You are on page 1of 32

HOMEOSTAZA NA VODOROD I

ACIDOBAZNA REGULACIJA
Metabolnite procesi koi se odvivaat vo
organizmot se niza enzimski reakcii, koi
zavisat od sredinata vo koja se odvivaat.
Me|u faktorite koi vlijaat na konstantnosta
na taa sredina, koncentracijata na
vodorodnite joni zavzema istaknato mesto.
pH
Koncentracija na vodorodni joni e merka za
kiselosta ili baznosta na rastvorite.

Sorensen vo 1909 godina predlo`il koncentracijata


na vodorodni joni da se izrazuva so t.n. vodoroden
pokazatel pH
koj go definiral kako negativen dekaden logaritam
od koncentracijata na vodorodnite joni:
pH = - log [H+]
pH = 7,0 neutralna sredina;
pH < 7,0 kisela sredina;
pH > 7,0 bazna sredina
pH NA KRVTA 7,35 - 7,45
KISELI METABOLITI:

10 - 20 mola H2CO3 (1-2 litri konc. HCl)

CO2 + H2O

ORGANSKI KISELINI I NEORGANSKI KISELINI


(80 -120 milimoli)

MLE^NA KISELINA
URATNA KISELINA;
KETO TELA;
SULFURNA KISELINA;
FOSFORNA KISELINA;

DEHIDROGENACIJA  NAD, NADP  H2O + ATP


 KISLOROD NEMA DOVOLNO ZA DA VO SEKOJ
MOMENT GI VRZE NASTANATITE SLOBODNI
VODORODNI JONI. NA PR. PRI INTENZIVNA
MUSKULNA RABOTA SE OSLOBODUVAAT H+ JONI I SE
SOZDAVA POVE]E LAKTAT OD ONA [TO VO TKIVOTO
PRISUTNIOT KISLOROD MO@E DA GO VRZE.
 SO OGLED DEKA VO METABOLNITE PROCESI NE SE
SOZDAVAAT OH- JONI, A METABOLNO SOZDADENITE
KISELINI I OSLOBODENITE H+ JONI, GI NADMA[UVAAT
ALKALNITE MATERII KOI SE VNESUVAAT VO
ORGANIZMOT, ORGANIZMOT E POSTOJANO IZLO@EN
NA OPASNOST OD ZAKISELUVAWE.
MEHANIZAM NA REGULACIJA NA ACIDOBAZNATA
RAMNOTE@A:

Razreduvawe na H+ vo vkupniot volumen na


telesna te~nost;
Pufernite sistemi;
Respiratorniot sistem so koj se otstranuva
CO2;
Bubre`niot mehanizam

ODR@UVAWE NA pH NA KRVTA OD 7,35 - 7,45


REGULACIJA NA ACIDO-BAZNATA
RAMNOTE@A

PUFERNI SISTEMI 80% - MOMENTALNO

RESPIRATOREN SISTEM 10% - 1 DO 3 MIN.

BUBREZI 10% - 1 DO 2 ^ASA


PUFERI

Rastvori na slabi kiselini i nivnite konjugirani


bazi ili slabi bazi i nivnite konjugirani kiselini
pretstavuvaat puferi. Vakvite rastvori
poka`uvaat svojstvo na puferirawe -
tendencija na eden rastvor posle dodavawe
na jaka kiselina [H+] ili jaka baza [OH-]
efikasno da se sprotivstavuva na promenata
na pH na rastvorot.
Konjugirani kiselinsko-bazni
parovi
Kisela Bazna
komponenta komponenta
CH3COOH CH3COO-

H2PO4- HPO42-

NH4+ NH3

H2CO3 HCO3-
kapacitetot na eden pufer da se
sprotivstavuva na promenite na pH, e
nare~en puferski kapacitet,koj zavisi od
koncentracijata na samiot pufer;

Bikarbonatniot i proteinskiot pufer vo


plazmata i bikarbonatniot i hemoglobinskiot
pufer vo eritrocitite se najva`ni za odr`uvawe
na acidobaznata ramnote`a.
PUFERNI SISTEMI
PUFERI NA PLAZMATA:

BIKARBONATEN (NaHCO3 / H2CO3);


FOSFATEN (Na2HPO4 / NaH2PO4);
PROTEINSKI - VO KLETKITE

PUFER NA ERITROCITITE:
HEMOGLOBINSKI
BIKARBONATEN PUFER
NAJVA@EN PUFERSKI SISTEM

CO2 + H2O H2CO3 H+ + HCO3-

Na+ + HCO3- + H+ + OH- NaHCO3 + H2O

[HCO3-]
pH = pKa + log ---------------
[H2CO3]

pK = 6.33
NaHCO3 : H2CO3 = 20:1

[HCO3-]
pH = pKa + log -------------- = 6.33 + log 20 = 7.4
[H2CO3]
H+A- + NaHCO3 = H2CO3 + Na+A-

H2CO3 CO2 (r) + H2O

CO2 (r) CO2 (g)

KONCENTRACIJA NA HCO3-, ODNOSNO CO2 VO


PLAZMATA SE NAREKUVA ALKALNA REZERVA (24-
32 mmol/L)
HEMOGLOBIN KAKO PUFER

AMFOTEREN KARAKTER:
KISELI KARBOKSILNI GRUPI
BAZNI: AMINO, IMIDAZOLNI, GVANIDINO
PRI pH=7,4 PUFERSKIOT KAPACITET ZAVISI OD
DISOCIJACIJA NA IMIDAZOLNITE GRUPI
H2O O=O
Reduciran Hb Osidiran Hb
e
N N pK=7,93 N N pK=6,68
Fe Fe
N N N N
e
N N
e

R H + <--N R
HN
+
PUFERSKIOT KAPACITET NA Hb ZAVISI OD STEPENOT NA
OKSIGENACIJA VO ERITROCITITE

KISELOSTA NA SREDINATA E VA@NA ZA SPOSOBNOSTA NA


Hb DA VRZE ILI OSLOBODI KISLOROD

REDUCIRANIOT Hb E POSLABA KISELINA OD OKSI Hb I IMA


POGOLEMA MO] ZA PUFERIRAWE
Prenos na CO2 od mestoto na sozdavawe do
mestoto na eliminirawe od teloto

Tkiva ECT Eritrociti

CO 2 CO 2 CO 2 + H 2 O
Karbon anhidraza
HCO 3 - C
H
2
OCO
-3
+
ClO
CO
lbO
HHb
ECT
E H
Tkiva -anhidraza
ritrociti
Karbon
ECT-ekstracelularna
HCO -
+ H + HbOte~nost
3 2

Cl- Cl-
O2 O 2 HHb

ECT-ekstracelularna te~nost
 Na nivo na belite drobovi

Alveola

Eritrociti
ECT

HHb + O2 O2

HbO2- + H + + HCO3- HCO-3

H2O + CO2 CO2

Cl - Cl -
Karbon
anhidraza
ECT-ekstracelularna te~nost
RESPIRATOREN MEHANIZAM

ORGANIZMOT SE SNABDUVA SO KISLOROD;


SE OTSTRANUVA METABOLI^KIOT CO2.
REGULACIJA-CENTAR VO MEDULLA OBLONGATA
HIPERVENTILACIJA
ZGOLEMEN pCO2
NAMALEN pH
HIPOVENTILACIJA
NAMALEN pCO2
ZGOLEMEN pH

Zgolemuvaweto na pCO2 od samo 0,2 kPa (1,5 mmHg) predizvikuva


100%-tno zgolemuvawe na respiracijata.
BUBREZI
REAPSORPCIJA NA BIKARBONATITE VO TUBULITE

EKSKRECIJA NA KISELINSKI ANJONI (SULFATI I FOSFATI)

EKSKRECIJA NA H+ JONI

HPO42- + H+ = H2PO4- (30 mmol/L H+)

SOZDAVAWE NH3 NH3 + H+ = NH4+ (40 mmol/L H+)


REAPSORPCIJA NA FILTRIRANITE
BIKARBONATI

BIKARBONATITE SE REAPSORBIRAAT VO PROKSIMALNITE


TUBULI VO ZAMENA ZA H+;

BUBRE@EN PRAG ZA BIKARBONATITE IZNESUVA 28 mmol/L-


PRI PLAZMA KONCENTRACIJA NA BIKARBONATITE POD
OVAA VREDNOST, FILTRIRANIOT BIKARBONAT RE^ISI
CELOSNO SE RESORBIRA;

SO OVOJ POSTOJAN KRU@EN PAT SE ZA^UVUVA


BIKARBONATNIOT PUFEREN KAPACITET, [TO INAKU BI SE
NAMALUVAL SO GLOMERULARNA FILTRACIJA.
REAPSORPCIJA NA FILTRIRANITE
BIKARBONATI

Glomerularen Renalna Peritubularen


filtrat tubularna kletka prostor
Na+ Na+

- H+ Karbon anhidraza
HCO3 + H +

- -
H 2 CO3 H + + HCO3 HCO3
Karbon
anhidraza
H2 O + CO2 CO2 + H2O
EKSKRECIJA NA VODORODNI JONI I
BIKARBONATNA REGENERACIJA
Glomerularen Renalna Peritubularen
filtrat tubularna kletka prostor

Na+ Na+ Na+


HPO42- + H+
+ CO 2
Karbon
anhidraza

-
H2 PO4- H+ + HCO3- HCO3
H+ + NH3 NH3 Glutamin

NH 4+
SUDBINA NA SEKRETIRANITE H+ JONI

VODORODNITE JONI SE POVRZUVAAT SO PUFERITE NA


URINATA:
FOSFATEN PUFER: HPO42- + H+ = H2PO4- (30 mmol/L H+)

AMONIJA^EN : NH3 + H+ = NH4+ (40 mmol/L H+)

MAL DEL NA VODORODNI JONI SE ELIMINIRAAT SO URINATA


NARU[UVAWA NA ACIDOBAZNATA
RAMNOTE@A
ACIDOZA (pH < 7,35)
METABOLNA (NAMALENA KONCENTRACIJA NA HCO3-)
RESPIRATORNA (ZGOLEMENA KONCENTRACIJA NA
H2CO3)

ALKALOZA (pH > 7,45)


METABOLNA ( ZGOLEMENA KONCENTRACIJA NA HCO3-)
RESPIRATORNA (NAMALENA KONCENTRACIJA NA
H2CO3)
Respiratornite problemi go menuvaat
pH na krvta preku promenite vo
koncentracijata na CO2, a so toa se menuva i
koncentracijata na H2CO3.
RESPIRATORNA ACIDOZA
Poka~uvawe na koncentracijata na H2CO3 vo krvta poradi namalena
eliminacija na CO2 preku belite drobovi (hipoventilacija), {to rezultira
so namaluvawe na pH na krvta

CO2 + H2O  H2CO3  H+ + HCO3-

Depresija na respiratorniot centar


Bolesti na belite drobovi (pnevmonia, emfizem, pulmonalen
edem, astma)
Namalena cirkulacija - srceva slabost
Vdi{uvawe vozduh so mnogu CO2

Kompenzatoren mehanizam: hiperventilacija, reapsorpcija na HCO3- i


sozdavawe na NH4+ vo renalnite tubuli
RESPIRATORNA ALKALOZA

Namalena kocentracija na H2CO3 vo krvta poradi zgolemena


eliminacija na CO2 preku belite drobovi (hiperventilacija), {to rezultira
so zgolemuvawe na pH na krvta
H2CO3  H+ + HCO3-
nedostatok na kislorod
visoka temperatura
poremetuvawa na CNS
nevroza
Kompenzatoren mehanizam: izla~uvawe na HCO3- vo urinata {to
doveduva do disocijacija na H2CO3 vo krvta i osloboduvawe na
H+ joni, a so toa pH na krvta opa|a
Metabolniot disbalans go menuva pH
na krvta preku promenite vo
koncentracijata na bikarbonatniot anjon
(HCO3-).
METABOLI^KA ACIDOZA
Deficit na HCO3- bez promeni vo koncentracijata na H2CO3 poradi
zgolemena produkcija na kiseli metaboliti H+

H+ x laktat + Na+ x HCO3-  H2CO3 + Na-laktat

dijabet (acetocetna i b-hidroksibuterna kis.)


bubre`na insuficiencija (organski kis, fosforni i
sulfurni soedinenija)
anoksija, anestezija, krvavewa (mle~na kiselina)
prolivi (gubitok na bazi-duodenalen sok)

Kompenzatoren mehanizam: Vi{okot na H2CO3 se namaluva so


zgolemena eliminacija na CO2 preku belite drobovi (hiperventilacija),
zgolemena ekskrecija na H+ i reapsorpcija na bikarbonati vo urinata.
METABOLI^KA ALKALOZA
Zgolemena koncentracija na HCO3- i poka~eno pH na krvta.

H2CO3 <=> HCO3- + H+


direktna ingestija na antacidni medikamenti
bubre`na insuficiencija
gubitok na HCl so `eludo~en sok
radijacija
Kompenzatoren mehanizam: retencija na CO2 so
hipoventilacijata i ravenkata se pomestuva kon sozdavawe na
H2CO3 (CO2 + H2O  H2CO3). Sekrecija na vi{okot HCO3-, a
namalena sekrecija na H+ jonite vo bubrezite.
PARAMETRI NA ACIDOBAZNATA SOSTOJBA
NA KRVTA
pH NA KRVTA - ELEKTROMETRISKI METODI; VO POLNA
KRV

PARCIJALEN PRITISOK NA CO2 (4,80-5,87 kPa) –


MANOMETRISKI, GASNA HROMATOGRAFIJA, DA SE
PRESMETA OD NOMOGRAM AKO SE POZNATI pH I
VKUPEN CO2 (Siggard-Andersen – ov nomogram).

VKUPEN CO2 (TCO2) = rastvoreniot CO2, H2CO3 i HCO3-.


(TCO2 = apCO2 + HCO3-). (23-27 mmol/L)
(a -koeficentot na rastvorlivost )

PORADI ZANEMARLIVATA KONCENTRACIJA NA H2CO3


TCO2 = HCO3- . SE ODREDUVA MANOMETRISKI,
VOLUMETRISKI, TITRIMETRISKI, FOTOMETRISKI.
ALKALNA REZERVA - BIKARBONATI (HCO3- mmol/L) se odreduvaat vo
polna krv, zemena pod anaerobni uslovi, t.n. pravi bikarbonati (PB).

STANDARDNI BIKARBONATI (SB). Ako odreduvaweto se napravi pod


standardni uslovi (t=38 0C, pCO2=5,3 kPa pri 100% zasituvawe na
hemoglobinot so O2)

Kaj zdravi osobi koli~inata na pravi i standardni bikarbonati iznesuva od


22-26 mmol/L. Odreduvaweto na alkalnata rezerva se vr{i so pove}e
metodi: gasometriski, titrimetriski, so avtomatizirani aparati

BAZEN EKSCES (BE) veli~ina koja ozna~uva vi{ok ili nedostatok na bazi
ili kiselini t.e. mmol/L kiselina ili baza potro{ena za titracija na potpolno
oksigenirana krv do normalno pH=7,4 pri pCO2=40 mmHg , Hb=150 g/L,
t=38 OC. Pri ovie standardni uslovi BE=0
Pozitivniot BE uka`uva na vi{ok bazi i nedostatok na neisparlivi kiselini
(METABOLNA ALKALOZA)

Negativniot BE uka`uva na nedostatok na bazi i vi{ok na kiselini


(METABOLNA ACIDOZA);
BE se kalkulira od nomogram. Koristi za da se ispita metabolnata
komponenta na acido-baznoto poremetuvawe.

You might also like