisk bude rozebrn jinmi teni.
Ihned po obdren Va objednvky Vm bude zaslna sloenka (pop. faktura) k hrad s uvedenm Vaeho registranho sla abonenta, kter budete uvdt pi platb jako
variabiln symbol a dle pi komunikaci s distributorem v ppad poadavku zmn v odbru asopisu (zmna adresy,
potu odebranch vtisk apod.).
OBJEDNAC LSTEK
. . , ,

( -) ,
,
variabilni symbol - (, ..)
Adresa pltce:
Jmno a pjmen/firma:
Doruovac adresa:
Jmno a pjmen/firma:
:
/:
:
/:
Ulice:
Msto:
PS:
Telefon:
E-mail:
IO:
DI:
Poet sel:
Poet vtisk:
Ulice:
Msto:
PS:
:
:
:
:
e-mail:
ICO:
DIC:
:
:
:
:
Objednac lstek zalete potou na:

ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz
:
ADISERVIS s.r.o., Na Nivch 18, 141 00 Praha 4
E-mailem: adiservis@seznam.cz
Bankovn spojen pro dobrovoln drce

asopisu IKONA:
et Pravoslavn crkve v eskch zemch:

Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
et vydavatele: esk nrodn fond kultury, a.s.:
SOB a.s. 581520273/0300
:
Raiffeisen Bank a.s. .. 5031106679/5500
:
, ..:
SOB a.s. 581520273/0300
Redakce je velmi vdn a dkuje vem adresnm i anonymnm drcm, kte finann pispvaj
na vydvn asopisu IKONA.

, .
116
ikona 1 /2012
Vydv esk nrodn fond kultury a.s.,

pod ztitou Krytofa,
arcibiskupa praskho a metropolity
eskch zem a Slovenska.
slo 1 / 2012 / ronk VI.

fredaktor:
Roman Wimmer
e-mail: sefredaktor@ikonapress.info
Redakce:
e-mail: redakce@ikonapress.info
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
Grafika:
Milan Sldek
e-mail: grafik@ikonapress.info
Jazykov korektura:
Martina Koanov
e-mail: korektury@ikonapress.info
Obchodn oddlen:
Ing. Igor Stelec
e-mail: vydavatel@ikonapress.info
Inzerce:
e-mail: inzerce@ikonapress.info
Tel.:+420 603 555 603
Distribuce:
ADISERVIS, s. r. o.
Na nivch 18
141 00 Praha 4 Michle
IO: 28367499
Tel.: +420 241 484 521
Mobil: 603 215 568
e-mail: adiservis@seznam.cz
www.adiservis.cz
Tisk:
Princo International s.r.o.
Panukova 1299/2
Praha 4
Tel.: 296 11 49 30
Fax: 296 11 49 15
Internet: www.princo.cz
Webov strnky:
www.ikonapress.info
admin@ikonapress.info
Vydavatel:
esk nrodn fond kultury a.s.
Glazunovova 885, 148 00 Praha 4
I: 60197455
Tel.: +420 244 912 158
Fax: +420 244 911 151
office@ikonapress.info
Registrace
MK R E 17681 ze dne 9. 7. 2007
Redakc nevydan rukopisy, fotografie
a kresby se nevracej. Redakce neru za
obsah inzerce, otitn materily nelze
roziovat bez souhlasu redakce.
Redakce nezodpovd za sprvnost ani pvod text pevzatch z oficilnch
veejn dostupnch zdroj i jednotlivch
externch autor, ponechv je v pvodn
podob a bez prav pro zachovn jejich
autorskch prv.
www.ikonapress.info
+420 603 555 603
NFK a.s.

Časopis Ikona Журнал Икона 1/2012

Uploaded by

Document Information

Copyright

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Časopis Ikona Журнал Икона 1/2012

Uploaded by

Copyright:

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 1

MEZINRODN KONFERENCE O EKOLOGICK TEOLOGII A ENVIRONMENTLN ETICE

SLUBA ARMDN CRKEVN DUCHOVN PE V RAKOUSKU

20. RONK MEZINRODN KONFERENCE RODSTVENSK TEN

3. strana oblky: Ikona rodinnho tst, 14. stolet, Byzanc

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 2

Foto: Jadran etlk I :

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 3

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 4

Postaven Joba jest pikznm a zkonem

pinese. Je zapoteb se pinutit vstt, pijt,

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 5

Ctihodn Nektarij Optinsk

synem ctihodnho Anatolije Optinskho

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 6

Bu zde dobrovoln, nebo tam po smrti ale nen mon neplakat.

Je mono ci, e kesanstv bez pokn

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 7

valy spsu. N duchovn rst spov

Za odmtnm vnj, tlesn podoby duchovnho ivota Crkve se nkdy skrv

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 8

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 9

aby ses nezalekl lovka pokleslho a abys

ideou kesanstv je toti promna lovka

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 10

neistot je teba sil a prce; stejn tak k

roste, a ppadn je tak nechv i bloudit,

se nespokojuje s obecnm vyznnm hnosti, ale d si opravdovho konkrtnho

Vzpomnm si na phodu, kter se kdysi

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 11

Bval sttn tajemnk Svazovho sttu Ruska a Bloruska Pavel Pavlovi

Projednn spolenho programu pomoci pro sirotky, dti ze

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 12

Otzka po smyslu ivota spov bu

sivn-logickou metodou, m potvrzovaly,

A. I. Osipov, prof. Moskevsk duchovn akademie

svm psoben. Pravda je vtliv se Bh

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 13

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 14

rickm rozvoji dola, kdy sledovala problm byt.

ohromnou rychlost, nebo jako vlnn

Jakmile vyknete nco z oblasti zkuenosti,

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 15

nebo mohou bt pouvny k clm, kter

V magii tomu tak vbec nen. Je vtinou

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 16

bel. Bh se protiv blu, sly blho svta

vdy a nboenstv. Tato mylenka, formou

hlsajc takzvanou duchovn svobodu, ale

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 17

je prost mylenka, e jazyk je dn lidem

stavu zastavit tento proces, vedouc lidstvo

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 18

J. B. metropolita Krytof a J. V. metropolita varnensk a velikopreslavsk

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 19

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 20

Pod tmto nzvem byla podna ji druh

Kolymbari, v bezprostedn blzkosti pravoslavnho kltera Gonia mal pevnosti

pohled zdly bt pli rznorod, tematicky

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:16 PM Strnka 21

lmy dnenho svta. Konference probhla

organizovna. Nejen, e se konala pod

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:17 PM Strnka 22

Jerej Nikolaj Masnyuk z Liberce, prot. Miroslav Vachata z Krupky,

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:17 PM Strnka 23

J.B. metropolita Krytof s vcmi chrmu I

IKONA1-12_sazba 4/6/12 3:17 PM Strnka 24